32
Téma Příběhy úspěchu
Co si vyvineme, to si vyrobíme a prodáme, říká o své společnosti ELKO EP vyrábějící relé a inteligentní elektroinstalace do domů Jiří Konečný Marcela Honsová
K
Foto: Jiří Koťátko
dyž má Jiří Konečný charakterizovat svoji firmu ELKO EP na výrobu elektronických přístrojů, tvrdí, že se vyznačuje jak vně, tak uvnitř rychlým tempem a rozma‑ nitostí. Podnik je tak vlastně odrazem svého zakladatele, který dokázal poměrně kvapným tempem rozpohybovat podnik, jenž nyní v tuzemsku zaujímá 80procentní podíl na trhu a v Evropě obsadil mezi konkurenty čtvrtou pozici. Na muže, který začínal jako mladík před téměř 22 roky bez podnikatel‑ ských zkušeností v garáži rodinného domu svých rodičů, je to velice slušný úspěch. A to původně o podnikatelské dráze vůbec neuvažoval, dokonce se cítil jako zaměstnanec u jedné z prvních privátních kroměřížských firem docela spokojený. Patří ale k těm, kteří se kolem sebe dívají otevřenýma očima. A tak si nemohl nevšimnout, že se některé elektronické sou‑ částky, třeba spínací výkonové bloky pro elektrická vytápění, dají dělat menší a levnější. Zaměstnavatel mu umožnil, aby tuto myšlenku rozvinul jako soukromník, a tak v roce 1993 začal jako fyzická osoba podnikat při zaměstnání. „Nejprve jsme to dělali jen jako rodina po večerech, posléze jsem zapojil skoro celou ulici. Otec rozvezl jednotlivé kompo‑ nenty po sousedech, ti doma ve volných chvílích podle mých plánů pájeli, a přivydělávali si tak, otec to zase přinesl a já po nocích přezkoušel, nachystal, polepil a místo dovolené roz‑ vážel zájemcům,“ vzpomíná Konečný na rukodělné začátky. Nejprve dělal pro zaměstnavatele, který měl prioritní právo na produkty nahrazující velké bloky, tak 10 kusů měsíčně. Do roka měl Konečný zájemce na 100 kusů měsíčně. „Už jsem neměl čas pořádně se vyspat. A přestože pro mě byla čest dělat v oné firmě, měl jsem tam dobré podmínky, tak jsem dal výpověď,“ vzpomíná byznysmen s tím, že v roce 1994 už si na vedlejší činnosti vydělal více než v dobře placeném zaměstnání. „Už mě vedlejší příjem krásně uživil a měl jsem tak velkou poptávku, že jsem musel zakázky odmítat. Více už se nedalo v ulici zvládnout,“ přiznává s úsměvem.
Nic nekoupím dříve, než na to mám Ještě se svým prvním zaměstnancem dělal Jiří Konečný v rodinné garáži, posléze si upravil v obci Roštění vybydlenou školu. Celkem se stěhoval buď do pronajatých, nebo vlastních prostor tak pětkrát, než se usídlil v současném areálu bývalé‑ ho pivovaru v Holešově na Zlínsku, kde v roce 2005 otevíral první novou výrobní halu. ekonom 22.–28. 1. 2015, číslo 4
ELKO EP HOLDING SE •F irma Evropská skupina vznikla loni a její součástí jsou firmy ELKO EP UTILITY, ELKO LIGHTING a ELKO EP, která vznikla jako první v roce 1993. • S oučástí holdingu je i osm zahraničních poboček v Rakousku, Španělsku, Německu, Slovensku, Polsku, Maďarsku, Rusku a na Ukrajině. •R oční tržby skupiny se pohybují kolem půl miliardy korun. •Z aměstnává celkem 236 lidí, z toho 170 v Holešově. • S pecializuje se na vývoj, výrobu a prodej klasických relé, ale i bezdrátových systémů iNELS RF Control a drátových neboli sběrnicových systémů iNELS BUS System, které zajišťují inteligentní elektroinstalace v takzvaných chytrých domech.
„Vždy jsem postupně zjišťoval, že jsou nám nové prostory malé. Teď máme 10 tisíc metrů čtverečních a zastavěných šest tisíc, už jsem se naučil počítat s re‑ zervou,“ usmívá se podnikatel, který se snaží maximum výroby automatizovat. Asi patnáctka hlavních strojů předsta‑ vuje investici kolem 50 milionů korun. Využity jsou na dvě i tři směny. Konečný o sobě tvrdí, že nepatří k podnikatelům dobrodruhům, kteří kupují na dluh, investují, aniž vědí, jak úvěr zaplatí. „Držím se zásady, že si nic nekoupím dříve, než na to mám. To platilo tehdy a platí to dodnes. I v začátcích jsem si šel kupovat součástky, až když jsem dostal zaplacenou zakázku. První auto Škoda Favorit jsem si koupil, až když jsem si na něj vydělal, ne na leasing. Ne, že bych si nevzal úvěr, ale nikdy jsem nešel do úvěrů na technologii, o které jsem nebyl přesvědčený, že se mi zaplatí,“ líčí ekonomické know‑how společnosti. V současné době se firma ELKO EP specializuje na tři produktové řady. Klasická relé, bezdrátový systém iNELS RF Control a drátový neboli sběrnico‑ vý systém iNELS BUS System, které představují inteligentní elektroinstala‑ ce, jsou schopné řídit takzvané chytré domy. To znamená třeba přes mobil či tablet ovládat svícení, teplo, multimédia, okenice, dveře, žaluzie, pračku, bazén či zavlažování. Konečného dům je takto kompletně vybavený. „I můj 1,5letý syn dokáže přes telefon spoustu věcí v domě ovládat. To není pohodlnost, ale kom‑ fort,“ míní podnikatel. Když se zmiňuje o rodině, nelze opomenout, že s manželkou má tři děti. „Léta mezi dětmi starými 21 a 5 let
33
ekonom 22.–28. 1. 2015, číslo 4
34
Téma Příběhy úspěchu představují dobu expanze mojí firmy,“ tvrdí s humorem Konečný. A když dodává ještě další podrobnosti o rodině, je zřejmé, jak moc je svému byznysu oddaný. „Dodnes mi žena vyčítá, jak jsem sliboval, že až si vezmu prvního zaměstnance, budu mít více času. Teď, když jich máme 230, si uvědomuji, jak dlouho musela čekat,“ přiznává. Jiřímu Konečnému je 41 let, z pohledu mnoha byznysmenů tedy minimálně kvůli věku neměl důvod vzdávat se nejvyššího manažerského postu ve svojí firmě, přesto to udělal. „Protože jsem to považoval za logické, protože jsem si chtěl uvolnit ruce,“ vysvětluje. V podniku to prý funguje tak, že až když někdo dělá na 130 procent, tak teprve vzniká nový post, nebo že nová pozice oficiálně vzniká, až když ji určitý zaměstnanec dělá tak rok a zjistí se, že je pro podnik nezbytná. „Strukturu firmy vytváříme podle jejích potřeb,“ míní zakladatel společnosti. Když on sám přichází do jednotlivých oddělení nebo jedná se zaměstnanci, předem avizuje, v jaké roli v té chvíli jedná. Zda jako majitel firmy, nebo jako manažer vývoje, manažer projektu a podobně. „Cítím se být ve firmě nejvíce vizionářem. Baví mě vymýšlet vize, marketingové strategie, snažím se koučovat lidi, aby sami přišli na to, co je třeba dělat. Kdo chce, pozve mě na oponentní řízení, zve mě k myšlenkám, i když třeba lidem říkám, udělejte to podle sebe. Ale na druhou stranu mi dělá radost, když zaměstnanci postupují v duchu, jakým bych šel já, jaký jsem ve společnosti nastavil,“ míní podnikatel, který před sedmi roky předal místo ředitele jednomu ze svých zaměstnanců. Martin Gahura začínal ve firmě před 13 roky, prošel mnoha pozicemi, než se mohl ujmout té nejvyšší. Jaký je podle něho majitel firmy? „Je přímý, jedná na rovinu, jde si tvrdě za svým cílem. Jeho role vizionáře je nezastupitelná, udává směr firmy. Má na to cit a čich,“ odpovídá ředitel Gahura, který si údajně nemůže stěžovat na nedostatek potřebných kompetencí. „Co se týče pravidla – třikrát a dost – třikrát řeknu svůj názor, pak respektuji, že je majitelem a akceptuji jeho názor. Mnohdy se ukáže, že měl pravdu,“ dodává.
Jsme exotická firma Ono pověstné pravidlo – třikrát a dost – patří mezi manažerské zásady Jiřího Konečného. Uplatňuje ho u chyb svých zaměstnanců, i u svých připomínek, více než třikrát nikomu nic nevysvětluje, nepoučuje, nevytýká. „Mám rád, když lidé správně doplní či udělají, co mám na mysli. Také mám rád zaměstnance, kteří mi oponují, jsou ve firmě úspěšnější. Nepasuji se do role chytřejšího,“ tvrdí byznysmen, který upřednostňuje při přijímání nových zaměstnanců čerstvé absolventy škol, lidi nepoznamenané jiným pracovním prostředím. Proč? „Více se sžijí s naší firmou, přijmou její kulturu a filozofii, zvyknou si na naše rychlé tempo, náš vlak jede dost rychle oproti mnoha jiným společnostem. Když se k nám dostal někdo z jiného podniku, většinou to nemělo úspěch,“ tvrdí Konečný. Podle jeho hodnocení je společnost ELKO EP specifická i tím, že si takzvaně dělá všechno sama. Tedy všechno podstatné, například plastové krabice na produkty ne. Celá firma a její výrobky jsou postaveny na kvalitním vývoji. „V tom jsme tak trochu exotická firma. Co si vyvineme, to si vyrobíme a také prodáme,“ uvádí podnikatel, který velice rád a prý minimálně obden zajde právě do vývoje. „Hodně do vývoje mluvím a hodně rád tam ekonom 22.–28. 1. 2015, číslo 4
70 Téměř do tolika zemí exportuje firma ELKO EP; jedná se o 56 procent produkce.
chodím, protože tam ze sebe setřepu takové ty starosti a problémy kolem řízení, ekonomiky, lidí. Má to tam na mě ozdravné účinky,“ přiznává Konečný. Přestože by se podle tohoto vyjádření zdálo, že vývoj je v ELKO EP nenapadnutelné a chráněné území, má předseda představenstva společnosti zcela racionální postoj. Tvrdí, že vše začíná u prodejce, ten zjistí, co by zákazník požadoval, a pak nastupuje právě vývoj a jeho provázanost s výrobou. „Vývoj je nutná součást firmy, ale pokud by nebyla poptávka, tak to vývojář nemusí vymýšlet a výroba vyrábět,“ tvrdí podnikatel, který je sám vyučený mechanik elektronik s maturitou. O firmě, kterou založil, tvrdí, že je vysoce inovativní. „Děláme třeba pro firmu Schneider Electric, která nám říká, neinovujte tak rychle, my pak musíme měnit certifikáty a stojí nás to peníze. Tento výrobek držte pět let,“ prozrazuje Konečný s tím, že už neuvádějí jako dříve každý rok novou verzi časového relé. S takovými změnami totiž souvisejí i změny ve výrobě, přípravě, nástrojích a podobně. Navíc se už firma dostala do jiné pozice, než když se na trhu začínala etablovat. „Z počátku jsme měli pět
35
typů relé a věděli jsme, že potřebujeme rozšířit portfolio. V sou‑ časné době jich máme 200 typů. Některé je bestseller, který se prodává v tisícových množstvích, jiné je nutný doplněk, kterého se prodává 100 kusů, ale musíme ho mít, protože my ani zákazníci nechceme, aby kupovali 10 relé od nás a jedenácté od konkurence,“ vysvětluje Konečný. Mimochodem jeho firma vyrobila za dobu svojí existence už 10 milionů kusů relé. Když v roce 1993 začínal, něco takového si podnikatel ani zdaleka nepředstavoval. Mezi pátým a šestým rokem existence společ‑ nosti zažil nárůsty výroby relé o 300 až 400 procent. V současné době roste prodej relé v jednotkách procent, ale výzvou pro byz‑ nysmena jsou takzvané chytré instalace, které chce dotáhnout na stejnou úroveň jako relé. U nich zaplnil 80 procent tuzem‑ ského trhu, stejně úspěšný je i s inteligentní elektroinstalací, ale chytrých domů v Česku bylo v roce 2013 jen 5 procent. Pro srovnání třeba v Německu to bylo 43 procent. „Pracujeme na tom, aby těch chytrých domů bylo v tuzem‑ sku alespoň 30 procent, a pak už našich 80 procent bude jiné číslo,“ míní Konečný. Nezůstává ovšem jen u proklamací, ale je aktivní a nutí celou firmu k osvětě na školách, mezi architekty, projektanty, dokonce byl iniciátorem vzniku Asociace chytrého bydlení, jejímž je předsedou. „Je třeba přesvědčovat lidi, že to není jen drahé a pro snoby, ale že to funguje a je to komfortní. Chytrým domům hodně věřím,“ tvrdí. Mezi úspěšné realizace chytrých instalací iNELS patří například nemocnice na Ukra‑ jině, luxusní hotely v Dubaji a na Kypru. V pětihvězdičkovém hotelu Merit Royal Premium na Kypru řídí bezdrátová instalace od firmy ELKO EP ovládání centrální klimatizace, vytápění, osvětlení i třeba nastavení žaluzií.
„Stále vidím velký potenciál firmy a mám velké vize,“ říká zakladatel a majitel firmy ELKO EP Jiří Konečný.
Na zahraniční trhy zamířil Jiří Koneč‑ ný na konci první desítky let existence firmy. Nejprve to bylo Slovensko, pak začal postupně budovat obchodní po‑ bočky také v Polsku, Maďarsku, Rusku, Německu, na Ukrajině. Loni vznikly dvě nové v Rakousku a Španělsku. Většinu zahraničních poboček řídí manažeři, kteří hovoří česky nebo slovensky, Konečný preferuje na těchto postech lidi, kteří lépe chápou a vstřebávají filozofii české firmy. Avšak například rakouskou pobočku vede bývalý vysoký manažer ra‑ kouské konkurence. K českému zaměst‑ navateli prý odešel právě kvůli rodinné atmosféře, přátelskému zázemí. Celkem ELKO EP exportuje 56 procent produkce do téměř 70 zemí. Součástí je i výroba pro významné nadnárodní společnosti jako třeba Schneider Electric, Eaton, Siemens a další. „Neděláme s nimi zázračné zisky, ale je to pro nás hlavně pocta a potvrzení, že jsme šli správnou cestou. Vybrali si nás kvůli naší kvalitě a funkčnosti našich vý‑ robků,“ míní podnikatel, který tak tři po‑ slední roky zaměřil pozornost na asijské trhy. V Pekingu založil joint‑venture, poo‑ hlíží se ve Vietnamu a Thajsku. Za velmi zajímavý trh považuje Turecko a skan‑ dinávské země. Při tak širokém záběru narazil Konečný samozřejmě na rozdílné vnímání lidí a nutnost jiného marketingo‑ vého přístupu. Západní a střední Evropa slyší na to, že inteligentní elektroinstalace přispívá k úsporám, což je naopak něco, co by ruského bohatého klienta odradilo. Stejně jako třeba pes v prospektu pro arabské zákazníky a podobně. Vedle další expanze na zahraniční trhy má Konečný letos v plánu i akvizici v tuzemsku. K tomu bude přistavovat v holešovském areálu školicí centrum a školku. Osobně se rozhodl letos si více se zaměstnanci povídat, vymanit se z komunikace elektronickými prostředky, omezit e-mailování a skype. „Potěšilo mě, že se lidem líbí atmosféra ve firmě, takže na tom chci zapracovat a udržovat vztahy. Má to do sebe více než striktní korporátní řízení. Byť přiznávám, že když nás bylo 20 bylo to jiné než nyní, kdy jsme firma střední velikosti. A i když mám radost z toho, co jsme dokázali, uspokojen asi nikdy nebudu. Stále vidím velký potenciál firmy a mám velké vize,“ přiznává zakladatel a majitel firmy ELKO EP, kterou loni začlenil pod evropskou společnost ELKO EP HOLDING SE. ekonom 22.–28. 1. 2015, číslo 4
