ZVĚD oddílový časopis
57. Zelené střely Plzeň květen 2005
12. ročník
4. číslo (celk. 85)
níže: Jety a jeho děti
Co si jinde nepřečtete ….. Jamboree bez hranic 2005, Non plus ultras, Pálení, Korunová hádanka, Kouzelnické karty, Rozhovor s Jetym, a další zajímavosti
Kalendárium
Obsah:
24. 4. sv. Jiří - patron skautů 24. 4. sv. Jiří (Papi, Sirka, Jirka) 25. 4. sv. Marek (Mario, Bobr, Kabi) 7. 5. sv. Stanislav (Jezevec) 9. 5. nar. Fil (1987) 17. 5. nar. Kody (1992)
… to je ale super časák
str. 2 - Kalendárium, Bylo x Bude, Co říct? str. 3 - News – sliby, Kouzelnické karty str. 4 - Jamboree bez hranic 2005 str. 5 - Jamboree bez hranic 2005, Intercamp 05 str. 6 - Rozhovor s Jetym str. 7 - Topografie Všem blahopřeji…… str. 8 - Konzervace samorostů str. 9 - Bodování str. 10 - Non plus ultras, povídka Pálení Bylo (a už nebude ) str. 11 - povídka Pálaní, Hádanka o korunu str. 12 - Fotky 15. 4. Oddílovka 16. 4. Výprava na trilobity do Jinců – po dlouhé době jsme vyrazili vyrazily na výpravu v krojích. O nejzajímavější část dne se postaral Mlok se svým pádem do vody… Čtěte více na straně 5. 23. 4. – Okresního kolo Svojsíkova závodu – účastnili se Pišta, Fretka, Bob, Termit a Sirka. Naše hlídka běžela mimo závod, protože se nedostavil Kabi. Je to opět poprvé v historii oddílu, co jsme se na Svojsíkáči nedostali mezi nejlepší. Nakonec jsme skončili na posledním 9. místě, kdybychom běželi na ostro byli bychom šestí. Celý závod probíhal okolo Senečáku. 28. 4. – 1. 5. – Západočeské jamboree – jamboree bez hranic - Již počtvrté jsme se zúčastnili tohoto setkání Západočeské oblasti Bílého orla. Zúčastnilo se ho přes 1 600 skautů a skautek ze všech koutů České republiky. V sobotu ráno jsme opět prošli Klatovskou ulicí na náměstí Republiky, kde nás pozdravil primátor Plzně, náčelní a náčelník Junáka a další. Čtěte více na straně 4. 11. 5. – 17. 5. Intercamp 2005 - Netherland - čtete již brzy dalšíím čísle Zvěda – můžete se těšit na články účastníků a na super fotky
Bude (už brzy uvidíte ) 3. 6. Oddílovka (16:15 na konečné 4 na Borech, všichni kroje!!!!!) 11. – 12. 6. Výprava na vodu – budeme sjíždět řeku Ohře společně s 92. oddílem vodních skautů KOTVA z 9. přístavu OMAHA Plzeň. 17. – 19. 6. Výprava do Bystřice – stavba tábora 9. – 24. 7. Vzhůru do Bradavic
Kuk …. Jak jsem slíbil, další Zvěd je tady. Dle mého názoru by měl oddílový časopis vycházet co nejčastěji. Proto bych chtěl poděkovat Dodýšovi, který do tohoto čísla přispěl velkou mírou. Zároveň doufám, že do redakčního kruhu budou přibývat stále další a další. Myslím, že by třeba Rysové a Kamzíci mohli zplodit něco na družinovce nebo jen každý z vás napsat krátký článek o čemkoliv a dát mi ho. Snad příště. Ale abych si jen nestěžoval, jsem rád že se velká část zúčastnila Západočeského jamboree – Jamboree bez hranic a také Intercampu v Holandsku. Jinak přeji krásný pohodový jarní dny a těším se někdy na akci
Zvěd 57. Zelené střely PLZEŇ
číslo: 4/04-05 (celkově 85) – ročník 12 http://www.skaut.cz/zelenastrela (oddílový web) šéfredaktor: Agi [
[email protected]] – autor nepodepsaných článků na tomto čísle se podíleli: Agi, Dodýš, Bobr, Viking, Mario, Neprochází jazykovou úpravou. Vyšlo: květen 2005 v nákladu 30 ks + 1 verze E-ZVĚD na webových stránkách ve formátu PDF.
Váš šéfredaktor
Podmínky pro členy, kteří chtějí skládat skautský nebo vlčácký slib Na loňské Závěji jsme se dohodli na zpřísnění podmínek pro skládání slibu. Tyto podmínky visí již od Vánoční nadílky na nástěnce, ale pro jistotu je otiskujeme i ve Zvědu. Nechť si je pozorně přečtou nejen nováčci, ale především jejich rádcové, kteří za ně mají hlavní díl odpovědnosti. Pro rádce by mělo být samozřejmostí, že všichni nováčci z jeho družiny podmínky splní a na táboře budou moci slib složit. 1. Sám požádat vůdce oddílu o složení slibu alespoň tři měsíce předem. Slib není povinný, každý se musí sám rozhodnout, zda a kdy ho chce složit. 2. Za posledních 6 měsíců před slibem získat alespoň 3 zelené nebo žluté diplomy za bodování (tj. být na 1.-8. místě). Slib nemůže skládat ten, kdo má velmi špatnou docházku, nebo pravidelně zapomíná věci na družinovky. 3. Splnit všechny podmínky nováčkovské zkoušky nejméně měsíc před slibem. Zájemce o slib musí podmínky nováčkovské zkoušky výborně ovládat, ne si je dodělávat na poslední chvíli a bez pořádného procvičení. 4. Prokázat perfektní znalost slibu a zákona. Slibující má vědět přesně co slibuje a při slibovém ohni by měl slib správně a bez zakoktání přeříkat. 5. Snažit se chovat podle skautského zákona. Kdo chce skládat slib, musí svým chováním prokázat, že je schopen svůj slib také v praxi dodržovat. Nikdo se nemůže chovat podle zákona na 100%, každý se ale může snažit. [Dodýš]
Kouzelnicke karty 2005 Jak jste možná zjistili na každé výpravě můžete získat do sbírky jednu z kouzelnických karet. V Harry Potterovi jste tyhle karty mohli naleznout v krabičce s čokoládovými žabkami a u nás je můžete získat za účast na výpravě. Můžu Vám prozradit, že se s nimi setkáte i na táboře…… Na každé sběratelské kartičce je jiný motiv. Už jste se mohli setkat třeba se Školou čar a kouzel v Bradavicích, Příčnou ulicí, kde si můžete nakoupit všechno kouzelnické vybavení a kdo ví s čím se setkáte dále, třeba se setkáte i se samotným ředitelem Bradavic Albusem Brumbálem nebo ministrem kouzel Korneliem Popletalem.
Letošní již čtvrtý ročník Západočeského jamboree s podtitulem „Jamboree bez hranic 2005“ byla dlouho připravovaná akce. Tyto čtyři dny se připravovali již od září a věřte, že to nebyla lehká práce.
Středa 27. 4. 2005 Tento den byl sraz pro všechny lidi ze service-teamu a štábu jamboree. Celé odpoledne se připravoval prostor Ostende, zaváželi se záchody, kontejnery, stavěli hangáry, stožáry, ……
Čtvrtek 28. 4. 2005 Dopoledne se dolaďoval prostor kempu, zkoušela se registrace nanečisto atp. Ve 14:00 se otevřel prostor tábořiště a jamboree může začít. Odpoledne bylo možné se zúčastnit sportovních aktivit, třeba ringo, lakros, rukodělky, atp… V 18:00 se konala Opening ceremony (zahajovací ceremoniál) – na němž se představili jednotlivý organizátoři akce, představili se generálové týmu – zelené vede Šouvit, bílé Bumerang, žluté Káča a červený Verča. Po zahájení byla první etapa Velké hry – založení města Plzně. A večerní program byl dvouproudý – jedna část se konala na pláži a druhá na betonové ploše v kempu. Na pláži byl koncert skupiny Poitin a v kempu se promítal skautský film Senza Cavalli z filmových laboratoří Ginkgo film production. Večer zbývalo už jen spaní a setkání s vůdci výprav……
Pátek 29. 4. 2005 Ihned po snídani byl nástup v tričkách na pláži, kde se zároveň konala 2. část Velké hry – tentokrát husité obléhali Plzeň. I když sem se nezúčastnil, musím říct, že když jsem procházel místem hry, byla to pěkná mela, ale všichni hru pekelně prožívali a to je děsně dobře. Zároveň s hlavní hrou navštívilo jamboree i několik základních škol a také jedna mateřinka. Po obědě následoval polední klid a odpoledne byli drobné skautské hry v okolních lesích. Odpoledne začala fungovat též skautská čajovna na pláži, která byla opravu super. Okolo sedmé hodiny jsme se sešli na betonové ploše k nástupu na stáhnutí vlajek. Kromě vlajky ČR se stahovala i vlajka Evropské unie, která byla mimochodem jedním z hlavních sponzorů. Po nástupu byl opět dvouproudý program – na ploše v kempu se vystřídalo několik hudebních skupin – mezi nimi Hrobeso, Šestka a Neboysa. A na pláži byla již zmíněná čajovna a též diskotéka pod taktovkou DJ Vejvoďáka, který mimochodem hrál úplně skvěle. Písnička, kterou chtěli všichni byla America od Rammsteinů a byla to opravdu pěkná vypalovačka. Zároveň probíhala soutěž „Jamboree hledá superstar“. Jestli vás zajímají ceny – byli to cédéčka a trička. Nechci se chlubit, ale byl jsem donucen také zazpívat . Protože diskotéka skončila dříve než měla, prostě jsem musel těm 300 lidem, co stáli pod podiem zazpívat. Ale skákal pes zpívali opravdu všichni. Ani jsem nečekal takovej ohlas . A to byl celý dnešní den
Sobota 30. 4.2005 Sobota byla hlavním dnem jamboree. Stávalo se sice brzy, ale dnešní den stál opravdu za to. Okolo osmé hodiny vyrazila první skupina na vlak do Bolevce, který dovezl první polovinu účastníků na seřadiště k Chodskému náměstí. Na seřadiště na Chodském náměstí se seřadilo celkem 2 045 skautů a skautek. Slavností průvod zahájila hymna ČR a položení kytice u pomníku na Chodském náměstí. Přesně
v 10:00 vyráží průvod z Chodského náměstí, přes Masarykovo náměstí, křižovatku Klatovská-Americká a okolo půl jedenácté doráží průvod na náměstí Republiky, kde už čeká moderátor Jirka Terš. „Bratři a sestry, vítejte v Plzni“ zní celým náměstí. Po projevech primátora města Plzně – Miroslava Kalouse, náčelní Junáka – Michaly Rocmanové, náčelníka Junáka – Zdeňka Prančla, místostarosty Junáka – Jiřího Navrátila a dalších proběhla na náměstí největší městská skautská hra v dějinách Plzně. Armády červených, zelených, bílých a červených bojovali o další body do Velké hry. Poté byl volný program po městě a štáb se zúčastnil slavnostního rautu v Měšťanské besedě s primátorem Plzně. Odpoledne byla další etapa Velké hry – vzhůru za městy. Večer byl na pláži symbolický oheň. Oheň plál na vodě a snímal se přes kameru na plátno na břeh. Poté byla ohňová show na téma básně Havran. Toť je konec dnešního dne
Neděle 1. 5. 2005 A máme tady poslední den jamboree. Na pláži probíhala poslední část Velké hry – a to překvapení. Bohužel jsem se nezúčastnil, takže nevím vo co gou, ale určitě to bylo zajímavý . Po hře byla pro zájemce ekumenická bohoslužba a drobné hry. Ve 12:00 byl closing ceremony (zakončovací ceremoniál) – dekorovali se vlajky a vyhlásil vítěz Velké hry – vyhrála to armáda bílých pod vedením br. Bumeranga. Také se vyhlásil vítěz Fotosoutěže. Okolo 13:00 hodiny odpolední odcházeli výpravy směrem domů. Štáb a service-team ovšem zůstával na místě a uklízel kemp a pláže. Odcházeli jsme asi kolem 17:00 odpolední. Musím říct, že i když jsem se jamboree účastnil jako člen štábu (tzn. jako vedení jamboree) a neúčastnil jsem se aktivit, jamboree se mi velice líbilo a jsem rád, že jsem mohl udělat něco pro ostatní – jak pro pobavení na diskotéce, tak i v rámci štábu. Jen pro připomenutí – ve vedení (štábu) jamboree byli: vůdce jamboree – Michal Mertens - Myšák náčelník štábu – Tomáš Bršlica hospodář – Karel Löfelmann - Králík zpr. organizace – Milan Sladký - Bon-Bon zpr. služby – Martin Štěrba - Agi zpr. technické zabez. – Jindřich Rykovský - Riki zpr. Týl. zabez. – Dana Šnebergerová - Danka zpr. program – Petr Knedlík - Montek zpr. bezpečnost – Miroslav Mrkva - Roni zpr. P. R. – Antonín Kříž
Intercamp 2005 Intercamp 2005 je již za námi a musím říct, že i když měl několik chyb, zažili jsme hodně zážitků. Mezi největší zážitky asi patřil Madudoram v Haagu, vojenské muzeum, pouť na Hiku a taky sledování hokeje. Další číslo Zvěda bude speciálně věnováno Intercampu a dozvíte se všechno důležité…… Pro zájemce doporučuji CD – Intercamp, které vyjde zanedlouho s příští číslo Zvěda, které dostanete asi až na táboře Intercamp 2006 – pořádají Američani a koná se na území Německa nedaleko Frankfurtu nad Mohanem.
Rozhovor s Jetym Tento rozhovor vznikl na základě e-mailového dotazníku, který mi přišel od
[email protected] . Vybral jsem pár otázek, které by vás možná mohli zajímat . 1) Jaké jméno je uvedeno na Tvém rodném listě? Petr Doležel - snad, jestli je tam to samý jako na občance. 2) 2) Kolik jsi měl(a) svíček na dortě při posledních narozeninách? Naposled, když sem měl k narozeninám dort, tak tam mohlo byt tak max. 7 svíček - ale to si fakt nepamatuju - a jestli to má byt otázka na věk... 21 3) Jaká máš domácí zvířátka? psa - Astu, Pastu, Avestu a taky jednu hladovou kudlanku 4) Jak moc máš rád(a) svou práci? Zrovna začal semestr, takže nic moc, ale pochybuju, že dojde ke změně - ale pořád mě to baví tolik, aby mě to ráno vytáhlo z postele - a to jen tak někdo nedovede. 5) Oblíbené jídlo? Je toho dost, co mi chutná - nejvíc? Rajská s paprikovým luskem a špekovým knedlíkem (nikdy sem tuhle kombinaci nejedl, ale dovedu si to živě představit – mlask!) 6) Oblíbené slovo nebo fráze? „když už se to řeklo, tak se to musí udělat", "co nemáš, to nepotřebuješ" - made by Bizon 7) Kdy jsi byl naposledy v nemocnici? Když sem se vrátil z Rumunska a zapomněl sem, jak se leze z vany... 8) Co děláš když se nudíš? Čtu si nebo jezdím na kole nebo sleduju telku - podle počasí a nálady. 9) Kamarád/ka o kterém/které bys mohl(a) říct, že je tvůj/tvá nej? S jednim jménem si asi nevystačim: Lucka, Srnka, Káťa, Mali, Ajk, Skan - je to tři na tři!!! tak koukám, že sem závislej na docela dost lidech - to nejni dobry... 10)Nejotravnější otázka, na kterou se tě lidé ptaj? Můžu se ještě přihlásit na intercamp? 11)Oblíbený TV seriál? Přátelé, M.A.S.H., Medicopter 117, Kobra 11 - já sem prostě maniak!!!!!!!!!! 12)Disney nsbo WarnerBros? ??? Jak sem se dozvěděl z tohohle dotazníku, tak maj jedny větší voči, ale já si toho nikdy nevšim. 13)Oblíbená zmrzlina? Pistácie 14)Sprite nebo 7UP? Jednoznačně Sprite - důvody sou složitý - třeba ti to vysvětlíim někdy u skleničky Spriteu [z e-mailu vybral Agi]
TOPOGRAFIE Přináším vám shrnutí toho, co jste v průběhu září až ledna probírali na družinovkách. Základní věci byste si měli přepsat a překreslit do zelených zápisníků.
Nejčastěji používané mapy pro pohyb v terénu 1:25 000 Velmi podrobná, ale nejsou zde vyznačeny turistické značky a jiné zajímavosti. Dobře se podle ní chodí terénem, kde nejsou turistické značky. Zakoupit se dá pouze na Katastrálním úřadě, 1 list stojí 50 Kč. 1 cm na mapě je 250 metrů ve skutečnosti. 1:50 000 Ideální pro turistiku, dosti podrobná. Prodává se v knihkupectví a stojí kolem 79 Kč. Asi nejlepší je zelená edice KČT. 1 cm na mapě je 500 m. Na mapě je čtvercová síť po 2 cm, takže jeden čtverec je 1x1 km. Velmi dobře se podle toho měří vzdálenosti i bez pravítka. 1:100 000 Dosti málo podrobná, vhodná zejména pro cykloturistiku nebo pro turistiku pouze po značených cestách. 1 cm na mapě je 1 km ve skutečnosti.
Orientace mapy Co to znamená? Mapa je orientována tehdy, pokud je vodorovně položena a všechny směry na mapě (sever, jih, západ, východ) souhlasí se světovými stranami v přírodě. Proč vlastně mapu orientovat? Aby nám všechny směry souhlasily se skutečností. Aby to, co je od nás napravo, bylo i na mapě napravo, co je před námi, byli i na mapě před námi. Když budete na nějaké vyhlídce, zorientováním mapy si můžete určit, jaký kostel to vidíte dole ve vsi, jak se jmenuje protější kopec nebo co je to dole za řeku. 1. Podle buzoly Víme, že na mapě je sever vždy nahoře. Střelka buzoly ukazuje na sever. Stačí tedy natočit mapu tak, aby střelka ukazovala na horní část mapy. 2. Podle slunce Slunce je v 6 hodin na východě, ve 12 na jihu a v 18 hodin na západě. To platí pro zimní čas (SEČ středoevropský čas). Při letním čase (SELČ) je slunce v 7 hodin na východě, ve 13 hodin na jihu a v 19 hodin na západě. Pokud svítí slunce a víme, kolik je hodin, nepotřebujeme ani vyndávat buzolu. Pokud je např. v létě 9 hodin, bude slunce 30 stupňů od východu a 60 stupňů od jihu. V 10 hodin bude 45 stupňů od jihu i východu, tedy přesně na jihovýchodě. 3. Podle terénu Pokud znáte své stanoviště na mapě, můžete mapu zorientovat i podle výrazných bodů v terénu. Stojíte-li např. na rovné silnici, natočte mapu tak, aby čára silnice směřovala stejným směrem, jako ta silnice, co na ní stojíte. Podobně např. elektrické vedení, rovný úsek řeky apod. Pokud není po ruce žádná spolehlivá linie, můžete mapu zorientovat podle nějakého výrazného bodu kopce, kostela, zříceniny, který je na mapě zakreslen a který jste bezpečně poznali v přírodě. Čím je objekt dál od vás, tím ve orientace mapy přesnější. Najděte na mapě své stanoviště a mapou otáčejte tak, aby směr k danému bodu (kopci apod.) souhlasil se skutečností. Pro kontrolu je dobré zaměřit ještě druhý výrazný bod.
Terénní tvary (kopec, hřbet, sedlo, údolí) Terénních tvarů je mnoho, ale ty základní jsou vyjmenovány v nadpisu. V terénu je snadno poznáte, ale co na mapě? Tam jsou vyznačeny pomocí vrstevnic. Jistě víte, že vrstevnice je pomyslná čára spojující body o stejné nadmořské výšce. Čili když jdeme „po vrstevnici“, tak jdeme po rovině, tj. neklesáme ani nestoupáme. Naopak když jdeme kolmo nebo šikmo na vrstevnice, tak klesáme nebo stoupáme. 1. Kopec - z jeho vrcholu terén na všechny strany klesá. Na mapě je znázorněn takto – viz obrázek 2. Hřbet - je to protáhlá vyvýšenina, která zpravidla začíná na kopci a končí sedlem, popř. rovinou. Někdy je obtížné hřbet na mapě odlišit od údolí, protože vypadají velmi podobně. Jak je tedy od sebe
poznáme? Např. v údolí často teče potok nebo řeka. Hřbet naopak vždy končí nějakým kopcem. Hřbet tedy na mapě vypadá takto (viz níže) 3. Sedlo - je to nejnižší bod na hřbetu. Když stojíte v sedle, terén se na obě strany zvedá. Pokud musíme překonat nějaký hřeben, je to zpravidla nejvýhodnější právě přes sedlo, protože nemusíme stoupat zbytečně vysoko. Hlubší sedlo se nazývá průsmyk, obzvlášť hluboké a strmé soutěska. Na mapě ho poznáte takto (viz níže) 4. Údolí jsou velmi rozmanitá, od širokých a plochých až po úzká a strmá (extrém je pak rokle, strž nebo dokonce kaňon). Na mapě vypadají podobně jako hřbet - viz vysvětlivky tam. Zobrazení na mapě:
[Dodýš]
Konzervace samorostů Konzervace samorostů může být prováděna různými způsoby. Pokud bude samorost vystaven povětrnostním vlivům, používáme výhradně bezbarvých nitrocelulózových nebo fermežových laků, které jsou velmi odolné. Dávají však dřevu nepřirozeně vysoký lesk a samorost konzervovaný nitrolakem dostává tmavší barvu. Podobně můžeme použít i laku kopálového i lihového. Nejlépe je natřít samorost přírodním voskem, rozpuštěným v enzínu a nechat pořádně vsáknout. Povrch se může natřít bílým šelakem, rozpuštěným v lihu a pro větší efekt přetřít olejem. Samorost se přeleští do matova. Jiné jednodušší způsoby jsou: napuštění samorostu lněným olejem, bezbarvým hydrovoskem, napustit šelakem nebo stačí jen natřít bezbarvým krémem na obuv a po zaschnutí přeleštit. Některé samorosty mohou mít také funkční uplatnění. Jsou to především svícny, různé vázy, popelníky, misky apod. Samorostů se také může použít při zhotovování různých svítidel, ať stropních nebo nástěnných. Příště: Zhotovení podložky [Převzato z brožury Nožem, sekerou, pilou (autor Pavel Popp)]
Výsledky bodování jednotlivců březen 2005 1. 2.-3. 4. 5.-10. 11. 12. 13. 14.-15. 16. 17. 18. 19. – 21.
od září do března
Šimon Pišta, Termit Bob Cipís, Mlok, Pepa, Bill, Bivoj, Monty Bobr Sirka Hlína Kabi, Radek Pajda Papoušek Jirka Červ, Kody, Fretka
59 57 50 47 45 44 44 43 39 38 35 34 34
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Bivoj Bill Pišta Mlok Cipís Bob Termit Bobr Sirka Hlína Fretka Červ Šimon Radek Kabi Pepa Kody Jirka Papoušek Pajda
401 392 378 367 347 342 331 328 327 303 285 273 265 263 260 258 235 233 206 202
Výsledky mezidružinového bodování březen 1. Ostříži 2. Rysové 3. Kamzíci
od září do března 29 bodů 21 bodů 19 bodů
1. Kamzíci 2. Ostříži 3. Rysové
203 bodů 185 bodů 177 bodů
A co se vlastně boduje? -
napsání hlášení 0-5 bodů úhlednost zápisu 0-2 body kvalita programu 0-10 bodů psaní družinové kroniky 0-10 bodů dobrovolná desítka - pokud má každý člen družiny v daném měsíci aspoň bod, dostane družina 10 bodů 100% docházka - za každou družinovku, kde se sejdou všichni členové 5 bodů splnění úkolu 10 bodů příspěvek do Zvěda za družinu 0-10 bodů
Jak vidíte, výsledky jsou dosti vyrovnané a nikdo zatím nemá vyhráno. Musí se ale snažit nejen rádce, ale všichni členové družiny! [Dodýš]
Zvěd na internetu – POZOR
E-ZVĚD www.skaut.cz/zelenastrela
Non plus ultras Non plus ultras je film o radikálních fanoušcích pražské Sparty. Tento snímek jsem spatřil při letošním již 18. Finále a docela se mi líbil. Ve filmu vystupuje asi 6 hlavních postav tvořících ústřední partu. Lze říci, že jejich životem je fotbal, a proto se jeden z nich zkontaktuje se dvěma anglickými taktéž radikálními fanoušky. Hned po příjezdu začínají naši hrdinové zjišťovat, že si domů pozvali zajíce v pytli. Angličani měli přiletět letadlem, ale jejich čeští přátelé je našli jak leží v záplavě lahvářů na vlak. Nádraží, odkud si je šéf party odvede domů. Angličani mu doma udělají bordel (vymočí se do pokoje, kde přespává jeho strejda s rodinou…), a tak je odvede k jinému členu party, který si je radostně odvede domů. V noci ovšem své idoly přistihne infla granti při jejich nočním dostaveníčku, a tak je druhý den odvede někam do Prahy a opustí je tam. Ještě před příjezdem Angličanů jede parta do Ostravy, kde dochází k bitce mezi Baníkovi a Sparťany. Výlet pro ně nedopadl příliš dobře, protože Ostraváci jim propíchali gumy a poničili auto. Tento film je pro mne pravdivým příběhem o lidech, kteří fotbalem opravdu žijí a celý jejich život se točí jen a jen okolo piva, bitek a fotbalu. Ve filmu hraje mnoho známých herců – Lábus, Kauze, Michal Novotný, Vladimír Dlouhý a bitky v Ostravě se zúčastnil i Richard Krajčo. Mně osobně se tento film líbil a mohu ho doporučit těm, kteří se zajímají o fotbal nebo těm, kteří mají rádi filmy o netradičních lidských příbězích. [Bobr]
PÁLENÍ
(autor: bývalý člen oddílu Viking) Nevěděl jsem, jak dlouho ten telefon zvonil. Měli jsme nahlas puštěné rádio. Típnul jsem cigaretu v polovině, dopil skleničku vína a řekl Martinovi, aby mi dolil. Cestou k telefonu jsem slyšel, jak na mě ještě něco volá, ale až když už jsem zvedl sluchátko, mi jeho slova došla. V tuhle dobu bych měl být na francouzštině, a tak zvednout telefon nebyl ten nejlepší nápad. Teď jsem jen doufal, že to není otec. „Do hajzlu,“ pomyslel jsem si, když jsem uslyšel jeho hlas. „Ale proč teda volá? Vždyť si má myslet, že jsem na francouzštině…“ rojily se mi myšlenky jedna za druhou. Až teprve po chvíli jsem si uvědomil, co vlastně říkal. Ta tři slova mi dodnes zní v uších: „Vinny se zabil.“ Vinny – Vincent byl můj starší bratr. Když slyšíte něco takového, doufáte že to má být blbý vtip. Ale ne, když to slyšíte od svého otce. Cítil jsem, jak mi přestalo tlouct srdce, krev v žilách ztuhla, stáhlo se hrdlo a nebyl jsem schopen jediného slova… Mezitím mi Martin přinesl dolitou skleničku vína. Vyrazil jsem mu ji z ruky. Dopadla na zem a rozbila se na tisíc střepů. A já se cítil přesně jako ona. Martin se na mě podíval napůl nechápavě a napůl vyděšeně. V tu chvíli jsem se rozbrečel a padl mu kolem ramen. Sluchátko zůstalo vyset přes okraj stolku. Martinovi došlo, že se něco stalo, objal mě a mlčel. Byl jsem mu za to nesmírně vděčný. Když jsem po několika minutách přestal brečet, podíval jsem se Martinovi do očí a zopakoval ta tři slova: „Vinny se zabil.“ Znovu jsem se rozbrečel. Martin dobře věděl, co pro mě Vincent znamenal. Že po smrti naší maminky jsme byli jako jedna duše. Do té doby jsme se zrovna v lásce neměli. Provokovali jsme se, hádali a prali. Ale pak maminka zemřela a všechno se změnilo. Hlavně táta. Téměř s námi přestal komunikovat. Uvědomovali jsme si, že teď ho budeme muset podržet a nezatěžovat ho zbytečnostmi. Přestali jsme se hádat a byli jsme jeden na druhém čím dál víc závislí. Bráchu maminčina smrt taky dost změnila. Ze začátku se držel ale pak začal být strašně náladový a kamarádi ho postupně opouštěli. Nebyli schopní snášet jeho neustále změny: chvilku byl fajn, ale pak byl třeba zas agresivní – řval a občas i rozdával rány, jindy se zas sesypal a vydržel plakat i celé hodiny. Párkrát se i pokusil o sebevraždu. Byl prostě trochu psychicky labilní. Kvůli tomu neměl nikdy ani žádný
pořádný vztah s holkou. Většina jich to dokázala vydržet měsíc, maximálně dva. Ty holky ho měly rády, ale nebyly schopné to unést. Věděly, že dřív nebo později by se zhroutily taky. Měli jsme s bráchou takový zvyk; říkali jsme tomu pálení. Vždycky, když ho nějaká holka nechala, jsme vzali všechny věci, co po ní Vinnymu zbyly: fotky, dopisy, obrázky, básničky… a všechno jsme to spálili. Popel jsme nasypali do nějaké krabičky a na to nalepili kapesníček s jejím podpisem. Vinny ho dával každé k podpisu hned, jak s ní začal chodit (samozřejmě jí neřekl, proč). On věděl dopředu, že žádný z těch vztahů nemá budoucnost. Urničky s popelem jsme pak skládali za křovím na zahradě. Vincent tam na ně občas chodil vzpomínat a brečel nad nimi jak nad zesnulými na hřbitově. Když jsem se pak viděl s tátou, dal mi kapesníček, na kterém bylo napsáno Vincent. „To měl u sebe, když skočil z toho okna….“ řekl a spadl do křesla se slzami v očích. Nebyl jsem si jistý, že to tak určitě chci, ale vzal jsem všechny Vinnyho fotky, co byly v mém nebo Vincentově pokoji, všechny dopisy, básničky, obrázky, co měl Vincent ve svém pokoji a všechno jsem to spálil. Sledoval jsem ty šlehající plameny a bylo mi strašně smutno. Moc mi chyběl a nedovedl jsem si to bez něj dál představit. Myšlenky na sebevraždu jsem ale zavrhnul už kvůli tátovi. Nemoc mu vzala ženu, kterou miloval a teď jeho syn odešel dobrovolně. Zbyl jsem mu jenom já. Musím ho podržet a společně se přes to musíme dostat. První týdny a měsíce byly nejhorší v mém a asi i tátově životě. Když zemřela maminka bylo to taky strašné, ale tehdy jsme na to byli tři a Vincent nám dodával sílu, ze začátku to v sobě statečně dusil a to on byl v těch dobách hlavou rodiny. Bral to jako svou povinnost. O to hůř to nesl později. Všechen pláč, co potlačil tehdy, přicházel v návalech později, až to jednou bylo silnější než on. Teď tu nebyl. Zůstali jsme s tátou sami dva v najednou ohromě velkém bytě, z jehož prostoru plného samoty nám oběma bylo zle. Pak přišel zlom. Táta si našel přítelkyni a najednou to byl jiný muž. Plný elánu a svěžesti. Jmenovala se Hanka, byla stejně stará jako táta a i já jsem si jí postupem času oblíbil. Jednoho dne mi táta oznámil, že se přestěhujeme. Byl jsem rád. Chtěl jsem to opustit. Ve vzduchu zde stále bylo cítit cosi, co ve mně stále budilo melancholii a depresi. Jediné, co jsem si s sebou odnesl byla ta krabička s popelem po pálení vzpomínek na Vincenta. Nesl jsem si jí a odcházel, táta ještě házel do beden poslední věci. Bylo mezi nimi i něco po Vinnym. Zahleděl se do nějakého papíru, chvilku se zamyslel a pak se zeptal: „Neměl tys být tehdy na francouzštině?“ Chvilku jsme měli oba ve tváři rozpačitý výraz, ale pak jsme se na sebe zase po neskutečně dlouhé době usmáli. Příště se můžete těšit na super poezii
Hádanka o korunu …. 3 muži přišli do motelu. Recepční uvedl, že pokoj stojí 30Kč a tak každý z mužů zaplatil 10Kč. Všichni odešli na pokoj. Po chvíli recepční zjistil, že cena je nižší a činí 25Kč. Vzal tedy 5Kč a poslal poslíčka, aby je vrátil. Ten však nevěděl, jak rozdělit 5Kč na tři stejné díly, proto každému z mužů vrátil jen 1Kč a 2Kč si ponechal… To znamená, že každý z mužů nakonec zaplatil 9Kč.... Je to tak?? To je dohromady 27Kč..... Je to tak?? Poslíček má v kapse 2Kč.... Je to tak?? To je dohromady 29Kč... Je to tak?? TAK KDE JE TA KORUNA???
[dodal Bobr]
JAMBOREE BEZ HRANIC 2005 ve fotkách
Termit se svým generálem
Velká hra na náměstí Republiky
generál zeleného týmu – br. Šouvit
nositelka cedule Plzeň-sever
Fotky jsou z CD, které bylo vydáno po jamboree.
