Clare Boothe Luce
ŽENY KOMEDIE O ŽENÁCH, JAKÉ OPRAVDU JSOU
Uvádíme v rámci projektu Dvě pohlaví
Premiéry 7. a 8. 12. 2012
Clare Boothe Luce
ŽENY KAROLÍNA BARANOVÁ LENKA LANGOVÁ JANA HEJRET VOJTKOVÁ JANA HEJRET VOJTKOVÁ
CLARE BOOTHE LUCE
zájem a odjela se svými odloučenými rodiči na jejich turné po Franci. Seznámila se s Mrs. O. H. P. Belmont, advokátkou bojovnic za volební
Clare Boothe Luce, která napsala komedii The Women
právo žen a pod jejím vlivem se angažovala v boji za ženská práva.
(Ženy), byla ženou zcela nevšedního osudu a napínavého a pestrého
Seznámila se ale také s oděvním magnátem, mnohem starším než
životního příběhu. U nás neznámá, ale ve Spojených státech velmi
ona a ve svých jednadvaceti letech si ho vzala. O rok později se jí naro-
známá žena velice dobře věděla, o čem píše komedii, kterou uvidíte.
dila dcera Ann. Manželův alkoholismus však vedl postupně k rozpadu
Narodila se 10. dubna 1903. Postupně byla módní, posléze politická
manželství v roce 1929. Ve třicátých letech začala Clare Boothe psát
novinářka, vydavatelka, dále spisovatelka, dramatička, scenáristka
články do společenské rubriky modního Vogue a stala se zástupkyní
a nakonec významná politička, senátorka, diplomatka – první žena
vydavatele, pokračovala pak v novinařině ve Vanity Faire maga-
na místě velvyslance USA. Na sklonku života členka týmu Ronalda
zine satirickými sloupky o společenském životě New Yorku a jeho
Reagana.
známých postavičkách. V roce 1935 se provdala za renomovaného
novináře a vydavatele Time magazinu (později založil Life a Sport
Narodila se v New York City. Dětství prožila v Chicagu
a v Memphisu. Otec byl houslista a obchodník, matka tanečnice.
ilustrated). Ten kvůli ní opustil po dvanáctiletém manželství ženu
Rodiče nebyli oddáni a po jejich definitivním rozchodu žila s matkou
a dva syny. V témže roce napsala svoji první hru Abide With Me.
nějaký čas ve Francii. Po absolutoriu různých dívčích škol začala
Příběh manželství alkoholika s vyděšenou ženou propadl u kritiky
studovat herectví u Mary Pickfordové. Ztratila však o herectví záhy
i diváků. O rok později napsala komedii The Women (Ženy). Kritika ji přijala chladně, ale diváci si ji zamilovali. Jen na Broadwayi udělala hra 657 repríz. Hrála se po celých Spojených státech a v osmnácti dalších zemích svět. V roce 1939 byla zfilmována poprvé. Podruhé v roce 2008. V letech 1938 a 9 napsala další dvě hry, které se staly velmi populární, obě byly komedie s protinacistickými ostny. Clare Boothe Luce byla v té době vnímána jako přední americká dramatička.
Když v Evropě vypukla válka, odjela v roce 1940 do Evropy
a psala autentické reportáže z Holandska, Itálie, Belgie pro manželův
KAROLÍNA BARANOVÁ
Life o německé ofenzivě. Souhrnně vyšly pod názvem Evropské jaro. V roce 1941 odjela s manželem do Číny, odkud podobně jako z Evropy posílala reportáže o válce čínsko japonské, ale cestovala také po Indii, Burmě, Africe, zpovídala pro tisk přední americké i anglické generály, ale také třeba vedoucí čínské politiky, např. Čankajška. Clare pochopila tyto cesty jako svou bezprostřední zkušenost z mezinárodních politických záležitostí, byla velká americká patriotka, chovala značnou nedůvěru k Evropě a tak v roce 1942 kandidovala na
členství ve Sněmovně reprezentantů Spojených států na republi-
vzdala znechucena debatou v senátu a podporována v tomto kroku
kánské kandidátce. Jako účastnice kampaně proti prezidentu
manželem Harry Lucem. V následujících letech podporovala prezi-
F. D. Rooseveltovi, který podle ní zavlekl Spojené státy do druhé
dentskou kampaň ultrakonzervativního senátora Barryho Goldwatera
světové války nepřipravené, vyhrála volby snadno. Clare si v kongresu
a sama se ucházela o zvolení do senátu za New York. Nicméně jí ve-
získala vážnost ultrakonzervativních izolacionistů a byla jmenována
dení Republikánské strany na kandidátku nedalo. Spolu s manželem
do Výboru pro vojenské záležitosti. Důsledně ve svých projevech
se pak stáhli z veřejného života. Když v roce 1967 Harry Luce zemřel,
vystupovala v zájmu amerických vojáků bojujících ve válce a otevírala
Clare po dvaatřicetiletém manželství odjela na Hawai, kde žila
otázku týkající se jejich konečného návratu do civilního života. V roce
v ústraní a angažovala se v místní politice. V roce 1970 napsala
1944 byla znovu zvolena do Sněmovny reprezentantů. Již počátkem
poslední hru Slam the Door Softly, která však nevzbudila pozornost.
roku 1945 varovala Clare před rostoucí hrozbou k moci se derou-
V roce 1981 ji prezident Reagan povolal do týmu zahraničně politic-
cího komunismu. Navíc byla Clare během svého druhého volebního
kých poradců. Vrátila se tedy do Washingtonu a do roku 1983 tam
období nápomocna při tvorbě Komise pro atomovou energii, která
pracovala. V témže roce ji vyznamenal Reagan Prezidentskou Medailí
otevřela cestu k občanské kontrole atomové energie.
svobody (Medal of Freedom). Clare Booth Luce zemřela 9. října 1987
ve Washingtonu. Uzavřel se tak mimořádně naplněný život ženy,
Její život změnila tragédie. V roce 1944 se při autonehodě
zabilo její jediné dítě – dcera Ann. Clare se zhroutila. Následkem
která se prosadila v mnoha profesích. Její dílo je u nás prakticky ne-
této události konvertovala ke katolicismu a postupně se vrátila ke
známé a komedie Ženy má v Divadle F. X. Šaldy českou premiéru.
psaní. Politickou kariéru přerušila. Psala o své konverzi, o duchovních věcech články do novin a dokonce napsala román a také v roce 1949 scénář k filmu Come to the Stable, který byl nominován na Cenu Akademie. V roce 1952 se vrátila k dramatu. Napsala hru Child of the Morning. V témže roce se vrátila rovněž k politice a dala se do služeb týmu pro zvolení generála D. Eisenhowera prezidentem. Když se tak stalo, jmenoval ji nový prezident velvyslankyní v Itálii. Byla na tomto místě v diplomacii první ženou v historii USA. Podílela se významně na narovnání vztahů mezi Itálií a Jugoslávií ve sporech o poválečné uspořádání hranic v Terstu. V Itálii měla rovněž velmi úzký kontakt s Papežem Piem XII. Během svého diplomatického působení se málem otrávila arzenikem. Jak se ukázalo, nešlo o atentát, ale přítomnost jedu ve starých štukách pokoje, v němž v Itálii bydlela. Musela se pak ze zdravotních důvodů vrátit do USA. Ještě jednou ji prezident jmenoval velvyslankyní. V Brazílii. Její nominaci ostře napadli demokraté v senátu. Clare přesto, že byla potvrzena, se místa
MARKÉTA COUFALOVÁ
LENKA LANGOVÁ
ŠTĚPÁNKA PRÝMKOVÁ MARKÉTA TALLEROVÁ LENKA LANGOVÁ
MARKÉTA COUFALOVÁ EVA LECCHIOVÁ
CLARE BOOTHE LUCE ŽENY Překlad ................................................... Helena Fahrnerová
Režie ...................................................... Vojtěch Štěpánek
Scéna ..................................................... Milan David
Kostýmy ................................................ Tomáš Kypta
Dramaturgie ......................................... Martin Urban
Osoby a obsazení
Mary Hainesová ................................... Markéta Tallerová
Sylvia Meyerová ................................... Jana Hejret Vojtková
Edith Potterová ..................................... Lenka Langová
Peggy ..................................................... Karolína Baranová
Nancy .................................................... Štěpánka Prýmková
Crystal Allenová .................................... Barbora Mottlová
Jane ........................................................ Jana Stránská
Miriam Aaronsová ............................... Markéta Coufalová
Hraběnka de Lage ................................ Eva Lecchiová
Paní Moreheadová, matka Mary .......... Michaela Lohniská
Malá Mary, dcera Mary ....................... Anna Losová
Modelky, prodavačky, kadeřnice ......... Kateřina Vydrová Eliška Hamplová
MARKÉTA TALLEROVÁ JANA STRÁNSKÁ
Kateřina Císařová
Bára Purmová
Lucia Schubertová
Inspice a nápověda ............................... Kateřina Vydrová
Premiéry 7. a 8. 12. 2012 v Malém divadle
ŽENA
obou pohlaví a srovnání získaných výsledků s hodnotami estrogenu podařilo potvrdit dosud přetrvávající domněnku, že vzájemné
Žena je dospělý člověk samičího pohlaví. Slovo žena se
sepětí skutečně existuje. Za nejatraktivnější, nejsvůdnější
používá pro označení pohlaví člověka nebo role ve společnosti.
a nejženštější považovali hodnotitelé právě příslušnice něžnějšího
Člověk opačného, tzn. samčího pohlaví je muž. Žena, která po-
pohlaví s nejvyšším množství estrogenu v krvi. Aby nedošlo ke
rodila dítě, je matka. Dítě samičího pohlaví je dívka, i když tento
zkreslení údajů, podobenky zachycovaly výhradně nenalíčené
termín se dnes užívá i pro mladé ženy. Symbol pro planetu Venuše
tváře. Jakýkoli make-up totiž mohl vést ke zkreslení výchozích
se zároveň také používá v biologii pro označení samičího a tedy
údajů i k jejich falešné interpretaci.
i ženského pohlaví. Je to stylizované znázornění zrcátka bohyně Venuše — kolečko s malým křížem (Unicode: ). Symbol reprezen-
tuje také ženskost a ve středověké alchymii označoval také měď. Alchymisté vytvořili tento symbol z kolečka představujícího duši
Proč Bůh stvořil muže? Vibrátor vám trávu nepokosí!
nad křížem znázorňujícím hmotu.
Madonna
ESTROGENY
Estrogeny jsou skupina steroidů. Jejich název je odvozen
z estrálního cyklu, v němž hrají důležitou roli. Primárně představují ženské pohlavní hormony, ale v malé míře se vyskytují i v těle mužů stejně tak, jako se v těle žen objevuje v malé míře testosteron. Estrogeny se také podávají transsexuálům, kteří se chtějí stát ženou. Jako všechny steroidy, i estrogeny bez problémů pronikají buněčnou membránou a vážou se na estrogenové receptory uvnitř buněk.
Ve výzkumu, jenž se uskutečnil na univerzitách v Newcastle
a Praze, vědci prokázali, že jsou ženy atraktivnější a přitažlivější během svých plodných dnů. Závěry, jež byly otištěny v časopise Proceeding Britské Královské společnosti, přesvědčivě dokumentují, že v tomto ohledu existuje přímá souvislost s výší hladiny ženského hormonu estrogenu v krvi. Vědcům se při hodnocení portrétů 56 mladých žen nezávislými a nezaujatými pozorovateli
MICHAELA LOHNISKÁ
Technická spolupráce
Light designer....................................... Pavel Hejret
Svítí ....................................................... Zdeněk Úlehla
Vedoucí zvukař ..................................... Miloš Vondráček
Zvukař ................................................... Petr Čermák
Jevištní mistr ......................................... Sergyi Martinenko
Rekvizity ............................................... Ladislav Říha
Vlásenky ............................................... Iva Šebelíková
Vedoucí výroby scénických kostýmů .... Taťána Hrustinczová
Scénu vyrobily dílny DFXŠ pod vedením Vojtěcha Michla © 2012 Autorská práva v České republice k dílům Ženy a Testosteron zastupuje Aura-Pont s.r.o., Veslařský ostrov 62, 147 00, Praha 4. náklad: 1 500 ks / cena 23 Kč Ředitel: MgA. Martin Otava Šéf činohry: Michal Lang Redakce: Tomáš Syrovátka, Martin Urban Grafický design: Ondřej Brom Dtp: Pavel Dušek Fotografie: Leoš Skokan Zřizovatelem Divadla F. X. Šaldy je statutární město Liberec. Umělecká činnost divadla se uskutečňuje za finanční podpory Libereckého kraje a Ministerstva kultury ČR. www.saldovo-divadlo.cz www.evstupenka.cz
MARKÉTA TALLEROVÁ
www.saldovo–divadlo.cz
BARBORA MOTTLOVÁ
