CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM) 1. Název vyučovacího předmětu: Náboženství. 2. Charakteristika předmětu

CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU NÁBOŽENSTVÍ (ČTYŘLETÉ STUDIUM)

1.

Název vyučovacího předmětu: Náboženství

2. Charakteristika předmětu Obor přispívá k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí tím, že vede žáka k: Rozvíjení základních existenciálních zkušeností a otevírání se jejich křesťanské • interpretaci • Vnímání a otevírání se celistvé skutečnosti světa, který obklopuje člověka • Vnímání a přijímání života v jeho plnosti i s jeho rozpory • Porozumění křesťanskému obrazu Boha a Ježíše jako Krista • Odpovědnému jednání ve společnosti na základě křesťanských mravních ideálů • Budování pozitivních vztahů a postoje tolerance k lidem jiných náboženských vyznání a k rozvíjení ekumenických postojů • Vnímání křesťanských svátků a slavností a pochopení jejich významu pro život člověka • Ocenění přínosu křesťanství pro vývoj lidské společnosti a kulturu jak v národním, tak světovém měřítku 3. Obsahové vymezení • • • • •

Obor Římskokatolické náboženství je vymezen jako povinná součást školních vzdělávacích programů církevních základních škol a odpovídajících ročníků víceletých středních škol zřizovaných institucemi římskokatolické církve Respektuje svobodu jednotlivých žáků ve vztahu k náboženské víře a současně nabízí orientaci v základní nauce římskokatolického náboženství Vychází ze základních otázek člověka spojených s hledáním životního smyslu a ukazuje možnou cestu k jeho nalezení. Poukazuje na souvislost mezi tajemstvím transcendence a posledním cílem člověka Chce rozvíjet a podporovat v žácích základní předpoklady křesťanského životního postoje a jednání Nabízí pomoc pro orientaci v tomto světě, umožňuje přístup k biblickému poselství, k učení katolické církve, ostatních křesťanských církví a k jejich tradici a otevírá možnost života s církví

4. Časové vymezení •

Jedna vyučovací hodina týdně v prvním, druhém, třetím a čtvrtém ročníku

5. Organizační vymezení • •

Výuka je realizována ve 45 minutových vyučovacích jednotkách Učivo náboženství je svázáno s poznatky v oblasti dějepisu, zeměpisu, českého jazyka a filozofie

• Organizace maturitní zkoušky volitelného předmětu – náboženství ústní zkouška z předmětu náboženství obhajoba samostatné písemné práce s odbornou problematiku před zkušební komisí. Pro výběr nepovinných zkoušek v rámci profilové maturitní zkoušky má student k dispozici nabídku MŠMT a ředitelství školy.

6.

Výchovné a vzdělávací strategie a. Kompetence k učení Učitel vede žáky: • k práci s informačními zdroji (s Písmem svatým, učebnicemi, vědeckou literaturou a periodiky, internetem) • k vypracování referátů a k jejich prezentaci • k účasti na soutěžích pořádaných katechetickým střediskem • k hledání a třídění informací v procesu učení, k hledání souvislostí mezi získanými vědomostmi • k používání odborné terminologie b. Kompetence k řešení problémů Učitel vede žáky: • k chápání Bible jako svědectví lidí o zkušenostech osvobozujícího Božího jednání vůči člověku • k základním znalostem katolické nauky, ke schopnosti popsat, v čem spočívá pohled na člověka a svět ve světle křesťanské víry • k porovnávání vlastní zkušenosti a zkušenosti víry církve • k využívání výpočetní techniky při řešení problémů • k zhodnocení principů křesťanského jednání v duchu solidarity a lásky • k řešení problémových úloh z praktického života • k rozpoznávání negativních projevů různých náboženských sekt • k diskusi, analýze, hodnocení a využívání získaných poznatků pro svůj život c. Kompetence komunikativní Učitel vede žáky: • k dialogu o struktuře a podstatě křesťanských slavností a jejich významu pro křesťanskou spiritualitu a pro život společenství církve • ke společnému řešení problémových úkolů • k práci ve skupinách • k využívání metody kritického a diferencovaného přístupu k vlastní osobě, k sebepřijetí • k využívání zásad kritického myšlení • k prezentování výsledků vlastní práce • k pojmenovávání společenských a individuálních jevů • k používání teologické a biblické terminologie • k hodnocení a sebehodnocení

d. Kompetence sociální a personální Učitel vede žáky: • k poznávání základních sociálních a historických souvislostí, které podmiňují hledání a nalézání životního smyslu • k chápání role rodiny a jejího významu pro církev a společnost • k aktivnímu zapojení do života společenství a společnosti • k respektování pravidel křesťanské morálky • k hodnocení a sebehodnocení e. Kompetence občanské Učitel vede žáky: • k posouzení důležitých pozitivních a negativních událostí světového křesťanství, k zhodnocení jejich církevní interpretace a k utváření závěrů pro svůj kritický postoj a občanský život • k zodpovědnosti za život ve všech jeho formách • k zodpovědnému jednání, k respektování přesvědčení druhých lidí f. Kompetence pracovní Učitel vede žáky: • k převzetí zodpovědnosti za splnění úkolů (pravidelná příprava, termíny, výstupy, forma, úroveň zpracování, prezentace) • k samostatnosti v práci • ke spolupráci ve skupině • k osvojování základních pracovních dovedností a návyků • k hodnocení a sebehodnocení

Hodinová dotace předmětu v jednotlivých ročnících: Ročníky, ve kterých je předmět vyučován

I. A

II. A

III. A IV. A

Časová dotace

1/1

1/1

1/1

1/1

Průřezová témata – Náboženství INT- integrace do předmětu PRO – projekt OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 1. Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti Seberegulace

2. INT

3.

4. INT

organizační dovednosti, řešení problémů Sociální komunikace

INT

INT

Morálka všedního dne

INT

Spolupráce a soutěž

VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

1.

2.

3.

4.

Globalizační a rozvojové procesy Globální problémy, jejich příčiny a důsledky Humanitární pomoc a mezinárodní spolupráce Žijeme v Evropě

INT

Vzdělávání v Evropě a ve světě

INT

MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 1. Základní problémy sociokulturních rozdílů

2.

4. INT

INT

Psychosociální aspekty interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke

3.

INT

spolupráci mezi lidmi různého kulturního prostředí

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA 1.

2.

3.

4.

Problematika vztahů organismů a prostředí Člověk a životní prostředí

INT

Životní prostředí regionu a ČR

MEDIÁLNÍ VÝCHOVA 1.

2.

3.

4.

Média a mediální produkce Mediální produkty a jejich významy Uživatelé Účinky mediální produkce a vliv médií Role médií v moderních dějinách

INT

Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboženství Ročník: první ročník 1/4

Očekávané školní výstupy (kompetence)

Učivo (osnovy)

Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Základy víry Žák disponuje základními vědomostmi o Biblické Boží slovo v Bibli, postavy SZ a zvěsti a křesťanském učení NZ Žák se seznámil s životem v katolické církvi a zná náboženské společnosti ve své regionu, zná základní Církev (katolická, ostatní principy ekumenického křesťanské církve, další dialogu náboženské společnosti) Žák umí popsat základní historické souvislosti vzniku Liturgický rok řazení, vrcholy a a rozvoje křesťanských slavností a svátků jednotlivé doby Žák pochopil symboly církve, liturgické předměty a Symboly a liturgické barvy, skutečnosti setkání člověka s Bohem Žák se orientuje ve svátostném životě církve a chápe smysl a význam svátostí Svátosti církve, význam a účinky Žák ví, co znamená mše svatá pro život křesťana a pochopil posvátnost liturgického prostoru pro liturgické slaveni Mše svatá, liturgický prostor Žák umí popsat základní liturgické prostory v návaznosti na slavení liturgie Liturgické prostory

Literatura, Dějepis, Zeměpis Multikulturní výchova (kulturní diference)

Žák vnímá nutnost modlitby pro růst víry Žák se orientuje ve střídání všedních dnů a svátků a rozlišuje jejich rozdílnou náplň a funkci

Modlitba

Osobnostní výchova,ZSV (Osobnostní a sociální rozvoj)

Maria a svatí

ZSV,Výtvarné umění, Historie

Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (objevujeme Evropu a svět) Multikulturní výchova, katolicizmus (kulturní diference) Výtvarná výchova Multikulturní výchova (Kulturní diference) Multikulturní výchova, solidarita (Kulturní diference) Multikulturní výchova (psychologie, sociologie, mezilidské vztahy, princip sociálního smíru a solidarity)

Výtvarná výchova

Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboženství Ročník: druhý ročník 2/4

Očekávané školní výstupy (kompetence)

Učivo (osnovy)

Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Přehled náboženství Žák umí, vysvětli Religionistiku jako vědní obor. Žák rozumí pojmu náboženství, zná různé hypotézy vzniku náboženství. Žák má základní přehled o minulých současných náboženstvích. Žák dokáže charakterizovat tento náboženský směr. Žák umí popsat jednotlivé etapy vzniku buddhismu. Žák se orientuje v historii vzniku čínského náboženství. Žák je schopen vyjmenovat základní prvky japonského náboženství.

Žák zná vývoj a hlavní směry Islámu.

Žák zná historii a základní charakteristiky judaismu.

Religionistika jako věda, pojem, vznik, cíl.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Náboženství, definice, vznik.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Charakteristika jednotlivých náboženství, zaniklá, živá. Hinduismus.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti) Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Buddhismus.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Čínské náboženství.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Japonské náboženství.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Islám.

Judaismus.

Žák umí popsat vznik a vývoj křesťanství a důsledky pro svět. Žák základní nauku křesťanství.

Křesťanství. Církev, služba, společenství a evangelizace

Žák rozumí pojmu a zná základní představitele tohoto fenoménu.

Ateismus versus důkazy Boží existence

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti) Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Žák je schopen orientovat se v problematice nových náboženských směrů. Žák umí rozlišit nové náboženské křesťanské směry. Žák souvislosti mezi hinduismem a novými směry. Žák umí kriticky zhodnotit vliv jednotlivých proudů.

Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova Nové náboženské směry a hnutí – (osobnostní, sociální a znaky, dopady, charakteristika. morální rozvoj) Nové náboženské směry s křesťanským pozadím

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Náboženská hnutí s hinduistickým Dějepis a ZSV (vývoj vztahu pozadím. náboženství a společnosti) Náboženská hnutí vycházející ze západního esoterismu.

Dějepis a ZSV (vývoj vztahu náboženství a společnosti)

Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboženství Ročník: třetí ročník 3/4

Očekávané školní výstupy (kompetence)

Učivo (osnovy)

Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Život Kristovy církve Žák vnímá účast Nejsvětější Trojice v životě církve Žák rozumí působení Ducha Svatého v svátostech církve Žák chápe Velikonoční tajemství jako Kristovo Vzkříšení a jako vítězství nad mocí viny a smrti

Liturgie - dílo Nejsvětější Trojice

Duch svatý v liturgii

Osobnostní a sociální výchova (osobnostní a sociální rozvoj) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní a sociální rozvoj)

Dějepis, Osobnostní a sociální výchova (osobnostní a Velikonoční tajemství v liturgii sociální rozvoj) Osobnostní a sociální Žák vysvětlí vznik, působení Kristovy svátosti, služba církve ve výchova (osobnostní a a význam svátostí svátostech sociální rozvoj) Osobnostní a sociální Žák vnímá svátostnost církve výchova (osobnostní a a její misijní poslání Svátosti církve a víry sociální rozvoj) Dějepis (iniciační obřady Žák chápe počátek různých kultur) křesťanova života v kontextu Osobnostní a sociální výchova iniciačních svátostí Iniciační svátosti (osobnostní a sociální rozvoj) Žák umí charakterizovat Osobnostní a sociální křest jako první a nezbytnou výchova (osobnostní a svátost uvedení do života sociální rozvoj) s Bohem Křest

Žák chápe eucharistii jako zdroj a vrchol náboženského života křesťana

Eucharistie

Žák zná události letnic a chápe podstatu svátosti biřmování

Biřmování

Žák rozumí smyslu a prospěšnosti této svátosti

Svátost smíření

Výtvarné umění (liturgické prostory)

Žák se orientuje v uspořádaní liturgické služby církve

Svátostiny a ostatní liturgické úkony

Žák účinně využívá osvojené formy verbální i neverbální komunikace

Komunikace

Žák cíleně pomáhá posilovat pozitivní stránky druhých

Pozitivní hodnocení druhých

Osobnostní a sociální výchova (sociální a morální rozvoj) Osobnostní a sociální výchova (sociální a morální rozvoj) Osobnostní a sociální výchova (sociální a morální rozvoj) Osobnostní a sociální výchova (sociální a morální rozvoj) ZSV, Dějepis (přebírání prvků jiných kultur do liturgie svátosti manželství) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) ZSV Sociologie, Dějepis (vývoj vztahu církve a společnosti) Dějepis (pohřby, uvádění do úřadu apod.) Osobnostní a sociální výchova (sociální rozvoj) Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Tvořivost

Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Iniciativa

Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Vyjádření a komunikace citů

Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Žák rozumí podstatě svátosti pomazání nemocných Žák chápe smysl sebedarování v životním povolání

Žák vnímá důležitost svátosti v lidském společenství Žák rozumí podstatě svátosti kněžství a zná počátky života církve

Žák produkuje neobvyklá a neočekávaná řešení, která mají ráz originality Žák aktivně přispívá k obohacování společného dění ve skupině

Žák rozpoznává a usměrňuje své city, identifikuje se s nimi

Svátost nemocných

Svátosti pro společenství

Svátost manželství

Svátost kněžství

II. pololetí – Církevní dějiny Osoba Ježíše Krista, založení církve. Prvotní církev a apoštolská Žák umí zařadit NZ do doba, Řím a šíření církve až do 3. Dějepis (vývoj vztahu církve a dějinných souvislostí a míst. století. společnosti) Dějepis (pohřby, uvádění do Vnitřní krize a pronásledování úřadu apod.) Žák rozumí zmíněným Křesťanů Osobnostní a sociální výchova termínům a zná toto období. (sociální rozvoj) Konstantinovský obrat, dogmatický zápas, Augustýn a Žák umí vysvětlit pojmy, ospravedlnění a askeze. Vznik orientuje se v dějinných mnišství. Řím a východní Dějepis (vývoj vztahu církve a souvislostech. patriarcháty společnosti) Dějepis (pohřby, uvádění do úřadu apod.) Žák je schopen charakterizovat jednotlivé Středověká církev, první epocha Osobnostní a sociální výchova 500-700, druhá epocha 700 - 1050 (sociální rozvoj) epochy Třetí epocha 1050 – 1300, Cluny a reformace, Gregoriánská reforma. Velké schizma 1054, křížové Žák zná zvláštnosti 3 epochy a výpravy, vznik velkých rytířských Dějepis (vývoj vztahu církve a okolnosti schizmatu. řádů společnosti) Dějepis (pohřby, uvádění do Čtvrtá epocha, 1300 – 1500 úřadu apod.) Žák dokáže popsat podstatné Savignon, kostnický koncil. Osobnostní a sociální výchova události v renesanci. Renesanční papežství. (sociální rozvoj) Žák je schopen formulovat podstatné myšlenky teologie obsažené v těchto osobností.

Žák zná okolnosti dějinných zvratů. Žák umí vysvětlit smysl tohoto koncilu Žák pochopil rozdíl mezi církví před a po koncilu. Žák zná zaměření po koncilních papežích. Žák porozuměl smyslu slovanské misie Žák je schopen formulovat podstatné myšlenky evropanství

Žák zná historické souvislosti.

Pátá epocha, předpoklady reformace. Erasmus, Martin Luter, Dějepis (vývoj vztahu církve a Katolická reforma společnosti) Dějepis (pohřby, uvádění do Od Baroka k Osvícenství. Od 1789 úřadu apod.) do 1918 Velká francouzská Osobnostní a sociální výchova revoluce a vznik Československa (sociální rozvoj) První Vatikánský koncil a papežové po tomto koncilu. Pontifikát Pia XI, Pia XII a Jana XXIII. druhý Vatikánský koncil a Pavel VI.

Dějepis (vývoj vztahu církve a společnosti)

Sv. Vojtěch první český Evropan Česká náboženská hnutí Reformace a katolická reformace v českých zemích. Rakouské katolictví. Vznik československé církve. Církev v době totality

Dějepis (vývoj vztahu církve a společnosti)

Dějepis (vývoj vztahu církve a společnosti) Dějepis (vývoj vztahu církve a Pontifikáty po koncilních papežích společnosti) Slovanští apoštolové Cyril a Dějepis (vývoj vztahu církve a Metoděj společnosti)

Dějepis (vývoj vztahu církve a společnosti)

Žák umí vysvětlit smysl dnešní směřování církve

Dnešní církev , společenství a charita

Žák účinně využívá osvojené formy verbální i neverbální komunikace

Komunikace ve společenství církve a společnosti

Žák cíleně pomáhá posilovat pozitivní stránky druhých

Pozitivní hodnocení druhých

Dějepis (vývoj vztahu církve a společnosti) Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Žák produkuje neobvyklá a Osobnostní a sociální výchova neočekávaná řešení, která mají Tvořivost v prokazování služebné (osobnostní, sociální a morální ráz originality lásky v evangelizaci rozvoj) Žák aktivně přispívá k obohacování společného dění ve skupině Iniciativa v evangelizaci Výchova ke zdraví (III) Osobnostní a sociální výchova Žák rozpoznává a usměrňuje Vyjádření a komunikace citů citů (osobnostní, sociální a morální své city, identifikuje se s nimi a náboženských postojů rozvoj)

Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět: Náboženství Ročník: čtvrtý ročník 4/4 Očekávané školní výstupy (kompetence)

Učivo (osnovy)

Přesahy a vazby (mezipředmětové vztahy, průřezová témata)

Základy křesťanské etiky

Žák chápe počátky lidské existence Žák rozumí křesťanskému pojetí člověka Žák přijímá zodpovědnost za vlastní rozhodnutí Žák je schopen vyrovnat se s vlastními chybami

Žák umí popsat zdroje mravnosti Žák vnímá zákon ve svém nitru

Člověk jako Boží obraz

Lidská důstojnost a svoboda Důstojnost člověka Sebeúcta

Výchova k občanství (kým je člověk) osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj Etika (Osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj) Výchova ke zdraví (III)

Etika (Osobnostní a sociální výchova - osobnostní a Mravnost lidských skutků a vášní sociální rozvoj)

Svědomí

(Osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj)

Žák poznal, co získal a co vytváří sám Žák pochopil důsledky nemorálního jednání Žák rozumí pojmu a uvědomuje si jeho vliv na své chování

Žák zná Biblický původ Desatera a jeho smysl

Žák vnímá zákon jako nutnou normu pro život Žák odlišuje tradiční náboženské směry od heretického učení moderních pseudonáboženství

Ctnosti lidské a božské

Hřích

Mravní zákon Úvod k Desateru přikázání. Církev jako nositelka učitelského úřadu.

1. Přikázání Etika a náboženství

Žák vnímá hodnotu Božího jména

2. Přikázání

Žák rozumí uspořádání svého života v kontextu liturgické roku

3. Přikázání

Žák pochopil hodnotu rodičovského poslání Žák se naučil chápat hodnotu lidského života jako božího daru Žák jedná zodpovědně vůči prostředí, ve kterém žije Žák chápe význam sexuality v lidském životě a zná základní učení církve v této oblasti Žák předkládá argumenty pro správná rozhodnutí v oblasti lidské sexuality a rodičovství Žák zná význam hmotného majetku a křesťanská pravidla jeho užívání

4. Přikázání

5. Přikázání Etika a životní prostředí

6. Přikázání Etika a partnerství

7. Přikázání

(Osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj) (Osobnostní a sociální výchova - osobnostní a sociální rozvoj) Výchova k občanství Výchova demokratického občana Dějepis Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (IV) Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Princip sociálního smíru a solidarity) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (IV)

Biologie, Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (IV) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj)

Žák se naučil chránit čest druhého člověka

8. Přikázání

Žák se naučil respektovat manželský život

9. Přikázání

Žák se naučil respektovat hodnotu získaného majetku Žák zná a rozlišuje hodnotu hmotných a nehmotných skutečností Žák objevuje své místo v lidské společnosti Žák je schopen pochopit jednání druhého a předvídá jeho reakce a chování Žák využívá repertoár asertivních způsobů reagování při komunikaci s druhými Žák rozlišuje mezi pozitivními a negativními vzory, využívá napodobování kladných příkladů ve svém životě

10. Přikázání Etika a ekonomika Solidarita Postoje křesťana v lidské společnosti z pohledu církve

Empatie a společenství

Asertivita, uvolnění agresivity

Reálné a zobrazené vzory

Žák se identifikuje se způsoby prosociálního jednání

Spolupráce, pomoc. Ve společenství pokřtěných, v ekumenismu.

Žák vnímá morální rozměr své činnosti, aplikuje prosociálnost na konkrétní problémy života

Darování, dělení Charita jako projev sounáležitosti církve s tímto světem

Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Etika Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (IV) Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Princip sociálního smíru a solidarity) Výchova k občanství Výchova demokratického občana Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Princip sociálního smíru a solidarity) Výchova ke zdraví (IV) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (IV) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Výchova ke zdraví (IV) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Multikultura Princip sociálního smíru a solidarity) Výchova ke zdraví (IV) Osobnostní a sociální výchova (osobnostní, sociální a morální rozvoj) Multikulturní výchova (Lidské vztahy, Etnický původ, Multikultura Princip sociálního smíru a solidarity)