FINANCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01

VYSOKÉ U ENÍ TECHNICKÉ V BRN FAKULTA STAVEBNÍ

ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ – GRAFICKÁ ÚPRAVA

FINANCE PR VODCE STUDIEM P EDM TU P01

STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU FORMOU STUDIA

© Ing.Amálie Hejduková © Ing.Marta Hroníková

- 2 – (47)

OBSAH 1 Úvod............................................................................................................... 7 1.1 Cíle........................................................................................................ 7 1.2 Požadované znalosti.............................................................................. 7 1.3 Doba pot ebná ke studiu ....................................................................... 7 1.4 Klí ová slova ........................................................................................ 7 1.5 Metodický návod na práci s textem ...................................................... 7 2 Základy financí podniku.............................................................................. 9 2.1 Klí ová slova ........................................................................................ 9 2.2 Charakteristika podnikových financí .................................................... 9 2.3 Cíle a principy finan ního ízení .......................................................... 9 2.4 Oblasti finan ního ízení..................................................................... 10 3 Zakládání podniku, jeho majetková a finan ní struktura ..................... 12 3.1 Klí ová slova ...................................................................................... 12 3.2 Zakládání podniku .............................................................................. 12 3.2.1 Podniky neakciového typ...................................................... 12 3.3 Akciové spole nosti a družstva........................................................... 13 3.4 Majetek a finan ní struktura podniku ................................................. 13 3.4.1 Majetková struktura .............................................................. 13 3.4.2 Dlouhodobý majetek............................................................. 13 3.4.3 Ob žný majetek .................................................................... 14 3.4.4 Finan ní struktura ................................................................. 15 3.4.5 Pen žní toky podniku (cash-flow) ........................................ 16 4 Finan ní analýza......................................................................................... 19 4.1 Úvod.................................................................................................... 19 4.2 Cíle...................................................................................................... 19 4.2.1 Doba pot ebná ke studiu ....................................................... 19 4.2.2 Klí ová slova ........................................................................ 19 4.3 Úloha finan ní analýzy p i finan ním ízení a její zam ení.............. 19 Otázky ke kapitole 4.3 ........................................................................ 20 4.4 Analýza rentability a aktivity v podnikání.......................................... 20 4.5 Analýza zadluženosti a likvidity......................................................... 21 4.6 Analýza postavení podniku na kapitálovém trhu................................ 21 5 Ob žný majetek podniku a jeho ízení..................................................... 23 5.1 Úvod.................................................................................................... 23 5.1.1 Cíle....................................................................................... 23 5.1.2 Doba pot ebná ke studiu ....................................................... 23 5.1.3 Klí ová slova ........................................................................ 23 5.2 Charakteristika ob žného majetku a jeho struktury............................ 23 5.3 Celková pot eba ob žného majetku.................................................... 24 5.4 ízení zásob........................................................................................ 24

- 3 – ( 47 )

5.5 ízení pohledávek .............................................................................. 25 5.6 ízení pen žních prost edk .............................................................. 25 6 Zdroje a formy krátkodobého financování ............................................. 27 6.1 Úvod ................................................................................................... 27 6.1.1 Cíle ...................................................................................... 27 6.1.2 Doba pot ebná ke studiu....................................................... 27 6.1.3 Klí ová slova........................................................................ 27 6.2 Obchodní úv r .................................................................................... 28 6.3 Krátkodobé bankovní úv ry ............................................................... 28 6.4 Ostatní zdroje krátkodobého financování........................................... 29 7 Kapitálové plánování a investi ní rozhodování ...................................... 30 7.1.1 Cíle ....................................................................................... 30 7.1.2 Doba pot ebná ke studiu....................................................... 30 7.1.3 Klí ová slova........................................................................ 30 7.2 Plánování pen žních tok z investice................................................. 30 7.3 Finan ní kriteria efektivnosti investi ních projekt .......................... 31 7.3.1 istá sou asná hodnota ........................................................ 31 7.3.2 Vnit ní výnosové procento ................................................... 31 7.3.3 Doba návratnosti .................................................................. 32 7.4 Inflace a riziko v investi ním rozhodování ........................................ 32 8 Dlouhodobé financování investi ního majetku ...................................... 33 8.1 Úvod ................................................................................................... 33 8.1.1 Cíle ....................................................................................... 33 8.1.2 Doba pot ebná ke studiu....................................................... 33 8.1.3 Klí ová slova........................................................................ 33 8.2 Odpisy jako interní zdroj financování ................................................ 33 8.3 Podnikový zisk a faktory jeho r stu ................................................... 35 8.4 Zdan ní zisku a nerozd lený zisk....................................................... 35 8.5 Externí zdroje financování ................................................................. 36 8.6 Leasingové financování...................................................................... 37 9 Rozd lení hospodá ského výsledku.......................................................... 38 9.1 Úvod ................................................................................................... 38 9.1.1 Cíle ....................................................................................... 38 9.1.2 Doba pot ebná ke studiu....................................................... 38 9.1.3 Klí ová slova........................................................................ 38 9.2 Rozd lení hospodá ského výsledku v akciových spole nostech Druhy dividend a dividendová politika v akciových spole nostech ................................................................. 39 9.3 Rozd lení hospodá ského výsledku v ostatních formách obchodních spole ností a v družstvu................................................. 39 10 Finan ní plánování .................................................................................... 41 10.1 Úvod ................................................................................................... 41 10.1.1 Cíle ....................................................................................... 41 10.1.2 Doba pot ebná ke studiu....................................................... 41 - 4 – ( 47 )

10.1.3 Klí ová slova ........................................................................ 41 10.2 Cíle a pojetí finan ního plánu............................................................. 41 10.3 Dlouhodobý finan ní plán podniku .................................................... 42 10.4 Krátkodobé finan ní plánování........................................................... 43 10.5 Finan ní kontrola ................................................................................ 44 11 Klí ............................................................................................................... 45 12 Záv r............................................................................................................ 47 13 Použitá literatura........................................................................................ 47 13.1 Další doporu ená literatura................................................................. 47

- 5 – ( 47 )

Úvod

1 1.1

Úvod Cíle

Cílem této publikace je sestavit pr vedce ve studiu základního studijního materiálu – u ebnice Josef Valach a kolektiv : Finan ní ízení podniku. K vybraným kapitolám této u ebnice chceme sestavit metodický návod, jak s danou u ebnicí pracovat, na které oblasti se v jednotlivých kapitolách zam it. Zodpov zení otázek k jednotlivým tematickým okruh m bude zp tnou kontrolou pro studenty a zárov je znovu upozorní na podstatnou problematiku jednotlivých kapitol. V n kterých kapitolách je t eba provést drobnou faktickou úpravu (tam, kde se nap . pracuje s konkrétními da ovými sazbami nebo kde jsou citace se zákon , které mezitím prošly novelizací ).Z p edložených p íklad , vybereme u každé kapitoly ty základní a v klí i uvedeme jejich ešení. Doufáme, že pr vodce studiem p edm tu financí usnadní student m kombinovaného studia orientaci.

1.2

Požadované znalosti

Znalosti získané studiem v p edm tu BV01 Ekonomie a BV02 Základy podnikové ekonomiky.

1.3

Doba pot ebná ke studiu

K prostudování základní literatury a opory je t eba asi 70 hodin.

1.4

Klí ová slova

Klí ová slova budou uvedena u každé kapitoly.

1.5

Metodický návod na práci s textem

Základní studijní materiál u ebnice Josef Valach a kolektiv: Finan ní ízení podniku. K vybraným kapitolám jsou zpracovány teze a pr vodce, které vám pomohou v základní orientaci a ve studiu. Doporu ujeme vám, abyste pracovali se základní literaturou (dále v textu ozna ována „ZL“). Pr vodce vám pom že se lépe orientovat a pochopit podstatné skute nosti u jednotlivých kapitol. Souástí pr vodce jsou kontrolní otázky, které byste m li vy ešit. V Klí i budou jednak odkazy na základní literaturu (nap . „1. kapitola ZL“, jednak ešené p íklady. Ostatní p íklady lze ešit samostatn a podle pot eby konzultovat s vyu ujícími.

- 7 – ( 47 )

Úvod

Kontrolní otázky zodpov zte na základ doporu ené literatury. ešení p íklad je uvedeno v Klí i na konci studijní opory

- 8 – (47 )

Základy financí podniku,

2 2.1

Základy financí podniku Klí ová slova

Pen žní prost edky, podnikový kapitál, finan ní zdroje, finan ní ízení, cíle finan ního ízení.

2.2

Charakteristika podnikových financí

Pen žní prost edky podniku p edstavují ást aktiv, která má podobu hotovosti, vklad a ekvivalent pen žních prost edk . Pen žní prost edky jsou nejlikvidn jší složkou majetku podniku, kterou lze okamžit použít k úhrad závazk . P i posuzování platební situace podniku se vychází p edevším z velikosti pen žních prost edk . Nadm rné množství pen žních prost edk sice znamená schopnost dostát závazk m, ale projevuje se záporn na rentabilit podniku. Jsou sou ástí krátkodobého finan ního majetku a jsou zahrnovány do ob žných prost edk podniku. Dlouhodobé termínované vklady, obligace a jiné druhy dlouhodobých cenných papír pat í do dlouhodobého finan ního majetku. Oba druhy finan ního majetku jsou zahrnuty do aktiv podniku. Podnikový kapitál je souhrn všech pen z, které jsou vázány v celkovém majetku podniku k ur itému okamžiku. Hlavní úlohou podnikového kapitálu je zajišt ní obnovy a p ír stku majetku podniku s co nejnižšími náklady. Finan ní zdroje p edstavují zdroje tvorby pen žních prost edk a podnikového kapitálu. Podnikové finance zobrazují pohyb pen žních prost edk , kapitálu i finan ních zdroj . P i této innosti se podnik dostává do r zných kvantitativních i kvalitativních pen žních vztah s ostatními podnikatelskými subjekty, zam stnanci a státem.

2.3

Cíle a principy finan ního ízení

Finance a finan ní ízení jsou integrující složkou celé innosti podniku. Je to dáno tím, že všechny procesy v podniku v kone né fázi promítají do pen žních prost edk , podnikového kapitálu nebo podnikových finan ních zdroj . Finan ní cíle jsou rozhodující ástí podnikových cíl z hlediska krátkodobého i dlouhodobého, jsou základem kritérií pro rozhodování r zných alternativ p i hodnocení celkové efektivnosti podniku. Základní cíl podnikání je maximalizace tržní hodnoty firmy. Vedle tohoto základního dlouhodobého cíle existují i další cíle krátkodobé, jako je nap íklad pr b žné zajiš ování platební schopnosti firmy. Platební schopností podniku chápeme schopnost podniku krýt pen žními prost ed-

- 9 – ( 47 )

Základy financí podniku

ky závazky v dané výši a asu. Platební schopnost podniku pat í k základním ukazatel m finan ního zdraví podniku. P i finan ním ízení je t eba brát v úvahu celou adu dalších okolností, které tvoí ekonomické prost edí podniku. Jsou to nap .: • úrove celkové aktivity podniku v rámci oboru, státu, oblastí, • finan ní politika státu, • zákonná opat ení státu a pravidla regulace, • konkuren ní prost edí, • situace na trhu práce, • podmínky zahrani ního obchodu, • vývoj m nových kurz , • podmínky na pen žním a kapitálovém trhu. Finan ní ízení bere v úvahu všechny initele, kte í vytvá ejí ekonomické prost edí, ale musí se snažit p edvídat jeho zm ny v budoucnosti, což je obzvlášt d ležité p i investi ním rozhodování.

2.4

Oblasti finan ního ízení

Finan ní ízení podniku zahrnuje základní oblasti, které je t eba zohled ovat p i finan ním rozhodování. Jsou to: • zajišt ní finan ních zdroj pro založení nebo další rozvoj podniku, • volba optimální kapitálové struktury s ohledem na strukturu majetku, • financování a ízení ob žného majetku s výb rem optimálního zdroje, • investování pen žních prost edk do dlouhodobého majetku, zvážení a vyhodnocení efektivnosti investi ních variant, • rozd lování podnikového zisku ve vazb na da ovou politiku státu, • finan ní analýza innosti podniku, • finan ní plánování tvorby a užití interních a externích zdroj financování, • vnit ní finan ní ízení velkých integrovaných celk , • finan ní ízení p i spojování, reorganizaci, sanaci a zániku podniku. Finan ním ízením se zabývá p edevším vrcholové ízení podniku, kterému dodávají informace finan ní útvary. Organizace a len ní finan ních útvar je v kompetenci podniku a odpovídá jeho struktu e.

- 10 – (47 )

Základy financí podniku

Otázky ke kapitole 2: 1. Charakterizujte pen žní prost edky, podnikový kapitál a finan ní zdroje podniku. 2. Hlavní cíle finan ního ízení podniku. 3. Oblasti finan ního ízení podniku.

- 11 – (47 )

Základy podniku, jeho majetková a finan ní struktura

3

Zakládání podniku, jeho majetková a finan ní struktura

3.1

Klí ová slova

Podnikatelský zám r, základní kapitál, právnická osoba, podniky neakciového typu, podnikání fyzické osoby, spole nost s ru ením omezeným, akciová spole nost,družstvo, majetek, dlouhodobý majetek, ob žný majetek, vlastní zdroje, cizí zdroje krátkodobé a dlouhodobé, majetková struktura, zdrojová struktura.

3.2

Zakládání podniku

P i zakládání podniku je t eba ešit následující skute nosti – podnikatelský zám r, právní formu podnikání a výši a formu získání prvotního kapitálového vkladu.

3.2.1

Podniky neakciového typ

U podnik neakciového typu je velikost prvotního kapitálového vkladu dána podnikatelským zám rem. Kapitálový vklad dále souvisí s právní formou podnikání. Podniky jednotlivce nemají zadán ze zákona žádný minimální vklad, jeho výše je mimo d vody již uvedené dána také možnostmi jednotlivce. Podnikatel – fyzická osoba – ru í za své závazky celým majetkem, pat í mu celý zisk, ale postihuje ho celá ztráta. Ve ejné obchodní spole nosti jsou osobní spole nosti, u kterých prvotní kapitálový vklad je sou tem vklad spole ník podle spole enské smlouvy. Spole enská smlouva upravuje i další vztahy ve spole nosti. Tvorba ani výše základního kapitálu není p edepsána. Všichni spole níci ru í za závazky spole n a nerozdíln veškerým svým majetkem. Komanditní spole nosti tvo í prvotní kapitálové vybavení na základ spole enské smlouvy, p i emž ást je p inejmenším tvo ena vklady komanditist , jejichž minimální výše je stanovena zákonem (5 000 K ). Komanditisté pak ru í za závazky spole nosti pouze do výše svého vkladu. Druhým typem spole ník jsou komplementá i, u nichž výše vkladu není stanovena zákonem a za závazky spole nosti ru í celým svým majetkem. Každá komanditní spole nost musí sestávat minimáln z jednoho komanditisty a jednoho komplementá e. Spole nosti s ru ením omezeným jsou kapitálovými spole nostmi. Základní kapitál se tvo í povinn p edem stanovenými vklady spole ník . Obchodní zákoník stanovuje jak minimální výši základního kapitálu (200 000 K ), tak minimální výši jednotlivých vklad (20 000 K ). Spole nost s ru ením omezeným odpovídá za své závazky celým svým majetkem. - 12 – ( 47 )


Jednotliví spole níci ru í jen do výše svého nesplaceného vkladu, zapsaného v obchodním rejst íku. Spole nost s ru ením omezeným m že být založena jako jediná spole nost pouze jednou osobou, maximáln m že mít 50 spole ník .

3.3

Akciové spole nosti a družstva

Akciové spole nosti mají podle obchodního zákoníku minimální základní kapitál 2 000 000 K . Tento kapitál vzniká prodejem akcií, akcie m že akcioná nabýt formou pen žního nebo nepen žního vkladu. Velikost základního kapitálu, po et akcií a jejich jmenovitá nebo emisní cena, vklady jednotlivých zakladatel a ocen ní nepen žního vkladu znalcem musí být uvedeno v zakladatelské smlouv . Akcioná i ru í za závazky akciové spole nosti do výše nesplaceného vkladem. Družstva jsou formou podnikání p edevším ve službách. Základní kapitál je tvo en souhrnem lenských podíl a musí být nejmén 50 000,- K . Družstvo musí mít nejmén 5 len . Pokud jsou leny dv právnické osoby, nemusí být podmínka 5 len spln na. Družstvo jako právnická osoba odpovídá za své závazky celým majetkem.

3.4

Majetek a finan ní struktura podniku

V souvislosti s podnikatelskou jednotkou a finan ním ízením se asto hovo í o zachování majetkov -finan ní stability, která je dána: • majetkovou strukturou, • finan ní strukturou • vzájemným vztahem mezi jednotlivými druhy majetku a jednotlivými zdroji krytí.

3.4.1

Majetková struktura

Majetková struktura podniku je zachycena v rozvaze p edstavuje podrobnou strukturu aktiv. Majetek firmy se lení na • dlouhodobý • ob žný

3.4.2 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek je tvo en • dlouhodobým nehmotným majetkem,

- 13 – (47 )


• dlouhodobým hmotným majetkem, • dlouhodobým finan ním majetkem. Dlouhodobý nehmotný majetek je majetková položka, která má dobu použitelnosti delší než jeden rok v ocen ní stanoveném podnikem. Pat í sem nap . nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, které nejsou p edm tem ocenitelných práv, dále software, goodwill a r zná ocenitelná práva jako licence, patenty, atd. Dlouhodobý hmotný majetek p edstavuje majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok. Pat í sem: • pozemky, stavby v etn budov, d lní díla a d lní stavby pod povrchem, vodní díla, byty a nebytové prostory, um lecká díla, sbírky, movité kulturní památky, p edm ty kulturní hodnoty, p edm ty z drahých kov a v ci nabyté nájemcem z finan ního leasingu a to bez ohledu na jejich ocen ní a dobu použitelnosti, • samostatné movité v ci a soubory movitých v cí s dobou použitelnosti delší než 1 rok a v ocen ní, které stanoví ú etní jednotka, povinn od ástky stanovené zákonem o dani z p íjmu, • p stitelské celky trvalých porost s dobou plodnosti delší než 3 roky, • základní stádo a tažná zví ata bez ohledu na jejich po izovací cenu, • otvírky nových lom , pískoven a hliniš technické zhodnocení, které se nezahrnuje do ocen ní dlouhodobého majetku (nap . o technickém zhodnocení se neú tuje v p ípad dlouhodobých porost nebo základního stáda). Dlouhodobý finan ní majetek je tvo en zejména p j kami poskytnutých podnik m ve skupin a ostatními p j kami s dobou splatnosti delší než 1 rok, majetkovými ú astmi, realizovatelnými cennými papíry a podíly a dlužnými cennými papíry drženými do splatnosti, dlouhodobým majetkem pronajatým v rámci smlouvy o nájmu podniku podle § 488b a následujících obchodního zákoníku.

3.4.3

Ob žný majetek

Ob žný majetek je tvo en: • zásobami nakupovanými i zásobami vlastní výroby, • pohledávkami, • krátkodobým finan ním majetkem. Zásoby nakupované jsou tvo eny materiálem a zbožím v ocen ní po izovací cenou. Zásoby vlastní výroby obsahují nedokon enou výrobu, polotovary vlastní výroby a výrobky v ocen ní vlastními náklady výroby.

- 14 – (47 )


Pohledávky p edstavují v itelský vztah podniku ke státnímu rozpo tu, zam stnanc m, obchodním partner m apod. Krátkodobý finan ní majetek zahrnuje pen žní prost edky v hotovosti a na bankovních ú tech a dále cenné papíry krátkodobé. Pro ob žný majetek je typická jednorázovost použití a dále to, že ob žný majetek prochází kolob hem, ve kterém m ní svou v cnou podobu. (Za peníze je nakoupen materiál, ze kterého se ve výrobním procesu stávají výrobky, p i jejich prodeji odb rateli vzniká pohledávka, která po úhrad získává podobu pen z). Majetek je v rozvaze vyjád en v netto stavu. P i stanovení této hodnoty rozvaha vychází z brutto stavu (hodnota podle Zákona o ú etnictví) a ode ítají oprávky a opravné položky. Oprávky vyjad ují trvalé snížení hodnoty majetku, opravné položky p echodné snížení hodnoty. Lze íci, že na výši celkové hodnoty majetku p sobí p edm t podnikání, stupe využití majetku a cena majetku. Faktory ovliv ující velikost majetku: Rozdíly v hodnot majetku jsou dány: • technickou náro ností výroby • stupn m rozvinutí pen žního a kapitálového trhu • konkrétní ekonomickou situací podniku a orientací jeho hospodá ské politiky Majetek podniku tvo í jeho aktiva

3.4.4

Finan ní struktura

Finan ní struktura podniku je dána zdrojovým krytím majetku. Zdroje krytí majetku d líme na: • vlastní • cizí Vlastní zdroje tvo í: • základní kapitál, • kapitálové fondy, • fondy tvo ené ze zisku, • nerozd lený zisk minulých období, • ztráta minulých období, • zisk b žného období (ztráta b žného období.) Cizí zdroje tvo í: • cizí zdroje dlouhodobé, • bankovní úv ry dlouhodobé i krátkodobé, • krátkodobé závazky.

- 15 – (47 )


Základní kapitál p edstavuje kapitál vložený do podnikání. Jeho minimální výše je u kapitálových spole ností stanovena obchodním zákoníkem a je zapsána v Obchodním rejst íku. Kapitálové fondy vyjad ují hodnotu bezúplatn získaných aktiv. Fondy tvo ené ze zisku mají podobu fond zákonných ( jejich tvorbu stanoví obchodní zákoník) nebo jsou tvo eny ze zisku jako fondy ú elové. Zdroje krytí majetku tvo í pasiva Vzhledem k tomu, že veškerý majetek musí být kryt zdrojem vlastním nebo cizím platí: Aktiva = Pasiva

3.4.4.1

Míra zadluženosti a optimální finan ní struktura

P i posuzování finan ní struktury podniku se p edevším v nuje pozornost proporcím mezi vlastním a cizím kapitálem. Ukazatel zadluženosti vyjad uje podíl celkových dluh k celkovému kapitálu. Na ukazatel zadluženosti navazuje ukazatel ziskového krytí úrok , který vyjád íme pom rem zisku p ed zdan ním a úroky k ro nímu úroku. Ukazatel úrokového krytí vykazuje schopnost podniku uhradit úrokové závazky z úv r . Z pohledu externích subjekt vypovídají oba ukazatelé o riziku v itel . Pro podnik, který rozhoduje o finan ní struktu e je velmi d ležité posoudit náklady spojené se získáním p íslušného finan ního zdroje. Náklady jsou závislé na dob splatnosti kapitálu a riziku jeho použití z pohledu uživatele i v itele. P i finan ním ízení kapitálové struktury je t eba vzít v úvahu pr m rné náklady celkového kapitálu (U k ivka). Dále je t eba zohlednit: • velikost a stabilitu podnikového zisku, • majetkovou strukturu podniku, • udržení kontroly nad inností podniku, • stupe likvidity jednotlivých druh majetku. Z dlouhodobého hlediska platí že optimální finan ní struktura je dána takovým rozložením kapitálu, který vyžaduje co nejmenší náklady na jeho po ízení a je zárove v souladu s plánem zisku a tržeb a majetkovou strukturou podniku.

3.4.5

Pen žní toky podniku (cash-flow)

Velmi významnou pozici ve finan ním ízení podniku má ízení pen žních tok . Z hlediska finan ní stability podniku je informace o výnosech, nákladech, majetku atd. d ležitá, ale vše se promítá konkrétní platební

- 16 – (47 )


schopnosti, kterou je nutno udržet. Cash-flow je pohyb pen žních prost edk za ur ité období v souvislosti s ekonomickou inností. Stav pen žních prost edk nelze ztotožnit s cash-flow, které vyjad uje zm nu stavu pen žních prost edk a p í iny této zm ny v konkrétním ase. Finan ní praxe sleduje • cash-flow z provozní innosti, • cash-flow z investi ní innosti, • cash-flow z finan ní innosti • cash-low celkem. P i výpo tu cash-flow lze postupovat metodou: • p ímou (pomocí sledování p íjm a výdaj za ur ité období), • nep ímou (pomocí transformace zisku do pohybu pen žních prost edk s dalšími následnými úpravami), • na bázi pracovního kapitálu (základem pro výpo et cash-flow není zm na stavu pen žních prost edk , ale zm na stavu pracovního kapitálu). Kategorie cash-flow se používá: • ve finan ní analýze pro hodnocení finan ní stability podniku, • p i krátkodobém plánování pen žních p íjm a výdaj , • p i st edn dobém a dlouhodobém sestavování finan ních výhled podniku, • p i hodnocení finan ní efektivnosti investi ních variant jako efekt p íslušné investice, • jako jedna z forem stanovení základu tržní ceny podniku. Podle toho, pro jaké ú ely se cash-flow používá, m ní se áste n i jeho nápl . V poslední dob se kategorie cash-flow stále více používá ve finan ní analýze. Otázky ke kapitole 3: 1.

ím je ovlivn na výše prvotního kapitálového vkladu? Uve te, jak se tento vklad liší u jednotlivých právních forem podnikání.

2. Uve te výhody a nevýhody jednotlivých právních forem podnikání. 3. Jaké faktory ovliv ují výši podnikového majetku a jeho strukturu? 4. Zhodno te význam oce ování majetku pro finan ní ízení. 5. Co ovliv uje relace mezi vlastním a cizím kapitálem? 6. Vysv tlete rozdíl mezi náklady a výdaji a výnosy a p íjmy. 7. Pro je nutno pro pot eby finan ního ízení sledovat pen žní toky? 8. Charakterizujte cash-flow. 9. Jaké využití má znalost cash-flow ve finan ním ízení?

- 17 – (47 )


P íklady ke kapitole 3: 1.

ešte p íklad 1 ke kapitole 3 ZL.

2.

ešte p íklad 3 ke kapitole 3 ZL.

- 18 – (47 )

Finan ní analýza

4

Finan ní analýza

Finan ní analýza je sou ástí finan ního ízení podniku, protože zajiš uje zp tnou vazbu mezi p edpokládanými cíli. Východiskem pro finan ní analýzu jsou ú etní výkazy – rozvaha, výkaz zisku a ztráty a cash-flow. Finan ní analýza spo ívá ve výpo tu r zných ekonomických ukazatel . Základními metodickými nástroji finan ní analýzy jsou pom roví ukazatelé. Ukazatelé se sdružují do skupin – po ítáme ukazatele rentability, ukazatele obratovosti, ukazatele zadluženosti, ukazatele platební schopnosti a ukazatele vycházející z údaj kapitálového trhu.

4.1

Úvod

4.2

Cíle

Cílem je získat p ehled o jednotlivých skupinách ukazatel , zp sobu jejich výpo t a interpretace výsledk .

4.2.1


Oddíl je rozd len do 5 podskupin, na prostudování celého úkolu v etn ešení p íklad budete pot ebovat 10 hodin.

4.2.2

Klí ová slova

Finan ní analýza, pom roví ukazatelé, ukazatelé rentability, ukazatelé obratovosti, ukazatelé zadluženosti, ukazatelé platební schopnosti, ukazatelé vycházející z údaj kapitálových trh , rozvaha, výkaz zisku a ztráty, cash-flow.

4.3

Úloha finan ní analýzy p i finan ním ízení a její zam ení

Úloha finan ní analýzy a její postavení ve finan ním ízení podniku najdete v kapitole 4.1 ZL. Dob e nastudujte obecnou problematiku finan ní analýzy, seznamte se se vstupy, ze kterých lze získat podklady pro provedení finan ní analýzy. Podklady finan ní analýzy jsou do zna né míry ovlivn ny tím, zda se provádí interní nebo externí finan ní - 19 – (47 )

Finan ní analýza

analýza. Seznamte se se základními skupinami pom rových ukazatel a nastudujte jejich obsah a hrubou interpretaci t chto ukazatel . Prostudujte uvedený p íklad základních ú etních výkaz .

Otázky ke kapitole 4.3 1. Charakterizujte finan ní analýzu podniku a její etapy 2. Jaké jsou hlavní zdroje informací pro finan ní analýzu 3. Vysv tlete základní ukazatele používané ve finan ní analýze

4.4

Analýza rentability a aktivity v podnikání

Problematiku rentability a aktivity (obratovosti) v podnikání nastudujete v kapitole 4.2 ZL. V této kapitole se seznámíte s r znými ukazateli rentability. Rentabilita – výnosnost vloženého kapitálu – ukazuje schopnost podniku zhodnocovat vložené prost edky. Je formou vyjádení míry zisku. V uvedené kapitole najdete definice r zných ziskových kategorií a vzorce pro výpo et r zných ukazatel rentability a dále souhrnné ukazatele rentability a jejich rozklad na ukazatele díl í (pyramidový rozklad rentability). Kapitola 4.2 ZL dále obsahuje ukazatele aktivity podnikání (obratovosti ), které po ítají vázanost aktiv a jejich ástí. Jde o výpo et ukazatel rychlosti obratu a doby obratu. Op t zde najdete vzorce pro jejich výpo ty a jejich interpretaci.

Otázky ke kapitole 4.4: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Uve te jednotlivé kategorie zisku a definujte je. Jaké informace poskytují ukazatele rentability? Kde najdete vstupy pro výpo et ukazatel rentability ? Uve te ty vzorce ukazatel rentability, které považujete za nejlepší ve vztahu k jejich vypovídací schopnosti. Jak chápete termín „aktivita v podnikání“? Definujte kategorie – obratovost aktiv, doba obratu, po et obrátek. Uve te vzorce základních ukazatel obratovost i- aktiv celkem, stálých aktiv, ob žných aktiv a jednotlivých druh ob žných aktiv. Uve te, p i jakém rozhodování použijete ukazatel obratovosti

- 20 – (47 )

Finan ní analýza

4.5

Analýza zadluženosti a likvidity

Kapitola 4.3 ve dvou podkapitolách (4.3.1. a 4.3.2.) obsahuje ukazatele zadluženosti a ukazatele likvidity. Vzhledem k tomu, že tyto ukazatele vypovídají o finan ním zdraví podniku a jeho finan ní stabilit , je t eba jim v novat zvýšenou pozornost. Používání cizích zdroj se výrazn projeví na výnosnosti kapitálu, ale i na riziku podnikání. Pro posuzování finan ní stability a celkového finan ního zdraví podniku je d ležitá znalost struktury kapitálu. V podkapitole 4.3.1. najdete ukazatele v itelského rizika, ukazatel vlastního kapitálu k celkovým aktiv m, podíl cizího kapitálu k celkovým aktiv m, míry finan ní samostatnosti, úrokového krytí a ziskové úhrady úroku. Všechny tyto ukazatele je t eba vzít v úvahu p i finan ním rozhodování o dalším použití hospodá ského výsledku a získávání dalších cizích zdroj . Z hlediska finan ního ízení jde o rozhodování o trvalé platební schopnosti. Ukazatele likvidity (4.3.2. ZL) vyjad ují krátkodobou platební schopnost. Po ítají se vždy t i ukazatelé likvidity – pen žní likvidity, pohotové likvidity a b žné likvidity. U ukazatel likvidity teorie p edkládá optimální výši. S tou je t eba pracovat velmi opatrn , n kdy m že být tato hodnota zavád jící.

Otázky ke kapitole 4.5: 1. Charakterizujte ukazatele zadluženosti a uve te, o em vypovídají. 2. Které subjekty (externí i interní) mohou zajímat ukazatele zadluženosti? 3. O em vypovídá ukazatel struktury kapitálu a jak ho lze charakterizovat? 4. Jaké ukazatele použijete p i rozhodování o dalším zadlužení podniku? 5. Uve te, co je solventnost, likvidita a likvidnost. 6. Který z ukazatel likvidity má nejmenší informativní váhu?

4.6

Analýza postavení podniku na kapitálovém trhu

V kapitole 4.4. ZL najdete informace o finan ním postavení podniku tak, jak je vidí investo i na kapitálovém trhu. Uvedená analýza je provád na prost ednictvím ukazatele výplatního pom ru, aktiva ního pom ru, udržitelnou mírou r stu , dividendovým výnosem a dalšími ukazateli.

- 21 – (47 )

Finan ní analýza

P íklad ke kapitole 4: P íklad 1 Na základ zadání p íkladu 1 v záv ru kapitoly 1,3,4,5,6.

- 22 – (47 )

4ZL ešte úkoly

Ob žný majetek podniku a jeho ízení

5


Ob žný majetek p edstavuje významnou ást celkového majetku podniku. Má velký význam p i zajišt ní výroby a z pohledu finan ního ízení váže význa nou ást zdroj podniku. Je nezbytn nutné ídit jednotlivé složky ob žného majetku tak, aby jejich množství bylo co nejblíže optimu.

5.1 5.1.1

Úvod Cíle

Cílem této kapitoly je seznámení s jednotlivými složkami ob žného majetku a jejich následným finan ním ízením.

5.1.2


Na nastudování, porozum ní uvedené problematiky a zodpov zení otázek a vy ešení p íklad je t eba asi 10 hodin.

5.1.3

Klí ová slova

Ob žný majetek, peníze, nedokon ená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky, pohledávky, zásoby nakupované, zásoba b žná, pojistná, technologická, koeficient nar stání náklad , zásobovací rovnice, pohledávky z obchodního styku, pohledávky da ové, pohledávky po lh t splatnosti, pohledávky nedobytné, pohledávky proml ené, peníze, finan ní majetek.

5.2

Charakteristika ob žného majetku a jeho struktury

Kapitola 5ZL Ob žný majetek podniku a jeho ízení je v nována ízení všech složek majetku. V podkapitole 5.1ZL je v prvé ad p esn definován ob žný majetek, jeho len ní a kolob h ob žného majetku. P i ízení ob žného majetku je t eba v novat pozornost jeho struktu e. Struktura ob žného majetku je dána typem a p edm tem výroby. len ní ob žného majetku odpovídá len ní v ú etnictví, takže jeho výše je uvedena v rozvaze.

- 23 – (47 )


5.3

Celková pot eba ob žného majetku

Je ešena v podkapitole 5.2ZLVýše pot eby ob žného majetku je dána výkony podniku a ve finan ním vyjád ení stanovuje pot ebu zdroj pro její krytí. Skládá se z díl ích pot eb jednotlivých složek ob žného majetku. Kapitálová pot eba se odvozuje z výdaj a p íjm podnik na ob žný majetek, je dána vázaností kapitálu ve v cných formách ob žného majetku. Pr m rná doba vázanosti celkového ob žného majetku se stanovuje jako vážený pr m r dob vázanosti jednotlivých složek ob žného majetku, kde vahami je obrat p íslušné složky ob žného majetku za období, nebo jako podíl po tu dn p íslušného období a po tu obrátek ob žného majetku za p íslušné období. Pr m rná denní pot eba celkového ob žného majetku je podíl celkové pot eby na období a po tu dn daného období nebo jako podíl pr m rného stavu ob žného majetku a doby obratu. Z toho dále vyplývá pr m rná kapitálová pot eba, kterou je pot eba zabezpe it. ízení ob žného majetku je v domá innost podnik , která zahrnuje analýzu, stanovení a udržování optimální výše, struktury a míry využívání ob žného majetku tak, aby odpovídala možnostem, pot ebám a cíl m podniku. Otázky ke kapitolám 5.2 a 5.3: 1. Definujte ob žný majetek a jeho jednotlivé složky. 2. Uve te možné faktory ovliv ující strukturu ob žného majetku ve stavebním

podniku.

3. Definujte kapitálovou pot ebu v oblasti ob žného majetku a uve te faktory,

které ji ovliv ují.

4. Co se rozumí ízením ob žného majetku.

P íklad ke kapitole 5.2 a 5.3: ešte p íklad 1 ke kapitole 5ZL.

5.4

ízení zásob

ízení zásob je soubor inností, které mají zajiš ovat plynulý chod výroby a prodeje pot ebným množstvím zásob v odpovídají struktu e, kvalit , správné dob , na správném míst a p i minimálních nákladech po izovacích i skladovacích. Slouží k tomu r zné metody, jejich volba vychází z ú elu stanovení zásob, charakteru jejich pot eby , informa ních podklad a ekonomických podmínek pro jejich použití. Prostudováním kapitoly 5.3ZL se seznámíte se stanovením pr m rné výše zásob, jejich vázaností a zp soby výpo t . Poznáte využití zásobovací rovnice pro operativní ízení zásob. Pozornost je t eba v novat plánování nedokon ené výroby a kapitálové pot eby na nedokon enou výrobu, což je oblast specifická a sou asn riziková ve stavební výrob . U zásob nakupovaných je t eba v novat pozornost stanovení optimální velikosti dodávky.

- 24 – (47 )


Otázky ke kapitole 5.4: 1. Vysv tlete obsah, p edpoklady a význam ízení zásob a jejich jednotlivých složek. 2. Uve te, jakými metodami stanovíte pot ebu jednotlivých složek zásob. Zd vodn te jejich použití. 3. Jaký mají v použité metody vztah k financování zásob. P íklad ke kapitole 5.4: ešte p íklad 2 kapitoly 5ZL.

5.5

ízení pohledávek

Pohledávky p edstavují nárok podniku na pen žní prost edky za poskytnuté zboží a služby pop . na v cná pln ní. V pohledávkách má podnik vázány pen žní prost edky a problémy v oblasti pohledávek mohou vést k druhotné platební neschopnosti. V podkapitole 5.4. ZL nastudujete len ní pohledávek a ízení pohledávek. Výrazná pozornost je v nována pohledávkám z obchodního styku. U nich zohled ujeme využívání podmínek prodeje, stanovení výše pohledávek. Pro ízení pohledávek je t eba znát pr m rnou dobu obratu a porovnat s nastavenou splatností vydaných faktur, dále je t eba pohledávky zajistit. Obecnými formami zajišt ní pohledávek jsou právní instituty, pohledávky je možné zajistit i opat eními v platebním styku, k zajišt ní pohledávek slouží i faktoring a forfaiting. P ed vznikem pohledávky je dobré získat informace o odb rateli. P i ízení pohledávek lze využít i pozitivních faktor jako je nap . systém slev a skont. Otázky ke kapitole 5.5 1. Co jsou to pohledávky a jak se lení? 2. V em spo ívá ízení pohledávek z obchodního styku? 3. Uve te, co je obrat a doba obratu pohledávek? Pro pot ebuje podnik tuto informaci? 4. Jak mohou platební podmínky ovlivnit splatnost pohledávek? 5. Jakými zp soby lze získat informace o odb rateli? P íklad ke kapitole 5.5 Vy ešte p íklad 8 kapitoly 5ZL.

5.6

ízení pen žních prost edk

Pen žní prost edky tvo í hotovost v pokladn a na bankovním ú tu, ceniny, šeky a poukázky. ízení pen žních prost edk je nutné z d vodu zabezpe ení b žných výdaj a závazk , b žné platební schopnosti, pen žní prost edky

- 25 – (47 )


umož ují naplnit rezervní funkci pen z a umož ují p íležitostné nákupy a investování. Pen žní prost edky jsou ízeny pomocí b žného sledování stavu a model pen žních prost edk . B žné sledování stavu a vývoje pen z se provádí pomocí platebního kalendá e. Modely pen žních prost edk jsou zjednodušením p edstav o stavu a vývoji pen žních prost edk a jsou založeny na ad p edpoklad . Otázky k kapitole 5.6. 1. 2. 3. 4.

Co pat í k pen žním prost edk m a jak je podnik získává? Co je d vodem ízení pen žních prost edk ? Na jakém principu je sestavování platební kalendá ? Jaké modely pen žních prost edk znáte a jaká je jejich podstata?

P íklad ke kapitole 5.6. ešte p íklad 10 kapitoly 5ZL.

- 26 – (47 )

Zdroje a formy krátkodobého financování

6


Krátkodobé financování je financování ob žných prost edk z krátkodobých zdroj . Financování ob žných prost edk je širší, než krátkodobé financování, protože obsahuje ješt opat ování finan ních zdroj a jejich investování do r zných složek ob žného majetku. Krátkodobé zdroje jsou uvedeny v rozvaze v len ní, které odpovídá požadavk m finan ní analýzy. Financování ob žného majetku lze posuzovat i z hlediska pr b hu reproduk ního procesu. Potom se d lí na financování prvotního vybavení ob žným majetkem p i vzniku podniku, financování p ír stku ob žného majetku a financování obnovy ob žného majetku. V podkapitole 6.1. se dále hovo í o financování trvalého ob žného majetku a financování p echodného ob žného majetku a toto rozd lení ob žného majetku je vysv tleno. Z trvalé pot eby ob žného majetku vyplývá nutnost alespo ást ob žného majetku financovat zdroji dlouhodobými.

6.1 6.1.1

Úvod Cíle

Po prostudování této kapitoly získáte základní p ehled o krátkodobých zdrojích financování ob žného majetku, o stanovení pot eby krytí ob žných prost edk krátkodobými zdroji. Seznámíte se s jednotlivými krátkodobými cizími zdroji, s výpo tem pot eby krátkodobých zdroj a podmínkami, za jakých lze jednotlivé krátkodobé zdroje získat.

6.1.2


Doba pot ebná ke studiu, zodpov zení otázek a vy ešení p íkladu je asi 5 hodin.

6.1.3

Klí ová slova

Financování ob žného majetku, krátkodobé financování, krátkodobé závazky, trvalé ob žné prost edky, p echodn pot ebné ob žné prost edky, obchodní úv r, krátkodobé bankovní úv ry, kontokorentní úv r, poskytování bankovních úv r , splácení bankovních úv r , revolvingové úv rování, rizika úv r , zajišt ní úv r , úrok, úroková míra.

- 27 – (47 )


6.2

Obchodní úv r

Podstata obchodního úv ru spo ívá v tom, že mezi dodávkou výrobk , prací a služeb a jejich zaplacením je asový rozdíl, který vyplývá z p edem dohodnutých platebních podmínek. Jde o p irozenou formu úv ru, která vyplývá ze vztahu mezi odb ratelem a dodavatelem. V podkapitole 6.2. ZL se seznámíte s pozitivy obchodního úv ru, s výpo tem pr m rné výše závazk , posouzení tohoto zdroje z hlediska náklad a možným zajišt ním obchodních úv r stejn jako s riziky z pozice odb ratele i dodavatele. Otázky ke kapitole 6.2 1. Jaké je pojetí krátkodobého financování? 2. Jaké zdroje pro krytí ob žného majetku používá podnik p i vzniku, obnov a rozši ování ob žného majetku? 3. Definujte trvalou pot ebu ob žného majetku a p echodnou pot ebu ob žného majetku. Navrhn te zdroje pro jejich krytí. 4. Charakterizujte obchodní úv r, jeho rysy, výhody a nevýhody z pozice odb ratele i dodavatele. P íklad ke kapitole 6.2 ešte p íklad 2 kapitoly 6ZL

6.3

Krátkodobé bankovní úv ry

Krátkodobé bankovní úv ry jsou charakterizovány v kapitole 6.3ZL . Seznámíte se s ekonomicky od vodn ná úv rovou pot ebou u dlužník , s dostupností t chto úv r u dlužníka a pozicí banky p i jejich poskytování, dále se zp soby úv rování tj. erpání, používání a splácení úv r . Bude vysv tleno úv rování kontokorentní a revolvingové. Rizika tohoto úv rování berou v úvahu rizika bank a rizika dlužník . Pozornost je v nována úroku a úrokové sazb stejn jako ostatním náklad m spojených s bankovním úv rováním. Obecn je vysv tlena admininstrativní stránka krátkodobých bankovních úv r . Podkapitola 6.3.2ZL je zam ena na jednotlivé druhy krátkodobých úv r a výpo et jejich pot eby . V této podkapitole jsou dále definovány úv ry revolvingové, lombardní, kontokorentní, eskontní,akcepta ní a avalové. U jednotlivých krátkodobých úv r je stanoven ú el úv r , podmínky jejich poskytování, ru ení a splácení.

- 28 – (47 )


Otázky ke kapitole 6.3 1. 2. 3. 4.

Co je p edm tem krátkodobého bankovního úv rování? Jak lze erpat, používat a splácet krátkodobé bankovní úv ry? Jak lze posoudit úv ryschopnost podniku? Jaké krátkodobé bankovní úv ry znáte? Charakterizujte je! 5. Jaké zdroje pro splácení krátkodobých úv r znáte ? 6. Charakterizujte a zhodno te náklady krátkodobého bankovního úv ru. 7. Zhodno te r zné metody poskytování a formy krátkodobého bankovního úv rování. P íklad ke kapitole 6.3 ešte p íklad 4 kapitoly 6ZL.

6.4

Ostatní zdroje krátkodobého financování

Ob žný majetek m že být dále financován dalšími zdroji jako jsou krátkodobé nebankovní úv ry (závazky) v i podnik m nebo dalším subjekt m z nejr zn jších d vod . Zvláštní místo zaujímají závazky s pravidelnými termíny úhrad jako nap . závazky z nevyplacených mezd apod. Výhodou nebo nevýhodou t chto závazk je jejich ovlivnitelnost. Závazky s pravidelnými termíny úhrad lze ovliv ovat obtížn ji, protože termín úhrad je v tšinou normativn dán. V tší možnosti dávají mezipodnikové p j ky. Financování ob žného majetku p em nou majetku sdružuji financování z tržeb, prodeje nepen žního majetku. Kapitola 6.4. ZL uvádí další zdroje, vysv tluje jejich podstatu a vyhodnocuje je. Dlouhodobé zdroje se p i financování ob žného majetku neuvád jí, i když asto jsou a m ly by být zdroji, které se podílejí na financování ob žného majetku z d vodu dlouhodobého udržení finan ní stability podniku. Otázky ke kapitole 6.4 1. Jaké další zdroje financování znáte? 2. Jaká je podstata závazk s plánovanými termíny a jakým zp sobem se podílejí na financování ob žných prost edk ? 3. Vysv tlete financování ob žného majetku na základ majetkových p em n. 4. Které dlouhodobé zdroje p icházejí v úvahu p i financování ob žného majetku? P íklady ke kapitole 6.4 ešte p íklad 8 kapitoly 6ZL.

- 29 – (47 )

Kapitálové plánování a investi ní rozhodování

7


Investi ní innost je zam ena na obnovu dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, o investi ní innosti lze hovo it také tehdy, když se trvale zvyšuje ob žný majetek (hlavn zásoby a mén asto pen žní prost edky). Investi ní rozhodování je rozhodování o dlouhodobé strategii podniku s dlouhodobými d sledky rozhodnutí. Vzhledem k dlouhodobým dopad m je t eba se zabývat efektivností projektu a jeho finan ním zabezpe ením. Finan ním zabezpe ení eší kapitálové plánování. Kapitálové plánování zahrnuje plánování pen žních tok z investice, finan ní kriteria výb ru investi ních projekt , zohled uje rizika v kapitálovém plánování a investi ním rozhodování a zajiš uje dlouhodobé financování investi ní innosti projektu. V kapitálovém plánování mimo ádnou úlohu hraje as a riziko.

7.1 Úvod 7.1.1

Cíle

Cílem této kapitoly je získání základních v domostí o investi ní innosti, kapitálovém plánování a investi ním rozhodování. Poznat, které faktory je t eba brát v úvahu p i kapitálovém plánování a investi ním rozhodování aby se dosáhlo pokud možno optimálního výsledku z hlediska podniku.

7.1.2


Doba pot ebná ke studiu a zodpov zení otázek a vy ešení p íkladu je asi 5 hodin.

7.1.3

Klí ová slova

Investi ní innost, investi ní strategie, kapitálové výdaje, istá sou asná hodnota, vnit ní míra výnosu, vnit ní výnosové procento, doba návratnosti, inflace a riziko v investi ním rozhodování, diskontní sazba, riziko investice, likvidita investice, systematické riziko, nesystematické riziko.

7.2

Plánování pen žních tok z investice

Prostudujete kapitolu 7.1ZL. Pozornost je t eba v novat stanovení dlouhodobých podnikových cíl a investi ní strategii. Za nejvhodn jší typ investi ní strategie je považována orientace na maximální ro ní p íjmy z investic s ohledem na r st hodnoty investice v budoucnosti. Z hlediska úsp šnosti investice je t eba d kladn provést p edinvesti ní p ípravu, jejímž vyvrcholením je studie proveditelnosti. Vrcholem studie proveditelnosti je vyhodnocení efek- 30 – (47 )


tivnosti investice. Plánování pen žních tok spadá do oblasti kapitálových výdaj a o ekávané ro ní pen žní p íjmy z investice. Stanovení p íjm z investice je n kdy obtížné, protože je lze t žko odd lit od celkových p íjm podniku a navíc mohou být nepravidelné. Otázky ke kapitole 7.2 1. 2. 3. 4. 5.

Definujte hlavní problémy investi ního rozhodování. Jaké jsou cíle investi ní politiky podniku? Co je p edm tem p edinvesti ní p ípravy investi ního projektu? Co je obsahem pojmu kapitálové výdaje_ Co vstupuje do p íjm z investice?

P íklad ke kapitole 7.2 Vy ešte p íklad 1 kapitoly 7ZL.

7.3

Finan ní kriteria efektivnosti investi ních projekt

Metody pro stanovení efektivnosti investi ních projekt : • metoda isté sou asné hodnoty, • vnit ní míra výnosu, • doba návratnosti.

7.3.1

istá sou asná hodnota

istá sou asná hodnota vyjad uje, v absolutní výši, rozdíl mezi aktualizovanou hodnotou pen žních p íjm z investice a aktualizovanou hodnotou kapitálových výdaj na investice. Všechny varianty s istou sou asnou hodnotou v tší než 0 jsou p ípustné. Pe liv prostudujte kapitolu 7.2.1 ZL a na jednotlivých vzorcích pro výpo et isté sou asné hodnoty definujte faktory, které ovliv ují istou sou asnou hodnotu. Index ziskovosti je pom rový ukazatel, který vyjad uje relativní vztah mezi aktualizovanými p íjmy z investice a aktualizovanými kapitálovými výdaji na p íslušnou investici.

7.3.2

Vnit ní výnosové procento

Vnit ní výnosové procento je takovou úroková míra, p i které se sou asná hodnota pen žních p íjm z investice rovná kapitálovým p íjm m investice. Vnit ní výnosové procento a istá sou asná hodnota dojdou v podstat ke stejným hodnotám. Jejich užití je dáno mírou reálnosti vstupních údaj , p edevším o o ekávaných p íjm z investice. (kap. 7.2.2 ZL)

- 31 – (47 )


7.3.3

Doba návratnosti

Doba návratnosti je po et let, za který se kapitálový výdaj zaplatí pen žní p íjmy z investice. Tento ukazatel se m že p i investi ním rozhodování používat jen tehdy, když posuzované investi ní varianty mají stejnou dobu užívání a stejný pr b h pen žních p íjm z investice. (kap. 7.2.3 ZL) Otázky ke kapitole 7.3 1. Uve te metody posuzování investi ní efektivnosti a charakterizujte je. 2. Posu te vypovídací schopnost jednotlivých ukazatel efektivnosti investic.

P íklady ke kap. 7.3 ešte p íklad 4 kap. 7.ZL

7.4

Inflace a riziko v investi ním rozhodování

P i posuzování investi ního projektu je t eba, vzhledem k dlouhodobosti investic, zohlednit p edpokládanou inflaci a zvážit investi ní rizika. Kapitola 7.3ZL upozor uje, že inflace se projeví vzestupem úrokové míry, z ehož vyplývá snížení p edpokládané efektivnosti kapitálových výdaj . Dále dochází ke zm nám p íjm z investice a m že r st i kapitálový výdaje, pokud doba po izování investice je dlouhá. Respektování inflace m že vést ke zm nám p i posuzování výhodnosti jednotlivých investi ních variant. P i posuzování rizika investování je t eba nejd íve provést analýzu rizik a zjistit rizikové faktory. Bod zvratu umož uje zjistit, p i jakém objemu produkce se projekt stává výnosový. Pomocí statistických metod je možné míru rizika kvantifikovat. Na základ analýzy rizik je možné stanovit zp soby snížení rizika v sou asnosti i budoucnosti. Kap. 7.3ZL uvádí nejd ležit jší p ístupy promítání rizika do finan ních kriterií p i posuzování investi ních projekt . Otázky ke kapitole 7.4 1. Uve te, jak se projeví inflace v propo tech efektivnosti investic. 2. Co je rizikem p i investování? Jakým zp sobem se promítne riziko do efektivnosti podnikových investic?

- 32 – (47 )

Dlouhodobé financování investi ního majetku

8


Financování investic by v podstat m lo odpovídat jednomu ze základních princip financování, tzn., že dlouhodobý majetek má být financován dlouhodobými zdroji – vlastními i cizími. Cílem financování investic je zajistit dostate né zdroje za co nejnižší pr m rné náklady. Zdroje na financování investic d líme na interní ( odpisy, nerozd lený zisk, dlouhodobé rezervy) a externí ( dlouhodobé úv ry, emitované akcie, obligace, leasing, investi ní dotace). Použití interních zdroj se chápe jako samofinancování a m lo by mít rozhodující podíl na investi ním financování, protože tak lze snížit riziko p i investi ním rozhodování.

8.1 8.1.1

Úvod Cíle

Cílem této kapitoly je seznámit se z interními a externími dlouhodobými zdroji p i financování investic. Jednotlivé zdroje budou definovány, vyložena jejich podstata, použití a cena tak, že po prostudování této kapitoly se bude orientovat v této problematice.

8.1.2


Doba pot ebná k nastudování dané problematiky, zodpov zení otázek a vy ešení p íklad je asi 5 hodin.

8.1.3

Klí ová slova

Odpisy, opot ebení, odpisová základna, odpisová skupina,odpisová sazba, metody odepisování, vstupní cena pro odepisování, odepisování ú etní a da ové, zisk, EBIT, zisk p ed zdan ním, zisk po zdan ní, provozní hospodá ský výsledek, finan ní hospodá ský výsledek, mimo ádný hospodá ský výsledek, b žný hospodá ský výsledek, akcie, obligace, finan ní leasing, dlouhodobé a st edn dobé úv ry, operativní leasing, zp tný leasing.

8.2

Odpisy jako interní zdroj financování

V kapitole 8.1ZL se seznámíte s jedním z nejvýznamn jších dlouhodobých interních zdroj , s odpisy. Odpisy p edstavují pen žní vyjád ení postupného opot ebování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Odpisy vyjad ují opot ebení zjednodušen , protože p esné vyjád ení opot ebení není možné.

- 33 – (47 )


Odpisy vstupují do náklad a tedy následn do ceny výrobk , navíc jsou nákladem uznatelným pro pot eby dan z p íjm . V kapitole 8.1ZL je uvedena základní terminologie, dále metody odepisování obecn (s uvedením pozitiv a negativ u všech zp sob odepisování), pozornost je v nována i odpisové politice R v sou asném období. V sou asné dob zákon 586/92 Sb., o daních z p íjmu uvádí 6 odpisových skupin : Odpisová skupina

Doba odepisování

1

3

1a

4

2

5

3

10

4

20

5

30

6

50

Odepisovat lze rovnom rn a zrychlen , podnik si metodu odepisování volí sám pro jednotlivé inventární položky dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku, zp sob odepisování da ového se v pr b hu používání nesmí m nit, odepisuje se do 100% vstupní ceny. P i odepisování rovnom rném je odpis stanoven procentueln ze vstupní ceny pro jednotlivé odpisové skupiny, u zrychleného odepisování se používá koeficient (viz. zákon 586/92 Sb., o daních z p íjm ve zn ní pozd jších p edpis . V obou zp sobech odepisování jsou sazby v 1. roce odepisování nižší. Od da ového období 2005 byly zrušeny ode itatelné položky pro vybrané nov po ízené dlouhodobé hmotné majetky. Zákon o daních z p íjm nov povoluje navýšení odpis v prvním roce odepisování u stejných p edm t jako u ode itatelných položek a za stejných podmínek. I s navýšeným odpisem v 1. roce, nesmí odpis p esáhnout 100 % vstupní ceny. Zákon o daních z p íjm uvádí, který majetek se neodepisuje (nap . pozemky) a který majetek se odepisuje specieln , nap . podle doby životnosti (hliništ , pískovišt atd.).

- 34 – (47 )


Otázky ke kapitole 8.2 1. Charakterizujte cíl a hlavní zdroje financování investic u dlouhodobého

hmotného majetku.

2. Jaká je funkce odepisování dlouhodobého nehmotného a dlouhodobého

nehmotného majetku a jejich význam z hlediska zdroj financování?

3. Zhodno te úlohu odpisové politiky jako nástroje státních zásah do ekono-

miky.

4. Jaké jsou hlavní metody odepisování? Jednotlivé metody odepisování vy-

hodno te!

5. Vysv tlete vztah odpis k reprodukci hmotného majetku. 6. Uve te principy sou asné da ové odpisové politiky v

R.

P íklad ke kapitole 8.2 ešte p íklad 1 ke kapitole 8.ZL

8.3

Podnikový zisk a faktory jeho r stu

Zisk podniku, p edevším relativním vyjád ení v pom ru k vloženému kapitálu, je jedním z nejd ležit jších ukazatel úsp šnosti podnikání. Výrazn ovliv uje tržní hodnotu firmy a v sou asné finan ní teorii je tržní hodnota firmy považována za hlavní cíl finan ního ízení firmy. Zisk je využíván nejen jako interní zdroj financování, ale i jako syntetické kritérium efektivnosti a motiva ní nástroj pro vlastníky, management a zam stnance. V kapitole 8.2ZL se seznámíme s r znými typy zisku a vlivy na jeho výši. Prostudujte kapitolu 8.2ZL. Otázky ke kapitole 8.3 1. Charakterizujte r zné kategorie zisku, vykazované v ú etnictví

R.

2. Uve te faktory, které výši zisku ovliv ují.

8.4

Zdan ní zisku a nerozd lený zisk

Da z p íjm právnických osob postihuje podnikový zisk a je upravena na základ hlavních princip : univerzální zdan ní se projevuje v tom, že pro podniky u všech forem podnikání se používá jedné da ové sazby, zisk jako základ dan . Zisk zjišt ný z ú etnictví se pro pot eby dan z p íjmu upravuje v duchu zákona o daních z p íjm na da ový základ. Do da ového základu se nezahrnují p íjmy zdan né zvláštní sazbou. D ležité jsou ode itatelné položky, ale jejich váha se posledními novelami snižuje, - 35 – (47 )


lineární sazba dan je v da ovém období 2005 26 %, pro da ové období 2006 je zákonem o dani z p íjm uzákon na na 24 %. V následujících da ových období se zatím s dalším snížení sazby dan nepo ítá, ale je nutné sledovat její další vývoj. možnost volby metody da ového odpisu, sleva na dani pro podniky, které zam stnávají osoby se zm n nou pracovní schopností. Da z p íjmu ovliv uje velikost zisku ur eného k samofinancování. Je sou asn informací pro finan ní plánování p i stanovení minimální pot eby zisku, který podnik musí dosáhnout, aby splnil své zám ry ve finan ní politice. Použití zisku je dáno jednak zákonem (obchodní zákoník, tvorba zákonného rezervního fondu), jednak o dalším použití rozhoduje valná hromada spole ník nebo akcioná . Nerozd lený zisk je kapitalizovaný zisk, který je zdrojem pro samofinancování podniku. Otázky ke kapitole 8.4 1. Jaké jsou hlavní principy zdan ní zisku v

R?

2. Charakterizujte nerozd lený zisk podniku.

8.5

Externí zdroje financování

Externí zdroje financování dlouhodobého majetku jsou d ležitou složkou celkového financování a umož ují rychle reagovat na pot ebné zm ny podnikového majetku. Vedle výhod, které externí zdroje mají, je t eba vzít v úvahu i problémy, které z jejich existence vyplývají. Rozši uje se po et spole ník a vlastník a tím se m ní jejich vlastnické podíly, zvyšuje se po et v itel . S emisí akcií i dlužných cenných papír vznikají náklady, zvyšuje se úrokové zatížení. Zárove se zvyšují nároky na ízení likvidity podniku tak, aby podnik byl schopen dostát svým závazk m, které sebou existence externích zdroj nese. Proto je t eba velmi dob e zvážit použití externích zdroj s ohledem na náklady a rizika, které tyto zdroje p inášejí. Kapitola 8.4ZL uvádí nej ast ji používané cizí zdroje, vysv tluje je a u jednotlivých externích zdroj uvádí náklady s nimi spojené a rizika, která z jejich existence vyplývají. Otázky ke kapitole 8.5 1. Charakterizujte hlavní cesty zvyšování akciového kapitálu podniku 2. Vysv tlete pojem emisní ažio a p í iny jeho vzniku 3. Co jsou podnikové obligace a jaké jsou jejich výhody a nevýhody z hlediska

financování podniku?

4. Charakterizujte dlouhodobý úv r. 5. Vysv tlete princip forfaitigu a projektového financování.

- 36 – (47 )


8.6

Leasingové financování

Leasing je pronájem r zných ástí majetku za sjednané nájemné na ur ité období nebo na dobu neur itou s výpov dní lh tou. Po celou dobu pronájmu je p edm t leasingu ve vlastnictví pronajimatele, který jej také odepisuje, není sou ástí majetku nájemce. Kapitola 8.5ZL definuje jednotlivé typy leasingu, uvádí jeho výhody a nevýhody. Finan ní leasing pat í v R k velmi astým zdroj m financování i když díky pom rn levným dlouhodobým úv r m jeho obliba pon kud klesla ve srovnání s 90. lety minulého století. Finan ní leasing je pom rn dostupný zdroj financování, financování dlouhodobého majetku je rozloženo v ase, takže neklade velké finan ní požadavky na jednorázové výdaje a navíc leasingové splátky jsou da ov uznatelným nákladem z hlediska dan z p íjmu. Na druhé stran nájemce není- jak již bylo uvedeno- vlastníkem p edm tu leasingu po celou dobu trvání leasingové smlouvy a leasingové navýšení ceny takto po izovaný majetek více i mén podražuje. P i rozhodování mezi leasingem a dlouhodobým úv rem je t eba zvážit náklady (po da ové úspo e) spojené s leasingem a totéž u dlouhodobého úv ru, obojí náklady je nutno diskontovat v ase a následuje výb r varianty s nižšími diskontovanými celkovými náklady. Otázky ke kapitole 8.6 1. Charakterizujte hlavní druhy leasingu a výhody leasingového financování. 2. K emu je nutno p ihlížet p i rozhodování mezi leasingem a dlouhodobým

úv rem u banky?

- 37 – (47 )

Rozd lení hospodá ského výsledku

9


Rozd lení hospodá ského výsledku je pln v pravomoci valné hromady akcioná a valné hromady spole ník . P edm tem rozd lování je hospodá ský výsledek ve schvalovacím ízení. Samotný hospodá ský výsledek m že mít podobu zisku nebo ztráty. Jednotlivé položky rozd lení zisku tvo í p edevším p íd l do zákonného rezervního fondu v duchu obchodního zákoníku, p íd ly do statutárních fond podle stanov spole nosti, podíl na zisku tichého spole níka z ú asti na podnikání a ostatní použití zisku. Do ostatního použití zisku pat í p edevším vypo ádání ztráty minulých období, výplata dividend a tantiém, tvorba ostatních fond ze zisku, zvýšení základního kapitálu a zvýšení nerozd leného zisku.

9.1 9.1.1

Úvod Cíle

Cílem této kapitoly je seznámení se s rozd lováním hospodá ského výsledku v kapitálových a jiných formách obchodních spole ností a družstvu. Poznáte pravidla – zákonná a ostatní – kterými se ídí jednotlivé formy podnikání p i rozd lování hospodá ského výsledku.

9.1.2


Doba pot ebná ke studiu a odpov di na otázky a p íklady si vyžádá maximáln 4 hodiny.

9.1.3

Klí ová slova

Rozd lení zisku, vypo ádání ztráty, zákonný rezervní fond, statutární fond, ostatní fondy, dividenda, tantiéma, dividenda b žná, dividenda prioritní, obliga ní dividenda, majetková dividenda, dividenda mimo ádná, dividendová politika, spole nost s ru ením omezeným, komanditní spole nost, ve ejná obchodní spole nost, družstva.

- 38 – (47 )


9.2

Rozd lení hospodá ského výsledku v akciových spole nostech Druhy dividend a dividendová politika v akciových spole nostech

Rozd lování hospodá ského výsledku v akciových spole nostech a dividendová politika v akciových spole nostech je vysv tlena v podkapitolách 9.1 a 9.2ZL. Po prostudování t chto podkapitol se budete orientovat v zákonných úpravách rozd lování zisku (vztahuje se na tvorbu zákonného rezervního fondu podle obchodního zákoníku) a v dalším rozd lení hospodá ského výsledku v duchu stanov akciové spole nosti a rozhodnutím valné hromady akcioná . Dále se seznámíte s jednotlivými možnými druhy dividend a pochopíte zásady dividendové politiky akciové spole nosti.

9.3

Rozd lení hospodá ského výsledku v ostatních formách obchodních spole ností a v družstvu

Spole nost s ru ením omezeným má jedinou omezující podmínku p i rozd lování hospodá ského výsledku a tou je tvorba zákonného rezervního fondu v duchu obchodního zákoníku. Použití zisku na výplatu podílu spole ník m stanoví valná hromada spole ník ve vazb na spole enskou smlouvu a finan ní strategii dané spole nosti. Komanditní spole nost nemá žádné obligatorní podmínky p i rozd lování hospodá ského výsledku. Zisk ur ený k rozd lení se musí nejd íve rozd lit na ást p ipadající komplementá m a ást p ipadající komanditist m. Pokud není ve spole enské smlouv stanoveno jinak, d lí se zisk mezi n rozd lí na polovinu. Komplementá i svoji ást d lí rovným dílem, komanditisté d lí svoji ást podle výše splacených vklad . Ve ejné obchodní spole nosti p i rozd lování zisku nemají žádné ze zákona stanovené položky. Není-li rozd lování zisku nastaveno ve spole enské smlouv , pak se ze zisku k rozd lení nejd íve vyplatí úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši a zbytek se d lí rovným dílem. V p ípad ztráty se na její úhrad podílejí spole níci stejným pom rem. Družstva mají povinnost tvo it ned litelný fond a to již v okamžiku svého vzniku, v dalších letech ho navyšují ze zisku až do výše minimálního z statku, který tvo í 50 % základního kapitálu. Tento fond lze použít k r zným ú el m, výjimkou je jen jeho rozd lení mezi leny družstva. Podíly na zisku – pokud není ve stanovách jiná úprava – se rozd lují podle rozhodnutí lenské sch ze podle výše splacených vklad len družstva. N které obchodní spole nosti a družstva se zvláštním p edm tem podnikání (pen žní ústavy, pojiš ovny) mají na základ specielních zákon rozd lování zisku nastaveno odlišn .

- 39 – (47 )


Otázky ke kapitole 9 1. Které právnické osoby musí tvo it zákonný rezervní fond? 2. Které položky rozd lení zisku vyplývají ze zákona, které ze stanov a které

jen z rozhodnutí valné hromady?

3. Jakým zp sobem m že být vypo ádána ztráta v jednotlivých formách spo-

le ností?

4. Co je to dividenda a v jakých formách m že být vyplacena? 5. Co jsou tantiémy?

- 40 – (47 )

Finan ní plánování

10


Plánování je komplexní rozhodovací proces, který spo ívá v navrhování, hodnocení a výb ru cíl a projekt na dosažení t chto cíl . Podnikové cíle se soust e ují na postavení na trhu zboží a služeb vyjád ené tržním podílem a na postavení na kapitálovém trhu vyjád ené tržní hodnotou podniku. Cíle jsou zabezpe ovány plánováním pot eby a užití finan ních zdroj . P i plánování dlouhodobém jsou cíle podniku vyty ovány jako strategické, pro krátkodobé plánování je typická snaha p izp sobit se disponibilním prost edk m. Podnikový plán zahrnuje díl í plány tj. plán výroby, plán odbytu, plán výzkumu a vývoje, investi ní a finan ní plán.

10.1 Úvod 10.1.1 Cíle Cílem této kapitoly je uvést studenty do problematiky plánování, zvlášt plánování finan ního. Seznámit je se základními plánovacími metodami p i finan ním plánování dlouhodobém, krátkodobém a operativním a dále se zásadami finan ní kontroly.

10.1.2 Doba pot ebná ke studiu Prostudování kapitoly 10ZL, odpov di na otázky a ešení p íklad bude vyžadovat asi 5 hodin.

10.1.3 Klí ová slova Plánování, podnikové cíle, strategie stability, finan ní politika, analýza finan ní situace, plán tržeb, plánovaná rozvaha, plánovaný výkaz zisku a ztráty, plánovaný cash-flow, rozpo et investi ních výdaj , rozpo et dlouhodobého externího financování, plánovací metody, metoda procentního podílu na tržbách, krátkodobé finan ní plánování, operativní finan ní ízení, rozpo et p íjm a výdaj , finan ní kontrola, zásady pro provád ní finan ní kontroly, operativní kontrola, rozpo tová kontrola, strategická kontrola, controlling.

10.2 Cíle a pojetí finan ního plánu V podkapitole10.1ZL se seznámíte s finan ním plánováním. Finan ní plán je relativn autonomní a má t i rozhodovací polohy – kvantifikaci finan ních cíl , formulaci finan ní politiky a plánování vývoje financí v podniku v souladu s finan ními cíly a finan ní politikou. P i finan ním plánování se využívá zisku, ale základním hodnotícím faktorem je to, zda finan ní ízení na

- 41 – (47 )


základ plánu povede ke zvýšení tržní hodnoty podniku. Finan ní politika je formulována zásadami, jejichž dodržení snižuje riziko v jednání a rozhodování. Modelový charakter finan ního plánu umož uje pracovat s provozními, investi ními a finan ními variantami a jejich postupným zp es ováním se p ibližovat realit . Vzhledem k tomu, že dosažení základního cíle finan ní plánování, zvýšení tržní hodnoty podniku, je dlouhodobá záležitost, je nutné sestavovat dlouhodobé finan ní plány.

Otázky ke kapitole 10.2 1. Jaké jsou d vody plánování obecn a specieln finan ního plánování? 2. Jaké rozhodovací úlohy eší finan ní plánování? 3. Co je obsahem finan ní politiky? 4. V em jsou p ednosti modelového pojetí finan ního plánu?

10.3 Dlouhodobý finan ní plán podniku Význam, obsah a metody sestavování dlouhodobého finan ního plánu eší podkapitola 10.2ZL. Dlouhodobý finan ní plán podniku se sestavuje ( zvlášt s ohledem na investi ní projekty a výzkumn vývojové projekty) nej ast ji na období 5 let. Plány se sestavují v n kolika variantách, které zohled ují r zné interní a externí podmínky. Z d vodu snížení rizika nereálného plánu se vybírá pesimistická varianta kombinace interních a externích podmínek. Pro finan ní plánování je typická kontinuita plánovacího procesu, tzn. že po uplynutí ro ního období se plán dopracuje o další rok. Plánovací proces za íná analýzou finan ní situace a vyhodnocením výsledk finan ní analýzy, která analýzu finan ní situace provádí. Na základ marketingového pr zkumu a finan ní analýzy je zpracován plán tržeb a plán prodeje. Samotná plánovací innost spo ívá v sestavení plánované rozvahy, výkazu zisku a ztráty a plánovaných finan ních tok . Na základ p edchozích plán lze sestavit plán investi ních výdaj a plán dlouhodobých externích zdroj . P i zpracovávání jednotlivých ástí finan ního plánu lze použít r zné metody, asto bývá užívána metoda procentního podílu na tržbách. Investi ní výpo ty vycházejí z rámcového finan ního plánu. Investi ní projekty se sice porovnávají každý zvláš , ale je d ležité znát i jejich spole ný p ínos pro plánované tržby a plánovaný zisk. Investi ní projekty vstupují do plánu pen žních tok tržbami, ziskem po zdan ní a investi ními výdaji, vzniká p ehled o sum investi ních výdaj v jednotlivých letech. Rozdíl mezi istým p íjmem z provozní innosti a výdaji na investi ní innost p edstavuje pot ebu istého pen žního toku z finan ní innosti a n kdy vede k tomu, aby byly získány další externí zdroje. Volba konkrétních externích zdroj musí být pe liv zvážena vzhledem k rizik m, které jednotlivé zdroje sebou nesou.

- 42 – (47 )


Otázky ke kapitole 10.3 1. Co je d vodem dlouhodobého finan ního plánování a pro je dlouhodobý

finan ní plán základem finan ního plánování?

2. Uve te ásti dlouhodobého finan ního plánu. 3. Jaký je význam analýzy finan ní situace? 4. Jaká je vazba mezi prognózou trhu a plánem tržeb? 5. V em spo ívá metoda procentního podílu z tržeb? 6. Které údaje z investi ního rozpo tu mají vztah k tok m z provozní innosti? 7. Vysv tlete vztah rozpo tu investi ních výdaj

externího financování.

a rozpo tu dlouhodobého

8. Co je kritériem hodnocení finan ního plánu?

10.4 Krátkodobé finan ní plánování Krátkodobý finan ní plán se sestavuje jako ro ní a dále se asov d lí ( tvrtletní, m sí ní, a v rámci operativního plánování je možné p ejít ješt na kratší plánovací období). Ro ní finan ní plán zp es uje a konkretizuje úkoly dlouhodobého finan ního plánu v ro ním asovém horizontu, plánování se soust e uje na disponibilní prost edky. Rozhodovací volnost je ztížena, ale sou asn klesá riziko chybného rozhodnutí. Nejvýznamn jší ástí ro ního plánu je plánovaného výkazu zisky a ztráty v kalkula ním len ní. Základním principem p i jeho plánování je optimalizace zisku, je tedy nutno zohlednit všechny faktory, kterými lze optimalizace zisku dosáhnout. Dalším d ležitým momentem je plánování pen žních tok , které mají zajistit pen žní rovnováhu. Plán pen žních tok vychází z plánovaného výkazu zisku a ztráty. Zm ny aktiv a pasiv uvažované v plánovaném cash-flow se promítají do plánované rozvahy. Operativní finan ní ízení používá rozpo ty a kalkulace (kap. 10.3Zl). Otázky ke kapitole 10.4 1. Jak se liší rozhodovací situace p i sestavování krátkodobého a dlouhodo-

bého finan ního plánu?

2. Které ziskotvorné faktory p icházejí v úvahu p i tvorb krátkodobého fi-

nan ního plánu?

3. Jaký je základní princip p i sestavování plánovaného výkazu zisku a ztráty? 4. Jak navazuje plánované cash-flow na plánovaný výkaz zisku a ztráty a plá-

novanou rozvahu?

- 43 – (47 )


10.5 Finan ní kontrola Finan ní plán p edstavuje cílové stavy podnikových financí a zp sob jejich dosažení. Porovnáním plánu se skute nými ú etními výkazy se zjiš ují rozdíly, které je t eba vysv tlit. Finan ní kontrola poskytuje informace o rozdílech mezi finan ním plánem a ú etními výkazy. Ú innost finan ní kontroly je závislá na tom, jak jsou spln ny požadavky na ni kladené. O požadavcích na finan ní kontrolu se dovíte v kap. 10.4ZL. Tato kapitola se dále zabývá operativní finan ní kontrolou, rozpo tovou kontrolou a strategickou kontrolou. Finan ní plánování, rozpo etnictví i finan ní a rozpo tová kontrola jsou sou ástí controllingu. Controlling je systém informací na podporu ízení, spojuje v sob ú etnictví a plánování. Otázky ke kapitole 10.5 1. Jaké jsou úkoly finan ní kontroly? 2. Uve te požadavky na finan ní kontrolu. 3. Definujte operativní kontrolu, rozpo tovou kontrolu a strategickou kontro-

lu.

4. Co je to controlling a kdy se využívá.

- 44 – (47 )

Klí

11

Klí

P íklad l ke kapitole 3ZL: ešení: 3,5 mil. K . P íklad 3 ke kapitole 3ZL: ešení: 128,5 mil. K . P íklad 1 ke kapitole 4ZL: íslo Ukazatel

1994

1995

1a) Rentabilita k celkovému kapitálu

4,48 %

4,76 %

1b) Rentabilita k vlastnímu kapitálu

4,34 %

7,14 %

7,5

7,27

15

11,43

Obratovost DHM

3,58

3,48

Obratovost stálých aktiv

1,92

2

Obratovost celkových aktiv

1,29

1,27

4a) Obratovost zásob Obratovost pohledávek

Odpov

:

Stálá aktiva tvo í 2/3 celkového majetku a vzhledem k jejich malé obratovosti je obrat celkových aktiv nízký. 5a) Ukazatel zadluženosti Úrokové krytí Odpov

29,31 %

33,3 %

9,67

9,57

:

Míra zadluženosti se v obou letech pohybuje kolem 30 %, je velmi dobrá, zvlášt když p edpokládáme, že v závazcích p evažují závazky z obchodního styku. Úrokové krytí odpovídá této skute nosti. 6a) Likvidita okamžitá

0,36

0,36

Likvidita pohotová

0,82

0,86

Likvidita b žná

1,72

1,64

Odpov

:

Všechny likvidity odpovídají doporu eným hodnotám. Vypovídací schopnost jsou omezeny skute ností, že vstupy vycházejí ze stavových veli in.

- 45 – (47 )

Klí

P íklad 1 ke kapitole 5ZL: ešení: 1. 5 020 tis. K . 2. 1 000 tis. K . 3. Uvoln ný kapitál lze investovat. P íklad 2 ke kapitole 5ZL: ešení: 1. 150,6 t; 30 120 K . P íklad 8 ke kapitole 5ZL: ešení:

P íklad 10 ke kapitole 5ZL: ešení: 1. 3 050 tis. K . 2. Nap . inkasem od odb ratele, erpáním kontokorentního úv ru, navýšením

závazk dodavatel m, jiný bankovní úv r krátkodobý.

P íklad 2 ke kapitole 6ZL: ešení: 1. 596 tis. K . 2. 496 tis. K , tedy krátkodobé závazky se sníží o 100 tis. K . P íklad 4 ke kapitole 6ZL: ešení: 1. Pot eba úv ru koncem tvrtletí je 1 240 tis. K . 2. Koncem tvrtletí. P íklad 8 ke kapitole 6ZL: ešení: 1. 104 000 K .

2. 36 400 K .

- 46 – (47 )

12

Záv r

P edkládáme vám pr vodce u ebnicí od Josefa Valacha a kolektivu: Finan ní ízení podniku. Tuto u ebnici považujeme za odpovídající p edm tu Finance, který studujete. Vybraly jsme z ní vhodné kapitoly a pokusily jsme se dát vám metodického pr vodce touto knihou. Sou asn vás u jednotlivých kapitol upozor ujeme na základní v domosti a d ležité vazby mezi jednotlivými ekonomickými kategoriemi. Vzhledem k tomu, že finance pracují s kategoriemi (hlavn v oblasti da ové problematiky), které podléhají astým zm nám, uvedly jsme poslední verzi platnou v listopadu roku 2005 s tím, že jsou možné další zm ny v pr b hu vašeho studia. Je tedy nutné, abyste vždy (a to nejen ve vazb na studium) pracovali s aktuálními verzemi p íslušných zákon . Chceme v it, že studium základní literatury za pomoci našeho materiálu vám pomohlo získat základní kvantum znalostí v oblasti financí a vyvolalo ve vás zájem o tuto problematiku. P ejeme vám klidnou práci a odpovídající úsp chy. Autorky

13

Použitá literatura

Josef Valach a kol: Finan ní ízení podniku Zákon 586/92 Sb., o daních z p íjm ve zn ní pozd jších p edpis Zákon 563/91 Sb., o ú etnictví

13.1 Další doporu ená literatura Kislingerová.E a kol: Manažerské finance. C. H. Beck v Praze, 2004, ISBN 807179-802-9 Král B. a kol: Manažerské ú etnictví. MANAGEMENT PRESS, Praha 2002, ISBN 80-7261-062-

- 47 – (47 )

FINANCE VYSOKÉ UENÍ TECHNICKÉ V BRN ING. AMÁLIE HEJDUKOVÁ ING. MARTA HRONÍKOVÁ PAVLÍNA HAVLASOVÁ GRAFICKÁ ÚPRAVA PRVODCE STUDIEM PEDMTU P01

Recommend Documents