Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právní vztahy k nemovitostem Katedra práva ţivotního prostředí a pozemkového práva
Bakalářská práce Plot ve světle platné právní úpravy Ing. Marta Tesařová
akademický rok 2013/2014
Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Plot ve světle platné právní úpravy“ zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. …………………………………………. Ing. Marta Tesařová
1
Poděkování
Děkuji vedoucí mé bakalářské práce doc. JUDr. Iloně Jančářové, Ph.D., za odborné vedení a cenné rady při zpracování této práce.
2
ABSTRAKT Tato práce pojednává o platné právní úpravě vztahující se k oplocování, resp. se zabývá otázkou zřizování plotů, a to jak v rovině soukromoprávní, tak v rovině veřejnoprávní. Věnuje se vymezení pojmu „plot“ z hlediska jeho právní povahy, dále situacím, kdy je v právním řádu České republiky zakotvena výslovná povinnost plot zřídit či naopak zákaz pozemek oplocovat. Dále se práce věnuje právním předpokladům zřízení plotu z pohledu práva veřejného, přičemţ závěrečná část práce je pojata jako případová studie zřízení konkrétního oplocení.
Klíčová slova: plot, zákaz oplocovat, povinnost oplotit, právní předpoklady zřízení plotu
ABSTRACT This thesis concerns legislation in force related to fencing, more precisely it deals with the legal aspects of fencing from a perspective of both private and public law. It tries to define the term „fence“ from the point of view of its legal nature at the first part. It is as well focused on the situations obligating the land owner to build and on the other hand not to build the fence embodied in the legal code of the Czech Republic. Then it concerns legal requirements to build the fence from a perspective of public law, final part of the thesis presents a case study of the real fencing.
Key words fence, prohibition of building the fence, obligation to build the fence, legal requirements to build the fence
3
OBSAH: Úvod 1 1.1 1.2 2 2.1 2.1.1 2.1.1.1 2.1.2 2.1.3 2.1.4 2.2 2.3 3 3.1 3.1.1 3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6 3.2.7 3.2.8 3.2.9 4 4.1 4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3
……………………………………………………………………………6 Prameny platné právní úpravy .............................................................. 8 Prameny platné právní úpravy v rovině soukromo-právní ........................ 8 Prameny platné právní úpravy v rovině veřejnoprávní ............................. 8 Vymezení pojmu „plot“ ........................................................................ 12 Plot v občanskoprávním pojetí ................................................................ 13 Plot jako věc ............................................................................................ 13 Plot jako věc nemovitá a plot jako věc movitá ....................................... 13 Plot jako součást pozemku ...................................................................... 14 Plot jako příslušenství věci ...................................................................... 14 Plot jako stavba........................................................................................ 15 Plot ve veřejnoprávním pojetí ................................................................. 16 Shrnutí k vymezení pojmu „plot“ ............................................................ 16 Povinnost oplotit .................................................................................... 18 Povinnost oplotit v rovině soukromoprávní ............................................ 18 Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ..................................... 18 Povinnost oplotit v rovině veřejnoprávní ................................................ 20 Podle zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon ....................................... 20 Podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území .................................................................................. 21 Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bliţších minimálních poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích ... 21 Podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách poţární ochrany staveb ......................................................................................... 22 Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých ............................................................... 23 Podle vyhlášky č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií ................................................................................................... 23 Podle vyhlášky č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin ......... 23 Podle vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin .......................... 24 Shrnutí k povinnosti oplotit ..................................................................... 24 Zákaz oplotit .......................................................................................... 25 Zákaz oplotit v soukromoprávním pojetí ................................................ 25 Zákaz oplotit ve veřejnoprávním pojetí ................................................... 26 Podle zák. č. 289/1995 Sb., lesní zákon .................................................. 26 Podle zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon ................................................. 26 Shrnutí k zákazu oplotit ........................................................................... 27
4
5 5.1 5.2
Právní předpoklady pro zřízení plotu z pohledu práva veřejného ... 28 Umístění stavby ....................................................................................... 28 Věcně a místně příslušný orgán k vydání územního rozhodnutí a územního souhlasu .................................................................................. 31 5.3 Náleţitosti ţádosti o vydání územního rozhodnutí a ţádosti o územní souhlas ........................................................................................ 31 5.4 Činnost stavebního úřadu - zahájení územního řízení, posouzení ţádosti o územní souhlas ........................................................................................ 32 5.5 Dotčené orgány ........................................................................................ 34 5.6 Činnost stavebního úřadu - vydání územního rozhodnutí, vydání územního souhlasu .................................................................................. 34 5.7 Provedení stavby ..................................................................................... 36 5.8 Zápis do katastru nemovitostí.................................................................. 36 6 Případová studie - oplocení konkrétního pozemku ............................ 37 6.1 Případová studie - výchozí informace o oplocovaném pozemku ............ 37 6.2 Případová studie - umístění stavby .......................................................... 38 6.3 Případová studie - věcně a místně příslušný orgán k vydání územního souhlasu ................................................................................................... 38 6.4 Případová studie - náleţitosti ţádosti o územní souhlas ......................... 38 6.5 Případová studie - dotčené orgány .......................................................... 39 6.6 Případová studie - činnost stavebního úřadu - posouzení ţádosti o územní souhlas a vydání územního souhlasu ...................................................... 40 6.7 Případová studie - provedení stavby........................................................ 40 Závěr …………………………………………………………………………..41 Seznam použitých pramenů ......................................................................................... 44 Seznam příloh ................................................................................................................ 48
5
Úvod Plot, ať uţ v jakékoliv podobě, je běţnou součástí lidského ţivota a aţ do okamţiku, kdy je třeba s plotem nějakým způsobem nakládat, pravděpodobně nevyvolává ţádné otázky. Teprve při hlubším rozboru lze dojít k závěrům, ţe je s ním naopak spojeno mnoho otázek, ať uţ v podobě situací, kdy existuje zákonná povinnost plot zřídit, popř. kdy zákon naopak zakazuje zřízení plotu, popř. upravuje podmínky jeho zřízení či údrţby. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jakým způsobem je regulováno zřizování a případně údrţba plotů, a to v rovině soukromoprávní i v rovině veřejnoprávní, a na základě těchto poznatků vyvodit závěry o vhodnosti a účinnosti platné právní úpravy. Za tímto účelem je práce členěna do několika částí, resp. kapitol, kaţdá z nich je vţdy rozdělena do dvou podkapitol řešících dané téma nejdříve v rovině soukromoprávní a následně v rovině veřejnoprávní. V první kapitole jsou zmíněny prameny platné právní úpravy týkající se zřizování a údrţby plotů. V rovině občanskoprávní je stěţejním a ve své podstatě jediným pramenem občanský zákoník. Naopak v rovině veřejnoprávní je úprava poměrně sloţitá, resp. je roztříštěna do mnoha právních předpisů upravujících rozličné oblasti lidské činnosti, v nichţ je však existence, nebo naopak neexistence oplocení na určitém území ţádoucí z pohledu veřejného zájmu, ale i do předpisů, které se věnují samotnému procesu zřizování oplocení. Druhá kapitola řeší otázku vymezení pojmu plot z hlediska jeho právní povahy. Takovéto vymezení však není zcela jednoznačné. Naskýtá se otázka, co všechno je moţno povaţovat za plot. V praxi je moţno spatřit mnoho různých druhů a typů plotů. Nejčastěji se setkáváme s ploty utvořenými ze sloupků a pletiva, s ploty s podezdívkou a zděnými sloupky s průhlednou či neprůhlednou výplní, ale i s ploty celoplošně pevnými, a to skládanými nebo dokonce litými, popřípadě s vloţenými průhlednými nebo neprůhlednými poli. Za zvláštní kategorii pak lze povaţovat ţivé ploty. Představíme-li si ovšem např. takový celoplošně pevný skládaný plot, typicky např. gabionové ploty (drátěné kontejnery plněné kameny), a tento označujeme za plot,
6
pak je otázkou, jestli na sebe skládané kameny zděné na cementovou maltu, namísto zpevnění drátem, jsou také plotem, či zda je nutno je povaţovat za zeď. Podobně si můţeme představit například palivové dříví vyskládané na hranici pozemku do tzv. hráně (systém skládání dřeva umoţňující jeho vysychání) a pokusit se zodpovědět si otázku, zda jde o plot či o pouhou „hromadu dřeva“. Třetí a čtvrtá kapitola se zaměřují na situace, které zakládají povinnost plot zřídit, a také naopak na situace zakládající zákaz oplocovat. Zmíněna jsou specifika pro zřizování plotů uvnitř a mimo zastavěné území obce. Závěrečné kapitoly jsou věnovány identifikaci právních předpokladů pro zřízení plotu z pohledu práva veřejného. Pátá kapitola o nich pojednává v obecné rovině, přičemţ takto získané poznatky jsou následně v kapitole šesté aplikovány na případ zřizování
konkrétního oplocení na konkrétním pozemku, a to v rámci
případové studie situace nově nabytého pozemku, na jehoţ hranici by majitelé rádi zřídili plot. Cílem práce, s ohledem na její rozsah, není podat vyčerpávající rozbor problematiky vztahující se k oplocení v celé její šíři.
7
1
Prameny platné právní úpravy
Na prameny platné právní úpravy zřizování plotů lze nahlíţet ve dvou základních rovinách, a to v rovině soukromoprávní, zabývající se vzájemnými právy a povinnostmi osob, pro něţ je charakteristická rovnost subjektů (vztah občan či právnická osoba / občan či právnická osoba), a v rovině veřejnoprávní, pro niţ je naopak charakteristický vztah nadřízenosti a podřízenosti subjektů, resp. způsobilost jednoho subjektu (typicky stát a jeho orgány) autoritativně rozhodovat o právech a povinnostech druhého subjektu (vztah občan či právnická osoba / stát jako nositel státní moci).
1.1
Prameny platné právní úpravy v rovině soukromoprávní -
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, který ve vztahu k oplocení přímo upravuje právní vztahy mezi sousedy, ale samozřejmě také zakotvuje mnoho institutů, které se z pohledu občanského práva týkají nakládání s plotem jako s věcí.
1.2
Prameny platné právní úpravy v rovině veřejnoprávní -
zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, který charakterizuje plot jako stavbu a upravuje především procesní stránku zřízení plotu,
-
vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., která ve vztahu k oplocení stanovuje poţadavky na oplocení pozemku, resp. jeho provedení,
-
zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních
minerálních
vod,
8
přírodních
léčebných
lázních
a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který vytváří zákonný základ pro stanovení povinnosti oplocení ochranného pásma I. stupně a pásma fyzické ochrany zdroje vyhláškou, a řada souvisejících vyhlášek o ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů, které stanovují povinnost oplocení ochranných pásem I. stupně a pásem fyzické ochrany zdrojů, -
vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, která mj. stanoví, které pozemky musejí být oploceny,
-
nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, která se mj. věnuje povinnosti oplocení staveniště,
-
vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která mj. stanovuje za určitých podmínek povinnost oplotit sklad,
-
vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., která stanovuje povinnost oplocení pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního a školního věku,
-
vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, která mj. stanovuje povinnost oplotit staveniště jaderného zařízení,
-
vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb., která mj. stanoví povinnost oplotit provozovny, ve kterých je provozována činnost vyhláškou upravená,
-
zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, stanovující mj. zákaz oplocovat les,
9
-
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který se mj. věnuje zákazu zřizovat oplocení ve vztahu k záplavovým územím,
-
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, která stanoví povinnost umoţnit vhodnými opatřeními volný průchod přes oplocované pozemky, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu,
-
zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, který plot řadí mezi příslušenství dálnice, silnice a místní komunikace, pokud je zařízením zabraňujícím vniknutí volně ţijících ţivočichů,
-
vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, která mj. upravuje umístění plotů ve vztahu k pozemním komunikacím,
-
vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, která mj. stanoví povinnost oplocení skladu výbušnin a parametry tohoto oplocení,
-
vyhláška č. 2008/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění pozdějších předpisů, která stanovuje parametry oplocení hospodářství při farmovém chovu běţců.
Výše zmíněné právní předpisy se zřizování oplocení dotýkají přímo. V právním řádu České republiky je ale řada dalších právních předpisů, které musejí být při zřizování oplocení vzaty úvahu, mezi ně patří např.: -
vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb., která upravuje především obsahové náleţitosti konkrétních podání, resp. ţádostí, a jednotlivých individuálních právních aktů týkajících se územního rozhodování, územních opatření a stavebního řádu,
10
-
zákon č. 334/2992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje povinnosti v případech, kdy má být zřízením oplocení dotčen zemědělský půdní fond,
-
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, upravující povinnosti v případě, ţe oplocení by bylo kulturní památkou, popř. se nacházelo v památkové rezervaci, památkové zóně atp.,
-
a mnoho dalších právních předpisů.
11
2
Vymezení pojmu „plot“
Jak jiţ bylo naznačeno v úvodu, vymezení pojmu „plot“ není jednoznačné a je otázkou, co všechno lze za plot označovat. Legální definici pojmu plot platná právní úprava neobsahuje. Je nutno si tedy vypomoci určitým praktickým vymezením, přičemţ se nabízí definice z pohledu účelu plotu: Plot je moţno povaţovat za stavbu či věc (v závislosti na tom, zda na pojem „plot“ nahlíţíme v rovině veřejnoprávní či soukromoprávní), jejímţ účelem můţe být např. vymezení určitých ploch, zabránění vstupu zvířat či nepovolaných osob na pozemek, zabezpečení soukromí, ale můţe mít i účel bezpečnostní, a to jak z pohledu ochrany osob a majetku nacházejících se na oploceném pozemku, tak z pohledu ochrany osob, popř. majetku, nacházejících se vně takto ohraničeného prostoru (především pokud je v takovém prostoru vykonávána nějaká činnost, při níţ je zvýšené riziko úrazu, popř. smrti)1. Z pohledu účelu plotu tak tedy mohou být za plot povaţovány i např. jednolité dřevěné kůly usazené do země v blíţe nespecifikované vzájemné vzdálenosti, nebo v úvodu zmíněná hráň vyskládaná na hranici pozemku, je-li jejich účelem např. vymezení plochy. Pro další úvahy a souvislosti je vhodné uvědomit si skutečnost, ţe nosné sloupky plotu se nejčastěji zaráţejí do země, popř. se vyzdívají z kamene, cihel nebo tvárnic na betonový základ a „aby nedocházelo k deformacím sloupků způsobeným poklesem nebo nadzdvihnutím základu, je třeba při zakládání dodržet zásadu nezámrazné hloubky (základ betonujeme min. do hloubky 400 - 600 mm a na 200 mm vysoký stěrkový podsyp, tedy základovou spáru zapustíme min. 600 mm, lépe 800 mm pod úroveň terénu)“2, tj. dochází k pevnému spojení sloupků se zemí. Za plot lze však povaţovat taktéţ různé mobilní konstrukce, při jejichţ instalaci k pevnému spojení se zemí nedochází.
1
Např. nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bliţších minimálních poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, stanoví povinnost zajistit staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob. 2 PŠENIČKA, František; JEBAVÝ, Matouš. Ploty a živé ploty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, s. 10
12
V následujících
podkapitolách,
resp.
oddílech,
bude
pojem
„plot“
charakterizován z různých úhlů pohledu, z nichţ kaţdý má svůj specifický význam pro správné uchopení tohoto pojmu a jeho následnou aplikaci v rozličných v praxi se vyskytujících situacích.
2.1
Plot v občanskoprávním pojetí
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „nový občanský zákoník“) definici pojmu „plot“ neuvádí. Otázky týkající se plotů řeší společně se zdmi, mezemi, strouhami a jinými přirozenými nebo umělými útvary mezi sousedícími pozemky pod společným pojmem „rozhrady“ v § 1024 a násl. („rozhrada je cokoli, co rozděluje dva pozemky. Může to tedy být plot, zeď, brázda, mez, potok, stromová alej apod.“3).
2.1.1
Plot jako věc
Nový občanský zákoník v § 489 označuje za věci „…vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí.“ Tj. je zřejmé, ţe nahlíţíme-li na plot z pohledu občanskoprávního, pak je plot věcí.
2.1.1.1 Plot jako věc nemovitá a plot jako věc movitá Nový občanský zákoník dále rozlišuje věci na movité a nemovité. Rozdělení věcí na věci movité a věci nemovité je významné pro stanovení odpovídajícího právního reţimu zohledňujícího specifické vlastnosti daného druhu věci (např. k vydrţení vlastnického práva k movité věci musí být dle § 1091 nového občanského zákoníku splněna podmínka nepřerušené drţby po dobu tří let, v případě věci nemovité však § 1092 nového občanského zákoníku stanoví lhůtu desetiletou).
3
Wikipedie: Rozhrady. [online]. Naposledy Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhrada
13
editováno
26.7.2013.
[cit.
20.12.2013]
Za nemovité věci označuje nový občanský zákoník v § 498 pouze „…pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li jiný právní předpis, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.“ Veškeré další
věci pak občanský zákoník
povaţuje za věci movité.
2.1.2
Plot jako součást pozemku
Nový občanský zákoník v § 506 stanoví, ţe „…stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných…“ jsou součástí pozemku. Dle § 507 je pak součástí pozemku i rostlinstvo na něm vzešlé. Je třeba dodat, ţe zdaleka ne všechny stavby zřízené na pozemku jsou součástí pozemku. Podkladem pro toto tvrzení je zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „starý občanský zákoník“), který v § 120 stanovoval, ţe „stavba není součástí pozemku“ a dále § 3055 nového občanského zákoníku, který v odst. 1 uvádí, ţe „stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí. Totéž platí o stavbě, která je ve spoluvlastnictví, je-li některý ze spoluvlastníků i vlastníkem pozemku nebo jsou-li jen někteří spoluvlastníci stavby spoluvlastníky pozemku.“ Obdobně je tomu, a to dle § 3055 odst. 2, v případě stavby, která teprve má být zřízena na pozemku jiného vlastníka na základě věcného práva vzniklého stavebníku přede dnem nabytí účinnosti nového občanského zákoníku nebo na základě smlouvy uzavřené přede dnem účinnosti nového občanského zákoníku.
2.1.3
Plot jako příslušenství věci
Příslušenství věci upravuje nový občanský zákoník v § 510 a násl. V § 510 odst. 1 nalezneme tuto definici: „Příslušenství věci je vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, je-li
14
účelem vedlejší věci, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení.“ Lze si tedy představit, ţe plot by mohl být, s ohledem na jeho určení (ochrana pozemku, resp. osob a majetku na něm se nacházejících, zabezpečení soukromí atp.) povaţován za příslušenství pozemku. Toto tvrzení lze podpořit i judikaturou.4 Jelikoţ věc vedlejší náleţí vlastníku věci hlavní, tj. neexistuje moţnost, aby věc vedlejší měla vlastníka odlišného od věci hlavní, je moţno s ohledem na skutečnosti uvedené v oddílu 2.1.2 logicky dovodit, ţe plot mohl být příslušenstvím pozemku pouze před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku, kdy stavba nebyla povaţována za součást pozemku a mohla tedy být jeho příslušenstvím. Ke dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se stavby na pozemku ve vlastnictví osoby totoţné s vlastníkem pozemku staly součástí pozemku, z čehoţ logicky vyplývá, ţe jiţ nemohou být příslušenstvím pozemku.
2.1.4
Plot jako stavba
Pojem stavba občanský zákoník nikterak nespecifikuje, nápomocna by však mohla být judikatura: „Stavbou v občanskoprávním smyslu se rozumí výsledek stavební činnosti, tak jak ji chápe stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, pokud výsledkem této činnosti je věc v právním smyslu, tedy způsobilý předmět občanskoprávních vztahů včetně práva vlastnického (nikoliv tedy součást jiné věci). Stavba jako věc v právním smyslu je přitom věcí nemovitou nebo věcí movitou.“5 Je třeba vzít v úvahu, ţe tato judikatura odráţí stav za účinnosti starého občanského zákoníku, kdy stavba nebyla povaţována za součást pozemku, ale za samostatnou věc. S ohledem na změnu právní úpravy (stavba je, vyjma případů uvedených v
§ 3055 nového občanského zákoníku, podle nového občanského zákoníku součástí
pozemku - tj. jako součást jiné věci není způsobilým předmětem občanskoprávních
4 5
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2011, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 370/2010. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.1998, Sp.zn./Čj.: 33 Cdo 111/98.
15
vztahů) a absenci zákonné občanskoprávní definice pojmu „stavba“ je v tuto chvíli nesnadné určit, zda je plot stavbou či nikoliv a za jakých podmínek. Byla-li by úvaha zaloţena na výše zmíněné judikatuře, bylo by v kaţdém jednotlivém případě třeba nejdříve rozhodnout, zda je plot součástí pozemku či nikoliv, a teprve na tomto zaloţit rozhodnutí, zda se z pohledu občanskoprávního v daném případě jedná o stavbu (coby předmět způsobilý občanskoprávních vztahů) či nikoliv. Ovšem tento postup patrně nebude moţno aplikovat, neboť při uváţení znění § 506 nového občanského zákoníku, by pak s ohledem na doslovné znění výše uvedené judikatury nebyly např. stavby, které se k 1.1.2014 staly součástí pozemků, na nichţ byly zřízeny, vůbec stavbami (neboť tyto jsou součástí pozemku, tj. nejsou předmětem způsobilým občanskoprávních vztahů).
2.2 Také
Plot ve veřejnoprávním pojetí v oblasti
veřejného
práva
zákonná
definice
pojmu
„plot“
chybí.
Zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon), v § 103 písm. e) řadí oplocení mezi stavby, které nevyţadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (dle § 96 odst. 2 písm. a) stavebního zákona podléhají územnímu souhlasu). Stavební zákon pak § 2 odst. 3 definuje pojem stavba: „Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání..“
2.3
Shrnutí k vymezení pojmu „plot“
Na základě skutečností uvedených v jednotlivých oddílech podkapitoly 2.1 je moţno dovodit následující: Plot, coby stavba se zemí spojená pevným základem, který byl k 1.1.2014 ve vlastnictví osoby totožné s vlastníkem pozemku, přestal být k 1.1.2014
16
samostatnou věcí a stal se součástí pozemku a je tedy společně s pozemkem věcí nemovitou. Plot, coby stavba se zemí spojená pevným základem, který byl k 1.1.2014 ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se k 1.1.2014 nestal součástí pozemku a zůstává samostatnou věcí. S ohledem na skutečnost, ţe jej nelze bez porušení jeho podstaty z místa na místo přenést, je také věci nemovitou.6 Specifickým případem jsou pak tzv. živé ploty. Jak podle starého občanského zákoníku (§ 120), tak podle nového občanského zákoníku (§ 507) jsou tyto bez dalšího součástí pozemku. Ţivé ploty jsou tedy společně s pozemkem věcí nemovitou. Avšak je nutno zdůraznit, ţe v případě, ţe by rostliny plot tvořící byly vykopány, pak se stávají věcí samostatnou (a movitou), resp. se stanou způsobilým předmětem občanskoprávních vztahů, tj. lze jimi dále nakládat nezávisle na pozemku. Různé druhy mobilního oplocení (tj. oplocení, které není se zemí spojeno pevným základem) pak náleţí do skupiny věcí movitých. Dále je moţno dovodit, ţe plot nemůže být příslušenstvím pozemku, neboť právní úprava stanoví, ţe věc vedlejší náleţí vlastníku věci hlavní, a ke dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku se stavby na pozemku ve vlastnictví osoby totoţné s vlastníkem pozemku staly součástí pozemku, tj. nemohou jiţ být příslušenstvím pozemku, neboť jsou jeho součástí. Otázkou zůstává, zda je plot z pohledu občanskoprávního stavbou či nikoliv. Občanskoprávní definice pojmu „stavba“ neexistuje a dosavadní judikatura odráţí stav za účinnosti tzv. starého občanského zákoníku, kdy stavba nebyla povaţována za součást pozemku, ale za samostatnou věc. Z pohledu práva veřejného
(podkapitola 2.2) plot stavbou je. Jednak
oplocení splňuje poţadavky definice stavby dle stavebního zákona, druhak stavební zákon sám řadí oplocení explicitně mezi stavby (resp. stavby, které nevyţadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu).
6
Coţ podpírá i § 3055 nového občanského zákoníku.
17
3
Povinnost oplotit
Oplocení je úzce spojeno s pozemkem. Mohou nastat situace, kdy je ţádoucí, aby byl pozemek oplocen, ať uţ ve veřejném zájmu či za účelem ochrany práv konkrétní osoby. V následujících podkapitolách budou zmíněny právní normy, které stanovují povinnost zřídit oplocení.
3.1
Povinnost oplotit v rovině soukromoprávní
S pozemkem spojen i výkon vlastnického práva. Mohou nastat situace, kdy je tento výkon nepříznivě narušován určitou činností vlastníka sousedního pozemku a zřízení oplocení jeho pozemku můţe takovémuto narušování zabránit. Soukromé právo se zaměřuje na úpravu vzájemných práv a povinností osob a pamatuje i na tuto situaci.
3.1.1
Podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník Povinnost oplotit pozemek zmiňuje nový občanský zákoník v části třetí, hlavě
druhé, dílu tři, oddílu jedna, a to v rámci povahy vlastnického práva a jeho rozsahu, konkrétně pak v části upravující rozhrady (rozhrada je cokoli, co rozděluje dva pozemky. Může to tedy být plot, zeď, brázda, mez, potok, stromová alej apod.7) V § 1027 stanoví povinnost vlastníka pozemku oplotit pozemek v případě, ţe mu tuto, na návrh souseda a po zjištění stanoviska stavebního úřadu, uloţí soud. Jedná se zejména o případy, kdy je oplocení pozemku třeba k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva. Typicky např. v případě, kdy vlastník pozemku chová zvířata a tato vnikají na sousedův pozemek. Soud takovouto povinnost uloţí na návrh souseda (tzv. ţaloba na oplocení pozemku) a po zjištění stanoviska stavebního úřadu, nebrání-li to účelnému uţívání dalších pozemků. K otázce povinnosti oplotit pozemek uloţené soudem se v minulosti vyjadřoval i Nejvyšší soud České republiky. Z jeho stanoviska ze dne 23.6.1987, Sp.zn./Čj.: 7
Wikipedie: Rozhrady. [online]. Naposledy Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhrada
18
editováno
26.7.2013.
[cit.
20.12.2013]
Cpj 203/86, je patrné, ţe tato povinnost můţe být stanovena nejen vlastníkovi bezprostředně sousedícího pozemku, ale i vlastníkovi pozemku v sousedství, je-li zachována místní souvislost, přičemţ zdroj rušení musí vycházet z pozemku, který má být oplocen. Není tedy moţné, aby se postiţený domáhal uloţení povinnosti oplotit pozemek vlastníkovi bezprostředně sousedícího pozemku, pokud je výkon vlastnického práva postiţeného narušován vnikáním zvířectva z pozemku souseda ze vzdálenějšího sousedství. V takovém případě se můţe postiţený domáhat uloţení takovéto povinnosti oplotit vlastníku pozemku, na němţ jsou zvířata chována. Nejvyšší soud se v tomto svém stanovisku vyslovil i k otázce hodnocení stanoviska stavebního úřadu: „je třeba přihlížet ke skutečnosti, že rozhodnutí soudu podle ustanovení § 130a odst.2 o. z. nenahrazuje rozhodnutí stavebního úřadu a že v případě zamítnutí žádosti o vydání stavebního povolení ztratí rozhodnutí soudu účinnost (srov. ustanovení § 268 písm. b/ o. s. ř.).“ Přestoţe tedy soud není stanoviskem stavebního úřadu vázán, bude k němu patrně přihlíţet, neboť jeho rozhodnutí by mělo být, uţ ze samé podstaty účelu soudního řízení, vykonatelné. Lze si však představit i situaci, kdy stavební úřad vydá negativní stanovisko, ale soud dojde k závěru, ţe toto není v souladu s právními předpisy, a povinnost oplotit pozemek i přes negativní stanovisko stavebního úřadu stanoví s tím, ţe s vyuţitím opravných prostředků (v rámci územního řízení) bude moţno oplocení přeci jen realizovat. Nejvyšší soud České republiky dále ve svém rozhodnutí ze dne 5.9.2006, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 1614/2005, vymezil podmínky, za nichţ bude moţno uloţit povinnost oplotit pozemek: „Uložit povinnost oplotit pozemek bude možné, pokud po žalobci nebude možno spravedlivě žádat, aby oplotil sám svůj pozemek. Uložit povinnost oplotit pozemek bude namístě zejména v případě, že oplocení poskytne ochranu proti takovým neoprávněným zásahům, kterým nelze jiným způsobem zabránit, anebo sice je možný i jiný způsob ochrany, nicméně vzhledem k okolnostem konkrétní věci se oplocení pozemku jeví jako nejpřiměřenější a nejvhodnější způsob poskytnutí ochrany ohroženému právu žalobce. V žalobě je třeba navrhované oplocení popsat tak, aby rozsudek byl vykonatelný; nestačí tedy jen navrhnout, aby žalovanému byla uložena
19
povinnost jeho pozemek oplotit, je třeba oplocení specifikovat, zejména je třeba uvést rozměry a druh plotu.“
3.2
Povinnost oplotit v rovině veřejnoprávní
Zřízení oplocení můţe být významným opatřením prevence škod na hodnotách chráněných v obecném zájmu, ať uţ jde o ochranu zdraví, ţivota, majetku či ţivotního prostředí. Tyto skutečnosti se odráţejí i v jednotlivých právních normách práva veřejného tak, aby zákonodárce zajistil ochranu státem garantovaných práv.
3.2.1
Podle zákona č. 164/2001 Sb., lázeňský zákon
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „lázeňský zákon“) v § 24 odst. 2 vytváří zákonný základ pro stanovení povinnosti oplocení ochranného pásma I. stupně a pásma fyzické ochrany zdroje (resp. přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody8) vyhláškou ministerstva o stanovení ochranného pásma (ochranná pásma slouţí „k ochraně zdroje před činnostmi, které mohou nepříznivě ovlivnit jeho chemické, fyzikální a mikrobiologické vlastnosti, jeho zdravotní nezávadnost, jakož i zásoby a vydatnost zdroje“ 9). K vydání takové vyhlášky10 je na základě § 46 odst. 3 písm. b) zmocněno Ministerstvo zdravotnictví. Dle § 24 odst. 4 lázeňského zákona provede oplocení uţivatel zdroje, a to na své náklady. Není-li uţivatel zdroje určen, pak hradí náklady ministerstvo zdravotnictví.
8
Přírodní léčivý zdroj definuje § 2 odst. 1 lázeňského zákona, zdroj přírodní minerální vody pak § 2 odst. 2 lázeňského zákona. 9 § 21 lázeňského zákona. 10 Např. vyhláška č. 467/2005 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech - Byňov.
20
3.2.2
Podle vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů, která je prováděcím právním předpisem ke stavebnímu zákonu, stanoví v § 24c následující: „Oploceny musí být pozemky se stavbami, a) které mohou působit nepříznivě na životní prostředí, zejména stavby pro výrobu s nečistým provozem, čistírny odpadních vod, asanační podniky, b) kde je nutno zamezit volnému pohybu osob nebo zvířat, c) které je třeba chránit před okolními vlivy, zejména stavby pro výrobu potravin, d) které je třeba chránit před vstupem neoprávněných osob, zejména jaderná zařízení, regulační a měřicí stanice.“ V § 24e odst. 1 pak stanoví, ţe „staveniště musí být oploceno“.
3.2.3
Podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, které je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 1 - Další poţadavky na staveniště stanoví poţadavky na oplocení staveniště a formu jeho provedení v závislosti na charakteru území11, v němţ se staveniště nachází, a na charakteru stavby12, dále stanoví podmínky pro situace, kdy
11
„Staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m.“ „U liniových staveb nebo u stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výši 1,1 m na stabilních sloupcích a jedné mezilehlé střední tyče.“ 12
21
ohrazení provést nelze13. V příloze č. š - Poţadavky na organizaci práce a pracovní postupy pak stanovuje podmínky pro zabezpečení výkopů v zastavěném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti14, a dále podmínky pro zabezpečení ohroţeného prostoru oplocením při provádění bouracích prací v zastavěném území a podmínky pro situace, kdy takovýto prostor oplotit nelze.15
3.2.4
Podle vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 7 stanovující poţadavky poţární ochrany pro uţívání staveb nebo jejich částí s výskytem hořlavých kapalin v bodě C.1.3 stanoví, ţe „volný sklad ,případně části skladu, které nejsou opatřeny obvodovými stěnami (částečně uzavřený sklad, ohraničený sklad) podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 1 bod 2, musí být oploceny do výšky nejméně 1,8 m nehořlavým materiálem.“
13
„Nelze-li u prací prováděných na pozemních komunikacích z provozních nebo technologických důvodů ohrazení ani zábrany provést, musí být bezpečnost provozu a osob zajištěna jiným způsobem, například řízením provozu střežením.“ 14 „Výkopy v zastavěném území, na veřejných prostranstvích a v uzavřených objektech, kde probíhají současně i jiné činnosti, musí být zakryty, nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob do výkopu, zajištěny zábradlím podle zvláštního právního předpisu, přičemž prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy je nutno zajistit proti propadnutí osob způsobem odpovídajícím místním a provozním podmínkám bez ohledu na hloubku výkopu. Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu lze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující přístupu osob do prostoru ohroženého pádem do hloubky. Za vhodnou zábranu se považuje zábradlí, u něhož nemusí být dodrženy požadavky na pevnost ani na zajištění prostoru pod horní tyčí proti propadnutí, přenosné dílcové zábradlí, bezpečnostní značení označující riziko pádu osob upevněné ve výšce horní tyče zábradlí, překážka nejméně 0,6 m vysoká nebo zemina z výkopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9 m. Zábradlí a zábrany smí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo přejezdů. Pokud výkop tvoří překážku na veřejně přístupné komunikaci pro pěší, musí být zajištěn vždy zábradlím podle věty první, přičemž zarážka u podlahy slouží zároveň jako zarážka pro slepeckou hůl.“ 15 Při provádění bouracích prací je nutno ještě před jejich zahájením vymezit ohroţený prostor a tento „musí být v zastavěném území vymezen oplocením o výšce nejméně 1,8 m, pokud tomu použitá technologie bourání nebrání. Není-li možno prostor oplotit, musí být zajištěn jiným vhodným způsobem, například střežením nebo vyloučením provozu.“
22
3.2.5
Podle vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb., která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v § 3 stanovuje v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti dětí povinnost oplocení pozemku pro zařízení pro výchovu a vzdělávání dětí předškolního a školního věku.
3.2.6
Podle vyhlášky č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií
Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, ve znění vyhlášky č. 500/2005 Sb., která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, v § 13 stanoví, ţe „staveniště jaderného zařízení je oploceno…“.
3.2.7
Podle vyhlášky č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin
Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb., která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, v § 3 odst. 2 stanoví fyzickým a právnickým
23
osobám povinnost oplotit prostor provozovny, případně jej jinak zajistit proti vstupu nepovolaných osob, pokud tyto osoby provádějí činnosti touto vyhláškou upravené (např. provoz výroben, vývojových pracovišť či střelnic, ve kterých se provádějí práce s výbušninami a výbušnými předměty, municí, střelivem a pyrotechnickými předměty). V § 20 pak výslovně stanoví takovouto povinnost pro prostor střelnice s provozními a pomocnými objekty včetně palebných postavení.
3.2.8
Podle vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin
Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, která je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, v § 5 odst. 7 stanoví povinnost oplocení skladu nebo souboru skladů výbušnin „oplocením vysokým nejméně 2,2 m. Pokud se použije pletivo, může být velikost oka nejvíce 0,05 m, s nástavbou dvou řad ostnatého drátu. Uvedené ustanovení se nevztahuje u výrobce na sklad nebo soubor skladů, který je umístěn uvnitř oploceného prostoru provozovny.“
3.2.9
Shrnutí k povinnosti oplotit
Z výše uvedeného je zřejmé, ţe pokud právo zakládá majiteli pozemku povinnost zřídit oplocení, která představuje zásah, resp. omezení jeho uţívacího práva (ve formě konání - zřízení plotu), pak tato v rovině soukromoprávní směřuje k zajištění nerušeného výkonu sousedova vlastnického práva, v rovině veřejnoprávní pak k ochraně veřejného zájmu, resp. především k ochraně ţivota a zdraví a ţivotního prostředí včetně ochrany přírodních zdrojů. Je tak zcela jistě moţno říci, ţe pokud je majiteli pozemku stanovena povinnost pozemek oplotit, pak je tato projevem zásady zakotvené zákonem č. 2/1993 Sb., listina základních práv a svobod, ve znění zákona č. 162/1998 Sb., v článku 11, odst. 3: „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem.
24
4
Zákaz oplotit
Obdobně jako je tomu u povinnosti oplotit, můţe být ţádoucí k ochraně zájmů společnosti naopak i zákaz zřizování oplocení. Těmto případům se věnují následující podkapitoly.
4.1
Zákaz oplotit v soukromoprávním pojetí
Soukromoprávní úprava ţádný explicitní zákaz zřízení oplocení neobsahuje. To podpírá i judikatura.16 Určité omezení by snad mohlo být v konkrétních případech spatřováno např. v případě práva nezbytné cesty: „Spočívá-li věcné břemeno v nikoliv výlučné možnosti užívat cizí věc (tak je tomu v případě práva cesty), může se oprávněný z věcného břemene domáhat, aby vlastníkovi, případně i jiným osobám byla uložena povinnost umožnit mu výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni, případně zdržet se v žalobě uvedeného konkretizovaného rušení výkonu práva a odstranit jeho následky. Pokud tedy vlastník pozemku umístí na cestě, zatížené věcným břemenem, překážku která neumožňuje právo odpovídající věcnému břemeni vykonávat, může se oprávněný domáhat odstranění této překážky.“17 Dalo by se tedy říci, ţe vlastníkovi pozemku by mohl být uloţen zákaz oplocení, pokud by tímto oplocením byl znemoţněn výkon práva nezbytné cesty. Nicméně v praxi bude patrně častější řešení v podobě zřízení branky či vrat umístěných na vhodném místě: „právo odpovídající věcnému břemeni, spočívající ve volném průchodu a průjezdu přes pozemek, není dotčeno tím, že vlastník pozemku tento pozemek oplotí a k vjezdu umístí vrata, není-li v důsledku těchto opatření znemožněn anebo podstatně ztížen průchod a průjezd oprávněného přes tento pozemek (například když vlastník pozemku dá oprávněnému klíče k vratům).“18
16
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.3.2004, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 338/2004. Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.6.2001, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 443/2000. 18 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.1999, Sp.zn./Čj.: 2 Cdon 1457/96. 17
25
4.2
Zákaz oplotit ve veřejnoprávním pojetí
Existence oplocení můţe být v určitých případech na překáţku veřejným zájmům, ať uţ jde o ochranu zdraví, ţivota, majetku či ţivotního prostředí. Tyto skutečnosti se odráţejí i v jednotlivých právních normách práva veřejného tak, aby zákonodárce zajistil ochranu těchto obecných zájmů.
4.2.1
Podle zák. č. 289/1995 Sb., lesní zákon
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „lesní zákon“) v § 32 odst. 7 stanoví zákaz oplocovat les, a to jak z vlastnických důvodů, tak za účelem omezení obecného uţívání lesa19. Tento zákaz se nevztahuje na oplocení lesních školek a na oplocení za účelem ochrany lesních porostů před zvěří a oplocení obor nebo farmových chovů zvěře.
4.2.2
Podle zák. č. 254/2001 Sb., vodní zákon
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) v § 67, jenţ se věnuje omezením v záplavových územích, v odst. 2 písm. c) stanoví zákaz zřizovat v aktivní zóně20 oplocení, ţivé ploty a jiné podobné překáţky. V odst. 3 pak zakládá moţnost vodoprávnímu úřadu, aby opatřením obecné povahy stanovil omezující podmínky, tedy i zákaz zřizovat oplocení, ţivé ploty a jiné podobné překáţky, i mimo aktivní zónu.
19
§ 19 odst. 1 lesního zákona: „Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.“ 20 Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území, v § 2 písm. e) definuje aktivní zónu záplavového území jako „území v zastavěných územích obcí a v územích určených k zástavbě podle územních plánů, jež při povodni odvádí rozhodující část celkového průtoku, a tak bezprostředně ohrožuje život, zdraví a majetek lidí.“
26
4.2.3
Shrnutí k zákazu oplotit
Z výše uvedeného je zřejmé, ţe soukromoprávní úprava se zákazem zřízení oplocení v zásadě nepočítá. Snad si lze představit situaci, kdy by bylo stanovení takového zákazu soudem ţádoucí (např. pokud by zřízením oplocení byl znemoţněn výkon práva nezbytné cesty), v praxi bude patrně častější řešení v podobě stanovení povinnosti zřízení branky či vrat umístěných na vhodném místě, aby oprávněnému z práva nezbytné cesty byl výkon jeho práva umoţněn. Veřejnoprávní úprava pak naopak pamatuje na několik situací, kdy je zřízení oplocení z pohledu veřejného zájmu neţádoucí, a v takovém případě stanoví zákaz oplocení zřizovat.
27
5
Právní předpoklady pro zřízení plotu z pohledu práva veřejného
Plot je z pohledu veřejného práva stavbou. Pokud veřejné právo klade na zřizování, údrţbu či odstraňování staveb nějaké nároky, pak v zásadě vţdy především s ohledem na ochranu veřejných zájmů, především na ochranu ţivota, zdraví a na ochranu přírody a krajiny. Ve stavebním zákoně (ale i v dalších právních předpisech - viz. následující podkapitoly) nalezneme pro zřizování plotů (ale samozřejmě i jiných staveb) určitá pravidla, některá z nich uţitá v závislosti na tom, zda jde o stavbu v zastavěném21 či naopak nezastavěném22 území obce. Obecně však lze říci, ţe stavební zákon ve vztahu k oplocení stanoví vesměs určitá „základní“ pravidla, resp. především procesní pravidla pro zřizování oplocení (coby stavby), kdeţto ostatní právní předpisy, které se zřizování oplocení přímo dotýkají, stanovují především konkrétní poţadavky na jeho parametry (rozsah, tvar, materiál, výška, demontovatelnost atp., ale i zákaz plot vůbec zřídit). Existuje ovšem i třetí skupina právních předpisů, která je společná stavbám obecně, a je tak platná i pro zřizování oplocení. Následující oddíly se budou věnovat dílčím krokům zákonného postupu pro zřizování oplocení.
5.1
Umístění stavby
Stavební zákon v § 76 odst. 1 stanoví, ţe „umisťovat svatby … lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li zákon jinak.“ Přičemţ „územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navrţený záměr a stanoví podmínky
21
Zastavěné území definuje § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona jako „…území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán")“. 22 Neastavěné území definuje § 2 odst. 1 písm. f) stavebního zákona jako „…pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy“.
28
pro vyuţití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby.“23 V § 78 odst. 1 je pak uvedeno, ţe „územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96…“. Územní souhlas vydá stavební úřad v případě, ţe „.záměr je v zastavěném území24 nebo v zastavitelné ploše25, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.“26 V § 96 odst. 2 stavebního zákona je uveden taxativní výčet případů, kdy postačí územní souhlas (tj. není nutné územní rozhodnutí). Mezi tyto případy jsou zařazeny i stavební záměry uvedené v § 103 stavebního zákona , kde jsou pod písm. e) v bodě čtrnáctém uvedena i oplocení. Stavební zákon dále v § 78 odst. 2 stanoví ţe „územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.“ Dle § 61 odst. 1 stavebního zákona „regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření.“ Aby bylo moţno územní rozhodnutí nahradit regulačním plánem, musí
být
v regulačním plánu stanoveno, která územní rozhodnutí nahrazuje.27 Pro úplnost je třeba zmínit i variantu, kdy územní rozhodnutí nahradí veřejnoprávní smlouva - podmínky stanoví § 78a stavebního zákona. 23
§ 92 odst. 1 stavebního zákona. Zastavěné území definuje § 2 odst. 1 písm. d) stavebního zákona jako „…území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen "intravilán")“. 25 Zastavitelnou plochu definuje § 2 odst. 1 písm. j) stavebního zákona jako „…plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje“. 26 § 96 odst. 1 stavebního zákona. 27 Taxativní výčet jednotlivých druhů územních rozhodnutí uvádí § 77 stavebního zákona. 24
29
Jestliže stavební zákon v § 103 odst. 1 písm. e) řadí oplocení mezi stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, je s ohledem na výše uvedené nutno vyvodit následující předpoklady pro zřízení oplocení z pohledu stavebního zákona: Oplocení obecně je stavbou a lze jej umisťovat jen na základě územního rozhodnutí, resp. rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, nebo územního souhlasu. Územního souhlasu lze vyuţít jen v případě, pokud má být oplocení umístěno v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Mimo zastavěné území či zastavitelnou plochu je tedy ke zřízení oplocení třeba územního rozhodnutí. Je-li pro dané území vydán regulační plán a tento stanoví, ţe nahrazuje rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, územního rozhodnutí není třeba. Stavební zákon však v § 79 odst. 2 písm. k) uvádí ve vztahu k oplocení výjimky z těchto obecných pravidel, kdy pro zřízení oplocení není rozhodnutí o umístění stavby ani územního souhlasu třeba, a to v případě „oplocení lesních školek, oplocení zřízené k ochraně lesních porostů před zvěří na lesních pozemcích a oplocení dřevin vysazených za účelem založení územního systému ekologické stability, která jsou bez podezdívky, přičemž nesmí dojít k omezení provozu na pozemní komunikaci nebo k přerušení turisticky značené trasy“. Je třeba ještě zmínit, ţe § 18 odst. 5 stavebního zákona představuje ve vztahu ke zřizování plotů (resp. umisťování staveb obecně) určité omezení, pokud jsou tyto umisťovány v nezastavěném území - lze sem umisťovat pouze určité typy staveb a zařízení: „V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací
30
dokumentace výslovně nevylučuje.“ Důvodem pro takovéto vyloučení můţe být např. zachování přirozené migrace zvěře.
5.2
Věcně a místně příslušný orgán k vydání územního rozhodnutí a územního souhlasu
V souladu s § 10 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) jsou na základě stavebního zákona k vydání územního rozhodnutí a územního souhlasu věcně příslušné stavební úřady. Stavební zákon rozlišuje tzv. obecné stavební úřady (§ 13 stavebního zákona), speciální stavební úřady (§ 15 stavebního zákona) a vojenské a jiné stavební úřady (§ 16 stavebního zákona). V souladu s § 11 odst. 1 písm. b) správního řádu je pak místně příslušným stavební úřad určený místem, kde se nemovitost nachází, resp. v jehoţ obvodu se nemovitost nachází. Tomuto úřadu je vhodné28 adresovat ţádost o územní souhlas.
5.3
Náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a žádosti o územní souhlas
Náleţitosti ţádosti o vydání územního rozhodnutí stanovuje § 86 stavebního zákona a hlava II vyhlášky č. 503/2006, o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. (dále jen „vyhláška o úpravě územního rozhodování), která upravuje především obsahové náleţitosti konkrétních podání, resp. ţádostí, a jednotlivých individuálních právních aktů týkajících se územního rozhodování, územních opatření a stavebního řádu. Náleţitosti ţádosti o územní souhlas stanovuje § 96 odst. 3 stavebního zákona a § 15 vyhlášky o úpravě územního rozhodování. Stavební úřad na základě této ţádosti posuzuje, zda byly či nebyly splněny podmínky pro vydání územního souhlasu uvedené v § 96 odst. 1 a 2 stavebního zákona.
28
Bude-li adresována jinému, věcně či místně nepříslušnému orgánu, postoupí ji tento v souladu s § 12 správního řádu příslušnému správnímu orgánu.
31
5.4
Činnost stavebního úřadu - zahájení územního řízení, posouzení žádosti o územní souhlas
V případě, kdy je podána žádost o vydání územního rozhodnutí, stavební úřad v souladu s § 87 stavebního zákona zahájí územní řízení. Podrobnosti územního řízení stanoví § 84 a násl. stavebního zákona. V případech uvedených v § 96 odst. 1 stavebního zákona29 bude provedeno zjednodušené územní řízení. V případě, kdy je podána žádost o územní souhlas, stavební úřad územní řízení nezahajuje30, posoudí její úplnost, resp. posoudí, zda ţádost splňuje podmínky pro vydání územního souhlasu (pokud nikoliv, pak v souladu s § 96 odst. 5 stavebního zákona rozhodne o provedení územního řízení: „Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v odstavci 3 písm. d), ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, rozhodne usnesením o provedení územního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat.“) V případě obou typů žádostí (ţádosti o územní vydání územního rozhodnutí i ţádosti o územní souhlas) pak stavební úřad posuzuje „…zda je záměr žadatele v souladu a) s vydanou územně plánovací dokumentací, b) s cíli a úkoly územního plánování, zejména s charakterem území, s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, c) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání území, d) s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, 29
Týká se situací, kdy: „a) záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, b) záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, c) žádost je doložena závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, d) žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo mají společnou hranici s těmito pozemky; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu.“ 30 § 96 stavebního zákona: „Žádost o územní souhlas se neprojednává v územním řízení…“
32
e) s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů a s ochranou práv a právem chráněných zájmů účastníků řízení.“ Právních předpisů stanovujících poţadavky na oplocení je poměrně mnoho. Zcela jistě je v prvé řadě nutno vypořádat se s otázkou, zda se na zamýšlené oplocení nevztahuje některý ze zákazů oplocovat, kterým se věnuje kapitola 4 této práce. Je-li však moţno v daném případě plot zřídit, pak nastupuje otázka, jaké konkrétní podmínky musí plot splňovat.31 Jedním z právních předpisů bezprostředně se týkajících zkoumaného oplocení, které stavební úřad musí vzít v úvahu, je vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., stanoví v § 7 následující poţadavky na oplocení pozemku, resp. jeho provedení: (1) „Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní komunikaci. (2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob, účastníků silničního provozu a zvířat. (3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno
31
Např.: Nařízení vlády č. 591/2006 Sb. v příloze č. 1 - Další poţadavky na staveniště stanoví poţadavky na výšku, případně provedení oplocení tam, kde povinnost zřídit oplocení (blíţe oddíl 3.2.3 této práce). Vyhláška č. 23/2008 Sb. v příloze č. 7 v bodě C.1.3 stanoví poţadavky na výšku a pouţitý materiál (blíţe oddíl 3.2.4 této práce). Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně přírody a krajiny“) v § 63 odst. 2 stanovuje práva přístupu do krajiny, v odst. 3 pak stanovuje pozemky, na něţ se tato práva nevztahují, a v odst. 4 pak stanoví: „Při oplocování či ohrazování pozemků, které nejsou vyloučeny z práva volného průchodu podle odstavce 3, musí vlastník či nájemce zajistit technickými nebo jinými opatřeními možnost jejich volného průchodu na vhodném místě pozemku.“
33
demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod povodňových průtoků.“ Soulad záměru s výše uvedenými poţadavky stavební úřad posoudí, popř. tam, kde nedisponuje dostatečnou odborností tento soulad posoudit, popř. tam, kde to přímo vyţaduje zákon, bude třeba vyţádat stanovisko příslušného orgánu.
5.5
Dotčené orgány
Úkolem dotčených orgánů je chránit veřejné zájmy určené k ochraně zvláštními právními předpisy. Stavební úřad s ohledem na tuto skutečnost určí, které orgány budou ve vztahu k danému záměru dotčenými orgány, přičemţ musí vzít v úvahu poměrně širokou škálu různých právních předpisů. 32
5.6
Činnost stavebního úřadu - vydání územního rozhodnutí, vydání územního souhlasu
V případě, kdy bylo provedeno územní řízení a záměr ţadatele je v souladu s poţadavky uvedenými v § 90 stavebního zákona a jeho umístěním a realizací nemohou být ohroţeny zájmy chráněné stavebním zákonem či zvláštními právními předpisy, vydá stavební úřad v souladu s § 92 odst. 1 stavebního zákona územní rozhodnutí, v němţ stanoví konkrétní podmínky pro realizaci záměru. Nejsou-li splněny poţadavky pro vydání územního rozhodnutí, pak stavební úřad ţádost o jeho vydání v souladu s § 92 odst. 2 stavebního zákona zamítne. V případě žádosti o územní souhlas stavební zákon v § 96 odst. 4 stanoví: „Je-li ţádost o územní souhlas úplná a je-li záměr v souladu s poţadavky uvedenými 32
Např. v případě, kdy by zamýšlené oplocení mělo být zřízeno např. v památkové zóně, bylo by v souladu s § 14 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, třeba vyţádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností k zamýšlené stavbě. Podobně v případě, kdy by zamýšlené oplocení mělo být zřízeno např. v záplavovém území, je dle § 17 odst. 1 písm. c) vodního zákona třeba vyţádat si souhlas vodoprávního úřadu, atp.
34
v § 90, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání ţádosti.“ Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli. Na tomto místě je vhodné zdůraznit skutečnost, ţe proti územnímu souhlasu se nelze odvolat - územní souhlas není vydáván ve správním řízení, stavební zákon předpokládá, ţe správní řízení se vede aţ v případě, kdy stavební úřad souhlas neudělí a místo toho zahájí správní řízení. Územní souhlas představuje jakousi „jednodušší“ alternativu k územnímu řízení charakteristickou procesně jednodušším postupem. Souhlasy vydávané dle stavebního zákona jsou jinými úkony dle IV. části správního řádu. Při vydávání souhlasu dochází k autoritativnímu určení ze strany stavebního úřadu, zda je daný záměr moţné uskutečnit či nikoliv. IV. část správního řádu neumoţňuje v případě jiných úkonů pouţít řádných opravných prostředků upravených tímto zákonem. Proti územnímu souhlasu tedy nejsou přípustné řádné opravné prostředky, neboť se nepředpokládá věcný či právní konflikt. Územní souhlas však lze přezkoumat v přezkumném řízení. S ohledem na § 94 odst. 4 správního řádu (ochrana dobré víry ţadatele) to však nemusí být vţdy řešením - přestoţe dojde správní orgán k závěru, ţe souhlas byl vydán v rozporu s právním předpisem, správní orgán přezkumné řízení zastaví, resp. vydaný souhlas nelze zrušit, pokud by byla újma, která by jeho zrušením nebo změnou vznikla některému účastníkovi, který nabyl práva ze souhlasu v dobré víře. Pokud nebude zrušení souhlasu a obnovení stavu před zásahem z výše uvedených důvodů moţné, je moţno vyuţít soudní ochrany prostřednictvím ţaloby na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu dle § 82 a násl. zákona č. 150/2002, soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, jejímţ prostřednictvím můţe být získáno deklaratorní rozhodnutí o existenci nezákonného zásahu. Takovéto rozhodnutí můţe být pro ţalobce podstatné ve smyslu § 135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, neboť mu můţe napomoci při uplatňování náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti
35
za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.33
5.7
Provedení stavby Stavební zákon v § 160 pojednává o provádění staveb. Provedení oplocení řadí
v odst. 3 písm. a) mezi stavy, které můţe stavebník provádět svépomocí. V odst. 4 pak stanoví podmínky, za kterých je moţno oplocení provádět svépomocí. V případě zkoumaného oplocení to znamená podmínku zajištění stavebního dozoru.34
5.8
Zápis do katastru nemovitostí
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen „katastrální zákon“), v § 3 odst. 1 uvádí taxativní výčet nemovitostí, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí.35 Ploty evidenci v katastru nemovitostí nepodléhají. Proces zřizování oplocení tedy končí jiţ samotným provedením stavby.
33
Blíţe k tomuto tématu judikatura: Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, Sp.zn./Čj.: 2 As 86/2010-76. 34 Stavení zákon v § 2 odst. 2 písm. d) definuje stavební dozor jako „odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.“ 35 „V katastru se evidují a) pozemky v podobě parcel, b) budovy, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby, c) budovy, kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby, d) jednotky vymezené podle občanského zákoníku, e) jednotky vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, f) právo stavby, g) nemovitosti, o nichž to stanoví jiný právní předpis.“
36
6
Případová studie - oplocení konkrétního pozemku
Následující podkapitoly se budou věnovat případové studii - praktickému příkladu zřízení oplocení při zohlednění jednotlivých právních předpisů z odvětví veřejného práva dotýkajících se zřizování oplocení v tomto konkrétním případě, přičemţ navazuje na údaje obsaţené v předchozí kapitole.
6.1
Případová studie - výchozí informace o oplocovaném pozemku
Manţelé se stali novými vlastníky domu a k němu přilehlé zahrady (dále „zkoumaný pozemek“) nacházející se v obci Tvaroţná, katastrální území Tvaroţná. Zahradu, vedenou v katastru nemovitostí pod parcelním číslem 366, by rádi oplotili, a to na severní, západní a východní hranici pozemku. Plot (dále „zkoumané oplocení“) má být proveden z ocelových trubek o průměru 40 mm usazených do betonových patek v hloubce 700 mm a čtyřhranného pletiva z ocelových drátů s pozinkovaným povrchem napínaného na ocelové dráty. Vzdálenost sloupků: 2000 mm, výška plotu: 1800 mm. Pro rozhodnutí o vhodném zákonném postupu pro zřízení plotu je nutné zjistit základní informace o pozemku, který má být oplocen: Nahlédnutím do katastru nemovitostí (informace o pozemku získané prostřednictvím webových stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního36 jsou přílohou č. 1 této práce) byly o pozemku, na němţ se zahrada nachází, získány, mimo jiné, tyto údaje: vlastnické právo náleţí zmíněným manţelům, je omezeno zástavním právem smluvním. Pozemek je součástí zemědělského půdního fondu.
36
Český úřad zeměměřičský a katastrální. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [vid. 24.2.2014] Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
37
Z informací uvedených v územním plánu obce Tvaroţná37 ke dni 24.2.2014 (výseč z výkresové části se zkoumaným pozemkem je přílohou č. 2 této práce) je patrné, ţe zkoumaný pozemek se nachází v zastavěném a zastavitelném území obce, konkrétně v ploše určené pro bydlení venkovského typu. V územním plánu nejsou zmíněny ţádné konkrétní typy plotů, které by bylo nutno dodrţet. Obec Tvaroţná nevydala regulační plán.
6.2
Případová studie - umístění stavby
Jelikoţ se zkoumaný pozemek nachází v zastavěném území obce, obec nevydala regulační plán, zřízením zkoumaného oplocení se poměry v území podstatně nemění a zřízení oplocení nevyţaduje ţádné nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a vzhledem k tomu, ţe oplocení řadí stavební zákon mezi stavby, které nevyţadují stavební povolení ani ohlášení, lze zkoumané oplocení coby stavbu v tomto konkrétním případě umístit na základě územního souhlasu.
6.3
Případová studie - věcně a místně příslušný orgán k vydání územního souhlasu
V případě zkoumaného pozemku je k vydání územního souhlasu věcně a místně příslušný Stavební úřad - Úřad městyse Pozořice.
6.4
Případová studie - náležitosti žádosti o územní souhlas
Ţádost o územní souhlas má dvě části (A a B), přičemţ část A obsahuje identifikační údaje záměru a pozemků, na kterých se záměr umisťuje, identifikační údaje ţadatele a popis záměru. V části B je třeba uvést přílohy, které jsou k ţádosti přikládány. V tomto konkrétním případě půjde o seznam s adresami osob oprávněných z věcných 37
Obec Tvaroţná: Informace: Územní plán obce [online]. [vid. 24.2.2014] Textová část dostupná z http://www.tvarozna.cz/resources/upload/data/191_text_up.pdf , výkresová část dostupná z http://www.geosense.cz/geoportal/tvarozna/
38
práv k pozemku, na kterém se plot umisťuje (pozemek je zatíţen zástavním právem smluvním), souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům, které mají hranici společnou s pozemkem, na kterém má být plot umístěn, tj. konkrétně k pozemkům s parcelními čísly 351, 363/1, 364/1 a 368, přičemţ tyto souhlasy s navrhovaným záměrem musí být vyznačeny na situačním výkresu. Dalšími přílohami (ve dvojím vyhotovení) budou celková situace v měřítku katastrální mapy se zakreslením poţadovaného záměru a jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy. V neposlední řadě budou obecně součástí příloh závazná stanoviska dotčených orgánů, případně jejich rozhodnutí opatřená doloţkou právní moci.
6.5
Případová studie - dotčené orgány
Vzhledem ke skutečnosti, ţe zkoumaný oplocovaný pozemek je součástí zemědělského půdního fondu, je třeba vzít v úvahu zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně zemědělského půdního fondu“), který v § 5 odst. 3 stanoví: „Územní rozhodnutí nebo územní souhlas, jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, vydává stavební úřad na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je závazným stanoviskem podle správního řádu.“ Dotčeným orgánem tedy zcela jistě bude orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v tomto konkrétním případě se jedná o Městský úřad Šlapanice, odbor ţivotního prostředí. Jelikoţ plot je z pohledu veřejného práva stavbou, nabízí se i otázka odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu v § 9 odst. 1 stanoví, ţe „k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.“ Na tomto místě je patrně nutno rozhodnout, zda realizace oplocení představuje nějaký zásah do zemědělského půdního fondu, resp. zda realizací oplocení bude „ukousnuto“, resp. fyzicky odňato ze zemědělského půdního fondu, resp.
39
zda dojde ke změně vyuţití pozemku - k tomu v případě zkoumaného oplocení nedojde a otázkou odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu tedy není třeba se zabývat.
6.6
Případová studie - činnost stavebního úřadu posouzení žádosti o územní souhlas a vydání územního souhlasu
V případě zkoumaného oplocení je žádost o územní souhlas úplná a veškeré zákonné požadavky na zřízení zkoumaného oplocení jsou splněny (na zkoumaný pozemek se nevztahuje ţádný ze zákazů oplocovat, na zkoumaném oplocovaném pozemku se nenachází stavba, nicméně oplocení svým charakterem nijak nenarušuje své okolí, typ oplocení odpovídá typu oplocení v okolí obvyklému, provedení oplocení nijak neohroţuje bezpečnost osob či zvířat, silničního provozu se nikterak nedotýká a pozemek se nenachází v záplavovém území, orgán ochrany zemědělského půdního fondu vydal k záměru souhlas), stavební úřad tedy do 30 dnů ode dne podání žádosti vydá územní územní souhlas.
6.7
Případová studie - provedení stavby
Stavbu zkoumaného oplocení mohou stavebníci, pod podmínkou zajištění stavebního dozoru, provést svépomocí. Doba platnosti územního souhlasu je 2 roky ode dne jeho vydání a nelze ji prodlouţit.38 Stavební zákon však v § 96 odst. 8 stanovuje případy, kdy územní souhlas platnosti nepozbývá, mimo jiné do této skupiny dle písm. b) spadá situace, kdy bylo „v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává.“ V tomto smyslu je třeba s realizací oplocení započít do dvou let od jeho vydání. Provedením stavby končí celý proces zřizování oplocení.
38
§ 96 odst. 6 stavebního zákona.
40
Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem je regulováno zřizování a případně údrţba plotů, a to v rovině soukromoprávní i v rovině veřejnoprávní, a na základě těchto poznatků vyvodit závěry o vhodnosti a účinnosti platné právní úpravy. Jiţ z pouhého výčtu pramenů platné právní úpravy, kterým byla věnována kapitola první, je patrné, ţe právní úprava zřizování plotů není ucelená, ale naopak, především v rovině veřejnoprávní, je obsažena útržkovitě v mnoha právních předpisech, vţdy v návaznosti na oblast lidské činnosti, která je kaţdým jednotlivým právním předpisem upravována. Jako obtíţná se ukazuje být odpověď na otázku, co je to plot z hlediska jeho právní povahy. Legální definici pojmu „plot“ totiţ platná právní úprava neobsahuje. Nový občanský zákoník ploty pouze řadí vedle zdí, mezí, struh a jiných podobných přirozených či umělých útvarů pod společný pojem „rozhrady“. Stavební zákon pak pouze řadí plot mezi stavby. Ani veřejnoprávní úprava tedy definicí pojmu „plot“ nedisponuje. Nezbývá, než při hledání definice vycházet z účelu plotu. V takovém případě je za plot možno označovat vše, co plní účel např. vymezení určité plochy, zabránění vstupu zvířat či nepovolaných osob na pozemek, zabezpečení soukromí, ale i ochrany osob a majetku na oplocovaném pozemku nebo naopak mimo něj (pokud na pozemku dochází k činnostem, při nichţ je zvýšené riziko úrazu, popř. smrti). Dalo by se tedy patrně říci, ţe i v úvodu zmíněné palivové dříví vyskládané na hranici pozemku do tzv. hráně je moţno povaţovat za plot. Absence legální definice pojmu „plot“ či „oplocení“ není šťastná. Za daleko výraznější nedostatek je však možno považovat absenci legální definice pojmu „stavba“ v rovině soukromoprávní. V minulosti tuto otázku do jisté míry vyřešila judikatura, která za stavbu v občanskoprávním smyslu označovala výsledek stavební činnosti, pokud jím byla věc v právním smyslu, tedy nikoliv součást jiné věci. Nicméně s účinností nového občanského zákoníku, který v českém právním řádu obnovil zásadu superficies solo cedit, nelze takovouto „definici“ bez dalšího aplikovat.
41
Nový občanský zákoník však uţívá pojmem „stavba“ hned na několika místech a praxe si patrně vyţádá nový soudní výklad tohoto pojmu. Právní řád České republiky se na několika místech věnuje povinnosti plot zřídit, ale také naopak zákazu oplocovat. V rovině soukromoprávní neexistuje žádná explicitní povinnost či naopak zákaz pozemek oplotit. Občanský zákoník však pamatuje na ochranu vlastnického práva a stanoví soudu možnost uložit vlastníkovi pozemku povinnost pozemek oplotit, a to na návrh souseda v případech, ţe je výkon jeho vlastnického práva nepříznivě narušován určitou činností vlastníka pozemku a zřízení oplocení jeho pozemku můţe takovémuto narušování zabránit. V rovině veřejnoprávní lze naopak najít hned několik různých situací, se kterými právní normy povinnost či naopak zákaz oplocení zřídit spojují. Je-li v některém případě stanovena povinnost zřídit oplocení, pak právní předpisy nezřídka stanovují i poţadavky na provedení oplocení, ať uţ jde o jeho minimální výšku či pouţitý materiál. „Přísnější“ regulace povinnosti oplotit se pak vztahuje k zastavěným územím. Pokud ovšem veřejné právo zakládá majiteli pozemku povinnost či zákaz zřídit oplocení, která představuje zásah, resp. omezení jeho užívacího práva (ve formě konání - zřízení plotu, ve formě zdrţení se - nezřízení plotu), pak tato vždy směřuje k ochraně veřejných zájmů, resp. především k ochraně ţivota a zdraví a ţivotního prostředí včetně ochrany přírodních zdrojů. Tytéţ argumenty (ochrana veřejných zájmů) lze aplikovat i pro případy, kdy veřejné právo klade nějaké nároky na zřizování, údrţbu či odstraňování plotů, resp. staveb obecně. Závěrečné kapitoly této práce se zabývaly právními předpoklady zřízení plotu, a to jak formou obecného pojednání, tak formou případové studie - zřízení konkrétního oplocení na konkrétním pozemku. Stavební zákon řadí oplocení mezi stavby, které nevyţadují stavební povolení ani ohlášení. Stavby obecně, a tedy i ploty, lze však umisťovat jen na základě územního rozhodnutí nebo za určitých podmínek na základě územního souhlasu, přičemţ územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. Zkoumaný pozemek se nacházel v zastavěném území obce, která nevydala regulační plán. Pro takový případ stavební zákon stanoví, že oplocení lze umístit na základě územního souhlasu. Ten
42
představuje určitou procesně jednodušší alternativu k územnímu řízení, jejímţ smyslem nepochybně je zrychlení vyřízení věci a sníţení administrativní zátěţe stavebních úřadů tam, kde to povaha stavby a „nekonfliktnost“ situace umožňuje. Teprve v případě, ţe by ţádost nebo záměr nesplňovali podmínky pro vydání územního souhlasu, rozhodl by stavební úřad usnesením o provedení územního řízení. Samotnou stavbu plotu lze pak pod podmínku zajištění stavebního dozoru provádět svépomocí. Z pohledu úkolu veřejného práva, totiž chránit veřejné zájmy, je dle mého názoru právní úprava předpokladů zřízení plotu dostatečná. Dává dostatečný prostor všem zainteresovaným stranám, tj. jak osobám, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům, které mají hranici společnou s pozemkem, na kterém má být plot umístěn, popř. i jiným osobám, jejichţ práva mohou být přímo dotčena, tak i dotčeným orgánům, jejichţ úkolem je hájit veřejné zájmy.
43
Seznam použitých pramenů Publikace: /1/
PŠENIČKA, František; JEBAVÝ, Matouš. Ploty a živé ploty. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2011, 112 s. ISBN 978-80-247-3662-4
Právní předpisy: /2/
Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 3.3.2014].
/3/
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.12.2013].
/4/
Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2014].
/5/
Zákon č. 133/1985 Sb., o poţární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14.3.2014].
/6/
Zákon č. 20/1987, o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2014].
/7/
Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14.3.2014].
/8/
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 28.12.2013].
/9/
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2014].
/10/
Zákon č. 2/1993 Sb., listina základních práv a svobod, ve znění zákona č. 162/1998 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.3.2014].
44
/11/
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.12.2013].
/12/
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vyuţívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14.3.2014].
/13/
Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14.3.2014].
/14/
Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.12.2013].
/15/
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.12.2013].
/16/
zákon č. 150/2002, soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2014].
/17/
Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24.2.2014].
/18/
Zákon č. 183/2006, o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.12.2013].
/19/
Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další poţadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování sluţeb mimo pracovněprávní vztahy, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 14.3.2014].
/20/
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 26.12.2013].
/21/
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 15.3.2014].
45
/22/
Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví poţadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/23/
Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 3.3.2014].
/24/
Vyhláška č. 144/1997 Sb., o fyzické ochraně jaderných materiálů a jaderných zařízení a o jejich zařazování do jednotlivých kategorií, ve znění vyhlášky č. 500/2005 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/25/
Vyhláška č. 236/2002 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.12.2013].
/26/
Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických poţadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění vyhlášky č. 343/2009 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/27/
Vyhláška č. 467/2005 Sb., o stanovení ochranného pásma I. stupně zdroje přírodní minerální vody jímané vrtem HV-7 v Nových Hradech - Byňov. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.3.2014].
/28/
Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území, ve znění pozdějších předpisů. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.12.2013].
/29/
Vyhláška č. 503/2006, o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 24.2.2014].
/30/
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách poţární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/31/
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických poţadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 25.2.2014].
46
/32/
Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bliţších minimálních poţadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.12.2013].
Soudní rozhodnutí: /33/
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.1998, Sp.zn./Čj.: 33 Cdo 111/98. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.12.2013].
/34/
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.2.1999, Sp.zn./Čj.: 2 Cdon 1457/96. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/35/
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.6.2001, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 443/2000. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/36/
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.3.2004, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 338/2004. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/37/
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 5.9.2006, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 1614/2005. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 11.3.2014].
/38/
Usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2012, Sp.zn./Čj.: 2 As 86/2010-76. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 22.2.2014].
/39/
Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2011, Sp.zn./Čj.: 22 Cdo 370/2010. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 27.12.2013].
/40/
Stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 23.6.1987, Sp.zn./Čj.: Cpj 203/86. In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit. 13.3.2014].
Elektronické prameny: /41/
Wikipedie: Rozhrady. [online]. Naposledy editováno [cit. 20.12.2013] Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozhrada
/42/
Český úřad zeměměřičský a katastrální. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. [vid. 24.2.2014] Dostupné z: http://nahlizenidokn.cuzk.cz/
47
26.7.2013.
/43/
Obec Tvaroţná: Informace: Územní plán obce [online]. [cit. 24.2.2014] Textová část dostupná z http://www.tvarozna.cz/resources/upload/data/191_text_up.pdf a výkresová část dostupná z http://www.geosense.cz/geoportal/tvarozna/
Seznam příloh /1/
Informace o zkoumaném pozemku získané prostřednictvím webových stránek Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
/2/
Výseč z výkresové části územního plánu obce Tvaroţná s předmětným pozemkem.
48
Příloha č. 1
49
Příloha č. 2
50