PODNIKOVÉ FINANCE ING. KAMILA BEŇ OVÁ

PODNIKOVÉ FINANCE

ING. KAMILA BEŇOVÁ

OSTRAVA 2005

Název: Autor: Vydání: Počet stran: Tisk:

Podnikové finance Ing. Kamila Beňová první, 2005 129 tiskárna UNION, Ostrava

Vydala:

Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. © Ing. Kamila Beňová © Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 80-86764-27-3

Úvod

1

OBSAH PŘEDMĚTU

Úvod ........................................................................................................................................... 3 1. Úloha podnikových financí .................................................................................................. 7 2. Základní finanční cíle podniku........................................................................................... 13 3. Základní účetní výkazy ...................................................................................................... 19 4. Majetková a finanční struktura podniku............................................................................. 31 5. Získávání zdrojů krátkodobého financování ...................................................................... 41 6. Získávání zdrojů dlouhodobého financování ..................................................................... 49 7. Finanční rozhodování podniku........................................................................................... 57 8. Investiční rozhodování ....................................................................................................... 63 9. Finanční a kapitálové plánování......................................................................................... 69 10. Finanční analýza ................................................................................................................ 75 11. Oceňování podniku .......................................................................................................... 105 12. Informační systémy pro finanční řízení ........................................................................... 109 13. Mezinárodní společnosti, fůze, akvizice .......................................................................... 113 Řešení úloh, přílohy ............................................................................................................... 119 Literatura ................................................................................................................................ 127

2

Úvod

ÚVOD Podnikové finance tvoří jednu se součástí řízení podniku. Cílem finančního řízení je dosažení plynulého chodu všech podnikových procesů s důrazem na jejich rentabilitu a likviditu (platební schopnost). Cílem studia předmětu podnikové finance je zejména pochopení těchto základních okruhů ve vazbě na další předměty (účetnictví, manažerské účetnictví, kalkulace, controlling) : • • • •

zdroje financování a jejich získávání, finanční plánování a rozhodování, finanční a majetková struktura podniku, finanční analýza.

Kvalifikované finanční rozhodování je podmíněno dostatečnými kvalitními informacemi, které jsou finanční povahy, ale mnoho mimofinančních informací má v konečném důsledku vliv na finanční stav podniku. Podmínkou správného finančního řízení je pochopení všech souvislostí řízení podniku. Podnikové finance vycházejí zejména z informací finančních - tedy z účetních informací. Pro správné finanční řízení a rozhodování má prvořadý význam pochopení účetního systému a účetních výkazů. Tyto účetní informace jsou pak analyzovány a slouží jako podklad při finančním řízení a rozhodování. Pochopitelně, že sestavení účetního systému, analytické členění a celková metodika účetnictví je také ovlivněna potřebami finančního řízení. Pochopení účetních principů, sestavených účetních výkazů a schopnost jejich analýzy je základem Podnikových financí. Podnikové finance na první pohled úzce souvisejí s účetnictvím. Je to dáno tím, že pracují s finančními informacemi, které jsou obsahem finančního účetnictví. Je to však jen část informací, které jsou pro finanční řízení potřebné. Je mnoho mimo účetních informací a procesů, které v konečném rozhodování mají „finanční“ dopad. Podnikové finance jsou součástí řízení, velmi úzce souvisejí a podnikem a jeho procesy. Správné řízení podniku vyžaduje rovnováhu mezi podnikovou strategií, procesy, technologií a organizací. Na podnikové finance lze nahlížet jako na oblast podniku, která je řízena v souladu s podnikovou vizí a strategií, její procesy navazují na ostatní procesy v podniku, stejně tak jako organizace a technologie. Předmět je určen studentům druhého ročníku a je mu věnován jeden semestr. Podnikové finance nemohou existovat jako izolovaná disciplína, neboť úzce navazují na účetnictví, kalkulace a náklady, controlling, daně a další předměty. Základem podnikání je dosažení zisku. Avšak orientace jen na tento cíl se ukázala často nesprávná. Likvidita a platební schopnost je neméně důležitou součástí podnikového řízení. Mnohé podniky dosahující solidního zisku se dostaly na pokraj finančního bankrotu. Analyzovat finanční zdraví podniku a predikovat finanční krize je základním pilířem podnikových financí.

3

4

Podnikové finance

Studijní opora je stručným shrnutím základních informací a principů řízení podnikových financí, obsahuje řešené příklady a úkoly k samostatnému vypracování. Cílem tohoto studijního materiálu je, aby s ním mohl pracovat i začátečník, který se dosud s pojmy podnikových financí nesetkal. Podle pokynů v opoře si pak student může dohledat potřebná témata nebo je prohloubit studiem i v jiných literárních zdrojích, které jsou v opoře uvedeny. Tento studijní materiál vychází z právních předpisů platných pro rok 2004. V příloze jsou uvedeny finanční výkazy (v povinném rozsahu) v souladu s předpisy pro rok 2004. Přeji všem studentům mnoho úspěchů! autorka

Úvod

5

Po prostudování textu budete znát: •

Finanční cíle podniku a zajištění jejich naplňování;

•

Majetkovou a finanční strukturu podniku;

•

Dlouhodobá a oběžná aktiva;

•

Pasiva – vlastní a cizí kapitál, přiměřený pracovní kapitál;

•

Krátkodobé zdroje financování; zvláštní formy financování – leasing, faktoring, dotace;

•

Dlouhodobé zdroje financování;

•

Základní metody pro posuzování investičních záměrů; (Čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento; náklady příležitostí);

•

Strukturu a obsah finančního plánu;

•

Podstatu finanční ukazatelů;

•

Cíle a ekonomické předpoklady fúze.

analýzy,

metody,

ukazatele,

Po prostudování textu budete schopni: •

Charakterizovat podstatu podnikových financí;

•

Nalézat slabá místa ve financování podniku;

•

Stanovit cíle finančního řízení;

•

Stanovit zdroje financování podniku;

•

Definovat skladbu majetku a kapitálu;

•

Stanovit pracovní kapitál.

•

Navrhovat výši a skladbu oběžných aktiv;

•

Nalézat zdroje financování majetku;

•

Sestavit finanční plán;

•

Implementovat externí vlivy do plánu;

•

Zpracovat finanční analýzu a komentovat výsledky;

•

Předpovídat finanční tíseň.

rozbor

6

Podnikové finance

Prostudováním textu získáte: • • • • • •

Znalosti základních pojmů podnikových financí. Přehled o ekonomickém a právním kontextu podnikových financí. Prohloubení znalostí o chodu a fungování firmy se zaměřením na procesy financování. Základní znalosti o procesu řízení a optimalizaci finančních zdrojů. Znalosti interních a externích zdrojů financování podniku. Schopnosti analyzovat současný stav firmy a identifikovat příležitosti pro zlepšení finančního řízení a zvýšení hospodářského výsledku. Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 40 + 20 hodin (teorie + řešení úloh)

Úloha podnikových financí 1.

ÚLOHA PODNIKOVÝCH FINANCÍ

V této kapitole se dozvíte: •

Základní pojmy podnikových financí;

•

Ekonomický a právní kontext podnikových financí.

Budete schopni: •

Charakterizovat podstatu podnikových financí;

•

Nalézat slabá místa ve financování podniku.

Klíčová slova této kapitoly: podnikové finance podniková strategie procesy organizace technologie potřebné zdroje produktivní využívání výsledek hospodaření rozdělení umístění plánování kontrola zdanění

enterprise (corporate) finance business strategy processes organisation technology required resources efficient usage business result distribution alocation planning control taxation

Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 1 + 1 hodina (teorie + řešení úloh)

7

8

Podnikové finance Podnikové finance jsou jednou z podpůrných oblastí podniku. Úzce souvisejí se všemi ostatními oblastmi podniku. Souvislost spočívá zejména ve vzniku nákladů, výnosů, investic a peněžních toků v jednotlivých oblastech podniku při jeho fungování. Podnikové finance jsou zároveň soustavou peněžních vztahů, do nichž podnik vstupuje při získávání finančních zdrojů, při jejich alokování a vázání v jednotlivých složkách majetku, při produktivním využívání majetku a při rozdělování dosažených výsledků. Administrativa podniku bývá organizačně spojována s podnikovými financemi. Důvodem je především zákonem stanovená závazná nutnost dokladování všech událostí podnikových financí pro účely daňového výkaznictví. Hlavním cílem podnikových financí je monitorování a řízení finanční situace podniku tak, aby bylo zajištěno plynulé fungování podniku spojené se ziskem a růstem hodnoty podniku. Podnikové finance zabezpečují zejména: •

Naplnění účetních a daňových povinností podniku, stanovených zákonem.

•

Naplnění požadavků na správu bankovních účtů a platebních závazků (řízení likvidity).

•

Řízení a přípravu finančních výkazů a jejich načasování. o

Řízení a příprava výkazů o výnosech a hrubé marži.

o

Řízení a příprava rozvahy, výsledovky (výkaz zisku a ztráty) a výkazu cash flow.

o

Řízení a výkaznictví podnikového kapitálu, oceňování a stanovení hodnoty majetku.

•

Kontrolu a úpravy finančního modelu a prognózování.

•

Tvorbu a aktualizaci finančního plánu podniku.

•

Tvorbu a aktualizaci podnikového rozpočtu s aktuálními a očekávaných požadavky na rozpočet.

•

Řízení účetní a finanční dokumentace a administrativy.

•

Investiční analýzu a rozhodování.

•

Správu podnikových smluv z nichž vyplývají majetkové a finanční vztahy.

•

Definování klíčových ukazatelů výkonnosti (Kritical Performance Indicators) a jejich použití při monitorování finančního řízení.

Úloha podnikových financí Podnikové finance ve vnitřním kontextu podnikové strategie, procesů, organizace a technologie

Procesy

Technologie

Strategie Organizace

Podniková vize určuje směr, kterým se podnik chce dále vyvíjet. Strategie stanovuje pravidla, za jakých chce podnik vizi naplňovat. Podnikové procesy jako navzájem provázané činnosti probíhající v podniku v ideálním případě respektují strategická pravidla a jsou jimi řízeny. Organizace lidských zdrojů, ale i technologie také v ideálním případě respektují strategické principy. Na podnikové finance lze nahlížet jako na oblast podniku, která je řízena v souladu s podnikovou vizí a strategií, její procesy navazují na ostatní procesy v podniku, stejně tak jako organizace a technologie. Znamená to pak, že změna ve strategii podniku, v procesech, organizaci a nebo technologii se projeví v podnikových financích jako např. změna tvorby cen výrobků a služeb, změna skladby dodavatelů a odběratelů, změna způsobu stanovení mzdy zaměstnanců, změna způsobu vnitropodnikového účtování, investice do nové technologie a její implementace apod. Naplňování strategie, tj. průběh procesů, fungování organizace a technologie se do podnikových financí promítají jako operativa a případy, které vyžadují posouzení z finančního hlediska a analýzu, na jejímž základě je učiněno rozhodnutí. Uskutečnění vnitropodnikové a nebo dodavatelsko-odběratelské aktivity se projeví ve financích jako účetní případ spojený s jedním nebo více účetními doklady. Podnikové finance jsou v podniku sice reprezentovány jako podpůrná oblast, nicméně charakter této „podpory“, kterou finanční manažeři poskytují obchodníkům a technologům podniku, je natolik klíčový a rozhodující, že zajišťuje finančním manažerům výsadní postavení v podniku. Finanční manažer obvykle prosazuje v podniku „finanční disciplínu“ skládající se z vnitropodnikových předpisů a nařízení usměrňujících nakládání s podnikovým majetkem tak, aby nedocházelo k plýtvání a růstu výdajů. V podnicích, kde je role finančních manažerů odsunuta do pozadí, může docházet k tomu, že jsou přijímána rozhodnutí, která se sice z obchodního nebo technologického hlediska jeví jako jediná správná, avšak mají negativní finanční dopad a způsobují finanční ztrátu .

9

10

Podnikové finance V praxi obvykle Finanční ředitel podniku úzce spolupracuje s Generálním ředitelem a ostatními řediteli podniku a podílí se na tvorbě strategie a plánu a všech klíčových rozhodnutích. Finanční ředitel řídí obvykle útvar nebo odbor a podléhají mu organizační jednotky zodpovědné za přípravu finančního a investičního plánu, controlling, vedení účetnictví, pokladna a správa bankovních účtů, zpracování mezd, daně, případně další. V těchto oblastech působí finanční manažeři – specialisté pro danou oblast, analytici, plánovači a účetní. Informační technologie podporující funkce podnikových financí za posledních 10 let prodělaly obrovské změny, které dosud nejsou ukončeny a stále rychlým tempem pokračují. Změny směřují zejména k integraci informačních systémů jednotlivého podniku tak, aby každá událost v podniku (jako je např. výdej materiálu ze skladu, příjem dodavatelské faktury ap.) se neprodleně promítla do účetnictví a tím do všech analýz a prognóz v podniku připravovaných. Tato integrace je zvlášť důležitá pro podniky, které působí na nasyceném a rychle se měnícím trhu, kde každodenní informace o aktuálním stavu může ovlivnit dlouhodobý úspěch podniku (např. hypermarkety průběžně sledují objemy prodeje jednotlivého zboží a operativně upravují ceny, vyhlašují cenové akce, analyzují jejich výsledek a mění umístění zboží). Integrace informačních systémů už také překročila hranice jednotlivých podniků a trendem posledních let se stala mezipodniková integrace informačních systémů. Typickým příkladem jsou podniky působící v logistice jako dopravci a správci skladů. Systémy takových podniků v USA jsou integrovány se systémy dodavatelů a odběratelů do takové míry, že objednávka na dodávku zboží od zákazníka se v elektronické formě promítne do systému dopravce a skladovatele a výrobce zboží vyrábí téměř okamžitě a je zároveň zahrnuta do plánu. Rychlost, s jakou se informace dostane do systému, je podstatná pro kvalitu plánu, který prochází optimalizací z různých hledisek. Obecně lze však potvrdit, že mezipodniková integrace informačních systémů přináší úspory z odstranění manuálního vkládání dat, umožňuje snižování a optimalizaci zásob zboží (a tím prostředků v nich vázaných), snížení nákladů na dopravu a především zrychlení reakce na požadavek zákazníka a zkrácení dodacího cyklu. Do podnikových financí se takováto integrace promítá zvyšováním nároků na mimofinanční znalosti finančních manažerů a specialistů. Zvyšuje se úplnost a kvalita finančních informací o jednotlivých účetních případech. Rozsah informací může být natolik veliký, že bez systematického a logického přístupu finančního manažera a bez znalosti mimofinančních souvislostí nelze informace správným způsobem analyzovat a využít k rozhodování. Finanční manažeři se podílejí na implementacích nových informačních systémů, kde spolupracují se specialisty na informační technologie. Hlavním úkolem finančního manažera se čím dál tím více stává sledování obchodně technických událostí v podniku a analyzování jejich možného finančního dopadu. Obchodně technické události v podniku mohou přinášet nutnost zavedení nových finančních analýz v podniku. Tyto potřeby by měl finanční manažer včas identifikovat a zajistit takové úpravy informačních systémů, které by to umožnily.

Úloha podnikových financí

Podnikové finance ve vnějším kontextu: rozpočtové, úvěrové pojišťovací a realizační vztahy - Rozpočtový vztah znamená jednostranný nenávratný přesun majetku v peněžní formě. Příkladem je placení daní, poskytnutí dotace apod. - Obsahem úvěrového vztahu je také přesun majetku, zpravidla v peněžní formě, ale s podmínkou návratnosti. Příkladem je poskytnutí úvěru bankou a jeho splacení po uplynutí dohodnuté lhůty. - Pojišťovací vztah je charakteristický přesunem peněžního majetku do společného pojistného fondu. Zpětný pohyb je tu podmíněn vznikem pojistné události a bývá neekvivalentní (pojištěný může z pojistného fondu získat více nebo méně, než do něj sám vložil. Závisí to zejména na výši škody, která mu při pojistné události vznikla a na podmínkách pojistné smlouvy). - Realizační peněžní vztah označuje vztah vznikající při koupi a prodeji zboží nebo služby s podmínkou promptního placení (za hotové, převodem, zálohově apod.) Úkol k textu. Popište základní úlohy a funkce podnikových financí

Úkol k zamyšlení. Jaké jsou vazby mezi strategií, technologií, organizací a procesy v podniku?

Část pro zájemce. Neuvážená změna v celkové strategii, organizační struktuře podniku, změna technologie může vyvolat problémy ve finanční oblasti. Proto je nutné vycházet při finančním řízení nejen z účetních informací, ale pojímat finanční toky v celkovém kontextu všech činností podniku.

11

12

Podnikové finance

Shrnutí kapitoly. V každém podniku lze z manažerského pohledu rozlišovat tyto oblasti: * Vize a strategie. * Technologie. * Procesy. * Organizace. Všechny tyto oblasti spolu souvisejí a měly by být v rovnováze v odpovídající velikosti a zaměření podniku. Existuje-li nerovnováha, projeví se to dříve nebo později jako slabá stránka podniku s možným finančním dopadem na podnik.

Čas jsou peníze… Vydržte!!! Začne to být zajímavější!!

Základní finanční cíle podniku

13

2.ZÁKLADNÍ FINANČNÍ CÍLE PODNIKU A PROCES FINANČNÍHO ŘÍZENÍ V této kapitole se dozvíte: •

Finanční cíle naplňování;

•

Podnikové potřeby: provozní náklady;

•

Podnikové zdroje vnitřní;

•

Podnikové zdroje vnější.

podniku

a

zajištění

jejich

Budete schopni: •

Stanovit cíle finančního řízení;

•

Stanovit zdroje financování podniku.

Klíčová slova této kapitoly: Cíl Potřeba Náklad Výdaj Výnos Zisk kumulované odpisy Investice provozní náklady Periodický Výstavba Vnitřní Vnější Riziko Fondy daň z příjmu (Evropa) DPH (Evropa) Spotřební daň (Evropa) prodejní daň (US) Pojištění Úvěr půjčit si půjčit nekomu úroková sazba Dodavatel

objective requirement cost expense revenue profit cumulated depreciation investment operational cost periodical construction internal external risk funds income tax (Europe) VAT (Europe) consumption tax (Europe) sales tax (US) inssurance loan borrow lend interest rate vendor

14

Podnikové finance

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

Základním cílem finančního řízení je dosažení plynulého chodu společnosti při dosažení zisku. Jedná se o naplnění základní podstaty podnikání – dosažení zisku (rentability) a současně zajištění platební schopnosti podniku. Pro plynulý chod provozní činnosti je nutné zajistit financování technologie (stálá aktiva = dlouhodobý majetek), dále pak pořízení materiálu, ostatních služeb a mzdy pracovníků. V tomto kontextu je tedy možné rozdělit náklady na fixní a variabilní. Sledování jejich skladby a výše je součástí řízení podnikových financí. Pro zajištění plynulého chodu společnosti je potřeba zajistit zdroje pro financování všech provozních nákladů při sledování rizik – zajištění minimální zásoby surovin, obnova a údržba technologie, případně výstavba nových provozů. To vše opět při zachování původní strategie (vize podniku), od které se odvíjí technologie, procesy a organizace podniku. V podmínkách tržního hospodářství mohou podniky k financování své činnosti využívat širokou škálu zdrojů. Pro přehlednost budeme zdroje financování členit z hlediska způsobu získávání podnikového kapitálu, a to na interní a externí. Interní zdroje financování ¾ Zisk. ¾ Odpisy. ¾ Zaměstnanecké fondy. Zisk patří k základním interních zdrojům a jeho výši kromě ostatních faktorů, ovlivňují především daňová a dividendová politika. Zisk je kladný rozdíl mezi dosaženými výnosy a náklady podniku. Struktura vykazování zisku je podrobně pospána v kapitole finanční výkazy. Výsledek hospodaření z výkazu zisku a ztráty je základem pro výpočet daně účetní jednotky. Daňový základ však může být zcela odlišný od účetní zisku. Vypočtená daň bývá obvykle zaúčtována jako poslední účetní operace a snižuje dosažený účetní zisk o daňovou povinnost společnosti. Hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) ve schvalovacím řízení je převeden v rozvaze na pasivech – viz téma finanční výkazy, rozvaha. Je tedy převeden do dalšího účetního období a po schválení valnou hromadou je rozdělen do fondů, případně určen k výplatě podílu na zisku (dividendě) společníků, členů družstva či akcionářů. Rozdělení zisku je - vyjma tvorby zákonného rezervního fondu v souladu s Obchodním zákonem – plně v kompetenci statutárních orgánů účetní jednotky. Zisk podniku zvyšuje, ztráta naopak snižuje vlastní kapitál podniku. Tento vlastní kapitál je zdrojem krytí majetku – aktiv, a to jak stálých, tak oběžných. Uvědomme si, že výplatou podílu na zisku dochází ke snižování vlastního kapitálu a tedy určitému finančnímu omezení pořizování obou složek aktiv (stálá a oběžná). Podnik pak musí nová aktiva – majetek krýt z cizích zdrojů , ať už krátkodobých nebo dlouhodobých.

Základní finanční cíle podniku Dalším vnitřním zdrojem financování jsou odpisy - nepeněžní forma nákladů. Odpisy představuji finanční ohodnocení opotřebení majetku. Jsou to náklady, které nejsou spojeny se současným „odlivem“ finančních prostředků. Ovlivňují zisk podniku, ale podnik je neplatí. V tomto kontextu – interních zdrojů podniku - je nutno si uvědomit, že finance se promítají do všech oblastí fungování firmy. Velmi velký vliv má strategie řízení podílu jednotlivých složek aktiv a pasiv. Stálá aktiva se definují jako dlouhodobý majetek, který postupně snižuje svou hodnotu – odpisuje se. Již z názvu „dlouhodobý“ je patrné, že by měl být krytý v pasivech „dlouhodobými“ zdroji, buď vlastními – vlastním kapitálem nebo cizími zdroji dlouhodobého charakteru. Krytí oběžného majetku = finance + zásoby + pohledávky, bývá často klíčovou otázkou řízení financí. Problematika finančního řízení se pak promítá do řízení samotné výrobního procesu – řízení výše a obrátky zásob, sledování nákladových položek výroby, splatnost pohledávek a závazků. Zásoby jsou velmi podstatnou složkou aktiv podniku. Řízení jejich přiměřené výše a oceňování má strategický význam. Důležité je si uvědomit různý pohled na tuto problematiku v různých podnicích. Jiná bude zřejmě strategie v hypermarketových řetězcích, kde mají zásoby zcela jinou skladbu a obrátku než v podniku, který se zabývá např. stavební činností. Zásoby mohou mít tyto formy : • • •

Materiál. Zásoby vlastní výroby. Zboží.

Interní zdroje financování, tedy vlastní kapitál (základní kapitál a zisk), kumulované odpisy logicky nemohou pokrýt vždy všechna aktiva. Podnik pak financuje pořízení majetku z externích zdrojů. K externím zdrojům financování patří : ¾ ¾ ¾ ¾ ¾

vklad majitele a jeho další zvyšování, dlouhodobé a střednědobé úvěry, krátkodobé úvěry, zvláštní formy financování (leasing, faktoring a forfaiting), dotace.

Za externí zdroje financování pokládáme všechny zdroje, které do podniku přicházejí zvenčí – od jiných subjektů, bez ohledu na to, zda jde o jiné podniky, banky, pojišťovny, individuální majitele kapitálu apod. Dlouhodobé a střednědobé úvěry Úvěry jsou všeobecně charakterizovány jako návratné peněžní vztahy, tj. vztahy, při nichž věřitel poskytuje konkrétní hodnoty k dočasnému používání dlužníkovi.

15

16

Podnikové finance Základním kritériem členění úvěrů je doba, na kterou se úvěr poskytuje. Podle toho dělíme úvěry na : - dlouhodobé, poskytované na období 4-6 let, - střednědobé, poskytované na období od 1 roku do 4-6 let, - krátkodobé, poskytované na dobu do 1 roku.

Zvláštní formy financování Kromě uvedených forem financování z cizích zdrojů se v podnikové sféře užívají i další formy financování : • Faktoring. • Forfaiting. Leasing je velmi využívaná forma financování, kterou poskytuje leasingová společnost. Podle podmínek rozlišujeme leasing operativní a finanční. Dohoda o prodeji a zpětném pronájmu – zpětný leasing. Při získávání majetku se podnik zpravidla rozhoduje mezi úvěrem a leasingem. Při rozhodování o výhodnosti obou možných alternativ je třeba brát zřetel na výdaje spojené se získáním úvěru (leasingu), možné daňové úspory apod. Dotace Přímé dotace znamenají přísun peněžních prostředků do podniku a jedná se především : • Cenové příplatky – zemědělci • Exportní prémie • Investiční dotace – jejichž cílem je podporovat aktivitu investorů • Jiné přímé formy dotování - účelové stanovené Nepřímé dotace znamenají snížení podnikových výdajů a hlavní formy jsou : • Daňové úlevy • Bezúročné půjčky • Státní záruka úvěrů • Bezplatné poradenství • Poskytování výhodných státních objednávek

Základní finanční cíle podniku

Úkol k textu. Zamyslete se nad zdroji financování a pokuste se aplikovat znalosti z jiných předmětů. Zásoby podniku, jejich skladba a řízení – to je téma, které jste jistě probírali v několika dalších předmětech. Podnikové finance nabízejí nový pohled na zásoby – aplikujte své současné znalosti. Úkol k zamyšlení. Leasing je velmi hojně používaný zdroj financování. Jaká jsou jeho pozitiva a negativa? Část pro zájemce. Poskytnutí provozní nebo investiční dotace je velmi používané téma. Provozní dotace je však z daňového hlediska výnos, který podnik musí v daném účetním období zdanit. V soulad s podmínkami poskytnutí dotace je povinen použít dotaci k účelům, které uvedl v žádosti o přiznání dotace. V případě nesplnění podmínek je povinen dotaci vrátit. Vrácení dotace je finančním výdajem, který nezřídka dostane podnik do finanční tísně. Korespondenční úkol. Leasing je oblíbený zdroj financování. Popište jeho podstatu, případně se pokuste nalézt nabídky leasingových společností a porovnejte je.

Shrnutí kapitoly. Přehled zdrojů financování. Pro přehlednost budeme zdroje financování členit z hlediska způsobu získávání podnikového kapitálu, a to na interní a externí. K externím zdrojům financování patří : vklad majitele a jeho další zvyšování, dlouhodobé a střednědobé úvěry, krátkodobé úvěry, zvláštní formy financování (leasing, faktoring a forfaiting), dotace. K interním zdrojům financování patří : zisk, odpisy, ostatní interní zdroje.

17

18

Podnikové finance Otázky Popište základní zdroje financování podniku. Proč jsou odpisy považovány za interní zdroj financování? Charakterizujte zvláštní formy financování – leasing, faktoring a forfaiting.

Půjčit si nebo vydělat ??? Častá otázka ! Už znáte odpověď?

Další zdroje. www.kb.cz www.raiffeisenbank.cz Vl. Němec: Řízení a ekonomika firmy, Grada Publishing, Praha 1998 R. D. Hisrich, M. P. Peters: Založení a řízení nového podniku, Victoria Publishing, Praha 1996 K. Bartošek, D. Felsbergová, P. Jaroš: Bankovnictví v České republice, Serifa, Praha 1998

Základní finanční výkazy 3. Z Á K L A D N Í F I N A N Č N Í V Ý K A Z Y V této kapitole se dozvíte: •

podstatu a význam účetnictví;

•

účetní výkazy;

•

obsahové vymezení pojmů v účetních výkazech.

Budete schopni: •

„číst“ v účetních výkazech;

•

nalézat vazby mezi jednotlivými položkami ve výkazech.

Klíčová slova této kapitoly:

Česky Rozvaha Výsledovka (Výkaz zisků a ztráty) Výkaz Cash Flow zákonem stanovený požadavek aktiva pasiva vlastní jmění pohledávky závazky periodický tržby náklady na prodej zboží finanční výnosy rezervy fondy daň z příjmu (Evropa) DPH (Evropa) spotřební daň (Evropa) prodejní daň (US) Mezinárodní účetní standardy (Evropa) Obecně uznávané účetní standardy (US)

English Balance sheet (BS) Profit and loss statement (P/L Statement) Income Statement Cash Flow Report law requirement Assets liabilities equity receivables payables periodical revenues cost of goods sold financial revenues reservs funds income tax (Europe) VAT (Europe) consumption tax (Europe) sales tax (US) IAS (International Accounting Standards) GAAP (Generaly Accepted Accounting Standards)

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

19

20

Podnikové finance

Podstata a význam účetnictví Úkolem účetnictví je číselné zachycení hospodářských operací. Účetnictví musí všem uživatelům poskytnout informace o ekonomické podstatě daného podniku, tedy zejména o finanční situaci, likviditě, velikosti podniku a hospodářském výsledku. Účetnictví je ucelenou soustavou záznamů v účetních jednotkách. Tyto záznamy musí být úplné, správné a průkazné. Účetní jednotky účtují o stavu a pohybu majetku a závazků, o nákladech a výnosech. Legislativní rámec účetnictví: o Zákon o účetnictví č. 563/1991 Sb. v platném znění o České účetní standardy FZ 2003, kterými se stanoví postupy účtování pro podnikatele (základní přehled účetních standardů) o FZ01/2003 České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen "České účetní standardy pro podnikatele") Ministerstvo financí ČR, dle zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, oznamuje vydání Českých účetních standardů. České účetní standardy jsou zveřejněny ve finančním zpravodaji č. 1112/2003 a na internetových stránkách MF ČR. České účetní standardy pro podnikatele: -----------------------------------------------------------------číslo název -----------------------------------------------------------------001 Účty a zásady účtování na účtech 002 Otevírání a uzavírání účetních knih 003 Odložená daň 004 Rezervy 005 Opravné položky 006 Kursové rozdíly 007 Inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob 008 Operace s cennými papíry a podíly 009 Deriváty 010 Zvláštní operace s pohledávkami 011 Operace s podnikem 012 Změny vlastního kapitálu 013 Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek 014 Dlouhodobý finanční majetek 015 Zásoby 016 Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bankovní úvěry

Základní finanční výkazy 017 018 019 020 021 022

Zúčtovací vztahy Kapitálové účty a dlouhodobé závazky Náklady a výnosy Konsolidace Vyrovnání, nucené vyrovnání, konkurs a likvidace Inventarizace majetku a závazků při převodech majetku státu na jiné osoby 023 Přehled o peněžních tocích ------------------------------------------------------------------

Základní účetní výkazy a jejich význam pro finanční řízení I. Majetek a jeho členění: Pod pojmem majetek rozumíme všechny hospodářské prostředky, které účetní jednotka při své podnikatelské činnosti užívá 1. Stálá aktiva - majetek dlouhodobé potřeby, slouží dlouhodobě, opotřebovává se postupně. Řadíme zde: • Dlouhodobý hmotný majetek. • Dlouhodobý nehmotný majetek. • Dlouhodobý finanční majetek.

2. Oběžná (provozní) aktiva • Zásoby (materiálu, vlastní výroby, zboží). • Pohledávky za odběrateli. • Peněžní prostředky. • Krátkodobý finanční majetek.

II. Zdroje krytí majetku podnikatele - kapitál 1. Vlastní zdroje - podmiňuje vlastnická forma podnikatelského subjektu • Základní kapitál – peněžní i nepeněžní vklady vlastníků • Kapitálové fondy a fondy ze zisku • Zisk 2. Cizí zdroje - udává výši majetku, která byla podnikatel. subjektu svěřena na určitou dobu • Závazky (krátkodobé, dlouhodobé) • Úvěry a půjčky

21

22

Podnikové finance ROZVAHA (bilance) Rozvaha je přehledná sestava aktiv a pasív účetní jednotky. Na straně aktiv je vyjádřen majetek účetní jednotky, na straně pasív zdroje jeho krytí. - Rozvaha se sestavuje vždy k určitému dni. - Aktiva a pasíva se v každém okamžiku rovnají. Základní schéma rozvahy je potřebné jako východisko pro finanční rozhodování. Stav majetku, jeho skladba, stupeň opotřebení stálých aktiv, poměr stálých a oběžných aktiv, zdroje krytí – tyto informace získáme z účetního výkazu ROZVAHA : Základní schéma rozvahy : Aktiva

ROZVAHA k ...

A. Pohledávky za upsané vlastní kapitál B. Stálá aktiva I. Dlouhodobý nehmotný majetek II. Dlouhodobý hmotný majetek III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva I. Zásoby II. Pohledávky dlouhodobé III. Pohledávky krátkodobé IV. Peníze D. Ostatní aktiva - přechodné účty aktiv

Pasíva A. Vlastní kapitál I. Základní kapitál II. Kapitálové fondy III. Fondy ze zisku IV. Hospodářský výsledek z minulých let V. Hospodářský výsledek běžného účetního období (+,-) B. Cizí zdroje I. Rezervy II. Závazky dlouhodobé III. Závazky krátkodobé IV. Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasiva - přechodné účty pasív

Výše uvedená rozvaha je pouhým schématem výkazu, který je v souladu se zákonem mnohem podrobnější (viz dále). Pro pochopení jednotlivých vazeb mezi složkami majetku (aktiva) a zdrojů krytí (pasíva) je však nutné porozumět rozvaze v rozlišení na základní čtyři kvadranty : Majetek :

Stálá aktiva Oběžná aktiva Zdroje krytí : Vlastní kapitál Cizí zdroje

Základní finanční výkazy VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Náklady, výnosy, výkaz zisku a ztrát (výsledovka) Náklady - hodnotové vyjádření všech vstupů Základní druhy : 1. Náklady materiálové (spotřeba materiálu, paliva…) 2. Náklady mzdové ( spotřeba živé práce) 3. Náklady na služby (spotřeba nakupovaných služeb) 14. Náklady finanční (placené úroky, poplatky) 15. Náklady mimořádné Výnosy – hodnotové vyjádření všech výstupů Základní druhy : 1. výnosy – tržby z prodeje výrobků, zboží a služeb 2. změna stavu hotové výroby a nedokončené výroby 3. finanční výnosy 4. mimořádné výnosy Výkaz zisku a ztráty Náklady

Výnosy

Hospodářský výsledek Zisk = výnosy > náklady Ztráta = výnosy < náklady V souvislosti s vykazováním hospodářského výsledku hovoříme o třech základních výsledcích : • provozní výsledek – porovnání provozních nákladů a výnosů, • finanční výsledek – porovnání finančních nákladů a výnosů, • mimořádný výsledek- porovnání mimořádných nákladů a výnosů. Účetní výkazy v souladu se zákonem jsou uvedeny v příloze s ohledem na jejich případnou aktualizaci při zákonných změnách. VÝKAZ CASH FLOW Cash flow se rozumí (přírůstek a úbytek) peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Zjednodušeně lze říci, odkud se peněžní prostředky a jejich ekvivalenty vzaly a jak byly použity. Chceme-li znát výši peněžních prostředků a jejich ekvivalentů dle jednotlivých oblastí během sledovaného období, jež lze použít jako nové finanční zdroje, musíme zisk přetransformovat v cash flow. Tento pojem, doslova přeložitelný

23

24

Podnikové finance jako hotovostní tok, z dynamického hlediska představuje příliv a odliv peněžních prostředků v daném určitém období. Ze statického hlediska pak představuje výsledek tohoto přílivu a odlivu za určité období, které se jeví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji podnikatele k určitému datu. Ve skutečnosti však znamená stav peněžních prostředků společnosti k určitému datu (období). Peněžní ekvivalenty jsou majetkem společnosti, který ona sama považuje za peníze. Jedná se o majetek 100% likvidní, majetek, který společnost smění za peníze nejpozději do tří měsíců (krátkodobé cenné papíry, krátkodobý finanční majetek, krátkodobé pohledávky, termínované vklady-volně přístupné do tří měsíců). Musí být přesně známa částka, za kterou bude majetek směněn. Pro analýzu peněžních toků je třeba rozčlenit peněžní toky do tří základních činností: • provozní činnost • investiční činnost • finanční činnost (kapitálová) Při sestavování výkazu Cash flow vycházíme ze základního účetního výkazu tj. z Rozvahy a výkazu zisků a ztrát.

Používání znamének Vyloučení: Nákladů (ztráty) Výnosů (zisky)

+ -

Změna stavu: AKTIV zvýšení snížení (snížení pohledávky = úhrada) PASIV zvýšení snížení (snížení závazky = úbytek peněz)

+ + -

Provozní činnost Provozní činnost zahrnuje všechno to, co nepatří do finanční nebo investiční činnosti. Jedná se o peněžní toky, které se týkají činnosti, pro kterou byla společnost založena. Do provozní činnosti se pro účely sestavení CF zahrnují zejména: • příjmy z prodeje vlastních výrobků a služeb včetně záloh od odběratelů, • příjmy z prodeje zboží včetně přijatých záloh od odběratelů,

Základní finanční výkazy • • • • • • • • • • •

příjmy z prodeje služeb včetně přijatých záloh od odběratelů, příjmy z prodeje či postoupení práv, licencí, know how a obdobných produktů, příjmy ze zprostředkovatelské činnosti, výdaje za pořízení materiálu včetně placených záloh, výdaje za pořízení zboží včetně placených záloh, výdaje vzniklé v souvislosti s výplatami mezd a odměn zaměstnancům, výdaje na nákup externích služeb včetně placených záloh, výdaje spojené s poskytnutými zálohami na zásoby, příjmy a výdaje z mimořádné činnosti a splatná daň z příjmu včetně záloh na daň z příjmů, pokud je nelze jednoznačně přiřadit k finanční investiční činnosti, přijaté a vyplacené úroky (s vyjímkou kapitalizovaných úroků), přijaté dividendy a podíly na zisku, pokud se je účetní jednotka nerozhodne zahrnout do finanční činnosti.

Investiční činnost Vše, co patří do třídy 0, tzn.výdaje na dlouhodobý majetek, příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Do této skupiny patří zejména: • výdaje spojené s pořízením HIM, • výdaje spojené s pořízením NIM, • výdaje spojené s pořízením podílových cenných papírů, případně pořízení ostatních finančních investic, • výdaje související s poskytováním úvěrů, půjček a finančních výpomocí spřízněným osobám (pozor na definici spřízněných osob), • příjmy z prodeje HIM a NIM, • příjmy z prodeje podílových cenných papírů a vkladů, případně z prodeje finančních investic, • příjmy ze splátek úvěrů, půjček a výpomocí od spřízněných osob. Finanční činnost Jde vlastně o dlouhodobé financování společnosti. Do finanční činnosti zahrnujeme: • příjmy z vydání akcií či dluhopisů, • příjmy z peněžních darů a dotací do kapitálu, • příjmy od akcionářů či společníků na úhradu ztrát minulých účetních období, • příjmy z přijatých úvěrů, půjček a výpomocí, • příjmy z dotací na pořízení IM (pokud se k tomu účetní jednotka rozhodne), • výdaje z titulu splácení půjčených částek, tj. úvěrů a výpomocí, případně včetně vyplácených úroků, • výdaje na výplatu dividend a podílů na zisku.

25

26

Podnikové finance Metody sestavování Cash flow a) přímá metoda - každý peněžní tok přímo přeřazuji do Cash flow poskytuje aktuální údaje o cash flow velmi málo používaná metoda náhradní metoda - z podvojného účetnictví děláme jednoduché účetnictví z výkazu Z+Z transformujeme výnosy na příjmy a náklady na výdaje (např. 602 zkoumáme, kolik bylo skutečně uhrazeno) b)nepřímá metoda - používá se pro provozní část. vycházíme z HV, který upravujeme o: nepeněžní operace (náklady a výnosy, které nemohou být spojeny s peněžním tokem – odpisy, opravné položky, rezervy vyloučíme) změna stavu pracovního kapitálu – změna stavu pohledávek, závazků a zásob (např. 602 upravím o neuhrazené pohledávky) Jak číst ve výkaze Cash flow? Cash flow z provozní činnosti Jedná se o peněžní toky z činnosti, pro kterou byla společnost založena, tzn., že by měly být vykazovány: 1. zisky, kladné peněžní toky, 2. dlouhodobě kladné hodnoty - vyjadřují dostatek finančních prostředků - společnost je schopna sama se financovat Cash flow z investiční činnosti Pozor na kladné hodnoty u prodeje majetku. Cash flow z finanční činnosti Pozor na kladné hodnoty u dlouhodobých úvěrů Struktura výkazu CF sestaveného nepřímou metodou P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na začátku účetního období. Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním (+/-) A. Čistý peněžní tok z provozní činnosti (+/-) B. Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti (+/-) C. Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti (+/-) F. Čisté zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků (+/-) R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci období

Hospodářský výsledek Pro účely cash flow je na řádku Z použit hospodářský výsledek z běžné činnosti před zdaněním.

Základní finanční výkazy Pro potřeby finančního řízení jsou zejména potřebné údaje z rozvahy a cash flow účetní jednotky. Z rozvahy využijeme pro finanční rozhodování v podniku údaje o skladbě a struktuře oběžných aktiv a cizích zdrojů. Příklad Sestavte rozvahu a výkaz zisků a ztrát z následujících údajů : 1. Podnikatel vloží do podnikání 200 tis. Kč 2. Podnikatel obdrží dotaci ve výši 60 tis. Kč od Úřadu práce na zřízení pracovního místa 3. Pořídí základní vybavení provozovny – obchodu za celkovou cenu 10 tis.Kč 4. Objedná zboží, obdrží fakturu na koupi zboží a zaplatí cenu zboží ve výši 100 tis.Kč. 5. Zaplatí nájemné za obchod dle nájemní smlouvy, sjednáno měsíční nájemné, ve výši 15 tis.Kč. 6. Prodává zboží v obchodě ( s 20% marží), za první měsíc dosáhne tržeb ve výši 60 tis. Kč. 7. Vypočte mzdu zaměstnanci (hrubá mzda 10 000 Kč), odvody a daně ze závislé činnosti. 8. Pořídí a zaplatí dle kupní smlouvy a doručené faktury starší dodávkové auto za 60 tis.Kč, které začne okamžitě využívat pro dovoz zboží do obchodu. 9. Obdrží fakturu na služby ostrahy obchodu ve výši 15 tis.Kč. Výkaz zisků a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady na prodané zboží Obchodní marže Výkonová spotřeba Spotřeba materiálu a energie Služby Osobní náklady Mzdové náklady Odvody Odpisy Ostatní provozní výnosy Provozní hospodářský výsledek Finanční výsledek Mimořádný výsledek Výsledek hospodaření celkem před zdaněním Daň z příjmů Hospodářský výsledek za účetní období

60 000 50 000 10 000 40 000 10 000 30 000 13 500 10 000 3 500 8 520 60 000 7 980 0 0 7 980 1 960 6 020

27

28

Podnikové finance Rozvaha Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Zásoby Finance

Bruto 245 000 60 000 185 000 50 000 135 000

Korekce 0 - 8 520 0 0 0

Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Zisk běžného období Cizí zdroje Závazky z obchodních vztahů Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního a zdravotního pojištění Stát – daňové závazky

Netto 236 480 51 480 185 000 50 000 135 000 236 480 206 020 200 000 6 020 30 460 15 000 7 910 4 750 2 800

Výkaz cash flow (zjednodušeně, schematicky) : Hotovost na počátku účetní zisk Změna stavu o nepeněžní operace – odpisy Změna stavu zásob Změna stavu závazků Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv Změna stavu vlastního kapitálu Hotovost na konci roku

0 6 020 8 520 - 50 000 30 460 - 60 000 200 000 135 000

Úkol k textu. Prostudujte účetní výkazy jako základní východiska pro finanční rozhodování podniku a pokuste se shrnout základní informace, které pro finanční řízení budete považovat za prioritní – údaje o hospodářském výsledku z výkazu zisků a ztrát, případně údaje o majetku a zdrojích krytí z rozvahy? Úkol k zamyšlení. V souladu se zákonem jsou jednotlivým řádkům rozvahy a výkazu zisků a ztrát přiřazeny účty. Má skladba a sestavení analytických účtů nějaký význam v kontextu sestavení rozvahy, případně výkazu zisků a ztrát?

Základní finanční výkazy

Část pro zájemce. V této kapitole jsou uvedeny účetní výkazy schematicky a v plném rozsahu. Ze zákona je vak možno sestavovat i tzv. zkrácené verze – viz odkaz www.ucetnisvet.cz Pro pochopení finančního řízení je podstatné zvládnout základní principy sestavování výkazů - viz schémata výkazů .

Shrnutí kapitoly. Tato kapitola seznamuje s účetními výkazy. Jsou v nich obsaženy základní vstupní informace pro finanční řízení podniku. „Číst“ ve výkazech, chápat souvislosti rozvahy a výkazu zisků a ztrát je možné jen pochopením jejich struktury. Výkaz zisků a ztrát porovnává náklady a výnosy v členění na výsledek z provozní činnosti, finanční a mimořádný hospodářský výsledek. Ve výkazu se také projeví daňová povinnost – tedy výsledek před a po zdanění. Rozvaha porovnává aktiva a pasiva. Aktiva a pasiva se vždy rovnají. Aktiva představují majetek účetní jednotky – stálá aktiva (dlouhodobý majetek, postupně se odepisuje) a oběžná aktiva (finanční majetek, zásoby, pohledávky). Pasiva představují zdroje krytí aktiv (majetku). Jedná se vlastní zdroje krytí – vlastní kapitál a cizí zdroje – závazky (krátkodobé, dlouhodobé). Cash flow je výkaz o peněžních tocích. Sleduje peněžní toky v jednotlivých složkách – změny stavu pohledávek, závazků, majetku, vlastního kapitálu atd. Sleduje tedy finanční toky dle jejich druhu.

Otázky. Jaké rozeznáváme hospodářské výsledky? Co jsou to aktiva a pasiva? Co sleduje výkaz cash flow? Jaký je význam účetních výkazů pro finanční řízení? Úloha č. 1. Sestavte rozvahu a výkaz zisků a ztrát (před zdaněním) z následujících údajů : Vklad základního kapitálu do banky 200 000 Kč Pořízení zboží na sklad na fakturu (účtování zp. A) 200 000 Kč Spotřeba zboží – výdej ze skladu v nákupní ceně 50 000 Kč Prodej zboží za hotové za prodejní cenu 100 000 Kč

29

30

Podnikové finance

Účetní výkazy a účetnictví samo o sobě je pro mnoho lidí a podnikatelů jen nutným „zlem“, které musí vést ze zákona pro potřeby přiznání daně a případnou kontrolu. Správné „čtení“ v nich však může být často velkým dobrodružstvím a zajímavou napínavou detektivkou…

Další zdroje. www.form.cz www.ucetnisvet.cz www.mfcr.cz

Majetková a finanční struktura podniku

4. MAJETKOVÁ A FINANČNÍ STRUKTURA PODNIKU

V této kapitole se dozvíte: •

Majetková a finanční struktura podniku z rozvahy;

•

Dlouhodobých aktiva;

•

Oběžná aktiva;

•

Pasiva – vlastní a cizí kapitál;

•

Přiměřený pracovní kapitál.

Budete schopni: •

Definovat skladbu majetku a kapitálu;

•

Stanovit pracovní kapitál.

Klíčová slova této kapitoly: dlouhodobá aktiva krátkodobá (oběžná) aktiva dlouhodobá pasiva krátkodobá pasiva vlastní zdroje cizí zdroje pracovní kapitál hospodářský výsledek běžného účetního období

fixed assets current assets long term liabilities short term liabilities own sources external sources working capital profit and loss in the current accounting period

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh) Majetková a kapitálová skladba z rozvahy Pro pochopení poměrů jednotlivých složek aktiv a pasiv je bezpodmínečně nutné znát alespoň čtyři základní kvadranty rozvahy. Aktiva

Pasiva

Stálá aktiva = dlouhodobý majetek

Vlastní kapitál = základní kapitál zisk Cizí zdroje = krátkodobé závazky dlouhodobé závazky

Oběžná aktiva = finance zásoby pohledávky

31

32

Podnikové finance

Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek (dříve označován investiční) má dobu životnosti delší než 1 rok a platí zásada, že se nespotřebovává v podniku jednorázově, nýbrž se postupně opotřebovává. Z toho důvodu není možné výdaje na pořízení dlouhodobého majetku účtovat jednorázově do nákladů. Postupné opotřebení se přenáší do nákladů prostřednictvím odpisů. Účty vztahující se k dlouhodobému majetku nalezneme v účtové třídě č.0, konkrétně ve skupinách 01,02,03,04,06 účtové osnovy. Dlouhodobý majetek je vymezen v následujícím didakticky zjednodušeném schématu: DLOUHODOBÝ MAJETEK Životnost nad 1 rok

HMOTNÝ-

DHM

Finanční majetek

NEHMOTNÝ - DNM pořizovací cena nad 60000 Kč

ODPISOVANÝ NEODPISOVANÝ

Budovy – jsou vždy dlouhodobým majetkem, bez ohledu na pořizovací cenu

Pozemky Umělecká díla

Movité věci a soubory movitých věcí - další podmínky: 1. samostatné technicko ekonomické určení 2. pořizovací cena nad 40 000 Kč Pěstitelské celky – další podmínky: 1. výměra nad 0,25 ha 2. stanovená hustota výsadby Základní stádo a tažná zvířata – vždy dlouhodobý majetek, bez ohledu na pořizovací cenu

Majetková a finanční struktura podniku Oběžná aktiva Oběžná aktiva tvoří : • Zásoby • Pohledávky • Finanční majetek Zásoby Zásoby oceňujeme: a) pořizovacími cenami - nakoupené zásoby b) vlastními náklady - zásoby vytvořené vlastní činností Firma do zásob investuje. Náklady na držení zásob nezhrnují jen skladovací náklady a riziko poškození nebo zastarání, ale také kapitálové náklady. Výhody z držení zásob jsou často nepřímé. Například velká zásoba hotových výrobků snižuje možnost, že zásoby „dojdou“, když poptávka bude vysoká. Výrobce s malými zásobami hotových výrobků může být přistižen bez zásob, neschopen pohotově vyřídit objednávky. Podobně, velké zásoby surovin snižují pravděpodobnost neočekávaného nedostatku, který by firmy přinutil ukončit činnost nebo použít dražší náhradní materiál. Objednávky surovin ve velkém mohou být výhodné, i když vedou k velkým průměrným zásobám, pokud firma může dostat slevu (na velké objednávky se zpravidla sleva poskytuje). Cílem správy zásob je zvážit tyto přínosy a zápory a najít rozumnou rovnováhu. Pohledávky Pohledávky jsou členěny z mnoha hledisek : Účetní – pohledávky z obchodních vztahů, pohledávky – ovládající osoba, pohledávky – podstatný vliv, pohledávky za společníky, členy družstva a účastníky sdružení, dlouhodobé poskytnuté zálohy, jiné pohledávky (viz finanční výkazy) Časové – dlouhodobé, krátkodobé, do lhůty splatnosti, po lhůtě Věcné – pohledávky dle charakteru dodávky (služba, výrobek, zakázka) Teritoriální – pohledávky dle sídla obchodního partnera Řízení pohledávek, jejich skladba, struktura a lhůty splatnosti je dalším klíčovým úkolem podnikových financí. Pohledávka je v podstatě obchodní úvěr. Viz dále – získávání zdrojů financování. Finanční majetek Finanční majetek tvoří : • •

hotovost v pokladnách, ceniny vklady na běžných a termínovaných účtech

33

34

Podnikové finance Pasiva Pasiva představují zdroje krytí majetku společnosti – kapitál. Skladba dlouhodobých závazků a vlastního kapitálu má vliv na náklady kapitálu a také na hodnotu firmy a akcií. Kapitálová struktura je mix dlouhodobých fondů používaných ve firmě. Optimální kapitálová struktura je takový mix dlouhodobých fondů, které minimalizují celkový náklad kapitálu. Cílem kapitálové struktury je taková skladba stálých zdrojů financování, která bude minimalizovat náklady kapitálu, a maximalizovat tak cenu kmenových akcií společnosti. Získávání jednotlivých složek kapitálu zatěžuje podnik náklady různé výše.Hovoříme o rozdílné „ceně“ kapitálu pro podnik. Cenou vlastního kapitálu je podíl na zisku, který vlastník očekává a získává za vklad svého kapitálu do podniku. Cenou cizího kapitálu je úrok, který je třeba platit věřiteli. Zní to sice paradoxně, ale faktem je, že cena vlastního kapitálu je pro podnik zpravidla vyšší než cena kapitálu cizího. Je tomu tak ze dvou důvodů : • riziko vlastníka je vyšší než riziko věřitele. Věřitel vkládá prostředky do podniku na určitou, předem stanovenou dobu a po jejím uplynutí je dostane zpět. Jeho pohledávka vůči podniku bývá zpravidla zabezpečena (hypotekární zárukou, zárukou třetí osoby apod.) má zaručený pravidelný důchod ve výši dané v úvěrové smlouvě. Na druhé straně vlastník (společník) vkládá své prostředky do podniku na dobu neomezenou a může je získat zpět jen prodejem svého podílu nebo při likvidaci podniku. Jeho důchod není předem stanovený a je závislý na výsledcích hospodaření podniku. Vyšší riziko vlastníka musí být kompenzováno vyšší průměrnou mírou výnosu kapitálu vloženého vlastníkem, než je úroková míra placená věřitelům. • Placení úroků z úvěrů tvoří součást podnikových nákladů, snižuje tedy základ pro výpočet daně (s výjimkou kapitalizovaných úroků = úroky z investičního úvěru placenými do doby uvedení investice do užívání) skutečnou cenou úvěru pro podnik není tedy celý úrok, ale úrok snížený o úsporu daně. Z toho vyplývá logický závěr, že podnik by dosáhl nejnižší ceny vázaného kapitálu v případě, že by neměl žádný vlastní kapitál a pracoval jen s cizím kapitálem. Tak tomu ale není, protože zde působí další skutečnosti. •

Zvyšování podílu cizího kapitálu zvyšuje v podniku riziko platební neschopnosti Toto riziko lze kvantifikovat náklady na placení úroků z úvěrů. Riziko si uvědomují i věřitelé a začínají zvyšovat cenu kapitálu = úrok. Cizí kapitál se stává dražším a často také nedostupným (věřitelé nemají důvěru a úvěr neposkytnou): •

Složení podnikového majetku – čím větší je v podniku podíl majetku s nízkou likviditou – především hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku – tím větší musí být podíl kapitálu, který má podnik trvale k dispozici.

Majetková a finanční struktura podniku Na finanční strukturu působí očekávaná úroveň a stupeň rozkolísanosti cash flow podniku – podnik, který očekává uspokojivou míru rentability a celkový růst vlastních tržeb bez větších výkyvů, si může dovolit vyšší úvěrové zatížení. Naopak - podnik, který očekává zhoršení konjunktury ve svém oboru, by neměl počítat se zvyšování podílu cizího kapitálu – naopak by měl jeho podíl snižovat. Při optimalizaci finanční struktury jde o řešení otázky, jaký poměr vlastního a cizího kapitálu (tedy poměr vlastního kapitálu a cizích zdrojů) je pro daný podnik nejvýhodnější. Dále je však velmi důležitá skladba majetku (stálých a oběžných aktiv) a jeho krytí. Mezi nejvýznamnější poměry mezi jednotlivými složkami majetku a kapitálu je tzv. běžný poměr = oběžná aktiva/krátkodobá pasiva. V různých oborech je doporučována různá výše běžného poměru (vliv skladby oběžných aktiv - zásob, pohledávek a jejich obrátka) Viz příklad této kapitoly. Podrobněji o poměrových ukazatelích v kapitole finanční analýza. Pracovní kapitál Pracovní kapitál je definován jako rozdíl mezi oběžnými aktivy a krátkodobými pasivy. Je to část dlouhodobých finančních zdrojů, která slouží k pokrývání krátkodobých aktiv. Slouží k financování běžné činnosti podniku. V pracovním kapitálu se setkávají ziskovost a likvidita. Při řízení krátkodobých firemní aktiv je důležitá jak budoucí ziskovost firmy, tak likvidita firmy. Oba vlivy působí vzájemně proti sobě. Čím více má firma zainvestováno v krátkodobých aktivech, tím lepší je likvidita firmy. Firma může pro zvýšení likvidity investovat do krátkodobých aktiv – hotovosti a cenných papírů, ale tato aktiva vynášejí malý výnos. Firma tedy může snižovat riziko nesolventnosti (nízké likvidity) pouze snižováním rentability, a naopak. Druhá determinanta pracovního kapitálu jsou krátkodobá pasiva. I zde existuje konflikt mezi likviditou a výnosností. Zvýšení krátkodobých závazků vede ke snížení likvidity, na druhou stranu mají krátkodobé závazky nižší náklady financování, než dlouhodobé instrumenty. Flexibilita je rozhodně výhodou krátkodobých závazků, další výhodou jsou nižší náklady financování. Nevýhodou je naopak ta skutečnost, že jejich náklady nejsou dlouhodobě zafixované a že mohou být někdy nedostupné. Řízení pracovního kapitálu představují simultární a vzájemně propojená rozhodnutí o investicích do krátkodobých aktiv a o použití krátkodobých závazků k jejich financování. Pro řízení pracovního kapitálu platí dva principy : • Princip shody dob splatnosti . • Princip automaticky se likvidujících závazků. Tyto principy umožňují udržet likviditu firmy takovou, aby byla schopna splatit své závazky včas. Při řízení pracovního kapitálu je potřeba skloubit přicházející a odcházející finanční toky. Platí, že krátkodobá aktiva je třeba financovat krátkodobými zdroji a dlouhodobá aktiva dlouhodobými zdroji.

35

36

Podnikové finance Z tohoto pohledu můžeme oběžná aktiva rozdělit na permanentní a dočasná. Permanentní (např. určitá úroveň zásob) jsou v podniku po dobu delší než jeden rok a měla by se financovat dlouhodobými zdroji. Dočasná aktiva budou v blízké budoucnosti zlikvidována a už neobnovena (např. dočasná úložka do cenných papírů) . Příklad. Společnost má následující finanční údaje z rozvahy a výkazu zisků a ztrát: Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál základní kapitál zisk minulých období a fondy Cizí zdroje krátkodobé závazky z toho obchodní závazky krátkodobý úvěr (14%) dlouhodobý úvěr (10%) Vybrané údaje z výkazu zisků a ztrát Provozní zisk Úrok Zisk před zdaněním Daň Čistý zisk

300 000 200 000 100 000 300 000 130 000 100 000 30 000 170 000 70 000 30 000 40 000 100 000 72 800 12 800 60 000 16 800 43 200

Finanční ředitel byl upozorněn na to, že běžný poměr je příliš nízký. Jako vyhovující se v tomto odvětví považuje poměr ve výši 2. Finanční ředitel proto navrhl plán, kde by firma upsala dluhopisy s 13% kuponem v celkové hodnotě 40 000 a splatila jimi krátkodobý úvěr, který čerpá vždy sezónně jen polovinu roku. Tyto obligace by byly v oběhu po celý rok a v obdobích, kdy by načerpané prostředky nebyly potřeba k financování sezónních potřeb firmy, mohly by se zainvestovat do obchodovatelných cenných papírů, které vynášejí 8% p.a. před zdaněním. a) Vypočtěte běžný poměr , čistý pracovní kapitál a ROA b) Jakých hodnot by dosáhly firemní ukazatele : běžný poměr, čistý pracovní kapitál a ROA, kdyby tento plán byl v účinnosti již během minulého roku? c) Zvýšila se likvidita nejméně na 2 ? d) Jaký byl vliv na ziskovost firmy ?

Majetková a finanční struktura podniku Řešení : a) běžný poměr (rychlý test likvidity) 100 000/ 70 000 = 1,43 čistý pracovní kapitál 100 000-70 000 = 30 000 ROA čistý zisk / aktiva 43 200/300 000 = 14,40% b) pro výpočet nových hodnot je třeba sestavit novou bilanci (rozvahu) a výkaz zisků a ztrát: Nová rozvaha Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál základní kapitál zisk minulých období a fondy Cizí zdroje krátkodobé závazky z toho obchodní závazky krátkodobý úvěr (14%) dlouhodobý úvěr (10%) obligace (13%) Vybrané údaje z výkazu zisků a ztrát Provozní zisk Úrok Výnosový úrok Zisk před zdaněním Daň Čistý zisk

300 000 200 000 100 000 300 000 130 000 100 000 30 000 170 000 30 000 30 000 0 100 000 40 000 72 800 15 200 1 600 59 200 16 576 42 624

běžný poměr (rychlý test likvidity) 100 000/ 30 000 = 3,33 čistý pracovní kapitál 100 000-30 000 = 70 000 ROA čistý zisk / aktiva 42 624/300 000 = 14,21% c) Likvidita se zvýšila. d) Ziskovost klesla.

37

38

Podnikové finance

Úkol k textu. Sestavte základní schéma rozvahy a výkazu zisků a ztrát. Ujasněte si skladbu aktiv a pasiv a vazby mezi nimi.

Úkol k zamyšlení. Podnik vykazuje meziročně neustále rostoucí zisk. Aktiva a pasiva také rostou, ale přesto jeho vlastní kapitál klesá. Roste tedy míra zadlužení. Čím je to způsobeno? Rozhodla valná hromada o dosaženém zisku správně? Část pro zájemce. Často se setkáváme s tím, že podnik vykazuje záporný vlastní kapitál. Podniká tedy se ztrátou, která snižuje základní kapitál do mínusu. Zdroje krytí aktiv jsou jen cizí zdroje - závazky krátkodobé, dlouhodobé, půjčky, úvěry apod. Jestliže je počáteční ztráta v souladu s podnikovou vizí a. strategií a je kryta dlouhodobými půjčkami majoritního vlastníka (např. na počáteční vybudování obchodní sítě, technologie apod.), a očekává se v dalších letech zisk - lze souhlasit. V případě vykazování záporného vlastního kapitálu po delší časový úsek, v rozporu s podnikovou strategií je chyba zřejmě někde jinde a je nutné ji okamžitě řešit. Korespondenční úkol. Stáhněte si z internetu www.form.cz formuláře finančních výkazů a vyplňte do nich údaje z příkladu dle vlastního uvážení – rozepište celkové sumy aktiv a pasiv do výkazu ve vámi volené struktuře.

Shrnutí kapitoly. Majetková a finanční struktura podniku je podstatnou otázkou pro finanční řízení. V rozvaze je zachycen majetek (aktiva) a pasiva (zdroje krytí). Cílem podnikání je dosažení zisku – rentability. Neméně důležitá je však otázka likvidity. Nalezení optimální struktury majetku a finančního krytí je prvořadý úkol finančního řízení. Podstata je v poměrech vlastních a cizích zdrojů a dále ve skladbě stálých a oběžných aktiv a jejich krytí.

Otázky. Definujte stálá aktiva, oběžná aktiva Definujte skladbu vlastního kapitálu a cizích zdrojů Vysvětlete doporučené vazby mezi majetkem a kapitálem.

Majetková a finanční struktura podniku

Zapamatovali jste si, že aktiva se rovnají pasivům? Často se stává, že studenti při položení otázky - popište majetkovou a kapitálovou strukturu „netuší“, že se vlastně jedná o bilanci = rozvahu společnosti. Pojmy dlouhodobý majetek neumějí přiřadit ke stálým aktivům, oběžný majetek k oběžným aktivům a zdroje krytí k pasivům. Další dotazy na strukturu krytí – vlastní a cizí kapitál je pak naprosto vyvedou z rovnováhy. Uvědomme si, že neustále hovoříme o pojmech z rozvahy, které jen jinak nazýváme. Pro pochopení vazeb a poměrů mezi majetkem a kapitálem je bezpodmínečně nutné ujasnění těchto kategorií!!!

Další zdroje. www.form.cz www.ucetnisvet.cz www.mujweb.cz/www/mbocanek/page2.html

39

Získávání zdrojů krátkodobého financování podniku

5. ZÍSKÁVÁNÍ ZDROJŮ KRÁTKODOBÉHO FINANCOVÁNÍ PODNIKU V této kapitole se dozvíte: •

Krátkodobé zdroje financování;

•

Zvláštní formy financování – leasing, faktoring;

•

Dotace.

Budete schopni: •

navrhovat výši a skladbu oběžných aktiv;

•

nalézat zdroje financování majetku;

•

orientovat se ve službách bank.

Klíčová slova této kapitoly:

Česky Zásoby Suroviny materiál pro kompletaci výrobku náhradní díly Sklad minimální zásoba LIFO, metoda oceňování zásob FIFO průměrná pohyblivá cena Pohledávky upomínání Penalizace Závazky Záruky platební podmínky Mzdy Odpisy Fixní Klesající Narůstající pořizovací cena účetní hodnota Kumulovaný pracovní kapitál hospodářský výsledek běžného účetního období

English Stocks raw-material components of product spare parts warehouse min. level of stocks LIFO (Last in first out) FIFO (first in first out) moving average price Receivables Dunning Penalisation Payables Guaranties payment terms Salaries depreciation Fixed Degresive Progresive purchasing price accounting price cumulated working capital profit and loss in the current accounting period

41

42

Podnikové finance

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 4 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

Krátkodobé zdroje financování Krátkodobé bankovní úvěry poskytují banky v těchto formách : • Kontokorentní úvěr • Krátkodobá účelová půjčka • Lombardní úvěr • Eskontní úvěr • Převzetí úvěrové záruky Kontokorentní úvěr slouží k překonání krátkodobých platebních potíží – podnik má otevřen debetní úvěrový rámec. (běžný účet se dostává do mínusu). Krátkodobá účelová půjčka se posuzuje individuálně a banka posoudí konkrétní účel, míru rizika a stanoví způsob ručení a úrok. Poskytnutý úvěr se eviduje na úvěrovém účtu, příslušná částka se připíše na běžný účet podniku. Lombardní úvěr poskytuje banka podnikům proti záruce ve formě obchodovatelného majetku – lombardu. Pokud podnik nesplácí úvěr, může banka lombard prodat a výnos použít na splacení úvěru. Zárukou mohou být směnky, cenné papíry (ty jsou uloženy v bance) nebo zásoby (podnik má omezené dispoziční právo na lombard = zásoby). Eskontní úvěr se poskytuje odkoupením směnky před jejím termínem splatnosti. Banka tedy nebere směnku do úschovy, jako při lombardním úvěru, ale odkoupí ji. Za své riziko si banka účtuje provizi – úrok. Převzetí úvěrové záruky – banka neposkytne peněžní prostředky, ale tím, že se zaručí za závazky, zvýší úvěrovatelnost podniku a umožní mu získat peněžní prostředky od jiného subjektu.

Zvláštní formy financování Kromě uvedených forem financování z cizích zdrojů se v podnikové sféře užívají i další formy financování : • •

Faktoring a forfaiting Leasing

Odborné pojmy factoring a forfaiting se již zabydlely ve slovníku některých větších podniků, které začínají využívat tyto formy postoupení pohledávek, jež pomáhají udržovat cash flow jejich firmy stabilní. Přes rozšiřování obou forem se však stále ještě často vyskytují nejasnosti, kdy se factoring, či forfalting používá a jaká je technologie jejich postupu.

Získávání zdrojů krátkodobého financování podniku

Factoring kontra forfaiting Základní rozdíl mezi factoringem a forfaitingem spočívá ve způsobu zajištění pohledávek, jež factoringová či forfaitingová firma odkupuje. Factoringová firmafactor, je schopna odkoupit a tedy i financovat pohledávky, které vznikají z dodávek, na otevřený účet a nejsou nikterak zajištěny. Oproti tomu forfaitingová firma odkupuje pohledávky, jež jsou zpravidla zajištěny některým z bankovních platebních instrumentů, jako např. bankovní zárukou, či směnkou s bankovním ručením. Protože factor odkupuje pohledávky bez jištění, zaměřuje se jeho činnost na krátkodobé pohledávky, obvykle s dobou splatnosti 90, max.120 dní, zatímco forfaitér si vzhledem k jištění může dovolit financovat i dlouhodobější pohledávky. Ve factoringové smlouvě se klient-dodavatel zavazuje, že veškeré pohledávky, které mu v daném období platnosti smlouvy vzniknou u (ve smlouvě definovaných) odběratelů, bude postupovat factorovi, jenž se naopak zavazuje, že tyto pohledávky převezme za ujednaných podmínek, že je bude v rámci určených limitů financovat, a že bude zajišťovat i jejich inkaso. Factoringová smlouva mezi factorem a dodavatelem se uzavírá s dobou platnosti zpravidla na jeden rok. V České republice, vzhledem k menší tradici se vyskytují i smlouvy kratší, na šest měsíců. Factor tedy v období platnosti smlouvy odkoupí od dodavatele všechny pohledávky, které splní dané podmínky factoringové smlouvy. Forfaitér naproti tomu odkupuje pouze jednotlivé pohledávky jištěné výše uvedenými instrumenty. Právně jsou obě metody postaveny na bázi postoupení-cesi pohledávky, dodavatel za peníze postupuje svou pohledávku vůči odběrateli factorovi či forfaitrovi. Obě metody jsou často využívány v mezinárodním obchodě. Podmínky factoringu U factoringu vzhledem k neexistenci jištění hraje podstatnou roli posouzení bonity odběratele i dodavatele. Výsledkem posouzení je stanovení zpravidla dvou úvěrových limitů, do jejichž výše bude factor financovat pohledávky. Stanoví se celkový limit a v rámci tohoto limitu se určí limity, jež připadají na jednotlivé odběratele. U známých klientů se mohou stanovovat pouze limity na jejich odběratele, bez celkového limitu. Factoring u nás poskytují všechny velké banky. Komerční banka prostřednictvím své dceřinné společnosti Factoring KB. Raiffeisen bank a CSOB, která jej zprostředkovává nejznámější factoringové společnosti O.B.Heller. Všechny společnosti nabízejí tuto službu jen podnikům, které mají roční obrat od 15-30 mil. A saldo pohledávek za žádným z odběratelů nesmí překročit 20% celkového objemu postupovaných pohledávek. Jednou ze základních podmínek factoringu tedy je možnost získání objektivních informací o odběratelích. Jsou-li factoringové firmy členy větších skupin, či řetězců firem např. Factors chain international, často využívají právě v mezinárodním obchodě svých vazeb a kontaktů. Protože však informace musí být skutečně kvalitní, nezbytnou podmínkou jsou celková ekonomická a politická stabilita dané země a fungující soudnictví. Omezuje se na teritorium zemí, které všechny předpoklady splňují a v nichž lze tedy factoring provádět, především na státy OECD. V zemích Evropské unie nepřipadá do úvahy Řecko, jehož právní

43

44

Podnikové finance stát cesi pohledávek nezná. České factoringové firmy začínají ve specifických případech poskytovat své služby i v případě zemí visegrádské skupiny, Slovinska a pobaltských států. Průběh factoringu: kontrakt 2

Dodavatel

1

3

4

Odběratel

6

5

Factor Legenda: 1. factoringová smlouva 2. dodávka zboží 3. postoupení pohledávky 4. předfinancování pohledávky 5. platba pohledávky 6. vyrovnání pohledávky k 1. Factor uzavírá s dodavatelem smlouvu o tuzemském factoringu.¨ k 2. Dodavatel dodává zboží odběrateli spolu s fakturou, která obsahuje postupní doložku informující odběratele, že daná pohledávka je postoupena factorovi. k 3. Dodavatel postupuje pohledávku factoru. k 4. Factor vyplácí dodavateli-klientovi zálohovou platbu. k 5. Odběratel hradí pohledávku v plné výši na účet factora. k 6. Po obdržení platby je provedeno vyučtování pohledávky a ta je vyrovnána na účet dodavatele-klienta. Výhody factoringu Výhody factoringu lze rozdělit do několika skupin. Mezi největší patří možnost flexibilního financovaní atraktivním kontokorentním způsobem. Klient přitom nemusí čerpat plnou výši zálohové platby, obvykle žádá od factora jen částky, které skutečně potřebuje, takže není zatěžován zbytečnými úroky. Factoring tak slouží jako prostředek udržování stabilního cash flow firmy a umožňuje překonat rozpor mezi krátkou lhůtou splatnosti požadovanou dodavateli a delší splatností vynucovanou odběrateli.

Získávání zdrojů krátkodobého financování podniku Druhou rovinou je zajištění platby. Factor svým prověřením bonity odběratele a stanovením limitu indikuje bezpečnou výši dodávek na otevřený účet. Pokud by došlo k platební neschopnosti, přebírá factor riziko nezaplacení. Při riziku nezaplacení počítá se spoluúčastí klienta, tzn., že klient nese část ztráty. Výše této ztráty se obyčejně pohybuje v procentech kolem výše blokované částky pohledávky. Je-li spoluúčast větší, (např. 25 % při zálohové platbě 80 % ) vrací přebývající část klient factorovi. Třetí rovinou pak je snížení a zjednodušení administrativy klienta, protože místo pohledávek vůči mnoha odběratelům eviduje jen jednu vůči factorovi. Klientovi tak odpadají starosti se sledováním splatnosti, rozesíláním upomínek a s dalšími inkasními kroky. Exportní factoring Základem spolupráce je smlouva mezi factorem a klientem-exportérem. V ní jsou stanoveny limity a určeny země, pro které smlouva platí, či jsou stanoveni jednotliví odběratelé. Bonita odběratelů, kteří jsou známí již v době uzavření smlouvy, se prověřuje ještě před podpisem, aby factoringová smlouva byla funkční. Smlouva může počítat již s profinancováním existujících pohledávek před splatností nebo se zálohami na pohledávky, které budou postupně vznikat v době její platnosti. Smlouva obsahuje čísla dvou účtů, první zřizuje pro každého klienta factor a je factorovým majetkem. O jeho zřízení jsou odběratelé tzv. notifikačním dopisem informováni a v cesní klauzuli je toto číslo uvedeno jako číslo, na které má od odběratele směřovat platba. Factoři často vyžadují, aby jim odběratelé písemně potvrdili, že své závazky budou platit na tento účet. Druhý účet je běžným účtem klienta, jež slouží pro převod přijatých plateb od factora. Financování zahájí factor okamžitě po podpisu factorové smlouvy proti předložení kopie faktury a kopie dokladu potvrzující odeslání, či předání daného zboží. Pohledávky jsou factorem financovány – propláceny do určité zálohované výše (tzv. zálohová platba) např. OB Heller platí 80 %, většinou na bázi změny, v níž je platba fakturována. Blokovaná část pohledávky (rozdíl do 100 %) se zúčtuje po příchodu platby od odběratele. Po odečtení úroků za zálohové platby se převede klientovi. Dojde-li k problémům, zajišťuje faktor vymáhání pohledávky a další úkony. Klientovi factoringové společnosti vznikají obvykle tří typy nákladů, které souvisejí s poskytovanými službami: méně podstatné jsou poplatky za stanovení limitu pro odběratele (0,8 – 1,6 %), dále potom úroky účtované kontokorentním způsobem ze skutečně čerpaných zálohových plateb (na úrovní sazeb krátkodobých úvěrů). Poslední náklad je factoringový poplatek, který zohledňuje skutečnost, že factor pohledávku spravuje, odpovídá za její inkaso a přebírá i část klientových rizik. Výše tohoto poplatku závisí zejména na celkovém předpokládaném obratu po dobu platnosti smlouvy a je částečně ovlivňována i převažující délkou splatností a počtem zpracovaných faktur (OB Heller pokládá za dolní limit ročního obratu cca 15 mil. Kč s maximální výší poplatku 1,5 % z obratu, s narůstajícím obratem poplatek klesá.) O poplatek, který tvoří toto procento, bývá snížena již zálohovaná část.

45

46

Podnikové finance Faktoring a forfaiting představují v podstatě odkoupení pohledávek před jejich splatností bankou. Při faktoringu jde o odkoupení pohledávek, které vznikají převážně při dodávkách běžného obchodního zboží konečné spotřeby (potraviny, obuv apod.) a při dodávkách pro běžnou výrobní spotřebu (subdodávky, náhradní díly). Dodavatel zboží uzavře s faktorem předem faktoringovou smlouvu, po dodání zboží odevzdá vystavené faktury faktorovi , který mu okamžitě jejich hodnotu sníženou o určitou částku zaplatí, sám se už potom stará o inkaso event. vymáhání pohledávky, jejíž se stal vlastníkem. Faktoring se může uskutečňovat ve dvou formách – jako skrytý a otevřený. Při skrytém faktoringu dlužník neví, že věřitel prodal jeho pohledávku a platí proto věřiteli, který platby soustřeďuje na zvláštním účtu faktora. Při otevřeném faktoringu věřitel dlužníkovi oznamuje prodej pohledávky a dlužník platí přímo na účet faktora. Leasing Leasing je velmi využívaná forma financování, kterou poskytuje leasingová společnost. Podle podmínek rozlišujeme leasing operativní a finanční. Dohoda o prodeji a zpětném pronájmu – zpětný leasing. Při získávání majetku se podnik zpravidla rozhoduje mezi úvěrem a leasingem. Při rozhodování o výhodnosti obou možných alternativ je nutné brát zřetel na výdaje spojené se získáním úvěru (leasingu), možné daňové úspory apod.

Dotace Přímé dotace znamenají přísun peněžních prostředků do podniku a jedná se především o: • Cenové příplatky – zemědělci. • Exportní prémie. • Investiční dotace – jejichž cílem je podporovat aktivitu investorů. • Jiné přímé formy dotování - účelové stanovené. Nepřímé dotace znamenají snížení podnikových výdajů a hlavní formy jsou : • • • • •

Daňové úlevy Bezúročné půjčky Státní záruka úvěrů Bezplatné poradenství Poskytování výhodných státních objednávek

S řízením pohledávek souvisí řízení závazků. Těžko můžeme přistoupit na 15 denní lhůty splatnosti svých závazků, když máme pohledávky splatné 60 dní, bez dostatečného kapitálového krytí z jiných zdrojů.

Získávání zdrojů krátkodobého financování podniku

Závazky můžeme klasifikovat obdobně jako pohledávky dle různých hledisek: - Účetní – viz účetní výkazy. - Časové – dle doby splatnosti. - Teritoriální . - Věcné – dle povahy závazku (provozní nebo investiční závazky –úvěr). Významnou kapitolou jsou pak závazky vůči státnímu rozpočtu – Finančnímu úřadu nebo OSSZ a pojišťovnám. Jedná se o platby daně z příjmů právnických osob, zálohy daní za zaměstnance, silniční daně, daň z přidané hodnoty apod. Případná penalizace za neplacení daňových povinností je velmi citelná. Správné řízen pohledávek a závazků se promítá zejména do daňové povinnosti (DPH). Sladění doby splatnosti závazků a pohledávek, vymahatelnost pohledávek – další úkoly finančního řízení.

Úkol k textu. Zamyslete se nad stanovením splatnosti pohledávek, případně zálohami ve stavební výrobě – dlouhé lhůty dodání celé stavby. Úkol k zamyšlení. Jako další závazky vůči finančnímu úřadu vstupují také povinnosti platit zálohy na daň odvíjející se z minulé daňové povinnosti (za uplynulé období). Použijte znalosti z předmětu Daně a daňová soustava a aplikujte do podnikových financí. Část pro zájemce. Po zavedení povinnosti odvádět DPH z přijatých záloh (od 1.5.2004) vstupuje jako další finanční tok povinnost odvádět DPH z těchto příjmů. Naopak při pořízení zboží v rámci EU již neplatí subjekt DPH celním orgánům, ale sám je povinen si DPH vypočítat a zahrnout do daňového přiznání na vstupu i na výstupu. V podstatě si vyměřenou daň započte v samotném daňovém přiznání..

47

48

Podnikové finance

Shrnutí kapitoly. Získávání zdrojů pro krátkodobé financování je dáno provozními potřebami podniku a skladbou majetku a kapitálu. Rozlišujeme základní zdroje financování : Vlastní zdroje – zisk, odpisy . Cizí zdroje – úvěry, půjčky, zvláštní formy (leasing, factoring, dotace, atd.). Zdroje financování majetku vycházejí z podstaty majetku – stálá aktiva (dlouhodobý majetek, jeho struktura a odepisování) jsou kryta zpravidla dlouhodobými závazky. Oběžná aktiva (finanční majetek, zásoby, pohledávky) jsou kryta zpravidla krátkodobými závazky. Existuje tedy logická vazba mezi skladbou a strukturou aktiv a pasiv. Z ní vychází metody a způsoby řízení jednotlivých složek majetku (řízení zásob, pohledávek, dlouhodobého majetku) a souvisejících zdrojů cizích (úvěry, půjčky, dotace) nebo vlastních (zisk, odpisy..).

Otázky. Definujte směnku, úvěr, leasing, faktoring.

Zamyslete se nad daňovým a finančním dopadem úvěru a leasingu. Která forma je výhodnější?

Sehnat peníze na krátkodobé financování a zvolit správnou formu – úvěr, leasing, případně jiné zdroje je klíčovým problémem finančního řízení. Když padne volba na leasing, nastupují další otázky – nulová „akontace“ a poté vysoké splátky, nebo nízké měsíční splátky a vysoká akontace. Ale kde na tu první splátku vzít?

Další zdroje. www.cac.cz www.kb.cz www.raifeissenbank.cz

Získávání zdrojů dlouhodobého financování

6. ZÍSKÁVÁNÍ ZDROJŮ DLOUHODOBÉHO FINANCOVÁNÍ

V této kapitole se dozvíte: •

Dlouhodobé zdroje financování;

•

Akcie;

•

Obligace;

•

Fondy.

Budete schopni: •

Nalézat zdroje financování;

•

Definovat akcie;

•

Definovat obligace.

Klíčová slova této kapitoly:

Česky akcie kapitálové fondy obligace bankovní úvěry úroková sazba dotace fondy rezervy

English share kapital funds obligations bank loans Interest rate subsidies funds reservs

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

49

50

Podnikové finance Základním externím zdrojem, ze kterého podnik získává vlastní kapitál při svém vzniku, je vklad majitele, resp. vklad majitelů. Pokud v průběhu činnosti podniku vznikne další potřeba kapitálu (např. potřeba financovat efektivní vývoj, splatit úvěry apod.) a podnik nemá dostatečné vlastní zdroje financování, může dojít ke zvýšení vkladů majitelů. Forma vkladu majitele závisí na právní formě podniku. V případě individuálního podnikání (podniku jednotlivce) rozsah základního kapitálu, ale také možnost jeho zvyšování, případně snižování kapitálu, je výlučně závislá na finančních možnostech samotného podnikatele – majitele. Pokud individuální podnikatel nemá potřebný vlastní kapitál na základní vybavení, zvýšení kapitálové základny, může potřebný kapitál přijmout od dalšího – tzv. tichého společníka. Podnik jednotlivce tak nabývá formu tiché společnosti. K takovému zapojení kapitálu dochází na základě vzájemné písemné dohody, aniž by byla účast kapitálu tichého společníka navenek zřetelná. Předmětem vzájemné dohody je především částka skrytého (tichého) kapitálu, podíl na zisku, který připadne společníkovi za vázání kapitálu a pro případ vzniku ztráty, také míra účasti tichého společníka na jejím krytí. Pro malé a střední podniky je charakteristické také podnikání ve formě obchodních společností, tj. veřejné obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti. Charakteristickým znakem společností tohoto druhu je sdružování individuálních kapitálů poměrně malého počtu společníků za účelem podnikání. Účast společníků se neomezuje jen na vložený kapitál, ale společníci při podnikání také osobně spolupracují. Při založení společnosti majetek vzniká z vkladů společníků, které nemusejí být v stejné. V případě veřejné obchodní společnosti má podobu majetku společníků, v případě společnosti s ručením omezeným podobu kmenového vkladu a v případě komanditní společnosti podobu vkladů komplementářů a komandistů . Pro tuto skupinu podniků je charakteristické, že jsou to podniky menší, s menším kapitálem. Kapitál se shromažďuje uzavíráním smluv se společníky o formě a výšce vneseného vkladu, ne prodejem akcií. Nestávají se členy burzy a nemohou proto ani využívat služeb kapitálového trhu. Odlišným způsobem se získává kapitál akciových společností. Základní kapitál akciové společnosti se člení na akcie, které musí znít na minimálně stanovenou částku. Akcie jsou cenné papíry, které vyjadřují vlastnický podíl jejich majitele na majetku akciové společnosti. Podle rozsahu práv a povinností spojených s vlastnictvím akcií rozlišujeme : - kmenové akcie - prioritní akcie Důležitou otázkou při založení akciové společnosti je rozdělení akcií právě na tyto dva druhy. Problém souvisí především s rozhodovací pravomocí, ale může výrazně ovlivnit - pozitivně i negativně - také výši zisku použitelného k financování potřeb akciové společnosti. Kromě toho známe akcie na jméno, na majitele, event. zaměstnanecké akcie.

Získávání zdrojů dlouhodobého financování V menších a.s. může být jen menší počet akcionářů, zpravidla manažerů společnosti. Při vydávání akcií takové společnosti je emitent zpravidla umísťuje sám. Hovoříme o tzv. soukromé emisi. Akcie větších a.s. se umísťují zpravidla prostřednictvím investiční banky. Běžně se s nimi obchoduje na kapitálovém trhu.

Dlouhodobé a střednědobé úvěry : • obligace • finanční úvěry • dodavatelské úvěry Dlouhodobé úvěry mají při financování malých a středních podniků zanedbatelný význam. Důvodem je obtížné předvídání možnosti návratnosti, protože pozice malých a středních podnikatelů se může velmi rychle změnit. Obligace jsou cenné papíry, které vyjadřují dlužnický závazek emitenta vůči majiteli obligace (věřiteli). Emitent získává zdroje financování tím že prodá obligace na kapitálovém trhu. Majitelé jejich koupí dlouhodobě uloží kapitál s cílem získat úrokový výnos. Každá emise obligací musí být registrovaná a povolená kompetentním orgánem. Podle způsobu ručení rozlišujeme : • obligace nezaručené – zárukou jejich splatnosti je celkové postavení emitenta na trhu • obligace zaručené konkrétním majetkem (nemovitosti, cenné papíry) event. zaručené jistým právním subjektem – garantem. Dlužné cenné papíry Obecně je dluhopis (dlužní úpis, obligace) cenný papír vyjadřující dlužnický závazek emitenta vůči každému vlastníku tohoto dokumentu. V ČR se podle zákona č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, považuje za dluhopis takový „cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splacení dlužné částky ve jmenovitých hodnotách, vyplácení výnosů z něj k určitému datu a povinnost osoby oprávněné vydávat dluhopisy tyto závazky splnit. K vydání dluhopisů, s výjimkou státních dluhopisů, je třeba státního povolení. Jde o dlouhodobý úvěrový cenný papír, který je charakteristický na rozdíl od akcie těmito znaky: • splatností za určitou dobu (dluhopisy mají časově omezené trvání), • předem stanoveným úrokem (dluhopisy obsahují předem stanovené časové rozložení splátek dlužné • sumy včetně úroků a jiných odměn věřiteli, které může věřitel právně vymáhat), • nemožností věřitele podílet se např. na rozhodování podniku (dluhopisy nedávají věřiteli žádná práva ovlivňovat hospodaření svého dlužníka).

51

52

Podnikové finance

Forma dluhopisu Obligace v listinné podobě obsahují: • plášť, který obsahuje na přední straně jméno a sídlo emitenta, dobu splatnosti, velikost úroku, podmínky splácení úroku a dlužné částky, datum emise, • kupón nebo kupónový arch, kde se nachází závazek vyplácení úroku a splátek, termíny a místo splátek (za tento kupón obdrží majitel obligace v době výplaty splátky či úroku stanovenou částku). Plášť i kupóny musí být podepsány ověřeným podpisem (otiskem) emitenta a musí být vytištěny v tiskárně cenin příslušnou technikou, aby se zamezilo falšování. Náležitosti dluhopisu Dluhopis musí obsahovat: a) označení emitenta (název nebo jméno a sídlo nebo bydliště emitenta), b) název dluhopisu a jeho číselné označení (pořadové číslo, pokud bude více sérií dluhopisů i označení sérií), c) jmenovitou hodnotu dluhopisu, a to v české měně nejméně jeden tisíc Kč a vyšší hodnoty vždy v celých tisících Kč nebo v cizí měně, pokud je dluhopis vydán v cizí měně, d) způsob stanovení výnosu, e) prohlášení emitenta, že dluží jmenovitou hodnotu dluhopisu jeho majiteli, f) závazek emitenta splatit jmenovitou hodnotu dluhopisu v určitém termínu nebo termínech, vyplácet určený výnos dluhopisu ve stanovených termínech způsob těchto výplat a určení platebního místa, g) u dluhopisů znějících na jméno i jméno jejich prvního majitele, h) datum vydání dluhopisů a otisk podpisů představitelů emitenta, i) údaj o rozhodnutí Komise pro cenné papíry o povolení vydání dluhopisů, s výjimkou případů, kdy se povolení nevyžaduje. Text dluhopisu může obsahovat další vymezení práv a povinností. Dluhopisy znějí na doručitele nebo na jméno. Emitent nebo osoba jím pověřená vede seznam majitelů dluhopisů znějících na jméno. K převodu práv z dluhopisů znějících na doručitele dochází jejich předáním. Práva z dluhopisů se promlčují uplynutím deseti let ode dne jejich splatnosti. Pokud investor dluhopis ztratí nebo zničí, nastává tzv. umoření, které se řídí zákonem č. 95/1963 Sb., o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů. Za dluhopisy lze považovat: • státní obligace, státní půjčky, pokladniční poukázky (dlužníkem je stát); • podnikové obligace, • depozitní certifikáty zvané též vkladové či bankovní certifikáty nebo vkladní listy (dlužníkem je podnik, banka, spořitelna nebo jiná hospodářská organizace); • zvláštním případem jsou zaměstnanecké obligace (zaměstnanci jsou věřiteli, podnik je dlužníkem); obchodovatelnost zaměstnaneckých obligací je zpravidla omezena;

Získávání zdrojů dlouhodobého financování • •

komunální obligace, komunální půjčky (dlužníkem je místní zastupitelstvo – obec); hypotéční či jiné zástavní listy (dlužníkem je banka nebo spořitelna, která hypotéční zástavní listy vydává a získává jeho prodejem peníze, přičemž zástavní listy jsou kryty hypotékami na ty nemovitosti, jejichž majitelé získali od banky úvěr).

Uvedené druhy dluhopisů se vydávají ve větších množstvích (více než 1 kus a v sériích) a zpravidla předepsaným technickým způsobem tisku, podobně jako ceniny (kolky, známky). Zvláštním druhem dluhopisu je i směnka, která rovněž vyjadřuje závazek dlužníka vůči věřiteli, nevydává se ve velkých množstvích a sériích a je zcela individuální pro každý druh půjčky. Operace se směnkami se řídí zvláštním zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb. Emitenti dluhopisu Korunové dluhopisy lze podle typu emitenta rozdělit na státní, korporátní a komunální obligace. Vydavatelem tzv. eurodluhopisů jsou pak nadnárodní korporace a banky, mezinárodní instituce a vlády. České podniky a banky se mezi emitenty eurodluhopisů zatím nezařadily, hlavní bariérou je požadavek kvalitního ratingu emitenta. Pátým typem dluhopisů dostupným na českém trhu jsou hypoteční zástavní listy. Typ dluhopisu podle emitenta (příklady): • • • •

Státní dluhopisy Ministerstvo financí ČR Korporátní dluhopisy podniky – ne banky (např.“ ČEZ, SPT Telecom) banky (např.: Komerční banka, ČSOB, Česká spořitelna) Komunální obligace obce (nejvýznamnější emisí na domácím trhu je emise města Brna) Hypoteční zástavní listy hypoteční banky (např.: Českomoravská hypoteční banka) banky a podniky (např.: Commerz bank, General Electric, Toyota)

Struktura trhu dluhopisů v české republice Česká republika má v porovnání s ostatními středoevropskými státy jasně nejrozvinutější trh dluhopisů. Nachází se zde totiž všechny typy základních dluhových instrumentů a také segmenty trhu s poměrně dobrou likviditou. Z institucionálního hlediska lze trh v České republice rozdělit do tří částí: • Burza cenných papírů Praha • RM-systém • OTC trh. Splatnosti dluhopisů Podle splatnosti, na níž je dluhový papír vydán, lze rozlišit dluhové papíry se splatností do jednoho roku a se splatností delší než jeden rok. Pro dluhové papíry se splatností do jednoho roku se používá častěji označení směnky (v případě, že

53

54

Podnikové finance jejich emitentem je podnik či banka) nebo pokladniční poukázky. Dluhopisem v pravém smyslu se pak chápe dluhový papír, jenž má v době svého vydání čas do doby splatnosti jeden rok a více. Emitent je povinen splatit dluhopisy v jejich jmenovité hodnotě jednorázově ke stanovenému termínu nebo splátkami v několika termínech. Při splácení jmenovité hodnoty dluhopisu před stanovenou dobou splatnosti celého vydání musí být spolu s dluhopisem vráceny všechny kupóny, které nejsou ještě splatné a hodnota nevrácených kupónů se odečte.

Emise dluhopisů Emitenti dluhopisů mohou být právnické či fyzické osoby oprávněné k podnikání podle zvláštního předpisu. Povolení k vydání dluhopisů uděluje na žádost KCP a toto povolení se uděluje se souhlasem ČNB. Vydání dluhopisů mohou emitenti zabezpečit sami nebo pomoci zprostředkovatele (osoby oprávněné k obchodování s cennými papíry), nejčastěji banky. Emitent může vydávat nové obligace svým jménem nebo jménem banky. V žádosti o povolení emise dluhopisů musí emitent uvést: a) účel použití požadovaného vydání, b) svou současnou a předpokládanou finanční situaci a prohlášení, že je schopen zabezpečit návratnost požadované emise, popř. zda a jak bude návratnost věcně zajištěna, c) u dluhopisů, za jejichž splácení nebo úročení převzala záruku právnická nebo fyzická osoba, též údaje o ručiteli a jeho finanční situaci, jakož i jeho písemný souhlas s převzetím ručitelského závazku, d) způsob zveřejnění emisních podmínek a ročních výsledků svého hospodaření. Součástí žádosti o povolení musí být návrh emisních podmínek, ve kterých je žadatel povinen uvést název dluhopisu, celkovou částku emise a její rozložení do jednotlivých dlužních částek, emisní kurz, nominální hodnotu dluhopisu, datum vydání a splatnosti dluhopisu, způsob jejich vydání, splácení a platební místo, formu výnosu dluhopisu a způsob jeho stanovení. K žádosti žadatel připojuje poslední roční uzávěrku s komentářem přezkoušenou ověřovatelem (auditorem) a vzor dluhopisu. Druhy obligací • • • •

pevně úročené obligace (obligace s fixní úrokovou sazbou), kdy emitent vyplácí majiteli dluhopisu pevně stanovený úrok z nominální hodnoty dluhopisu), obligace s pohyblivým úrokem (obligace s pružnou úrokovou sazbou), úrok je vyplácen v závislosti na aktuální úrokové sazbě na kapitálovém trhu), indexované obligace, kdy nominální hodnota dluhopisu a tím i úrok se zvyšuje v závislosti na vývoji míry inflace, hybridní obligace, kombinace fixních a variabilních úrokových sazeb spojených v jedné obligaci,

Získávání zdrojů dlouhodobého financování • • • • • • • • •

konvertibilní obligace (vyměnitelné dluhopisy), možnost výměny dluhopisu za akcie společnosti, diskonotvané obligace (zero coupon bond), dluhopisy s nulovým kupónem, které jsou emitovány pod nominální hodnotou, euroobligace, obligace vydávané v jiném státě než je jeho sídlo a v jiné měně než je měna sídla emitenta i státu, kde emituje, zahraniční obligace, obligace vydává emitent v jiné zemi a v cizí měně, hypoteční zástavní listy, zvláštní druh dluhopisu, u něhož je nárok na proplacení jmenovité hodnoty a výnosu dluhopisu zajištěn zástavním právem na nemovitostech, komunální obligace, dluhopisy, které mohou být emitovány buď bankou, nebo obcí, zaměstnanecké obligace, vydává je zaměstnavatel pro své současné nebo bývalé pracovníky, státní pokladniční poukázky, krátkodobý státní dluhový cenný papír emitovaný MF ČR a slouží k pokrytí pokladního schodku státního rozpočtu, státní dluhopisy, k jejich emisi lze přistoupit pouze na základě zvláštního zákona, který stanoví rozsah a dobu splatnosti dluhopisu, emituje je pouze Česká národní banka a lze jimi řešit např. schodky státního rozpočtu.

Při získávání externích zdrojů podniku prostřednictvím obligací hraje významnou úlohu problém záruky a celkové spolehlivosti emitenta. V tržních ekonomikách vyspělých zemí existují také různé systémy hodnocení obligací podle finanční spolehlivosti emitenta. Každý podnik musí zvažovat faktor vysokého rizika vydávání obligací, protože podnik, který nesplní své povinnosti vůči majiteli obligací, může být dohnán až k bankrotu. Fondy Podnik vytváří z čistého zisku fondy, které stanoví Obchodní zákoník (rezervní fond) i podnik. Čerpání vytvořených fondů je plně v kompetenci společnosti. Jedná se v podstatě jen o formu rozdělení vytvořeného zisku. Podstata – financování z vlastních zdrojů – vytvořeného zisku zůstává nezměněna.

55

56

Podnikové finance

Úkol k textu. Navrhněte způsoby financování dlouhodobého majetku Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad tvorbou a rozdělením zisku, jeho přidělením do fondů (viz finanční výkazy, Obchodní zákon) a účelovým čerpáním těchto zdrojů.

Shrnutí kapitoly. Dlouhodobé finanční krytí je opět možno získávat z vlastních zdrojů – vlastního kapitálu, případně navýšením vlastního kapitálu emisemi akcií Další možností je financování navýšením cizích zdrojů – různé formy úvěrů, půjček, vydávání dluhopisů. Otázky. Popište základní rozdíly mezi akcií a obligací Jaké znáte další možnosti dlouhodobého financování?

Vydržte!!! Jste v polovině!!

Finanční rozhodování podniku

7. FINANČNÍ ROZHODOVÁNÍ PODNIKU

V této kapitole se dozvíte: •

Interní výkaznictví jako základ pro finanční rozhodování;

•

Monitoring nákladů, výnosů, zásob, pohledávek a závazků;

•

Stav majetku, výše investic;

•

Finanční rozhodování podniku v kontextu daňových, celních a jiných obecných předpisů.

Budete schopni: •

Sestavit podklady pro finanční plán.

Klíčová slova této kapitoly:

Česky výkaznictví periodický rozhodování Interní inventarizace zásob rozlišování tržeb rozlišování nákladů clo daň podnikový plán proces přípravy

English reporting periodical decission making internal physical check of stocks revenue recognition cost recognition duty tax enterprise plan process of preparation

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

57

58

Podnikové finance Interní výkaznictví Pro potřeby finančního rozhodování je nutné vytvořit systém vnitropodnikového výkaznictví pro operativní sledování a vyhodnocování efektivity výroby na straně jedné a potřeby finančního krytí na straně druhé. Pro tyto účely bývá zpravidla v rámci informačního systému účetní jednotky zpracováván operativní finanční plán na základě potřeb finančního krytí ve výši a čase (jednotlivé platby faktur mají stanovenou splatnost). Operativní finanční plán vychází z údajů v minulosti. Úkolem finančního manažera je předpovídat na základě analýzy minulého vývoje budoucí zdroje a užití hotovosti. Vyplývá nutnost sladění výdajové a příjmové složky – tzn. nalezení optimální doby splatnosti pro jednotlivé položky finančního plánu, případně řešení finanční nedostatečnosti krátkodobým úvěrem. Monitoring nákladů Při přípravě finančního plánu výdajů spojených s náklady společnosti je vhodné výdaje rozdělit dle způsobu užití : • platby splatných účtů dodavatelům, • náklady na pracovní sílu, • kapitálové výdaje, • daně, úrok, a výplaty dividend. Pro tvorbu krátkodobého finančního plán je vhodné pro zjednodušení rozdělit náklady na : • fixní (stálé periodické platby) • variabilní (náklady, jejichž objem souvisí s výší výroby) V této souvislosti se často pro stanovení efektivity konstruuje tzv. bod zvratu (break even point), což je určení stupně využití kapacity, který začne přinášet zisk. Monitoring výnosů Při plánování příjmů z tržeb je třeba si uvědomit, že výkaz zisků a ztrát je pouhým zaznamenáním tržeb při prodeji, nikoliv přijetí platby od zákazníka. Představme si, co se stane, když společnost prodá své zboží na úvěr. Zisk bude realizován v momentu prodeje, ale příjmy – platby až po splacení úvěru. Hotovost se mění na zásoby surovin, ty na zásoby hotových výrobků , ze kterých vzniká pohledávka a posléze opět hotovost. Hotovost ---

suroviny --- hotové výrobky --- hotovost.

Monitoring zásob Z výše uvedeného schématu lze odvodit značnou provázanost jednotlivých složek pracovního kapitálu a při finančním plánování je třeba tuto skutečnost vzít v úvahu. Jednotlivé složky pracovního kapitálu mají různou likviditu – nelze platit zásobami surovin nebo pohledávkou – pouze hotovostí. Obecně lze při sledování výše zásob surovin zvolit různé strategie řízení výše zásob surovin uplatňuje se metoda „červené linky“ a metoda „dvou zásobníků“ Model prof. W. Baumola si klade za cíl optimalizovat celkové náklady na řízení zásob. Celkové náklady se skládají z objednacích nákladů a ze skladovacích nákladů.

Finanční rozhodování podniku Skladovací náklady náklady vázaného kapitálu náklady na skladování a manipulaci pojištění odpisy zásob a jejich údržba Objednací náklady náklady na vystavení a zaslání objednávky náklady na dodání zásob V Baumolově modelu se snažíme minimalizovat obě složky zásob zároveň. Docílíme pak toho, že určíme optimální velikost objednávaného množství. Předpoklady Baumolova modelu: • spotřeba surovin je přesně predikovatelná, • spotřeba je rovnoměrná, • objednávky jsou vyřízeny okamžitě. Model sice nabízí elegantní řízení zásob, avšak předpoklady jsou velmi stěží aplikovatelné v reálné ekonomice. Monitoring pohledávek a závazků Řízení výše pohledávek a závazků bývá ve společnosti klíčovým problémem. V rámci krátkodobého finančního plánu jsou v účetních jednotkách k dispozici výstupy – plán plateb v krátkém časovém horizontu dle termínů splatnosti. Výstupem ze systému účetnictví (saldo pohledávek a závazků) lze plánovat výši jednotlivých příjmů a výdajů. Pro praxi je nutno připomenout nutnost sledování nejen výše pohledávek a závazků z titulu dodavatelsko odběratelských vztahů, ale také závazky z titulu nákladů na pracovní sílu, daně a platby úvěrů. Do „hry“ vstupují také platby záloh vyplývající z uzavřených smluv. Stav majetku, pořízení investic V krátkodobém finančním plánu nelze zapomínat na výši a stav majetku. Vzhledem k tomu, že investičnímu rozhodování bude věnována samostatná kapitola – jen stručně. Pro přípravu finančního plánu hrají potřeby finančního krytí investičních záměrů velkou roli. Obecně lze říci, že se vyhodnocuje stupeň opotřebení majetku, struktura majetku a výše odpisů. Uvědomme si, že odpisy jsou náklady bez vlivu na finanční krytí. Naproti tomu pořízení investic způsobuje značný odliv finančních prostředků okamžitě. Finanční rozhodování podniku v kontextu podnikové strategie, cílů a aktuálního stavu Finanční rozhodování, jak bylo řečeno v úvodu, by mělo být v souladu se strategií společnosti. Stanovené vize a cíle podniku a jejich naplňování je podmíněno plněním krátkodobých cílů. Jejich stanovení, naplňování, nacházení a vyhodnocování je více rozpracováno v předmětu 8.4 Manažerské účetnictví a controlling. Finanční rozhodování podniku v kontextu daňových, celních a jiných obecných předpisů

59

60

Podnikové finance

Daňové předpisy mají v mnoha ohledech vliv na finance podniku. Jedná se zejména o tyto daně: • Daň z příjmů právnických osob • Daň z přidané hodnoty • Silniční daň • Daň z nemovitosti • Ostatní přímé daně - Daň ze závislé činnosti zaměstnanců Zejména DPH po novele platné od 1.5.2004, kdy došlo u mnoha komodit ke zvýšení sazby daně, takže následná daňová povinnost u mnoha podniků narostla. Dále je pak povinnost odvádět DPH z přijatých záloh. U obchodů v rámci EU došlo k pozitivní změně, protože DPH při dovozu již podnik není povinen platit okamžitě dle JCD. Sám dovozce si DPH vypočítá a zanese do přiznání DPH s tím, že si daňovou povinnost v podstatě „započte“- uvede DPH na vstupu z ceny pohybu zboží v rámci EU a současně stejnou částku uvede ve formuláři na výstupu. Nečeká tedy na vrátku zaplaceného DPH od státu u čtvrtletních plátců celé měsíce, protože celním orgánům daň na vstupu při pořízení zboží v rámci EU již neplatí (pouze u dovozu zboží mimo EU). Proces přípravy podnikového plánu a rozpočtu Souvisí opět ze základním momentem – předmětem činnosti podniku, s jeho strategií, technologií, procesy a organizací.(viz úvod do podnikových financí). Finanční plánování vychází z účetní údajů, výkazů rozvahy a cash flow a dále pak z dalších mimoúčetních údajů Systemizace účetnictví – tedy tvorba a sledování jednotlivých účtů analyticky, jejich vývoj a vyhodnocování v kombinaci se systémem podnikových středisek a vyhodnocován je opět práce controllera. Finanční plán je podpůrnou součástí pro naplnění celkové vize podniku. Příprava spočívá ve zjištění dat z rozvahy a dalších sestav účetnictví – sledování skladby závazků, potřeby zásob, potřeby pořízení investic a porovnání těchto celkových závazků s finančním hotovostí a pohledávkami. Příklad. Stavební společnost má zakázku ve výši 1 mil. Kč splatnou po dokončení, a to až za rok. Potřebné subdodávky materiálu a služeb činí 500 tis. Kč, platby mezd 300 tis. Kč a jsou s měsíční splatností. Dosahují rozpočtované výše 800 tis. Kč. Vlastní hotovost (finanční prostředky na účtech) dosahuje výše 300 tis. Kč. Podnik proto z důvodu nedostatečného krytí požádá o půjčku od svého 100% vlastníka ve výši 500 tis. Kč. Z důvodu platby pořizovaných zásob a služeb včetně DPH a s ohledem na to že se jedná o čtvrtletního plátce daně z přidané hodnoty a vrátka DPH může být v prodlení pro šetření FÚ lze předpokládat, že se podnik dostane do finanční tísně. Úkol k textu. Vysvětlete rozdíl ve finančních tocích z titulu DPH před 1.5.2004 a po 1. 5. 2004 Aplikujte znalosti z jiných předmětů na problematiku řízení zásob

Finanční rozhodování podniku

Úkol k zamyšlení. Zamyslete se nad povinností platit DPH z přijatých záloh.

Shrnutí kapitoly. Interní výkaznictví jako základ pro finanční rozhodování podniku zahrnuje: monitoring nákladů, výnosů, zásob, pohledávek a závazků, stavu majetku, Finanční rozhodování podniku v kontextu podnikové strategie, cílů a aktuálního stavu. Finanční rozhodování podniku v kontextu daňových, celních a jiných obecných předpisů. Proces přípravy podnikového plánu a rozpočtu. Otázky. Jaké znáte metody řízení zásob? Jaký má vliv DPH na podnikové finance? Jaká jsou východiska pro sestavení finančního plánu?

Náklady, výnosy, příjmy, výdaje, daně, závazky, pohledávky… začínáte se už orientovat? Jestliže nikoliv – začněte, prosím od začátku… Hlavně neklesejte na mysli!!

Další zdroje. • • • •

Sekerka, B.: Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů, Profess, květen 1996. Domácí periodika: Ekonom, Hospodářské noviny, Profit. Zahraniční periodika: Financial Times, Economist, Central European Business Week. Zákon o DPH.

61

62

Podnikové finance

Investiční rozhodování

8. INVESTIČNÍ ROZHODOVÁNÍ V této kapitole se dozvíte: •

Základní metody pro posuzování investičních záměrů;

•

Čistá současná hodnota, vnitřní výnosové procento;

•

Náklady příležitostí;

•

Analýza potřeby zdrojů pro uskutečnění investice a jejich rozložení v čase.

Budete schopni: •

Vyhodnotit různými metodami investici;

•

Nalézat zdroje krytí investice.

Klíčová slova této kapitoly:

Česky Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Návratnost investice Potřeby zdrojů Analýza Investiční plán Náklady příležitosti

English Net Present Value (NPV) Internal Rate of Return Return on Investment (ROI) resources requirements analysis Investment Plan Opportunity cost

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 2 hodiny (teorie + řešení úloh)

63

64

Podnikové finance Investiční rozhodování je s ohledem na finanční náročnost každé investice klíčovým momentem řízení podniku. Jednotlivé složky stálých aktiv (viz účetní výkazy, předchozí kapitoly – dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek) mají základní atribut – využívají se delší časové období než jeden rok a postupně snižují svou hodnotu, odepisují se. Dalším znakem je jednorázový odliv financí při jejich pořízení, kdy tento finanční tok není daňovým výdajem (nákladem). Do nákladů se účtují odpisy DHM. V rozvaze v části stálá aktiva nalezneme stupeň opotřebení ( korekce) pořizovací ceny jednotlivých složek majetku a lze tedy odvodit nutnost pořízení nových technologií, výměnu starých za nové. Metody posuzování investičních záměrů Čistá současná hodnota vyjadřuje rozdíl mezi současnou (diskontovanou) hodnotou ročních peněžních příjmů (cash flow z investice) a kapitálovými výdaji, v případě delší doby výstavby též diskontovanými. Výpočet současné hodnoty : SHCF =

CF 1 (1 + i)

kde: SHCF CF 1+i

+ CF 2 (1 + i)2

+

CF 3

+

(1 + i)3

CF 4 (1 + i)4

= současná hodnota cash flow = cash flow přísl.roku = diskontní sazba (úroková míra)

Při hodnocení investičních variant se používá index čisté hodnoty : I = SHCF / KV kde: I = index čisté hodnoty SHCF = Současná hodnota cash flow KV = Kapitálové výdaje Metoda vnitřní míry výnosnosti – vnitřní míra výnosnosti je taková úroková míra, při níž se současná hodnota cash flow z investice rovná hodnotě kapitálových výdajů. Je to diskontní sazba, při níž se čistá hodnota investičního projektu rovná nule. Platí: SHCF - KV = 0 Při této metodě se hledá úroková míra, která odpovídá uvedenému požadavku.

Investiční rozhodování Vnitřní míra výnosnosti vyjadřuje nejvyšší přípustné úrokové zatížení příslušného projektu. Doba návratnosti je další metodou hodnocení výhodnosti investičního projektu. Teorií odmítanou, ale v praxi hojně používanou. Jejím výsledkem je počet roků, za jaký se investovaný kapitál uhradí ze získaných peněžních prostředků. Pokud jsou očekávané roční cash flow z investice stejné, zjistí se doba úhrady tak, že se kapitálové výdaje vydělí ročními cash flow. Např. při kapitálových výdajích ve výši 360 jsou stejné očekávané příjmy 120, pak je doba úhrady = 360 : 120 = 3 roky. Průměrná míra výnosu a náklady alternativních příležitostí Rozhodnutí o projektu v podniku je také rozhodnutím finančním. Aby bylo možné uskutečnit určitý záměr, je třeba k tomu vynaložit určité zdroje, je tedy nutné je finančně pokrýt. Projekt přijímáme proto, abychom z něj měli nějaký prospěch, výnos. Když hovoříme o míře výnosu, máme na mysli zpravidla poměr mezi přírůstkem zisku, který má realizace projektu přinést a množstvím kapitálu, který je potřeba k realizaci. Dobrý podnikatel má vždy v zásobě větší počet možných projektů nebo variant řešení určitého problému. Protože kapitál, který je k dispozici, není nikdy omezený, je nutno zvolit projekt nejvýhodnější, od kterého očekáváme největší přírůstek zisku. Vložíme-li při omezenosti zdrojů kapitálu kapitál do projektu A, vzdáváme se možnosti vložit jej do projektu B nebo C, vzdáváme se tedy možného výnosu z těchto projektů. Při rozhodování musíme tedy do nákladů projektu A zahrnout i možný výnos nejbližšího méně výnosného projektu (např.B), kterého jsme se vzdali. Označujeme pojmem náklad alternativních příležitostí (opportunity cost). Absolutní výše výnosu (přírůstku zisku), který lze očekávat uskutečněním jednotlivých projektů, není však spolehlivým kritériem pro rozhodování.Možná jsou všechny projekty více či méně špatné, výnos žádného z nich nedosahuje minimální hranici efektivnosti a je třeba hledat projekty další. Objektivní hranicí je průměrná míra výnosu, kterou podnik požaduje z každé jednice vloženého kapitálu. Průměrná míra výnosu není jen obecně platná veličina. Je rozdílná v jednotlivých podnicích a mění se v čase. Obecně lze říci, že souvisí s „cenou“ kterou podnik musí platit za kapitál, který používá. U cizího kapitálu je jeho cenou placený úrok. Cenou vlastního kapitálu je podíl na zisku, který očekávají jeho vlastníci, přitom je třeba počítat s tím, že tento podíl se vyplácí až ze zisku po zdanění. Protože podnik pracuje z cizím i vlastním kapitálem je cenou používaného kapitálu jeho vážený aritmetický průměr. Minimální požadovanou hranicí efektivnosti projektů je tedy cena, kterou musí podnik platit za používaný kapitál. Její stanovení však není jednoduché. Podnik může při rozhodování uplatnit poměrně jednoduché pragmatické kritérium. Nepřijmou žádný projekt, který by zhoršil podnikem dosahovanou míru rentability vlastního kapitálu. Rozhodování podniku komplikuje skutečnost, že jednotlivé projekty mají nejen rozdílný očekávaný výnos, ale i rozdílnou rizikovost. Rozhodování tedy probíhá v podmínkách rizika a nejistoty. Riziko a nejistota jsou kategorie, se kterými je třeba v ekonomice počítat. Budoucí výnosnost jednotlivých projektů, resp. variant řešení, může podnikové vedení jen odhadovat.

65

66

Podnikové finance

Podmínky finančního rozhodování podniku Finanční rozhodování podniku se vždy uskutečňuje v konkrétních podmínkách, které jsou charakterizovány : • Vnitřní situací podniku. • Stavem a předpokládaným vývojem finančního okolí. Vnitřní finanční situaci zná podnik zpravidla velmi dobře – účetní evidence a další složky informační soustavy. Vyhodnocení interních zdrojů pro investiční rozhodování vychází z finanční analýzy - viz další kapitola. Velmi významnou podmínkou správného finančního rozhodování je však také sledování a vyhodnocování stavu a předpokládaného vývoje finančního okolí. Znamená to velmi pečlivě sledovat vývoj konjunktury v daném oboru podnikání, podrobně se seznámit s daňovými zákony, s dotační a celní problematikou. Mít přehled o úvěrových podmínkách bank , aby bylo možné vybrat tu „pravou“. Důležité je sledovat vývoj směnného kursu, který ovlivňuje cenu dovážených produktů. Také je nutno sledovat inflační trendy. Jinak řečeno : vnější prostředí, v němž podnik existuje, se trvale mění. Investiční rozhodování je v praxi spojeno s dlouhou debatou mezi jednotlivými organizačními složkami podniku. Technolog – výrobní sféra - prosazuje nové investiční záměry s ohledem na provoz podniku Z jeho pohledu je nová technologie nezbytná Finanční odbor naproti tomu má vesměs omezené zdroje financování. Hledá se tedy kompromis mezi potřebami výroby a finančními možnostmi, což je vlastně podstata celého finančního řízení. Struktura finančního plánu vychází z předpokladů celkových výdajů na pořízení investice a jejich přínosů. Výdaje na investici přitom mohou být závislé na formě financování – úvěr, leasing. Vstupují daňové podmínky, úrokové zatížení apod. Nová technologie nepřináší jen ekonomické důsledky. V poslední době jsou časté investice, které mají pozitivní vliv na ekologii, případně jsou vynuceny zákony na ochranu životního prostředí. V případě jejich neplnění se podnik vystavuje riziku sankce.

Investiční rozhodování

67

Příklad. Kapitálové výdaje na pořízení investice jsou 360. Předpokládaná životnost jsou 4 roky. Podnik bude odepisovat v prvním roce 14,2,% a v dalších 28,4%. Platí daň ze zisku ve výši 28%. Cena kapitálu na finančním trhu je 15%. cena investice/úrok rok 1 tržby 300 odpisy 51,1 ostatní náklady 190 hrubý zisk 58,88 daň 28% 16,5 čistý zisk 42,4 odpisy 51,12 cash flow netto 93,5 současná čistá hodnota 81,3

360 2 400 103,0 210 87,04 24,4 62,7 102,96 165,6 125,2

15% 3 430 103,0 250 77,04 21,6 55,5 102,96 158,4 104,2

4 500 103,0 280 117,04 32,8 84 102,96 187,2 107,0 rozdíl index

417,8 360 57,8 1,160

v příkladu: 93,5 /1,15 + 165,6/1,152 + 158,4/1,153 + 187,2/1,154 = 417,8 Současná hodnota očekávaných ročních cash flow je 417,8. Je zřejmé, že investice by měla krýt kapitálové výdaje, což splňuje, protože 417,8 je větší než 360. Index čisté hodnoty : 417,8 / 360 = 1,160

Úkol k textu. Zamyslete se nad pojmem alternativní náklady příležitostí – aplikujte znalosti z jiných předmětů. Úkol k zamyšlení. Zamyslete se, zda je možné porovnávat investiční záměry s různou dobou odepisování výše uvedenými metodami .

68

Podnikové finance

Shrnutí kapitoly. Základní metody pro posuzování investičních záměrů: Čistá současná hodnota, Vnitřní výnosové procento, Doba návratnosti. Náklady příležitostí. Proces přípravy investičního plánu. Obsah a struktura investičního plánu

Otázky Jaké znáte metody vyhodnocování investičních záměrů? Co jsou to náklady alternativních příležitostí?

Je to ze života! Muži vypočítávají, kdy se jim vrátí pořízení auta s motorem TDi, ženy návratnost myčky …

Finanční plánování

9. FINANČNÍ PLÁNOVÁNÍ

V této kapitole se dozvíte: •

Struktura a obsah finančního plánu;

•

Faktory interní ;

•

Faktory externí;

•

Úrokové sazby.

Budete schopni: •

Sestavit finanční plán;

•

Implementovat externí vlivy do plánu.

Klíčová slova této kapitoly: rozpočet plánování rozpočtování faktory míra inflace úroková sazba směnný kurs trh s výrobky a službami burza Finanční trh aktuální plánovaná porovnání měsíční čtvrtletní roční investiční požadavek

budget planning budgeting factors Inflation rate Interest rate Exchange rate Market of products and services Stock exchange Financial market Actual planned comparison monthly Quarterly (Q1, Q2, Q3, Q4) annual Investment request

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

69

70

Podnikové finance Úkolem finančního manažera je předpovídat na základě analýzy minulého vývoje budoucí zdroje a užití hotovosti. Vyplývá nutnost sladění výdajové a příjmové složky, případně řešení finanční nedostatečnosti úvěrem či jiným způsobem. Interní výkaznictví - základ pro finanční rozhodování podniku: • monitoring nákladů, • výnosů, • zásob, • pohledávek a závazků, • stavu majetku, • výše investic, • vývoje tržeb. Externí faktory : Inflace – míra nárůstu spotřebitelských cen. Čistá inflace – počítána z neúplného spotřebního koše (vyloučen vliv cen regulovaných). http://www.cnb.cz/pdf/ZOI_cervenec_2004.pdf Viz www.csso.cz. Úroková sazba - vývoj diskontní sazby ČNB. Viz www.cnb.cz Celní a daňové vlivy – vývoj sazby daně právnických osob má klesající tendenci – v roce 1992 45%, v roce 2004 28%. Klesá i daňové zatížení fyzických osob – vliv růstu odpočitatelných položek dle § 15 zákona o dani z příjmů, postupné zvyšování jednotlivých pásem daňového zatížení. Vývoj směnného kurzu vliv zejména při vývozu a dovozu – viz www.cnb.cz http://www.kb.cz/file/u/seg/KB-menovy_swap-cze.pdf Vývoj trhu s podnikovými výrobky a službami, vývoj trhu s cennými papíry, vývoj na trzích s ostatními finančními produkty – např.www.kb.cz, www.raiffeisenbank.cz Ovlivňující faktory interní: • • •

aktuální a plánovaná výše disponibilních podnikových finančních zdrojů, potřeba provozních zdrojů, rozsah investičních záměrů.

Finanční plánování

71

Příklad tvorby finančního plánu : Společnost hospodaří s následujícími výsledky: 1.čtvrtletí 2.čtvrtletí 3.čtvrtletí 4.čtvrtletí Pohledávky na 30 30,5 30,7 38,2 počátku Tržby 87,5 78,5 116 131 Inkaso 85 80,3 108,5 128 Pohledávky na 32,5 30,7 38,2 41,2 konci Minulost je zajímavá tím, co se z ní lze dozvědět. Úkolem finančního manažera je předpovídat budoucí zdroje a užití hotovosti. Tyto předpovědi slouží dvěma účelům. Za prvé upozorňují finančního manažera na budoucí potřebu hotovosti a za druhé jsou základem rozpočtu, ke kterému je možné porovnávat následnou činnost. Rozpočet hotovosti společnosti : 1.Q Zdroje hotovosti Inkaso 85 pohledávek Ostatní 0 Užití hotovosti Platba závazků 65 Pracovní, 30 administrativní a ostatní náklady Kapitálové výdaje 32,5 Daně, 4 úrok,dividendy Celkem užití 131,5 Zdroje mínus -46,5 užití

2.Q

3.Q

4.Q

80,3

108,5

128

0

0

0

60 30

55 30

50 30

1,3 4

5,5 4,5

8 5

95,3 -15

95, +26

93 +35

-56,5

-30,5

+26

+35

-30,5

+4,5

5

5

35,5

0,5

Výpočet krátkodobých potřeb financování : 1. Hotovost na 5 -41,5 počátku 2. Změny bilance -46,5 -15 hotovosti (zdroje – užití) 3. Hotovosti na -41,5 -56,5 konci 1+2=3 Minimální 5 5 zůstatek hotovosti Požadované 46,5 61,5 kumulativní krátkodobé financování

72

Podnikové finance

Prognózovaný hladký tok hotovosti /zdroje minus užití) je uveden v tabulce výrazně. Všimněte si záporného čísla pro 1.Q : úbytek 46,5 mil.Kč, úbytek ve 2.Q je menší a v druhé polovině roku jsou prognózovány podstatně vyšší přírůstky hotovosti. Ve spodní části tabulky je vypočteno, kolik firma musí získat financí, aby její předpověď finančních toků byla správná. Na počátku roku má společnost 5 mil. Kč v hotovosti. V 1.Q dochází k zápornému toku hotovosti 46,5mil. Kč, a proto společnost musí získat dalších 46,5-5= 41,5 mil. Kč. Firma uzavře 1.Q přesně s nulovým prognózovaným zůstatkem hotovosti. Většina finančních manažerů považuje nulový zůstatek hotovosti za jízdu na okraji útesu. Zřizují proto minimální provozní zůstatek hotovosti, který má pohltit neočekávané příjmy a výdaje. Banky také obvykle požadují, aby byl udržován minimální průměrný zůstatek hotovosti jako dílčí kompenzace za služby, které banky firmě poskytují. Budeme předpokládat, že minimální provozní zůstatek hotovosti je 5 mil. Kč. To znamená, že firma musí získat plných 46,5 mil. Kč ke krytí výdajů v 1.Q a dalších 15 mil. Kč ve 2.Q. Kumulativní požadavky na financování ve 2.Q činí proto 61,5 mil. Kč. Ve 3.Q kumulativní požadavky klesají o 26 mil. na 35,5 mil. Kč. V posledním čtvrtletí je na tom firma lépe - její hotovostní zůstatek činí 4,5 mil. Kč. Dalším krokem je vypracování krátkodobého finančního plánu, který má pokrýt prognózované požadavky nejekonomičtějším způsobem. Z rozpočtu společnosti vyplývá problém : její finanční manažer musí nalézt krátkodobé finance k pokrytí předpovídaných požadavků firmy. Existují desítky zdrojů krátkodobých financí, ale pro jednoduchost začněme s předpokladem, že máme pouze dvě možnosti : 1. nejištěná bankovní výpůjčka – společnost má s bankou ujednání, že si může vypůjčit až 41 mil. Kč při úrokových nákladech 11,5 % ročně, neboli 2,875 % čtvrtletně. Firma si může vypůjčit a splatit dluh pode potřeby, pokud nepřekročí limit 41,0 mil. Kč. Tomuto typu ujednání se říká průběžný úvěr. Když si společnost takto vypůjčuje, požaduje banka kompenzační zůstatek ve výši 20 % výpůjčky – v našem případě 8,2 mil.Kč. 2. prodlužování doby splatnosti – firma může také zvýšit svůj kapitál tak, že odloží splácení účtů. Finanční manažer věří, že může v každém čtvrtletí odložit zaplacení následujících částek: Odložitelné částky

1.Q 52

2.Q 48

3.Q 44

4.Q 40

To znamená, že je možné ušetřit 52 mil. Kč v 1.Q tak, že firma v tomto čtvrtletí nezaplatí své účty. Natahování doby splatnosti však bývá drahé, i když nedojde k porušení dobrého jména společnosti, protože dodavatelé často poskytují slevy za promptní platby . O tyto slevy se však společnost připraví. Krátkodobá finanční strategie při těchto možnostech je zřejmá - použije se nejprve průběžný úvěr do limitu 41 mil.Kč a je-li to nutné, provedeme oddálení splácení závazků.

Finanční plánování Následující tabulka ukazuje finanční plán: 1.Q Čisté výpůjčky 41 Oddálení splatných účtů 3,6 Celkem 44,6 Splátky 0 Průběžný úvěr Oddálení 0 Celkem 0 Čisté nové výpůjčky 44,6 Prodané cenné papíry 5 Celková získaná 49,6 hotovost Platby úroku 0 Oddálení splatných účtů 0 Minus obchodovatelné -,1 cenné papíry Čistý zaplacený úrok -,1 Kompenzační zůstatek 3,2 výpůjčky 20% z 41 mil.Kč Hotovost na provoz 46,5 Celková potřebná 49,6 hotovost

73

2.Q 0 20 20 0

3.Q 0 0 0 4,8

4.Q 0 0 0 36,2

3,6 0 16,4 0 16,4

20 24,8 -24,8 0 -24,8

0 36,2 -36,2 0 -36,2

1,2 0,2 0

1,2 1,0 0

1 0 0

1,4 0

2,2 -1,0

1,0 -2,2

15 16,4

-26 -24,8

-35 -36,2

Proč 49,6 mil.Kč, když požadavky na hotovost jsou 46,5 mil.Kč? Hlavním důvodem je, že při výpůjčce 41 mil.Kč musí firma 20 % uložit v bance jako kompenzační zůstatek – 8,2 mil. Část pokryje ze svého minimálního zůstatku ve výši 5 mil., ale zbývajících 3,2 mil. si musí vypůjčit. Ve 2.Q plán požaduje, aby byl průběžný úvěr vyčerpán až na horní limit a aby 20 mil.Kč splatných účtů bylo oddáleno. Tím firma získá po zaplacení 3,6 milionů oddálených v 1.Q , celkem 16,4 mil. Kč. Získaná hotovost opět převyšuje potřebné množství pro provoz (16,4 mil. vůči 15 mil. Kč ), v tomto případě je rozdíl tvořen úrokem v 1.Q ve výši 1,2 mil.Kč pro průběžný úvěr a 0,2 mil. Kč pro oddálené platby. Ve 3. a 4.Q plán požaduje, aby byly splaceny všechny dluhy. Vyhodnocení finančního plánu : • dává plán uspokojivé ukazatele běžné a rychlé likvidity? Banka může být vývojem znepokojena. • Nejsou s oddalováním splatných závazků spojeny velké náklady? Neutrpí tím pověst firmy? • Ponechává plán dobrý start do následujícího období? • Neměla by společnost řešit nedostatek nějakým dlouhodobým instrumentem? Možná lze provozní a investiční plán upravit tak, aby problémy byly zjednodušeny. Společnost by mohla být schopna uvolnit hotovost snížením úrovně svých pohledávek nebo zásob.

74

Podnikové finance Krátkodobé finanční plány jsou vyvíjeny metodou pokusů a omylů. Vytvoříte jeden plán, přemýšlíte o něm a zkusíte jej sestavit znovu a s novými předpoklady pokračujete tak dlouho, až už nemůžete přijít na další žádní zlepšení. Krátkodobé finanční plánování se zabývá správou krátkodobých oběžných aktiv a pasiv firmy. Nejdůležitější oběžná aktiva jsou hotovost, cenné papíry, zásoby a pohledávky. Nejdůležitější oběžná pasiva jsou bankovní půjčky a závazky. Rozdílu mezi oběžnými aktivy a pasivy se říká (čistý) pracovní kapitál. Úkol k textu. Pokuste se sestavit plán libovolného podniku

Shrnutí kapitoly. Finanční plánování je základním kamenem finančního řízení. Rozlišujeme plány strategické – dlouhodobé, dále plány střednědobé a nakonec operativní finanční plány – rozpočty. Východiskem pro plán je rozbor jednotlivých položek výdajů a příjmů, které nemusejí souviset s náklady a výnosy. Na jednotlivé položky plánu působí vlivy interní a také externí. Úkolem finančního manažera je předpovídat na základě analýzy minulého vývoje budoucí zdroje a užití hotovosti. Vyplývá nutnost sladění výdajové a příjmové složky, případně řešení finanční nedostatečnosti úvěrem či jiným způsobem.

Otázky: Jaká jsou základní východiska pro finanční plánování? Jako finanční plány rozeznáváme?

Plán, rozpočet… budget, estimate…. To jsou věci! Pojem „plánované hospodářtví“ byl do roku 1989 často opakovaným slovem. Tak častým, že jsme na něj byli alergičtí. Stalo se pak, bohužel, že se plánovat skoro přestalo. Plánování a kontrola jsou však pilířem řízení podniku. Operativa, improvizace a kreativita vše nevyřeší!!

Finanční analýza

10. FINANČNÍ ANALÝZA

V této kapitole se dozvíte: •

Podstatu finanční analýzy;

•

metody;

•

ukazatele;

•

rozbor ukazatelů.

Budete schopni: •

zpracovat finanční analýzu;

•

komentovat výsledky;

•

předpovídat finanční tíseň.

Klíčová slova této kapitoly: Ukazatel (obecně) ukazatel výkonnosti standardní srovnávací ukazatele procento míra úroveň zisk Dluh, závazek hodnota cena Porovnatelnost odvětví

key figure kritical performance indicator (KPI) standard benchmarks percentage level rate profit obligation Value price comparability industry

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 8 + 10 hodiny (teorie + řešení úloh)

75

76

Podnikové finance Vymezení pojmu finanční analýza Finanční analýza představuje velmi významný nástroj finančního řízení jakožto klíčového prvku podnikového řízení. Postavení, funkce a cíle finanční analýzy odvozujeme od potřeb finančního rozhodování, které je základem finančního řízení podniku. Z hlediska řízení podniku je finanční analýza spojovacím článkem mezi finančním účetnictvím a finančním plánováním. Finanční analýza a tedy ani finanční řízení se neobejde bez průběžné znalosti finančních informací, které poskytuje účetnictví. Finanční analýzu v nejširším slova smyslu je možno definovat jako řadu metod, které přispívají k řešení nejrůznějších rozhodovacích úloh. Jejím účelem je především „vyjádřit pokud možno komplexně finanční situaci podniku, tzn. podchytit všechny její složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit některou ze složek finanční analýzy (rozbor zadluženosti, rozbor rizik platební neschopnosti atd.)“. Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti podniku. Finanční analýza jako formalizovaná metoda poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. Umožňuje tak dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž je možné přijímat rozhodnutí. Podnik s uspokojivou finanční situací označujeme jako zdravý podnik. Takový podnik musí mít schopnost vytvářet svou činností dostatečný přebytek výnosů nad náklady tedy dostatečný zisk, který je výdělkem vlastníků, přičemž zhodnocení vloženého kapitálu požadované vlastníky (investory) odpovídá výši rizika, se kterým je spojen daný druh podnikání. Zároveň s rentabilitou je nutnou podmínkou finančního zdraví i přiměřená likvidita. Finanční zdraví je tedy možno definovat jako likviditu plus rentabilitu, v uvedeném pořadí naléhavosti. Pokud jsou problémy likvidity natolik vážné, že je nelze vyřešit bez výrazných změn v činnosti podniku a ve způsobu jeho financování, je podnik ve finanční tísni.. Souhrnně lze říci, že finanční analýza na základě údajů poskytovaných především finančním účetnictvím pomáhá odhalit silné a slabé stránky finančního hospodaření podniku, tedy identifikuje ty momenty, na kterých by podnik v budoucnu měl stavět a naopak ty momenty, které vedou nebo by mohly vést k případným problémům. Aby však bylo možno vše správně vyhodnotit, je nutno brát v úvahu také odvětví, ve kterém podnik působí, a neméně důležitá je potřeba vidět vše v reálném časovém kontextu, tedy na základě trendů vysledovaných ve vývoji podniku, odvětví, nebo celé ekonomiky. Zdroje údajů finanční analýzy Údaje pro finanční analýzu můžeme čerpat z mnoha informačních zdrojů. Zdroje údajů analýzy můžeme rozdělit na dvě základní skupiny, a to na zdroje finančních informací a zdroje nefinančních informací. Finanční informace Mezi hlavní zdroje finančních informací řadíme účetní výkazy, jejich přílohy a výroční zprávy společností. Tyto zdroje tvoří základ finanční analýzy. Výroční zpráva společnosti se obvykle skládá z těchto částí: rozvahy, výkazu zisku a ztráty (výsledovky), výkazu změn ve finanční pozici, ekonomického vývoje za

Finanční analýza posledních 5 až 10 let, komentáře manažerů k činnosti, tržeb a zisku z výroby, zprávy auditora, účetní metodiky a ostatních poznámek. Mezi další zdroje finančních informací můžeme řadit například předpovědi finančních analytiků, hospodářské zprávy informačních médií atd. Jak již bylo výše uvedeno, nejdůležitějšími zdroji finanční informací jsou účetní výkazy – rozvaha, výsledovka a také výkaz cash flow, tedy výkaz o peněžních tocích. Rozvaha zajišťuje primární informace o finančním postavení podniku, popisuje podrobně strukturu majetku podniku a zdrojů jeho krytí k určitému okamžiku. Vykazuje tedy stavové (okamžikové) veličiny. Naproti tomu výkaz zisku a ztráty (výsledovka) zachycuje primárně informace o efektivnosti činnosti podniku. Popisuje toky výnosů a nákladů, které za uplynulé účetní období ovlivnily hospodářský výsledek podniku. Výsledovka tedy vykazuje na rozdíl od rozvahy veličiny tokové (intervalové). V posledních deseti letech nabývá na významu také výkaz o peněžních tocích, tzv. cash flow. Jeho hlavním významem je, že zobrazuje toky peněžních prostředků za daný časový interval a tím odstraňuje hlavní nevýhodu výsledovky, kterou je fakt, že zisk podniku nevypovídá nic o schopnosti podniku generovat peněžní prostředky. Podobně jako výsledovka vykazuje tokové veličiny a také jako výsledovka podává podrobné informace o jediné rozvahové položce (výsledovka „pracuje“ s hospodářským výsledkem za účetní období, výkaz cash flow s peněžními prostředky). Nefinanční informace Kromě finančních informací jsou někdy důležité i nefinanční informace o podniku, a to především pro potencionální investory. Zdroje nefinančních informací můžeme rozdělit na kvantifikované (data z podnikové statistiky, interní směrnice atd.) a nekvantifikované (nezávazné hodnocení a prognózy finančních institucí, osobní kontakty, doporučení ostatních odborníků a jiné). Uživatelé finanční analýzy Informace, které se týkají finančního stavu podniku, jsou především předmětem zájmu mnoha subjektů přicházejících tak či onak do kontaktu s daným podnikem. Finanční analýza je důležitá pro podnikové manažery, akcionáře, věřitele a další externí uživatele. Každá z těchto skupin má své specifické zájmy, s nimiž je spojen určitý typ ekonomických rozhodovacích úloh. Podle toho, kdo provádí finanční analýzu, lze FA rozdělit do dvou oblastí: Externí finanční analýza, vycházející ze zveřejňovaných a jiným způsobem veřejně dostupných finančních, zejména účetních informací. Analýza účetních výkazů je základem finanční analýzy, jak ji provádějí externí příjemci a uživatelé informací obsažených v účetní závěrce. Dosažená úroveň finančního zdraví podniku bude pro okolí sloužit jako signál, jaké má podnik vyhlídky na pokračující trvání a na rozvoj v příštích letech. Interní finanční analýza, je vlastně synonymem pro rozbor hospodaření podniku. Při tomto druhu analýzy jsou analytikovi k dispozici veškeré údaje

77

78

Podnikové finance z informačního systému podniku (finanční účetnictví, manažerské nebo vnitropodnikové účetnictví, podnikové kalkulace, statistiky, plány apod.). Je zcela zřejmé, že podnikový management má k dispozici mnohem podrobnější spektrum finančních informací.

Uživateli účetních informací a finanční analýzy jsou především: • • • • • • •

Manažeři. Investoři. Banky a jiní věřitelé. Obchodní partneři (odběratelé i dodavatelé). Zaměstnanci. Stát a jeho orgány. Konkurenti.

Metody finanční analýzy Existuje nepřeberné množství nástrojů a metod finanční analýzy, přičemž jejich počet neustále roste, a to jak v důsledku vzniku nových metod, tak rozšiřováním a vylepšováním metod současných. V souvislosti s metodami finanční analýzy se často setkáváme s jejich základním dělením na fundamentální a technickou analýzu. Fundamentální finanční analýza se soustřeďuje na vyhodnocování spíše kvalitativních údajů o podniku, přičemž základní metodou analýzy je odborný odhad založený na hlubokých empirických i teoretických zkušenostech analytika. Naproti tomu technickou finanční analýzou rozumíme kvantitativní zpracování ekonomických dat s použitím matematických, matematickostatistických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž výsledky zpracování jsou opět kvantitativně, ale i kvalitativně vyhodnocovány. Metody technické finanční analýzy můžeme rozdělit na elementární a vyšší. Ukazatele Ukazatelem je každá číselná charakteristika ekonomické činnosti podniku (například údaje obsažené v účetních výkazech), nebo údaj z takové charakteristiky odvozený na základě elementárních početních operací. Ve většině případů jsou tyto ukazatele vstupem do další etapy analýzy. Ukazatele dělíme na extenzivní (absolutní) a intenzivní. Extenzivní ukazatele mohou být stavové (například údaje v rozvaze) nebo tokové (například údaje ve výkazu zisku a ztráty). Z rozdílu stavových a tokových ukazatelů často zjišťujeme rozdílové ukazatele. Extenzivní ukazatele jsou základem analýzy vývojových trendů a procentního rozboru. Intenzivní ukazatele získáme poměřením dvou extenzivních ukazatelů. Mezi typické intenzivní ukazatele patří poměrové ukazatele.

Finanční analýza Díky rozmanitosti konstrukce ukazatelů existují ukazatele v rozličných jednotkách, přičemž v analýze jsou vždy použity jen ukazatele vztahující se k cíli prováděné analýzy. Na základě extenzivních a intenzivních ukazatelů, respektive poměrových ukazatelů je založena celá řada dalších metod, které mají za cíl hlavně rozlišit či rozšířit vypovídací schopnost těchto ukazatelů. Jsou to například soustavy poměrových ukazatelů či metody predikce finanční tísně. Postup finanční technické analýzy Postup technické analýzy můžeme obecně rozdělit do pěti etap. První etapou je výpočet ukazatelů zkoumané firmy. Tato etapa zahrnuje výběr časově i prostorově srovnatelných firem, přípravu dat a ukazatelů, jejich výpočet a také ověření jejich předpokladů, tedy zjištění spolehlivosti ukazatelů a jejich vypovídací schopnosti. V druhé etapě srovnáváme zjištěné hodnoty s odvětvovými průměry. Dále také vybereme metody, podle kterých budeme hodnotit. Třetí etapou je analýza časových trendů, neboli tzv. horizontální analýza. V našem datovém souboru tedy zkoumáme trendy, respektive vývoj zjištěných ukazatelů v čase. Ve čtvrté etapě analyzujeme podrobněji vztahy mezi ukazateli a vlivy, které na ně působí. Toto docílíme většinou rozkladem ukazatelů. Jde tedy o analýzu vztahů mezi ukazateli pomocí pyramidové soustavy. Poslední etapou finanční technické analýzy je návrh na opatření ve finančním plánování a řízení. Jde tedy de facto o implementaci výsledků předcházejících etap do finančního řízení. Členění metod finanční analýzy Metody finanční analýzy je možno členit podle řady hledisek, což vyplývá z jejich již několikrát zmíněné rozmanitosti. Metody používané ve finanční analýze můžeme rozdělit na metody, které využívají elementární matematiku (základní aritmetické operace), a na metody založené na složitých matematických postupech a myšlenkách. Podrobnější členění metod je následující: Metody elementární technické analýzy • analýza absolutních ukazatelů (stavových i tokových), • analýza trendů (horizontální analýza), • procentní rozbor (vertikální analýza), • analýza rozdílových ukazatelů, • analýza Cash flow, • analýza poměrových ukazatelů, • analýza soustav ukazatelů, • pyramidové rozklady, • predikční modely.

79

80

Podnikové finance Vyšší metody finanční analýzy Vyšší metody finanční analýzy můžeme členit na metody matematicko-statistické (například bodové odhady, faktorová analýza atd.), a na metody nestatistické (například expertní systémy). Členění technických metod rozborů účetních výkazů Kromě členění metod finanční analýzy podle složitosti matematickostatistických postupů v nich používaných je můžeme členit i podle jiných kritérií. Dle časového hlediska (statická a dynamická analýza) První možností klasifikace metod finanční analýzy je z časového hlediska. Pokud se provádí na základě údajů zjištěných v určitém časovém okamžiku, hovoříme o analýze statické, pokud se provádí na základě údajů jdoucích v posloupnosti po sobě jdoucích časových intervalů, hovoříme o analýze dynamické. Při statické analýze se může jednat jak o analýzu individuálního podniku, tak o průřezovou analýzu, tedy o analýzu dat skupiny srovnatelných podniků. Dynamická analýza se zabývá nejen stavem podniku či skupiny podniků, ale i vývojem finanční situace v čase, většinou za posledních pět až deset let.. Zkoumá tedy změny finanční situace v čase a příčiny jejich změn, včetně vzájemného působení a ovlivňování ukazatelů navzájem. Na základě výsledků této analýzy již tedy lze predikovat vývoj finanční situace. Proto se setkáváme s dvojím označením dynamické analýzy: hovoří se o ní jako o analýze časových řad nebo o analýze trendů (odhadů rychlosti změny ukazatele). Dle zdroje dat Dle zdroje dat dělíme metody finanční analýzy na rozbor (analýzu) rozvahy, výkazu zisku a ztráty, určitého analytického účtu, dat z externích zdrojů a mezivýkazový rozbor (analýzu). Jak již napovídá název metody, jde vesměs o analýzy jednotlivých účetních výkazů, či jejich částí. Další členění Kromě výše uvedených kritérií lze metody finanční analýzy členit také dle metody zpracování dat (metody uspořádávání, grafické metody aj.), dle posuzované vlastnosti ekonomického subjektu (metody zkoumají likviditu, solventnost, rentabilitu, aktivitu či stabilitu) a dalších kritérií. Analýza absolutních ukazatelů Při této analýze využíváme přímo údaje z účetních výkazů. Sledujeme přitom jak absolutní, tak relativní (procentní) změny. Rozlišujeme tedy tzv. analýzu trendů neboli horizontální analýzu a tzv. procentní analýzu komponent neboli vertikální analýzu.

Finanční analýza Analýza trendů (horizontální analýza) Horizontální analýza porovnává změny ukazatelů v časové řadě, tedy jejich procentní změny proti předcházejícímu období. Například v rozvaze sledujeme procentní změny určité položky oproti předcházejícímu období, tedy vývoj horizontální (po řádcích rozvahy). Zdrojem informací pro horizontální analýzu jsou účetní výkazy nebo výroční zprávy, přičemž zkoumáme klíčové položky výkazů za posledních pět až deset let. Interpretace výsledků metody je jednoduchá: Zjistíme vývoj jednotlivých ukazatelů co se týče jejich procentního růstu nebo poklesu za dané období (většinou jeden rok) a sledujeme, jak se tento růst nebo pokles projevil v jednotlivých složkách ukazatele. Například při růstu celkových aktiv v rozvaze z analýzy vidíme, jak se tento růst projevil do změn ve složkách jednotlivých aktiv. Podobné interpretace získáme i horizontální analýzou ostatních účetních výkazů. Procentní analýza komponent (vertikální analýza) Při vertikální analýze sledujeme také procentní změny ukazatele, ale tentokrát ke stanovenému základu. V některé literatuře bývá tato metoda označována jako specifická skupina poměrových ukazatelů. Poměřujeme tedy jednotlivé položky rozvahy k celkovým aktivům (pasivům), položky výsledovky k celkovým (čistým) tržbám nebo výkonům atd. Pracujeme po sloupcích, tedy vertikálně. Výsledkem získáme strukturu majetku a kapitálovou strukturu, tedy strukturu zdrojů, ze kterých majetek vznikl. Interpretace výsledků metody je opět jednoduchá: Struktura aktiv nám říká, do čeho firma investovala kapitál a struktura pasiv, z jak drahých zdrojů firma svá aktiva pořídila. Obecně lze říci, že firma může dosáhnout nejvyššího výnosu při použití dlouhodobých aktiv krytých krátkodobými pasivy. To však v praxi není možné, protože dlouhodobá aktiva jsou málo likvidní oproti krátkodobým a krátkodobá pasiva výrazně rizikovější než dlouhodobá, což opět ovlivňuje likviditu podniku (splácení úvěru v kratších lhůtách může vést k problémům s likviditou, nebo i ke ztrátě solventnosti). Velkou výhodou vertikální analýzy je, že nezávisí na inflaci a umožňuje srovnatelnost výsledků z minulých let. Analýza poměrových ukazatelů Poměrové ukazatele jsou základním metodickým nástrojem finanční analýzy. Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace. Charakterizují tedy vzájemný vztah mezi dvěma nebo více absolutními ukazateli pomocí jejich podílu. Zdrojem pro výpočty poměrových ukazatelů jsou především účetní výkazy, především rozvaha a výsledovka. Finančních ukazatelů se do současnosti vyvinulo značné množství. Obvykle je rozdělujeme do několika skupin, z nichž každý se týká některého aspektu finančního stavu podniku.

81

82

Podnikové finance V některé literatuře jsou poměrové ukazatele členěny na pět základních skupin: ukazatele rentability, aktivity platební schopnosti, finanční stability a zadluženosti a ukazatelé kapitálového trhu. Jiné zdroje hovoří ještě kromě výše uvedených skupin o ukazatelích provozních (výrobních) a ukazatelích na bázi finančních fondů a Cash flow. Ukazatele zadluženosti se také někdy označují jako ukazatele struktury kapitálu. Konstrukce a výběr ukazatelů použitých při konkrétní analýze jsou vždy podřízeny tomu, co chceme měřit, tedy musí být relevantní zkoumanému problému. Ukazatelé rentability Velmi široké použití má měření výnosnosti vložených prostředků i ve vnitropodnikovém řízení, zejména při řízení větších vnitropodnikových jednotek, na něž byla delegována značná pravomoc a odpovědnost. Ke zjišťování a měření rentability, resp. výnosnosti vloženého kapitálu se v praxi nejvíce využívají tyto ukazatele: • rentabilita celkového kapitálu, • rentabilita vlastního kapitálu, • rentabilita tržeb (odbytu), resp. zisková marže nebo ziskové rozpětí, • rentabilita nákladů. Tyto ukazatele patří do kategorie tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů, protože využívají údajů ze dvou základních účetních výkazů: z rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Ukazatelé rentability jsou používány pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti činnosti a výdělkové schopnosti podniku, jejich pomocí se vyjadřuje intenzita využívání reprodukce a zhodnocení kapitálu vloženého do podniku. Rentabilita celkového kapitálu Rentabilita (celkového) vloženého kapitálu – ROI (return on investment): ROI =

zisk před zdaněním + nákladové úroky celkový kapitál

Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, jeho celkovou výdělečnou schopnost. Jeho hodnota udává, kolik korun hospodářského výsledku připadá na každou korunu investovanou do podniku. Poměřuje vložené prostředky nejen se ziskem, ale i s efekty, které vyplývají ze zhodnocení cizího kapitálu. Ve vzorci jsou zohledněny také daňové dopady, jelikož v čitateli je EBIT (earnings before interest and taxes), tedy zisk před úhradou úroků a daně z příjmu. Rentabilita celkových vložených aktiv – ROA (return on assets) ROA =

čistý zisk celková aktiva

Tento ukazatel poměřuje zisk s celkovými aktivy bez ohledu na míru zdanění. Je využívám zejména pro srovnání firem s rozdílnými daňovými

Finanční analýza podmínkami a zadlužením. Někdy se používá i zjednodušená forma, ve které měříme rentabilitu aktiv jen jako poměr zisku ku aktivům. Rentabilita vlastního kapitálu Ve finanční analýze je velká pozornost věnována měření zhodnocení vlastního kapitálu, rentabilitě vlastního kapitálu (return on equity – ROE), která vyjadřuje efektivnost reprodukce kapitálu vloženého akcionáři. Vlastníci posuzují vytvořený zisk jako výdělek z investovaného kapitálu. ROE =

zisk po zdanění vlastní kapitál

Tento ukazatel slouží například k testování možné účasti vloženého kapitálu na zvyšování kapitálových zdrojů, šance na udržení reálné hodnoty vlastního kapitálu v podmínkách inflace atd. Rentabilita tržeb Ukazatel zisku v poměru k tržbám nebo i k výnosům (ziskovost tržeb) vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovni tržeb, resp. výnosů, tzn., kolik dokáže podnik vyprodukovat „efektu“ na 1 Kč tržeb, resp. výnosů (nejčastěji se uvádí v procentním vyjádření). Pro ukazatel ziskovost tržeb, resp. výnosů se používá termín ziskové rozpětí nebo zisková marže. Ziskové rozpětí se nejčastěji zjišťuje ve dvou podobách: Provozní ziskové rozpětí = Čisté ziskové rozpětí =

zisk před úroky a zdaněním tržby

zisk po zdanění tržby

Rentabilita nákladů Ukazatel nákladovosti se používá k vyjádření relativní úrovně nákladů, měřený vztahem nákladů k dosaženým tržbám podniku. Tento ukazatel je doplňkovým k předchozímu ukazateli ziskovosti tržeb. Náklady tržby

=

1-

zisk tržby

Ukazatelé aktivity Jedná se o ukazatele relativní vázanosti kapitálu v jednotlivých formách majetku, jsou charakterizovány buď rychlostí obratu, resp. obratovostí (počtem obrátek) nebo dobou obratu (zpravidla ve dnech) celkového kapitálu. Ukazatelé aktivity umožňují vyjádřit, kvantifikovat a tedy i analyzovat, jak účinně,

83

84

Podnikové finance intenzivně a rychle podnik využívá svůj majetek. Vyjadřuje se poměrem tržeb (příp. výnosů) k celkovým aktivům. Tržby celková aktiva

=

výnosy celková aktiva

Nejkomplexnější ukazatel obratu celkových aktiv lze rozdělit na: tržby stálá aktiva

obrat stálých aktiv =

obrat oběžných aktiv =

tržby oběžná aktiva

V rámci oběžných aktiv se pak nejčastěji sleduje: obrat zásob obrat zásob =

tržby zásoby 365 obrat zásob

doba obratu zásob =

obrat pohledávek a závazků obrat pohledávek =

tržby pohledávky

doba obratu pohledávek = doba obratu závazků =

365 obrat pohledávek

365 obrat závazků

obrat finančního majetku doba obratu finančního majetku =

365 finanční majetek

obrat pracovního kapitálu obrat pracovního kapitálu =

tržby pracovní kapitál

Ukazatele platební schopnosti Cílem těchto ukazatelů je vyjádřit potenciální schopnost podniku hradit promptně své splatné závazky. Tyto ukazatelé odvozují platební schopnost podniku od poměru mezi krátkodobými oběžnými aktivy (bez dlouhodobých pohledávek, které mají dobu splatnosti delší než 1 rok) jako nejlikvidnější skupinou aktiv a krátkodobými pasivy (dluhy) splatnými v blízké budoucnosti (obvykle do 1 roku).

Finanční analýza Platební schopnost se vyjadřuje v podobě těchto hlavních ukazatelů: běžná neboli celková likvidita (likvidita 3. stupně) běžná likvidita =

zásoby + krátkodobé pohledávky + finanční majetek krátkodobá pasiva

nebo běžná likvidita =

oběžná aktiva (krátkodobá) krátkodobá pasiva

pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) pohotová likvidita =

krátkodobé pohledávky + finanční majetek krátkodobá pasiva

peněžní neboli okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně) peněžní likvidita =

finanční majetek krátkodobá pasiva

Ukazatelé finanční stability a zadluženosti Tyto ukazatelé zahrnují celou řadu ukazatelů hodnotících finanční strukturu podniku, zejména porovnáním poměru vlastních a cizích finančních zdrojů. Za nejdůležitější se považují tyto ukazatele: • celkové dluhy (cizí zdroje) k celkovým aktivům, tzv. věřitelské riziko, • vlastní kapitál k celkovým aktivům, • celkové dluhy (cizí zdroje) k vlastnímu kapitálu, • úrokové krytí, resp. zisková úhrada úroku (zisk před úroky a zdaněním / úroky), • krytí úvěrového břemene (zisk po zdanění + odpisy/dluhy), aj. Ukazatele kapitálového trhu Tyto ukazatelé použijeme, jde-li o akciovou společnost, jejíž akcie jsou veřejně obchodovatelné. Jedná se především o tyto ukazatele: výplatní poměr výplatní poměr =

dividenda na 1 akcii zisk po zdanění na 1 akcii

dividendový výnos dividendový výnos =

dividenda na 1 akcii tržní cena (kurz) akcie

P/E, tj. tržní cena akcie dělená ziskem na 1 akcii P/E =

tržní cena (kurz) akcie zisk po zdanění na 1 akcii

85

86

Podnikové finance

Pyramidové soustavy ukazatelů Analýza poměrových ukazatelů má velkou nevýhodu v omezené vypovídací schopnosti ukazatelů, které charakterizují často úzký úsek finanční situace podniku bez možnosti posouzení jeho celkové finanční situace. Z tohoto důvodu se vytváří takzvané soustavy ukazatelů, mezi něž patří právě pyramidové soustavy ukazatelů. Jsou charakteristické svou pyramidovou skladbou, tedy rozkladem jednoho vrcholového ukazatele na ukazatele dílčí, které se dále větví. Dokáží přehledně zachytit hned několik rysů podniku a popsat vzájemné vazby mezi jednotlivými ukazateli, což je jejich hlavním významem. Na vrcholu pyramidy a tedy vrcholovým ukazatelem bývá vždy ukazatel zisku jako základní cíle podniku ku zdrojům/prostředkům k jeho dosažení, tedy obecně ukazatel rentability. Vrcholovým ukazatelem může být buď ROI (ROA), nebo ROE. Jedním z nejznámějších způsobů syntetického použití poměrových ukazatelů je Du Pontův diagram. Predikční modely Systémy včasného varování, neboli predikční modely patří mezi velmi oblíbené disciplíny finanční analýzy, neboť soustřeďují celou podnikovou analýzu do jediného indexu, koeficientu nebo počtu dosažených bodů. Žádný z modelů používaných v praxi není schopen postihnout specifické rysy jednotlivých podniků a podmínek, ve kterých se pohybují. Predikční modely dělíme na: • bankrotní modely – odpovídají na otázku, zda podnik zbankrotuje, • bonitní modely – odpovídají na otázku, zda je podnik dobrý nebo špatný. Obě skupiny vycházejí z předpokladu, že v podniku několik let před bankrotem dochází k jistým charakteristickým odlišnostem ve vývoji od finančně zdravých podniků, a obě přiřazují podniku určitý koeficient, resp. bodové hodnocení. Hlavní rozdíl mezi bankrotními a bonitními modely spočívá v tom, že bankrotní modely vycházejí ze skutečných (empirických) údajů, kdežto bonitní modely jsou zčásti založeny na teoretických poznatcích, zčásti na pragmatických poznatcích zobecněním dílčích údajů. K mezinárodně uznávaným a v podnikové praxi používaným predikčním modelům patří ve skupině bankrotních zejména Altmanovo Z-skóre a Tafflerův model, ve skupině bonitních modelů Tamariho model a Kralickův Quicktest. Altmanův model Altmanova formule bankrotu (tzv. Z-skóre), vychází z diskriminační analýzy uskutečněné koncem 60. a v 80. letech u několika desítek zbankrotovaných i nezbankrotovaných firem. Výsledem je vícerozměrný model skládající se z několika jednoduchých charakteristik, kterým jsou přiřazovány různé váhy.

Finanční analýza

87

Byly vytvořeny dvě verze, první v roce 1968, druhá v roce 1983. Toto Z-skóre vypočteme podle vzorce:

Z =

0,717 *

+ 0,420 *

čistý pracovní kapitál + 0,847 * aktiva celkem

základní kapitál celkové dluhy

+ 0,998 *

zadržené výdělky aktiva celkem

EBIT + 3,107 *

aktiva celkem

+

tržby(výnosy) aktiva celkem

Interpretace hodnoty výsledného koeficientu je následující: pro Z-skóre větší než 2,70 je přežití podniku téměř jisté a podnik je v dobré finanční situaci. Pokud je hodnota v intervalu 1,21 až 2,69, hovoříme o takzvané „šedé zóně“ nevyhraněných výsledků, kde nelze jednoznačně rozhodnout, jaká bude finanční situace a vývoj podniku. Konečně pokud je hodnota koeficientu menší než 1,20, podnik je ve špatné finanční situaci a s nejvyšší pravděpodobností mu hrozí bankrot. Hlavní problém aplikace modelu v českých podmínkách však spočívá v malém počtu podniků, které dosud zbankrotovaly, a tudíž v neexistenci reprezentativního vzorku dat, na kterých by bylo možno fungování modelu v našich podmínkách ověřit.

Příklad. Tabulka č. 1 – Vývoj aktiv společnosti v letech 2001 – 2002 (k 31.12. v tis. Kč) Aktiva AKTIVA CELKEM Pohledávky za vlastní kapitál Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Finanční dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv

2001 43 382 0 6 308 16 6 292 0 36 606 941 69 15 766 19 830 468

2002 46 933 0 11 249 107 10 390 752 35 050 1 218 238 18 497 15 097 634

Společnost nemá žádné pohledávky za upsaný vlastní kapitál. Stálá aktiva jsou tvořena dlouhodobým nehmotným, dlouhodobým hmotným a finančním majetkem. Dlouhodobý nehmotný majetek je tvořen licencemi k užívanému

88

Podnikové finance softwaru. Dlouhodobý hmotný majetkem je tvořen přístroji, výpočetní a kancelářskou technikou, kterou společnost potřebuje ke své podnikatelské činnosti. Společnost nevlastní žádné budovy. Všechny její pobočky a pracoviště jsou umístěny v pronajatých prostorách. Finanční majetek přestavuje základní kapitál v dceřinné společnosti. Tato dceřinná společnost byla založena v roce 2002. Vzhledem k předmětu podnikání společnosti jsou zásoby prakticky zanedbatelnou položkou. Tabulka č. 2 – Časový rozbor aktiv (meziroční absolutní přírůstky jsou v tisících Kč) Aktiva 2001 2002 Absol. % změna změna 02/01 02/01 AKTIVA CELKEM 43 382 46 933 + 3 551 + 8,19 Pohledávky za vlastní kapitál 0 0 0 0 Stálá aktiva 6 308 11 249 + 4 941 + 78,33 Dlouhodobý nehmotný majetek 16 107 + 91 + 568,75 Dlouhodobý hmotný majetek 6 292 10 390 + 4 098 + 65,13 Finanční dlouhodobý majetek 0 752 + 752 n/a Oběžná aktiva 36 606 35 050 - 1 556 -4,25 Zásoby 941 1 218 + 277 + 29,44 Dlouhodobé pohledávky 69 238 + 169 + 244,93 Krátkodobé pohledávky 15 766 18 497 + 2 731 + 17,32 Finanční majetek 19 830 15 097 - 4 733 - 23,87 Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv 468 634 + 166 + 35,47 Celkový nárůst aktiv společnosti mezi roky 2001 a 2002 činil 3 551 tis. Kč, což představuje 8,19 %. Největší nárůst zaznamenala stálá aktiva, která se zvýšila v roce 2002 oproti roku 2001 o 4 941 tis. Kč (78,33 %). Naopak oběžná aktiva se snížila. V roce 2002 byla v hodnotě 35 050 tis. Kč, resp. 36 606 tis. Kč v roce 2001, což představuje snížení o 1 556 tis. Kč (4,25 %). Krátkodobé pohledávky se v roce 2002 oproti roku 2001 nepříznivě zvýšily o 2 731 tis. Kč (17,32 %), což lze chápat jako negativní trend. Celkově se finanční majetek v roce 2002 oproti roku 2001 snížil o 4 785 tis. Kč (23,87 %). Došlo k poměrně vysokému snížení peněžních prostředků na účtech v bankách. Ostatní aktiva v roce 2001 činila 468 tis. Kč a byla tvořena položkou náklady příštích období. V roce 2002 vzrostla tato položka o 166 tis. Kč, tj. na 634 tis. Kč.

Finanční analýza

89

PASIVA Vývoj pasiv, tedy zdrojů financování majetku, koresponduje s vývojem aktiv a je uveden v následujících tabulkách, opět jako vývoj absolutních ukazatelů a poté jejich absolutních a procentních meziročních přírůstků. Tabulka č. 3 – Vývoj pasiv společnosti v letech 2001 – 2002 (k 31.12.) Pasiva PASIVA CELKEM Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku Výsledek hospodaření minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasíva – přechodné účty pasív

2001 43 382 24 843 2 000 0 3 378 6 858 12 607 16 844 1 981 0 14 863 0 1 695

2002 46 933 23 313 2 000 25 12 205 0 9 083 21 038 1 869 0 19 169 0 2 582

Tabulka č. 4 – Časový rozbor pasiv (meziroční přírůstky jsou v tis. Kč). Pasiva

2001

2002

PASIVA CELKEM

43 382

46 933

Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Fondy ze zisku

24 843 2 000 0 3 378

23 313 2 000 25 12 205

Výsledek hospodaření minulých let Hospodářský výsledek běžného účetního období Cizí zdroje

6 858 12 607

0 9 083

16 844

21 038

Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

1 981 0 14 863

1 869 0 19 169

Bankovní úvěry a výpomoci Ostatní pasíva – přechodné účty pasív

0 1 695

0 2 582

Absol. % změna změna 0201 02/01 +3 + 8,19 551 - 1 530 - 6,16 0 0,00 + 25 n/a +8 + 827 261,31 - 6 858 - 100,00 - 3 524 - 27,95 +4 194 - 112 0 +4 306 0 + 887

+ 24,90 - 5,65 0 + 28,97 0 + 52,33

90

Podnikové finance Vývoj zdrojů financování aktiv společnosti zaznamenal ve sledovaném období změny. Celková pasiva stoupla. V roce 2002 oproti roku 2001 stoupla o 3 551 tis. Kč (tj. o 8,19 %). Vlastní kapitál v roce 2002 oproti roku 2001 klesl o 1 531 tis. Kč (6,16 %), mimo jiné i vlivem nižšího čistého zisku v roce 2002 oproti roku 2001. Základní kapitál zůstal v obou letech nezměněn. Hospodářský výsledek běžného období je v obou sledovaných letech kladný, i když v roce 2002 oproti roku 2001 klesl o 3 524 tis. Kč (tj. 27,95 %). V obou letech byla tvořena rezerva na nevyčerpanou dovolenou. Společnost nemá žádné dlouhodobé závazky. Krátkodobé závazky stouply v roce 2002 oproti roku 2001 o 4 306 tis. Kč (tj. o 28,97 %), což lze hodnotit jako negativní trend. Společnost nemá žádné bankovní úvěry a ani jiné výpomoci. Vertikální (procentní) analýza Budeme zkoumat rozvahu vertikálně, budeme se tedy zabývat strukturou majetku a kapitálovou strukturou. Začneme opět aktivy. AKTIVA Vývoj struktury aktiv jsem vyjádřila v tabulce č. 5. Tabulka č. 5 – Struktura majetku (aktiv) v letech 2001 – 2002 (k 31.12.) Aktiva AKTIVA CELKEM Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Finanční dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Finanční majetek Ostatní aktiva – přechodné účty aktiv

2001 43 382 6 308 16 6 292 0 36 606 941 69 15 766 19 830 468

% 100,00 14,54 0,04 14,50 0,00 84,38 2,17 0,16 36,34 45,71 1,08

2002 46 933 11 249 107 10 390 752 35 050 1218 238 18 497 15 097 634

% 100,00 23,97 0,23 22,14 1,60 74,68 2,59 0,51 39,41 32,17 1,35

Struktura aktiv společnosti odpovídá předmětu podnikání: vysoký podíl oběžných aktiv, poměrně nízký podíl stálých aktiv a zanedbatelný podíl ostatních aktiv. Z jednotlivých položek je možno sledovat změny nárůstu podílu stálých aktiv (z 14,54 % na 23,97 %), rovněž trvalý nárůst krátkodobých pohledávek (z 43,07 % na 52,77 %) a pokles v položce finanční majetek (z 54,17 % na 43,07 %). Položka ostatních aktiv je zanedbatelná, tvoří v roce 2001 jen 1,08 % celkových aktiv a v roce 2002 jen 1,35 % celkových aktiv.

Finanční analýza

91

Majetková struktura v letech 2001 a 2002 M ajetková struktura v roce 2001

Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva

Majetková struktura v roce 2002

Stálá aktiva Oběžná aktiva Ostatní aktiva

PASIVA Struktura pasiv společnosti a její vývoj za poslední dva roky charakterizuje následující tabulka č. 6. Tabulka č. 6 – Struktura pasiv v letech 2001-2002 (k 31.12.) Pasiva 2001 % PASIVA CELKEM 43 382 100,00 Vlastní kapitál 24 843 57,27 Základní kapitál 2 000 4,61 Kapitálové fondy 0 0,00 Fondy ze zisku 3 378 7,79 Výsledek hospodaření minulých let 6 858 15,81 Hospodářský výsledek běžného 12 607 29,06 účetního období Cizí zdroje 16 844 38,83 Rezervy 1 981 4,57 Dlouhodobé závazky 0 0,00 Krátkodobé závazky 14 863 34,26 Bankovní úvěry a výpomoci 0 0,00 Ostatní pasíva – přechodné účty pasív 1 695 3,90 Časové rozlišení 198 0,45 Dohadné účty pasivní 1 497 3,45

2002 46 933 23 313 2 000 25 12 205 0 9 083

% 100,00 49,67 4,26 0,05 26,00 0,00 19,35

21 038 1 869 0 19 169 0 2 582 398 2 184

44,83 3,98 0,00 40,85 0,00 5,50 0,85 4,65

92

Podnikové finance Struktura pasiv společnosti je ve sledovaném období rovněž stabilní. Převažuje financování z vlastních zdrojů, podíl cizích zdrojů na celkovém financování se pohybuje kolem jedné třetiny. Za zmínku stojí, že společnost nemá žádné bankovní úvěry, ani jiné finanční výpomoci. Rozhodujícím cizím zdrojem financování jsou krátkodobé závazky splatné do jednoho roku, což sice u silněji zadlužených podniků nebývá chápáno jako pozitivní jev, u společností bez externího zadlužení to však nehraje tak významnou roli. Ve vývoji pasiv společnosti lze sledovat mírný pokles vlastního kapitálu (z 57,27 % na 49,67 %). U cizích zdrojů došlo ve sledovaném období k mírnému nárůstu (z 38,83 % na 44,83 %). Ostatní pasiva tvoří zanedbatelnou část pasiv. Analýza VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY Po analýze rozvahy přejdeme k analýze druhého základního účetního výkazu, výkazu zisku a ztráty, zkráceně výsledovky. I u tohoto výkazu provedeme jak horizontální, tak vertikální analýzu. V tabulkách se zaměříme na položky výsledovky, jejichž hodnoty se měnily či vývoj byl zajímavý. Tabulka č. 7 – Vývoj hospodaření společnosti v letech 2001 – 2002 (k 31.12.) 2001 2002 Výsledek hospodaření před zdaněním 18 232 12 954 Výsledek hospodaření za účetní období

12 607

9 083

Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM A HM Tržby z prodeje DM a materiálu Zúčtování .rezerv a čas.rozlišení do výnosů Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finační výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření

22 125 196 44 521 54 356 147 3 888 119 0 1 982 577 1 163 941 18 916 76 139 1 065 - 850 5 575 12 491 167 1 50 116

13 137 888 51 069 68 334 205 2 576 0 1 982 1 870 2 032 2 650 1 193 14 018 81 256 1 196 - 859 3 871 9 288 126 331 0 - 205

Finanční analýza

93

Horizontální analýza Tabulka č. 8 - Horizontální analýza výsledovky 2001

2002

Výsledek hospodaření před zdaněním

18 232

12 954

Výsledek hospodaření za účetní období Obchodní marže Výkony Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM A HM Tržby z prodeje DM a materiálu Zúčtování rezerv a čas.rozlišení do výnosů Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finační výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti Mimořádný výsledek hospodaření

12 607 9 083 22 13 125 196 137 888 44 521 51 069 54 356 68 334 147 205 3 888 2 576 119 0 0 1 982

Absol. změna 02/01 - 5 278

% změna 02/01 - 28,95

- 3 524 - 27,95 -9 - 40,91 + 12 692 + 10,14 + 6 548 + 14,71 + 13 978 + 25,72 + 58 + 39,46 - 1 312 - 33,74 - 119 - 100,00 + 1 982 n/a

1 982

1 870

- 112

- 5,65

577

2 032

+ 1 455

1 163

2 650

+ 1 487

941 18 916 76 139 1 065 - 850 5 575 12 491 167 1 50 116

1 193 14 018 81 256 1 196 - 859 3 871 9 288 126 331 0 - 205

+ 252 - 4 898 +5 + 117 + 131 +9 - 1 704 - 3 203 - 41 + 330 - 50 - 321

+ 252,17 + 127,86 + 26,78 - 25,89 + 6,58 + 84,17 + 12,30 + 1,06 - 30,57 - 25,64 - 24,55 - 100,00 - 276,72

Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, došlo v roce 2002 oproti roku 2001 ke snížení výsledku hospodaření před zdaněním (snížení o 5 278 tis. Kč, tj. 28,95 %) i výsledku hospodaření za účetní období ( snížení o 3 524 tis. Kč, tj. ). Naopak výnosy v roce 2002 stouply oproti roku 2001 o 12 692 tis. Kč, tj. o 10,14 %. Mezi další významné položky patří osobní náklady, kde došlo v roce 2002 ke zvýšení oproti roku 2001 o 13 978 tis. Kč, tj. 25,72 %. Naproti tomu u odpisů DNM a HM došlo ke snížení o 1 312 tis. Kč, tj. o 33,74 %. I přesto, že v roce 2002 došlo ke zvýšení výkonů, došlo v roce 2002 oproti roku 2001 k poklesu provozního výsledku hospodaření o 4 898 tis. Kč, tj. 25,89 %. Finanční výsledek hospodaření byl v obou letech záporný. V roce 2002 se ještě zvýšil o 9 tis. Kč, tj. o 1,06 %.

94

Podnikové finance Na dani z příjmu bylo v roce 2001 odvedeno 5 575 tis. Kč, v roce 2002 to bylo 3 871 tis. Kč, tzn., že došlo ke snížení o 1 704 tis. Kč, tj. o 30,57 %. Rovněž u výsledku hospodaření za běžnou činnost došlo ke snížení o 3 203 tis. Kč, tj. o 25,64 %. Mimořádný výsledek hospodaření, který byl vykazován v roce 2001 ve výši 116 tis. Kč. Na konci roku 2002 byl vykazován ve výši – 205 tis. Kč, což představuje snížení o 321 tis. Kč, tj. o – 276,72 %.

Vývoj výsledku hospodaření 20 000 15 000

Provozní výsledek hospodaření

10 000

Finační výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost

5 000

Mimořádný výsledek hospodaření

0 -5 000

2001

2002

Vertikální analýza V rámci vertikální analýzy se vypočítá procentní podíl jednotlivých položek výsledovky. Začneme výnosy. Jak je z níže uvedené tabulky zřejmé největší podíl výnosů tvoří výkony firmy. Výkony firmy v roce 2001 tvořily 99,10 % a v roce 2002 tvořily 96,81 % celkových výnosů. Tabulka č. 9 – Struktura výnosů Výnosy celkem Tržby za prodej zboží Výkony Tržby z prodeje DM a materiálu Zúčtování rezerv a čas.rozlišení do výnosů Zúčtování opravných položek do provozních výnosů Výnosové úroky Ostatní finanční výnosy Mimořádné výnosy

2001 126 337

% 100,00

2002 142 436

% 100,00

63 125 196 119 0

0,05 99,10 0,09 0,00

71 137 888 0 1 982

0,05 96,80 0,00 1,39

577

0,46

2 032

1,43

76 139 167

0,06 0,11 0,13

81 256 126

0,06 0,18 0,09

Finanční analýza

95

Tabulka č.10 – Struktura nákladů Náklady celkem Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba Osobní náklady Daně a poplatky Odpisy DNM A HM Tvorba rezerv a časového rozlišení provozních nákladů Zúčtování opravných položek do provozních nákladů Ostatní provozní náklady Ostatní finanční náklady Daň z příjmu za běžnou činnost Mimořádné náklady Daň z příjmu z mimořádné činnosti

2001 113 730

% 100,00

2002 133 353

% 100,00

41 44 521 54 356 147 3 888 1 982

0,04 39,15 47,79 0,13 3,42 1,74

58 51 069 68 334 205 2 576 1 870

0,04 38,30 51,24 0,15 1,93 1,40

1 163

1,02

2 650

1,99

941 1 065 5 575 1 50

0,83 0,94 4,90 0,00 0,04

1 193 1 196 3 871 331 0

0,90 0,90 2,90 0,25 0,00

Na základě vyhodnocení struktury nákladů je zřejmé, že největší podíl nákladů tvoří osobní náklady. V roce 2001 tyto náklady tvořily 47,79 % a v roce 2002 tvořily 51,25 % celkových nákladů. Druhou nejvýznamnější položkou je výkonová spotřeba (spotřeba materiálu, energie a služeb). Tyto náklady v roce 2001 tvořily 39,15 % a v roce 2002 38,30 % celkových nákladů. Další důležitou složkou nákladů jsou odpisy a daň z příjmu. Odpisy se v roce 2001 podílely 3,43 % a v roce 2002 1,93 % na celkových nákladech. Daň z příjmu v roce 2001 tvořila 4,91 % a v roce 2002 tvořila 2,9 % celkových nákladů. Tabulka č. 11 – Rekapitulace nákladů a výnosů 2001

2002

Výnosy celkem

126 337 142 436

Náklady celkem

113 730 133 353

Výsledek hospodaření za účetní období

12 607

9 083

96

Podnikové finance Lepší názornost poskytuje graf, který rekapituluje náklady a výnosy za rok 2001 a 2002.

Rekapitulace nákladů a výnosů za sledovaná období

160 000 140 000 120 000 100 000

Výnosy celkem

80 000

Náklady celkem

60 000 40 000 20 000 0

2001

2002

Analýza poměrových ukazatelů Ukazatelé rentability Rentabilita celkového kapitálu (ROI) Rok 2001 18 916 ROI = 43 382

Rok 2002 = 43,60 %

ROI =

14 018 46 933

= 29,87 %

V roce 2002 došlo ke snížení výnosnosti celkového kapitálu oproti roku 2001 o téměř 14 %, přesto lze konstatovat, že dosažená rentabilita celkového kapitálu je v obou letech velmi dobrá. Rentabilita celkových vložených aktiv ROA Rok 2001 ROA =

Rok 2002 12 607 43 382

= 29,06 %

ROA =

9 083 46 933

= 19,35 %

Výnosnost celkových aktiv byla v roce 2001 téměř 30 %. V roce 2002 došlo ke snížení výnosnosti, a to na téměř 20 %. Toto snížení bylo způsobeno

Finanční analýza

97

zejména v důsledku rychlejšího růstu celkových aktiv v porovnání s čistým ziskem. Rentabilita vlastního kapitálu ROE Tento ukazatel se považuje za nejvýznamnější, jelikož hodnotí efektivnost, s níž firma využívá kapitál vlastníků. Vlastníci tak měří zhodnocení svých vložených prostředků. Rok 2001 12 607 ROE = 24 843

Rok 2002 = 50,75 %

ROE =

9 083 23 313

= 38,96 %

V roce 2001 byla výnosnost vlastního kapitálu téměř 51 %. V roce 2002 došlo k poklesu na 39 %, což bylo způsobeno poklesem výsledku hospodaření a vyplacení podílu a zisku. Přesto, že v roce 2002 došlo k již zmíněnému poklesu, byla výnosnost vlastního kapitálu v obou sledovaných letech nadprůměrná. Index finanční páky Podnikatelé mají zájem, aby použitím cizích zdrojů dosáhli vyšší rentability vlastního kapitálu. Proto je z jejich hlediska žádoucí, aby rentabilita vlastního kapitálu byla větší než rentabilita celkového kapitálu. Tuto souvislost vyjadřuje index finanční páky (ROE/ROI), který by měl být větší než jedna. Rok 2001 50,75 IFP = 43,60

= 1,16

Rok 2002 38,96 IFP = 29,87

= 1,30

V obou sledovaných obdobích jsou indexy finanční páky větší než 1, což signalizuje výhodné využití cizích zdrojů a pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu. Rentabilita tržeb a nákladů Nákladovost tržeb Tento ukazatel se též nazývá haléřovým ukazatelem. Obecně by mělo být snahou podniku dosahovat co nejnižší hodnoty tohoto ukazatele. Rok 2001 nákladovost tržeb =

Rok 2002 113 730 125 196

= 0,91

nákladovost tržeb =

133 353 137 888

= 0,96

Výnosnost tržeb (čisté ziskové rozpětí) Jde o doplňkový ukazatel k ukazateli nákladovosti tržeb, neboť součet obou ukazatelů by měl být roven 1. Snahou podniku by mělo být dosahovat co nejvyšší

98

Podnikové finance hodnoty tohoto ukazatele. Do čitatele lze dosadit výsledek hospodaření před zdaněním (provozní ziskové rozpětí), resp. výsledek hospodaření po zdanění (čisté ziskové rozpětí). Rok 2001

Rok 2002 12 607 125 196

výnosnost tržeb =

= 10,07 %

Výnosnost tržeb =

9 083 = 6,59 % 137 888

Na 1 Kč tržeb v roce 2001 připadalo cca 90 haléřů nákladů a 10 haléřů zisku, v roce 2002 to bylo 93 haléřů nákladů a 7 haléřů zisku. V porovnání s předchozím rokem došlo k mírnému zvýšení nákladovosti a tím ke snížení rentability tržeb. Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří, jak účinně, intenzivně a rychle podnik využívá svůj majetek. Má-li podnik více aktiv, než je účelné, vznikají mu zbytečné náklady a tím nižší zisk. Naopak má-li jich málo, přichází o tržby, které by mohl získat. Obrat stálých aktiv Rok 2001 obrat SA =

Rok 2002 125 196 6 308

= 19,85

obrat SA =

137 888 11 249

= 12,26

Obrat stálých aktiv vyjadřuje, že na 1 Kč stálých aktiv připadalo v roce 2001 asi 20 Kč tržeb a v roce 2002 jen necelých 13 Kč. Hodnota tohoto ukazatele v čase klesla, neboť podnik zřejmě investuje do budoucna a tyto investice ještě nepřinášejí efekt. Obrat celkových aktiv Rok 2001 125 196 obrat celk.A = 43 382

Rok 2002 = 2,88

obrat celk.A =

137 888 46 933

= 2,94

Ukazatel obratu celkových aktiv v čase vzrostl, i když nejde o růst výrazný. Na 1 Kč aktiv v roce 2001 připadalo 2,88 Kč tržeb a v roce 2002 Kč 2,94.

Obrat pohledávek Tento ukazatel ukazuje platební disciplínu odběratelů. Výsledek udává, na jak dlouhý úvěr společnost prodává své služby odběratelům. Je zřejmé, že je v zájmu společnosti aby doba inkasa byla co nejnižší.

Finanční analýza Rok 2001 obrat pohledávek =

99

Rok 2002 125 196 15 766

= 7,94

obrat pohledávek =

137 888 18 497

= 7,45

V roce 2001 převyšovala hodnota tržeb 7,94 hodnotu pohledávek, resp. 7,45 v roce 2002. Je zřejmé, že i přes poměrně vysoký nárůst pohledávek v roce 2002 jsou oba výsledky nepatrně odlišné. Tento stav způsobil značný nárůst výkonů v roce 2002. Doba obratu pohledávek Rok 2001 DOP =

365

7,94

Rok 2002 = 45,97

DOP =

365

7,45

= 48,99

V roce 2001 byla průměrná doba inkasa pohledávek 46 dní, resp. 49 dní v roce 2002. Tento stav lze hodnotit za velmi nepříznivý. Doba obratu závazků Za užitečné se považuje rovněž porovnávat platební disciplínu odběratelů s vlastní platební disciplínou. Rok 2001

Rok 2002

14 863 doba splácení Z = 125 196/365

= 43,33

doba splácení Z=

19 169 =50,74 137 888/365

V roce 2001 doba trvání úhrady závazku od okamžiku jeho vzniku byla 44 dní, resp. 51 dní v roce 2002. Ukazatelé platební schopnosti Ukazatelé platební schopnosti splatné závazky.

měří schopnost podniku vyrovnat své

Peněžní neboli okamžitá likvidita (likvidita 1. stupně) Jako minimální hodnota likvidity 1. stupně se uvádí 20 %, tj. 0,2. Za uspokojivou lze obvykle považovat okamžitou likviditu, která se pohybuje v intervalu 0,9 – 1,1. Rok 2001 peněžní likvidita =

19 830 14 863

= 1,33

Rok 2002 peněžní likvidita =

15 097 19 169

= 0,79

Ke konci roku 2001 společnost mírně převyšovala doporučenou hodnotu. Jako velmi nepříznivé lze hodnotit, že ke konci roku 2002 došlo ke snížení okamžité likvidity až pod hranici doporučené hodnoty. Pohotová likvidita (likvidita 2. stupně) Pohotová likvidita testuje tzv. „inkasní riziko“. Čím je ukazatel pohotové likvidity vyšší, tím jistější je úhrada krátkodobých peněžních závazků a to i

100

Podnikové finance v případě, že by přeměna pohledávek v peněžní prostředky vázla. Za optimální výši je považován interval 1,0 – 1,5. Rok 2001

Rok 2002 15 766 + 19 830 14 863

pohotová likvidita =

= 1,06

pohotová likvidita =

18 497 + 15 097 19 169

= 0,96

Stav inkasního rizika lze v obou letech hodnotit za poměrně nepříznivý. Ke konci roku 2001 společnost velmi nepatrně přesáhla dolní doporučenou hranici hodnoty a ke konci roku 2002 došlo ke snížení hodnoty až pod doporučenou hranici. Běžná neboli celková likvidita (likvidita 3. stupně) Běžná likvidita ukazuje, kolikrát pokrývají oběžná aktiva krátkodobé dluhy podniku. Tento ukazatel má význam především pro krátkodobé věřitele podniku a poskytuje jim cennou informaci do jaké míry jsou jejich krátkodobé investice chráněny hodnotou majetku. Čím vyšší je hodnota ukazatele, tím větší část oběžného majetku je kryta dlouhodobými zdroji. Za přiměřenou výši tohoto ukazatele se považuje interval 1,5 – 2,5. Rok 2001 běžná likvidita =

Rok 2002 941 + 15 766 + 19 830 14 863

= 2,46

1 218 + 18 497 + 15 097 běžná = 1,82 19 169 likvidita =

V roce 2001 byla pokryta 1 Kč krátkodobých dluhů 2,46 Kč oběžných aktiv. Tento výsledek lze považovat za velmi pozitivní, neboť je na horní hranici doporučené hodnoty. V roce 2002 došlo k poklesu, tzn., že 1 Kč krátkodobých dluhů byla pokryta 1,82 Kč oběžných aktiv. Rovněž tento výsledek lze považovat za uspokojivý, neboť hodnota se pohybuje v doporučeném intervalu, i když blíže k dolní hranici intervalu. Lepší přehled dává celkový přehled a graf, které vyjadřují vývoj jednotlivých ukazatelů hodnocení likvidity. Tabulka č. 12 – Přehled likvidity společnosti Okamžitá Doporučená Pohotová Doporučená Běžná Rok 2001 2002

likvidita

hodnota

likvidita

hodnota

likvidita

1,33 0,79

0,9 – 1,1

1,06 0,96

1,0 – 1,5

2,46 1,82

Doporučená hodnota

1,5 – 2,5

Finanční analýza

101

V ý v o j u ka za telů likv id ity 3 2

O kam žitá likvidita

1

Pohotová likvidita

0

B ěžná likvidita

2001

2002

Nedostatkem předchozích ukazatelů je skutečnost, že jsou odvozovány z údajů rozvahy sestavené vždy k určitému časovému okamžiku a mají statický charakter. K překonání tohoto nedostatku se často používá ukazatel odvozený z bokové veličiny cash flow konstruovaný jako poměr cash-flow z provozní činnosti ke stavu krátkodobých dluhů. V zahraniční literatuře se uvádí, že pro finančně zdravou firmu by tento ukazatel měl nabývat hodnot větších než 40 %. Rok 2001 16 376 14 863

= 110,18 %

Rok 2002 13 387 = 69,84 19 169 %

Jak z výše uvedeného výpočtu vyplývá, i přes to, že oproti roku 2001, kdy byla hodnota ukazatele 110,18 %, došlo v roce 2002 ke snížení hodnoty na téměř 70 %, jsou obě hodnoty vysoko nad doporučenou hodnotou. Rozdílové ukazatele Tyto ukazatele jsou rovněž zaměřeny především na likviditu podniku. Patří mezi ně: • čistý pracovní kapitál • čisté pohotové prostředky • čisté peněžně pohledávkové finanční fondy Nejvýznamnější je čistý pracovní kapitál ČISTÝ PRACOVNÍ KAPITÁL = OBĚŽNÁ AKTIVA – KRÁTKODOBÉ ZÁVAZKY Jak se vyvíjel čistý pracovní kapitál ve společnosti je zachycen v tabulce: Tabulka č. 13 – Vývoj čistého pracovního kapitálu společnosti. (tis. Kč) Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč) 2001 21 743 2002 15 881 Čistý pracovní kapitál vyjadřuje, jaký objem oběžných aktiv by zůstal v podniku k dispozici po úhradě všech splatných závazků, tedy charakterizuje

102

Podnikové finance platební schopnost podniku. Jak je z výše uvedené tabulky zřejmé, společnost má dostatečně vysoký čistý pracovní kapitál, i když jeho výše v roce 2002 klesá. Z výpočtů lze soudit, že společnost má k dispozici dostatek oběžných prostředků, jimiž může vedení společnosti volně disponovat pro realizaci svých záměrů.

Vývoj čistého pracovního kapitálu

30 000 2001

20 000

2002

10 000 0

Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)

Ukazatelé finanční stability a zadluženosti Věřitelské riziko Tento ukazatel vypovídá o tom, v jakém rozsahu používá podnik při svém financování cizí zdroje. Má hlavně význam pro dlouhodobé věřitele. Ve vyspělých tržních ekonomikách se hodnota poměru pohybuje v rozmezí 0,3 až 0,6 v závislosti na velikosti podniku, oboru podnikání a jiných faktorech. Rok 2001

Rok 2002

Zadluženost =

18 539 43 382

= 0,43

zadluženost =

23 620 46 933

= 0,50

Finanční stabilita Tento ukazatel udává, do jaké míry je majetek podniku kryt vlastními zdroji (vlastním kapitálem). Snahou by mělo být nalezení optimálního poměru mezi financováním z vlastních a cizích zdrojů. Za empiricky zjištěné optimum se považuje struktura pasiv, v níž na vlastní zdroje připadá 50 %, na dlouhodobé cizí zdroje 30 % a na krátkodobé cizí zdroje 20 %. Rok 2001 finanční stabilita =

24 843 43 382

= 0,57

Rok 2002 finanční stabilita =

23 313 46 933

= 0,50

Společnost při financování své činnosti využívá z více jak poloviny vlastní zdroje. Na 1 Kč aktiv v roce 2001 připadá 39 haléřů cizích zdrojů a 61 haléřů vlastních zdrojů. Tento podíl se v roce 2002 mění na 45 haléřů cizích zdrojů a 55 haléřů vlastních zdrojů. Vzhledem k činnosti společnosti lze považovat dosažené hodnoty za vyvážené.

Finanční analýza

103

Predikce finanční tísně Altmanova Z-skóre Tabulka č. 14 – Výpočet Altmanova indexu Ukazatel váha 2001 ∑

%

2002 ∑

%

ČPK/aktiva celkem Zadržené výdělky/aktiva celkem EBIT/aktiva celkem Základní kapitál/celkové dluhy Tržby (výnosy)/aktiva celkem Z faktor

7,13 8,94 25,99 0,10 57,84 100

0,34 0,45 0,28 0,10 3,03

5,35 8,36 19,07 0,92 66,30 100

0,717 0,847 3,107 0,420 0,998

0,50 0,53 0,42 0,13 2,91

0,358 0,449 1,305 0,005 2,904 5,021

Vyhodnocení: finanční zdraví ……………………………………………. . „ šedá zóna“ ……………………………………………… > vysoká pravděpodobnost bankrotu ……………………….. .

0,244 0,381 0,870 0,042 3,024 4,561

Z > 2,70 Z є < 1,21;2,69 Z < 1,2

Společnost hodnotou Altmanova Z-skóre značně převyšuje v obou sledovaných letech horní hranici rozpětí. Podle pravidel vyhodnocení modelu to znamená, že podnik nemá žádné finanční problémy a hrozbě úpadku je velmi vzdálen.

Úkol k textu. Seznamte se s členěním a metodami finanční analýzy a jednotlivými ukazateli Úkol k zamyšlení. Jaký význam mají mimo finanční informace? Korespondenční úkol. Zpracujte finanční analýzu libovolného podniku – účetní závěrky jsou povinně uloženy na obchodním rejstříku.

104

Podnikové finance

Shrnutí kapitoly Finanční analýza je základním kamenem řízení podnikových financí. Uživateli finanční analýzy jsou manažeři, vlastníci, věřitelé, banky a další. Finanční analýzu v nejširším slova smyslu je možno definovat jako řadu metod, které přispívají k řešení nejrůznějších rozhodovacích úloh. Jejím účelem je především vyjádřit pokud možno komplexně finanční situaci podniku, tzn. podchytit všechny její složky, případně při podrobnější analýze zhodnotit některou ze složek finanční analýzy (rozbor zadluženosti, rozbor rizik platební neschopnosti atd.). Finanční analýza představuje ohodnocení minulosti, současnosti a předpokládané budoucnosti podniku. Finanční analýza jako formalizovaná metoda poměřuje získané údaje mezi sebou navzájem a rozšiřuje tak jejich vypovídací schopnost. Umožňuje tak dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku, podle nichž je možné přijímat rozhodnutí.

Otázky. Kdo jsou uživatelé finanční analýzy? Jaké znáte metody finanční analýzy? Vyjmenujte typy ukazatelů finanční analýzy

Oceňování podniku

11. OCEŇOVÁNÍ PODNIKU V této kapitole se dozvíte: •

Cíle a účely oceňování podniku;

•

Účetní ocenění;

•

Tržní ocenění;

•

Možné postupy pro získávání ukazatelů hodnoty podniku.

Budete schopni: •

Nalézat východiska pro ocenění podniku;

•

Stanovit účetní a tržní hodnotu podniku.

. Klíčová slova této kapitoly: Česky hodnocení oceňování Oceňovací postup aktiva Závazky a pohledávky Účetní cena Tržní cena Prodejní cena Plánovaná cena garance banka Lidský kapitál Licence a software

English evaluation pricing Pricing procedure assets Payables and receivables Accounting price Market price Sales price Projected / planned price waranty bank Human resources Licenses and software Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 0 hodiny (teorie + řešení úloh)

105

106

Podnikové finance Cíle a účely ocenění podniku Ocenění podniku představuje velmi složitou oblast financování. Je to dáno tím, že cena podniku je ovlivněna řadou okolností – konkurence v regionu, tradice, časové hledisko, úroveň technologie, úroveň kvalifikace pracovních sil apod. Při oceňování podniku také hraje roli účel ocenění – pro potřeby bank k posouzení poskytnutí úvěru, pro potřeby akcionářů, pro případnou fůzi s jinou společností, apod.

Účetní ocenění podniku Vychází z účetních údajů podniku. Zjednodušeně lze říci, že cena je dána výši aktiv a pasiv podniku. A právě ocenění majetku podniku je jednou ze složitých problematik účetnictví. Mnoho účetních jednotek například při sestavování odpisových plánů vychází z daňových sazeb (pro zjednodušení) což vede ke stanovení zůstatkové ceny majetku v takové výši, která mnohdy neodpovídá reálnému stavu. Přitom tyto účetní jednotky v podstatě porušují zákon o účetnictví, který ukládá „věrně a pravdivě zobrazovat majetek a závazky účetní jednotky“. Účetní odpisový plán by měl vycházek z předpokládané doby životnosti jednotlivého majetku a tedy zohledňovat například u stejné technologie její využití na jednu nebo tři směny. (např. odpisy šicích strojů na dílně s jednosměnným provozem by měl být odlišný os odpisu strojů v dílně, která pracuje na tři směny, tedy je využívána 24 hodin denně.) Současně jednorázový odpis drobného dlouhodobého majetku vede k nulové zůstatkoví ceně, která však opět neodpovídá skutečnosti. Ocenění dalších složek majetku – zásob materiálu, zboží a hotové výroby dává určité volné mantinely pro stanovení jejich výše, neboť zákon závazně stanoví ocenění vlastními výrobními náklady. Určení přesné výše výrobních nákladů na jednici lze stanovit u individuální zakázkové výroby. U velkosériové výroby lze na jednici přiřadit dle zvolené metody poměrně přesně přímé výrobní náklady. Ocenění režijních nákladů využívá různých metod přirážek – viz předmět Náklady a kalkulace. Tržní ocenění představuje konglomerát mnoha faktorů: Vliv ocenění jednotlivých složek oběžných aktiv – zásoby, pohledávky, finanční majetek a investice. Účetní ocenění je vždy cenou pořízení, která může být velmi odlišná od ceny reálné – tržní. Cena složek aktiv se vyvíjí. Cena budovy, pozemku může dosáhnou v čase několikanásobně vyšší tržní ve srovnání s cenou účetní. Vstupují vlivy jako jsou umístění budovy, okolí stavby, dopravní dostupnost, okolní konkurence apod. Mnoho složek aktiv v čase zastarává – například materiál a komponenty pro elektrotechnický průmysl se vyvíjejí velmi rychle a jejich aktuální pořizovací ceny se snižují . Tržní cena je pak o mnoho nižší než účetní.. Tržní oceňování lidského kapitálu – tedy skladba, řemeslná a vzdělanostní úroveň zaměstnanců je dalším prvkem ve stanovení celkové tržní ceny podniku. Představuje komplikovaný souhrn mnoha faktorů z oblasti personalistiky : • úroveň vzdělanosti

Oceňování podniku • • • • • •

profesní struktura praxe celková a v konkrétním podniku podíl mužů a žen věková struktura schopnosti a dovednosti pracovníků ochota k celoživotnímu vzdělávání a další faktory.

Jméno, značka, tradice, historie podniku jsou další faktory, které zvyšují nebo snižují tržní cenu podniku. Nemalý význam má mikro a makro okolí podniku. V současné době globalizace pak vstupují další vlivy – politická situace v zemi sídla podniku či strategické umístění země. Jde tedy o posouzení strategického významu podniku jako celku v regionu a čase v souvislosti s jeho působením na trhu – viz fúze a akvizice. Oceňování podniku pro potřeby bank souvisí s potřebou bank posoudit návratnost úvěru. Banky mají sestaveny parametry hodnocení struktury a výše složek majetku, zejména dlouhodobého majetku, zásob, finančního majetku, pohledávek apod. podnik může poskytovat záruku na úvěr v podobě zástavy části majetku a způsob ocenění této záruky stanoví sama banka. Časové hledisko ocenění podniku souvisí s budoucí hodnotou kapitálu – peněz. Současně má význam také strategie při akvizici, případně fúzi dvou a více společností, kdy jeden podnik kupuje druhý s určitým strategickým cílem – (zajištění dominantního postavení na trhu, vlastnictví určité licence či certifikátu, existence strategické smlouvy apod.).

107

108

Podnikové finance

Úkol k textu. Zamyslete se nad odpisovým plánem v kontextu účetního ocenění podniku

Úkol k zamyšlení. Ocenění pohledávek v účetnictví vychází z celkového stavu odsouhlasených pohledávek. Je však toto ocenění reálné? Část pro zájemce. Samostatnou kapitolou je oceňování finančního majetku ve formě podílu na jiné společnosti. Zamyslete se nad nominální a reálnou hodnotou této finanční investice.

Shrnutí kapitoly. Cíle a účely oceňování podniku účetní ocenění tržní ocenění oceňování podniku pro potřeby bank časové hledisko oceňování podniku možné postupy pro ocenění podniku hodnota aktiv hodnota závazků a pohledávek hodnota lidského potenciálu hodnota zásob hodnota finančních investic.

Otázky: Komu je určeno účetní a tržní ocenění podniku? Jaká jsou východiska pro účetní ocenění? Jmenujte vlivy na tržní cenu podniku a jaké znáte postupy stanovení tržní ceny ? Další zdroje. Auditovaná výroční zpráva některé akciové společnosti v českém a anglickém jazyce.

Informační systémy pro finanční řízení podniku

12. INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO FINANČNÍ ŘÍZENÍ PODNIKU

V této kapitole se dozvíte: •

Vliv podnikových procesů a informačních technologií na postupy a metody podnikových financí;

•

Příklad aplikační architektury informačního systému SAP R/ 3;

•

Hlavní účetní knihy, knihy závazků, pohledávek, skladová evidence.

Budete schopni: •

Orientovat se v aplikaci informačního systému v kontextu procesů podniku;

•

Aplikovat teoretické znalosti do řízení podnikových financí.

Klíčová slova této kapitoly: Česky hlavní kniha vedlejší knihy verifikace dodavatelské faktury zpracování odběratelských faktur výpočet odpisů výkaznictví aplikační architektura procesní architektura .

English general ledger (G/L) subledgers vendor invoice verification processing of customer invoices calculation of depreciation reporting application architecture process architecture

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 1 hodiny (teorie + řešení úloh)

109

110

Podnikové finance Vliv podnikových procesů a informačních technologií na postupy a metody podnikových financí - Vývoj informačních technologií v oblasti podnikových financí v posledních 6 letech - Aktuální trendy Informační systémy v posledních letech prošly obrovským vývojem a světové statistiky uvádějí, že podniky investují plnou polovinu svých nákladů na zdokonalení a zlepšení informačních systémů. V naší ekonomice jsou tyto trendy zaznamenány v posledním období také a souvisejí s potřebou a nutností mít dostupné informace v určitém setřídění a v reálném čase – např. potřeba aktuálního položkového sestavení skladu zásob, pohledávek, závazků apod. Informační systémy – příklad SAP jsou nastaveny tak, že veškeré pohyby (např. příjem a výdej položek ze skladu) je v okamžiku vyskladnění okamžitě zaúčtováno v tzv. hlavní knize – účetním deníku. Vyvstává nutnost přesného vygenerování veškerých možných účetních pohybů, které jsou předem zachyceny v členění na střediska a zakázky, či v jiném zadaném členění. Aplikace informačních systémů je otázkou dialogu se zákazníkem a určení základních požadavků, které zákazník od systému požaduje a jejich následná implementace do systému. 1. Dnešní obvyklá procesní architektura výrobního podniku je dána samotným výrobním procesem. Systémy umožňují sestavovat dle zadaných výkonových norem a norem spotřeby materiálu optimální dávky výroba, či výpočty výrobní doby a celkových výrobních nákladů výroby, včetně vyhodnocení skladových položek a sestavení objednávek chybějících položek na sklad. Pracovníci odbytového a výrobního oddělení mají tak k dispozici aktuální informace o možnostech výroby pro svá rozhodnutí. Systémy jsou také z pohledu účetnictví snadno schopny sestavovat tzv. odváděcí výkazy výroby – sledování dokončené a nedokončené výroby a její ocenění v závislosti na nastavených parametrech. 2. Dnešní obvyklá procesní architektura podniku poskytujícího služby vychází z převažující činnosti podniku – poskytování služeb. Systémy umožňují sledování objednávek – zakázek a jejich vyhodnocování – sledování jejich fází plnění až po konečné splnění zakázky. 3. -

Příklad aplikační architektury informačního systému SAP R/3 Hlavní kniha Některé vedlejší knihy Zpracování dodavatelských faktur Zpracování odběratelských faktur Výpočet odpisů Výkaznictví

Informační systém SAP vychází z propojení jednotlivých „pomocných“ agend (dodavatelské faktury, odběratelské faktury, sklady, pokladna, banka, majetek aj.) na hlavní knihu. Jedná se v podstatě o nastavení všech „pohybů“, které se dějí v podniku a jejich slovní popis se současným nastavením zaúčtování do hlavní knihy tak, že obsluha v podstatě nevnímá, že její zápis – příklad příjem do

Informační systémy pro finanční řízení podniku pokladny je současně zaúčtován do hlavní knihy. Úkolem účetní je pak kontrola nestandardních zápisů – tzn. zápisů, které ji systém sám vygeneruje a jejich případná korekce po zjištění skutečné podstaty účetního dokladu. Současně systém zaručuje vedení agendy pod určitým číselným označením – např. zavedení objednávky na dodání materiálu pro zadanou zakázku je využíváno v dalších agendách – k pořízení příjemky na sklad stačí zadat číslo objednávky a systém automaticky doplní její položky. Při fakturaci zakázek pak umožňuje SAP automatické vygenerování odběratelské faktury na základě nákladů označených číslem zakázky a doplnění ziskové a režijní přirážky, případně doplní sjednanou pevnou cenu zakázky. Vyhodnocení zakázky probíhá rovněž automatickyzadáním čísla zakázky či objednávky. Systém má navíc sledování jednotlivých uživatelů (průměrná doba zadání položky, celková doba využívání systému, vyhodnocování četnosti chyb a omylů apod.) Systém sestavuje výkazy pro daňovou agendu – sestavení výkazů zisku a ztrát za střediska a celý podnik, rozvahy a také DPH, daní ze závislé činnosti, sestavy pro OSSZ, pojišťovny apod.

Příklad. V modulu odbyt SAP se zadávají objednávky pod určitým číslem. Materiálová potřeba na zakázku je dána zadanými procesy – fázemi výroby zakázky v kalkulacích. Automaticky je vygenerována spotřeba materiálu, případná objednávka chybějícího materiálu na číslo zakázky. Současně probíhá vygenerování objednávek externích služeb a tisk, resp. zaslání požadavku (objednávky) e-mailem dodavateli. Nastává samotný výrobní proces a po uzavření – dokončení zakázky po zadání čísla objednávky ve fakturaci dochází k automatickému vygenerování vydaných faktur. Předem jsou nastavena a data o marži na provedený výkon.

Úkol k textu. Zamyslete se nad číselnými řadami zakázek, operací, objednávek. Pozn. Zakázka má přiřazeno číslo, skládá se z řady operací (opět odlišeny symboly), s různou materiálovou náročností a náročností na externí služby. Následné objednávky externích služeb mohou být adresovány několika subdodavatelům. Jednotliví externí dodavatelé pracují současně na několika zakázkách. Kdyby byla ke každé zakázce generována objednávka s různým číslem všem externím dodavatelům, byly by to „stohy papíru“. Systém sestaví objednávky ke všem dosud „nevyřízeným“ zakázkám různým externím dodavatelům – tzn. jednu objednávku k několika zakázkám.

111

112

Podnikové finance

Úkol k zamyšlení. Zamyslete se na analytikami účtů, středisky, závody podniku a jejich informačním systémem.

Část pro zájemce. www. sap.com

Shrnutí kapitoly. Informační systémy podniku jsou základním zdrojem informací pro rozhodování. Bez dostatečného množství a kvality informací je řízení a rozhodování ztíženo. Budování informačních systémů prodělalo v posledních letech obrovský rozmach. Nejedná se pouze o naplnění zákonné povinnosti vedení účetnictví, ale také o další mimoúčetní informace. Vyhodnocení prodeje – rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, vyhodnocení stavu a skladby zásob materiálu a výrobků, stav financí, saldo závazků a pohledávek, stav a stupeň opotřebení majetku, údaje o zaměstnancích, mzdách a další a další.

Otázky. Jaké jsou základní cíle při budování informačního systému? Na čem je závislá procesní struktura IS ? Proč je pro implementaci systému nutné znát strategii, procesy, technologii a organizační strukturu podniku?

Předpokládám, že každý pracujete ve firmě a svým způsobem se každý den stáváte „zadavatelem“ informací do systému.

Další zdroje. www.sap.com www.accenture.com

Mezinárodní společnosti, fúze, akvizice

13. MEZINÁRODÍ SPOLEČNOSTI, FÚZE, AKVIZICE

V této kapitole se dozvíte: •

Podstata fúze, příprava;

•

Cíle a ekonomické předpoklady fúze;

•

Náklady fúze;

•

Oddělování částí podniků.

Budete schopni: •

Definovat cíl fúze;

•

Popsat přípravu, průběh a důsledky fúzí.

Klíčová slova této kapitoly: Česky spolupráce akvizice spojení arbitráž oddělení finanční ředitel generální ředitel auditor řízení změn

English co-operation aquisition merge atbitrage separation Financial director, Chief of Economics Office (CEO) General director Auditor change management

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 2 + 0 hodiny (teorie + řešení úloh)

113

114

Podnikové finance Fúze a akvizice jsou klasickými úlohami kapitálového rozpočetnictví. Kupující společnost – „akvizitor“ – kupuje cílovou společnost. Rozdíl mezi fúzemi a akvizicemi je minimální. Smysl tohoto rozlišení je v tom, že u fúzí jde o více méně „přátelské“ spojení dvou firem, které managmenty obou firem vnímají jako prospěšné, zatímco akvizice může být vnímána jako poněkud méně přátelská, nebo i nepřátelská akce. V poslední době toto rozlišení není tak významné. Spíše se dá říci, že je z technických důvodů jednodušší se dívat na spojení dvou firem jako na nákup jedné firmy druhou. V těchto úlohách kapitálového rozpočetnictví se zjišťuje, zda je nákup cílové firmy pro akvizitorskou firmu investicí (investicí s kladnou čistou hodnotou). Cílová firma by měla být akvizitorskou firmou koupena, jestliže jejich spojení generuje dostatečnou dodatečnou pozitivní hodnotu – synergický efekt. Synergický efekt vzniká, když „dvě společnosti mají vetší hodnotu dohromady než odděleně“. Fúze se objevují ve vlnách a v různém období dominovaly různé druhy fúzí. Na začátku 20. století dominovaly horizontální fúze mezi podniky stejného odvětví. Ve 20. a 30. letech převládly horizontální fúze (podniky navazující v produkčním řetězci) a v 60. a 70. letech převládaly fúze konglomerátní, kde se spojovaly různé podniky, bez ohledu na předmět výroby. V 80. letech docházelo k rozsáhlému rozbíjení konglomerátů. Důvodem bylo, že podniky byly příliš velké a neefektivní a výhody výnosů z rozsahu byly pohlceny složitou organizací. Nelze říci, že by některý druh fúzí měl lepší výsledky než jiný. Důležité pojmy : Merges, Acquisitions …….fúze Merges ………………… spojení dvou relativně rovnocenných podnikatelských subjektů Acquisitions………………převzetí menší (slabší) firmy ze strany agresivnější (silnější) firmy Divestitures……………….oddělení částí podniku do samostatných podnikatelských subjektů s cílem specializovat jednotlivé subjekty pouze na určitou podnikatelskou oblast. Due Diligence…………….období před fúzí, kdy dochází k vyhodnocování výhodnosti fúze - postupy a předmět vyhodnocování výhodnosti fúze viz. základní literatura LOB ………………………leverage buy out (viz. základní literatura) MOB………………………management buy out (viz. základní literatura) Fúze vertikální, horizontální, konglomerátní ….viz. základní literatura Ekonomická podmínka fůze je dána logickou rovnicí, kdy očekáváme, že spojením dvou podniků, které mají určitou hodnotu, vznikne nový podnik s vyšší hodnotou. Zjednodušeně lze zapsat : zisk = PVAB – ( PVA + PVB) Je-li zisk kladný, je fůze ekonomicky zdůvodnitelná. Musíme však uvážit i náklady na akvizici a jestliže i po započtení těchto nákladů je budoucí hodnota nové firmy vyšší, teprve pak je fůze ekonomicky zdůvodnitelná.

Mezinárodní společnosti, fúze, akvizice

Hlavní motivy pro fúze: rozšíření trhu, upevnění pozice na trhu, získání tržní výhody a úspor, odstranění konkurence, spekulace v oblasti obchodování s vlastními akciemi, zisk. Hlavní motivy divestiture: redukce nákladů, zjednodušení řízení podniku, tlak antimonoponího úřadu, spekulace v oblasti obchodování s vlastními akciemi, zisk. Příklady fúzi z praxe: Z oblasti informačních technologií (dle Gartner Group, 29 March 2001): Listed below are some recent industry examples of MAD activities in the enterprise and SCM software domain that demonstrate the volatility of the ownership of software products: • Ariba — SupplierMarket.com for a widened procurement offering. • Aspen Technology — Chesapeake Decision Systems (MIMI) for supply chain planning (SCP),Bechtel PIMS for refinery planning and PetrolSoft for transportation management. • Baan (now Invensys) — Aurum Software for sales force automation, Antalys and Beologic for sales configuration, Berclain for finite manufacturing scheduling and Caps Logistics for strategic network planning. • Descartes — Calixon for global visibility, Roadshow for routing/scheduling and E-Transport for visibility of ocean shipments. • E3 — E-Millennium for collaboration and Market Data Systems for demographic store mapping. • Geac Computer — JBA and System 21 for retail ERP. • i2 Technologies — Aspect Development and Supplybase for content management, Inforem for retail replenishment, Innomat for configuration management, ITLS for transportation management, Makoro for category management in retail, Smart Technology for business-to-consumer order management, Think Systems for demand planning, and Optimax for scheduling and sequencing. • Intentia — PMSim for manufacturing planning. • J.D. Edwards — Numetrix for SCP for manufacturing and distribution. • Manugistics — Avyx for manufacturing planning, ProMIRA for materials planning, Marketing Solutions (Lewandoski Optimization) for routines in NetWORKS Demand and Talus Solutions for pricing optimization. • MAPICS — Thru-Put (with PivotPoint acquisition) for manufacturing finite scheduling. • McHugh Software International — Weseley Software (now McHugh Tracs) for transportation planning and Gagnon Associates for labor management. • Nonstop Solutions — Supply Chain Solutions for demand planning and replenishment. • Optum — Metasys Software for transportation planning. • PeopleSoft — Distinction Software for forecasting and distribution planning, Red Pepper for manufacturing tactical and finite scheduling, and Vantive for CRM with knowledge capital rights to VistaCPG for promotion planning from The Vista Technology Group. • QRS — RockPort Trade Systems for international trade and logistics.

115

116

Podnikové finance • SynQuest — Bender Technologies for transportation planning. Příklad divestiture z praxe: Český Telecom (oddělení rekreačních zařízení, stravovacích zařízení, internetového obchodního portálu a dalších do samostatných podnikatelských subjektů) Tlak na Microsoft ze strany amerického úřadu pro volnou hospodářskou soutěž na oddělení části podniku prodávající operační systém a software a případně dalších částí, zabývajících se podnikáním v dalších oblastech.

Úkol k textu. Seznamte se s průběhem a důsledky libovolné fůze

Úkol k zamyšlení. Spojení dvou podniku se vybudovanými strategiemi, technologií, procesy a organizační strukturou vede nutně ke sladění všech těchto systému obou podniků. Vzniká nová organizační struktura spojených podniků – ze dvou generálních ředitelů je jen jeden. Zamyslete se nad spojením dvou podniků s naprosto odlišnou organizační strukturou a „podnikovou kulturou“.

Mezinárodní společnosti, fúze, akvizice

Shrnutí kapitoly. Hl up a ob

avní motivy pro fúze: rozšíření trhu, evnění pozice na trhu, získání tržní výhody úspor, odstranění konkurence, spekulace v lasti obchodování s vlastními akciemi, zisk.

Typy fúzí : Fúze vertikální horizontální, konglomerátní. Ekonomická podmínka fúze je dána logickou rovnicí, kdy očekáváme, že spojením dvou podniků, které mají určitou hodnotu, vznikne nový podnik s vyšší hodnotou. zjednodušeně lze napsat zisk = PVAB – ( PVA + PVB) Je-li zisk kladný, je fúze ekonomicky zdůvodnitelná. Musíme však uvážit i náklady na akvizici a jestliže i po započtení těchto nákladů je budoucí hodnota nové firmy vyšší, teprve pak je fúze ekonomicky zdůvodnitelná.

Otázky. Definujte podstatu a důvody fúzí? Definujte opak fúze – oddělování (divestiture) uveďte příklady

A to je konec…

117

118

Podnikové finance

Řešení úloh, přílohy

ŘEŠENÍ ÚLOH Řešení úloh. Úloha číslo 1. Výkaz zisků a ztrát Tržby za prodej zboží Náklady na pořízení zboží Provozní zisk Finanční zisk Mimořádný zisk Celkem hospodářský výsledek

100 000 50 000 50 000 0 0 + 50 000

Rozvaha Aktiva celkem Stálá aktiva Oběžná aktiva Zásoby Finance Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Zisk běžného roku Cizí zdroje Závazky

450 000 0 150 000 300 000 450 000 200 000 50 000 200 000

119

120

Podnikové finance - přílohy

USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK ROZVAHY SESTAVOVANÉ V PLNÉM ROZSAHU PRO ROK 2004 Rozvaha (sestavená v plném rozsahu) Označení řádku výkazu

Obsah položky (způsob výpočtu)

Přiřazený účet Brutto

Korekce

AKTIVA CELKEM [A. + B. + + C. + D.] A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek [B.I. + B.II. + + B.III.]

B.I.

Dlouhodobý nehmotný majetek [∑ B.I.1. až B.I.8.]

B.I.1.

Zřizovací výdaje

011

(-)071, (-)091AÚ

2.

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje

012

(-)072, (-)091AÚ

3.

Software

013

(-)073, (-)091AÚ

4.

Ocenitelná práva

014

(-)074, (-)091AÚ

5.

Goodwill

(+/-)015

(+/-)075, (-)091AÚ

6.

Jiný dlouhodobý nehmotný majetek

019

(-)079, (-)091AÚ

7.

Nedokončený majetek

8.

Poskytnuté zálohy nehmotný majetek

dlouhodobý na

353

nehmotný 041 dlouhodobý 051

B.II.

Dlouhodobý hmotný majetek [∑ B.II.1. až B.II.9.]

B.II.1.

(-)093 (-)095AÚ

Pozemky

031

(-)092AÚ

2.

Stavby

021

(-)081, (-)092AÚ

3.

Samostatné movité věci a soubory movitých 022 věcí

(-)082, (-)092AÚ

4.

Pěstitelské celky trvalých porostů

025

(-)085, (-)092AÚ

5.

Základní stádo a tažná zvířata

026

(-)086, (-)092AÚ

6.

Jiný dlouhodobý hmotný majetek

029, 032

(-)089, (-)092AÚ

7.

Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek

042

(-)094

8.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný 052 majetek

(-)095AÚ

Oceňovací rozdíl k nabytému majetku

(+/-)097

(+/-)098

061

(-)096AÚ

pod 062

(-)096AÚ

9. B.III. B.III.1. 2.

Dlouhodobý finanční majetek [∑ B.III.1. až B.III.7.] Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních podstatným vlivem

jednotkách

3.

Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly

4.

Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, 066 podstatný vliv

063, 065

(-)096AÚ (-)096AÚ

5.

Jiný dlouhodobý finanční majetek

067, 069

(-)096AÚ

6.

Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek

043

(-)096AÚ

7.

Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční 053 majetek

(-)095AÚ

C.

Oběžná aktiva [C.I. + C.II. + + C.III. + C.IV.]

C.I.

Zásoby [∑ C.I.1. až C.I.6.]

C.I.1.

Materiál

111*, 112, 119

(-)191

2.

Nedokončená výroba a polotovary

121, 122

(-)192, (-)193

3.

Výrobky

123

(-)194

Řešení úloh, přílohy

121

4.

Zvířata

124

(-)195

5.

Zboží

131*, 132, 139

(-)196

6.

Poskytnuté zálohy na zásoby

151, 152, 153

(-)197, (-)198, (-)199

C.II.

Dlouhodobé pohledávky [∑ C.II.1. až C.II.8.]

C.II.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

311AÚ, 312AÚ, , 315AÚ

313AÚ, (-)391AÚ

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

351AÚ

(-)391AÚ

3.

Pohledávky - podstatný vliv

352AÚ

(-)391AÚ

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a 354AÚ, 355AÚ, 358AÚ za účastníky sdružení

5.

Dlouhodobé poskytnuté zálohy

314AÚ

6.

Dohadné účty aktivní

388AÚ

7.

Jiné pohledávky

335AÚ, 374AÚ, 378AÚ

8.

Odložená daňová pohledávka

481AÚ

C.III.

Krátkodobé C.III.9.]

pohledávky

[∑

C.III.1.

C.III.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

(-)391AÚ

371AÚ, 375AÚ,

373AÚ, (-)391AÚ 376AÚ,

312AÚ,

313AÚ, (-)391AÚ

až 311AÚ, 315AÚ

2.

Pohledávky - ovládající a řídící osoba

351AÚ

(-)391AÚ

3.

Pohledávky - podstatný vliv

352AÚ

(-)391AÚ

4.

Pohledávky za společníky, členy družstva a 354AÚ, za účastníky sdružení 398AÚ

355AÚ,

358AÚ, (-)391AÚ

5.

Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění

336

(-)391AÚ

6.

Stát - daňové pohledávky

341, 342, 343, 345

(-)391AÚ

7.

Krátkodobé poskytnuté zálohy

314AÚ

(-)391

8.

Dohadné účty aktivní

388AÚ

9.

Jiné pohledávky

335AÚ, 374AÚ, 378AÚ

371AÚ, 375AÚ,

373AÚ, (-)391AÚ 376AÚ,

Krátkodobý finanční majetek [∑ C.IV.1. až C.IV.4.]

C.IV. C.IV.1.

Peníze

211, 213, (+/-)261

2.

Účty v bankách

221, (+/-)261

3.

Krátkodobé cenné papíry a podíly

251, 253, 256, 257

(-)291AÚ

Pořizovaný krátkodobý finanční majetek

259

(-)291AÚ

4. D.I.

Časové rozlišení [∑ D.I.1. až D.I.3.]

D.I.1.

Náklady příštích období

381

2.

Komplexní náklady příštích období

382

3.

Příjmy příštích období

385

122

Podnikové finance - přílohy Označení řádku výkazu

Obsah položky [způsob výpočtu]

Přiřazený účet

PASIVA CELKEM [A. + B. + C.] A.

Vlastní kapitál [∑ A.I. až A.V.]

A.I.

Základní kapitál [∑ A.I.1. až A.I.3.]

A.I.1.

Základní kapitál

411 nebo 491

2.

Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)

(-)252

3.

Změny základního kapitálu

(+/-)419

Kapitálové fondy [∑ A.II.1. až A.II.4.]

A.II. A.II.1.

Emisní ážio

412

2.

Ostatní kapitálové fondy

413

3.

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (+/-)414

4.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

(+/-)418

A.III.

Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku [A.III.1. + A.III.2.]

A.III.1.

Zákonný rezervní fond/Nedělitelný fond

421, 422

Statutární a ostatní fondy

423, 427

2. A.IV.

Výsledek hospodaření minulých let [A.IV.1. + A.IV.2.]

A.IV.1.

Nerozdělený zisk minulých let

428

Neuhrazená ztráta minulých let

(-)429

2. A.V.

Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) [řádek *** výkazu zisku a ztráty]

B.

Cizí zdroje [B.I. + B.II. + B.III. + B.IV.]

B.I.

Rezervy [∑ B.I.1. až B.I.4.]

B.I.1.

Rezervy podle zvláštních právních předpisů

451

Rezerva na důchody a podobné závazky

459AÚ

3.

Rezerva na daň z příjmů

453

4.

Ostatní rezervy

459AÚ

2.

Dlouhodobé závazky [∑ B.II.1. až B.II.10.]

B.II. B.II.1.

Závazky z obchodních vztahů

, 478AÚ, 479AÚ

2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

471AÚ

3.

Závazky - podstatný vliv

472AÚ

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k 364AÚ, 365AÚ, 366AÚ, 367AÚ, 368AÚ účastníkům sdružení

5.

Dlouhodobé přijaté zálohy

475AÚ

6.

Vydané dluhopisy

473AÚ, (-)255

7.

Dlouhodobé směnky k úhradě

478AÚ

8.

Dohadné účty pasivní

389AÚ

Jiné závazky

372AÚ, 373AÚ, 377AÚ, 379AÚ, 474AÚ, 479AÚ

Odložený daňový závazek

481AÚ

9. 10. B.III. B.III.1.

Krátkodobé závazky [∑ B.III.1. až B.III.11.] Závazky z obchodních vztahů

321

2.

Závazky - ovládající a řídící osoba

361, 471AÚ

3.

Závazky - podstatný vliv

362, 472AÚ

4.

Závazky ke společníkům, členům družstva a k 364AÚ, 365AÚ, 366, 367AÚ, 368AÚ, 398AÚ účastníkům sdružení

5.

Závazky k zaměstnancům

6.

Závazky ze sociálního zdravotního pojištění

7.

Stát – daňové závazky a dotace

341, 342, 343, 345, 346, 347

8.

Krátkodobé přijaté zálohy

324, 475AÚ

9.

Vydané dluhopisy

241, 473AÚ, (-)255

, 322, 325, 478AÚ, 479AÚ

331, 333, 479AÚ zabezpečení

a 336, 479AÚ

Řešení úloh, přílohy 10. 11.

123

Dohadné účty pasivní

389AÚ

Jiné závazky

372AÚ, 373AÚ, 377AÚ, 379AÚ, 474AÚ, 479AÚ

Bankovní úvěry a výpomoci [∑ B.IV.1. až B.IV.3.]

B.IV. B.IV.1.

Bankovní úvěry dlouhodobé

2.

Krátkodobé bankovní úvěry

221AÚ, 231, 232AÚ, 461AÚ

3.

Krátkodobé finanční výpomoci

249

C.I.

461AÚ

Časové rozlišení [C.I.1. + C.I.2.]

C.I.1.

Výdaje příštích období

383

2.

Výnosy příštích období

384

Položka

Obsah položky

C.II.

Dlouhodobé pohledávky

C.II.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

C.III.

Krátkodobé pohledávky

C.III.1.

Pohledávky z obchodních vztahů

Účet

Korekce

311AÚ

(-)391AÚ

311AÚ

(-)391AÚ

Vysvětlivky k rozvaze K jednotlivým řádkům rozvahy jsou přiřazeny konkrétní účty aktiv a pasiv. U účtů aktiv jsou jednotlivé položky (u kterých je to přípustné) upraveny ještě o účty představující korekci jejich brutto hodnoty. Jedná se o účty oprávek a účty opravných položek. Pokud je u účtu poznámka „ AÚ“ , znamená tato zkratka „ analytický účet“ a pro uživatele je pak nezbytné u takového účtu zajistit analytické členění, které umožní bezproblémové sestavení rozvahy k okamžiku sestavení účetní závěrky. Příklad: účet 311-Pohledávky z obchodních vztahů V jednotlivých součtových řádcích rozvahy je uveden způsob jejich výpočtu.

124

Podnikové finance - přílohy USPOŘÁDÁNÍ A OZNAČOVÁNÍ POLOŽEK VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY SESTAVOVANÉHO V PLNÉM ROZSAHU PRO ROK 2004 - DRUHOVÉ ČLENĚNÍ Výkaz zisku a ztráty - druhové členění (sestavený v plném rozsahu)

Označení řádku výkazu

Obsah položky [způsob výpočtu]

Přiřazený účet

I.

Tržby za prodej zboží

604

A.

Náklady vynaložené na prodané zboží

504

+

Obchodní marže [I. - A.]

II.

Výkony [∑ II.1. až II.3.]

II.1. 2. 3.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

601, 602

Změna stavu zásob vlastní činnosti

611, 612, 613, 614

Aktivace

621, 622, 623, 624

B.

Výkonová spotřeba [B.1. + B.2.]

B.1.

Spotřeba materiálu a energie

501, 502, 503

Služby

511, 512, 513, 518

2. +

Přidaná hodnota [I. - A. + II. - B.]

C.

Osobní náklady [∑ C.1. až C.4.]

C.1.

Mzdové náklady

521, 522

2.

Odměny členům orgánů společnosti a družstva

523

3.

Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní 524, 525, 526 pojištění Sociální náklady

527, 528

D.

4.

Daně a poplatky

531, 532, 538

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného 551, 557 majetku

III.

Tržby z prodeje dlouhodobého materiálu [III.1. + III.2.]

III.1. 2.

majetku

a

Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

641

Tržby z prodeje materiálu

642

F.

Zůstatková cena prodaného majetku a materiálu [F.1. + F.2.]

dlouhodobého

F.1.

Zůstatková majetku

dlouhodobého 541

2.

cena

prodaného

Prodaný materiál

542

G.

Změna stavu rezerv a opravných položek v (+/-)552, (+/-)554, (+/-)555, (+/-)558, (+/-)559 provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období

IV.

Ostatní provozní výnosy

644, 646, 648

H.

Ostatní provozní náklady

543, 544, 545, 546, 548, 549,

V.

Převod provozních výnosů

(-)697

I.

Převod provozních nákladů

(-)597

*

Provozní výsledek hospodaření [zohlednění položek: „I. Tržby za prodej zboží“ až „I. Převod provozních nákladů“]

VI.

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů

661

J.

Prodané cenné papíry a podíly

561

VII.

Výnosy z dlouhodobého finančního majetku [∑ VII.1. až VII.3.]

VII.1.

Výnosy z podílů v ovládaných a řízených 665AÚ osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

Řešení úloh, přílohy 2.

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů 665AÚ a podílů

3.

Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního 665AÚ majetku

VIII.

Výnosy z krátkodobého finančního majetku

666

K.

Náklady z finančního majetku

566

IX.

Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů

664, 667AÚ

L.

Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů

564, 567AÚ

M.

Změna stavu rezerv a opravných položek ve (+/-)574, (+/-)579 finanční oblasti

X.

Výnosové úroky

662

N.

Nákladové úroky

562

XI.

Ostatní finanční výnosy

663, 667AÚ, 668

O.

Ostatní finanční náklady

563, 567AÚ, 568, 569

XII.

Převod finančních výnosů

(-)698

P.

Převod finančních nákladů

(-)598

*

Finanční výsledek hospodaření [zohlednění položek: „VI. Tržby z prodeje cenných papírů a vkladů“ až „P. Převod finančních nákladů“]

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost [Q.1. + Q.2.]

Q.1.

- splatná

(+/-)591, (+/-)595

- odložená

(+/-)592

2. **

Výsledek hospodaření za běžnou činnost [součet položek „*Provozní výsledek hospodaření“ a „* Finanční výsledek hospodaření“ snížený o položku „Q. Daň z příjmů za běžnou činnost“], tzn. [* Provozní výsledek hospodaření + * Finanční výsledek hospodaření - řádek Q.]

XIII.

Mimořádné výnosy

681, 688

R.

Mimořádné náklady

581, 582, (+/-)584, 588, (+/-)589

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti [S.1. + S.2.]

S.1.

- splatná

(+/-)593

- odložená

(+/-)594

2. *

Mimořádný výsledek hospodaření [rozdíl položky „XIII. Mimořádné výnosy“ a součtu položek „R. Mimořádné náklady“ a „S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti“], tzn. [XIII. (R. + S.)]

T.

Převod podílu na výsledku hospodaření 596 společníkům (+/-) Pozn.: v případě společníků v. o. s. a komplementářů k. s. se o řádek T. upraví výsledek hospodaření za účetní období.

***

Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) [součet položek “** Výsledek hospodaření za běžnou činnost“ a „*Mimořádný výsledek hospodaření“ snížený o položku „T. Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům“], tzn. [(** Výsledek hospodaření za běžnou činnost + * Mimořádný výsledek hospodaření) - řádek T.]

****

Výsledek hospodaření před zdaněním [součet položek „* Provozní výsledek hospodaření“, „* Finanční výsledek hospodaření“ a položky „ XIII. Mimořádné výnosy“, snížený o položku „R. Mimořádné náklady“], tzn. [* Provozní výsledek hospodaření + * Finanční výsledek hospodaření + (XIII. Mimořádné výnosy - R. Mimořádné náklady)]

125

126

Podnikové finance - přílohy Řádek

Obsah položky

Účet

VII.1.

Výnosy z podílů v ovládaných a řízených 665AÚ osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem

2.

Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů 665AÚ a podílů

3.

Výnosy z ostatního majetku

dlouhodobého

finančního 665AÚ

V jednotlivých součtových řádcích výkazu zisku a ztráty je uveden způsob jejich výpočtu. Vysvětlivky k výkazu zisku a ztráty K jednotlivým řádkům výkazu zisku a ztráty jsou přiřazeny konkrétní účty nákladů (řádky označené písmeny latinské abecedy) a výnosů (řádky označené římskými číslicemi), které jsou obsaženy ve Vzorové účtové osnově. Pokud je u účtu poznámka „AÚ“, znamená tato zkratka „analytický účet“ a pro uživatele je pak nezbytné u takového účtu zajistit analytické členění, které umožní bezproblémové sestavení výkazu zisku a ztráty k okamžiku sestavení účetní závěrky.

Literatura

LITERATURA

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

BREALEY, R.A., MEYERS, S.C. Teorie a praxe firemních financí. Victoria publishing 1992. ISBN 80-85605-24-4 GRÜNWALD, Rolf. Finanční analýza – metody a využití. VOX Consult s.r.o. – divize vydavatelství a nakladatelství Praha 1995 GRÜNWALD, Rolf, TERMER, Tomáš, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování. Nad Zlato 1992. ISBN 80-900383-8-7 KISLINGEROVÁ, Eva, NEUMAIEROVÁ, Inka. Vybrané příklady firemní výkonnosti podniku. VŠE 1998. ISBN 80-7079-641-3 KISLINGEROVÁ, Eva. Manažerské finance. C.H.Beck 2004. ISBN 807179-802-9, KOVANICOVÁ, Dana. Abeceda účetních znalostí pro každého, VII. aktualizované vydání. Polygon 1997. ISBN 80-85967-55-3 KOVANICOVÁ, Dana a kolektiv. Finanční účetnictví v kontextu současného vývoje. Polygon 1997. ISBN 80-85967-51-0 SEDLÁČEK, Jaroslav. Účetní data v rukou managera – finanční analýza v řízení firmy. Computer Press 1999. ISBN 80-7226-140-1 SEDLÁČEK, Jaroslav. Cash Flow.Computer Press 2003. ISBN 80-7226875-9. VALACH, Josef a kolektiv. Finanční řízení a rozhodování podniku, 1. Díl. Nad Zlato 1993. ISBN 80-85626-12-8 GRÜNWALD, Rolf, HOLEČKOVÁ, Jaroslava. Finanční analýza a plánování podniku. VŠE, Oeconomia 2002 VALACH, J.: Finanční řízení podniku. Ekopress, Praha 1997 UWE STRUCK : Přesvědčivý podnikatelský plán, Management Press, Praha, 1992 VLACHYNSKÝ Karol a kol.: Co by měl podnikatel vědět o financích, FITR, Bratislava,1993 MAŘÍK, M.: Určování hodnoty firem, Ekopress, Praha 1998 Price Waterhouse: Úvod do řízení úvěrového rizika, Management press, Praha 1994 SYNEK, M. Ekonomika a řízení podniku. VŠE Praha, Praha 1997 JINDŘICHOVSKÁ, I. – BLAHA, Z.S.: Podnikové finance, Management press, Praha 2001 KÁPL, M. – TEPPER, T. : Peníze a vy, Prospektum, Praha 1994 SEKERKA, B.: Finanční analýza společnosti na bázi účetních výkazů, Profess, květen 1996

127

128

Podnikové finance - přílohy