FINANČ NÍ ÚČ ETNICTVÍ I. ING. KAMILA DVORSKÁ, PH.D

FINANČNÍ

ÚČETNICTVÍ

ING. KAMILA DVORSKÁ, PH.D.

OSTRAVA 2005

I.

Název: Autor: Vydání: Počet stran: Tisk:

Finanční účetnictví I. Ing. Kamila Dvorská, Ph.D. první, 2005 77 tiskárna UNION, Ostrava

Vydala:

Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě Michálkovická 1810/181 710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

Za jazykovou a formální stránku díla odpovídá autor. © Ing. Kamila Dvorská, Ph.D. © Vysoká škola podnikání, a.s. v Ostravě ISBN 80-86764-25-7

OBSAH PŘEDMĚTU

Úvod ........................................................................................................................................... 3 1. Právní úprava účetnictví a základní pojmy..................................................................... 5 1.1 Právní předpisy upravující účetnictví................................................................................. 6 1.2 Charakteristika účetnictví................................................................................................... 8 1.3 Druhy účtů........................................................................................................................ 12 2. Dlouhodobý majetek ........................................................................................................ 23 2.1 Vymezení dlouhodobého majetku.................................................................................... 24 2.2 Oceňování dlouhodobého majetku................................................................................... 25 2.3 Účtování o pořízení majetku ............................................................................................ 25 2.4 Odpisy majetku ................................................................................................................ 29 2.5 Vyřazování dlouhodobého majetku ................................................................................. 33 2.6 Účtování o majetku u plátců DPH.................................................................................... 35 3. Zásoby ............................................................................................................................... 39 3.1 Vymezení zásob ............................................................................................................... 40 3.2 Oceňování zásob .............................................................................................................. 40 3.3 Účtování o zásobách......................................................................................................... 42 4. Finanční účty .................................................................................................................... 47 4.1 Charakteristika finančních účtů a účtování ...................................................................... 48

Literatura .................................................................................................................................. 53 Použité zkratky......................................................................................................................... 54 Řešení úloh............................................................................................................................... 57 Přílohy ...................................................................................................................................... 62

Úvod

ÚVOD Předložená studijní opora Finanční účetnictví I. je určena studentům kombinovaného studia

Vysoké školy podnikání, a.s.. Tématickou náplní

odpovídá učivu probíranému v zimním semestru. Předmět Finanční účetnictví je zařazen ve druhém ročníku, což umožňuje lépe navázat novými znalostmi na informace z jiných ekonomických disciplín, získaných během prvního ročníku studia. Účetnictví velmi úzce souvisí s některými jinými předměty, především se jedná o Podnikové finance, protože teprve znalost základní účetní problematiky umožní pochopit témata jako jsou finanční analýza, finanční a majetková struktura firmy apod. Další úzká souvislost je například s předmětem Manažerské účetnictví nebo s předmětem Daně a daňová soustava. Účetnictví je z praktického hlediska soustavou informací, se kterými se neustále pracuje, je to systém, od něhož jsou očekávány informační výstupy použitelné jak pro interní potřebu (majitel firmy, management), tak pro externí potřebu (banky, finanční úřad). Z těchto důvodů nemůže účetnictví existovat jako izolovaná ekonomická disciplína, ale je přímo vytvářeno podle požadavků podnikatelské praxe, odráží se v něm ustanovení obchodního zákoníku a jiných právních předpisů, neméně je rovněž důležitá souvislost s daňovými zákony. Studijní opora je stručným shrnutím základních informací a principů účetnictví, je obohacena množstvím řešených příkladů a úkoly k samostatnému vypracování. Na těchto úkolech

si studenti ověří zvládnutí učiva, protože všechny mají

uvedeno v opoře správné řešení. Cílem tohoto studijního materiálu je, aby s ním mohl pracovat i začátečník, který se dosud s účetnictvím nesetkal. Podle pokynů v opoře si pak student může dohledat potřebná témata nebo je prohloubit studiem i v jiných literárních zdrojích, které jsou v opoře uvedeny. Tento studijní materiál vychází z právních předpisů platných pro rok 2004. V příloze je uvedena směrná účtová osnova (v povinném rozsahu) a účtový rozvrh, který je v praxi běžně používán a podle něhož jsou řešeny všechny zde uvedené účetní operace. Přeji všem studentům mnoho úspěchů.

3

4 Po prostudování textu budete znát: •

základní informace o principech, na kterých funguje účetnictví

•

nejčastější účetní případy

•

praktické postupů

řešení

základních

účetních

Po prostudování textu budete schopni: •

rozpoznat u dané formy podnikání, zda existuje povinnost vedení účetnictví, případně postačí daňová evidence

•

pracovat s právními účetnictví

•

rozpoznat jednotlivé druhy účtů a na nich zápisy na základě podvojnosti a souvztažnosti

•

popsat účetní mezi nimi

•

účtovat správně operacích

•

po dalším samostudiu nebo případné praxi zavést a vést účetnictví malé nebo střední firmy

výkazy o

předpisy

a

upravujícími

chápat

základních

provádět principu

provázanost

hospodářských

Prostudováním textu získáte: •

schopnost účtovat správně hospodářských operacích

•

základní přehled a vědomosti právní úpravy účetnictví v ČR

•

znalosti a dovednosti, které vám umožní zvládnout účtování běžných hospodářských operací a orientovat se v účetních výkazech

•

přehled o návaznosti na daňové které s účetnictvím souvisí

•

informace na jejichž základě budete schopni dalším samostudiem prohlubovat své znalosti a dovednosti a v případě zájmu se této disciplíně věnovat na profesionální úrovni

o

základních v oblasti

předpisy,

Čas potřebný k prostudování učiva předmětu: 20 + 20 hodin (teorie + řešení úloh)

1. Právní úprava účetnictví

1. PRÁVNÍ ÚPRAVA ÚĆETNICTVÍ A ZÁKLADNÍ POJMY V této kapitole se dozvíte: •

základní právní předpisy upravující účetnictví

•

rozdíl mezi daňovou evidencí a účetnictvím

•

principy účetnictví

•

schéma rozvahy a výsledovky

•

druhy účtů a způsob zápisu na těchto účtech

•

jak se přezkušuje formální správnost účetních zápisů

•

způsob otevírání a uzavírání účtů

Budete schopni: •

podle zadaných podmínek rozhodnout, zda subjekt podléhá povinnosti vést účetnictví

•

vysvětlit zásadu podvojnosti a souvztažnosti

•

vyjmenovat druhy účtů a provádět na nich zápisy

•

sestavit rozvahu a výsledovku podniku

Klíčová slova této kapitoly: Daňová evidence, účetní jednotka, bilanční princip, akruální princip, podvojnost a souvztažnost. Rozvaha, aktiva a pasiva, rozvahové účty, výsledkové účty, závěrkové účty, podrozvahové účty, syntetické a analytické účty. Směrná účtová osnova, účtový rozvrh.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 5 + 5 hodin (teorie + řešení úloh)

5

6

Finanční účetnictví I.

1.1 Právní předpisy upravující účetnictví Do konce roku 2003 existovaly v ČR dvě účetní soustavy. Jednalo se o jednoduché účetnictví a podvojné účetnictví. Od 1.1. 2004 bylo jednoduché účetnictví zrušeno. Neznamená to však, že by každý drobný podnikatel, například živnostník, musel vést podvojné účetnictví. Podnikající fyzické osoby mohou za určitých podmínek vést tzv. daňovou evidenci, která je upravena zákonem o daních z příjmů. Vedení této evidence funguje na stejných principech jako bývalé jednoduché účetnictví. Vzhledem ke zrušení jednoduchého účetnictví byl v níže uvedených předpisech pojem „podvojné účetnictví“ nahrazen pojmem „účetnictví“. Dočteme-li se v novější odborné literatuře, že subjekt je povinen vést účetnictví, myslí se tím tedy podvojné účetnictví. Právní předpisy o účetnictví: •

zákon o účetnictví č.563/1991 Sb. v platném znění – je závazný pro všechny účetní jednotky, tzn. pro podnikatele, ale také nevýdělečné organizace, nadace, obce, banky, pojišťovny a jiné. Subjekt, který je účetní jednotkou je povinen tento zákon dodržovat.

•

Vyhlášky, kterými se provádí některá ustanovení zákona o účetnictví. Vyhlášky se liší podle druhu účetní jednotky (např. příspěvkové organizace, nevýdělečné organizace, banky). Pro podnikatele je to vyhláška č.500/2002 Sb. v platném znění. Vymezuje mimo jiné také povinný rozsah směrné účtové osnovy. Závazné jsou účtové třídy a skupiny, přičemž čísla účtů v rámci skupiny si může účetní jednotka sestavit samostatně.

•

České účetní standardy – opět odlišné podle druhu účetní jednotky. V textu této studijní opory se postupuje podle Českých účetních standardů pro podnikatele.

Vnitropodniková směrnice o účetnictví Slouží ke zvýšení průkaznosti účetnictví, docílení jednotnosti účtování po celé účetní období a snadnější vysvětlení postupů kontrolním orgánům, pracovníkům auditu apod. Vypracování směrnic je povinností každé účetní jednotky a uvádí se v nich zejména tyto informace: 1) Základní údaje o organizaci Právní forma, výše základního kapitálu, seznam organizačních jednotek, zásady dělení zisku, počet společníků aj. 2) Postupy a metody při vedení účetnictví – Seznamy účetních knih, jejich forma při využití výpočetní techniky, oběh účetních dokladů, termíny plateb, podpisové vzory, kompetence, limit pokladní hotovosti, způsob inventarizace, účtování opravných položek, zásady oceňování majetku, způsob používání devizových kurzů, účetní odpisový plán, daňové odpisylineární, zrychlené, normy přirozených úbytků zásob, zásady pro časové rozlišení.

1. Právní úprava účetnictví 3) Účtový rozvrh Seznam syntetických a analytických účtů, které účetní jednotka sestaví na základě směrné účtové osnovy. Směrná účtová osnova a účtový rozvrh jsou uvedeny v příloze. Kdo je povinen vést účetnictví ? Odpověď na tuto otázku nalezneme v §1 zákona o účetnictví. Jsou to: •

právnické osoby – např. obchodní společnosti a družstva. Vznikají zápisem do obchodního rejstříku a k tomuto dni sestavují zahajovací rozvahu

•

zahraniční osoby – pokud podnikají nebo provozují jinou činnost na území ČR

•

organizační složky státu – takové subjekty, které hospodaří s prostředky státního rozpočtu podle zákona o rozpočtových pravidlech

•

fyzické osoby (FO) – dobrovolně nebo povinně

dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí

povinně • FO zapsané v obchodním rejstříku • FO, jejichž obrat přesáhl za předcházející kalendářní rok 6 miliónů Kč

Subjekty, které nevedou účetnictví Jedná se o podnikající fyzické osoby, které nejsou zapsány do obchodního rejstříku a zároveň jejich obrat za bezprostředně předcházející kalendářní rok nepřesáhl 6 miliónů Kč. V tomto případě se podnikatelé řídí pouze zákonem o daních z příjmů (ZoDP) a vedou buď • daňovou evidenci podle § 7b ZoDP – spočívá v evidenci příjmů a výdajů a může být vedena na stejných principech jako bývalé jednoduché účetnictví •

evidenci příjmů podle §7 odst.9 ZoDP. V tomto případě podnikatel eviduje pouze příjmy, výdaje nemusí prokazovat, protože je vypočítá stanoveným procentem z příjmů (pro živnosti je to 25%) a k těmto vypočteným výdajům lze přičíst prokazatelně zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

V případě, že fyzická osoba překročí stanovený obrat, stává se od prvního dne následujícího účetního období účetní jednotkou a od prvního dne dalšího účetního období je povinna vést účetnictví (viz příklad ).

7

8


Úkol k zamyšlení. Ověřte si v aktuálním znění obchodního zákoníku (§3), kdy a za jakých podmínek se zapisují do obchodního rejstříku podnikající fyzické osoby. Příklad. 1. Společnost s ručením omezeným byla založena sepsáním společenské smlouvy ke dni 31.5.2004 a do obchodního rejstříku byla zapsána k 1.9.2004. Společnost je povinna od 1.9.2004 vést účetnictví, protože se jedná o právnickou osobu. 2. Pan Novák zahájil podnikatelskou činnost jako živnostník, není zapsán v obchodním rejstříku a jeho obrat za rok 2004 nepřevýšil 6 miliónů Kč. Vede daňovou evidenci, účetnictví může vést dobrovolně. 3. Obrat pana Nováka převýšil v roce 2005 částku 6 miliónů. Od 1.1.2006 se stává Novák účetní jednotkou a k 1.1.2007 je povinen začít vést účetnictví. Část pro zájemce. Fyzické osoby, které jsou podnikateli a jsou účastníky sdružení bez právní subjektivity podle § 829 občanského zákoníku, musí vést účetnictví jestliže alespoň jeden z účastníků tohoto sdružení již vede účetnictví. Pokud jeden z účastníků překročí stanovený obrat a bude povinen provést přechod z daňové evidence na účetnictví, vzniká tato povinnost automaticky i ostatním účastníkům.

1.2 Charakteristika účetnictví Účetnictví je možno rozdělit na dva základní okruhy • Finanční – je upraveno právními předpisy a je podkladem pro zjištění daňového základu a výpočet daní. • Manažerské – není právně upraveno, zahrnuje např. vnitropodnikové účetnictví, kalkulace, rozpočty, vnitropodnikovou statistiku. Jedná se o postupy, které zajistí informace k efektivnímu řízení podniku. Výsledky a zprávy tohoto účetnictví jsou určeny pouze podniku, jeho vedení, vlastníkům, případně zaměstnancům. Funkce účetnictví •

informační – poskytuje informace o výsledku hospodaření, o stavu majetku a závazků jednak pro interní uživatele (vlastník, vedení podniku), ale i pro externí uživatele (banka, finanční úřad)

•

evidenční – evidence veškerého majetku a závazků, ověřována inventarizací v souladu s předpisy o účetnictví

•

kontrolní – účetnictví poskytuje podklady pro audit, controlling, jak interního charakteru, tak i pro externí kontrolu (finanční úřad)

Účetní knihy v účetnictví Účetní deník – obsahuje chronologické zápisy všech účetních operací Hlavní kniha – soustava všech používaných účtů, na kterých se provádějí věcné zápisy

1. Právní úprava účetnictví Výkazy účetní závěrky Rozvaha: má formu účetní rozvahy (soupis všech rozvahových účtů, jejich zůstatků a obratů) a dále formuláře pro finanční úřad, kde se položky řadí dle vyhlášky o účetnictví a hodnoty jsou uváděny v tisících Kč. Výkaz zisku a ztráty: účetní formě se říká v praxi výsledovka (podrobný soupis všech nákladových a výnosových účtů v celých číslech) a dále je to opět formulář Výkaz zisků a ztráty, který se odevzdává na finančním úřadě, členění položek se řídí podle zmíněné vyhlášky a čísla jsou uváděna v tisících Kč. Odborná literatura uvádí různé obecně uznávané účetní zásady, jako zásada neomezeného trvání účetní jednotky, objektivity, opatrnosti, podvojnosti a souvztažnosti. Pro podvojné účetnictví je důležitý tzv. akruální princip, vycházející z §3 zákona o účetnictví, který představuje dodržení věcné a časové souvislosti nákladů a výnosů. Schéma rozvahy Základem podvojného účetnictví je sledování podniku ze dvou pohledů ve výkaze nazvaném ROZVAHA. Tento dvojí pohled můžeme označit jako tzv. bilanční princip. V rozvaze sledujeme jednak majetek podniku (aktiva) a potom také zdroje krytí tohoto majetku (pasiva). Suma aktiv a pasiv se musí rovnat, protože jestliže aktiva vyčíslují hodnotu majetku, který v daném okamžiku máme, potom pasiva udávají hodnotu zdrojů, ze kterých byl tento majetek pořízen. Rozvaha se sestavuje jako tzv. zahajovací (při vzniku podniku), počáteční (na začátku období) a konečná (k poslednímu dni účetního období). AKTIVA PASIVA Majetková struktura Zdroje krytí Pohledávky za upsaným zákl. kapitálem I.Vlastní kapitál II. Stálá aktiva • základní kapitál - dlouhodobý nehmotný majetek • kapitálové fondy - dlouhodobý hmotný majetek • fondy ze zisku - dlouhodobý finanční majetek • VH minulých let (finanční investice) • VH běžného účetního období III. Oběžná aktiva - zásoby - pohledávky - krátkodobý finanční majetek IV. Ostatní – přechodné účty aktiv • náklady příštích období • příjmy příštích období Aktiva celkem

II. Cizí zdroje • rezervy • dlouhodobé závazky • krátkodobé závazky • bankovní úvěry, výpomoci III. Ostatní -přechodné účty pasiv • výdaje příštích období • výnosy příštích období =

Pasiva celkem

Všechny uvedené položky v rozvaze mají svůj konkrétní syntetický účet, který lze nalézt v účtové osnově.

9

10


Úkol k textu. Jednotlivé skupiny aktiv a pasiv jsou v účtové osnově podrobně vymezeny. Jejich prostudováním zjistíte, co je konkrétně do uvedených položek aktiv a pasiv zařazeno. Dlouhodobý nehmotný majetek naleznete v účtové skupině 01 Dlouhodobý hmotný majetek v účtové skupině 02 a 03 Dlouhodobý finanční majetek v účtové skupině 06 Zásoby – tř. 1 Finanční majetek krátkodobý – tř.2 Pohledávky – sk. 31 Základní kapitál a kapitálové fondy –sk. 41 Fondy ze zisku – sk. 42 Hospodářský výsledek – sk. 43 Závazky krátkodobé – sk. 32 Závazky dlouhodobé – sk. 46, 47 Rezervy – sk. 45 Je velmi důležité znát schéma rozvahy i proto, abychom dokázali rozpoznat aktiva a pasiva a tím i určit zda je konkrétní účet, který používáme k zápisu aktivní nebo pasivní. Účtování na aktivních a pasivních účtech je totiž odlišné. Změny rozvahových stavů V rozvaze může dojít ke čtyřem druhům změny, které jsou popsány v následující tabulce: A = aktiva P = Pasiva č.

A P

Úhrn rozvahy Příklad operace

1

+

+

zvýšení

Nákup zásob na fakturu (dosud neuhrazena). Zvýší se zásoby (aktiva) a zvýší se závazky (pasiva cizí).

2

-

-

snížení

Úhrada faktury přijaté. Sníží se stav peněz (aktiva) a sníží se závazky (pasiva cizí).

3

+ -

žádná změna

Přijaté peníze za vystavenou fakturu. Zvýšení peněz (aktiva) a snížení pohledávek (aktiva)

žádná změna

Příděl ze zisku do rezervního fondu. Snížení hospodářského výsledku (pasiva vlastní) a zvýšení rezervního fondu (pasiva vlastní).

4

+ -

Příklad. Sestavení rozvahy firmy. Podnik má tento majetek a závazky: budova v pořizovací ceně 500000 Kč, stroje v pořizovací ceně 800000 Kč, pohledávky za 150000 Kč, peníze v bance 210000 Kč, peníze v pokladně 20000 Kč, zásoby materiálu 55000 Kč. Základní kapitál činí 1000000 Kč, rezervní fond 35000 Kč, závazky vůči dodavatelům 200000 Kč a bankovní úvěr 500000 Kč.


11

Rozvaha částka Pasiva hmotný 1 300 000 Základní kapitál

Aktiva Dlouhodobý majetek Zásoby Pohledávky Peníze CELKEM

55 000 150 000 230 000 1 735 000

částka 1 000 000

Rezervní fond Závazky Úvěry CELKEM

35 000 200 000 500 000 1 735 000

Úloha č. 1. Na tomto příkladu si procvičte samostatně sestavení rozvahy a zachycení změn rozvahových stavů v důsledku několika hospodářských operací. Údaje pište do níže uvedené tabulky. Zahajovací rozvahu do sloupce, který je označen 0, rozvahu po první hospodářské operaci do sloupce I., po druhé operaci do sloupce II., atd. Do sloupce nadepsaného aktiva a pasiva napište konkrétní položky majetku a zdrojů krytí, pro které vyhledejte v účtové osnově číslo účtu. Správné řešení všech úloh je uvedeno na konci studijní opory. Sestavte rozvahu: Podnik má tento majetek a závazky: Stroje 900 Kč, materiál 200 Kč, základní kapitál 1000 Kč, bankovní úvěr 50 Kč, závazky dodavatelům 100 Kč, nevyplacené mzdy 40 Kč, peníze na Bú 80 Kč, v pokladně 10 Kč. Aktiva

0

I.

II.

∑

III.

IV.

Pasiva

0

I.

II.

III.

IV.

∑

Hospodářské operace: 1. Z Bú uhrazeny závazky dodavateli ve výši 10.nové stavy zapište do sl. I. Rozhodněte jaký druh změny nastal: A+P+, A-P-, A+-, P+2. Na sklad převzat materiál od dodavatele, zatím neuhrazen 50.nové stavy zapište do sl. II. Rozhodněte jaký druh změny nastal: 3. Z Bú převedeno do pokladny 40,nové stavy zapište do sl. III. Rozhodněte jaký druh změny nastal: 4. Výplata mzdy zaměstnancům z pokladny 40,nové stavy zapište do sl. IV. Rozhodněte jaký druh změny nastal:

12


Schéma výsledovky Výsledovka je tvořena pouze nákladovými a výnosovými účty. Odečtením nákladů od výnosů zjistíme hospodářský výsledek. Zjednodušené schéma výsledovky: Výsledovka Náklady provozní Náklady finanční Náklady mimořádné (účty tř.5) Zisk

Výnosy provozní Výnosy finanční Výnosy mimořádné (účty tř.6) Ztráta

1.3 Druhy účtů A. Členění z hlediska výkazů •

•

•

rozvahové účty

aktivní

vstupují do rozvahy

pasivní

výsledkové účty

nákladové (účtová třída 5)

vstupují do výsledovky

výnosové (účtová třída 6)

závěrkové účty ( 701,702, 710 ) - používají se při uzavírání a otevíraní účetního období

B. Členění z hlediska podrobnosti účtovaných položek •

syntetické účty – trojmístná číslice v účtové osnově

•

analytické účty – podrobnější rozpracování syntetického účtu. Tvorba dle potřeby podniku

např. účet 501 – Spotřeba materiálu 501 100

Spotřeba PHM

501 200

Spotřeba náhradních dílů

501 300

Spotřeba materiálu

501 400

Kancelářské potřeby

C. Podrozvahové účty (skupina 75 – 79). Neobjevují se v žádném výkaze. Zachycují najatý majetek, zásoby přijaté ke zpracování, aj.


1.3.1

13

Účet, podvojnost a souvztažnost

Metodicky znázorňujeme účet ve tvaru T. Každý účet má svůj název, v praxi často pouze číslo z účtové osnovy (např. Pokladna – 211). Levá strana se označuje MD, tj. má dáti a pravá strana D, tj.dal. V literatuře a předpisech o účetnictví se rovněž používá „na vrub“ a „ve prospěch“. Součtem všech zápisů na straně MD a D se zjistí obraty jednotlivých stran a jejich odečtením konečný zůstatek účtu (Kz). MD

název účtu

má dáti na vrub

D

dal ve prospěch

MD 100 200 Obrat: 300 Kz 150

D

211

150 150

Všechny položky rozvahy jsou rozepsány do aktivních a pasivních účtů, které můžete najít v účtové osnově. Položky výsledovky (tj. jednotlivé náklady a výnosy) jsou také rozepsány do konkrétních účtů nákladů nebo výnosů, podle jejich druhu. Podvojnost a souvztažnost Zápis každé účetní operace do rozvahy by byl velmi pracný a nepřehledný, protože ostatní položky rozvahy by se neustále opisovaly, což jste si mohli ověřit v úloze č.1. Proto vznikla soustava účtů, kdy každá položka má svůj účet a na tomto účtu se daná změna zachytí. Při procvičování změn rozvahových stavů jsme zjistili, že každá operace způsobí změnu 2 položek. Proto zápis každé hospodářské operace musíme zachytit podvojně, tj. vždy na 2 účtech, na jednom účtu na straně MD a na druhém na straně Dal. Souvztažnost pak znamená, že mezi těmito dvěma účty existuje věcná náplň, která je dána jednak logicky, povahou účetního případu, jednak je dána předpisy o účetnictví (účetní standardy). V hospodářské praxi existují úč. případy, které nelze zachytit pouze na rozvahových účtech, jak tomu bylo v úloze č.1. Dochází ke spotřebě materiálu, služeb, práce, energií, tzn. ke spotřebě majetku a cizích výkonů. Vznikají tak náklady. Na druhé straně podnik prodává výrobky, zboží nebo služby a vznikají výnosy. Odečteme-li náklady od výnosů získáme výsledek hospodaření (zisk nebo ztrátu) za příslušné období. Jak již bylo uvedeno, také výsledovka (Výkaz zisku a ztráty) se rozkládá do jednotlivých nákladových a výnosových účtů. Podvojný a souvztažný zápis pak může vypadat takto (v závorce je uveden způsob účetního zápisu): 1) rozvahový účet ⇔ rozvahový účet (např. 321 / 211- úhrada závazku) 2) rozvahový účet ⇔ nákladový účet (např. 518 / 321- FP za služby) 3) rozvahový účet ⇔ výnosový účet (např. 311 / 602 - FV za výrobky) Účetní zápis se v praxi samozřejmě neprovádí do schémat ve tvaru T. Většinou se zpracovává účetnictví na počítači pomocí účetního software a zápis (kontace) se dělá vždy v pořadí MD/D.

14

Finanční účetnictví I. 1.3.2

Způsob zápisu na jednotlivých účtech

Způsob zápisu na aktivních a pasivních účtech se liší. Pro dobré zapamatování vycházíme ze schématu rozvahy. Aktiva zde byly uvedeny na levé straně a na této straně, označené MD, bude na aktivních účtech počáteční zůstatek (pz), konečný zůstatek a přírůstky (označeny v nákresu šipkou nahoru). Pasiva jsou v rozvaze uvedeny na pravé straně, proto počáteční a konečný stav pasiv a jejich přírůstky se zachycují na pasivním účtu na straně Dal. Úbytky jsou pak na straně opačné (šipka dolů). Rozvaha:

tvořena rozvahovými účty

MD aktivní účty D

MD pasivní účty D

pz

pz

Zápisy na výsledkových účtech jsou jednoduché, stačí si pamatovat, že u nákladových účtů je to vždy na straně MD, u výnosových na straně D. Náklady i výnosy nám od počátku roku pouze narůstají, proto úbytky jsou účtovány pouze výjimečně, při opravách apod. Počáteční stavy u těchto účtů nejsou, protože se každé účetní období začíná od nuly. Výsledovka:

tvořena výsledkovými účty

MD nákladové účty D

MD výnosové účty

D

Příklad. Zaúčtování hospodářské operace- podvojně a souvztažně, na správné strany účtů: Z pokladny byla dodavateli uhrazena přijatá faktura ve výši 100 Kč: MD 211-Pokladna D 100

MD 321-Dodavatelé D 100

Účetní zápis: 321/211 Zápis je podvojný (2 účty MD, D) a také souvztažný. Musíme si uvědomit, zda se jedná o aktivní, pasivní, nákladové či výnosové účty. Pokladna je účet aktivní (nachází se v aktivech), závazky jsou účet pasivní (ve schématu rozvahy hledejte v pasivech). Došlo k úbytku peněz v pokladně (úbytek aktivního účtu se zapíše na D) a zároveň ke snížení závazků (úbytek pasivního účtu se zachytí na MD). Souvztažnost těchto účtů vyplývá logicky, ale není to vždy tak jednoduché a souvztažnosti v případě jednotlivých operací jsou náplní dalších kapitol.


15

Příklad: Faktura přijatá (náš závazek) za materiál 1000 Kč. MD 111-Pořízení materiálu

D

MD

321-Dodavatelé

1000

D

1000

Účetní zápis 111 / 321 Zvýšení stavu materiálu (aktivní účet) se zachytí na MD. Zvýšení závazků musí být zaúčtováno ve prospěch 321, protože se jedná o pasivní účet. 1.3.3

Kontrola formální správnosti účetnictví

Přezkušování formální správnosti záznamů v účetnictví mělo obrovský význam především při jeho ručním zpracování. Bylo to z toho důvodu, že každá operace byla zapisována jednak do deníku a dále také do hlavní knihy. Mohlo tedy snadno dojít k chybě, kdy nějaká operace byla zapsána pouze v jedné z těchto knih. Dále mohlo dojít k chybnému zápisu, například u obou účtů na stejné straně apod. Při vedení účetnictví pomocí výpočetní techniky se již zápisy provádějí jen v jedné knize a tu druhou zpracovává program automaticky sám. Nemělo by zde tedy dojít k chybě tohoto druhu a navíc zde lze využít i jiných kontrolních mechanismů, které účetní software nabízí. Některé programy například hlásí porušení podvojného zápisu, použití neznámé souvztažnosti účtů apod. Kontrola formální správnosti účetnictví se týká především dodržování: • • •

číselné shody syntetické a analytické evidence pomocí kontrolních soupisek analytických účtů podvojnosti zápisů v hlavní knize pomocí předvahy číselné shody časových zápisů v deníku se souvztažnými zápisy na účtech hlavní knihy na základě deníkové shody

Kontrolní soupiska analytických účtů U každého syntetického účtu, ke kterému jsme zavedli analytické účty musíme zkontrolovat, zda součty počátečních stavů, obratů a konečných stavů analytických účtů se rovnají součtům těchto stavů u syntetického účtu. Příklad: SÚ AÚ AÚ AÚ

518 51801 51802 51803

Ostatní služby Telefonní poplatky Poštovné Nájemné

100 000,20 000,5 000,75 000,-

16

Finanční účetnictví I. Kontrolní soupiska analytických účtů účet 518 51801 51802 51803 Celkem

PS MD -

D -

Obraty MD 100 000 20 000 5 000 75 000 100 000

D -

KS MD 100 000 20 000 5 000 75 000 100 000

D -

Předvaha Podstatou podvojného účetnictví je, že každý účetní případ se účtuje na příslušném účtu na MD a na souvztažném účtu na Dal. Předvaha ověřuje dodržení zásady podvojnosti. Vyhotovuje se ke konci sledovaného období (měsíce, čtvrtletí, roku). Druhy předvahy •

Obratová předvaha =

Σobratů účtů strany MD = Σ obratů účtů strany D

•

Tabulková předvaha – rozšíření obratovky o počáteční a konečné stavy.

•

Zůstatková předvaha – omezuje se na konečné stavy rozvahových účtů a výsledkových účtů.

Deníková zkouška Pomocí deníkové zkoušky ověřujeme účetní zásadu úplnosti (zda nebyl nějaký účetní případ zachycen pouze v jedné knize). V deníku se zachycují zápisy chronologicky, tak jak jdou za sebou. V hlavní knize, která se skládá z jednotlivých účtů se pak provádějí věcné zápisy na příslušných účtech. Pokud byl každý zápis proveden podvojně, jednak v deníku a jednak v hlavní knize (tzn. na dvou účtech, při tom na jednom na straně MD a na druhém na Dal), potom se celkový obrat v deníku musí rovnat úhrnu obratů provedených v hlavní knize (tj.zápisů věcných). Kontrola je provedena pomocí obratové předvahy. Σ obratu MD v deníku = Σ obratů MD v předvaze Σ obratu D v deníku = Σ obratů D v předvaze Příklad. Zjednodušený příklad na otevření účetnictví a přezkušování záznamů: Základní kapitál dle společenské smlouvy je stanoven na 1000 000 Kč. Ke splacení došlo majetkem a penězi: Budova v ocenění 500 000 Kč, stroje za 300 000 Kč, materiál v hodnotě 100 000 Kč, peníze vložené na Bú 100 000 Kč. Běžné účetní případy v průběhu roku: Došlá faktura – FP 1 za služby Vystavená faktura – FV 1, tržba za prodej zboží Úhrada FP z Bú Uhrazena FV na Bú

50 000,120 000,50 000,120 000,-


17

Úkol: Vypracujte zahajovací rozvahu, deník, hlavní knihu, tabulkovou předvahu, deníkovou zkoušku, konečnou rozvahu a výsledovku. Zahajovací rozvaha Aktiva

Pasiva

021 022 112 221

500 000 300 000 100 000 100 000

celkem

1000 000

411

1000 000

celkem

1000 000

Po sestavení zahajovací rozvahy dochází k tzv. otevření účetních knih. V podstatě se jedná o zaúčtování počátečních stavů rozvahy do příslušných rozvahových účtů. Tento úkon se při použití výpočetní techniky děje většinou jen zadáním příkazu, avšak při ručním zpracování (někdy i při programovém zpracování) musí být jednotlivé stavy nasazeny pomocí účtu 701 – Počáteční účet rozvažný. Funkce účtu 701 je pomocná, v podstatě poslouží k tomu, aby zápisy počátečních stavů mohly být provedeny podvojně. Jeho strany se po zaúčtování všech položek rozvahy vyrovnají, čímž se tento účet vynuluje. Účet 701 je v našem příkladě v hlavní knize vypracován jako první, v deníku pro zjednodušení tyto zápisy, které představují převod počátečních stavů nejsou uvedeny. Deník Jak již bylo uvedeno, deník obsahuje chronologicky uspořádané zápisy všech účetních operací, ke kterým v daném období došlo. Účetní deník obvykle obsahuje pořadové číslo, datum, označení účetního dokladu, text, účetní zápis MD/D a částku v Kč (u operací v cizí měně je nutný přepočet na české koruny dle pravidel daných účetními předpisy a zároveň účetní software musí umožnit navíc evidenci i v této cizí měně). č. datum dokl. Text 1. 2. 3. 4.

FP 1 FV 1 Bú 1 Bú 1

kontace MD D FP za služby 518 321 Tržba za zboží 311 604 úhrada FP – závazku 321 221 úhrada FV – pohledávky 221 311 OBRAT

Kč MD 50 000 120 000 50 000 120 000 340 000

D 50 000 120 000 50 000 120 000 340 000

Hlavní kniha Hlavní kniha obsahuje jednotlivé účty, na kterých jsou prováděny věcné zápisy. Při ručním vedení účetnictví může být hlavní kniha sestavena z jednotlivých karet, kdy každá karta představuje jeden účet se stranou MD a Dal. Může mít také podobu pevně svázané knihy. Při vedení účetnictví pomocí výpočetní techniky se ve většině případů účtují všechny operace pouze jednou a program již sám sestavuje účetní deník a hlavní knihu. Všechny programy pak umožňují podle potřeby vytisknout sestavu jediného zvoleného účtu s přehlednými zápisy, které

18

Finanční účetnictví I. na něm byly provedeny. V tomto příkladu je každý účet hlavní knihy zhotoven jako tabulka. Počáteční účet rozvažný, jak už bylo zmíněno, je pomocným účtem, který umožňuje podvojné zápisy počátečních stavů (PS) rozvahy. K nasazení počátečních stavů do účtů hlavní knihy by došlo uvedenými účetními zápisy: 021 / 701 – nasazení PS budovy 022 / 701 – nasazení PS stroje 112 / 701 – nasazení PS materiálu 221 / 701 – nasazení PS peněz na Bú 701 / 411 – nasazení PS základního kapitálu MD ( Základní kapitál)

obrat KS

MD PS obrat KS

701 Počáteční

účet rozvažný

1000 000

500 000 300 000 100 000 100 000 1000 000 1000 000 0,-

D

(budova) (stroj) (materiál) (Bú)

021 Budovy

D

500 000 500 000

022 Samostatné movité věci a soubory MV PS obrat KS

300 000 300 000

PS obrat KS

100 000 100 000

112 Materiál

221 Běžný účet PS obrat KS

100 000 120 000 220 000 170 000

50 000 50 000

411 Základní kapitál PS obrat KS

1000 000 1000 000


19

321 Dodavatelé obrat

PS 50 000 obrat KS

PS obrat KS

120 000 obrat -

311

50 000 -

Odběratelé 120 000

518 Ostatní služby 50 000 50 000

PS obrat KS

604 Tržby za zboží PS obrat KS

120 000 120 000

Pokud má být provedena kontrola, zda byly všechny operace zapsané v deníku rozúčtovány také na účtech hlavní knihy, je nutno sestavit tzv. předvahu a provést deníkovou zkoušku. V níže vypracované předvaze odpovídá součtu sloupce „Počáteční stavy“ celkový součet aktiv nebo pasiv v rozvaze, což je správný výsledek. Součet obratů musí odpovídat součtu obratů v deníku (viz také deníková zkouška) a zároveň se součet strany MD musí rovnat součtu strany Dal. Pokud je tomu tak, znamená to, že nedošlo omylem k zápisu nějaké účetní operace sice na dva účty, ale shodné strany. Postup při sestavení předvahy je pracný, musí být přeneseny počáteční stavy jednotlivých účtů do sloupce „Počáteční stavy“, stejným způsobem se musí do tabulky předvahy vepsat i obraty a konečné stavy jednotlivých účtů. Předvaha – tabulková účet 411 021 022 112 221 311 321 518 604 celkem

Počáteční stavy MD D 1000 000 500 000 300 000 100 000 100 000

1000 000 1000 000

Obraty MD

120 000 120 000 50 000 50 000 340 000

D

50 000 120 000 50 000

Konečné stavy MD D 1000 000 500 000 300 000 100 000 170 000 50 000

120 000 340 000

1120 000

120 000 1120 000

20


Deníková zkouška Kontrolní systém spočívá v porovnání celkového obratu deníku a součtu obratů v hlavní knize, který při ručním vedení účetnictví zjistíme teprve po sestavení předvahy. obrat

MD

D

Deník Hlavní kniha

340 000 340 000

340 000 340 000

Konečná rozvaha Konečná rozvaha je sestavena z konečných stavů jednotlivých rozvahových účtů. Ze schématu rozvahy již víte, že do vlastních pasiv patří rovněž výsledek hospodaření. Tento se dá vypočítat jednak jako rozdíl výnosů a nákladů (viz výsledovka) nebo také rozdílem aktiv a pasiv v rozvaze (aktiva 1070 000 – pasiva 1000 000 = 70 000). Uzavírání účtů a sestavení konečné rozvahy je však náplní jiné kapitoly. Aktiva

Pasiva

021 022 112 221 celkem

500 000 300 000 100 000 170 000 1070 000

411 HV

1000 000 70 000

celkem

1070 000

Výsledovka Výsledovka je sestavena pouze z nákladových a výnosových účtů. Výsledek hospodaření (výnosy – náklady) je zde pro názornost zjednodušeně uveden v hrubé částce, tj. před zdaněním. Sestavení výsledovky je rovněž náplní jiné kapitoly. KS 518 VH

nákladových účtů 50 000 70 000

KS 604

výnosových účtů 120 000


Shrnutí kapitoly. Zatímco manažerské účetnictví je zpracováváno podle vnitřní potřeby firmy a také slouží k interním účelům, finanční účetnictví musí být vedeno v souladu s právními předpisy, které ho upravují. Slouží totiž nejen pro vnitřní potřebu firmy, ale i pro externí uživatele, především správce daně, který má právo kontroly vyčíslených a zaplacených daní. Účetnictví vychází ze dvou základních výkazů: ROZVAHY a VÝKAZU ZISKU A ZTRÁTY. Rozvaha představuje dvojí pohled na podnik, jednak z pohledu aktiv (přehled majetku) a jednak z pohledu pasiv (přehled zdrojů krytí). Sestavuje se při vzniku podniku (zahajovací), na počátku účetního období (počáteční) a k poslednímu dni účetního období se sestavuje tzv. konečná rozvaha. Výkaz zisku a ztráty (výsledovka) nás informuje o nákladech a výnosech firmy za dané účetní období a o dosaženém výsledku hospodaření. Všechny položky uvedené ve zmíněných výkazech mají své číslo účtu v účtovém rozvrhu (sestaven účetní jednotkou dle směrné účtové osnovy). Rozeznáváme několik druhů účtů, např. podle výkazu, do kterého patří (rozvahové, výsledkové účty), podle podrobnosti členění (syntetické, analytické) a další (závěrkové, podrozvahové). Umět rozpoznat druh účtu je důležité pro správný zápis na tomto účtu, který musí být vždy podvojný a souvztažný.

Otázky: 1. Které právní předpisy upravují vedení účetnictví ? 2. Kdo může vést pouze daňovou evidenci a za jakých podmínek ? 3. Popište schéma rozvahy a výsledovky. K jakým změnám dochází v rozvaze? 4. Jaké máme druhy účtů ? 5. Co je to podvojnost a souvztažnost ?

21

22


Kdyby neexistovali účetní, ekonomika by nebyla ekonomikou. Jde o zvláštní druh tvora, který navenek připomíná člověka. Tím však jeho podobnost s člověkem končí. Ve skutečnosti jde o zvláštní čeleď, která se vyvinula k tomu, aby za vás řešila problémy, o kterých jste netušili, že je máte, způsobem, kterému nerozumíte. Murphy – ekonom minizrnka

Další zdroje. 1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004. 2. BUCHTOVÁ, J. Programová učebnice podvojného účetnictví pro podnikatele. Mirago 2004 3. Úplné znění právních předpisů in: ÚZ č. 405, Účetnictví podnikatelů 2004. Sagit 2004

2. Dlouhodobý majetek

2. DLOUHODOBÝ

MAJETEK

V této kapitole se dozvíte: •

vymezení dlouhodobého majetku

•

charakteristiku jednotlivých druhů majetku

•

oceňování majetku

•

odpisy majetku

•

účtování o pořízení a vyřazení majetku

Budete schopni: •

zařadit dlouhodobý majetek do správné skupiny účtů osnovy

•

vypočítat odpisy

•

zaúčtovat jednotlivé operace týkající se pořizování, vyřazování a odpisů majetku

Klíčová slova této kapitoly: Dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, pořizovací cena, reprodukční pořizovací cena, účetní a daňové odpisy, oprávky, zůstatková cena, technické zhodnocení,

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 5 + 5 hodin (teorie + řešení úloh)

23

24


2.1 Vymezení dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek (dříve označován investiční) má dobu životnosti delší než 1 rok a platí zásada, že se nespotřebovává v podniku jednorázově, nýbrž se postupně opotřebovává. Z toho důvodu není možné výdaje na pořízení dlouhodobého majetku účtovat jednorázově do nákladů. Postupné opotřebení se přenáší do nákladů prostřednictvím odpisů. Účty vztahující se k dlouhodobému majetku nalezneme v účtové třídě č.0, konkrétně ve skupinách 01,02,03,04,06 účtové osnovy. Dlouhodobý majetek je vymezen v následujícím didakticky zjednodušeném schématu:

DLOUHODOBÝ MAJETEK Životnost nad 1 rok

HMOTNÝ-

DHM

Finanční majetek sk. 06

NEHMOTNÝ -DNM pořizovací cena nad 60000 Kč –sk. 01

ODPISOVANÝ sk. 02

NEODPISOVANÝ sk. 03

Budovy – jsou vždy dlouhodobým majetkem, bez ohledu na pořizovací cenu

Pozemky Umělecká díla

Movité věci a soubory movitých věcí - další podmínky: 1. samostatné technicko ekonomické určení 2. pořizovací cena nad 40 000 Kč Pěstitelské celky – další podmínky: 1. výměra nad 0,25 ha 2. stanovená hustota výsadby Základní stádo a tažná zvířata – vždy dlouhodobý majetek, bez ohledu na pořizovací cenu


25

Podrobnější vymezení druhů majetku naleznete v účtové osnově a dále ve vyhlášce č.500/ 2002 Sb. Rovněž lze čerpat v uvedených učebnicích o účetnictví. Limity vstupní ceny jsou dány zákonem o daních z příjmů, z účetního hlediska nejsou závazné. U neodpisovaného majetku platí, že se neopotřebovává a jeho cena časem naopak roste. Do nákladů se účtuje jeho pořizovací cena až v momentě prodeje tohoto majetku, po zaúčtování tržby, i když se prodej uskuteční například až za 20 let od pořízení. Stejně se postupuje i u dlouhodobého finančního majetku, který se rovněž neodpisuje.

2.2 Oceňování majetku Pro ocenění dlouhodobého majetku se používá: pořizovací cena = cena pořízení plus související náklady s pořízením (doprava, montáž, clo, ) cena ve výši vlastních nákladů, která se používá u majetku vytvořeného vlastní činností reprodukční pořizovací cena = cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Jedná se v podstatě o ocenění podle znaleckého odhadu a používá se v případě bezúplatného nabytí nebo v případě, kdy nelze zjistit výši vlastních nákladů u majetku vytvořeného vlastní činností.

2.3

Účtování o pořízení majetku

Majetek bývá ve firmě nejčastěji pořízen koupí, někdy může dojít k nabytí formou daru nebo k vytvoření majetku vlastní činností. Dále existuje možnost nabytí dlouhodobého majetku vkladem společníka, případně u podnikatele fyzické osoby lze majetek převést z osobního vlastnictví do podniku. K účtování o pořízení nám slouží účty skupiny 04 a dále jednotlivé majetkové účty skupin 01,02,03 a 06. Pořízení koupí 321

042 1

211

2

622 3

221 5

022 4

26

Finanční účetnictví I. 1. Zaúčtování přijaté faktury za dlouhodobý hmotný majetek a dalších souvisejících nákladů se děje pomocí účtu 042, kde se tyto náklady shromažďují na MD a jejich sečtením se pak zjistí pořizovací cena. Účetní zápis: 042 / 321 2. Úhrada souvisejících nákladů s pořízením z pokladny, např. montáž. Účetní zápis: 042 / 211 3. Aktivace vnitropodnikových služeb – nejčastěji doprava provedená vlastním podnikovým autem. Hodnota této dopravy se vyčíslí na základě kalkulace a musí být zahrnuta do pořizovací ceny majetku. Účetní zápis: 042/ 622 4. Majetek je připraven plnit svou funkci (je dopraven, namontován apod.). Následuje jeho převedení do používání v pořizovací ceně. Z této ceny se pak počítají odpisy. Účetní zápis: 022 / 042 5. Úhrada přijatých faktur z běžného účtu. Účetní zápis: 321 / 221 Úkol k textu. Podle účtové osnovy si postupně do všech následujících schémat účtování doplňte názvy jednotlivých účtů. Zamyslete se nad tím, zda se jedná o aktivní nebo pasivní účty a zdůvodněte si zachycení operace na příslušné straně MD nebo D. Vzor z předchozího schématu u operace č.1: 321 – Závazky vůči dodavatelům je pasivní účet (v rozvaze se nachází v pasivech), jedná se o narůst závazků, proto je účtování na straně Dal. Účet 042 – Pořízení DHM se chová jako aktivní účet. Zachycení je na opačné straně, tedy MD. Po převodu na aktivní majetkový účet 022 – Movité věci (operací č.4 ), se účet 042 vynuluje, protože obraty jeho stran MD a D se zápisem vyrovnají (tzn. Kz účtu 042 = 0).

Úkol k zamyšlení. Čtenáře možná zarazí, že se u účetní operace č.3 účtuje vnitropodnikový výkon do výnosů (042/622), přestože se jedná o náklad, ale tento postup je nutný. Musíme si uvědomit, že prvotní náklady na dopravu podnikovým autem již jsou v nákladech zahrnuty, např. mzda řidiče, odpis auta, pohonné hmoty. Aktivací tuto část zachytíme do výnosů, čímž se docílí vyrušení vlivu na hospodářský výsledek, ale zároveň tuto částku zachytíme na účtu 042 a tím ji zahrneme do pořizovací ceny. Vnitropodniková doprava tedy vstoupí do nákladů postupně jako součást odpisů majetku, které se počítají z pořizovací ceny. Bezúplatné nabytí V tomto případě se v účetních krocích nevyskytuje účet 321, protože jsme majetek nekupovali a nemáme tedy žádný závazek vůči dodavatelům. Hodnota přijatých darů se zachycuje na pasivním účtu 413 – Ostatní kapitálové fondy souvztažně s konkrétním majetkovým účtem. V případě movité věci (auto, počítač aj.) by vypadalo účtování takto:

2. Dlouhodobý majetek 413

022

27 Účetní zápis 022 / 413

Převod do obchodního majetku z osobního vlastnictví a naopak Převod majetku do firmy a naopak z firmy do osobního užívání se u podnikající fyzické osoby děje pomocí účtu 491 – Individuální podnikatel. Nejčastěji se jedná o převody movitých věcí . 491

022 Převod do obchodního majetku

Účetní zápis 022 / 491

491

022

Účetní zápis 491 / 022

Převod do osobního užívání

V případě pořízení jiného druhu majetku se samozřejmě musí účtovat na účtech příslušejících tomuto majetku. Například: Koupě budovy Faktura přijatá – koupě budovy Výdaje náležející do pořizovací ceny z pokladny Převedení do používání

042 / 321 042 / 211 021 / 042

Koupě programového vybavení Faktura přijatá – software Převedení do používání

041 / 321 013 / 041

Účtování o majetku, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není považován za dlouhodobý majetek, jelikož nepřevyšuje stanovenou vstupní cenu: movitý majetek (podle zákona o daních z příjmů do 40000 Kč) rovnou do nákladů na vrub účtu 501 nehmotný majetek (podle zákona o daních z příjmů do 60000 Kč) rovnou do nákladů na vrub účtu 518

28


Řešené příklady na pořízení majetku: Používané zkratky : FP – faktura přijatá (závazek) FV – faktura vystavená (pohledávka) VD – výdajový doklad (pokladna) PD – příjmový doklad (pokladna) Bú – běžný účet v bance DNM – Dlouhodobý nehmotný majetek DHM – Dlouhodobý hmotný majetek Text účetního případu 1. FP za dodávku nábytku 2. FP za montáž nábytku 3. FP - dopravné nábytku 4. převedení nábytku do užívání v pořizovací ceně 5. úhrada přijatých faktur z Bú 6. nákup stroje z pokladny- nepovažujeme za DHM 7. FP za počítač 8. Vnitropodniková doprava ve vlastních nákladech 9. Převedení do používání 10. FP - zakoupení software, který není považován za DNM jelikož cena nepřevýšila 60000 Kč 11. FP - zakoupení software 12. Převedení do používání 13. FP - nákup nemovitosti Do užívání převeden budova pozemek trvalé porosty 17. Poskytnutí zálohy na nákup stroje z Bú 18. FP za stroj 19. Zúčtování zálohy (z ř. 17) 20. Úhrada zbývající částky za fakturu z Bú 21. Vnitropodniková přeprava stroje 22. Převedení stroje do užívání 23. Dar pozemku – přijatý 24. Trvalé porosty na pozemku – přijatý dar 25. Převod pozemku z osobního majetku do firmy 26. Nákup přístroje z pokladny – nepovažujeme za DHM, jelikož ocenění je do 40000 Kč

Kč

MD

Dal

755 000 14 000 35 000 804 000 804 000 15 000 65 000 1 000 66 000 40 000

042 042 042 022 321 501 042 042 022 518

321 321 321 042 221 211 321 622 042 321

140 000 140 000 800 000 600 000 150 000 50 000 100 000 150 000 100 000 50 000 5 000 155 000 10 000 10 000 50 000 10 000

041 013 042 021 031 025 052 042 321 321 042 022 031 025 031 501

321 041 321 042 042 042 221 321 052 221 622 042 413 413 491 211


2.4

29

Odpisy majetku

Odpisováním se přenáší hodnota opotřebení majetku do nákladů. Odpisy můžeme vymezit podle následujícího schématu ODPISY

účetní – dle vlastního uvážení účetní jednotky. Jsou daňově neuznané.

daňové – dle ZoDP • rovnoměrné • zrychlené • časové (měsíční)- pro DNM

Povinnost provádění účetních odpisů vyplývá ze zákona o účetnictví. Účetní jednotka si je stanoví podle svého uvážení s přihlédnutím k předpokládané životnosti konkrétního majetku a jeho vytíženosti. Existují různé metody účetních odpisů, které nejsou upraveny žádným právním předpisem, ani nejsou závazné. Nejčastěji se v praxi přistupuje k rovnoměrným měsíčním odpisům vypočítaným na základě stanovené životnosti majetku. V podniku jsou například dva totožné stroje, z nichž jeden bude pracovat na dvě směny a druhý pouze na jednu směnu. U prvního stroje bude proto předpokládaná kratší životnost (8 let), u druhého delší (12 let). Pořizovací cena je stejná a činí 800000 Kč. Tato pořizovací cena je pro každý stroj rozpočítána s přesností na měsíce a zjištěná částka je účtována jako odpis každý měsíc na vrub účtu 551, souvztažně s příslušným účtem oprávek, tj. ze skupiny účtů 07 a 08. Po sečtení každoročně provedených odpisů zjistíme tzv. oprávky. Oprávky představují sumu provedených odpisů u konkrétního majetku a jejich odečtením od pořizovací ceny zjistíme zůstatkovou cenu. Účtování odpisů Odpis movitých věcí (stroje, auta, počítače) Odpis budovy Odpis nehmotného majetku – software

551 / 082 551 / 081 551 / 073

Způsob stanovení účetních odpisů je účetní jednotka povinna popsat ve vnitropodnikové směrnici o účetnictví a pro každý majetek pak musí sestavit tzv. odpisový plán. Funkce účetních odpisů spočívá v tom, že mají co nejpřesněji vyčíslit opotřebení majetku a tím přispět k věrnému obrazu o hospodaření firmy. Jsou rovněž důležité v případě, kdy dochází ke kalkulaci nákladů výrobku, aby se opotřebení výrobních prostředků přeneslo do ceny výrobků. Účetní odpisy však nejsou daňově uznaným nákladem, proto je nutno na konci roku vypočítat také daňové odpisy a v rámci úpravy účetního hospodářského výsledku na daňový základ, zohlednit rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy. Jinými slovy to znamená, že pokud jsou účetní odpisy vyšší než daňové, není tento rozdíl daňově uznaným nákladem, musíme provést snížení nákladů a tím dojde ke zvýšení

30

Finanční účetnictví I. daňového základu o tento rozdíl. Pokud jsou daňové odpisy vyšší, dochází k navýšení daňově uznaných nákladů a tím ke snížení daňového základu. Menší firmy, které nepodléhají povinnému auditu si pro zjednodušení ve svém odpisovém plánu stanoví účetní odpisy ve výši daňových odpisů. Daňové odpisy jsou prováděny na základě zákona o daních z příjmů. Zákon stanoví pro hmotný majetek 2 metody. Je to metoda rovnoměrných a zrychlených odpisů. Firma si u každého majetku může zvolit jednu z metod, kterou již musí dodržet po celou dobu odpisování. Zákon o daních z příjmů zatřiďuje majetek do 6 odpisových skupin, každá skupina má stanovenu délku odpisování v letech. Délka odpisování v jednotlivých skupinách k 1.1.2004 Skupina

Odpis

Příklad majetku zařazeného do skupiny

1 2 3 4

4 roky 6 let 12 20

5 6

30 50

osobní auta, autobusy, počítače, jízdní kola, skot koně, traktory, nákladní auta, letadla, nábytek, revolvery trezory, jeřáby, výtahy, klimatizační zařízení, skleníky oplocení budov, budovy z plastu a dřeva, elektrická, trubní a telekomunikační vedení budovy, dálnice, silnice, přehrady, mosty, studny, kašny budovy administrativní, budovy hotelů, obchodních domů, muzea, knihovny, školy

Výpočet daňových odpisů Daňové odpisy se počítají za celý rok. V prvním roce po pořízení musí být majetek zatříděn do správné odpisové skupiny a dále zvolen způsob odpisování, který již nelze změnit. Celoroční odpis lze uplatnit u majetku, který je ve firmě evidovaný na konci příslušného zdaňovacího období. U majetku, který je ve firmě evidovaný pouze na začátku zdaňovacího období, ale k poslednímu dni již ne, lze provést odpis ve výši poloviny ročního odpisu. Zákon o daních z příjmů stanoví odpisové sazby a koeficienty pro oba způsoby odpisování. Odpisovat majetek lze pouze do výše jeho vstupní ceny (tzn. pořizovací). Vypočtené odpisy se zaokrouhlují na celou korunu nahoru. Část pro zájemce: Od roku 2004 zákon o daních z příjmů omezuje vstupní cenu u osobního automobilu kategorie M1 na 900 000 Kč. To znamená, že u dražších osobních automobilů bude možné počítat odpisy jen z částky 900 000 Kč. Příklad: Předpokládejme situaci, že podnikatel má zdaňovací období shodné s kalendářním rokem a pořídí majetek 30. prosince, který stihne uvést do používání. Uvedení do používání je podmínkou provádění odpisů. V tomto případě za daný rok uplatní celoroční odpis, protože měl majetek v evidenci na konci příslušného zdaňovacího období (31.12.), přestože ho v daném roce vlastnil pouhé dva dny. Vlastní-li firma majetek, který je vyřazen v průběhu roku, například 30. prosince (z důvodu prodeje, darování, fyzické likvidace), má nárok pouze na poloviční odpis, i když ho měla v evidenci téměř celý rok. Pokud by byl majetek vyřazen již 2.ledna,


31

existoval by rovněž nárok na poloviční odpis, přestože byl v evidenci pouze první den zdaňovacího období. Rovnoměrné odpisy Výpočet se provede • v prvním roce odpisování

VC = vstupní cena

VC x 0,01 x sazba pro 1 rok odpisování

•

v dalších letech VC x 0,01 x sazba pro další roky

Roční odpisová sazba skupina 1 2 3 4 5 6

v prvním odpisování 14,2 8,5 4,3 2,15 1,4 1,02

roce v dalších letech odpisování 28,6 18,3 8,7 5,15 3,4 2,02

pro VC 25,0 16,7 8,4 5,0 3,4 2,0

zvýšenou

Výpočet rovnoměrných odpisů je o něco snadnější než u zrychlených odpisů, protože v dalších letech jsou již odpisy stejné. Poslední sloupec sazeb je určený pro zvýšenou vstupní cenu po provedeném technickém zhodnocení majetku. Jedná se o výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýší u jednotlivého majetku částku 40 tisíc Kč. V praxi někdy nastává problém při určení, zda se ještě jedná o opravu nebo již došlo k technickému zhodnocení. Opravy se totiž účtují přímo do nákladů (např.výměna staré plechové střechy za novou plechovou střechu), kdežto technické zhodnocení (zhotovení nové střechy se střešními okny, které tam dříve nebyly) se odpisuje. Problematiku technického zhodnocení lze v případě zájmu nastudovat v doporučeném literárním zdroji. Příklad na výpočet rovnoměrných daňových odpisů: Počítač v pořizovací ceně 80 000 Kč. Zařazení podle přílohy k zákonu o daních z příjmů do 1. odpisové skupiny. 1. 2. 3. 4.

rok: 80 000 x 0,01 x 14,2 = rok: 80 000 x 0,01 x 28,6 = rok: 80 000 x 0,01 x 28,6 = rok: 80 000 x 0,01 x 28,6 =

Celkem

11 360 Kč 22 880 Kč 22 880 Kč 22 880 Kč 80 000 Kč

32


Zrychlené odpisy Výpočet se provede • v prvním roce odpisování

VC = vstupní cena

VC koef. v prvním roce

•

v dalších letech ZC x 2 koef. - n

skupina 1 2 3 4 5 6

ZC = zůstatková cena n = počet let, kdy již byl majetek odpisován koef.= koef. v dalších letech

Koeficient pro zrychlené odpisování v prvním roce v dalších letech pro odpisování odpisování ZC 4 5 4 6 7 6 12 13 12 20 21 20 30 31 30 50 51 50

zvýšenou

Poslední sloupec koeficientů je určen pro výpočet odpisů po technickém zhodnocení majetku. Příklad na výpočet zrychleného odpisu: Počítač v pořizovací ceně 80 000 Kč. Zařazení podle přílohy k zákonu o daních z příjmů do 1. odpisové skupiny. 1. rok: 80 000 : 4 2. rok: 2 x 60 000 5-1 3. rok: 2 x 30 000 5-2 4. rok: 2 x 10 000 5-3

= 20 000 = 30 000

ZC = 60 000 ZC = 30 000

= 20 000

ZC = 10 000

= 10 000

ZC = 0

Pozor: Zrychlené odpisy neznamenají, že by doba odpisování byla kratší. Liší se pouze výše odepsaných částek v průběhu jednotlivých let. Při rovnoměrném odpisování jsou vypočtené částky první rok nižší a naopak poslední rok vyšší než u zrychleného odpisu.

2. Dlouhodobý majetek Odpisy nehmotného majetku U nehmotného majetku se od roku 2004 používají rovnoměrné měsíční odpisy podle §32a zákona o daních z příjmů: • software – 48 měsíců • zřizovací výdaje – 60 měsíců (jedná se o výdaje vynaložené v době od okamžiku založení podnikatelského subjektu do jeho vzniku, tj. zapsání do obchodního rejstříku. Např. správní poplatky, odměna notáři, nájemné). • ostatní nehmotný majetek – 72 měsíců (licence, patenty aj.) Daňové odpisy jsou stanoveny jednotně pro všechny daňové poplatníky. Délka odpisování je stanovena bez ohledu na skutečné vytížení majetku a závisí na tom, do které skupiny je jednotlivý druh majetku zatříděn.

2.5 Vyřazování dlouhodobého majetku Dlouhodobý majetek se nejčastěji vyřazuje z důvodu prodeje, fyzické likvidace, darování a v důsledku manka a škody. Účetně dochází při vyřazování majetku ke dvěma účetním krokům, jedním z nich je doúčtování zůstatkové ceny majetku do nákladů a druhým krokem je vyřazení majetku v pořizovací ceně. Je důležité si pamatovat, že k vyřazení musí dojít v pořizovací ceně, aby se majetkový účet a zároveň účet oprávek vynulovali, což lze vypozorovat v následujícím schématu. Pokud se bude jednat o movitou věc, bude účtování v případě jejího vyřazení vypadat takto (pz = počáteční zůstatek): 022 pz 100

541, 543, 551, 549 pz 50

1

100 kz 0

082

100

50

2

50

kz 0

1. Vyřazení majetku v pořizovací ceně - účetní zápis 082 / 022 Movitý majetek je zachycen v pořizovací ceně na účtu 022 MD. Počáteční zůstatek 100 naznačuje, že v minulých letech byl pořízen hmotný majetek patřící mezi movité věci ve vstupní ceně 100. Počáteční zůstatek účtu 082 znamená, že zatím byly provedeny odpisy zmíněného majetku ve výši 50. Pokud dochází k vyřazení, musíme celou pořizovací cenu zaúčtovat na opačnou stranu účtu, aby došlo k jeho vynulování. Tím se také hodnota vyřazovaného majetku již neobjeví v aktivech rozvahy. Souvztažně se účtuje na vrub příslušného účtu oprávek, který se tímto rovněž vynuluje, protože odpisy a doúčtování zůstatkové ceny bylo zapsáno ve prospěch oprávek (viz operace č.2 ve schématu). 2. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů •

u prodeje na vrub účtu 541 – Zůstatková cena prodaného DNM a DHM : účetní zápis 541 / 082. V případě prodeje musí ještě logicky následovat výnos za odprodaný majetek, který účtujeme na základě vystavené faktury

33

34

Finanční účetnictví I. (311 / 641) nebo jako tržbu v hotovosti do pokladny 211 / 641. Všimněte si, že účty 541 a 641 slouží výhradně pro sledování zůstatkové ceny odprodaného majetku a výnosu, který za prodej získáme. •

při fyzické likvidaci nepotřebného, zastaralého nebo nefunkčního majetku na vrub účtu 551 – Odpisy: účetní zápis 551 / 082

•

v případě darování na vrub účtu 543 – Dary: účetní zápis 543 / 082

•

v případě manka a škody na vrub účtu 549 – Manka a škody: účetní zápis 549 / 082

Část pro zájemce: Je třeba si uvědomit, že ne vždy je zůstatková cena vyřazovaného majetku uznaným nákladem z hlediska daně z příjmů. Jedná se o případ darování, kdy hodnota darovaného majetku není automaticky daňovým nákladem, ale teprve v daňovém přiznání lze hodnotu darů odečíst, pokud jsou splněny podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů. Mezi tyto podmínky patří vymezení příjemců darů, účelu, na který byl dar poskytnut a dále je to stanovení minimální a maximální hodnoty darů, kterou lze od základu daně odečíst. V případě manka a škody je rovněž zůstatková cena daňově neuznaným nákladem. Výjimkou jsou však škody vzniklé v důsledku živelní pohromy, škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem a hodnota škody do výše náhrady od pojišťovny. Řešený příklad na vyřazení movitého majetku prodejem: Firma zakoupila osobní automobil v ceně 450000 Kč. Zároveň si nechala do auta zhotovit střešní okno a namontovat alarm celkem za 50000 Kč. Odpisy za první rok činily 125000 Kč. V druhém roce firma auto prodala za 400000 Kč. Vyřazení majetku prodejem 1. FP za osobní automobil 2. FP za montáž okna a alarmu 3. převedení do používání 4. odpisy 5. vyřazení v pořizovací ceně z důvodu prodeje 6. doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 7. FV za odprodaný automobil 8. Přijatá úhrada vystavené faktury na Bú

Kč

MD

Dal

450 000 50 000 500 000 125 000 500 000 375 000 400 000 400 000

042 042 022 551 082 541 311 221

321 321 042 082 022 082 641 311

Všimněte si, že při převedení majetku do používání dochází k vynulovaní pomocného účtu 042 (obrat na straně MD = obratu na straně D) a při vyřazení majetku se musí vynulovat účet 022 a účet 082. Po přijaté úhradě za fakturu se rovněž vynuluje účet 311. Řešený příklad na vyřazení budovy v důsledku škody: Firma má v obchodním majetku budovu za cenu 1200 000 Kč. Odpisy za první rok činily 40 000 Kč, za druhý rok 77 334 Kč. Třetí rok došlo ke zničení budovy požárem a jejímu vyřazení. V roce vyřazení má firma nárok na polovinu ročního odpisu v souladu se zákonem o daních z příjmů.


Vyřazení majetku v důsledku škody 1. Zařazení budovy do používání 2. odpisy v 1. roce (zrychlené) 3. odpisy ve 2. roce 4. polovina ročního odpisu v roce vyřazení 4. vyřazení v pořizovací ceně z důvodu škody 5. doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 6. Nárok na náhradu od pojišťovny 7. Přijatá úhrada na Bú

35

Kč

MD

Dal

1200 000 40 000 77 334 37 334 1200 000 1045 332 1000 000 1000 000

021 551 551 551 081 549 378 221

042 081 081 081 021 081 648 378

Pro zjednodušení předpokládejme, že se účetní odpisy rovnají daňovým. Zůstatková cena zaúčtovaná do nákladů na účtu 549 bude daňově uznána do výše náhrady od pojišťovny, tzn. pouze 1000 000 Kč. Zbývajících 45 332 Kč bude daňově neuznaný náklad. Znovu si všimněte, že účet 021 a 081 se musí po vyřazení majetku vynulovat. Nárok na náhradu škody je účtován na vrub účtu 378 – Jiné pohledávky se souvztažným zápisem do ostatních provozních výnosů (648). Po přijetí úhrady na běžný účet v bance bude účet 378 také vynulován.

2.6 Účtování o dlouhodobém majetku u plátců DPH Účetní postupy, které byly dosud popsány se týkají podnikatelů, kteří nejsou registrováni jako plátci DPH. Osoby povinné k dani, které jsou plátci DPH, nezahrnují DPH při nákupu majetku do pořizovací ceny, ale účtují tuto daň zvlášť na vrub účtu 343 – DPH. Naopak při odprodeji majetku musí být prodejní cena navýšena o DPH, která se účtuje jako daň na výstupu ve prospěch účtu 343, zatímco prodejní cena bez DPH se účtuje do výnosů. Příklad Firma zakoupila stroj na fakturu. Celková cena dosahuje 476 000 Kč. Cena bez DPH je 400 000 Kč a DPH 19% činí 76 000 Kč. Stroj byl odprodán za 350 000 Kč plus 19% DPH, tj. celkem 416 500 Kč. Text účetního případu 1. FP za stroj - cena bez DPH - DPH 19 % 2. Převedení do používání v pořizovací ceně 3. Odpisy 4. Vyřazení z důvodu prodeje v pořizovací ceně 5. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 6. FV za odprodej – cena bez DPH - DPH 19 %

Kč

MD

Dal

400 000 76 000 400 000 100 000 400 000 300 000 350 000 66 500

042 343 022 551 082 541 311 311

321 321 042 082 022 082 641 343

36

Finanční účetnictví I. Úloha č. 2: Zaúčtujte následující příklady na pořízení majetku, odpisy a vyřazení majetku. Zkontrolujte s řešením. Kč MD Dal Text účetního případu 1. FP za výrobní stroj – cena bez DPH 755 000 DPH 19% 143 450 Cena celkem 898 450 *** *** 2. FP za montáž stroje 14 000 3. Vnitropodniková doprava stroje 35 000 4. převedení do užívání v pořizovací ceně ? 5. úhrada přijatých faktur z Bú 912 450 6. Odpis za 1. rok 67 000 7. Vyřazení stroje z důvodu prodeje ? 8. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 737 000 9. FV za odprodaný stroj –cena bez DPH 700 000 DPH 19% 133 000 Cena celkem 833 000 *** *** 10. Nákup tažného koně v hotovosti 40 000 11. FP – doprava koně 4 000 12. Převedení koně do používání ? 13. Odpis koně zrychlený za 1.rok 7 334 14. Vyřazení koně z majetku z důvodu darování ? 15. Doúčtování zůstatkové ceny koně do nákladů ? 16. FP – nákup nemovitosti - budova 900 000 - pozemek 100 000 17. Převedení do používání - budova 900 000 - pozemek 100 000 18. Odpis budovy za 1. rok 30 000 19. Odpis budovy za 2. rok 58 000 20. Vyřazení budovy z důvodu jejího zničení požárem ? 21. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů ? 22. Firma vlastní chladící box. Pořizovací cena činila 41 000 Kč, oprávky = 35 000 Kč. Z důvodu neopravitelné poruchy je vyřazen fyzickou likvidací. - doúčtování zůstatkové ceny do nákladů ? - Vyřazení chladícího boxu z majetku ?

Úloha č. 3: Vypočítejte zrychlené i rovnoměrné odpisy stroje zařazeného do 2. odpisové skupiny. Vstupní cena = 240 000 Kč


Shrnutí kapitoly. Dlouhodobý majetek se dělí na tři základní skupiny – hmotný, nehmotný a finanční. Pro celou skupinu je zásadní, že životnost tohoto majetku je delší než 1 rok. Dlouhodobý majetek se oceňuje pořizovací cenou, tzn. cenou pořízení plus vedlejší související náklady. Pořizovací cenu nelze zahrnout přímo do nákladů, ale přenáší se do nich postupně formou odpisů. Některý majetek nelze odpisovat a do nákladů se zachytí až v momentě jeho prodeje oproti tržbám. Odpisy rozeznáváme účetní a daňové. Účetní odpisy si firma počítá podle vlastního uvážení a uvede je ve svém odpisovém plánu, který by měl být součástí vnitropodnikové směrnice o účetnictví. Nemají však vliv na daňový základ a daň z příjmů. Pro tyto účely je třeba vyčíslit tzv. daňové odpisy v souladu se zákonem o daních z příjmů, který u hmotného majetku definuje dvě základní metody – odpisy rovnoměrné a zrychlené. U každého majetku si může firma zvolit jednu z těchto dvou metod daňových odpisů a tuto pak již nelze změnit. Obě metody odpisování se neliší délkou doby, kdy je majetek odpisován, ale výší částek v jednotlivých letech. Při zrychleném způsobu se větší část vstupní ceny odepíše do nákladů v první polovině doby odpisování než u rovnoměrného odpisování. Nehmotný majetek je podle zákona odpisován rovnoměrně, po stanovený počet měsíců. K zaúčtování pořízení majetku se používají pomocné účty skupiny „04 – Pořízení majetku“, které slouží k zachycení pořizovací ceny. Teprve potom je majetek převeden na příslušné majetkové účty. Vyřazení majetku se účtuje vždy ve dvou účetních krocích. Prvním krokem je doúčtování zůstatkové ceny do nákladů a druhý krok představuje vyřazení majetku v pořizovací ceně. Na pořadí těchto dvou operací v podstatě nezáleží. V praxi se vyskytují čtyři nejčastější důvody vyřazení – prodej majetku, fyzická likvidace, darování a vyřazení v důsledku manka a škody. Je nutno si také uvědomit, že ne vždy je zůstatková cena vyřazeného majetku daňově uznaným nákladem.

Otázky: 1. Jakou cenou oceňujeme dlouhodobý majetek při pořízení? 2. Jaké existují druhy odpisů, které odpisy mají vliv na daň z příjmů a jaké metody zákon umožňuje ? 3. Vymezte tři druhy dlouhodobého majetku a definujte strukturu majetku v těchto skupinách. 4. U kterého majetku udává zákon o daních z příjmů určité limity ve vztahu ke vstupní ceně?

37

38


Každý, kdo provozuje obchody, jest povinen vésti knihy, z nichž obchody jeho a stav jeho majetnosti lze dokonale poznati. Kupci povinni jsou schovávati obchodní své knihy po 10 let, počínajíc od toho dne, kdy se do nich poslední zapsání stalo. Všeobecný obchodní zákoník (1863 ), Rakousko- Uhersko.

Další zdroje. 1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004. 2. Úplné znění právních předpisů in: ÚZ č. 405, Účetnictví podnikatelů 2004. Sagit 2004 3. PELC, V., Odpisy 2003. Grada 2003. 4. SKÁLA, M. Technické zhodnocení a opravy. Sagit 1998 5. SKÁLA, M., SKÁLOVÁ, J. Technické zhodnocení a opravy pronajatého majetku. Sagit 2000

3. Zásoby

39

3. ZÁSOBY


vymezení zásob nakupovaných a vlastních

•

charakteristiku jednotlivých druhů zásob

•

oceňování zásob při pořízení

•

oceňování zásob při vyskladnění

•

účtování o pořízení zásob

•

účtování o vyskladnění zásob

•

účtování o úbytcích zásob

Budete schopni: •

zařadit zásoby do správné účtové skupiny

•

vypočítat ocenění při vyskladnění

•

zaúčtovat jednotlivé operace týkající průběžným způsobem (způsobem A)

se

pořizování

zásob

•

zaúčtovat jednotlivé operace týkající periodickým způsobem (způsobem B)

se

pořizování

zásob

•

zaúčtovat operace související s vyskladněním

Klíčová slova této kapitoly: Materiál, zboží, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, pořizovací cena, skutečná cena, ocenění aritmetickým průměrem, FIFO, LIFO, průběžný způsob – A, periodický způsob – B, příjemka, výdejka. Norma přirozeného úbytku.

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 5 + 5 hodin (teorie + řešení úloh) __________________________________________________________________

40


3.1 Vymezení zásob ZÁSOBY tř. 1

Nakupované - materiál na skladě (112) - zboží na skladě (132)

Vlastní výroby - nedokončená výroba (121) - polotovary (122) - výrobky (123) - zvířata (124)

Do materiálu se podle vyhlášky zahrnuje • základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu- např. dřevo u nábytku, látka u šatů • pomocné látky, které přecházejí do výrobku, ale netvoří jeho podstatu, např. nitě, knoflíky • látky k zajištění provozu – mazadla, čistící prostředky • náhradní díly • obaly a obalové materiály • další movité věci s dobou použitelnosti maximálně 1 rok bez ohledu na výši ocenění Nedokončená výroba obsahuje produkty, které již prošly určitým zpracováním, nejedná se již o materiál, ale ještě nejde ani o polotovar nebo hotový výrobek. Např. rozstříhané látky na šaty, nařezané desky dřeva pro výrobu nábytku, aj. Zboží obsahuje movité věci, které byly nakoupeny za účelem prodeje. Zboží může být rozbalováno, porcováno a opět baleno (velkosklady), ale nesmí se změnit jeho fyzická podstata (pak už by se mohlo jednat o výrobu a nikoliv o prodej zboží). Zbožím je i nemovitost, pokud ji nakupuje účetní jednotka, jejíž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitostí a sama ji přitom nepoužívá, nepronajímá ani na nich neprovádí technické zhodnocení.

3.2 Oceňování zásob 1.Oceňování při pořízení zásob – shodný způsob jako při pořízení dlouhodobého majetku: • pořizovací cenou (cena pořízení + vedlejší náklady, jako doprava, clo..) • reprodukční pořizovací cenou – zásoby bezplatně nabyté, nalezené přebytky při inventuře, použitelný odpad aj. V podstatě se ocení odhadem. • ve výši vlastních nákladů (skutečných nebo podle operativních kalkulací)u zásob vlastní výroby 2.Oceňování při vyskladnění zásob do spotřeby je řešeno z toho důvodu, že zásoby stejného druhu jsou průběžně dokupovány a převáděny na sklad v různých cenách (např. jeden den stojí daný typ televizoru 8000 Kč a za týden je pořízen ve velkoskladu nebo u výrobce za zvýhodněnou cenu 7000 Kč). Je nutno si

3. Zásoby

41

uvědomit, že v podvojném účetnictví (způsob A) se zásoby při nákupu účtují jako příjem na sklad a teprve, když jsou vydávány do výroby nebo do prodejny, aby byly prodány, účtuje se jejich pořizovací cena do nákladů. Při vyskladnění pak stojíme před problémem, jakou cenou úbytek ze skladu ohodnotit, když každý druh zásoby stál jinou částku. Existuje několik způsobů ocenění úbytků zásob: • skutečnou cenou- tam, kde je to žádoucí, např. u zakázkové výroby nebo při prodeji automobilů a jiného zboží, kde kusy nejsou zaměnitelné. • aritmetickým průměrem- při každém novém přírůstku na sklad se vypočítá nový průměr, kterým se ocení úbytky zásob. Způsob lze zjednodušit a počítat aritmetický průměr nejméně jednou za měsíc. • FIFO – (z angl. first in first out) dá se vyložit jako první do skladu, první ze skladu, tj. úbytky zásob se oceňují nejstarší cenou na skladě • LIFO – (last in first out). Úbytek se ocení cenou posledních zásob přijatých na sklad. U nás není povoleno. Příklad: Aritmetický průměr – vypočítá se jako podíl celkové hodnoty skladu a celkového počtu kusů na skladě. kusy

jednotková cena 100,110,průměrná cena 106,66 106,66 106,66

hodnota nákupu nákup 25.1. 5 500,nákup 20.3. 10 1100,kusy výdej celkem výdej 21.3. 7 746,62 výdej 25.3. 5 533,30 výdej 26.3. 3 319,98 + 0,10* * Deset haléřů je rozdíl vzniklý zaokrouhlováním, jako vyskladněné zásoby.

kumulovaná hodnota 500,1600,zůstatek na skladě 853,38 320,08 0,00

průměrná cena 100,106,66

který se zaúčtuje do nákladů stejně

FIFO kusy nákup 25.1. nákup 20.3.

5 10 kusy

výdej 21.3.

7

výdej 25.3. výdej 26.3.

5 3

jednotková cena 100,110,ocenění 5 á 100,2 á 110,110,110,-

hodnota nákupu 500,1100,výdej celkem 720,550,330,-

kumulovaná hodnota 500,1600,zůstatek na skladě 880,330,0,00

Z příkladu lze pozorovat, že metoda aritmetického průměru je početně náročnější. V praxi se však výpočty ocenění zásob při vyskladnění většinou dělají pomocí výpočetní techniky, v rámci účetního programu nebo programu o skladech. Největší ulehčení práce je v případě používání čárových kódů, kdy se takto zachycuje nejen příjem na sklad a výdej ze skladu, ale vytváří se také skladové karty zboží, objednávky apod.

42

Finanční účetnictví I. Účetní jednotka je povinna stanovit normy přirozených úbytků zásob, ke kterým dochází jejich sesycháním, rozprachem, vypařováním, apod. Tyto úbytky jsou účtovány do nákladů (na vrub účtů 501,504) jako běžná spotřeba.

3.3 Účtování o zásobách Rozeznáváme dva způsoby účtování zásob, které si účetní jednotka může zvolit: •

průběžný (zp. A) - v průběhu roku se používají účty 111- Pořízení materiálu a 131 – Pořízení zboží a dále se používají účty skladů, tj. 112 –Materiál na skladě a 132 – Zboží. Účty 111 nebo 131 jsou pomocné účty, které nám umožňují zjistit pořizovací cenu (podobně jako 042 u DM). Po převzetí zásob na sklad, které proběhne na základě příjemky se tyto účty vynulují. Ze skladu se zásoby vydávají do spotřeby na základě výdejek. Schématické znázornění materiálového toku firmou by vypadalo takto: 111 pořízení

321 Dodavatel

112 sklad

501 spotřeba

• periodický (zp. B) - v průběhu roku se účty o pořízení zásob a ani účty skladů nepoužívají. Zásoby se účtují přímo do nákladů, materiál na vrub účtu 501 a zboží na vrub 504. Stavy na skladech se zachytí teprve ke dni účetní závěrky podle výsledků fyzické inventury. O hodnotu stavu zjištěného na skladě inventurou se sníží náklady (501,504), takže výsledek je na konci období u obou způsobů účtování stejný. Schématické znázornění materiálového toku z účetního pohledu při způsobu B: 501 spotřeba

321 Dodavatel

Pořízení a spotřeba materiálu - způsob A Účty uvedené v závorce se týkají pořízení a vyskladnění zboží. 321

111 (131) 1

100

112 (132) 3

4

100

211

105 110

105

110

549

2

5

5 10

501 (504)

5

10

1. Nákup materiálu na fakturu 111 / 321 2. Nákup materiálu nebo jeho doprava hrazená hotově 3. Příjemka materiálu na sklad v pořizovací ceně 4. Výdejka – vyskladnění materiálu do spotřeby 5. Úbytek materiálu z důvodu manka nebo škody

111 / 211 112 / 111 501 / 112 549 / 112

3. Zásoby

Další možné účetní případy: Odprodej nepotřebného materiálu ze skladu Vystavení faktury za odprodaný materiál Vnitropodniková doprava materiálu

43

542 / 112 311 / 642 111 / 622

Účtování o zásobách vlastní výroby – zp. A V průběhu účetního období se účtuje rovněž o přírůstcích a úbytcích zásob vlastní výroby, tzn. nedokončené výroby, polotovarů a výrobků. Přírůstky se zachycují na vrub skupiny účtů 12 a ve prospěch výnosových účtů sk. 61 – Změna stavu vnitropodnikových zásob. Úbytky se účtují opačně. Příklad: Představte si firmu zabývající se šitím oděvů. Ve skladu má zásoby látek. Pokud je nějaká látka vyskladněna a převzata do dílny, kde ji nastříhali, již není materiálem, ale stala se tzv. nedokončenou výrobou (NV). Po zhotovení oděvu vzniká výrobek, který je z dílny přemístěn do skladu výrobků. Účetně se tato operace zachytí jako snížení NV a přírůstek výrobků. Až jsou oděvy prodány, musí být účtováno o jejich úbytku ze skladu výrobků a zároveň se účtuje o výnosech. účtování o zásobách vlastní výroby

MD

Výdejka materiálu ze skladu 501 Zvýšení stavu nedokončené výroby (stavu v dílně) 121 Snížení stavu nedokončené výroby – hotové oděvy byly přemístěny 611 do skladu výrobků Zvýšení stavu výrobků – příjem oděvů z dílny 123 Snížení stavu výrobků – z důvodu prodeje zákazníkovi 613 Vystavení faktury za prodané oděvy 311

D 112 611 121 613 123 601

Pořízení a spotřeba zásob – způsob B 321

501 (504) 1

112 (132) 4

211 2

622 3

Jednotlivé kroky jsou vysvětleny v následujícím textu podle pořadového čísla operace.

44

Finanční účetnictví I. Účtování v průběhu roku: 1. Pořízení materiálu na fakturu, případně doprava materiálu Pořízení zboží na fakturu, případně doprava zboží 2. Nákup materiálu (dopravy) v hotovosti Nákup zboží (dopravy) v hotovosti 3. Vnitropodniková doprava materiálu Vnitropodniková doprava zboží

501 504 501 504 501 504

321 321 211 211 622 622

501

112

504

132

112

501

132

504

4. Účtování ke dni účetní závěrky: Zaúčtování počátečního stavu skladu materiálu do nákladů – pokud nějaký z minulého období existuje. Ve schématu není tento krok znázorněn. Zaúčtování počátečního stavu zboží z minulého období do nákladů. Ve schématu není tento krok znázorněn. Zaúčtování konečného stavu skladu dle inventury a souvztažně snížení nákladů (hodnota materiálu, který leží na skladě nemůže být v nákladech). Proto se zde účet 501 objevuje výjimečně na straně Dal. Zaúčtování konečného stavu skladu zboží dle inventury a souvztažně snížení nákladů

Účtování o zásobách vlastní výroby – zp. B O zásobách vlastní výroby se při způsobu B v průběhu roku neúčtuje a konečné stavy účtů 121 a 123 se nasadí až dle výsledků inventur ke dni účetní závěrky, souvztažně s účty 611 nebo 612. Způsob B je tedy administrativně mnohem méně náročný, proto vhodný zejména pro firmy, které jsou menší a obrat zásob u nich není velký. Nevýhodou je, že se v průběhu roku nedá přesně zjistit hospodářský výsledek, pokud neznáme přesný stav zásob na skladě. Ten musíme zjistit inventurou nebo na základě příjemek a výdejek, abychom správně upravili náklady na spotřebu materiálu (501) nebo zboží (504).

3. Zásoby

45

Úloha č. 4: Zaúčtujte následující příklady. Porovnejte rozdíly mezi zp.A a B. Způsob A text účetního případu

částka

MD

Dal

Počáteční stav na skladě: 50 000 Kč / 100 ks 1. FP za nakoupený materiál

50 000 5000

****

****

****

****

2. FP za dopravu nakoupeného materiálu

500

3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořizovací ceně 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu

5500

5. Výdejka - materiál ze skladu do spotřeby

10000

6. FP za nakoupené zboží

11000

7. Vnitropodniková doprava zboží

800

8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně 9. Nákup materiálu z pokladny

15000

10. Příjemka na sklad

15000

Konečný stav na skladě:

72 300 Kč

V nákladech (na 501) je zaúčtováno:

Kč

Způsob B 1. účtování v průběhu roku ( hvězdičky znamenají, že se tyto případy v průběhu roku neúčtují) text účetního případu

částka

MD

Dal


50 000

****

****

****

****

****

****

****

****

****

****

5000

2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořiz. 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu

500 ***** 5500


10000


11000

7. Vnitropodniková doprava zboží

800

8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně 9. Nákup materiálu z pokladny

15000


15000

72300 **** **** Konečný stav na skladě: dle inventury V nákladech (501 a 504) je zaúčtováno: …………Kč (výsledek však musí být

shodný se zp.A, proto následuje další krok ) 2. Zaúčtování na konci účetního období – úprava nákladů text účetního případu

částka

1. zaúčtování počátečního stavu do nákladů

50 000

2. snížení nákladů o konečný stav zásob dle inventury

72300

V nákladech (501 + 504) zaúčtováno: ………. + 50000 – 72300 = Na skladě (účtu 112) je zaúčtováno:

MD Dal

Kč

46


Shrnutí kapitoly. O zásobách se účtuje v účtové třídě 1. Řadí se zde zásoby nakupované a dále zásoby vlastní výroby, mezi které patří nedokončená výroba, polotovary, výrobky a vykrmovaná zvířata. Zásoby se oceňují při pořizování stejným způsobem jako dlouhodobý majetek - cenou pořizovací, reprodukční pořizovací cenou a cenou ve výši vlastních nákladů. Při vyskladnění se používá několik způsobů ocenění úbytků – skutečnou cenou, aritmetickým průměrem, FIFO a LIFO (v ČR se není dovoleno). V našich právních předpisech je povoleno účtovat o zásobách průběžně (zp. A) nebo periodicky (zp. B). Účetní jednotka si může libovolně vybrat. Způsob B je administrativně jednodušší, protože se v průběhu roku nepoužívají účty o pořízení, ani účty skladů a hodnota zásob se účtuje přímo do nákladů. Na konci účetního období však musí dojít k zachycení konečného stavu na skladě podle inventur a k úpravě nákladů. Výsledky obou dvou účetních způsobů musí být shodné. Účetní jednotka je povinna stanovit si ve vnitropodnikové směrnici přirozené úbytky zásob, ke kterým dochází technologickými procesy jako je sesychání, vypařování, apod. Tyto úbytky jsou pak účtovány jako normální spotřeba na účet 501. Úbytky, které převýší stanovenou normu jsou již účtovány jako manka a škody na účet 549 a je třeba si uvědomit, že se jedná o daňově neuznaný náklad.

Otázky: 1. Jakými cenami oceňujeme zásoby při pořízení a při vyskladnění ? 2. Co všechno řadíme do zásob? 3. Jaké způsoby účtování zásob lze použít ? 4. Co jsou to přirozené úbytky zásob a jak se účtují ? Úkol k textu. V níže uvedených zdrojích literatury si nastudujte • účtování o materiálu na cestě (využití účtu 119) – kdy k němu dochází • účtování o opravných položkách (jedná se o daňově neuznatelné náklady na účtech sk. 55) – jaký je jejich význam a kdy je firma tvoří Další zdroje. 1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004. 2. BLECHOVÁ, B., JANOUŠKOVÁ, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2004. Grada 2004 3. Úplné znění právních předpisů in: ÚZ č. 405, Účetnictví podnikatelů 2004. Sagit 2004

4. Finanční účty

4. FINANČNÍ

47

ÚČTY


charakteristiku jednotlivých finančních účtů

•

zásady pro účtování na těchto účtech

•

význam účtu 261 – Peníze na cestě

•

charakteristiku cenin

Budete schopni: •

účtovat o pohybu peněz na běžném účtu

•

účtovat o pohybu peněz v pokladně

•

účtovat o přidělení krátkodobého úvěru

•

zaúčtovat operace týkající se převodu peněz mezi pokladnou a bankou

Klíčová slova této kapitoly: Běžný účet, pokladna, peníze na cestě, ceniny, krátkodobé cenné papíry, krátkodobý úvěr

Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 3 + 3 hodiny (teorie + řešení úloh)

48


4.1 Charakteristika finančních účtů a účtování Finanční účty se v účtové osnově nalézají ve třídě 2. Podle účetního standardu je pro finanční majetek této třídy charakteristická vysoká likvidnost, bezprostřední obchodovatelnost a předpokládá se splatnost nebo držba kratší než 1 rok. V praxi jsou při účtování zavedeny podle potřeby tyto účty: 211 – Pokladna Na tomto účtu se účtuje o pohybu peněz v hotovosti a to na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů. Peníze vydané zaměstnancům k použití se účtují jako pohledávky za zaměstnance, kteří musí předložit doklady o nákupu při vyúčtování zálohy a případný přebytek vrátit do pokladny. Jedná se o aktivní účet (v rozvaze se nachází v oběžných aktivech), proto se přírůstky peněz zachycují na vrub tohoto účtu, tedy na straně MD a úbytky na straně dal. Analytické účty se povinně zavádějí při existenci valut. Ve vnitropodnikové směrnici si účetní jednotka stanoví četnost a způsob provedení inventarizace pokladny. Vzniklé rozdíly se účtují podle povahy, v případě přebytku do výnosů (daňově uznaných), v případě schodku, tzn. manka se účtuje • •

jako pohledávka za zaměstnancem, který měl hmotnou odpovědnost 335 / 211. Při zaplacení pohledávky zaměstnancem 211 / 335. jako manko nebo škoda v případě, že není sepsána hmotná odpovědnost 569 / 211 (jedná se o daňově neuznaný náklad)

6xx

211 tržba v hotovosti

5xx nákup materiálu, služeb hotově

311

321 příjem za FV (pohledávku) hotově

úhrada FP (závazku) hotově

213 – Ceniny Mezi ceniny řadíme především poštovní známky, dálniční nálepky, kolky (slouží k placení soudních a správních poplatků), telefonní karty, stravenky do zařízení veřejného stravování aj. Analytické účty jsou doporučeny podle jednotlivých druhů cenin. V případě inventarizačních schodků nebo přebytků je princip účtování stejný jako u pokladny, tzn. v případě schodku 335/ 213 nebo 569/ 213 (podle toho zda existuje hmotná odpovědnost zaměstnance).


321

213

nákup cenin na fakturu

49

518 spotřeba ceninpoštovních známek

211

538 nákup cenin hotově

spotřeba ceninkolků

221 – Bankovní účet Účtuje se zde na základě výpisů z banky o přijatých nebo provedených platbách, tzn. o přírůstcích nebo úbytcích peněz na bankovním účtu, nejčastěji se jedná o běžný účet. Analytické členění je povinné a zároveň nezbytné v případě, že účetní jednotka vlastní více bankovních účtů. Mají zpravidla aktivní zůstatek, pasivní zůstatek je možný pouze u bankovních účtů, u kterých to umožňuje banka (kontokorent). V rozvaze je pak pasivní zůstatek vykazován jako krátkodobý bankovní úvěr. 311

221 platba FV odběratelem

321 úhrada FP dodavateli

662

568 připsané úroky na Bú

324 přijaté provozní zálohy

bankovní poplatky

314 ( 052) poskytnuté provozní zálohy (dlouhodobé zálohy)

261 – Peníze na cestě Tento účet se používá pro překlenutí časového nesouladu, který vzniká a) při přesunu peněz mezi pokladnou a bankou od okamžiku výběru (vkladu) peněz do okamžiku obdržení výpisu z banky b) při převodech peněz mezi bankovními účty po dobu než obdržíme oba výpisy z banky Ad a) Představte si, že firma drží vysokou částku hotovosti v pokladně a potřebuje tedy část z těchto peněz odvést do banky. Pokladník vydá peníze z pokladny, vystaví

50

Finanční účetnictví I. výdajový doklad a zaúčtuje ho. Jedná se o úbytek v pokladně, zápis bude na účtu 211 D. Jaký účet se však použije na straně MD, když zápis musí být podvojný ? Víme, že peníze budou vloženy na běžný účet, ale nemůžeme ho zde použít, protože na účtu 221 se účtuje pouze na základě výpisu z banky a ten bývá doručen vždy o několik dní později (záleží na požadavku klienta, často je to týdenní interval, ale může být i delší, například měsíční). V tomto okamžiku se tedy použije účet 261 – Peníze na cestě. Zápis bude vypadat takto: 1. Výběr z pokladny z důvodu odvodu do banky 2. Výpis z banky – vklad peněz z pokladny

261 / 211 221 / 261

Vidíme, že účty 261 se po zaúčtování druhé operace, tedy po obdržení výpisu, vynulují a zůstává zaúčtováno to, k čemu skutečně došlo- úbytek v pokladně a přírůstek na účtu v bance. Situace může být i opačná, kdy vybíráme peníze z banky a vkládáme do pokladny. 1. Příjmový doklad- příjem peněz do pokladny 2. Výpis z Bú – výběr peněz

211 / 261 261 / 221

Ad b) Firma vlastní dva bankovní účty a převádí peníze z jednoho na druhý. Jak již bylo uvedeno, je nutné analytické členění, např: Bú A = 221 100 Bú B = 221 200 Z Bú A bylo převedeno na Bú B 150000 Kč. Došlo tedy k úbytku peněz na A a zvýšení zůstatku na B. Postup zaúčtování: 1. Výpis z Bú A: 2. Výpis z Bú B:

- 150 000 Kč + 150 000 Kč

261 / 221 100 221 200 / 261

231 – Krátkodobý bankovní úvěr Jedná se o pasivní účet, protože v rozvaze najdeme úvěry v pasivech. Přidělení úvěru se proto zachytí na straně dal, naopak splátky úvěru, které snižují zůstatek tohoto závazku se zachytí na MD. Na tomto účtu se účtuje o úvěrech se splatností kratší než 1 rok. O přidělení úvěru se může účtovat také prostřednictvím účtu 261Peníze na cestě, i když to účetní standardy nevyžadují. Všimněte si, že po vynulování účtu 261 je výsledek obou způsobů stejný: 1. Výpis z úvěrového účtu – přidělení úvěru 2. Výpis z Bú – peníze převedeny na běžný účet

261/ 231 221/ 261

nebo účtujeme bez účtu 261 až na základě výpisu z Bú Výpis z Bú – převedení peněz z přiděleného úvěru

221 / 231

další účetní případy Úhrada závazků dodavatelům přímo z úvěrového účtu Úroky z úvěru - placeny z Bú Výpis z Bú – splátka úvěru

321 / 231 562 / 221 231 / 221


51

V účtové třídě 2 se dále nachází skupina 24, 25 a 29. O náplni těchto účtových skupin se zmiňuji jen stručně, protože jejich používání není v každodenní praxi běžné. Zájemci o tuto problematiku si ji mohou nastudovat v dalších zdrojích. 24 – Krátkodobé finanční výpomoci Účtují se zde krátkodobé finanční výpomoci poskytnuté účetní jednotce jinými subjekty než bankami. Může se jednat například o krátkodobé emitované dluhopisy, obvykle účtované na účet 241. 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly Zde se zachycují cenné papíry se splatností do 1 roku, které má účetní jednotka v držení. Důvodem je většinou snaha převést volné peníze do finančního majetku, například cenných papírů, které přinesou vyšší výnos než jsou úroky na běžném účtu a zároveň zůstávají vysoce likvidní. Úloha č. 5: Zaúčtujte následující případy a zkontrolujte řešení VD – výdajový doklad, PD – příjmový doklad

Text účetního případu

Kč

MD

1. VD - Odvod hotovosti z pokladny na Bú

1500

2. Výpis Bú- přírůstek (vložené hotovosti z pokladny)

1500

3. Výpis z Bú – výběr peněz do pokladny

500

4. PD – příjem peněz do pokladny

500

5. PD – tržba za zboží v hotovosti

100000

6. VD- soudní nebo správní poplatek hotově

18000

7. PD –přijaté tržby za výrobky v hotovosti

45000

8. VD-nákup stravenek pro zaměstnance

15000

9. VD- nákup poštovních známek do zásoby z pokladny

5000

10. Výpis Bú-platba přijatých faktur od dodavatelů

25000

11. Výpis Bú- úhrada FV (naší pohledávky)

100000

12. Výpis Bú- úhrada poplatku bance

200

13. Výpis Bú- úrok připsaný na účet

300

14. VD – nákup poštovních známek (spotřeba ihned)

54

15. Výpis z úvěrového účtu –přidělení krátkod. úvěru

150000

16. Výpis Bú – příjem peněz (z úvěru) na účet

150000

17. Výpis Bú – splátka úvěru

15000

18. Manko v pokladně–hmotná odpovědnost zaměstnance

1500

19. Výpis Bú –platba úroků z úvěru

8000

20. Výpis Bú – platba zálohy na nákup DHM 21. VD – platba provozní zálohy na objednané služby 22. Výpis Bú- příjem provozní zálohy od odběratele

100000 20000 5000

D

52


Shrnutí kapitoly. Finanční účty najdeme v účtové třídě 2. Jedná se účty, které mají povahu aktivních účtů, tj. 211 – Pokladna, 221 – Bankovní účet, 213 – Ceniny, ale nalezneme v této účtové třídě rovněž pasivní účty jako 231 – Krátkodobé bankovní úvěry nebo 241 – Emitované krátkodobé dluhopisy. Významný je i účet 261 –Peníze na cestě, který slouží k překlenutí časového nesouladu mezi operací s penězi (vklad, výběr) a obdržením výpisu z banky, na základě kterého můžeme na účtu 221 provádět zápisy. Pokud má účetní jednotka více účtů v bankách musí také v účetnictví zavést analytické členění. To platí i pro pokladnu, kdy je třeba zavést analytické účty k účtu 211, pokud ve firmě existují další pokladny, například s jinými měnami. O výdajích a příjmech se v pokladně účtuje na základě příjmových a výdajových dokladů. S pracovníky, kteří pracují s pokladní hotovostí by měla být sepsána hmotná odpovědnost za svěřené prostředky. Pokud dojde ke schodku pokladní hotovosti, jedná se o manko a účtuje se jako pohledávka za zaměstnancem, který je hmotně odpovědný. V některých případech však hmotná odpovědnost zaměstnance chybí nebo nelze zaměstnanci předepsat manko k úhradě a pak lze schodek hotovosti zaúčtovat na vrub účtu 569 –Manka a škody na finančním majetku. Jedná se však o náklad, který není uznán z hlediska daně z příjmů. Mezi ceniny patří poštovní známky, kolky, stravenky, telefonní karty, dálniční známky aj. Otázky: 1. Na základě jakých dokladů lze účtovat na účtu 221 ? 2. Co všechno řadíme mezi ceniny ? 3. Na základě kterých dokladů účtujeme o příjmech a výdajích v pokladně ? 4. Kdy používáme účet 261 – Peníze na cestě a jaká je jeho funkce ? 5. Které finanční účty jsou pasivní ?

Překážkou pro rozvoj úvěrů v historii byl církevní zákaz přijímání úroků, i když jen zdánlivě, protože podle literatury byl tento zákaz přehlížen a úroková míra dosahovala mnohdy až 100%. Jako první povolila půjčování peněz na úrok Anglie roku 1545, mohl však činit maximálně 10%, jinak šlo o lichvu. Ve Francii byl zákaz úroků z půjček zrušen až v roce 1789.

Další zdroje. 1. KOLEKTIV AUTORŮ NOTIA, Podvojné účetnictví 2004. Grada 2004 2. KOVANICOVÁ, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. Polygon 2004

Další zdroje

LITERATURA

Povinná literatura: 1. Kolektiv autorů Notia. Podvojné účetnictví 2004. Praha: Grada 2004. 234 s. ISBN 80-247-0747-0 2. Blechová, B., Janoušková, J. Podvojné účetnictví v příkladech 2004. Praha: Grada 2004, 176 s. ISBN 80- 247-0895-7 3. Březinová, H. Účetní závěrka. Praha: Grada 2001. 182 s. ISBN 80-247-0086-7 4. Kovanicová, D. Abeceda účetních znalostí pro každého. Praha: Polygon 2004. 417 s. ISBN 80-7273-098-3 5. Zákon o účetnictví č. 563/ 1991 Sb. v platném znění 6. Vyhláška, kterou se provádí zákon o účetnictví č. 500 /2002 Sb. v platném znění 7. České účetní standardy pro podnikatele Doporučená literatura: 1. Buchtová, J. Programová učebnice Podvojné účetnictví pro podnikatele včetně základů s výkladem a cvičebními testy. Ostrava: Mirago 2004. 298 s. ISBN 80-86617-18-1 2. Buchtová, J. Sbírka řešených příkladů z podvojného účetnictví pro podnikatele. Ostrava: Mirago 2002. 171 s. ISBN 80-86617-04-1 3. Fišerová, E. Abeceda podvojného účetnictví pro podnikatele 2004. Olomouc: ANAG 2004, 367 s. ISBN 80-7263-214-0 4. Pilařová, I. Daňové a účetní chyby a problémy 2004: daň z příjmů právnických osob. Praha: Grada 2004. 191 s. ISBN 80-247-0763-2 5. Ryneš, P. Podvojné účetnictví a účetní závěrka. Olomouc: ANAG 2004. 796 s. ISBN 80-7263-204-3 6. Pelc, V. Odpisy 2003. Praha: Grada 2003, 224 s. ISBN 80-247-0493-5 7. Skála, M. Technické zhodnocení a opravy. Ostrava: Sagit 1998, 182 s. ISBN 80- 7208-095-4. 8. Skála, M., Skálová, J. Technické zhodnocení a opravy pronajatého majetku. Ostrava: Sagit 2000, 80 s. ISBN 80- 7208- 194 -2 9. Sobotová, M. Daňové chyby a problémy 2004: daň z příjmů fyzických osob. Praha: Grada 2004. 189 s. ISBN 80-247-0764-0

53

54


POUŽITÉ ZKRATKY FO – fyzická osoba KS – konečný stav PS – počáteční stav FP – faktura přijatá FV – faktura vystavená VD – výdajový pokladní doklad PD – příjmový pokladní doklad BV – bankovní výpis Bú – běžný účet ZoDP – zákon o daních z příjmů DPH – daň z přidané hodnoty DHM – dlouhodobý hmotný majetek DNM – dlouhodobý nehmotný majetek ZK

– základní kapitál

Poznámky

POZNÁMKY

55

56

Řešení úloh

57

ŘEŠENÍ ÚLOH Úloha č. 1 Sestavte rozvahu: Podnik má tento majetek a závazky: Stroje 900 Kč, materiál 200 Kč, základní kapitál 1000 Kč, bankovní úvěr 50 Kč, závazky dodavatelům 100 Kč, nevyplacené mzdy 40 Kč, peníze na Bú 80 Kč, v pokladně 10 Kč. Aktiva 0

I.

II.

III.

IV.

Pasiva

0

I.

II.

III.

IV.

Stroje 022

900

900

900

900

900

ZK 411

1000 1000 1000 1000 1000

Materiál 200 112

200

250

250

250

závazky 100 321

90

140

140

140

Bú 221

80

70

70

30

30

úvěr 461

50

50

50

50

50

Poklad. 211

10

10

10

50

10

mzdy 331

40

40

40

40

0

∑

1190 1180 1230 1230 1190 ∑

1190 1180 1230 1230 1190

Hospodářské operace: 1. Z Bú uhrazeny závazky dodavateli ve výši nové stavy zapsány do sl. I. Druh změny: A-P-

10.-

2. Na sklad převzat materiál od dodavatele, zatím neuhrazen nové stavy zapsány do sl. II. Druh změny: A+P+

50.-

3. Z Bú převedeno do poklady nové stavy zapsány do sl. III. Druh změny: A+-

40,-

4. Výplata mzdy zaměstnancům z poklady nové stavy zapsány do sl. IV. Druh změny: A-P-

40,-

58 Úloha č.2 Kč MD Text účetního případu 1. FP za výrobní stroj – cena bez DPH 755 000 042 DPH 19% 143 450 343 Cena celkem 898 450 *** 2. FP za montáž stroje 14 000 042 3. Vnitropodniková doprava stroje 35 000 042 4. převedení do užívání v pořizovací ceně 804 000 022 5. úhrada přijatých faktur z Bú 912 450 321 6. Odpis za 1. rok 67 000 551 7. Vyřazení stroje z důvodu prodeje 804 000 082 8. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 737 000 541 9. FV za odprodaný stroj –cena bez DPH 700 000 311 DPH 19% 133 000 311 Cena celkem 833 000 *** 10. Nákup tažného koně v hotovosti 40 000 042 11. FP – doprava koně 4 000 042 12. Převedení koně do používání 44 000 026 13. Odpis koně zrychlený za 1.rok 7 334 551 14. Vyřazení koně z majetku z důvodu darování 44 000 086 15. Doúčtování zůstatkové ceny koně do nákladů 36 666 543 16. FP – nákup nemovitosti - budova 900 000 042 - pozemek 100 000 042 17. Převedení do používání - budova 900 000 021 - pozemek 100 000 031 18. Odpis budovy za 1. rok 30 000 551 19. Odpis budovy za 2. rok 58 000 551 20. Vyřazení budovy z důvodu jejího zničení požárem 900 000 081 21. Doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 812 000 549 22. Firma vlastní chladící box. Pořizovací cena činila 41 000 Kč, oprávky = 35 000 Kč. Z důvodu neopravitelné poruchy je vyřazen fyzickou likvidací. - doúčtování zůstatkové ceny do nákladů 6 000 551 - Vyřazení chladícího boxu z majetku 41 000 082

Dal 321 321 *** 321 622 042 221 082 022 082 641 343 *** 211 321 042 086 026 086 321 321 042 042 081 081 021 081

082 022

Řešení úloh

59

Úloha č.3 Výpočet rovnoměrných odpisů stroje ve 2. odpisové skupině. Vstupní cena = 240 000 Kč. rok

výpočet

odpis

1 2 3 4 5 6 celkem

240 000 x 0,01 x 8,5 240 000 x 0,01 x 18,3 shodné shodné shodné shodné

20 400 43 920 43 920 43 920 43 920 43 920 240 000

Výpočet zrychlených odpisů stroje ve 2. odpisové skupině. Vstupní cena = 240 000 Kč. Zaokrouhlení se provádí na 1 Kč nahoru rok

výpočet

odpis

1

240 000 : 6 = 40 000

40 000

zůstatková cena 200 000

2

200 000 x 2 = 66 666,666 7–1 133 333 x 2 = 53 333,20 7–2 79 999 x 2 = 39 999,50 7-3 39 999 x 2 = 26 666 7-4 13 333 x 2 = 13 333 7-5

66 667

133 333

53 334

79 999

40 000

39 999

26 666

13 333

3 4 5 6 celkem

13 333 240 000

0,-

60 Úloha č. 4 Způsob A text účetního případu

částka

MD

Dal


50 000 5000

**** 111

**** 321

500

111

321

112

111

4. Výpis z Bú – úhrada materiálu

5 500 5500

321

221


10000

501

112


11000

131

321

800

131

622

132

131

9. Nákup materiálu z pokladny

11 800 15000

111

211


15000

112

111

****

****

2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořiz. ceně

7. Vnitropodniková doprava zboží 8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně

Konečný stav na skladě:

72 300 Kč

V nákladech (na 501) je zaúčtováno:

10 000,- Kč

Způsob B 2. účtování v průběhu roku ( hvězdičky znamenají, že se tyto případy v průběhu roku neúčtují) text účetního případu

částka

MD

Dal


50 000 5000

**** 501

**** 321

500

501

321

******

****

****

5500

321

221


10000

****

****


11000

504

321

800

504

622

****

****

2. FP za dopravu nakoupeného materiálu 3. Příjemka-převod materiálu na sklad v pořiz. 4. Výpis z Bú – úhrada materiálu

7. Vnitropodniková doprava zboží 8. Příjemka zboží na sklad v pořizovací ceně 9. Nákup materiálu z pokladny

15000

501

211


15000

****

****

72300 **** **** Konečný stav na skladě: dle inventury V nákladech (501 a 504) je zaúčtováno: 32 300 Kč (výsledek však musí být shodný

se zp.A, proto následuje další krok ) 2. Zaúčtování na konci účetního období – úprava nákladů text účetního případu

částka

MD

Dal

1. zaúčtování počátečního stavu do nákladů

50 000

501

112

2. snížení nákladů o konečný stav zásob dle inventury

72300

112

501

V nákladech (501 + 504) zaúčtováno: 32300 + 50000 – 72300 = 10 000 Kč Na skladě (účtu 112) je zaúčtováno: 72 300,-

Řešení úloh

61

Úloha č. 5: Text účetního případu 1. VD - Odvod hotovosti z pokladny na Bú 2. Výpis Bú- přírůstek (vložené hotovosti z pokladny)

Kč

MD

D

1500 261 1500 221

211 261

3. Výpis z Bú – výběr peněz do pokladny

500 261

221

4. PD – příjem peněz do pokladny

500

211

261

100000 211

604

6. VD- soudní nebo správní poplatek hotově

18000 538

211

7. PD –přijaté tržby za výrobky v hotovosti

45000 211

601

8. VD-nákup stravenek pro zaměstnance

15000 213

211

9. VD- nákup poštovních známek do zásoby z pokladny

5000

213

211

10. Výpis Bú-platba přijatých faktur od dodavatelů

25000 321

221

100000 221

311

12. Výpis Bú- úhrada poplatku bance

200 568

221

13. Výpis Bú- úrok připsaný na účet

300 221

662

14. VD – nákup poštovních známek (spotřeba ihned)

54 518

211

15. Výpis z úvěrového účtu –přidělení krátkod. úvěru

150000 261

231

16. Výpis Bú – příjem peněz (z úvěru) na účet

150000 221

261

15000 231

221

18. Manko v pokladně–hmotná odpovědnost zaměstnance

1500 335

211

19. Výpis Bú –platba úroků z úvěru

8000 562

221

100000 052

221

20000 314

211

5000 221

324

5. PD – tržba za zboží v hotovosti

11. Výpis Bú- úhrada FV (naší pohledávky)

17. Výpis Bú – splátka úvěru

20. Výpis Bú – platba zálohy na nákup DHM 21. VD – platba provozní zálohy na objednané služby 22. Výpis Bú- příjem provozní zálohy od odběratele

63

Příloha č. 1 – Směrná účtová osnova (dle vyhlášky č. 500/ 2002 Sb.) Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 04 – Nedokončený dlouhodobý majetek a pořizovaný dlouhodobý majetek 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 12 – Zásoby vlastní výroby 13 – Zboží 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bank. úvěry 21 – Peníze 22 – Účty v bankách 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 26 – Převody mezi finančními účty 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 32 – Závazky (krátkodobé) 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 34 – Zúčtování daní a dotací 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 37 – Jiné pohledávky a závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond, fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření 43 – Výsledek hospodaření 45 – Rezervy 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry

64 47 – Dlouhodobé závazky 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 51 – Služby 52 – Osobní náklady 53 – Daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky provozních nákladů 56 – Finanční náklady 57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 62 – Aktivace 64 – Jiné provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 70 – Účty rozvažné 71 – Účet zisků a ztrát 75 až 79 – Podrozvahové účty Účtová třída 8 a 9 – Vnitropodnikové účetnictví

65 Příloha č. 2 – Účtový rozvrh (sestavený účetní jednotkou dle potřeby s dodržením tříd a skupin zadaných směrnou účtovou osnovou) Uvedeny pouze účty použité v této studijní opoře Účtová třída 0 – Dlouhodobý majetek 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek 011 – Zřizovací výdaje 013 – Software 02 - Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný 021 – Stavby 022 – Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 025 – Pěstitelské celky trvalých porostů 026 – Základní stádo a tažná zvířata 03 – Dlouhodobý hmotný majetek neodpisovaný 031 – Pozemky 032 – Umělecká díla a sbírky 04 – Nedokončený dlouhodobý majetek a pořizovaný dlouhodobý majetek 041 – Pořízení dlouhodobého nehmotného majetku 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku 043 – Pořízení dlouhodobého finančního majetku 05 – Poskytnuté zálohy na dlouhodobý majetek 06 – Dlouhodobý finanční majetek 07 – Oprávky k dlouhodobému nehmotnému majetku 073 – Oprávky k software 08 – Oprávky k dlouhodobému hmotnému majetku 081 – Oprávky ke stavbám 082 – Oprávky k samostatným movitým věcem a souboru movitých věcí 086 – Oprávky k základnímu stádu a tažným zvířatům 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku Účtová třída 1 – Zásoby 11 – Materiál 111 – Pořízení materiálu 112 – Materiál na skladě 119 – Materiál na cestě 12 – Zásoby vlastní výroby 121 – Nedokončená výroba 123 – Výrobky 124 - Zvířata 13 – Zboží 131 – Pořízení zboží 132 – Zboží na skladě a v prodejnách 139 – Zboží na cestě 15 – Poskytnuté zálohy na zásoby 19 – Opravné položky k zásobám

66 Účtová třída 2 – Krátkodobý finanční majetek a krátkodobé bank. úvěry 21 – Peníze 211 – Pokladna 213 – Ceniny 22 – Účty v bankách 221 – Bankovní účty 23 – Krátkodobé bankovní úvěry 231 – Krátkodobý bankovní úvěr 24 – Krátkodobé finanční výpomoci 25 – Krátkodobé cenné papíry a podíly a pořizovaný krátkodobý finanční majetek 26 – Převody mezi finančními účty 261 – Peníze na cestě 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku Účtová třída 3 – Zúčtovací vztahy 31 – Pohledávky (krátkodobé i dlouhodobé) 311 – Odběratelé 312 – Směnky k inkasu 314 – Poskytnuté provozní zálohy 315 – Ostatní pohledávky 32 – Závazky (krátkodobé) 321 – Dodavatelé 322 – Směnky k úhradě 324 – Přijaté provozní zálohy 325 – Ostatní závazky 33 – Zúčtování se zaměstnanci a institucemi 331 – Zaměstnanci 335 – Pohledávky za zaměstnanci 336 – Zúčtování s institucemi sociálního a zdravotního pojištění 34 – Zúčtování daní a dotací 341 – Daň z příjmů 342 – Ostatní přímé daně 343 - DPH 345 – Ostatní daně a poplatky 346 – Dotace ze státního rozpočtu 35 – Pohledávky za společníky, za účastníky sdružení a za členy družstva 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál 354 – Pohledávky za společníky při úhradě ztráty 36 – Závazky ke společníkům, k účastníkům sdružení a ke členům družstva 364 – Závazky ke společníkům při rozdělování zisku 37 – Jiné pohledávky a závazky 38 – Přechodné účty aktiv a pasiv 381 – Náklady příštích období 383 – Výdaje příštích období 384 – Výnosy příštích období 385 – Příjmy příštích období 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

67 Účtová třída 4 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy 411 – Základní kapitál 412 – Emisní ážio 413 – Ostatní kapitálové fondy 419 – Změny základního kapitálu 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond, fondy ze zisku … 421 – Zákonný rezervní fond 422 – Nedělitelný fond 423 – Statutární fondy 427 – Ostatní fondy 428 – Nerozdělený zisk minulých let 429 – Neuhrazená ztráta minulých let 43 – Výsledek hospodaření 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení 45 – Rezervy 451 – Rezervy zákonné 459 – Rezervy ostatní 46 – Dlouhodobé bankovní úvěry 461 – Bankovní úvěry 47 – Dlouhodobé závazky 471 – Dlouhodobé závazky k podnikům ve skupině 473 – Emitované dluhopisy 475 – Dlouhodobé přijaté zálohy 478 – Dlouhodobé směnky k úhradě 479 – Ostatní dlouhodobé závazky 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka 49 – Individuální podnikatel 491 – Účet individuálního podnikatele Účtová třída 5 – Náklady 50 – Spotřebované nákupy 501 – Spotřeba materiálu 502 – Spotřeba energie 504 – Prodané zboží 51 – Služby 511 – Opravy a udržování 512 – Cestovné 513 – Náklady na reprezentaci 518 – Ostatní služby 52 – Osobní náklady 521 – Mzdové náklady 524 – Zákonné sociální pojištění 53 – Daně a poplatky 531 – Daň silniční 532 – Daň z nemovitostí 538 – Ostatní daně a poplatky 54 – Jiné provozní náklady 541 – Zůstatková cena prodaného DNM a DHM

68 542 – Prodaný materiál 543 – Dary 548 – Ostatní provozní náklady 549 – Manka a škody 55 – Odpisy, rezervy, komplexní náklady příštích období a opravné položky 551 – Odpisy 552 – Tvorba zákonných rezerv 554 – Tvorba ostatních rezerv 56 – Finanční náklady 561 – Prodané cenné papíry a podíly 562 – Úroky 563 – Kurzové ztráty 568 – Ostatní finanční náklady 569 – Manka a škody na finančním majetku 57 – Rezervy a opravné položky finančních nákladů 58 – Mimořádné náklady 582 – Škody (mimořádného charakteru) 59 – Daně z příjmů, převodové účty a rezerva na daň z příjmů 591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů 596 – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům Účtová třída 6 – Výnosy 60 – Tržby za vlastní výkony a zboží 601 – Tržby za vlastní výrobky 602 – Tržby z prodeje služeb 604 – Tržby za zboží 61 – Změny stavu zásob vlastní činnosti 611 – Změna stavu nedokončené výroby 612 – Změna stavu polotovarů 613 – Změna stavu výrobků 62 – Aktivace 621 – Aktivace materiálu a zboží 622 – Aktivace vnitropodnikových služeb 623 – Aktivace dlouhodobého nehmotného majetku 624 – Aktivace dlouhodobého hmotného majetku 64 – Jiné provozní výnosy 641 – Tržby z prodeje DNM a DHM 642 - Tržby z prodeje materiálu 648 – Ostatní provozní výnosy 66 – Finanční výnosy 661 – Tržby z prodeje cenných papírů 662 – Úroky 663 – Kurzové zisky 68 – Mimořádné výnosy 69 – Převodové účty Účtová třída 7 – Závěrkové a podrozvahové účty 701 – Počáteční účet rozvažný 702 – Konečný účet rozvažný 710 – Účet zisků a ztrát

69

70

FINANČ NÍ ÚČ ETNICTVÍ I. ING. KAMILA DVORSKÁ, PH.D

Recommend Documents