Ing. Vilém JARSKÝ, Ph.D. VEŘEJNÉ FINANCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Ing. Vilém JARSKÝ, Ph.D. VEŘEJNÉ FINANCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a environmentální Katedra ekonomiky a řízení lesního hospodářství

Tato publikace neprošla redakční ani jazykovou úpravou.

© 2005, Ing. Vilém Jarský, Ph.D. Lektoroval: prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. prof. Ing. Josef Kořínek, CSc.

ISBN 80-213-1386-2

OBSAH 1. 2. 3.

ÚVOD ................................................................................................................................7 CÍL A METODIKA PRÁCE...........................................................................................8 VEŘEJNÉ FINANCE A VEŘEJNÉ STATKY ...........................................................10 3.1. VEŘEJNÝ SEKTOR A VEŘEJNÉ FINANCE ......................................................................10 3.2. ODŮVODNĚNÍ A FUNKCE VEŘEJNÝCH FINANCÍ VE SMÍŠENÉ EKONOMICE ....................15 3.2.1. Důvody existence veřejných financí .....................................................................15 3.3. VEŘEJNÉ STATKY A EXTERNALITY .............................................................................17 3.3.1. Veřejné statky .......................................................................................................17 3.3.2. Externality ............................................................................................................22 3.3.3. Vztah mezi externalitami a veřejnými statky ........................................................23 3.4. EFEKTIVNOST VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ ...........................................................................23 3.5. PROJEVY NEEFEKTIVNOSTI VE VEŘEJNÉM SEKTORU A TEORIE BYROKRACIE ..............26 4. VEŘEJNÉ PŘÍJMY A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ .....................................................28 4.1. FINANČNÍ ŘEDITELSTVÍ..............................................................................................28 4.2. OKEČ 20000+ ..........................................................................................................29 4.3. TYPY PLATEB DO STÁTNÍHO ROZPOČTU .....................................................................31 4.3.1. Celkové výnosy daní pro OKEČ 20000+ .............................................................32 4.3.2. Analýza jednotlivých příjmů státního rozpočtu ....................................................33 4.3.3. Podíly státních podniků ........................................................................................46 5. LEGISLATIVA ..............................................................................................................49 6. FINANČNÍ POVINNOSTI STÁTU..............................................................................53 7. SLUŽBY NA PODPORU HOSPODAŘENÍ V LESÍCH............................................58 8. FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH ....................................61 8.1. FINANČNÍ PŘÍSPĚVKY MINISTERSTVA ZEMĚDĚLSTVÍ ČR ...........................................62 8.2. PŘÍSPĚVKY NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH VOJENSKÝCH ...............................................72 8.3. PŘÍSPĚVKY NA HOSPODAŘENÍ V LESÍCH NÁRODNÍCH PARKŮ .....................................75 9. ZALESŇOVÁNÍ ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY....................................................................80 10. PODPORA LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ PROSTŘEDNICTVÍM SFŽP ..............96 11. PROGRAM PÉČE O KRAJINU ................................................................................100 12. PROGRAM STABILIZACE LESA V JIZERSKÝCH HORÁCH .........................102 13. PODPORA PODNIKATELSKÉ ČINNOSTI............................................................103 14. MAKROEKONOMICKÉ SOUVISLOSTI ...............................................................106 14.1. PODÍL LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA VEŘEJNÝCH PŘÍJMECH ......................................109 14.2. PODÍL LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA VEŘEJNÝCH VÝDAJÍCH - ROZPOČET ..................111 14.3. PODÍL LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ NA VEŘEJNÝCH VÝDAJÍCH - SKUTEČNOST ..............117 14.4. POROVNÁNÍ VEŘEJNÝCH PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ .............................................................123 15. LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ A INOVACE ...................................................................125 15.1. INNOFORCE .........................................................................................................127 16. VEŘEJNÉ FINANCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ.............................................128 16.1. VEŘEJNÉ FINANCE V LH – VZTAH K EKONOMICKÉ TEORII .......................................128 16.2. VEŘEJNÉ FINANCE V LH – POLITICKÉ ASPEKTY.......................................................130 16.3. VEŘEJNÉ FINANCE V LH – PRAKTICKÉ PŮSOBENÍ ....................................................131 16.4. ZÁVĚREČNÁ ZHODNOCENÍ A DOPORUČENÍ ...............................................................135 SUMMARY...........................................................................................................................137 LITERATURA......................................................................................................................139

Úvod

1.

Úvod

Lesy v České republice zaujímají celou jednu třetinu území a patří tedy mezi nejvýznamnější krajinotvorné prvky. Les ovšem není pouze statickým prvkem krajiny, je také formou majetku, tedy statku, se kterým by vlastník či uživatel měl mít možnost (uznáme-li nedotknutelnost soukromého vlastnictví) volně disponovat či jinak nakládat podle vlastnického práva. Les však není pouze běžným majetkem s jasně definovanými vlastnickými právy. Z ekologického hlediska je les velmi složitým ekosystémem a tudíž přírodním bohatstvím s celkovou skutečnou hodnotou daleko přesahující pouze osobní užitnou hodnotu, tedy hodnotu, která se prostřednictvím ceny ustanovuje trhem. Rovněž z ekonomického hlediska představuje les statek zvláštního typu a to především díky jeho polyfunkčnímu působení. Má totiž vedle svých produkčních funkcí také celou řadu funkcí netržních či mimoprodukčních, přičemž některé z těchto funkcí mají vlastnosti veřejného statku. Lesní hospodářství patří v České republice mezi odvětví s velkou tradicí. Přestože jeho podíl na HDP postupně stále klesá, má velký význam pro rozvoj venkovské krajiny. Existence veřejných statků a prosazování strategie trvale udržitelného rozvoje jsou výběrem z několika důvodů, proč je třeba, aby stát věnoval lesnímu hospodářství pozornost. To lze učinit na základě kvalitně zpracované rezortní politiky a ve výkonné sféře pak prostřednictvím veřejných financí. Právě prostřednictvím veřejných financí lze velmi úspěšně ovlivňovat subjekty působící v lesním hospodářství požadovaným směrem. V rámci veřejných financí existuje celá řada ekonomických nástrojů s rozdílným cílovým působením. Na jedné straně to jsou nástroje související s veřejnými příjmy, na druhé straně nástroje související s veřejnými výdaji. Ekonomické nástroje nemohou však být použity samostatně bez podpory a opory v nástrojích dalších – legislativních, administrativních či informačních. Dostatečné informace o ekonomických nástrojích jsou nezbytné pro posouzení, zda finanční prostředky plynoucí do lesního hospodářství jsou poskytovány vhodným způsobem, jaká opatření byla díky nim realizována či zda je jejich výše dostatečná. V České republice je jediným veřejným zdrojem informací o lesním hospodářství včetně finančních prostředků do něj plynoucích Zpráva o stavu lesů a lesního hospodářství, kterou každoročně vydává Ministerstvo zemědělství ČR. Údaje uváděné v této zprávě však nejsou příliš podrobné a v několika ohledech ani úplné. Co nejkomplexnější informace o veřejných financích v lesním hospodářství ČR jsou proto představeny v této práci.

7

Cíl a metodika

2.

Cíl a metodika práce

Hlavním cílem práce je zkompletovat informace o veřejných financích plynoucích z a do odvětví lesního hospodářství, ve vhodných případech také z regionálního pohledu. Práce je postavena na základním předpokladu, že financování lesního hospodářství je (z makro pohledu) záležitostí více politickou než ekonomickou, kdy ekonomické informace jsou jen jedním z kamínků politické rozhodovací mozaiky. Proto cílem práce není podrobně vyhodnotit či navrhnout změny ve výších či způsobech jednotlivých forem podpor nebo výběru jednotlivých daní, ale ukázat tyto skutečnosti v makroekonomických souvislostech. Práce je metodicky rozdělena do několika částí. V první části – Veřejné finance – obecná část - jsou shrnuty základní poznatky z teorie veřejných financí a obecné charakteristiky veřejných rozpočtů. Vlastní analýza začíná částí druhou, členěnou do pěti následujících kapitol. První kapitola – Veřejné příjmy a lesní hospodářství – pojednává o jednotlivých platbách daňového typu placených podnikateli v lesním hospodářství, kteří na svých daňových přiznáních uvedli OKEČ pro lesní hospodářství. Údaje pro analýzu byly získány z Ústředního finančního a daňového ředitelství Ministerstva financí České republiky a jednotlivých finančních ředitelství. Tyto údaje byly doplněny a konfrontovány s informacemi týkajícími se daňového zatížení obou státních podniků podnikajících v lesním hospodářství – Lesy ČR, s.p. a VLS, s.p. Ve druhé, nejobsáhlejší kapitole – Veřejné výdaje a lesní hospodářství – jsou zkompletovány informace o jednotlivých zdrojích finančních prostředků plynoucích do odvětví lesního hospodářství, přičemž tyto podklady byly získány různými způsoby. Jedná se o finanční prostředky plynoucí z Ministerstva zemědělství ČR – finanční příspěvky na hospodaření v lesích včetně podpor na zalesňování zemědělských půd, služby poskytované na podporu hospodaření v lesích a povinné platby státu vyplývající z lesního zákona; prostředky Ministerstva životního prostředí ČR – příspěvky, Program péče o krajinu a Program stabilizace lesa v Jizerských horách, prostředky Ministerstva obrany ČR – příspěvky a dále prostředky státních fondů – Státního fondu životního prostředí a Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. Největší prostor je věnován nejvýznamnějším finančním podporám – finančním příspěvkům MZe. Tyto údaje byly získány analýzou kompletní databáze příspěvků z let 1998 – 2001 (s částečným přesahem do roku 2002) čítající cca 250 tisíc záznamů (včetně údajů o službách a povinnostech státu do roku 2000). Údaje o povinnostech státu za rok 2001 byly získány přímo z jednotlivých žádostí. Také příspěvky MŽP byly získány dohledáním z jednotlivých žádostí. Výše finančních příspěvků MO byly získány přímo od MO (pro soukromé vlastníky) nebo z Generálního ředitelství VLS, s.p. (příspěvky čerpané tímto podnikem). Informace o ostatních formách podpor MŽP – PPK a „Jizerky“ byly získány v archivech AOPK ČR a MŽP a výročních zprávách SCHKO ČR. Údaje ze SFŽP byly získány na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím, výše podpor z PGRLF, a.s. byla dohledána v „Zelených zprávách“ a doplněna ústními informacemi od kompetentních pracovníků fondu. Tato kapitola je navíc doplněna uživatelským pohledem – výsledky dotazníkového šetření mezi potenciálními příjemci veřejných podpor. Ve třetí kapitole – Makroekonomické souvislosti – jsou charakterizovány základní makroekonomické ukazatele a posouzen význam lesního hospodářství pro veřejné příjmy a veřejné výdaje České republiky. Jedná se o syntetickou část, v níž jsou vyhodnoceny výsledky předchozích kapitol.

8

Cíl a metodika

Čtvrtá kapitola – Inovace – nabízí alternativní pohled na podporu lesního hospodářství formou vybudování inovačního systému, tedy systému institucí podporující udržitelný růst sektoru podporou implementace inovací. Podstatná část této kapitoly je tvořena výzkumem inovačního potenciálu lesního hospodářství. Závěrečná část – Veřejné finance v lesním hospodářství – vyhodnocuje potenciální a reálné formy podpory lesního hospodářství z (leso)politického pohledu. Nedílnou součástí publikace je i přiložený CD-ROM, na němž jsou vybrané kapitoly (především analýza finančních příspěvků) vyhodnoceny podrobněji.

9

Veřejné finance - obecně

3.

Veřejné finance a veřejné statky

3.1. Veřejný sektor a veřejné finance Moderní ekonomika demokratických zemí je nazývána ekonomikou smíšenou. Např. Stiglitz (1997) říká, že ekonomika demokratických států obsahuje jak soukromé firmy, tak i vládní podniky. Vláda navíc ovlivňuje chování soukromého sektoru, záměrně i neuvědoměle, pomocí daní, regulačních opatření a dotací. Právě takové ekonomice říká smíšená. Velmi podobně charakterizuje smíšenou ekonomiku i Musgrave (1994). Dále Kolektiv katedry veřejných financí (1995) popisuje smíšenou ekonomiku jako historicky vzniklý kompromis mezi ortodoxním pojetím úlohy a významu tržní regulace a objektivní potřebou korekcí tržních selhání prostřednictvím vlády. Hamerníková (1996) ji definuje jako typ ekonomického systému založeného na koexistenci soukromého a veřejného sektoru; • různých forem vlastnictví; • dvou rozdílných mechanismů koordinace ekonomických aktivit: tržního a veřejného • (prostřednictvím veřejných nebo vládních institucí). Samuelson (1991) poznamenává, že obě součásti - trh i vláda- jsou nezbytné pro zdravě fungující ekonomiku, a že "řídit soudobou ekonomiku bez obou je jako pokoušet se tleskat jednou rukou". Charakterizovat veřejný sektor, veřejné finance a jejich vzájemný vztah není úplně jednoduché a ani jednotliví ekonomové se v definici zcela neshodují. V literatuře tento vztah asi nejlépe popisuje Hamerníková (2000) použitím výrazu dichotomie1 pro hodnocení příbuzných a přece odlišných pojmů - veřejných financí a veřejného sektoru. Jde o vztah podobný vztahu dvojčat, nikoli však identický. Lze prý diskutovat o tom, který z těchto pojmů slouží k označení obecnější ekonomické skutečnosti či sféry. Dále říká, že s přihlédnutím k dosavadním zkušenostem je jasné, že nelze analyzovat veřejné finance bez ohledu na jejich vazby k veřejnému sektoru, a naopak. Veřejný sektor charakterizuje Duben (2000) jako oblast, která zahrnuje činnosti a vztahy mezi různými subjekty, z nichž významnou úlohu hraje stát a jeho orgány a municipality různého typu. Oblast veřejného sektoru se řídí specifickými pravidly a principy rozhodování, které nejsou podmíněny pouze charakterem vlastnictví nebo tržním mechanismem, ale především zásadami veřejné volby, zásadami kolektivního vyjednávání občanů v politickém procesu. Hamerníková (2000) soudí, že tento sektor (ať už na centrální, nebo na regionální či místní úrovni) zahrnuje instituce a organizace zabývající se specifickými produkcemi a poskytováním určitých statků nebo redistribucí. Charakteristickým rysem institucí a organizací veřejného sektoru je skutečnost, že jsou financovány buď částečně nebo úplně z veřejných prostředků, a jsou napojeny na fiskální systém a na veřejnou rozpočtovou soustavu. Říká také, že pojem veřejný sektor slouží k označení určité části národního hospodářství.

1

Hamerníková, B.: Veřejné finance - učebnice, Eurolex Bohemia, Praha 2000, strana 17, poznámka pod čarou: "Pojem dichotomie znamená buď rozdvojení, nebo dělení na dvě části, třídění do dvou skupin. V botanice jde o vidličnaté větvení rostlin (viz Slovník cizích slov. SPN, Praha 1981, s. 111). V této kapitole byl zmíněný pojem použit k tomu, abychom si lépe uvědomili charakter vztahů mezi veřejnými financemi a veřejných sektorem, a rovněž mezi příbuznými větvemi ekonomické teorie, zabývajícími se jejich problematikou (tj. mezi fiskální teorií a ekonomií veřejného sektoru)."

10


P roblém y definice a vym ezení obsahu pojm u „veřejné finance“ dichotom ie veřejných financí

veřejného sektoru preference

buď : T eorie veřejných financí

• T heory of P ublic F inance

nebo: E kono m ie veřejného sektoru

• P ublic Sector E conom ics • E conom ié publique

zam ěření na otázky

• veřejného financování • veřejných příjm ů

• ekonom ic ké úlohy státu • hlavní oblasti činností

• veřejných výdajů • deficitu veřejných

• specifika produ kcí • efektivnosti činností

(a zejm éna daní)

rozpočtů

veřejného sektoru

• veřejného dluhu Obrázek 1 VF obecně - problémy definic

Pramen: Hamerníková a Kubátová, 1999 (CDROM) Myšlenku, že jde o určitou část národního hospodářství ve své práci rozvíjí také Strecková a Malý (1998). Tito autoři člení národní hospodářství podle několika kritérií, jsou to: kritérium odvětví, kritérium sektoru, kritérium vlastnictví, kritérium financování provozu a rozvoje, územní hledisko, kritérium míry přínosu do HDP. Pro vymezení veřejného sektoru jsou nejdůležitější kritéria vlastnictví a financování. Podle vlastnictví se národní hospodářství člení na: soukromý sektor, ve kterém je přesně, konkrétně definována fyzická nebo právnická • osoba jako konkrétní vlastník, který je z titulu vlastnictví kompetentní o svém vlastnictví rozhodovat, ale také nést důsledky svého rozhodování; veřejný sektor, ve kterém je vlastníkem některý ze subjektů veřejné správy. Veřejný • sektor z hlediska vlastnictví se pak člení na státní sektor a samosprávný sektor. Podle kritéria financování provozu a rozvoje se národní hospodářství člení na: ziskový sektor (tržní sektor) • neziskový sektor (netržní sektor). Pro subjekty v tomto sektoru je charakteristický způsob • financování, který se děje: buď z veřejných financí, které jsou získávány do příjmových kapitol veřejných • rozpočtů a to především cestou daní. Výše financování z veřejných financí je buď rovna nákladům těchto subjektů nebo je nižší než jejich náklady. V tomto případě 11


získávají tyto subjekty onen rozdíl "prodejem" produkovaných statků za ceny, které jsou nižší než náklady a nezahrnují zisk. Tedy nejde o tržní ceny. Nevytvářejí se na základě nabídky a poptávky na trhu, ale vytvářejí se na základě tzv. veřejného zájmu; nebo z finančních prostředků, získaných od konkrétních fyzických nebo • právnických osob za určitým konkrétním, předem definovaným účelem, který slouží buď těmto osobám, pokud u nich vznikne potřeba, pro kterou byly tyto prostředky získány, nebo jiným osobám, u nichž vznikne potřeba, pro kterou byly tyto prostředky získány. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ziskový sektor

neziskový sektor veřejný sektor

soukromý sektor

Pramen: Strecková a Malý, 1998 Obrázek 2 VF obecně - schéma členění národního hospodářství z hlediska způsobu financování

Uvedené schéma je možno rozvést zohledněním vlastnické struktury ziskového a neziskového sektoru následujícím způsobem: NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ ziskový sektor soukromý

veřejný

státní

samosprávný

neziskový sektor veřejný státní

soukromý samosprávný

Pramen: Strecková a Malý, 1998 Obrázek 3 VF obecně - vlastnická struktura ziskového a neziskového sektoru

Z uvedeného schématu je patrno, že: jádro veřejného sektoru je tvořeno tou částí neziskového sektoru, který je ve státním a • samosprávném vlastnictví; v širším slova smyslu je součástí veřejného sektoru vše, kam vstupují veřejné finance, což • znamená: státní a samosprávný ziskový sektor • soukromý ziskový sektor, pokud jsou mu poskytovány dotace, granty apod. z • veřejných financí soukromý neziskový sektor, pokud jsou mu poskytovány dotace, granty apod. z • veřejných financí. Rozsah veřejného sektoru se vyjadřuje pomocí ukazatelů podílu veřejných příjmu a výdajů na HDP (Rosen, 1995). Strecková a Malý (1998) uvádí, že kromě finančních ukazatelů je možno použít soustavu ukazatelů věcných, např.: podíl počtu pracovníků ve veřejném sektoru • 12


k celkovému počtu pracovníků v národním hospodářství k celkovému počtu obyvatelstva podíl příjmů pracovníků ve veřejném sektoru k celkovým příjmům ze závislé pracovní činnosti v národním hospodářství podíl hodnoty základních fondů ve veřejném sektoru k hodnotě základních funkcí v národním hospodářství atd. • •

• •

Porovnání rozsahu veřejného sektoru přináší např. Duben (2000): Pramen: OECD

rok země Austrálie Francie Holandsko Japonsko Německo Rakousko Švýcarsko Švédsko Itálie USA Velká Británie

1971

1975

1980

1985

1990

1996

27,5 38,1 45,0 20,9 40,1 39,7 21,9 45,3 36,6 31,6 38,1

33,4 43,4 52,8 27,2 48,9 46,1 28,7 48,9 43,2 34,8 46,4

33,8 46,1 57,5 32,6 48,5 48,9 29,3 61,6 41,7 33,7 44,8

38,8 52,2 59,7 32,3 47,6 51,7 31,0 61,7 50,9 36,8 46,2

37,6 49,9 55,6 32,3 46,0 49,6 30,7 61,4 53,0 36,1 42,1

36,6 54,5 49,9 36,2 49,0 51,7 37,6 64,7 52,9 33,3 41,9

tab. 1VF obecně - podíl veřejných výdajů na HDP ve vyspělých zemích Pramen: UNICEF, 1995

země Maďarsko Polsko Albánie Bulharsko Rumunsko Estonsko Lotyšsko Litva Bělorusko Rusko Ukrajina

rok

1989

1990

1991

1992

1993

1994

61,4 78,2 52,9 58,5 44,1 31,6 41,5 -

57,7 67,3 49,3 62,0 39,8 35,0 38,2 34,0 23,0 27,2

62,6 45,0 31,4 49,3 37,7 33,3 32,2 29,0 27,0 36,6

63,5 50,3 27,9 47,4 44,3 31,2 35,9 31,2 34,4 33,0 47,9

57,0 28,0 43,6 36,7 38,3 38,1 31,0 33,0 35,6 46,4

45,0 40,0 46,4 35,8 35,1 37,3 59,4

tab. 2 VF obecně - podíl veřejných výdajů na HDP v některých transformujících se ekonomikách

Po stručné charakteristice veřejného sektoru můžeme nyní přejít k definování veřejných financí. Velice jednoduše dává do souvislosti oba termíny Kolektiv katedry veřejných financí (1995). Říká, že veřejné finance jsou jedním z nástrojů veřejné politiky, jejíž hlavním subjektem je veřejná správa, a že hlavním důsledkem této veřejné politiky je existence veřejného sektoru ve smíšené ekonomice2. 2

Z toho vyplývá, že veřejné finance nejsou čistě ekonomickou disciplínou, ale významnou roli hrají politická rozhodnutí.

13


Vybíhal (1995) se při charakteristice veřejných financí nejprve věnuje sémantické náplni pojmu "finance". Ty vyjadřují peněžní vztahy, které vznikají a rozvíjejí se při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití peněžního kapitálu3. Pojem "finance" ve spojení s adjektivem "veřejné" znamená, že veřejné finance zahrnují peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití peněz patřícím občanům a tedy veřejnoprávním orgánům a organizacím, které s penězi občanů nakládají a spravují je. Charakteristika Vybíhala je užším pohledem na veřejné finance. Musgrave (1994) svou knihu Veřejné finance v teorii a praxi chápe jako pojednání o ekonomii veřejného sektoru tak, jak funguje ve smíšeném systému. Toto fungování nezahrnuje jen financování, ale i široké ovlivňování úrovně a alokace zdrojů, rozdělení důchodu a úrovně ekonomické aktivity. Předmět studia se zabývá finančními, jakož i reálnými aspekty problémů. Nezabývá se však jen "čistě" veřejnou ekonomií a to proto, že veřejný sektor funguje v interakci se soukromým sektorem, a proto oba musejí být součástí analýzy. Vlastní analýzu veřejných financí však posléze také omezuje jen na tu část, která se uskutečňuje prostřednictvím opatření na straně příjmů a na straně výdajů veřejných rozpočtů. Charakteristiku uzavírá tím, že termín veřejný sektor bude používat jen v souvislosti s tou částí veřejné politiky, která se dotýká rozpočtu. Podle Hamerníkové (2000) jsou veřejné finance modernějším4 pojmem, sloužícím k označení specifických finančních vztahů a operací, probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami (orgány a institucemi) tzv. veřejné správy na straně jedné, a ostatními subjekty na straně druhé (tj. občany, domácnostmi, firmami, neziskovými organizacemi apod.). Obsahem zmíněných specifických finančních vztahů a operací je: tzv. veřejné zabezpečení určitých statků, • profinancování určitých transferů, • stimulace ekonomických subjektů k určitému chování (např. k ekologickému chování • formou dotací, pokut a daní). Předtím, než bude provedeno shrnutí základních pojmů, je třeba se zastavit ještě u vztahů termínů veřejné finance, ekonomika veřejného sektoru a veřejná ekonomika. Autoři se shodují, že poslední dva termíny jsou synonymem, většinou však vidí rozdíl mezi veřejnými financemi a ekonomikou veřejného sektoru, kde, jak bylo uvedeno výše, je ekonomika veřejného sektoru chápána jako širší pohled na zkoumanou problematiku (v hierarchickém smyslu: ekonomie => ekonomika veřejného sektoru => veřejné finance). Zmíněné neplatí pro Stiglitze (1997), který všechny zmíněné termíny používá jako synonyma5. Pro shrnutí je možno použít slova Hamerníkové (2000), že máme-li definovat veřejné finance a další s nimi související pojmy, musíme si především uvědomit. že: jde o pojmy, které odrážejí vyvíjející se ekonomické jevy, na něž existují různé odborné • názory, a k jejich analýze je přistupováno odlišnými metodami, od samého počátku a prvních pokusů o jejich ekonomickou interpretaci dochází k • prolínání dvou tematických okruhů - veřejných financí a veřejného sektoru.

3

Vybíhal, 1995 upozorňuje, že obsahem pojmu finance je především vztah, a proto jej nemůžeme zaměňovat či směšovat s pojmem "peníze". 4 Hamerníková, 2000 zdůrazňuje pojem "modernější", protože ještě začátkem 20. století byly v odborné literatuře v této souvislosti užívány spíše pojmy "státní finance" a "municipální finance". Přesun pozornosti od státních a municipálních k veřejným financím souvisí úzce s přesunem kompetencí z "beder" státní správy a jejích orgánů a institucí na místní správu či dokonce na samosprávu, založenou v průběhu 20. století na územním principu. Vzhledem k tomu, že obě složky jsou označovány společným pojmem "veřejná správa", lze i finanční vztahy a operace, jejichž důležitými subjekty jsou tyto složky, označit pojmem "veřejné finance". 5 V anglickém originále z roku 1988 používá pojmy "Public finance" a "Public economics" jako synonyma.

14


3.2. Odůvodnění a funkce veřejných financí ve smíšené ekonomice 3.2.1. Důvody existence veřejných financí Z normativního hlediska vzniká otázka, proč je vlastně veřejný sektor (a tedy i veřejné finance) nutný. Musgrave (1994) se ptá, proč nelze celou ekonomiku ponechat v rámci soukromého sektoru, nebo proč je možné, že ve světě s převahou soukromých subjektů je podstatná součást jejich hospodaření předmětem určité formy vládních zásahů, místo aby byla ponechána působení "neviditelné ruky" tržních sil? A odpovídá, že zásahy vlády mohou z části odrážet přítomnost politických a sociálních idejí, které se odchylují od předpokladů spotřebitelské volby a decentralizovaného rozhodování. To ovšem není ten rozhodující důvod. Důležitější je, že tržní mechanismus ve skutečnosti vykonávat všechny ekonomické funkce není schopen. Proto je zde veřejná politika, aby ho v jistém ohledu opravovala a doplňovala. Slovy jiných autorů (např.Buchanan, 1998 atd.) tržní systém (ačkoli obecně je optimálním ekonomickým mechanismem) za určitých okolností při dosažení efektivnosti, stability a spravedlnosti ve společnosti selhává (není optimalizačním mechanismem). Je porušeno nejrozšířenější kriterium optima neoklasické ekonomie tzv. paretovské optimum6 (viz např. Kolektiv katedry veřejných financí, 1995). Selhání trhu Tržní selhání definovali Jackson a Brown (1990) jako selhání, které se zakládá na takové situaci, v níž podmínky nezbytné pro dosažení tržně efektivního řešení neexistují, nebo jsou tak či onak porušovány. Různí autoři se k výčtu důvodů tržního selhání staví podobně, rozdíly jsou pouze v tom, zda zohledňují pouze ekonomické nebo i mimoekonomické příčiny. Dále budou uvedeny představy některých ekonomů. Rosen (1995) říká, že ekonomika při vytváření efektivní alokace zdrojů selhává ze dvou hlavních důvodů - tržní síla7 a neexistence trhu. Důvod označený jako "tržní síla" (nebo lépe snad "síla na trhu") je charakterizován neexistencí vhodného tržního prostředí - jde o prostředí, kde existují monopoly, oligopoly apod. Neexistence trhu je zase spjata se skutečností jako jsou externality, veřejné statky apod. Podle Stiglitze (1997) je známo šest důležitých okolností (selhání trhu), které mohou znemožnit dosažení paretovsky optimálního rozdělení zdrojů, a jsou proto důvodem k vládním zásahům do ekonomiky. Řadí sem: Selhání konkurence Veřejné statky Externality • • • Neúplné trhy Nedostatek informací Nezaměstnanost, inflace • • • a nerovnováha Musgrave (1994) obšírněji popisuje důvody v sedmi bodech: 1. Trh je efektivní za podmínky existence konkurenčních trhů zboží a výrobních faktorů. Nesmějí tudíž existovat žádné překážky volnému vstupu do odvětví a spotřebitelé

6

Paretovské optimum je takový stav v ekonomice, kdy už nelze žádnému ze zúčastněných subjektů zlepšit situaci, aniž by nedošlo ke zhoršení situace jiného subjektu. [Podle jména italského ekonoma Vilfreda Pareta (1848-1923)] 7 Jde o stav, kdy je porušena základní věta, že "nositelem ceny" mají být spotřebitelé a firmy. V tomto případě však existuje jedinec nebo firma, která je "tvůrcem ceny" - má sílu ovlivňovat nebo stanovovat cenu. Autor používá termínů "Price taker" a "Price maker" (pro ty co mají sílu ovlivnit cenu - power to affect prices, proto tedy "market power" = Tržní síla).

15


musejí disponovat dokonalou znalostí trhu. K zajištění těchto podmínek může být nezbytná vládní regulace. 2. Vládní zásahy mohou být zapotřebí také tam, kde je konkurence díky klesajícím nákladům neúčinná. 3. Smluvní vztahy a směny potřebné pro fungování trhu nemohou existovat bez ochrany a prosazení právních struktur, které zabezpečuje vláda. [V podstatě jde o souhrn předchozích bodů ] 4. I když je právní struktura vytvořena a překážky konkurence jsou odstraněny, spotřební a produkční vlastnosti určitého zboží znemožňují jeho poskytování prostřednictvím trhu. Vyvstávají problémy externalit vyžadující korekci veřejným sektorem, a to rozpočtovým opatřením, dotacemi nebo daňovým postihem. 5. Sociální preference mohou vyžadovat zásahy do rozdělení důchodů a bohatství, které vyplývá z tržního mechanismu. 6. Tržní systém neznamená vždy vysokou zaměstnanost, cenovou stabilitu a společensky žádoucí míru ekonomického růstu. K dosažení těchto cílů je nezbytná veřejná politika. 7. Veřejný a soukromý pohled na diskontní sazbu - používanou při hodnocení budoucí spotřeby - se mohou lišit. Setřídění výše uvedených selhání provedla Hamerníková (2000), která důvody tržních selhání rozdělila na: mikroekonomické • makroekonomické • mimoekonomické (viz. Hamerníková, 1996) • Mikroekonomické příčiny selhání trhu jsou důsledkem porušení zásad optimální alokace zdrojů. Znamená to, že: a) není produkováno maximální množství statků nebo b) tyto statky nemají optimální strukturu nebo c) tyto statky nejsou produkovány s minimálními náklady. K nejčastějším příčinám selhání patří: - různé formy nedokonalé konkurence - neúplná informovanost - výskyt veřejných statků (statků kolektivní spotřeby) - výskyt externalit. Společným jmenovatelem těchto selhání je deformace tržních cen, což znemožňuje uplatnit ceny jakožto alokační kritérium, což následně vede k neefektivnosti. Makroekonomické příčiny selhání trhu souvisejí s dosažením stability ekonomického systému. Ke klíčovým makroekonomickým cílům patří (viz. Samuelson, 1991): - vysoká úroveň produktu a rychlé tempo růstu, - vysoká úroveň zaměstnanosti a nízká nedobrovolná nezaměstnanost, - stabilita cenové hladiny v podmínkách volných trhů, - rovnováha vývozu a dovozu a stabilita měnového kurzu. Existují různé nástroje makroekonomické regulace, v podstatě jde o uplatnění veřejných příjmů (zejména daní) a veřejných výdajů ke stimulaci některé z uvedených veličin. Názory ekonomů na účinnost takové regulace se však velice liší. Mimoekonomické příčiny selhání trhu souvisí s dosažením spravedlnosti v rámci rozdělení důchodů a bohatství ve společnosti. V rámci teoretické ekonomie jsou však tyto problémy velice obtížně řešitelné, a jak poznamenává Musgrave (1994) moderní ekonomická analýza se tomuto problému nesměle vyhýbá. Jednou z mála oblastí, kterou je v této souvislosti možno zmínit, je studium vztahu mezi efektivností a rovností (např. Stiglitz, 1997).

16


Avšak Hamerníková (2000) poznamenává, že ačkoliv tržní selhání jsou nejčastěji uváděnými argumenty pro participaci státu (resp. veřejné správy) na ekonomickém životě, je třeba toto tvrzení vždy brát s vědomím, že : vždy je možné najít i argumenty zpochybňující nedokonalost tržního mechanismu • existují příklady potvrzující jeho autoregulační schopnost. •

3.3. Veřejné statky a externality Jak jsem se již zmínil, z hlediska lesního hospodářství jsou z různých příčin selhání trhu nejvýznamnější existence veřejných statků a externalit.

3.3.1. Veřejné statky Samuelson (1991) charakterizuje veřejný statek jako komoditu, která může být poskytnuta všem stejně snadno jako jedné osobě. Z ekonomického hlediska je pak definuje jako statky s těmito vlastnostmi: - nedělitelnost spotřeby a nesoutěživost spotřebitele - nevylučitelnost ze spotřeby - nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele Hamerníková shrnula Samuelsonova kritéria do tabulky: Pramen: Hamerníková a Kubátová, 1999 (CDROM)

Ekonomické statky Kritéria členění podle P. A. Samuelsona • úplná dělitelnost

• úplná nedělitelnost

• rivalita (soutěživost) spotřebitelů

• nerivalita (nesoutěživost) spotřebitelů

• vylučitelnost ze spotřeby cenovým systémem

• nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu každého dalšího spotřebitele

• čisté soukromé statky (neboli statky soukromé spotřeby)

• ekonomické statky nesplňující veškerá Samuelsonova kritéria (nebo splňující tato kritéria částečně)

• čisté veřejné statky(neboli statky kolektivní spotřeby)

Obrázek 4 VF obecně - Samuelsonova kritéria členění ekonomických statků

Hamerníková (1996) dále poznamenává, že výše uvedená kritéria platí pouze pro čisté veřejné statky a dále (Hamerníková, 2000), že Samuelsonova charakteristika čistého veřejného statku byla později mnoha ekonomy kritizována. V kritických postojích bylo zdůrazňováno, že: - čistý veřejný statek ve své nejčistší podobě se vyskytuje snad jen v učebnicích, a že dokonce i často uváděné příklady takových statků definici jednoznačně nesplňují; - spotřeba některých veřejných statků je komplikována výskytem efektu přetížení (návalu), což neodpovídá tvrzení, že spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalších spotřebitelů; 17


- spotřeba některých veřejných statků předpokládá buď svobodné rozhodnutí spotřebitele (jít si zaplavat apod.), nebo jeho připravenost ke spotřebě některých veřejných statků (např. gramotnost apod.). Vývoj dalších pokusů o bližší charakteristiku a třídění ekonomických statků svědčí o tom, že k definici veřejných statků jsou už používána i jiná kritéria než Samuelsonova, a že jsou zohledňována i jiná třídící hlediska. Dále bude popsána typologie veřejných statků podle dalších významných ekonomů. Musgrave (1994) provedl rozdělení statků podle kritéria rivality spotřeby a proveditelnosti vyloučení ze spotřeby cenou. Statky podle toho rozdělil do čtyř skupin: Pramen: Musgrave, 1994

spotřeba rivalitní nerivalitní

vyloučení proveditelné neproveditelné 1 2 3 4

Obrázek 5 VF obecně - čtyři skupiny statků podle R. A. Musgravea a P. B. Musgraveové

Uplatněním těchto kritérií vznikají čtyři skupiny statků: - s rivalitní spotřebou a možností vyloučení ze spotřeby (1) - s rivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením (2) - s nerivalitní spotřebou, ale s možností vyloučení (3) - s nerivalitní spotřebou a s neproveditelným vyloučením ze spotřeby (4) Charakteristikám případu (1) odpovídá "čistý" soukromý statek. Právě jeho zabezpečování trhem bude efektivní a lze jej provést. Ve všech ostatních případech dochází k selhání trhu. V případě (2) se selhání objevuje jako důsledek nemožnosti vyloučení nebo existence vysokých nákladů vyloučení, kdežto v případě (3) je důvodem nerivalitní spotřeba. V případě (4) existují obě překážky. Musgrave vysvětluje, že použijeme-li termín veřejný statek na všechny možnosti selhání trhu, budou v uvedeném schématu pod tento termín spadat případy 2, 3 a 4. Obvykle se však termín veřejný statek používá pouze pro případ 3 a 4, tj. pro situace, kdy je spotřeba nerivalitní. Tyto situace se podobají případu 2 v tom, že se statek poskytuje bez vyloučení, tedy trh selhává a na řadu přichází rozpočtové financování. Zároveň se však oba případy od případu 2 liší v tom, že existence nerivalitní spotřeby mění podmínky efektivního použití zdrojů, takže se liší od podmínek, které platí pro spotřebu rivalitní. Podle Hamerníkové (2000) se tedy Musgrave domnívá, že nerivalita ve spotřebě veřejných statků je důležitější než nevylučitelnost, protože tam, kde je spotřeba nerivalitní, je vyloučení nežádoucí a neefektivní (i když třeba proveditelné). Kromě čistě soukromých a veřejných statků, Musgrave charakterizuje i, ve skutečném životě nejčastěji vznikající, smíšené situace. Do této skupiny zařazuje například soukromé statky s externalitami (viz blíže v části o externalitách) a statky s efektem přetížení (u kterých dochází ke snížení kvality poskytovaných statků při překročení kapacity zařízení, které tyto statky poskytuje). Stiglitz (1997) charakterizuje (čistě) veřejné statky dvěma hlavními vlastnostmi. jsou to statky, jejichž výlučná spotřeba je nemožná (tedy princip nevylučitelnosti, i když v některých případech je vyloučení teoreticky možné, ale velmi nákladné) a statky, jejichž výlučná spotřeba není žádoucí (tedy princip nerivality - mezní náklady poskytnutí statku dalšímu spotřebiteli jsou nulové). Autor uvádí, že řada statků má výše uvedené vlastnosti jen v určité míře, takové statky pojmenovává jako statky částečně veřejné. Stiglitzovo dělení statků je patrné z následujícího obrázku:

18

Veřejné finance - obecně Pramen: Stiglitz, 1997

Vysoké mezní náklady poskytování statků

Veřejně poskytované soukromé statky

•Přeplněná dálnice

Prospěšnost vyloučení ze spotřeby Veřejné zdravotnictví, národní obrana

Nízké mezní náklady

0

Čistě soukromé statky

Nákladné vyloučení ze spotřeby

Požární ochrana Volná dálnice Náklady vyloučení ze spotřeby

•

•

Maják

Snadné vyloučení ze spotřeby

Obrázek 6 VF obecně - čisté a smíšené veřejné statky podle J. E. Stiglitze

Na vodorovné ose je měřena snadnost, s jakou můžeme vyloučit neplatiče ze spotřeby, na svislé ose mezní náklady zvýšení počtu spotřebitelů. Dolní levý roh reprezentuje čistě veřejné statky (náklady vyloučení neplatičů jsou vysoké a mezní náklady spojené s dalším spotřebitelem jsou nulové). Pravý horní roh reprezentuje naopak čistě soukromý statek s nízkými náklady na vyloučení a s vysokými mezními náklady při zvýšení počtu spotřebitelů. Smíšený charakter některých statků je zapříčiněn tím, že vylučitelnost a nulové mezní náklady na spotřebu dalšího spotřebitele jsou různě kombinované, a dokonce se v odlišných situacích mohou měnit. Kromě výše uvedených typů statků Stiglitz popisuje i veřejně poskytované soukromé statky, což jsou statky s velkými mezními náklady spojenými se zvýšením počtu spotřebitelů (viz obrázek). U těchto statků nejsou už jediným důvodem vládní intervence vysoké náklady fungování tržního mechanismu, ale třeba spravedlnost (např. u veřejně přístupného školství). Stiglitz (1997) také uvádí, že jedním z nejvýznamnějších veřejných statků je samotné fungování vlády na všech jejích úrovních. Všichni obyvatelé mají prospěch z lepší a zodpovědnější vlády. Dobře fungující vláda má všechny vlastnosti veřejných statků: je obtížné i nežádoucí vylučovat kohokoliv z využívání jejích služeb. Za velmi přínosný pro teorii veřejných statků považuje Hamerníková (2000) postoj autorské dvojice Jackson a Brown (1990), sdílející Samuelsonovu charakteristiku veřejných statků; tj. nedělitelnost spotřeby a skutečnost, že spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalších (ústící v nerivalitu a nevylučitelnost). U první vlastnosti však zdůrazňují, že Samuelsonova definice čistého veřejného statku se soustřeďuje na kvantitu, ale opomíjí kvalitu. S rozšířením skupiny spotřebitelů veřejného statku o další jednotlivce se může kvalita zhoršovat. K vylučitelnosti zdůrazňují, že u čistě veřejných statků je také obtížné odmítnout spotřebu takového statku. Autoři také užívají pojem smíšené statky, na rozdíl od předchozích však považují za takové statky soukromé statky produkující externality. Dalším příkladem smíšeného veřejného statku je statek nedělitelný, u kterého však po překročení kapacity vznikne efekt přetížení (např. bazén, most). Na základě svých úvah dospívá Jackson a Brown (1990) k následujícímu třídění statků: 19

Veřejné finance - obecně Pramen: Hamerníková s Kubátová, 1999 (CDROM) V y lu č ite ln é

N e v y lu č ite ln é Č is té so u k ro m é st a t k y

Č is té so u k ro m é st a t k y

R iv a lit n í

1 . N á k la d y n a v y lo u č e n í j s o u n í z k é 2 . P ro d u k o v a n é so u k ro m ý m i firm a m i 3 . D is trib u o v a n é p ro st ře d n ic tv ím trh ů 4 . F in a n c o v a n é z v ý n o sů z p ro d e je P ř í k la d y : p o t r a v i n y , o b u v

1 . S ta tk y , jejic h ž p ro sp ě c h je k o le k t i v n ě s p o t ř e b o v á v á n , a le k t e r é p o d lé h a j í p ř e t í ž e n í n e b o v y t la č o v á n í 2 . P ro d u k o v a n é so u k ro m ý m i fi r m a m i n e b o p řím o v e ře jn ý m se k t o re m 3 . D is trib u o v a n é p ro st ře d n ic tv ím trh ů n e b o p řím o p ro st ře d n ic tv ím v eřejn éh o ro zp o čtu 4 . F in a n c o v a n é z p ro d e j e , n a p ř. p o p la t k y z a p r á v o u ž í v a t s lu ž b u , č i z d a ň o v ý ch v ý n o sů P ř í k la d y : v e ř e j n ý p a r k , z d r o j e v o b e c n é m v la s t n i c t v í , v e ř e j n ý p la v e c k ý b a z é n

Č is t é v e ř e j n é s t a t k y

S m íš e n é s t a t k y N e r iv a lit n í

1 . S o u k r o m é s t a t k y s e x t e r n a li t a m i 2 . P ro d u k o v a n é so u k ro m ý m i firm a m i 3 . D is trib u o v a n é p ro st ře d n ic tv ím trh ů se su b v en cem i n eb o k o rig u j íc ím i d a n ě m i 4 . F in a n c o v a n é z v ý n o sů z p ro d e je

1 . N á k la d y n a v y lo u č e n í j s o u v y s o k é 2 . P r o d u k o v a n é p ř í m o v lá d o u , n e b o so u k ro m ý m i firm a m i n a za k á z k u v lá d y 3 . D is trib u o v a n é p ro st ře d n ic tv ím v eřejn éh o ro zp o čtu 4 . F in a n c o v a n é z v ý n o sů z p o v in n ý c h daní

P ř í k la d y : š k o ly , d o p r a v a , z d r a v o t n i c k é s lu ž b y , o č k o v á n í , k a b e lo v á T V , v o ln ě p r ů c h o d n ý m o s t , s o u k r o m ý p la v e c k ý b a z é n , g o l f o v ý k lu b

P ř í k la d y : n á r o d n í o b r a n a

Obrázek 7 VF obecně - charakteristika statků podle P. M. Jacksona a C. V. Browna

Ekonomická charakteristika veřejných statků Jedno z možných členění statků je členění na statky volné a statky ekonomické. Volné statky jsou statky, které jsou volně k dispozici a nemusí být ani produkovány ani distribuovány mezi jednotlivými spotřebiteli, a jejich tržní cena je tudíž nulová. Druhou skupinu tvoří statky ekonomické, u kterých je potřeba uvažovat o jejich alokaci, a to proto, že neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků, které lidé chtějí spotřebovat (Samuelson 1991). Určité ekonomické statky jsou dělitelné mezi jednotlivce, jiné dělitelné nejsou. Plnou dělitelnost formalizovaně zapisuje Hamerníková (2000) takto:

y

= ∑ x i , kde k k

k = 1,2,3…n - plně dělitelný statek yk - celková spotřeba tohoto statku jinými spotřebiteli i - spotřeba tohoto plně dělitelného statku (k) spotřebitelem (i) xk Celková spotřeba plně dělitelných statků je sumou spotřeby jednotlivců. Statky plně nedělitelné zapisuje takto:

x ig = x gj = . . . = y g , kde g = 1, 2,…m - plně nedělitelný statek x ig - spotřeba statku (g) spotřebitelem (i)

x gj

- spotřeba statku (g) spotřebitelem (j)

- celková spotřeba statku (g) plně nedělitelná mezi různými spotřebiteli yg Celková spotřeba plně nedělitelných statků se rovná spotřebě každého spotřebitele. 20


Plná dělitelnost spotřeby umožňuje učinit efektivní rozhodnutí o alokaci zdrojů na jejich produkci a poskytování prostřednictvím cenového systému a také vyvolává rivalitu mezi jednotlivými spotřebiteli. Rivalita vede k projevení svých preferencí, což Musgrave (1994) znázornil tímto způsobem: Pramen: Musgrave, 1994 cen a sou krom éh o statku

E C DA + B S

DA

0

F

G

DB m n ožství sou krom éh o statku

H

Graf 1 VF obecně - poptávka po plně dělitelném statku

DA a DB jsou křivky poptávky osoby A a B, které vycházejí ze současného rozdělení důchodů a cen ostatního zboží. Křivka agregátní tržní poptávky DA+B je odvozena horizontálním součtem, takže je součtem množství, které za libovolnou cenu koupí osoba A a osoba B. SS je křivka nabídky a rovnováha nastane v bodě E. Cena se rovná OC a produkce OH, přičemž OF nakoupí osoba A a OG nakoupí osoba B. Hamerníková tento graf interpretuje tak, že rovnováha nastane v okamžiku vyrovnání mezních užitků ze spotřeby a mezních nákladů, tj. pokud MUA = MUB =MC, kde MU je mezní užitek spotřebitele a MC mezní náklady statku. Z plné nedělitelnosti statků a ze skutečnosti, že spotřeba jednoho spotřebitele nesnižuje spotřebu dalších vyplývá nerivalita a tudíž neochota projevit své preference dobrovolně8 a dále obtížnost (i nemožnost) učinit alokační rozhodnutí prostřednictvím tržních cen. Pramen: Musgrave, 1994 cena ve ř e jn é h o s tatk u

S K L

E DA

S

DB

M 0

+ B

DA N

m n o žs tví ve ř e jn é h o s ta tk u

Graf 2 VF obecně - poptávka po plně nedělitelném statku

8

Musgrave v tomto případě hovoří o pseudotrhu a pseudopoptávkové křivce.

21


Musgrave pro tento účel předpokládá, že spotřebitelé jsou ochotni projevit svá marginální hodnocení veřejného statku. Rozhodující odlišnost od případu soukromého statku vzniká tím, že tržní (pseudo)poptávková křivka DA+B se odvodí vertikálním součtem DA a DB, přičemž DA+B ukazuje součet cen, které jsou osoby A a B ochotny zaplatit za jednotlivá množství daného statku9. Vyplývá z toho, že oba spotřebovávají stejní množství, a předpokládejme, že každý je ochoten zaplatit cenu, která se rovná jejich skutečnému hodnocení mezní jednotky daného statku. Cena, kterou je možné pokrýt náklady na zajištění daného statku, se rovná součtu cen, které jsou oba spotřebitelé ochotni zaplatit. SS je nabídková křivka, která vyjadřuje mezní náklady (které musejí A a B dohromady pokrýt) pro různá množství veřejného statku. Úroveň produkce nyní odpovídá rovnovážnému množství ON, což je množství spotřebované současně osobami A a B. Celková cena se rovná OK, avšak cena placená osobou A je OM, kdežto osoba B je ochotna zaplatit OL. Hamerníková (2000) uvedený graf interpretuje tak, že bod pseudorovnováhy nastane v okamžiku, kdy se suma mezních užitků obou spotřebitelů vyrovná s mezními náklady, tj. MUA+MUB=MC. Hamerníková dále zdůrazňuje, že jedním z velkých problémů pochopení specifiky veřejných statků je skutečnost, že rovnost jejich spotřeby neznamená rovnost užitků spotřebitelů. Z toho vyplývají obtíže při rozhodování o veřejném zabezpečení těchto statků.

3.3.2. Externality O definování pojmu externalita se na rozdíl od veřejných statků v odborné literatuře nevedou dalekosáhlé polemiky. Podle Stiglitze (1997) mluvíme o externalitách kdykoliv, když jednotlivec nebo firma podnikne libovolnou činnost, která má vliv na jiného jednotlivce nebo firmu a která zároveň není druhou stranou zaplacená (nebo za kterou není druhá strana odškodněna). Podobně Duben (2000) definuje externalitu tak, že nastává v případě, když někdo nenese plné náklady své činnosti nebo když nezískává úplné výnosy své činnosti. Externality jsou členěny podle různých hledisek. Nejčastější je dělení na externality negativní a pozitivní. O negativní externalitě mluvíme tehdy, jestliže je určitý subjekt poškozován nějakou transakcí, nebo mu z ekonomické aktivity okolí vznikají dodatečné náklady. Naopak o pozitivní externalitě hovoříme tehdy, jestliže nějakému subjektu vznikají určité výhody, aniž by za ně zaplatil. Další rozlišení externalit je podle toho, kdo je produkuje. Někdy to mohou být výrobci, jindy spotřebitelé. Duben (2000) rozlišuje také mezní a inframezní externality. V případě mezní externality malé změny v úrovni aktivity vytvářející externalitu mají dopad na výrobu nebo užitek té strany, která je externalitou ovlivněna. V případě inframezní externality daná aktivita sice generuje externalitu, malé nebo mezní změny v její úrovni ale nemají dopad na výrobu nebo užitek té strany, která je externalitou ovlivněna. Autoři se shodují v tom, že úroveň produkce statků, které generují negativní externality, bude nadměrečná, naopak u těch, které vytvářejí pozitivní externality, bude nedostatečná. Jednou z možností řešení externalit je řešení prostřednictvím veřejného sektoru10. Vláda k tomu může použít čtyři způsoby: vymáhání pokut nebo poplatků, poskytování dotací, zákonná omezení činností vyvolávajících negativní externality a pomocí legislativy prosadit systém vlastnických práv, který by vedl ke snižování tvorby negativních externalit. Pro podporu některých funkcí lesa (viz dále) je možné použít právě zmíněných dotací. Stiglitz tuto situaci popisuje pomocí grafu:

9

Musgrave, 1994: Poznámka pod čarou, s. 43: Tento vertikální součet křivek poptávky po veřejném statku poprvé předvedl Howard R. Bowen v Toward Social Economy, New York: Rinehart, 1948, s. 177 10 Druhou možností je řešení externalit trhem.

22


Pramen: Stiglitz, 1997 Cena

Dotace na jednotku výroby

Nabídka

Bod rovnováhy bez dotací

Bod rovnováhy s dotacemi

Mezní společenský prospěch Poptávková křivka

Produkce Graf 3 VF obecně - pozitivní externality a tržní rovnováha

Graf 3 vyjadřuje situaci, kdy se soukromé mezní náklady rovnají společenským nákladům. Tržní mechanismus stanoví cenu ve výši mezních nákladů, a celková spotřeba komodity tak bude na nižší úrovni. Pokud ale vláda poskytne výrobci dotace ve výši rozdílu mezi mezním společenským a mezním soukromým užitkem, pak se spotřeba dané komodity zvýší na společensky efektivní úroveň.

3.3.3. Vztah mezi externalitami a veřejnými statky Tento vztah lze vyjádřit velice jednoduše. Např. Duben (2000) považuje veřejný statek za extrémní příklad pozitivní externality. Podobně Bénard (1989) a Hamerníková (2000) hovoří o tom, že ze skutečnosti, že veřejné statky ve své čisté podobě jsou plně nedělitelné mezi jednotlivé spotřebitele a jsou jimi spotřebovány v úhrnu, vyplývá spojitost mezi těmito statky a spotřebními externalitami. Tyto čistě veřejné statky vstupují do funkcí užitku všech potenciálních spotřebitelů, a proto lze tvrdit, že jsou nadány totální spotřební externalitou.

3.4. Efektivnost veřejných výdajů Efektivnost je jedním z ústředních pojmů ekonomie a znamená absenci plýtvání, tj. co nejefektivnější využívání zdrojů k uspokojení potřeb a přání lidí (Samuelson, 1991). Názory ekonomů na efektivnost veřejného sektoru nejsou jednotné, řada ekonomů tvrdí, že je vhodné hovořit spíše o neefektivnosti, někteří se domnívají, že efektivnost v rámci veřejného sektoru je politickou nikoli ekonomickou záležitostí. Duben (2000) tvrdí, že veřejný sektor je potřeba hodnotit z hlediska efektivnosti celospolečenské (tj. zabezpečování chodu společenského systému a jeho stabilita), která je efektivností zcela nadřazenou efektivnosti ekonomické.

23


Hamerníková (1996) upozorňuje na vágnost pojmu efektivnost, což ještě více ztěžuje analýzu daného problému. Podle Kolektivu katedry veřejných financí (1995) se veřejný sektor potýká s problémy neefektivnosti a to z důvodů: - neoprávněného zařazení určitého projektu do veřejného sektoru - alokační neefektivnosti - produkční neefektivnosti. Neoprávněné financování projektu z veřejných prostředků znamená, že privátní sektor by daný statek nebo službu zajistil s nižšími náklady. Alokační neefektivnost nastává tehdy, když není zvolena správná varianta. Produkční neefektivnost znamená, že v rámci veřejného sektoru existuje efektivnější způsob, jak dosáhnout zadaného cíle s nižšími náklady. Hamerníková (2000) zdůrazňuje, že při rozhodování o veřejných výdajích, projektech či programech a jejich efektivnosti je užitečné klást si otázky v následujícím pořadí: - který výdaj, projekt nebo program bude nejlépe splňovat daný cíl (otázka účinnosti) - který z nich je reálné zavést (otázka účelnosti) - který z nich je nejlevnější (otázka hospodárnosti) Problém při posuzování efektivnosti veřejných výdajů, veřejných projektů a programů je zapříčiněn také nejasností rozdílů mezi těmito pojmy (viz výše). Vzhledem k odlišnostem, které se vyskytují při preciznějším posouzení všech tří kategorií, lze předpokládat i odlišný přístup k analýze jejich efektivnosti. Úvahy o efektivnosti veřejných výdajů se odehrávají v rámci veřejných rozpočtů, a sice při jejich navrhování, projednávání, schvalování a kontrole plnění, zatímco efektivnost projektů nebo programů může být posuzována až v rámci schváleného rozpočtu. U veřejných výdajů je třeba kromě rozpočtového omezení mít na zřeteli i ten fakt, že rozpočet vlastně odčerpává část soukromých zdrojů k tomu, aby je alokoval mezi různé účely, a proto při rozhodování o alokaci veřejných výdajů je třeba požadovat, aby veřejné prostředky přinášely buď vyšší užitek než soukromý sektor, anebo stejný užitek, ale s nižšími náklady. Daleko širší prostor pro analýzu efektivnosti poskytují, na rozdíl od veřejných výdajů, veřejné projekty a veřejné výdajové programy. Ačkoliv se o přijetí či nepřijetí nějakého rozpočtu, programu apod. uskutečňují politickou cestou (v rámci veřejné volby), je úloha ekonoma v tom, aby poskytl politickému rozhodování dostatečný objem informací k tomu, aby přijatá rozhodnutí byla efektivní a spravedlivá. Stiglitz (1997) popisuje kroky, kterými bychom se měli řídit při analýze efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů: Pramen: Stiglitz, 1997

1. identifikace potřeby programu

2. tržní selhání, které program řeší

3. alternativy programu

4. důsledky pro efektivnost 5. důsledky pro rozhodování

8. politický průběh programu

6. kompromis (trade-off) mezi efektiností a rovností

7. důsledky pro rozhodování

Obrázek 8 VF obecně - dílčí kroky analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů

24


Existují různé metody analýzy efektivnosti veřejných výdajů, projektů a programů.Cílem této práce není jejich úplný výčet a charakteristika, ale pouze stručné popsání možností zjištění efektivnosti veřejných výdajů a projektů. Např. podle Bénarda (1991) lze rozlišit: - jednokriteriální metody, tj. metody, které předpokládají existenci jednoho dominantního kritéria, na které lze ostatní kritéria převést, - vícekriteriální metody, u kterých je obtížné stanovit významnost jednoho kritéria oproti dalším kritériím. Strecková a Malý (1998) řadí k jednokriteriálním metodám následující analýzy: - analýza minimalizace nákladů - použitelná v případě, kdy se prokáže, že důsledky dvou či více alternativ jsou ekvivalentní ve zvolených parametrech. Odpadá potřeba oceňovat tyto důsledky, jde čistě o vyhledání varianty s minimálními náklady. - analýza účinnosti nákladů (resp. nákladové efektivnosti CEA - cost-effectiveness analysis), kde důsledky programů jsou zde měřeny v pro ně nejpřirozenějších naturálních a fyzikálních jednotkách. Využívá se zejména v případě, když se mezi sebou porovnávají varianty, které mají výstupy sice jiné kvantity, ale stejné povahy a navíc tyto výstupy pokládáme za žádoucí (tj. nesrovnáváme je s variantou "nedělat nic") - zde se opět můžeme vyhnout technickým problémům spojeným s oceňováním některých výstupů. - analýza nákladů a užitečnosti (CUA - cost-utility analysis), kde důsledky alternativ se měří v upravených naturálních jednotkách, což umožňuje zohlednit, že ne vždy vyjadřují stejné jednotky výstupu stejnou míru užitečnosti pro jednotlivce či společnost. - analýza nákladů a výnosů (resp. nákladů a užitků či nákladů a prospěchu - CBA - costbenefit analysis), pro kterou je typické hodnocení důsledků programů v peněžních jednotkách, aby je bylo možno poměřovat s náklady. V současnosti jde o nejpoužívanější metodu v oblasti posuzování efektivnosti projektů a programů (např. u investic do životního prostředí). Při analýze se nejprve poměřují výnosy a náklady (B/C), pak se vypočítává čistý výnos (B-C) a v případě, že jde o fixní rozpočet, pak je snaha o minimalizaci nevyužité částky tohoto rozpočtu. Při hodnocení projektů je třeba do úvahy vzít faktor času a diskontováním převést budoucí výnosy (užitky) a náklady na současnou hodnotu. Diskontování v rámci veřejných projektů a programů je velmi citlivé na zvolenou diskontní sazbu. Řada autorů se v této souvislosti zmiňuje o tzv. společenské diskontní sazbě, která je nižší než soukromá, aby se předešlo krátkozrakosti v případě těchto projektů, projevující se v podcenění jejich významu. Také upozorňují, že zvyšování diskontní sazby zvýhodňuje krátkodobé projekty, zatímco snižování této sazby zvýhodňuje projekty dlouhodobé. Podrobněji o CBA viz např. Matoušová (1995), Hájek (1997). Hamerníková (2000) řadí mezi vícekriteriální metody např. metodu tzv. lexikografického uspořádání nebo metodu Electra11. I když jsou jednotlivé metody rozdílné ve svých přístupech, sledují stejný cíl, a to prokázat měřitelným způsobem co kdo získá a s jakými společenskými náklady v rámci veřejných výdajů, projektů a programů, porovnat jejich společenské výnosy a ukázat, jak se společenské náklady na tyto výdajové aktivity státu rozdělí mezi potenciální spotřebitele. Nemec (1997) zdůrazňuje skutečnost, že výsledky veřejných projektů nebo programů jsou mnohem širším pojmem než jejich výstupy. Zatímco výstupy (output) mají konkrétní, dost často vyjádřitelnou a měřitelnou podobu, výsledky (outcome) jsou dost často obtížně

11

Metoda lexikografického uspořádání uspořádává kritéria podle důležitosti a uplatňuje je postupně, počínaje nejdůležitějším z nich. Metoda Electra je založena na principu minimalizace neshod mezi různými kritérii, a upřednostňuje projekty, ve kterých je konfliktů nejméně.

25


vyjádřitelné a měřitelné, avšak podávají lepší a výstižnější obraz o úspěšnosti programu či projektu. Bližší specifikaci nákladů a užitků veřejných projektů přinesl např. Musgrave (1994), který člení náklady a výnosy takto: Pramen: Musgrave, 1994

peněžní

užitky (výnosy) a náklady

přímé

hmotné

meziprodukt

vnější

nepřímé

nehmotné

konečné

vnitřní

reálné

Obrázek 9 VF obecně - typy užitků (výnosů) a nákladů

Předmětem analýzy efektivnosti veřejných projektů či programů jsou reálné užitky a náklady. Např. reálným užitkem projektu na ochranu životního prostředí je uchování životního prostředí pro budoucí generace, nelze přitom však vyloučit ani vznik peněžních užitků pro firmy produkující čističky, filtry apod.

3.5. Projevy neefektivnosti ve veřejném sektoru a teorie byrokracie Jak bylo uvedeno výše, veřejný sektor trpí problémem neefektivnosti nejčastěji z důvodu neoprávněného zařazení určitého programu do veřejného sektoru a dále z důvodu alokační nebo produkční neefektivnosti. U prvního důvodu je kritériem zařazení přítomnost některého z důvodů selhání trhu, avšak tyto důvody nejsou vždy jednoznačné, a to je i jednou z příčin, proč v delším časovém období může docházet ke střídání dvou diametrálně odlišných procesů: privatizace a znárodňování (les nevyjímaje). K alokační neefektivnosti - může dojít ke zvolení neefektivního programu, a v této souvislosti je třeba se zmínit o tzv. utopených nákladech, což jsou náklady špatného rozhodnutí (ve veřejném sektoru mohou mít taková rozhodnutí velmi vysoké náklady). K produkční neefektivnosti (X-neefektivnost, technická neefektivnost) - znamená, že při daném poměru práce a kapitálu existuje efektivnější technologie, která dokáže vyrobit stejný objem produkce s nižšími náklady, většinou v privátním sektoru. V této souvislosti je třeba podotknout (Hamerníková, 2000), že i když politikové mají svou nezastupitelnou úlohu v rámci rozhodování o produkci a nabídce veřejných statků, jsou závislí na informacích, které jim úřady poskytují. Jackson a Brown (1990) poznamenávají, že byrokraté, spíše než ministr vedoucí daný úřad, mají podrobné informace o zabezpečení dané služby - znají ceny vstupů, trendů poptávky apod. Tato situace umožňuje výsadní postavení byrokracie a vznik Xneefektivnosti. V této souvislosti to znamená, že úřad nefunguje na hranici produkčních

26


možností a že část veřejných prostředků je s největší pravděpodobností vynaložena na přebytečné zaměstnance a nízkou produktivitu, nikoliv na produkci výstupů. Protože je Česká republika zastupitelskou demokracií, je třeba se ještě zabývat otázkou, co ovlivňuje vztahy mezi volenými zástupci a výkonným aparátem státu (tj. byrokracií, úředníky). Tuto problematiku se snaží řešit teorie veřejné volby a teorie byrokracie (viz např. Niskanen, 1971, 1998). Teorie vysvětlují chování politika na základě modelu politického cyklu. Politik se chová jako monopolista, neboť v období po volbách není pravděpodobnost jeho znovuzvolení už tak závislá na jeho reakci na potřeby voliče. Navíc je jeho odvolání z parlamentu nebo obecního zastupitelstva téměř nepravděpodobné. Pokud jde o chování byrokracie, řídí se i ona svými vlastními preferencemi, a v jejím chování je možno nalézt také mnoho monopolistických prvků. Monopol byrokracie se rodí zejména z informační převahy manažera-byrokrata nad politickou autoritou. V závěru této části je možno použít slova Hamerníkové (2000), že i když existuje řada názorů o tom, že veřejný sektor je méně efektivní ve své činnosti než soukromý sektor, tak autorka se domnívá, že nelze taková tvrzení brát apriorně, a že je nutné případ od případu tuto efektivnost analyzovat a hledat cesty ke snížení případné neefektivnosti. Tato kapitola měla za úkol shrnout názory předních odborníků na otázku veřejného sektoru a veřejných financí. Zabývala se definováním jednotlivých termínů, jejich charakteristikou a vlastnostmi. Záměrně byla podstatná část věnována problematice veřejných statků a pozitivních externalit, a to z důvodu pozdější aplikace na takový specifický statek, jakým les bezesporu je. Zmíněna byla také problematika efektivnosti veřejného sektoru, přičemž převládá názor, že efektivnost je v některých případech možno zjistit poměrně snadno (veřejné projekty), v jiných velice obtížně nebo vůbec (veřejné výdaje).

27

Veřejné příjmy a lesní hospodářství

4.


Tato kapitola pojednává o daňovém zatížení sektoru lesního hospodářství, nejsou zde uvedeny sociální a zdravotní pojištění, které nejsou v tomto odvětví ničím specifickým. Zjistit, kolik vlastníci a podnikatelé v lesním hospodářství přispívají svými daněmi do státního rozpočtu není jednoduché, dle mého názoru je přesné stanovení této částky téměř nemožné, a proto ani zde uvedené údaje nejsou úplné. Zda se jedná o příjmy pocházející z lesního hospodářství bylo zjišťováno na základě kódu OKEČ, uváděným jednotlivými plátci při přiznání daně. To znamená, že níže zpracovaná data jsou získána pouze od podnikatelů s hlavní činností v oblasti lesního hospodářství, vlastníci jsou zde pouze v případě, že se svým majetkem podnikají. Protože však zákony o správě daní nenařizují tento kód uvádět, není možné stanovit, jak velká část plátců OKEČ neuvedla a zůstala nezařazena.

4.1. Finanční ředitelství Pro srovnání s výdaji plynoucími do odvětví LH, které jsou hodnoceny z regionálního pohledu, bude i v této části zhodnoceno daňové zatížení regionálně. Podklady byly získány z Ústředního finančního a daňového ředitelství Ministerstva financí ČR z údajů jednotlivých finančních ředitelství. Finančních ředitelství je v ČR osm (včetně finančního ředitelství pro hl. m. Prahu) s následující působností:

Obrázek 10 Daně - oblasti působností finančních ředitelstev

28


Finanční ředitelství pro hl. m. Prahu v Praze v Českých Budějov. v Plzni v Ústí nad Labem v Hradci Králové v Brně

v Ostravě

Podřízené okresy obvod Praha 1 až 10 Benešov, Beroun, Kladno, Kolín, Kutná Hora, Mělník, Mladá Boleslav, Nymburk, Praha-východ, Praha-západ, Příbram, Rakovník České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice, Tábor Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov, Tachov Česká Lípa, Děčín, Chomutov, Jablonec n.N., Liberec, Litoměřice, Louny, Most, Semily, Teplice, Ústí nad Labem Hradec Králové, Chrudim, Jičín, Náchod, Pardubice, Rychnov n.K., Svitavy, Trutnov, Ústí nad Orlicí Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Havlíčkův Brod, Hodonín, Jihlava, Kroměříž, Pelhřimov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vsetín, Vyškov, Zlín, Znojmo, Žďár nad Sázavou Bruntál, Frýdek-Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava-město, Prostějov, Přerov, Šumperk

Česká republika

Rozloha [ha]

tj. podíl z ČR

Lesnatost

tj. podíl z lesů

49 583

0,6%

9,4%

0,2%

1 101 449

14,0%

27,0%

11,5%

1 005 631

12,8%

36,5%

14,2%

1 087 528

13,8%

39,6%

16,7%

869 755

11,0%

33,4%

11,3%

927 417

11,8%

29,5%

10,6%

1 795 442

22,8%

30,9%

21,5%

1 069 350

13,6%

34,1%

14,1%

7 886 155

100%

32,8%

100%

tab. 3 Daně - charakteristika finančních ředitelství

4.2. OKEČ 20000+ Jak je uvedeno výše, údaje jsou získávány na základě kódu OKEČ. OKEČ - Odvětvová klasifikace ekonomických činností – byla zavedena opatřením Českého statistického úřadu čá.č. 77/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů (poslední změna č.464/2002 Sb.) s účinností od 1. ledna 1994 pro účely sledování informací o rozvoji národního hospodářství a společnosti a pro účely mezinárodního porovnání. Klasifikace je základním tříděním všech činností prováděných právnickými nebo fyzickými osobami. Pro třídění činností je využita kombinace alfabetického a číselného kódu, která umožňuje vytvářet různé účelové agregace činností. Klasifikace obsahuje 17 sekcí, 16 subsekcí, 62 oddílů, 224 skupin, 513 tříd a 663 podtříd činností. Třídění slouží pro členění ekonomických subjektů (nikoliv pro členění výrobků a služeb, které ekonomické subjekty poskytují). Při sestavování se dbalo na to, aby do jednoho seskupení bylo možno zařadit produkci výrobků a služeb, které se zpravidla vyskytují společně u jednoho ekonomického subjektu. Výrobní jednotky jsou na prvním místě klasifikovány podle hlavního druhu ekonomické činnosti, kterou se zabývají bez ohledu na druh vlastnictví a na úroveň používané technologie, tj. zda je jejich činnost vykonávána ručně nebo za pomoci strojů, v továrně, dílně nebo domácnosti. Teprve dalšími kritérii jsou použití vyráběného zboží a poskytovaných služeb, využívané suroviny a postupy apod. Lesního hospodářství se týkají kódy označované jako 20000+, jejich přesný popis ukazuje následující tabulka: 29


Kód OKEČ 20000 20100 20110 20120 20200 20210 20220

Název lesnictví, těžba dříví a přidružené činnosti pěstování lesa a těžba dřeva pěstování lesa těžba dříví přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví přidružené činnosti při pěstování lesa přidružené činnosti při těžbě dříví

tab. 4 Daně - OKEČ pro LH

Z hlediska četnosti výskytu v daňových přiznáních se nejčastěji vyskytuje obecný kód 20000, nejméně pak kód 20210. Z dostupných materiálů nelze zjistit přesný počet aktivních daňových subjektů, proto následující tabulka ukazuje stav k polovině roku 2003 včetně možných vícenásobných výskytů: Kód OKEČ Počet výskytů 20000 - lesnictví, těžba dříví a přidružené činnosti 13 234 20100 - pěstování lesa a těžba dřeva 4 669 20200 - přidružené činnosti výrobní povahy v lesnictví a při těžbě dříví 4 372 20120 - těžba dříví 4 263 20220 - přidružené činnosti při těžbě dříví 3 491 20110 - pěstování lesa 1 173 20210 - přidružené činnosti při pěstování lesa 1 065 Celkem OKEČ 20000+ 32 267 tab. 5 Daně - OKEČ - počet výskytů

Většina daňových poplatníků se věnuje širší činnosti, proto v četnostech převládají kódy obecnější. Celkový počet aktivních daňových subjektů – 32267 – je překvapivě vysoký a pokud budeme předpokládat, že podstatnou část vícenásobných výskytů omezíme tím, že v úvahu vezmeme pouze kód 20000, pak i hodnota 13234 aktivních daňových subjektů zjištěných podle daňových přiznání je vysoká. Pro úplnost je zde ještě uvedena tabulka v transponovaném pohledu zobrazující počty daňových subjektů v jednotlivých regionech:

OKEČ Finanční ředitelství FŘ pro hl. m. Prahu FŘ v Praze FŘ v Čes. Budějovicích FŘ v Plzni FŘ v Ústí nad Labem FŘ v Hradci Králové FŘ v Brně FŘ v Ostravě

20000

20100

20110

20120

20200

20210

20220

169 1299 1792 1487 1365 1404 3552 2166

52 312 574 957 409 675 1052 638

26 79 101 211 117 207 256 176

47 366 702 804 307 478 886 673

18 363 584 887 318 561 1078 563

10 59 73 222 91 147 261 202

26 196 408 489 299 409 808 856

Počet aktivních subjektů 20000+ 348 2674 4234 5057 2906 3881 7893 5274

tab. 6 Daně - počty aktivních daňových subjektů podle finančních ředitelství

30


4.3. Typy plateb do státního rozpočtu Typů plateb, které se týkají subjektů, které v daňových přiznáních uvedli OKEČ týkající se lesního hospodářství, je v databázi ministerstva financí velké množství (viz následující tabulka), z nichž pro celkový pohled budou použity všechny typy, podrobnější analýza se pak bude týkat pouze nejvýznamnějších daní. kód DP Druh příjmu 70 daň z přidané hodnoty 71 daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků 72 daň z příjmu fyzických osob - podávajících přiznání 74 silniční daň 75 vracení spotřební daně - zelená nafta 179 zrušené daně a poplatky OB 371 poplatky správní 374 pokuty v blokovém řízení na místě zaplacené 375 pokuty a náklady řízení ve správním řízení a blokové nezaplacené 379 Pokuty - dle zákona č. 9/1991 Sb. - zaměstnanost 451 daň z příjmu obyvatelstva 470 příslušenství daní 472 odvody a penále za porušení rozpočtové kázně dle z.č. 218/2000 Sb. 473 Vratky ke splátkám půjček od roku 1991 475 ostatní příjmy 478 daň spotřební z lihu 579 Vrácení spotřební daně - technické benzíny podle § 12h 670 Poplatky za odebrané množství vody 680 Vratky dotací na tep. energii (zrušený) 770 daň z příjmu právnických osob 771 daň z příjmu práv. osob - vybírané srážkou podle zvl. sazby 772 daň z příjmu fyzických osob - vybírané srážkou podle zvl. sazby 773 daň dědická 774 daň darovací 775 daň z nemovitosti 776 daň z převodu nemovitostí 779 zrušené daně a jiné příjmy 870 poplatky dle z.č. 389/1991 Sb., 86/2002 Sb. 871 odvod za dočasné odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb. 872 odvod za trvalé odnětí půdy dle z.č. 334/1992 Sb. 873 Odvod za trvalé odnětí půdy §11, odst. 4 z.č. 334/1992 Sb. 875 poplatek za dočasné odnětí lesní půdy dle §17 z.č. 289/1995 Sb. 876 poplatek za trvalé odnětí lesní půdy dle §17 z.č. 289/1995 Sb. 878 Poplatky za porušení OŽP - zrušené zákony 972 Pokuty - z. 309/1991, 86/2002 - ovzduší 974 pokuty - z.č. 282/1991 Sb. - ochrana lesa 975 Pokuty - z. 23/1992 Sb. - vodní hospodářství 976 Pokuty - z. 114/1992 Sb. - ochrana přírody tab. 7 Daně - druhy příjmů SR dle databáze MF pro OKEČ 20000+

Údaje pro analýzu jsou zpracovány ze tří po sobě následujících let – roků 2000, 2001 a 2002. Je třeba opět zdůraznit, že nelze zjistit, jak velká část takto vybraných peněz pochází přímo z činnosti v rámci lesního hospodářství a jak velká část pochází z jiných činností u těch 31


subjektů, které se lesnímu hospodářství věnují pouze jako hlavní činnosti. Proto ani výslednou hodnotu nelze interpretovat jako výnosy daní z lesního hospodářství, ale jako výnosy daní od subjektů, které na daňových dokladech uvedly kód OKEČ 20000+.

4.3.1. Celkové výnosy daní pro OKEČ 20000+ Následující tabulka zobrazuje výnosy všech typů plateb směřujících do státního rozpočtu pro OKEČ 20000+ z let 2000 až 2002 seřazené v sestupném pořadí podle průměrné hodnoty za sledované období. Hodnoty jsou zobrazeny v tisíci korunách. kód DP 70 770 71 775 72 74 776 772 773 771 774 472 375 872 870 470 876 871 875 374 478 976 451 379 878 371 670 779 873 972 974 475 975 179 579 680 473 75 Celkem

2000 1 951 217,82 505 493,38 312 363,91 102 743,57 86 962,89 78 029,85 20 297,42 7 755,88 248,00 6 440,22 1 646,15 1 551,09 1 153,14 1 840,27 906,46 338,18 505,46 228,82 197,82 109,87 3,90 30,60 15,98 0,00 47,09 20,10 0,00 22,47 0,00 0,00 4,60 1,13 0,00 -0,72 0,00 -21,48 277,46 -2 220,28 3 078 211,05

2001 1 924 858,80 458 399,04 292 458,96 114 025,08 69 474,44 71 542,04 29 806,11 6 622,89 12 303,85 2 398,49 2 039,11 1 050,55 838,07 223,69 618,51 529,76 77,96 176,68 216,22 164,43 0,00 69,80 53,00 1,00 0,00 15,21 0,00 0,78 8,16 15,00 0,00 0,00 1,00 0,24 -2,61 0,00 -649,00 -3 416,34 2 983 920,92

2002 Průměr [tis Kč] 1 620 828,00 1 832 301,54 367 069,58 443 654,00 276 974,59 293 932,49 113 196,62 109 988,42 65 356,76 73 931,36 61 171,71 70 247,87 32 794,15 27 632,56 5 557,22 6 645,33 220,69 4 257,51 2 980,64 3 939,78 2 562,72 2 082,66 2 355,14 1 652,26 606,39 865,87 190,98 751,65 528,02 684,33 577,42 481,79 598,25 393,89 189,37 198,29 179,13 197,72 156,31 143,54 214,64 72,85 35,20 45,20 46,29 38,42 109,80 36,93 0,00 15,70 8,15 14,49 36,97 12,32 2,82 8,69 8,21 5,46 0,00 5,00 4,00 2,87 0,00 0,38 0,00 0,33 0,47 0,00 0,00 -0,87 0,00 -7,16 65,92 -101,87 -3 251,22 -2 962,61 2 551 374,95 2 871 168,97

Směrodatná odchylka 149 921,07 57 465,06 14 485,15 5 134,04 9 366,76 6 942,88 5 328,25 897,74 5 689,63 1 783,98 375,45 537,38 224,07 769,89 161,36 103,39 226,59 22,20 15,14 24,04 100,28 17,50 16,10 51,53 22,20 4,91 17,43 9,78 3,86 7,07 2,04 0,53 0,47 0,52 1,23 10,13 396,40 529,22 229 381,52

tab. 8 Daně - výnosy jednotlivých typů plateb v tis. Kč

32


Z tabulky je patrno, že daňové příjmy státního rozpočtu od subjektů podle OKEČ pro lesní hospodářství jsou v průměru za sledované období ve výši 2,87 miliardy Kč, přičemž je zde však patrná výrazná klesající tendence. Nejvíce placenou daní je logicky DPH, daně z příjmu právnických a fyzických osob a daň z nemovitosti, přičemž svou podstatou daně z příjmu nejvíce ovlivňují ekonomiku daných subjektů. Nejvýznamnějším záporným příjmem státního rozpočtu bylo vrácení spotřební daně za „zelenou“ naftu. V následující tabulce je zobrazeno regionální rozdělení příjmů (v celkových součtech) ve vztahu k počtu aktivních subjektů. Podíl je počítán k průměrné hodnotě s předpokladem, že počet subjektů se za sledované období nijak výrazně neměnil. Finanční ředitelství FŘ pro hl. m. Prahu FŘ v Praze FŘ v Č. Budějovicích FŘ v Plzni FŘ v Ústí nad Labem FŘ v Hradci Králové FŘ v Brně FŘ v Ostravě Celkem

Roční průměr Počet subjektů Daň/subjekt Počet subjektů Daň/subjekt [tis Kč] OKEČ 20000+ 20000+ OKEČ 20000 20000 166 144,74 348 477,43 169 983,10 158 982,77 2 674 59,46 1 299 122,39 222 397,81 4 234 52,53 1 792 124,11 207 819,19 5 057 41,10 1 487 139,76 85 453,63 2 906 29,41 1 365 62,60 1 313 400,67 3 881 338,42 1 404 935,47 391 987,63 7 893 49,66 3 552 110,36 324 982,53 5 274 61,62 2 166 150,04 2 871 168,97 32 267 88,98 13 234 216,95

tab. 9 Daně - výše daňového zatížení připadající na jeden subjekt v tis. Kč

Tabulka ukazuje, že průměrné daňové zatížení subjektů, které uvedly OKEČ 20000+ je 89 tisíc Kč, při omezení možných duplicit (OKEČ 20000) je tato hodnota ještě podstatně vyšší – 217 tisíc korun za rok. Z regionálního průměru výrazně vybočují hlavní město Praha díky sídlu některých významných podnikatelských subjektů a Hradec Králové např. díky státnímu podniku Lesy České republiky. Nejmenší výnosy a také průměrné daňové zatížení je v regionu v působnosti FŘ v Ústí nad Labem, u ostatních regionů je situace poměrně vyrovnaná.

4.3.2. Analýza jednotlivých příjmů státního rozpočtu Pro větší přehlednost byly některé druhy příjmů, které jsou v databázi samostatné, sloučeny podle příbuznosti. Jde o položky 71, 72 a 772, které byly sloučeny do položky daň z příjmu fyzických osob (DPFO), 770 a 771 do daně z příjmu právnických osob (DPPO), 374, 375, 379, 472, 972, 974, 975 a 976 jako pokuty, 871, 872 a 873 jako odnětí půdy, 875 a 876 jako odnětí lesa. Ostatní položky, které nejsou v následujících tabulkách označeny samostatně, byly sloučeny do položky Ostatní. Podrobněji budou vyhodnoceny daně dosahující alespoň dvouciferných milionových hodnot a poplatky za odnětí lesa. Nejpodrobněji, díky zisku informací o počtech subjektů, jsou zhodnoceny daně z příjmu.

33


Platba DPH DPPO DPFO daň z nemovitosti silniční daň daň z převodu nem. daň dědická pokuty daň darovací ostatní Odnětí půdy Odnětí lesa zelená nafta Celkový součet

2000 2001 2002 Průměr (2000-02) [tis Kč] 1 951 217,82 1 924 858,80 1 620 828,00 1 832 301,54 511 933,60 460 797,53 370 050,22 447 593,78 407 082,68 368 556,29 347 888,57 374 509,18 102 743,57 114 025,08 113 196,62 109 988,42 78 029,85 71 542,04 61 171,71 70 247,87 20 297,42 29 806,11 32 794,15 27 632,56 248,00 12 303,85 220,69 4 257,51 2 849,30 2 139,85 3 266,84 2 752,00 1 646,15 2 039,11 2 562,72 2 082,66 1 610,57 565,89 1 480,70 1 219,05 2 069,09 408,53 388,56 955,39 703,28 294,18 777,38 591,61 -2 220,28 -3 416,34 -3 251,22 -2 962,61 3 078 211,05 2 983 920,92 2 551 374,95 2 871 168,97

tab. 10 Daně - vývoj daňových příjmů SR z LH

Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty (DPH) je všeobecnou nepřímou daní, pro sledované období zřízena zákonem č.588/1992 Sb. Tento zákon upravuje daň z přidané hodnoty, které podléhá zdanitelné plnění v tuzemsku, zboží z dovozu a nepravidelná mezinárodní autobusová přeprava osob uskutečňovaná zahraničním provozovatelem v tuzemsku. Osobami podléhajícími dani jsou fyzické a právnické osoby, které podnikají v tuzemsku, případně uskutečňují činnost vykazující všechny znaky podnikání kromě toho, že je prováděna podnikatelem. Ve sledovaném období existovaly dvě sazby DPH – základní a snížená, přičemž součástí zákona byl seznam zboží podléhající snížené sazbě a seznam služeb podléhající základní sazbě. Z hlediska lesního hospodářství je významné, že do snížené sazby byly zařazeny dřeviny a jiné rostliny; hlízy, kořeny a podobné; řezané květiny a dekorativní zeleň (mimo: řezané květiny a poupata na kytici nebo k okrasným účelům, čerstvé, sušené, bílené, barvené, napuštěné nebo jinak upravené). Dále např. dřevěné piliny, zbytky a odpad, též aglomerované ve tvaru špalků, briket, pelet a podobných tvarech. U DPH byla ve sledovaném období tendence klesající – pokles o 17 procent. Z regionálního pohledu byl největší výběr zaznamenán v Hradci Králové, dále pak v Brně a Ostravě (viz následující tabulka). Tyto hodnoty dokazují, že na výběru se podstatnou měrou podílejí Lesy ČR, s.p. – např. pro OKEČ 20000 je v Hradci Králové zaznamenán 75 procentní podíl. Finanční ředitelství Celkem - OKEČ 20000+ tj. OKEČ 20000 tj. FŘ v Hradci Králové 930 352,78 50,78% 793 826,08 75,71% FŘ v Brně 254 461,79 13,89% 69 653,04 6,64% FŘ v Ostravě 178 408,88 9,74% 33 509,49 3,20% FŘ pro hl. m. Prahu 132 093,53 7,21% 25 599,38 2,44% FŘ v Českých Budějovicích 115 803,70 6,32% 18 771,61 1,79% FŘ v Plzni 104 041,02 5,68% 50 991,39 4,86% FŘ v Praze 93 455,45 5,10% 51 183,13 4,88% FŘ v Ústí nad Labem 23 684,38 1,29% 5 030,46 0,48% Celkový součet 1 832 301,54 100,00% 1 048 564,59 100,00% tab. 11 Daně – DPH v tis. Kč

34


Při zohlednění pouze OKEČ 20000 zjistíme, že výběr této daně přesáhl jednu miliardu korun. Podrobnější rozdělení výběru DPH podle kódu OKEČ ukazuje následující graf. Z uvedeného rozdělení je patrné, že velká část daně je vybrána ze základních činností (20100), pouze asi 100 milionů korun z činností přidružených.

20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

200 000

400 000

600 000

800 000

1 000 000 1 200 000 1 400 000 1 600 000 1 800 000 2 000 000 tis Kč

Graf 4 Daně – DPH v tis. Kč

Daň z příjmu právnických osob Daň z příjmu právnických osob (DPPO) je typickou přímou daní a je upravena v druhé části zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Poplatníky daně z příjmů jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a i organizační složky státu podle zvláštního právního předpisu. Předmětem této daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem, pokud zákon v dalších částech nestanovuje jinak. Co vše je zdrojem příjmu stanoví zákon ve společných ustanoveních. Sazba této daně byla ve sledovaném období 31 %. U DPPO byla situace ve sledovaném období obdobná jako u DPH, tendence byla klesající – pokles o 28 procent. Rovněž z regionálního pohledu byla skutečnost podobná, největší podíl připadá opět na Hradec Králové díky sídlu státních lesů, jako nejvýznamnější právnické osobě v zemi, s dokonce 90 procentním podílem v rámci OKEČ 20000. finanční ředitelství FŘ v Hradci Králové FŘ v Ostravě FŘ v Plzni FŘ v Českých Budějovicích FŘ v Brně FŘ pro hl. m. Prahu FŘ v Ústí nad Labem FŘ v Praze Celkový součet

Celkem - OKEČ 20000+ 304 105,52 28 296,39 28 152,72 25 959,55 24 329,61 16 035,43 13 426,08 7 288,48 447 593,78

tj. 67,94% 6,32% 6,29% 5,80% 5,44% 3,58% 3,00% 1,63% 100,00%

OKEČ 20000 270 873,14 3 583,77 12 042,85 1 375,43 5 409,14 2 041,41 381,27 2 336,76 298 043,76

tj. 90,88% 1,20% 4,04% 0,46% 1,81% 0,68% 0,13% 0,78% 100,00%

tab. 12 Daně – DPPO v tis. Kč

35


Při zohlednění pouze OKEČ 20000 zjistíme, že výběr této daně dosáhl 300 milionů korun. Podrobnější rozdělení výběru DPH podle kódu OKEČ ukazuje následující graf.

20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

450 000

tis Kč

Graf 5 Daně – DPPO v tis. Kč

Z grafu je patrný téměř shodný výběr DPPO u firem, které přímo uvedly OKEČ 20110 a 20120, tedy pouze pěstování lesa resp. těžbu dřeva. Z přidružených činností při pěstování bylo vybráno pouze 1,5 milionů korun. Průměrný počet Průměrná daň tj. (daň/subjekt) OKEČ 1999 2000 2001 subjektů (99-01) (00-02) [tis Kč] [tis Kč] 20000 267 286 307 287 298 043,76 1 039,69 20100 128 129 135 131 83 002,83 635,23 20110 44 48 52 48 20 378,77 424,56 20120 51 53 56 53 19 712,53 369,61 20200 76 71 64 70 12 098,95 172,02 20210 21 25 26 24 1 592,13 66,34 20220 43 53 56 51 12 764,81 251,94 630 665 696 664 447 593,78 674,43 Celkem 20000+ tab. 13 Daně – DPPO - počet subjektů

Výše uvedená tabulka ukazuje počet subjektů, které v letech 1999 až 2001 podaly daňové přiznání daně z příjmu právnických osob, a dále (při zjednodušeném podílu průměrné daně z let 2000-02 ku průměrnému počtu subjektů z let 1999-2001) průměrnou výši DPPO připadající na jednu právnickou osobu. Pro OKEČ 20000 je tato hodnota přibližně jeden milion korun, ovšem s podstatným vlivem hospodaření státních lesů. Daň z příjmu fyzických osob Charakteristika daně z příjmu fyzických osob (DPFO) je velmi podobná DPPO, neboť je řešena stejným zákonem - č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů v první části. Poplatníky této daně jsou samozřejmě fyzické osoby a předmětem jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. 36


Od daně jsou osvobozeny např. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních samosprávných celků, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení, a na odstranění následků živelní pohromy s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu. Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně a o odčitatelné položky od základu daně zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí: Základ daně Ze základu Daň od Kč do Kč přesahujícího 0 109 200 15 % 109 200 218 400 16 380 Kč + 20 % 109 200 218 400 331 200 38 220 Kč + 25 % 218 400 331 200 a více 66 420 Kč + 32 % 331 200 Také u DPFO došlo ve sledovaném období k poklesu příjmu státního rozpočtu z této daně, tendence tedy byla klesající s poklesem o necelých 15 procent. Narozdíl však od obou výše uvedených typů daní se na této dani logicky nemůže přímo projevit hospodaření státních lesů, a proto z regionálního pohledu je situace poměrně vyrovnaná. U celkového OKEČ 20000+ představují moravské FŘ 40 procent celkového výběru této daně, u 20000 pak ale už jen 30 procent, přičemž Ostravsko je v pořadí až páté. finanční ředitelství Celkem - OKEČ 20000+ tj. OKEČ 20000 tj. FŘ v Ostravě 78 541,49 20,97% 14 403,11 11,02% FŘ v Brně 70 482,19 18,82% 26 944,66 20,62% FŘ v Plzni 52 597,08 14,04% 24 581,00 18,81% FŘ v Hradci Králové 48 288,19 12,89% 20 962,68 16,04% FŘ v Českých Budějovicích 47 743,98 12,75% 10 096,25 7,73% FŘ v Praze 37 331,05 9,97% 18 858,40 14,43% FŘ v Ústí nad Labem 28 765,56 7,68% 7 858,99 6,01% FŘ pro hl. m. Prahu 10 759,64 2,87% 6 988,39 5,35% Celkový součet 374 509,18 100,00% 130 693,49 100,00% tab. 14 Daně – DPFO v tis. Kč

Výběr této daně dosáhl při zohlednění pouze OKEČ 20000 130 milionů korun. Protože však, jak ukazuje následující graf, byl výběr pro kód OKEČ 20000 a 20100 přibližně stejný a přesto i pro ostatní kódy je příjem z této daně nezanedbatelný, lze usuzovat na nepříliš velké duplicity a proto i celková hodnota pro OKEČ 20000+ - necelých 375 milionů - má svou váhu. Z následujícího grafu je také patrné, že přidružená výroba dosahovala zhruba jedné třetiny výnosů daně ze základních činností (pěstování a těžba), přičemž výnos z přidružené výroby při pěstování byl opět nejnižší.

37


20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

50 000

100 000

150 000

200 000

250 000

300 000

350 000

400 000

tis Kč

Graf 6 Daně – DPFO v tis. Kč

OKEČ

1999

2000

2001

20000 5395 5497 5666 20100 2175 2143 1919 20110 444 554 537 20120 2029 2032 2000 20200 2463 2420 2134 20210 497 526 494 20220 1853 1900 1773 Celkem 20000+ 14856 15072 14523

Průměrný počet Průměrná daň daň/subjekt subjektů (99-01) (00-02) [tis Kč] [tis Kč] 5519 130 693,49 23,68 2079 120 088,11 57,76 512 16 667,28 32,57 2020 45 958,18 22,75 2339 35 336,46 15,11 506 4 745,89 9,39 1842 21 019,77 11,41 14817 374 509,18 25,28

tab. 15 Daně – DPFO - počet subjektů

Podobně jako u DPPO je i v této výše uvedené tabulce zobrazen počet subjektů, které podaly daňové přiznání DPFO s uvedeným OKEČ, a také poměrně výstižná průměrná výše této daně připadající na jeden subjekt – 25 tisíc korun. Nejvyšší je průměr u OKEČ 20100 – 58 tis. Kč, nejmenší u přidružené výroby u pěstování (20210) – necelých 10 tis. Kč.

38


Daň z nemovitosti Daň z nemovitosti je řešena zákonem č. 338/92 Sb., o dani z nemovitostí ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně jsou zvlášť upraveny daně z pozemků a ze staveb. Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí. Poplatníkem této daně je vlastník pozemku, přičemž u pozemku ve vlastnictví České republiky (státu) je poplatníkem daně buď organizační složka státu či státní organizace zřízená podle zvláštních právních předpisů nebo právnická osoba, která má právo trvalého užívání nebo které se právo trvalého užívání změnilo na výpůjčku podle zvláštního právního předpisu. Zákon také stanoví, ve kterých případech jsou subjekty osvobozeny od daně z pozemků – např. pokud jde o pozemky ve vlastnictví té obce, na jejímž katastrálním území se nacházejí, nebo o pozemky ve vlastnictví státu, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány atd. Z hlediska lesního hospodářství je významné, že předmětem daně z pozemků nejsou lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení a také pozemky určené pro obranu státu. Osvobozeny od daně z pozemku jsou pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny. Osvobozeny byly také na dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona pozemky hospodářských lesů do výměry 10 ha vydané vlastníkům na základě zvláštního předpisu, a to i v případech, kdy za tyto pozemky byly přiděleny pozemky náhradní, pokud na nich vlastníci nebo osoby blízké sami hospodaří a nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké. Osvobozeny jsou také lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny lesní výrobě. Základem daně u pozemků hospodářských lesů je podle tohoto zákona cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období nebo součin skutečné výměry pozemku v m2 a částky 3,80 Kč a sazba daně je 0,25 %. Sazba daně ze staveb je stanovena u staveb pro podnikatelskou činnost a u samostatných nebytových prostorů užívaných, na základě rozhodnutí příslušného stavebního úřadu, pro podnikatelskou činnost sloužících pro lesní hospodářství na 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy nebo upravené podlahové plochy. U daně z nemovitosti došlo mezi prvním a druhým rokem sledovaného období k nárůstu příjmu státního rozpočtu z této daně o 11 procent, poté ke stagnaci (resp. mírnému poklesu o necelé jedno procento). Z regionálního pohledu je situace poměrně vyrovnaná, moravské FŘ opět představují 40 procent celkových příjmů z této daně. Z pochopitelných důvodů byla v oblasti působnosti FŘ pro hl. m. Prahu vybrána pouze nepatrná část této daně (viz následující tabulka). Tato daň je jedinou z uvedených, kde na základě zákona se daň neplatí v místě sídla společnosti apod., ale podle skutečné lokality (což je jeden z důvodů vyrovnanosti mezi regiony).

39


finanční ředitelství Celkem - OKEČ 20000+ FŘ v Brně 25 511,53 FŘ v Ostravě 22 809,23 FŘ v Českých Budějovicích 18 044,16 FŘ v Ústí nad Labem 11 787,67 FŘ v Praze 11 654,48 FŘ v Hradci Králové 11 471,18 FŘ v Plzni 8 575,90 FŘ pro hl. m. Prahu 134,27 Celkový součet 109 988,42

tj. OKEČ 20000 23,19% 22 544,72 20,74% 19 400,41 16,41% 15 975,10 10,72% 10 173,95 10,60% 10 365,02 10,43% 10 140,31 7,80% 3 481,69 0,12% 65,81 100,00% 92 147,01

tj. 24,47% 21,05% 17,34% 11,04% 11,25% 11,00% 3,78% 0,07% 100,00%

tab. 16 Daně - daň z nemovitosti v tis. Kč

Celkový výběr daně pro OKEČ 20000+ dosáhl téměř 110 milionů korun, převážná většina byla zahrnuta pod kódem 20000 – více než 92 milionů Kč. Podrobnější rozdělení podle OKEČ zobrazuje následující graf.

20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

20 000

Graf 7 Daně - daň z nemovitosti

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

tis Kč

Z grafu je opět zřejmé, že daně z přidružené výroby (při součtu OKEČ pro přidruženou výrobu) dosáhly maximální výše jen 3,8 milionů korun.

40


Silniční daň Daň silniční (SD) upravuje zákon č. 16/92 Sb., o dani silniční ve znění pozdějších předpisů. Předmětem této daně jsou silniční motorová vozidla a jejich přípojná vozidla registrovaná v České republice nebo v zahraničí, provozovaná na území České republiky, jsou-li používána nebo určena k podnikání nebo k jiné samostatné výdělečné činnosti nebo jsou používána v přímé souvislosti s podnikáním anebo k činnostem, z nichž plynoucí příjmy jsou předmětem daní z příjmů podle zvláštních právních předpisů nebo obdobných daní v zahraničí. Bez ohledu na to, zda jsou používána nebo určena k podnikání, jsou předmětem daně vozidla s celkovou hmotností alespoň 12 tun, registrovaná v České republice a určená výlučně k přepravě nákladů. Z hlediska lesního hospodářství je velice významné, že předmětem daně nejsou speciální pásové automobily a ostatní vozidla podle zvláštního právního předpisu, jakož i zemědělské a lesnické traktory a jejich přípojná vozidla a další zvláštní vozidla podle zvláštního právního předpisu. U SD byla situace ve sledovaném období obdobná jako např. DPPO, tendence byla klesající – s poklesem o necelých 22 procent. Také na regionálním pohledu je zřejmý význam podniku Lesy ČR, pro OKEČ 20000 se FŘ v Hradci Králové podílí více než 30 %. finanční ředitelství Celkem - OKEČ 20000+ tj. OKEČ 20000 tj. FŘ v Hradci Králové 13 998,71 19,93% 8 137,07 32,84% FŘ v Ostravě 11 764,12 16,75% 2 066,59 8,34% FŘ v Brně 11 508,13 16,38% 3 230,89 13,04% FŘ v Plzni 8 614,59 12,26% 3 703,78 14,95% FŘ v Českých Budějovicích 7 643,18 10,88% 1 390,03 5,61% FŘ pro hl. m. Prahu 6 562,58 9,34% 1 814,68 7,32% FŘ v Praze 5 945,56 8,46% 3 294,21 13,30% FŘ v Ústí nad Labem 4 210,99 5,99% 1 137,26 4,59% Celkový součet 70 247,87 100,00% 24 774,51 100,00% tab. 17 Daně - daň silniční v tis. Kč

Výběr této daně dosáhl ve sledovaném období celkově pro OKEČ 20000+ přibližně 70 milionů Kč, pro 20000 však jen necelých 25 milionů, tedy asi 35 %. Podrobnosti ukazuje následující graf. Z něj je patrné, že významnou část této daně představují činnosti související s těžbou dřeva nebo přidružená výroba s těžbou související. Pěstování lesa a s tím související přidružená výroba byla z hlediska silniční daně pouze málo významná.

41


20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

10 000

20 000

30 000

40 000

50 000

60 000

70 000

80 000

tis Kč

Graf 8 Daně - daň silniční v tis. Kč

Daň z převodu nemovitostí Daň z převodu nemovitostí je upravena spolu s daní dědickou a darovací zákonem č. 357/92 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, v třetím oddílu první části tohoto zákona. Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je: a) převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem, b) nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu, vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné dražbě, anebo o nabytí nemovitosti při zrušení právnické osoby bez likvidace nebo při rozdělení likvidačního zůstatku při zrušení právnické osoby s likvidací c) oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni, d) převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně. Předmětem této daně je úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem včetně vypořádání podílového spoluvlastnictví a dále také bezúplatné zřízení věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni při nabytí nemovitosti darováním. Základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku platná v den nabytí nemovitosti, resp. cena bezúplatně zřízeného věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni. Díky tomu, že les je významnou nemovitostí, a také díky změnám ve vlastnictví majetku (lesa či souvisejících nemovitostí), je i výběr této daně poměrně významný. Ve sledovaných letech došlo k poměrně významnému nárůstu, tendence tedy byla rostoucí s nárůstem o téměř 62 procent. Z regionálního pohledu se na výběru pro celkový OKEČ 20000+ nejvíce podílely jižní Čechy, pro 20000 pak, díky své rozloze, FŘ v Brně.

42


finanční ředitelství Celkem - OKEČ 20000+ FŘ v Českých Budějovicích 6 561,81 FŘ v Brně 4 410,92 FŘ v Ostravě 3 875,68 FŘ v Hradci Králové 3 824,52 FŘ v Ústí nad Labem 2 916,88 FŘ v Praze 2 594,38 FŘ pro hl. m. Prahu 1 822,06 FŘ v Plzni 1 626,30 Celkový součet 27 632,56

tj. OKEČ 20000 23,75% 1 042,44 15,96% 2 564,13 14,03% 804,01 13,84% 1 111,82 10,56% 628,78 9,39% 1 278,20 6,59% 1,00 5,89% 881,00 100,00% 8 311,40

tj. 12,54% 30,85% 9,67% 13,38% 7,57% 15,38% 0,01% 10,60% 100,00%

tab. 18 Daně - daň z převodu nemovitostí v tis. Kč

Výběr této daně dosáhl celkem v průměru 27 milionů korun, OKEČ 20000 se podílel pouze 30 procenty. Podrobnosti viz následující graf: 20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

5 000

10 000

15 000

20 000

25 000

30 000

tis Kč

Graf 9 Daně - daň z převodu nemovitostí v tis. Kč

Z grafu vyplývá, že většina této daně byla vybrána v rámci OKEČ 20100 (pěstování lesa a těžba dřeva), což je ze zkoumaných daní jediný případ, kdy nebyla největší část vybraná z obecného OKEČ 20000. Z toho také plyne, že přidružená výroba se podílela pouze malou částí. Poplatky za odnětí pozemků plnění funkcí lesa Přestože se nejedná o daň v pravém slova smyslu, a také přestože příjem SR z tohoto poplatku není nijak vysoký, je zde tento poplatek uváděn z důvodu svého významu pro ochranu lesa. Poplatek za odnětí pozemků plnění funkcí lesa (poplatek za odnětí) je stanoven ve čtvrtém oddíle (§17) zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), kde odnětí pozemku plnění funkcí lesa je definováno jako uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Odnětí může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna 43


využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí. Žadatel, jemuž bylo povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí. Výši poplatku stanoví podle přílohy k tomuto zákonu orgán státní správy lesů v rozhodnutí. Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro stavby sloužící hospodaření v lese, výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod, výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody. Platí, že z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí. Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. Výpočet poplatku za odnětí lesních pozemků se provádí následujícím způsobem: I. dočasné odnětí Výše ročního poplatku za 1 ha se stanoví podle vzorce OLP = PP * CD * f (Kč/ha), kde OLP poplatek za odnětí lesních pozemků PP průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice v m3/ ha CD průměrná cena dřeva na odvozním místě v Kč/m3 f faktor ekologické váhy lesa; přičemž průměrná roční potenciální produkce lesů v České republice je dlouhodobě neměnná a dosahuje výše 6,3 m3/ha a průměrná cena dřeva na odvozním místě se stanoví z dosažených realizačních cen po odečtení nákladů na výrobu a přiblížení na odvozní místo. Tuto průměrnou cenu dřeva stanoví a vyhlašuje každoročně ministerstvo. II. trvalé odnětí Poplatek za trvalé odnětí lesních pozemků (OLP) se vypočte jako kapitálová hodnota ročního odvodu při použití úrokové míry 2 %, podle vzorce: OLP = PP * CD * f / 0,02 (Kč/ha) Výběr tohoto poplatku ve sledovaném období velmi kolísal, z první hodnoty 703 tisíc Kč v roce 2000 na pouhých 294 tisíc v roce 2001 (pokles o 58 %) s opětovným nárůstem až na 777 tisíc korun v roce 2002 (tj. růst o 164 % resp. o 11 % z první hodnoty). Z regionálního pohledu je zajímavý nadprůměrný výběr tohoto poplatku v oblasti působnosti FŘ v Brně (pro OKEČ 20000 celá nadpoloviční část) a dále nulový výběr v regionu Plzeňském. finanční ředitelství Celkem - OKEČ 20000+ tj. OKEČ 20000 tj. FŘ v Brně 267,20 45,16% 266,50 55,31% FŘ v Hradci Králové 91,74 15,51% 20,29 4,21% FŘ v Praze 79,13 13,37% 79,13 16,42% FŘ v Ústí nad Labem 56,99 9,63% 56,99 11,83% FŘ v Českých Budějovicích 48,07 8,13% 26,31 5,46% FŘ v Ostravě 47,00 7,94% 32,64 6,77% FŘ pro hl. m. Prahu 1,49 0,25% 0,00 0,00% FŘ v Plzni 0,00 0,00% 0,00 0,00% Celkový součet 591,61 100,00% 481,85 100,00% tab. 19 Daně - poplatky za odnětí lesa v tis Kč

Výběr části tohoto poplatku směřující do státního rozpočtu dosáhl celkově v průměru 600 tisíc korun s převážnou většinou z OKEČ 20000 (81 %). Podrobnosti jsou zobrazeny v následujícím grafu:

44


20220 20210

OKEČ

20200 20120 20110 20100 20000 20000+ 0

100

200

300

400

500

600

tis Kč

Graf 10 Daně - poplatky za odnětí lesa v tis Kč

Jak ukazuje graf, nulový poplatek byl vybrán pro OKEČ 20110, 20200 a 20220, přidružené výroby se podílely pouze 5,5 %. Pro úplnost je zde také uveden graf, který zobrazuje jak byly rozděleny podíly z příjmu tohoto poplatku.

průměr

rok 2002

rok 2001

rok 2000

0%

20%

40%

trvalé odnětí lesa

60%

80%

100%

dočasné odnětí lesa

Graf 11 Daně - rozdělení poplatků za odnětí lesa

V průměru byly 2/3 poplatku získány z trvalého odnětí lesa, ovšem byl zde velký rozdíl mezi lety 2000 a 2002 na jedné a rokem 2001 na druhé straně (kdy v tomto roce byly příjmy 45


z poplatku za trvalé odnětí jen 26,5 % z celkové částky). Z regionálního pohledu (jak ukazuje následující tabulka) je zřejmé, že téměř zcela se na výběru podílí trvalé odnětí ve středních Čechách a Praze, naopak velmi málo v oblasti působnosti finančních ředitelstev v Ostravě a Hradci Králové. Finanční ředitelství FŘ v Brně FŘ v Hradci Králové FŘ v Praze FŘ v Ústí nad Labem FŘ v Českých Budějovicích FŘ v Ostravě FŘ pro hl. m. Prahu FŘ v Plzni Celkem

Podíl trvalého odnětí lesa na celkovém výběru 2000 2001 2002 Průměr 00-02 95,19% 55,96% 87,75% 90,43% 33,19% 0,00% 0,00% 16,52% 99,32% 94,59% 99,43% 97,90% 0,00% 0,00% 68,60% 47,43% 58,11% 12,57% 0,00% 20,84% 46,48% 0,00% 0,00% 44,88% - 100,00% 100,00% 71,87% 26,50% 76,96% 66,58%

tab. 20 Daně - podíl trvalého odnětí lesa na celkovém výběru poplatku

4.3.3. Podíly státních podniků Na závěr této kapitoly je provedeno vyhodnocení podílu dvou státních podniků - Lesy ČR, s.p. a Vojenské lesy a statky, s.p. na příjmech státního rozpočtu plynoucích z odvětví OKEČ 20000+. Státní podniky Lesy ČR má své sídlo v Hradci Králové, proto většinu daní platí na finančním úřadu spadajícím pod Finanční ředitelství v Hradci Králové, Vojenské lesy a statky sídlí v Praze a své daně platí zde (kromě výše uvedených daní, které se platí podle místní příslušnosti – daň z nemovitosti). V následující tabulce a grafu jsou zobrazeny celkové platby daňového typu placené jednotlivými subjekty. Subjekt Vojenské lesy a statky, s.p. Lesy ČR, s.p. Ostatní

2000 105 453 1 126 419 1 846 339

2001 142 011 1 179 843 1 662 067

2002 137 268 1 095 695 1 318 412

tab. 21 Daně - výše daní placené státními podniky v tis. Kč

46


Miliony Kč 3 500

3 000

2 500

2 000

1 500

1 000

500

0 2000

2001

Vojenské lesy a statky, s.p.

2002

Lesy ČR, s.p.

Ostatní

Graf 12 Daně - výše daní placené státními podniky

Ostatními subjekty jsou zde chápáni všichni ostatní plátci po odečtení státních podniků. Tyto údaje ukazují, že pokles příjmů státního rozpočtu nebyl ovlivněn státními podniky, ale snižujícími se platbami ostatních subjektů. V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých subjektů na celkových daních v souhrnu za celé období let 2000 – 2002.

57%

39% 4% Vojenské lesy a statky, s.p.

Lesy ČR, s.p.

Ostatní

Graf 13 Daně - podíly státních podniků

47


Z uvedených hodnot vyplývá, že státní podniky se na celkových platbách podílely téměř jednou polovinou – přesně 43 procenty. Pro úplnost je dále uvedena tabulka s platbami daně z příjmu právnických osob. LČR VLS 2000 2001 2002 2000 2001 2002 DPPO v tis. Kč 234 723 240 061 203 267 9 137 6 227 2 012 Podíl 45,85% 52,10% 54,93% 1,78% 1,35% 0,54% tab. 22 Daně - podíly státních podniků na dani z příjmu právnických osob

Výše DPPO u LČR ve sledovaném období kolísala, přesto podíl na celkových platbách této daně za celé odvětví vzrostl téměř o deset procent, u VLS platby za DPPO meziročně výrazně poklesly. V součtu za celé období se státní podniky na celkové DPPO podílely z více než poloviny – 51,8 %. Alternativním způsobem zjišťování daňového zatížení čistě sektoru lesního hospodářství může být tzv. „dopočet daně“, kdy známé údaje některých podniků jsou extrapolovány na celou rozlohu lesů v ČR a všechny lesní podniky. Hodnoty získané touto metodikou jsou však neověřitelné, proto byl zvolen výše uvedený způsob zjištění daňového zatížení sektoru LH.

48

Veřejné výdaje a lesní hospodářství

5.

Legislativa

Základní normou upravující mimo jiné i možnosti financování lesního hospodářství z veřejných rozpočtů je zákon č. 289 / 1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) ze dne 3.11.1995. Z hlediska veřejných výdajů je možno členit platby státu uvedené v jednotlivých paragrafech zákona na právně nárokovatelné a nenárokovatelné. Do první skupiny patří uzákonění náhrady újmy a zvýšených nákladů státem v určitých případech, kdy jsou omezena vlastnická práva. Nejdůležitějším bodem řešícím tento stav je §11 Základní povinnosti, kde se v odstavci (3) říká: Vlastník lesa má právo na náhradu újmy vzniklé v důsledku omezení hospodaření v lese vůči orgánu státní správy, který o tomto omezení rozhodl. Orgán státní správy může uložit úhradu této náhrady osobám, v jejichž zájmu o tomto omezení rozhodl. Tento bod se v praxi nejvíce týká lesů ochranných a lesů zvláštního určení, kdy zákon řeší hospodaření v nich v §36 následovně (odstavec): (2) Vlastníci lesů ochranných jsou povinni hospodařit v nich tak, aby byly zajištěny především jejich ochranné funkce. (3) Vlastníci lesů zvláštního určení jsou povinni strpět omezení při hospodaření v nich. Vlastníkům těchto lesů náleží náhrada zvýšených nákladů, pokud jim z omezeného způsobu hospodaření v nich vzniknou. Náhrada nenáleží v případech, kdy je úhrada zvýšených nákladů poskytována podle zvláštních předpisů. (4) Vlastník lesa uvedeného v odstavci 2 a 3 je povinen zajistit opatření uložená orgánem státní správy lesů ke splnění účelu sledovaného jejich vyhlášením. (5) Orgán státní správy lesů rozhodne na návrh vlastníka lesa o tom, kdo a v jaké výši uhradí vlastníku lesa zvýšené náklady spojené s omezením hospodaření podle odstavců 3 a 4. (6) Ministerstvo stanoví právním předpisem12 podrobnosti o poskytování náhrad zvýšených nákladů podle odstavců 3 a 4. Veřejných výdajů se týká také §35 Meliorace a hrazení bystřin. Významné jsou následující části: (1) věta druhá: Provádění meliorací a hrazení bystřin v lesích je povinností vlastníka lesa, pokud orgán státní správy lesů, popřípadě orgán státní správy vodního hospodářství nerozhodne o tom, že jde o opatření ve veřejném zájmu. Pokud jsou tato opatření prováděna z rozhodnutí orgánů státní správy lesů ve veřejném zájmu, hradí náklady s tím spojené stát; vlastník lesa je povinen provedení takových opatření strpět. (3) Preventivní činnost k předcházení nebezpečí lavin, vzniku svahových sesuvů a strží, povodňových vln a odstraňování následků živelných pohrom hradí stát, popřípadě fyzické a právnické osoby, které mají z těchto opatření prospěch. (4) Vlastník, popřípadě nájemce pozemku je povinen strpět, aby se jeho pozemku užilo v nezbytné míře k přípravě, budování a údržbě zařízení meliorací a hrazení bystřin v lesích a podílet se na realizaci nebo úhradě (financování) prací podle míry prospěchu, který má z jeho provedení. Vlastník, popřípadě nájemce pozemku má nárok na úhradu majetkové újmy, vzniklé v důsledku omezeného výnosu nebo jiného užitku z dotčeného pozemku. (5) Ministerstvo stanoví právním předpisem podrobnosti o melioracích a hrazení bystřin v lesích a o způsobu určení výše náhrady za opatření prováděná ve veřejném zájmu.

12

Vyhláška č. 80 MZe ze dne 18.3.1996 o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů.

49


Právo na úhradu zvýšených nákladů vyplývá i z §24 Lesní hospodářské plány, kde jsou vyjmenována závazná ustanovení: (2) část - Vlastník lesa má právo na částečnou úhradu zvýšených nákladů na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin vůči státu. Pravidla podpory výsadby těchto dřevin upraví ministerstvo právním předpisem13. Stát se účastní i na hospodářské úpravě lesů, což je dáno také §26 Zpracování plánů a osnov, kde v (2) je řečeno, že náklady na zpracování plánů hradí vlastník lesa, náklady na zpracování osnov hradí stát. S těmito body souvisí i ustanovení další, a to §37 Odborný lesní hospodář, který zní: (6) Pokud si vlastník lesa nevybere odborného lesního hospodáře sám, vykonává v lesích, pro které jsou zpracovány osnovy, funkci odborného lesního hospodáře právnická osoba, která v určeném území vykonává právo hospodaření ve státních lesích, pokud orgán státní správy lesů nerozhodne o pověření jiné právnické nebo fyzické osoby. (7) Náklady na činnost odborného lesního hospodáře hradí vlastník lesa; náklady na činnost odborného lesního hospodáře vykonávanou fyzickou nebo právnickou osobou podle odstavce 6 hradí stát. V §28 odstavec 3 je stanoveno, že náklady inventarizace lesů hradí stát a v odstavci 4, že vlastník lesa je povinen strpět provádění potřebných úkonů spojených s inventarizací lesů a poskytnout nezbytné údaje orgánům státní správy lesů. V lesním zákoně je část upravující další možnost účasti státu na dění v LH a to formou právně nenárokovatelné státní podpory, kterou by měl stát uplatňovat především z důvodu obecně prospěšných funkcí lesů. Podrobnosti jsou uvedeny v hlavě 7 Podpora hospodaření v lesích v §46. (1) Stát podporuje hospodaření v lesích poskytováním služeb nebo finančních příspěvků. Finanční příspěvky mohou být poskytnuty zejména na a) ekologické a k přírodě šetrné technologie při hospodaření v lese, b) výchovu porostů do 40 let věku porostu, c) zvyšování podílu stabilizačních a melioračních dřevin, d) opatření k obnově lesů poškozených imisemi a lesů chřadnoucích vinou antropogenních vlivů, e) opatření k obnově porostů s nevhodnou nebo náhradní dřevinnou skladbou (rekonstrukce nebo přeměna porostu), f) opatření k zalesnění v horských polohách, g) ochranu lesa, h) opatření k zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, i) opatření k zajištění proti lesním hmyzím škůdcům a opatření při jiných mimořádných okolnostech a nepředvídatelných škodách ohrožujících stav lesů, přesahujících možnosti vlastníka lesa, j) podporu sdružování vlastníků lesa a podporu hospodaření ve sdružených lesích vlastníků malých výměr, k) vyhotovení plánů. (2) O poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku rozhoduje ministerstvo (kraj). (3) Na poskytnutí služeb nebo finančního příspěvku není právní nárok. Získá-li vlastník lesa finanční příspěvek na základě uvedení nesprávných údajů nebo použije-li ho na jiný účel než na který byl finanční příspěvek poskytnut, je povinen celý finanční příspěvek vrátit.

13

Vyhláška č. 80 MZe ze dne 18.3.1996 o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů.

50


(4) Finanční příspěvek může být poskytnut také ze Státního fondu životního prostředí, nebylli na stejný účel poskytnut podle tohoto zákona. (5) Vláda připraví každoročně závazná pravidla poskytování finančních příspěvků a způsobu kontroly jejich využití, která jsou přílohou státního rozpočtu. Jak je uvedeno výše, lesní zákon se přímo zmiňuje o možnosti získání podpor také ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP). SFŽP byl zřízen zákonem ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí. V tomto zákoně je uvedeno, že tento fond se vytváří: 1) z poplatků zaplacených za exploataci a poškozování přírodního prostředí 2) z pokut za porušení předpisů o ochraně životního prostředí 3) z dotací ze státního rozpočtu 4) z podílu na výnosu daní 5) z dalších příjmů. V praxi body 3 a 4 nejsou naplňovány. Podle statutu SFŽP má být fond aktivním nástrojem uskutečňování ekologické politiky státu, má sloužit k podpoře investičních a neinvestičních akcí souvisejících s ochranou a zlepšováním životního prostředí. Správcem fondu je ministerstvo životního prostředí a z toho také vyplývá předmět činnosti fondu, kterým je podpora realizace opatření především v oblastech: - ochrana vod - ochrana ovzduší - prevence vzniku a nakládání s odpady - ochrana přírody, krajiny, půdy a využívání přírodních zdrojů, přičemž za 12 let existence byly tyto základní oblasti různě (dle potřeby) doplňovány, např. o podporu využívání obnovitelných zdrojů, oblast ekologických technik a technologií atd. Lesního hospodářství se částečně týká pouze bod ochrana přírody. Podrobnosti o konkrétních podporách jsou stanoveny ve směrnicích a především v každoročně vydávaných přílohách. Z pohledu lesního hospodářství je možno podobné podpory jako ze SFŽP získat také z Programu péče o krajinu (což byl původně název společného program MZe a MŽP schválený 29.8.1994, financovaný SFŽP – později přejmenován na Program péče o přírodní prostředí). V roce 1996 byl v návaznosti na zákon o státním rozpočtu schválen dotační titul "Program péče o krajinu" (PPK). Finanční prostředky na realizaci opatření v rámci předmětů podpory tohoto programu jsou vyčleňovány každoročně ze státního rozpočtu. PPK je finančně vázán na příslušný kalendářní rok a jeho jednotlivé předměty podpory doplňuje Program revitalizace říčních systémů, Program drobných vodohospodářských ekologických akcí a dílčí programy, vyhlašované Státním fondem životního prostředí ČR. PPK je partnerským programem MŽP k dotační politice MZe v problematice mimoprodukčních funkcí zemědělství. V rámci PPK jsou přiznávány neinvestiční finanční prostředky vlastníkům či nájemcům pozemků, kteří na nich provádějí opatření, vedoucí k ochraně a obnově základních funkcí krajiny nad rámec jejich povinností stanovených zákonem. Jeho hlavním cílem jsou tedy opatření na ochranu přírody a krajiny ve zvláště chráněných územích a (až na druhém místě) ve volné krajině, která jsou prováděna nad rámec povinností vymezených zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výše uvedené typy podpor se týkají především vlastníků respektive uživatelů lesních pozemků, stát však podporuje také podnikatele v lesním hospodářství. Podnikání obecně spadá do kompetence Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (MPO). Toto ministerstvo (podle zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání) podporuje vznik a rozvoj malého a středního podnikání v ČR. Zmíněný zákon však přímo říká, že podpory se nevztahují na podniky zemědělské a lesnické prvovýroby. Na základě usnesení vlády vydalo MPO Program podpory malého a středního podnikání v ČR. Program je členěn na dvě části. 51


V první se pojednává o obecných podporách (ty se právě nevztahují na lesnickou prvovýrobu), které se týkají podnikatelských aktivit charakteru průmyslové, stavební nebo řemeslné výroby, služeb, obchodu a hromadné osobní dopravy regionálního významu vymezeno seznamem odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ). Druhá část je věnována Speciálním podporám, které se prostřednictvím PGRLF týkají také lesního hospodářství. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) – původně státní fond – byl založen v roce 1994 s cílem podporovat podnikání v zemědělství a lesním hospodářství. Od svého vzniku prošel fond několika změnami, nejvýznamnější byla převedení fondu na akciovou společnost (se zachováním názvu fond). V současnosti je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. akciovou společností ve 100% vlastnictví státu. Předmětem činnosti Fondu je poskytování dotací na úroky z úvěru a poskytování bankovních garancí za úvěry subjektům, jejichž příjmy ze zemědělské výroby a lesnické činnosti tvoří více než 50 % celkových příjmů. Podrobnosti k jednotlivým formám podpor jsou uváděny ve směrnicích a pokynech.

52


6.

Finanční povinnosti státu

Jak je uvedeno v kapitole Legislativa, jsou v lesním zákoně obsaženy pasáže, které uzákoňují náhradu újmy a zvýšených nákladů státem v případech, kdy dochází k omezování vlastnických práv. Tyto náhrady jsou řešeny formou Finančních povinností státu vyplývajících z lesního zákona. V praxi se jedná o následující platby: - na meliorační a zpevňující dřeviny – 5000 Kč/ha (§24), - náklady na zpracování lesních hospodářských osnov (§26), - ochrana lesa (mniška) (§32), - meliorace a hrazení bystřin (§35), - náklady na činnost odborného lesního hospodáře (§37). Náklady vynaložené v souvislosti s ochranou lesa prosti mnišce byly realizovány pouze v roce 1996 na území jediného okresu (Blansko) a to ve výši 228 315 Kč. V následující tabulce je zobrazena výše poskytnutých náhrad v letech 1997 – 2002 (zdroj – Zelená zpráva, 1999-2002). Předmět Meliorace a hrazení bystřin Odborný lesní hospodář Vypracování lesních hospodářských osnov Podpora melioračních dřevin 5000 Kč/ha Celkem

1997

1998

1999

2000

2001

2002

228,3 192,1 178,0 124,8 124,7 124,3 89,5 123,2 98,8 104,6 109,8 119,4 25,8 31,6 39,5 33,5 29,6 29,1 11,4 13,0 11,6 11,8 11,1 11,1 355,0 359,9 327,9 274,7 275,2 283,9

Podíl 97-02 51,81% 34,39% 10,08% 3,73% 100,00%

tab. 23 Náhrady - poskytnuté výše finančních povinností státu v mil. Kč

Je vidět, že nadpoloviční většina náhrad se týkala meliorací a hrazení bystřin s výrazným podílem především v letech 1997-1999 - díky akcím zapříčiněným povodněmi v tomto období; přičemž šlo především o platby státním lesům. Ve výše uvedené tabulce je zobrazena výše poskytnutých (přiznaných) náhrad, pro léta 1997-2000 byla zjištěna i skutečná výše čerpaných prostředků, viz. následující tabulka. Předmět Meliorace a hrazení bystřin Odborný lesní hospodář Vypracování lesních hospodářských osnov Podpora melioračních dřevin 5 000 Kč/ha Celkem

1997 190 358 86 986 23 706 10 704 311 754

1998 178 197 122 181 28 928 11 968 341 273

1999 158 822 98 650 38 462 11 441 307 374

2000 100 986 104 063 29 317 11 376 245 743

tab. 24 Náhrady - čerpaná výše finančních povinností státu v tis. Kč

Z této tabulky je zřejmé, že od roku 1998 výše čerpaných prostředků postupně klesala, přičemž nejvýznamnější byl pokles u meliorací a hrazení bystřin. Úspěšnost, tedy podíl čerpaných a přiznaných prostředků, je zobrazena v následující tabulce. Předmět Meliorace a hrazení bystřin Odborný lesní hospodář Podpora melioračních dřevin 5 000 Kč/ha Vypracování lesních hospodářských osnov Celkem

1997 83,40% 97,21% 91,86% 93,86% 87,83%

1998 92,76% 99,19% 91,46% 92,31% 94,83%

1999 89,21% 99,80% 97,47% 98,28% 93,75%

2000 80,93% 99,52% 87,46% 96,61% 89,44%

tab. 25 Náhrady - podíl čerpaných prostředků

53


V průměru byl podíl čerpaných prostředků poměrně velký, nejmenší byl zaznamenán právě u meliorací a hrazení bystřin, kdy nejenže byl požadavek v průměru asi o polovinu vyšší než přiznaná výše, ale ani všechny přiznané prostředky nebyly vyčerpány. Protože tyto finanční prostředky byly poskytovány prostřednictvím příslušného okresního úřadu, který také vedl podrobnější evidenci, jsou i zde pro regionální pohled (kromě krajů) využity okresy. Údaje jsou vyhodnoceny samostatně pro jednotlivé typy náhrad. Předmět Okresní úřad Benešov Beroun Blansko Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa České Budějovice Český Krumlov Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou Jeseník Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Magist. hl. m. Prahy Magist. města Brna Magist. města Plzně Mělník

1998 99,7 132,0 154,5 219,1 623,6 485,5 263,6 73,4 232,7 209,7 114,3 384,1 82,5 242,8 8,1 446,4 304,3 137,5 43,2 259,6 61,7 97,5 142,6 89,8 58,0 74,5 142,0 112,7 515,8 143,9 163,1 6,9 69,4 22,1

§24 1999 86,7 168,1 79,2 133,5 44,3 482,4 293,4 217,8 184,5 364,0 102,3 774,9 59,5 335,4 262,0 248,0 107,0 146,9 86,9 14,0 78,0 106,4 169,8 67,0 342,3 113,9 100,6 340,5 228,3 243,7 7,7 77,5 1,8 24,7

2000 93,4 220,6 96,1 150,6 295,4 418,4 246,5 217,7 191,2 271,5 126,7 389,3 39,7 247,2 250,2 281,4 328,1 94,9 12,4 62,0 216,0 70,1 206,4 175,3 79,0 197,4 19,6 217,7 94,5 250,7 275,1 214,6 7,7 21,8 25,8

tab. 26 Náhrady - meliorační a zpevňující dřeviny v tis. Kč

Mladá Boleslav Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-jih Plzeň-sever Praha-východ Praha-západ Prachatice Prostějov Přerov Příbram Rakovník Rokycany Rychnov n. Kněžnou Semily Sokolov Strakonice Svitavy Šumperk Tábor Tachov Teplice Trutnov Třebíč Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou Celkový součet

84,7 60,0 168,5 225,6 319,4 266,5 403,3 90,3 54,3 44,0 72,4 194,1 87,4 328,1 31,0 69,8 75,9 301,1 10,5 72,6 21,4 41,4 60,7 215,2 555,6 175,3 122,2 257,5 247,1 97,9 60,3 166,6 165,9 234,8 244,8 126,1 11967,6

152,4 149,3 23,7 81,8 115,2 163,6 117,9 100,1 109,0 53,5 212,4 130,9 785,3 375,4 60,5 119,1 70,0 184,0 62,6 64,9 85,8 107,3 278,2 48,1 86,1 79,3 188,8 137,0 84,4 43,0 122,9 78,3 130,6 216,2 566,8 2,6 30,2 92,2 25,6 66,3 9,8 53,0 51,7 76,9 71,4 179,6 174,0 194,3 254,7 40,4 31,3 324,9 327,2 96,2 110,0 97,7 114,0 171,0 88,7 109,7 70,3 39,2 162,0 116,7 132,1 164,6 184,4 248,0 316,6 342,1 286,3 16,0 0,5 145,9 219,8 11440,8 11375,7

Z uvedených hodnot plyne, že založení největších ploch porostů bylo podpořeno v okresech Opava, Frýdek-Místek, Břeclav, Liberec, Rakovník a Šumperk.

54


Předmět Okresní úřad Benešov Beroun Blansko Brno-venkov Bruntál Břeclav České Budějovice Český Krumlov Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jeseník Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Louny Magist. hl. m. Prahy Magist. města Brna Magist. města Ostravy Most Nový Jičín

1998 622,5 115,5 19,0

§26 1999 44,9 76,6 103,4 110,0 31,8 525,0

209,2 170,8 2782,6 2347,1 61,6 143,0 172,1 98,6 1005,6 1710,0 1606,5 46,5

491,7 3666,0 168,8 10,0 55,0 3136,5

190,4 1927,5

2000 2137,3 2736,2 472,8 126,0 641,4 2940,0 730,7 2270,0 41,5

45,2 615,9

13,5 806,8 7,9

700,0 15,0 47,9

6,6 0,8 284,6

288,5

2,4

320,0 91,9

160,7

41,8

102,9 14,5

586,5 0,6 304,3 168,2

Olomouc Opava Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-jih Plzeň-sever Praha-východ Praha-západ Prachatice Prostějov Přerov Příbram Rakovník Rokycany Semily Sokolov Strakonice Svitavy Šumperk Tábor Tachov Teplice Trutnov Třebíč Ústí nad Labem Vsetín Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou Celkový součet

230,0 1749,0

437,3

206,2 63,2 808,5 768,9 22,6 423,5 15,0 2652,4 1102,5 1492,0 120,2

1182,6 708,0 490,0 7229,9 194,8 168,0 1323,2

225,3 88,9 3223,5 2710,0 196,3 1199,7 21,7 168,0 67,9

69,4 10,8 876,1 649,5 1021,9 178,5 0,8

470,7 1035,9 73,5 11,6

50,0 1055,6 1538,5 745,7 397,4 42,3

382,1 88,0 1163,2 135,7

280,0 432,4 885,0 3471,5 1851,7 28927,6

2590,9 5030,0

1330,5 37,4 1599,7

755,0 343,1 38462,0

278,9 106,2 29317,4

tab. 27 Náhrady - náklady na zpracování lesních hospodářských osnov v tis. Kč 57,9

Největší náklady na zpracování osnov byly vynaloženy v okresech Pelhřimov, Vsetín, Havlíčkův Brod a Frýdek-Místek. Významná část zpracovaných LHO však nebývá vlastníky lesů protokolárně převzata a při hospodaření v lesích tedy není využívána. Předmět Okresní úřad Benešov Blansko Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa Český Krumlov Děčín Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Cheb Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou

1998 3480,8 3847,6 1194,5 3553,4 21032,5 269,7 1742,8 2092,0 13637,7 802,7 3213,4 98,8 2006,7 15,4

§35 1999 5474,9 8731,3 4674,2 5265,7 2653,7

2000 693,0 1669,7 2567,9 8330,2 782,1

1080,0 2084,5 5625,3 106,2 88,1 2105,4 429,5 815,3

1829,0

1310,9 117,6 5795,2

Jeseník Jihlava Karlovy Vary Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Louny Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Plzeň-jih Praha-východ

9334,0 367,0 46,0 22794,8 1392,2 2049,9 2987,4 726,6 9718,4 9269,4 391,6 28,0

5549,9 1808,1

9544,2

1726,5 1205,0 14439,2 1290,0 2003,7 1412,6 299,9 2021,0 3723,7 5904,4 7106,3

1596,0

4929,3 2992,0

2299,9 1866,5 1303,6 3094,4

3036,4 9906,2 2160,7

55


Praha-západ Přerov Příbram Rakovník Rychnov n. Kněž. Semily Sokolov Svitavy Šumperk Tachov Teplice

1728,9 2030,8 3470,0

825,6 609,8

9591,9 4696,4 1287,2 3478,1 1697,7 118,5 926,3

1557,0 3304,7 770,5 11416,8

4701,5

834,0 1264,5 409,3 754,8

4532,5 537,0 3121,0 4893,7

Trutnov Třebíč Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Zlín Žďár nad Sázavou Celkový součet

664,6 6316,8 1545,0 1220,0 13039,3 8137,2 2154,9 178197,0

3050,0 8721,2 5527,0 3186,2

2860,2 9154,0 2419,9 986,7 8470,9 2844,4

12283,3 5164,0 2158,4 158821,7 100986,4

tab. 28 Náhrady - meliorace a hrazení bystřin v tis. Kč

Největší část finančních prostředků byla čerpána v lokalitách, které byly postiženy povodněmi, tj. v okresech Kroměříž, Vsetín, Jeseník, Třebíč, Břeclav, Svitavy a Olomouc. Předmět Okresní úřad Benešov Beroun Blansko Brno-venkov Bruntál Břeclav Česká Lípa České Budějovice Český Krumlov Děčín Domažlice Frýdek-Místek Havlíčkův Brod Hodonín Hradec Králové Cheb Chomutov Chrudim Jablonec nad Nisou Jeseník Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary Karviná Kladno Klatovy Kolín Kroměříž Kutná Hora Liberec Litoměřice Louny Magist. hl. m. Prahy Magist. města Brna Mag. města Ostravy Mag. města Plzně Mělník Mladá Boleslav

1998 3653,6 565,5 2653,0 1985,0 268,1 247,3 280,8 4449,6 1756,9 218,6 1269,1 4642,7 3926,7 628,9 536,0 71,7 47,6 2089,0 1327,7 219,1 1315,7 3706,3 5586,2 163,3 503,7 311,7 3290,6 781,5 529,5 804,4 1905,2 564,0 442,6 494,7 232,7 204,8 31,6 609,7 729,0

§37 1999 3253,5 367,5 2220,0 1153,3 243,0 299,3 236,0 3835,1 1494,8 122,9 967,8 3759,3 3032,1 493,6 404,9 59,8 76,9 1751,7 1166,0 140,0 1005,9 2318,5 4053,5 168,6 450,3 237,2 2606,7 604,5 389,6 603,8 1431,1 575,0 278,4 237,0 198,3 176,0 26,3 440,4 630,2

2000 3308,8 401,3 2363,9 1128,0 260,0 359,6 253,0 4084,0 1540,9 145,1 1057,2 3732,4 3104,2 561,7 403,1 60,1 101,0 1913,3 1245,0 144,6 1059,3 2399,3 4219,0 174,8 455,6 258,2 2832,9 660,0 436,5 607,0 1514,2 610,6 305,9 256,7 212,4 187,3 25,8 346,9 660,6

Most Náchod Nový Jičín Nymburk Olomouc Opava Pardubice Pelhřimov Písek Plzeň-jih Plzeň-sever Praha-východ Praha-západ Prachatice Prostějov Přerov Příbram Rakovník Rokycany Rychnov n. Kněž. Semily Sokolov Strakonice Svitavy Šumperk Tábor Tachov Teplice Trutnov Třebíč Uherské Hradiště Ústí nad Labem Ústí nad Orlicí Vsetín Vyškov Zlín Znojmo Žďár nad Sázavou Celkový součet

39,6 1593,4 1297,9 577,1 625,0 1026,6 1661,5 5717,7 2527,4 743,1 909,6 556,0 785,2 2359,7 623,2 1308,5 2765,1 933,5 215,9 2050,8 2036,0 51,0 2541,2 2591,9 1611,0 3762,2 83,2 50,7 1166,7 3052,8 1141,8 130,6 4054,5 8304,3 236,5 4311,4

45,4 1570,6 1051,3 463,8 820,9 922,7 1311,1 4589,7 1969,8 670,3 1002,9 524,7 1164,1 2234,6 562,6 873,5 2510,5 829,4 184,5 1558,5 1826,3 52,7 2149,3 2160,2 1492,9 2815,0 76,4 61,6 962,7 2004,8 905,6 40,7 3070,4 6603,8 153,1 3352,9

5693,6 122180,5

4551,2 98649,7

41,3 1670,1 1265,7 536,3 729,1 984,1 1297,2 4753,3 2046,8 655,9 786,9 560,4 1093,8 2209,2 608,2 970,9 2716,6 810,0 204,8 1679,0 2014,6 53,0 2213,6 2182,9 1789,9 3028,2 82,3 44,1 1075,4 2199,1 912,6 91,0 3689,2 6989,9 149,6 3352,8 440,7 4745,0 104063,3

tab. 29 Náhrady - náklady na činnost odborného lesního hospodáře v tis. Kč

Vlastníci lesů do rozlohy 50 ha mají nárok na bezplatné služby OLH určeného orgánem státní správy lesů, přičemž převážná část z nich této služby využívá. Nejvíce prostředků na činnosti OLH bylo vynaloženo v okresech Vsetín, Pelhřimov, Žďár nad Sázavou, Jindřichův Hradec, České Budějovice a Frýdek-Místek. 56


Ve sledovaném období existovalo v ČR 77 okresních úřadů, do kterých jsou započítány i magistráty měst. Jak je patrno z tabulek, v souhrnu za všechny paragrafy, směřovaly nejnižší částky logicky do oblastí působnosti jednotlivých magistrátů a dále do okresů Rokycany, Kladno, Vyškov, Karlovy Vary a Mělník. Nejvyšší požadavky za sledované tři roky byly z okresů Vsetín, Kroměříž, Frýdek-Místek, Třebíč a Zlín - což bylo způsobeno výdaji na §35 hrazení bystřin po povodních v letech 1997-98. V následujícím grafu jsou výše uvedené hodnoty pro okresy sloučeny podle současných krajů. Údaje v grafu jsou seřazeny sestupně podle čerpané výše náhrad v jednotlivých krajích, přičemž výsledky jen potvrzují tu situaci, že nejvíce prostředků bylo čerpáno právě v krajích nejvíce postižených povodněmi v letech 1997 a 1998. 70 000 60 000 50 000

30 000 20 000 10 000

1998

1999

Ú st Kr ec ál ký ov éh ra de ck ý Li be re ck ý Pl ze ňs ký Ka rl o va rs H ký l. M ěs to Pr ah a

Vy so M či or na av sk os le zs ký Ji ho če sk ý St ře do če sk ý Ji ho m or av sk ý O lo m ou ck ý Pa rd ub ick ý

0 Zl ín sk ý

tis. Kč

40 000

2000

Graf 14 Náhrady - výše náhrad v tis. Kč podle krajů

57


7.

Služby na podporu hospodaření v lesích

Podle ustanovení § 46 lesního zákona může stát podporovat hospodaření v lesích - vedle příspěvků - také prostřednictvím služeb na podporu hospodaření v lesích. Jedná se o akce, které jsou nad možnosti jednotlivých vlastníků – finanční i prostorové. Obecně služby poskytované státem zabezpečují vlastníkům lesů ochranu před škodlivými činiteli a přísun informací v oblasti hospodaření v lesích. Způsob a předmět podpory formou služeb byl do roku 2001 stanovován ministerstvem zemědělství prostřednictvím Závazných pokynů MZe, kterými se stanoví postup při poskytování a úhradě služeb v rámci podpory hospodaření v lesích; od roku 2001, kdy došlo ke změně kompetencí v této oblasti směrem ke krajům, byla koordinace jednotlivých krajů upravena Směrnicí MZe č.3/2001 o postupu krajů při poskytování finančních příspěvků a služeb v lesním hospodářství. Do roku 2001 bylo výše uvedeným pokynem MZe stanoveno, že finanční úhrady se poskytují na tyto služby: - velkoplošnou ochranu lesa při vzniku mimořádných okolností, zejména při přemnožení hmyzích škůdců, - hubení kalamitního výskytu klíšťat nebo komárů na lesních pozemcích v místech, kde je vydán souhlas orgánů hygienické služby, - diagnostiku a vývoj škodlivých činitelů, - vývoj a implementaci software pro zpracování LHP a LHO včetně digitalizace, zabezpečení multilicencí lesnického software pro vlastníky lesa, - leteckou hasičskou službu, jejíž úkoly a povinnosti vycházení ze zákona o požární ochraně a je dále specifikována v předpisech o požární ochraně, - další služby zabezpečované v souladu s koncepcí státní lesnické politiky. Od roku 2001 byl výše uvedený výčet redukován na následujících pět oblastí: - leteckou hasičskou službu, jejíž úkoly a povinnosti vycházejí ze zvláštního zákona, - služba realizovaná v rámci velkoplošné ochrany lesa při vzniku mimořádných okolností, zejména při přemnožení hmyzích škůdců, - služba realizovaná k hubení klíšťat nebo komárů na lesních pozemcích tam, kde to povolí orgány hygienické služby, - služba zaměřená na diagnostiku a vývoj škodlivých činitelů, - služba realizovaná v souladu s koncepcí státní lesnické politiky. Z praktického pohledu bylo nejvýznamnější změnou to, že od roku 2000 byla na základě usnesení vlády č.532 ze dne 31.5.2000 realizována rozsáhlá opatření v imisemi nejvíce postižených oblastí formou leteckého vápnění a hnojení (což mělo mj. za následek to, že do služeb byla přeřazena letecká aplikace hnojení a vápnění, která v letech předchozích byla součástí finančních příspěvků na hospodaření v lesích pod vlivem imisí). Realizaci služeb provádí vždy dodavatelská firma zvolená na základě výběrového řízení (podle zákona č. 1999/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů), kromě situace, kdy dodáním služby byla pověřena organizace, která byla státem (krajem) za tímto účelem zřízena. Vývoj a rozdělení finančních prostředků mezi jednotlivé typy služeb ukazuje následující tabulka.

58


Služba Letecké vápnění a hnojení Letecká hlídková a hasební činnost Velkoplošné zásahy v ochraně lesa Poradenství Ostatní služby Celkem

1998 1999 2000 2001 2002 5 8 75 65 59 34 30 26 15 15 10 6 1 1 2 8 8 12 15 18 6 4 5 6 9 63 56 119 102 103

tab. 30 Služby - výše finančních prostředků na jednotlivé typy služeb v mil. Kč

Z těchto hodnot je patrný velmi výrazný nárůst podílu leteckého vápnění a hnojení od roku 2000, z důvodů uvedených výše. Naopak až téměř na polovinu poklesla ochrana proti požárům a výrazně se snížily výdaje také na jiné velkoplošné zásahy. Pravidelný nárůst byl ve sledovaných letech pouze u poradenských služeb. Letecké hasičské služby byly prováděny na ploše 2,4 mil. hektarů, tj. v lesích v kompetenci MZe. Tuto službu zabezpečovala do roku 2000 firma ABAS, s.r.o. Plasy se subdodavateli, od roku 2001 pak Letecká služba Policie ČR spolu s leteckou společností Surmet, s.r.o. z Plzně (rok 2001) a leteckou společností JAS AIR, s.r.o. z Hosína (pro rok 2002). Velkoplošné zásahy v ochraně lesa byly v jednotlivých letech vynaloženy na následující akce: 1998: dubové genové základny (8,3 mil. Kč), pilatka na smrku a ploskohřbetka smrková (4,6 mil. Kč) a obaleč dubový (1,2 mil. Kč). 1999: pilatka na smrku (4,3 mil. Kč), obaleč dubový (0,7 mil. Kč), chroust maďálový (0?3 mil. Kč) a klíněnka jírovcová (0,2 mil. Kč). 2000: zásah proti komárům v oblasti LZ Židlochovice. 2001: pilatka smrková (východní Čechy a severní Morava). 2002: pilatka smrková (východní Čechy a severní Morava), klíněnka jírovcová (obory Vlková a Březka), zásahy proti komárům v oblasti lužních lesů Břeclavska a Strážnicka a v oblastech postižených povodněmi. Poradenství bylo vlastníkům lesa poskytováno především prostřednictvím VÚLHM, který zdarma poskytoval informace o ochraně lesů, v oblasti obnovy a výchovy porostů, rychlerostoucích dřevin, semenářství, školkařství, apod. Do této oblasti také spadá podpora organizování seminářů a kurzů pro členy sdružení vlastníků lesů či podnikatelů v LH atd. V následující části je podrobněji zhodnoceno letecké hnojení a vápnění. Služba Letecké vápnění Letecké hnojení

1998 4 723 257

1999 5 066 996 2 986 776

2000 67 706 257 7 248 297

2001 59 042 076 5 804 216

2002 47 489 999 11 228 951

tab. 31 Služby - výše finančních prostředků na letecké vápnění a hnojení

V této tabulce je vidět rozdělení finančních prostředky mezi vápnění a hnojení, přičemž zde je vidět výrazný nárůst vápnění od roku 2000 zvýše uvedených důvodů. Služba Vápnění Hnojení

1998 1999 2000 2001 2002 6 6 16 16 10 0 5 4 1 3

tab. 32 Služby - počty akcí leteckého vápnění a hnojení

V tabulce je zobrazen počet jednotlivých akcí provedených ve sledovaném období s následujícím rozdělením podle vlastnictví:

59


Služba Vápnění

Hnojení

Vlastník FO PO Obec Stát FO PO Obec Stát

1998 16,67%

1999

83,33%

100,00%

100,00%

2000 12,50% 18,75% 25,00% 43,75% 25,00% 25,00%

2001 18,75% 6,25% 31,25% 43,75%

50,00%

100,00%

2002 Celkem 98 - 02 10,00% 13,21% 20,00% 11,32% 40,00% 24,53% 30,00% 50,94% 33,33% 15,38% 7,69% 0,00% 66,67% 76,92%

tab. 33 Služby - rozdělení počtu akcí leteckého vápnění a hnojení podle vlastnictví

V celkovém souhrnu byla více než polovina akcí provedena na pozemcích ve vlastnictví státu, od roku 2000 však u vápnění výrazně rostl podíl obecních lesů. Rozdělení finančních prostředků podle vlastnictví zobrazuje následující tabulka.

Vápnění

FO PO Obec Stát

Hnojení

Služba Vlastník

FO PO Stát

1998

1999

2000

2001

2002

5 066 996

5 367 318 4 879 375 9 062 057 48 397 506

4 172 188 2 064 712 8 852 499 43 952 677

2 780 490 4 797 024 12 118 821 27 793 665

2 986 776

732 151 1 045 930 5 470 215

560 070

4 163 187

5 804 216

Podíl 98 - 02 7,00% 6,38% 16,32% 70,30%

2 419 649 11,56% 3,84% 8 809 302 84,61%

tab. 34 Služby – výše čerpaných prostředků na letecké vápnění a hnojení podle vlastnictví

Z těchto údajů je vidět, že podíl státních lesů na čerpaných prostředcích byl ještě větší než jejich podíl na počtu realizovaných akcí. Tento podíl je zcela logický, neboť většina imisemi nejvíce postižených lesů je ve vlastnictví státu. Služba

Vlastník FO PO Vápnění Obec Stát FO Hnojení PO Stát

1998 1999 60 446

2000 2001 2002 Podíl 98 - 02 814 625 419 7,18% 733 311 737 6,66% 1 338 1 256 1 862 16,67% 400 7 095 6 365 4 269 69,49% 70 193 10,28% 100 3,91% 483 523 466 725 85,82%

tab. 35 Služby – počty hektarů s realizovanou službou letecké vápnění a hnojení podle vlastnictví

Tato výše uvedená tabulka již jen adekvátně doplňuje údaje z tabulky předchozí, a to zobrazením informace o počtech hektarů na kterých byla služba leteckého vápnění a hnojení podpořena. Vzájemné podíly obou tabulek ukazují celkové prostředky vynaložené na jeden hektar – u vápnění i hnojení se pohybovaly v rozmezí 6 – 12 tisíc na hektar.

60


8.

Finanční příspěvky na hospodaření v lesích

Jak je uvedeno v kapitole Legislativa, je poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích umožněno §46 lesního zákona. Podrobnosti – obecné podmínky a oblasti podpor – jsou každoročně upravovány Ministerstvem zemědělství prostřednictvím Závazných pravidel poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích a způsobu jejich kontroly. Tato pravidla jsou vždy jednou z příloh zákona o státním rozpočtu pro daný rok. V obecných podmínkách pravidel je vždy uvedeno, na jaké činnosti se příspěvky poskytují, v období let 1998 – 2001 to bylo na: a) obnovu lesů poškozených imisemi, b) obnovu, zajištění a výchovu porostů, c) sdružování vlastníků lesů malých výměr, d) ekologické a k přírodě šetrné technologie, e) zajištění mimoprodukčních funkcí lesa, f) hrazení bystřin, g) podporu ohrožených druhů zvěře, h) vyhotovení lesních hospodářských plánů v digitální formě, i) ostatní hospodaření v lesích a j) programy spolufinancované s fondy EU (od roku 2000). Uvedené příspěvky v jednotlivých letech na základě žádosti poskytovalo a) Ministerstvo životního prostředí, jde-li o pozemky v národních parcích a jejich ochranných pásmech, b) Ministerstvo obrany, jde-li o pozemky určené pro obranu státu a c) Ministerstvo zemědělství v ostatních případech. Žádosti o poskytnutí příspěvku podával žadatel podle polohy pozemku buď územnímu odboru Ministerstva životního prostředí, Ministerstvu obrany nebo územnímu odboru Ministerstva zemědělství (do roku 2000) či kraji (od roku 2001). V následujících kapitolách jsou podrobně vyhodnoceny finanční příspěvky poskytované Ministerstvem zemědělství, tyto kapitoly jsou řazeny tak, aby nejvíce vyhovovaly posloupnosti bodů §46 odstavce 1 lesního zákona, nejsou řazeny podle bodů uváděných v Pravidlech. Příspěvky poskytované ministerstvy obrany a životního prostředí nejsou v těchto kapitolách zařazeny, ale jsou vyhodnoceny samostatně.

61


8.1. Finanční příspěvky Ministerstva zemědělství ČR V této kapitole jsou vyhodnoceny příspěvky MZe v souhrnu, podrobnosti k jednotlivým dotačním titulům naleznete na přiloženém CD. Za celé sledované období let 1998 – 2001 bylo na příspěvky na hospodaření v lesích podáno celkem 33 458 žádostí s následujícím rozdělením podle let: Rok 1998 1999 2000 2001

Počet žádostí 6849 8314 8849 9446

tab. 36 Příspěvky MZe - počty žádostí v daném roce

Z tabulky je vidět, že počet podaných žádostí výrazně rostl, mezi roky 1998 a 2001 činil nárůst 72,5 %. Jaký byl podíl jednotlivých dotačních titulů na celkovém počtu žádostí, ukazuje následující graf.

A

B

C

D

E

F

G

H

I

J

Graf 15 Příspěvky MZe - podíly dotačních titulů na počtech žádostí

V grafu se jedná o podíly za celé sledované období čtyř let. Jednoznačně nejvíce žádostí bylo podáno na příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů – 69,5 %, významný byl také podíl příspěvku na ekologické a k přírodě šetrné technologie – 18 % a příspěvek na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa – 5,2 %. V následující tabulce jsou výše uvedené souhrnné údaje rozděleny podle jednotlivých let.

62


Dotační titul A B C D E F G H I J

1998 2,01% 76,68% 0,51% 9,90% 5,62% 1,58% 0,70% 2,28% 0,72% 0,00%

1999 1,98% 69,36% 0,48% 17,80% 4,33% 0,46% 1,34% 3,42% 0,83% 0,00%

2000 1,79% 66,06% 0,49% 20,52% 5,59% 0,73% 1,07% 3,12% 0,58% 0,05%

2001 1,65% 67,51% 0,42% 21,76% 5,28% 1,05% 1,25% 0,30% 0,49% 0,30%

tab. 37 Příspěvky MZe - podíly dotačních titulů na počtech žádostí

Tabulka ukazuje, že mezi roky 1998 a 1999 došlo k výraznému zvýšení podílu příspěvku na ekologické technologie (díky znovu zavedené podpoře přibližování a vyvážení koňmi v lesích hospodářských) a naopak poklesl podíl počtu příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu porostů. Jak je uvedeno podrobně u jednotlivých dotačních titulů, nebyly ve všech případech žádosti vyhodnocovány v roce provedené práce, ale v roce následujícím – z důvodu provedení výkonu na sklonku roku („žádosti opožděné“ – kód x) nebo z důvodu nedostatku finančních prostředků – ty byly převedeny do roku následujícího (pro analýzu vyhodnocovány jako „žádosti převedené z minulého roku“ – kód y). V následující tabulce jsou zobrazeny podíly jednotlivých typů žádostí na celkovém počtu žádostí podaných v letech 1998 – 2001. Typ žádosti Běžné žádosti Opožděné žádosti (x) Převedené žádosti (y)

1998 1999 2000 2001 6216 7521 7963 7676 176 177 333 293 457 616 553 1477

Celkem 29376 979 3103

Podíl 87,80% 2,93% 9,27%

tab. 38 Příspěvky MZe - podíly jednotlivých typů žádostí - běžný rok

V této tabulce jsou vyhodnoceny údaje pro běžný rok – žádosti typu x a y jsou žádosti na výkony provedené v roce předcházejícím (např. pro rok 1998 byly práce typu x a y provedeny v roce 1997 – tedy mimo sledované období). V následující tabulce je provedeno vyrovnání počtu žádostí na rok provedení výkonu – jsou zde dodány údaje za rok 2002 (x2002 a y2002 – tedy žádosti za práce provedené v roce 2001). Typ žádosti Běžné žádosti Opožděné žádosti (x) Převedené žádosti (y) Celkem

1998 1999 2000 2001 6216 7521 7963 7676 177 333 293 440 616 553 1477 538 7009 8407 9733 8654

Celkem 29376 1243 3184 33803

Podíl 86,90% 3,68% 9,42% 100,00%

tab. 39 Příspěvky MZe - podíly jednotlivých typů žádostí - meziroční vyrovnání

Z těchto tabulek vyplývá, že téměř 10 % podaných žádostí bylo z důvodu nedostatku finančních prostředků vyhodnocováno až v roce následujícím.

63


Následuje vyhodnocení výše finančních prostředků – požadovaných, přiznaných a čerpaných. Rok 1998 1999 2000 2001 Celkem

Požadováno Přiznáno / Čerpáno / Čerpáno / Přiznáno [Kč] Čerpáno [Kč] [Kč] Požadováno Požadováno Přiznáno 772 728 801 524 747 616 67,91% 504 168 332 65,25% 96,08% 934 379 772 582 821 406 62,38% 565 198 141 60,49% 96,98% 1 407 440 885 586 724 917 41,69% 567 239 763 40,30% 96,68% 1 429 632 213 365 379 928 25,56% 359 083 417 25,12% 98,28% 4 544 181 671 2 059 673 867 45,33% 1 995 689 653 43,92% 96,89%

tab. 40 Příspěvky MZe - výše finančních prostředků v běžném roce

V tabulce jsou údaje vyhodnoceny pro běžné roky. Ve sledovaném období let 1998 – 2001 byly žadateli skutečně vyčerpány necelé dvě miliardy korun. Je patrné, že požadované výše finančních prostředků výrazně rostly (významný byl především nárůst mezi roky 1999 a 2000) – o 85 %. Výše přiznaných a čerpaných prostředků naopak rostla pouze mírně v letech 1998 – 2000, v roce 2001 došlo z důvodu úsporných opatření státního rozpočtu naopak k poklesu. Zcela patrný je pokles obou úspěšností – podílu přiznaných resp. čerpaných prostředků k prostředkům požadovaným.

70%

60%

50%

40%

30%

20%

10%

0% 1998

1999

Přiznáno / Požadováno

2000

2001

Čerpáno / Požadováno

Graf 16 Příspěvky MZe - úspěšnosti finančních prostředků – běžný rok

64


Podíly jednotlivých dotačních titulů ukazuje následující tabulka. Dotační titul B - Obnova E - MP fce H - Plán F - Bystřiny A - Imise D - Ekol. technologie I - Ost. hosp. C - Sdružování G - Zvěř J - EU

Požadováno [Kč] 889 823 383 2 584 284 475 295 641 317 504 916 057 124 019 206 75 773 334 34 415 947 13 221 600 14 838 413 7 247 939

Přiznáno [Kč] 815 930 293 595 628 627 251 547 765 160 366 225 118 741 126 65 178 561 20 980 774 12 476 350 11 987 440 6 836 706

Čerpáno Podíl na čerpaných [Kč] prostředcích 813 733 895 40,77% 566 874 889 28,40% 250 800 705 12,57% 130 501 629 6,54% 118 381 365 5,93% 65 091 041 3,26% 20 034 164 1,00% 12 471 150 0,62% 10 964 109 0,55% 6 836 706 0,34%

tab. 41 Příspěvky MZe - výše finančních prostředků podle dotačních titulů – běžný rok

V této tabulce se jedná o souhrnné údaje za celé sledované období. Dotační titul příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů se podílel na čerpaných finančních prostředcích více než 40 %, což, jak ukazuje následující graf, neodpovídá podílu tohoto titulu na výši požadované.

A - Imise B - Obnova C - Sdružování D - Ekol. technologie E - MP fce F - Bystřiny G - Zvěř H - Plán I - Ost. hosp. J - EU

Graf 17 Příspěvky MZe - porovnání podílů dotačních titulů - běžný rok

V tomto grafu představuje vnitřní prstenec podíl jednotlivých dotačních titulů na částkách požadovaných, prostřední na přiznaných a vnější na čerpaných. Je patrno, že právě u titulu B byl podíl na požadovaných prostředcích výrazně nižší, než podíl na částkách přiznaných a především skutečně čerpaných. Podobně tomu bylo u dotačního titulu A a H. Opačný trend byl zaznamenán u podpory mimoprodukčních funkcí lesů.

65


Vývoj podílu jednotlivých dotačních titulů na čerpaných částkách je zobrazen v následujícím grafu.

100% 90% J - EU

80%

I - Ost. hosp.

70%

H - Plán

60%

G - Zvěř F - Bystřiny

50%

E - MP fce 40%

D - Ekol. technologie C - Sdružování

30%

B - Obnova

20%

A - Imise 10% 0% 1998

1999

2000

2001

Celkem 98 - 01

Graf 18 Příspěvky MZe - podíly dotačních titulů na čerpaných prostředcích - běžný rok

Z údajů pro rok 2001 je dobře vidět preference státu pro dotační titul B – při nedostatku finančních prostředků byly nejprve uspokojovány žádosti na podporu obnovy, zajištění a výchovy porostů, poté až ostatní, proto byl v tomto roce podíl titulu B tak výrazný. Pro úplnost je i v tomto případě provedeno vyrovnání – zohlednění meziročních přesunů finančních prostředků. Rok 1998 1999 2000 2001 Celkem

Požadováno Přiznáno / Čerpáno / Čerpáno / Přiznáno [Kč] Čerpáno [Kč] [Kč] Požadováno Požadováno Přiznáno 761 439 843 529 182 485 69,50% 508 434 390 66,77% 96,08% 922 405 216 589 275 810 63,88% 569 274 677 61,72% 96,61% 1 379 659 934 605 720 876 43,90% 586 506 234 42,51% 96,83% 1 387 283 092 345 352 141 24,89% 338 335 552 24,39% 97,97% 4 450 788 085 2 069 531 312 46,50% 2 002 550 853 44,99% 96,76%

tab. 42 Příspěvky MZe - výše finančních prostředků - zohlednění meziročních přesunů

Při vyrovnání na rok, kdy byla práce provedena je vidět, že v souhrnu mírně vzrostla výše přiznaných (9,9 mil Kč) i čerpaných (o 6,9 mil Kč) finančních prostředků; rovněž vzrostly úspěšnosti o 1,2 resp. 1,1 %. V následující tabulce je opět zobrazen podíl jednotlivých typů žádostí, tentokrát na čerpaných prostředcích. Typ žádosti Běžné žádosti Opožděné žádosti Převedené žádosti

1998 490 397 801 3 598 566 15 491 677

1999 547 115 372 7 575 180 15 667 130

2000 545 717 741 6 450 306 35 902 016

2001 317 451 223 9 973 173 11 843 084

Podíl 94,69% 1,37% 3,93%

tab. 43 Příspěvky MZe - podíly jednotlivých typů žádostí na čerpaných prostředcích

66


Z údajů vyplývá, že do následujícího roku byla v souhrnu za všechny dotační tituly a sledované roky převedena necelá čtyři procenta čerpaných prostředků. Následuje vyhodnocení čerpaných prostředků podle krajů. V následující tabulce je zobrazena celková výše finančních prostředků čerpaná jednotlivými kraji za celé sledované období. Název kraje Středočeský Plzeňský Jihočeský Královéhradecký Vysočina Olomoucký Ústecký Jihomoravský Pardubický Zlínský Moravskoslezský Karlovarský Liberecký

Čerpáno 98-01 [Kč] 244 090 954 214 125 968 212 950 672 195 922 898 194 231 959 186 654 936 144 991 400 141 489 336 138 958 838 110 136 533 92 083 741 67 614 267 52 438 151

Podíl kraje 12,23% 10,73% 10,67% 9,82% 9,73% 9,35% 7,27% 7,09% 6,96% 5,52% 4,61% 3,39% 2,63%

tab. 44 Příspěvky MZe - výše čerpaných prostředků za celé sledované období

V rámci tohoto vyhodnocení byl do Středočeského kraje zařazen i region Praha. Hodnoty v tabulce jsou seřazeny sestupně podle podílu daného kraje na výši čerpaných finančních prostředků. Vývoj jednotlivých podílů v letech zobrazuje následující graf.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1998

Jihočeský Morav skoslezský Ústecký

1999

Jihomorav ský Olomoucký Vy sočina

2000

Karlov arský Pardubický Zlínský

2001

Králov éhradecký Plzeňský

Celkem 98-01

Liberecký Středočeský

Graf 19 Příspěvky MZe - podíly krajů na čerpaných prostředcích

67


Protože rozdíl mezi nejvýznamnějším (Středočeským) a nejméně významným (Libereckým) krajem byl jen 10 %, je možno říci, že finanční prostředky byly čerpány v České republice poměrně vyrovnaně (nahlíženo z krajského členění; při podrobnějším členění by logicky rozdíly byly větší). Jako alternativní pohled je v dalším grafu zobrazen podíl jednotlivých dotačních titulů na čerpaných prostředcích v rámci kraje (jedná se o souhrnné údaje za celé sledované období).

Zlínský Vysočina Ústecký Středočeský Plzeňský Pardubický Olomoucký Moravskoslezský Liberecký Královéhradecký Karlovarský Jihomoravský Jihočeský 0%

20% Imise

Obnov a

40% Sdružov ání

Ekol tech

60% Mpf ce

By střiny

80% Zv ěř

Plán

Ost. hosp

100% EU

Graf 20 Příspěvky MZe - podíly dotačních titulů na čerpaných prostředcích podle krajů

Celkově nejvýznamnější dotační titul B byl titulem, na nějž bylo čerpáno nejvíce prostředků, celkem v 9 ze 13 krajů, ve 3 krajích to byl titul E a v 1 případě (Ústecký kraj) dotační titul A. Další část je věnována vyhodnocení čerpaných prostředků podle typu žadatele a vlastníka pozemku. Z pohledu typu žadatele byla situace následující: Žadatel Jediný vlastník Nájemce Spoluvlastník Podnájemce

Celkem 98-01 1 461 300 411 377 578 215 144 228 859 9 181 067

Podíl 73,35% 18,95% 7,24% 0,46%

tab. 45 Příspěvky MZe - podíly žadatelů na čerpaných částkách

Z tabulky vyplývá, že více než 80 % finančních prostředků bylo za celé čtyřleté období čerpáno (spolu)vlastníky daného pozemku. Vývoj jednotlivých podílů v letech zobrazuje následující graf.

68


100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1998

1999 Jediný vlastník

2000 Nájemce

2001

Podnájemce

Celkem 98-01

Spoluvlastník

Graf 21 Příspěvky MZe - podíly žadatelů na čerpaných částkách v letech

Podíl dotačních titulů, ze kterých jednotlivé skupiny žadatelů čerpaly prostředky, jsou zobrazeny v následujícím grafu.

Spoluvlastník

Podnájemce

Nájemce

Jediný vlastník

0%

10% Imise

20% Obnov a

30% Sdružov ání

40%

50%

60%

Ekol tech

Mpf ce

By střiny

70% Zv ěř

80% Plán

90%

Ost. hosp

100% EU

Graf 22 Příspěvky MZe - podíly dotačních titulů na čerpaných prostředcích jednotlivých typů žadatelů

69


Ve sledovaném období bylo rozlišeno celkem 12 typů vlastníků pozemků, na jejichž majetek byly čerpány finanční příspěvky. Jaký byl jejich podíl na čerpání za léta 1998 – 2001 ukazuje následující tabulka. Vlastník Celkem 98-01 Podíl obec 656 840 964 32,97% stát 523 271 026 26,26% fyz.osoba (podnikatel) 331 806 166 16,65% právnická osoba 249 038 413 12,50% fyz.osoba (nepodnik.) 135 683 146 6,81% střední škola 29 778 773 1,49% sdružení bez PS 22 392 823 1,12% vysoká škola 21 588 521 1,08% sdružení s PS 18 829 703 0,95% PřOrg. v rezortu MZe 1 595 995 0,08% nadace apod. 1 378 983 0,07% církev, řády a kongregace 84 040 0,004% tab. 46 Příspěvky MZe - podíly vlastníků na čerpaných částkách

Z hodnot je zřejmé, že největší podíl finančních prostředků byl čerpán na pozemky ve vlastnictví obcí – jedna třetina, přičemž obce mohou být navíc i (spolu)vlastníky některých právnických osob. Druhý v pořadí byl stát, především díky příspěvkům na vypracování LHP a na hrazení bystřin (stát byl jediným vlastníkem čerpajícím příspěvek na hrazení bystřin). Na třetím místě byly fyzické osoby s podílem 23,5 %. Vývoj uvedených podílů v letech zobrazuje následující graf.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1998 církev, řády a kongregace obec sdružení s PS

1999 fyz.osoba (nepodnik.) PřO v rezortu MZe stát

2000

2001 fyz.osoba (podnikatel) právnická osoba střední škola

Celkem 98-01 nadace apod. sdružení bez PS vysoká škola

Graf 23 Příspěvky MZe - podíly vlatníků na čerpaných částkách v letech

70


Z grafu je jednoznačně zřejmá tendence poklesu podílu státu na čerpaných prostředcích. Opačná byla situace u obcí i fyzických osob. Podíl dotačních titulů, ze kterých jednotliví vlastníci čerpali prostředky, jsou zobrazeny v následujícím grafu.

vysoká škola střední škola stát sdružení s PS sdružení bez PS právnická osoba PO v rezortu MZe obec nadace apod. fyz.osoba (podnikatel) fyz.osoba (nepodnik.) církev, řády a kongregace 0%

10%

Imise

Obnova

20%

30%

Sdružování

40% Ekol tech

50%

60%

Mpfce

Bystřiny

70% Zvěř

80% Plán

90%

100%

Ost. hosp

EU

Graf 24 Příspěvky MZe - podíly dotačních titulů na čerpaných částkách podle vlastníků

U 8 vlastníků byl nejvýznamnější dotační titul B, z toho u 5 vlastníků představoval příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů více než polovinu čerpaných prostředků. U zbylých 4 typů vlastníků byla nejvýznamnějším titulem podpora mimoprodukčních funkcí lesa.

71


8.2. Příspěvky na hospodaření v lesích vojenských V této kapitole jsou zhodnoceny finanční příspěvky na hospodaření v lesích, které spadají do resortu Ministerstva obrany České republiky (MO), tj. na pozemcích určených pro obranu státu (viz kapitola Finanční příspěvky na hospodaření v lesích). Ve sledovaném období nebyly příspěvky poskytovány přesně podle Závazných pravidel MZe, ale podle vnitřních směrnic MO, kdy podle pokynů platných do roku 2000 nebyly navíc u neresortních žadatelů evidovány finanční příspěvky podle dotačních titulů. Pro větší přehlednost jsou poskytnuté dotace na hospodaření v lesích rozděleny na položky poskytnuté mimoresortním subjektům a samostatný přehled o příspěvcích státnímu podniku Vojenské lesy a statky (VLS ČR s.p.). VLS ČR s.p. jsou členěny do šesti divizí, přičemž divize Hořovice hospodaří na území vojenského újezdu Brdy, divize Horní Planá na území vojenského újezdu Boletice, divize Velichov na území vojenského újezdu Hradiště, divize Mimoň na území bývalého vojenského újezdu Mladá – Ralsko, divize Plumlov na území vojenského újezdu Březina a divize Lipník nad Bečvou hospodaří na území vojenského újezdu Libavá. Podle směrnic MO jsou příspěvky členěny do tří skupin podle následujících paragrafů: §1031 - finanční příspěvky na obnovu, zajištění a výchovu lesních porostů. §1032 - finanční příspěvky na ekologické a k přírodě šetrné technologie. §1037 - finanční příspěvky na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa (opravy lesních cest).

Miliony Kč

70 65 60 55 50 45 40 1998

1999

2000

2001

Graf 25 Voj - výše finančních příspěvků přiznaná VLS, s.p.

72

2001

2000

1999

1998

Rok

Hořovice

H. Planá

Velichov

Mimoň

Plumlov

Lipník n/B

Celkem

§ 1031

14 077 843

4 333 054

6 728 432

6 805 512

8 511 760

8 367 308

48 823 909

§ 1032

522 157

327 300

627 380

120 532

487 976

1 372 096

3 457 441

§ 1037

1 736 000

1 736 000

celkem

14 600 000

6 396 354

7 355 812

6 926 044

8 999 736

9 739 404

54 017 350

§ 1031

14 429 813

3 847 825

7 077 505

6 683 869

9 115 316

6 976 800

48 131 128

§ 1032

742 996

504 750

601 110

396 647

491 915

1 747 045

4 484 463

1 192 618

2 000 000

1 054 157

4 246 775

§ 1037 celkem

15 172 809

5 545 193

9 678 615

7 080 516

9 607 231

9 778 002

56 862 366

§ 1031

14 144 768

4 741 051

6 909 920

7 477 250

9 988 787

5 023 819

48 285 595

§ 1032

950 726

547 845

495 000

596 020

738 650

1 713 385

5 041 626

1 383 154

1 641 481

1 486 954

1 004 614

5 516 203

§ 1037 celkem

15 095 494

6 672 050

9 046 401

9 560 224

10 727 437

7 741 818

58 843 424

§ 1031

12 776 582

3 837 515

6 981 903

7 413 284

9 145 211

7 146 105

47 300 600

§ 1032

1 047 813

1 282 723

574 200

682 808

752 806

2 052 250

6 392 600

§ 1037

3 616 015

191 305

2 443 897

3 107 746

1 951 938

692 839

12 003 740

celkem

17 440 410

5 311 543

10 000 000

11 203 838

11 849 955

9 891 194

65 696 940

34 770 622 41 184 359

37 150 418

235 420 080

Celkem 98-01

62 308 713

23 925 140 36 080 828

tab. 47 Voj - výše finančních příspěvků přiznaná VLS, s.p. podle divizí a podtitulů [Kč]


Graf i tabulka ukazují, že výše příspěvků poskytnutých VLS s.p. ve sledovaném období pravidelně rostla, největší podíl (26,5 %) byl čerpán divizí Hořovice. Finanční příspěvky na obnovu, zajištění a výchovu porostů představovaly v průměru více než 80 % všech příspěvků, trend ukazuje následující tabulka. Dotační titul

1998

1999

§ 1031 § 1032 § 1037

90,39% 6,40% 3,21%

2000

84,64% 7,89% 7,47%

2001

82,06% 8,57% 9,37%

Průměr

72,00% 9,73% 18,27%

81,79% 8,23% 9,98%

tab. 48 Voj - podíly dotačních titulů u VLS

Podíl finančních příspěvků na obnovu, zajištění a výchovu porostů ve sledovaném období výrazně klesal (téměř o 20 %), naopak výrazně vzrostl podíl příspěvků na zajištění mimoprodukčních funkcí lesa. V další části jsou vyhodnoceny finanční příspěvky poskytnuté ostatním žadatelům. Okres Prostějov Příbram Celkem

1998 425 244 39 360 464 604

1999 2000 2001 Celkem 98-01 630 089 424 836 137 079 1 617 248 7 872 47 232 637 961 424 836 137 079 1 664 480

tab. 49 Voj - výše finančních prostředků poskytnutá ostatním žadatelům

Jak ukazuje tabulka, výše finančních příspěvků poskytnutá neresortním žadatelům byla nevyrovnaná, od roku 1999 výrazně klesala (v roce 2002 došlo k opětovnému nárůstu). Příspěvky byly poskytnuty čtyřem žadatelům, dvěma v okrese Prostějov (Lesy města Prostějova s.r.o. v roce 1998 a 1999, JUDr. Belcredi v roce 1998 a 2000-2001) a dvěma v okrese Příbram (Kolařík, Hluboš s.r.o. v roce 1998 a 1999). Jak je uvedeno výše, bylo členění podle dotačních titulů evidováno až od roku 2000. Jednalo se o příspěvky pouze pro jednoho žadatele (JUDr. Belcredi) s následujícím podílem: ekologické a k přírodě šetrné technologie 7 % (v roce 2000) resp. 35 % (2001); obnova, zajištění a výchova porostů 93 % resp. 65 %. Celková výše finančních příspěvků poskytnutých ze státního rozpočtu (kapitola 307 Ministerstvo obrany) byly následující: Rok

1998

1999

2000

2001

Výše příspěvku [Kč]

54 481 954

57 500 327

59 268 260

65 834 019

tab. 50 Voj - výše finančních příspěvků poskytnutých MO

74


8.3. Příspěvky na hospodaření v lesích národních parků V této kapitole jsou zhodnoceny finanční příspěvky na hospodaření v lesích, které spadají do resortu Ministerstva životního prostředí České republiky (MŽP), tj. na pozemcích národních parků a jejich ochranných pásmech (viz kapitola Finanční příspěvky na hospodaření v lesích). Ve sledovaném období byly obecně i tyto příspěvky poskytovány podle Závazných pravidel MZe s metodickým upřesněním pro situace, kdy žadatelem byla přímo správa konkrétního národního parku. V České republice v současnosti existují čtyři národní parky, přičemž Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park Šumava (NPŠ) a Národní park Podyjí (NPP) byly zřízeny nařízeními vlády číslo 165, 163 resp. 164 ze dne 20.3.1991, kdežto Národní park České Švýcarsko (NPČŠ) byl vyhlášen zákonem číslo 161/1999 Sb. ze dne 1.6.1999 s nabytím účinnosti od 1.1.2000. NPČŠ je na rozdíl od ostatních národních parků organizační jednotkou státu, které nemohou čerpat příspěvky na hospodaření v lesích z právě analyzovaného zdroje, tzn. že z praktického hlediska nedošlo ve sledovaném období let 1998 – 2001 ke změnám, přestože byl jeden nový park vyhlášen. Charakteristika jednotlivých parků je uvedena v následující tabulce. Národní park NPŠ KRNAP NPČŠ NPP

Porostní půda [ha] 48 366 34 194 7 500 5 303

tab. 51 NP - rozloha porostní půdy

Rozloha porostní půdy je v tabulce uvedena k roku 2002. Z celkové rozlohy zaujímají lesy soukromých vlastníků (cca. 1180 fyzických osob) 2,7 % a lesy obcí 8,1 % rozlohy. Počty žádostí Počty žádostí podaných v jednotlivých letech na pozemky v jednotlivých národních parcích jsou zobrazeny v následující tabulce. Jedná se vždy o žádosti, kterým bylo alespoň částečně vyhověno. Údaje jsou rozděleny podle typu žadatele, zda jím byla přímo Správa konkrétního národního parku nebo jiné subjekty. Jak ukazuje i následující graf, počet žádostí meziročně vzrostl, částečně také díky tomu, že v roce 2000 byl obcím v NPŠ vrácen jejich lesní majetek. Podle metodiky MŽP jsou nejprve uspokojovány žádosti nestátních subjektů, jednotlivé správy NP jsou dotovány až podle zbylé výše finančních prostředků, pokud je tedy u některé správy počet žádostí nula, nebylo v tomto roce žádostem správy daného národního parku vyhověno (jednotlivé správy každoročně minimálně jednu žádost podaly). Rok 1998

1999

2000

2001

NP NPŠ KRNAP NPP NPŠ KRNAP NPP NPŠ KRNAP NPP NPŠ KRNAP NPP

Počet žádostí 5 1 2 5 3 2 2 8 2 5 13 3

z toho Spr. 2 0 2 2 1 2 2 0 2 1 1 3

z toho ost. 3 1 0 3 2 0 0 8 0 4 12 0

podíl Správy 40,00% 0,00% 100,00% 40,00% 33,33% 100,00% 100,00% 0,00% 100,00% 20,00% 7,69% 100,00%

podíl ost. 60,00% 100,00% 0,00% 60,00% 66,67% 0,00% 0,00% 100,00% 0,00% 80,00% 92,31% 0,00%

tab. 52 NP - počty žádostí

75


25

20

15

10

5

0 1998

1999 Správy NP

2000

2001

Ostatní vlastníci

Graf 26 NP - počty žádostí

Z grafu je dobře vidět, že na celkovém růstu počtu žádostí se podíleli pouze ostatní vlastníci lesů, počet žádostí jednotlivých správ byl poměrně vyrovnaný. Na celkovém počtu žádostí (za celé sledované období) se KRNAP podílel 49 %, NPŠ 33,3 % a NPP 17,7 %. Finanční prostředky Narozdíl od vojenských lesů (jejichž rozloha je srovnatelná), kde výše finančních prostředků pravidelně rostla, byla tendence u lesů v národních parcích zcela opačná. V následující tabulce je zobrazena celková výše čerpaných prostředků rozdělená podle lokalit. Lokalita 1998 1999 2000 2001 Podíl KRNAP 1 165 500 146 256 347 248 11,43% NPP 1 289 294 870 478 417 478 365 182 20,27% NPŠ 3 674 712 2 664 022 1 863 250 1 712 570 68,30% Celkem 4 964 006 4 700 000 2 426 984 2 425 000 100,00% tab. 53 NP - výše čerpaných finančních prostředků podle polohy dotovaného pozemku

76


Údaje ukazují, že čerpané finanční prostředky klesly ve sledovaném období na polovinu původní výše. Při pohledu na polohu je vidět, že více než 2/3 finančních prostředků byly čerpány v Národním parku Šumava; vývoj podílů upřesňuje následující graf.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1998

1999

2000

KRNAP

2001

NPP

Celkem 98 - 01 NPŠ

Graf 27 NP - Podíly jednotlivých NP na čerpaných příspěvcích

V následující tabulce jsou celkové příspěvky rozděleny podle jednotlivých dotačních titulů. Dotační titul B D E F H

1998 1 173 154 129 980

3 660 872

1999 822 883 107 760 480 808 1 112 000 2 176 549

2000 2 426 984

2001 1 579 190 145 690 700 120

Podíl 41,35% 2,64% 8,14% 7,66% 40,21%

tab. 54 NP - Podíly jednotlivých dotačních titulů na čerpaných příspěvcích

Jak ukazuje tabulka, byly nejvyšší finanční prostředky vynakládány na vypracování LHP v digitální formě, protože však tato podpora byla realizována pouze v prvních dvou sledovaných letech, nebyl podíl tohoto dotačních titulu nejvyšší v souhrnu za celé období. Takovým titulem byl příspěvek na obnovu, zajištění a výchovu porostů, také díky tomu, že jako z jediného z něj byly čerpány finance každý rok. Jak je uvedeno výše, bylo v lesích národních parků využito 5 z 10 možných dotačních titulů. Vlastník PO FO Obec Stát

1998

1999

2000

2001 32 536 87 508 540 973 146 256 813 246 538 721 4 876 498 4 159 027 2 280 728 1 040 497

Podíl 0,22% 10,94% 3,71% 85,13%

tab. 55 NP - podíly typů vlastníků na čerpaných příspěvcích

77


Ve výše uvedené tabulce je zobrazen podíl jednotlivých typů vlastníků na čerpaných prostředcích. Je vidět, že až do roku 2000 směřovala podpora jen státu (zastoupenému zde jednotlivými správami NP) nebo soukromým vlastníkům – fyzickým osobám. Vývoj podílu je v následujícím grafu.

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1998

1999 PO

2000 FO

2001 Obec

Celkem 98 - 01

Stát

Graf 28 NP - podíly typů vlastníků na čerpaných příspěvcích

Na závěr této kapitoly je zobrazen úplný seznam jednotlivých žadatelů o příspěvek a jejich podíl na čerpaných částkách.

78


Žadatel NPŠ NPP KRNAP Josef Kopp Kašperské Hory Karel Kopp Marie Šimková Eliška Coolidgeová Pavel Zaplatílek FUKNER s.r.o. Peter Nagy Jan Zuzánek Jaroslava Trusková Jaroslav Paulů Marie Šírová Jaroslav Martinec ZD Mžany Marie Ježková Jana Drtinová Kateřina Sedláková Zdeněk Vejnar Hana Žalská Miroslav Vrkoslav Vlastimil Tomíček Jaroslav Trojan Zbyněk Votoček Vladimír Hejral Miroslav Tomíček Milada Švehlová

1998 1999 2000 3 587 204 2 176 549 1 863 250 1 289 294 870 478 417 478 1 112 000

80 784

480 808 47 980 5 615

93 504

2001 449 323 365 182 225 992 700 120 538 721 9 208 27 920 24 736 24 406 19 601

15 800 11 360 8 700 8 194 7 800 7 412 7 268 6 724 5 520 5 200 4 650 4 320 3 872 3 170 3 159 1 638 1 050

Podíl 55,64% 20,27% 9,22% 4,82% 3,71% 3,31% 1,04% 0,60% 0,19% 0,17% 0,17% 0,14% 0,11% 0,08% 0,06% 0,06% 0,05% 0,05% 0,05% 0,05% 0,04% 0,04% 0,03% 0,03% 0,03% 0,02% 0,02% 0,01% 0,01%

Celkem 8 076 326 2 942 432 1 337 992 700 120 538 721 480 808 150 692 86 399 27 920 24 736 24 406 19 601 15 800 11 360 8 700 8 194 7 800 7 412 7 268 6 724 5 520 5 200 4 650 4 320 3 872 3 170 3 159 1 638 1 050

tab. 56 NP - Podíly jednotlivých žadatelů na čerpaných příspěvcích

Z této tabulky vyplývá, že nejvýznamnějším žadatelem byla Správa NP a CHKO Šumava s nadpoloviční většinou čerpaných prostředků následovaná správami dalších dvou NP. Více než jednoprocentní podíl byl dále zaznamenán u čtyř fyzických osob.

79


9.

Zalesňování zemědělské půdy

Ne veškerá půda označená v katastru nemovitostí jako půda zemědělská je vhodná k zemědělskému obhospodařování nebo zemědělsky skutečně obhospodařována. Důvody mohou být jak ekologické, krajinotvorné tak ekonomické – výhodnější může být využívat danou lokalitu jiným způsobem. Možným řešením je odejmout některé takové lokality ze zemědělského půdního fondu a zalesnit je. Realizace takového opatření je však velmi nákladná, proto stát zalesnění zemědělské půdy na vhodných lokalitách finančně podporuje. Ve sledovaném období let 1998 až 2001 byla uvedená podpora umožněna na základě zákona číslo 252/1997 Sb., o zemědělství a realizována každoročními nařízeními vlády, kterými se stanovují podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí. V jednotlivých letech se jednalo o následující nařízení vlády: č.341/1997 Sb., č.24/1999 Sb., č.344/1999 Sb. a č.505/2000 Sb. Podle uvedených nařízení se podpora týkala fyzických nebo právnických osob, které zalesní (v souladu se zákonem č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu) zemědělský pozemek, na němž se zemědělsky hospodařilo podle vlastnického práva. Přesná znění tohoto ustanovení se v jednotlivých letech mírně lišila, od roku 2000 byla minimální rozloha zalesňovaného pozemku stanovena na 0,25 ha. Z čistě administrativních důvodů (díky jiným dotačním titulům) byla podpora zalesňování zemědělské půdy v letech 1998 až 2000 rozdělena do dvou skupin – první v rámci podpůrných programů k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, druhá v rámci programu pomoci pro podporu méně příznivých oblastí. Do první skupiny byla řazena území s průměrnou cenou vyšší než 4 Kč za 1 m2 půdy (vyjma oblastí ve velkoplošných chráněných územích a ochranných pásmech 1.a 2. stupně vodárenských nádrží), do druhé skupiny pozemky s průměrnou cenou menší nebo rovnu 4 Kč za 1 m2 a zvláště chráněná území. V roce 2001 nebylo zalesnění zemědělské půdy děleno podle ceny půdy. Z praktického hlediska je však možno pro analýzu poskytnutých podpor v letech 1998 až 2000 obě skupiny sloučit, neboť pro obě skupiny byly stanoveny stejné sazby. Ve všech letech předmětem podpory tedy byla Změna struktury zemědělské výroby zalesněním zemědělských pozemků včetně ochrany lesních porostů takto vzniklých do jejich zajištění. Poskytnutí podpory bylo vázáno na následující kritéria: • použití stanovištně a geneticky vhodného a výsadby schopného sadebního materiálu a provedení všech prací uvedených v projektu zalesnění, • 30% a vyšší zastoupení melioračních a zpevňujících dřevin na oplocených plochách, oplocenka bude zřizována na pozemcích prvně zalesněných v tomtéž roce nebo v roce předcházejícím, přičemž její výška musí činit alespoň 160 cm, • při opakovaném zalesnění v roce následujícím po prvním zalesnění se dotace poskytuje nejvýše do výše 30 % počtu sazenic stejného druhu použitých při prvním zalesnění na téže ploše. Uvedená kritéria se ve sledovaném období vyvíjela, v roce 1998 platilo pouze kritérium první. Výše příspěvku byla stanovena jako součin množství a sazby v Kč (za sazenici, km nebo na hektar). Ve sledovaném období se výše sazeb neměnila, pro jednotlivé typy výkonů byla následující:

80


Výkon první zalesnění - meliorační a zpevňující dřeviny první zalesnění - ostatní dřeviny opakované zalesnění - meliorační a zpevňující dřeviny opakované zalesnění - ostatní dřeviny ochrana mladých les. porostů proti buřeni ochrana mladých les. porostů proti zvěři zřizování nových oplocenek k zajištění kultur

Sazba 8 Kč/kus 7 Kč/kus 7 Kč/kus 5 Kč/kus 4 000 Kč/ha 2 000 Kč/ha 60 000 Kč/km

tab. 57 ZZP - sazby

Počty žádostí a výkonů Dotační titul změna struktury zemědělské výroby zalesněním zemědělských pozemků patří mezi ty tituly, u nichž je stanoveno datum do něhož musí zájemce podat žádost o podporu, termínem byl konec června (pouze v roce 2001 do konce dubna). K přesunu žádostí do dalšího roku z důvodu nedostatku finančních prostředků nedošlo. V následující tabulce jsou zobrazeny počty žádostí. Rok

Požadováno

Přiznáno

Čerpáno

1998 1999 2000 2001

977 1 209 1 538 1 879

955 1 174 1 487 1 817

943 1 165 1 473 1 523

Přiznáno / Požadováno 97,75% 97,11% 96,68% 96,70%

Čerpáno / Požadováno 96,52% 96,36% 95,77% 81,05%

Čerpáno / Přiznáno 98,74% 99,23% 99,06% 83,82%

tab. 58 ZZP - počty a úspěšnost žádostí

Počet žádostí ve sledovaném období výrazně pravidelně rostl, úspěšnost přiznaných žádostí byla velmi vysoká, vždy větší než 96 %, z téměř všech přiznaných žádostí byly finanční prostředky také čerpány (s výjimkou roku 2001, kdy prostředky byly čerpány pouze z 83,8 % přiznaných žádostí). Jaké bylo rozložení počtu požadavků podle jednotlivých typů výkonů ukazuje následující tabulka (na jednu žádost bylo možno žádat o příspěvek na několik výkonů současně).

Čerpáno [podíl]

Požadováno

Stav

Typ výkonu ochrana mladých les. porostů proti buřeni ochrana mladých les. porostů proti zvěři opakované zalesnění - MZD opakované zalesnění - ostatní dřeviny první zalesnění - MZD první zalesnění - ostatní dřeviny zřizování nových oplocenek k zajištění kultur ochrana mladých les. porostů proti buřeni ochrana mladých les. porostů proti zvěři opakované zalesnění - MZD opakované zalesnění - ostatní dřeviny první zalesnění - MZD první zalesnění - ostatní dřeviny zřizování nových oplocenek k zajištění kultur

1998 832 578 215 254 406 407 404 95,07% 92,56% 97,67% 97,24% 94,58% 93,37% 95,30%

1999 1 533 725 242 276 459 473 352 95,83% 95,17% 94,63% 95,29% 93,25% 94,08% 92,90%

2000 2 242 840 239 261 673 664 530 94,74% 92,02% 91,21% 93,87% 93,46% 93,52% 93,21%

2001 2 999 937 428 435 834 817 711 80,89% 77,05% 71,73% 76,09% 78,42% 79,93% 78,48%

tab. 59 ZZP - počty a úspěšnost žádostí podle typu výkonu

81


Úspěšnost čerpaných prostředků v jednotlivých letech nebyla výrazně ovlivněna typem výkonu, nejnižší byla u opakovaného zalesnění MZ dřevinami (díky roku 2001). Největší podíl žádostí byl podán na ochranu mladých lesních porostů (54 %), 24 % na první zalesnění, 12 % na opakované zalesnění a 10 % na zřizování oplocenek. Finanční prostředky Následující analýza je zaměřena na finanční částky, které byly v konkrétním roce požadovány a přiznány resp. čerpány. Rok 1998 1999 2000 2001

Požadováno Přiznáno Přiznáno / [Kč] [Kč] Požadováno 41 524 671 38 639 528 93,05% 51 779 135 47 168 351 91,10% 81 760 667 78 532 366 96,05% 104 854 680 100 087 619 95,45%

Čerpáno Čerpáno / [Kč] Požadováno 37 625 085 90,61% 46 228 257 89,28% 76 738 545 93,86% 69 777 570 66,55%

Čerpáno / Přiznáno 97,37% 98,01% 97,72% 69,72%

tab. 60 ZZP - výše a úspěšnost finančních prostředků

Stejně jako ve sledovaném období rostl počet žádostí, rostla i výše požadovaných finančních prostředků (požadavky v roce 2001 byly 2,5-krát vyšší než v roce 1998). Úspěšnost přiznaných finančních prostředků byla vysoká, vždy vyšší než 90 %, tedy i výše přiznaných prostředků výrazně rostla. Výše skutečně čerpaných finančních prostředků však rostla pouze v letech 1998 až 2000, v roce 2001 došlo (díky malé úspěšnosti čerpaných prostředků) k poklesu oproti roku 2000. Stav

Typ výkonu MZD ostatní dřeviny opakované MZD zalesnění ostatní dřeviny proti zvěři ochrana proti buřeni zřizování nových oplocenek

Požadováno

první zalesnění

MZD ostatní dřeviny opakované MZD zalesnění ostatní dřeviny proti zvěři ochrana proti buřeni zřizování nových oplocenek

Přiznáno

první zalesnění

MZD ostatní dřeviny opakované MZD zalesnění ostatní dřeviny proti zvěři ochrana proti buřeni zřizování nových oplocenek

Čerpáno

první zalesnění

1998

1999

2000

2001

Podíl

12 283 064 9 989 441 1 901 480 1 344 215 1 200 430 4 174 491 10 631 550 10 944 972 9 365 485 1 855 582 1 289 480 1 153 350 4 004 209 10 026 450 10 792 250 9 190 552 1 846 842 1 274 122 1 109 091 3 931 028 9 481 200

15 212 120 12 853 015 1 823 822 1 576 520 1 506 146 8 425 142 10 382 370 13 740 744 11 883 186 1 645 442 1 430 675 1 424 961 7 769 113 9 274 230 13 581 824 11 623 104 1 645 442 1 430 675 1 376 758 7 659 095 8 911 359

26 622 744 21 589 743 2 287 404 1 389 910 1 869 897 12 347 311 15 653 658 25 767 200 20 719 741 1 860 614 1 249 335 1 802 267 11 977 761 15 155 448 25 500 946 20 462 014 1 821 129 1 241 375 1 712 747 11707 980 14 292 354

28 564 608 26 923 112 5 002 473 2 929 305 2 094 025 17 482 695 21 858 462 27 241 216 25 917 975 4 481 666 2 711 750 1 999 366 16 866 506 20 869 140 18 811 812 18 100 337 2 605 729 1 985 585 1 328 991 11 825 738 15 119 378

29,54% 25,49% 3,94% 2,59% 2,38% 15,16% 20,91% 29,38% 25,67% 3,72% 2,53% 2,41% 15,36% 20,92% 29,82% 25,77% 3,44% 2,57% 2,40% 15,25% 20,75%

tab. 61 ZZP - výše finančních prostředků podle typů výkonů

Ve výše uvedené tabulce jsou zobrazeny výše finančních prostředků podle jednotlivých typů výkonů. Narozdíl od počtu žádostí, byla více než polovina finančních prostředků čerpána na

82


první zalesnění, na budování nových oplocenek 20,8 % a na ochranu mladých lesních porostů 17,7 %. Technické jednotky Jak je uvedeno výše, byly u tohoto dotačního titulu stanoveny výše příspěvku pomocí sazeb za technické jednotky – kusy sazenic, počty hektarů a kilometrů, na kterých došlo k realizaci daného výkonu. Z tohoto důvodu jsou počty jednotek zcela odpovídající výši požadovaných, a přiznaných finančních prostředků. V následující tabulce je zobrazen skutečný počet požadovaných a přiznaných technických jednotek, tedy počet sazenic u zalesňování a počet kilometrů nově vybudovaných oplocenek. U prvního zalesnění oběma typy dřevin došlo k výraznému nárůstu přiznaného počtu, u opakovaného zalesnění byla situace kolísavá s výrazným nárůstem v roce 2001. U budování nových oplocenek došlo po mírném poklesu mezi roky 1998 a 1999 k následnému výraznému růstu, kdy v roce 2001 bylo zřízeno 348 kilometrů nových oplocenek. Z pohledu úspěšnosti bylo nejméně technických jednotek přiznáno u opakovaného zalesnění MZ dřevinami (pod 90%).

Přiznáno [podíl]

Požadováno [kus; km]

Stav

Typ výkonu MZD první zalesnění ostatní dřeviny opakované MZD zalesnění ostatní dřeviny zřizování nových oplocenek MZD první zalesnění ostatní dřeviny opakované MZD zalesnění ostatní dřeviny zřizování nových oplocenek

1998 1999 2000 2001 1 538 493 1 901 515 3 313 576 3 570 576 1 433 913 1 836 145 3 084 232 3 845 676 271 640 260 546 326 772 714 639 268 843 315 304 277 982 585 861 180 173 261 363 88,91% 90,33% 96,78% 95,37% 93,13% 92,49% 95,97% 96,27% 96,83% 91,83% 81,34% 89,59% 95,11% 90,75% 89,89% 92,57% 92,95% 90,63% 96,81% 95,86%

tab. 62 ZZP - počet technických jednotek - kusy a kilometry

Přiznáno [podíl]

Požadováno [ha]

Další tabulka ukazuje velikost požadované a přiznané plochy, na které došlo k realizaci zalesnění a ochrany mladých lesních porostů. Stav Typ výkonu 1998 1999 2000 2001 MZD 192,07 246,99 408,92 469,26 první zalesnění ostatní dřeviny 253,84 302,63 546,22 654,76 opakované MZD 49,46 51,68 60,75 113,08 zalesnění ostatní dřeviny 57,74 68,45 70,55 124,82 proti zvěři 601,14 753,23 935,13 1047,24 ochrana proti buřeni 1045,16 2106,47 3087,08 4371,09 MZD 90,75% 89,28% 96,01% 97,18% první zalesnění ostatní dřeviny 93,13% 92,55% 96,15% 97,98% opakované MZD 98,85% 93,44% 81,93% 88,77% zalesnění ostatní dřeviny 97,85% 90,09% 90,87% 93,91% proti zvěři 95,59% 94,61% 96,38% 95,48% ochrana proti buřeni 95,77% 92,21% 97,01% 96,48% tab. 63 ZZP - počet technických jednotek - hektary

83


U obou typů ochran mladých lesních porostů došlo k výraznému nárůstu ploch, na kterých byly tyto výkony prováděny, u ochrany proti buřeni dokonce čtyřikrát. U opakovaného zalesňování oběma typy dřevin docházelo v prvních třech letech k mírnému nárůstu ploch na kterých byla dosadba prováděna, což odpovídalo nárůst ploch prvního zalesnění v letech předchozích, k významnému nárůstu však došlo mezi roky 2000 a 2001, do čehož se mohlo promítnout velmi teplé a suché období srpen až září 2000. U nejvýznamnější položky – prvního zalesnění – došlo ve sledovaném období také k poměrně výraznému nárůstu zalesněných zemědělských pozemků u obou typů dřevin, přesto však je množství takto zalesněné zemědělské půdy proti předpokladům a potřebě malé. Skutečné množství přiznaných hektarů, na kterých bylo první zalesnění provedeno, je zobrazeno v následujícím grafu.

1200

1000

ha

800

600

400

200

0 1998

1999

2000

První zalesnění MZD

2001

První zalesnění - ost. dř.

Graf 29 ZZP - velikost přiznaných ploch prvního zalesnění zemědělské půdy

Výše uvedená plocha prvního zalesnění je v následující tabulce doplněna o počty vysázených sazenic podle jednotlivých druhů dřevin.

Ost. dřeviny [počet ks.]

MZD [počet ks.]

Zalesnění

Dřevina DB BK JS JV OL LP JD KL SM BO MD DB

1998 533 541 430 673 100 778 124 283 49 815 42 419 22 300 17 411 749 396 408 698 44 504 50 984

1999 797 968 456 746 124 714 122 962 74 663 53 494 23 651 23 774 819 008 753 482 63 411 10 890

2000 1 407 623 882 059 260 492 246 238 73 095 115 462 103 723 47 007 1 612 422 1 108 988 86 979 45 806

2001 1 290 834 1 004 415 304 968 272 419 118 299 99 377 122 179 87 848 2 032 623 1 405 687 108 627 66 297

Celkem 4 029 966 2 773 893 790 952 765 902 315 872 310 752 271 853 176 040 5 213 449 3 676 855 303 521 173 977

Podíl 41,56% 28,60% 8,16% 7,90% 3,26% 3,20% 2,80% 1,82% 53,77% 37,92% 3,13% 1,79%

tab. 64 ZZP - první zalesnění - počet přiznaných sazenic podle druhu dřeviny

84


V tabulce jsou zobrazeny pouze ty dřeviny, které se na celkovém počtu sazenic podílely více než 1 % v rámci daného typu dřevin. K zalesnění MZ dřevinami bylo použito celkem 32 druhů dřevin (více než 0,1 % dále představovaly dřeviny: douglaska, habr, dub červený, dub zimní a jedle obrovská), u ostatních dřevin bylo použito celkem 28 druhů (více než 0,1 % dále představovaly dřeviny: olše lepkavá, jasan, douglaska a dub letní). Regionální pohled Regionální členění je provedeno pro sledované období podle krajů i územních odborů, žádosti byly podávány právě na územní odbory MZe. V první části je zobrazen počet žádostí podaných v daném regionu, včetně procentického vyjádření, tj. kolika žádostem bylo vyhověno a z kolika bylo skutečně čerpáno. Územní odbor MZe Žďár n. Sáz. Ústí n. Orl. Chrudim Klatovy Vsetín Prachatice Benešov Semily Havl. Brod Zlín Strakonice Svitavy Příbram Jičín Pelhřimov Praha Kutná Hora Fr.-Mís., Kar. Rychn. n. K. Náchod Blansko Písek Plzeň-jih Č. Buděj. Jindř. Hradec Liberec Jihlava Trutnov Třebíč Uh. Hradiště Plzeň Šumperk Ml. Boleslav Opava (Ostr.) Domažlice Rokycany Tábor

Počet žádostí 1998 1999 2000 2001 70 102 42 45 56 36 40 34 24 33 27 23 18 37 24 18 17 18 22 21 16 22 30 18 16 24 9 14 5 7 7 5 13 4 7 6 2

112 88 56 55 52 37 47 42 40 41 28 32 34 32 28 23 29 24 25 26 22 17 16 20 23 28 16 21 12 16 11 9 13 8 9 14 9

140 104 65 68 53 60 60 49 48 50 39 44 40 33 47 45 46 40 28 26 31 28 24 24 25 24 19 22 19 31 11 10 6 14 11 12 15

170 103 72 61 52 89 73 59 61 47 58 63 57 44 53 56 63 40 38 31 43 40 27 34 26 20 30 23 39 28 25 20 14 15 13 17 10

1998 97,14% 97,06% 97,62% 100,00% 100,00% 97,22% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 96,30% 91,30% 100,00% 100,00% 95,83% 100,00% 82,35% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 95,45% 93,33% 94,44% 100,00% 95,83% 100,00% 92,86% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Podíl přiznaných 1999 2000 98,21% 98,86% 100,00% 100,00% 96,15% 97,30% 100,00% 100,00% 97,50% 100,00% 100,00% 93,75% 100,00% 96,88% 100,00% 95,65% 96,55% 100,00% 96,00% 100,00% 77,27% 94,12% 100,00% 95,00% 100,00% 85,71% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 84,62% 100,00% 100,00% 92,86% 100,00%

100,00% 94,23% 100,00% 94,12% 100,00% 95,00% 96,67% 97,96% 97,92% 98,00% 100,00% 100,00% 92,50% 96,97% 91,49% 100,00% 97,83% 100,00% 100,00% 100,00% 96,77% 100,00% 91,67% 87,50% 92,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 96,77% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 91,67% 93,33%

2001

1998

99,41% 98,06% 95,83% 96,72% 96,15% 100,00% 97,26% 100,00% 100,00% 97,87% 100,00% 98,41% 94,74% 95,45% 96,23% 92,86% 98,41% 100,00% 100,00% 100,00% 97,67% 92,50% 100,00% 97,06% 100,00% 85,00% 96,67% 86,96% 100,00% 64,29% 96,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 90,00%

97,14% 96,08% 97,62% 100,00% 100,00% 94,44% 100,00% 100,00% 100,00% 90,91% 96,30% 91,30% 100,00% 97,30% 95,83% 77,78% 82,35% 100,00% 100,00% 100,00% 93,75% 95,45% 93,33% 94,44% 100,00% 95,83% 100,00% 92,86% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

Podíl čerpaných 1999 2000 98,21% 98,86% 100,00% 100,00% 96,15% 97,30% 100,00% 100,00% 97,50% 100,00% 100,00% 93,75% 97,06% 96,88% 96,43% 95,65% 96,55% 95,83% 96,00% 100,00% 77,27% 94,12% 100,00% 85,00% 100,00% 82,14% 100,00% 95,24% 100,00% 93,75% 100,00% 100,00% 84,62% 100,00% 100,00% 92,86% 100,00%

100,00% 91,35% 98,46% 94,12% 98,11% 95,00% 96,67% 97,96% 97,92% 98,00% 100,00% 100,00% 92,50% 96,97% 87,23% 100,00% 95,65% 97,50% 100,00% 100,00% 96,77% 100,00% 91,67% 87,50% 92,00% 100,00% 100,00% 90,91% 94,74% 90,32% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 91,67% 93,33%

2001 91,18% 86,41% 83,33% 83,61% 84,62% 83,15% 71,23% 93,22% 88,52% 74,47% 91,38% 77,78% 92,98% 79,55% 81,13% 92,86% 63,49% 92,50% 92,11% 90,32% 76,74% 67,50% 81,48% 91,18% 92,31% 80,00% 90,00% 78,26% 79,49% 25,00% 84,00% 95,00% 85,71% 86,67% 76,92% 29,41% 80,00%

85


Nový Jičín Bruntál Hodonín Čes. Krumlov Brno Kroměříž Hr. Králové Prostějov Kolín Pardubice Přerov Česká Lípa Rakovník Olomouc Beroun Cheb Tachov Nymburk Děčín Louny Mělník Litoměřice Znojmo Karlovy Vary Břeclav

6 1 7 1 7 5 3 5 2 4 5 2 3 4 4 1 2 1

6 7 12 6 9 4 3 7 2 5 4 3 4 4 5 2 5 2 1 1

1 2 1

10 11 14 11 5 8 9 6 6 5 5 6 7 4 2 2 2 1 2 4 2 1 1 2 1

16 17 11 15 17 13 7 4 13 5 4 8 4 3 2 4 3 3 1 6 4 2 2 1

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 85,71% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 66,67% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

66,67% 85,71% 83,33% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 85,71% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 80,00% 100,00% 100,00% 0,00% 100,00% -

80,00% 90,91% 85,71% 100,00% 80,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 80,00% 100,00% 83,33% 57,14% 75,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 75,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

93,75% 94,12% 100,00% 100,00% 58,82% 92,31% 100,00% 100,00% 92,31% 80,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% -

100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 85,71% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 66,67% 100,00% 75,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

66,67% 85,71% 83,33% 100,00% 88,89% 100,00% 100,00% 85,71% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 80,00% 100,00% 100,00% 0,00% 100,00% -

80,00% 90,91% 85,71% 100,00% 80,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 80,00% 100,00% 83,33% 57,14% 75,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 75,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

81,25% 76,47% 9,09% 53,33% 41,18% 53,85% 100,00% 100,00% 61,54% 80,00% 75,00% 75,00% 100,00% 66,67% 50,00% 100,00% 33,33% 66,67% 100,00% 33,33% 75,00% 100,00% 50,00% 100,00% -

tab. 65 ZZP - počet žádostí podle územních odborů

Hodnoty v tabulce jsou seřazeny sestupně podle celkového počtu čerpaných žádostí. V nejvýznamnějším regionu – Žďáru nad Sázavou – bylo čerpáno více než 9 % celkového počtu čerpaných žádostí, celkem v deseti regionech bylo čerpáno více než 3 % počtu čerpaných žádostí. Zeleně jsou zvýrazněny územní odbory, v nichž bylo ve všech čtyřech letech čerpáno 100 % počtu podaných žádostí – jedná se pouze o dva regiony, které se na počtu žádostí podílely pouze 0,4 resp. 0,1 %. Nejnižší úspěšnost čerpaných žádostí byla v Lounech (50 %), kde však bylo podáno pouze 10 žádostí (tj. 0,2 % podaných žádostí). Název kraje Vysočina Pardubický Středočeský Jihočeský Zlínský Královéhradecký Plzeňský Liberecký Moravskoslezský Jihomoravský Olomoucký Ústecký Karlovarský

Počet žádostí 1998 1999 2000 2001 132 171 117 122 101 97 96 60 29 31 19 2

208 181 160 140 113 107 110 73 45 45 24 1 2

273 218 215 202 142 118 128 79 75 52 25 7 4

353 243 289 272 140 143 146 87 88 73 31 9 5

1998

Podíl přiznaných 1999 2000

2001

1998

Podíl čerpaných 1999 2000

2001

97,73% 98,56% 98,17% 98,87% 97,73% 98,08% 97,07% 87,82% 96,49% 98,34% 96,79% 97,12% 95,91% 98,34% 94,95% 83,13% 96,58% 96,88% 95,81% 96,19% 92,31% 96,25% 95,35% 78,55% 96,72% 97,86% 95,54% 98,16% 95,90% 96,43% 95,54% 82,72% 100,00% 98,23% 98,59% 90,00% 97,03% 97,35% 96,48% 66,43% 98,97% 98,13% 99,15% 96,50% 97,94% 97,20% 97,46% 86,01% 97,92% 98,18% 94,53% 97,95% 97,92% 98,18% 94,53% 75,34% 98,33% 94,52% 97,47% 96,55% 98,33% 93,15% 97,47% 88,51% 100,00% 93,33% 96,00% 97,73% 100,00% 91,11% 94,67% 86,36% 96,77% 84,44% 92,31% 89,04% 93,55% 82,22% 92,31% 57,53% 100,00% 95,83% 96,00% 100,00% 100,00% 95,83% 96,00% 90,32% 100,00% 100,00% 85,71% 100,00% 100,00% 100,00% 85,71% 55,56% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00%

tab. 66 ZZP - počet žádostí podle krajů

86


Údaje jsou seřazeny stejně jako v tabulce předchozí. Po sloučení do krajů se zvýrazní kraje s největším počtem žádostí. V kraji Vysočina bylo požadováno i čerpáno více než 17 % počtu všech žádostí, v prvních čtyřech uvedených krajích bylo čerpáno téměř 60 % žádostí. Úspěšnost žádostí je vyrovnanější, nejnižší byla v kraji Ústeckém (73,7 %), kde však bylo čerpáno pouze 0,3 % počtu žádostí. Z údajů vyplývá, že významný pokles úspěšnosti čerpaných žádostí nebyl ve všech regionech stejný, nejvýznamnější byl v krajích jižní Moravy – krajích Jihomoravském a Zlínském. Následuje zhodnocení výše finančních prostředků z regionálního pohledu. Požadováno [Kč] 1999 2000

Přiznáno [% podíl] Čerpáno [% podíl] 1998 1999 2000 2001 1998 1999 2000 2001

Územní odbor MZe

1998

Žďár n. Sázavou

3 663 361

4 797 610

7 125 476

6 764 509

78,27

97,15

99,99

98,37

78,27

97,03

99,99

Ústí nad Orlicí

3 362 788

2 406 238

3 789 199

3 221 074

92,48

96,63

94,62

92,88

92,12

96,47

86,91

72,38

Praha

1 958 804

1 738 856

3 377 844

4 217 906

99,99

99,67

99,99

92,49

93,50

99,67

97,91

92,41

2001

87,86

Benešov

1 188 892

2 206 740

2 627 305

3 335 533

99,93

99,62

95,77

99,20

99,58

99,62

95,73

82,04

Chrudim

1 549 483

2 106 641

2 319 664

3 401 893

98,37

89,03 100,00

96,03

91,40

89,03

98,10

75,89

Vsetín

2 090 205

1 400 741

2 533 621

2 663 854 100,00

90,16 100,00

93,46

99,02

90,16

99,52

65,00 80,42

Č Budějovice Kutná Hora Uher. Hradiště Písek

736 765

2 238 886

2 782 554

2 656 814

95,37

99,57

85,99

92,19

93,48

99,23

85,61

1 541 702

3 211 809

2 941 398

3 737 054

30,16

67,34

97,87

93,25

30,16

67,34

90,08

41,94

568 537

960 829

4 858 428

3 109 498 100,00 100,00

96,71

92,53

99,40

99,17

94,50

18,17

1 594 678

1 009 231

2 688 209

4 323 598

93,93

84,18

99,50

85,45

90,68

84,18

99,50

32,10

Bruntál

402 067

728 089

1 733 896

3 797 285 100,00

95,24

98,34

99,86 100,00

95,24

98,34

89,40

Příbram

964 004

1 153 729

2 332 185

2 826 385

99,06

98,00

76,45

92,99

98,96

93,84

76,18

84,08 61,31

Svitavy

453 515

807 022

2 077 500

3 968 382

89,43

78,83

99,75

99,50

84,15

78,83

99,30

Strakonice

1 051 004

796 163

1 410 376

2 847 131

86,53

94,02 100,00

98,17

86,13

94,00

95,18

87,92

Klatovy

1 270 222

1 456 976

1 889 187

1 788 252

98,88

94,05

87,61

96,16

97,76

94,01

86,94

63,13

679 680

2 071 879

1 701 142

1 598 354

98,05

94,14

91,77

91,34

98,05

77,68

90,91

80,36 36,90

Brno Opava (Ostr.)

997 183

1 739 283

1 765 650

1 661 760

98,45

99,25

99,39

99,46

88,92

95,32

98,00

Blansko

1 083 872

1 021 337

1 585 173

1 631 935

99,91

90,45

98,00

98,58

98,32

90,45

96,80

78,54

Zlín

1 321 136

1 112 831

1 472 945

1 417 848 100,00

99,42

99,19

98,70

91,48

99,42

98,85

65,63

Semily

2 102 877

97,83

1 218 388

899 915

701 166

98,89

95,94

95,61

98,89

95,00

89,47

Jindř. Hradec

788 233

691 013

1 926 016

1 672 813 100,00 100,00

96,83

98,42 100,00 100,00

96,45

72,23

Prachatice

472 658

761 086

1 721 400

2 560 627

99,20

91,14

94,91

99,20

93,22

91,14

93,08

63,51

Pelhřimov

584 297

752 435

1 858 671

1 507 632

93,22 100,00

98,48

91,54

93,22

99,62

95,96

72,19

Plzeň-jih

913 674

473 035

1 550 991

2 347 024

78,66

96,78

92,45

97,80

78,31

96,78

92,22

62,02

Rychnov n.K.

590 660

733 055

1 264 747

1 802 042

99,78

91,80

99,44

99,98

98,07

91,17

99,33

79,89

99,92

97,98 100,00

Liberec

99,92

1 068 594

1 266 829

1 122 333

1 020 460

68,85

96,80

93,03

98,60

51,91

Třebíč

361 910

551 811

1 540 459

2 020 649 100,00 100,00

96,96

98,90

99,32 100,00

94,72

73,13

Náchod

481 285

648 309

871 907

1 863 518

99,52 100,00

99,98

96,98

99,52

99,14

93,02

Trutnov

607 348

666 994

1 309 094

1 540 703

98,21 100,00

99,05

75,69

91,84

86,57

96,73

75,26

Hodonín

992 028

1 865 724

1 233 562

857 482 100,00

77,78

84,55

100,00

97,76

71,99

80,92

3,41

Rokycany

373 515

1 126 336

1 412 503

2 635 027 100,00

99,64

97,11

99,78 100,00

99,64

94,86

14,72

Havlíčkův Brod

352 278

651 303

848 993

1 790 893

98,50

97,74

99,20

99,74

98,50

90,69

97,19

80,09

1 303 783

99,38

Jičín

737 815

464 293

827 829

96,28

99,84

97,22

97,35

93,66

97,79

97,03

85,77

Č.Krumlov

101 050

499 309

2 183 203

1 491 199 100,00

99,87

99,99

99,46 100,00

99,87

99,99

13,85

Frý.-Mís., Kar.

684 123

696 211

1 540 482

1 085 723

99,97 100,00

99,52

90,68

78,95

84,31

73,77

65,61

Plzeň

185 318

314 621

504 383

1 992 335

99,98 100,00 100,00

98,91

99,98

96,03

88,66

97,93

Ml. Boleslav

781 731

452 790

373 820

1 280 871

99,99

99,16

99,77

76,80

99,95

79,60

Česká Lípa

484 681

397 048

561 556

1 152 076 100,00 100,00

100,00 100,00 100,00

98,28

65,93

Kroměříž

282 415

224 220

991 945

1 444 966 100,00

98,26

97,89

83,45 100,00

98,26

93,07

29,89

65 602

127 773

475 001

1 360 998

95,20

97,32

99,46

95,20

94,93

89,36

242 717

352 578

629 302

Tábor Hradec Králové

99,99

76,80 100,00 98,28

371 857 100,00 100,00 100,00

99,99

100,00 100,00 100,00

96,22 100,00

87


Šumperk

116 759

295 626

381 391

891 836 100,00

94,17 100,00

99,25

98,14

94,17

99,53

87,92

Kolín

372 311

154 834

444 356

2 768 126 100,00

83,30 100,00

99,58 100,00

83,30

99,70

19,99

Nový Jičín

100 066

228 239

921 032

1 231 536 100,00

48,71

89,47 100,00

48,71

83,94

37,59

Jihlava

102 091

337 137

317 155

690 271

94,69

99,99

99,99

99,41

90,94

Prostějov

338 909

301 308

131 895

420 546

99,89

98,00

99,89

99,60 100,00 100,00

Rakovník

75 908

307 050

761 115

479 563

55,10 100,00

90,17

55,10 100,00

Litoměřice

540 948

Nymburk

101 900

149 629

Domažlice

119 489

118 681

Olomouc

316 808

Cheb Přerov

87 786

55 320

85 916

99,99 100,00 100,00

-

53,29

90,17

355 480

711 456 100,00 100,00 100,00

93,82 100,00

282 377

389 233 100,00 100,00

99,34

99,26

93,75 100,00

89,89

91,92

199 675

119 229

457 758

98,94 100,00

48,38

100,00

98,94 100,00

48,38

36,54

113 587

140 061

365 723

-

100,00 100,00

95,18

100,00 100,00

95,18

-

-

53,29

100,00 100,00

122 017

575 393 100,00

99,60 100,00 100,00

100,00 100,00

94,81 100,00

37,70

230 537

201 724 100,00 100,00 100,00

98,64 100,00 100,00 100,00

45,27

310 441

584 609

-

-

95,70

93,06

-

-

95,70

25,65

189 313

100 412

170 176

60,19

77,52

97,57

84,42

56,12

77,52

97,57

84,42

Louny Pardubice

85,98

Beroun

214 440

168 031

12 228

147 916 100,00 100,00 100,00

100,00

73,31 100,00 100,00

24,72

Tachov

53 161

1 302 314

72 343

217 255 100,00

90,56

100,00

89,16

14,34

90,56

23,26

100,00

85,25

-

-

100,00

85,25

91,50

-

0,00 100,00

82,50

Karl. Vary Mělník Děčín

33 458

Znojmo Břeclav

16 500

225 717

51 316

-

142 393

103 061

179 071

-

6 758

118 226

60 965

103 476 113 700

14,34 -

0,00 100,00

31 720 100,00 100,00 100,00 114 832

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

-

100,00 100,00

100,00

-

100,00 100,00

17,89

100,00

-

-

95,76

-

-

97,19

97,19

tab. 67 ZZP - výše finančních prostředků podle územních odborů

K postupnému nárůstu požadovaných prostředků došlo pouze v 16 regionech, přesto v součtu došlo k celkovému nárůstu požadovaných prostředků. V nejvýznamnějším regionu bylo požadováno 8 a čerpáno téměř 9 procent veškerých finančních prostředků. Více než 3 % finančních prostředků byla požadována v 10 a čerpána v 7 regionech. Všechny požadované finanční prostředky byly čerpány pouze v Děčíně, který se však na čerpaných částkách podílel pouze 0,08 %. Nejnižší úspěšnosti čerpaných prostředků, pouze 21,3 %, bylo dosaženo v Tachově (díky nepatrné úspěšnosti v roce 1999), menší než 60% úspěšnost byla celkem v sedmi územních odborech. Po sloučení do krajů je zřejmé, že nejvíce finančních prostředků bylo požadováno, přiznáno i čerpáno v kraji Středočeském, přičemž v tomto případě jsou do tohoto kraje zařazeny i žádosti podané na územním odboru Praha (tj. region se čtvrtou největší výší požadovaných prostředků). V tomto kraji bylo čerpáno 17 % všech čerpaných prostředků. Úspěšnost čerpaných prostředků se pohybovala v rozmezí od 73,5 % v kraji Plzeňském do 97,2 % v kraji Karlovarském (zde však bylo čerpáno pouze 0,4 % všech čerpaných prostředků). Podrobnosti o výši čerpaných prostředků přináší následující graf. Z něj je patrno, že výše čerpaných prostředků postupně rostla pouze ve dvou krajích – Středočeském a Plzeňském, což bylo způsobeno malou úspěšností v roce 2001, to se nejvíce projevilo v krajích Zlínském a Jihočeském.

88

Název kraje

Výše požadovaných prostředků 1998

1999

2000

Podíl přiznaných prostředků 2001

1998

1999

2000

2001

Podíl čerpaných prostředků 1998

1999

2000

2001

Středočeský

7 199 692 9 685 861

13 328 792 19 683 881

84,43%

85,96%

91,91% 95,31%

81,77%

85,39%

89,59% 66,23%

Vysočina

5 063 937 7 090 296

11 690 754 12 773 954

83,40%

97,86%

99,29% 97,64%

83,35%

97,09%

98,44% 82,76%

Jihočeský

4 809 991 6 123 461

13 186 759 16 913 180

94,26%

95,25%

95,72% 94,38%

92,21%

95,12%

94,74% 60,81%

Pardubický

5 451 703 5 509 214

8 286 775 10 761 525

93,39%

90,46%

97,45% 96,18%

90,68%

90,39%

93,28% 69,60%

Zlínský

4 262 293 3 698 621

9 856 939

8 636 166 100,00%

96,00%

98,04% 92,31%

96,80%

95,78%

96,30% 42,37%

Plzeňský

2 915 380 4 791 963

5 711 784

9 369 126

92,82%

74,51%

92,99% 98,39%

91,77%

74,23%

90,68% 56,91%

Královéhradecký

2 659 825 2 865 229

4 902 879

6 881 903

98,42%

97,87%

99,13% 93,23%

95,86%

94,12%

97,81% 84,61%

Moravskoslezský

2 183 439 3 391 822

5 961 060

7 776 304

99,28%

95,14%

97,05% 96,85%

88,34%

89,91%

89,66% 66,65%

Jihomoravský

2 772 081 5 019 905

4 737 053

4 202 603

99,49%

87,38%

92,29% 96,16%

98,04%

78,43%

90,63% 62,24%

Liberecký

2 771 663 2 563 792

2 385 055

4 275 413

99,93%

98,61%

98,40% 90,41%

97,81%

96,16%

97,47% 74,16%

99,57%

97,99%

92,87% 99,10%

99,31%

97,99%

92,66% 74,21%

97,24% 96,59% 100,00% 100,00%

97,24% 63,53%

Olomoucký

860 262

918 626

863 052

1 971 864

Ústecký

574 406

6 758

483 987

1 191 722 100,00% 100,00%

113 587

365 778

Karlovarský

tab. 68 ZZP - výše finančních prostředků podle krajů

417 039

- 100,00% 100,00% 93,96%

- 100,00% 100,00% 93,96%


Miliony Kč

14 12 10 8 6 4 2

1998

1999

2000

sk ý

Ka rl o va r

st ec ký Ú

Pl ze ňs Kr ál ký ov éh ra de M ck or ý av sk os le zs ký Ji ho m or av sk ý Li be re ck ý O lo m ou ck ý

Zl ín sk ý

St ře do če sk ý Vy so či na Ji ho če sk ý Pa rd ub ick ý

0

2001

Graf 30 ZZP - výše čerpaných prostředků podle krajů

Uvedená data jsou dále podrobena vzájemnému srovnání. Jak ukazuje následující tabulka, pro uvedené údaje existuje významná korelace i pro α=0,01, přesto nebylo nejvíce finančních prostředků čerpáno v kraji s největším podílem žádostí. Kraj

Podíl žádostí

Vysočina 17,24% Pardubický 14,51% Středočeský 13,94% Jihočeský 13,14% Zlínský 8,85% Plzeňský 8,57% Královéhradecký 8,30% Liberecký 5,34% Moravskoslezský 4,23% Jihomoravský 3,59% Olomoucký 1,77% Ústecký 0,34% Karlovarský 0,20% Korelační koeficient (s podílem žádostí)

Podíl požadovaných prostředků 13,08% 10,72% 17,83% 14,66% 9,45% 8,14% 6,18% 4,29% 6,90% 5,98% 1,65% 0,81% 0,32% 0,9087

Podíl čerpaných prostředků 14,40% 10,91% 16,99% 14,34% 9,04% 7,27% 6,89% 4,63% 6,73% 5,89% 1,74% 0,79% 0,38% 0,9366

tab. 69 ZZP - srovnání podílů podle krajů

Další část je věnována vyhodnocení prvního zalesnění zemědělské půdy podle jednotlivých krajů. V tabulce jsou zobrazené údaje rozdělené podle jednotlivých typů dřevin – zda šlo o dřeviny meliorační a zpevňující nebo ostatní.

90


Ostatní

MZD

Všechny

Dřeviny

Název kraje Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský

1998 1999 60,80 90,04 45,84 66,63 21,09 38,31 1,85 8,16 40,52 27,88 16,95 25,34 55,44 51,93 56,42 77,93 31,73 41,88 3,80 8,41 43,90 24,75 26,07 45,61 22,13 44,57 19,25 28,32 7,66 14,24 0,33 3,28 17,06 11,19 6,50 12,51 24,50 20,66 17,61 26,76 19,33 24,56 2,11 4,82 22,59 17,11 12,29 15,43 38,67 45,47 26,60 38,32 13,42 24,07 1,52 4,88 23,46 16,69 10,45 12,84 30,93 31,28 38,81 51,17 12,40 17,32 1,69 3,59 21,30 7,64 13,79 30,17

2000 135,43 140,03 59,51 7,82 9,52 21,44 57,19 86,72 139,54 40,31 10,29 96,80 113,19 58,20 51,41 19,19 1,00 2,94 7,34 24,76 36,35 49,44 20,86 4,77 70,71 45,63 77,23 88,62 40,31 6,82 6,58 14,10 32,43 50,37 90,10 19,45 5,52 26,09 67,56

2001 Celkem 98-01 198,59 484,87 182,30 434,80 108,83 227,73 5,39 15,06 14,08 31,76 38,94 128,78 73,93 173,42 126,56 320,65 130,01 403,90 39,38 153,30 22,30 44,80 65,93 231,38 91,33 276,19 73,08 197,99 67,08 166,05 37,09 78,19 1,90 3,23 7,82 14,04 16,42 52,01 34,48 78,25 53,85 135,35 47,63 141,44 19,75 84,50 9,37 21,07 42,32 152,74 45,26 118,61 125,51 286,88 115,22 268,75 71,73 149,54 3,49 11,83 6,26 17,72 22,52 76,77 39,46 95,17 72,71 185,30 82,38 262,46 19,63 68,80 12,93 23,73 23,61 78,64 46,07 157,59

tab. 70 ZZP - plocha zalesněné zemědělské půdy podle krajů a typu dřeviny [ha]

V následující tabulce jsou výše uvedené hodnoty vyhodnoceny podle podílu jednotlivých krajů v součtu za celé sledované období.

91


Název kraje

Podíl z celkové zalesněné plochy

Středočeský Jihočeský Vysočina Pardubický Moravskoslezský Zlínský Plzeňský Královéhradecký Jihomoravský Liberecký Olomoucký Ústecký Karlovarský

Podíl plochy zalesněné Podíl plochy zalesněné MZD ostatními dřevinami

16,57% 14,86% 13,80% 10,96% 9,44% 7,91% 7,78% 5,93% 5,24% 4,40% 1,53% 1,09% 0,51%

15,92% 13,35% 11,37% 10,89% 9,54% 12,28% 6,29% 6,29% 6,80% 4,18% 1,69% 1,13% 0,26%

17,04% 15,97% 15,59% 11,01% 9,36% 4,67% 8,88% 5,65% 4,09% 4,56% 1,41% 1,05% 0,70%

tab. 71 ZZP - podíly krajů na ploše zalesněné zemědělské půdy

Údaje jsou seřazeny sestupně podle podílu kraje na celkové ploše zalesněné zemědělské půdy (jedná se o první zalesnění). Je vidět, že více než polovina hektarů byla zalesněna v prvních čtyřech krajích, podíl ostatních krajů byl vždy menší než 10 %. Hodnoty ve sloupcích informující o podílech zalesněné MZD a ostatními dřevinami jsou v mnoha případech odlišné od podílu z celkové plochy, nejvýznamnější jsou rozdíly u kraje Zlínského (podíl kraje na celkové ploše zalesněné MZD je 12,3 %, ostatními dřevinami pouze 4,7 %) a Vysočina (zde je naopak větší podíl ploch ostatních dřevin). Údaje o korelacích jsou doplněny o vyhodnocení závislosti na lesnatosti a podílu krajů na rozloze lesů v ČR. Kraj

Podíl z lesů ČR

Lesnatost

Jihočeský 14,21% 36,50% Jihomoravský 7,41% 27,07% Karlovarský 5,37% 41,85% Královéhradecký 5,57% 30,27% Liberecký 5,24% 42,80% Moravskoslezský 7,30% 33,92% Olomoucký 6,80% 34,19% Pardubický 5,04% 28,79% Plzeňský 11,32% 38,65% Středočeský 11,50% 26,97% Ústecký 6,01% 29,09% Vysočina 8,08% 30,14% Zlínský 5,97% 38,93% Korelační koeficient – korelace s podílem lesů Korelační koeficient – korelace s lesnatostí

Podíl žádostí 13,14% 3,59% 0,20% 8,30% 5,34% 4,23% 1,77% 14,51% 8,57% 13,94% 0,34% 17,24% 8,85% 0,4470 -0,2936

Podíl požadovaných prostředků 14,66% 5,98% 0,32% 6,18% 4,29% 6,90% 1,65% 10,72% 8,14% 17,83% 0,81% 13,08% 9,45% 0,6592 -0,3274

Podíl Úspěšnost čerpaných čerpaných prostředků prostředků 14,34% 80,52% 5,89% 81,07% 0,38% 97,19% 6,89% 91,65% 4,63% 88,96% 6,73% 80,29% 1,74% 87,08% 10,91% 83,78% 7,27% 73,48% 16,99% 78,43% 0,79% 80,15% 14,40% 90,62% 9,04% 78,70% 0,6134 -0,5337 -0,3475 0,2031

tab. 72 ZZP - korelace se základními charakteristikami krajů

Prokázaná závislost pro α=0,05 existuje pouze mezi podílem požadovaných resp. čerpaných prostředků a podílem daného kraje na rozloze lesů v ČR.

92


Žadatelé a vlastnické poměry Závěrečná část je věnována posouzení výše uvedených výsledků z pohledu typu žadatele a vlastnického vztahu k pozemku, na který se podpora vztahuje. První tabulka ukazuje počet žádostí rozdělený podle typu vztahu k pozemku. Stav Požadováno

Čerpáno [podíl]

Žadatel Jediný vlastník Spoluvlastník Nájemce Podnájemce Jediný vlastník Spoluvlastník Nájemce Podnájemce

1998 728 250 5 96,43% 97,20% 80,00% -

1999 2000 877 1133 337 397 7 11 1 96,69% 95,68% 95,85% 96,22% 85,71% 90,91% 100,00% -

2001 1370 520 7 1 75,04% 97,50% 85,71% 0,00%

Podíl 72,79% 26,65% 0,53% 0,04% 71,19% 28,29% 0,51% 0,02%

tab. 73 ZZP - počty žádostí podle typu žadatele

Z údajů je vidět, že žadatelem o podporu zalesnění zemědělské půdy byly téměř výlučně jediní vlastníci nebo spoluvlastníci daného pozemku. Pokles úspěšnosti čerpaných prostředků se projevil především u jediných vlastníků. Následující tabulka zobrazuje rozdělení počtu žádostí podle struktury vlastníků.

Čerpáno [podíl]

Požadováno

Stav

Vlastník fyzická osoba z toho nepodnikající z toho podnikatel obec právnická osoba Sdružení z toho s PS z toho bez PS vysoká škola církev, řády a kongregace nadace apod. fyzická osoba z toho nepodnikající z toho podnikatel obec právnická osoba Sdružení z toho s PS z toho bez PS vysoká škola církev, řády a kongregace nadace apod.

1998 841 632 209 125 5 12 9 3

1999 1016 752 264 180 12 13 7 6

2000 1242 943 299 247 43 8 5 3

2001 1548 1187 361 298 39 7 5 2 6

1 96,91% 97,47% 95,22% 94,40% 100,00% 91,67% 88,89% 100,00% -

97,15% 97,21% 96,97% 91,67% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% -

1 96,05% 96,71% 95,76% 96,38% 96,99% 97,78% 95,55% 0,34% 90,70% 94,87% 87,50% 85,71% 80,00% 100,00% 100,00% 50,00% 0,00% 100,00% -

Podíl 82,34% 62,26% 20,07% 15,06% 1,75% 0,71% 0,46% 0,25% 0,11% 0,02% 0,02% 87,33% 65,98% 21,35% 10,11% 1,81% 0,72% 0,47% 0,25% 0,00% 0,02% 0,02%

tab. 74 ZZP - počty žádostí podle typu vlastníka pozemku

Vlastníkem pozemku, na kterém bylo zalesnění zemědělské půdy prováděno, byly z převážné většiny fyzické osoby, 15 % žádostí bylo podáno na pozemky ve vlastnictví obcí. Právě obce 93


byly těmi vlastníky, kteří způsobily významný pokles úspěšnosti počtu čerpaných žádostí v roce 2001. Následuje informace o finančních prostředcích rozdělených podle jednotlivých typů žadatelů a vlastníků. Stav

Žadatel Jediný vlastník Spoluvlastník Požadováno Nájemce Podnájemce Jediný vlastník Čerpáno Spoluvlastník [podíl] Nájemce Podnájemce

1998 32 861 323 8 109 197 554 151 90,34% 92,04% 85,84% -

1999 2000 40 138 669 64 102 097 10 485 911 15 864 054 1 146 575 1 794 516 7 980 90,88% 93,87% 91,80% 94,40% 10,14% 88,54% 100,00% -

2001 81 923 577 22 472 166 427 897 31 040 58,27% 96,31% 92,27% 0,00%

Podíl 78,25% 20,34% 1,40% 0,01% 75,56% 23,31% 1,12% 0,00%

tab. 75 ZZP - výše finančních prostředků podle typu žadatele

Z pohledu výše finančních prostředků se ještě zvýšil podíl jediných vlastníků, kteří čerpali více než ¾ všech finančních prostředků. Nájemci se podíleli pouze jedním procentem. Zde je také vidět, že pokles úspěšnosti čerpaných prostředků v roce 2001 se týkal výlučně jediných vlastníků pozemku.

Čerpáno [podíl]

Požadováno

Stav

Vlastník fyz.osoba (nepodnik.) fyz.osoba (podnikatel) obec právnická osoba sdružení s PS sdružení bez PS nadace apod. církev, řády a kongregace vysoká škola fyz.osoba (nepodnik.) fyz.osoba (podnikatel) obec právnická osoba sdružení s PS sdružení bez PS nadace apod. církev, řády a kongregace vysoká škola

1998 18 783 569 9 257 538 11 407 025 1 138 381 778 870 159 288

1999 18 611 010 13 305 962 17 049 981 2 154 896 537 788 108 888

2000 31 735 085 16 904 694 25 723 502 6 836 936 432 108 72 279 56 063

2001 44 179 001 23 285 652 30 733 820 5 959 034 555 871 14 781

10 610 95,01% 85,77% 86,60% 100,00% 86,51% 93,59% -

95,25% 85,89% 84,66% 93,11% 95,20% 100,00%

93,42% 93,45% 94,95% 93,37% 84,58% 100,00% 87,16% 100,00% -

126 521 92,90% 95,80% 1,44% 90,95% 100,00% 77,84%

0,00%

tab. 76 ZZP - výše finančních prostředků podle typu vlastníka

Údaje v tabulce jsou seřazeny sestupně podle celkové výše čerpaných prostředků. Nejvíce finančních prostředků bylo požadováno i čerpáno nepodnikajícími fyzickými osobami, na druhém místě ve výši požadovaných prostředků byly obce, které se však díky nepatrné úspěšnosti čerpaných prostředků v roce 2001 posunuly v jejich čerpání až za podnikající fyzické osoby. Pro přehlednost jsou rozdíly u podílů zobrazeny v následující tabulce.

94


Vlastník fyz.osoba (nepodnik.) fyz.osoba (podnikatel) obec právnická osoba sdružení s PS sdružení bez PS nadace apod. církev, řády a kongregace vysoká škola

Podíl na žádostech 65,98% 21,35% 10,11% 1,81% 0,47% 0,25% 0,02% 0,02% 0,00%

Podíl na požadovaných částkách 40,48% 22,42% 30,34% 5,75% 0,82% 0,13% 0,02% 0,00% 0,05%

Podíl na čerpaných částkách 46,13% 24,95% 21,35% 6,49% 0,91% 0,15% 0,02% 0,00% 0,00%

tab. 77 ZZP - porovnání podílů podle typu vlastnictví

Největší rozdíly byly mezi podíly na počtech žádostí a přiznaných resp. čerpaných částkách u nepodnikajících fyzických osob – zde byl celkový podíl na čerpaných částkách o 20 % menší než podíl na počtech žádostí, a to na úkor obcí, právnických osob a fyzických osob podnikajících. Na závěr je uveden výčet nejvýznamnějších žadatelů, těch, kteří za sledované období čerpali na tento dotační titul více než jeden milion korun. Žadatel Podstatzká-Lichtenstein Josefa Kolowrat-Krakovský František Sdružení zemědělců v Rosicích, spol. s r.o. Obec Bystřice pod Lopeníkem Obec Temelín Město Budišov nad Budišovkou Město Kutná Hora Čížek Jiří Cinková Denisa LESCUS Cetkovice,s.r.o. SILVA SERVIS a.s. Podstatzká-Lichtenstein Maria Město Chrastava Caltová Gabriela Hlávka Břetislav Lövy Jiří Pelčíková Hana Obec Petrovice

Čerpáno 3 747 660 3 355 960 3 124 383 2 508 152 2 471 656 2 060 820 1 813 950 1 776 343 1 739 752 1 598 778 1 562 746 1 548 030 1 429 501 1 390 234 1 343 060 1 183 273 1 056 543 1 015 002

Podíl 5,37% 4,81% 4,48% 3,59% 3,54% 2,95% 2,60% 2,55% 2,49% 2,29% 2,24% 2,22% 2,05% 1,99% 1,92% 1,70% 1,51% 1,45%

tab. 78 ZZP - významní žadatelé

Uvedení žadatelé čerpali v součtu téměř 50 % všech čerpaných prostředků.

95


10. Podpora lesního hospodářství prostřednictvím SFŽP SFŽP – Státní fond životního prostředí České republiky vznikl na základě zákona ČNR č.388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí, jako významný ekonomický nástroj ochrany životního prostředí. Forma podpory ochrany životního prostředí je obecně upravena Směrnicemi MŽP o poskytování finančních prostředků ze SFŽP ČR, podrobnosti jsou řešeny každoročními Přílohami ke Směrnici. SFŽP poskytuje dva typy finančních podpor – přímé (dotace, půjčky) nebo nepřímé (dotace úroku z úvěru). Podpora lesního hospodářství spadá do oblasti: Péče o přírodní prostředí, ochrana a využívání přírodních zdrojů, v jejímž rámci byl vypsán Program péče o přírodní prostředí. Cílem tohoto programu je podpora opatření k ochraně přírody a krajiny prováděná nad běžný rámec povinností vymezených zákonem č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, lesním zákonem č.289/1995 Sb. a zákonem č.334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Opatření byla podle charakteru řazena do dílčích programů: 1. zakládání prvků ÚSES. 2. Ošetřování stromů a regenerace alejí a parků. 3. Zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa. 4. Péče o zamokřená území a vodní plochy. 5. Realizace schválených plánů péče o zvláště chráněná území. 6. Výkup pozemků ve zvláště chráněných územích. 7. Realizace schválených záchranných programů zvláště chráněných rostlin a živočichů. 8. Program péče o půdu. 9. Program regenerace urbanizované krajiny. Kritéria pro výběr akcí k podpoře byla stanovena významem z hlediska ochrany přírody a krajiny a prioritou akce v rámci kraje, přičemž u titulu týkajícího se lesního hospodářství – zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa a k přírodě šetrné hospodaření v lesích – byla předmětem podpory úhrada nákladů spojených: - s podporou technických opatření sloužících k zabezpečení mimoprodukčních funkcí lesa, tj. hrazení bystřin, péče o přirozené neupravené lesní drobné toky, protierozní a protilavinová opatření. Podporu bylo možné poskytnout také poskytnout v lesích ve zvláště chráněných územích na obnovu turistických lesních cest a chodníků. - s nákupem přípravků k použití biologických metod ochrany lesa (feromony, bioagens) v lesích ve zvláště chráněných územích, - s opatřením k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, a to v dosažení druhové a prostorové skladby porostů odpovídající místním přírodním podmínkám podsadbou a dosadbou cílových melioračních lesních dřevin do lesních porostů, - s opatřením k obnově lesů poškozených imisemi na hřebenech Krušných hor, a to v dosažení druhové a prostorové skladby porostů odpovídající místním přírodním podmínkám, a to podsadbou a dosadbou cílových melioračních lesních dřevin do lesních porostů. Pro program péče o přírodní prostředí byla obecně výše podpory stanovena: - pro podnikatelské subjekty, státní podniky a fyzické osoby podnikající na 80 % prokázaných nákladů, přičemž nenávratná dotace může tvořit max. 40 % nákladů, - pro ostatní formou dotace 80 % prokázaných nákladů. 96


Pro vyhodnocení byly získány údaje z let 1998 – 2002. V tomto období bylo podáno celkem 51 žádostí na dotační titul číslo 3 s následujícím členěním podle regionů: Okres Děčín (NP České Švýcarsko) Chomutov Havlíčkův Brod Mladá Boleslav Písek Prachatice (NP a CHKO Šumava) Rychnov nad Kněžnou Trutnov (KRNAP) Znojmo (NP Podyjí) Žďár nad Sázavou

Počet žádostí 4 2 1 1 2 16 4 18 2 1

tab. 79 SFŽP - počty žádostí podle okresů (1998 – 2002)

Údaje ukazují, že celkem 40 žádostí (tj. 78,4 %) bylo podáno na akce prováděné v národních pracích České republiky. Celkovou výši finančních prostředků ukazuje následující tabulka. Požadovaná Přiznáno Rozhodnutím Skutečně Přiznáno / Čerpáno / dotace ministra čerpáno Požadováno Požadováno 414 535,1 342 736,7 266 712,1 82,68% 64,34%

Čerpáno / Přiznáno 77,82%

tab. 80 SFŽP - celkové výše finančních prostředků za léta 1998 - 2002 v tis. Kč

Jak ukazuje tabulka, byla úspěšnost přiznaných prostředků poměrně vysoká – větší než 80 %. Úspěšnost čerpaných prostředků je třeba chápat jako údaj informativní, protože k uvolňování finančních prostředků nedochází vždy v roce podání (ani schválení) žádosti, ale podle situace i v několika následujících letech, proto na některé schválené projekty byla či bude podpora realizována až po sledovaném období. Rozložení čerpaných prostředků v jednotlivých letech ukazuje následující tabulka. Rok 1998 1999 2000 2001 2002

Čerpáno [tis. Kč] 50 953,4 29 114,2 55 596,7 33 558,8 97 489,0

tab. 81 SFŽP - výše čerpaných finančních prostředků

97


2002

2001

2000

1999

1998

0%

20% Děčín (NP České Švýcarsko) Mladá Boleslav Rychnov nad Kněžnou Žďár nad Sázavou

40% Chomutov Písek Trutnov (KRNAP)

60%

80% Havlíčkův Brod Prachatice (NP a CHKO Šumava) Znojmo (NP Podyjí)

100%

Graf 31 SFŽP - podíly regionů na čerpaných prostředcích

Je vidět, že výše uvolněných finančních prostředků v jednotlivých letech velmi kolísala. Výše uvedené finanční prostředky jsou v následujícím grafu doplněny rozdělením na jednotlivé regiony. Většina finančních prostředků byla čerpána KRNAPem či NP Šumava. NP České Švýcarsko vznikl až v roce 2000, proto zde v letech předchozích žádné prostředky čerpány nebyly. Na závěr je provedeno porovnání podílů regionů na počtech žádostí a čerpaných prostředcích. Region Trutnov (KRNAP) Prachatice (NP a CHKO Šumava) Děčín (NP České Švýcarsko) Písek Havlíčkův Brod Znojmo (NP Podyjí) Mladá Boleslav Rychnov nad Kněžnou Chomutov Žďár nad Sázavou

Podíl žádostí 35,29% 31,37% 7,84% 3,92% 1,96% 3,92% 1,96% 7,84% 3,92% 1,96%

Podíl čerpaných prostředků 49,65% 47,06% 1,32% 0,45% 0,43% 0,42% 0,24% 0,19% 0,15% 0,10%

tab. 82 SFŽP - porovnání podílů

98


KRNAP a NP a CHKO Šumava byly nejvýznamnějšími žadateli – dohromady podali 66,7 % žádostí – a především nejvýznamnějšími subjekty, které finance čerpali – celkem 96,7 %. Všechny národní parky v souhrnu čerpaly dokonce 98,45 % všech čerpaných prostředků. V souvislosti s lesním hospodářstvím je možno zmínit skutečnost, že ve sledovaném období byly ze SFŽP uvolněny také prostředky v rámci záchranného programu zvláště chráněných druhů - tetřeva hlušce.

99


11. Program péče o krajinu Program péče o krajinu je programem vyhlašovaným Ministerstvem životního prostředí, přičemž organizace programu byla realizována Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR, Správou chráněných krajinných oblastí a národními parky. Ve sledovaném období byla předmětem podpory ochrana krajiny proti erozi (A), udržení kulturního stavu krajiny (B) a podpora druhové rozmanitosti (C). V rámci těchto titulů byly vyhlašovány vždy dva až tři podtituly. Lesního hospodářství se výslovně týká pouze jeden podtitul ze skupiny podpora druhové rozmanitosti, a to: Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích, zejména zlepšení druhové a prostorové skladby lesa, zajištění geneticky a stanovištně odpovídajícího osiva a sadbového materiálu (v letech 2000 a 2001), od roku 2002 byl podtitul přejmenován na Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích ve vymezeném ÚSES. V následujících tabulkách je zobrazen počet akcí, které byly z tohoto programu podpořeny, a dále výše finančních prostředků, vše rozděleno podle toho, zda šlo o akce ve volné krajině či maloplošných zvláště chráněných územích (AOPK), chráněných krajinných oblastech (SCHKO) nebo v jednotlivých národních parcích.

2002

2001

2000

Rok Dotační titul AOPK SCHKO KRNAP NP Šumava NP Podyjí NP Č. Švýcarsko Celkem A 287 56 14 18 3 6 384 B 442 177 450 28 3 0 1100 C 115 94 6 3 0 10 228 z toho C-les 4 63 0 0 0 5 72 tj. z C 1,75% 27,63% 0,00% 0,00% 0,00% 2,19% 31,58% tj. z celku 0,23% 3,68% 0,00% 0,00% 0,00% 0,29% 4,21% A B C z toho C-les tj. z C tj. z celku A B C z toho C-les tj. z C tj. z celku

310 50 461 160 126 116 5 83 1,95% 32,42% 0,28% 4,61% 164 27 356 119 57 45 1 13 0,95% 12,38% 0,10% 1,27%

34 489 6 0 0,00% 0,00% 12 221 1 0 0,00% 0,00%

0 30 5 2 0,78% 0,11% 0 11 1 1 0,95% 0,10%

1 4 0 0 0,00% 0,00% 1 4 0 0 0,00% 0,00%

2 2 3 0 0,00% 0,00% 0 1 1 0 0,00% 0,00%

397 1146 256 90 35,16% 5,00% 204 712 105 15 14,29% 1,47%

tab. 83 PPK - počty žádostí

Z hodnot je patrné, že počet žádostí podaný na podtitul týkající se lesního hospodářství byl v poměru k celkovému počtu velmi malý, v roce 2002 nedosáhl ani 1,5 %, v tomto roce došlo však u všech titulů k výraznému poklesu počtu žádostí oproti roku předešlému. Opatření k podpoře přírodě blízkého hospodaření v lesích byla z převážné většiny realizována v chráněných krajinných oblastech, v národních parcích bylo za celé sledované období 3 let podpořeno z tohoto programu pouze 8 akcí.

100


2002

2001

2000

Rok Dotační titul A B C z toho C-les tj. z C tj. z celku A B C z toho C-les tj. z C tj. z celku A B C z toho C-les tj. z C tj. z celku

AOPK SCHKO KRNAP NP Šumava NP Podyjí NP Č. Švýcarsko Celkem 50 372 6 763 5 634 6 000 486 1 000 70 255 17 309 8 099 5 410 2 000 62 0 32 880 19 404 7 423 955 1 500 0 1 000 30 282 240 5 335 0 0 0 600 6 175 0,79% 17,62% 0,00% 0,00% 0,00% 1,98% 20,39% 0,18% 4,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,45% 4,63% 37 893 6 527 5 144 0 60 590 50 214 20 515 5 498 6 020 2 000 234 200 34 467 20 713 7 522 729 7 500 0 500 36 964 324 5 223 0 6 000 0 0 11 547 0,88% 14,13% 0,00% 16,23% 0,00% 0,00% 31,24% 0,27% 4,29% 0,00% 4,93% 0,00% 0,00% 9,49% 16 480 2 008 4 033 0 100 0 22 621 14 923 3 539 1 892 800 125 150 21 429 5 723 2 720 75 1 300 0 450 10 268 8 843 0 1 300 0 0 2 151 0,08% 8,21% 0,00% 12,66% 0,00% 0,00% 20,95% 0,01% 1,55% 0,00% 2,39% 0,00% 0,00% 3,96%

tab. 84 PPK - výše finančních prostředků v tis. Kč

V tabulce uvedené finanční prostředky jsou vyjádřeny v 1000 Kč, přičemž se jedná o skutečně realizované projekty. Mezi roky 2001 a 2002 došlo k významnému poklesu finančních prostředků plynoucích od AOPK i SCHKO. V chráněných krajinných oblastech se jednalo o menší akce (např. v roce 2001 bylo čerpáno průměrně 63 tisíc Kč na jednu akci). U národních parků bylo provedeno celkem pouze 8 akcí, z toho 5 drobných v NP Č. Švýcarsko v roce 2000 a 3 velké akce v NP Šumava (celkem 7 300 000 Kč). Především díky těmto třem velkým akcím byly v roce 2001 a 2002 podíly čerpaných prostředků o několik procent vyšší než podíly počtu akcí týkajících se lesa.

101


12. Program stabilizace lesa v Jizerských horách Ze státního rozpočtu byly od roku 1998 vynakládány finanční prostředky také na opatření prováděná za účelem zvýšení ekologické stability lesních porostů a k provádění kompenzačních opatření v Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a na Ještědu, a to na základě usnesení vlády ČR č. 274/1997. Žádosti podané pro oblast CHKO Jizerské hory byly v kompetenci Správy chráněných krajinných oblastí ČR, pro oblast Ještědu v kompetenci AOPK ČR. Podrobnosti byly každoročně řešeny Metodickým pokynem Ministerstva životního prostředí ČR. Plocha zájmového prostoru na lesním půdním fondu byla 7820 ha pro CHKO Jizerské hory a 1530 ha pro oblast Ještědu. Je třeba zdůraznit, že výše uvedené nařízení vlády bylo vydáno také v souvislosti s tehdy uvažovanou přípravou mistrovství světa v klasickém lyžování, kdy finančně podpořeny měly původně být pouze ty projekty a ta opatření, jejichž cílem byla stabilizace imisně zatížených lesních porostů v zájmovém prostoru související právě s uvažovanou přípravou MS v klasickém lyžování – a to zvýšením druhové a prostorové rozrůzněnosti lesa pro trvalou provozuschopnost sportovišť. Z rozpočtu MŽP bylo na uvedený dotační titul uvolněno ročně jeden až dva miliony korun na krytí 100 % nákladů na realizovaná opatření. Rok AOPK [Kč] SCHKO [Kč] Celkem [Kč] 1998 10 363 000 10 363 000 1999 2 837 000 7 761 000 10 598 000 2000 1 161 000 4 171 000 5 332 000 2001 1 565 000 3 960 000 5 525 000 2002 988 000 3 958 000 4 946 000 tab. 85 Jizerské hory - výše přiznané dotace v Kč

Například v roce 2001 byla v rámci uvedené částky 1,565 mil. Kč za AOPK provedena výsadba 6475 kusů jedle bělokoré, 14130 ks. buku lesního a 6920 ks. smrku ztepilého, dále instalace 1805 ks. individuálních oplocení a výstavba osmi malých oplocenek na ploše 1,71 ha o délce oplocení 1,855 km.; provedeny byly také stavební práce na opravě lesních cest v délce 776 a 1180 metrů.

102


13. Podpora podnikatelské činnosti Nejvýznamnějším subjektem podporujícím podnikatelskou činnost v lesním hospodářství je Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. PGRLF je akciová společnost se 100 % vlastnictvím státu. Podpory poskytuje ve formě garance jistiny úvěru a dotaci části úroků z úvěru, přičemž tyto se řídí Pokyny pro poskytování podpor prostřednictvím PGRLF, a.s. Některé programy se lesního hospodářství týkají přímo, některé zprostředkovaně (zemědělci současně vlastnící i les). Obecně je možno programy rozdělit do dvou skupin: - Provoz - jedná se o program krátkodobé podpory řešení sezónních výkyvů financování provozních výdajů, - Investice - program podpory podnikání zaměřený na realizaci zejména dlouhodobých investičních záměrů s ohledem na restrukturalizaci a zvýšení efektivnosti. Ve sledovaném období (pouze do roku 1998) byl navíc vypsán jeden program přímo pro podnikatele v lesním hospodářství s názvem Lesy. Žadatelem o podporu musí být podnikatelský subjekt se zemědělskými či lesními činnostmi zapsanými v obchodním rejstříku nebo podnikatelský subjekt oprávněný vykonávat tyto činnosti podle živnostenského zákona nebo rolník registrovaný obecním úřadem podle zákona o samostatně hospodařících rolnících nebo školní podniky univerzit. U žadatele přihlašujícího se k programům Fondu musí tvořit příjmy ze zemědělské prvovýroby a lesní činnosti více než 50 % celkových příjmů a tento poměr musí zůstat zachován i po uskutečnění záměru. Vyhodnocení je v další části rozděleno podle let na období do roku 1998 – vyjádřeno jako součet a samostatně léta následující. Následující tabulka zobrazuje informace o počtech žádostí. Rok Počet žádostí Počet schválených žádostí Úspěšnost žádostí 1994 - 1997 292 261 89,38% 1998 60 51 85,00% 1999 29 27 93,10% 2000 39 34 87,18% 2001 46 45 97,83% 2002 36 35 97,22% Celkem 502 453 90,24% tab. 86 PGRLF - počty žádostí

Je vidět, že úspěšnost žádostí byla za celou dobu existence PGRLF velmi vysoká, neschváleno zůstalo pouze necelých 10 %. Mezi jednotlivými roky není u úspěšnosti patrna žádná významná tendence růstu či poklesu. Ve sledovaném období od roku 1998 byl největší počet žádostí podán v roce 1998, tedy v době existence programu Lesy. Celkem bylo od roku 1994 schváleno 453 žádostí, což je ovšem v porovnání s množstvím podnikatelských subjektů v lesním hospodářství poměrně málo. Následující tabulka informuje o výši celkově podpořených úvěrů.

103


Rok Podpořené úvěry celkem 1994 - 1997 990 1998 268 1999 107 2000 172 2001 190 2002 195 Celkem 1922 tab. 87 PGRLF - celková výše podpořených úvěrů v mil. Kč

mil Kč

Tabulka ukazuje, že za dobu existence Fondu byly podpořeny úvěry v celkové hodnotě téměř dvou miliard korun. V letech 1998 – 2002 byly podpořeny úvěry ve výši 932 mil Kč (tj. 48,5% celkové výše), z toho připadla největší část na rok 1998 (program Lesy), poté došlo k výraznému poklesu a od roku 1999 dále k opětovnému pozvolnému růstu (viz graf). Následující tabulka a graf ukazují vlastní jednotlivé formy podpor poskytnuté podnikatelům v lesním hospodářství.

300

250

200

150

100

50

0 1998

1999

2000

2001

2002

Graf 32 PGRLF - výše podpořených úvěrů v letech 1998 - 2002

Rok Dotace úroků Garance úvěru Dospělé záruky 1994 - 1997 280 494 23 1998 60 54 0 1999 19 13 12 2000 21 12 25 2001 24 1 6 2002 37 7 5 Celkem 441 581 71 tab. 88 PGRLF - výše jednotlivých forem podpor v mil. Kč

104


mil Kč

Dotace úroků z úvěru zcela odpovídá tendenci u celkové výše podpořených úvěrů. Celkové záruky poskytnuté Fondem dosáhly výše 581 mil Kč, přičemž 85 % garancí bylo poskytnuto v prvních letech existence fondu (1994-1997), přičemž právě toto (nadměrné) poskytování garancí mělo za následek velký rozsah dospělých záruk od roku 1999. 60

50

40

30

20

10

0 1998

1999

Dotace úroků

2000

2001

2002

Garance úv ěru

Dospělé záruky

Graf 33 PGRLF - výše jednotlivých forem podpor v letech 1998 - 2002

V roce 2000 byly dospělé záruky dvakrát větší než poskytnuté garance, v roce 2001 dokonce šestkrát větší. V posledních letech jsou garance za úvěry poskytovány pouze v omezeném rozsahu, podpořené úvěry byly čerpány především na nákup nových strojů a zařízení – tedy v rámci programu Investice. Protože lesní hospodářství je bezprostředně svázáno s navazujícím dřevozpracujícím průmyslem, je v následující části pro úplnost zobrazena výše podpory v tomto odvětví. Dřevozpracující průmysl je sektorem, ve kterém je možno získat finanční podporu v rámci zákona č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. Na jeho základě poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu finanční podpory prostřednictvím Programu podpory malého a středního podnikání v ČR. V následující tabulce je zobrazena výše podpor, která z uvedeného programu plynula v letech 1997 – 2000 do sektoru dřevozpracujícího průmyslu. Počet

1997 objem záruk

dospělé Počet

1998 objem záruk

dospělé Počet

1999 objem záruk

dospělé Počet

2000 objem záruk

dospělé

Zvýhodněné úvěry

2

3,6

-

3

9,9

-

7

24,8

-

23

61

-

Dotace úroků Zvýhodněné záruky za úvěry

45

36,3

-

18

15,9

-

19

16,7

-

16

7,1

-

28

83,2

21,8

12

29,5

7,3

18

67

16,3

16

34,3

7,4

tab. 89 MSP - formy a výše podpor dřevozpracujícího průmyslu v mil. Kč

Do dřevozpracujícího průmyslu plynulo v jednotlivých letech 2 až 6 procent celkové podpory poskytnuté z Programu podpory malého a středního podnikání.

105

Makroekonomické souvislosti

14. Makroekonomické souvislosti V této kapitole jsou uvedeny základní charakteristiky stavu lesů a lesního hospodářství v České republice a jejich vztah k makroekonomickým ukazatelům a státnímu rozpočtu. Rozloha lesů v ČR Lesy v naší republice zaujímají zhruba jednu třetinu území, přičemž jejich rozloha se meziročně mírně zvyšuje. Přesné údaje, včetně vlastnické struktury, jsou zobrazeny v následující tabulce. v tom lesy Lesní pozemky Rok soukromých celkem státní měst a obcí ostatních majitelů fyzických osob 1993 2 628 628 2 015 628 235 950 346 550 30 500 1994 2 629 502 1 891 557 278 980 396 415 62 550 1995 2 630 129 1 859 357 293 715 399 348 77 709 1996 2 630 993 1 753 485 315 070 494 938 67 500 1997 2 631 802 1 736 248 331 160 504 818 59 576 1998 2 633 819 1 710 663 342 080 521 006 60 070 1999 2 634 470 1 695 546 344 223 534 606 60 095 2000 2 637 290 1 683 540 358 853 547 182 47 715 2001 2 638 917 1 649 852 379 843 558 576 50 646 2002 2 643 058 1 627 751 390 981 567 606 56 720 tab. 90 Makro - rozloha lesů v ČR včetně vlastnické struktury v hektarech

Údaje v tabulce jsou platné vždy k 31.12. daného roku a byly získány ze Statistických ročenek České republiky. Názornější zobrazení podílů jednotlivých typů vlastníků ukazuje následující graf. V následující tabulce je vyčíslen nárůst rozlohy lesů v hektarech a to včetně podílu, kterým se

2002 2001 2000 1999 1998 1997 1996 1995 1994 1993 0%

10%

20%

státní

30%

měst a obcí

40%

50%

60%

70%

soukromých fyzických osob

80%

90%

100%

ostatních majitelů

Graf 34 Makro - vývoj podílů jednotlivých typů vlastníků lesů

na zvětšování rozlohy lesů podílelo státem dotované zalesňování zemědělské půdy. 106


Rok 1994 1995 1996 1997 199814 1999 2000 2001 2002

Celkový nárůst proti předchozímu roku Zalesněná zemědělská půda [ha] [ha] 874 287 627 567 864 650 809 433 2 017 403 651 493 2 820 908 1 627 1091 4 141 1203

Podíl 32,84% 90,43% 75,23% 53,52% 19,98% 75,73% 32,20% 67,06% 29,05%

tab. 91 Makro - podíl zalesněné zemědělské půdy na růstu rozlohy lesů

Meziroční nárůst rozlohy lesů se pohyboval v řádu setin procenta, nejvyšší byl mezi lety 2001 a 2002 (0,16 %). Z tabulky je dále vidět, že podíl dotované zalesněné zemědělské půdy byl minimálně dvacetiprocentní, v některých letech přesahoval i 75 %. Makroekonomické ukazatele V následující tabulce jsou zobrazeny vybrané makroekonomické ukazatele a jejich vývoj v posledním desetiletí. Údaje byly získány ze Statistické ročenky 2003. U vhodných ukazatelů je také zobrazen podíl týkající se lesního hospodářství. Podíl LH na HDP byl v posledních letech ustálený, pohyboval se kolem 0,6 - 0,7 %. Výrazně se snížil počet pracovníků v LH, podíl na celkovém počtu pracovníků v NH poklesl z 0,9 na 0,5 %. Průměrná mzda v LH se v posledních letech pohybovala na úrovni 80 – 85 % průměrné mzdy v národním hospodářství.

14

Rozdíl v celkové výměře v roce 1998 je způsoben změnou hranic se Slovenskem a obnovou katastrálního operátoru v jiné souřadnicové soustavě.

107

Ukazatel Hrubý domácí produkt (předchozí rok = 100)

Měřicí jednotka

1990 1992

mld. Kčs/Kč, b.c.

626,2

1994

842,6 1 020,3 1 182,8

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

1 381,0

1 567,0

1 679,9

1 839,1

1 902,3

1 984,8

2 175,2 2 275,6

102,2

105,9

104,3

99,2

99,0

100,5

103,3

103,1

102,0

mld. Kč

446,6

503,9

578,4

634,4

665,3

709,3

743,9

780,7

851,1

906,8

z toho státní rozpočet

mld. Kč

348,8

388,7

428,4

461,4

486,0

521,1

545,8

574,8

602,8

659,3

z toho územní samosprávné celky

mld. Kč

91,9

112,2

130,0

163,8

145,3

157,2

165,6

181,8

192,4

236,6

mld. Kč

420,0

494,6

573,6

638,7

685,1

737,5

755,0

842,7

903,3

918,6

z toho státní rozpočet

mld. Kč

344,1

373,9

431,8

466,7

503,5

546,8

580,6

626,6

669,5

705,2

z toho územní samosprávné celky

mld. Kč

89,6

112,1

132,3

171,1

150,1

155,7

147,1

184,3

203,6

240,9

Výdaje konsolid. vládního

Míra inflace

99,5

1995

100,1

Příjmy konsolidovaného vládního sektoru

%, s. c.

1993

nárůst, %

9,7

11,1

20,8

10,0

9,1

8,8

8,5

10,7

2,1

3,9

4,7

1,8

%

0,73

2,57

3,52

3,19

2,93

3,52

5,23

7,48

9,37

8,78

8,90

9,81

tis. osob

4 965

5 000

5 128

5 157

5 055

4 986

4 864

4 856

4 871

4 852

Prům. hrubá měsíční nomin. mzda v nár. hosp.

Kč

5 904

7 004

8 307

9 825

10 802

11 801

12 797

13 614

14 793

15 857

Podíl LH na HDP

%

0,7

0,8

0,7

0,6

0,7

0,6

0,7

0,7

0,6

.

Podíl zaměstnanců v LH

%

0,9%

0,9%

0,9%

0,8%

0,7%

0,7%

0,7%

0,7%

0,6%

0,5%

Počet pracovníků v LH

tis. osob

44,8

45,4

44,6

41,5

36,7

34

33,3

32,3

29,8

25,7

Prům. hrubá měsíční nominální mzda v LH

Kč

5652

6346

7153

7737

8547

9981

10926

11491

12109

12772

tj. LH z průměrné mzdy

%

95,7%

90,6%

86,1%

78,7%

79,1%

84,6%

85,4%

84,4%

81,9%

80,5%

Míra nezaměstnanosti Průměrný počet pracovníků v nár. hosp.

tab. 92 Makro - vybrané základní makroekonomické ukazatele

0,8

1,1


14.1. Podíl lesního hospodářství na veřejných příjmech V této části jsou údaje za lesní hospodářství (podrobně vyhodnocené v kapitole Veřejné příjmy a lesní hospodářství) srovnány s některými veřejnými příjmy za celou Českou republiku. V následující tabulce jsou zobrazeny základní charakteristiky příjmové stránky státního rozpočtu v letech 2000 až 2002. Ukazatel Příjmy celkem [mil. Kč] Daňové příjmy (daně, poplatky, pojistné) celkem daně z příjmů fyzických osob daně z příjmů právnických osob daň z přidané hodnoty spotřební daně správní a soudní poplatky daně a poplatky z provozu motorových vozidel15 z toho silniční daň z toho poplatek za užívání dálnic a silnic dálničního typu poplatky za znečišťování životního prostředí clo daň dědická, darovací a z převodu nemovitostí pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění... z toho pojistné na důchodové pojištění ostatní daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy z toho příjmy z prodeje investičního majetku Přijaté dotace

2000

2001

2002

586 208 559 497 34 732 52 275 145 908 70 878 4 834 7 296 5 587 1 709 13 612 5 974 222 176 170 457 1 812 14 935 366 351 11 410

626 216 598 925 78 588 68 877 121 174 65 810 5 018 656 10 015 6 421 242 320 185 953 46 25 971 511 508 808

704 967 628 032 82 110 76 913 118 380 68 607 5 064 676 9 775 7 858 258 513 198 424 136 47 900 1 445 1 444 27 591

tab. 93 Makro - příjmy státního rozpočtu v mil. Kč

V následující tabulce je provedeno vyhodnocení pro daň z přidané hodnoty. Daň z přidané hodnoty 2000 2001 2002 Státní rozpočet [mil. Kč] 145 908 121 174 118 380 Lesní hospodářství [mil. Kč] 1 951 1 925 1 621 Podíl LH na celkové DPH 1,34% 1,59% 1,37% tab. 94 Makro - podíl lesního hospodářství na DPH

Z údajů vyplývá, že podnikatelé v oblasti lesního hospodářství se na výběru daně z přidané hodnoty nepodílely příliš velkou měrou, ve sledovaném období se podíl pohyboval v rozmezí 1,3 až 1,6 %. Následuje zhodnocení daní z příjmu, nejprve pro daň z příjmu právnických osob. Daň z příjmu právnických osob 2000 2001 2002 Státní rozpočet [mil. Kč] 52 275 68 877 76 913 Lesní hospodářství [mil. Kč] 512 461 370 Podíl LH na celkové DPPO 0,98% 0,67% 0,48% tab. 95 Makro - podíl lesního hospodářství na DPPO

15

Od roku 2001 jsou příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury.

109


Příjem státního rozpočtu z DPPO meziročně výrazně rostl, situace v lesním hospodářství však byla zcela opačná, proto i podíl během sledovaného období velmi poklesl – z jednoho na půl procenta. Daň z příjmu fyzických osob 2000 2001 2002 Státní rozpočet [mil. Kč] 34 732 78 588 82 110 Lesní hospodářství [mil. Kč] 407 369 348 Podíl LH na celkové DPFO 1,17% 0,47% 0,42% tab. 96 Makro - podíl lesního hospodářství na DPFO

Podíl lesního hospodářství na příjmech z daně z příjmu fyzických osob během tří sledovaných let také poklesl – na méně než polovinu, což však bylo způsobeno především velmi výrazným zvýšením příjmu státního rozpočtu mezi lety 2000 a 2001. Další srovnání je možno provést pro daň darovací, dědickou a z převodu nemovitostí. Daň darovací, dědická a z převodu nemovitostí 2000 2001 2002 Státní rozpočet [mil. Kč] 5 974 6 421 7 858 Lesní hospodářství [mil. Kč] 22 44 36 Podíl LH na celkové DDDPN 0,37% 0,69% 0,45% tab. 97 Makro - podíl lesního hospodářství na DPDDPN

Celkové státní příjmy z této daně pravidelně rostly, v lesním hospodářství byla situace nevyrovnaná, čemuž také odpovídá podíl LH na výběru této daně. Pro úplnost je zde vyhodnocena i daň silniční, a to i přesto, že (viz. výše) byl od roku 2001 výnos této daně příjmem Státního fondu dopravní infrastruktury a ne státního rozpočtu. Daň silniční 2000 2001 2002 Státní rozpočet, SFDI [mil. Kč] 5 587 Lesní hospodářství [mil. Kč] 78 72 61 Podíl LH na celkové DS 1,40% tab. 98 Makro - podíl lesního hospodářství na DS

Při srovnání jednotlivých podílů je vidět, že silniční daň se na celkovém výběru dané daně podílela největším podílem.

110


14.2. Podíl lesního hospodářství na veřejných výdajích - rozpočet I zde jsou nejprve zobrazeny údaje týkající se celkových výdajů státního rozpočtu. Subjekt

1998

1999

2000

2001

2002

Kancelář prezidenta republiky Poslanecká sněmovna Parlamentu Senát Parlamentu Úřad vlády České republiky Bezpečnostní informační služba Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Národní bezpečnostní úřad Kancelář Veřejného ochránce práv Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo pro místní rozvoj Grantová agentura České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy a spojů Český telekomunikační úřad Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo spravedlnosti Úřad pro státní informační systém16 Úřad pro ochranu osobních údajů Úřad průmyslového vlastnictví Český statistický úřad Český úřad zeměměřický a katastrální Komise pro cenné papíry Český báňský úřad Energetický regulační úřad Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Ústavní soud Akademie věd České republiky Rada ČR pro rozhlasové a televizní vysílání Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Okresní úřady Nejvyšší kontrolní úřad Státní dluh Operace státních finančních aktiv Všeobecná pokladní správa

319 884 839 071 664 887 185 155 688 150 3 770 944 36 877 065 9 196 861 191 025 440 26 093 382 2 541 703 4 863 466 871 301 6 939 243 23 579 445 15 855 269 61 722 662 4 073 535 5 970 846 10 096 858 77 546 92 183 576 704 1 725 356 64 381 35 397 66 526 2 147 124 28 631 1 460 977 186 605 268 135 123 730 268

348 506 820 929 663 206 301 571 749 400 4 135 560 41 483 900 172 922 10 545 773 209 778 064 28 420 417 3 158 973 7 475 617 965 414 8 696 787 30 793 672 17 962 108 68 999 208 4 852 236 5 465 384 11 559 212 71 148 108 436 810 256 1 939 623 95 834 99 975 37 976 69 642 2 410 327 32 244 1 392 028 194 363 333 655 140 182 634

324 151 869 616 594 653 382 865 744 564 4 184 825 43 952 500 202 157 10 350 157 224 268 710 30 332 599 3 136 102 7 236 108 1 012 735 9 517 297 27 294 652 16 652 453 70 814 980 5 059 556 5 509 067 13 083 579 76 118 110 943 1 084 861 2 005 402 103 552 100 189 63 011 70 218 2 779 280 32 988 1 711 908 223 350 318 975 143 131 879

312 737 896 495 483 300 361 224 873 591 4 596 057 45 078 319 544 274 152 554 12 022 341 238 538 952 35 705 007 3 142 099 6 438 298 1 072 735 9 531 497 3 595 847 246 578 13 920 360 80 458 372 5 157 053 4 883 331 13 548 061 65 565 76 446 130 887 2 308 394 2 015 315 100 310 116 674 57 422 70 220 3 047 532 30 480 1 970 396 272 886 34 272 599 336 796 21 329 000 33 259 300 104 157 996

292 696 991 439 638 033 407 372 817 944 4 592 825 47 505 502 225 993 80 872 11 924 249 261 128 708 39 332 287 3 117 986 4 145 741 1 074 478 8 461 424 4 256 534 255 762 12 924 416 81 242 315 4 879 882 9 611 658 15 259 520 64 123 74 400 135 487 904 308 2 024 683 103 333 121 491 114 955 61 549 77 720 3 140 527 36 387 1 753 340 285 782 33 938 942 364 164 21 996 034 42 382 092 115 875 704

Celkem

536 635 000

605 127 000

627 336 000

685 177 300

736 622 657

tab. 99 Makro - výdaje státního rozpočtu podle kapitol v tis. Kč

16

Od roku 2001 Úřad pro veřejné informační systémy.

111


Ve výše uvedené tabulce jsou celkové plánované výdaje státního rozpočtu rozděleny podle kapitol (jednotlivých subjektů) tak, jak byly uvedeny v jednotlivých zákonech o státním rozpočtu pro ten který konkrétní rok; údaje jsou v tisících korun. Podrobněji ukazuje podíly ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí následující graf.

3,5%

3,0%

2,5%

2,0%

1,5%

1,0%

0,5%

0,0% 1998

1999 Ministerstvo životního prostředí

2000

2001

2002

Ministerstvo zemědělství

Graf 35 Makro - podíly MZe a MŽP na výdajích státního rozpočtu

Podíl ministerstva zemědělství na výdajích státního rozpočtu se postupně snižoval, z necelých třech na jedno a tři čtvrtě procenta, podíl ministerstva životního prostředí byl ještě podstatně menší – okolo půl procenta. V následující části jsou podrobněji rozděleny výdaje obou ministerstev. Typy výdajů mezi sebou v jednotlivých letech ne zcela korespondují, některé typy výdajů byly v příloze zákona o státním rozpočtu uvedeny samostatně, v některých letech ale byly tytéž kapitoly součástí kapitoly jiné. U výdajů ministerstva životního prostředí došlo mezi roky 1998 a 1999 k jejich výraznému nárůstu, v následujících letech byla jejich výše poměrně vyrovnaná (viz. následující graf). Program péče o krajinu, z něhož byly ve sledovaném období podporovány i akce související s lesním hospodářstvím, se na celkových výdajích MŽP podílel 6 – 8 procenty (podrobnosti o podílu akcí souvisejících s LH na celkovém programu jsou podrobněji zhodnoceny v kapitole Program péče o krajinu).

112

Výdaje MŽP Jednotné dílčí ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci z toho: platy zaměstnanců Povinné pojistné placené zaměstnavatelem Převod fondu kulturních a sociálních potřeb Výdaje účelově určené na financování investičního majetku Specifické dílčí ukazatele Výdaje na výzkum a vývoj celkem v tom: institucionální prostředky účelové prostředky Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě z toho: platy zaměstnanců ve státní správě Rozvojová zahraniční pomoc Program péče o krajinu Sanace lokalit po Sovětské armádě Dotace občanským sdružením Příspěvky zoologickým zahradám Příspěvky na činnost národních parků KRNAP, Šumava, Podyjí a Č. Švýcarsko Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU Zajištění přípravy na krizové situace podle § 25 krizového zákona Mezinárodní konference - 7. mezinárodní seminář UNEP o čistší produkci Celkové výdaje tab. 100 Makro - typy výdajů MŽP v tis. Kč

1998

1999

2000

2001

2002

233 408 231 317 81 694 4 627 633 874

270 563 267 331 94 697 5 347 927 270

327 747 324 515 114 712 6 490 770 946

332 796 329 419 116 581 6 588 892 095

411 727 406 634 144 104 8 133 672 947

296 756 153 338 143 418 153 463 152 364 0 151 000 88 290 0 151 841 26 620 2 541 703

340 996 188 578 152 418 178 436 176 275 0 241 000 88 290 19 350 55 000 273 890 26 620 3 158 973

412 556 211 207 201 349 227 597 225 436 0 223 000 75 046 19 125 70 105 263 085 26 620 3 136 102

412 556 412 556 201 707 201 707 210 849 210 849 228 140 287 964 225 882 285 327 0 0 238 105 75 046 19 350 19 350 55 000 280 452 34 700 34 700 134 932 457 262 780 715 5 000 3 142 099 3 117 986


Miliardy Kč 3,2

3,0

2,8

2,6

2,4

2,2

2,0 1998

1999

2000

2001

2002

Graf 37 Makro - výdaje MŽP

U ministerstva zemědělství došlo mezi roky 1998 a 1999 k nárůstu plánovaných výdajů, v následujících letech ale naopak k opětovnému poklesu.

Miliardy Kč 18

17

16

15

14

13

12 1998

1999

2000

2001

2002

Graf 36 Makro - výdaje MZe

114

1998

Výdaje MZe Jednotné dílčí ukazatele Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci z toho: platy zaměstnanců Povinné pojistné placené zaměstnavatelem Převod fondu kulturních a sociálních potřeb Výdaje na financování programů reprodukce majetku. Specifické dílčí ukazatele Výdaje na výzkum a vývoj celkem v tom: institucionální prostředky účelové prostředky Platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci ve státní správě z toho: platy zaměstnanců ve státní správě Rozvojová zahraniční pomoc Podpora agrokomplexu celkem* Podpora lesnímu hospodářství Podpora vodnímu hospodářství Stát. podp. zdrav. postiž. občanům na bezlep. a bezbílk. potraviny Prostředky na činnost učňovských zařízení Neinvestiční transfery mezinárodním organizacím Výdaje na realizaci Národního programu přípravy ČR na členství v EU Zajištění přípravy na krizové situace podle zákona č. 240/2000 Sb. Celkové výdaje

1999

2000

916 807 911 241 320 882 18 225 2 058 815

1 056 332 1 049 347 369 716 20 987 3 141 567

1 085 842 1 078 857 380 045 21 577 2 586 022

436 253 153 422 282 831 783 732 779 259 0 8 478 000 930 000 277 510

441 668 179 747 261 921 911 210 905 405 0 9 449 000 695 000 309 926 7 000 1 438 208 2 300

481 668 180 054 301 614 946 065 940 260 0 8 562 510 600 000 285 940 7 000 1 690 000 2 300

1 465 400 2 300

15 855 269 17 962 108 16 652 453

tab. 101 Makro - typy výdajů MZe v tis. Kč * v tom: podpůrné programy - podle § 2 odst. 1 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a zásad Ministerstva zemědělství, posílení příjmů zemědělských výrobců - podle § 2 odst. 3 a 4 zákona o zemědělství č. 252/1997 Sb. a nařízení vlády, majetková újma podle § 16 odst. 2 zákona č. 147/1996 Sb., o rostlinolékařské péči, dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a.s.

2001 1 126 011 1 118 713 394 104 22 374 1 569 295

2002 1 199 985 1 192 189 419 994 23 844 644 500

475 291 515 000 244 056 266 000 231 235 249 000 979 943 1 056 031 973 878 1 049 344 0 0 6 840 000 6 804 116 530 000 785 000 328 385 430 000 7 000 7 000 1 466 850 2 300 2 800 682 302 709 582 700 2 900 13 920 360 12 924 416


Jaké byly podíly podpůrných programů pro zemědělství, lesní hospodářství a vodní hospodářství na celkových výdajích MZe ukazuje následující graf. Ve sledovaném období představovala podpora agrokomplexu asi polovinu výdajů MZe. Podíl

2002

2001

2000

1999

1998

0%

10%

20%

Podpora agrokomplexu

30%

40%

Podpora lesnímu hospodářství

50%

60%

70%

Podpora vodnímu hospodářství

Graf 38 Makro - podíly jednotlivých typů podpor na výdajích MZe

podpor pro lesní hospodářství (mimo PGRLF – lesy) se pohyboval v rozmezí 3,3 až 6,1 % celkových plánovaných výdajů MZe.

116


14.3. Podíl lesního hospodářství na veřejných výdajích - skutečnost Následující vyhodnocení je provedeno z několika hledisek – výše podpor podle typu, podle resortu a podílu na celkových výdajích. Příspěvky a zalesnění zemědělské půdy Rok 1998 1999 2000 2001

Příspěvky Příspěvky MZe MŽP 504 5 565 5 567 2 359 2

Příspěvky MO 54 58 59 66

Příspěvky celkem 564 627 629 427

Zalesnění ZP 38 46 77 70

Příspěvky včetně ZZP 601 674 706 497

tab. 102 Makro - výše příspěvků a podpor ZZP v mil. Kč

První tabulka informuje o celkových podporách formou Příspěvků na hospodaření v lesích včetně příspěvků na Restrukturalizaci zemědělské výroby zalesněním (ZZP); hodnoty jsou v milionech korun. Podíly jednotlivých zdrojů za celé sledované období let 1998 – 2001 jsou zobrazeny v následujícím grafu.

Příspěvky MZe

Příspěvky MŽP

Příspěvky MO

Zalesnění ZP

Graf 39 Makro - podíly zdrojů na podporách typu Příspěvky

Je logické, že největší podíl příspěvků plyne ze zdrojů MZe, a to díky největšímu podílu lesů v jeho kompetenci (cca. 2,4 mil. ha), velice nevyrovnaný je ale podíl příspěvků z ministerstva obrany a ministerstva životního prostředí, kdy přes podobné rozlohy (cca. 125 resp. 95 tis ha) je podíl příspěvků MO nepoměrně vyšší, lesy v NP jsou však částečně financovány i z jiných zdrojů než příspěvků. Podíl podpor na zalesnění zemědělské půdy byl (z pohledu zalesněné plochy cca. 3 tis. ha ve sledovaném období) velmi velký.

117


Kompetence MZe Z hlediska podpory lesů a lesního hospodářství bylo v rámci kompetence ministerstva zemědělství zjištěno celkem 5 zdrojů s následnými výšemi: Rok Příspěvky MZe Zalesnění ZP Služby Náhrady PGRLF MZe – LH celkem 1998 504 38 63 341 60 1 006 1999 565 46 56 307 31 1 006 2000 567 77 119 246 46 1 055 2001 359 70 102 275 30 836 tab. 103 Makro - podpora LH ze zdrojů MZe v mil. Kč

Z celkových údajů je vidět, že v prvních třech letech byla celková výše podpor směřujících do odvětví LH z MZe poměrně vyrovnaná, v následujícím roce pak došlo ke snížení celkové výše. Podíly jednotlivých zdrojů podpor jsou, opět za celé období, zobrazeny v následujícím grafu.

Příspěvky MZe

Zalesnění ZP

Služby

Náhrady

PGRLF

Graf 40 Makro - podíly jednotlivých forem podpor LH ze zdrojů MZe

Ze zdrojů MZe byla nadpoloviční většina finančních příspěvků pro lesní hospodářství vynaložena formou příspěvků na hospodaření v lesích (51 %), druhou nejvýznamnější formou byly povinnosti státu vyplývající z lesního zákona (náhrady) s 30 % podílem. Jaký byl podíl prostředků plynoucích do LH na celkových výdajích MZe, ukazuje následující tabulka.

Rok MZe - LH MZe - celkové výdaje Podíl 1998 1 006 15 855 6,35% 1999 1 006 17 962 5,60% 2000 1 055 16 652 6,34% 2001 836 13 920 6,01% tab. 104 Makro - podíl výdajů MZe do LH na celkových výdajích MZe [mil. Kč]

118


Ve sledovaném období byl podíl výdajů do lesního hospodářství na celkových výdajích ministerstva zemědělství poměrně vyrovnaný a pohyboval se okolo hodnoty 6 %. Kompetence MŽP Z hlediska podpory lesů a lesního hospodářství byly v rámci kompetence ministerstva životního prostředí zjištěny celkem 3 zdroje s následnými výšemi: Rok Příspěvky MŽP PPK Jizerky MŽP do LH 1998 1999 2000 2001

5 5 2 2

4 10 6 12

10 11 5 5

20 25 14 19

tab. 105 Makro - podpora LH ze zdrojů MŽP v mil. Kč

Z těchto tří uvedených zdrojů jsou dva obecné – příspěvky a Program péče o krajinu - a jeden specifický pouze pro jednu oblast – Program stabilizace lesů v Jizerských horách. U příspěvků se výše poskytnutých finančních podpor meziročně snižovala, u dalších byla situace nevyrovnaná, což způsobilo i nevyrovnanost výdajů do LH celého resortu.

18,6%

40,7%

40,8%

Příspěvky MŽP

PPK

Jizerky

Graf 41 Makro - podíly jednotlivých forem podpor LH ze zdrojů MŽP

Největší podíl představují výdaje v rámci PPK (41 %), neboť jde o jediný program, který se netýká pouze národních parků nebo Jizerských hor (téměř stejný podíl jako PPK). Jaký byl podíl prostředků plynoucích do LH na celkových výdajích MŽP, ukazuje následující tabulka.

119


Rok MŽP - LH MŽP celkové výdaje Podíl 1998 20 2 542 0,79% 1999 25 3 159 0,79% 2000 14 3 136 0,45% 2001 19 3 142 0,60% tab. 106 Makro - podíl výdajů MŽP do LH na celkových výdajích MŽP [mil. Kč]

I v případě MŽP byl podíl prostředků směřujících do LH z rozpočtu ministerstva poměrně vyrovnaný, v žádném ze sledovaných let však nepřesáhl 0,8 %. Kompetence MO U ministerstva obrany nejsou samostatně vyhodnocovány podíly příspěvků na celkovém rozpočtu MO, jedná se totiž o zcela odlišný typ výdajů v rámci MO a srovnání např. s výdaji na nákup vojenské techniky by byl bezvýznamný. Státní rozpočet a lesní hospodářství Na tomto místě jsou vyhodnoceny všechny typy podpor, které směřují do lesního hospodářství – prostřednictvím ministerstev – ze státního rozpočtu. Příspěvky jednotlivých ministerstev (včetně zalesňování zemědělských půd) jsou zde považovány za jeden zdroj. Rok Příspěvky včetně ZZP Služby Náhrady PPK Jizerky PGRLF SR do LH 1998 1999 2000 2001

601 674 706 497

63 56 119 102

341 307 246 275

4 10 6 12

10 11 5 5

60 31 46 30

1 082 1 090 1 130 923

tab. 107 Makro - podpora LH ze státního rozpočtu v mil. Kč

Z celkových hodnot výdajů státního rozpočtu do lesního hospodářství je vidět, že po mírném nárůstu v prvních třech sledovaných letech došlo v dalším roce k poměrně velkému propadu, především díky Příspěvkům. Podíly jednotlivých typů podpor za celé období jsou v zobrazeny v grafu. Za celé sledované období tvořily příspěvky (včetně ZZP) nadpoloviční většinu (58 %) všech výdajů státního rozpočtu směřujících do lesního hospodářství, nejmenší podíl představovaly podpory v rámci PPK a stabilizace Jizerských hor s podílem menším cca jedno procento.

120


Příspěvky včetně ZZP

Služby

Náhrady

PPK

Jizerky

PGRLF

Graf 42 Makro - podíly jednotlivých forem podpor LH ze SR

Jaký byl podíl prostředků plynoucích do LH na celkových výdajích státního rozpočtu, ukazuje následující tabulka.

Rok SR do LH celkové výdaje SR Podíl 1998 1 082 536 635 0,20% 1999 1 090 605 127 0,18% 2000 1 130 627 336 0,18% 2001 923 685 177 0,13% tab. 108 Makro - podíl výdajů SR do LH na celkových výdajích SR [mil. Kč]

Údaje v tabulkách ukazují, že podíl výdajů státního rozpočtu plynoucí do odvětví lesního hospodářství ve sledovaném období mírně klesl, vždy však byl velmi malý – max. 0,2 %. Veřejné výdaje a lesní hospodářství Na závěr této části jsou v souhrnu uvedeny veškeré veřejné výdaje, které plynou do lesního hospodářství. Vedle výdajů státního rozpočtu to jsou již jen podpory ze Státního fondu životního prostředí, který patří do rozpočtové soustavy České republiky, ale není součástí státního rozpočtu. Rok Státní rozpočet celkem SFŽP Veřejné výdaje celkem 1998 1999 2000 2001

1 082 1 090 1 130 923

51 29 56 34

1 133 1 119 1 186 957

tab. 109 Makro - celkové výdaje veřejných rozpočtů v mil. Kč

121


Celkové výdaje veřejných rozpočtů plynoucí do lesního hospodářství se v jednotlivých letech pohybovaly v rozmezí od 0,96 po 1,19 miliardy korun, ve sledovaném období nebyla tendence jednoznačně rostoucí či klesající, jedná se vždy o běžné ceny. Po zohlednění inflace je celková výše podpor lesnímu hospodářství následující: Rok Veřejné výdaje celkem – b.c. Meziroční inflace [%] Výdaje v cenách roku 1998 1998 1999 2000 2001

1 133 1 119 1 186 957

2,1 3,9 4,7

1 133 1 096 1 114 873

tab. 110 Makro - celkové výdaje veřejných rozpočtů v mil. Kč v cenách roku 1998

V tabulce jsou hodnoty z běžných cen přepočítány na hodnoty v cenách roku 1998. V následujícím grafu jsou zobrazeny podíly jednotlivých podpor podle subjektů, jež tyto podpory poskytují – ministerstvo zemědělství, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo obrany a Státní fond životního prostředí.

89,0%

5,4%

3,9%

MZe

1,8%

MŽP

MO

SFŽP

Graf 43 Makro - podíly podpor podle subjektů

Ze státního rozpočtu bylo ve sledovaném období vyplaceno 96 % všech prostředků, ze SFŽP 4 %. Nejvýznamnější byl podíl MZe - 89 %.

122


14.4. Porovnání veřejných příjmů a výdajů Na závěr této části je pro úplnost provedeno srovnání veřejných příjmů a výdajů plynoucí z resp. do odvětví lesního hospodářství. Toto srovnání není z formálního pohledu zcela správné, neboť uvedené finanční prostředky neplynou od a ke stejné skupině subjektů – příjmy jsou od podnikatelů (resp. daňových subjektů), kteří mají svoji hlavní činnosti v oblasti lesního hospodářství, kdežto výdaje plynou vlastníkům či uživatelům lesů (s výjimkou podpor z PGRLF). Ze statistických důvodů je však možno toto srovnání provést, jedná se o jediná prokazatelná a ověřitelná data týkající se jak příjmů tak výdajů do lesního hospodářství. Použity jsou výše podrobně popsané údaje pro roky 2000 – 2002, s výjimkou výdajů pro rok 2002, které byly převzaty ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky za rok 2002. Miliardy Kč 3,5

3,0

2,5

2,0

1,5

1,0

0,5

0,0 2000

2001

Příjmy

2002

Výdaje

Graf 44 Makro - srovnání veškerých příjmů a výdajů

123


Miliardy Kč 1,2

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0,0 2000

2001 Příjmy - daně (bez DPH)

2002 Výdaje

Graf 45 Makro - srovnání vybraných daňových příjmů a výdajů

V prvním grafu jsou porovnány veškeré příjmy daňového typu (včetně pokut) s výdaji směřujícími do LH, ve druhém grafu jsou do příjmu zahrnuty pouze daně z příjmu, daň silniční, z nemovitostí a převodu nemovitostí, dědická a darovací. Veškeré příjmy byly zhruba třikrát větší než výdaje, při omezení příjmů pouze na daně mimo DPH byla výše výdajů a příjmů poměrně vyrovnaná.

124

Inovace

15. Lesní hospodářství a inovace Teorie inovací a inovativního chování má své kořeny v různých ekonomických tradicích, včetně evoluční ekonomie, standardní neoklasické ekonomii a ekonomii institucionální. Právě od 50. let vytvářená nová institucionální ekonomie je v tomto ohledu velmi významná, neboť instituce usměrňují a ovlivňují chování jednotlivců. Výzkum inovací na institucionální úrovni je prováděn především takovými ekonomickými disciplínami a odvětvími ekonomie jako je ekonomie institucionální, politická ekonomie (veřejná volba) a ekonomie evoluční a dále také v ekonomii geografické a regionálních vědách. Tyto disciplíny vytvořily několik konceptů, které jsou využívány ve výzkumu inovací. Tyto jednotlivé koncepty berou v úvahu celkový inovační systém, pojednávají o otázkách důležitých pro společnost jako celek, o pravidlech tržní ekonomiky apod. (např. Jak mohou inovace a nové podnikání zvýšit nezaměstnanost? Jaké typy inovací existují a jak ovlivňují ekonomický systém?) Prvním významným zdrojem podnětů pro moderní teorii inovací jsou názory Josefa Schumpetera (1934). Ve svých ekonomických analýzách se Schumpeter zaměřil na podniky a roli podnikatelů v ekonomickém procesu. Inovace obecně znamená úspěšné zavedení novinek. Schumpeter definoval inovace velmi široce, jako nepřetržitý proces zavádění nových kombinací výrobních prostředků. Nelson a Winter (1977) pak, ve své institucionální analýze, definovali technologické inovace jako netriviální změny výrobků a procesů, se kterými nebyly dosavadní zkušenosti. V praxi jsou velmi často inovace požívány jako synonymum pro technologické inovace, nicméně moderní literatura týkající se inovací rozlišuje dvě hlavní kategorie inovací – produkční (výrobní) a procesní inovace. Výrobní inovace se týkají změn ve výstupech podniku či organizace a mohou to být buď výrobky nebo služby. Procesní inovace mohou být technologické nebo organizační (ve smyslu organizačních změn v podniku či organizaci). Produkční

Inovace

materiální výrobky

„nehmotné“ služby Procesní

technologické

organizační

Obrázek 11 Inovace - typy inovací

Mezi nejvýznamnější klíčové pojmy používané ve výzkumu inovací na institucionální úrovni jsou „instituce“, „riziko a nejistota“ a „tacitní a explicitní znalosti“. Instituce jsou, v kontextu institucionální ekonomie, definovány jako „lidmi navržené nástroje, které jsou strukturovány politickými, ekonomickými a sociálními interakcemi“ (North, 1991). Instituce jsou velice často používány jako synonymum pro organizace. Každopádně organizace mohou být považovány za formalizované instituce (tedy termín instituce zahrnuje i organizace, ale jsou více než jen organizací). Základní charakteristikou institucí je jejich trvalost. V politické či institucionální ekonomii jsou za jedny z nejvýznamnějších institucí považovány například: vlastnická práva, trhy, zákony, smlouvy, tržní regulace, vládní systém, vědecký výzkum.

125

Inovace

Termíny riziko a nejistotu zavedl do ekonomie Knight (1921) svou publikací Risk, Uncertainty and Profit. Instituce mohou ovlivňovat inovační chování právě prostřednictvím jejich vlivu na riziko a nejistotu. Znalosti mohou být děleny do dvou skupin: explicitní a tacitní. Zjednodušeně řečeno, tacitní – nevyslovené, utajené – znalosti, jsou takové, které nejsou nebo nemohou být formalizovány a jsou proto sdělovány cestou „učení se za pochodu“, ústním sdělením nebo jinou formou neformální komunikace. V kontextu lesního hospodářství mohou být tacitními např. znalosti o mikroklimatu, půdě nebo fungování neformálních institucí a skupin. Tyto znalosti jsou často používány pro zdůraznění významu regionálního rozvoje. Explicitní znalosti jsou jednoznačně popsány nebo dokonce kodifikovány. V současnosti existují na akademické půdě rozdílné názory na význam technologických a organizačních inovací na straně jedné a produkčních inovací na straně druhé, avšak stále více se v literatuře prosazuje konsensus v tom smyslu, že inovace jsou institucionálním procesem (Edquist 2001, Moulaert a Sekia, 2000), a že to tedy není jen podnikatel, kdo je zodpovědný za inovativnost firmy. Je nezbytné, aby inovace byly zakotveny v systému institucí, které je mohou podporovat. Hlavními součástmi Inovačního Systému (IS) jsou aktéři (hráči) a instituce. Za aktéry jsou považovány organizace, které jsou chápány jako záměrně vytvořené formální struktury s konkrétním účelem (Edquist a Johnson, 1997). Instituce jsou chápány jako soubor zvyklostí, standardních postupů, pravidel, zákonů či nařízení, který reguluje vztahy a interakce mezi jednotlivci, skupinami a organizacemi. Jinými slovy – tvoří pravidla hry. A právě vztahy mezi aktéry a institucemi jsou důležité pro inovační aktivity. V poslední době výrazně přibývají diskuse o fungování IS, což je důležité zejména tehdy, hodnotíme-li výkonnost inovačního systému a také při záměrném plánování inovační politiky (Johnson, 2001). Základní funkcí inovačního systému je produkovat inovace, které jsou nové pro konkrétní trhy, šířit je a zajisti jejich využívání. Edquist a Johnson (1997) shrnuli funkce institucí v inovačním procesu do tří kategorií: snižování nejistoty poskytováním informací, řízení konfliktů a spolupráce a poskytování peněžních a nepeněžních podpor. INOVAČNÍ SYSTÉM

• • •

informace pro snížení nejistoty řízení spolupráce a management konfliktů Peněžní a nepeněžní podpory

Inovační aktivity lesních podniků

Obrázek 12 Inovace - funkce plněné IS z důvodu podpory inovačních aktivit

126

Inovace

A právě stále rostoucí shoda v tom, že jedním z úkolů inovačního systému, tedy organizací a institucí do systému zapojených, je finančně podporovat inovační aktivity subjektů (lesní hospodářství nevyjímaje) je důvodem, proč je problematika inovací řešena i v této práci.

15.1. INNOFORCE Na mezinárodní úrovni je také řešena problematika inovací v lesním hospodářství. V roce 2001 vzniklo v rámci Evropského lesnického institutu (EFI) výzkumné pracoviště se sídlem ve Vídni s názvem Regional Project Centre Vienna, jehož úkolem je výzkum problematiky inovací v lesním hospodářství. Tento úkol nese název INNOFORCE – Innovation and Entrepreneurship in Forestry in Central Europe, a jak název říká, jednalo se původně o výzkum inovací a nových podnikatelských aktivit v lesnictví ve střední Evropě. Do tohoto výzkumu bylo zpočátku zapojeno celkem 6 zemí: Česká republika, Itálie (provincie Trento), Maďarsko, Německo, Rakousko a Slovensko, ke kterým se posléze připojili zástupci z Finska, Norska, Slovinska a Švýcarska. Od roku 2004 probíhá druhá fáze výzkumu, do které se, kromě uvedených států, zapojilo již celkem 18 evropských zemí. Autor je od počátku členem výzkumného týmu za Českou republiku. Dlouhodobým cílem výzkumu je nalézt a charakterizovat nástroje, které mohou (v rámci inovačního systému) pomoci v implementaci inovací v lesním hospodářství (především u malých a středních podniků – SME). K tomu je však potřeba mít dostatečné znalosti o inovacích a inovativním chování jedinců či skupin v jednotlivých zemích. Z tohoto důvodu byla převážná část práce v rámci INNOFORCE věnována výzkumu inovací a inovačního potenciálu v lesním hospodářství. Pro tento výzkum byla zvolena dotazovací metoda, jednak na úrovni vlastníků lesů a jednak na úrovni významných organizací. Na přiloženém CD-ROM jsou uvedená zjištění pro Českou republiku, srovnání s ostatními státy programu Innoforce je možno získat na Internetu (www.efi-innoforce.org). Zde jsou uvedena zásadní zjištění: Základním problémem v lesním hospodářství České republiky z pohledu inovací je ten, že u nás není možno identifikovat inovační systém, či institucionální systém na podporu inovací vybudovaný záměrně za tímto účelem. Přesto je inovační potenciál a inovativní chování subjektů v českém lesnictví poměrně rozvinuté. Z šetření vyplynulo, že téměř třetina respondentů (bereme-li v úvahu širokou definici inovace) nějaké inovace v posledních třech letech zavedla (výsledek může být mírně ovlivněn tím, že respondenti byli z řad členů Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů). Navíc část inovujících respondentů uvedla, že v implementaci inovací jim pomohly také finanční prostředky z veřejných zdrojů. A to i přesto, že v rámci své činnosti se žádná z institucí nezabývá podporou zavádění inovací přímo. Existuje totiž řada forem podpory lesního hospodářství, které mohou sloužit podpoře zavádění inovací zprostředkovaně. Vezmeme-li však za svou premisu, že zavádění inovací není věcí či zájmem pouze vlastníka či podnikatele, ale že inovace jsou institucionálním procesem majícím význam pro rozvoj celé společnosti, nebo v tomto případě celého odvětví lesního hospodářství, pak je potřeba takový inovační systém vybudovat. Není tím však myšleno umělé vytváření nových organizací, ale začlenění podpor inovací do stávajících administrativních struktur. K tomu je potřeba také formálně začlenit podporu inovací do jednotlivých politik. Tento trend je v Evropské unii patrný již řadu let a také v České republice se na vládní úrovni začíná tomuto problému věnovat vzrůstající pozornost. Lesní hospodářství však doposud, jako typické konzervativní odvětví, stojí poněkud stranou tohoto procesu. Proto je potřeba myšlenku podpory inovací včlenit do stávající státní politiky lesního hospodářství a na jejím základě poté inovační systém vybudovat, nejlépe v rámci inovačního systému zaměřeného na celou venkovskou oblast. Teprve v takto vybudovaném systému bude možné identifikovat a vybrat vhodné ekonomické nástroje a usměrňovat implementaci takových inovací, které budou jednoznačně v souladu s politikou trvale udržitelného rozvoje. 127

Veřejné finance v LH

16. Veřejné finance v lesním hospodářství 16.1. Veřejné finance v LH – vztah k ekonomické teorii Z hlediska ekonomické teorie jsou podpory lesního hospodářství ospravedlnitelné z důvodu konceptu selhání trhu a nedostatečné koordinace. Zákony trhu klasického liberalismu nepřipouštěly státní intervenci a odmítaly ji jako neslučitelnou s trhem a nepříznivou pro celé hospodářství. Později se ekonomická teorie zabývala sporem, zda a pokud ano, pak jaké státní zásahy do národního hospodářství nesnižují efektivitu trhu nebo ji dokonce mohou zvýšit. Hlavním kritériem pro toto posouzení je co nejefektivnější využití jednotlivých faktorů, tedy splnění podmínek tzv. Pareto-optima. Toto kritérium je doplněno dalšími dvěma: kritériem co nespravedlivějšího přerozdělování a co nejvyšší stability. Je však vždy nutno mít na paměti skutečnosti, že podpůrné programy v LH jsou velice často výsledkem politických procesů, tzn. že v praxi skutečně využívané podpory mohou odporovat ekonomické teorii nebo naopak, subvence se neposkytují, i když by se to z hlediska ekonomické teorii zdálo namístě (Šálka, 2000). Budeme-li vycházet z Musgrave (1994), pak úloha státu leží v oblasti alokace, distribuce a stabilizace. 1. Finanční podpory z důvodu nápravy alokační neefektivnosti Subvence jsou tradičním nástrojem, který se používá v případě selhání trhu (když tržní mechanismus není schopen dosáhnout Paretovského optima). Alokační teorie připouští finanční podporu v těchto případech: korekce externalit, poskytnutí veřejných a kolektivních statků, poskytnutí meritorních statků, odstranění nežádoucího silného tržního postavení. • Finanční podpora za účelem korekce externalit V případě negativních externalit jsou mezní náklady firem nižší než požadované sociální mezní náklady. U pozitivních externalit jsou firemní náklady vyšší než požadované sociální mezní náklady a úroveň aktivity je nízká. U negativních externalit, kdy nelze vždy původce identifikovat, je nutná státní intervence. Užití podpor v tomto případě má lesní podnik přimět k tomu, aby náklady neexternalizoval, ale internalizoval nebo snížil úroveň aktivity (produkce této negativní externality). Takovéto finanční podpory jsou však podle politiky i ekonomiky životního prostředí jednoznačně neakceptovatelné, protože víceméně odměňují původce těchto externalit a otevírají prostor pro další obdobná jednání. V praxi se může jednat o typy podpor ekologických technologií, kdy lesní podnik je „odměňován“ za to, že např. nepoužije technologii, která výrazně působí erozi, ale zvolí technologii šetrnější. Jedním z předpokladů internalizace externalit je jasné definování vlastnických vztahů, což však také není v některých případech možné nebo jednoznačné (např. omezení vlastnického práva k lesu z důvodu ochrany přírody), proto se stát svými podporami snaží internalizovat také pozitivní externality17. V praxi jde o to, za pomoci státních podpor podnítit subjekty v lesním hospodářství k vyšší produkci pozitivních externalit (jedná se o „placenou službu“, kterou lesní hospodářství poskytuje celé společnosti). V tomto případě tedy existuje i ekonomické zdůvodnění státních podpor. • Finanční podpora za účelem poskytování veřejných či kolektivních statků V případě veřejných statků je situace velice podobná výše popsanému procesu, který se týká pozitivních externalit (někteří autoři považují čistě veřejný statek za absolutní pozitivní externalitu). U kolektivních (částečně smíšených) statků je opodstatněnost státních podpor (subvencí) dána pouze tehdy, pokud tyto statky nemohou být soukromým sektorem poskytovány efektivněji. Subvence jsou v případě přiměřených transakčních nákladů vhodné jen tehdy, když je kolektivní statek spojen s pozitivními externalitami a vlastní financování 17

Zde se logicky otevírá diskuse, zda není efektivnější od vlastníka les vykoupit, než poskytovat vlastníkovi podporu na produkci pozitivních externalit.

128


není realizovatelné. V LH je to případ subvencování stavby lesních cest, hrazení bystřin, protilavinových opatření atd. Jedná se o kolektivní statky, které přinášejí užitek v oblasti produkce dřeva vícero vlastníkům lesa. Na druhé straně je s tímto statkem spojeno i poskytování sociálních funkcí (rekreace, ochrana před erozí, turistika...). Vlastníci lesa (protože realizace těchto opatření není v silách jednoho vlastníka) by mohli založit účelové sdružení, aby uskutečnili tento investiční záměr. Protože např. u turistů lze těžko někoho vyloučit z užívání lesa, není pravděpodobné, že by vlastníci takový spolek založili. Ale finanční pomocí může stát vlastníky přimět k tomu, aby investici uskutečnili. • Finanční podpora za účelem poskytování meritorních statků Za meritorní statky jsou považovány takové statky, které z politického hlediska nejsou spotřebovávány v dostatečné míře, a které jsou nabízeny v dostatečném množství až na základě politických rozhodnutí18 (Musgrave, 1994). Finanční podpory tohoto typu vykazují současně také některé znaky distribuční politiky (např. finanční podpor drobných vlastníků). V lesním hospodářství do této kategorie nejvíce zapadají podpory sdružování drobných vlastníků. • Finanční podpora odstranění nežádoucího silného postavení na trhu I v tržním hospodářství jsou v některých případech patrné tendence k monopolizaci. Finanční podpory poskytované z tohoto důvodu mohou mít dvojí charakter: - přimět monopol, aby nevyužíval svého postavení a subvencemi mu hradit jeho „ztráty“; ve skutečnosti se tím upevňuje jeho monopolní postavení, poskytování subvencí není proto v tomto případě opodstatněné, - subvence na podporu konkurentů, které mají pomoci překonat omezené postavení na trhu. V LH se nejčastěji jedná o podporu lesnických sdružení (a sdružování obecně), což (podle Glücka, 1993) ve své podstatě daleko méně než první možnost narušuje konkurenceschopnost. V českém lesnictví je podpora sdružování jednou ze zaběhnutých forem podpory, která má především za cíl usnadnit hospodaření na sdruženém majetku. Ještě větší význam by podobná podpora měla u drobných podnikatelů nabízejících služby v lesním hospodářství, kteří příliš nemohou konkurovat téměř monopolnímu postavení největších firem, nebo podpora skupin výrobců sdružená v určitém svazku z důvodu společné marketingové strategie. 2. Finanční podpory z důvodu korekce distribuční neefektivnosti Různá odvětví a regiony procházejí v průběhu času různými úrovněmi ekonomické aktivity, tj. různými expanzemi a útlumy, které mohou být v LH závislé např. na situaci na trhu se dřevem nebo na přírodních katastrofách. Podpory v těchto situacích mohou zlepšit nejen distribuci, ale i budoucí alokaci. V některých oborech jsou obvyklé podpory, které se označují jako udržovací (mohou se vyskytnout např. v LH, zemědělství, hornictví), které však nejsou příliš slučitelné s tržním hospodářstvím, protože se jimi posiluje alokační neefektivnost. Také výše zmíněné nepřímé dotování malých vlastníků lesů má z hlediska alokační teorie nepříznivé důsledky. Přijatelná se zdá být finanční podpora ve formě „pomoci ke svépomoci“ (Šálka, 2000), která slibuje vyšší hospodárnost, tedy časově omezená subvence, která může pomoci při překonávání ekonomické nouze vzniklé např. přechodem na tržní hospodářství či vstupem do EU (teoreticky). 3. Finanční podpory v rámci stabilizační politiky Stabilizační politika může být prováděna z různých důvodů, vždy je však podmíněna existencí ekonomických cyklů. Pro lesní hospodářství není příliš důležitá stabilizační politika probíhající na makro úrovni, ale díky jeho specifickému postavení (význam pro venkovskou krajinu, nepatrný podíl na HDP) daleko více politika sektorová (tedy na mezo úrovni). 18

V tom ovšem také leží nebezpečí zcela neefektivního poskytování podpor, kdy politici zde mají otevřené příliš velké pole působnosti.

129


Opatření v rámci takovéto sektorové politiky mohou mít dva přístupy. Prvním může být výše popsaná udržovací strategie s cílem za každou cenu udržet stará pracovní místa až do doby, než vzniknou nová (tj. umělé udržení sektorové zaměstnanosti). Druhým, z celospolečenského pohledu bezesporu vhodnějším, přístupem může být strategie orientovaná na sektorový ekonomický růst, která se projevuje v poskytování výhodnějších podmínek pro investiční činnost (dotace úroků, přístup k úvěrům, podpora sdružení apod.).

16.2. Veřejné finance v LH – politické aspekty Jak už je uvedeno v cílech této práce, je základní premisou , na které stojí celá analýza, ten předpoklad, že financování lesního hospodářství je záležitostí více politickou než ekonomickou. Z ekonomického hlediska je možno pro rozhodovací mechanizmus přinést výčet a ekonomickou charakteristiku jednotlivých nástrojů, které pak na (leso)politické úrovni musí být doplněny dalšími neekonomickými charakteristikami. Z obecného pohledu mohou veřejné finance v lesním hospodářství sloužit následujícím účelům: - podpoře zachování lesa a přírodě blízkého hospodaření v něm, - podpoře mimoprodukčních funkcí lesa, - podpoře v krizových situacích, - podpoře hospodářské situace vlastníků lesa či podnikatelů v lesním hospodářství nebo - podpoře spotřeby dřeva jako výstupní suroviny lesního hospodářství. Pro realizaci každé z uvedených úrovní jsou však (více či méně) vhodné rozdílné typy ekonomických nástrojů. Ty je možno obecně rozdělit do tří kategorií: - finanční pomoc - daňová zvýhodnění - pomoc při financování, přičemž finanční pomoci jsou chápány jako nenávratné výdaje finančních prostředků (subvence ve vlastním slova smyslu), zatímco pomoc při financování je vždy (alespoň částečně) svázána s povinností vrácení finančních prostředků (půjčky, záruky atd.). Z čistě ekonomického hlediska by uvedené nástroje měly sledovat, vedle efektivnosti, také princip minimalizace intenzity zásahů do tržního prostředí. Na politických aktérech je pak výběr nástrojů podle jejich vztahu k motivaci subjektů, podle možnosti stanovení optimální výše podpory vztahující se na potřebné užití prostředků v rámci určitého finančně politického opatření, podle politické „ovladatelnosti“ daného nástroje (tj. možnosti ovlivňování použití nástroje prostřednictvím nositele finanční politiky – např. resortními ministerstvy) a dále na základě kontrolovatelnosti a transparentnosti jednotlivých nástrojů. Smyslem této kapitoly není podrobně analyzovat jednotlivé ekonomické nástroje, ale ukázat možnosti jejich využití. V souhrnu proto lze konstatovat, že pomoc při financování je sice v lesním hospodářství z ekonomického hlediska přípustná, nenabízí ale dostatečný podnět pro korekci pozitivních externalit (nemotivují k jejich větší produkci). V případě negativních externalit se sice ve světě pomoc při financování používá ve výjimečných případech pro financování investic do ŽP (má-li podnik problémy s likviditou, rentabilitou nebo zárukami), z čistě ekonomického hlediska jsou však podpory poskytované z důvodu korekce negativních externalit nepřípustné. Při investičních podporách ve formě pomoci při financování je potřeba zvážit alternativy, zda využít ručení, poskytnutí (státního) úvěru či jiná pomoc zadluženým subjektům (např. dotace úroků – buď na nějakou výši nebo o nějakou výši) a dále poskytnutí finančních příspěvků (pokud jde o investice související s pozitivními externalitami apod., např. podpora meliorací, hrazení bystřin či stavba cest z ekologických důvodů). Ručení a státní úvěry však nejsou v mnoha případech vhodné pro odstraňování bariér pro přístup na trh v LH, a to především z důvodu malého motivačnímu působení. Širší uplatnění mohou naproti 130


tomu v lesním hospodářství najít (pro své finančně politické výhody) pomoci pro zadlužené subjekty. V principu jsou finanční pomoci lepší než daňová zvýhodnění, protože jsou lépe ovlivnitelná těmi, kdo o nich rozhodují. Kvůli dlouhé výrobní době však mohou své místo v lesním hospodářství nalézt i dlouhodobé daňové úlevy, což může platit zejména pro takové meritorní statky jakými jsou udržitelný rozvoj či zakládání národních parků atd. Obecně lze subvence ve formě finančních příspěvků doporučit v případě zajištění produkce pozitivních externalit nebo meritorních statků. Specifickou formu podpory představuje tzv. vyrovnávací platba (viz např. náhrady používané v lesním hospodářství České republiky), která vzniká kombinací zákonných nařízení a finančních podpor. Jde o peněžní platbu veřejných rozpočtu nějaké firmě čí jednotlivci za přímá nebo nepřímá finanční zatížení nebo omezení. Ekonomické nástroje však nemohou plnit svou funkci samy o sobě, ale vždy pouze ve vztahu k dalším politickým nástrojům. Typickým příkladem je kombinace ekonomických a informačních nástrojů, kdy bez dostatečné informovanosti potenciálních příjemců by dotační politika nemohla být smysluplně realizována.

16.3. Veřejné finance v LH – praktické působení V České republice bylo ve sledovaném období let 1998 – 2001 identifikováno celkem sedm zdrojů finančních prostředků plynoucích do lesního hospodářství: povinnosti státu vyplývající z lesního zákona (náhrady), služby na podporu hospodaření v lesích, finanční příspěvky na hospodaření v lesích včetně podpory na zalesňování zemědělských půd, podpory v rámci Programu péče o krajinu, Podpora stabilizace lesy v Jizerských horách, podpory ze Státního fondu životního prostředí a z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Působení těchto podpor na subjekty, které jsou jejich příjemci, je rozličné. Náhrady Význam náhrad je jednoznačný a vychází z ustanovení lesního zákona. Náhrady mají za účel buď uhradit vlastníkům či uživatelům lesa vícenáklady vzniklé právě díky ustanovení zákona (náhrady za MZD, meliorace a hrazení bystřin) nebo uhradit náklady vzniklé v rámci lesního plánování tam, kde tuto možnost zákon nabízí (LHP pro vlastníky lesa do 50 hektarů) nebo vyžaduje (osnovy). V případech, kdy zákon nabízí možnost využít LHP, jde vlastně o odměnu za to, že se daný vlastník bude tímto LHP řídit. Na náhrady je právní nárok a jsou také (kromě meliorací a hrazení bystřin) v plné výši uspokojovány; jejich působení je však rozdílné. U MZD jde jednoznačně o zachování lesa (a přírodě blízké hospodaření v něm). U meliorací a hrazení bystřin jde o působení společné, kdy primárním smyslem je podpora MPfcí lesa, což zprostředkovaně – jako pozitivní externalita – působí na hospodaření ostatních vlastníků lesa. Podobně i u plánování jde o společné působení na uchování lesů i hospodaření vlastníka. Služby Možnost poskytovat vlastníkům lesů služby vychází z lesního zákona, přičemž se jedná o velkoplošné akce, které nejsou v ekonomických možnostech konkrétního vlastníka. Ani u služeb ale není působení jednoznačné. Velkoplošné zásahy v ochraně lesa mají za cíl především zabránit invaznímu šíření škodlivých činitelů; jde tedy o zásahy zajišťující prosté uchování lesa, přeneseně však, tím že nedojde k rozšíření škůdců na další plochy, výrazně ovlivňují hospodářskou situaci vlastníků – působí jako pozitivní externalita. U hasební činnosti je situace téměř totožná. I cíle leteckého vápnění a hnojení jsou stejné, avšak s tím rozdílem, že u předchozích dvou typů služeb jsou výsledky evidentní, u této služby je cíl pouze předpokládaný, skutečnou efektivnost takovýchto zásahů lze vyhodnotit až v delším časovém horizontu. Služby formou poradenství jsou svou podstatou (i když někdy zprostředkovaně) zaměřeny na podporu hospodaření.

131


Příspěvky Příspěvky nesou celý název Finanční příspěvky na hospodaření v lesích, přičemž ale jednotlivé dotační tituly mají cílové působení rozdílné. Imise – zde převažuje cíl zachování lesa, přestože touto formou podpory jsou částečně hrazeny vícenáklady vzniklé působením znečištění jako negativní externality. Obnova – deklarovaným cílem je zachování či obnova přírodě bližšího lesa, což se projevuje především podporou obnovy melioračními a zpevňujícími dřevinami. Reálně však jde o podporu hospodaření v kategoriích lesů ochranných a zvláštního určení (kde vlastníci lesů musí strpět určitá hospodářská omezení) a dále o podporu hospodaření na méně kvalitních lokalitách, což je typická podpora hospodářské situace vlastníka. Sdružování – tento příspěvek je zaměřen jednoznačně na podporu hospodaření na malých majetcích, jde tedy o podporu hospodářské situace vlastníka lesa. Ekologické a k přírodě šetrné technologie – obecně jde o podporu ekonomické situace. U štěpkování se navíc jedná o podporu využití této suroviny i k jiným účelům než ponechání v lese, např. k energetickému využití. Specifickou záležitostí je také podpora využívání koně, což není technologie, která by snižovala škody na porostech, ale jde o podporu zachování tohoto druhu v lesním hospodářství ze společenských důvodů. Mimoprodukční funkce a hrazení bystřin – zde cíle přímo vyplývají z názvu dotačního titulu, jde o podporu zvýšeného zajištění pozitivních externalit. Ohrožené druhy zvěře – u této podpory je cílem uchovat a zvýšit populaci ohrožených druhů zvěře, jde tedy o podporu uchování lesa jako ekosystému. Plánování – má usnadnit hospodaření vlastníkům lesů a současně z celospolečenského hlediska zajistit trvalou udržitelnost lesního hospodářství. Ostatní hospodaření – u podpory genetických zdrojů a semenných sadů jde o prosté zachování lesa, u mimořádných opatření je cíl stejný jako u Služeb – velkoplošné ochrany lesa. Zalesňování zemědělské půdy U této formy podpory je cílové působení společné. Jedná se jak o podporu zachování a (v tomto případě) rozšiřování plochy lesů v ČR, tak o podporu vlastníkům původně nerentabilního zemědělského pozemku. PPK U tohoto programu je jednoznačně deklarovaná podpora zvýšeného plnění mimoprodukčních funkcí lesů, především v navržených ÚSES či zvláště chráněných územích přírody. Jizerky Podpora v rámci Programu stabilizace lesa v Jizerských horách je jedinou formou podpory zaměřenou na regionální rozvoj a tudíž jednoznačně plnící jednotlivé funkce současně. SFŽP Podobně jako u PPK je i zde deklarována podpora mimoprodukčních funkcí lesa, s tím, že podporovány jsou pouze ta opatření, která jdou svým charakterem nad rámec povinností vyplývajících z lesního zákona. PGRLF Už z forem podpory, které tento fond poskytuje je patrné, že jde o jediný zdroj finančních prostředků určený výhradně na podporu podnikatelské činnosti v lesním hospodářství. Přestože rozdělení jednotlivých forem podpor podle působení je velmi umělé (všechny formy by alespoň přeneseně bylo možno zařadit do společného působení), jsou dále vyčleněny dvě kategorie – podpory prostého zachování lesa a rozvoje jejich mimoprodukčních funkcí a kategorie podpora hospodářské (ekonomické) situace vlastníka. Pouze pro situaci, kdy žádná z kategorií výrazně nepřevažuje, je vytvořena kategorie třetí – společné působení. Do kategorie zachování lesa a podpora rozvoje mimoprodukčních funkcí byly zařazeny následující formy podpory: PPK, SFŽP, náhrady MZD, ohrožené druhy zvěře, ostatní hospodaření v lesích, imise, bystřiny, obnova MZD a podpora mimoprodukčních funkcí lesa. 132


Do kategorie podpora hospodářské (ekonomické) situace vlastníků (uživatelů) lesa: Služby – poradenství, podpora ekologických a k přírodě šetrných technologií, sdružování a podpora z PGRLF. Ostatní formy jsou zařazeny do společného působení: Jizerky, Služby – ostatní, zalesnění zemědělské půdy, vyhotovení LHP, obnova – ostatní a náhrady – ostatní.

Zachování lesa o podpora Mpfcí

Hospodářská situace

Společné působení

Graf 46 Podíly jednotlivých účelů podpor (bez daňových úlev)

133

Vysoká

Náhrady - ostatní

MPfce

Platba

Obnova - MZD

Obnova - ostatní

Plán ZZP Daňové Úlevy na úlevy daních

Služby - ostatní

PGRLF PGRLF

Ekolog. Ekolog. technologie technologie

SFŽP Bystřiny Imise

Nízká

Ostatní hospodaření

Jizerky

PPK Náhrady-MZD

Služby - poradenství Zvěř

Zachování lesa, podpora MPfcí Obrázek 13 Působení finančních nástrojů v LH

Sdružování

Společné působení

Podpora hospodářské situace


Jak vyplývá z výše uvedeného grafu, spadala nadpoloviční většina veřejných finančních prostředků do skupiny podpora zachování lesa a podpora mimoprodukčních funkcí lesa. Na podporu hospodářské situace vlastníků (uživatelů) lesa ale směřovalo pouze cca 6 % veškerých výdajů směřujících do LH. Všechny výše uvedené typy podpor jsou na předchozím obrázku vyhodnoceny také graficky. Na vodorovné ose je znázorněno cílové působení jednotlivých typů podpor, kdy zcela vlevo jsou zobrazeny podpory nejvíce zaměřené na podporu lesa, nejvíce vpravo na podporu ekonomické situace. Na svislé ose je pak zobrazen podíl jednotlivých typů podpor, který připadal na daný typ v souhrnu za celé období let 1998 – 2001. Do schématu jsou navíc zařazena daňová zvýhodnění, a to přerušovaně, protože ze své podstaty není možné přesně stanovit, o jak velké částky byly (díky těmto zvýhodněním) příjmy veřejných rozpočtů nižší (neexistují účetní údaje).

16.4. Závěrečná zhodnocení a doporučení Jak je patrno z výčtu jednotlivých podpor a organizací, které se na jejich poskytování podílejí, jsou v České republice veřejné finance, které mají vztah k lesnímu hospodářství, velmi roztříštěné, a to jak co do počtu různých typů, tak s ohledem na kompetence. Nedá se však jednoznačně říci, zda tato roztříštěnost kompetencí mezi MZe, MŽP a MO a další instituce je dobrá či špatná, efektivní či neefektivní. Jedná se o politické rozhodnutí, kde je možno vždy nalézt důvody pro i proti, či kdy i stejný fakt může být interpretován jako argument podporující toto dělení i jako důvod kritiky. Naopak pestrá škála jednotlivých typů podpor může být hodnocena jednoznačně pozitivně, neboť zahrnuje většinu účelů, které by veřejné finance v lesním hospodářství plnit měly (viz politické aspekty výše v této kapitole) s jednou výjimkou, a tou je nedostatečná podpora spotřeby dřeva jako obnovitelného zdroje. Tato situace by mohla být částečně řešena rychlejším zavedením ekologických daní, kdy dřevo, právě pro svou obnovitelnost, by (narozdíl od zdrojů neobnovitelných) touto ekologickou spotřební daní zatíženo nebylo. Jedním z ústředních ekonomických pojmů je efektivnost. Avšak na otázku, zda veřejné podpory do lesního hospodářství jsou efektivní, není možné odpovědět přímo. Není tomu tak jen díky vágnosti pojmu efektivita (na makro-úrovni), ale také díky tomu, že u některých typů podpor není možné (jinak než jejich zrušením) zjistit vůbec jejich oprávněnost, tedy zda, a v jaké výši by příjemci těchto podpor akce, které jsou z veřejných rozpočtů podporovány, realizovali i bez těchto veřejných prostředků. Je sice pravdou, že investiční akce bývají podporovány až po jejich realizaci, avšak ty jsou prováděny právě s předpokladem získání prostředků z veřejných zdrojů. Vztah podpor k druhému typu efektivnosti – alokační – je popsán podrobněji v teoretické části výše v této kapitole. K účelnosti a hospodárnosti, jako dalším formám efektivnosti, není možno stanovit výsledek, protože v mnoha případech v současnosti neexistují k využívaným typům podpor jiné alternativy. Proto je na makroekonomické úrovni možno efektivnost hodnotit pouze podle toho, zda disponibilní finanční prostředky byly využity. Z tohoto pohledu byly prostředky využity zcela jistě efektivně, což má za úkol sledovat několikastupňová kontrola, kdy při zjištění neoprávněného použití prostředků následuje jejich vrácení. Výjimku z daného systému tvoří podpory podnikatelské činnosti prostřednictvím PGRLF, a.s., kdy neefektivní poskytnutí garancí v polovině devadesátých let se projevilo až po několika letech formou dospělých záruk, což mělo za následek opatrnější politiku poskytování garancí. Přestože z makro-pohledu jsou veřejné finance v LH tedy poměrně efektivní, stojí za zamyšlení změnit politiku jejich cílového působení. V současnosti, jak ukazuje graf výše, je většina prostředků směřována na podporu uchování lesa a rozvoje jeho mimoprodukčního působení, zatímco vysloveně na podporu hospodářské situace aktérů v LH je směřována 135


pouze nepatrná část. Vezmeme-li však za svou strategii trvale udržitelného rozvoje, pak současná situace reflektuje spíše trvalost před rozvojem. Navrhoval bych proto – v rámci disponibilních zdrojů – posunout „těžiště“ ze schematického grafického zobrazení mírně doprava ve směru společného působení a podpory vlastníků. A to především z důvodu regionálního rozvoje či rozvoje venkovské krajiny (což je bezesporu veřejným zájmem), který je možný právě pouze tehdy, bude-li hospodářská situace subjektů alespoň dobrá. V této souvislosti je potřeba zmínit i význam inovací a nového podnikání jako významného „motoru“ rozvoje, kdy vybudování institucionálního systému na podporu zavádění inovací by bylo vhodným krokem nejen pro podporu rozvoje venkovské krajiny, ale také krokem v možnosti jejich řízení (ovlivňování) žádaným směrem, tedy k rozvoji trvale udržitelnému. Zmíněná skutečnost by měla být zanesena také do státní lesnické politiky. Tato práce by mohla být vhodným východiskem pro následný výzkum ekonomických nástrojů vhodných pro podporu zavádění inovací. Co se týče stanovení výše výdajů, které by měly z veřejných rozpočtů do lesního hospodářství směřovat, je situace podobná jako u efektivnosti (neboť tyto dvě skutečnosti jsou spolu zcela provázány). Není totiž možné přesně říct, jaká výše je správná. Pohybujeme se totiž na ekonomicko – politické úrovni, kdy „správná“ výše je různá podle jednotlivých aktérů. Jiná je z pohledu vlastníků či uživatelů lesa, jiná z pohledu jiných podnikatelů v lesním hospodářství a jiná například z pohledu ochrany přírody. A zcela odlišná může být také z pohledu státu, resp. z pohledu resortu, který veřejné finance zpravuje, kdy v době výdajových restrikcí nemusí být lesní hospodářství příliš preferovaným sektorem. Přesto je vhodné, na základě širších souvislostí, navrhnout ne přímo výši, ale podíl výdajů, který by do lesního hospodářství plynout měl. Z hlediska celospolečenského postavení lesního hospodářství navrhuji zvýšit podíl výdajů státního rozpočtu ze současných cca. 0,2 na 0,3 procenta. Vezmeme-li v úvahu podíl LH na HDP ve výši zhruba 0,7 % a přibližně 40 % přerozdělování, pak hodnota 0,3 % by byla adekvátní a umožnila by financovat ta opatření, na která v současné době není dostatek finančních prostředků. Na závěr je zde potřeba zmínit ještě jednu skutečnost, která má zvláštní význam, a to je vstup České republiky do Evropské unie, což také znamená výrazný zásah do veřejných financí, kdy podpory z evropských fondů je možno řadit mezi veřejné výdaje, protože ČR také požadovaným způsobem přispívá do „unijního rozpočtu“. Kromě možnosti rozšíření financování lesního hospodářství (především z EAGGF) je zajímavá ta situace, že z ekonomicko – politického hlediska přibývá další cíl, a tím je maximální využití potenciálních zdrojů Evropské unie, lesního hospodářství nevyjímaje. Má-li být na závěr zodpovězena otázka, jaký je význam veřejných financí v lesním hospodářství, pak je možno odpovědět dvěma způsoby. Buď krátce – význam je velký či dokonce nezastupitelný, nebo široce, přičemž širokou odpovědí by měla být právě tato práce.

136

Summary

Summary The submitted analysis is called Public Finance in Forestry Management and deals with the importance of public revenues and expenditures for forestry industry seen from the macroeconomic view. The goal of the thesis is to complete the information on public finance flowing both from and to forestry industry. The thesis is methodologically divided into several parts. In the first one, Public Finance – General Part, public finance theory and public budgets common characteristics basic knowledge is reported. The analysis itself makes its start with its second part, divided into the following chapters. The first one, Public Revenues and Forestry, treats individual payments of tax type paid by entrepreneurs in forestry industry. The figures to interpret were received under the Freedom of Approach to Information Act on the basis of application to Central Finance and Tax Office of Ministry of Finance of the Czech Republic. In the second, the most extended, chapter, Public Expenditures and Forestry, the information on individual sources of funds is brought up to full strength. The figures to interpret were received by the data processing from the currently existing databases or directly from the entry forms (applications) in case the database does not exist. Only in case when under the law the approach to entry figures is declined, the figures were also obtained, under the Freedom of Approach to Information Act on the basis of application, from the Ministry of Defense of the Czech Republic. In the observed period between 1998 and 2001, in the Czech Republic, seven sources of funds flowing to forestry were identified in total, i. e. governmental financial obligations subject to the Forest Act, services provided by the government for forest management, state subsidies for forest management including aids for afforestation of agricultural lands, aids within Landscape Care Scheme, aids for the Jizerske Mountains forest stabilization, aids from the State Environmental Fund and aids from the Support and Guarantee Fund for Farmers and Forestry. In chapter three, Macroeconomic Relations, key macroeconomic indicators are introduced and the importance of forestry for public revenues and expenditures in the Czech Republic is dealt with. This is a synthetic part in which the findings and results of the previous chapters are assessed. The fourth chapter, Innovation, offers an alternative view on forestry management support in the terms of developing an innovative system, the system of institutions supporting sustainable growth in the sector by supporting innovation implementation. The final part holds the same title as the thesis itself. It evaluates potential and real-life forms of supporting forestry industry from (forestry)political point of view and focuses on final recommendations: ¾In the Czech Republic, the finance referring to forestry is fairly dissipated both in terms of a number of various types and with regards to its authority. Stating whether the dissipation among the Ministry of Agriculture, the Ministry of Environmental Affairs, the Ministry of Defense and other institutions is good or bad, efficient or inefficient is ambiguous. It is a political decision, where always there are reasons for and against or the same fact may be interpreted both as an argument supporting the dissipation and the one justifying its criticism. ¾A wide variety of particular types of subsidies may be assessed unambiguously positively as it covers majority of purposes, which the funds in forestry industry are supposed to cover. The exception, though, is unsatisfactory support of consumption of wood as a renewable source. This could be partially resolved by faster implementation of environmental taxes, and wood due to its renewability would (contrary to non-renewable resources) not be burdened by the tax. ¾It is not possible to state directly whether public finance subsidies to forestry are efficient or not. Distribution efficiency in some types of subsidies is not entirely possible to 137

Summary

determine (by their cancellation only). It means whether or at what amount the recipients of the mentioned subsidies would carry on the projects subsidized from the public funds without those funds. With allocation efficiency it is necessary to follow if the subsidies are to cover negative or positive externalities or serve to directly support economic situation of the recipient. Usefulness and economy as other forms of efficiency cannot be matched with proper results as in many cases at present there are no alternatives to the existing types of subsidies or aids. Thus, at macroeconomic level, efficiency can only be measured according to the fact if the disposable funds have been utilized. From this point of view, they have surely been utilized efficiently. ¾To partly change aim targeted subsidies and aids policy. At present most funds are aimed at forest saving support and development of its non-production functions whereas only a tiny part is aimed at support of economic performance of forestry entrepreneurial entities. Taking the strategy of sustainable development into account, the current situation reflects permanence rather than development. Within disposable funds it would be convenient to shift the focus of subsidies slightly on towards common performance and support of entrepreneurs, mainly due to regional or rural development. ¾Concerning the above, innovation and entrepreneurial opportunities as significant features of development are highly important. Implementing institutional system of support of innovation implementation would be a convenient step towards rural landscape development support and a step that would enable to influence innovation in a requested, towards a sustainable development, way. The mentioned fact should be part of governmental forestry policy. ¾Taking social-economic position of forestry industry into account, I submit the proposal to increase the share of expenditures to forestry industry from present app. 0.2 up to 0.3 %. Referring to forestry share of GDP at roughly 0.7 % and approximately 40 % redistribution, the value of 0.3 % would be adequate a enable to fund the measures which presently are not covered due to a shortage of funds. There are more details of some expenditure programs on attached CD-ROM at disposal.

138

Literatura

Literatura 1. BÉNARD, J., 1989: Veřejné finance I. EÚ ČSAV, Praha. 2. BÉNARD, J., 1991: Veřejné finance III. EÚ ČSAV, Praha. 3. BEZDĚK, V., 1998: Analýza vývoje veřejných financí v letech 1993-1997. Institut ekonomie ČNB. 4. BLAHOUTOVÁ, P., 1999: České veřejné finance v letech 1993 - 1998 (Diplomová práce). Vysoká škola ekonomická v Praze. 5. BLANKARD, CH. B., 1991: Öffentliche Finanzen in der Demokratie. München, Vahlen. 6. BUCHANAN, J. M., 1998: Veřejné finance v demokratickém systému. Business Books, Computer Press. 7. BYDŽOVSKÁ, M., 1999: Analýza veřejných financí ČR od roku 1993 (Diplomová práce). Vysoká škola ekonomická v Praze. 8. DUBEN, R., 2000: Ekonomie veřejného sektoru. Vysoká škola ekonomická v Praze. 9. DVORSKÁ-KRUPSKÁ, L., 1994: Teorie veřejné volby. Vysoká škola ekonomická v Praze. 10. EDQUIST, C. 2001: Innovation policy – A Systemic Approach. in Archibugi, D. & Lundvall, B.-Å. (eds.). The Globalizing Learning Economy. New York: Oxford UniversityPress. 11. EDQUIST, C. a JOHNSON, B., 1997: Institutions and organisations in systems of innovation. In C. Edquist (ed.) Systems of Innovation: Technologies, Institutions and Organizations.Pinter/Cassell Academic. London and Washington. 12. FREY, R. L., 1991: Mit Ökonomie zur Ökologie. Helbing & Lichtenhahn, Basel. 13. GLÜCK, P.(Hg.) 1993: Forstliche Förderung in der EG, Wien. 14. HÁJEK, M., 1997: Úloha veřejných rozpočtů v oblasti ochrany životního prostředí (Disertační práce). Česká zemědělská univerzita v Praze. 15. HAMERNÍKOVÁ, B. a KUBÁTOVÁ, K., 2000: Veřejné finance - učebnice. Eurolex Bohemia. 16. HAMERNÍKOVÁ, B. a KUBÁTOVÁ, K., 1999: Veřejné finance (CD ROM). Eurolex Bohemia. 17. HAMERNÍKOVÁ, B., 1995: Veřejné finance. Victoria publishing Praha. 18. JACKSON, P. M. a BROWN, C. V., 1990: Public Sector Economics. Blackwell, Oxford UK & Cambridge USA. 19. JARSKÝ, V., 1996: Úloha veřejných financí v lesním hospodářství (Diplomová práce). Lesnická fakulta ČZU v Praze. 20. JOHNSON, J. D. 2001: Success in innovation implementation. Journal of Communication Management, 5, 341-359. 21. KNIGHT, F. 1921: Risk Uncertainty and Profit; Houghton Mifflin, New York. 22. KOLEKTIV KATEDRY VEŘEJNÝCH FINANCÍ, 1995: Veřejné finance. Vysoká škola ekonomická v Praze.

139

Literatura

23. KOLEKTIV PRACOVNÍKŮ ODDĚLENÍ STRUKTURÁLNÍ POLITIKY MZE ČR., 1999: Program SAPARD. Institut výchovy a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR v Praze. 24. MATOUŠOVÁ, H., 1995: Analýza nákladů a přínosů veřejných projektů v ochraně životního prostředí. Studie pro MŽP ČR, Praha. 25. MOULAERT, F. a SEKIA, F. 2000: Innovative regions, social regions? An alternative view of regional innovation. www.barlett.ucl.ac.uk/course/Go13/moulaert.htm 21.05.2001. 26. MRÁČEK, Z. a KREČMER, V., 1975: Význam lesa pro lidskou společnost. Státní zemědělské nakladatelství. 27. MUSGRAVE, R. A. a MUSGRAVEOVÁ, P. B., 1994 Veřejné finance v teorii a praxi. Management press Praha. 28. NELSON, R. a WINTER, S. 1977: In search of a useful theory of innovation. Research Policy 6 (1): 36-77. 29. NEMEC, J., 1997: Štát a trh. Vybrané problémy verejnej mikroekonomie. UMB. Banská Bystrica. 30. NISKANEN, W. A., 1971: Bureaucracy and Representative Government. Chicago, Aldine. 31. NISKANEN, W. A., 1998: Policy Analysis and Public Choise. Edward Elgar, Cheltenham UK, Nordhampton MA USA. 32. NORTH, D. C., 1991: Institutions. Journal of Economic Perspectives 5: 97-112. 33. NOSKOVÁ, V., 2000: Veřejné výdaje v Německu (Diplomová práce). Vysoká škola ekonomická v Praze. 34. ONDROVÁ, B., 2000: Teoretické a praktické aspekty veřejných financí v ČR po roce 1993 (Diplomová práce). Vysoká škola ekonomická v Praze. 35. PULKRAB, K. a kol., 1995: Analýza ekonomických důsledků prosazování ekologických funkcí lesů. Lesnická fakulta ČZU v Praze. 36. PULKRAB, K. a kol., 1995: Optimalizace nákladů nezbytných pro zajištění veřejného zájmu v lesích. Lesnická fakulta ČZU v Praze. 37. ROSEN, H. S., 1995: Public Finance - 4th Edition. Irwin McGraw-Hill, USA. 38. SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D., 1991: Ekonomie. Nakladatelství Svoboda, Praha. 39. SCHUMPETER, J.A., 1934: The Theory of Economic Development, Cambridge, MA: Harvard University Press. 40. STIGLITZ, J. E., 1997: Ekonomie veřejného sektoru. Grada Publishing. 41. STRECKOVÁ, Y. a MALÝ, I., 1998: Veřejná ekonomie pro školu i praxi. Computer Press. 42. STRNAD, V., 1997: Finanční podpora lesních podniků - její objektivizace a organizace (Disertační práce). MZLU Brno. 43. ŠÁLKA, J. 2000: Forstliche Förderungspolitik in de Slowakischen Republik in der Systemtransformation (Dissertation). Georg-August Universität. Göttingen. 140

Literatura

44. VYBÍHAL, V., 1995: Veřejné finance. E.I.A. - Ekonomická a informační agentura, Hradec Králové. 45. VYSKOT, I., 1999: Hodnocení celospolečenských funkcí lesů. Referát na konferenci. FLD Brno, s. 9-14. 46. VYSKOT, I., 2001: Lesnický výzkum celospolečenské funkce lesů a objektivizace jejich hodnocení. Lesnická práce, č. 1, s. 15-18.

Směrnice, Programy a Zákonné normy 47. Lesnická politika Definice lesnické politiky www.lesycr.cz/defoult.asp?skupina=240, únor, 2001.

LČR,

s.p.

Internet:

48. Metodický pokyn pro poskytování finančních prostředků Ministerstva životního prostředí v rámci Programu stabilizace lesa v Jizerských horách, Program stabilizace lesa v Jizerských horách (2000). Ministerstvo životního prostředí ČR, 2000. 49. Nařízení Rady (ES) č. 1268/1999 ze dne 21. června 1999 o podpoře Společenství na předvstupní opatření pro zemědělství a rozvoj venkova v kandidátských zemích střední a východní Evropy v předvstupním období. 50. Nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí. Sbírka zákonů České republiky, částka 110/1999 Sb. Internet: www.sbirka.cz/99-344.htm, leden 2000. 51. Nařízení vlády, kterým se stanoví podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny, programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí a kritéria pro jejich posuzování. Sbírka zákonů České republiky, částka 148/2000 Sb. Internet: www.sbirka.cz/NOVE/00-505.htm, leden 2001. 52. Opatření Českého statistického úřadu čá.č. 77/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů o odvětvové klasifikaci ekonomických činností. 53. Podpora podnikání v České republice. Ministerstvo průmyslu a obchodu, 2000. Internet: www.mpo.cz 54. Pokyny pro poskytování podpor prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s. Č.j. 1952/99-3060 ze dne 8.7.1999. Internet: www.mze.cz, leden 2000. 55. Pravidla pro poskytování finančních příspěvků a podpor podnikatelským subjektům ze státního rozpočtu kapitoly MO v roce 2000. Ministerstvo obrany, únor 2000. 56. Program 2000 - Zajištění cílů veřejného zájmu www.lesycr.cz/defoult.asp?skupina=210, únor, 2001.

u

LČR,

s.p.

Internet:

57. Program přeshraniční spolupráce Phare. Fond projektů obnovy lesa, Program CZ 9804. Základní informace pro žadatele o poskytnutí grantu, září 2000. Internet: www.lesycr.cz 58. Program SAPARD. Odbor implementace programu SAPARD, Ministerstvo zemědělství. Internet: www.mze.cz 59. Program trvale udržitelného hospodaření www.lesycr.cz/defoult.asp?skupina=230, únor, 2001.

v

lesích.

Internet:

60. Směrnice MZe č.3/2001 o postupu krajů při poskytování finančních příspěvků a služeb v lesním hospodářství. 141

Literatura

61. Směrnice Ministerstva životního prostředí na poskytování finančních prostředků v rámci Programu drobných vodohospodářských ekologických akcí v roce 2000. Věstník MŽP, částka 4, duben 2000. 62. Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků v rámci Programu revitalizace říčních systémů v roce 2000. Věstník MŽP, částka 4, duben 2000. 63. Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí ČR platné od 1.6.2000. Internet: www.sfzp.cz, říjen 2000. 64. Směrnice Ministerstva životního prostředí pro poskytování finančních prostředků v rámci Programu péče o krajinu v roce 2000. Věstník MŽP, částka 4, duben 2000. 65. Zákon ČNR č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí. 66. Zákon č. 16/92 Sb., o dani silniční. 67. Zákon č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. 68. Zákon č. 299/1992 Sb., o státní podpoře malého a středního podnikání. 69. Zákon č. 338/92 Sb., o dani z nemovitostí. 70. Zákon č. 357/92 Sb., o dani dědické, darovací a z převodu nemovitostí. 71. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu. 72. Zákon č.588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty. 73. Zákon č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). 74. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství. 75. Zásady pro poskytování účelových dotací obcím z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj v rámci Programu obnovy venkova. Ministerstvo pro místní rozvoj. Internet: www.mmr.cz 76. Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování finančních podpor na základě podpůrných programů stanovených podle §2 odst. 1 zákona č. 252/1997 Sb. pro rok 2000. Ministerstvo zemědělství ČR. Internet: www.mze.cz 77. Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích v roce 2000 a způsob kontroly jejich využití. Ministerstvo zemědělství, 2000. Internet: www.mze.cz 78. Závazný pokyn MZe, kterým se stanoví postup při poskytování a úhradě služeb v rámci podpory hospodaření v lesích. Ministerstvo zemědělství ČR, 2000.

142

Název

VEŘEJNÉ FINANCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Autoři

Ing. Vilém Jarský, Ph.D.

Vydavatel

Česká zemědělská univerzita v Praze

Tisk

Reprografické studio PEF ČZU v Praze

Náklad

20 výtisků

Počet stran

144

Vydání

první

ISBN

80-213-1386-2

Ing. Vilém JARSKÝ, Ph.D. VEŘEJNÉ FINANCE V LESNÍM HOSPODÁŘSTVÍ

Recommend Documents