CESTA CÍSAŘOVNY ELIŠKY souhrnná infotabule 1

CESTA CÍSAŘOVNY ELIŠKY

1

souhrnná infotabule 5

6

8

7 4

3 2

Tato turistická stezka vznikla z iniciativy obcí Mořinka a Karlík. Cílem této stezky je ukázat turistům krásy města Dobřichovice, obcí Karlík a Mořinka, městyse Karlštejn a v neposlední řadě hrádku Karlík v překrásném údolí Karlického potoka. Většina našinců zná hrádek Karlík spíše jen z filmového zpracování Vrchlického veselohry „Noc na Karlštejně“. Paní Ofka tu vymlouvá mladé císařovně nocleh na Karlštejně, který je pro ženy zapovězen a určen výhradně k císařovu zbožnému rozjímání. Proto ji doporučí nedaleký hrádek Karlík. Hrádek (spíše tvrz) nechal skutečně vystavět císař Karel IV. roku 1358 nad přírodní branou do Karlického údolí. Založen byl na skalnatém, do tří stran se svažujícím ostrohu, později zvaném Hrádek. Měl podobu věžovitého stavení a s největší pravděpodobností byl určen k ochraně východní části karlštejnského panství, rozhodně však ne k nocování císařoven. Tato domněnka Václava Hájka z Libočan dala sice základ úžasnému bájení, ale je krajně nepravděpodobná, protože věžovitá stavba byla pro římskou císařovnu a její dvůr malá a nevhodná. Okolo roku 1400 Václav IV. tvrz zastavil a poskytl přitom 200 kop českých grošů na její výstavbu. Kolem roku 1544 je pod jménem Karlík znám už jen nedaleký rybník a mlýniště. Dnes je dokladem jeho existence pouze část kamenné-

1

1

souhrnná

2

Město Dobřichovice

3

Dobřichovické sochořadí

4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6

Přírodní rezervace Karlické údolí

7

Obec Mořinka – zastavení

8

Haknovec a Haknová Údolí Karlického potoka

ho zdiva a nepřehlédnutelný příkop. V minulosti navštívil ruiny nejeden hledač pokladů. Váben pověstí, že jedině o pašijích bylo možné dosáhnout pokladů, neúnavně kopal a kopal, ale když se dostal už k němu, uslyšel volání: „Mořinka hoří!“ Odběhl se podívat, ale poklad mezitím zmizel. K ruinám se dostanete z Dobřichovic po silnici, směrem na Karlík. V místech, kde opouští červená turistická značka silnici, odbočíte vpravo do úvozu a nad romantickou studánkou se dáte vlevo směrem nahoru na skalní hřbet. Odměnou vám bude minimálně zajímavý výhled do údolí Karlíku. Foto: Josef Mottl, Petr Heřman

V roce 2010 vydal: Svazek obcí Region Dolní Berounka


2

Město Dobřichovice 5

6

8

7 4

3 2

Místo, kde se nyní nacházíte Obec po celou dobu své historie (s velmi krátkými přestávkami během husitské doby a bělohorského povstání českých stavů) patřila Rytířskému řádu Křížovníků s červenou hvězdou. Proto se také symbol řádu (kříž a šesticípá hvězda červené barvy) objevuje ve znaku obce. První písemná zmínka o Dobřichovicích pochází z 6. dubna 1253, kdy český král Václav I. potvrdil jejich darování Řádu Křížovníků. Původní osídlení je však daleko starší a první osada stála v místech dnešního Karlíka, 1,5 km vzdálené obce. Usadil se zde slovanský rod Dobřichův, po kterém byla osada nazvána. Sídlo Dobřichovo s opevněným hrádkem a románskou rotundou v Karlíku a s tvrzí, chránící brod přes řeku Berounku, náleželo pod moc českých knížat a králů až do poloviny 13. století, kdy se vrchností stali pražští Křížovníci. Za husitských válek přišli Křížovníci jako katolický řád o Dobřichovice, tvrz u řeky byla rozbořena a obec vystřídala několik majitelů. V roce 1505 jsou Dobřichovice zase zpět v řádovém majetku. O obnovu a rozšíření se zasloužil velmistr Hynek Berka z Dubé, který dal na místě tvrze postavit renesanční zámek, nadále pak letní sídlo velmistrů a založil "panskou zahradu", dnešní park proti obecnímu úřadu. 1. ledna 1993 se Karlík odtrhl od Dobřichovic a stává se samostatnou obcí. V roce 1996 je nákladem obce Dobřichovice postaven nový ocelový obloukový most na místě původního mostu s využitím starých pilířů. V roce 1997 je obci Dobřichovice udělen znak a prapor. Dne 26. září 2006 se Dobřichovice staly městem.

1

1

souhrnná

2


3


4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6


7


8

Haknovec a Haknová

Z historie hrádku Karlík Z nevelkého gotického hrádku založeného Karlem IV. k ochraně Karlštejna se do dnešních dnů dochovaly pouze zbytky zdí a šíjový příkop s valem. Za Karla IV. však karlický hrad plnil nejen funkci hlásky, ale též ochrany cesty z Prahy přes Vonoklasy na Mořinu a Karlštejn. Podle pověsti byl i občasným útočištěm manželek Karla IV. při jejich návštěvách v tomto kraji. V období husitských válek byl karlický hrádek během obléhání Karlštejna husity značně poškozen a z této zkázy se již nevzpamatoval. V 16. století je uváděno již jen jeho jméno. Historie tamního kraje je ovšem daleko starší. Již v době Přemysla Otakara I. stála v Karlíku románská rotunda sv. Martina. Dnes je součástí malebného barokního kostela sv. Prokopa a sv. Martina. Ruiny hrádku jsou v lese za obcí Karlík.



3

Dobřichovické sochořadí 5

6

8

7 4

3 1

2

Aby mohla vzniknout socha, je třeba vědět, kde je pod zemí ukrytý krásný kámen, jsou třeba lidé, kteří jej ze země dokáží vylomit, zdvihnout, odvést. Aby mohla začít vznikat socha, je nutné umožnit sochaři setkat se s tímto kamenem, aby měl možnost přemýšlet, snít, trápit se nejistotou a docházet k rozhodnutí o tvaru. Aby mohl sochař pracovat na soše, potřebuje pomoci od spousty dalších lidí v okolí kamene a když se vše podaří zorganizovat, může uskutečňovat svou vizi – seká dlátem, řeže, brousí a prožívá dlouhé hodiny v těsné blízkosti kamene. Díky všemu tomuto, co předcházelo, vznikne socha. Aby však mohla socha žít, potřebuje své místo a potřebuje přijetí, možná někdy i diskuzi, či výhrady, nikdy však zapomnění či netečnost, od lidí, kteří do tohoto místa přijdou. Aby mohlo vzniknout sochařské symposium, je třeba tento pracný a krás-

1

souhrnná

2


3


4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6


7


8

Haknovec a Haknová ný příběh sochy opakovat mnohokráte po dlouhou dobu. K tomu je potřeba najít opakovaně a po dlouhou dobu mnoho přátel. Založili jsme sochařské symposium Cesta mramoru, aby jsme Vás mohli pozvat k tomuto přátelství.

Sochařské symposium v Dobřichovicích bylo založeno v roce 2003, jako bienále. Symposium probíhá po dobu jednoho měsíce u dobřichovického zámku každý druhý (lichý) rok. Sochy, které zde vytvoří pozvaní sochaři, jsou osazovány na definitivní místa v prostoru kolem nově budovaného chodníku směrem k obci Karlík. Tento chodník začíná u barokního sousoší Piety v Dobřichovicích a v budoucnu by měl vést v délce 1 km k původní románské rotundě v Karlíku.



4

Obec Karlík 5

6

8

7 4

3 2

Místo, kde se nyní nacházíte Nacházíte se na historicky nejstarším místě této oblasti. Několik nálezů v okolí karlického hřbitova a jeho okolí, které jsou uloženy v depozitáři dobřichovické školy, svědčí o osídlení tohoto místa v době kamenné. Jsou to především: zlomek provrtané sekyrky, kostěná jehla Podoba kostela před a různé nádoby a střepy z doby asi 2 000 rokem 1889 let před Kristem. Častější jsou pak nálezy z doby bronzové. Její první údobí, kultura únětická (asi 1300–800 let př. n. l.), je zde zastoupena nálezy únětických hrobů. Nálezy z druhého období doby bronzové, z kultury lužické a mladší kultury knovízské, jsou pak zastoupeny hlavně nálezy z okolí dnešních Dobřichovic. Několik lužických hrobů bylo nalezeno i v okolí Hlásné Třebaně, ale pro Karlík jsou nejdůležitější nálezy asi třiceti lužických hrobů v tzv. „Pískovnách“ mezi Lety a Karlíkem. Ze starší doby římské pochází nález tří železných klíčů na bronzovém řetízku. První zprávy o Karlíku jsou z pověstí. Ty praví, že se v těchto místech před staletími usadil rod Dobřichův, podle něhož byla osada zprvu zvána „Dobřichovo“. Sídlem Dobřichovým byl hrádek na ostrohu nad dnešním Karlíkem, později s kaplí, a také tvrz u Mže (Berounky), která střežila brod přes řeku. Za časů Boleslava II. přijal také rod Dobřichův křesťanství a v Karlíku byla zbudována románská rotunda zasvěcená sv. Martinovi. Rotunda nyní tvoří presbytář kostela sv. Prokopa a sv. Martina. Původ této rotundy kladou znalci na počátek 12. století, kolem rotundy vznikl křesťanský hřbitov. Karlík spolu s Dobřichovicemi a Řevnicemi patřil dlouhá staletí k majetku jediného českého řádu, rytířského řádu Křížovníků s červenou hvězdou, který si v Římě vyžádala a nakonec založila Přemyslovna sv. Anežka Česká. Velmistři a generálové řádu zde úspěšně hospodařili a trávili také chvíle odpočinku. Hybnou silou byl od konce 19. století v Karlíku místní Detail stropní výzdoby Sbor dobrovolných hasičů, který se stafota: Tomáš Kudrna

1

1

souhrnná

2


3


4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6


7


8

Haknovec a Haknová

ral o kulturní i společenský život. Dobrovolní hasiči a jejich organizace byli také základem hnutí za vytvoření samostatné obce Karlík, což se po petiční akci v roce 1991 také podařilo.

Z historie hrádku Karlík Pro cykloturistiku je velmi vděčné Karlické údolí. Má minimální provoz i spád, ale během 7 km jízdy údolím vystoupáte až do obce Mořina, odkud lze pokračovat na Ameriku (opuštěné vápencové lomy), do Bubovic a do středu Českého Krasu. Při vjezdu do Karlíka obdivujeme původní románskou rotundu, nejstarší stavbu v širokém okolí. K ní byl teprve roku 1889 přistavěn barokní kostel sv. Martina a Prokopa. Při pravé straně silnice je starý diabasový lom, ve kterém se lámal černý kámen, který je možno vidět na mnoha stavbách v okolí. Asi 500 m po návratu na asfaltovou silnici je možno pěšky vystoupat prudkým svahem na bývalý hrádek Karlík, který však dnes tvoří již jen několik rozpadlých zdí. Proslavil jej zejména J. Vrchlický, protože podle jeho divadelní hry „Noc na Karlštejně“ nesměly na tomto královském hradě nocovat ženy. Ty měly přespávat právě zde na Karlíku. Pravda však byla zcela jiná. Hrad Karlík tvořil jeden z opěrných bodů mezi Prahou a Karlštejnem a ženy na Karlštejně samozřejmě přespávaly. Cesta nabízí krásné pohledy na skály vysoko nad silnicí. V údolí je několik chatových osad, které pamatují tramping v meziválečném období. První osada se nazývá „Studená“, téměř pod zbytky hrádku Karlík, následuje osada Tornado a osada SOKU (Spojené osady Králičího údolí). Poslední větší osadou je Spálený mlýn. foto: Roman Vápeník



5

Hrádek Karlík 5

6

8

7 4

3 2

Místo, kde se nyní nacházíte Karlické údolí je součástí evropsky významné lokality NUTURA 2000. Hrádek Karlík, jehož zbytky lze najít na ostrohu nad údolím, byl založen císařem Karlem IV. v roce 1358 deset let po založení hradu Karlštejna. Jde o hrádek zmíněný ve Vrchlického hře Noc na Karlštejně, podle které prý ženy včetně císařovny nesměly zůstat přes noc na tomto královském hradě. Podle historických pramenů byl hrádek Karlík opravdu královským majetkem, honosícím se dokonce panovnickým erbem a zástavou. Důvod výstavby není sice zcela jasný, ale byl zřejmě součástí vnějšího obranného systému rozsáhlého okolí hradu Karlštejna a sloužil (snad podobně jako tvrz Tetín) především rytířské posádce. Na levém úpatí srázu byla studánka se zdrojem pitné vody pro osazenstvo hrádku. Traduje se, že prýští ze zasypané studny, sklepů či chodeb, dosud ale nenalezených. Studánka zde vyvěrá dodnes. O něco výše je palouk zvaný ,,V maštalích“ dávající tušit, kde měla posádka ustájené koně nebo kde byla přepřahána spřežení císařského průvodu. Hřeben „Na pracích“ jižně od hrádku směrem k obci vyvolává asociaci středověkých

1

1

souhrnná

2


3


4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6


7


8

Haknovec a Haknová

střelných zbraní. Příhodnější místo k vybudování strážního bodu tehdy v blízkém okolí nebylo. Říká se, že o pašijích na Velký pátek prý jedině bylo možné se dokopat pokladu. Ale když se někdo k němu dostal, za sebou uslyšel hlas: ,,Mořinka hoří!“ – odběhne, aby viděl co se děje a je po pokladu. Hlavní a jedinou znamenitou částí hrádku Karlík bylo čtverhranné věžovité stavení, na tu dobu moderně kryté jako Karlštejn taškami, z něhož ale nezbylo nic než náspy vysoké po třech stranách a uprostřed prohlubeň čili sutiny, které padly do hlubokých sklepů. Zde je patrné, že byly kopány poklady. Tvrz byla zničena roku 1422 husity.



6

Přírodní rezervace Karlické údolí 5

6

8

7 4

3 2

Místo, kde se nyní nacházíte Karlickým údolím vede silnice z Karlíka na Mořinu, respektive na Trněný Újezd, parkovat lze v obci Karlík. V celém údolí platí zákaz parkování. Turistické cesty jsou značeny kolmo přes údolí: modrá značka vede z Karlštejna a Mořiny do Roblína, odtud do Vonoklas a Černošic. Z obce KarObčerstvení na Meloušku lík se dostaneme do Vonoklas po žluté značce kolem pozůstatků Hrádku, nazvaného po zakladateli císaři Karlovi IV., a dále přes přírodní rezervaci Karlické údolí, po červeně značené cestě pak přes přírodní rezervaci Krásná stráň. A druhým směrem po červeně značené cestě se dostaneme přes Mořinku na Karlštejn. Přírodní rezervace Karlické údolí je svojí rozlohou 214,1 ha třetím největším zvláště chráněným územím v rámci Chráněné krajinné oblasti Český kras. Její ochrana byla vyhlášeDoubravy v Karlickém údolí na v roce 1972 především z důvodu existence dobře zachovalého souboru lesních společenstev v údolí Karlického potoka přerušovaných bezlesími plochami s výskytem xerotermních druhů rostlin a bezobratlých živočichů. Geologická stavba je tvořena horninami od svrchního ordoviku přes celý silur až do středního devonu, geologický profil lze nejlépe sledovat v korytě potoka nebo na svazích Karlického údolí. Velmi dobře se zde zachovala přirozená lesSamice roháče obecného ní společenstva a bezlesé stepní ostrůvky se vzácnou květenou. Osu ostře zaříznutého údolí tvoří Karlický potok. Ze zvířeny je nejvíce prozkoumána vzácná fauna měkkýšů a hmyzu. Z plazů je třeba se zmínit o kriticky ohrožené ještěrce zelené (PP Krásná stráň). V prostoru Karlického údolí bylo zjištěno hnízdění 85 druhů ptáků. Přírodní rezervace Karlické údolí tak je významné území z hlediska ochrany biodiverzity a představuje jednu z nejvýznamnějších lokalit na území ChráDub šípák něné krajinné oblasti Český kras.

1

1

souhrnná

2


3


4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6


7


8

Haknovec a Haknová

Z historie hrádku Karlík V současné době patří zřícenina hrádku Karlík administrativně do katastru vzdálenější obce Mořinka. Podle zakladatele stavby Karla IV. a stejnojmenného hrádku byla svého času pojmenována i blízká ves Karlík. Také nelze pominout historickou spjatost hrádku Koniklec luční s obcí Vonoklasy, z čehož nám vyvstává obraz na život poměrně bohatého středověkého místa, kde rytíři střežili nejen Vstavac nachový cesty, ale zvláště jejich uživatele, a kudy putovaly družiny královské a skupiny poutníků, řemeslníků a obchodníků. Vznik hrádku Karlík zřejmě souvisel s 5 km vzdáleným hradem Karlštejn, kterému tehdy připadla úloha dobře zabezpečené schrány císařských korunovačních klenotů Svaté říše římské a nejcennějších relikvií Českého království i říše a – vedle Zbraslavského kláštera s královským mauzoleem – úloha ještě důležitějšího duchovního centra. Poslední historické informace naznačují snahy Otce vlasti vybudovat z Karlštejna dokonce určitou, snad „menší obdobu“ Věčného města s jeho privilegii. Fota: Josef Mottl, Petr Heřman, Prstnatec bezový Roman Vápeník


změnit rozměr na 1340x940



8

Haknovec a Haknová 5

6

8

7 4

3 2

Místo, kde se nyní nacházíte Z tiché návsi Mořinky jsme zamířili směrem k silnici na Řevnice a vydali se dále polní cestou až k lesu. Tudy se pak projdeme roklinou mezi vrchy Haknovec a Haknová a vyjdeme přímo pod hradem Karlštejn. Vstupujeme do Národní Hrad Karlštejn přírodní rezervace Karlštejn. NPR Karlštejn byla vyhlášena v roce 1955 na rozloze přes 15 km2. Patří mezi nejstarší chráněná území v Chráněné krajinné oblasti Český kras. V roce 2000 obdržela NPR Karlštejn Diplom Rady Evropy, kterým byl stvrzen evropský význam tohoto chráněného území. Jedná se o klasickou oblast mnoha přírodovědných oborů. NPR Karlštejn se rozkládá v členitém území severně od Berounky mezi Berounem, Vráží, Mořinou, Karlštejnem a Srbskem. Z geologického hlediska je podloží NPR Karlštejn tvořeno zejména usazenými horninami zvanými vápence a v menHaknovec ší míře horninami sopečného původu, pro které se vžil název diabasy, moderněji paleobazalty. Důležité odkryvy těchto hornin nalezneme v údolích vodních toků a v lomech. Ve vápencích se vyskytují četné zkameněliny, které mají velký paleontologický význam i ve světovém měřítku. Vápence snadno podléhají krasovění, a tak se zde nacházejí krasové jevy. Například jeskyní je v NPR Karlštejn evidováno téměř dvě stě. Vápence a diabasy jsou překryty mladšími Lom Malá Amerika uloženinami, hlavně ze starších čtvrtohor. Nejmladšími horninami, které se tvoří i v současnosti jsou sladkovodní vápence označované jako pěnovce. Z botanického hlediska se v NPR Karlštejn vyskytuje soubor ekosystémů podmíněných Zvonovec liliolistý vápencovým podkladem a pestrostí krasového reliéfu. Nalezneme tu zachovalé lesy i suché trávníky, od okroticových bučin přes černýšové dubohabřiny a mochnové doubravy po hrachorové šipákové doubravy a kostřavové a pěchavové skalní stepi. Největší část území pokrývají dubohabřiny. Ty byly po staletí obhospodařovány, což podpořilo převahu habru a zachování bohatého bylinného patra. V NPR Karlštejn rostou kriticky a silně ohrožené Mlok skvrnitý druhy rostlin, např. včelník rakouský, zvono-

1

1

souhrnná

2


3


4

Obec Karlík

5

Hrádek Karlík

6


7


8

Haknovec a Haknová

vec liliolistý, rudohlávek jehlancovitý, hvozdík sivý, vstavač nachový atd. Ze zoologického hlediska byli v NPR Karlštejn studováni plži, pavouci, chvostoskoci, mravkolvi, brouci, včely, motýli, obojživelníci, plazi, ptáci i savci. Tito živočichové obývají rozmanitá prostředí. V NPR Karlštejn žijí kriticky a silně ohrožené druhy Včelník Rakouský živočichů, např. čolek velký, užovka podplamatá, zedníček skalní, vrápenec malý atd. V NPR Karlštejn je třeba chránit životní prostředí této jedinečné krajiny a omezit zde negativní působení antropogenních činitelů a vytvořit nejlepší podmínky pro další přirozený vývoj přírody na tomto území.

Z historie hrádku Karlík

Modrásek obecný

Díky filmovému muzikálu Noc na Karlštejně na motivy stejnojmenné hry Jaroslava Vrchlického utkvěl Karlík v povědomí jako hrádek, který pro královnu a její dvůr postavil Karel IV. v sousedství hradu Karlštejn. Královně, jakožto veškerému ženskému doprovodu byl prý po setmění pobyt na Karlštejně zapovězen. Autorem této smyšlenky, nemající nic společného s historickou realitou, byl kronikář Václav Hájek z Libočan. Jde zřejmě o literární fikci faktu, kdy panovník přísně dbal, aby byl jediným, kdo vstupoval do kaple svaté Kateřiny v hlavní větvi hradu, kam neměla přístup ani královna. Odtud asi pověst, že po soumraku nesměla žádná žena do hradu. Fota: Vojen Ložek, Michal Knížek, Petr Heřman, Josef Mottl, Roman Vápeník


CESTA CÍSAŘOVNY ELIŠKY souhrnná infotabule 1

Recommend Documents