Celní správa České republiky a její změny v souvislosti se vstupem ČR do EU

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Celní správa České republiky a její změny v souvislosti se vstupem ČR do EU Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Petr Strejček, MBA

Petra Jánková

Brno 2013

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce, panu Mgr. Petru Strejčkovi, MBA, za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytoval při tvorbě této práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Celní správa České republiky a její změny v souvislosti se vstupem ČR do EU“ vypracovala samostatně s použitím pramenů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 13. května 2013

__________________

Abstract Jánková, P. The Customs Administration of the Czech Republic and its changes in the context of accession to the EU. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno, 2013. The main objective of this bachelor thesis is based on selected criteria to determine what impact did the Czech Republic's accession to the European Union on the activities of the Customs Administration of the Czech Republic. In this bachelor thesis, the analysis of secondary data obtained on the basis of a comparison of the activities implemented Customs Administration of the Czech Republic, which performed before and after accession to the EU. Defined the most significant changes that have affected the character of the Customs Administration of the Czech Republic and substantially contributed to the overall development. The hypotetical part outlines the history and development of the Customs administration in the Czech Republic and the fundamental determinants, which we can in the area of customs to meet. Keywords Customs administration, customs authority, competences, tariffs, taxes Abstrakt Jánková, P. Celní správa České republiky a její změny v souvislosti se vstupem ČR do EU. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Základním cílem této bakalářské práce je na základě zvolených kritérií stanovit, jaké dopady měl vstup České republiky do Evropské unie na činnost Celní správy České republiky. V práci byla provedena analýza získaných sekundárních dat a na jejím podkladě realizována komparace činností Celní správy České republiky, které vykonávala před vstupem i po vstupu ČR do EU. Byly definovány nejvýznamnější změny, které ovlivnily charakter Celní správy České republiky a zásadně se podílely na jejím celkovém vývoji. Rešeršní část práce je věnována seznámení s historií a vývojem celní správy České republiky a se základními determinanty, se kterými se můžeme v oblasti celní problematiky setkat . Klíčová slova Celní správa, celní orgány, kompetence, cla, daně

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ........................................................................................................13

1.2

Cíl práce ...................................................................................................14

Literární rešerše

16

2.1

Novodobá historie celnictví ....................................................................16

2.2

Základní pojmy spojené s činností celní správy .....................................19

2.2.1

Clo ....................................................................................................19

2.2.2

Funkce cla ....................................................................................... 20

2.2.3

Druhy cel......................................................................................... 20

2.2.4

Celní sazebník a celní sazby ............................................................21

2.2.5

Celní předpisy................................................................................. 24

2.2.6

Celní unie ........................................................................................ 25

2.2.7

Celní řízení...................................................................................... 25

2.3

Charakteristika Celní správy České republiky a jejích činností ............ 26

2.3.1

Správa cel a celní řízení .................................................................. 27

2.3.2

Správa daní ..................................................................................... 27

2.3.3

Kontrolní činnost ............................................................................ 28

2.3.4

Ochranná činnost ............................................................................ 29

2.3.5

Ostatní činnosti ............................................................................... 30

2.3.6

Organizační struktura Celní správy České republiky ................... 30

2.4

Příprava Celní správy České republiky na vstup ČR do EU .................31

2.4.1 Změny provedené Celní správou České republiky v rámci příprav na vstup ČR do EU....................................................................................... 32

10

3

Analýza změn v Celní správě České republiky v souvislosti se vstupem ČR do EU 3.1

34

Změny v celních příjmech Celní správy České republiky .....................34

3.1.1

Změny celních sazeb .......................................................................37

3.1.2

Zrušení vnějších hranic České republiky........................................39

3.1.3

Odvody cel do rozpočtu EU............................................................ 41

3.1.4

Dílčí závěr ........................................................................................ 41

3.2

Změny v daňových příjmech Celní správy České republiky.................42

3.2.1

Změny v příjmech z DPH................................................................43

3.2.2

Dílčí závěr ....................................................................................... 48

3.2.3

Změny v příjmech z SPD................................................................ 49

3.2.4

Dílčí závěr ........................................................................................53

3.3 Změny v organizační struktuře a personální změny v Celní správě České republiky ................................................................................................54 3.3.1 3.4

Dílčí závěr ........................................................................................56

Změny v kompetencích Celní správy České republiky .........................57

3.4.1

Dílčí závěr ....................................................................................... 58

4

Diskuze a závěr

59

5

Literatura

65

6

Přílohy

68

Seznam grafů

11

Seznam grafů Graf. 1

Vývoj kurzu USD a GBP v roce 2002 a 2003 v Kč

36

Graf. 2 Vývoj celních příjmů Celní správy ČR odváděné do státního rozpočtu

37

Graf. 3

Vývoj celních příjmů Celní správy ČR v letech 1993-2004

38

Graf. 4 Objem dovozu podléhající celnímu řízení a celní příjmy v letech 2001-2007 v mld. Kč

41

Graf. 5 Procentní podíl jednotlivých příjmů na celkovém příjmu do státního rozpočtu v roce 2006

44

Graf. 6 Podíl příjmů z DPH na celkových příjmech Celní správy České republiky v letech 2001-2003

45

Graf. 7

Inkaso DPH celní správou ČR v letech 2001-2007

47

Graf. 8

Vývoj příjmů z SPD z celního řízení v letech 2001-2007

50

Graf. 9 Inkaso SPD z celního řízení, vnitrostátní a celkové v letech 2001-2007

52

12

Seznam tabulek Tab. 1

Struktura smluvního cla v letech 1990-2006 (v %)

22

Tab. 2

Celní incidence v letech 1993-2004 (v %)

23

Tab. 3 Vývoj smluvních celních sazeb v letech 1992-2004 u vybraných komodit (v %)

23

Tab. 4 Podíl celních příjmů na celkových příjmech do státního rozpočtu v %

35

Tab. 5


37

Tab. 6


38

Tab. 7

Vývoj zahraničního obchodu v letech 1993-2008 v mld. Kč

39

Tab. 8

Objem dovozů do CŘ v letech 2001-2007

40

Tab. 9

Příjmy z DPH do státního rozpočtu odvedené CÚ a FÚ

46

Tab. 10 Celkové příjmy v mld. Kč, příjmy z DPH v mld. Kč a procentní poměr

48

Tab. 11 Podíl finančních a celních úřadů na inkasu spotřební daně v mld. Kč

51

Tab. 12 ČR

Podíl příjmů celní správy z výběru SPD na státním rozpočtu 53

Tab. 13

Změny v počtech výkonných útvarů provádějící celní řízení

Tab. 14 Vývoj v počtu zaměstnanců Celní správy ČR v letech 20012007

55

56

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Celnictví je pevně spojeno s rozvojem obchodu a na našem území má dlouhou historii. Už v polovině 16. století v aktech vydaných císařem Josefem I. je upravena celní organizace i povinnosti celních zaměstnanců. Od vzniku samostatného Československa až po vstup České republiky do Evropské unie, si celní práva prošla celou řadou významných změn. Od výkonu nových kompetencí, mezi které patřila kontrola vývozních a dovozních opatření, výběr daně z obratu a daně z přepychu, přes období protektorátu a mocenského prosazení celní unie mezi Československou republikou a Německem, až po období normalizace a plánované ekonomiky, kdy byl zahraniční obchod zcela kontrolován státem a clo neplnilo žádnou ze svých funkcí. Celní historie v průběhu 20. století odrážela nejen ekonomický vývoj, ale i zásadní politické zvraty. Přechod z plánované ekonomiky na tržní, který navázal na změny politických a ekonomických poměrů po roce 1989, znamenal pro Celní správu České republiky obnovu jejích činností. V závislosti na rychlém růstu mezinárodního obchodu došlo k obnově jak fiskální funkce cla, tak i funkce obchodně politické (regulační). Celní správa se v této době stala důležitou součástí státní správy. Zabezpečovala stálý příjem do státního rozpočtu z výběru cel a daní a uplatňováním celních sazeb na dovážené výrobky se podílela na regulaci zahraničního obchodu, tedy na potřebné skladbě dováženého a vyváženého zboží. V tomto období, v kontextu růstu mezinárodního obchodu, se musela pohotově přizpůsobovat všem změnám, především výraznému zvýšení výkonu v činnostech spojených s přechodem zboží přes státní hranice, tak aby byla schopna všechny svěřené kompetence zabezpečit. S podáním přihlášky České republiky ke členství do Evropské unie v roce 1996, nastalo pro Celní správu ČR opět období příprav na změny, které sebou měl přinést vstup České republiky do Evropské unie. Všeobecně známá skutečnost, že se vstupem České republiky na jednotný vnitřní trh dojde k volnému pohybu zboží v rámci Společenství a toto zboží nebude již podléhat celním kontrolám ani clům, byla příčinou mnoha otázek, týkajících se nadbytečnosti celní správy. Otázky se ozývaly především ze stany laické veřejnosti, jejíž velká část má práci celní správy spojenou pouze s činnostmi, které celní správa vykonávala v souvislosti s přestupem zboží přes hranice státu. Díky vstupu ČR do EU musela Celní správa projít náročnou transformací, získala velké množství

Úvod a cíl práce

14

nových kompetencí, které s původním posláním celní správy nemají mnoho společného, ale které přiblížily práci celní správy širší veřejnosti. Hlavním impulsem pro vytvoření této práce byl vstup České republiky do Evropské unie a především změny, které ho provázely v rámci činností Celní správy České republiky. Autorka se rozhodla analyzovat dopad těchto změn především na daňové a celní příjmy Celní správy České republiky, které jsou důležitou součástí příjmové stránky státního rozpočtu. Částečně se zaměřila i na změnu v organizační struktuře a ve výkonu kompetencí, které s těmito změnami také úzce souvisely. Důvodem této volby je význam celní správy spočívající především v plnění příjmů výběrem daní a cel nejen státního rozpočtu České republiky, ale i rozpočtu EU, na kterém se Česká republika podílí také tradičními vlastními zdroji, kam spadá mimo jiné právě i výběr cel.

1.2

Cíl práce

Stěžejním cílem této bakalářské práce je na základě zvolených kriterií pomocí komparace a analýzy statistických dat popsat a zhodnotit změny v činnostech vykonávaných Celní správou České republiky, ke kterým došlo po vstupu České republiky do Evropské unie dne 1. 5. 2004. Prezentovat jednotlivé změny, které bylo nutné v Celní správě České republiky realizovat v souvislosti s plánovaným vstupem ČR do EU v době příprav na vstup a v období po jejím vstupu. První část bakalářské práce je věnována literární rešerši a byla vypracována na základě samostudia odborné literatury. Cílem čtyř jednotlivých podkapitol je bližší seznámení s Celní správou České republiky. Kapitola věnovaná novodobé historii celní správy přibližuje zásadní změny, které měly vliv na fungování Celní správy České republiky, na výkon činností, které jí byly svěřeny a na její strukturu od vzniku samostatného Československa až po současnost. V kapitole Základní pojmy jsou vysvětleny hlavní determinanty, se kterými se v souvislosti s činnostmi celní správy můžeme setkat. V této kapitole, konkrétně v části o celních sazbách, se autorka pokusí o rozbor vývoje celních sazeb v letech 1992-2004 u zboží, které mělo dle databáze Českého statistického úřadu v těchto letech největší podíl na dovozu do ČR. Třetí podkapitola je věnována současné organizační struktuře Celní správy České republiky, svěřeným kompetencím a vykonávaným činnostem, se kterými se v souvislosti s celní správou můžeme setkat. Poslední podkapitola je věnována přípravám Celní správy České republiky na vstup ČR do EU a změnám, které byly provedeny Celní správou před přístupem ČR do EU.

Úvod a cíl práce

15

V dílčích kapitolách praktické části této práce, vždy v závislosti na zvoleném kritériu, budou postupně představeny konkrétní změny, které provázely transformaci Celní správy České republiky v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. U kapitol věnovaných změnám v daňových a celních příjmech Celní správy České republiky bude provedena analýza statistických dat, založená na komparativní metodě. Bylo zvoleno období tří let před vstupem ČR do EU a tří let po vstupu a na základě porovnání získaných statistických dat těchto dvou zvolených období bude zhodnocen dopad vstupu ČR do EU na celní a daňové příjmy Celní správy České republiky. V kapitolách pojednávajících o změnách v organizační struktuře a ve svěřených kompetencích bude provedeno srovnání stavu Celní správy české republiky před vstupem ČR do EU a po jejím vstupu. Porovnáním těchto dvou období autorka zjistí rozsah změn, které nastaly a pokusí se zhodnotit a popsat míru vlivu těchto změn na celkové fungování a výkon činností Celní správy České republiky. Dále bude vysvětlena kauzalita, pokud existuje, mezi změnami, které nastaly v celních a daňových příjmech Celní správy České republiky v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie a s nově získanými kompetencemi a změnami v organizační struktuře Celní správy České republiky po vstupu ČR do EU. V diskuzi a závěru bude provedeno celkové zhodnocení dopadů vstupu ČR do EU na celní a daňové příjmy Celní správy České republiky, budou diskutována pozitiva i negativa, která sebou vstup přinesl a bude zde diskutováno zda změny v Celní správě České republiky související se vstupem měly vliv pouze na fungování Celní správy, nebo zda byla těmito změnami zasažena i širší veřejnost.


16

2 Literární rešerše 2.1

Novodobá historie celnictví

Celní správa od vzniku samostatného Československa až do současnosti prošla mnoha změnami, které byly odrazem historických a politických událostí. V roce 1918, po rozpadu Rakousko-Uherska vznikl samostatný Československý stát, který převzal celý právní řád a správní systém Rakousko-Uherska. V roce 1919 byl vydán celní zákon o výběru cla a celním území, který stanovil, že území Československého státu tvoří samostatné území a stát má tedy právo vybírat celní dávky a podrobovat dovážené, provážené a vyvážené zboží celnímu řízení. Toto celní řízení vykonávaly celní úřady, které podléhaly Ministerstvu financí. Nově vzniklou státní hranici bylo nutné zabezpečit celními úřady, které prvotně vznikaly na nejdůležitějších hraničních přechodech, např. v Břeclavi, Horním Dvořišti, Mikulově nebo ve Znojmě. S rozvojem letectví vznikaly nová celní letiště v Praze-Kbelích, v Brně a Mariánských Lázních. Byla zřízena Československá celní rada, fungující jako poradní sbor, která zasahovala ve sporech týkajících se vyměření celních poplatků celními úřady a dotazech o určení výše celní sazby za zboží. V roce 1923 bylo na území Československé republiky 245 celních úřadů, zahraniční obchodní styky byly udržovány se sedmdesáti zeměmi celého světa. [30] V roce 1927 byl schválen nový celní zákon, který nabyl účinnosti 1. 1. 1928, obsahoval podrobné pokyny k provádění nového celního práva, území Československé republiky bylo rozděleno na čtyři celní okrsky, nejvyšším úřadem celní správy bylo nadále Ministerstvo financí. Celním úřadům stanovoval vykonávat veškeré úkoly spojené s dovozem a vývozem zboží, vyměřování celních pohledávek a také zabraňovat celním trestným činům, což podstatně zvyšovalo pravomoci celních úřadů. Dále tento celní zákon obsahoval ustanovení o finanční stráži, jejíž povinností bylo střežit celní hranici, vykonávat celní dozor nad přechodem osob a zboží přes celní hranici. Činnost celního poradního orgánu, Československé celní rady, byla tímto zákonem ukončena a na její místo nastoupil Celní poradní sbor. Československý celní zákon z roku 1927 byl jedním z nejmoderněji pojatých celních zákonů ve světovém měřítku a splňoval úkoly jak fiskálního, tak i ochranného pojetí cla. [2] V roce 1934, v období hospodářské krize, v důsledku prudkého poklesu zahraničního obchodu, došlo ke změně celního tarifu, bylo zavedeno clo na maso a dobytek a byly zavedeny clení přirážky k některým celním sazbám na obilí, mouku a mlýnské výrobky. Tato ochranářská politika měla za důsledek zhor-


17

šení pozice československého zahraničního obchodu. V roce 1936 bylo vydáno vládní nařízení O stráži obrany státu, známé pod zkratkou SOS. Tento nový strážní sbor byl určen k ochraně neporušitelnosti státních hranic a nedotknutelnosti státního území, měl spolupůsobit s ostatními složkami při ochraně veřejného pořádku a měl ve své náplni i úkoly celní správy. [30] V době okupace rozhodovalo Německo o zahraničním obchodě podle svých vlastních potřeb, ponechalo zpočátku celní hranici, ale hospodářství Československé republiky se stalo součástí německého hospodářství. Protektorát náležel celnímu území Německé říše a podléhal její celní svrchovanosti, 1. 10. 1940 vstoupila v platnost celní unie. Celní úřady byly po věcné stránce vyňaty z kompetence protektorátního ministerstva financí a byly podřízeny úřadu německého vrchního finančního prezidenta v Praze, po personální stránce byly podřízeny protektorátnímu ministerstvu financí. [27] Po osvobození Československa byla na základě prezidentského dekretu z 23. 6. 1945 obnovena platnost celního práva podle stavu k 29. 9. 1938 a znovu byl v plném rozsahu uplatněn celní zákon z roku 1927, všeobecný celní sazebník a byla obnovena síť celních úřadů. [30] , [32] V roce 1948 bylo zakázáno soukromé podnikání, v oblasti zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství mohly podnikat pouze podniky, které byly zřízeny Ministrem zahraničního obchodu, díky tomuto státnímu monopolu došlo k poklesu významu celní politiky. Cla ztratila ochrannou úlohu při dovozu i fiskální funkci, zůstala jim ale funkce vyjednávací, což se projevilo po přistoupení Československa v roce 1948 ke Všeobecné dohodě o clech a obchodu (GATT – General Agreement on Tariffs and Trade) vyjednáním nových celních slev v letech 1949-1952. Celní správa prošla v roce 1949 restrukturalizací, nejvyšším orgánem celní správy bylo nadále Ministerstvo financí, jemu byly podřízeny krajské národní výbory a krajským národním výborům okresní národní výbory, které převzaly celní agendu. Tento model celní správy se neosvědčil a v roce 1952 došlo ke změně, kdy celní správa přešla z působnosti Ministerstva financí do působnosti Ministerstva zahraničního obchodu, Ústřední celní správa se stala zvláštní složkou Ministerstva zahraničního obchodu, byly jí podřízeny celnice, v této době jich bylo 86 a organizační struktura byla zjednodušena na dvoustupňovou. V roce 1960, po vytvoření krajů, byl snížen počet celnic na 40, většina těchto celnic měla své odbočky. [21] ,[30], Vytvořením Československé federace v roce 1968 došlo k úpravám i v celní správě, orgánem Ústřední celní správy, která nadále spadala do působnosti Ministerstva zahraničního obchodu, pro území České socialistické republiky se stalo Celní ředitelství v Praze, pro Slovenskou socialistickou republiku se stalo

18


Celní ředitelství v Bratislavě. Hlavním úkolem celní správy v tomto období byla ochrana státního monopolu zahraničního obchodu, dále kontrolní činnost – celní prohlídky dováženého, prováženého a vyváženého zboží a v neposlední řadě i sběr celní statistiky. Celním ředitelstvím bylo přímo podřízeno 38 celnic se 140 odbočkami. [27] V období plánované ekonomiky byl zahraniční obchod díky státnímu zahraničnímu monopolu realizován pouze prostřednictvím úzkého okruhu subjektů, konkurenční subjekty byly administrativně vyloučeny. Obchodovat se zahraničím mohly jen určené společnosti, podniky zahraničního obchodu (PZO), založené přímo k tomuto účelu, například Strojimport, Strojexport, Čedok a další. Zahraniční obchod probíhal převážně se zeměmi sdružujícími se v uskupení RVHP – Radě vzájemné hospodářské pomoci, jejímž členem bylo i Československo, dále např. Polsko, Rumunsko, Sovětský Svaz a další. Naopak obchod mezi Evropským společenstvím a Československem v této době byl minimální, v roce 1988 dosáhl podíl Československa na dovozu ES 0,23 % a na vývozu 0,24 %. Významným důvodem nízkého podílu obchodní výměny byla nejen politická a ideologická příslušnost Československa, ale především její nízká konkurenceschopnost. Clo v této době neplnilo svoji úlohu, podnikům zahraničního obchodu bylo clo vyměřováno čtyřikrát ročně, jeho výše byla stanovena podle upravené průměrné celní sazby a plánované částky obchodního obratu daného podniku zahraničního obchodu, nikoliv podle skutečného dovozu a celní sazby příslušející dováženému zboží. Ke změně došlo v roce 1983, navýšením počtu subjektů, které mohly obchodovat se zahraničím, clo bylo vybíráno na základě celní sazby uvedené v celním sazebnímu, stále ale nebylo vybíráno za každou uskutečněnou zásilku, ale souhrnně, vždy za měsíc. [2], [25] Až po roce 1989, kdy bylo obnoveno tržní hospodářství a celní správa se vrátila ke svému původnímu poslání – celnímu řízení a správě cel, bylo clo předepisováno ze skutečné hodnoty zboží, za každý uskutečněný dovoz zboží a clo začalo po několika desetiletích opět plnit fiskální funkci. Organizace a struktura celní správy nezaznamenala od roku 1968 až do roku 1992 žádných podstatných změn. V roce 1992 byla rozhodnutím ministra zahraničního obchodu Ústřední celní správa převedena z působnosti Federálního ministerstva zahraničního obchodu do působnosti Federálního ministerstva financí. Součástí Ministerstva financí ČR bylo Generální ředitelství cel, jemuž bylo podřízeno 21 oblastních celních úřadů a oblastním celním úřadům bylo podřízeno 136 celních úřadů. [38]


19

Česká republika podala 17. 1. 1996 přihlášku ke členství v Evropské unii. Tato skutečnost významně ovlivnila celní správu ČR především z hlediska budoucích kompetencí, postavení ve struktuře státních orgánů, ale i z hlediska organizačního uspořádání a v návaznosti na to i personálního zajištění. Bylo nutné sjednotit celní legislativu s evropskými standardy a byla nezbytná modernizace Celní správy České republiky v oblasti technického vybavení a celního řízení. V roce 1997 byla provedena reorganizace Celní správy české republiky, na území České republiky vzniklo sloučením oblastních celních úřadů 8 celních ředitelství (v Praze, Brně, Olomouci, Ostravě, Hradci Králové, českých Budějovicích, Plzni a Ústí nad Labem), kterým bylo podřízeno 91 celních úřadů (78 ve vnitrozemí a 13 pohraničních). [30], [32] Po vstupu České republiky do EU dne 1. 5. 2004 vstoupil v platnost zákon 185/2004 Sb. o Celní správě České republiky, zanikly hraniční celní úřady, byla ukončena kontrolní činnost na hraničních přechodech, Generálnímu ředitelství cel bylo podřízeno 8 celních ředitelství, 91 celních úřadů bylo zrušeno a zákonem 185/2004 Sb. bylo zřízeno 54 celních úřadů. Došlo k modernizaci celního řízení a k jeho elektronizaci. Celní správě byla přidělena řada nových kompetencí, např. kompletní převzetí správy spotřebních daní, vytvoření skupin mobilního dohledu (pátrání zboží uniklému celnímu dohledu, kontrola stánkového prodeje, kontrola platby dálničního poplatku a další). K poslední změně organizační struktury Celní správy České republiky došlo k 1. 1. 2013 přijetím zákona č. 17/2012 sb. o Celní správě ČR. Model třístupňového řízení nahradil model dvoustupňový, který je tvořen Generálním ředitelstvím cel, 14 krajským celními úřady a dále, vzhledem ke specifické působnosti spočívající v dohledu na nejdůležitější vnější hranici Evropské unie na území České republiky, Celním úřadem se sídlem v Praze Ruzyni. Součástí většiny krajských celních úřadů jsou územní pracoviště. [12]

2.2 2.2.1

Základní pojmy spojené s činností celní správy Clo

Clo je povinnou dávkou odváděnou do státního rozpočtu, vybíranou v přímé souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici od osob, které dovážejí, nebo vyvážejí, nebo od osob, pro které je zboží dováženo, nebo vyváženo. Z historického hlediska je nejstarší clo průvozní (tranzitní), které se vyvinulo z mýta, důvod jeho vzniku byl fiskální. Druhým nejstarším clem je clo vývozní, které vedle fiskálních důvodů obsahovalo i prvky ochranné. Nemladší a v současné době nejrozšířenější je clo dovozní. [27]


20

2.2.2

Funkce cla

Clo je vyměřováno dle stanovené celní sazby a je vybíráno v měně dovážejícího státu. Bývá označováno jako nejdůležitější nástroj celní politiky a plní tedy několik důležitých funkcí. Jednou z nich je funkce fiskální, zajišťuje zdroj příjmu státního rozpočtu. Česká republika se po vstupu do EU podílí na tvorbě vlastních zdrojů rozpočtu EU, a protože cla jsou jedním z vlastních zdrojů Společenství, Česká republika je povinna odvádět do rozpočtu EU 75 % částky vybrané za cla a je oprávněna ponechat si pouze 25 % na úhradu nákladů spojených s výběrem cel. Další funkcí cla je funkce obchodně politická, jejíž podstatou je zaměření výše celních sazeb na určité druhy zboží a určité země původu. Tímto způsobem je možné regulovat zahraniční obchod jak komoditně (zaměřením celních sazeb na určité druhy zboží), tak teritoriálně (zaměřením celních sazeb na určité země původu zboží). Funkce ochrany vnitřního trhu je poslední funkcí, kterou je nutné v souvislosti se clem zmínit. Je prosazována pomocí výše celních sazeb na zboží, jsou-li tyto sazby vysoké, zajišťují ochranu domácím výrobcům před zahraniční konkurencí, jsou-li nízké vyhovují společnostem, které zboží dovážejí a následně i spotřebitelům, protože se nízké celní sazby nepromítnou zásadním způsoben do ceny zboží. [27], [28] 2.2.3

Druhy cel

Druhy cel rozlišujeme podle několika skutečností: 1.

Podle směru pohybu zboží na cla dovozní, vývozní a tranzitní. Dovozní clo je dávka vybíraná při dovozu, vývozní clo při vývozu zboží (v současné době se vývozní clo v ČR neuplatňuje, před rokem 1989 bylo využíváno na zboží, u kterého měl stát zájem zachovat jeho monopol, tedy broušené sklo nebo porcelán) Tranzitní clo, je dávka, která je vybírána ze zboží, které je daným státem pouze prováženo, v současnosti na našem území vybírána není.

2.

Podle účelu a realizované funkce cla na ochranná a obchodně politická. Do ochranných patří antidumpingové, vyrovnávací a odvetné clo. Antidumpingové chrání domácí výrobní společnosti před dumpingem země vývozu (prodejem dovezeného zboží za nižší cenu než je cena tohoto zboží v zemi výroby). Clo vyrovnávací (protisubvenční) bývá uloženo na konkrétní zboží pocházející ze země, kde byla tomuto zboží poskytnuta státními orgány nedovolená podpora (subvence). Odvetná cla jsou potom formou přirážek


21

k celním sazbám na zboží z jiného státu, za jeho obchodní politiku (např. diskriminaci dovozního státu v hospodářských vztazích). Do obchodně politických řadíme cla preferenční (použitím výhodnějších celních sazeb pro určité země zvýhodňují dovoz z těchto zemí), vyjednávací (slouží jako vyjednávací prostředek v obchodněpolitických jednáních, prohibitivní (zabraňují dovozu nebo vývozu zboží díky vysokým celním sazbám, kterými je dovoz nebo vývoz zatížen), kompenzační a skleníkové (chrání domácí rozvíjející se oblast hospodářství před konkurencí ze zahraničí). 3.

Podle druhů sazeb na valorická, specifická a kombinovaná. U valorického cla je základem pro jeho výpočet celní hodnota dováženého zboží, ze které se clo vypočítá percentuálně na základě zjištěné celní sazby platné dle celního sazebníku. U specifických cel se nebere v úvahu jeho hodnota, ale množství, jedná se tedy o fixní peněžní částku stanovenou za množstevní jednotku zboží. Cla kombinovaná jsou kombinací jak valorického, tak specifického cla.

4.

Podle způsobu stanovení cla na autonomní a smluvní cla. Autonomními cly bylo zatíženo zboží, u kterého dovozce nebyl schopen prokázat jeho původ, nebylo tedy zřejmé z jaké země zboží pochází. Jednalo se o vysoké celní sazby, které byly využívány v České republice až do doby jejího vstupu do EU. Smluvní cla vycházejí ze Všeobecné dohody o clech a obchodu, jsou smluvně vázána, proto není možné je libovolně zvyšovat.[27]

2.2.4

Celní sazebník a celní sazby

Celní sazebník je oficiální seznam zboží, který obsahuje u každé v něm uvedené položky zboží výši cla, tedy celní sazbu, která se při dovozu tohoto zboží uplatní. Po roce 2004, v souvislosti se vstupem ČR do EU, převzala Česká republika celní sazebník Společenství, který je společný pro všechny země Evropské unie a je vydán Nařízením Rady (EHS) č. 2658/1987 o celní a statistické nomenklatuře a celním sazebníku. Vlastní celní sazebník je v příloze č. 1 tohoto nařízení a tato příloha je každoročně měněna nařízením Komise, každoročně jsou tedy vydávány nové celní sazby. Celní sazebník Společenství je složen ze tří částí. První část obsahuje všeobecná pravidla pro nomenklaturu a celní sazby a zvláštní ustanovení, část druhá obsahuje celní sazebník, včetně kombinované nomenklatury, celních sazeb, preferenčních sazebních opatření, která jsou uplatňována na základě dohod uzavřených Společenstvím, nebo na základě jednostranných dohod uzavřených Společenstvím, autonomní pozastavovací opatření poskytující snížení, nebo osvobození od dovozního cla. Třetí část je přílohová a obsahuje zemědělské pří-


22

lohy (dodatečné clo na cukr a mouku), seznamy farmaceutických látek, na které se nevztahuje clo a v neposlední řadě jsou zde uvedeny kvóty, jež mají být v příslušném roce otevřeny. [27] V celním sazebníku Společenství jsou uvedeny pouze celní sazby smluvní, je zde brán ohled na skutečnost, že většina zemí je již členem Světové obchodní organizace (WTO – Word Trade Organization) a na dovoz z těchto zemí je tedy uplatňována doložka nejvyšších výhod. Původní sazebník, používaný v České republice v letech 1992-2004 obsahoval tři druhy celních sazeb. Všeobecnou, která byla uplatňována vůči zemím, se kterými neměla Česká republika uzavřenou žádnou preferenční dohodu ani zde nebyla uplatňována doložka nejvyšších výhod. Dále smluvní, uplatňovanou na základě dvoustranných a mnohostranných dohod a preferenční celní sazbu. Průměrná sazba u smluvního cla byla v ČSFR v roce 1990 pouhých 5,33 %, oproti průměrnému celnímu tarifu společenství, který byl na úrovni 5,9 %. Tato situace byla pro ČSFR nevýhodná, takto nízké smluvní sazby jí neposkytovaly téměř žádnou vyjednávací pozici při sjednávání obchodních podmínek, především se státy Společenství. Výjimkou, udělenou GATT v roce 1991 došlo k mírnému zvýšení smluvních celních sazeb, ovšem vzhledem k vázanosti České republiky na vývoz postupně průměrná smluvní sazba s přibližujícím se vstupem ČR do EU klesala, viz následující tabulka. [1] Tab. 1

Struktura smluvního cla v letech 1990-2006 (v %)

Jednoduchý průměrný tarif

1990

1995

1998

2001

2006

5,33

8,00

6,90

6,10

6,90

Zdroj: [25]

Větší vypovídající hodnotu o vývoji cla má tzv. celní incidence, která je vážena objemem realizovaných dovozů. [30] Výše celní incidence, která je v letech 1993-2004 výrazně nižší než průměrný tarif smluvního cla, je tedy skutečná průměrná výše cla vybraného v těchto letech ze všech realizovaných dovozů. Následující tabulka zachycuje vývoj celní incidence v letech 1993-2004 a odráží se v ní liberalizace obchodu s EU v souladu s evropskou dohodou o přidružení ČR (tzv. asociační dohoda). [33]

Literární rešerše Tab. 2

1993 4,90

23


1994 4,60

1995 4,00

1996 3,50

1997 2,10

1998 1,50

1999 1,20

2000 1,10

2001 0,72

2002 0,75

2004 0,71

2004 0,60

Zdroj: [34]

Tabulka č. 3 názorně ukazuje pokles smluvních celních sazeb v ČR od roku 1992 až do roku 2004. Komodity, u kterých byl zjišťován vývoj celních sazeb, byly vybrány dle statistiky zahraničního obchodu, jako komodity, které měly velký podíl (v Kč) na dovozu v letech 1999-2004 (30049019 léky; 84733010 části počítačů; 87033219 osobní vozidla; 39269099 plasty; 85252091 mobilní telefony; 85389099 elektronické sestavy, 87082990 příslušenství motorových vozidel; 85369010 propojky a kontakty; 8471300 notebooky). Tab. 3

Vývoj smluvních celních sazeb v letech 1992-2004 u vybraných komodit (v %)

Kombinovaná nomenklatura 30049019 84733010 87033219 39269099 85252091 85389099 87082990 85369010 84713000

1992

1994

1996

1999

2002

2004

3,8 4,5 19,0 10,0 9,5 4,0 4,0 6,0 5,0

3,8 2,5 19,0 10,0 9,5 4,0 4,0 4,0 1,5

0 2,4 19,0 6,5 8,9 3,8 3,6 6,0 1,4

0 0,8 17,1 6,5 4,5 3,0 3,0 3,6 0,5

0 0 17,1 6,5 0 3,0 3,0 0 0

0 0 17,1 6,5 0 1,7 3,0 0 0

Zdroj: [3] , [4] , [5] , [6] , [7] , [8] , [9], [10]

Česká republika měla až do vstupu ČR do EU vlastní celní sazebník, který byl vydáván každoročně formou nařízení vlády a stanovoval sazby dovozního cla. Převzetí unijního celního sazebníku znamenalo pro české podnikatele přínosy, ale i nevýhody. U velkého množství produktů a zboží se celní sazby nezměnily, asi u 20 % došlo ke snížení celních sazeb a zhruba u 17 % došlo ke zvýšení. Clo se například zvýšilo u fotografických přístrojů nebo jízdních kol (smluvní celní sazba u jízdních kol v roce 2002 činila 7 %, smluvní celní sazba v roce 2004 u této komodity byla 15 %). [9], [10]


24

2.2.5

Celní předpisy

Předpisy, kterými se řídí orgány celní správy, můžeme rozdělit podle činností, které celní správa vykonává a kompetencí, které ji byly svěřeny. V rámci celního řízení se orgány celní správy řídí celními předpisy, které se vztahují přímo k výkonu funkcí správy cel, celního řízení, vyměřování výše cel a jejich výběru. Za celní předpisy jsou považovány také všechny ostatní právní předpisy, na základě kterých vykonává celní správa všechny své funkce a svěřené kompetence, tedy například předpisy, kterými s řídí při správě daní. Česká republika se po vstupu do EU řídí především celní komunitární legislativou, stejně jako celní správy ostatních členských států EU. Komunitární celní přepisy jsou vydávány formou nařízení a implementovány četnými prováděcími nařízeními Rady nebo Komise. V okamžiku nabytí platnosti nařízení vstupuje toto nařízení bezprostředně do vnitřního právního řádu členského státu, tyto státy nesmí převádět text nařízení do svého vnitrostátního práva, ani nesmí přijímat vlastní výkladová pravidla, protože by tak mohlo být ohroženo jednotné znění a používání nařízení na celém území EU. [29]. V oblastech, které nejsou pokryty komunitární legislativou, například vnitřní organizace a činnosti celní správy (personální a mzdové otázky) a další činnosti, kterými je celní správa pověřena (kontrola, statistika, daňové řízení) se celní správa České republiky řídí národními předpisy. Základní komunitární celní předpisy: • Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní zákoník Společenství • Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní zákoník Společenství • Nařízení Komise (ES) č. 273/2009 ze dne 2. dubna 2009, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, a stanoví odchylka od některých ustanovení nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 • Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o sazební a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku • Nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 ze dne 16. listopadu 2009 o systému Společenství pro osvobození od cla


25

Základní národní celní předpisy: • Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon • Zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky • Zákon č. 18/2012 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád • Zákon č. 280/2009 Sb. Daňový řád • Vyhláška č. 421/2012 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona • Vyhláška č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech • Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi ČR a ostatními členskými státy ES, ve znění pozdějších předpisů [12]

2.2.6

Celní unie

Celní unie je po zóně volného obchodu následující formou ekonomické integrace a je charakterizována volným pohybem zboží mezi členskými státy jednotného celního území, tedy zákazem dovozních a vývozních cel mezi členskými státy. Evropská unie je dodnes celní unií, ačkoliv integrační proces postoupil přes vybudování jednotného vnitřního trhu až po hospodářskou a měnovou unii. Všechny přistupující země musí splnit závazek přizpůsobení svých pravidel společné celní politice. Jedním z nejviditelnějších prvků celní politiky je jednotný celní sazebník (TARIC), který se společně uplatňován vůči třetím zemím. [29], [41] 2.2.7

Celní řízení

Účelem celního řízení je rozhodnutí o celně schváleném určení zboží, tedy rozhodnutí orgánu celní správy, jakým způsobem má být s projednávaným zbožím naloženo. Pod pojem celně schválené uřčení zboží spadá nejen propuštění do navrženého celního režimu, ale také zničení zboží, přenechání zboží ve prospěch státu, zpětný vývoz zboží z celního území Společenství nebo umístění zboží do svobodného pásma, či skladu. Celní řízení probíhá na základě podání celního prohlášení příslušnému celnímu úřadu, kterému je předkládáno zboží.

26


Celní prohlášení je buď písemné, ústní, nebo může být také celní prohlášení vyhotovené pomocí počítačového zpracování dat. Celní prohlášení podává deklarant, kterým je vývozce nebo dovozce zboží, popřípadě může celní prohlášení podat deklarantem zvolený zástupce. Celním prohlášením je navrhováno propuštění předmětného zboží do navrhovaného režimu – režimu konečného vývozu, volného oběhu, tranzitu, nebo režimu s hospodářským účinkem (do tohoto režimu spadá režim uskladňování zboží v celním skladu, režim aktivního zušlechťovacího styku, režim pasivního zušlechťovacího styku a režim dočasného použití). V případě písemného celního prohlášení za účelem propuštění do některého celního režimu je úředním vzorem jednotný správní doklad (JSD). Současně s podáním písemného celního prohlášení je nutné předložit celnímu úřadu určení další dokumenty, jejichž skladba je závislá na navrhovaném režimu. Vždy je ale nutné předložit fakturu, na jejím základě se podává celnému úřadu prohlášení o hodnotě zboží, dále doklady, které obsahují údaje nutné pro výpočet celní hodnoty zboží (například faktura za dopravu), popřípadě další dokumenty, které jsou nutné k uplatnění preferenčních sazeb (doklad EUR 1, nebo AT.R). Podáním podepsaného celního prohlášení se deklarant, či jeho zástupce zavazuje za správnost informací uvedených v celním prohlášení, pravost přiložených dokladů a dodržení všech povinností vyplývajících z propuštění dotyčného zboží do daného režimu. Pokud orgány celní správy neshledají žádné nedostatky a celní řízení proběhne bez problémů, celní úřad vydá rozhodnutí v celním řízení a zboží propustí do navrhovaného režimu. [28]

2.3

Charakteristika Celní správy České republiky a jejích činností

Celní správa je soustavou správních orgánů a ozbrojeným bezpečnostním sborem. Generální ředitelství cel a celní úřady jsou správními úřady a organizačními složkami státu. Její činnost je součástí činnosti celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území Evropské unie, při realizaci tohoto dohledu postupuje v souladu s jednotnými celními předpisy Evropské unie. [11] Celní správa české republiky má dva zásadní úkoly – ochranu a regulaci domácího trhu a dohledu nad tím, aby dovážené zboží neohrožovalo životy nebo zdraví lidí, zvířat, či rostlin. [12]


27

Celní správa vykonává širokou škálu činností, některé jsou v povědomí laické veřejnosti rozšířené, s jinými se běžný občan nesetká. 2.3.1

Správa cel a celní řízení

Bezpochyby mezi nejdůležitější a nejstarší činnosti celní správy patří správa cel a celní řízení. Tato funkce zahrnuje především kontrolu dováženého a vyváženého zboží, kontrolu dokladů vztahujících se k tomuto zboží, rozhodování o přidělení celně chváleného určení zboží, stanovování celní hodnoty zboží a na základě takto stanovené hodnoty, vyměření a výběr cla. Dále v rámci celního řízení zajišťuje kontrolu zahraničního obchodu s vojenským materiálem, boj proti podloudnictví s omamnými látkami a dohled nad dodržováním ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin dle Washingtonské úmluvy CITES. [11] 2.3.2

Správa daní

Celní správa zajišťuje kromě celního řízení i řízení daňové - správu daní. Správa daní zahrnuje správu daně z přidané hodnoty, spotřební daně a ekologické daně. Daň z přidané hodnoty je v současnosti vybírána celním úřadem pouze ve vybraných situacích, nejčastěji při dovozu zboží subjekty, které k této dani nejsou registrovány, dále například v případech daňové povinnosti vzniklé při nezákonném dovozu zboží. Nynější výběr DPH orgány celní správy není uskutečňován v takové míře, jako před vstupem ČR do EU, kdy byl výběr daně z přidané hodnoty z veškerého dovezeného obchodního zboží svěřen do kompetencí celní právy a byl zásadním příjmem celní správy, kterým se podílela na příjmech odváděných do státního rozpočtu. Správa daně z přidané hodnoty u dovozců – plátců DPH, spadá po vstupu ČR do EU do působnosti finančních úřadů. Výběr spotřební daně (dále SPD) byl upraven nabytím účinnosti zákona 353/2003 Sb. Zákon o spotřebních daních, kdy byl plně převeden do kompetence celních orgánů, celní správa se po vstupu do EU podílí na výběru SPD nejen při dovozu zboží podléhajícímu této dani, ale vybírá SPD i v rámci obchodu se zeměmi EU a z vnitrostátní výroby. Aktuálně daňový systém České republiky zahrnuje pět následujících spotřebních daní, jejichž výběr je plně svěřen orgánům celní správy: • Daň z minerálních olejů – předmětem daně jsou vybraná paliva, maziva a jejich směsi • Daň z lihu- předmětem daně je líh (etanol a ethylalkohol) • Daň z piva


28

• Daň z vína a meziproduktů – předmětem daně je víno, fermentované nápoje a meziprodukty • Daň z tabákových výrobků Do správy ekologických daní spadá výběr daně z elektřiny, pevných paliv a zemního plynu. [12], [23] 2.3.3

Kontrolní činnost

Další významnou funkcí celní správy je kontrolní činnost. Jak už bylo řečeno, v rámci celního řízení provádí celní správa kontrolní činnost týkající se dovozu a vývozu zboží. Dále provádí dozor v oblasti nákladní silniční dopravy, na základě přidělených kompetencí zjišťuje plnění podmínek při přepravě nebezpečných nákladů, provádí kontrolu dokumentů a dokladů provázejících náklad, kontrolu nákladového prostoru i kabiny řidiče, platby za využívání dálničních úseků a ostatních zpoplatněných úseků pozemních komunikací, kontroluje dodržování povinných přestávek řidičů při dálkových jízdách a také uskutečňuje kontrolní vážení nákladních jízdních souprav. Tento dohled je prováděn v terénu a k jeho plnění byly zřízeny operativní skupiny nazývané mobilní dohled, které mají k výkonu svých kompetencí k dispozici speciálně kontrolnětechnické prostředky, mezi které patří mobilní velkokapacitní rentgen využívaný k odhalování tajných úkrytů sloužících k nelegální přepravě zboží, například omamných látek. Plnění zákonných povinností zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců ze zemí mimo Společenství, dále dohled nad hotovostními platbami, které nesmí převýšit hodnotu 15 tis. EUR a v neposlední řadě i dozor na vnějších hranicích (v naší republice jsou to pouze mezinárodní letiště), aby nebyly přes hranice převáženy cenné věci a finanční hotovost převyšující hodnotu 10 tis EUR, to jsou všechno další kontrolní činnosti prováděné orgány celní správy. Společná zemědělská politika sebou nese při vývozu zemědělských produktů výkon další kontrolní činnosti orgánů celní správy - fyzické kontroly vyvážených produktů. Kontrola v místě nakládky na dopravní prostředek, na kterém opustí území Společenství probíhá za účelem ztotožnění vyvážených zemědělských produktů s vývozním celním prohlášením, aby bylo možno následně poskytnout vývozci výplatu náhrad. Tyto náhrady nejsou poskytovány orgány celní správy, ale Státním zemědělským intervenčním fondem. Do kompetencí celní správy patří i kontrola v oblasti pěstování máku setého a konopí. [11]


2.3.4

29

Ochranná činnost

Orgány celní správy se na základě svých pravomocí, svěřených komunitární i národní legislativou, spolupodílejí na ochraně duševního vlastnictví. Práva duševního vlastnictví zahrnují ochranné známky, průmyslové vzory, patenty, autorská práva a další. Při podezření na porušování práv duševního vlastnictví, v rámci prováděných kontrol zboží a na základě svěřených kompetencí, jsou orgány celní správy oprávněny zasáhnout a majitelům práv duševního vlastnictví zajistit ochranu jejich práv. Celní správa dohlíží na zboží, které vstupuje na celní území EU a v případě podezření, že toto zboží, které je pod celním dohledem, porušuje práva duševního vlastnictví, má právo toto zboží zadržet. V posledních letech roste především počet zadržených poštovních zásilek zasílaných na území EU ze zemí mimo Společenství. Jedná se z velké části o internetový prodej, kdy obsahem těchto zásilek bývá zpravidla textil, nebo elektronika a dochází k neoprávněnému užití ochranné známky na neoriginálních výrobcích. Kontroly práv duševního vlastnictví provádí celní správa i na zboží vnitřního trhu Společenství. V praxi se jedná o například o kontroly stánkového prodeje, kde pravidelně dochází nejen k porušování ochranné známky, která bývá použita na neoriginálním, zpravidla textilním zboží, ale také dochází k porušování autorských práv prodejem neoriginálních CD nosičů. Problematikou ochrany duševního vlastnictví v oblasti internetové kriminality se zabývá referát internetové kriminality, jehož klíčovým úkolem je odhalovat nelegální činnost prostřednictvím monitoringu internetu. V této oblasti si celní správa stanovila tyto cíle: • Omezit nabídku a prodej padělků na internetu • Zvýšit povědomí kupujících o nebezpečí padělků • Působit preventivně vůči distributorům (odradit prodávající od nabídky nelegálního zboží) • Zabezpečit efektivnější spolupráci součinnostních orgánů (internet krimi) Další ochrannou činností, která přísluší celní správě je ochrana národního dědictví, pod kterou spadá dohled nad vývozem předmětů velké kulturní hodnoty, kulturních památek, sbírkových předmětů a archiválií. Tento ochranný dohled provádí ve spolupráci s Ministerstvem kultury. [12] Celní správa dohlíží nad dodržováním Úmluvy o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin, tzv. Washingtonskou úmluvu CITES. [11]


30

2.3.5

Ostatní činnosti

Celní správa disponuje také celně technickými laboratořemi v Olomouci, Ostravě, Hradci Králové a Ústí nad Labem. Tyto laboratoře se podílejí na běžných rozborech, které jsou prováděny na základě dlouholetých zkušeností, ale také na speciálních analýzách, které jsou využívány zpravidla pro řádné zařazení zboží dle platného celního sazebníku. Pro analýzu v celně technických laboratořích jsou z dovozního materiálu, většinou se jedná o chemické látky, odebírány vzorky. Úzká spolupráce celně technických laboratoří s výzkumnými ústavy ještě prohlubuje jejich možnosti a rozšiřuje jejich zaměření. Specifickými laboratořemi celní správy je gemologické pracoviště, které je specialistou na obchod s diamanty a celně kriminalistické pracoviště zaměřené na analýzu psychotropních látek, tabákových výrobků a na ověření pravosti cenin. [11] Orgány celní správy realizují výběr peněžitých plnění (poplatků a pokut), která jsou příjmem do státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků nebo státních fondů a která byla uložena rozhodnutím orgánu veřejné moci, který není správcem daně, při výkonu veřejné moci. [31] Neopomenutelná je participace celní správy na sběru dat pro statistiku zahraničního obchodu, která probíhá na základě „Dohody o spolupráci v oblasti zahraničního obchodu a vzdělávání“ uzavřené mezi Generálním ředitelstvím cel a Českým statistickým úřadem. Systém sběru dat pro statistiku pohybu zboží mezi Českou republikou a ostatními členskými zeměmi Evropské unie je nazýván INTRASTAT, EXTRASTAT potom sběr dat pro statistiku pohybu zboží mezi Českou republikou a zeměmi mimo Společenství. [26] 2.3.6

Organizační struktura Celní správy České republiky

Organizační struktura celní správy je vymezena v zákoně č. 17/2012 Sb. O celní správě České republiky ze dne 8. prosince 2011. Na základě uvedeného zákona došlo k 1.1.2013 k zásadní změně, model třístupňového řízení byl nahrazen řízením dvoustupňovým. Dvoustupňový model řízení je tvořen Generálním ředitelstvím cel a 14 celními úřady v sídlech krajů a jedním pro hraniční problematiku se sídlem v Praze Ruzyni. Generální ředitelství cel je podřízeno Ministerstvu financí a celní úřady jsou podřízeny Generálnímu ředitelství cel. [32] Generální ředitelství cel vykonává působnost pro celé území České republiky, jeho sídlem je hlavní město Praha, je účetní jednotkou, příjmy a výdaje Generálního ředitelství cel jsou součástí rozpočtové kapitoly Ministerstva financí. Generální ředitelství cel řídí generální ředitel, který musí být celník (musí být ve služebním poměru, nemůže se jím stát občanský zaměstnanec celní správy) a je jmenován ministrem financí. Zástupce generálního ředitele musí být rovněž


31

celník a je také jmenován a odvoláván ministrem financí na základě návrhu generálního ředitele cel. Generální ředitel schvaluje organizační řád celní správy. Organizačními útvary Generálního ředitelství cel jsou odbor a oddělení. Odbor je základním organizačním útvarem a jsou mu vždy podřízeny minimálně dvě oddělení. Odbory finanční, informatiky a hospodářské správy jsou podřízeny řediteli sekce ekonomiky a informatiky a ten je následně podřízen generálnímu řediteli cel. Obory podpory řízení, celní, daní, právní, pátrání, dohledu, analýzy a informační podpory jsou podřízeny přímo generálnímu řediteli cel. Odbory finanční, informatiky a hospodářské správy jsou primárně podřízeny řediteli sekce ekonomiky a informatiky a ten je následně podřízen generálnímu řediteli cel. Celní úřad vykonává působnost a má sídlo na území vyššího územního samosprávného celku, jehož název je součástí názvu celního úřadu. Výjimkou je Celní úřadu Praha Ruzyně, který vykonává působnost na území celního prostoru Celního úřadu Praha Ruzyně a jeho sídlem je hlavní město Praha. Celní úřad řídí ředitel, je zastupován zástupcem ředitele celního úřadu, obě tyto funkce jsou podmíněny služebním poměrem, ředitel i jeho zástupce musí být celníky. Stejně tak jako u generálního ředitelství cel, jsou základními organizačními útvary celního úřadu odbor a oddělení. Organizační struktura 13 celních úřadů v české republice je totožná, skládá se ze sedmi odborů (právní a zástupce ředitele, celní, daňový, správy příjmů a vymáhání, kontrol, dohledu a pátrání) a jim podřízených oddělení. Výjimkou je pouze Celní úřad Praha Ruzyně a celní úřad pro Liberecký kraj, zde je organizační struktura odlišná od ostatních 13 celních úřadů. [12]

2.4

Příprava Celní správy České republiky na vstup ČR do EU

Celní správu České republiky se vstupem do EU čekaly významné změny, ať už ve způsobu provádění činností, změně jejich kompetencí, nebo ve změnách organizační struktury a personálního zajištění, bylo proto nutné, aby se celní správa na tyto změny náležitě připravila. 17. 2. 1996 podal ministr vlády přihlášku České republiky do EU. Na základě této žádosti byl vypracován Posudek Komise Evropské unie k žádosti ČR o přijetí do EU, ve kterém bylo mimo jiné zmíněno, že v oblasti celní správy je nutné zabezpečit odpovídající úroveň vybavení, zavedení výpočetní techniky a zavedení účinné organizace celní správy. Celní správa byla jednou z prvních institucí státní správy, která v návaznosti na zveřejnění tohoto posudku přikročila k úzké spolupráci s orgány Komise EU. Česká celní správa zpracovala dokument nazvaný „Předpřístupová strategie celní správy“, kde byly definovány

32


základní cíle, které byly postupně zaneseny do národního programu přípravy České republiky na vstup EU. Tento dokument byl pravidelně každý rok aktualizován. Dále bylo stanoveno, že Komise EU bude každoročně informovat Radu EU o míře připravenosti a postupných pokrocích, kterých bylo dosaženo přípravami na vstup kandidátských zemí do EU. Hodnotící dokument, týkající se konkrétně České republiky, nazvaný Pravidelná zpráva o pokroku České republiky v přípravách na členství v EU obsahoval část věnovanou pouze připravenosti celní správy, tato část dokumentu byla nazvána: Kapitola 25 – Celní unie. [40] 2.4.1

Změny provedené Celní správou České republiky v rámci příprav na vstup ČR do EU

Z pravidelných zpráv evropské komise o pokroku české republiky v procesu přistoupení k EU, konkrétně v Kapitole 25 – Celní unie, je patrný zásadní vývoj celní správy směrem ke sjednocení všech potřebných oblastí. V roce 2000 vstoupila v platnost dohoda mezi ČR a EU o rozšíření společného systémového rozhraní a na základě této úmluvy se Česká republika stala první kandidátskou zemí, která se měla podílet novém počítačovém tranzitním systému NCTS. Byly uskutečňovány technické a organizační aktivity, které měly za úkol připravit celní správu na provoz aplikace TARIC (integrovaný tarif společenství). V rámci postupného sjednocování legislativy vstoupil v platnost zákon o „opatřeních vztahujících se k dovozu, vývozu a reexportu zboží porušující některá práva plynoucí s duševního vlastnictví“ a ministerstvem financí bylo přijato rozhodnutí, které nařizovalo legislativní změny v souvislosti s úplným převzetím správy spotřební daně do kompetence celní správy. [24] V roce 2001 byl spuštěn zkušební provoz počítačového tranzitního systému NCTS a dále se celní správa v oblasti propojení informačních systémů zaměřila na projekt TARIC. Česká republika ratifikovala Mezinárodní úmluvu o zjednodušení a harmonizaci celních režimů, došlo uzavření dohod o spolupráci v celní oblasti s Tureckem, Slovinskem a Jihoafrickou republikou a vstoupil v platnost zákon o mezinárodní pomoci při vymáhání některých finančních pohledávek. [40] Z pravidelné zprávy o pokroku České republiky na cestě k přistoupení za rok 2002 vyplynulo, že díky úsilí, které Celní správa v posledních letech vyvinula na poli komputerizace a vzájemného propojení informačních technologií byla již v tomto období připravena k propojení národních systémů s celními systémy Společenství. Dalším důležitým krokem bylo přijetí novely celního


33

zákona v roce 2001 (5. 12. 2001), která vstoupila v platnost společně s prováděcími předpisy (1/2002 Sb.) v roce 2002. Tato novela obsahovala již komunitární pravidla v oblastech používání zjednodušených celních předpisů, společného tranzitního systému, osvobození od cla a dalších. Jednání o Kapitole 25 – Celní unie byla uzavřena s výsledkem, že Česká republika v této oblasti splnila závazky, ke kterým se zavázala při jednání v této oblasti. [24] Celní správa v roce 2003 intenzivně pokračovala v přípravách na vstup do EU, uskutečnila se jednání mezi jednotlivými rezorty, zaměřená na nové kompetence, které měly být po vstupu do EU svěřeny do působnosti celní správy. V oblasti legislativy došlo k zásadním změnám provedeným v souvislosti s kompetencemi, které měly být nově svěřeny do rukou celní správy, konkrétně se jednalo o předpis č. 354/2003 Sb. Zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o spotřebních daních (účinnost od 1.1.2004). Tento zákon obsahoval celkem 21 změn jednotlivých zákonů. Zaměstnanci celní správy byli seznamováni a vzděláváni v oblasti novelizovaných celních předpisů. [39]

34

Analýza změn v Celní správě České republiky v souvislosti se vstupem ČR do EU

3 Analýza změn v Celní správě České republiky v souvislosti se vstupem ČR do EU Praktická část této práce je rozdělena na čtyři kapitoly, každá z těchto kapitol se věnuje dopadu změn, které nastaly v souvislosti se vstupem ČR do EU v činnostech Celní správy České republiky. V první a druhé kapitole bude provedena analýza vývoje celních a daňových příjmů pomocí sekundárních statistických dat. Statistické šetření se zabývá obdobím let 2001-2007, je brána v úvahu doba tří let před vstupem ČR do EU a doba tří let po vstupu ČR do EU. Součástí šetření je i zlomový rok 2004, kdy došlo k přistoupení České republiky do Evropské unie. Jednotlivý vývoj změn celních a daňových příjmů bude na základě statistického šetření analyzován, hodnocen a diskutován v jednotlivých kapitolách, na konci každé kapitoly, v dílčím závěru bude provedena diskuze k daným změnám. Následující dvě kapitoly věnované změnám v organizační struktuře a změnám v kompetencích Celní správy České republiky navazují na předcházející statistické šetření v oblasti vývoje celních a daňových příjmů a autorka se v nich pokusí poukázat na spojitost změn celních a daňových příjmů se změnami v organizační struktuře a změně v kompetencích Celní správy České republiky.

3.1

Změny v celních příjmech Celní správy České republiky

Správa cla je nestarší činností vykonávanou celní správou. Před vstupem do EU se celní správa při výkonu svých činností řídila národními předpisy, konkrétně zákonem č. 13/1993 celní zákon, který byl několikrát novelizován. Dnem 1. 4. 2004 vstoupila v České republice v platnost a účinnost celní komunitární legislativa – nařízení Rady (EHS) 2913/1992, kterým se vydává celní Kodex společenství, dále nařízení Komise č. 2424/1993, kterým se vydává celní zákoník společenství. Národní předpisy (např. zákon č. 13/1993 Sb. celní zákon, nebo zákon č. 17/2012 Sb. zákon o celní správě) jsou nadále platné, upravují však jen činnosti v oblastech, které nejsou v komunitárních předpisech řešeny, například organizační předpisy. [12] Clo tvoří příjmovou stránku státního rozpočtu a až do vstupu ČR do EU bylo výhradním příjmem státního rozpočtu. Po vstupu do EU je odváděno 75 %


35

celních příjmů do rozpočtu EU, 25 % příjmů z vybraného cla si může Česká republika ponechat na výdaje spojené s jeho výběrem. Celní příjmy nejsou a nebudou jednou z nejvýznamnějších fiskálních položek státního rozpočtu, jejich výše i přes tuto skutečnost není rozhodně zanedbatelná. Ve sledovaném období před vstupem ČR do EU v letech 2001-2003 se výše příjmů ze cla pohybovala okolo 10 mld. Kč ročně. Pro názornost uveďme i maximální dosažený objem cla od roku 1993, kterého bylo dosaženo v roce 1996 a jehož výše dosáhla téměř 20 mld. Kč, konkrétně to bylo 19,7 mld. Kč. Celkové příjmy do státního rozpočtu, příjmy ze cla odváděné do státního rozpočtu a procentuální podíl celních příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu je uveden v následující tabulce. Tab. 4

Podíl celních příjmů na celkových příjmech do státního rozpočtu v %

Celkové příjmy do SR v mld. Kč Příjmy ze cla do SR v mld. Kč Podíl celních příjmů na SR v %

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

626,22

704,97

699,67

769,21

866,46

923,06

1025,88

10,02

9,77

10,25

4,9

1,25

1,22

1,44

1,60

1,00

1,46

0,34

0,14

0,13

0,14

Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19], [32], [33], [34], [35], [36]

Porovnáme-li dvě sledovaná období let 2001-2003 a 2005-2007, dojdeme k závěru, že podíl celních příjmů na státním rozpočtu měl klesající tendenci už v letech 2001-2003 vyvolanou postupným začleňováním ČR do vnitřního trhu EU a liberalizací zahraničního obchodu. V roce 2004, došlo k podstatně výraznějšímu snížení podílu celních příjmů na státním rozpočtu, které nastalo v důsledku změn vyvolaných bezesporu vstupem ČR do EU, následující sledované období let 2005-2007 už vykazuje stabilní příjmy ze cla a jejich podíl na příjmech do státního rozpočtu. Z tabulky je možné si mimo procentního podílu celních příjmů na celkových příjmech státního rozpočtu povšimnout i skutečnosti, že v roce 2003 nastal pokles v celkových příjmech státního rozpočtu, ale celní příjmy se naopak zvýšily. Nárůst celních příjmů v roce 2003 je možné vysvětlit celkovým zvýšením dovozu, který byl vyvolán z velké části příznivým vývojem kurzů zahraničních měn vůči české koruně (CZK), především amerického dolaru (USD) a britské libry (GBP). V případě kurzu GBP vůči CZK se jednalo o pokles bezmála o 7 Kč za 1 GBP, u USD byl pokles ještě výraznější, a to až o 10 Kč za 1 USD. Vývoj kurzů USD a GBP vůči CZK je znázorněn v následujícím grafu.


36

60 52,24 48,328 50

40

46,315

45,404

46,724

46,174

27,694

27,586

36,23 30,256

Kč

44,289

28,708

30

27,423

27,824

USD GBP

20

10

0 2/2002

2/2003

4/2003

6/2003

8/2003

10/2003

12/2003

měsíc/rok

Graf. 1 Vývoj kurzu USD a GBP v roce 2002 a 2003 v Kč Zdroj: [20]

Změny v celních příjmech ovlivnilo v letech 2001-2007 několik aspektů, které přímo souvisely se vstupem ČR do EU. Jednalo se především o tyto tři. • Změny celních sazeb • Zrušení vnějších hranic České republiky • Odvody cel do rozpočtu EU V následujících třech podkapitolách budou na základě sekundárně získaných dat analyzována výše uvedená kritéria a s nimi související změny v celních příjmech Celní správy České republiky. Bude porovnán vývoj celních příjmů ve sledovaném období v letech 2001-2003 a 2005-2007 a bude zkoumána souvislost změn ve výši celních příjmů a vstupu ČR do EU. Následující graf znázorňuje celkové inkaso cel v letech 2001-2007 odvedené do státního rozpočtu a je výchozím bodem analýzy jednotlivých kritérií. Na první pohled je z něj patrný významný zlom v roce 2004, tedy v roce, kdy se Česká republika stala součástí Evropské unie. Z porovnání období let 20012003, kdy se celní příjmy pohybovaly okolo hranice 10 mld. Kč a období let 2005-2007, kdy příjem z cel zaznamenal pokles až o 90 % a pohyboval se mezi 1,2 – 1,4 mld. Kč, je zcela zřejmý zásadní dopad vstupu ČR do EU na výši cel-


37

ních příjmů. Jednotlivé podkapitoly pojednávají o konkrétních změnách a jejich vlivu na inkaso cel.

Clo odvedené do státního rozpočtu 12000

10 015 10000

9 775

10 252

v mil Kč

8000

6000 4 903

4000

2000

1 248

1 218

1 436

2005

2006

2007

0 2001

2002

2003

2004 rok

Graf. 2 Vývoj celních příjmů Celní správy ČR odváděné do státního rozpočtu Zdroj: [11], [12], [13], [14], [15] , [16] , [17], [18], [19]

3.1.1

Změny celních sazeb

Začleňování ČR do vnitřního trhu EU probíhalo postupným snižováním celních sazeb, uplatňovaných na dovážené zboží. Průměrnou celní sazbu, tedy skutečnou hodnotu vybraného cla ze všech realizovaných dovozů vyjadřuje tzv. celní incidence. Její vývoj od roku 1998, kdy začala oficiální jednání o přistoupení ČR do EU až do roku 2004 je zachycen v následující tabulce č. 5. Tab. 5


1998 1,5

1999 1,2

2000 1,1

2001 0,72

2002 0,75

2003 0,71

2004 0,6

Zdroj: [34]

Z tabulky vyplývá, že celní incidence od roku 1998 posupně klesala, až v roce 2004 dosáhla výše 0,6 %. Je tedy pravděpodobné, že změny v celních sazbách, založené na postupné liberalizaci obchodu ČR s EU, měly vliv na výši celních příjmů. Na základě zvolených statistických dat ale nelze toto konstatovat s urči-


38

tostí, protože celní příjmy se v letech 2001-2003 téměř neměnily a jejich výše stagnovala na úrovni 10 mld. Kč. Pro potvrzení závislosti výše celních příjmů na vstupu ČR do EU je proto vypracována podrobnější tabulka celní incidence od roku 1993 do roku 2004 a graf celních příjmů za stejné období. Tab. 6


1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 4,9

4,6

4,0

3,5

2,1

1,5

1,2

1,1

0,72

0,75

0,71

0,60

Zdroj: [34]

celní příjmy 25

19,7

20 17,0

17,4

15,1

14,9

15

13,6

v mld. Kč

13,6 12,0

10,0 10

9,8

10,3

4,1

5

0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

rok

Graf. 3 Vývoj celních příjmů Celní správy ČR v letech 1993-2004 Zdroj: [33]

Z předchozí tabulky a grafu je patrné, že od roku 1995, až na výkyvy v letech 1996, 2000 a 2003, má vývoj celních příjmů klesající tendenci, stejně tak i celní incidence od roku 1993 až do roku 2004 pozvolna klesala. V případě, že budeme vývoj celních příjmů porovnávat s klesající celní incidencí, je potřeba vzít v úvahu i vývoj zahraničního obchodu, který je znázorněn za


39

období let 1993-2008 v tabulce č. 7 a který se samozřejmě během let 1993-2008 také vyvíjel. Tab. 7

Vývoj zahraničního obchodu v letech 1993-2008 v mld. Kč

1993 426,1

1994 498,4

1995 665,7

1996 754,7

1997 859,7

1998 914,5

1999 973,2

2000 1241,3

2001 1385,6

2002 1325,7

2003 1440,8

2004 1749,1

2005 1830,0

2006 2104,8

2007 2391,3

2008 2406,5

Zdroj: [22]

Vezmeme-li v úvahu, že v těchto letech docházelo k postupnému nárůstu dovozu z 426,1 mld. Kč v roce 1993 až na 1 749,1 mld. Kč v roce 2004, celní příjmy ale ve většině těchto let klesaly, je zřejmé, že snižování celních sazeb v důsledku postupného začleňování ČR do vnitřního trhu EU mělo určitý vliv na postupné snižování celních příjmů. Nárůst celních příjmů v letech 1996, 2000 a 2003 i přes snižování celních sazeb byl s největší pravděpodobností způsobem vyšším objemem dovozů v těchto letech. Vzhledem ke skutečnosti, že celní sazby byly snižovány v rámci příprav na členství ČR v EU, lze závěrem této podkapitoly konstatovat, že na vývoj celních příjmů mělo snižování celních sazeb částečný vliv. 3.1.2

Zrušení vnějších hranic České republiky

Připojením České republiky k Evropské unii se stala Česká republika součástí jednotného vnitřního trhu, byly zrušeny hranice s okolními státy, které se staly současně s Českou republikou součástí Evropské unie (Polsko, Slovensko), nebo již členy EU v době našeho vstupu do EU byly (Německo, Rakousko), a docházelo k volném pohybu zboží na celém území Společenství. Volný pohyb zboží v rámci jednotného vnitřního trhu znamenal, že veškeré zboží, které bylo do České republiky dovezeno po vstupu ČR do EU nepodléhalo žádným clům, limitům dodávaného množství a dalším administrativním omezením. Pro zjištění jak velký vliv mělo zrušení hranic a tedy i připojení ČR k jednotnému vnitřnímu trhu na vývoj celních příjmů, je nutné zjistit podíl dovozu ze zemí EU před i po vstupu ČR do EU. V následující tabulce je znázorněn celkový objem dovozů do ČR, objem dovozů pouze ze zemí EU a také percentuelní podíl dovozů ze zemí EU na celkovém objemu dovozů, všechny tyto údaje jsou zpracovány za období let 2001-2007.


40 Tab. 8

Objem dovozů do CŘ v letech 2001-2007

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkový objem dovozů v mld. Kč

1386

1326

1441

1749

1830

2105

2391

Objem dovozů ze zemí EU v mld. Kč

1035

961

1034

1264

1309

1487

1693

74,67

72,50

71,78

72,28

71,54

70,66

70,80

25,33

27,50

28,22

27,72

28,46

29,34

29,20

Percentuelní podíl dovozů z EU na celkovém objemu dovozů Percentuelní podíl dovozů mimo EU na celkovém objemu dovozů Zdroj: [22]

Z tabulky je evidentní, že dovozy ze zemí EU mají velmi výrazný podíl na celkovém objemu dovozů do ČR, ve sledovaném období let 2001-2007 je tento podíl stabilní a nachází se v rozmezí 70-75 %. Po vstupu do EU nepodléhalo clení zboží dovezené ze zemí Společenství, v období let 2005-2007 se jednalo o 70 % celkového objemu dovozů. Z výše uvedených údajů je tedy zřejmé, že vstupem na jednotný vnitřní trh se snížil počet dovozů podléhajících celnímu řízení a tedy i výběru cel o 70-75 %, což znamenalo, že po vstupu ČR do EU celnímu řízení a výběru cel bylo podrobeno pouze 25-30 % dovozů, a to ze zemí mimo EU. Tato skutečnost se samozřejmě projevila na snížení celních příjmů odváděných do státního rozpočtu. Lze tedy konstatovat, že díky velkému podílu dovozů ze zemí EU měl vstup ČR do EU a sním související zrušení vnitřních hranic velice významný vliv na celní příjmy a jejich celkový pokles související se vstupem ČR do EU. Pro názornost je vytvořen graf, ve kterém jsou zaznamenány objemy dovozů podléhající výběru cel (v letech 2001-2003 je to celkový objem dovozů, v letech 2005-2007 jsou zachyceny pouze dovozy ze třetích zemí) a celní příjmy. Vývoj celních příjmů kopíruje objem dovozů, které podléhaly celnímu řízení a výběru cel a je z něj na první pohled zřejmá vzájemná souvislost. Dovozy podléhající celnímu řízení a výběru cel jsou zde myšleny všechny uskutečněné dovozy v letech 2001-2003, v letech 2005-2007 dovozy pouze ze zemí mimo EU.


dovoz

41

celní příjmy 12

1 600 v mld. Kč

10

1 400

1 200

8 6 4 2 0

v mld. Kč

1 000

2001

2002

2003

2005

2006

2007

rok 800

600

400

200

0 2001

2002

2003

2005

2006

2007

rok

Graf. 4 Objem dovozu podléhající celnímu řízení a celní příjmy v letech 2001-2007 v mld. Kč Zdroj: [22]

3.1.3

Odvody cel do rozpočtu EU

Další z důležitých skutečností, která ovlivnila celní příjmy je, že ČR se od vstupu do EU podílí na tvorbě vlastních zdrojů. Cla jsou podle rozhodnutí Rady 200/597/ES jedním z vlastních zdrojů Společenství a Česká republika z celkové částky vybrané v celním řízení ze cla odvádí do rozpočtu EU celých 75 %. Zbylých 25 % je, stejně jako ostatní členské státy Společenství, oprávněna si ponechat na úhradu nákladů s pojených s výběrem cel. Z výše uvedeného plyne, že Celní správa od 1. 5. 2004 již do státního rozpočtu neodváděla 100 % vybrané částky z cel, jak tomu bylo do doby před vstupem do EU, ale pouze již zmíněných 25 %. 3.1.4

Dílčí závěr

Již z úvodního grafu vývoje cel je zřejmé, že se vstupem do EU nastal výrazný pokles ve výši příjmů z cel do státního rozpočtu České republiky. V roce 2003, tedy v posledním roce před vstupem ČR do EU, činily celní příjmy do státního rozpočtu 10,25 mld. Kč. V roce 2005, v prvním roce, kdy ČR byla součástí EU,

42


činily celní příjmy už jen 1,25 mld. Kč. V roce 2005 bylo inkaso cel na úrovni 12,19 % roku 2003, což je pokles bezmála o 90 %. Předchozí tři podkapitoly postupně pojednávaly o nejdůležitějších faktorech, které se na změnách v celních příjmech podílely. Z grafů a tabulek vyplývá, že největší podíl na analyzovaných změnách má vstup České republiky na jednotný vnitřní trh a s ním spojené zrušení vnitřních hranic. Volným pohybem zboží po EU došlo k poklesu dovozů podléhajícím clům o 70-75 % a s tím došlo i k souvisejícímu poklesu v celních příjmech. Po vstupu ČR do EU podléhalo clům zboží dovážené pouze ze zemí mimo EU, podíl dováženého zboží z mimounijních států činil v letech 2005-2007 konstantně 30 %. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím výši celních příjmů je odvod cel do rozpočtu EU. Jen vstupem ČR na jednotný vnitřní trh přišel státní rozpočet České republiky o 70 % celních příjmů a ze zbylých 30 % celních příjmů měla a má Česká republika povinnost odvést 75 % z vybraného cla do rozpočtu EU. Prostým výpočtem by tedy měl činit celní příjem v roce 2005 cca 7,5 % roku 2003. Inkaso cel bylo v roce 2005 na úrovni 12,19 % roku 2003, tedy přibližně o 4,5 % než je jeho prostý výpočet, musíme ale samozřejmě uvažovat i s pravidelným nezanedbatelným meziročním růstem dovozu, jehož vliv je zřejmý i v roce 2007, kdy došlo k mírnému zvýšení celních příjmů oproti roku 2006. Nutné je zde zmínit, že částečný podíl na poklesu v celních příjmech může mít i skutečnost, že po vstupu ČR do EU mohou hospodářské subjekty zboží dovážené ze států mimo Společenství celně projednat v rámci celní unie v jakémkoliv státě Společenství a zde i odvedou vyměřené clo. Závěrem je nutné říci, že vstup ČR do EU a s ním spojené změny měly zásadní dopad na celní příjmy Celní správy České republiky, které každoročně odvádí do státního rozpočtu a na základě těchto skutečností příjem z cel poklesl ve sledovaném období o téměř 90 % oproti období před stupem do EU v letech 2001-2003.

3.2

Změny v daňových příjmech Celní správy České republiky

Celní správa zajišťuje v oblasti daňových příjmů výběr daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřební daně (SPD), tuto činnost zajišťovala i před vstupem ČR do Evropské unie, nicméně správa těchto daní prošla určitými změnami, které budou podrobněji rozvedeny v následujícím textu. U obou daní spravovaných celní správou se výrazně, v souvislosti se vstupem CŘ do EU a s tím spojenými legislativními změnami, a to nabytím účinnosti zákona 235/2004 Sb. Zákona o dani z přidané hodnoty a zákona 353/2003 Sb. Zákona o spotřebních daních, změnil systém jejich výběru.


3.2.1

43

Změny v příjmech z DPH

Správa daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) pro zboží vstupující na naše území z jiných států byla před vstupem ČR do EU zcela v kompetenci celní správy. V rámci celního řízení na dovážené výrobky nebylo vyměřováno a vybíráno pouze clo, ale i DPH. Před vstupem ČR do EU byl výběr DPH za dovážené zboží klíčovou složkou všech příjmů celní správy odváděných do státního rozpočtu. Vstupem ČR do EU došlo k legislativním změnám, které se týkaly správy daně z přidané hodnoty, byl zrušen zákon 588/1992 Sb. zákon České národní rady o dani z přidané hodnoty, včetně všech novelizací z let 1993-1997. Nahrazen byl zákonem ze dne 1. 1. 2004 č. 235/2004 Sb. zákonem o dani z přidané hodnoty, ve kterém byly zpracovány příslušné předpisy Evropské unie, konkrétně směrnice rady 77/388/EHS o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu. Zákon 235/2004 nabyl účinnosti 1. 5. 2004, tedy současně se dnem vstupu ČR do EU. Na základě nově přijatého zákona došlo k důležitým změnám při výběru DPH u dovozu zboží. Výhradním správcem DPH u dováženého zboží byla celní správa až do 1. 5. 2004. Od tohoto dne výběr DPH u zboží dováženého ze zemí Společenství zajišťovaly územní finanční úřady. Správu DPH u zboží dováženého ze třetích zemí, tedy ze zemí mimo Společenství, nadále spravovala celní správa. Ke změně došlo od 1. 1. 2005, kdy výběr DPH z dovozu, jak ze zemí Společenství, tak i zboží pocházejícího ze třetích zemí, spadal výhradně do působnosti finančních úřadů. Celní správa nadále vybírala a spravovala a doposud spravuje DPH pouze v těchto výjimečných případech: • u dovezeného zboží propuštěného do navrženého celního režimu osobě, která není plátcem DPH • u dovezeného zboží propuštěného do celního režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, pokud zboží bylo do těchto režimů propuštěno na základě rozhodnutí celního úřadu, které nebylo učiněno na tiskopise JSD osobě, která je plátcem DPH • při nezákonném dovozu zboží, při porušení podmínek dočasného uskladnění zboží nebo při porušení podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené [12] DPH je celostátně nejvýznamnější fiskální daň, pro názornost následuje graf, který znázorňuje percentuelní podíl DPH na celkových příjmech do státního rozpočtu České republiky v roce 2006. Ze všech vybíraných fiskálních daní má na příjmech do státního rozpočtu, jak již bylo řečeno, DPH s 16,8 %, následuje SD s 12,3 % a dále daně z příjmů právnických a fyzických osob. Nejnižší podíl na příjmech státního rozpočtu mají daně majetkové. V ostatních letech sledova-

44


ných období jsou procentní podíly příjmů státního rozpočtu velice podobné, DPH byla a bude fiskálně významnou daní.

Dan z příjmů právnických osob; 10,40%

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace; 13,10%

Daň z příjmů fyzických osob; 10,00%

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace Pojistné na sociální zabezpečení Majetkové daně DPH SD Daň z příjmů fyzických osob

SD; 12,30%

Dan z příjmů právnických osob Pojistné na sociální zabezpečení; 36,40%

DPH; 16,80% Majetkové daně; 0,90%

Graf. 5 Procentní podíl jednotlivých příjmů na celkovém příjmu do státního rozpočtu v roce 2006 Zdroj: [36]

Jak již bylo řečeno, do vstupu ČR do EU měla kompletní výběr a správu DPH z dovozu v kompetenci Celní správa České republiky, podíl výběru této daně je znázorněn na následujícím grafu. Na první pohled je zřejmé, že výběr DPH byl pro Celní správu České republiky ve sledovaném období 2001-2003 svým podílem na celkových příjmech celní správy klíčový.


celkové inkaso

45

inkaso DPH

350 286,76

274,78

292,60

300

234,00

v mld. Kč

250

224,09

241,06

200

150

100

50

0 2001

2002

2003

rok

Graf. 6 Podíl příjmů z DPH na celkových příjmech Celní správy České republiky v letech 2001-2003 Zdroj: [13], [14], [15]

Podíl vybrané DPH na celkových příjmech Celní správy ČR ve sledovaném období let 2001-2003 vyjádřený v procentech činil konstantně 82 %. Pro úplnost je nezbytné uvažovat o výběru DPH nejen v rámci celní správy, ale i v kontextu celkových příjmů do státního rozpočtu, tedy je nutné uvažovat i s příjmy z DPH odvedenými finančními úřady. Pro názornější představu poslouží následující tabulka příjmů z DPH do státního rozpočtu za celé sledované období let 20012007, kde jsou uvedeny nejen celkové příjmy, ale i příjmy odvedené finančními a celními úřady jednotlivě. Celkové příjmy do státního rozpočtu jsou v letech 2001-2003 složeny s příjmů celní správy a výdajů finančních úřadů na odpočty DPH. Proto například v roce 2001 jsou příjmy celní správy z DPH do státního rozpočtu 234 mld. Kč, nicméně celkové příjmy z DPH do státního rozpočtu jsou o více jak 82 mld. Kč nižší, právě z důvodů odpočtů DPH, které byly již provedeny u finančních úřadů.


46 Tab. 9

Příjmy z DPH do státního rozpočtu odvedené CÚ a FÚ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkové příjmy SR

151,88

155,21

164,85

184,32

208,41

217,78

236,38

Příjmy odvedené CÚ

234,00

224,09

241,06

142,17

3,47

0,39

0,39

Příjmy odvedené FÚ

-82,18

-68,88

-76,21

42,15

204,94

217,39

235,84

Zdroj: [33], [34], [35], [36] , [37]

Zaměříme-li se pouze na příjmy z DPH odvedené celní správou ve sledovaných obdobích let 2001-2003, 2005-2007 a v tomto případě zahrneme i rok 2004, už i z tabulky je patrný vývoj těchto příjmů a jeho přímá vázanost na změny ve výběru DPH, které nastaly v souvislosti se vstupem ČR do EU. Pro lepší názornost vývoje změn ve výběru DPH celní správou byl vytvořen i graf, ve kterém jsou pouze příjmy DPH vybrané celní správou. Grafické znázornění změn jasně ukazuje na propad příjmů z DPH v roce 2004 a v roce 2005-2007 následuje další dramatické snížení inkasa DPH. V období let 2001-2003 jsou příjmy nad 200 mld. Kč v každém jednotlivém roce, a vrátíme-li se do kapitoly věnované změnám celních příjmů, tak zjistíme, že daňové příjmy v období 2001-2003 přesně kopírují vývoj příjmů celních. Tuto shodu jednoduše vysvětluje společný výběr DPH i cel u jednotlivých dovozů. Pokud tedy bylo zvýšení celních příjmů v roce 2003 založeno na vyšším objemu dovozů v tomto roce, k němuž došlo v důsledku příznivého vývoje kurzů USD a GBP, je samozřejmé, že ze stejného důvodu došlo i k nárůstu ve výběru DPH. V roce 2004 nastal u inkasa DPH oproti roku 2003 pokles o téměř 100 mld. Kč, tedy percentuelně vyjádřeno výběr DPH z dovozu zaznamenal oproti roku 2003 pokles o 41,02 %. V roce 2004, v období od začátku roku do dne vstupu ČR do EU, tedy v období od 1. 1. 2004 do 31 .4 .2004, docházelo k výběru DPH stejně jako v předchozích letech (2001-2003) ze zboží, které přestoupilo naše hranice. V období od vstupu ČR do EU až do konce roku 2004, tedy v období 1. 4. 2004-31. 12. 2004, spadal do kompetence celní správy výběr DPH už jen v rámci dovozu zboží do ČR ze zemí mimo EU. Snížení inkasa DPH v roce 2004, je opět stejně jako v předchozí kapitole u snížení celních příjmů, způsobeno připojením ČR k jednotnému vnitřnímu trhu


47

a s tím souvisejícímu volnému pohybu zboží v rámci Společenství. V rámci obchodu se zeměmi Společenství dochází samozřejmě z uskutečněných obchodních operací mezi ČR a ostatními státy Společenství k výběru DPH, výběr této daně již není v kompetenci celních úřadů, ale je v kompetenci finančních úřadů. V období 2005-2007 je již výběr DPH celní správou oproti sledovanému období dá se říci zanedbatelný, v roce 2005 došlo k poklesu inkasa DPH na 1,44 % původních příjmů před vstupem ČR do EU. Tento propad je způsobem změnou ve výběru DPH uplatňovanou od 1. 1. 2005, kdy přešla celková správa DPH do kompetence finančních územních úřadů. V rámci dovozu ze zemí mimo EU je od 1. 1. 2005 vybíráno z těchto dovozů pouze clo (pokud je dle společného celního sazebníku Společenství na dovezené zboží clo uplatňováno) a výběr daně z dovezeného zboží zajišťují finanční územní úřady. Výběr DPH zůstal v kompetenci celní správy pouze u případů uvedených na začátku této kapitoly, zjednodušeně řečeno celní správa vybírá DPH při dovozu pouze u subjektů, které v České republice nejsou registrovanými plátci DPH.

300

241,06

234,00 250 224,09

v mld. Kč

200

142,17 150

výběr DPH celní správou

100

50

3,47

0,39

0,39

2005

2006

2007

0 2001

2002

2003

2004 rok

Graf. 7 Inkaso DPH celní správou ČR v letech 2001-2007 Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19]

48


V následující tabulce jsou zpracovány celkové příjmy Celní správy České republiky, příjmy z DPH a procentní poměr inkasa DPH na celkových příjmech celní správy.

Tab. 10

Celkové příjmy v mld. Kč, příjmy z DPH v mld. Kč a procentní poměr

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Celkové příjmy

286,76

274,78

292,60

159,59

115,23

124,35

144,57

Příjmy z DPH

234,00

224,09

241,06

142,17

3,47

0,39

0,39

Podíl příjmů z DPH na celkových příjmech

81,60

81,55

82,39

89,02

3,01

0,31

0,27

Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19], [33], [34], [35], [36] , [37]

Celkový propad v příjmech z DPH je výrazně zřetelný z této tabulky. Podíl příjmů DPH na celkových příjmech celní správy po vstupu ČR do EU poklesl na pouhých 3,01 % v roce 2005, v letech 2006 a 2007 dokonce pod 1 % oproti sledovanému období 2001-2003, kdy tento procentní podíl činil více jak 80 %. Je zřejmé, že vstup ČR do EU a změny, které ho provázely ve spojitosti s výběrem DPH měl na inkaso DPH významný vliv. 3.2.2

Dílčí závěr

Z grafu je patrný zásadní pokles ve výběru DPH po vstupu ČR do EU. Vybraná částka daně z přidané hodnoty se v letech 2001- 2003 pohybovala výrazně nad 200 mld. Kč, v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU a vstoupil v platnost nový zákon o DPH, příjmy z výběru DPH zaznamenaly reálný pokles bezmála o 100 mld. Kč (pokles o 41 %). Inkaso DPH se v roce 2004 udrželo ještě zhruba na 59 % inkasa minulých let (2001-2003), především díky tomu, že v prvních čtyřech měsících roku 2004 celní správě stále náležela kompletní správa DPH z dovozu zboží. Z grafu příjmů DPH (graf.č.7) v letech 2001-2007 je naprosto jednoznačný vývoj ve výběru této daně. Můžeme říci, že stejně jako u celních příjmů měl vstup ČR do EU a s ním spojený vstup ČR na jednotný


49

vnitřní trh výrazný vliv na objem příjmů z výběru DPH, vzhledem k tomu, že výběr DPH celní správou byl vázaný na dovoz zboží ze třetích zemí. Vstupem ČR na jednotný vnitřní trh se zboží mezi ČR a ostatními zeměmi pohybuje volně, není zatíženo clem, výběr DPH ze zboží dovezeného v rámci Společenství zajišťují finanční územní úřady. Pokud by výběr DPH z dovozu zboží ze zemí mimo EU i po vstupu ČR do EU zůstal v kompetenci celní správy, pravděpodobně by v roce 2005, tedy v prvním roce, kdy byla ČR celý rok součástí EU, došlo k poklesu ve výběru DPH, který by odpovídal asi 75 %, což je podíl obchodu se zeměmi EU. Nicméně vstup na jednotný vnitřní trh nebyla jediná změna, která ovlivnila vývoj příjmů celní správy z DPH. Dalším důležitým faktem byla změna legislativy, na základě které došlo k převedení veškerých kompetencí ve výběru DPH, až na výjimky, na finanční území úřady. Finanční úřady od 1. 1. 2005 zabezpečují výběr a správu DPH i z dovozů zboží dovezeného ze států mimo EU. Na základě těchto změn došlo ke snížení příjmů celní správy z DPH z původních 234 mld. Kč v roce 2001 na pouhých 0,39 mld. Kč v roce 2007. Z uvedeného vyplývá, že v roce 2007 činilo inkaso DPH pouhých 0,17 % oproti roku 2001. 3.2.3

Změny v příjmech z SPD

Celní správa byla od roku 1993 (konkrétně od 1. 1. 1993) pověřena na základě zákona č. 587/1992 Sb. České národní rady o spotřebních daních správou spotřební daně (dále jen SPD) na vybrané zboží dovážené na území našeho státu, které této dani podléhalo. Vstup do EU znamenal v této oblasti provedení významných legislativních změn, k 1. 1. 2004 byl zrušen původní zákon č. 587/1992 Sb., nahrazen byl zákonem č. 353/2003 Sb. zákonem o spotřebních daních (dále zákon o SPD), do kterého byly implementovány předpisy Evropského společenství, konkrétně směrnice Rady 92/12/EHS O obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani. [23] Předmětem spotřební daně byly a jsou tzv. vybrané výrobky, kterými jsou minerální oleje, líh, pivo, tabákové výrobky, víno a meziprodukty. Spotřební daně jsou tedy, dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o SPD tyto: • Daň z minerálních olejů • Daň z lihu • Daň z piva • Daň z vína a meziproduktů • Daň z tabákových výrobků Nabytím účinnosti zákona o SPD (353/2003 Sb.) se změnil především systém výběru SPD, daň z vybraných výrobků začala být vybírána v zemi spotřeby,


50

bez ohledu na jejich původ. Celní správě byla svěřena kompletní správa spotřební daně - nadále vybírala SPD při dovozu vybraných výrobků, nově převzala i správu vnitrostátní spotřební daně, jejíž výběr byl do doby vstupu ČR do EU zajišťován finančními územními úřady. Z grafu v předchozí kapitole (graf.č.6), kde je znázorněn procentní podíl všech příjmů do státního rozpočtu ČR vyplývá, že i spotřební daň je důležitou fiskální daní odváděnou do státního rozpočtu, její příjmy se v roce 2006 podílely na státním rozpočtu 12,3 %. Se vstupem ČR do EU došlo k významnému poklesu příjmů při výběru SD z celního řízení. Stejně jako v předchozích podkapitolách pojednávajících o změnách v celních příjmech a příjmech z DPH ovlivnil vývoj inkasa SD z celního řízení vstup ČR na jednotný vnitřní trh. V následujícím grafu je znázorněn vývoj příjmů SPD z celního řízení.

45

42,701

40,872

41,08

40

35

30

v mld. Kč

25

20

SPD z celního řízení

15

12,37

10

5 1,38

0,51

-0,33

2006

2007

0 2001

2002

2003

2004

2005

-5 rok

Graf. 8 Vývoj příjmů z SPD z celního řízení v letech 2001-2007 Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19]

V letech 2001 – 2003 inkaso SPD související s dovozem zboží převyšovalo 40 mld. Kč, v roce vstupu ČR do EU už došlo k jeho snížení na 12,3 mld. Kč, příjmy do státního rozpočtu z SPD za rok 2004 se snížily na pouhých 30 % předchozích let. Na úrovni 12,37 mld. Kč se udržely jen díky skutečnosti, že


51

první čtyři měsíce tohoto roku ČR stále ještě nebyla součástí EU a jednotného vnitřního trhu a jsou tedy v tomto roce zahrnuty příjmy z SPD, které v prvních čtyřech měsících probíhaly standardně jako v období 2001-2003 z veškerého dovozu na území ČR. V období 2005-2007 je již evidentní propad v příjmech z SPD na pouhých 3,23 % v roce 2005 ve srovnání s rokem 2001, v roce 2006 už jen na 1,19 %. Z výše uvedeného je zřejmé, že vstup ČR do EU měl významný vliv na vývoj příjmů Celní správy ČR ze spotřební daně vybírané z dovozů zboží, které této dani podléhá. Jak už bylo zmíněno v úvodu této podkapitoly, celní správě byla od 1. 5. 2004 svěřena kompletní správa spotřební daně, výběr SPD zajišťovala nejen z uskutečněných dovozů komodit podléhajících spotřební dani, ale také z intrakomunitárního obchodu v rámci EU a vnitrostátní spotřeby. Následující tabulka ilustruje podíl finančních a celních úřadů na inkasu spotřební daně ve sledovaném období 2001-2007. Tab. 11

Podíl finančních a celních úřadů na inkasu spotřební daně v mld. Kč

2001

2002

2003

2004

2005

Inkaso SD celkem

76,30

79,49

84,17

95,84

110,50 119,54 138,93

Inkaso CÚ

42,70

40,87

41,07

85,88

110,45 119,54 138,93

Inkaso FÚ

33,60

38,61

43,10

9,96

0,04

2006

0

2007

0

Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19], [33], [34], [35], [36], [37]

Z tabulky je na první pohled patrný vývoj změn ve výběru této daně. Ve sledovaném období let 2001-2003 byla výše inkasa celní správou stabilní a oscilovala okolo 40 mld. Kč, zvýšení inkasa finančními úřady v roce 2003 lze vysvětlit stále rostoucími příjmy z výnosů spotřební daně z tabákových výrobků. V roce 2004 bylo v porovnání s rokem 2003 celkové inkaso vyšší o 11,7 mld. Kč, tj. o 13,9 %, je zde ale zjevný rozdíl v poměru inkasa mezi finančními a celními úřady. Tento rozdíl v poměru je bezpochyby způsoben změnou legislativy a tedy převedením celkové správy SPD do kompetence Celní správy České republiky. V období 2005-2007 je již výběr SPD pouze v kompetenci celní správy a celkové inkaso spotřební daně odvedené do státního rozpočtu je uskutečněné celní správou. Dále je důležité poukázat na celkový vývoj SPD. V období let 20012003 se meziroční růst inkasa SD pohyboval v rozmezí 3-5,9 %, v letech 20042007 na základě zvýšení sazeb u některých komodit (minerální oleje, tabákové


52

výrobky, líh) meziroční růst přesáhl 10 %, konkrétně v roce 2004 to bylo 13,9 %, v roce 2005 dosáhl meziroční růst 15,4 % a v roce 2007 dokonce 16,2 %. Hlavní příčinou vysokého meziročního růstu inkasa SPD bylo u tabákových výrobků, minerálních olejů a lihu zvýšení sazeb, u lihu, piva vína a minerálních olejů došlo také ke zvýšení spotřeby, v případě lihu měla na zvýšení inkasa vliv zvýšená kontrola nelegální výroby a distribuce. V následujícím grafu je vykresleno inkaso SPD celní správou v období let 2001-2007, kde je toto inkaso rozděleno na příjmy z celního řízení a příjmy z intrakomunitárního obchodu společně s příjmy z vnitrostátní SD.

160 138,93

140 119,54

120

110,5

v mld. Kč

100

85,88

80

SPD z celního řízení SPD vnitrostátní Celkem

60 42,7

40,87

41,08

40

20

0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

-20 rok

Graf. 9 Inkaso SPD z celního řízení, vnitrostátní a celkové v letech 2001-2007 Zdroj : [33], [34], [35], [36], [37]

Ve sledovaném období 2001-2003 příjem ze spotřební daně odváděné celní správou do státního rozpočtu činil pouze příjem ze SPD vybírané ze zboží dováženého a podléhajícímu této dani. Příjem celní správy se v období 2001-2003 pohyboval těsně nad 40 mld. Kč ročně. V roce 2004 bylo inkaso SPD celní správou celkem 85,88 mld. Kč, zde se již odrazila, v období květen-prosinec, změna v legislativě, tedy kompletní správa SPD předaná do kompetence celní správy. Také je zde ještě zřetelný podíl příjmů SPD z celního řízení v období leden-


53

duben, tedy doba, než ČR vstoupila na jednotný vnitřní trh a 70 % obchodu uskutečňovaného se státy EU bylo ještě obchodem se třetími zeměmi, od května 2004 se jedná o obchod intrakomunitární. V období 2005-2007, tedy po vstupu ČR do EU a v návaznosti na provedené změny, se celkové příjmy celní správy z SPD zvýšily z průměrných 41 mld. Kč v letech 2001-2003 na více jak 110 mld. Kč v roce 2005 a v roce 2007 dokonce na více jak 138 mld. K inkasu spotřební daně je nutné poznamenat, že se liší od výnosů z této daně, které jsou odváděny do státního rozpočtu. Do státního rozpočtu je určen výhradně výnos ze spotřebních daní, které zahrnují daň z tabákových výrobků, lihu piva a vína. Z daně z minerálních olejů náleželo do státního rozpočtu v letech 2001-2004 80 % příjmů z této daně, zbylých 20 % náleželo Státnímu fondu dopravní infrastruktury, od roku 2005 je tento poměr 90,9 % státnímu rozpočtu a 8,9 % SFDI. Pro úplnost je ještě zpracována tabulka, kde je uveden procentní podíl příjmů ze SPD odváděných celní správou do státního rozpočtu.

Tab. 12

Podíl příjmů celní správy z výběru SPD na státním rozpočtu ČR

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Příjmy SR

626,22

704,97

699,67

769,21

866,46

923,06

1025,88

Příjmy celní správy ze SD

42,70

40,87

41,08

85,88

110,50

119,54

138,93

Podíl příjmů SD na SR

6,82

5,80

5,87

11,16

12,75

12,32

13,54

Zdroj: : [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19], [33], [34], [35], [36], [37]

Ve sledovaném období let 2001-2003 měly příjmy ze spotřební daně odváděné do státního rozpočtu podíl na celkových příjmech státního rozpočtu v rozmezí 5,80 % až 6,82 %, na rozdíl od období po vstupu ČR do EU, kdy tento podíl neustále stoupá a od roku 2004 do roku 2007 se pohybuje od 11,16 % do 13,54 %. I z této tabulky je zřejmý vliv změn provázející vstup ČR do EU na příjmy celní správy ze spotřební daně. 3.2.4

Dílčí závěr

Stejně jako u celních příjmů se i na inkasu spotřební daně odrazil vstup ČR do EU. V případě příjmů SPD z celního řízení došlo ke snížení těchto příjmů vstu-

54


pem ČR na jednotný vnitřní trh. Zboží podléhající spotřební dani a pocházející ze zemí Společenství již není předmětem celního řízení a tedy ani SPD není z tohoto zboží vybírána v rámci celního řízení. Díky legislativním změnám celní správa o tento příjem odváděný do státního rozpočtu nepřišla, v její kompetenci výběr SPD v rámci intrakomunitárního obchodu zůstal. Dále také celní práva získala kompetence k výběru vnitrostátní SPD. Na rozdíl od změn v příjmech ze cla a z daně z přidané hodnoty, kde v souvislosti se vstupem ČR do EU došlo ke snížení těchto příjmů, výběr SPD celní správou zaznamenal značný růst. Srovnáním období let 2001-2003, kdy se inkaso SPD vybírané celní správou pohybovalo na úrovni 40-42 mld. Kč, v letech 2005-2007 po vstupu ČR do EU došlo k navýšení příjmů z SPD o více jak 200 %, na částku 110-139 mld. Kč. Zde je nutné zmínit, že inkaso SPD odváděné do státní rozpočtu celní správou činí na celkových příjmech státního rozpočtu podíl ve výši 13,54 % v posledním roce sledovaného období po vstupu ČR do EU (2007). Na tomto vývoji má zásadní podíl samozřejmě změna legislativy a převedení kompletní správy spotřební daně do kompetencí Celní správy České republiky.

3.3

Změny v organizační struktuře a personální změny v Celní správě České republiky

Hodnotíme-li změny provázející transformaci Celní správy České republiky z hlediska celních a daňových příjmů, je nutné zmínit i změny v organizační struktuře a personální změny Celní správy České republiky. Ke změnám v organizační struktuře a k personálním změnám došlo v důsledku vstupu ČR na jednotný vnitřní trh, na základě legislativních změn týkajících se výběru daní a cel a v neposlední řadě v důsledku nově nabytých kompetencí. Vstupem ČR na jednotný vnitřní trh došlo k volnému pohybu zboží mezi státy Společenství a nedocházelo k celním hraničním kontrolám dováženého zboží z EU, hraniční celní útvary byly zrušeny. V následující tabulce je zdokumentován počet výkonných celních útvarů Celní správy České republiky před vstupem a po vstupu ČR do EU. Z tabulky č. 13 jsou zřejmé především změny v počtech celních úřadů, jejich poboček a detašovaných pracovišť. Velký podíl na těchto změnách má především rušení hraničních celních útvarů, zrušeno bylo i velkém množství celních útvarů vnitrostátních. Na vnitřních hranicích bylo zrušeno 13 celních úřadů, 41 poboček celních úřadů a 59 celních detašovaných pracovišť. Čtyři celní útvary v postavení hraničních přechodů na letištích s mezinárodním provozem byly zachovány. Ke zrušení některých vnit-


55

rostátních celních úřadů přispěl pokles v počtu celních řízení, který byl způsoben již zmiňovaným vstupem ČR na jednotný vnitřní trh. V roce 2005 bylo projednáno 1 000 312 celních prohlášení oproti roku 2003, kdy bylo projednáno 6 574 938 celních prohlášení do jednotlivých celních režimů. Srovnáním těchto dvou sledovaných let zjistíme pokles v počtu celních prohlášení po vstupu do EU o 84,55 %. Tab. 13

Změny v počtech výkonných útvarů provádějící celní řízení

Celní správa před vstupem do EU po vstupu do EU Generální ředitelství

1

1

Celní ředitelství

8

8

Celní úřady

91

54

Pobočky celních úřadů

64

48

Detašovaná pracoviště

82

18

Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19]

Na organizační změny celní právy měly pravděpodobně mimo zrušení hraničních a vnitrostátních celních úřadů vliv i legislativních změny spojené s výběrem cel a daní. Analýzou daňových a celních příjmů Celní správy České republiky bylo zjištěno několik důležitých skutečností, které ovlivnily i organizační strukturu celní správy. Celní příjmy se v důsledku vstupu ČR do EU snížily o 90 %, počet celních prohlášení poklesl o 84 %, příjmy z SPD se zvýšily více jak trojnásobně. Na základě těchto změn bylo nutné provést změny ve vnitřní organizaci Celní správy české republiky. Byly sníženy počty celních oddělení provádějící celní řízení a došlo k vytvoření nových oddělení zajišťujících správu SPD. Organizační strukturu celní správy po vstupu ČR do EU ovlivnily i nově získané kompetence, především nově zřízené skupiny mobilního dohledu, které byly po vstupu ČR do EU nově zařazeny do organizační struktury Celní správy ČR. Všechny tři výše jmenované okolnosti, které ovlivnily organizační strukturu, měly vliv i na personální změny v celní správě. Zrušením hraničních celních útvarů došlo k částečnému personálnímu přesunu pracovníků z těchto útvarů na vnitrostátní celní útvary. Část zaměstnanců byla propuštěna a část proškolena k výkonu nových kompetencí, především ke správě spotřební daně a


56

k zajišťování činnosti mobilního dohledu. Z následující tabulky je zjevný vývoj v počtu zaměstnanců celní správy v letech 2001-2007. Tab. 14

Vývoj v počtu zaměstnanců Celní správy ČR v letech 2001-2007

rok počet zaměstnanců

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

9440

9210

9044

8463

7388

6779

6899

Zdroj: [13], [14], [15], [16], [17], [18], [19],

V průběhu roku 2004 byl ukončen pracovní poměr s 566 občanskými zaměstnanci a ze služebního poměru bylo uvolněno 1330 zaměstnanců, z toho v rámci reorganizace 1086 celníků.[16] Tyto změny korespondovaly s poklesem v provedených celních řízeních, pro výkon této činnosti již nebylo nutné, aby byla Celní správa ČR personálně obsazena takovým množstvím zaměstnanců jako do vstupu ČR do EU. I přes nově získané kompetence v podobě kompletní správy SPD a nově zřízených skupin mobilního dohledu, obsazené právě částí zaměstnanců, kteří před vstupem ČR do EU prováděli celní řízení spojené s výběrem cla a DPH, nebylo možné zachovat stejné počty zaměstnanců i po vstupu ČR do EU. 3.3.1

Dílčí závěr

Organizační struktura a personální obsazení Celní správy České republiky muselo být přizpůsobeno změnám provázejícím vstup ČR do EU. Organizační strukturu ovlivnil pokles ve výkonu činností spojených s celním řízením – výběr cla, DPH a celní kontroly zboží související s dovozem zboží. Dále byla organizační struktura a personální obsazení ovlivněno nově získanými kompetencemi v oblasti spotřebních daní a kontrolních činností. Zrušení vnitřních hranic a celních hraničních kontrol vedlo ke zrušení hraničních celních útvarů a pokles v činnostech v celním řízení měl vliv na rušení i některých vnitrostátních celních útvarů. Na celních úřadech, které zůstaly zachovány došlo k redukci oddělení provádějících celní řízení a ke snížení počtu pracovníků na těchto odděleních. Pro nově získané kompetence v oblasti kontrolních činností a správy spotřební daně byla zřízena nová oddělení a výkon činností těchto nových oddělení byl zajištěn personálním přeskupením pracovníků z celních oddělení, kteří byli proškoleni na výkon správy SPD a kontrolní činnosti.


3.4

57

Změny v kompetencích Celní správy České republiky

S ohledem na vstup ČR do EU a v souvislosti s převzetím legislativy EU bylo nutné připravit podmínky k tomu, aby mohla celní správa převzít nové kompetence a zabezpečit jejich výkon. Bylo zajištěno zpracování norem navazujících na legislativu EU a norem rozšiřujících kompetence celních orgánů. Vstupem do EU byl dotčen rozsah vykonávaných činností a došlo i ke změnám v rozsah kompetencí. Daňové a celní řízení po vstupu ČR do EU bylo podrobně popsáno v předcházejících kapitolách. V oblasti daňové přibyly celní správě kompetence v podobě kompletní správy spotřební daně, naopak správa daně z přidané hodnoty byla, až na zmiňované výjimky, předána do kompetence finančních územních úřadů. Oblast celní se, co se kompetencí týče, nezměnila, pouze zaznamenala značný pokles ve výkonu spojeném s celním řízením. Důležitou činností celní správy se po vstupu ČR do EU stala činnost kontrolní. Celním orgánům byly předány do správy tyto nové kompetence: • zřízení skupin mobilního dohledu • kontrola pěstování máku setého a konopí • kontrola zaměstnávání cizinců • kontrolní činnosti v rámci společné zemědělské politiky • povinné značení lihu Všechny výše uvedené kompetence a jejich konkrétní činnost byly podrobně popsány v rešeršní části této práce, proto jsou zde zmíněny pouze heslovitě. Pro činnost ochrany duševního vlastnictví v oblasti internetové kriminality byl zřízen referát internetové kriminality, jehož klíčovým úkolem je odhalovat nelegální činnost prostřednictvím monitoringu internetu. Dělená správa je kompetencí, která nebyla Celní správě České republiky přidělena ihned po vstupu ČR do EU, ale až od 1. 1. 2006, nicméně je důležité ji zmínit v kontextu předešlých kapitol, které se týkaly účinku změn na příjmy Celní správy odváděné do státního rozpočtu. Celní správa České republiky vybírá a vymáhá poplatky, odvody, úroky a penále z prodlení úhrad uložené fyzickým, či právnickým osobám správními úřady, které tyto poplatky samy nevymáhají a v některých případech ani nevybírají. [31] Výkon dělené správy je důležitou součástí příjmů celní správy do státního rozpočtu, v roce 2006 a 2007 se na celkových příjmech dělená správa podílela 3 %, což v roce 2006 činilo 3,16 mld. Kč a v roce 2007 3,60 mld. Kč.

58

3.4.1


Dílčí závěr

Vezmeme-li v úvahu všechny činnosti, které v současnosti Celní správa ČR vykonává, nezbývá než konstatovat, že většina vykonávaných činností a svěřených kompetencí nemá s původní základní a nejdůležitější činností celní správy, kterou vykonávala po několik staletí, správu cel, mnoho společného. Jako příklad lze uvést kompetence v oblasti mobilního dohledu, které obsahem některých vykonávaných činností odpovídají spíše kontrolním činnostem, které vykonává Police ČR – například kontrolu přeprav nebezpečných nákladů, kontrolu nejvyšší povolené hmotnosti nákladních vozidel, kontrolu úhrad poplatků za používání dálnic a rychlostních silnic a další. Celní správě se vstupem ČR do EU významně poklesl výkon v oblasti celního řízení, snížily se příjmy celní správy z vybraného cla a DPH. V případě, že by Celní správa vykonávala po vstupu ČR do EU pouze kompetence, které celní správě náleží po staletí, tedy správu cel a kontrolní činnosti související s dovozem zboží a nebyly jí svěřeny nové kompetence, které se správou cel nemají žádnou souvislost, pravděpodobně by byly změny v organizační struktuře a změny personální mnohem významnější. V kontextu výše uvedeného se nabízí otázka, zda některé nově získané kompetence Celní správy České republiky, které jí byly přiděleny po vstupu ČR do EU nezískala především z toho důvodu, aby zaplnily místo po činnostech, které celní správa se vstupem ČR do EU ztratila, tedy správu cel a činnosti v oblasti celního řízení.

Diskuze a závěr

59

4 Diskuze a závěr Bakalářská práce je věnována Celní správě České republiky, která je důležitou součástí státní správy a její příjmy jsou významnou složkou státního rozpočtu České republiky. V minulém století byla celní správa na našem území nejednou vystavena ekonomickým a politickým změnám, na které vždy musela reagovat a přizpůsobit jim svoji činnost. Vstup České republiky do Evropské Unie a s ním spojená transformace celní správy výrazně ovlivnily podobu Celní správy České republiky. Z tradičního, úzce specializovaného orgánu státní správy se změnila Celní správa České republiky na orgán vykonávající několik různých činností, s původním posláním celní správy téměř nesouvisejícími. Autorka se proto rozhodla identifikovat dopady vstupu ČR do EU na Celní správu České republiky, především na její příjmy odváděné do státního rozpočtu a s tím související změny v organizační struktuře a vykonávaných činnostech. V části věnované literární rešerši jsou popsány a vysvětleny hlavní determinanty, se kterými se v souvislosti s činnostmi celní správy můžeme setkat. V této kapitole, konkrétně v části o celních sazbách, se autorka pokusila na základě provedeného rozboru vývoje celních sazeb u vybraných komodit v letech 1992-2004 přiblížit postupnou liberalizaci obchodu ČR s EU v souladu s Evropskou dohodou o přidružení ČR. Část této kapitoly byla věnována přiblížení současným vykonávaným činnostem Celní správou České republiky. Praktická část této práce je věnována nejdůležitějším aspektům, které ovlivnily funkce a charakteristiku Celní správy ČR. Pro lepší přehlednost byla tato část rozdělena do čtyř podkapitol, ve kterých se autorka postupně zaměřila na analýzu změn v souvislosti se vstupem do EU na celní příjmy Celní správy ČR, na daňové příjmy Celní správy ČR, na změny v organizační struktuře, personální změny a změny ve svěřených kompetencích. Autorka zvolila sedmileté období, do roku 2001 do roku 2007, které je rozděleno na dvě části, první část je období tří let 2001, 2002 a 2003, tedy dobu před vstupem ČR do EU a druhá část je věnována období tří let po vstupu, tedy rokům 2005, 2006 a 2007. Z provedené analýzy statistických dat celních příjmů v letech 2001-2007 vyplynulo, že bezprostředně po vstupu ČR do EU došlo ke snížení ve výběru cla o téměř 90 %, konkrétně příjmy ze cla poklesly z 10 mld. Kč původních příjmů před vstupem ČR do EU v letech 2001-2003, na výsledných 1,2-1,4 mld. Kč v letech 2005-2007. Na tomto vývoji celních příjmů, který souvisel se vstupem ČR do EU se podílelo hned několik aspektů. Z podrobné analýzy změn v celních příjmech vyplynulo, že největší podíl na tomto vývoji měl vstup ČR na jednotný vnitřní trh. Intrakomunitární obchod mezi zeměmi EU sebou při-

60

Diskuze a závěr

nesl volný pohyb zboží v rámci Společenství bez zatížení clem a protože se intrakomunitární obchod podílí na celkovém zahraničním obchodu z více jak 70 % je zřejmé, že Celní správa České republiky vstupem ČR do EU tedy přišla minimálně o 70 % dovozu podléhajícího celnímu řízení a s tím souvisejícímu snížení příjmů z výběru cla. Celní příjmy odváděné do státního rozpočtu dále z velké části ovlivnila tvorba tradičních vlastních zdrojů odváděných do rozpočtu EU. Po vstupu ČR do EU je odváděno 75 % z vybrané částky za clo do rozpočtu EU, 25 % je ČR oprávněna si ponechat na náklady spojené s výběrem cla. Vezmeme-li v úvahu, že vstupem na jednotný vnitřní trh Celní správa České republiky přišla o 70 % příjmů ze cla v rámci celního řízení a navíc ze zbylých 30 %, které připadají na zahraniční (mimounijní) obchod podléhající celnímu řízení a výběru cel, je odváděno 75 % vybraného cla z tohoto obchodu do rozpočtu EU, je zřejmé, že na celní příjmy odváděné do státního rozpočtu měly tyto dva aspekty, vstup na jednotný vnitřní trh a tvorba tradičních vlastních zdrojů, velice významný dopad. Z provedené analýzy dále vyplynulo, ze nejmenší vliv na celní příjmy měla změna celních sazeb. Postupnou liberalizací obchodu ČR s EU v souladu s Evropskou dohodou o přidružení ČR docházelo k neustálému snižování celních sazeb a díky tomu i k nižším příjmům z vybraného cla. Reálný pokles celních sazeb, tedy průměrná celní sazba (celní incidence) aplikovaná na uskutečněné dovozy v daném období, ovšem nezaznamenala zásadní změny, celní incidence v roce 2004 poklesla na 0,60 % oproti roku 2001, kdy byla na úrovni 0,72 %, což je pokles reálné celní sazby o pouhých 0,12 %. V kontextu předchozího textu je nutné podotknout, že ani jedna z výše uvedených změn nemohla být ovlivněna celní správou, všechny tři aspekty, které se podílejí na poklesu v celních příjmech vyplynuly z přístupu ČR k EU na základě přijatých komunitárních předpisů Českou republikou. Z hlediska změn v celních příjmech je tedy nezbytné konstatovat, že vstup ČR do EU měl na tyto příjmy zcela zásadní negativní dopad v podobě snížení celních příjmů o téměř 90 % v porovnání s roky před vstupem ČR do EU. Další důležitou složkou příjmů Celní správy ČR jsou daňové příjmy. Jejím změnám, které ovlivnil vstup ČR do EU je věnována druhá podkapitola praktické části této práce. Inkaso daně z přidané hodnoty (dále DPH) vybírané ze zboží v rámci celního řízení ovlivnily z velké části legislativní změny. Před vstupem ČR do EU činily příjmy z DPH odváděné do státního rozpočtu Celní správou ČR více jak 200 mld. Kč ročně a byly klíčovou složkou příjmů Celní správy ČR. Výše příjmů z DPH vybírané celní správou z dovozu zboží byla ovlivněna, stejně jako celní příjmy, vstupem ČR na jednotný vnitřní trh, tedy poklesem dovozu zboží podléhajícímu celnímu řízení, se kterým byl v době

Diskuze a závěr

61

před vstupem ČR do EU spojen výběr cla a i DPH. V roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do EU inkaso DPH zaznamenalo reálný pokles bezmála o 100 mld. Kč, v tomto roce se udrželo ještě zhruba na 59 % inkasa minulých let (2001-2003), především díky tomu, že v prvních čtyřech měsících roku 2004, do doby přistoupení k EU, celní správě stále náležela kompletní správa DPH z dovozu zboží. Výběr DPH v měsících květen až prosinec už zaznamenal výrazný propad v souvislosti s již zmíněným poklesem dovozu podléhajícímu celnímu řízení na 30 %. Jak již bylo zmíněno, změny v daňových příjmech byly ovlivněny především legislativními změnami. Od 1. 1. 2005 byla kompletní správa DPH, tedy i správa DPH ze zboží dovezeného ze třetích zemí svěřena, až na drobné výjimky, do působnosti finančních územních úřadů. Inkaso DPH pokleslo z původních 234 mld. Kč v roce 2001 na pouhých 0,39 mld. Kč v roce 2007. Z uvedeného vyplývá, že v roce 2007 činilo inkaso DPH pouhých 0,17 % oproti roku 2001. Daň z přidané hodnoty, která byla do doby před vstupem ČR do EU klíčovým příjmem Celní správy ČR do státního rozpočtu, se stala na základě vstupu ČR do EU a s ním spojenými změnami ve výběru této daně v porovnání s ostatními příjmy Celní správy České republiky, téměř zanedbatelným zdrojem příjmů Celní správy ČR. Z provedené analýzy statistických dat vyplynulo, že příjmy z DPH, stejně jako příjmy ze cla, byly vstupem ČR do EU výrazně negativně ovlivněny, jejich inkaso zaznamenalo hluboký pokles. Z analýzy příjmů ze spotřební daně vyplynulo, že stejně jako u celních příjmů a příjmů daně z přidané hodnoty, měl vstup ČR do EU na inkaso této daně zásadní vliv. Na rozdíl od celních příjmů a příjmů z DPH tento vliv nebyl negativní, ale v zásadě pozitivní. I když došlo, stejně jako u celních příjmů a příjmů z DPH, k poklesu ve výběru SPD v rámci celního řízení na základě vstupu ČR na jednotný vnitřní trh a s ním souvisejícímu volnému pohybu zboží, na základě legislativních změn celní správa o tento příjem odváděný do státního rozpočtu nepřišla. V její kompetenci výběr SPD v rámci intrakomunitárního obchodu zůstal a navíc došlo ještě k dalšímu rozšíření kompetencí, o výběr vnitrostátní SPD. Celní správě tedy po vstupu CŘ do EU připadla kompletní správa SPD, kterou převzala od finančních územních úřadů. Výběr SPD celní správou zaznamenal značný růst. Ve sledovaném období let 2001-2003, tedy před vstupem ČR do EU, osciloval odvod vybrané SPD do státního rozpočtu na úrovni 41 mld. Kč, ve sledovaném období 2005-2007 jeho výše dosáhla úrovně 110 mld. Kč v roce 2005 a stále stoupala, díky vyšší spotřebě zboží podléhajícímu SPD a vyšším sazbám tohoto zboží, až na téměř 139 mld. Kč v roce 2007. V letech po vstupu ČR do EU došlo k navýšení inkasa z SPD odváděného celní správou do státního rozpočtu o více jak 230 % oproti období před vstupem. S určitostí lze

62

Diskuze a závěr

tedy říci, že vstup ČR do EU ovlivnil výše příjmů celní správy ze spotřební daně, především na základě změn v legislativě a převedením kompletní správy SPD do kompetencí Celní správy České republiky. V rámci veškerých příjmů Celní právy ČR odváděných do státního rozpočtu ČR zaujalo inkaso SPD po vstupu ČR do EU klíčovou pozici mezi všemi příjmy celní správy. Všechny uvedené změny podílející se na celkových příjmech Celní správy ČR odváděných do státního rozpočtu a které nastaly v souvislosti se vstupem ČR do EU měly také vliv na organizační strukturu, personální obsazení a změny v kompetencích. Jak již bylo řečeno, celní i daňové příjmy byly vázány před vstupem ČR do EU pouze na dovoz zboží podléhajícímu celnímu řízení a s ním spojenému výběru cla, DPH a SPD. Ze složení zahraničního obchodu bylo zřejmé, že po vstupu ČR do EU bude připadat více jak 70 % zahraničního obchodu intrakomunitární výměně zboží, tedy že více jak 70 % dováženého zboží nebude podléhat celnímu řízení, tedy výběru cla, DPH a u položek podléhajících spotřební dani i SPD. Většina vykonávaných činností celní správy ovšem souvisela před vstupem ČR do EU právě s celním řízením a jeho očekávaný pokles vyvolával oprávněnou obavu částečné nadbytečnosti Celní správy ČR. Bylo samozřejmé, že se zrušením hranic došlo ke zrušení hraničních celních útvarů, které po vstupu ČR do EU neměly opodstatnění. Dále s očekávaným poklesem celních řízení došlo ke zrušení i některých vnitrostátních útvarů a na celních útvarech, které zůstaly zachovány došlo k redukci oddělení provádějících celní řízení. Dále se vstupem ČR do EU byl očekáván výrazný pokles v počtu zaměstnanců celní správy, nicméně v kapitole pojednávající o personálních změnách jsme se na základě statistických dat získaných z výročních zpráv Celní správy ČR dozvěděli, že z původního počtu 9044 zaměstnanců Celní správy ČR v roce 2003, tedy před vstupem ČR do EU, bylo v rámci reorganizace propuštěno ze služebního a pracovního poměru 1086 zaměstnanců. Došlo tedy k poklesu v počtech zaměstnanců celní správy o pouhých 10 %. Jedno z možných vysvětlení se nabízí na základě výsledků provedené analýzy celních a daňových příjmů, ze které je zřetelná výměna kompetencí v rámci výběru SPD a DPH mezi celní správou a finančními úřady. Celní správě byla po vstupu ČR do EU svěřena kompetentce výběru SPD nejen z dovozu zboží podléhajícímu této dani, ale kompletní správa SPD, tedy z intrakomunitárního a vnitrostátního obchodu, kterou do vstupu ČR do EU zajišťovaly finanční územní úřady. Správu SPD bylo nutné personálně zabezpečit. Proto byla většina zaměstnanců z hraničních celních útvarů a část zaměstnanců z vnitrostátních celních útvarů provádějících a zabezpečujících do vstupu ČR do EU celní řízení proškolena pro správu SPD. Finančním úřadům naopak byla do správy převe-

Diskuze a závěr

63

dena DPH, doposud spravovaná celní správou ze zboží dováženého ze zemí mimo EU, kterou by i nadále mohla zabezpečovat Celní správa, protože DPH byla vždy vybírána a vyměřována v rámci celního řízení současně se clem. Správu DPH z dovozu zboží mohly nadále zabezpečovat zaměstnanci celní správy, kteří mají v kompetenci vyměřování a výběr cla. Navíc výběrem DPH ihned v rámci celního řízení bylo zamezeno únikům DPH, protože do doby, než byl celní dluh, složený ze cla a DPH, z dováženého zboží uhrazen, nebylo možné s dovezeným zbožím volně nakládat a celní dluh byl hrazen ihned při návrhu propuštění zboží do zvoleného režimu. V neposlední řadě je nutné zmínit úplně nové kompetence, které byly svěřeny Celní správě ČR po vstupu do EU. Jedná se především o činnosti skupin mobilního dohledu. I tyto kompetence, které obsahem svých činností připomínají spíše práci Policie ČR vyvolávají otázky, zda důvodem jejich svěření Celní právě České republiky nebylo pouze zachování podoby, rozměru a důležitosti Celní správy, kterou zaujímala před vstupem ČR do EU. Nicméně ať už je důvod nově nabytých kompetencí a výměny správy DPH a SPD mezi celní správou a finančnímu úřady jakýkoliv, je více než jisté, že jak kompetence, tak i změny v celním a daňovém řízení zaznamenaly se vstupem ČR do EU výrazné změny a v nemalé míře se odrazily na změnách v organizační struktuře a personálním obsazení. Pozitivem na transformaci Celní správy zůstává, že díky některým změnám, které bylo nutné provést v rámci vstupu ČR do EU a ke kterým se Celní správa ČR zavázala, došlo k zásadnímu zjednodušení celního řízení, které mělo pozitivní dopad především na hospodářské subjekty, jejichž dovážené zboží ze třetích zemí, nebo naopak vyvážené zboží do zemí mimo EU celnímu řízení podléhá. Zjednodušení celního řízení je založeno především na elektronizaci celního řízení, které bylo nutné zavést v rámci společné komunikace a dohledu nad zbožím v zemích Společenství. Dále došlo, díky velkému počtu snížení celních řízení, jehož výkon ovšem zabezpečuje téměř stejné množství zaměstnanců, ke zkrácení celního řízení na minimum, oproti době před vstupem CŘ do EU, kdy celní řízení v rámci dovozu na určitých vnitrostátních celních úřadech trvalo v řádu týdnů. Celní správa prošla v souvislosti se vstupem ČR do EU velice náročným transformačním procesem, díky velkému množství nově nabytých kompetencí a změnám ve výběru SPD a DPH bylo nutné tyto činnosti zabezpečit nejen personálně, ale i technicky, což sebou neslo především vysoké finanční požadavky. Otázkou zůstává, zda bylo nezbytně nutné převést některé kompetence, které doposud zajišťovaly jiné orgány státní správy a na výkon těchto činností již měly svoje kapacity a prostředky, do výkonu Celní správy České republiky a zda

64

Diskuze a závěr

tyto kroky nebyly učiněny pouze pro zachování orgánu Celní správy v takovém rozměru, jako byla jeho podoba před vstupem ČR do EU.

Literatura

65

5 Literatura [1] BALDWIN, Richard E. Ekonomie evropské integrace. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 478 s. ISBN 978-80-247-1807-1. [2] BRODESSER, Slavomír. Celnictví v Československu: minulost a přítomnost. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1982, 358 s., [32] s. obr. příl. [3] Celní sazebník obchodního zboží s účinností od 1.1.1989. Dotisk [1. vyd.]. Praha: SEVT, 1991, 455 s. ISBN 80-7049-014-4. [4] Celní sazebník: příloha k nařízení vlády ČSFR, kterým se vydává celní sazebník s účinností od 1. 1. 1992, se změnami platnými od 1. 3. 1992. Opava: BES, 1992, 1015 s. ISBN 80-900947-6-7. [5] Celní sazebník. 1. vyd. Jihlava: Nakladatelství Vilímek, 1994, 534 s. ISBN 8085811-04-9. [6] Celní sazebník. Olomouc: ANAG, 1996, S. 515 - 956. ISBN 80-85646-44-7. [7] Celní sazebník 1998. Olomouc: ANAG, 1998, S. 462-950. ISBN 80-85646-76-5. [8] Celní sazebník 1999. Olomouc: ANAG, 1999, 446 s. ISBN 80-85646-92-7. [9] Celní sazebník 2002. Olomouc: ANAG, 2002, 487 s. ISBN 80-7263-104-7. [10] Celní sazebník 2004. Olomouc: ANAG, 2004, 952 s. ISBN 80-7263-199-3. Celní správa České republiky. In: O nás [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Documents/brozura-CS.pdf [12] Celní správa České republiky. In: O české CS [online]. [cit. 2013-03-20]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/o-nas/Stranky/o-ceske-CS.aspx [13] Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2001 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2001.pdf [14] Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2002 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2002.pdf [15] Celní správa České republiky.Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2003 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2003.pdf [16] Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2004 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2004.pdf

66

Literatura

[17] Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2005 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2005.pdf [18] Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2006 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2006.pdf [19] Celní správa České republiky. Informace o výsledcích činnosti Celní správy za rok 2007 [online]. [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/statistiky/2007.pdf [20] Celní správa české republiky. Kurzovní lístek [online]. [cit. 2013-04-25]. Dostupné z: http://www.celnisprava.cz/cz/aplikace/Stranky/kurzy.aspx [21] ČERNIANSKY, Viliam. Zahraniční obchod ČSR. Praha, 1953. [22] Český statistický úřad: Databáze zahraničního obchodu. [online]. [cit. 201304-15]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=VZO1010CU &&kapitola_id=3 [23] EUR-Lex Přístup k právu Evropské unie. SMĚRNICE RADY 92/12/EHS ze dne 25. února 1992 o obecné úpravě, držení, pohybu a sledování výrobků podléhajících spotřební dani [online]. [cit. 2013-05-04]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=DD:09:01:31977L0388:CS:PDF [24] EUR-Lex Access to European Union Law. Report from the Commission to the European Parliament and the Council - Report on the implementation of the Customs 2002 programme (1998-2002) [online]. [cit. 2013-05-014-05]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/smartapi/cgi/sga_doc?smartapi!celexplus!prod!DocNumber &lg=en&type_doc=COMfinal&an_doc=2003&nu_doc=672 [25] FOJTÍKOVÁ, Lenka. Zahraničně obchodní politika ČR: historie a současnost (1945-2008). Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2009, 246 s. ISBN 978-80-7400-128-4 [26] JANATKA, F a kol.: Obchod v rámci Evropské unie a obchodní operace mimo členské území EU. Praha: ASPI Publishing, 2004, ISBN 80-7357-006-8. [27] KÁRNÍK, Miroslav. Clo a celní politika od A do Z. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2012, 303 s. ISBN 978-80-7263-779-9. [28] KLABOUCHOVÁ, Ivona. Clo a původ zboží. 2.aktual.a dopl.vyd. Praha: Polygon, 1999, 148 s. Právo (ANAG). ISBN 80-859-6789-8.

Literatura

67

[29] LACINA, Lubor a Jan OSTŘÍŽEK. Učebnice evropské integrace. 3., přeprac. a rozš. vyd. Brno: Barrister, 2011, 468 s. ISBN 978-80-87474-31-0. [30] MAINUŠ, František, Jan JANÁK a Vladimír HORVÁTH. Historie celnictví v ČSSR. 1. vyd. Praha: Naše vojsko, 1977, 235 s., obr. příl. [31] MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony ČR 2013 XXL Profi. ISBN 978-80-8936446-6. [32] MATOUŠEK, Pavel; SABELOVÁ, Lenka: MERITUM – Clo. Praha, ASPI a. s., 2007, ISBN 978-80-7357-263-1. [33] Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2003 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2003_C_pdf.pdf [34] Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2004 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2004_C_pdf.pdf [35] Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2005 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2005_C_pdf.pdf [36] Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2006 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2006_C_pdf.pdf [37] Ministerstvo financí České republiky. Zpráva o výsledcích hospodaření státního rozpočtu za rok 2007 [online]. [cit. 2013-04-20]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/SZU2007_C_pdf.pdf [38] NYKRYN, Jaroslav. Zahraniční obchod ČSSR. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988, 382 s. [39] PLCHOVÁ, Božena. Zahraničně obchodní politika ČR v procesu asociace s EU. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 2001, 122 s. ISBN 80-245-0195-3. [40] Posudek Komise k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie. In: [online]. [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/ceskarepublika/pdf/posudek97.pdf [41] SVATOŠ, Miroslav. Zahraniční obchod: teorie a praxe. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 367 s. ISBN 978-80-247-2708-0.

68

Přílohy

6 Přílohy Příloha č. 1 Organizační struktura Celní správy ČR po vstupu ČR do EU – Generální ředitelství cel

Přílohy

69

Příloha č. 2 Organizační struktura Celní správy ČR po vstupu ČR do EU – Celní ředitelství

70

Přílohy

Příloha č. 3 Organizační struktura Celní správy ČR po vstupu ČR do EU – Celní úřad

Celní správa České republiky a její změny v souvislosti se vstupem ČR do EU

Recommend Documents