VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra ekonomických studií
Daň z přidané hodnoty před vstupem do EU a nyní bakalářská práce
Autor: Adéla Marešová Vedoucí práce: Ing. Marie Borská Jihlava 2013
Anotace Cílem této bakalářské práce je porovnat na konkrétních příkladech vliv daně z přidané hodnoty před vstupem do EU se současností v průměrné české domácnosti. Je rozdělena na tři části. Teoretická část popisuje základní pojmy a všeobecně systém daně z přidané hodnoty. Druhá část popisuje, jak se změnil zákon o DPH po vstupu České republiky do Evropské unie. A třetí část – praktická – se zaměřuje na vliv daně z přidané hodnoty na konkrétních příkladech v průměrné české domácnosti. Porovnává, jak na tom byla česká domácnost před vstupem do EU a nyní.
Klíčová slova Daň z přidané hodnoty, sazba daně, předmět daně, plátce DPH, daňová povinnost
Annotation The main target of this bachelor work is to show examples of the influence of VAT in an average household before accession to the EU and currently. The work is divided into three parts. The theoretical part describes basic terms and VAT system in general. The second part describes how the VAT system changed after the Czech Republic’s accession to the EU. And the third practical part focuses on the influence of VAT in an average household before accession to the EU and currently. It compares Czech households before and after accession to the EU.
Key words Value added tax (VAT), tax rate, subject to the tax, VAT taxpayer, tax liability
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce Ing. Marii Borské za její rady, konzultace a připomínky. Také bych ráda poděkovala rodině a přátelům, kteří mě podporovali při tvorbě této práce.
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména paragraf 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne 2. 5. 2013
...................................................... Podpis
Obsah Obsah ................................................................................................................................ 6 1
Úvod a cíl práce ......................................................................................................... 7
2
Teoretická část ........................................................................................................... 9
3
4
2.1
Základní pojmy .................................................................................................. 9
2.2
Předmět daně z přidané hodnoty ........................................................................ 9
2.3
Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty ................................................... 12
2.4
Osoby povinné k dani a plátci daně ................................................................. 14
2.5
Výpočet daně .................................................................................................... 17
2.6
Povinnost přiznat a odvést daň ......................................................................... 25
2.7
Dovoz a vývoz zboží ........................................................................................ 29
2.8
Vlastní daňová povinnost ................................................................................. 30
2.9
Harmonizace daně z přidané hodnoty v zemích Evropské unie ...................... 31
Praktická část ........................................................................................................... 33 3.1
Hlavní změny zákona o DPH po vstupu ČR do EU......................................... 33
3.2
Vzorová domácnost .......................................................................................... 39
Závěr ........................................................................................................................ 46
Seznam použité literatury ............................................................................................... 47 Internetové zdroje ........................................................................................................... 48 Seznam tabulek ............................................................................................................... 48 Seznam schémat .............................................................................................................. 48
6
1 Úvod a cíl práce Většina současných daňových systémů se neobejde bez všeobecné daně ze spotřeby. Zjednodušeně vyjádřeno je to daň, jejímž předmětem jsou veškeré vytvořené statky, nebo alespoň vyrobené a realizované zboží. V současných daňových systémech se nejčastěji (alespoň v Evropě) používá daň z přidané hodnoty, které je nejen povinnou, ale také, jak z hlediska předmětu, tak i sazeb, harmonizovanou daní v Evropské unii.1 Od roku 1967, kdy Francie přijala daň z přidané hodnoty, zvítězila tato forma všeobecné daně ze spotřeby již ve více než 100 zemích světa.2 Daň z přidané hodnoty je v současné době nejvíce populární daní z pohledu státního rozpočtu. Příjmy do něj plynou průběžně, protože plátci jsou povinni pravidelně podávat daňové přiznání a to měsíčně nebo čtvrtletně. DPH představuje klasickou nepřímou daň, a tak se ani občané neuvědomují, že se při pořizování zboží a služeb podílejí na rozhodujících fiskálních příjmech.3 Základní myšlenka fungování daně z přidané hodnoty je jednoduchá. Daň je vybírána na každém stupni zpracování, avšak nikoli z celého obratu, ale pouze z toho, co bylo k hodnotě statku na daném stupni přidáno. Zdaňuje se tedy jen přidaná hodnota. Značným technickým problémem ovšem je zachycení toho, co nově vytvořenou hodnotu tvoří. Jistě si umíme představit, že jsou to především náklady spojené s pracovní silou a zisková přirážka. Jednoznačné vymezení nově vytvořené hodnoty je však na úrovni jednotlivého daňového subjektu obtížné a pochopitelně i velmi nákladné. Každý daňový subjekt je povinen zdanit svou veškerou produkci, tj. v ekonomice lze nakupovat jen s daní. Daňovému subjektu však umožníme, aby daň, kterou odvede státu, mohl snížit o tu, jež sám zaplatil v cenách nákupů pro svoji produkci. 4
1
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2. 2 KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80735-7205-2. 3 AMBROŽ, Jan. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 2009, 251 s. Daně pro každého (Koršach). ISBN 978-80-86296-21-0. 4 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
7
Její uplatnění má řadu výhod. Především je to její neutralita. Neovlivňuje rozhodování o organizační struktuře, protože se nezvyšuje s počtem článků zpracování. Neovlivňuje druh vyráběného zboží, neboť zahrnuje spotřební předměty i výrobní prostředky. Zdanění je stejné u družstev, řemeslníků, obchodníků, atd.5 Práce je rozdělena do tří částí. První část popisuje základní pojmy a zaměřuje se na vývoj DPH a všeobecně na systém daně z přidané hodnoty. Druhá část se zabývá tím, jak se změnil zákon o dani z přidané hodnoty po vstupu České republiky do Evropské unie. Třetí část se zaměřuje na konkrétní příklady. Cílem je porovnat na konkrétních příkladech vliv daně z přidané hodnoty před vstupem do EU se současností v průměrné české domácnosti. Vyhodnotit, zda na tom po finanční stránce byla lépe před vstupem nebo po vstupu do EU. V práci jsem především používala metody srovnávání, pozorování a popisu.
5
KUBÁTOVÁ, Květa. Moderní průvodce daňovým systémem. Praha: Grada, 1994, 231 s. ISBN 80-7169020-1.
8
2 Teoretická část 2.1
Základní pojmy6
2.1.1 Výstupy to, co jsme dosud nazývali prodeji, jsou v terminologii daně z předané hodnoty výstupy. Daň z nich vybraná se nazývá daní na výstupu.
2.1.2 Vstupy Nákupy pro produkci se nazývají vstupy a daň v jejich ceně zaplacená je daní na vstupu. Daňový subjekt samozřejmě nebude odvádět daň z každého jednotlivého prodeje ani požadovat daň zaplacenou z jednotlivého nákupu. Daň z přidané hodnoty se vybírá za určitý časový úsek, za zdaňovací období.
2.1.3 Odpočet Odpočet daně je upravená suma daně na vstupu. Je menší nebo roven souhrnu daně na vstupu za zdaňovací období, protože pro uplatnění daně na vstupu platí řada omezujících podmínek.
2.1.4 Daňová povinnost jako rozdíl mezi sumou daně na výstupu a odpočtem daně může být číslo kladné i záporné. Je-li rozdíl kladný, potom se nazývá vlastní daňovou povinností. Tu je subjekt povinen odvést státu, představuje tak dluh subjektu vůči státu. Když je rozdíl záporný, nazýváme ho nadměrným odpočtem, který vlastně představuje přeplatek na dani z přidané hodnoty, tj. nárok subjektu vůči státu.
2.2
Předmět daně z přidané hodnoty
Předmětem daně je
6
Kapitola vychází z knihy VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
9
-
Dodání zboží, převod nemovitosti nebo přechod nemovitosti za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku
-
Poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku
-
Pořízení a) Zboží z jiného členského státu za úplatu uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou nepovinnou k dani, b) Nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani
-
Dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku7
Vše, co by mohlo být předmětem daně, se obecně nazývá plnění, plněním je tedy především dodání zboží a poskytování služeb. Předmět daně pak zahrnuje plnění zdanitelná a osvobozená, ne všechna plnění jsou ale předmětem daně.8 Schéma 1 Druhy plnění z hlediska daně z přidané hodnoty9
zdanitelná jsou předmětem daně plnění
s nárokem na odpočet osvobozená
nejsou předmětem daně
bez nároku na odpočet
Plnění, které je předmětem daně, musí splňovat následující znaky: -
Došlo k němu v rámci ekonomické činnosti a zároveň
-
Místo plnění je v tuzemsku10
7
Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 8 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 9 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
10
2.2.1 Ekonomická činnost za ekonomickou činnost se považuje činnost výrobců, obchodníků, poskytování služeb, zemědělská výroba, soustavně vykonávané nezávislé činnosti a příjmy ze soustavného využití hmotného a nehmotného majetku (z pronájmu, poskytnutí licence, atd.) Ekonomické činnosti lze rozdělit do dvou skupin: Schéma 2 Ekonomická činnost11
vždy
ekonomická činnost
výrobci, obchodníci, poskytovatelé služeb
nezávislé činnosti vč. vědeckých a uměleckých při soustavném výkonu využití hmotného a nehmotného majetku pro dosažení příjmů
2.2.2 Zdanitelné plnění Zdanitelné plnění je takové, u kterého plátci daně vzniká povinnost přiznat a odvést daň na výstupu. Zdanitelným plněním není jen dodání zboží nebo poskytnutí služby, ale také například trvalé použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce, tj. pro osobní spotřebu jeho nebo zaměstnance anebo použití bez úplaty. Rozsah zdanitelným plnění u služeb je vzhledem ke snaze o zamezení daňových úniků rovněž rozšířen. Jako příklad opět můžeme jmenovat bezúplatné poskytnutí služby plátcem třeba pro kamaráda ze školy, tj. pro účely nesouvisející s ekonomickou činností.
10
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2. 11 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
11
2.2.3 Vynětí z předmětu daně Za zdanitelná plnění se například nepovažuje bezplatné poskytnutí reklamního předmětu opatřeného ochrannou známkou nebo obchodním jménem dárce do 500 Kč bez daně z přidané hodnoty, nejde-li o zboží, které je předmětem spotřební daně.
2.2.4 Osvobozená plnění Osvobozená plnění splňují definiční znaky předmětu daně, ale plátce není povinen z nich odvádět daň, tj. uplatnit daň na výstupu. Osvobozená plnění bez nároku na odpočet jsou zpravidla vůči tuzemským osobám, jde o konečný stav. Tato plnění jsou taxativně vyjmenována podle druhu (např. většina finančních a pojišťovacích činností) Osvobozená plnění s nárokem na odpočet jsou poskytována osobám v jiných zemích, zejména v jiných státech Evropské unie. Této typ osvobození se používá zpravidla tam, kde má být daň z přidané hodnoty vybrána v jiné zemi než v tuzemsku. Dále se používá i u vývozu zboží do třetích zemí.12
2.3
Výhody a nevýhody daně z přidané hodnoty13
Mezi největší pozitiva daně z přidané hodnoty patří: -
Neutratila
-
Snadná použitelnost v mezinárodním obchodě
-
Transparentnost, možnost zdaňovat nejen zboží, ale i služby
-
Výnosnost pro státní příjmy
-
Odolnost vůči daňovým únikům
DPH neznevýhodňuje žádnou výrobní aktivitu, je neutrální ke konkurenci i vůči organizační struktuře podnikatele. Tím, že se odvádí z přidané hodnoty po odečtení daně zaplacené na předchozích stupních výrobního procesu, nestimuluje – na rozdíl 12
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 13 Celá kapitola vychází z knihy ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-005-8.
12
od daně z obratu – k vertikální integraci; zdanění prodejní komodity nezávisí na počtu provedených transakcí od výrobce ke konečnému spotřebiteli, ale na celkové výši přidané hodnoty. Koncepčně se jedná o daň, která je uvalena pouze na přidanou hodnoty vytvořenou v dané zemi. Proto je daň neutrální k zahraničnímu obchodu, dovoz zboží je zdaňován ve stejné výši jako tuzemské zboží, export zdaňován není. Smyslem takovéhoto právního ošetření je vytvoření rovných podmínek konkurence na zahraničních trzích, neboť sazby DPH jsou v jednotlivých zemích různé, a zamezení kumulace daní v meziteritoriálních přesunech zboží a služeb. K praktické realizaci tohoto záměru je většinou v zákoně stanovena „nulová“ sazba DPH, tj. osvobození od daně s nárokem na odpočet pro export, která vývozci umožnuje refundaci předběžně zaplacené daně. Transparentnost daně spočívá především v tom, že vylučuje jakoukoli nahodilost (teoreticky je zdaněn každý prodej) a zdaňuje jak služby, tak zboží. Jde zároveň o jakousi „čistou“ daň, protože dodavatel odvádí státu jen tu část daně, která připadá na jeho přidanou hodnoty. V zemích, kde je DPH zavedena, tvoří její výnosy jeden z největších příjmových kanálů veřejných rozpočtů, což je dáno zejména její všeobecností. Systém daně, pokud je dobře promyšlen a důsledně realizován, nutí k daňové disciplíně a účinně zabraňuje daňovým únikům. To je způsobeno především jejím mechanismem, kdy firma, která si chce od celkové daně odečíst daň zaplacenou na vstupu, prakticky „kontroluje“ její výši u svého dodavatele. K nevýhodám DPH patří poměrně značná administrativní náročnost spojená se systémem její evidence, její přímá vazba na možnost ovlivnit cenovou hladinu a jednorázové problémy spojené s jejím zavedením. Způsob stanovení daně vyžaduje rovněž vedení přesného účetnictví. Tím, že je DPH obsažena v cenách jak zboží, tak služeb a že je tvořena na všech úrovních zpracování, má velký vliv na cenu komodit na trhu. Pokud se sazba daně zvýší o určitý procentní bod, vyvolá tato změna zvýšení inflace v celé ekonomice vyšší jednoho procenta. Obava ze zvýšení inflace ještě vzrůstá v případě samotného zavedení DPH. Vysvětlení tohoto jevu však spočívá spíše v rovině psychologické, neboť pro účinek daně z přidané 13
hodnoty na růst cen neexistují ekonomické důvody (s výjimkou situace, kdy byla zavedena s cílem zvýšit příjmy státního rozpočtu oproti systému bez daně z přidané hodnoty). I kdy je základní princip daně z přidané hodnoty ve své podstatě značně jednoduchý, bývá jeho pochopení i uplatnění v praxi dosti obtížné. Přechodným znakem zavedení DPH je určitá míra nejistoty, která vyplývá ze skutečnosti, že přechod na DPH bývá zpravidla spojen se zásahy do celé struktury daní. Přirozenou reakcí je v uvedené situaci snaha tuto zdánlivou nejistotu kompenzovat vyšší prodejní cenou. Zejména z důvodu administrativní složitosti se rozvojovým zemím nedoporučuje DPH překotně zavádět. Experti navrhují i nadále využívat především obratovou daň jednorázovou na zpracovatelské úrovni. Tím se snižuje počet plátců daně, od kterých se daň musí vybírat, což správu daní usnadňuje. Velkoobchodní organizace rovněž většinou ve srovnání s maloobchodními používají lepší metody účetnictví. Uvedené charakteristiky zvyšují přitažlivost této úrovně pro účely zdanění. Pro rozvojové země je výhodnější používat typ daně, kdy počet míst výběru je menší.
2.4
Osoby povinné k dani a plátci daně
Existuje mnoho osob, které existence daně z přidané hodnoty v různé míře zavazuje.
2.4.1 Osoba povinná platit Daň z přidané hodnoty platíme všichni při nákupu zboží a platbách za služby, a to nejen doma, ale i ve státech Evropské unie. Kromě toho, budeme-li dovážet zboží ze státu mimo Evropskou unii, budeme daň platit při vstupu na území Evropského společenství, třeba listonošovi při převzetí zásilky ze třetí země. Jsme tedy osobami povinnými platit daň. 14
2.4.2 Osoba povinná k dani Osobou povinnou k dani je každá osoba samostatně vykonávající ekonomickou činnosti, ať už ji vykonává u nás, v jiném členském státu Evropské unie nebo v další zemi. Osoba povinná k dani je v zorném poli daně z přidané hodnoty, to ovšem neznamená, že každá z nich je povinna odvádět daň. U těch osob, které mají velmi malý 14
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
14
obrat nebo dodávají do České republiky jen nepatrné plnění, by jejich zahrnutí do plátců bylo spojeno s nadměrnými administrativními náklady. Proto jsou některé osoby povinné k dani osvobozeny od povinnosti uplatňovat daň na výstupu. Každá osoba povinná k dani se ale musí mít na pozoru, existence daně z přidané hodnoty ji vždy omezuje, musí být ve středu, aby nepromeškala povinnost registrace k této dani. 15 Schéma 3 Plátci daně z přidané hodnoty16
obrat nad registrační limit místo podnikání v ČR pořízení zboží nad limit z jiného státu EU, pořízení služby z jiné země
Osoba povinná k dani se musí registrovat jako plátce místo podnikání v jiné zemi
dodání služby nebo zboží s místem plnění v ČR
2.4.3 Plátce daně Plátcem se stane osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne 1 000 000 Kč, s výjimkou osoby, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.17
2.4.4 Skupina Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny sídlo nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá 15
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 16 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9 17 Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
15
osoba může být členem pouze jedné skupiny a člen skupiny nesmí být současně účastníkem sdružení na základě smlouvy o sdružení nebo jiné obdobné smlouvy. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálové spojené osoby nebo jinak spojené osoby. Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob. Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba. 18 Za skupinu jedná určený daňový subjekt, nazýváme ho zastupujícím členem. Zabezpečuje kompletní evidenci, vystavuje a přijímá daňové doklady, podává daňová přiznání. Plnění mezi členy skupiny není předmětem daně z přidané hodnoty.19
2.4.5 Obrat Obratem se rozumí souhrn úplat bez daně, včetně dotace k ceně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za -
Zdanitelná plnění
-
Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, nebo
-
Plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně, jestliže nejsou doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně
Do obratu se nezahrnuje úplata z prodeje dlouhodobého majetku.20
18
Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 19 AMBROŽ, Jan. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 2009, 251 s. Daně pro každého (Koršach). ISBN 978-80-86296-21-0. 20 Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
16
2.4.6 Dobrovolný plátce Plátcem daně z přidané hodnoty se z vlastní vůle může stát i osoba povinná k dani se sídlem nebo místem podnikání v tuzemsku, která nepřekročila registrační limit, a to z vlastní vůle. Musí však uskutečňovat plnění, která se zahrnují do obratu. Osoby, které dobrovolně podají přihlášku k registraci plátce daně z přidané hodnoty, se považují za plátce ode dne uvedeného na osvědčení o registraci, které každému plátci daně vydá správce daně.21
2.5
Výpočet daně
2.5.1 Sazba daně Vzhledem k tomu, že DPH postihuje spotřebu, dopadá intenzivněji na obyvatelstvo s nižšími příjmy. Zejména v případech, kdy je uplatňována na zboží a služby základní potřeby. Obavy z nadměrného růstu cen základních potřeb a z regresního dopadu nepřímých daní na nižší příjmové skupiny vyústily v uplatnění dvou sazeb DPH v České republice. Použití většího počtu sazeb je však vždy spojeno s vyšší administrativní náročností u správce daně i u plátců.22 Sazba daně z přidané hodnoty je lineární a diferencovaná. Má dvě úrovně – základní 21 % a sníženou 15 %. 23 Základní sazba byla od 1. 1. 2013 zvýšena z 20 % na 21 % a snížená sazba byla zvýšena z 10 % na 15 %. Stanovit aplikaci sazby v konkrétních případech bývá však někdy svízelné vzhledem k mnohotvárnosti forem zdanitelného plnění. Proto plátci daně někdy ocení, že mohou správce daně požádat o závazné posouzení přiřazení zdanitelného plnění do správné sazby. 24
21
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 22 KUBÁTOVÁ, Květa. Moderní průvodce daňovým systémem. Praha: Grada, 1994, 231 s. ISBN 80-7169020-1. 23 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 24 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
17
Tabulka 1 Zdanitelné plnění podléhající snížené sazbě25
Zboží
Potraviny a nápoje Léky a zdravotnické prostředky a některé kompenzační pomůcky Knihy, noviny a časopisy
Převod nemovitostí, dodání stavby
Převod nebo dodání stavby pro sociální bydlení Ubytovací služby
Služby
Sociální péče Pohřební služby Pozemní,
vodní
a
letecká
hromadná
pravidelná přeprava cestujících Úprava a rozvod vody Kulturní, umělecké a sportovní činnosti Abychom mohli stanovit sazbu daně, je třeba nejprve řádně zatřídit zboží podle Harmonizovaného systému a služby podle Standardní klasifikace produkce. Základní sazba se používá pro případy, které nejsou výslovně uvedeny v přílohách zákona o dani z přidané hodnoty. 26 Tabulka 2 Vývoj sazby DPH od vzniku samostatné ČR27
Období
Základní sazba
Snížená sazba
1.1.1993 – 31.12.1994
23 %
5%
1.1.1995 – 30.4.2004
22 %
5%
25
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 26 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2. 27 Daň z přidané hodnoty. Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://tema.novinky.cz/dan-z-pridane-hodnoty
18
1.5.2004 – 31.12.2007
19 %
5%
1.1.2008 – 31.12.2009
19 %
9%
1.1.2010 – 31.12.2011
20 %
10 %
1.1.2012 – 31.12.2012
20 %
14 %
Od 1.1.2013
21 %
15 %
2.5.2 Snížená sazba 28 Uplatnění snížené sazby daně z přidané hodnoty je v Evropské unii regulováno, státy do ní mohou zařadit jen to zboží a služby, které jsou vyjmenovány ve směrnici Evropské unie, případně ty, u kterých si v rámci Evropské unie vydobyly výjimku. V příloze č. 1 je uvedeno zboží, u kterého se uplatní snížená sazba daně. Důvody pro uplatnění snížené sazby u zboží jsou zejména: Sociální: snížená sazba se používá u základních životních potřeb, jako jsou potraviny, léky a zdravotnický materiál, kompenzační pomůcky pro zdravotně postižené, Kulturně sociální: do této kategorie je možno zahrnout knihy, noviny a časopisy, Dodání staveb pro sociální bydlení. Pro služby uvedené v příloze zákona č. 2 se použije také snížená sazba daně. Snížená sazba se aplikuje zejména z následujících důvodů: Sociální: sociální a zdravotní služby, péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené, Kulturně sociální: vstupné na kulturní a sportovní akce, činnosti spisovatelů, skladatelů, malířů, sochařů, herců a interpretů, služby posiloven a kondičního cvičení, Pravidelná hromadná přeprava osob, Dále úprava a rozvod vody, sběr, svoz a zpracování komunálního odpadu, 28
Celá kapitola vychází z knihy VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
19
Ubytovací služby a Rekonstrukce a opravy staveb pro sociální bydlení a pro bydlení. Tabulka 3 Základní a snížené sazby daně z přidané hodnoty v zemích EU29
Stát
Standardní (%) Snížená (%)
Belgie
21
6 a 12
Bulharsko
20
9
Česká republika
21
15
Dánsko
25
-
Estonsko
20
9
Finsko
24
9 a 14
Francie
19,6
2,1; 5,5 a 7
Irsko
23
4,8; 9 a 13,5
Island
25,5
7
Itálie
21
4 a 10
Kypr
18
5a8
Lichtenštejnsko
7,6
2,4 a 3,6
Litva
21
5,9
Lotyšsko
21
12
Lucembursko
15
3,6
Maďarsko
27
5 a 18
Malta
18
5a7
Německo
19
7
29
Sazby DPH v Evropě - přehled, tabulka. Kodap.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.kodap.cz/cz/prehledy/sazby-dph-v-evrope.html
20
Nizozemsko
21
6
Norsko
25
8 a 14
Polsko
23
5a8
Portugalsko
23
6 a 13
Rakousko
20
10 a 12
Rumunsko
24
5a9
Řecko
23
13 a 6,5
Slovensko
20
10
Slovinsko
20
8,5
Španělsko
21
10
Švédsko
25
6 a 12
Švýcarsko
8
2,5 a 3,8
Velká Británie
20
5
2.5.3 Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně -
Základní poštovní služby a dodání poštovních známek
-
Rozhlasové a televizní vysílání
-
Finanční činnosti
-
Penzijní činnosti
-
Pojišťovací činnosti
-
Převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor, nájem dalších zařízení
-
Výchova a vzdělávání
-
Zdravotní služby a dodání zdravotního zboží
-
Sociální pomoc
-
Pozbylo platnosti
-
Provozování loterií a jiných podobných her
-
Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně 21
-
Dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet daně30
Jde většinou o služby finančního charakteru, kde by bylo obtížné stanovit základ pro stanovení daně, veřejně prospěšné činnosti a sociální služby. U těchto činností nevzniká nárok na odpočet daně zaplacené na vstupu.31
2.5.4 Základ daně 32 Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky na úhradu spotřební daně od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění. Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté platby snížená o daň. Základ daně také zahrnuje: Jiné daně, cla, dávky nebo poplatky Spotřební daň Daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv Dotace k ceně Vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění Při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
30
Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 31 KUBÁTOVÁ, Květa. Moderní průvodce daňovým systémem. Praha: Grada, 1994, 231 s. ISBN 80-7169020-1. 32 Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty.
22
2.5.5 Výpočet daně 33 Při určení výše sazeb daně se vychází z toho, že základem daně je cena bez daně z přidané hodnoty. Při výpočtu daně se ale často vychází z úhrady, která už daň obsahuje. Jestliže jde o dodání mezi plátci daně, potom je otázkou smluvního ujednání, zda dohodnutá cena je cenou s daní či bez daně. Pokud je plnění uskutečňováno osobě, která není plátcem, sjednaná cena je vždy cenou konečnou, tedy cenou včetně daně. Když je základem daně cena zjištěná podle zákona o oceňování, jedná se vždy o cenu včetně daně. Je-li základem daně cena včetně daně, musí se tomu přizpůsobit algoritmus výpočtu daně. Pak nezbývá nic jiného, než aby základem daně z přidané hodnoty byla úplata za zdanitelné plnění. Výpočet daně je odvislý od toho, zda základem daně je úhrada obsahující daň či cena bez daně. Daň zdola Daň s použitím sazby příslušející danému zdanitelnému plnění, tj. vycházíme-li při výpočtu z peněžní částky za zdanitelné plnění bez daně, vypočteme daň podle vzorce:
Kde:
DPH
= daň z přidané hodnoty
Z
= základ daně (tj. peněžní částka za zdanitelné plnění bez daně)
s
= sazba daně
Příklad: Lihovar – plátce daně z přidané hodnoty – prodává restauratérovi (který není daňovým skladem) lihoviny. S restauratérem si sjednali cenu bez daní ve výši 35 000 Kč. Spotřební daň uložená na toto zboží je 28 000 Kč. Vypočtěte velikost daně z přidané hodnoty a prodejní cenu dodávky.
33
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
23
Řešení: Daň z přidané hodnoty určíme podle příslušného vzorce:
Prodejní cena dodávky lihovin bude tedy: (35 000 + 28 000 + 13 230) = 76 230 Kč. Daň shora Jak už bylo uvedeno, často je základem cena včetně daně. V tom případě se daň stanoví z úplaty včetně daně, což mění způsob výpočtu. Kdybychom na tento základ daně použili základní algoritmus výpočtu daně, byla by daň obsažená v ceně příliš vysoká. To lze ilustrovat takto: Základem daně je 100 Kč, sazba daně je 21 %. Bude-li se jednat o cenu bez daně, pak výše daně bude 21 Kč a cena včetně daně 121 Kč. Kdyby se jednalo o cenu včetně daně, pak by daň při sazbě 21 % byla 17 Kč, ale cena bez daně by poklesla na 83 Kč. Proto při výpočtu daně z ceny včetně daně, se používá místo sazby přepočítací koeficient, který se, jak vyplývá z matematické logiky, stanoví podle následujícího vzorce:
Kde:
ks = přepočítací koeficient pro příslušnou sazbu daně s = sazba daně z přidané hodnoty
Podstatné je, že výpočet vychází z přepočítacího koeficientu, který se zaokrouhluje na čtyři desetinná místa.
2.5.6 Zdaňovací období 34 Zdaňovací období pro plátce DPH s obratem za předcházející kalendářní rok do 2 mil. je kalendářní čtvrtletí. Plátce s obratem od 2 mil. do 10 mil. si může zdaňovací období
34
Registrace k DPH, limit obratu, zdaňovací období a přiznání k DPH. Daně Muselíková [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.dane-muselikova.cz/registrace-k-dph-limit-obratu-azdanovaci-obdobi/
24
zvolit buďto čtvrtletní nebo měsíční a plátce, který dosáhl obratu 10 mil. a více má zdaňovací období měsíční. Změnu zdaňovacího období z měsíčního na čtvrtletní a naopak musí plátce oznámit správci
daně
do
31.1.
příslušného
roku,
jinak
zůstává
nezměněno.
Daňové přiznání k DPH se podává do 25. dne po skončení zdaňovacího období např. plátce DPH se čtvrtletním zdaňovacím obdobím podává daňové přiznání do 25.4. za 1.čtvrtletí, do 25.7. za 2.čtvrtletí atd. Limit obratu pro povinnou registraci pro rok 2013 zůstane nezměněn ve výši 1 mil. Snížení hranice limitu obratu na 750000,- bylo schváleno s účinností od 1.1.2015 v souvislosti s přijetím zákona č. 458/2011 o jednotném inkasním místě tzv. JIM. Předpokládá se, že účinnost bude ještě posunuta na 1.1.2014, zatím ale zůstává původní verze s účinností od roku 2015.
2.6
Povinnost přiznat a odvést daň
Daň z přidané hodnoty se vybírá podle harmonizovaných pravidel ve všech členských státech Evropské unie. Evropská unie se snaží zabezpečit, aby volnému pohybu zboží a služeb po celém jejím území nebránily daňové předpisy. Proto jsou stanovená pravidla, podle kterých se u každého plnění rozhodne, ve kterém z členských států bude daň z přidané hodnoty vybrána. Tuto důležitou funkci plní pravidla, podle kterých se stanoví místo, kde se plnění považuje za uskutečněné. Výběr daně je harmonizován i z pohledu daňové administrativy. Každý stát, tedy i Česká republika, má ale svoje zákony týkající se uplatnění daně z přidané hodnoty. Národní legislativa však musí respektovat směrnice Evropské unie.35 Z teritoriálního úhlu pohledu je nutno rozlišovat tři zóny, a to: -
Tuzemská plnění, kdy poskytovatel i příjemce mají místo ekonomické činnosti, případně bydliště v České republice
-
Intrakomunitární plnění, kdy poskytovatel má místo výkonu ekonomické činnosti v jiném členském státu Evropského společenství než příjemce
35
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
25
-
Plnění vůči třetím zemím je plnění, kdy poskytovatel nebo příjemce mají místo výkonu ekonomické činnosti nebo bydliště mimo Evropské společenství.36
2.6.1 Princip země původu Při uplatnění principu země původu, tj. členského státu, odkud se zboží dodává nebo služba poskytuje, se daň vybere ve státě, ze kterého se zboží dodává nebo služba poskytuje (uplatní se sazby a pravidla pro tuto zemi). Zvýhodněny jsou samozřejmě státy, které více dodávají do jiných států Evropské unie. Tento princip je z hlediska uplatnění nejjednodušší, a to i ve vztahu k minimalizaci prostoru pro daňové úniky. Jeho širšímu uplatnění brání především rozdílné sazby daně ve státech Evropské unie.37
2.6.2 Princip země spotřeby Použije-li se princip země spotřeby (určení), místo plnění je ve státě, do kterého plnění směřuje, kde je spotřebováno. V tomto státě – státě spotřeby – bude rozhodnuto, zda se vybere daň, zda se bude jednat o zdanitelné plnění. Pokud ano, pak se samozřejmě vybere daň podle pravidel sátu spotřeby, tedy i jejich sazbou daně. Výhodou principu země spotřeby je to, že nárok na odpočet vzniká ve státě, který měl právo si daň vybrat, a tak nemusí být výnos daně z přidané hodnoty mezi státy redistribuován nějakým dodatečným mechanizmem. Žádný ze států si nemá na co stěžovat. Nevýhodou je to, že může být mnohem obtížnější najít osobu, která bude povinná daň odvést. Mimo jiné i z toho plyne vyšší administrativní náročnost při využití principu země spotřeby a také vyšší riziko daňových úniků.38
2.6.3 Den uskutečnění zdanitelného plnění U dodání zboží Vychází z pojetí dodání zboží, kdy je pro daň z přidané hodnoty prioritou skutečnost, že kupující může nakládat se zbožím jako vlastník:
36
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2. 37 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2. 38 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
26
Jde o: -
Den dodání
-
Den převzetí v ostatních případech
-
Den příklepu při vydražení ve veřejné dražbě
-
Dnem vzniku užívat zboží nájemcem pro finanční leasing
U tuzemských plnění je důležité smluvní ujednání. Je-li dodání zboží – prodej zboží – uskutečněn podle obchodního zákoníku, den uskutečnění zdanitelného plnění se odvozuje podle dne dodání uvedeného v příslušné kupní smlouvě. U poskytnutí služeb Také u služeb musí být zákonem jednoznačně stanoveno, kdy nastává den uskutečnění zdanitelného plnění. Považuje se za uskutečněné: -
Dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve
-
Dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud
je
sjednána
způsob
stanovení
ceny
a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty.39 Převod nemovitostí U převodu nemovitostí se za uskutečnění plnění považuje den doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí. Převod práva U převodu práva je dnem uskutečnění plnění den uvedený ve smlouvě o převodu a využití práv. Jestliže není známa předem cena, ale jen způsob jejího stanovení (např. za použití licence se stanoví cena podle počtu vyrobených kusů), pak je plnění uskutečněno až dnem přijetí platby. 40
39
AMBROŽ, Jan. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 2009, 251 s. Daně pro každého (Koršach). ISBN 978-80-86296-21-0. 40 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
27
2.6.4 Dílčí plnění Dílčím plněním je plnění na základě smlouvy o finančním pronájmu, nájemní smlouvy, včetně smlouvy o dílo a splátek nájemného finančního pronájmu apod. Tedy plnění, které se uskutečňuje podle smlouvy postupně ve sjednaných lhůtách a částkách. Dílčí plnění je uskutečněno dnem stanoveným ve smlouvě.
2.6.5 Opakované plnění Opakovaným plněním je uskutečnění zdanitelných plnění ve sjednaných lhůtách během zdaňovacího období a v rámci smlouvy se jedná o plnění zbožím stejného druhu, které je navzájem zastupitelné nebo službou stejné povahy, např. denní dodávky pečiva prodejnám apod. Opakované plnění se zpravidla liší odebraným množstvím za časové úseky. U opakovaných plnění je dnem uskutečnění plnění alespoň každý poslední den zdaňovacího období plátce, který zdanitelná plnění uskutečňuje (u dodávek vody, plynu a energií se však uskutečnění plnění stanoví podle dne odečtu, resp. dne zjištění skutečné spotřeby). Tohoto pravidla by si měli být plátci daně z přidané hodnoty dobře vědomi, neboť opakované plnění se často vyskytuje zejména u služeb.41
2.6.6 Místo plnění -
Místo, kde přeprava začíná, pokud je dodání zboží dle smlouvy spojeno s přepravou nebo odesláním
-
Místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno, když je dodání zboží sjednáno s montáží nebo instalací
-
Není-li zboží dodáváno s přepravou nebo montáží, místo, kde se nachází zboží v době dodání.
U převodu nemovitosti se logicky místem uskutečnění plnění stanoví místo, kde nemovitost leží.42
41
VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9. 42 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-86324-72-2.
28
2.7
Dovoz a vývoz zboží
2.7.1 Dovoz zboží Dovozem zboží se rozumí vstup zboží ze třetí země na území Evropské unie. Jedná se o klasické dovozy, ale jen ze třetích zemí, tj. dovoz do Evropské unie. Dovoz zboží nastává již vstupem tohoto zboží do Evropské unie, nikoliv až do České republiky. Uvedené platí, pokud samozřejmě je cílovou zemí třeba Česká republika a je použit režim tranzit.43 Daň je vybírána prostřednictvím anebo s přispěním celních orgánů v tom státě Evropské unie, ve kterém je zboží na území Evropského společenství propuštěno. Pokud je ale zboží v některém z celních režimů, jako je dočasné použití, tranzit, aktivní zušlechťovací styk, místem plnění je až stát, ve kterém je příslušný celní režim ukončen. Lze tedy uvést, že se převážně uplatňuje princip země spotřeby. Pro zjednodušení řízení a zachování pravidla výběru daně při dovozu zboží do země, kde je registrována k dani osoba, pro kterou se zboží dováži, je tato daň součástí daně na výstupu u tohoto plátce. Celní orgán bere daň za podmínky, že celním deklarantem je plátce daně a ten jí zařadil do své daně na výstupu za příslušné zdaňovací období. V ostatních případech vybere daň celní orgán a vy ji třeba zaplatíte poštovnímu doručovateli při převzetí balíčku se zbožím, které jste si objednali ze zámoří. Základem daně při dovozu zboží je: -
Základ daně pro vyměření cla (celní hodnota zboží)
-
Clo
-
Vedlejší výdaje související s dopravou z hranice státu do místa prvního určení
-
Spotřební daň u zboží, které podléhá spotřební dani.44
43
AMBROŽ, Jan. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 2009, 251 s. Daně pro každého (Koršach). ISBN 978-80-86296-21-0. 44 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
29
2.7.2 Vývoz zboží Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství.45 Vývoz zboží je osvobozen od daně, jestliže je odeslání nebo přeprava uskutečňována vývozcem nebo jím zmocněnou osobou. Vývoz zboží je také osvobozen od daně, pokud je odeslání nebo přeprava uskutečněna kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu nebo místo, kde se obvykle zdržuje. Na druhé straně vývoz zboží není osvobozen od daně, pokud kupující přepravuje pohonné hmoty a potraviny pro vlastní potřebu.46
2.8
Vlastní daňová povinnost47
Základní skutečnosti pro vyměření daně musí plátce daně uvést v daňovém přiznání, které podává do 25 dnů po skončení zdaňovacího období (ke stejnému dni je daň i splatná).
2.10.1 Nadměrný odpočet Daňovou povinností u daně z přidané hodnoty může být i nadměrný odpočet. Nadměrný odpočet daně bude opakující se situací pro plátce daně v odvětvích, v nichž zdanitelná plnění podléhají snížené sazbě daně nebo u plátců zaměřených na vývoz, a příležitostně (např. při nákupu většího objemu majetku za zdaňovací období) se vyskytne asi u všech plátců daně. Nadměrný odpočet může po určité období zvyšovat potřebu likvidních prostředků, když je subjekt nucen zaplatit daň na vstupu dříve, než se mu vrátí její část formou vrácení přeplatku na dani.
45
Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-2473206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 46 AMBROŽ, Jan. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 2009, 251 s. Daně pro každého (Koršach). ISBN 978-80-86296-21-0. 47 VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
30
2.10.2 Vrácení nadměrného odpočtu Nejprve musí plátce daně podat daňové přiznání a vypočíst si v něm nadměrný odpočet. Správce daně pak je povinen tento nadměrný odpočet, tj. vykázaný přeplatek na dani z přidané hodnoty, plátci (pokud podal řádné daňové přiznání) vrátit do 30 dnů od vyměření této daňové povinnosti, tj. nenastane-li nějaká pochybnost, do 30 dnů od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání. Plátce nemusí o vrácení tohoto přeplatku na dani žádat.
2.9
Harmonizace daně z přidané hodnoty v zemích Evropské
unie48 Daň z přidané hodnoty je v zemích EU jedinou přípustnou všeobecnou daní ze spotřeby. Harmonizace daně z přidané hodnoty v Evropském společenství vychází ze 6. direktivy z roku 1977; přičemž pravidla pro základ daně i pro sazby se několikrát revidovala a návrhy se měnily. Například původně zamýšlené horní limity pro sazbu základní a sníženou nakonec nebyly přijaty. Harmonizovaným základem daně z přidané hodnoty je každý prodej zboží a služeb, s výjimkou finančních a právních služeb a kapitálových statků, u nichž lze základ daně určit jen velmi obtížně nebo kde případně není jasné, co je vlastně základem daně. Osvobozena od daně je také zdravotní péče, vzdělání a jiné statky pod ochranou státu. Původním předpokládaným cílem harmonizace bylo tzv. zdanění podle principu země původu zboží tak, aby byly zcela odstraněny formality na hranicích. Předpokladem bylo zdanění zboží bez ohledu na místo konečné spotřeby. Tento přístup ovšem předpokládá jednotnou sazbu daně nebo kompenzační mechanismus k přerozdělení daňových výnosů mezi zeměmi, neboť jinak by to nebyla daň ze spotřeby a v každé zemi by se prodávalo zboží s různými sazbami – podle toho, odkud pochází. Od zavedení jednotného trhu roku 1993 platí v zemích EU přechodný režim. Odpadly formality na vnitřních státních hranicích a administrativa daní je vykonávána stejným úřadem bez ohledu na to, zda jde o dovoz nebo o domácí plnění, a to je buď úřad daňový nebo celní. Byl vytvořen zvláštní systém kontroly, kdy každému podniku v EU, 48
Celá kapitola vychází z knihy KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2.
31
který se podílí na zahraničním obchodu s dalšími zeměmi EU, bylo přiděleno zvláštní daňové identifikační číslo a tato čísla jsou uvedena při realizované obchodní činnosti na dokumentech obchodních partnerů. Daň platí kupující strana ve své zemi, podle sazby platné v této zemi. Občané členských zemí dovážejí pro vlastní spotřebu zboží z jiné členské země s daní uvalenou v zemi původu, a to bez limitu množství. Výjimku tvoří automobily, letadla a lodě, u nichž se zachoval princip země určení, a každý nový takový předmět je zdaněn v zemi, kde bude registrován. Tento přechodný režim, i když funguje bez větších problémů, je administrativně velice náročný a stále ještě není dosaženo stavu, kdy by obchod uvnitř země a uvnitř jednotného trhu – avšak mezi dvěma státy – byl zdaňován stejně. Harmonizovány jsou též sazby daně, pro které platí od roku 1997 následující pravidla: -
Standardní sazby je pouze jedna, minimálně 15 %
-
Mohou existovat nejvýše dvě snížené sazby, a to minimálně 5 %, a jen na zboží schválené v direktivě,
-
Každé dva roky se provede revize těchto snížených sazeb,
-
Zvýšené sazby nejsou povoleny.
Aktivita orgánů Evropské unie k harmonizaci daně z přidané hodnoty je značná. Výsledky jsou však skromnější, o čemž nejlépe svědčí variační rozpětí základní sazby, která se roku 2003 v jednotlivých členských zemích pohybovala od 15 % do 25 %!
32
3 Praktická část 3.1
Hlavní změny zákona o DPH po vstupu ČR do EU49
Prvního května 2004 vstoupila v platnost smlouva o přístupu České republiky do Evropské unie. Zde stručně přiblížím souhrn hlavních změn, které vstup do Evropské unie přináší do oblasti zákonu o DPH. Největší změny přináší vstup do Evropské unie do oblasti nepřímých daní, které jsou v rámci tohoto uskupení do značné míry harmonizovány již od sedmdesátých let minulého století.
3.1.1 Snížení limitu pro povinnou registraci k DPH Na základě nového zákona o DPH dochází ke snížení hranice obratu pro povinnou registraci osob povinných k dani, které mají sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku, na 1 000 000 Kč za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Zmiňovaná hranice obratu však neplatí pro osoby registrované k dani v jiném členském státě, které nemají sídlo, místo podnikání či provozovnu v České republice, a tzv. zahraniční osoby, tj. osoby, které nemají na území Evropské unie sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, popřípadě místo pobytu či místo, kde se obvykle zdržují. V případě, že tyto osoby na území České republiky uskuteční plnění s místem plnění v tuzemsku a budou osobou povinnou přiznat a zaplatit daň, budou povinny registrovat se v České republice k DPH nejpozději k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Daňová identifikační čísla přidělená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zaregistrovaným daňovým subjektům se však změní. První tři číslice (tj. kód finančního úřadu) a pomlčku nahradí kód "CZ". Daňový subjekt je ode dne účinnosti nového zákona povinen uvádět své daňové identifikační číslo v tomto novém formátu.
49
Celá kapitola vychází z Vstup do Evropské unie a daně. Účetní kavárna [online]. 2004 [cit. 2013-0410]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2142v2885-vstup-do-evropskeunie-a-dane/
33
3.1.2 Změny sazeb daně Základní sazbě, která se v roce 2004 snížila z 22 % na 19 % (nyní je opět zvýšená na 21 %), se uplatňuje u zboží (s výjimkami uvedenými v příloze k zákonu - potraviny; léky; knihy, noviny, časopisy, u nichž reklama nepřesahuje 50 % plochy; pomůcky pro nemocné), služeb (s níže uvedenými výjimkami), převodu nemovitostí (pokud není osvobozen), dodání stavby a stavebních a montážních prací, a to včetně konstrukcí, materiálů, strojů a zařízení. Službami, které podléhají i nadále snížené sazbě daně jsou: -
Opravy zdravotnických prostředků - invalidních vozíků
-
Shromažďování, úprava a rozvod, odvádění a čištění odpadních vod
-
Sběr a přeprava komunálního odpadu
-
Hromadná pravidelná doprava cestujících, jejich zavazadel a dopravních prostředků
-
Zdravotní péče a sociální péče, pokud nejsou osvobozeny od daně;
-
Úklidové práce prováděné v domácnostech
-
Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
-
Kulturní činnosti, které zahrnují vstupné na výstavy, koncerty, filmová, divadelní a jiná kulturní a zábavná představení, poplatky za vysílání rozhlasu a televize, umělecké a ostatní zábavné služby
-
Pohřebnictví a související služby, které zahrnují provoz pohřebních ústavů, hřbitovů a krematorií.
3.1.3 Transakce v rámci EU Zákon o DPH do našeho daňového systému zavádí novou metodiku uplatnění DPH zejména při transakcích mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie.
3.1.4 Dodání zboží do jiného členského státu Evropské unie Dodání zboží uvnitř Evropské unie je osvobozeným plněním bez povinnosti uplatnit DPH na výstupu. Dodá-li český plátce zboží do jiného členského státu osobě registrované k dani v jiném členském státě, vystaví tomuto zahraničnímu odběrateli daňový doklad bez DPH. Nárok na odpočet DPH na vstupu však neztrácí.
34
Osobou povinnou uhradit daň související s tímto plněním bude osoba, která uskutečnila pořízení zboží uvnitř Evropské unie, tj. v tomto případě zahraniční odběratel, který odvede daň ve státě určení zboží. Výše odvedené DPH bude záviset na sazbě daně platné ve státě určení zboží.
3.1.5 Pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie Na pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie již díky vstupu České republiky do Evropské unie nejsou uplatňovány žádné celní formality. Na zboží propuštěné v jiném členském státě Evropské unie do režimu volného oběhu, tj. zboží s celním statutem Evropské unie, je nahlíženo obdobně jako na zboží tuzemské, a proto jeho pořízení není nadále považováno za dovoz zboží. Místem plnění je obecně místo, kde se zboží nachází při ukončení odesílání nebo přepravy pořizovateli, tj. území České republiky. Pořízení zboží z jiného členského státu představuje na straně tuzemského odběratele plnění, které je v souladu s novým zákonem o DPH předmětem daně. Osobou povinnou uhradit související daň je proto osoba, která uskutečnila pořízení zboží z jiného členského státu. V tomto případě tedy tuzemský odběratel. Tato osoba má zároveň, při splnění podmínek stanovených zákonem, nárok na odpočet daně. Má-li odběratel plný nárok na odpočet, je z jeho pohledu celá transakce daňově neutrální. Při pořízení zboží z jiného členského státu vzniká povinnost přiznat daň v daňovém přiznání nejpozději k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž se uskutečnilo zdanitelné plnění.
3.1.6 Služby Základním pravidlem je, stejně jako doposud, že za místo plnění při poskytování služby se považuje místo, kde má poskytovatel sídlo nebo místo pobytu, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje. V případě poskytování služeb prostřednictvím provozovny se za místo plnění považuje místo, kde je tato provozovna umístěna. Provozovnou se přitom ve smyslu zákona o DPH rozum místo, které má personální a materiální vybavení nutné k zajištění ekonomických činností. Z tohoto základního pravidla určení místa plnění při poskytování však existují některé výjimky.
35
Při poskytování služeb českým dodavatelem zahraniční osobě nebo osobě registrované k dani v jiném členském státě Evropské unie, která nemá sídlo, provozovnu ani místo pobytu v tuzemsku, bude u níže uvedených služeb místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo, místo podnikání nebo místo pobytu, popřípadě místo, kde se obvykle zdržuje, nebo místo, kde má tato osoba provozovnu, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu. Těmito službami jsou: -
převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva,
-
reklamní služby,
-
poradenské, inženýrské, konzultační, právní, účetní a jiné podobné služby, stejně jako zpracování dat a poskytnutí informací,
-
bankovní, finanční a pojišťovací služby, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek,
-
poskytnutí pracovní síly,
-
nájem movité věci, s výjimkou všech druhů dopravních prostředků,
-
telekomunikační služby,
-
provozování rozhlasového a televizního vysílání,
-
elektronické služby,
-
přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti nebo práva uvedeného výše,
-
poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby (zprostředkovatelská služba), která spočívá v obstarání služby uvedené výše.
Při poskytnutí těchto služeb osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je povinen přiznat a zaplatit daň tuzemský plátce, pokud poskytovatel služby nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu ve smyslu zákona o DPH. Jedná se o tzv. mechanismus opačného uplatnění daně, který spočívá v tom, že tento plátce ve svém daňovém přiznání uvede DPH vztahující se k přijaté službě jak jako vlastní daňovou povinnost tak jako daň na vstupu, kterou si při splnění podmínek pro uplatnění nároku na odpočet DPH odečte.
36
Obdobný postup se uplatní i v případě, kdy jsou tyto služby poskytnuty tuzemským poskytovatelem služeb, který v tomto případě neuplatní a neodvede DPH na výstupu, a to ani v případě, že tyto služby bude poskytovat zákazníkovi ze státu mimo Evropskou unii (tzv. zahraniční osobě).
3.1.7 Přepravní služby a služby související s přepravou zboží mezi členskými státy Evropské unie Při přepravě zboží mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie je místem plnění místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží poskytnuta pro příjemce osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena, místem plnění je území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které příjemce pro poskytnutí této služby udal. Povinnost přiznat daň se pak na základě mechanismu opačného uplatnění daně přenáší na tohoto příjemce.
3.1.8 Třístranný obchod (triangulace) Třístranným obchodem (tzv. triangulací) se rozumí obchod, který uzavřou tři osoby registrované k dani ve třech různých členských státech, přičemž předmětem obchodu je dodání téhož zboží mezi těmito třemi osobami s tím, že zboží je přímo odesláno nebo přepraveno prodávajícím, prostřední osobou nebo zmocněnou třetí osobou (nikoli však konečným kupujícím) z členského státu prodávajícího do členského státu konečného kupujícího. Při pořízení zboží z jiného členského státu v rámci třístranného obchodu, které je uskutečněno prostřední osobou v tuzemsku, může být při splnění určitých podmínek uplatněn zjednodušený postup. Při jeho použití prostřední osoba uplatní osvobození od daně a povinnost přiznat daň se tak přenese až na konečného kupujícího, který se chová jako by realizoval pořízení zboží z jiného členského státu přímo. Při užití zjednodušeného postupu v rámci třístranného obchodu se však nesmí prostřední osoba registrovat k dani v členském státě, v němž je zboží pořízeno, ani v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží.
37
3.1.9 Zasílání zboží do jiného členského státu Zasíláním zboží zákon o DPH rozumí dodání zboží plátcem daně z tuzemska do jiného členského státu, pokud je zboží do jiného členského státu odesláno nebo přepraveno tímto plátcem nebo jím zmocněnou třetí osobou a pokud dodání zboží není na straně příjemce z jiného členského státu předmětem daně. Zasíláním zboží se rozumí i postup opačný, tj. dodání zboží za výše uvedených podmínek z jiného členského státu příjemci z České republiky. Zjednodušeně řečeno se jedná o tzv. zásilkové obchody. Při zasílání zboží do jiného členského státu z tuzemska je plátce povinen se registrovat k dani v členském státě, do kterého je zboží zasíláno, pokud hodnota takto dodaného zboží do jiného členského státu z tuzemska překročí částku stanovenou tímto členským státem.
3.1.10 Vznik daňové povinnosti - zdanění záloh Plátce je povinen daň na výstupu uplatnit a zdanitelné plnění uvést v daňovém přiznání (přiznat daň) ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí platby, a to k tomu dni, který nastane dříve. Pokud tedy plátce přijme v rámci prodeje zboží či poskytování služeb s místem plnění v České republice platbu přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění (například ve formě zálohy), je povinen již z této přijaté částky odvést daň (nejedná-li se o osvobozené plnění) a zahrnout toto zdanitelné plnění do svého daňového přiznání.
3.1.11 Okamžik uskutečnění zdanitelného plnění V případě poskytnutí služby dochází k uskutečnění zdanitelného plnění obecně již dnem vystavení daňového dokladu (s výjimkou splátkového kalendáře), pokud tento den nastane dříve než den poskytnutí služby. Při dodání zboží na základě kupní smlouvy uzavřené podle obchodního zákoníku se zdanitelné plnění obecně považuje za uskutečněné dnem dodání. V ostatních případech je dnem uskutečnění zdanitelného plnění den převzetí zboží. Dodáním přitom zákon rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník.
38
3.1.12 Daňová povinnost při dovozu zboží Daňová povinnost vzniká v případě dovozu zboží, tj. při pořízení zboží z nečlenského státu Evropské unie, obecně dnem propuštění zboží do jednoho z dovozních režimů podléhajících vyměření daně (režim volného oběhu, dočasného použití, aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení) nebo dnem propuštění zboží, které bylo dočasně vyvezeno v režimu pasivního zušlechťovacího styku a které je dovezeno zpět do tuzemska, do režimu volného oběhu. Daň při dovozu i nadále vyměřuje a vybírá celní úřad. Plátce již proto neuvádí daň jako svou daňovou povinnost do daňového přiznání, ale pouze uplatní případný nárok na odpočet daně na vstupu.
3.2
Vzorová domácnost
V této části si na konkrétních případech ukážeme, jak se promítne DPH do rozpočtu vzorové české domácnosti.
3.2.1 Vzorová česká domácnost v roce 2003 V roce 2003 byla základní sazba DPH 22 % a snížená sazba DPH 5 %. Tabulka 4 Příjmy a výdaje za rok 2003
Rok 2003
Příjmy
Výdaje
Celkem zbylo
Leden
30 206
23 189
7 017
Únor
28 044
36 392
-8 348
Březen
24 972
22 708
2 264
Duben
30 140
24 363
5 777
Květen
26 898
24 003
2 895
Červen
29 754
26 961
2 793
Červenec
26 219
16 841
9 378
Srpen
27 306
19 010
8 296
Září
25 561
16 216
9 345
39
Říjen
28 664
19 692
8 972
Listopad
26 465
21 706
4 759
Prosinec
28 744
22 175
6 569
Celkem
332 973
273 256
59 717
Z této tabulky můžeme zjistit, že naše rodina za celý rok našetřila 59 717 Kč. Následující tabulka člení výdaje na nákup se sníženou sazbou DPH, na nákup se základní sazbou DPH, na nákup pohonných hmot a na ostatní splátky, které zahrnují např. pojištění, inkaso a půjčky (tyto výdaje nepodléhají žádným sazbám DPH). Tabulka 5 Přehled výdajů za rok 2003
Nákup
Nákup
Pohonné
Ostatní
Výdaje
(DPH 5 %)
(DPH 22 %)
hmoty
splátky
celkem
Leden
2 999
10 480
2 088
7 622
23 189
Únor
3 672
23 527
1 500
7 693
36 392
Březen
3 727
9 485
1 980
7 516
22 708
Duben
5 396
9 957
1 370
7 640
24 363
Květen
4 026
10 324
1 960
7 693
24 003
Červen
3 689
14 041
1 875
7 356
26 961
Červenec
2 873
4 782
1 830
7 356
16 841
Srpen
3 232
6 222
1 810
7 746
19 010
Září
3 108
4 702
1 870
6 536
16 216
Říjen
4 074
6 296
2 645
6 677
19 692
Listopad
4 435
9 680
950
6 641
21 706
Prosinec
4 880
8 950
1 740
6 605
22 175
Celkem
46 111
118 446
21 618
87 081
273 256
Rok 2003
40
Další tabulka ukazuje, kolik domácnost měsíčně zaplatila na DPH. Tabulka 6 Přehled DPH za rok 2003 Rok 2003
DPH 5%
DPH 22%
Celkem DPH
Leden
142,81
2 266,36
2 409,17
Únor
174,86
4 513,07
4 687,92
Březen
177,48
2 067,46
2 244,94
Duben
256,95
2 042,57
2 299,53
Květen
191,71
2 215,15
2 406,86
Červen
175,67
2 870,10
3 045,77
Červenec
136,81
1 192,33
1 329,14
Srpen
153,90
1 448,39
1 602,30
Září
148
1 185,11
1 333,11
Říjen
194
1 612,31
1 806,31
Listopad
211,19
1 916,89
2 128,08
Prosinec
232,38
1 927,70
2 160,09
Celkem
2 195,76
25 257,44
27 453,20
Z tabulek vidíme, že vzorová česká domácnost v roce 2003 vydělala 332 973 a utratila 273 256 Kč. Z toho celkem na DPH zaplatila 27 453,20 Kč. DPH tedy bylo 8,24% z příjmu naší domácnosti.
3.2.2 Vzorová česká domácnost v roce 2012 V roce 2012 byla základní sazba DPH 20 % a snížená sazba 14 %. Tabulka 7 Příjmy a výdaje za rok 2012
Rok 2012
Příjmy
Výdaje
Celkem zbylo
Leden
28 898
23 549
5 349
41
Únor
27 143
26 630
513
Březen
26278
29 226
-2 948
Duben
28759
29 588
-829
Květen
28676
31 104
-2 428
Červen
27760
28 835
-1 075
Červenec
26802
22 832
3 970
Srpen
27200
29 959
-2 759
Září
27749
27 931
-182
Říjen
29029
29 102
-73
Listopad
28233
28 924
-691
Prosinec
28436
25 192
3 244
Celkem
334 963
332 872
2 091
Ve sloupci „Celkem zbylo“ vidíme více mínusových čísel než v roce 2003. Znamená to tedy, že rodina měla více výdajů než v roce 2003. Myslím si, že je to způsobeno tím, že cena potravin a veškerého zboží se zvýšila, ale příjmy rodiny zůstaly téměř stejné. Tabulka 8 Přehled výdajů za rok 2012
Rok 2012
Nákup (DPH Nákup (DPH
Pohonné
Ostatní
Výdaje
14%)
20%)
hmoty
splátky
celkem
Leden
6 287
5 915
3 270
8 077
23 549
Únor
6 301
8 643
2 600
9 086
26 630
Březen
7074
9636
4621
7895
29 226
Duben
8781
9527
3591
7689
29 588
Květen
7738
11162
4518
7686
31 104
Červen
8605
10693
1660
7877
28 835
42
Červenec
8422
3598
3135
7677
22 832
Srpen
8625
9460
4194
7680
29 959
Září
8972
7866
2516
8577
27 931
Říjen
9370
8611
2390
8731
29 102
Listopad
8969
7029
1927
10999
28 924
Prosinec
7340
6565
2320
8967
25 192
Celkem
96 484
98 705
36 742
100 941
332 872
Tabulka 9 Přehled DPH za rok 2012
Rok 2012
DPH 14% DPH 20%
Celkem DPH
Leden
772,09
1530,83
2302,92
Únor
773,81
1873,83
2647,64
Březen
868,74
2376,17
3244,90
Duben
1078,37
2186,33
3264,70
Květen
950,28
2613,33
3563,61
Červen
1056,75
2058,83
3115,59
Červenec
1034,28
1122,17
2156,45
Srpen
1059,21
2275,67
3334,88
Září
1101,82
1730,33
2832,16
Říjen
1150,70
1833,50
2984,20
Listopad
1101,46
1492,67
2594,12
Prosinec
901,40
1480,83
2382,24
Celkem
11 848,91
22 574,50
34 423,41
43
Z předcházejících tabulek jsme zjistili, že česká domácnost v roce 2012 vydělala 334 963 a utratila 332 872 Kč. Z toho celkem na DPH zaplatila 34 423,41 Kč. DPH tedy bylo 10,28 % z příjmu naší domácnosti.
3.2.3 Porovnání výsledků Z výsledků, které byly zjištěny z tabulek je tedy patrné, že naše vzorová domácnost zaplatila na dani z přidané hodnoty v roce 2012 přibližně o 2% více než v roce 2003. Z toho vyplývá, že po finanční stránce se česká domácnost měla lépe před vstupem do Evropské unie.
3.2.4 Bydlení Markantní změnou prošlo také DPH u bydlení. Do roku 2010 měla Česká republika výjimku ze strany Evropské unie v tom, že velké byty a domy v ohrožení spadaly pod sníženou sazbu DPH. Přitom dnes do této sazby spadá jen sociální bydlení. Prodej domů byl do roku 2013 osvobozen od daně. Od 1. 1. 2013 ovšem podléhá snížené sazbě DPH. Výjimkou jsou byty, které mají celkovou podlahovou plochu všech místností větší než 120 metrů čtverečních. U nich se uplatní se základní sazba DPH, nyní 21 procent. Prodej bytu po pěti letech od první kolaudace je osvobozen od DPH (do roku 2013 tomu tak bylo po třech letech). Příklad: V roce 2009 Jiří Novák prodává byt, který vlastní 2 roky, jedná se o byt z roku 1950. Protože od data prvního užívání bytu, případně vydání kolaudačního rozhodnutí, určitě uplynuly více než 3 roky, jedná se o plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Když pan Novák bude byt prodávat v roce 2013, tak tento prodej podléhá snížené sazbě DPH.
3.2.5 Potraviny a služby Po vstupu do Evropské unie se část potravin přesunulo ze základní sazby do sazby snížené, některé služby se ale posunuly opačným směrem (kadeřníci, čistírny, opravny
44
obuvi, opravy domácích spotřebičů, software). Celkové změny v DPH přišly průměrnou rodinu se dvěma dětmi v roce 2004 na více než 6700 Kč ročně. V roce 2013, když se sazba oproti roku 2012 zvýšila o jeden procentní bod, bude stát tato změna průměrnou českou domácnost zhruba o 1000 Kč ročně.
45
4 Závěr Daň z přidané hodnoty prošla od roku 1993 značným vývojem. Jedná se ovšem i o problematiku budoucnosti. Členské státy jsou a byly si vědomy, že harmonizace daně z přidané hodnoty může vést v jednotlivých zemích k podstatným změnám daňové struktury a může mít zřetelné důsledky v rozpočtové, sociální a politické oblasti. Do budoucna se jedná o otevřenou otázku v této oblasti. V průběhu daňové harmonizace se ukázalo, že se jedná o problém, který je chápán jednotlivými členskými státy jako zasahování do národní suverenity, můžou tím být i ohroženy příjmové stránky rozpočtu jednotlivých zemí, tento zásah se dotýká i suverenity jednotlivých zemí. Cílem práce bylo porovnat na konkrétních příkladech vliv daně z přidané hodnoty před vstupem do EU se současností v průměrné české domácnosti. A vyhodnotit, zda na tom byla po finanční stránce lépe před vstupem nebo po vstupu do EU. Myslím, že tento cíl se mi podařil naplnit. Na závěr bych se ještě chtěla zmínit o tom, že tedy můžeme bez nadsázky říci, že tato daň patří mezi nejsložitější v daňové oblasti a tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platíme ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb. Ovšem problém výběru daní je velmi choulostivá otázka a musíme při něm pamatovat na spoustu aspektů a je potřeba ho posuzovat z různých hledisek. Nejspíše žádné vládě se nepodaří nastavit takovou výši daní, aby uspokojila všechny subjekty a zároveň splnila podmínky našeho členství v Evropské unii.
46
Seznam použité literatury AMBROŽ, Jan. Daň z přidané hodnoty v příkladech. Praha: Koršach, 2009, 251 s. Daně pro každého (Koršach). ISBN 978-80-86296-21-0. Daňové zákony: úplná znění platná k 1.1.2013. 22. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s. ISBN 978-80-247-3206-0, Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 4., aktualiz. vyd. Praha: ASPI, 2006, 279 s. ISBN 80-735-7205-2. KUBÁTOVÁ, Květa. Moderní průvodce daňovým systémem. Praha: Grada, 1994, 231 s. ISBN 80-716-9020-1. ŠIROKÝ, Jan. Daňové teorie: s praktickou aplikací. 2. vyd. Praha: C. H. Beck. ISBN 978-80-7400-005-8. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2008 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2008. 320 s. ISBN 978-80-8632472-2. VANČUROVÁ, A., LÁCHOVÁ L.: Daňový systém ČR 2010. 10. vyd. Praha: 1. VOX, a.s. Česká republika, 2010. 355 s. ISBN 978-80-86324-86-9.
47
Internetové zdroje Daň z přidané hodnoty. Novinky.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-15]. Dostupné z: http://tema.novinky.cz/dan-z-pridane-hodnoty Registrace k DPH, limit obratu, zdaňovací období a přiznání k DPH. Daně Muselíková [online].
2013
[cit.
2013-04-08].
Dostupné
z:
http://www.dane-
muselikova.cz/registrace-k-dph-limit-obratu-a-zdanovaci-obdobi/ Sazby DPH v Evropě - přehled, tabulka. Kodap.cz [online]. 2013 [cit. 2013-04-08]. Dostupné z: http://www.kodap.cz/cz/prehledy/sazby-dph-v-evrope.html Vstup do Evropské unie a daně. Účetní kavárna [online]. 2004 [cit. 2013-04-10]. Dostupné z: http://www.ucetnikavarna.cz/archiv/dokument/doc-d2142v2885-vstup-doevropske-unie-a-dane/
Seznam tabulek Tabulka 1 Zdanitelné plnění podléhající snížené sazbě.................................................. 18 Tabulka 2 Vývoj sazby DPH od vzniku samostatné ČR ................................................ 18 Tabulka 3 Základní a snížené sazby daně z přidané hodnoty v zemích EU ................... 20 Tabulka 4 Příjmy a výdaje za rok 2003 .......................................................................... 39 Tabulka 5 Přehled výdajů za rok 2003 ........................................................................... 40 Tabulka 6 Přehled DPH za rok 2003 .............................................................................. 41 Tabulka 7 Příjmy a výdaje za rok 2012 .......................................................................... 41 Tabulka 8 Přehled výdajů za rok 2012 ........................................................................... 42 Tabulka 9 Přehled DPH za rok 2012 .............................................................................. 43
Seznam schémat Schéma 1 Druhy plnění z hlediska daně z přidané hodnoty ........................................... 10 Schéma 2 Ekonomická činnost ....................................................................................... 11 Schéma 3 Plátci daně z přidané hodnoty ........................................................................ 15
48
