Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO

Všeruský vědeckovýzkumný ústav pro konjunkturu

Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO (zpracováno na objednávku Velvyslanectví České republiky v Moskvě)

Moskva – 2007

2

OBSAH 1. Role sféry služeb v ekonomice a v zahraničním obchodu RF. Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami……………………………….. 1.1. Význam a vývojové trendy sféry služeb……………………………….... 1.2. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami……………………………….. 2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři………………………………………….. 3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami…………………….. 3.1. Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb…………………………. 3.2. Odvětvová struktura exportu a importu služeb v roce 2006, hlavní obchodní partneři podle druhů služeb…………………………………….. 4. Obchod se službami mezi RF a Českou republikou…………………………. 4.1. Základní tendence a struktura……………………………………………… 4.2. Charakteristika nejdůležitějších sektorů vzájemného obchodu se službami………………………………………………………… 4.3. Význam České republiky jako partnera RF v oblasti obchodu se službami……………………………………………………………… 4.4. Perspektivy importu českých služeb do Ruska……………………………….. 5. Podmínky připuštění na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO…………………………………………………….. 5.1. Ruské závazky v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS)…………………………………….. 5.2. Důsledky připojení k WTO pro ruský trh služeb…………. Přílohy……………………………………………………

3

1. Úloha služeb v ekonomice a v zahraničním obchodě RF. Dynamika a rozsah zahraničního obchodu se službami 1.1. Význam a vývojové trendy sektoru služeb Radikální tržní přeměny v Rusku, doprovázené strukturální přestavbou ekonomiky a vznikem nových segmentů poptávky, vedly k značnému zvýšení podílu sektoru služeb na tvorbě hrubé přidané hodnoty. Příslušný ukazatel stoupl z přibližně 40% v letech 1990-1991 na 60% v polovině 90. let a v současné době činí 65-66% (64,8% v roce 2005 a 66% v roce 2006). Ve struktuře hrubé přidané hodnoty vytvořené v sektoru služeb připadá hlavní podíl na velkoobchod a maloobchod (29-31% v posledních letech), dopravu a spoje (15-16%), obchod s nemovitostmi a pronájem (14-15%), stavebnictví (8-9%) a finanční služby (5-6%). Nejdynamičtěji se v první polovině tohoto desetiletí rozvíjely takové sektory služeb jako stavebnictví (v letech 2003-2006 téměř 1,6x zvýšení), velkoobchod a maloobchod (1,5x zvýšení), poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb, finanční služby, doprava a spoje (ve všech uvedených oblastech bylo zaznamenáno přibližně 1,4x zvýšení). Přitom HDP RF doznal v letech 2003-2006 jen 1,3x zvýšení. Rozvoj stavebnictví byl dán zejména růstem výroby a investic, realizací národních projektů a zvýšenou u poptávkou po nových bytech ze strany obyvatelstva v situaci růstu reálných příjmů obyvatel a rychlého rozvoje hypoték. Podle výsledků dotazování vedoucích stavebních organizací, které začátkem roku 2007 provedla ruská Federální služba pro státní statistiku (Rosstat), byla jako hlavní činitel brzdící stavební činnost uvedena vysoká úroveň daní (42% dotázaných), vysoká cena materiálů (40%) a konkurence jiných stavebních firem (35%). Značné zvýšení objemu služeb v oblasti velkoobchodu a maloobchodu souviselo především s růstem reálných příjmů obyvatel (1,55x v letech 2003-2006) a v důsledku toho s rozšířením maloobchodního obratu zboží (1,6x ve sledovaném období) a také s řadou specifických

faktorů.

K

nim

patřily:

pokračující

růst

vysoce

výnosného

dovozu

rychloobrátkového spotřebního zboží (v letech 2003-2006 vzrostl objem dovozu zboží téměř 2,5x); změny ve struktuře výdajů na spotřební zboží v domácnostech ve prospěch nepotravinářského zboží (z 32% v roce 1995 na 34% v roce 2000 a 39% v roce 2006); výrazná aktivizace činnosti zahraničních řetězců malých a středních prodejen reagujících na zvýšení poptávky; zdokonalení forem a metod maloobchodu v důsledku rozšíření praxe spotřebního úvěrování, prodeje na objednávku, poštou, prostřednictvím televizních prodejen a počítačových sítí. Podle výsledků dotazování, které začátkem roku 2007 provedl Rosstat, zhodnotili vedoucí obchodních organizací stav konkurenčního prostředí v maloobchodu dosažený v roce

4 2006 velmi kladně. Zdůrazňovali především snížení množství nepatřičných reklam (1/3 dotázaných), zlepšení celkového stavu konkurenčního prostředí (1/4 dotázaných) a omezení nekalé konkurence (1/6 dotázaných). Zvýšení objemů dalších komunálních, sociálních a osobních služeb je spojeno s růstem rozpočtových výdajů na tyto účely a s realizací národních projektů, jakož i se zvýšením solventnosti obyvatel vzhledem k těmto službám. K dynamickému růstu sféry finančních služeb v posledních letech došlo v důsledku značného upevnění finančního systému země na pozadí zvýšení podnikatelské aktivity a reálně disponovaných příjmů obyvatel, což stimulovalo poptávku po rozmanitých bankovních a pojišťovacích službách, z nichž velká část není zatím v Rusku dostatečně rozvinutá (zvláště retailové bankovní služby, operace s kreditními kartami, služby elektronického bankovnictví, životní pojištění, pojištění profesní odpovědnosti a zákonné pojištění odpovědnosti občanů aj.). Významným podnětem pro rychlé rozšíření sféry finančních služeb v letech 2005-2006 bylo posílení komerční přítomnosti dceřiných struktur zahraničních bank a pojišťoven v Rusku, jejichž postavení na domácím trhu se značně upevnilo. Příchod zahraničních finančních institucí do RF vedl ke značnému zvýšení nabídky a sortimentu finančních služeb a v řadě případů také ke snížení jejich ceny. Všeobecně je ruský trh finančních služeb hodnocen zahraničními znalci jako jeden z nejperspektivnějších na celém světě. Důvodem je jednak skutečnost, že se jedná o trh v mnoha ohledech slabě rozvinutý a nenasycený s obrovským potenciálem růstu, jednak je to očekávaná poptávka po různých typech finančních služeb, která se bude v situaci ekonomického vzestupu, diverzifikace a modernizace národního hospodářství neustále zvyšovat. Podrobněji je situace na ruském trhu finančních služeb analyzována v Příloze 1. Rozšíření nabídky služeb v oblasti dopravy a spojů je, kromě celkového růstu obchodní aktivity v zemi, vysvětlováno prudkým rozvojem moderní sdělovací techniky a telekomunikací, především ve spotřebním segmentu trhu. Výnosy ze služeb v oblasti spojů se zvýšily v letech 2005-2006 celkem o 43%, z toho výnosy ze služeb přenosného elektronického spojení o 79%, a počet uživatelů mobilních telefonů stoupl 2,2x. Výnosy z operací s nemovitostmi a pronájmu stoupaly v letech 2003-2006 dost vysokým tempem, avšak v tomto případě působily brzdící činitelé jako dosažený vysoký stupeň nasycení trhu proti solventní poptávce a zřejmě vyhnané ceny nemovitostí, zvláště ve velkoměstech. Poslední činitel vedl mimo jiné ke snížení prostorové mobility podnikatelského sektoru a pracovní síly, což mělo za následek další destimulaci trhu s nemovitostmi a pronájmem. V letech 2005-2006 stoupaly vysokým tempem výnosy z hotelové a restaurační činnosti. Základem tohoto růstu bylo zvýšení obchodní aktivity v zemi, zvýšení příjmů obyvatel a rozvoj cestovního ruchu. Podle údajů Banky Ruska stouply příjmy z cestování v roce 2006 o 28% proti

5 roku 2005. Značných změn doznala v posledních letech struktura výdajů domácností na stravování: označíme-li všechny výdaje na stravování jako 100%, pak se výdaje na nedomácí stravování mimo domov zvýšily z 3,5% v roce 2000 a 5% v letech 2001-2002 na 7-8% v letech 2003-2006. Tabulka 1 Dynamika a struktura tvorby hrubé přidané hodnoty ve sféře služeb v Rusku Sektory sféry služeb

Hrubý domácí produkt Hrubá přidaná hodnota ve sféře služeb, z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby Hotely a restaurace Doprava a spoje Finanční činnost Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení Vzdělání Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb

Dynamika v reálném vyjádření, v % oproti minulému roku 2006 v % 2003 2004 2005 2006 oproti 2002 107,3 107,2 106,4 106,7 130,6

Struktura 2006, v%

100,0 101,6 113,0

102,1 110,2

101,3 110,6

102,6 114,1

107,8 157,1

5,0 8,8

113,2 101,3 107,2 109,6

109,8 103 110,5 104,5

109,9 108,8 106,8 109,8

108,7 111,2 109,4 110,4

148,5 126,2 138,4 138,8

29,2 1,4 14,55 6,4

103,0

104,5

111,8

106,1

127,7

14,7

99,5 100,9

100,6 101,2

96,1 100,4

104,1 101,8

100,1 104,4

7,9 4,2

96,1

101,1

103,1

103,8

104,0

4,85

100,0

118,4

107,5

112,7

143,4

3,0

Zdroj: Rosstat.

Růst investic do základního kapitálu ve sféře služeb předstihoval v tomto desetiletí dynamiku investic v zemědělství, těžebním a zpracovatelském průmyslu. V důsledku toho se podíl sféry služeb na celkovém objemu ruských investic do základního kapitálu zvýšil z 61-62% v letech 2000-2002 na 64-66% v letech 2003-2006. Největší objemy investic do základního kapitálu ve sféře služeb (vzaté za 100%) připadají dnes na dopravu a spoje (okolo 37%, z toho na spoje 7-8%, přičemž investice do odvětví spojů stoupaly v tomto desetiletí rychleji,než ve většině jiných sektorů služeb), na podnikání spojené s operacemi s nemovitostmi a pronájmem (26%, třebaže reálné tempo růstu investic bylo v posledních letech poměrně nízké), na výrobu a rozdělení elektrické energie, plynu a vody (10%), stavebnictví (5,5%), na velkoobchod a maloobchod, opravy aut a domácích potřeb (5-5,5%, přičemž s předstihem stoupaly investice do maloobchodu a obchodu s dopravními prostředky, do jejich technické obsluhy a oprav, zatímco investice do velkoobchodu se značně zpomalily), na podnikání v oblasti poskytování dalších komunálních, sociálních a osobních služeb (4,5%) a na zdravotnictví (4%).

6 Graf 1 In v e s tic e d o z á k la d n íh o k a p itá lu p o d le je d n o tlivýc h o b la s tí s lu ž e b v r o c e 2 0 0 6 (v % z c e lk o v é h o o b je m u in v e s tic d o s e k to ru s lu že b )

D o p r a va 2 9 ,4 %

O p e ra c e s nem o vitos tm i, p ro náj e m 2 5 ,7 %

J in é 3,2 % F ina n č ní č in no s t 1 ,9 %

V

S p o je 7 ,4%

V e lk o o b c h o d 2 ,3 % S ta ve b n ic tví 5 ,5 %

M alo o b c h o d , o b s lu ha te ch n ik y a o p ra vy 3 ,0 % V z d ě lá n í 3 ,4 % Z d r a vo tn ic tví 4 ,2 %

P o sk y to vá n í d a lš íc h k o m u ná lních , s o c iá ln íc h a o s o b n íc h s lu ž e b 4 ,5 %

Zdroj: Rosstat.

Podíl sektoru služeb na celkovém objemu běžných zahraničních investic do ekonomiky RF činil v letech 2003-2006 v průměru 54,4% a v roce 2006 – 55,3%. Tyto ukazatele jsou výrazně nižší, než podíl sféry služeb na celkových ruských investicích do základního kapitálu, což se vysvětluje zvýšeným zájmem zahraničních investorů na investování prostředků do palivoenergetického a hutního komplexu a také do jednotlivých odvětví potravinářského průmyslu s rychlou obchodní návratností. Na rozdíl od rozdělení celkových investic do základního kapitálu (v němž mají vedoucí postavení doprava, obchod s nemovitostmi a pronájem, výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody), ve struktuře běžných zahraničních investic do sféry služeb dominuje obchod, a to velkoobchod, což souvisí mimo jiné s rychlým šířením aktivity zahraničních obchodních řetězců v Rusku. Po něm následuje oblast obchodu s nemovitostmi a pronájmu, která je vzhledem k vysokým cenám velmi přitažlivá pro zahraniční subjekty působící zejména v oblasti spojů a finanční činnosti (kde byly v poslední době realizovány velké transakce koupě ruských aktiv zahraničními bankami a pojišťovnami).

Tabulka 2 Dynamika a struktura běžných zahraničních investic do sektoru služeb v Rusku (mil. USD) Sektory sféry služeb Celkem z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby z toho:

2003-2006 mil. USD % 97367,5 100,0

2003

2004

2005

2006

17248,1

20175,3

29483,1

30461,0

35 101

93 234

328 228

307 713

763 1276

0,8 1,3

10527

13037

20461

13089

57114

58,7

7 Sektory sféry služeb obchod s autodopravními prostředky a motocykly; jejich technická obsluha a oprava Velkoobchod maloobchod; oprava domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby Hotely a restaurace Doprava a spoje z toho: Doprava Spoje Finanční činnost Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb z toho: vědecký výzkum a vývoj Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení Vzdělání Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb

2003-2006 mil. USD %

2003

2004

2005

2006

179 10010

298 12412

219 19574

295 11830

991 53826

1,0 55,3

338 23 1114

327 29 2033

668 52 3840

964 32 5297

2297 136 12284

2,4 0,1 12,6

426 688 781

656 1377 1001

553 3287 1813

596 4701 4698

2231 10053 8293

2,3 10,3 8,5

4583

2572

2602

5998

15755

16,2

47

17

16

29

109

0,1

4 0,1 7

1059 0,3 10

0,0 0,1 15

1 1 52

1064 1,5 84

1,1 0,0 0,1

73

107

144

273

597

0,6

Zdroj: Rosstat.

Podíl sektoru služeb na zahraničních investicích v ekonomice RF, alokovaných ke konci roku 2006, činil 48,1%, tedy méně než podíl na běžných investicích, protože pro sektor služeb jsou více příznačné přímé dlouhodobé kapitálové investice (zde je podíl sektoru služeb výrazně nižší, a to 36,7%), než takzvané jiné investice zastoupené obchodními a dalšími úvěry (podíl sektoru služeb na této položce je 57,4%). Na velkoobchod připadá 40,3% všech nahromaděných zahraničních investic ve službách, na podnikání s nemovitostmi a pronájmem 19,2%, na finanční činnost 14,0%, na spoje 11,0%, na dopravu 6,2% (z toho na potrubní 3,8%), na maloobchod 3,4%, na stavebnictví 1,8%, na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie, plynu a vody 1,3% (z toho na výrobu, přenos a rozdělení elektrické energie 1,2%), na poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb 1,1% (z toho na činnost v oblasti organizace rekreace a zábavy, kulturních a sportovních akcí

0,7%), na obchod s autodopravními prostředky a

motocykly, jejich obsluhu a opravu 0,7% a na hotelovou a restaurační činnost 0,7%. Struktura nahromaděných přímých zahraničních investic v sektoru služeb se značně liší od výše uvedených ukazatelů u všech druhů investic. V rozdělení nahromaděných přímých investic v sektoru služeb mají nejsilnější pozice obchody s nemovitostmi a pronájmem – 35,6%, finanční činnost – 22,1%, velkoobchod a maloobchod, technická obsluha a opravy – 18,0%, doprava – 12,6%, spoje – 4,0%, stavebnictví – 3,0%. Naprostou převahu co do výše nahromaděných portfoliových investic má finanční činnost, na niž připadá 45,6% všech takovýchto investic do ekonomiky RF a 60,9% celkových portfoliových investic do sektoru služeb.

8

Tabulka 3 Struktura nahromaděných zahraničních investic v sektoru služeb v Rusku podle druhů investic (ke konci 2006) Sektory sféry služeb Celkem z toho: Výroba a rozdělení elektrické energie, plynu a vody Stavebnictví Velkoobchod a maloobchod; oprava autodopravních prostředků, motocyklů, domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby Hotely a restaurace Doprava Spoje Finanční činnost Operace s nemovitostmi, pronájem a poskytování služeb Státní správa a zajištění vojenské bezpečnosti; povinné sociální zabezpečení Vzdělání Zdravotnictví a poskytování sociálních služeb Poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb

Investice celkem (mil. USD) 68796

Přímé

Portfoliové

Jiné

36,2

5,3

58,5

992 1271

30,9 59,7

36,1 0,0

33,0 40,3

30496 454 4240 7600 9609 13229

14,7 53,5 74,2 13,3 57,2 67,1

0,05 0,7 3,1 6,5 23,2 3,1

85,25 45,8 22,7 80,2 19,6 29,8

41 4 75

2,4 95,0 62,7

0,0 0,0 0,0

97,6 5,0 37,3

785

66,9

1,1

32,0

Druhy investic, % z úhrnu

Zdroj: Rosstat.

Význam zahraničních investic je nejvyšší při zabezpečení úhrnných investičních potřeb velkoobchodu, odvětví spojů a sféry finančních služeb. Největší aktivity při investování do ruské sféry služeb projevily v posledních letech společnosti z Velké Británie, Nizozemska, Německa, Lucemburska, Kypru a z řady území offshore (Panenské ostrovy, Bahamy). Podle odhadu znalců představuje značná část zahraničních investic do sektoru služeb RF kapitál, který byl předtím vyvezen z Ruska. V současné době však zároveň, v souvislosti s definitivním sjednáním podmínek připojení země k WTO a “pravidel hry” na domácím trhu služeb, vzrostly objemy investic na straně strategických zahraničních investorů, kteří mají zájem na dlouhodobé obchodní přítomnosti v Rusku. V členění na jednotlivé oblasti služeb realizovaly největší investice v letech 2004-2006 tyto země (mil. USD): • v sektoru výroby a rozdělení elektrické energie, plynu a vody – Velká Británie (235), Kypr (152), Finsko (43); •

ve stavebnictví – Kypr (328), Velká Británie (109), Lucembursko (103);

•

ve velkoobchodu a maloobchodu, opravě autodopravních prostředků, motocyklů,

domácích potřeb a předmětů osobní spotřeby – Lucembursko (17995), Velká Británie (10702), Německo (1881), Kypr (1841), Francie (1282); •

v sektoru dopravy – Velká Británie (153), Nizozemsko (119), Lucembursko (92);

•

v sektoru spojů – Lucembursko (3117), Velká Británie (2270), Nizozemsko (2027);

9 •

v sektoru finanční činnosti – Kypr (2312), Německo (1743), Indie (446), Švýcarsko

(200), Nizozemsko (114), Irsko (104); •

v sektoru operací s nemovitostmi a poskytování služeb – Kypr (3700), Bahamy

(1041), Virginské ostrovy (944), Velká Británie (721), Lucembursko (517); •

v sektoru státní správy a zajištění vojenské bezpečnosti, povinného sociální

zabezpečení – Nizozemsko (1000); •

v sektoru poskytování jiných komunálních, sociálních a osobních služeb – Kypr

(216), Velká Británie (130).

10

1.2. Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami 1.2.1. Celkové výsledky Podle platební bilance Ruské federace činil celkový obrat zahraničního obchodu se službami 73,7 mld. USD v roce 2006 a 32,0 mld. USD v roce 2001. Export služeb činil 30,9 mld. USD v roce 2006 a 11,4 mld. USD v roce 2001; import služeb 44,7 mld. USD (2006) a 20,6 mld. USD (2001). Tabulka 4 Zahraniční obchod Ruské federace se službami v letech 2001-2006 (mil. USD) Rok

Export 11441 13611 16229 20595 24970 30927

2001 2002 2003 2004 2005 2006

Import 20572 23497 27122 33287 38864 44739

Obrat 32013 37108 43351 53882 63835 75666

Saldo -9131 -9886 -10894 -12692 -13894 -13812

Zdroj: CB RF.

Dynamika zahraničního obchodu Ruské federace se službami v letech 2001-2006, stejně jako dynamika obchodu se zbožím, se vyznačovala stabilně vysokým tempem růstu. Tendence ke zvýšení se projevovaly jak v exportu, tak i v importu služeb. Graf 2 Rozvoj zahraničního obchodu Ruska se službami v letech 2001-2006. (mil. USD) Развитие внешней торговли России услугами в 2001-2006 гг. (млн.долл. США) 50000

40000

30000

20000

10000

0 2001

2002

2003

2004

2005

-10000

-20000 Экспорт

Export Zdroj: CB RF.

Импорт

Import

Сальдо

Saldo

2006

11

Obrat zahraničního obchodu se službami se v průběhu let 2002 až 2006 zvýšil 2,4x, přičemž zahraniční obchod se zbožím se zvýšil 3x. Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb. Ten se v sledovaném období zvýšil 2,7x. Import služeb stoupl pouze 2,2x. Tabulka 5 Tempo růstu zahraničního obchodu RF se službami a zbožím v 2002-2006 (v % oproti minulému roku)

Služby Obrat Export Import Zboží Obrat Export Import

2002

2003

2004

2005

2006

Tempo růstu, 2001 = 100

15,9 19,0 14,2

16,8 19,2 15,4

24,3 27,0 22,7

18,5 21,1 16,8

18,5 23,9 15,1

236,4 270,0 217,5

8,1 5,3 13,4

26,0 26,7 24,8

32,3 34,8 28,0

31,5 32,9 28,7

27,0 24,9 31,4

300,9 298,5 306,1

Zdroj: CB RF.

Dynamika exportně importních operací ve sféře služeb neměla v tomto desetiletí výrazné specifické rysy ve srovnání s rozvojem obchodu se zbožím. Největší nárůst v exportu a importu služeb, stejně jako v obchodu se zbožím, byl zaznamenán v roce 2004. V následujícím období zůstalo tempo růstu exportu služeb přibližně na dosažené úrovni, zatímco dynamika exportu zboží se zpomalila. Naopak v importu došlo u služeb ke snížení tempa růstu (především vzhledem k dosažené vysoké míře uspokojení poptávky v oblasti zahraniční turistiky kvůli částečné změně orientace cestovního ruchu na levnější zájezdy do zemí Asie a Blízkého Východu vlivem zdražení eura), u zboží zase došlo k urychlení tempa růstu v souvislosti s rychlým rozšířením vnitřní poptávky, zvláště spotřebitelské. Bilance obchodu se službami, na rozdíl od obchodu se zbožím, vykazuje stabilně záporné hodnoty, což je možné vysvětlit nízkým exportním potenciálem v této sféře při zachování potřeby dovozu tradičních druhů služeb a růstu poptávky po pokrokových, intelektuálně a technicky náročných službách. V poslední době bylo rovněž patrné snížení koeficientu nevyrovnanosti obchodu se službami: příslušný ukazatel (poměr čistého salda k obratu) se snížil z 28,5% v roce 2001 na 18,3% v roce 2006. Nahromaděný deficit v obchodu se službami přesáhl 70 mld. USD za léta 2001-2006. Stále záporná je bilance Ruska v položkách souvisejících s poskytováním turistických, stavebních, finančních, pojišťovacích a většiny typů podnikatelských a profesionálních služeb. V letech 2002-2006 byly mimo jiné výdaje v položce “autorské odměny a licenční poplatky” 5,2x

12 větší než příjmy a import pojišťovacích služeb 3,2x převyšoval export. Rozhodující vliv na vytvoření konečného záporného salda měl vznikající deficit v položce “cestování” (více než 3/4 celkového deficitu v obchodu se službami v letech 2002-2006). V roce 2006 byla poprvé bilance v položce “služby výpočetní techniky a informační služby” kladná a aktivní saldo činilo 0,02 mld. USD. Stabilně debetní charakter má pro Rusko obchod s dopravními službami, což souvisí s územním faktorem a také se značnými objemy přepravy vlastních zahraničně obchodních a tranzitních nákladů. V soustavě zahraničně obchodních styků Ruska má výměna služeb druhořadý význam. Z důvodu zatím stále nízké konkurenceschopnosti většiny sektorů ruské sféry služeb, a také nedostatečného využití moderních podnikatelských služeb v zájmu modernizace a zvyšování efektivity ekonomiky RF, činí podíl služeb na celkovém zahraničně obchodním obratu zboží a služeb 14-15%, a zvláště malý je v exportu – pouze 9%. Tyto ukazatele (především v exportu) se podstatně liší od příslušné průměrné hodnoty ve světě, která dosahuje 19-20%. Graf 3 Objemy ruského exportu a importu zboží a služeb v letech 2002-2006 (mld. USD) Export

Import

Zboží

Zboží

Služby

Služby

Экспорт

Импорт

350

180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

300 250 200

Товары Услуги

150 100 50 0 2002

2003

2004

2005

2006

Товары Услуги

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: CB RF.

Tabulka 6 Podíl služeb na celkovém exportu a importu RF (%) Export Import Zdroj: CB RF.

2002 11,3 27,8

2003 10,7 26,3

2004 10,1 25,5

2005 9,3 23,7

2006 9,2 21,5

13 V průběhu posledních let se podíl služeb na celkovém exportu země pohyboval v rozmezí 9-11% a import v rozmezí 21-27%. Přitom bylo zaznamenáno neustálé a dost značné snižování podílu služeb jak na celkovém exportu, tak na úhrnném importu RF. Ukazatel zahraničně obchodní kvóty - poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP - není pro Rusko velký a činí okolo 8% dohromady u exportu a importu a 3% u exportu. V poměru k hrubé přidané hodnotě ve sféře služeb činí obrat zahraničního obchodu v službách 15% a cena exportních dodávek 6%. Všechny uvedené hodnoty jsou nižší než příslušné údaje v základních skupinách zemí a ve světě celkem. Lze tedy říci, že míra zapojení ruské sféry služeb do mezinárodní výměnu je zatím poměrně malá. Tabulka 7 Relativní ukazatele rozvoje zahraničního obchodu se službami v Rusku a v zahraničí (2005, %) Podíl obchodu se službami na objemu celkového obchodu se zbožím a službami

Poměr objemu zahraničního obchodu se službami k HDP

14,8 18,9 19,3 14,5 20,2

8,4 11,0 9,8 10,5 11,1

Rusko Svět jako celek Země s nízkou úrovní příjmů Země se střední úrovní příjmů Země s vysokou úrovní příjmů

Poměr objemu zahraničního obchodu se službami k hrubé přidané hodnotě v oblasti služeb 14,9 15,9 19,6 19,3 15,4

Zdroj: Odhad podle údajů World Development Indicators, The World Bank, 2007.

1.2.2. Rusko na světovém trhu služeb V současné době je úloha Ruska na světovém trhu služeb velmi malá a jeho podíl na celkovém exportu a importu služeb činil v roce 2006 přibližně 1,1% (export) a 1,7% (import). Podle výsledků dosažených v roce 2006 se Rusko nacházelo až na 25. místě mezi největšími exportéry služeb a výrazně zaostávalo za Čínou (2,9x), Indií (2,4x) a novými průmyslovými zeměmi a územími v Asii (Korejskou republikou, Singapurem, Hongkongem a Taiwanem). Tabulka 8 Místo a podíl Ruska na mezinárodním obchodu se zbožím a službami v roce 2006 Podíl na exportu, % Místo v exportu Podíl na importu, % Místo v importu

Obchod se zbožím 2,5 12. 1,3 16.

Obchod se službami 1,1 25. 1,7 16.

Zdroj: WTO International Trade Statistics.

V exportu služeb má RF nadprůměrný podíl na světovém prodeji dopravních služeb – 1,6% v roce 2006 (zde má Rusko přírodní zeměpisné přednosti před konkurencí), ale nižší u výnosů v položce “cestování” a u výnosů z realizace jiných komerčních služeb – v obou

14 případech 1,0%. Přitom v mnoha podpoložkách jiných komerčních služeb je podíl Ruska podstatně menší: například 0,4% světového exportu pojišťovacích a finančních služeb. V importu služeb má Rusko výrazně nadprůměrný podíl na celosvětových výdajích v položce “cestování” – 2,7% v roce 2006, ale nižší u jiných komerčních služeb – 1,6% a zvláště dopravních služeb – 0,9%. Pevné a nadále se posilující pozice Ruska ve světovém importu služeb v položce “cestování” (podíl RF na tomto segmentu se zvýšil v roce 2006 proti roku 2000 o 0,6 bodu) jsou dány růstem příjmů obyvatelstva, upevněním rublu oproti hlavním světovým měnám, schválením programů stimulujících mezinárodní mobilitu ruských občanů (zvláště ve sféře vzdělání a zvyšování kvalifikace) a udržující se nízkou úrovní vývoje turistické infrastruktury uvnitř země. Dnes zaujímá Rusko 9. místo mezi největšími importéry turistických služeb a zaostává jen za svými partnery z “velké osmičky” a za Čínou. Podle údajů Světové turistické organizace připadá na Rusko 5% celkového mezinárodního cestovního ruchu a 3% všech výdajů cestujících mimo území svého státu. Rusko tak má nejintenzivnější import turistických služeb ze všech zemí mimo skupinu turisticky vyspělých zemí a malých evropských států (z hlediska poměru cestujících k celkovému počtu obyvatel a úrovně ročních výdajů při zahraničních cestách na jednoho obyvatele). Ruští občané cestující do zemí vzdáleného zahraničí utratí zpravidla víc než cestující z jiných zemí stejné ekonomické úrovně.

15

2. Geografická struktura ruského zahraničního obchodu se službami, hlavní obchodní partneři Statistika zahraničního obchodu Ruské federace se službami rozlišuje tyto skupiny zemí: Společenství nezávislých států (SNS) včetně Eurasijského ekonomického společenství (EurAsES); země vzdáleného zahraničí včetně Evropské unie (EU), Asijsko-tichooceánská ekonomická spolupráce (ATES) a jiné země. Tabulka 9 Obrat zahraničního obchodu Ruska se službami v rozvržení dle skupin zemí (mil. USD)

Obrat, celkem z toho: Země SNS z toho: Země EurAsES Jiné země Služby bez rozvržení na jednotlivé země Země vzdáleného zahraničí z toho: Země ЕU Země АТES Jiné země Služby bez rozvržení na jednotlivé země Pro informaci: ЕU-15 10 nových členů ЕU ЕU-25

2002

2003

2004

2005

2006

37108

43351

53882

63835

75666

Tempo růstu, 2002 = 100 203,9

6663

7038

8186

9361

11137

167,1

1858 …

2022 …

2147 …

2475 4741

4182 5087

225,1 107,3*

… 30445

… 36313

… 45696

2145 54474

1867 64530

87,0* 212,0

10869 5824 10021

13352 6570 8318

20594 7463 11106

26431 8058 13180

30557 10286 16171

281,1 176,6 161,4

3731

4432

5193

6804

7515

201,4

10869 2864 13733

13352 3640 16992

17307 4627 21934

21128 5303 26431

24275 6282 30557

223,3 219,3 222,5

* 2005 = 100. Poznámka: Počínaje květnem 2004 zahrnuje statistika pro Evropskou unii 25 zemí. Od roku 2006 je mezi země EurAsES zařazena Uzbecká republika. Zdroj: CB RF.

Vzhledem k nesnadné evidenci zahraničně obchodních operací se službami není značná část takovýchto operací rozvržena na jednotlivé země. Proto mohou být skutečné objemy obchodu se službami s konkrétními zeměmi a skupinami států podstatně vyšší, a tudíž uvedená zeměpisná struktura obchodu má jen přibližný charakter. V zeměpisné struktuře ruského exportu a importu služeb dominují země vzdáleného zahraničí, jejichž podíl se ve sledovaných letech pohyboval v rozmezí 82-85%. V této skupině zemí činil obrat služeb 64,5 mld. USD v roce 2006 a zvýšil se tak více než dvakrát, a to hlavně v důsledku rychlého růstu obchodu s dopravními službami v souvislosti s rozšířením obratu zboží a také zvýšení intenzity zahraniční turistiky.

16 Bilance obchodu se službami s touto skupinou zemí se v posledních letech vyznačovala větším deficitem. Záporné saldo v roce 2006 dosáhlo 14,6 mld. USD, což je o 4,7 mld. USD (neboli o 47,7%) víc než v roce 2002. Největší podíl na obchodu se službami se vzdáleným zahraničím připadá na země EU – 35,7% v roce 2002 a 47,4% v roce 2006. Ve srovnatelném vyjádření (tj. 25 zemí EU po celé sledované období) se obrat zvýšil 2,2x, a to přibližně stejně pro EU-15 a pro 10 nových členských zemí Evropské unie. Zahraničně obchodní obrat se zeměmi ATES se v sledovaných letech zvýšil téměř o 80%, avšak jeho podíl na obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí se snížil z 19,1% na 15,9%. Významný podíl připadá na obchod se službami s jinými zeměmi a také na služby, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země. Dohromady se jejich podíl na celkovém objemu operací se zeměmi vzdáleného zahraničí snížil z 37% v roce 2002 na 31% v roce 2001, přičemž hodnotový ukazatel stoupl o 72,2%. Hlavními partnery Ruska v obchodu se službami se zeměmi vzdáleného zahraničí byly v roce 2006 Německo – 8,5% (v roce 2002 – 8,4%), Spojené království – 8,3% (6,8%), Turecko – 8,1% (5,6%), Spojené státy – 8,0% (9,8%), Kypr – 5,1% (3,3%), Finsko – 4,8% (6,3%), Švýcarsko – 3,8% (3,3%), Francie – 3,5% (3,3%), Čína – 3,0% (3,7%) a Nizozemsko – 2,8% (1,7%). Na deset největších partnerských zemí připadalo v roce 2006 56% celkového obratu služeb se zeměmi vzdáleného zahraničí (v roce 2002 připadalo na uvedené země 52,2%). Zahraničně obchodní obrat služeb se zeměmi SNS stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 o 67,1%. Na konci výchozího období činil 11,1 mld. USD a jeho podíl na celkovém ruském obchodu se službami se snížil z 18% na 15%. Tato situace se vysvětluje v značné míře soustředěním cestovního ruchu na země vzdáleného zahraničí. V obchodu se službami se zeměmi SNS se v roce 2006 zvýšil podíl zemí EurAsES na 43,5% oproti 30% v roce 2002, což mimo jiné souviselo se vstupem Uzbecké republiky do Euroasijského ekonomického společenství. Rychlé tempo růstu exportních operací, sledované v posledních letech, vedlo poprvé v roce 2006 k vytvoření kladného salda výměny služeb s touto skupinou zemí, které dosáhlo 0,8 mld. USD. Hlavními partnery v obchodu se službami se SNS byly v roce 2006 Ukrajina – 31,5% (v roce 2002 – 35,0%), Kazachstán – 16,5% (15,7%) a Bělorusko – 8,1% (8,4%). Dohromady na tyto tři země připadalo v roce 2006 56,1% (59,1%) celkového obratu služeb se zeměmi SNS.

17 Tabulka 10 Export služeb v rozvržení dle skupin zemí (mil. USD)

Celkem z toho: Země SNS z toho: Země EurAsES Jiné země Služby bez rozvržení na jednotlivé země Země vzdáleného zahraničí z toho: Země ЕU Země АТES Jiné země Služby bez rozvržení na jednotlivé země Pro informaci: ЕU-15 10 nových členů ЕU ЕU-25

2002

2003

2004

2005

2006

13611

16229

20595

24970

30927

Tempo růstu, 2002 = 100 227,2

2885

3071

3622

4381

5945

206,1

865 …

931 …

1084 …

1254 1883

2586 2390

299,0 127,0*

… 10726

… 13158

… 16972

1245 20589

970 24982

78,0* 233,9

4165 2161 3610

5071 2544 2905

7930 3530 3513

9944 4195 4561

11833 5355 5835

284,1 247,8 161,6

790

895

1392

1889

1959

248,0

4164 1218 5382

5071 1743 6814

6557 1980 8537

7702 2242 9944

9109 2724 11833

218,8 223,6 219,9


Nejdynamičtěji se rozvíjel export služeb do zemí vzdáleného zahraničí. Ten se v sledovaných letech zvýšil o 133,9% a v roce 2006 dosáhl téměř 25 mld. USD oproti 10,7 mld. USD v roce 2002. Rychlým tempem stoupal export služeb do zemí ARES (téměř 2,5x v roce 2006 proti roku 2002) a služeb, které nejsou rozvrženy na jednotlivé země (taktéž 2,5x). Pomalejším tempem, než je průměr pro vzdálené zahraničí, stoupal export do EU (růst 2,2x na srovnatelném základě v přepočtu na EU-25), což bylo dáno již původně vyšší počáteční základnou. Export služeb do zemí SNS v roce 2006 oproti roku 2002 stoupl 2,1x a dosáhl 5,9 mld. USD, což je o 3,1 mld. USD více než v roce 2002. Rychlý růst byl zaznamenán v exportu služeb do zemí EurAsES – téměř 3x ve sledovaném období (což v značné míře souvisí se vstupem Uzbekistánu do EurAsES a se zařazením údajů o něm do celkových výsledků roku 2006 pro tuto skupinu; odhlédneme-li od tohoto činitele, bylo zvýšení pro EurAsES 2,44x). Struktura exportu služeb se vyznačuje převahou zemí vzdáleného zahraničí, jejichž podíl přesahoval v průběhu sledovaného období 80%. Téměř polovina dodávek služeb do vzdáleného zahraničí připadá na země Evropské unie, dalších 20-21% na země ATES a 22-23% na jiné země.

18 Na země SNS připadalo v posledních letech 17-21% všech příjmů Ruska z exportu služeb. Dodávky do EurAsES zabezpečily 3,5% exportu služeb pro SNS v roce 2006. Graf 4

Z e m ě p is n á s tru k tu ra e x p o rtu s lu ž e b v ro c e 2 0 0 6 (% z ú h rn u )

SNS 1 9 ,2 %

V z d á le n é z a h ra n ič í 8 0 ,8 %

Zem ěpisná struktura exportu zboží v roce 2006 (% z úhrnu)

SNS 14,7%

Vzdálené zahraničí 85,3%

Zdroj: CB RF.

Podíl SNS v exportu služeb je vyšší než podíl v dodávkách zboží, což je dáno objektivně velkými objemy realizace ruských dopravních služeb (včetně tranzitních) a značným přílivem občanů zemí Společenství do Ruska. Podobná je situace se zeměmi ATES, jejichž podíl na ruském exportu služeb byl v roce 2006 o 5,4 bodu vyšší než na prodeji zboží. Naopak podíl EU na exportu zboží z RF o 18,3 bodu převyšoval příslušný ukazatel pro export služeb (příčinou

19 toho bylo nadměrné soustředění ruského palivo-energetického exportu na EU a podceňování obchodu se službami s Evropskou unií). V zemích vzdáleného zahraničí byli hlavními spotřebiteli ruských služeb v roce 2006 rezidenti ze Spojených států – 10,7% veškerého prodeje služeb do vzdáleného zahraničí (v roce 2002 – 9,1%), z Německa – 9,3% (9,6%), Velké Británie – 8,5% (8,2%), Kypru – 5,6% (4,2%), Švýcarska – 5,1% (4,8%), Turecka – 5,1% (2,4%), Francie – 3,8% (4,0%), Číny – 3,3% (3,3%) a Finska – 3,1% (4,9%). Podíl deseti uvedených partnerských zemí činil v roce 2006 54,5%, zatímco v roce 2002 byl 50,5%. Hlavními partnery v exportu služeb do zemí SNS byly v roce 2006 Ukrajina – 25% všech dodávek služeb do tohoto regionu (v roce 2002 – 23%), Kazachstán – 18,2% (16,0%), Uzbekistán – 8,0%, Tádžikistán – 7,6% (3,6%) a Bělorusko – 6,9% (8,1%). Na tyto země připadalo v roce 2006 65,7% celkového exportu služeb do zemí SNS. Tabulka 11 Import služeb v rozvržení dle skupin zemí (mil USD)

Obrat, celkem z toho: Země SNS z toho: Země EurAsES Jiné země Služby bez rozvržení na jednotlivé země Země vzdáleného zahraničí z toho: Země ЕU Země АТES Jiné země Služby bez rozvržení na jednotlivé země Pro informaci: ЕU-15 10 nových členů ЕU ЕU-25

2002

2003

2004

2005

2006

23497

27122

33287

38864

44739

Tempo růstu, 2002 = 100 190,4

3779

3967

4563

4979

5191

137,4

993 …

1092 …

1063 …

1221 2858

1596 2698

160,7 94,4*

… 19718

… 23155

… 28724

900 33885

897 39548

99,7* 200,6

6704 3663 6410

8281 4027 5413

12664 3933 7593

16488 3864 8619

18724 4931 10336

279,3 134,6 161,2

2941

3537

3801

4915

5556

188,9

6704 1646 8350

8281 1896 10177

10750 2647 13397

13426 3062 16488

15166 3558 18724

226,2 216,2 224,2


Vysokým tempem stoupal import služeb ze zemí vzdáleného zahraničí. V letech 20032006 se příslušný ukazatel zvýšil více než 2x a ke konci období činil 39,5 mld. USD. Rychlým tempem se v teto skupině zemí rozšiřoval import služeb z EU (především ve sféře turistických, stavebních, finančních a jiných podnikatelských služeb). Ten se v sledovaném období zvýšil na srovnatelném základě (v přepočtu na EU-25) o 10,4 mld. USD, neboli 2,2x. Značně pomaleji stoupal import služeb z jiných zemí (zvýšil se 1,6x) a států ATES (1,3x).

20 Import služeb ze SNS převyšoval v roce 2006 1,4x úroveň roku 2002. Pro EurAsES byl zaznamenám růst 1,6x s přihlédnutím k údajům o Uzbekistánu z roku 2006 a 1,4x bez údajů o Uzbekistánu. Zeměpisné rozložení importu služeb se vyznačuje stabilní a stoupající převahou zemí vzdáleného zahraničí: 83,9% úhrnného nákupu služeb v roce 2002 a 88,4% v roce 2006. Hlavním důvodem je zejména vysoká konkurenceschopnost z hlediska poměru “cena – kvalita poskytovaných služeb” a také velká nabídka intelektuálně a technicky náročných služeb, které Rusko potřebuje k modernizaci ekonomiky. Uvnitř této skupiny zemí se upevnily pozice EU – v letech 2003-2006 o 6 bodů (v přepočtu na srovnatelném základě EU-25) a podíl seskupení dosáhl 47,3% v roce 2006. Podíl zemí na úhrnu pro vzdálené zahraničí se zase snížil v sledovaném období o 6 bodů a klesl na 12,5%. Na SNS dnes připadá pouze 11,6% celkového ruského importu služeb oproti 16,1% v roce 2002 a 19,2% v roce 2000. Uvnitř Společenství země EurAsES zabezpečily v roce 2006 30,7% všech dodávek služeb do RF z regionu, tedy téměř o 13 bodů méně než v exportu. Graf 5 Dynamika podílu SNS na ruském obchodu se službami (% z úhrnu) Export

Import

Динамика удельного веса СНГ в российской торговле услугами (в % к итогу) 30 25

Экспорт

24

25

Импорт

21,2 19,2

20

19,2

18,9 17,6 15,3

17,5

16,1 14,6

15

13,7

12,8 11,6

10

5

0 2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

Zdroj: CB RF.

Na rozdíl od exportu má SNS pevnější pozice v importu zboží než v nákupu služeb. Národní sféry služeb jsou v zemích Společenství slabě rozvinuty a většinou nejsou schopny konkurence s dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí. Z jiných skupin zemí také pro země ATES je třeba konstatovat mnohem pevnější pozice v importu zboží RF – 28,6% v roce 2006, než jako dodavatele služeb na ruský trh – 11,0%. V tomto případě hraje významnou roli čínský činitel. Čína totiž vykazuje rostoucí konkurenceschopnost ve stále většim počtu sektorů zboží a rychle zvyšuje export do RF, zatímco v obchodu se službami nemá ČLR výrazné přednosti.

21 Graf 6 Z e m ě p is n á s tr u k tu ra im p o r tu s lu ž e b v ro c e 2 0 0 6 (% z ъh r n u )

SNS 1 1 ,6 %

V z d á le n é z a h r a n ič í 8 8 ,4 %

Географическая структура импорта товаров в 2006 г. (в % к итогу)

СНГ 16,2

Дальнее зарубежье 83,8%

Zdroj: CB RF.

Mezi dodavateli služeb ze vzdáleného zahraničí měly v roce 2006 vedoucí postavení Turecko – 10,0% (v roce 2002 – 7,3%), Velká Británie – 8,2% (6,1%), Německo – 7,9% (7,7%), Spojené státy – 6,3% (10,2%), Finsko – 5,9% (7,0%), Kypr – 4,8% (2,9%), Egypt – 3,3% (1,7%), Francie – 3,2% (2,9%), Švýcarsko – 2,9% (2,5%). Hlavními dodavateli služeb ze zemí SNS byly Ukrajina – 38,5% (v roce 2002 – 35%), Kazachstán – 14,5% (15,6%), Bělorusko – 9,5% (8,7%).

22 Tabulka 12 40 klíčových zemí – dovozců a poskytovatelů služeb RF v roce 2006 Dovozci služeb RF čp. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

Země USA Německo Velká Británie Ukrajina Kypr Švýcarsko Turecko Kazachstán Francie Čína Finsko Nizozemsko Japonsko Itálie Uzbekistán Rakousko Tádžikistán Korejská republika Bělorusko Kanada Ázerbajdžán Polsko Švédsko Irsko Moldávie Indie Dánsko Panama Litva Lotyšsko Arménie Norsko Estonsko Belgie Kirgize Česko Izrael Srbsko a Černá Hora Španělsko Vietnam

Zdroj: CB RF.

Poskytovatelé služeb do RF

Mil. USD


čp.

2669 2328 2126 1533 1405 1282 1266 1080 946 831 776 764 616 514 476 463 454 450 411 381 325 316 250 246 229 219 218 217 210 207 195 171 168 167 165 164 153 149 140 110

274 226 241 … 311 246 500 234 220 232 149 371 219 172 … 272 441 216 176 448 … 154 198 444 … 337 105 387 … … … 144 118 209 … 342 204 177 194 239

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40.

Země Turecko Velká Británie Německo USA Finsko Ukrajina Kypr Egypt Francie Švýcarsko Čína Nizozemsko Itálie Kazachstán Španělsko Rakousko Panama SAE Polsko Bělorusko Česko Švédsko Řecko Izrael Korejská republika Belgie Srbsko a Černá Hora Irsko Thajsko Bulharsko Japonsko Norsko Gruzie Ázerbajdžán Dánsko Chorvatsko Uzbekistán Kanada Estonsko Indie

Mil. USD


3954 3224 3131 2475 2317 1996 1915 1304 1285 1149 1102 1046 821 754 750 737 664 535 503 494 464 440 406 363 359 322 319 314 291 282 257 241 239 209 196 183 173 157 148 134

275 270 205 123 167 … 341 393 227 232 143 351 191 128 208 300 261 158 164 150 289 244 198 79 165 319 280 571 267 180 102 131 … … 156 189 … 201 110 406

23

3. Odvětvová struktura zahraničního obchodu Ruska se službami 3.1. Vývojové trendy odvětvové struktury a mezinárodní specializace Ruska ve sféře služeb V situaci ekonomického vzestupu na začátku tohoto desetiletí bylo zaznamenáno trvalé a dalekosáhlé šíření zahraničního obchodu Ruska se službami. Export služeb stoupl 2,3x v roce 2006 oproti roku 2002. Absolutní výše nárůstu za celé sledované období činila 17,3 mld. USD, z toho 29% celkového nárůstu bylo dosaženo v důsledku rozšíření exportu jiných podnikatelských služeb, 26,5% - v důsledku poskytování dopravních služeb, 20% - turistických služeb, 14% - stavebních služeb, 4% - pojišťovacích a finančních služeb, 3% - služeb výpočetní techniky a informačních služeb. Graf 7 Struktura absolutního nárůstu exportu služeb v letech 2003-2006 (celkem na на 17,3 mld. USD = 100%)

Pojišťovací a funanční 4,0%

Služby výpočetní techniky a informační služby 3,0% Jiné 3,5%

Jiné podnikatelské služby 29,0%

Stavební 14,0%

Cestování 20,0%

Dopravní 26,5%

Zdroj: CB RF.

Hlavní nárůst exportu služeb byl tedy dosažen díky rozšíření prodeje tzv. business related services služeb (podnikatelských, profesionálních, technických, služeb výpočetní techniky a informačních služeb) a také řady tradičních druhů služeb – dopravních, turistických a stavebních. Nejvyšší tempo růstu bylo v letech 2003-2006 zaznamenáno v exportu služeb výpočetní techniky a informačních služeb – 4,6x, stavebních služeb – 4,4x, finančních služeb – 4,1x, kulturních a rekreačních služeb (byť od velice nízkého základu) – 3,7x, jiných podnikatelských služeb – 3,5x, pojišťovacích služeb – 3,4x. Rychlý růst exportu různých intelektuálních služeb je

24 dán konkurenčními přednostmi Ruska v této sféře, zvýšením poptávky po službách ruských poradenských a inovačních společností, které částečně vytlačily zahraniční konkurenci z řady segmentů trhu, a také rozšířením účasti RF na mezinárodní investiční, výrobní a vědeckotechnické spolupráci. Ke zvýšení prodeje stavebních služeb došlo v důsledku růstu objemu prací, které ruské stavební společnosti prováděly na základě smluv se zahraničními objednateli, hlavně ze zemí vzdáleného zahraničí. Rozšíření exportu pojišťovacích a finančních služeb souvisí zejména s upevněním národní finanční soustavy, s dynamickým vývojem zahraničního obchodu se zbožím (což vedlo ke zvýšení prodeje příslušných bankovních služeb a služeb pojištění zahraničně obchodních nákladů), s růstem připojišťovacích operací (zvláště v “postsovětském prostoru”), se zvýšením atraktivity ruských finančních institucí jako dodavatelů služeb při operacích s cennými papíry národních společností, které byly emitovány v rublech (podle odhadů na 30% rublových korporativních dluhopisů koupili cizinci). Pomalejší, ale v absolutním vyjádření velice významný růst dodávek dopravních služeb byl dán účastí dopravních společností RF na obsluze ruského rychle rostoucího zahraničního obratu zboží a také zvýšením intenzity tranzitní přepravy po území Ruska (přispěla k tomu zahraničně politická situace, a to vysoká rizika při přepravě eurasijských nákladů přes Blízký Východ). Současně je zvýšení příjmů z realizace dopravních služeb zadržováno stárnutím materiálně technické základny námořního obchodního loďstva a fyzickým vyřazením lodí. Začátkem roku 2006 se počet námořních nákladních dopravních lodí společného užívání plujících pod vlajkou RF snížil o 15% oproti roku 2001 a o 66% oproti roku 1996. Provozně nejzpůsobilejší lodě přešly pod vlajky zemí s preferenčními daňovými režimy. Podle toho se objem mezinárodní námořní přepravy nákladů v roce 2005 snížil o 55% oproti roku 2000 a o 86% oproti roku 1995 (přitom přeprava mezi zahraničními přístavy klesla v roce 2005 oproti 2000 o 79%). Výrazné absolutní zvýšení prodeje turistických služeb ovlivnil především cenový faktor související se značným upevněním rublu v poměru k hlavním světovým měnám, zvláště k USD. V důsledku toho za podobnou nabídku služeb platí zahraniční turisté v RF v devizovém ekvivalentu podstatně více než před několika lety. Počet vjezdů zahraničních občanů ze zemí vzdáleného zahraničí do Ruska se zvýšil v roce 2006 oproti roku 2002 jen o 12%, zatímco průměrné výdaje jednoho návštěvníka RF stouply o 45% (z 336 USD v roce 2002 na 488 USD v roce 2006).

25

Tabulka 13 Export služeb Ruska v letech 2002-2006, podle druhů služeb (mil. USD)

Export služeb, celkem Doprava Cestování Služby spojů Stavební služby Pojišťovací služby Finanční služby Služby výpočetní techniky a informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby Kulturní a rekreační služby Státní služby

2002

2003

2004

2005

2006

13611 5487 4167 483 699 111 143

16229 6119 4502 443 1050 148 176

20595 7792 5530 471 1577 242 270

24970 9113 5870 658 2209 323 390

30927 10082 7628 803 3050 377 589

Tempo růstu, 2002 = 100 227,2 183,7 183,1 166,3 436,3 339,6 411,9

137 147 2012 63 160

175 174 3177 125 140

256 227 3940 164 126

422 260 5309 187 230

632 299 6999 232 237

461,3 203 347,9 368,3 148,1

Zdroj: CB RF.

Hlavní změnou ve struktuře exportu služeb bylo snížení podílu příjmů z turistiky z 30,6% v roce 2002 na 24,7% v roce 2006 a dále snížení exportu dopravních služeb – z 40,3% na 32,6%. Současně se značně zvýšil podíl jiných podnikatelských služeb – z 14,8% na 22,6% a stavebních služeb – z 5,1% na 9,8%. Tabulka 14 Odvětvová struktura ruského exportu služeb v letech 2002-2006 (% z úhrnu) Celkem Doprava Cestování Služby spojů Stavební služby Pojišťovací služby Finanční služby Služby výpočetní techniky a informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby Kulturní a rekreační služby Státní služby

2002 100,0 40,3 30,6 3,6 5,1 0,8 1,0

2003 100,0 37,7 27,7 2,7 6,5 0,9 1,1

2004 100,0 37,8 26,9 2,3 7,7 1,2 1,3

2005 100,0 36,5 23,5 2,6 8,8 1,3 1,6

2006 100,0 32,6 24,7 2,6 9,8 1,2 1,9

1,0 1,1 14,8 0,5 1,2

1,1 1,1 19,6 0,8 0,8

1,2 1,1 19,1 0,8 0,6

1,7 1,0 21,3 0,8 0,9

2,0 1,0 22,6 0,8 0,8

Zdroj: CB RF.

Zajímavá je trvalá tendence růstu objemů a zvyšování podílu exportu různých vědecky náročných druhů služeb. Mezi takové služby patří: služby kosmické dopravy, telekomunikační služby, služby výpočetní techniky a informační služby, autorské odměny a licenční poplatky,

26 služby v oblasti výzkumu a vývoje, služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech. Úhrnný přírůstek exportu v uvedených položkách činil v letech 20032006 2,3 mld. USD (neboli více než 13% celkového zvýšení příjmů ze služeb v příslušném období). V roce 2006 bylo dosaženo zvýšení 2,6x oproti roku 2002 a 3,3x oproti roku 2001. Podíl na celkovém exportu služeb stoupl z 9,9% v roce 2001 a 10,8% v roce 2002 na 12,1% v roce 2006. Nejdynamičtější byly ve skupině vědecky náročných služeb služby výpočetní techniky (v roce 2006 oproti 2002 růst 6,1x) a také služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech (růst 3,8x). Tabulka 15 Export technologicky a znalostně náročných služeb z Ruska (mil.USD) Celkem Kosmická doprava Telekomunikační služby Služby výpočetní techniky Informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Služby v oblasti výzkumu a vývoje Služby v oblasti stavebnictví, inženýrské služby, služby v technických oblastech

2001 1135 … 419 96 32 60 207

2002 1468 … 461 94 43 147 308

2003 1996 31 414 135 40 174 298

2004 2229 62 439 209 47 227 339

2005 3016 85 620 375 47 260 481

2006 3750 94 737 576 56 299 416

321

415

904

906

1148

1572

Zdroj: CB RF.

Nejvyšší indexy mezinárodní specializace Ruska v obchodu se službami se dnes nacházejí v oblasti exportu služeb, které tak či onak souvisejí s územním faktorem (existence velkého a zeměpisně výhodně situovaného území, možnosti rozvoje různých druhů turistiky aj.), a také služeb, založených na využití tradičních konkurenčních předností.1 Mezi služby související s územním faktorem patří služby v oblasti dopravy (o celkovém indexu 1,42 v roce 2006 a 1,56 v roce 2005), spojů (1,38 v roce 2005) a mezinárodního cestovního ruchu (0,91 v roce 2006 a 0,84 v roce 2005). Ve většině uvedených kategorií a podkategorií služeb došlo v první polovině tohoto desetiletí ke snížení indexu mezinárodní specializace RF, který však i nadále převyšoval příslušné ukazatele v jiných sektorech služeb. Výjimku tvořil stabilně vysoký index mezinárodní specializace u služeb jiných druhů dopravy (což souvisí se vzrůstajícími objemy tranzitní přepravy prostřednictvím železniční a potrubní dopravy) a vcelku stabilní a rovněž dost vysoký index u služeb letecké dopravy (z důvodu zvýšení mezinárodního cestovního ruchu a udržujícího se monopolu ruských přepravců na řadě tras a také vzhledem k tradičně pevnému postavení RF na trzích přepravy neskladných a nadměrně těžkých nákladů). Nejvyšší 1

Index mezinárodní specializace znamená poměr podílu daného druhu služeb na národním exportu služeb k podílu téhož druhu služeb na světovém exportu služeb.

27 index mezinárodní specializace má Rusko v exportu stavebních služeb (přibližuje se ke 4), přičemž v posledních letech se tento index díky rozšíření účasti domácích společností na energetických a jiných stavbách v zahraničí podstatně zvýšil.

Graf 8 Index m ezinárodní specializace Ruska v obchodu se službam i v letech 2002 a 2005 (pom ěr podílu daného druhu služeb na ruském exportu služeb k podílu téhož druhu služeb na světovém exportu služeb; v běžných cenách; -krát) 3.79

Stavební služby Jinй druhy dopravy

Строительны е у сл у ги

2.34 2.53

Прочие вид ы транспорта

2.54

1.74

Leteckб doprava Возд у ш ны й транспо рт

1.84 1.48

Водны й транспорт

Vodnнdoprava

2.19 1.38

Služby spojů

Усл у ги связи

Cestovбnн

2.01 0.93 1.11

Поездки

Jiné podnikatelské služby

0.82

Прочие д еловы е у сл у ги

0.57 0.67

Pojišťovací služby С траховы е у сл у ги 0.21

0.61

Ком пью терны е и информ ационны е у сл у ги

0.39

Služby výpoč. techn. a inform ační

0.52 0.27

Усл у ги в сфере ку л ьту ры и отд ы ха

Kulturní a rekreační služby

0.22

Ф инансовы е у сл у ги

0.19 0.12

Finanční služby Р оял ти и л ицензионны е платеж и

0.12

Royalty a licenční poplatky 0

0.5

1

1.5

2

2002

2.5

3

3.5

4

2005

Poznámka: světovým exportem služeb se v tomto případě rozumí úhrnný export služeb USA, Kanady, Japonska, Německa, Francie, Velké Británie, Itálie, Číny, Taiwanu a Korejské republiky. Zdroj: WTO International Trade Statistics, CB RF.

Příznačným trendem tohoto desetiletí je zvyšování specializace téměř u všech druhů podnikatelských služeb, i když samotné indexové ukazatele jsou stále nižší než 1. Nejvýrazněji se tento ukazatel zvýšil u jiných podnikatelských služeb, u pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky a informačních služeb. Úhrnný index Ruska v celé kategorii jiných komerčních služeb (komerční služby vyjma dopravy a turistického ruchu ) stoupl z 0,60 v roce 2000 na 0,85 v roce 2006. Je třeba poukázat na to, že vysoká dynamika ruského exportu většiny druhů podnikatelských služeb, převyšující průměrné světové ukazatele, je dána nízkou počáteční základnou a zatím nezrcadlí vždy reálné konkurenční přednosti národních dodavatelů služeb. Import služeb stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 1,9x. Absolutní výše nárůstu za celé sledované období činila 21,2 mld. USD, z toho 33% celkového nárůstu bylo dosaženo v důsledku rozšíření importu turistických služeb, 18% – v důsledku importu dopravních a jiných

28 podnikatelských služeb, 13% – v důsledku poskytování stavebních služeb, 8% – v důsledku zvýšení výdajů v položce “autorské odměny a licenční poplatky” a 4% – v důsledku poskytování pojišťovacích a finančních služeb. Graf 9 Struktura absolutního nárůstu importu služeb v letech 2003-2006 (celkem na 17,3 mld.USD = 100%)

Jinй 6,0%

Pojišťovací a finanční 4,0%

Jinй podnikatelskй služby 18,0%

Stavebnн 13,0%

Dopravnн 18,0%

Cestovбnн 33,0%

Zdroj: CB RF.

Hlavní nárůst importu služeb byl tedy dosažen díky rozšíření nákupu tradičních druhů služeb (turistických, dopravních, stavebních) při relativně menší roli intelektuálních a technicky náročných služeb, potřebných pro modernizaci domácí ekonomiky. Tabulka 16 Import služeb Ruska v letech 2002-2006, podle druhů služeb (mil.USD)

Import služeb, celkem Doprava Cestování Služby spojů Stavební služby Pojišťovací služby Finanční služby Služby výpočetní techniky a informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby Kulturní a rekreační služby Státní služby Zdroj: CB RF.

2002

2003

2004

2005

2006

23497 2836 11283 528 1804 478 237 592

27122 3103 12880 555 2459 774 314 458

33287 3886 15285 691 3047 1157 695 320

38865 5137 17434 746 4034 698 892 482

44739 6722 18235 917 4603 716 904 613

Tempo růstu, 2002 = 100 190,4 237,0 161,6 173,7 255,2 149,8 381,4 103,5

338

711

1094

1593

2002

592,3

4583 173 645

5046 188 635

5732 309 1071

6459 440 950

8448 542 1036

184,3 313,3 160,6

29 Nejvyšší tempo růstu importu bylo v letech 2003-2006 zaznamenáno v položkách autorské odměny a licenční poplatky – 5,9x, finanční služby – 3,8x, kulturní a rekreační služby – 3,1x, stavební služby – 2,55x a dopravní služby – 2,4x. Vysoké tempo růstu výdajů v položce “autorské odměny a licenční poplatky” je dáno jednak nízkou počáteční základnou, jednak objektivním zvýšením poptávky po moderních technologiích a know-how mezi domácími výrobci. Značné zvýšení importu finančních služeb souvisí s rychlým růstem výpůjček ruských společností na světovém trhu zápůjčního kapitálu (v podobě úvěrů a obligačních půjček, především eurobond) v průběhu posledních let a také s vysokou aktivitou rezidentů při rozmísťování IPO v zahraničí. Dynamický vývoj importu kulturních a rekreačních služeb je ve značné míře důsledkem procesů internacionalizace ruského showbyznysu doprovázených rozšiřováním importu audiovizuálních a s nimi spojených služeb. Trvalý růst importu stavebních služeb podněcuje vysoká investiční aktivita v zemi, mimo jiné ve sféře bytové výstavby a výstavby objektů infrastruktury. Příčinou více než zdvojnásobení importu dopravních služeb je rychlé zvýšení zahraničního obchodu se zbožím a zahraničního cestovního ruchu z RF. Relativně pomalejší růst výdajů v položce “cestování” je dán vysokou počáteční základnou a mírným zvýšením průměrných výdajů ruských občanů při cestách do zahraničí. Při zvýšení celkového počtu cest Rusů do zemí vzdáleného zahraničí o 37% v roce 2006 oproti roku 2002 stouply jejich průměrné výdaje o 28,5% (z 818 USD v roce 2002 na 1051 USD v roce 2006). Taková dynamika průměrných výdajů souvisí mimo jiné s částečným přeorientováním turistického ruchu z drahých zemí evropské oblasti na relativně méně drahé země Asie a Blízkého Východu (Turecko, Egypt, SAE, Čínu, Thajsko). Tabulka 17 Odvětvová struktura ruského importu služeb v letech 2002-2006 (% z úhrnu) Celkem Doprava Cestování Služby spojů Stavební služby Pojišťovací služby Finanční služby Služby výpočetní techniky a informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby Kulturní a rekreační služby Státní služby Zdroj: CB RF.

2002 100,0 12,1 48,0 2,3 7,7 2,0 1,0

2003 100,0 11,4 47,4 2,0 9,1 2,8 1,2

2004 100,0 11,7 45,9 2,1 9,1 3,5 2,1

2005 100,0 13,2 44,9 1,9 10,4 1,8 2,3

2006 100,0 15,0 40,8 2,0 10,3 1,6 2,0

2,5 1,4 19,5 0,7 2,8

1,9 2,6 18,6 0,7 2,3

1,0 3,3 17,2 0,9 3,2

1,3 4,1 16,6 1,1 2,4

1,4 4,5 18,9 1,2 2,3

30 Hlavní strukturní posuny v ruském importu služeb spočívají ve snížení podílu turistických služeb o 7,2 bodu a zvýšení podílu dopravních služeb a operací v položce “autorské odměny a licenční poplatky” – v obou případech přibližně o 3 body Při analýze importu technologicky a znalostně náročných služeb je třeba jednak zdůraznit tendenci jeho růstu (v roce 2006 2,2x oproti roku 2002) a dále poukázat na nerovnoměrnost dynamiky v jednotlivých položkách. Zvýšení podnikatelské aktivity v zemi vedlo ke značnému zvýšení importu telekomunikačních, informačních a inženýrských služeb, technologií a knowhow. Zároveň se však přes oživení v ekonomice snížil import služeb výpočetní techniky a služeb v oblasti vědeckého výzkumu a vývoje, což se vysvětluje vysokou konkurenceschopností domácích dodavatelů v těchto oblastech. Tabulka 18 Import vědecky náročných služeb do Ruska (mil.USD) Celkem Telekomunikační služby Služby výpočetní techniky Informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Služby v oblasti výzkumu a vývoje Služby v oblasti stavebnictví, inženýrské služby, služby v technických oblastech

2001 2512 488 518 39 343 476

2002 2436 513 561 31 338 155

2003 2667 525 415 43 711 101

2004 3387 653 247 73 1094 102

2005 4164 720 379 103 1593 112

2006 5262 900 476 137 2002 135

648

838

872

1218

1257

1612

Zdroj: CB RF.

Teritoriální struktura obchodu Ruska se službami má určitá specifika. Mimo jiné bylo 77% všech příjmů z exportu dopravních služeb do zemí vzdáleného zahraničí v roce 2006 zabezpečeno leteckou a vodní dopravou, zatímco v SNS jsou hlavním zdrojem příjmů v této položce jiné druhy dopravy (zvláště železniční a potrubní), na které v témž roce připadlo přes 68%. V důsledku zeměpisné blízkosti států, jejich historických a kulturních styků a příbuzenských vztahů mezi občany, dosahuje podíl cestování na celkovém exportu ruských služeb v SNS 46% (přičemž převážnou většinu představují osobní cesty). Pro země vzdáleného zahraničí činil příslušný ukazatel v roce 2006 přibližně 20%. V importu ze zemí SNS je výrazně vyšší podíl služeb spojů (5,2% oproti 1,6% pro vzdálené zahraničí), státních služeb (obdobně 9,3% a 1,4%) a naopak nižší podíl stavebních, pojišťovacích, finančních a jiných podnikatelských služeb. V obchodu se zeměmi EU má poměrně menší váhu export a import dopravních služeb a také export v položce "cestování". Příjmy v položce "jiné podnikatelské služby" zabezpečily v roce 2006 28% ruského exportu služeb do EU-25 (22,6% z celkového exportu RF), služby spojů

31 – 3,2% (2,6%) a finanční služby – 3,3% (1,9%). Značný podíl na importu mají autorské odměny a licenční poplatky a také jiné podnikatelské služby. Pro země ATES tvořily nejdůležitější položky ruského exportu služeb v roce 2006 dopravní služby – 31,5% z úhrnu roku 2006 oproti 26,9% v obchodu s EU-25, cestování – 24,1% oproti 23,5%, služby výpočetní techniky a informační služby – obdobně 4,0% a 2,4%, autorské odměny a licenční poplatky – obdobně 2,2% a 0,8%. V importu služeb z Asijskotichooceánského regionu je výrazně vyšší podíl jiných podnikatelských služeb – přes 26,1% v roce 2006 oproti 23,7% při nákupu v zemích EU-25.

3.2. Odvětvová struktura exportu a importu služeb v roce 2006, hlavní obchodní partneři podle druhů služeb Přes určité kladné posuny v odvětvové struktuře ruského obchodu se službami hrají rozhodující roli jak v exportu, tak v importu služeb stále jejich tradiční oblasti: turistické, dopravní a stavební služby. Na tyto služby připadalo v roce 2006 67,1% všech příjmů a 66,1% všech výdajů v obchodu se službami, což je podstatně více činí světový průměr. Zároveň je podíl technologicky a znalostně náročných služeb (služby výpočetní techniky a informační služby, autorské odměny a licenční poplatky, podnikatelské, profesionální a technické služby) zatím ještě výrazně nižší než světový ukazatel: činí 24,4% v exportu a 23,1% v importu, i když projevuje tendenci růstu. Graf 7 O d vě tvo vá s tru k tur a r us k é h o e x p o rtu s luž e b v ro c e 2 0 0 6 (% z ú hrn u ) J in й p o d n ik a te ls k й R o y a lty a lic e n č n í s lu žb y p o p la tk y 2 2 ,6 % 1 ,0 %

K u ltu rn í a re k re a č n í s lu ž b y 0 ,8 %

S tá tn í s lu žb y 0 ,8 % D o p ra v a 3 2 ,6 %

S lu ž b y v ý p o č e tn í te c h n ik y a in fo rm a č n í s lu žb y 2 ,0 % F in a n č n í s lu ž b y 1 ,9 % P o jiš ťo v a c í s lu ž b y 1 ,2 %

S ta v e b n н s lu ž b y 9 ,8 %

S lu žb y s p o jů 2 ,6 %

C e s to v бn н 2 4 ,7 %

Zdroj: CB RF.

V ruském exportu převažují dopravní a turistické služby, na které připadalo 70,9% všech příjmů v roce 2002, 65% v letech 2003-2004 a 57-60% v letech 2005-2006. Celkem ve světě

32 dnes připadá na tyto dvě položky 50% úhrnného exportu služeb, ve skupině zemí s vysokou úrovní příjmů průměrně 47%. Významné položky ruského exportu služeb představují podnikatelské, profesionální a technické služby (21,4% v roce 2006), stavební služby (9,8%), služby spojů (2,6%). Podíly finančních a pojišťovacích služeb, služeb výpočetní techniky a informačních služeb, služeb operačního leasingu a autorských a licenčních poplatků se pohybují v rozmezí 1-2%. Graf 8 O d vě tvo vá s tru k tu ra ru s k é h o im p o r tu s lu ž e b v ro c e 2 0 0 6 (% z ú h rn u) J in й p o d n ik a te ls k й R o y a lty a lic e n č n í s lu žb y p o p la tk y 1 8 ,9 % 4 ,5 %

K u ltu rn í a re k re a č n í s lu ž b y 1 ,2 %

S tá tn í s lu žb y 2 ,3 % D o p ra v a 1 5 ,0 %

S lu ž b y v ý p o č e tn í te c h n ik y a in fo rm a č n í s lu žb y 1 ,4 % F in a n č n í s lu ž b y 2 ,0 % P o jiš ťo v a c í s lu ž b y 1 ,6 %

S ta v e b n н s lu ž b y 1 0 ,3 %

S lu žb y s p o jů 2 ,0 %

C e s to v бn н 4 0 ,8 %

Zdroj: CB RF.

Hlavní výdaje v oblasti importu služeb jsou spojeny s položkou “cestování”. V roce 2006 vydali ruští občané na osobní a obchodní cesty 18,2 mld. USD, což činilo 41% všech výdajů z importu služeb. Podíl dopravních služeb činil 15%, jiných podnikatelských služeb 18,9% (z toho podnikatelských, profesionálních a technických služeb přibližně 17%). Méně významné položky ruského importu služeb představují stavební služby (10,3% celkového importu služeb v roce 2006), autorské odměny a licenční poplatky (4,5%), služby spojů a finanční služby (po 2,0%). Import služeb, stejně jako import zboží, se vyznačuje vysokou spotřebitelskou orientací. Jen výdaje v položce “osobní cesty” v roce 2006 činily přes 35% všech výdajů z importu služeb; vezmeme-li také v úvahu placení ceny jízdného v osobní dopravě a část výdajů na nákup služeb spojů, pojišťovacích a finančních služeb, služeb výpočetní techniky a informačních služeb aj., pak bude spotřebitelská kvóta činit nejméně 50% celkového importu služeb.

33

Dopravní služby Na mezinárodní dopravní operace připadalo v roce 2006 22,2% celkového obratu zahraničního obchodu RF se službami. Podíl dopravních služeb na exportu služeb byl 33,2% na importu 15%. Téměř 81% obratu připadá na země vzdáleného zahraničí. Na rozdíl od většiny jiných položek v obchodu se službami je RF čistým vývozcem dopravních služeb. To je ve značné míře možné vysvětlit konkurenčními tarifními sazbami, které nabízejí domácí přepravci, a také zeměpisnou polohou Ruska. Ve struktuře exportu dopravních služeb připadalo v roce 2006 46% na nákladní přepravu. Přeprava osob zabezpečuje 21% všech příjmů a poskytování pomocných a dodatečných dopravních služeb 33%. Relativně vysoký podíl pomocných a dodatečných dopravních služeb je dán značnými příjmy zahraničních nájemců z nájmu domácích dopravních prostředků i s posádkami. Na země vzdáleného zahraničí připadalo v roce 2006 téměř 67% všech příjmů z nákladní přepravy, 82% příjmů z přepravy osob a 95% příjmů z pomocných dopravních služeb. Struktura importu dopravních služeb se prakticky neliší od exportní. V importu služeb připadá větší podíl (54% v roce 2006) na nákladní přepravu a menší (21%) na přepravu osob. Podíl pomocných a dodatečných dopravních služeb činil 25%. Na země vzdáleného zahraničí připadalo 89% všech výdajů na nákladní přepravu, 65% výdajů na přepravu osob a 89% výdajů na pomocné a dodatečné dopravní služby. Ve struktuře světového exportu mají dopravní služby menší podíl (23,1% v roce 2006) a import služeb značně větší (28,5%). Graf 9 Struktura exportu a importu RF podle druhů dopravních služeb v roce 2006 (%) Export

Import Vodnн doprava 27,6%

Jinй druhy dopravy 32%

Leteckб doprava 40,4%

Vodnн doprava 26,4%

Jinй druhy dopravy 16,3%


34 Zdroj: CB RF.

Vedoucí postavení v exportu dopravních služeb mají dopravní letecké společnosti: 40,4% v roce 2006. Podíl vodní dopravy činí 27,6%, jiných druhů dopravy – 32% celkového objemu exportu dopravních služeb. Struktura exportu dopravních služeb RF je v posledních letech poměrně stabilní. Poměr mezi jednotlivými druhy dopravy se mění nepatrně, i když lze pozorovat tendenci relativního upevnění pozic jiných druhů dopravy (železniční, automobilová, potrubní), jejichž podíl stoupl z 28% v roce 2002 na 32% v roce 2006. Vysvětluje se to hlavně rozšířením tranzitní přepravy na území RF. Druhová struktura importu dopravních služeb se liší od exportní. V importu je výrazně vyšší podíl služeb letecké dopravy – 57,3% v roce 2006, což souvisí s rychlým růstem počtu cestujících v mezinárodní letecké dopravě RF při vcelku slabé konkurenceschopnosti ruských dopravců. Na jiné druhy dopravy připadá v importu dopravních služeb značně menší podíl (16,3%), než v exportu takovýchto služeb. Pro ruský import dopravních služeb zůstává i nadále aktuálním úkolem snížení neracionálních výdajů v souvislosti s tranzitem domácích nákladů přes území bývalých svazových republik a některých zemí vzdáleného zahraničí a překládáním zahraničně obchodních nákladů v přístavech cizích zemí. Často se stává, že tarify na tranzit ruského zboží jsou přehnané, což vyžaduje hledání alternativních dopravních tras. Jsou zapotřebí také opatření ke zvýšeni cenové konkurenceschopnosti služeb ruských dopravců a posílení jejich role při přepravě zahraničně obchodních nákladů RF. V roce 2006 činil obrat RF v obchodu se službami vodní dopravy 4,6 mld. USD, export 2,8 mld. USD a import 1,8 mld. USD. Aktivní saldo činilo 1,1 mld. USD. Tato položka obchodu s dopravními službami má dvě výrazná specifika. Za prvé fakticky není obchodována osobní přeprava, proto v roce 2006 připadalo na nákladní přepravu 37,5% celkového exportu služeb vodní dopravy (62,5% importu) a na pomocné a dodatečné služby 70,4% (29,6%). Za druhé je prakticky celý obrat služeb vodní dopravy soustředěn na země vzdáleného zahraničí (98,6% v roce 2006). Služby letecké dopravy představují hlavní položku obchodu RF s dopravními službami. Ty v roce 2006 zabezpečily 47% celkového obratu (7,9 mld. USD), 40,4% exportu (4,1 mld. USD) a 57,3% importu (3,8 mld. USD). Kladné saldo v položce “letecká doprava” činilo v roce 2006 0,2 mld. USD a oproti roku 2004 se snížilo téměř o jednu čtvrtinu, což mimo jiné svědčí o částečné ztrátě pozic domácích společností na světovém trhu letecké přepravy. V exportu služeb letecké dopravy převažuje osobní přeprava (45%), v importu zase nákladní přeprava (49%). Na

35 země vzdáleného zahraničí připadalo v roce 2006 86% obratu zahraničního obchodu RF se službami letecké dopravy. Dnes má Rusko před sebou úkol udržet své pozice na světovém trhu služeb letecké dopravy. Rusko je vystaveno sílící konkurenci na mezinárodních linkách, v případě ekonomické třídy se jedná hlavně o konkurenci ze strany nízko-nákladových aerolinií, v případě business třídy konkurují Rusku zejména známé zahraniční aerolinky. Mnohé zahraniční aerolinie budují na ruských mezinárodních letištích nákladní terminály. To všechno zužuje trh pro domácí dopravce a připravuje Rusko o část výnosů z tranzitní přepravy leteckou dopravou přes území RF. Obrat zahraničního obchodu v oblasti jiných druhů dopravy činil v roce 2006 4,3 mld. USD (25,6% celkového obratu v oblasti dopravních služeb); z toho export činil 3,2 mld. USD a import 1,1 mld. USD. Aktivní saldo v tomto segmentu dosáhlo 2,1 mld. USD. Hlavní objem zahraničně obchodních operací v dané položce (78% v exportu a 52% v importu) připadal v roce 2006 na nákladní přepravu. Podíl vzdáleného zahraničí na obratu nepřevyšoval 55%, což je mnohem méně než v obchodu se službami vodní a letecké dopravy. Největší exportní objemy v obchodu se službami jiných druhů dopravy připadají na železniční a potrubní dopravu (2,1 mld. USD a 1,3 mld. USD v roce 2006), v nichž souvisí růst výnosů s poskytováním služeb tranzitu nákladů cizích zemí přes území RF. Export služeb silniční dopravy se v roce 2006 odhadoval na 0,8 mld. USD a služeb kosmické dopravy na 94 mil. USD. V importu služeb jiných druhů dopravy připadalo v roce 2006 na železniční dopravu 66% a na silniční – 33%. Ze zvláštností obchodu se službami jiných druhů dopravy lze poukázat na následující. V případě potrubní a kosmické dopravy prakticky chybí import služeb. V obchodu se službami silniční dopravy mělo Rusko v letech 2005-2006 poprvé kladnou bilanci. Pro železniční dopravu je charakteristická orientace na země SNS – více než 60% v celkovém objemu exportních a importních operací v roce 2006. Rozhodujícími faktory jsou zde zeměpisná poloha a specifika dopravní infrastruktury, která se vytvořila v “postsovětském prostoru”. Hlavními partnery v exportu dopravních služeb jsou: Švýcarsko (v roce 2006 – 6,9%), Německo (6,1%), Spojené království (5,3%), Kypr (5,0%), Spojené státy (4,4%), Čína (3,4%), Virginské ostrovy (3,1%), Ukrajina (3,0%), Japonsko (2,8%) a Nizozemsko (2,4%). V importu dominovaly: Německo (5,5%), Ukrajina (3,4%), Bělorusko (3,1%), Spojené království (2,4%), Švýcarsko (2,3%), Belgie (2,2%), Spojené státy (2,1%), Panenské ostrovy (1,5%), Kazachstán (1,5%) a Francie (1,4%).

36 Cestovní ruch Nejdůležitější položkou ruského obchodu se službami je v posledních letech mezinárodní turistika (v klasifikaci platební bilance položka “cestování”), která se v roce 2006 podílela na ruském zahraničním obchodě se službami 34,2% (25,8 mld. USD). Přitom export a import služeb RF souvisejících s cestováním vykazují v posledních letech relativně vysokou dynamiku. Export turistických služeb stoupl v roce 2006 oproti roku 2002 1,8x a import 1,6x. Import turistických služeb představuje hlavní hodnotovou složku celého obchodu se službami a tradičně mnohokrát převyšuje příjmy RF v položce “cestování” (2,7x v roce 2006). Úhrnné výdaje rezidentů v položce “cestování” činily 9% celkového ruského importu zboží a služeb v roce 2006. V zeměpisné struktuře importu turistických služeb dominují země vzdáleného zahraničí. Na ně dnes připadá více než 87% všech výdajů v této položce, z toho na rozšířenou EU 42%. Počet ruských občanů, kteří byli v roce 2006 na cestách v zahraničí, dosáhl rekordního ukazatele 29,2 mil., z toho 14 mil. navštívilo země SNS a více než 15,7 mil. vycestovalo do zemí vzdáleného zahraničí. Průměrné výdaje Rusů při návštěvě v zemích SNS, jak to vyplývá z porovnání hodnotových a naturálních ukazatelů, jsou mnohem nižší než výdaje našich občanů v zemích vzdáleného zahraničí: v prvním případě je to 167 USD, kdežto v druhém 1051 USD (nebo, odhlédneme-li od nákupu automobilů pro osobní užívání, 1003 USD).* Největší výdaje občanů Ruské federace připadaly v roce 2006 na tyto země (mil. USD): Finsko – 1922, Turecko – 1883, Německo – 1339, Egypt – 1259, Ukrajina – 1253. V druhové struktuře (podle ceny) je patrné zvýšení podílu osobních cest (v rámci organizovaných zájezdů i soukromých návštěv), což je spojeno především s růstem reálných příjmů obyvatel a upevněním rublu v poměru k hlavním světovým měnám (zvláště USD). Podíl osobních cest na úhrnných výdajích v sledované položce dosáhl v roce 2006 87%, z toho na země vzdáleného zahraničí připadá 86% a na země SNS 89%. Dosažené vysoké ukazatele importu turistických služeb do Ruska se vysvětlují mimo jiné geografií cestování, orientovanou na země aktivně zúčastněné na domácím “pendlerském byznysu”. Z celkového počtu Rusů, kteří v roce 2006 navštívili vzdálené zahraničí, více než 50% připadalo (v klesajícím pořadí) na Čínu, Turecko, Estonsko, Polsko, Litvu a Německo. Při každoročním zvýšení objemů importu turistických služeb Rusko až donedávna málo využívalo své exportní možnosti v této sféře. Díky obrovskému území (13% světové souše) a

*

Celkové výdaje RF v položce "cestování" – 18808 mil. USD v roce 2006 – zahrnovaly výdaje na nákup automobilů pro osobní užívání ve výši 761 mil. USD.

37 bohatství svých přírodních, kulturních a historických památek však v roce 2006 dokázalo přilákat 26,7 mil. cizinců, z nichž zhruba 1/3 činí občané států vzdáleného zahraničí. Průměrné výdaje občanů SNS na cesty do Ruska se v roce 2006 rovnaly 162 USD na jednoho obyvatele, příslušné výdaje občanů vzdáleného zahraničí zase činily 496 USD. V obou případech byl zaznamenán výrazný růst v porovnání s rokem 2005, což mimo jiné souvisí s trvajícím reálným upevňováním rublu. Na země vzdáleného zahraničí dnes připadá více než 64% příjmů Ruska z exportu turistických služeb, z toho 37% na rozšířenou EU. Největší výdaje (mil. USD) připadají na rezidenty Ukrajiny – 935, Německa – 700, USA – 462, Číny – 400 a Turecka – 361. V druhové struktuře exportu z hodnotového hlediska 50% připadá na osobní cesty, což je značně méně než v importu (66%). Zvýšení exportu turistických služeb brzdí strukturní problémy domácího turistického průmyslu, který v mnoha případech není s to zabezpečit úplnou nabídku moderních turistických služeb. Spoje Zahraničně obchodní obrat v oblasti spojů dosáhl v roce 2006 1,7 mld. USD. Export činil 0,8 mld. USD, import 0,9 mld. USD. Záporné saldo bylo 0,1 mld. USD. Přitom celý deficit bilance služeb vznikl kvůli zemím SNS. Na země vzdáleného zahraničí připadlo přes 77% celkového obratu v oblasti spojů. Ve struktuře vzájemné obchodní výměny v oblasti spojů převažují telekomunikační služby, jejichž podíl jak na exportu, tak na importu převyšuje 90%. Na kurýrní a poštovní služby v roce 2006 připadlo 6% exportu a 2% importu spojů. Výnosy ruských operátorů z poskytnutí spojovacích cest pro přenos informací nerezidentům činily v roce 2006 0,74 mld. USD. Hlavními partnery Ruska v exportu takovýchto služeb byly: Spojené království – 15,9% v roce 2006, Spojené státy – 15,5%, Německo – 6,7%, Kypr – 3,4%, Ukrajina – 3,2%. V importu dominovaly Spojené království – 13,4%, Ukrajina – 9,6%, Spojené státy – 6,7%, Německo – 4,8% a Francie – 4,1%. Rusko se potýká se sílící konkurencí na trhu služeb kosmických spojů. V řadě případů se domácí spotřebitelé obracejí za účelem organizace družicového vysílání a spojů na zahraniční společnosti, a to pro vysokou kvalitu a komplexnost jimi poskytovaných služeb.

38 Stavebnictví Celková obrat zahraničního obchodu ve stavebnictví činil v roce 2006 7,7 mld. USD. V důsledku větších objemů importních operací se v tomto segmentu zahraničního obchodu se službami stabilně projevuje záporné saldo, které v roce 2006 činilo 1,6 mld. USD. Podíl stavebnictví na celkovém objemu obchodu se službami dosáhl v roce 2006 10,1%, v exportu – 9,8%, v importu – 10,3%. Na země SNS připadalo o něco více než 4% všech operací v této položce. Objem prací, provedených ruskými stavebními společnostmi na základě smluv se zahraničními objednateli, dosáhl 3,1 mld. USD. Značný zisk (2,9 mld. USD) vynesla ruskému hospodářství v roce 2006 realizace smluv o stavebních pracích, uzavřených s rezidenty zemí vzdáleného zahraničí, především Turecka (20%), Spojených států (9%), Německa (7%), Rakouska a Kypru (po 6%). Hlavní příjmy zemí SNS (84%) byly zabezpečeny výnosy ruských stavařů z aktivit v zemích centrálně asijského regionu: Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kazachstánu. Nejvýznamnější v rámci tohoto regionu jsou i nadále práce v Tádžikistánu, hlavně na stavbě Sangtudinské hydroelektrárny. Import stavebnictví činil v roce 2006 4,6 mld. USD. Na firmy ze zemí vzdáleného zahraničí připadalo 97% provedených prací, z toho turecké společnosti poskytly služby ve výši 1,9 mld. USD, neboli 41,3% služeb. Pojišťovací a finanční služby Obchod s pojišťovacími a finančními službami se šířil úměrně růstu otevřenosti národní ekonomiky navenek a prohloubení její integrace do systému světové ekonomiky. Zahraničně obchodní obrat ve skupině pojišťovacích a finančních služeb činil v roce 2006 2,6 mld. USD, neboli 3,4% celkového obratu v obchodu RF se službami, z toho 3,1% v exportu a 3,6% v importu. Obrat Ruska v obchodu s pojišťovacími službami dosáhl v roce 2006 1,1 mld. USD, přičemž import téměř 2x převyšoval export. Na země SNS připadalo přibližně 7% celkového objemu pojišťovacích operací. Ve struktuře exportu pojišťovacích služeb v roce 2006 přibližně 27% připadalo na připojištění, 19,6% na pojištění zahraničně obchodních nákladů a 43,8% na jiné druhy přímého pojištění. Import v této položce se v roce 2006 skládal z 84% z plateb za operace připojištění (cca 0,6 mld. USD), což je dáno tím, že úroveň vlastních aktiv ruských pojišťovacích společností je nedostatečná pro realizaci velkých pojišťovacích operací.

39 Hlavními partnery RF v oblasti exportu pojišťovacích služeb jsou: Švýcarsko (13,8%), Spojené království (13,4%), Ukrajina (5,2%), Panama (4,6%), Německo (4,3%). Ve sféře importu pojišťovacích služeb dominují Spojené království (42,5%), Německo (17,8%) a Švýcarsko (6,7%). Obrat zahraničního obchodu s finančními službami se v roce 2006 přiblížil k ukazateli 1,5 mld. USD a záporné saldo činilo přes 0,3 mld. USD. Na země SNS připadalo okolo 3%. Většina příjmů v položce “finanční služby” souvisí se službami finančního zprostředkování. Vzhledem k existujícím omezením není dosud v Rusku žádná pobočka zahraniční banky, a tak tyto musejí v mnoha případech využívat služeb ruských bank. Podobná je situace v oblasti importu finančních služeb, protože jen několik málo ruských bank má plně způsobilé pobočky v zahraničí a všechny ostatní musejí jednat prostřednictvím zahraničních finančních struktur. Hlavními příjemci ruských finančních služeb byly v roce 2006 Spojené království (28,5%), Kypr (24,4%) a Spojené státy (9,7%). V importu finančních služeb do Ruska dominovaly Spojené království (17,7%), Spojené státy (16,2%), Nizozemsko (15,5%) a Německo (11,8%). Služby výpočetní techniky a informační služby Podle údajů platební bilance RF činil obrat služeb výpočetní techniky a informačních služeb v roce 2006 1,2 mld. USD, export služeb 0,63 mld. USD a import 0,61 mld. USD. Kladné saldo činilo 0,02 mld. USD. Přes 91% exportu a 77% importu v obchodu s těmito službami připadalo na služby výpočetní techniky. Největší podíl (92%) v exportu služeb výpočetní techniky a informačních služeb připadal na země vzdáleného zahraničí. Hlavními partnery v exportu služeb výpočetní techniky a informačních služeb byly v roce 2006 Spojené státy – 30,4%, Irsko – 12%, Spojené království – 9,4% a Německo – 7%; v importu zase Spojené království – 18% a Německo – 10,5%. Autorské odměny a licenční poplatky Objemy exportně importních operací v položce “autorské odměny a licenční poplatky” činily v roce 2006 2,3 mld. USD, neboli 3% celkového obchodu RF se službami. Záporné saldo v tomto segmentu (1,7 mld. USD v roce 2006) se v průběhu posledních let značně zvýšilo (0,2 mld. USD v roce 2002, 0,5 mld. USD v roce 2003, 1,3 mld. USD v roce 2005), což svědčí o šíření využití zahraničních technologií ruskými podniky. Import v položce “autorské a licenční poplatky” dosáhl v roce 2006 2,0 mld. USD, přičemž téměř všechny operace byly prováděny s rezidenty zemí vzdáleného zahraničí.

40 Hlavní peněžní proudy související s licenčními poplatky připadaly na Spojené státy, Kypr a Švýcarsko (po 0,3 mld. USD), Německo (0,2 mld. USD) a Spojené království (0,14 mld. USD). Na tyto země připadlo v roce 2006 přes 50% všech výdajů v položce “autorské odměny a licenční poplatky”. Nevelké objemy exportních příjmů, které v roce 2006 činily 0,3 mld. USD, byly z 90% vytvořeny z plateb ze zemí vzdáleného zahraničí. Spotřebiteli daného druhu služeb byly Spojené státy (37,1%), Spojené království (11,9%), Dánsko (4,3%), Kypr (4,1%) a Ukrajina (3,8%). Potíže se zvyšováním příjmů z exportu předmětů průmyslového vlastnictví obsahujících vynálezy a know-how souvisejí se slabou organizací patentní práce v RF a výrazným podceňováním ruského intelektuálního vlastnictví. Jiné podnikatelské služby Zahraničně obchodní obrat v položce “jiné podnikatelské služby”, kterou vytváří služby operačního leasingu jakož i podnikatelské, profesionální a technické služby, činil v roce 2006 15,5 mld. USD, neboli 20,5% celkového ruského zahraničního obchodu se službami. Záporné saldo dosáhlo v roce 2006 1,5 mld. USD, na země SNS připadalo 9%. Obrat v obchodu se službami operačního leasingu činil v roce 2006 1,2 mld. USD. Převažující část obchodu s těmito službami tvoři služby spojené s krátkodobým pronájmem dopravních prostředků. V objemu služeb poskytovaných nerezidentům připadá značná část (64%) na země vzdáleného zahraničí. Export služeb v oblasti nájmu strojů a zařízení, který v roce 2006 převýšil 0,4 mld. USD, byl orientován na realizaci významných smluv o pronájmu námořních lodí a letecké techniky se společnostmi, které jsou rezidenty Spojeného království a Indie. V exportních operacích se zeměmi SNS hrál významnou roli nájem železničního zařízení, v němž hlavní objemy připadaly na Ukrajinu (37%), Kazachstán (30%) a Bělorusko (16%). Import služeb operativního leasingu činil 0,8 mld. USD. Šlo hlavně o nájem námořních lodí a leteckých dopravních prostředků. Značné objemy služeb byly v roce 2006 poskytnuty Irskem (29% v importu ze zemí vzdáleného zahraničí), Kyprem (18%), Spojenými státy (14%) a Finskem (6%). Objemy exportně importních operací v položce “podnikatelské, profesionální a technické služby” dosáhly v roce 2006 14,3 mld. USD, neboli více než 92% celkového obratu v položce “jiné podnikatelské služby”.

41 Graf 10 S tru k tu ra ru sk éh o exp o rtu p o d n ik atelskýc h , p ro fesio n áln ích a tec h n ic kých slu žeb v ro ce 200 6 (% z ъhrnu )

Jin й 20,4%

P rávn ické slu žb y 3,1%

P o rad en ské slu ž b y a slu ž b y v o b lasti p u b lic relatio n s 13,4%

S lu ž b y v o b lasti z em ěd ělství, těžeb n íh o a zp raco vatelskйh o p rů m yslu 3,4%

S lu žb y v o b lasti stavitelství, in žen ýrské slu ž b y a slu ž b y v tech n ickэch o b lastech 23,8%

S lu žb y v o b lasti au d itu , ú četn ictví, o p tim iz ace zd an ěn í 2,4%

S lu ž b y v o b lasti vэ zku m u a vэvo je 6,3%

R eklam a, m arketin g , p rů zku m veřejn éh o m ín ěn í 27,2%

Zdroj: CB RF.

Export podnikatelských, profesionálních a technických služeb činil v roce 2006 6,6 mld. USD, nejvýznamnější objemy připadaly na reklamu a marketing (1,8 mld. USD), stavitelské a inženýrské služby, služby v technických oblastech (1,6 mld. USD) a poradenské služby (0,9 mld. USD). Operace nezařazené do jednotlivých položek bilance služeb (jiné služby) činily 1,3 mld. USD. Hlavní spotřebitelé reklamních a marketingových služeb ruských společností spadají do skupiny zemí vzdáleného zahraničí (99%). Zde jsou také zaznamenány největší objemy exportu (1,8 mld. USD) a značné kladné saldo (0,8 mld. USD). Exportní příjmy z operací s rezidenty Spojeného království činily 0,4 mld. USD, Německa – 0,3 mld. USD, Nizozemska – 0,2 mld. USD. Značný byl objem inženýrských a technických služeb – 0,4 mld. USD, neboli 29% celkového objemu služeb tohoto druhu – poskytnutých rezidentům Spojených států. Na Kypr, Spojené království, Spojené státy a Švýcarsko připadalo téměř 55% poradenských služeb poskytnutých ruskými společnostmi.

42 Graf 11 S tru k tu ra ru ské h o im p o rtu p o d n ikatelský ch , p ro fesio n áln ích a tec h n ic kých slu žeb v ro ce 200 6 (% z ъhrnu )

Jin й 19,1%

P rávn ické slu žb y 3,7%

P o rad en ské slu ž b y a slu ž b y v o b lasti p u b lic relatio n s 17,5%

S lu ž b y v o b lasti z em ěd ělství, těžeb n íh o a zp raco vatelskйh o p rů m yslu 21,5%

S lu žb y v o b lasti stavitelství, in žen ýrské slu ž b y a slu ž b y v tech n ickэch o b lastech 20,9%

S lu žb y v o b lasti au d itu , ú četn ictví, o p tim iz ace zd an ěn í 2,5%

S lu ž b y v o b lasti vэ zku m u a vэvo je 1,8%

R eklam a, m arketin g , p rů zku m veřejn éh o m ín ěn í 13,1%

Zdroj: CB RF.

Import podnikatelských, profesionálních a technických služeb činil v roce 2006 7,7 mld. USD. Na hodnotě importovaných služeb se 80% podílí služby v oblasti zemědělství, těžebního a zpracovatelského průmyslu; služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby, služby v technických oblastech; poradenské služby. Významnou kategorii představují jiné služby (19,1%), což je dáno hlavně tím, že do této položky byl zařazen outsoursing, dynamicky se rozvíjející na mezinárodním trhu. Značná spotřeba služeb v oblasti zemědělství, těžebního a zpracovatelského průmyslu (1,7 mld. USD v roce 2006) souvisí s účastí zahraničních odborníků na provádění prací na ložiskách ropy a plynu v RF. Služby ve stavitelství, inženýrské služby a služby v technických oblastech prováděné nerezidenty zahrnují široké spektrum operací, od seismického průzkumu a verifikace výzkumů až po rozpracování projektové a rozpočtové dokumentace pro výstavbu obytných a výrobních komplexů. Tyto služby představují jednu z nejvýznamnějších položek ruského importu “podnikatelských, profesionálních a technických služeb”. Na země vzdáleného zahraničí zde v roce 2006 připadalo 87% těchto služeb. Přitom téměř polovina celkového importu připadla na čtyři země: Spojené království (15,8%), Německo (12,3%), Ukrajinu (10,7%) a Spojené státy (9,6%). Výdaje ruských společností související s účastí zahraničních firem na řízení podnikání, vypracování strategie podnikatelské činnosti aj., které jsou vykazovány v oddíle poradenských služeb, činily v roce 2006 1,3 mld. USD. Prakticky všechny tyto výdaje připadly v roce 2006 na

43 země vzdáleného zahraničí (98,8%), z nichž lídrem bylo Spojené království (17%), Spojené státy (16%) a Nizozemsko (13%). Kulturní a rekreační služby Obrat RF v položce kulturní a rekreační služby činil v roce 2006 přibližně 0,8 mld. USD. Hlavní výdaje a příjmy v této skupině služeb jsou tvořeny poskytováním audiovizuálních a s nimi souvisejících služeb – 66% v exportu a 85% v importu. Je třeba poukázat také na jistý, třebaže nevelký, růst příjmů z realizace kulturních a rekreačních služeb, služeb v oblasti organizace sportovních akcí, služeb pedagogů a zdravotníků.

4. Obchod se službami mezi RF a Českou republikou 4.1. Základní tendence a struktura Zahraniční obchod se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou se v posledních pěti letech značně zvýšil. Celková hodnota vzájemné obchodní výměny v oblasti služeb vzrostla v roce 2006 oproti roku 2002 téměř 3x a dosáhla hodnoty 627,5 mil. USD, z toho export služeb stoupl 3,3x a dosáhl 164,0 mil. USD a import stoupl 2,9x a dosáhl 463,5 mil. USD. Tabulka 19 Zahraniční obchod se službami mezi RF a Českou republikou v letech 2002-2006 (mil. USD)

Celkový obrat tempo nárůstu, %* Export z RF tempo nárůstu, %* Import do RF tempo nárůstu, %* Saldo Podíl exportu služeb na celkovém exportu zboží a služeb, % Podíl importu služeb na celkovém importu zboží a služeb, %

2002

2003

2004

2005

2006

210,4

-113,8

279,0 32,6 75,5 56,3 204,5 26,2 -129,0

540,1 13,6 100,6 33,2 439,5 114,9 -338,9

605,2 12,1 133,0 32,2 472,2 7,4 -339,2

627,5 3,7 164,0 23,3 463,5 -1,8 -299,5

3,1

3,7

4,2

3,4

3,4

22,3

22,3

33,6

31,7

23,3

48,3 162,1

Tempo růstu, 2002 = 100 298,4 339,4 285,9

* V procentech oproti minulému roku. Zdroj: CB RF

Zvýšení hodnotových objemů zahraničního obchodu se službami v posledních pěti letech je dáno podstatným růstem jak exportu, tak importu služeb. Přitom však v letech 2005-2006 se

44 rozvoj vzájemného obchodu se službami zpomalil, což bylo obzvlášť nápadné v importu, kde v roce 2006 bylo zaznamenáno záporné tempo růstu. Import služeb se snížil o 8,7 mil. USD oproti roku 2005 v důsledku prudkého snížení výdajů v položkách “finanční služby” a “autorské odměny a licenční poplatky”. Mezi specifika zahraničního obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou v porovnání s obchodem se zbožím patří stálé pasivní saldo, které v roce 2006 činilo 299,5 mil. USD a 2,6x převýšilo úroveň roku 2002. Současně koeficient krytí importu exportem stoupl z 29,8% v roce 2002 na 35,4% v roce 2006 v důsledku rychlého růstu exportních operací. Podíl exportních operací na celkovém obratu služeb činil v roce 2002 23% a v roce 2006 – 26%; podíl importu služeb činil obdobně 77% a 74%.

Tabulka 20 Export z RF do České republiky podle druhů služeb (tis. USD)

Celkem Doprava Cestování Služby spojů Stavební služby Pojišťovací služby Finanční služby Služby výpočetní techniky a informační služby Autorské odměny a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby Kulturní a rekreační služby Státní služby

2003

2004

2005

2006

75502 18037 17817 2292 19891 337 1073

100620 19002 24935 2644 30740 311 1647

133019 26368 25952 4180 31740 1900 371

163987 33710 34161 4576 39635 735 792

Tempo růstu, 2003 = 100 217,1 186,9 191,7 199,6 199,3 218 73,8

1896

2863

6094

14818

7,8x

4 13518 625 11

126 18081 464 112

753 34524 181 1055

846 33767 181 766

211,5x 249,8 29,0 69x

Zdroj: CB RF.

Export služeb do České republiky stoupl v roce 2006 oproti roku 2003 o 117,1%, export zboží – o 140,4%. Vysoké tempo růstu vykázaly činnosti spojené s cestováním, dopravními a stavebními službami. Export služeb v uvedených položkách se zvýšil o 91,7% (cestovní ruch), 86,9% (doprava) a 99,3% (stavebnictví). Ještě rychleji stoupal export v položce „autorské odměny a licenční poplatky“ (stoupl více než 200x, avšak od velice nízkého základu), export služeb výpočetní techniky a informačních služeb (7,8x), jiných podnikatelských služeb (2,5x), služeb spojů (2x). Příjmy z položky „státní služby“ se zvýšily téměř 70x. Export finančních služeb se snížil o 26,2%.

45 Značné tempo růstu exportu přispělo k diverzifikaci ruských služeb poskytovaných České republice. Připadalo-li v roce 2003 na operace mimo oblast dopravy, cestování a stavebních služeb 26,1%, pak v roce 2006 již 34,4%. Podobná je situace v celkovém exportu ruských služeb, kde na příslušné položky připadalo obdobně 24,0% a 32,2%. Import služeb z České republiky do Ruské federace vzrostl oproti roku 2003 o 126,7% a import zboží o 81,5%.

Tabulka 21 Import z České republiky do RF podle druhů služeb (tis. USD)


2003

2004

2005

2006

204468 8426 138724 7075 28314 192 1

439467 15326 240249 17326 37679 160 2330

472228 25307 241558 6456 54202 2483 53270

463504 30084 249416 11730 79316 3989 1197

Tempo růstu, 2003 = 100 226,7 3,6x 179,8 165,8 280,1 20x 1197x

452

23774

9973

14337

32x

235 20303 745 0

11712 88434 2474 2

44938 31717 2321 3

29654 40662 3112 7

126x 200,3 4,2x 3,5x*

* 2004 = 100. Zdroj: CB RF.

Pozitivní dynamika se projevila ve všech sektorech. Obzvlášť vysoké tempo růstu je zaznamenáno v položce autorské odměny a licenční poplatky (126x), u služeb výpočetní techniky a informačních služeb (32x), pojišťovacích služeb (20x), kulturních a rekreačních služeb (4,2x), dopravních služeb (3,6x) a stavebních služeb (2,8x). Struktura obchodu se službami mezi Ruskem a Českou republikou má svoje specifika a je určována hlavně změnami v položkách cestovní ruch, doprava a stavební služby. Ty činí téměř tři čtvrtiny objemu obchodu se službami mezi Ruskou federací a Českou republikou. Operace spojené s cestováním, stejně jako v celkovém ruském obchodu se službami, představují nejvýznamnější položku v bilanci služeb. Na ně v roce 2006 připadalo 20,8% exportu a 53,8% importu služeb.

46 Druhou nejdůležitější položku vzájemného obchodu se službami (na rozdíl od celkového ruského exportu a importu služeb, kde jsou na druhém místě dopravní služby) představují stavební služby. Na ně připadalo v roce 2006 24,2% exportu a 17,1% importu služeb.

Tabulka 22

Odvětvová struktura exportu a importu služeb ve vzájemném obchodě Ruska a České republiky (tis. USD)


2003 100,0 23,9 23,6 3,0 26,3 0,5 1,4

Export z RF 2004 2005 100,0 100,0 18,9 19,8 24,8 19,5 2,6 3,1 30,3 23,9 0,3 1,4 1,6 0,2

2006 100,0 20,6 20,8 2,8 24,2 0,4 0,5

2003 100,0 4,1 67,9 3,5 13,8 0,1 0,0

Import do RF 2004 2005 100,0 100,0 3,5 5,3 54,7 51,2 3,9 1,4 8,6 11,5 0,04 0,5 0,5 11,3

2006 100,0 6,5 53,8 2,5 17,1 0,8 0,3

2,5

2,8

4,6

9,0

0,2

5,4

2,1

3,1

0,0 17,9 0,8 0,01

0,1 18,0 0,5 0,1

0,6 26,0 0,1 0,8

0,5 20,6 0,1 0,5

0,1 9,9 0,4 0,0

2,7 20,1 0,6 0,0

9,5 6,7 0,5 0,0

6,4 8,8 0,7 0,0

Zdroj: CB RF.

Relativně méně významný než pro celkový zahraniční obchod Ruska je pro jeho obchod s Českou republikou import a export dopravních služeb – v roce 2006 do 20,6% v exportu a 6,5% v importu. Poměrně větší roli hraje položka „služby výpočetní techniky a informační služby“: 9,0% (export) a 3,1% (import). Příjmy v položce „jiné podnikatelské služby“ zabezpečují cca 20%, což přibližně odpovídá obdobným operacím v ruském exportu služeb celkově. Podíl výdajů souvisejících s „jinými podnikatelskými službami“ však byl v posledních dvou letech podstatně nižší (6,7% a 8,8%) než příslušné ukazatele v celkovém ruském importu služeb (16,6% a 18,9%). Významnou položkou importu služeb jsou „autorské odměny a licenční poplatky“: 9,5% v roce 2005 a 6,4% v roce 2006. Ve struktuře ruského exportu do České republiky prakticky chybějí pojišťovací služby, především spojené s pojištěním zahraničně obchodních nákladů, jakož i finanční služby a

47 kulturní a rekreační služby. Slabě jsou zastoupeny služby spojů a operace v položce „autorské odměny a licenční poplatky“.

48

4.2. Charakteristika nejdůležitějších oblastí služeb ve vzájemném obchodu Doprava Obrat dopravních služeb v zahraničním obchodu s Českou republikou činil v roce 2006 63,8 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 141,1%. Tabulka 23 Vzájemný obchod s dopravními službami (tis. USD)

Obrat Export RF Import RF Saldo

2003

2004

2005

2006

26463 18037 8426 9610

34328 19002 15326 3676

51674 26368 25307 1061

63794 33710 30084 3626

Tempo růstu, 2003 = 100 241,1 186,9 357,0 -62,3

Zdroj: CB RF.

Operace s dopravními službami mají kladné saldo (9,6 mil USD v roce 2003 a 3,6 mil. USD v roce 2006).Jejich export činil v roce 2006 33,7 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 15,7 mil. USD.

Tabulka 24

Dynamika exportu dopravních služeb (tis. USD)

Nákladní přeprava Osobní přeprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Zdroj: CB RF.

2003

2004

2005

2006

2857 7672 7508

903 11239 6860

894 16899 8575

1869 20925 10916

Tempo růstu, 2003 = 100 65,4 272,7 145,4

Na rozdíl od celkového ruského exportu dopravních služeb připadá největší podíl na exportu do České republiky (42,5% v roce 2003 a 62,1% v roce 2006) na osobní přepravu. Příjmy z této položky dosáhly v roce 2006 20,9mil. USD a oproti roku 2003 stouply o 172,7%.

49 Graf 12 Struktura exportu služeb v oblasti osobní přepravy podle druhů dopravních prostředků.

r. 2003

Železniční doprava 6,5%

r. 2006


Silniční doprava 0,1%

Letecká doprava 93,4%

Silniční doprava 0,5%


Zdroj: CB RF.

Základním druhem dopravy vytvářejícím devizové příjmy RF v oblasti osobní přepravy je letecká doprava (přes 20 mil. USD v roce 2006, neboli 96% všech příjmů z poskytování služeb České republice v oblasti osobní přepravy). Na nákladní přepravu ve struktuře exportu dopravních služeb připadalo v roce 2006 5,5% a v roce 2003 – 15,8%, příjmy v této položce s však snížily téměř o 1 mil.USD (o 34,6%), což je pravděpodobně způsobeno slabou konkurenceschopností ruských nákladních dopravních prostředků. Hlavní objemy služeb připadají na podniky železniční (48,4% v roce 2006 a 43,3% v roce 2003), letecké (36,1% a 18,9%) a automobilové dopravy (15,4% a 9,2%). Podle výsledků roku 2006 činily příjmy z položky „pomocné a dodatečné dopravní služby“ 10,9 mil. USD, tedy téměř třetinu celkového exportu dopravních služeb (v roce 2003 – 7,5 mil. USD a 42%). Nejpevnější pozice zde udržují podniky letecké dopravy. Import dopravních služeb činil v roce 2006 30,1 mil. USD oproti 8,4 mil. USD v roce 2003. Tabulka 25 Dynamika importu dopravních služeb (tis. USD)

Nákladní přeprava Osobní přeprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Zdroj: CB RF.

2003

2004

2005

2006

660 4465 3301

1311 10166 3849

6499 14458 4349

2405 20187 7492

Tempo růstu, 2003 = 100 364,4 452,1 227,0

50 V importu dopravních služeb jsou hlavní objemy soustředěny v položce „osobní přeprava“ – 67,1% všech nákladů v roce 2006 a 53% v roce 2003. V struktuře importu služeb v oblasti osobní přepravy převažuje letecká doprava – 99,4% v roce 2006 (87,4% v roce 2003), na železniční dopravu zase připadá 5,6% (12,6%). Graf Struktura importu služeb v oblasti osobní přepravy podle druhů dopravních prostředků r. 2006

r. 2003





Zdroj: CB RF

Výdaje na import služeb v oblasti přepravy nákladů nejsou velké: 8% všech plateb za dopravní služby v roce 2006. Ve struktuře nákladních přeprav dominuje železniční doprava: více než 97% výdajů ve sledovaných letech. V roce 2006 výdaje v položce „pomocné a dodatečné dopravních služby“ činily 7,5 mil. USD, neboli 25%

celkových plateb v importu dopravních služeb (v roce 2003 příslušné

ukazatele byly 3,3 mil. USD a 39,2%).

Cestovní ruch Obrat služeb v této položce činil v roce 2006 283,6 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 81,1%. Tabulka 26 Vzájemný obchod v oblasti cestování (tis. USD)

Obrat Export RF Import RF Saldo Zdroj: CB RF.

2003

2004

2005

2006

156541 17817 138724 -120907

265184 24935 240249 -215314

267510 25952 241558 -215605

283577 34161 249416 -215255

Tempo růstu, 2003 = 100 181,1 191,7 179,8

51 V důsledku větších objemů importních operací vykazuje tento segment obchodu se službami stálé záporné saldo (215,2 mil. USD v roce 2006 a 120,9 mil. USD v roce 2003). Export služeb v položce „cestovní ruch“ činil 34,2 mil. USD a v průběhu sledovaných let stoupl o 16,4 mil.USD (růst o 91,7%). Tabulka 27 Dynamika růstu v oblasti cestování podle účelu cesty (tis. USD)

Obchodní Osobní

2003

2004

2005

2006

10851 6966

13800 11135

15272 10680

18878 15283

Tempo růstu, 2003 = 100 174,0 219,4

Zdroj: CB RF

Ve struktuře exportních operací souvisejících s cestováním připadlo nejvíce příjmů na obchodní cesty (60,9% v roce 2003 a 55,3% v roce 2006). Příjmy v této položce činily 18,0 mil. USD v roce 2006 a ve sledovaném období stouply o 74,0%. Příjmy v položce „osobní cesty“ se zvýšily o 119,4%. Import služeb mezinárodní turistiky činil v roce 2006 249,4 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 110,7 mil. USD (o 79,8%). Tabulka 28 Dynamika importu služeb v oblasti cestování podle účelu cesty (tis. USD)

Obchodní Osobní

2003

2004

2005

2006

27100 111624

32230 208019

32502 209055

32410 217005

Тempo růstu, 2003 = 100 119,6 194,4

Zdroj: CB RF.

Největší část výdajů v importu služeb v položce „cestovní ruch připadá na osobní cesty ruských občanů do České republiky (soukromé a podnikané v rámci organizovaných zájezdů). Jejich podíl činil v roce 2006 87% (růst výdajů o 94,4% oproti roku 2003). Počet zájezdů ruských občanů do České republiky dosáhl v roce 2006 ukazatele 200 tisíc a oproti roku 2004 se zvýšil o 26,6%. V tomto ohledu zůstává ČR pozadu za takovými státy EU jako Finsko (2294 tis. cest v roce 2006), Estonsko (1254 tis.), Polsko (848 tis.), Litva (836 tis.), Německo (739 tis.), Itálie (364 tis.), Španělsko (308 tis.), Francie (279 tis.), Řecko (256 tis.),

52 Velká Británie (215 tis.) a Bulharsko (209 tis.). Podle počtu zájezdů ruských občanů je Česká republika na 16. místě mezi zeměmi vzdáleného zahraničí a její podíl činí 1,3%. Tabulka 29 Počet zájezdů ruských občanů do České republiky podle druhů cest (tis. cest) 2004

158 24 105 22 7

Počet Zájezdy celkem z toho Služební Turistika Soukromé Obsluhující personál1) 1)

2005 Podíl % 100,0

2006

183

Podíl % 100,0

15,2 66,4 14,0

24 125 26

4,4

8

Počet

200

Podíl % 100,0

13,1 68,3 14,2

25 136 29

12,5 68,0 14,5

4,4

10

5,0

Počet

Řidiči autodopravních prostředků a posádky námořních, říčních a leteckých lodí, čety železničních služeb.

Zdroj: Rosstat

V celkovém počtu cest do České republiky připadal největší podíl na organizované turistické zájezdy – 68% v roce 2006 (66,4% v roce 2002) a také osobní cesty – 14,5% (14%). Po nich následovaly služební cesty – 12,5% (15,2%) a obsluhující personál – 5% (4,4%). Oproti roku 2004 se zvýšil podíl organizované turistiky a současně se poněkud snížil podíl služebních cest. Průměrné výdaje Rusů na jeden pobyt v České republice činily v roce 2006 1247 USD a 1520 USD v roce 2004, tedy méně než výdaje na pobyt v Itálii – obdobně 1609 USD a 1718 USD, Francii – 2137 a 2030 USD, Velkou Británii – 2439 a 2539 USD, ale poněkud více než výdaje na pobyt v Bulharsku – 1197 a 1464 USD.

Stavebnictví Obrat stavebních služeb činil v roce 2006 118,9 mil. USD a 2,5x překročil úroveň roku 2003. Deficit z operací v daném sektoru obchodu se službami činil 39,7 mil.USD v roce 2006 oproti 8,4 mil. USD v roce 2003. Objem prací provedených ruskými stavebními firmami na základě smluv s objednateli z České republiky dosáhl v roce 2006 39,6 mil. USD, zatímco v roce 2003 činil 19,9 mil. USD. Import stavebních služeb se zvýšil na 72,3 mil. USD oproti 28,3 mil. USD v roce 2003.

53 Jiné podnikatelské služby Položka „jiné podnikatelské služby“ je významnou a diverzifikovanou položkou ve vzájemném obchodu Ruska a České republiky. Ke kategorii jiné podnikatelské služby patří operativní leasing a také podnikatelské, profesionální a technické služby. Obrat těchto operací v roce 2006 přesáhl 74,4 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl o 120%. Záporné saldo činilo 6,9 mil. USD. Export jiných podnikatelských služeb v roce 2006 činil 33,8 mil. USD, v roce 2003 – 13,5 mil. USD. Tabulka 30 Struktura exportu podnikatelských, profesionálních a technických služeb (tis. USD)

Celkem Právnické služby Služby v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění Poradenské a PR služby Reklama, marketing, průzkum veřejného mínění Služby v oblasti výzkumu a vývoje Stavitelské, inženýrské, technické služby Služby v oblasti zemědělství, těžebního a zpracovatelského průmyslu Jiné

2003

2004

2005

2006

13428 260

17765 420

34213 488

33519 525

Tempo růstu, 2003 = 100 249,6 201,9

76 300

317 601

524 9455

528 4783

694,7 15,9 x

3431 1543 3799

5291 1363 2948

7474 745 2134

9767 952 6132

184,6 61,7 161,4

0 4020

907 5918

6878 6514

1603 9229

176,7* 29,6

* 2004 = 100. Zdroj: CB RF.

Ve struktuře exportu jiných podnikatelských služeb připadalo v posledních letech 99% na podnikatelské, profesionální a technické služby. Export v této položce dosáhl v roce 2006 33,5 mil. USD, v roce 2003 – 13,4 mil. USD (růst o 149,6%). Nejvýznamnější objemy operací připadaly na reklamu a marketing. Export v sledovaných letech stoupl z 3,4 mil. USD na 9,8 mil. USD, a jeho podíl na celkových příjmech z prodeje podnikatelských, profesionálních a technických služeb se zvýšil z 23% na 29%. Export služeb v oblasti stavitelství, inženýrských služeb a technických služeb činil v roce 2006 6,1 mil. USD (růst o 61,4%), a jejich podíl se v celé této skupině snížil z 28% na 18%. Největší nárůst je zaznamenán v poradenských službách, z jejichž realizace se zvýšily příjmy 15,9x a jejichž podíl se zvýšil z 2% na 14%. Operace nezařazené do jednotlivých položek obchodu se službami (jiné služby), zabezpečily v roce 2006 9,2 mil. USD exportních výnosů (růst o 129,6%), neboli 27,5% úhrnného ukazatele pro celou skupinu podnikatelských, profesionálních a technických služeb.

54 Import jiných podnikatelských služeb se v roce 2006 rovnal 40,7 mil. USD, v roce 2003 – 20,3 mil. USD. Největší podíl na tomto segmentu služeb (99%), stejně jako v exportu, měly podnikatelské, profesionální a technické služby. Tabulka 31 Struktura importu podnikatelských, profesionálních a technických služeb (tis. USD)

Celkem Právnické služby Služby v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění Poradenské a PR služby Reklama, marketing, průzkum veřejného mínění Služby v oblasti výzkumu a vývoje Stavitelské, inženýrské, technické služby Služby v oblasti zemědělství, těžebního a zpracovatelského průmyslu Jiné

2003

2004

2005

2006.

20130 4

87994 165

31495 541

40518 1176

Tempo růstu, 2003 = 100 201,3 294x

222 631

4497 1810

8185 2559

5922 6411

27x 10x

2523

4772

3873

2695

106,8

106

395

704

341

321,7

9662

68386

8512

17350

179

0 6980

0 7970

24 7096

8 6614

33,3* 94,8

* 2005 = 100. Zdroj: CB RF.

Import podnikatelských, profesionálních a technických služeb činil v roce 2006 40,5 mil. USD a oproti roku 2003 stoupl více než 2x. Vysoké tempo růstu je zaznamenáno v oblasti právnických služeb; služeb v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění; poradenských a PR služeb a služeb v oblasti výzkumu a vývoje. Klíčovou položku v importu dané skupiny služeb tvoří služby v oblasti stavitelství, inženýrských a technických služeb. Na ně připadalo v roce 2006 téměř 43% všech výdajů. Na reklamu, marketing a průzkum veřejného mínění připadalo ve sledovaných letech až 12,5% importu podnikatelských, profesionálních a technických služeb. Významnou položkou zůstávají také „jiné služby“. Jejich podíl dosahoval v různých letech 22 až 35%.

4.3. Význam České republiky jako partnera RF v oblasti obchodu se službami Přes značný růst vzájemného obchodu se službami mezi Českou republikou a Ruskou federací v tomto desetiletí je podíl České republiky na celkovém objemu ruských zahraničně obchodních operací se službami zatím velmi malý. V celkovém obratu služeb činil v roce 2006

55 0,8%, v exportu 0,5% (36. místo), v importu 1,0% (21. místo). Podíl České republiky na celkové výměně služeb mezi Ruskem a zeměmi EU-25 dosahoval v roce 2006 2% obratu, 1,4% exportu a 2,5% importu služeb. Pevnější pozice v celkovém ruském exportu služeb do zemí EU-25 má Česká republika v osobní dopravě (2,4% v roce 2006), v položce „obchodní cesty“ (1,8%), ve stavebnictví (3,6%) a v počítačových službách (5,6%). V celkovém ruském importu služeb z EU-25 je Česká republika zaměřena na prodej služeb v oblasti osobní dopravy (3,8% úhrnu EU v roce 2006), na poskytování cestovních (3,2%, zvláště turistických), telekomunikačních (2,9%) a stavebních služeb (4,8%), služeb životního pojištění (17%), počítačových služeb (4,1%), služeb v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění (6,0%), kulturních a rekreačních služeb (6,4%). Tabulka 32 Podíl České republiky na ruském obchodu se službami se zeměmi EU (EU=100%) Česká republika, celkem z toho: Doprava Osobní doprava Nákladní doprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Vodní doprava Osobní doprava Nákladní doprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Letecká doprava Osobní doprava Nákladní doprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Jiné druhy dopravy Osobní doprava Nákladní doprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Železniční doprava Osobní doprava Nákladní doprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Automobilová doprava Osobní doprava Nákladní doprava Pomocné a dodatečné dopravní služby Cestování Obchodní cesty Osobní cesty Služby spojů Poštovní a kurýrské služby Telekomunikační služby Stavebnické služby Pojišťovací služby Životní pojištění Pojištění zahraničně obchodních nákladů Jiné druhy přímého pojištění

Export 1,4

Import 2,5

1,1 2,4 0,2 0,8 0,2 0,0 0,0 0,4 1,8 2,4 0,2 2,0 0,6 2,0 0,6 0,4 0,8 3,0 1,2 0,1 0,5 0,5 0,2 0,7 1,2 1,8 0,9 1,2 0,7 1,2 3,6 0,5 0,1 0,0 0,3

2,1 3,8 1,9 1,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5 3,8 0,1 1,3 2,4 3,7 3,3 1,3 3,8 3,9 5,4 2,2 0,3 0,2 0,1 0,3 3,2 2,7 3,3 2,9 0,3 2,9 4,8 0,7 17,0 0,0 2,6

56 Připojištění Vedlejší pojišťovací služby Finanční služby Služby výpočetní techniky a informační služby Služby výpočetní techniky Informační služby Royalty a licenční poplatky Jiné podnikatelské služby Operační leasing Podnikatelské, profesionální a technické služby Právnické služby Služby v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění Poradenské služby a služby v oblasti public relations Reklama, marketing, průzkum veřejného mínění Služby v oblasti výzkumu a vývoje Služby v oblasti stavitelství, inženýrské služby a služby v technických oblastech Služby v oblasti zemědělství, těžebního a zpracovatelského průmyslu Jiné Kulturní a rekreační služby Audiovizuální a s nimi související služby Kulturní a rekreační služby, služby v oblasti organizace sportovních akcí, služby pedagogů a zdravotníků

Export 1,1 0,1 0,2 5,2 5,6 1,0 0,9 1,0 0,3 1,0 0,5 0,5 1,1 0,8 1,1

Import 0,6 0,4 0,2 3,4 4,1 0,6 2,5 0,9 0,0 1,0 0,8 6,0 0,8 0,3 0,4

1,2 1,4 1,5 0,2 0,2

1,8 0,0 1,1 1,0 0,2

0,2

6,4

Zdroj: CB RF.

4.4. Perspektivy importu českých služeb do Ruska Podle názoru mnoha ruských expertů bude tempo ekonomického růstu Ruské federace v dohledné době činit 5 až 7% ročně. K udržení tohoto tempa je potřebný příslušný vývoj zahraničně ekonomických styků Ruska. Vedoucí postavení ve struktuře ruského importu služeb bude udržovat položka „cestování“, především turistika. Podle řady odhadů přesáhne do roku 2020 roční tempo růstu počtu ruských rezidentů navštěvujících země vzdáleného zahraničí 6%. Avšak podíl výjezdové turistiky na celkovém objemu importu bude postupně klesat vzhledem k rychlému růstu importu dalších služeb. Hlavní proud ruských turistů zamíří stejně jako dříve do zemí, v nichž platí bezvízový nebo zjednodušený vízový režim, a také do zemí se stlačeným kurzem místní měny. Z toho vyplývá, že evropské země, mimo jiné Česká republika, sotva mohou počítat s prudkým růstem počtu ruských turistů. Je zde však perspektiva růstu obchodních cest úměrně rozvoji dvoustranných ekonomických vztahů a také perspektiva zvýšení počtu ruských občanů přijíždějících do ČR za vzděláním, a to za předpokladu zabezpečení příslušné reklamy a zachování konkurenceschopných podmínek. Česká republika by měla aktivněji podporovat mobilitu v oblastech vzdělání a vědy, protože v ruském rozpočtu se počítá s přidělováním značných grantů univerzitám a výzkumným centrům za účelem organizace zahraničních stáží, konferencí, seminářů atd. Kromě toho se značné částky přidělují na účely studia nejnovějších zahraničních zkušeností v oblasti podnikání

57 a státního řízení pomocí seznamovacích cest a stáží. Podle některých informací však mají ruské organizace v mnoha případech potíže s účelným vynaložením státem přidělených prostředků na mezinárodní činnost ve vědě a vzdělávání. Přes očekávaný nárůst dovozu zboží do RF bude tempo zvýšení celkového importu dopravních služeb relativně malé, protože ruská vláda vynakládá v současné době značné úsilí na přeorientování nákladní dopravy a rozvoj dopravní infrastruktury včetně výstavby potrubí, přístavů, letišť, pro zvýšení počtu vlastních lodí a letadel. Proto pro perspektivy importu dopravních služeb z České republiky bude rozhodující především oboustranný proud leteckých cestujících, který je závislý na počtu letů, a také železniční a automobilová nákladní přeprava. Ve sféře stavebních služeb mohou české společnosti počítat se získáním ruských objednávek na výstavbu objektů infrastruktury v oblasti dopravy a obchodu a také průmyslových podniků, zakládaných zahraničními investory, především ze zemí EU. Oblast výstavby obytných domů pro více rodin a objektů bytového a komunálního hospodářství včetně objektů zásobování elektrickou energií, plynem a vodou zůstane téměř úplně pod kontrolou ruských společností, zejména s ohledem na monopolní postavení firem operujících na ruském trhu, a to i přes vstup RF do WTO. Nicméně existující plány na reorganizaci Ruské akciové společnosti Jednotného energetického systému (RAO JES) počítají s prodejem akcií generujících společností, tj. tepelných elektráren. Pro zahraniční investory, mimo jiné i české, to otevírá určité perspektivy v oblasti rozvoje ruské elektroenergetiky včetně výstavby nových energetických bloků a elektráren. Pro české investory a stavební firmy vzniká v Rusku dost široké pole působnosti také v souvislosti s prudkým rozvojem zahraničních velkoobchodních a maloobchodních řetězců a podniků na technickou obsluhu a opravy technicky náročných zahraničních výrobků. Mezi dalšími službami mohou i nadále budit největší zájem českých společností takové druhy podnikatelských, profesionálních a technických služeb jako stavitelské, inženýrské služby a služby v technických oblastech, poradenské služby, reklama a marketing, služby v oblasti auditu, účetnictví a optimalizace zdanění. Přitom je třeba mít na zřeteli, že právě import podnikatelských, profesionálních a technických služeb se v Rusku v poslední době rozvíjí nejrychleji. Naopak perspektivy růstu importu počítačových a informačních služeb, mimo jiné z České republiky, se nám jeví jako nepříliš slibné, a to vzhledem ke značnému potenciálu Ruska v této sféře. Kromě toho absence velkých bank a pojišťoven v ČR objektivně snižuje zájem ruských společností o import finančních a pojišťovacích služeb z České republiky.

58

5. Podmínky přístupu na ruský trh služeb v souvislosti s připojením k WTO 5.1. Ruské závazky v rámci Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS) Nehmotná povaha služeb a specifika jejich dodání mají příslušný vliv také na liberalizaci obchodu se službami v rámci GATS. Účastníci si zde navzájem přiznávají režim nejvyšších výhod a také národní režim a ve svých závazcích vycházejí „z opaku“: výměna služeb se pokládá za úplně liberalizovanou až na výjimky, které každá země uvede na seznamu specifických omezení buď jako horizontální, vztahující se na všechny druhy služeb, anebo sektorový – pro jednotlivé druhy služeb zvlášť. Tato specifická omezení tedy buď ovlivňují přístup zahraničních dodavatelů služeb na místní trh (např. kvóty a zákazy), anebo pro ně omezují národní režim při dodávkách služeb podle variant přítomnosti (omezení sfér podnikání, investování, pohybu, kvalifikační požadavky atd.). Celkem vzato, tato opatření nakonec buď zdražují a komplikují dodávání služeb zahraničními dodavateli, anebo je zlevňují a usnadňují pro dodavatele domácí. Hlavními příjemci výhod GATS v Rusku budou zřejmě domácí spotřebitelé, a to díky rozšíření nabídky, zvýšení kvality a případnému zlevnění služeb po otevření ruského vnitřního trhu mezinárodní konkurenci. Domácí dodavatelé služeb získají pro sebe transparentní a komplexní právní prostředí. Není vyloučeno, že GATS také přispěje ke zkvalitnění zahraničních investic do Ruska a k investování do vědecky náročných odvětví. Při svém připojení ke GATS si Rusko vyjednalo podmínky vcelku srovnatelné s těmi, které platí pro jeho hlavní obchodní partnery. Avšak vzhledem k tomu, že domácí sféra služeb v mnoha jejích složkách zatím nevyšla ze stavu „rodícího se průmyslu“ (infant industry) a organizačně právní báze operací v této sféře není ještě dokonalá, v ruské nabídce služeb byla zakotvena také závažná sebeobranná opatření: ze 125 sektorů služeb pouze 30 zůstává otevřeno pro mezinárodní konkurenci, v 39 sektorech může Rusko nevpustit na svůj trh zahraniční dodavatele a v 86 sektorech na ně může klást různé specifické požadavky. Ve svých „horizontálních“ omezeních zakotvilo Rusko neudělení jakýchkoliv státních subvencí nebo kompenzací udělovaných domácím společnostem zahraničním dodavatelům služeb a omezilo také právo na obchody s půdou a na privatizaci, zachovalo v této sféře instituty státního monopolu nebo výhradních práv, vyhradilo si právo na zavedení kvalifikačních požadavků pro zahraniční dodavatele a zavřelo domácí trh služeb pro zahraniční neziskové organizace. Při uplatnění režimu nejvyšších výhod byly vyhrazeny výjimky pro režim ochrany investic, dopravy, pohybu fyzických osob, přeshraničního televizního vysílání a filmové koprodukce. Vzhledem k obavám ruských bankéřů a pojišťovatelů a jejich usilovnému lobbování

59 v bloku finančních služeb bylo „horizontálně“ v Ruské federaci zakotveno založení zahraničních finančních podniků pouze v určitých právních formách, prostřednictvím licencování, a případné omezení seznamu jim povolených operací. Více než v 50 sektorech (podsektorech) nepřevzala RF na sebe závazek připuštění zahraničních dodavatelů služeb na ruský trh v jakékoliv formě. Jejich operace ve stavu fyzických osob jsou omezeny na ojedinělé případy (vyjma 7 sektorů). Komerční přítomnost je zpravidla povolena jen ve formě právnických osob, zatímco liberální režim je stanoven především pro přeshraniční obchodní operace. Mezi konkrétní specifická omezení patří povinné licencování činnosti, kvóty na využití zahraničního personálu (v auditu maximálně 25%), vlastnění akcií (cestovní kanceláře – maximálně 49%), délka praxe v oboru (pojištění). V řadě případů vedoucím, účetním nebo zakladatelem zahraniční firmy může být pouze občan Ruské federace. Existují také minimální limity výše kapitálu mateřských společností dodavatelů služeb (pojištění). Řada omezení je nakonec limitována časově (cestovní ruch). Jenom občané RF mohou pracovat v cestovních kancelářích jako průvodci. V telekomunikacích je prolongován monopol Rostelekomu v okruhu operací, které jsou této společnosti vyhrazeny, a společné podniky, ve kterých majoritní podíl patří zahraniční straně, nemají právo zakládat televizní společnosti, jejichž vysílání pokrývá více než polovinu obyvatel nebo území Ruské federace.

5.2. Důsledky připojení k WTO pro ruský trh služeb V konkrétních podmínkách Ruska se tato sféra jeví jako klasický příklad toho, jak může spotřebitel vytěžit výhodu z připojení k WTO, i kdyby přitom domácí dodavatel leccos ztratil. Přinejmenším otevření (částečné) ruského trhu služeb jistě zpestří jejich sortiment a způsoby jejich poskytování a také donutí dodavatele bojovat o klienty a ne se honosit svou převahou nad nimi, přežívající z doby totálního deficitu. Příchod zahraničních dodavatelů služeb postupně obohatí a zkvalitní trh podnikatelských služeb (právnické služby, audit, účetnictví, nájem, nemovitosti, reklama, marketing, poradenství, technické zkoušky a analýza, design, překlady, komerční spoje apod.). Podle některých odhadů už v roce 2000 ovládali zahraniční dodavatelé služeb polovinu ruského trhu marketingu a poradenství, aniž by to vzbuzovalo jakýkoliv protest. S postupem zvyšování kvalifikace domácích kádrů lze v této oblasti předpovídat zachování rozdělení ruského trhu mezi nimi a zahraničními dodavateli služeb v poměru 50:50. Specifickou roli v tom jistě bude hrát také skutečnost, že jsou-li zahraniční právníci, finančníci a manažeři s to porozumět „liteře“ ruských zákonů, pak jen rodilí ruští občané, mající přístup k vládním strukturám, se vyznají v jejich dost svérázném právním uplatnění. Pokud jde o export

60 těchto služeb, ten je zatím omezen hlavně na obsluhování společných podniků se zahraniční účastí. V neevidované části sektoru probíhá také dalekosáhlý přechod ruských odborníků do zahraničních podniků, svou povahou podobný „odlivu mozků“ z vědy. Svou roli zde budou mít také specifické klauzule stanov cizinců po připojení Ruska ke GATS (práce advokátů pouze přes advokátní kancelář nebo advokátní komoru, povinné schválení auditorské zprávy licencovaným ruským auditorem, zákaz vedlejší činnosti pro auditorské kanceláře apod.). V Rusku by se také dal očekávat aktivní rozvoj zahraničních maloobchodních řetězců. Působí zde už Metro, Auchan, Ramstor, IKEA, Ava Real, Careffour, Patterson, Spar a další řetězce, které se dynamicky šíří i na periférii a tyto předčí ruské Seďmoj kontinent a Kvartal, nemluvě už o Pjaťoročce, Kopejce nebo Utkonosu. Tato situace byla komentována v dopise Obchodní a průmyslové komory Ruské federace na Ministerstvo ekonomického rozvoje a obchodu takto: „Někdo se obává expanze zahraničního kapitálů a žádá vládu o ochranu. Jiní se domnívají, že ruský trh obchodních služeb je obrovský a že je tam místo pro všechny. Avšak o tom, že spotřebitelé vytěží z takové expanze výhodu, není pochyb.“ Opravdu, obchodní rozpětí v Metru je 2% až 5% proti 8% v ruském velkoobchodu a 12-15% v malých a středních prodejnách. Avšak maloobchodní ceny v těchto zahraničních řetězcích zatím vůbec nejsou nižší než v domácích (až na Metro). Ty také „pohlcují“ případné účinky levnějšího importu (aniž by se o ně rozdělily se spotřebiteli) a fakticky prostřednictvím svých distribuční vazeb tento import podporují. Omezení v obchodu uvnitř země není mnoho (kromě povolení na obchod od místních úřadů), avšak k vytvoření vlastních ruských maloobchodních řetězců v cizině zatím nedochází a existující malé firmy (jako Ivan da Marja v SRN a Belgii) obsluhují převážně sovětskou diasporu. Ve sféře dopravy je domácí trh ve značné míře uzavřen ruskými klauzulemi v GATS a v řadě dopravních služeb RF vůbec nepřevzala na sebe závazky liberalizace (až na některé přístavní služby, námořní agentskou a speditérskou činnost a částečně odbavení nákladů). To přenechává domácí trh místním dodavatelům, což jim v situaci nepřítomnosti v Rusku rozsáhlého námořního přístavního loďstva a nákladního letectva umožňuje vydělávat na tranzitu. Pro tyto účely hodlá dceřina společnost RŽD (Ruské železnice) Transkontejner zvětšit svůj park na 23 tis. plošin a 48 tis. kontejnerů a Volga-Dněpr se chystá provozovat velkokapacitní letadla Ruslan. Kromě jednotlivých společných podniků znaky podstatnějšího pronikání zahraničních dodavatelů služeb na ruský stavební trh nejsou. Dokonce ve velkých městských aglomeracích působí tito jako subdodavatelé zboží a služeb. Různými způsoby je pro ně uzavřena také oblast výstavby infrastruktury (vyjma přístavy a letiště). To dává šanci využití GATS hlavně pro export

61 ruských stavebních služeb, především při výstavbě plynovodů a ropovodů (Rosněfťzarubežstroj aj.). Jedinečné zkušenosti v bezešvém kladením potrubí a sdělovacích kabelů pod řekami, silnicemi a budovami má firma Vis-Mos. Avšak pro dalekosáhlé proniknutí na světové trhy investiční výstavby vyžaduje tento sektor domácího podnikání státní podporu, jakou někdy zabezpečoval Státní výbor pro ekonomické styky v SSSR. Ve sféře informatiky a telekomunikací je zahraniční kapitál v Rusku zastoupen už dost široce, přičemž v klauzulích GATS jsou zakotveny i mnohé monopolní funkce Rostelekomu. Operátoři ruských spojů, mimo jiné mobilní, aktivně pronikají na světový trh (a uspěli by v tom více, kdyby Roskosmos odvolal svou komerční rentu z projektu Galileo-Glonass). Jako nejperspektivnější se tu však jeví domácí trh programových produktů, na němž pozorujeme každoroční růst obratu prodeje. To udržuje kádry programátorů v Rusku a nechává pro domácí operátory dostatečný prostor i při konkurenci s firmou Microsoft. Na konci roku 2006 dosáhl počet účastníků mobilních sítí v Rusku 154,5 mil. lidí a počet uživatelů Internetu překročil 25 mil.; také v rámci Národního projektu v oblasti vzdělání se k Internetu měsíčně připojí 300 až 500 škol. Je zřejmé, že po zavedení pořádku ve sféře ochrany intelektuálního vlastnictví získá ruská informatika v rámci GATS dost široké možnosti jak doma, tak v zahraničí. Podle odhadu některých znalců činily příjmy z exportu software v roce 2006 na 1,31 mld. USD, v roce 2007 dosáhnou 1,74 mld. USD a v perspektivě se tento prodej může vyrovnat s exportem zbraní a speciální techniky. Nejostřeji se Rusku diskutovalo a diskutuje o finančních službách (banky, pojištění). Organizovanému lobby bank a pojišťovatelů tvrdícímu, že tato ještě neúplně rozvinutá odvětví potřebují ochranu před vnější expanzí, odporují odhady, podle nichž je taková expanze jenom výhodná pro ruské spotřebitele. „Nejsou tu hodnoty, které je třeba hájit před mezinárodní konkurencí." - psal bývalý místopředseda Centrální banky RF O. Vjugin – "Ani sociální motivace ochrany tu není. Připuštění zahraničních společností na ruský pojišťovací trh sotva ohrozí finanční systém země. Ruská rizika se z objektivních důvodů většinou připojišťují v zahraničí a značná část pojistných rezerv je rozmístěna v zahraničních aktivech, tj. vyváží se v podstatě do ciziny. Začnou-li zahraniční pojišťovny dělat totéž, co se na tom změní? Samozřejmě kromě toho, že se na tom trhu objeví kvalitnější a rozmanitější služby.“ Podobné stanovisko zaujala ve svém programu přípravy na vstup do WTO vláda Tatarstánu, která k tomu dodává, že to navíc umožní snížit ceny finančních služeb. V tomto sporu má každá strana svou pravdu. Co do počtu bankovních institucí je Rusko třetí ve světě, i když tolik jich vůbec není zapotřebí, protože z téměř 1300 bank pouze 200 plní jim příslušející funkce a ostatní lze označit za „kapesné“, kaptivní banky nebo „korporativní

62 finanční instituce“ úřadující s diskontem v zájmu svých majitelů. Všeruskou síť poboček má jenom Sberbank, po něm podle tohoto ukazatele následuje Rosbank má již 40x méně takových poboček. Pouze na 10 největších bank připadá 30-50% úvěrového portfolia, avšak to nejsou „dlouhé“ investiční peníze, jde jen o financování obratových prostředků. Drobné banky poskytují jen 0,1% úvěrů z jejich celkové částky, střední regionální – 0,3%. Konečně růst úspor obyvatel uložených v bankách neznamená důvěru k nim – banky akumulují jen třetinu všech úspor obyvatelstva a neplní tedy funkci mobilizace volných prostředku v zemi ani přenosu těchto prostředků do výrobního sektoru. Velké ruské korporace dokonce dávají přednost úvěrování v zahraničí, mimo jiné prostřednictvím obligačních půjček. A proto než by se ruské bankovní pole mohlo stát objektem vnější expanze, musí být napřed restrukturalizováno. Zahraniční banky nikdy nevyužily pro ně stanovené kvóty přítomnosti na ruském trhu a obsluhovaly hlavně zahraniční klienty a jejich export do Ruska (i když v průběhu posledního roku či roku a půl se jejich činnost značně aktivizovala, zvláště v maloobchodním segmentu). Mnohé ruské banky hledající strategické partnery nakonec jen vítají jejich investice do vlastního kapitálu. Nicméně v ruské nabídce v GATS jsou zachována omezení podílu cizích bank na celkovém bankovním kapitálu, zákaz na jejich „přítomnost“ v podobě poboček a na některé druhy operací a omezení jejich forem, což uspokojuje asociace ruských bank.2 V exportních operacích v zahraničí působí na 20 ruských bank obsluhujících především ruské společnosti pravidelně narážející na stále tvrdší omezení okruhu a forem jejich operací. Je zřejmé, že GATS jim přinese výhody. Také na ruském pojišťovacím trhu je příliš mnoho hráčů. Zde v roce 2006 působilo 918 pojišťoven včetně 53 dceřiných zahraničních společností (těm posledním patří 4,5% úhrnného základního kapitálu všech pojišťoven v RF při povolené normě 25%). Celkový objem pojistné prémie z let 2003-2006 stoupal o 22-25% ročně, ale ruský pojišťovací trh je zatím 65x menší než americký a řada druhů pojištění tu vůbec není vyvinutá. Proto jsou v ruské nabídce v GATS zachována omezení týkající se podílu zahraničních investorů na kapitálu (49%), personálu ruských pojišťoven a druhů pojištění a je zavedena chronologická stupnice, takže např. teprve po 4 letech od vstupu Ruska do WTO budou moci zahraniční pojišťovatelé obsluhovat ruskou vnitřní přepravu a teprve po 9 letech zakládat pobočky pro životní druhy pojištění (kromě pojištění státních nákupů a povinného pojištění vyjma automobilové).

2

Asociace ruských bank ve svém programovém dokumentu Národní bankovní systém Ruska 2010-2020 navrhla, aby byla v rámci jednání o vstupu RF do WTO stanovena maximální účast zahraničního kapitálu na aktivech a kapitálu v ruském bankovnictví na úrovni 20% do roku 2010 a 30% do roku 2020.

63 Všeruský svaz pojišťovatelů (VSP) přišel s návrhem úprav Zákona o organizaci pojišťovací činnosti v Ruské federaci. Řada těchto úprav sahá dále než ustanovení v ruské nabídce (např. desetiletá praxe zahraničních pojišťovatelů doma před investováním v Rusku oproti 5-8leté v nabídce, účast na životním pojištění v Rusku po 10, nikoliv po 9 letech apod.). Skutečným účelem těchto úprav je značné omezení práv poboček zahraničních společností v Ruské federaci. Podle tohoto dokumentu budou muset mít zahraniční pojišťovatelé pro vstup na ruský trh minimálně 2 mld. rublů vlastních prostředků a ročně vybírat nejméně 200 mld. rublů pojistné prémie. Kromě toho mohou v zemi působit nejvíce tři pobočky jedné společnosti. Účastníci trhu mají za to, že tyto požadavky přispějí k upevnění pozic domácího pojišťovacího podnikání před vstupem v platnost pravidel GATS o liberalizaci trhu pro zahraniční pojišťovatele.3 Avšak v každém případě všechny zákonodárné inovace bude třeba sladit s požadavky GATS a se závazky Ruska v ní. Tendence dalšího vývoje finančního sektoru RF se dají posoudit na základě prohlášení ruského prezidenta V. V. Putina, který poznamenal, že „domácí bankovní systém dnes nezvládá zvýšenou poptávku po finančních úvěrových službách, přičemž investiční projekty realizované v různých sektorech ekonomiky nevyžadují „horké“, ale dlouhodobé, levné a velké úvěry. Ty však častěji poskytují nikoliv ruské, ale zahraniční banky, jejichž podíl na objemu úvěrování nefinančního sektoru činí 40%.“ Tato slova lze aplikovat také na pojištění, kde je dnes zkracování na právech ruských klientů div ne normou. Je zřejmé, že tyto sféry v Rusku musejí projít procesem konsolidace, ozdravení a návratu důvěry klientů, k čemuž může docela dobře přispět GATS.

3

„Hlavním účelem úprav je vyvážení podmínek přítomnosti na trhu jak dceřiných společností zahraničních pojišťovatelů, tak budoucích poboček s tím, aby všichni nezávisle na zvolené právní formě měli stejné konkurenční podmínky“ – prohlásil prezident Národní pojišťovací skupiny Ju. Rešetnjak. Ostatně podmínky získání licence ruskými pojišťovateli jsou mnohem jednodušší. Podle platných zákonů k tomu, aby se společnost s ruskými akcionáři mohla stát pojišťovnou, musí mít základní jmění ve výší minimálně 30 mil. rublů. Zahraniční pojišťovatelé nejsou s touto iniciativou VSP spokojeni. Náměstek generálního ředitele dceřiného podniku pojišťovny Zürich S. Savosin říká: „Kdybychom zkusili aplikovat požadavky uvedené v návrhu na pojišťovatele, kteří již působí na mezinárodním trhu, počet společností, které těmto požadavkům plně vyhovují, by se zredukoval na jakési až nepřístojné minimum. Kromě toho návrh obsahuje technické nepřesnosti: např. požadavek absolutní záruky společnosti za závazky pobočky není ze své podstaty zcela korektní, protože bankrot pobočky není možný.“

Zahraniční obchod RF se službami Podmínky vstupu na ruský trh služeb v souvislosti se vstupem do WTO

Recommend Documents