Univerzita Palackého v Olomouci Filozofická fakulta Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
Firemní školky – podpora vstupu na trh práce Company Nursery Schools – The Support of Entry into the Labour Market Bakalářská diplomová práce
Petra Blažková
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Fafejta, Ph.D.
Olomouc 2014
Prohlašuji, že jsem tuto práci vypracovala samostatně a uvedla v ní veškerou literaturu a ostatní zdroje, které jsem použila.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm dne 15. března 2014
………………………………..
OBSAH OBSAH ..................................................................................................... - 3 ÚVOD ....................................................................................................... - 5 1
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................... - 7 1.1
Situace matek na trhu práce po ukončení rodičovské
dovolené.. .............................................................................................. - 7 1.1.1
Slaďování práce a rodiny po návratu matek z rodičovské
dovolené na trhu práce… .................................................................. - 8 1.1.2 1.2
Změny v čerpání rodičovského příspěvku od 1. 1. 2012 . - 12 Problém nedostatku kapacit veřejných mateřských škol
v České republice ............................................................................... - 14 1.2.1
Aktuální systém veřejné služby kolektivní denní péče o děti
předškolního věku……….. ............................................................... - 15 1.2.2
Bariéra – nedostatek zařízení a služeb péče o děti
předškolního věku ............................................................................ - 23 1.2.3 1.3
Jak řeší stát nedostatek mateřských škol? ....................... - 24 Firemní školky ....................................................................... - 28 -
1.3.1
Firemní školky – objasnění termínu ................................ - 29 -
1.3.2
Firemní
školky
–
aktuální
legislativní
možnosti
provozování……………………………………..………………………..- 30 1.3.3
Podmínky provozu zařízení péče o děti předškolního
věku………………………..………………………………………………- 34 1.3.3 2
Firemní školky – výhody i nevýhody................................ - 36 -
PRAKTICKÁ ČÁST ..................................................................... - 39 2.1
Seznam firemních školek v České republice ....................... - 39 -
2.2
Realizace firemních školek ................................................... - 41 -
2.2.1
Rozmístění firemních školek ............................................ - 43 -
2.2.2
Kapacita firemních školek ............................................... - 44 -
2.2.3
Provozní doba firemních školek ...................................... - 44 -
2.2.4
Věkové omezení pro přijetí dětí do firemních školek ....... - 45 -
2.2.5
Kritéria přijímaní dětí do firemních školek ..................... - 45 -
-3-
2.2.6
Finanční
náklady
rodičů
dětí
navštěvujících
firemní
školku……. ....................................................................................... - 46 2.2.7
Vzdělávací program firemních školek ............................. - 46 -
ZÁVĚR………………………………………………………….….-50SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY…….…...-53SEZNAM PŘÍLOH………………………………………………..-56-
-4-
ÚVOD V dnešní době je kladen velký důraz na propojování rodinného a pracovního života. Nová úprava čerpání rodičovského příspěvku, která je platná od 1. ledna 2012, umožňuje současnou návštěvu zařízení péče o děti, jako jsou mateřská škola nebo jesle, a pobírání rodičovského příspěvku. Pro děti do dvou let věku s horní hranicí 46 hodin měsíčně a pro děti, jež dovršily dva roky, tento limit mizí úplně (BOSNIČOVÁ, KOLÁŘOVÁ 2012). Tato část úpravy týkající se umísťování dětí do mateřských škol a současného pobírání rodičovského příspěvku by měla umožnit matkám dřívější návrat do zaměstnání. Ale v dnešní době, kdy je velký nedostatek kapacit ve veřejných mateřských školách, je obtížné, ne-li nemožné, umístit zde dítě před dosažením tří let věku. Což samozřejmě neusnadňuje dřívější návrat matek z rodičovské dovolené. Řada zaměstnavatelů se proto rozhodla pro založení „firemní školky“, tedy podnikového zařízení pečujícího o děti svých zaměstnanců. Firemní školky jsou trendem posledních pár let a mnoho publikací zatím nebylo k této problematice vydáno. Proto jsem se v této práci rozhodla blíže popsat tento typ zařízení pro předškolní děti. Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí – teoretická a praktická část. Teoretická část je rozdělena do tří kapitol. V první kapitole práce se budu věnovat situaci matek v České republice po návratu z rodičovské dovolené na trh práce. Také zde detailněji popíši změny v rodičovském příspěvku, které nastaly 1. 1. 2012. V druhé části teoretické práce se již budu zabývat aktuálním systémem kolektivní denní péče o děti předškolního věku a s tím souvisejícím nedostatkem kapacit veřejných mateřských škol, kterému musí čelit rodiče
-5-
dětí při jejich umísťování do těchto zařízení. Také se zaměřím na postoj státu k nedostatku mateřských škol v České republice. V závěrečné části teoretické práce se již zaměřím na konkrétní popis a bližší seznámení s termínem „firemní školka“, na legislativní možnosti jejich provozování, výhody a nevýhody, které mohou tato zařízení mít, a také na nároky na provoz těchto zařízení. V praktické části bakalářské práce se nejdříve zabývám aktuální situací firemních školek v České republice a konkrétní nabídkou těchto zařízení na našem území. V druhé části praktické práce se zabývám informacemi z již zjištěných konkrétních firemních školek. Popíši jejich rozmístění v rámci České republiky, kapacitu, provozní dobu, věkové omezení pro přijetí dětí do těchto zařízení, kritéria pro přijímání dětí, finanční náklady pro rodiče, ale také vzdělávací program firemních školek. Touto práci se budu snažit blíže seznámit s problematikou firemních školek v České republice, jejichž zřízení by mělo usnadnit matkám návrat z rodičovské dovolené zpět na trh práce.
-6-
1 TEORETICKÁ ČÁST „Problém se špatným uplatněním žen po rodičovské dovolené není dán ani tak jejím tříletým či čtyřletým trváním, ale spíše diskriminací na trhu práce, předsudky, nedostatkem zařízení péče o děti a malou mírou pozitivně flexibilních pracovních úvazků, které umožňují slaďování rodinného a pracovního života. Právě odstraňování diskriminace, dostupnost zařízení a služeb péče o děti a pozitivní flexibilita práce jsou jedněmi ze základních předpokladů
kladně
působící
rodinné
politiky.“
(BOSNIČOVÁ,
KOLÁŘOVÁ 2012, s. 11).
1.1 Situace matek na trhu práce po ukončení rodičovské dovolené „S postupným otevřením trhu práce ženám narostly aspirace mnohých žen na rovnocenné profesní a společenské uplatnění a orientace na materiální blahobyt zase předpokládá plné zapojení práce schopných členů rodiny na trhu práce, v profesi, která vynáší. Tyto změny ovlivňují hierarchii dosavadního hodnotového žebříčku. Hodnota dětí a rodiny se dostala do rozporu s hodnotami jinými – v soudobé společnosti mají totiž lidé stále vyšší požadavky ve smyslu přání využít všech příležitostí, jež jim život nabízí – a tak dominance rodiny v životních plánech lidí postupně oslabuje, a to v situaci značně proměnlivého pracovního trhu. Stále dynamičtější změny pracovního trhu totiž kladou nové požadavky nejen na pracovní výkon v zaměstnání, ale stejně tak na schopnost lidí přizpůsobit se změnám ve vykonávaných činnostech, v kvalifikačních požadavcích, v pracovním režimu a dalších podmínkách práce. S těmito změnami narůstá i nejistota konkrétního pracovního místa, což podněcuje nároky na individuální schopnost pracovní místa opakovaně získávat a udržet si je. V tomto „rizikovém“ kontextu děti pro rodiny na jednu stranu znamenají nenahraditelný emocionální přínos, na druhé straně ale činí dosažení jiných cílů rodičů obtížnější.“ (SIROVÁTKA, HORA 2008, s. 9)
-7-
V této kapitole popíši změny, jaké s sebou přináší návrat žen (matek) vracejících se z rodičovské dovolené zpět do zaměstnání. Dále se budu zabývat změnami v čerpání rodičovského příspěvku, které nastaly 1. ledna 2012.
1.1.1
Slaďování práce a rodiny po návratu matek z rodičovské dovolené na trhu práce
Jak sladit rodinu a práci? Jak se uplatnit v zaměstnání a nepřijít o šanci mít rodinu a děti? Sféra práce, ať už ji můžeme chápat jako zdroj příjmu nebo jako prostor pro seberealizaci, zabírá první místo v žebříčku základních hodnot člověka jen v období před založením vlastní rodiny. Narození dětí způsobuje, že dominující význam sféry práce se oslabuje a na první místo se dostává rodina a děti (SIROVÁTKA, HORA 2008). Vysoká participace žen v České republice na trh práce je podporována také faktory, jakými jsou například potřeba druhého příjmu do domácnosti, nebo také rostoucí snaha žen budovat vlastní pracovní kariéru související s jejich stále vyšší vzdělaností a individualizací životních drah (SIROVÁTKA, HORA 2008). Existuje systém formálních opatření, jakými jsou rodinná politika, politika trhu práce, ale také neformálních opatření, jako je výpomoc prarodičů při zajištění domácnosti, které usnadňují slaďování pracovních a rodinných povinností rodičům dětí. Dostupnost takovýchto opatření ovlivňují strategie rodičů v této oblasti (SIROVÁTKA, HORA 2008). Sirovátka soudí, že dle Castlese je pro ženy žádoucí sladit požadavek účasti v zaměstnání s péčí o děti a že v (post)moderních společnostech se stává normativním předpokladem a osou životních plánů, že mladí lidé chtějí mít
-8-
možnost založit rodinu a současně realizovat svou pracovní dráhu (SIROVÁTKA, HORA 2008). Dle Sirovátky se Kuchařová domnívá, že celkem dlouhá doba přerušení pracovní kariéry (v případě České republiky se jedná o tří až čtyřleté pobírání rodičovského příspěvku) z důvodů péče o dítě a následný návrat do práce, s velkou převahou zaměstnání na plné úvazky, jsou specifikem chování matek v České republice. Tyto okolnosti můžou mít za důsledek ztrátu lidského kapitálu a mohou přispívat ke složitějšímu naplnění profesních ambicí žen a jejich nižšímu platovému ohodnocení (v porovnání s muži či bezdětnými ženami) v době po rodičovské dovolené nebo později v jejich pracovní kariéře (SIROVÁTKA, HORA 2008). Dlouhé přerušení pracovní kariéry, které se při více dětech může prodloužit až na 6-7 let, není pozitivním ukazatelem pro zaměstnavatele. Ženy si samy uvědomují, že takto dlouhé přerušení pracovní kariéry je může v soutěži o pracovní místo znevýhodňovat (ztráta nebo snížené sebevědomí, ztráta jistoty v komunikaci s lidmi), což může vést ke stresu a strachu. Některé z žen proto dobu před ukončením rodičovské dovolené někdy využívají k přípravě na návrat do zaměstnání ve formě různých kurzů (SIROVÁTKA, HORA 2008). V dnešní době existuje spousta firem nabízející různé bezplatné kurzy. Například vzdělávací, nabízející rodičům získat zpět svou kvalifikaci, kterou ztratili po dobu na rodičovské dovolené. Po dobu, kterou je rodič mimo zaměstnání a pracuje například jako účetní, ve státní sféře, atd. se toho určitě spoustu změní a tyto kurzy napomáhají získat zpět potřebnou kvalifikaci. Dále se může jednat o kurzy zaměřující se na přípravu žen – matek na pracovní pohovory, sestavování životopisů a motivačních dopisů, kurzy zaměřené na komunikaci, zvyšování sebevědomí, atd. Spousta projektů
pořádajících
kurzy
zajišťuje
také
podobu
rekvalifikace
profesionální hlídání dětí. Mezi subjekty, které pořádají takovéto projekty či
-9-
kurzy, patří například i ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce, projekt Aktivní máma s cílem prevence nezaměstnanosti žen po ukončení rodičovské dovolené nebo různé projekty a rekvalifikační kurzy financované z Evropského sociálního fondu. Dalším problémem, který může bránit uskutečnění preferovaného návratu do zaměstnání, je nedostatek flexibilních pracovních míst a částečných pracovních úvazků, které by mohly být jako přechodná stanice pro postupný návrat do zaměstnání. Ty jsou však nedostupné, navíc také finančně nepřijatelné a může se stát, že skutečná pracovní doba je delší než smluvená. Plné pracovní úvazky jsou pak finančně mnohem více přijatelné. Částečné pracovní úvazky by mohly ženy využívat nejen během rodičovské dovolené, aby unikly stereotypu nebo obavě ze ztráty určitých znalostí a dovedností, ale i jako možnost pozvolného slaďování zaměstnání a rodiny (SIROVÁTKA, HORA 2008). Zkrácené pracovní úvazky mohou být pro rodiče malých děti velmi příjemné. Nabízela by se možnost pracovat určitý počet hodin každý den či být v práci jen některé dny v týdnu. Na západ od České republiky jsou tyto úvazky zcela běžné, mnohdy na ně pracuje až polovina žen. Práce na částečné úvazky má své výhody i nevýhody: výhody: - žena si chozením do zaměstnání může odpočinout od péče o dítě a starosti o domácnost, ale také jí zbývá stále dost času na dítě; - nebylo by třeba se zatěžovat krátkými otevíracími hodinami mateřských školek. S částečným úvazkem by bylo dost času děti rozmístit do zařízení o péče o děti a dorazit do práce včas; nevýhody: - může nastat situace, kdy za méně peněz bude rodič vykonávat tolik práce jako na plný úvazek; - až dítě odroste, rodič se bude chtít vrátit naplno do práce, ale to nebude muset zaměstnavatel chtít dovolit (MARKSOVÁ-TOMINOVÁ 2009).
- 10 -
Helena Bartáková soudí, že klíčovou úlohu v chování žen po rodičovské dovolené sehrávají osobní hodnoty a preference žen spojené se sférou rodiny a práce. Ženy jsou ochotnější se navracet do zaměstnání dříve, čím silnější je jejich orientace na sféru mimorodinnou a na seberealizaci ve světě práce. Čím více ženě hrozí (v důsledku mateřství) snížení lidského kapitálu, devalvace dovedností, hrozba zhoršení pracovní pozice, ale také finanční problémy v domácnosti, tím má větší snahu o rychlejší návrat do zaměstnání. Upřednostňování (ve vztahu k návratu na trh práce) jsou rozlišované podle vzdělání, zejména preference rychlosti návratu. Ženy s vysokoškolským vzděláním mají větší potenciál být rovnocenným živitelem jako muž, což ovlivňuje jejich smýšlení a ambice. Právě tyto ženy upřednostňují rychlejší návrat do zaměstnání po rodičovské dovolené. Dle Bartákové ženy se středním vzděláním a zvláště pak ženy s vyučením či základním vzděláním preferují především sféru rodiny, roli matky. Je to do jisté míry dáno jak institucionálním nastavením, tak i platovými podmínkami, horším postavením těchto žen s malými dětmi na trhu práce (myšleno omezenějšími šancemi) (SIROVÁTKA, HORA 2008). Jelikož se snaha žen o návrat zpět do zaměstnání časově odlišuje dle jejich vzdělání, jiné jsou tak i problémy žen s tímto návratem spojené. Podle Bartákové se ženy s vyšším vzděláním nejvíce potýkají s nevyhovujícím nastavením institucionální péče o děti předškolního věku a děti mladší tří let. To vše pro ně znamená delší pracovní přestávku. Naopak ženy se středoškolským vzděláním a zejména ženy s vyučením a základním vzděláním a jejich omezenějšími šancemi na trhu práce si upevňují preferenci setrvat v domácím prostředí delší dobu. Tímto upřednostňováním delšího setrvání s dítětem v domácnosti představuje institucionální nastavení péče o děti (zvláště pak o děti do tří let věku) menší problémy. Naopak společným problémem všech vzdělanostních kategorií je nevyhovující otevírací doba mateřských školek, ale také složitější umísťování dětí do školek mezi jejich 3. a 4. rokem (SIROVÁTKA, HORA 2008).
- 11 -
Návrat žen do zaměstnání z rodičovské dovolené závisí tedy na více faktorech. Svou úlohu při návratu hraje nejen vzdělání, ale také životní situace každé ženy, preferování pracovního či rodinného života, kulturní podmínky, individuální nastavení každé ženy a v neposlední řadě také institucionální nastavení (SIROVÁTKA, HORA 2008).
1.1.2
Změny v čerpání rodičovského příspěvku od 1. 1. 2012
Podoba mateřské i rodičovské dovolené, zejména její délka, pružnost a její výše, má přímý vliv na sociální postavení rodičů, především pak matek ve společnosti a na trhu práce (SOKAČOVÁ 2010). Čerpání rodičovského příspěvku upravuje novela zákona o státní sociální podpoře platná od 1. 1. 2012. Rodiče mají nyní větší volnost při jeho čerpání a mohou rozhodovat pružněji než dříve o jeho délce a také výši. Systém je mnohem jednodušší a vstřícnější k potřebám rodin, které mají malé děti. Rodičovský příspěvek rodiče získají i tehdy, pokud dítě starší dvou let umístí do předškolního zařízení. Tato doba není nijak omezena. Cílem je, aby se rodiče mohli snadněji vracet zpět na trh práce a zvýšily se tímto
šance
na
další
budování
jejich
kariéry
(http://www.socialnireforma.mpsv.cz/cs/4). Pokud vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: Od 1. 1. 2012 můžou rodiče dítěte pružně volit délku pobírání rodičovského příspěvku a jeho výši podle aktuální sociální situace každé rodiny. Celkem můžou rodiče vyčerpat částku až 220 000 Kč, nejdéle do 4 let věku dítěte. Výši příspěvku je možno měnit však jednou za 3 měsíce. Výše měsíčního příspěvku je limitována výší peněžité pomoci v mateřství – tedy 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, nejvýše činí 11 500 Kč za měsíc (http://www.socialnireforma.mpsv.cz/cs/4).
- 12 -
Pokud nevznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství: Výši měsíční částky rodičovského příspěvku si může zvolit i rodič, který si neplatil nemocenské pojištění, jenž se u zaměstnanců povinně odvádí z příjmů (nebyl účasten nemocenského pojištění), ale pouze v případě, že druhý z rodičů splnil podmínku nároku na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte. Pokud ani jeden z rodičů neplatil pojistné na sociální zabezpečení a tím nesplnil podmínky pro volbu výše a délky pobírání rodičovského příspěvku, výše příspěvku zůstává v pevných částkách – 7 600 Kč do 9. měsíce věku dítěte a následně 3 800 Kč do 4 let věku svého dítěte podle právní úpravy od 1. ledna 2011 (http://www.socialnireforma.mpsv.cz/cs/4). Pokud rodiči vznikl nárok na rodičovský příspěvek před 1. lednem 2012: -
může se rozhodnout, zda bude čerpat příspěvek „postaru“ nebo podle právní úpravy od 1. ledna 2012
-
obecně však bude platit podmínka, že pokud rodič setrvá ve variantě pobírání rodičovského příspěvku podle staré právní úpravy k 31. 12. 2011, bude pro něj tato úprava platit jako celek, to znamená i se sledováním omezené docházky dítěte do zařízení pro děti předškolního věku po celou dobu pobírání rodičovského příspěvku
-
pokud však rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. 1. 2012, bude se na něj vztahovat ustanovení o nesledování docházky v předškolním zařízení u dětí starších 2 let věku. Rodič musí o tuto změnu rodičovského příspěvku podle nové právní úpravy požádat
-
možnost výběru délky čerpání rodičovského příspěvku je ponechána i při plynulém navázání rodičovské dovolené s dalším dítětem (http://www.socialnireforma.mpsv.cz/cs/4).
Rodičovský příspěvek i na děti ve školce od 1. 1. 2012 U dětí, které dovršily dva roky, se touto úpravou ruší omezení nároku na rodičovský příspěvek dobou docházky do předškolních zařízení, ale jen za
- 13 -
předpokladu, že rodič přejde na novou právní úpravu platnou od 1. 1. 2012. U dětí mladších než dva roky se tímto zavádí jednotné konto 46 hodin měsíčně jako doba, po kterou je možné umístit dítě v předškolním zařízení, aniž
by
rodič
ztratil
nárok
na
příspěvek
(http://www.socialnireforma.mpsv.cz/cs/4). Poslední zmíněnou změnou v čerpání rodičovského příspěvku, tedy možností navštěvování dítěte předškolního zařízení již od dvou let věku a současné pobírání výplaty rodičovského příspěvku byla snaha vylepšit sociální situaci rodiny výdělečnou činností rodiče. Na druhé straně Česká republika se potýká s nedostatkem kapacit veřejných mateřských škol. Když se tedy rodič rozhodne pro čerpání kratší rodičovské dovolené, potýká se tak s problémy ohledně umístění dítěte do předškolního zařízení.
1.2 Problém nedostatku kapacit veřejných mateřských škol v České republice „ První dosud známou institucí budovanou se záměrem péče a výchovy o malé (předškolní) děti v českých zemích byla Opatrovna malých dítek, založená v roce 1832 Janem Vlastimírem Svobodou v dnešní ulici Na Hrádku, blízko Emauzského kláštera v Praze. Tím vlastně začala v českých zemích institucionalizace předškolní výchovy, pro kterou byly vytvořeny ale systémové podmínky až tzv. Hasnerovým zákonem v roce 1869.“ (RÝDL, ŠMELOVÁ 2012, s. 5). V roce 2012 jsme tedy oslavili 180 let existence předškolních institucí v českých zemích. V této kapitole se budu zabývat nynějším systémem předškolních institucí v České republice, jejich rozdělením dle věku dětí přijímaných do těchto zařízení a také zřizovateli zmíněných institucí. Dále se budu snažit popsat
- 14 -
situaci týkající se nedostatku kapacit zařízení denní péče o předškolní děti, která v České republice v posledních letech panuje. 1.2.1
Aktuální systém veřejné služby kolektivní denní péče o děti předškolního věku
Jakékoliv předškolní vzdělávání představuje nejen velmi příznivý vliv na rozvoj i učení dítěte v dětství, ale také má pozitivní význam i pro jeho další životní etapy. Kvalitní a vůči potřebám dítěte odpovídající výchovná péče, kterou poskytuje mateřská škola, je považována za významný počátek procesu celoživotního učení a vzdělávání a tím také za jeden z důležitých předpokladů pozdějšího pracovního a životního uplatnění. Mělo by být proto i snahou rodičů, aby i ve fungujících rodinách mělo dítě možnost navštěvovat nějaké zařízení předškolní výchovy. Význam těchto zařízení není pouze v tom, aby měl rodič čas na práci a dítě se tam možná něco naučilo, ale také ve skutečnosti, že se dítě začíná a učí pohybovat v sociálním světě. Učí se, jak fungují mezilidské vztahy, jak rozumět instituci, tedy školce, a pohybovat se v ní a vše ostatní, co mu žádná rodina nemůže poskytnout (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Zařízení péče o děti jsou v kontextu slaďování rodinného a pracovního života důležité pro rodiče dětí různého věku. Jen kvalitní zařízení a služby mohou zajistit dostačující a v pozdějším předškolním věku také vzdělávání dětí mimo rodinné prostředí (SOKAČOVÁ 2010). Podoba mateřské, ale také rodičovské dovolené velmi ovlivňuje postavení rodičů, zejména pak matek, které jsou primárně odpovědné za péči o děti. Bez existence dostupných zařízení služeb a péče o děti předškolního věku však chybí svobodná volba vztahující se k možnostem slaďování rodinného a pracovního života. Zařízení a služby péče o děti musí být dostupné jak na finanční úrovni, tak na úrovni geografické, kvalitativní a kapacitní. Pokud tato zařízení dostupná nejsou, nemohou se pečující rodiče dostatečně uplatnit na trhu práce a hrozí jim tak ekonomický a sociální propad, který se dotýká nejen samotných rodičů, ale také jejich dětí (SOKAČOVÁ 2010).
- 15 -
Zařízení a služeb péče o děti předškolního věku je celá řada. Rozlišujeme je jak podle věku dítěte, které navštěvuje toto zařízení, tak podle toho, kdo je jejich zřizovatelem. Začneme s popisem a základní charakteristikou zařízení, které v současné době v České republice poskytuje péči dětem do tří let věku.
JESLE Jedná se o zařízení, která u nás poskytují kolektivní péči o děti zpravidla od šesti měsíců do tří let věku. Svými službami navazují na péči o děti v rodině. Jejich péče se zaměřuje na duševní a tělesný vývoj dětí. Podle režimu provozu jsou rozlišovány jesle s denním a zcela výjimečně s týdenním provozem. V posledních 20letech u nás docházelo ke značnému poklesu počtu jeslí. Také jsou tato zařízení regionálně rozmístěna značně nerovnoměrně. Jejich koncentrace je zejména ve větších městech. Při přijímání dětí se většina zařízení řídí kritérii, jakými je zaměstnání rodičů a trvalé bydliště na území obce (PALONCYOVÁ 2013). Zřizovateli tohoto zařízení mohou být jak obce, tak jiné právnické či fyzické osoby. Většinou se jedná o obce či města. O jejich zřízení rozhoduje zastupitelstvo dle svého uvážení a potřeb území. Neexistuje tedy pro obec žádná povinnost jesle zřizovat. V dnešní době vzniká také řada soukromých zařízení, která slovo jesle nebo jesličky ve svém názvu mají, ale nejedná se o zařízení známá z minulosti, která byla evidována ve zdravotnických statistikách, ale jedná se o služby provozované na základě živnostenského oprávnění (PALONCYOVÁ 2013). Až do března 2012 spadaly jesle jako zdravotnická zařízení pod resort Ministerstva zdravotnictví. Ukončení provozování jeslí jako zdravotnického zařízení bylo stanoveno do konce roku 2013. Nová legislativní úprava vyřazující jesle z režimu zdravotnických zařízení situaci ve svém důsledku spíše komplikuje namísto jejího zjednodušení. Zástupci jeslí byli postaveni
- 16 -
před rozhodnutí, v jaké režimu budou od roku 2014 fungovat. Toto rozhodnutí bylo na jejich vlastním uvážení. Jedná se o zřízení vázané živností, dále pokračování v dosavadní činnosti (tak mohou fungovat pouze v režimu obecných právních předpisů), nebo pokud by vešla v platnost nová právní úprava pro zavedení „dětské skupiny“, mohou tato zařízení přejít pod tento režim. Další komplikací může být, jak mají být odměňováni stávající zaměstnanci, kteří podle nové úpravy nebudou poskytovat zdravotní péči. Jesle, jako jediná tradiční kolektivní zařízení péče o děti do tří let věku, mohou tak být provozována na základě různých právních předpisů a spadat pod různé rezorty. Naopak je zde více prostoru pro zřizování nových zařízení péče o děti do tří let, jelikož podmínky pro získání živnosti nebo pro zakládání zařízení podle obecných právních předpisů jsou mírnější než v případě zdravotnických zařízení (PALONCYOVÁ 2013). Pokud tedy tato nová úprava dopomůže k otevírání nových zařízení pro děti do tří let věku, mohla by více uspokojit poptávku rodičů na umístění dětí do těchto zařízení při návratu z rodičovské dovolené. MATEŘSKÉ ŠKOLY Mateřské školy spadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jedná se o tradiční kolektivní předškolní zařízení navazující na výchovu dětí v rodině, zajištující všestrannou péči, vzdělání a výchovu dětem zpravidla od věku tří let do doby jejich nástupu do základní školy. Cílem předškolního vzdělávání je podle definice ve školském zákoně podpora rozvoje osobnosti dítěte předškolního věku a snaha podílet se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělání, napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami (§ 33 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání – školský zákon). Rámcový vzdělávací program vydává Ministerstvo školství,
- 17 -
mládeže a tělovýchovy. popřípadě
krajem,
Většina mateřských škol je zřizována obcemi,
výjimečně
Ministerstvem
školství,
mládeže
a
tělovýchovy. Dále mohou být mateřské školy soukromé a církevní (PALONCYOVÁ 2013). Firemní či soukromé mateřské školy, které jsou zapsány ve školském rejstříku, se musí řídit při zřizování a zajišťování služeb právními předpisy platnými pro všechny mateřské školy. Zřízení těchto škol je z hlediska právních a ekonomických aspektů složitější než založení neregistrovaného zařízení. Je zde například nutnost splňovat požadavky dané školským zákonem, vyhláškou o předškolním vzdělávání a hygienickou vyhláškou. Tyto vyhlášky školy, které nejsou zapsané ve školském rejstříku, splňovat nemusí. Školka takto zapsaná zaručuje, že její provoz a služby, které poskytuje, mají určitou úroveň a podléhají kontrole České školní inspekce (PALONCYOVÁ 2013). SLUŽBY PÉČE O DĚTI ZŘIZOVANÉ A PROVOZOVANÉ POUZE NA ZÁKLADĚ OBECNÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Existují služby péče o děti, provozované pouze podle obecných právních předpisů, tzn. bez konkrétního právního podkladu, který by se přímo vztahoval k oblasti péče o děti. Tyto služby nejsou zřizovány za účelem zisku. Musí splňovat obecně platné právní předpisy v oblasti hygieny, stravování, požární a stavební oblasti. Zřizovatel se nemusí řídit požadavky, jako jsou: o kolik dětí může pečovat jedna pečující osoba, jakou odbornou způsobilost musí dosahovat pečující osoba, nemusí řešit nutnost mít k dispozici přilehlý pozemek o rozloze stanovené vyhláškou, jestli má být o děti pečováno na základě určitého programu, dokonce zde není řešena otázka
pojištění
odpovědnosti
za
škodu
na
zdraví
či
majetku
(PALONCYOVÁ 2013). Takto nastavená pravidla dávají provozovatelům jistou volnost, jelikož nejsou svazováni přísnými a někdy poměrně obtížně splnitelnými právními
- 18 -
předpisy, jako je například hygienická vyhláška. Z praxe vyplývá, že v průběhu provozu služby, které neposkytují dětem stravování, nejsou ze strany úřadů příliš kontrolovány. Často tak jedinou záruku kvality poskytovaných služeb představují rodiče, kteří by měli fungovat i jako určitý kontrolní orgán. Nicméně nespokojený rodič je pro provozovatele riziko
podání
podnětu
k uskutečnění
kontroly
ze
strany
úřadů
(PALONCYOVÁ 2013). V současné době tato zařízení provozují převážně obecně prospěšné společnosti či občanská sdružení. Ale také zaměstnavatelé, kteří se pro své zaměstnance rozhodnou zřídit „firemní školku“, ne však na základě provozování činnosti nebo podle školského zákona. V současné době poskytují nemalé finanční dotace na vznik a provoz zařízení péče o děti předškolního věku výzvy Evropského sociálního fondu, což je velkým motivem pro zřizování služeb péče o děti zaměstnavateli (PALONCYOVÁ 2013). Od roku 2014 budou moci své služby na základě obecně právních předpisů poskytovat také jesle, protože novou právní úpravou byly vyřazeny z režimu zdravotnických zařízení. Škála možných poskytovatelů služeb je velmi různorodá, stejně tak jako variabilita služeb poskytovaných podle obecných právních předpisů je velice široká. V praxi tak vedle sebe mohou podle těchto předpisů poskytovat své služby jak tradiční kolektivní zařízení těšící se výborné kvalitě a důvěře rodičů, tak i nově vznikající alternativní zařízení,
jejichž
kvalita
a
služby
mohou
být
velice
různorodé
(PALONCYOVÁ 2013). Což určitě neznamená, že by nově vznikající zařízení znamenala špatnou kvalitu. Někteří rodiče naopak upřednostňují umísťování dětí do zařízení nabízejících dětem širokou škálu alternativních pedagogických přístupů odpovídajících jejich pohledu na způsob výchovy dítěte.
- 19 -
ZISKOVÉ (KOMERČNÍ) FORMY KOLEKTIVNÍ PÉČE NEZAPSANÉ V REJSTŘÍKU ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Tato kolektivní péče o děti podléhá režimu živnostenského zákona, který pro tyto účely upravuje dvě živnosti: a) vázaná živnost – péče o děti do tří let věku v denním režimu - ta umožňuje provozovat nejrůznější zařízení typu miniškoliček, mikrojeslí, dětských hlídacích center. Může se jednat jak o zařízení poskytující kvalitní výchovnou péči, tak o zařízení omezující se především na hlídání dětí. b) volná živnost – mimoškolní výchova a činnost, pořádaní kurzů, školení včetně lektorské činnosti - ta umožňuje provozování soukromých školek nezapsaných ve školském rejstříku pro děti od tří let. Tato zařízení musí respektovat platné obecně závazné právní předpisy, jako jsou obchodní a občanský zákoník, živnostenský zákon, správní řád a hygienické předpisy = volba živnosti se řídí věkem dětí, pro které je zařízení určeno (PALONCYOVÁ 2013). U těchto živností nejsou stanoveny podmínky pro maximální počet dětí ve skupině, povinnost vést evidenci dětí, povinnost upravit výchovný program, aj. Také zde není prováděna kontrola kvality poskytované péče. Tyto služby kolektivní péče nespadají pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, jsou financovány výhradně ze soukromých zdrojů bez podpory státu, proto jsou poplatky rodičů podstatně vyšší v porovnání s obecnými jeslemi a mateřskými školami. Služby jsou tedy určeny pro rodiče s nadprůměrnými příjmy (PALONCYOVÁ 2013). Tyto služby kolektivní péče nejsou na našem území příliš rozvinuty, nejvíce se vyskytují ve velkých městech. Jak jsem se již zmínila výše, jsou využívány matkami s nadprůměrnými příjmy. Vzhledem s malou zkušeností rodičů s těmito formami kolektivní péče jsou preferovány u dětí starších tří let veřejné mateřské školky. Tyto služby jsou spíše voleny jako dočasné
- 20 -
východisko při nedostatečné kapacitě veřejných mateřských škol. Také kvalita těchto služeb může být různá. Některé ze zařízení poskytují kvalitní služby v péči o dítě, jiné naopak plní pouze funkci hlídání. Kvalita těchto služeb není kontrolována (PALONCYOVÁ 2013). DĚTSKÁ SKUPINA Ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s ostatními příslušnými rezorty připravilo novou právní úpravu pro zavedení nového druhu služby hlídání a péče o dítě v tzv. dětské skupině, s cílem zvýšit cenovou i místní dostupnost služeb péče o děti. Tento typ služby není dosud samostatným zákonem právně regulovaný a vztahuje se na oblast péče o děti mimo režim školských předpisů a také mimo režim zákona o živnostenském podnikání. Mělo by se jednat o jakousi alternativu dosažitelnou pro široký okruh poskytovatelů k umožnění zapojení zaměstnavatelů do poskytování péče o děti zaměstnanců. Rodičům by tak byl umožněn návrat do pracovního procesu s garancí péče o dítě za zákonem vymezených podmínek (PALONCYOVÁ 2013). Jedná se o kolektivní péči o dítě a je v nich poskytována nepříležitostná a nekrátkodobá péče. Služby by měly být určeny pro děti, kterým byla z nějakých důvodů odmítnuta docházka do veřejné mateřské školky, jako je například nízký věk, nedostatečná kapacita apod. V dětských skupinách by měla být dětem poskytována výchovná péče zaměřená na rozvoj jeho schopností, hygienických a kulturních návyků. Činnost v dětské skupině má mít za cíl formovat osobnost dítěte, zajišťovat pobyt dětí na čerstvém vzduchu, spánek, osobní hygienu, jejich bezpečnost a ochranu zdraví (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Rodiče při volbě, zda a jaké zařízení péče o dítě si zvolí, se rozhodují mezi spousty kritérií. Těmito kritérii mohou být: -
pohodlí dítěte
-
výchovné a vzdělávací funkce
- 21 -
-
bezpečnost
-
hygiena
-
flexibilita
-
časový a obsahový rozsah služby
-
finanční nároky
-
prostorová dostupnost
-
odpovědnost a postavení poskytovatelů služby (PALONCYOVÁ 2013).
Důležitým faktorem pro rodiče je, aby se mohli spolehnout na kvalitu služeb nerodinné péče o děti. Podle Paloncyové potřeba dvojího příjmu v domácnosti, rostoucí profesní ambice i postoje k dělbě práce partnerů ukazují, že aspirace na využívání nerodinné péče by se zvýšily, kdyby existovala společně s nabídkou pružných pracovních režimů širší a variabilní nabídka forem péče o děti předškolního věku (PALONCYOVÁ 2013). Veřejné služby kolektivní péče o děti do tří let se v České republice omezují na jesle. Jejich počet je velmi malý a kapacity jsou nedostatečné. Veřejné mateřské školy jsou primárně určeny pro děti od tří do šesti let (do doby, než zahájí školní docházku). Mohou být sice přijímány i děti mladší tří let, avšak v současné době, kapacita veřejných mateřských škol není dostačující ani pro děti z věkové kategorie od tří do šesti let. Alternativní formy kolektivní péče o předškolní děti zatím nejsou ještě příliš rozvinuté. Tyto služby v současné době provozují občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti (například prostřednictvím rodinných a mateřských center), ale také zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou pro své zaměstnance zřídit firemní školku. Zavedením již zmíněné dětské skupiny do praxe by podle Paloncyové mohlo přispět k určitému zaplnění mezery v kolektivní péči o nejmenší děti. Zatím však zůstává otázkou, zda a v jaké podobě bude zákon přijat (PALONCYOVÁ 2013).
- 22 -
1.2.2
Bariéra – nedostatek zařízení a služeb péče o děti předškolního věku
Dřívější návrat na trh práce je mnohdy ovlivněn nebo blokován některými okolnostmi. Může zde nastat rozpor s institucionálním nastavením, což může znamenat velkou bariéru při návratu zpět do zaměstnání. Jestliže by se chtěla žena vrátit zpět do práce dříve než ve třech letech věku svého dítěte, s největší pravděpodobností mu bude muset zajistit jinou péči než institucionální. Problémem může být nejen umístit do mateřské školky dítě před třetím rokem věku, ale také i po jeho dosažení. Poptávka po těchto místech zde zcela převyšuje nabídku (SIROVÁTKA, HORA 2008). Nedostatek míst v mateřských školkách v České republice je velkým problémem,
který
trápí
rodiče
předškolních
dětí.
Tato
situace
nedostačujících volných míst v těchto zařízeních je zde již několik let. Umístit v dnešní době dítě do mateřské školy si od rodičů dítěte žádá včasné jednání. Podstatné je, kdy dítě dovrší tři roky. Zápisy do školek probíhají zpravidla od ledna do května a děti jsou do zařízení přijímány jen v září. Pouze v případě, že v září některé z dětí nenastoupí, mohou školky doplňovat stavy. Během školního roku přibírají spíše výjimečně. Tento systém je pro ženy dost neflexibilní a často je tak velmi složité sladit nástup do zaměstnání s jistotou, že dítě bude do mateřské školy přijato, což může znamenat, že matka do zaměstnání nenastoupí a prodlužuje si tím pobyt na rodičovské dovolené. U nezaměstnaných žen je to ještě složitější. Ty neví, kdy se jim zaměstnání podaří najít, a tak nemusí vědět, kdy a kde si místo ve školce zajistit. Tím si mohou prodloužit pobírání rodičovského příspěvku do čtyř let, kdy je již jednodušší si místo ve školce vyjednat (SIROVÁTKA, HORA 2008). Dalším problémem, který může nastat při umísťování dětí do veřejných mateřských škol, jsou také kritéria pro přijetí dítěte. Tyto školky používají z důvodu nedostačujících kapacit. Kritéria má každá mateřská škola jiná.
- 23 -
Může jimi být dosažení určitého věku dítěte, sourozenec již navštěvující mateřskou školu, opakované podání žádosti, dítě hlásící se k celodennímu provozu, zaměstnanost rodičů, atd. Jedním z kritérií většinou bývá trvalé bydliště dítěte v místě zařízení péče o děti. To však může být velká potíž pro rodiny, které bydlí v menší vesnici, kde tato zařízení zcela chybí. Veřejná zařízení nemusí dítě přijmout, jelikož není splněno kritérium týkající se trvalého bydliště. Rodiče dítěte tak nemusí mít možnost dítě kamkoliv umístit. Současná situace v České republice je charakteristická nárůstem počtu dětí předškolního věku. Počet narozených dětí v posledních letech je vyšší, než jaká je kapacita aktuálních zařízení péče o děti do sedmi let věku. Na začátku devadesátých let 20. století došlo k poklesu počtu mateřských škol a zároveň se také snížila kapacita fungujících zařízení. Nynější veřejné služby jsou nerovnoměrně rozmístěny a také je jich málo nebo zcela chybí v místech, kde bydlí rodiny s dětmi předškolního věku (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Ve školním roce 2012/2013 do mateřských škol nebylo přijato bezmála 59 000 tisíc dětí (viz. Příloha č. 1).
1.2.3
Jak řeší stát nedostatek mateřských škol?
Paloncyová soudí, že opatření rodinné politiky cílená na rané fáze rodičovství v České republice by měla směřovat k vytvoření takových podmínek, aby měli rodiče s malými dětmi možnost svobodně se rozhodovat na základě svých preferencí a potřeb. Rodiče by měli být podporováni v rozhodnutí pečovat o malé dítě sami (a přerušit tak na delší dobu své zaměstnání) nebo moci využívat různé formy nerodinné péče. Tyto by měly být dle Paloncyové dostupné pro děti bez ohledu na věk (PALONCYOVÁ 2013). „Vláda si je plně vědoma prioritního významu rodiny jako základní jednotky společnosti a prostoru tvorby lidského kapitálu, na jejíž prosperitě závisí
- 24 -
udržitelný rozvoj naší společnosti, rozvoj kulturní, sociální i ekonomický“ (Národní koncepce podpory rodiny s dětmi 2008, s. 3). Vláda si také uvědomuje nedostatek mateřských školek, který trápí spoustu rodičů v celé České republice. V národní koncepci podpory rodiny s dětmi je uvedeno, že záměrem vlády je rozšířit škálu individuálních služeb péče o děti a odstranit legislativní překážky, které v současné době znemožňují využívání a rozvoj hlídání dětí na komerční bázi. Zároveň chce vláda podporovat vznik alternativních typů těchto služeb a usilovat o jejich rozvoj s garancí vysoké kvality jejich poskytování. Při rozvoji tohoto typu služeb by měly být více zohledňovány potřeby rodin a zájmy dětí. Zřizovatele a poskytovatele je třeba podněcovat k zavádění flexibilnějších služeb – přizpůsobování doby poskytování služby či umožnit přijímání dětí v letním období. Vláda chce motivovat zaměstnavatele a další aktéry vytvořením podmínek, které jejich zapojení umožní. Vláda chce také odstraňovat legislativní i jiné překážky bránící rozvoji dostupnosti individuálních forem služeb péče o děti předškolního věku, je-li o ně dostatečný zájem (Národní koncepce podpory rodiny s dětmi 2008). Jak již bylo zmíněno v kapitole 1.2.1, situaci s nedostatkem mateřských školek se snaží řešit Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) zřizováním tzv. dětských skupin. MPSV připravilo Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Tímto návrhem se snaží umožnit návrat rodičů do pracovního procesu a odstranit překážku v podobě absence služeb pečujících o předškolní děti. Jako další opatření také navrhuje, aby zaměstnavatelé mohli uplatnit náklady spojené s poskytováním služby péče o děti jejich zaměstnanců jako daňově uznatelné náklady. K posílení motivace návratu rodičů do zaměstnání a jejich participace na trhu práce také navrhuje vytvořit nástroj
- 25 -
podpory v oblasti zdaňování příjmů v podobě slevy na dlani (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). „Cílem opatření je v souladu s programovým prohlášením vlády zvýšit místní i cenovou dostupnost služeb péče o děti prostřednictvím zavedení nového typu služby hlídání a péče o dítě v dětské skupině, která upraví oblast péče o děti od šesti měsíců věku do zahájení povinné školní docházky dosud právně neregulovanou.“ (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012, s. 23) Záměr tohoto opatření je snaha ulehčit rodiči postupný vstup nebo návrat na trh práce s ohledem na jeho strategii v oblasti slaďování profesního, rodinného a pracovního života. Také budou stanoveny podmínky poskytování péče o děti a rodič bude mít jistotu garance kvality služby. Nový typ služby se nevztahuje na oblast péče o děti v režimu školského zákona ani v režimu zákona o živnostenském podnikání (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívá v pravidelné péči o předškolní děti se záměrem zapojení rodičů do pracovního procesu. Tato služba má za účel poskytování pravidelné péče o dítě mimo režim školských předpisů. Je poskytována po dobu, kdy rodič dítěte nemůže o dítě pečovat z důvodu pobytu v zaměstnání. Účel této právní úpravy je nastavit dosud právně neupravené podmínky péče o děti v kolektivu dětí (mimo domácnost dítěte), mimo režim škol a školských zařízení, které zajistí odpovídající kvalitu péče. Kolektiv dětí je od šesti měsíců věku dítěte do jeho zahájení povinné školní docházky. Avšak bude metodicky doporučeno rozlišovat kolektiv na mladší a starší děti v případě větších věkových rozdílů. Není zde zajištěno vzdělání dítěte ve smyslu školského zákona. V dětské skupině bude zajišťována bezpečnost dítěte, jeho základní potřeby, jako je strava a aktivní využití času v této skupině stráveného. V tomto čase bude dítěti nabízeno rozvíjení jeho dovedností a schopností a návyků s ohledem na jeho
- 26 -
individuální a věkové odlišnosti. Poskytovatel služby bude mít zpracovaný a schválený koncept výchovy a péče o dítě s cílem zajištění kvality péče, rozvoje schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených jeho věku (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Tento věcný záměr zákona počítá s přínosem, že zavedením nového typu služby umožní širší zapojení rodičů, především matek, na trh práce coby daňových poplatníků a poplatníků pojistného na sociální zabezpečení, státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění. Také by vznikala nová pracovní místa v souvislosti s poskytováním nového typu služby hlídání a péče v dětské skupině. Přínosem by měla být také prevence sociální izolace rodičů pečujících o děti. Rodiče by takto měli možnost zvolit si strategii sladění pracovního, rodinného a osobního života, vylepšit svou finanční situaci a možnost zajistit hlídání dítěte po dobu časově kompatibilní s pracovní dobou a dostupností služeb (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). Rozšíření spektra služeb péče o děti prostřednictvím zavedením nového typu služby je jednou za čtyř variant, která je v Návrhu věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012 uvedena. Dalšími variantami zde zmíněnými jsou: varianta zachovávající současný stav, rozšíření nabídky služeb péče o děti navýšením kapacity mateřských škol a rozšíření služeb péče o děti nelegislativními opatřeními. Po zvážení všech nákladů a přínosů v tomto návrhu uvedenými se jeví jako nejlepší varianta právě zřizování nového typu zařízení péče o dítě tzv. dětské skupiny (Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů 2012). „Vláda ČR schválila návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů dne 22. 8. 2012 a uložila ministru práce a sociálních věcí zpracovat ve spolupráci s ministry financí a zdravotnictví
- 27 -
návrh zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů do 31. 3. 2013. Ve dnech 22. 1. až 18. 2. 2013 proběhlo k návrhu tohoto zákona mezirezortní připomínkové řízení a dne 26. 3. 2013 byl návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů předložen k projednání ve vládě. Předpokládalo se přitom, že by zákon mohl vejít v platnost na začátku roku 2014“ (PALONCYOVÁ 2013). Tento zákon o dětských skupinách díky rozpuštění Sněmovny spadl pod stůl. Stínový ministr práce a sociálních věcí ČSSD Roman Sklenák uvedl, že dětské skupiny nepodporují, není to instituce, která by dětem poskytovala předškolní vzdělání, ale spíše hlídací služba. Naopak předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že strana staví svůj volební program na podpoře rodin s dětmi, podporuje dětské skupiny, mobilní školky a rozšíření podnikání o profese jako jsou chůvy a au-pair. S těmito tento chystaný zákon také počítal. V tomto připravovaném zákoně byly dětské skupiny navržené jako neziskové, úhrada od rodičů nebo od firmy směla pokrývat nanejvýš zřizovací a provozní náklady a firma si tak vše mohla dát do daňově uznatelných nákladů. Šlo přitom již o několikátý návrh při řešení nedostatku míst ve školkách za posledních osm let (Mladá fronta dnes 2013). V České republice je desítky let zažitý zúžený model jeslí a školek, ve kterých není dostatek místa. Tato situace se v současné době začíná pomalu měnit a řada zaměstnavatelů zakládá různé formy předškolního zařízení, které vychází vstříc potřebám dnešních rodičů (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013).
1.3 Firemní školky „Zřízení a provozování zařízení péče o děti je jednou z mnoha forem pomoci, jakou mohou zaměstnavatelé podpořit své zaměstnance při slaďování rodinných a profesních rolí. Podnikové (firemní) školky nebo obdobná zařízení lze považovat jen za jakýsi vrchol pyramidy všech dalších
- 28 -
opatření, které firma může nabídnout svým zaměstnancům/zaměstnankyním – rodičům.“ (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013, s. 23). V této kapitole se budu zabývat objasněním termínu „firemní školka“, jejími legislativními možnostmi provozování, podmínkami provozu těchto zařízení a v neposlední řadě také výhodami a nevýhodami, jaké přinášejí firemní školky.
1.3.1
Firemní školky – objasnění termínu
Zařízení, které může být považováno za „mateřskou školku“, je zařízení provozované podle školského zákona. Tento umožňuje, aby zřizovatelem mateřské školky byl zaměstnavatel, pak se jedná o tzv. „firemní školku“. Zařízení, která jsou provozována podle jiných právních norem, by pojem „školka“ neměla používat. (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Paní Kateřina Jirková, ředitelka odboru sociální a rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kterou jsem žádala o poskytnutí informací ohledně firemních školek v České republice, mi sdělila následující informace: „v právním řádu České republiky není termín „firemní školka“ upraven, ale využívá opisu „mateřská škola určená ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele“. Co se týče péče služeb o děti, právní řád České republiky upravuje vzdělávací zařízení typu mateřských škol podle zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů (školský zákon), a služby péče o děti provozované podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (zákon o živnostenském podnikání). Jiné služby péče o děti předškolního věku právní řád neupravuje. V případě, že poskytovatel ovšem nerealizuje péči v rámci vzdělávacích zařízení typu mateřských škol a zároveň jeho činnost nevykazuje znaky podnikání, není povinen řídit se ustanoveními výše jmenovaných právních předpisů, avšak poskytování péče musí být v souladu s obecně platnými předpisy, například v oblasti hygieny
- 29 -
a stravování, požární a stavební oblasti aj. Soulad s těmito předpisy poskytovatel konzultuje s místním stavebním úřadem, osobami odborně způsobilými v požární ochraně a orgánem ochrany veřejného zdraví, případně dalšími subjekty.“
1.3.2
Firemní školky – aktuální legislativní možnosti provozování
LEGISLATIVNÍ MOŽNOSTI: Zařízení péče o děti předškolního věku lze tedy provozovat jako: -
mateřské školy v souladu se školským zákonem,
-
nekomerční služby péče o předškolní děti poskytované v souladu s obecně platnými právními předpisy,
-
mimoškolní
zařízení
péče
o
děti
předškolního
věku
dle
živnostenského zákona (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). FIREMNÍ
MATEŘSKÉ
ŠKOLY
V SOULADU
SE
ŠKOLSKÝM
ZÁKONEM Tyto školy jsou školskými zařízeními zřízenými a provozovanými dle školského zákona, stejně tak jako mateřské školy. Pokud zřizovatel této školky splní zákonné podmínky a hodnocení školní inspekce, může si podat žádost o zapsání do rejstříku škol. Provoz firemní mateřské školy je pak upravován zákonnými vyhláškami. Na základě pravidelných kontrol České školní inspekce, kterým zařízení podléhá, může využívat na svůj provoz státní dotace. Firemní školy jsou určeny pro děti od tří do sedmi let věku. Spodní věkovou hranici stanovuje zákon neurčitou formulací, do zařízení jsou přijímány děti zpravidla ve věku od tří let. S rozhodnutím ředitele každé mateřské školy mohou být tedy přijímány i děti mladší tří let, pokud jsou schopny vzhledem ke své individuální vývojové kapacitě plně se účastnit vzdělávacího procesu. Mateřská škola může mít libovolný počet tříd za podmínky splnění prostorových a kapacitních zákonných podmínek (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013).
- 30 -
Mateřská škola musí mít vytvořen a také schválen vlastní školní vzdělávací program, jenž vychází ze standardních principů rámcového vzdělávacího programu. Ten je třeba vytvořit s ohledem na kapacitu a věkové složení tříd a také s ohledem na potřeby dětí, jež navštěvují zařízení v posledním roce před nástupem školní docházky. Od ledna 2012 kdy došlo k upřesnění školského zákona v části týkající se mateřských škol provozovaných pro děti zaměstnavatele, nelze již vnímat jako diskriminaci upřednostňování dětí zaměstnanců vůči jiným dětem (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Co se týká investičních nákladů na vybudování a provozování zařízení, ty nese zřizovatel. Pokud je zařízení zapsáno do rejstříku škol, jsou příspěvky zaměstnavatele daňově uznatelnými výdaji. Školský rejstřík vede příslušný školský odbor krajského úřadu. Zápis do tohoto rejstříku může požádat jen to zařízení, které splní všechny zákonem stanovené podmínky. Zařízení může požadovat dotace na provoz z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy ČR. Mateřská škola, jež je zapsána v rejstříku škol, není plátcem DPH. Zřizovatel si sám určuje výši „školkovného“, to by však nemělo být užíváno jako zisk, jenž bude volně používán majitelem zařízení, ale platba by měla sloužit ke zlepšování poskytovaných výchovných a vzdělávacích služeb (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). ZAŘÍZENÍ PROVOZOVANÁ PODLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA Jak bylo uvedeno v kapitole 1.2.1, poskytování zařízení těchto služeb je podle živnostenského zákona. Také jsem uvedla, že v živnostenském zákoně se zařízení péče o děti předškolního věku upravují pro dvě živnosti. Jednou je pro děti do tří let věku a druhou je péče o děti starší tří let. U těchto živností se u hygienického zázemí, venkovních prostor atd. rozlišuje, jestli v zařízení pobývají děti dlouhodobě a pravidelně, nebo zda jsou zde děti krátkodobě či příležitostně – jako je tomu například v hlídacích koutcích na úřadech nebo v obchodních domech. Co se týká kontroly zařízení, podléhají pouze živnostenskému úřadu, případně hasičům,
- 31 -
hygienikům atd. Naplňování kvalitativních parametrů podléhá samotným rodičům. Tato zařízení, na rozdíl od mateřských škol, v souladu se školským zákonem, jsou plátci DPH, není jim poskytována žádná pravidelná dotace a nelze odečíst příspěvek zaměstnavatele na péči o děti z daňového základu (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). ZAŘÍZENÍ PROVOZOVANÁ V SOULADU S OBECNĚ PLATNÝMI PRÁVNÍMI PŘEDPISY Základní charakteristika o tomto typu zařízení je již uvedena v kapitole 1.2.1. Konkrétní podmínky poskytování tohoto druhu péče o děti nejsou stanoveny žádným právním předpisem a zároveň nejsou poskytovány dotace z veřejných rozpočtů na tuto činnost. Právě nejasnost právního režimu by mohla odrazovat provozovatele od zahájení činnosti poskytování těchto služeb péče o děti předškolního věku a také neexistuje jistota pro rodiče v podobě definování kvality poskytování služeb (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Na tuto situaci reagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR přípravou zákona o službách péče o děti. Tento by měl umožnit vznik dalších forem péče o děti předškolního věku. Zařízení by měla být určena pro děti od šesti měsíců věku do zahájení školní docházky pod názvem „dětské skupiny“, o kterých jsem se již zmiňovala v předchozí kapitole. Zřizovateli by mohli být jak zaměstnavatelé, tak občanská sdružení, církevní právnické osoby, obecně prospěšné společnosti, územní samosprávné celky nebo organizační složky státu. Byla by umožněna registrace na Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR po splnění zákonných podmínek provozu a personálního zajištění, tím by byla také vyčleněna z režimu živnostenského podnikání. Na rozdíl od zařízení zapsaných do školského rejstříku by byly v zákoně definovány základní parametry provozních a personálních nároků, které by měly být jednodušší. Také nebudou zařízení vázána tolika provozními vyhláškami (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013).
- 32 -
Chystané legislativní změny by měly zjednodušit zakládání a provozování firemních zařízení péče o děti předškolního věku, ať už dle nového zákona o službách péče o děti, nebo dle školského zákona. Tyto snahy směřují k potřebám nastavení minimálních standardů kvality těchto služeb, stabilizování legislativního prostředí a upravení daňového zvýhodnění zaměstnavatelům, kteří by se rozhodli poskytovat služby péče o děti svým zaměstnancům (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). V případě, že by byl přijat zákon o dětských skupinách jakožto aktivitách, které by nebyly určeny primárně k tvorbě zisku, by pro zaměstnavatele mohlo přestat být atraktivní volit další firmy, které by jim za účelem vlastního zisku zajišťovaly provozování těchto služeb péče o děti (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). V budoucnu (v případě přijetí zákona o dětských skupinách) by se tak služby péče o děti předškolního věku rozlišovaly na firemní školky dle školského zákona a na dětské skupiny dle připravovaného zákona. Co se týká firemních školek dle školského zákona, ty jsou ideálním řešením pro zaměstnavatele, kteří mohou počítat s provozem služby v horizontu desítek let, potřebují pravidelné dotace na provoz a daňové zvýhodnění pro ně není dostačující. Jedná se nejčastěji o subjekty, jakými jsou nemocnice, polikliniky, vysoké školy a další. Tyto instituce mají stabilní demografickou strukturu svých zaměstnanců s velkým podílem kvalifikovaných osob reprodukčního věku a nejsou primárně zřízeny za účelem zisku, tím pádem pro ně není dostatečně motivující možnost daňového zvýhodnění provozu zařízení o děti. Tito zaměstnavatelé jsou také schopni dostát provozním, prostorovým a personálním nárokům vyplývajícím ze školského zákona a dalších podzákonných norem (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013).
- 33 -
Pokud by se jednalo o dětské skupiny dle připravovaného zákona, jsou výhodnější pro ty podnikatelské subjekty, které reagují na aktuální potřebu svých zaměstnanců. Tato potřeba však nemusí trvat déle jak pár let. Při zvažování tohoto typu investice je pro ně daňové zvýhodnění dostačujícím impulzem. Provozování těchto zařízení má mnohé výhody, které snižují náklady na jeho vybudování a provoz. Těmito výhodami jsou například: náklady na provozování budou daňově uznatelné, zařízení nebude plátcem DPH, zařízení pro vlastní potřebu bude moci provozovat každý zaměstnavatel bez nutnosti mít pro tuto činnost živnostenské oprávnění, apod. (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). „Ať už bude zařízení péče o předškolní děti provozováno podle jakéhokoliv legislativního modelu, je nezbytné v první řadě klást důraz na jeho kvalitu. Kvalitu určují jednak odpovídající provozní podmínky (velikost a vybavení prostor, možnost využívat venkovní plochy – hřiště, zahrada), program a služby poskytované zařízením a samozřejmě složení a odbornost personálu“ (PEMOVÁ, PTÁČEK 2012, s. 26).
1.3.3
Podmínky provozu zařízení péče o děti předškolního věku
Jaké jsou nároky na provoz zařízení péče o předškolní děti bez ohledu na právní normu? Jsou to čtyři podmínky – prostorové, provozní, personální a programové. - Prostorové: tyto podmínky u předškolních zařízení jsou stanoveny u zákonem upravených typů zařízení v prováděcích zákonech a vyhláškách. Tyto normy upravují velikost, vnitřní vybavení a také uspořádání prostor, ve kterých se o děti pečuje. Normativně se upravuje: a) vnitřní prostorové uspořádání (ložnice, herna, jídelna, atd.); b) vnější prostory pro volnočasové aktivity (pískoviště, houpačky, skluzavky, apod.); c) vybavení nábytkem; d) nároky na úklid a údržbu všech prostor a vybavení;
- 34 -
- provozní: ty jsou upraveny jak zákonnými normami, tak provozním řádem a smlouvou mezi zařízením a zákonnými zástupci dítěte. Tyto podmínky zohledňují: a) denní režim (stravování a pitný režim, pobyt dětí venku, střídání odpočinkových a aktivních činností); b) rozhodování o způsobu přijetí, odmítnutí nebo vyloučení dítěte; c) práva a povinnosti zařízení a zákonných zástupců dítěte; d) způsob a výši úhrady nákladů, které jsou spojené s pobytem dítěte v zařízení; e) pojištění jak dětí a personálu, tak majetku; f) nakládání s osobními údaji a také rozsah spisové dokumentace; - personální: odbornost a kvalita personálu je nejdůležitějším kritériem pro úspěšnost zařízení. Je také velmi zásadní pro samotné rodiče. Konkrétní personální podmínky jsou pak mírně odlišné pro jednotlivé zařízené péče o děti předškolního věku; - programové: úkolem všech předškolních zařízení je doplňovat rodinnou výchovu a pomáhat zajišťovat dětem prostředí s dostatkem podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Čas strávený v předškolním zařízení by měl být pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života a také vzdělávání. I firemní zařízení o děti předškolního věku by mělo mít nastavený program dne, kde bude mít své místo rozvíjení dětí formou hry, ale také rekreační činnost, polední odpočinek a relaxace (PEMOVÁ, PTÁČEK 2012). Vybudování a provoz těchto firemních zařízení je pro zaměstnavatele dlouhodobou
investicí
prostředků. Návratnost
s pomalou
návratností
se projevuje
jako
vložených
finančních
loajalita a spokojenost
zaměstnanců firmy, dobré jméno této firmy a její kladný obraz v komunitě a v kontaktu s obchodními partnery (http://www.firemniskolka.eu).
- 35 -
1.3.3
Firemní školky – výhody i nevýhody
Firemní školka představuje jednu z možností, jak skloubit profesní kariéru s péčí o dítě předškolního věku. Vzhledem k již zmíněné nedostatečné kapacitě veřejných mateřských škol mohou školky zřízené zaměstnavateli částečně vyřešit tento problém se zaopatřováním malých dětí při návratu rodičů do zaměstnání po mateřské nebo rodičovské dovolené. Tyto školky mají spoustu výhod jak pro zaměstnance firmy, tak pro jejich zaměstnavatele. VÝHODY PRO ZAMĚSTNAVATELE -
výhoda oproti konkurentům při výběru potenciálních zaměstnanců
-
doplňková činnost v oblasti rozvoje lidských zdrojů
-
jedná se o mimomzdový benefit
-
zvyšuje identifikaci zaměstnance s firmou
-
zvyšuje loajalitu zaměstnanců
-
snižuje náklady na opakované výběry a zaškolování personálu
-
vytváří
image
sociálně
odpovědné
firmy
(http://www.firemniskolka.eu) VÝHODY PRO ZAMĚSTNANCE -
lepší komunikace mezi rodiči a personálem (větší důvěra a ochota k vlastní iniciativě rodičů)
-
možnost fyzické blízkosti rodičů během dne a jejich spolupodílení se na chodu a programu zařízení
-
pružná
provozní
doba
odpovídající
pracovnímu
rytmu
firmy/zaměstnanců -
vzdálenost školky a místa výkonu práce (šetří čas při příchodu a odchodu ze školky, možnost operativně řešit případné problémy, apod.)
-
větší motivace ke kvalitní práci a identifikace se zaměstnavatelem (http://www.firemniskolka.eu)
- 36 -
Další a neméně důležitou výhodou vybudování firemní mateřské školky pro zaměstnance je rychlejší návrat z mateřské nebo rodičovské dovolené. Vybudování mateřské školky může mít samozřejmě i své nevýhody. NEVÝHODY -
legislativní omezení (dodržování předpisů, norem a vyhlášek)
-
nutné hygienické a kvalifikační požadavky na provozování péče o děti
-
administrativní náročnost
-
vyšší počáteční náklady na zřízení školky
-
dostatek potřebného prostoru na provoz školky
-
zodpovědnost
firmy
za
rozvoj
dětí
zaměstnanců
(http://www.unihostostrava.cz). Další nevýhodou pro zaměstnavatele zřizující firemní školku může být ten, že její služby jsou jen pro omezený počet zaměstnanců firmy. Ti mohou mít pocit, že firma utrácí peníze, které přinášejí užitek jen úzké skupině zaměstnanců (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Své nevýhody můžou mít také pro zaměstnance firmy zřizující podnikové zařízení pro děti: zaměstnání jednoho z rodičů může být daleko od místa bydliště, což může být omezující při odvozu do školky druhým rodičem. Také u školek, které nejsou zařazeny do rejstříku škol, mohou mít rodiče obavy z kvality služeb, které firemní školka nabízí (MACHOVCOVÁ 2012). Firemní školky jsou v České republice tématem několika posledních let a informací o této problematice není příliš mnoho. Nejvíce k tomuto tématu se dovídáme z internetových zdrojů, a to od jednotlivých firemních školek nebo provozovatelů a společností pomáhajících s jejich zřizováním. Ti samozřejmě prezentují výhody školek. O nevýhodách pro zaměstnance
- 37 -
s touto problematikou spojených mnoho informací není publikováno. Ty bychom se dozvěděli nejspíš u samotných rodičů, jejichž děti firemní školku navštěvují. „Rodičovská poptávka po zařízeních denní péče o děti je diferencována podle individuálních charakteristik a z hlavních faktorů lze zmínit: - pojetí rodičovství, celkové životní a rodinné hodnoty a preference způsobů výchovy dítěte, genderové postoje, - vzdělání a socioprofesní status rodičů, - socioekonomický status rodiny (její finanční možnosti z hlediska toho, co si rodiče mohou dovolit a jsou ochotni věnovat na denní péči a výchovu dítěte), - věk dětí (vývoj preferencí podle stáří dítěte u jednotlivých rodičů)“ (PALONCYOVÁ 2013, s. 187). Někteří rodiče uvítají umístění svých potomků do školky již v jednom roku dítěte, aby se mohli dříve vrátit do zaměstnání po rodičovské dovolené. Jiní upřednostňují delší setrvání s dítětem doma a takto brzké odloučení je pro ně nepřijatelné. Samozřejmě, také hraje svou roli finanční situace každé rodiny. Některé z firemních školek mají poměrně vysoké školné. Také s tímto souvisí vzdělání rodičů. Jak jsem již psala v předchozích kapitolách, ženy (matky) s vyšším vzděláním upřednostňují dřívější návrat do zaměstnání - návrat k lépe placené práci a strach ze ztráty pracovní pozice a dovedností upevňují jejich preferenci k dřívějšímu návratu do zaměstnání. Je tedy pouze na samotných rodičích, aby uvážili, zda své dítě umístí do firemní školky či nikoli.
- 38 -
2 PRAKTICKÁ ČÁST V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na současnou situaci matek, které se vracejí po rodičovské dovolené na trh práce, a s ní spojenou nabídkou kolektivní denní péče o děti předškolního věku. Dále jsem se snažila o objasnění termínu „firemní školka“, a také o přiblížení problematiky těchto zařízení. V praktické části práce jsem se soustředila na konkrétní nabídku firemních zařízení v České republice, jejich přibližný počet, provozní dobu, kritéria přijetí dětí do firemních školek a jejich kapacitu. Firmy začaly zřizovat první školky pro své zaměstnance v České republice před několika lety a mnoho informací o nich zatím nebylo publikováno. Jedinou knihou, která na zmíněné téma v České republice existuje, je „Soukromá a firemní školka od A do Z“, kterou vydalo nakladatelství GRADA v říjnu 2013. Další dostupné informace o firemních mateřských školkách jsou pouze internetové zdroje, ze kterých jsem také vycházela.
2.1 Seznam firemních školek v České republice Jak jsem se již zmínila v teoretické části této bakalářské práce, firemní školky můžou být zřizovány na základě různých legislativních možností. V zadání bakalářské práce jsem v anotaci uvedla, že bude potřeba zjistit aktuální počet firemních mateřských školek v České republice a jejich rozmístění v rámci krajů. S postupným zpracováváním tohoto tématu jsem začala zjišťovat, že tento cíl nebude možno naplnit. Žádný seznam existujících firemních mateřských školek v České republice neexistuje. Paní Kateřina Jirková, ředitelka odboru sociální a rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kterou jsem také žádala o poskytnutí informací ohledně seznamu firemních školek v České republice, uvedla v emailové korespondenci, že neexistuje žádná jednotná databáze, která by vedla údaje o zařízeních péče o děti. Také mne informovala, že Ministerstvo
- 39 -
školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) vede Rejstřík škol a školských zařízení. Kontaktovala jsem tedy nejprve paní Ivanu Řezníčkovou, referentku pro rejstřík škol a školských zařízení z odboru školství, mládeže a sportu v Moravskoslezském kraji. V e-mailové komunikaci uvedla, že v rejstříku škol a školských zařízení se údaje o firemních mateřských školách nevedou. „Dle § 34 odst. 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů, zřizovatel může určit mateřskou školu nebo její odloučené pracoviště ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele.“ Z těchto důvodů neexistuje seznam firemních mateřských školek. Školy mají pouze možnost uvést údaj, že jsou firemní mateřskou školou, ve statistickém registru, který vede Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Paní Ivana Řezníčková mě odkázala na metodičku z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy paní Gabrielu Staňkovou. Paní Gabriela Staňková z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z odboru analyticko-statistického v e-mailu uvedla, že skutečnost, zda se jedná o firemní mateřskou školu, není v rejstříku uvedena. Tento údaj se začal sledovat teprve v roce 2013 ve statistikách, ale správnost jeho vyplnění není možné posoudit. V tomto rejstříku škol a školských zařízení ve svých statistických výkazech k 30. 9. 2013 uvedlo 20 mateřských škol, že buďto celé nebo jejich odloučené pracoviště funguje v souladu se školským zákonem jako mateřská škola, která je určena ke vzdělávání dětí zaměstnanců zřizovatele nebo jiného zaměstnavatele. V těchto mateřských školách se vzdělává 657 dětí. Údaje o subjektech, které nejsou zapsané v tomto rejstříku, nemají k dispozici. Je to jediný existující seznam školek, které firmy zřídily pro své zaměstnance. Tento seznam však neukazuje aktuální počet firemních zařízení. Jedná se pouze o ta zařízení, která fungují v souladu se školským zákonem.
- 40 -
V této práci se zabývám firemními mateřskými školkami zřizovanými na základě všech legislativních ukotvení. Právě z tohoto důvodu nebude tento seznam sloužit jako podklad pro mou praktickou část.
2.2 Realizace firemních školek V České republice existují firmy, projekty, společnosti, které napomáhají při zřizování firemních školek. Mezi takové patří například projekt „Firemní školky“, který se věnuje realizování těchto zařízení. Občanské sdružení Firemní školky, o.s. je dobrovolným, nevládním, neziskovým sdružením občanů a právnických osob, jejichž cílem je zakládání a provozování firemních školek na území České republiky. Toto sdružení nabízí firmám, které mají zájem pro své zaměstnance zřídit školku, poradenství týkající se zřízení a provozu, financování a daňové problematiky, dále zpracování projektu, kde na základě dotazníkového šetření ve firmě mezi zaměstnanci zpracuje provozní a
ekonomický
projekt
firemní
školky,
přizpůsobený
konkrétním
požadavkům a potřebám firmy. Dále nabízí firmám zřízení firemní školky na klíč, zahrnující vytipování vhodného objektu pro školku, doporučení jeho úpravy, zajistí potřebná povolení, vybavení školky, provede nábor zaměstnanců, jejich vyškolení a zpracuje pedagogický plán. Také poskytují kompletní službu provozu firemní školky s využitím svých živnostenských oprávnění a týmu svých zaměstnanců. Vzdělávání v jimi provozovaných školkách odpovídá požadavkům MŠMT. Dle klientových požadavků může být vzdělávání rozšířeno o jazykovou, hudební, sportovní či jinou výuku. Do jimi provozovaných školek nabízí zdarma žádosti o dotace u EU na provoz firemní školky (http://www.firemni-skolky.cz). Existují také další firmy, projekty či společnosti v České republice, které tyto služby nabízejí. Mezi takové patří například: Alfa-firemní školky,
- 41 -
Firemní školky s.r.o., KinderGarten nebo projekt „Budujeme firemní školky“ společnosti NIDAR – Národní institut pro děti a rodinu. V České republice také existuje Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR. Jedná se o výběrovou organizaci, která sdružuje přední provozovatele soukromých a firemních školek. Mezi hlavní cíle této organizace patří zastupování, prosazování a hájení zájmů provozovatelů těchto školek, ve vztahu k orgánům státní správy, zvyšování kvality poskytovaných služeb, podíl na legislativních pracích při přípravě a vydávání právních norem týkajících se provozovávání soukromých a firemních školek. A v neposlední řadě také ochrana spotřebitele – zejména klientů školek proti poškozování jejich práv (http://www.asfs.cz). Společnosti, které napomáhají při zřizování firemních zařízení pro děti předškolního věku, mají uvedeny na svých internetových stránkách seznam realizovaných firemních školek. Mnoho z těchto školek jsou členové Asociace provozovatelů soukromých a firemních mateřských školek (ASFS).
Členy této asociace jsem tedy použila jako souhrn firemních
mateřských školek, kterými se budu zabývat v praktické části této práce. Seznam včetně všech kontaktních údajů zmíněných firemních školek mi s ochotou na požádání zaslaly paní Jolana Jakoubková a paní Alena Reková z Asociace provozovatelů soukromých a firemních mateřských školek. Seznam zaslaných firemních mateřských školek jsem použila pro praktickou část své práce. Tento seznam jsem ještě doplnila o další firemní školky, které se mi podařilo vyhledat na webových stránkách. Jak jsem se již zmínila, žádný oficiální seznam všech firemních školek neexistuje, proto byla tato cesta při zjišťování počtu zařízení pro děti jediná. Podařilo se mi vyhledat 28 firemních školek na území České republiky (seznam firemních školek viz příloha č. 2). Na základě údajů, které mi byly zaslány, dále pak z internetových zdrojů jsem zjišťovala u firemních školek následující informace:
- 42 -
a) rozmístění v rámci České republiky b) kapacita školek c) provozní doba d) věkové omezení pro přijetí dětí do firemního zařízení e) kritéria přijímaní dětí předškolního věku f) finanční náklady pro rodiče dětí navštěvujících školku g) vzdělávací program
2.2.1
Rozmístění firemních školek
Co se týká rozmístění firemních zařízení péče o děti předškolního věku v České republice, většina školek je zřizována ve větších městech. Z 28 školek je 14 provozovaných v hlavním městě Praha. Dvě firemní školky jsou v Brně a tři v Ostravě. Po jedné školce jsou ve městech – Želevčice (u Prahy), Český Těšín, Dvůr Králové nad Labem, České Budějovice, Mladá Boleslav, Zlín, Olomouc a Krnov, Čelčice (u Prostějova). Nejčastěji zakládají firemní školky vysoké školy. V České republice provozuje školku určenou primárně pro své zaměstnance pět univerzit. Jsou to: České vysoké učení technické v Praze (Univerzitní mateřská škola Lvíčata) Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (Univerzitní mateřská školka VŠB – TUO) Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (Univerzitní mateřská škola Qočna) Mendelova
univerzita
v Brně
(Univerzitní
mateřská
škola
Hrášek
Mendelovy univerzity v Brně) Univerzita Palackého v Olomouci (Mateřská škola Univerzity Palackého v Olomouci). Také pro zaměstnance ve zdravotnictví, kteří pracují ve směnném provozu, je otevírací doba a kapacita státních mateřských škol nevyhovující. V České republice se proto již rozhodly otevřít firemní mateřskou školku čtyři nemocnice:
- 43 -
Fakultní nemocnice v Motole (Škola Motoláček) Nemocnice Na Homolce (Mš Na Homolce) Vítkovická nemocnice (Školka už není problém) Sdružené zdravotnické zařízení Krnov (Sdružeňáček) Další společnosti, které se rozhodly otevírat vlastní firemní školky pro své zaměstnance, jsou banky: Raiffeisenbank (Žiraifka) Českomoravská stavební spořitelna (PampeLiška) UniCredit Bank (Školka Vlaštovka) Své firemní školky také provozují některé obce, Krajské úřady a také pobočky zahraničních firem, jako jsou například IBM, Siemens, s.r.o. nebo Linet, spol. s r. o.
2.2.2
Kapacita firemních školek
Kapacita jednotlivých firemních školek v České republice je zhruba od 20 do 60 dětí. V některých školkách jsou děti rozděleny do oddělení, tříd. Některé třídy jsou smíšené, stejně jako ve většině veřejných školek. V jiných jsou děti rozděleny podle věku.
2.2.3
Provozní doba firemních školek
Provozní doba ve firemních školkách je přizpůsobena zaměstnancům firem, které se školku rozhodly zřídit. Tato se v některých zařízeních liší od klasické provozní doby veřejných mateřských školek. Například Školka Motoláček - Fakultní nemocnice v Motole, kde se pracuje na směnný provoz, je provozní doba od 6.00 – 20.00. Stejně je tomu v Mš na Homolce nebo ve školce Vítkovické nemocnice, kde je provozní doba od 6.00 – 19.00. Většina školek má také celoroční provoz, tedy i v době letních prázdnin, nebo mají otevírací dobu přizpůsobenou požadavkům rodičů.
- 44 -
Některé z firemních školek mají také půldenní i nepravidelnou docházku, na přání rodičů i v sobotu. Tímto firmy vycházejí vstříc svým zaměstnancům a usnadňují jim tak slaďování pracovního a rodinného života.
2.2.4
Věkové omezení pro přijetí dětí do firemních školek
Toto omezení je u firemních školek odlišné. Asi polovina zařízení přijímá děti od tří do šesti let věku, v případě odložení školní docházky děti do sedmi let. Některé z firem přijímají dětí svých zaměstnanců od jejich dvou let, v případě nenaplnění kapacity umísťují do školek i děti rodičů nezaměstnaných ve vlastní firmě, ale až od tří let věku dítěte. Jsou také firemní školky, které přijímají děti od dosažení jednoho roku věku dítěte. V některých školkách zřízených pro zaměstnance firmy umožňují umístění dětí od 18 měsíců věku. Informace týkající se minimálního věku dítěte, které může být přijato do školky, jsou uvedeny vždy mezi kritérii jednotlivých školek.
2.2.5
Kritéria přijímaní dětí do firemních školek
Co se týká kritérií pro přijímání dětí, ta se od sebe mnoho neodlišují. Pro naprostou většinu z firemních školek je rozhodujícím kritériem při umísťování dětí do svého zařízení, aby rodič dítěte byl zaměstnancem příslušné firmy. Teprve v případě nenaplnění kapacity školky přijímají také děti rodičů nezaměstnaných ve firmě. Co se týká firemních školek, které zřídily vysoké školky pro své zaměstnance, ty přijímají také v případě zájmu děti studentů. V některých z těchto zařízení je možno umístit také děti, jejichž prarodiče jsou zaměstnanci ve firmě provozující školku. Toto kritérium se týká některých firemních školek vysokých škol a nemocnic.
- 45 -
Je velmi málo školek, které přijímají výhradně děti zaměstnanců. Například Škola Motoláček je zřízena jen pro děti zaměstnanců Fakultní nemocnice v Motole a jiné děti ji navštěvovat nemohou. Většina firemních školek má uvedena na svých internetových stránkách kritéria pro přijímání dětí, seřazená do jednotlivých bodů.
2.2.6
Finanční náklady rodičů dětí navštěvujících firemní školku
Na rozdíl od kritérií, která jsou u firemních školek podobná, finanční náklady pro rodiče docházejících dětí jsou u každé školky značně odlišné. Tyto částky se pohybují měsíčně od 400,- do 14 000,- pro děti, které budou využívat plnou provozní dobu. Tato cena nezahrnuje stravné, různé akce a výlety pořádané školkou. Některé firmy mají zvýhodněné „školkovné“ pro své zaměstnance.
2.2.7
Vzdělávací program firemních školek
Firemní zařízení pro děti předškolního věku, které jsou zapsány do rejstříku škol, musí splňovat tzv. Rámcový vzdělávací program (RVP) pro předškolní výchovu, ze kterého si pak každé zařízení rozpracovává svůj vlastní školní vzdělávací program (ŠVP). Tento program je soubor doporučených znalostí a dovedností, které si má každé dítě v průběhu předškolní docházky osvojit. Školní vzdělávací program si může každé zařízení vytvořit na základě doporučených manuálů, které jsou běžně dostupné v tištěné i elektronické podobě. Tento program je nutné předložit při zápisu školky do rejstříku škol. Jeho naplňování podléhá pravidelné kontrole České obchodní inspekce (PEMOVÁ, PTÁČEK 2013). Firemních školek, které jsou zapsány do rejstříku škol, je zhruba 15. Některé z dalších školek o zapsání do tohoto rejstříku usilují. Také některá zařízení, jenž nejsou zapsána v rejstříku škol, s dětmi podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní výchovu pracují.
- 46 -
Mimo samotný školní vzdělávací program mnoho školek nabízí pro děti lekce plavání, výuku angličtiny – jako součást svého vzdělávacího programu. Školky pořádají různé výlety, návštěvy divadel, karnevaly, lampiónové průvody. Běžná je v některých školkách návštěva logopeda, logopedická cvičení. Školky organizují zájmové kroužky, také spousta firemních zařízení se věnuje prevenci zubního kazu u dětí a ústní hygieny a také pořádá besedy s dentální hygienistkou. Například firemní školka Seznámek je zapojená do dlouhodobého projektu „Nechci kazy“. Certifikát je udělován Českou stomatologickou komorou. Téměř většina školek nabízí spoustu odpoledních zájmových kroužků pro děti. Těmi jsou například: jízda na ponících, jóga, angličtina, keramika, výtvarné, hudební, pohybové kroužky aj. Firemní školka E.ON také vydává měsíčně školkový časopis „Chytrá sovička“, kde prezentuje události, které se odehrály ve školce za uplynulý měsíc, včetně fotografií dětí. Některé z univerzitních školek využívají širokých možností svých škol. Například Univerzitní mateřská škola VŠB-TUO nabízí dětem využití sportovního zázemí školy, návštěvu laboratoří, počítačových učeben, hvězdárny či planetária. Firemní školky, které jsou zapsány do rejstříku škol, Rámcový vzdělávací program pro předškolní výchovu splňovat musí. Na posouzení vzdělávacích programů těch, které v rejstříku škol zapsané nejsou, nemám kvalifikaci. Popis programu, aktivit a kroužků, kterými se školky prezentují, je velmi pestrý. Spousta veřejných mateřských školek takovéto šíře nabídky a různorodosti nedosahuje.
- 47 -
Touto praktickou částí jsem chtěla přiblížit situaci firemních školek v České republice. Pokud jde o rozmístění těchto školek, téměř většina všech zařízení je provozována v Praze nebo ve větších městech. Pro provozování firemních zařízení dle školského zákona se rozhodují spíše zaměstnavatelé, jako jsou nemocnice nebo vysoké školy. Tyto instituce mají vysoký a stálý počet zaměstnanců, a proto počítají s provozem školky i do budoucna. Zařízení, která nejsou provozována dle školského zákona, jsou spíše pro zaměstnavatele, kteří reagují na aktuální potřebu svých zaměstnanců. Provozní doba ve všech firemních školkách, je přizpůsobována a vychází vstříc zaměstnancům firmy, která školku zřídila. A co se týká věku přijímaných dětí, nejsou výjimkou školky, které přijímají dětí okolo jednoho roku věku. Je tedy pouze na rozhodnutí samotných rodičů, zda takto malé děti umístí do předškolního zařízení či nikoli. Ve většině případů se zaměstnavatelé rozhodli zřídit firemní školku jak pro své zaměstnance, tak při nenaplnění kapacity rovněž pro děti rodičů nezaměstnaných ve firemním zařízení. Ukazuje se, že zájem rodičů o tuto službu je veliký a v mnoha školkách počet žadatelů převyšuje její kapacitu. Firemní školky v České republice začaly vznikat v roce 2009. V současné době jich je okolo 30 a stále vznikají nové. Například od ledna 2014 jsou v provozu další tři školky zřízené pro zaměstnance. Jedná se o Firemní školku statutárního města Ostrava a o Zařízení péče o děti při sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov. Druhá zmíněná školka nese název Sdružeňáček. Obě školky mají kapacitu 24 dětí a jejich provozní doba je přizpůsobena pracovní době zaměstnanců Magistrátu města Ostrava a Nemocnice v Krnově. V lednu 2014 také zahájila provoz firemní školka společnosti Alika a.s. v Čelčicích. Školka má kapacitu sedm dětí, o které pečují dvě paní učitelky. Rodiče zde mohou umístit děti od šesti měsíců věku do šesti let.
- 48 -
Zaměstnavatelé se rozhodují zřizovat firemní školky za účelem slaďování rodinného a pracovního života. Je tak na rodičích dětí, zda této možnosti využijí. V příloze č. 3 této práce jsou blíže popsané vybrané firemní školky.
- 49 -
ZÁVĚR Návrat žen z mateřské či rodičovské dovolené zpět na trh práce závisí na mnoha faktorech. Jedním z těchto faktorů je podoba čerpání peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku. Od 1. 1. 2012 došlo ke změnám v čerpání těchto příspěvků. Mimo jiné je umožněno, aby dítě, jež dosáhlo dvou let, mohlo navštěvovat předškolní zařízení a současně rodič dítěte pobírá výplatu rodičovského příspěvku. Na
druhou
stranu
se
Česká
republika
v současné
době
potýká
s nedostatečnou kapacitou veřejných mateřských škol. Problémem pro rodiče je umístit dítě do předškolního zařízení nejen před třetím rokem věku, ale také po jeho dosažení. Veřejných mateřských škol je málo a jejich kapacita je nedostačující. Ve školním roce 2012/2013 chybělo téměř 59 000 míst pro děti předškolního věku. Nabídka forem péče o děti v České republice je nedostačující. Podle odhadů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy se tento rok (2014) v září, stejně jako minulý rok nedostane padesát až šedesát tisíc dětí (Právo: Nezávislé noviny 2014). Vláda si tento problém s nedostatečnou kapacitou uvědomuje. Na tuto situaci reagovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a připravilo „Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů“ prostřednictvím zavedení nového typu služby hlídání a péče o dítě – Dětská skupina. Záměrem tohoto nového typu služby je ulehčit rodičům postupný návrat z rodičovské dovolené do zaměstnání. Návrh tohoto zákona byl 26. 3. 2013 předložen k projednání ve vládě. Díky rozpuštění Sněmovny na podzim 2013 tento návrh „spadl pod stůl“. Na
nedostatek
veřejných
mateřských
škol
reaguje
také
spousta
zaměstnavatelů zřizováním různých forem předškolních zařízení, která by
- 50 -
měla vycházet vstříc jejich zaměstnancům při návratu do zaměstnání po mateřské či rodičovské dovolené. Firemní školka představuje možnost skloubení profesní kariéry s péčí o dítě předškolního věku. Tento institut vzhledem k nedostatečné kapacitě veřejných mateřských škol představuje u některých rodičů možnost vyřešení problému se zaopatřováním svých dětí při návratu do zaměstnání po mateřské či rodičovské dovolené. Tyto školky lze provozovat jako – mateřskou školu v souladu se školským zákonem, jako nekomerční službu péče o předškolní děti poskytované v souladu s obecně platnými právními předpisy a také jako mimoškolní zařízení péče o děti předškolního věku dle živnostenského zákona. Ať už je zařízení pro předškolní děti provozované podle jakéhokoliv legislativního modelu, měl by být v první řadě kladen důraz na jeho kvalitu. Tu určují podmínky – prostorové, programové, provozní a personální. Firem, které se rozhodly zřídit pro své zaměstnance firemní školku v České republice, přibývá. V současné době na našem území provozuje toto zařízení péče o děti okolo 30 firem a stále přibývají nové. V České republice neexistuje žádná jednotná databáze, která by vedla údaje o zařízeních péče o děti zřízené pro rodiče dětí jejich zaměstnavatele. V rámci praktické práce bakalářské práce se mi podařilo dohledat 28 firemních školek zřízených primárně pro děti zaměstnavatele. Téměř polovina je provozována v Praze nebo ve větších městech. Zájem o umístění dětí do firemních školek je veliký a jejich kapacita je ve většině případů naplněna. Provozní doba je přizpůsobená zaměstnancům firem, kteří se rozhodli školku zřídit. Věkové omezení pro přijaté děti je různé. Některé školky přijímají děti od 18 měsíců, jednoho, dvou nebo tří let. Děti mohou navštěvovat školku až do nastoupení školní docházky. Co se týká kritérií,
- 51 -
jsou firemní školky, které přijímají pouze děti svých zaměstnanců, ale většina těchto školek v případě nenaplnění kapacity umisťuje i děti, jejichž rodiče nepracují ve firmě provozující školku. Finanční náklady se pohybují od 400,- do 14 000,- korun za měsíc při plné docházce. Do této částky není započítáno stravné. Mnoho školek se řídí Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní výchovu. Ten musí splňovat každé zařízení, které je vedeno v rejstříku školských zařízení. Také spousta školek, které nejsou v rejstříku zapsány, podle tohoto programu pracuje. Mimo obligatorní Školní vzdělávací program školky nabízejí dětem vlastní pestrý program zahrnující mnoho kroužků, výletů a různých činností. V České republice firemní školky začaly vznikat v roce 2009. Velký zájem rodičů o toto zařízení dokazuje i to, že stále vznikají školky nové. Mají spoustu výhod jak pro zaměstnance, tak pro jejich zaměstnavatele. I přesto, že můžou mít také své nevýhody, svou cílovou skupinu si vždy najdou.
- 52 -
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ A LITERATURY 1) Česká republika. Národní koncepce podpory rodin s dětmi: Příloha I.Praha,
19.11.2008.
Dostupné
z:http://www.mpsv.cz/files/clanky/7958/Narodni_koncepce_podpory_rodin _s_detmi.pdf 2) Česká republika. Návrh věcného záměru zákona o dětské skupině a o změně souvisejících zákonů. Ministerstvo práce a sociálních věcí, 2012. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13503/zamer_zakona.pdf
3)
Firemní
školky
[online].
[cit.
2014-02-11].
Dostupné
z:
http://www.firemni-skolky.cz 4) "Firemní školky i v hotelnictví". UNIHOST [online]. 03.05.2011 [cit. 2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.unihostostrava.cz/www/cz/aktuality/firemni-skolky-i-vhotelnictvi/ 5) J&T Firemní školka [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.jt-firemniskolka.cz/ 6) Kde to ladí a kde skřípe: slaďování práce a péče v mezinárodní perspektivě. Editor Nina Bosničová, Jitka Kolářová. Praha: Gender Studies, 2012, 71 s. ISBN 978-808-6520-407.
7) MARKSOVÁ-TOMINOVÁ, Michaela. Rodina a práce: jak je sladit a nezbláznit se. Vyd. 1. Praha: Portál, 2009, 157 s. ISBN 978-807-3676-155. 8) Mladá fronta dnes. Praha: MAFRA, a.s, 5. 9. 2013, XXIV, č. 207. ISSN 12101168. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/firmy-zakladaji-firemniskolky-dm6-/ekonomika.aspx?c=A130904_203157_ekonomika_zt
- 53 -
9) Možnosti a bariéry zaměstnávání rodičů: praktické tipy pro zaměstnavatele. Editor Kateřina Machovcová. Praha: Gender studies, 2012, 70 s. ISBN 978-80-86520-44-5. 10) Obecně o firemních školkách. FIREMNÍ ŠKOLKA: Budujeme firemní školky
od
A
do
Z
[online].
[cit.
2014-01-20].
Dostupné
z:
http://www.firemniskolka.eu/index.php?option=com_content&view=article &id=5&Itemid=5 11) O Nás: Cíle ASFS. Asociace provozovatelů soukromých a firemních školek ČR [online]. [cit. 2014-02-11]. Dostupné z: http://www.asfs.cz 12) PALONCYOVÁ, Jana. Systém denní péče o děti do 6 let ve Francii a v České republice. 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2013, 208, 4 s. ISBN 978-80-7416119-3. Dostupné z: http://praha.vupsv.cz/Fulltext/vz_356.pdf 13) PEMOVÁ, Terezie a Radek PTÁČEK. Soukromá a firemní školka od A do Z: jak založit a provozovat soukromé nebo firemní zařízení předškolní výchovy. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 167 s. ISBN 978-80-247-4699-9. 14) Právo: Nezávislé noviny. Praha: Borgis, a.s., 2014, roč. 24, č. 60. ISSN 12112119.
15) Rodina, děti a zaměstnání v české společnosti. Vyd. 1. Editor Tomáš Sirovátka, Ondřej Hora. Boskovice: Fakulta sociálních studií (Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti) Masarykovy univerzity v Brně v nakl. Albert, 2008, 328 s. ISBN 978-807-3261-405. 16) RÝDL, Karel a Eva ŠMELOVÁ. Vývoj institucí pro předškolní výchovu (1869–2011). 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 222 s. ISBN 978-80-244-3033-1.
- 54 -
17) Sociální reforma - změny 2012: rodičovský příspěvek [online]. Praha: Ministerstvo práce a sociálních věcí, © MPSV ČR 2011 [cit. 2013-10-29]. Dostupné z: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/4 18) SOKAČOVÁ, Linda (ed.). Rodinná politika: rodičovská a mateřská v kontextu slaďování rodinného a pracovního života a rovných příležitostí žen a mužů. 1. vydání. Praha: Gender Studies, o.p.s., 2010. 19) Statistické ročenky školství výkonové ukazatele: Statistická ročenka školství 2012/2013 - výkonové ukazatele [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp 20) Školka Motoláček: dětství plné pohody [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.motolacek.cz/vse-o-skolce/ 21) Univerzitní mateřská škola Lvíčata [online]. [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://lvicata.cvut.cz/
- 55 -
Seznam příloh 1. Počet nepřijatých dětí do mateřských škol 2012/2013 2. Seznam firemních školek 3. Firemní školky
- 56 -
Příloha č. 1 Počet nepřijatých dětí do mateřských škol 2012/2013 Tabulka 1 Žádosti o přijetí do MŠ, jimž nebylo vyhověno – podle území – 2012/2013 Žádosti o přijetí do MŠ, jimž nebylo vyhověno
Území
Počet dětí Česká republika Praha Hlavní město Praha
CZ0 CZ01
58939 10269
CZ010 CZ02 Střední Čechy Středočeský kraj CZ020 CZ03 Jihozápad Jihočeský kraj CZ031 Plzeňský kraj CZ032 CZ04 Severozápad Karlovarský kraj CZ041 Ústecký kraj CZ042 CZ05 Severovýchod Liberecký kraj CZ051 Královéhrad ecký kraj CZ052 Pardubický kraj CZ053 CZ06 Jihovýchod Kraj Vysočina CZ063 Jihomoravs ký kraj CZ064 CZ07 Střední Morava Olomoucký kraj CZ071
10269 12112
Zlínský kraj CZ072 CZ08 Moravskoslezsko Moravskosl ezský kraj CZ080
2097 3105
12112 5272 2050 3222 3583 516 3067 7278 2411 2025 2842 12334 1054 11280 4986 2889
3105
Zdroj: (http://toiler.uiv.cz/rocenka/rocenka.asp, 2013)
- 57 -
Příloha č. 2 Seznam firemních školek 1. Firemní školka J&T Pobřežní 3 186 00 Praha 8 Telefon: 603 100 214 Email:
[email protected] 2. Školka DŮM PRO MOTÝLKY Budova Sazky K Žižkovu 851 190 93 Praha 9 Telefon: 266 12 24 85 Email:
[email protected] 3. Mateřská škola LINETKA s.r.o. Želevčice 5 174 01 Slaný Telefon: 312 576 590 Email:
[email protected] 4. MŠ KOMENSKÉHO – Firemní mateřská škola – (MŠK) Komenského 610 737 01 Český Těšín Telefon: 734 523 458 Email:
[email protected]
- 58 -
5. Mš Na Homolce Pod Kotlářkou 34 150 00 Praha 5 Telefon: 603 440 191 Email:
[email protected] 6. Firemní školka ŽIRAiFKA U Krčské vodárny 415/14 140 00 Praha 4 Telefon: 601 325 868 Email:
[email protected] 7. Univerzitní mateřská škola Lvíčata Thákurova 550/1 160 41 Praha 6 Telefon: 224 335 010 Email:
[email protected] 8. Stodůlka - Firemní školka Siemens Na Dolnici 1247/2a 155 00 Praha 5 – Stodůlky Telefon: 773 565 788 Email:
[email protected] 9. Firemní školka Ministerstva zahraničních věcí ČR Loretánské nám. 5 118 00 Praha 1 Telefon: 603 100 844 Email:
[email protected]
- 59 -
10. Školka už není problém Zalužanského 1192/15 703 84 Ostrava-Vítkovice Telefon: 725 346 497 Email:
[email protected] 11. Mateřská škola JUTA Riegrova 717 544 01 Dvůr Králové na Labem Telefon: 724 044 726 Email:
[email protected] 12. Mateřská škola Akademie věd ČR s.r.o. Vídeňská 1083 142 20 Praha 4 Telefon: 603 100 845 Email:
[email protected] 13. Firemní školka PampeLiška Vinohradská 3217/167 100 00 Praha 10 Telefon: 605 530 052 Email:
[email protected]
14. NIKOLAJKA U Nikolajky 28 150 00 Praha 5 Telefon: 734 848 889 Email:
[email protected]
- 60 -
15. MŠ Seznámek U Nikolajky 28 150 00 Praha 5 Email:
[email protected] 16. MŠ Háječek Pobočka Family Centrum České Budějovice F.A. Gerstnera 1735/2 370 01 České Budějovice Telefon: 773 11 22 99 Email:
[email protected] 17. Školka Vlaštovka Firemní školka UniCredit Bank Vyskočilova 5 140 00 Praha 4 Telefon: 608 114 445 Email:
[email protected] 18. Mateřská škola Klaudinka Boženy Němcové 577 293 01 Mladá Boleslav Telefon: 731 542 910 Email:
[email protected] 19. Mateřská škola Zbuzany Ořešská 141 Zbuzany 252 25 Jinočany Telefon: 739 005 830 Email:
[email protected]
- 61 -
20. Univerzitní mateřská škola VŠB-TUO 17. listopadu 15 708 00 Ostrava - Poruba Telefon: 731 517 947 Email:
[email protected] 21. Univerzitní mateřská školka Qočna Nám. T.G.Masaryka 3050 760 01 Zlín Telefon: 730 611 420 Email:
[email protected] 22. Univerzitní mateřská škola Hrášek Mendlovy univerzity v Brně Kohoutova 11 613 00 Brno Telefon: 545 128 355 Email:
[email protected] 23. Mateřská škola Univerzity Palackého v Olomouci Šmeralova 1116/10 779 00 Olomouc Telefon: 585 639 412 Email:
[email protected] 24. Mateřská škola LENTILKA Šimkova ulice 879 500 03 Hradec Králové 2 Telefon: 495 511 307 Email:
[email protected]
- 62 -
25. Školka Motoláček V Úvalu 84/1 150 06 Praha 5 – Motol Telefon: 224 43 61 62 Email:
[email protected] 26. Firemní školka statutárního města Ostrava Prokešovo náměstí 8 729 30 Ostrava Telefon: 599 442 080 Email:
[email protected] 27. Zařízení péče o děti při sdruženém zdravotnickém zařízení Krnov (Sdruženáček) I. P. Pavlova 9 794 01 Krnov Telefon: 554 690 727 Email:
[email protected] 28. Firemní školka společnosti Alika a.s. Čelčice 164 798 23 Telefon: 582 373 667 Email:
[email protected]
- 63 -
Příloha č. 3 Firemní školky V této příloze bakalářské práce se budu zabývat bližším popisem některých firemních školek. Rozhodla jsem se podrobněji popsat tyto firemní školky: 1. Škola Motoláček (Fakultní nemocnice v Motole) Tuto školku jsem si vybrala pro bližší popis, protože jako jedna z mála nabízí své služby pouze zaměstnancům Fakultní nemocnice v Motole. 2. Univerzitní mateřská škola Lvíčata (České vysoké učení technické v Praze) Jedná se o vůbec první univerzitní mateřskou školku v ČR. Její provoz byl zahájen 1. 10. 2010. 3. Firemní školka J&T (IBC, a.s.) Tato firemní školka je zřízena pro zaměstnance firmy IBC, a.s. Většina firemních školek umisťuje děti od dvou nebo tří let. Tato nabízí své služby dětem již od jednoho roku věku. 1. Škola Motoláček (Fakultní nemocnice v Motole) Informace týkající se této mateřské školky jsem získala přímo z internetových stránek této školky (http://www.motolacek.cz). Tato firemní školka funguje od 1. 9. 2012 v nově zrekonstruovaném objektu Fakultní nemocnice v Motole. Provozování školky je smluvně zajištěno společností - Mateřská škola Začít spolu, s.r.o. Tato společnost je řazena v Rejstříku škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Aplikovaný výchovně vzdělávací program „Začít spolu“ je oficiálně uznaným vzdělávacím programem a vyhovuje podmínkám Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání v České republice.
- 64 -
KAPACITA FIREMNÍ ŠKOLKY Kapacita této firemní školky je 50 míst. Ta je v současné době zcela naplněna. Pro velký zájem o docházku do školky byla vytvořena listina čekatelů. Děti jsou rozděleny do dvou tříd. PROVOZNÍ DOBA FIREMNÍ ŠKOLKY Provozní doba veřejných mateřských škol je pro zaměstnance této nemocnice nevyhovující. V této školce se snaží vyhovět zaměstnancům ve zdravotnickém zařízení, kde se pracuje ve směnném provozu. Otevírací doba je tedy od 6.00 – 20.00, včetně letních prázdnin. VĚKOVÉ OMEZENÍ PRO PŘIJETÍ DO FIREMNÍ ŠKOLKY Tato firemní školka přijímá děti od věku dvou let do 6 (7) let. Děti mezi dvěma až třemi roky jsou přijaty za splnění podmínky zvládání hygienických návyků. Do školky nejsou přijaty děti s celodenním nošením plen. O přijetí dětí tohoto věku rozhoduje ředitelka mateřské školy na základě individuálního posouzení emoční úrovně a psychické vyspělosti dítěte. Tato úroveň vyspělosti dítěte je jedním z kritérií při přijímání dětí do firemní školky. KRITÉRIA PŘIJÍMANÍ DĚTÍ DO FIREMNÍ ŠKOLKY Firemní školka Motoláček byla zřízena pro děti rodičů zaměstnaných ve Fakultní nemocnici v Motole. Tato školka nepřijímá (i v případě nenaplnění kapacity) děti, jejichž rodiče nejsou zaměstnanci této nemocnice. Podmínka zaměstnaneckého poměru je tedy hlavním kritériem přijímaných dětí. Dalšími kritérii jsou: - profesní potřebnost zaměstnance pro zaměstnavatele - Fakultní nemocnice v Motole - počet dětí, které zaměstnanec přihlašuje - věk dětí s ohledem na jejich hygienické návyky, emoční úroveň a psychickou vyspělost
- 65 -
V případě vyššího počtu žádostí převyšujících kapacitu školky rozhoduje o přijetí ředitelka MŠ na základě pořadí přijatých přihlášek v souladu s kritérii uvedenými výše. FINANČNÍ NÁKLADY PRO RODIČE DĚTÍ NAVŠTĚVUJÍCÍCH FIREMNÍ ŠKOLKU Školné je stanoveno měsíční částkou 2000 Kč. Tato cena nezahrnuje stravné. VZDĚLÁVACÍ PROGRAM FIREMNÍ ŠKOLKY Tato firemní školka aplikuje výchovně vzdělávací program Začít spolu. Program zdůrazňuje individuální přístup k dítěti a partnerství školy, rodiny a také širší společnosti v oblasti výchovy a vzdělávání. Prosazuje a umožňuje přijetí dětí se speciálními potřebami. Program svými východisky koresponduje se současnými požadavky na výchovu a vzdělávání, jež jsou v souladu
s požadavky
formulovanými
v Rámcovém
programu
pro
předškolní vzdělávání a rámcovém vzdělávacím programu pro základní vzdělávání. Režim dne firemní školky je rozdělen takto: -
Volná hra dětí, která je řazena v dopolední (od 6.00 do 9.00 hod.) i v odpolední (od 15.30 do 20.00 hod.) programové nabídce.
-
Činnost dětí řízená pedagogem podle zásad programu Začít spolu. Ta je řazena v dopoledním programu (od 9.00 do 10.00 hod.). V zimním období, kdy je možnost pobytu dětí venku menší, může být tato činnost řazena i v odpolední programové nabídce.
-
Pohybové aktivity: k těm je využíváno různé náčiní a nářadí. Také je využívána k této činnosti školní zahrada, dále škola organizuje vycházky dětí do blízkého okolí.
-
Pobyt
venku:
tento
je
řazen
do
dopoledního
programu,
s přihlédnutím na roční období a aktuální počasí od 10.00 do 11.30 hod.
- 66 -
-
Odpolední odpočinek: děti mají na vybranou dvě formy využití doby odpočinku. A to spánek, nebo ti, kteří nevyužijí možnosti spánku, se mohou věnovat klidnějším aktivitám ve třídě. Tyto formy odpočinku jsou přizpůsobeny individuálním potřebám dětí a doporučení rodičů.
V této školce mají děti k dispozici cvičebnu, hernu s hracími koutky a také hřiště
se
zahradou.
Strava
je
dětem
zajišťována
prostřednictvím
stravovacího úseku Fakultní nemocnice v Motole. 2. Univerzitní mateřská škola Lvíčata (ČVUT) Informace týkající se této mateřské školky jsem získala přímo z internetových stránek této školky (http://www.lvicata.cvut.cz). Tato školka je v provozu od 1. 10. 2010. Zřizovatelem je Vysoké učení technické v Praze. Školka je řazena v Rejstříku škol a školských zařízení Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. KAPACITA FIREMNÍ ŠKOLKY V této školce je kapacita 58 dětí. Ty jsou rozděleny do tří tříd – Stavitelé (3-4 roky), Mořeplavci (3-4 roky) a Hvězdáři (4-7 let). PROVOZNÍ DOBA FIREMNÍ ŠKOLKY Otevírací doba tohoto zařízení je od pondělí do pátku vždy od 7.00 do 17.00 hod. Školka je otevřena i v měsíci červenci a srpnu.
V období letních
prázdnin mohou navštěvovat školku i děti, které do školky nejsou zapsány. VĚKOVÉ OMEZENÍ PRO PŘIJETÍ DO FIREMNÍ ŠKOLKY Školka přijímá děti od tří let (případně dovrší-li tři roky do konce června v daném školním roce) věku do doby, než nastoupí školní docházku.
- 67 -
KRITÉRIA PŘIJÍMÁNÍ DĚTÍ DO FIREMNÍ ŠKOLKY Do této školky jsou přijímány děti a vnoučata zaměstnanců a dále děti studentů Českého učení technického v Praze (ČVUT). Kritéria, kterými se školka řídí při zápise, jsou tato: -
sourozenci již přijatých dětí do mateřské školky
-
děti zaměstnanců (všechny formy pracovně právních vztahů) ČVUT
-
děti studentů ČVUT
-
vnoučata zaměstnanců ČVUT
Pokud nebude naplněna kapacita školky, může ředitelka školky přijímat i děti bez příslušnosti rodičů nebo prarodičů k ČVUT. V případě, že v průběhu roku rodič nebo prarodič ztratí příslušnost k ČVUT, dítě může dokončit školní rok v této mateřské škole. FINANČNÍ NÁKLADY PRO RODIČE DĚTÍ NAVŠTĚVUJÍCÍCH FIREMNÍ ŠKOLKU Školné je stanoveno měsíční částkou 2 000 Kč na měsíc. V této částce není zahrnuto stravné. VZDĚLÁVACÍ PROGRAM FIREMNÍ ŠKOLKY Mateřská škola Lvíčata má školní vzdělávací program zpracovaný podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Cílem školky je spokojené dítě a spokojený rodič.
Cílem je vytvořit dětem
prostředí pro rozvoj jeho rozumových, sociálních i fyzických dovedností, jeho spokojené prožívání v souladu s jeho přirozeností. Posiluje vliv rodiny a doplňuje její výchovu. Školka se snaží o seznámení dětí s odbornými a zajímavými projekty a s pracovišti rodičů návštěvami různých pracovišť ČVUT. Dále se pořádají různé výlety po Praze i mimo Prahu, navštěvují zajímavé akce pro předškolní děti, výstavy. Děti navštěvují divadla v Praze, Kladně. Program dětí je obohacován kouzelnickými vystoupeními, chemickými pokusy, pořádáním tematických dílen s rodiči a dalšími aktivitami.
- 68 -
Školka také organizuje spoustu odpoledních kroužků, na které mohou rodiče své děti přihlašovat v případě zájmu. Těmito kroužky jsou: výtvarná činnost, vaření, hra na flétnu, angličtina, jazyková průprava, cvičení, ale také kroužek pro předškoláky. Tyto kroužky mohou navštěvovat i děti, které nejsou do školky zapsané. Ve školce mají děti k dispozici zahradu, která je vybavena herními prvky, pískovištěm, nářadím a hračkami pro činnost a hry dětí ve venkovním prostředí. Stravování dětem zabezpečuje školní jídelna. Také pro volný pobyt dětí je využito nedaleké hřiště spravované Městkou částí Prahy 6. 3. Firemní školka J&T (IBC, a.s.) Informace týkající se této mateřské školky jsem získala přímo z internetových stránek této školky (http://www.jt-firemniskolka.cz). Tato firemní školka je v provozu od června roku 2011. Provozovatelem je společnost Firemní školky, s.r.o. Školka je provozována na základě živnostenských oprávnění: -
mimoškolní výchova a vzdělávání
-
péče o dítě do tří let věku v denním režimu
KAPACITA FIREMNÍ ŠKOLKY Celková kapacita této školky je 25 dětí. PROVOZNÍ DOBA FIREMNÍ ŠKOLKY Provozní doba je od pondělí do pátku vždy od 8.00 do 17.30 hod. Školka je otevřena celoročně kromě svátků. Je také možné zařízení navštěvovat krátkodobě a nastavit si tak individuální docházku. VĚKOVÉ OMEZENÍ PRO PŘIJETÍ DO FIREMNÍ ŠKOLKY Školka nabízí celodenní péči o předškolní děti od jednoho do šesti let věku.
- 69 -
KRITÉRIA PŘIJÍMANÍ DĚTÍ DO FIREMNÍ ŠKOLKY Školka nemá kritéria pro přijímání dětí žádné. Je zřízena jak pro zaměstnance firmy, tak pro širokou veřejnost. Jediným kritériem je, aby dítě zvládalo odloučení od maminky. FINANČNÍ NÁKLADY PRO RODIČE DĚTÍ NAVŠTĚVUJÍCÍCH FIREMNÍ ŠKOLKU Měsíční školné při plné měsíční docházce pět dní v týdnu je 10 990 Kč. V této ceně není zahrnuté stravné a různé doplňkové akce, jakými jsou výlety, apod. Pro děti, jejichž rodiče jsou zaměstnanci, partneři či klienti firmy, platí zvýhodněná sazba školného. VZDĚLÁVACÍ PROGRAM FIREMNÍ ŠKOLKY V tomto zařízení pracují dle „školního vzdělávacího programu“, který je k nahlédnutí ve školce. Konkrétní vzdělávací nabídka je soustředěna do integrovaných měsíčních bloků. Do programu jsou také zařazovány návštěvy odborníků přímo ve školce. Jedná se o prevenci zubů, očí, ale také o spolupráci v oboru ortopedie nebo logopedie. Děti všech věkových kategorií jsou pospolu, avšak při výuce jsou děti podle potřeby a náročnosti práce či zadaných úkolů děleny na starší a mladší. Ve školce se snaží také s dětmi pracovat individuálně. Činnosti, kterým se děti ve školce věnují, jsou: výtvarná výchova, pohybový blok, tvořivé práce, hudební a literární výchova, angličtina, ale také grafomotorika nebo výchova řeči. Mezi doplňkové akce, která tato firemní školka poskytuje dětem, patří: návštěvy solné jeskyně, městské knihovny, různé výlety, lampiónové průvody, pouštění draků a mnoho dalších. Součástí firemní školky je také několik metrů vzdálená zahrádka.
- 70 -
Anotace Jméno a příjmení autora: Petra Blažková Název katedry a fakulty: Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie FF UP Název diplomové práce: Firemní školky – podpora vstupu na trh práce Vedoucí práce: Mgr. Martin Fafejta, Ph.D. Počet znaků: 88 614 Počet příloh: 3 Počet titulů použité literatury: 21 Klíčová slova: firemní školka, mateřská / rodičovská dovolená, mateřské školy, dětská skupina, trh práce, předškolní zařízení, rodičovský příspěvek Key words: company nursery school, maternity / parental leave, nursery schools, children´s group, labour market, preschools, parental allowance
Cílem této bakalářské práce je poukázat na situaci matek na trhu práce po ukončení rodičovské dovolené. Změna v čerpání rodičovského příspěvku od 1. 1. 2012 umožňuje současné pobírání rodičovského příspěvku a navštěvování dítěte předškolního zařízení již od dvou let věku. Na druhé straně se Česká republika potýká s nedostačující kapacitou veřejných mateřských škol. Když se tedy rodič rozhodne pro čerpání kratší rodičovské dovolené, má problémy ohledně umístění dítěte do předškolního zařízení. Veřejné mateřské školy v dnešní době nemají dostatečnou kapacitu ani pro děti starší tří let. Zřízení firemních školek usnadňuje matkám rychlejší návrat na trh práce. Tato bakalářská práce se podrobněji věnuje problematice firemních školek. The aim of this work is to point out the women’s situation after maternity leave. The change in drawing parental allowance put into effect on 1/1/2012 enables drawing parental allowance and enrolling children in nursery at the same time since their age of two. On the other hand, the Czech Republic faces insufficient public nursery schools capacities. In case the parent
- 71 -
decides to draw the shorter parental leave, he or she then contends with problems concerning placing the child in preschool. Today public nursery schools do not have sufficient capacities even for children over three years. Foundations of company nursery schools facilitate re-entry into the labour market. This thesis deals with the issue of company nursery schools.
- 72 -
