MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav marketingu a obchodu
Strategie vstupu firmy Oseva Eximpo Praha, s.r.o. s pšenicí ozimou na ukrajinský trh
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Šárka Stojarová, Ph.D.
Bc. Jiří Doležal
Brno 2010
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že diplomovou práci na téma „Strategie vstupu firmy Oseva Eximpo Praha, s.r.o. s pšenicí ozimou na ukrajinský trh“ jsem vypracoval samostatně. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamy literatury.
Ve Brně dne 13.4.2010
……………………………… Bc. Jiří Doležal 2
Poděkování
Chtěl bych poděkovat vedoucí mé diplomové práci Ing. Šárce Stojarové, Ph.D. za ochotu, cenné rady a odborné vedení, které mi pomohly při zpracování diplomové práce. Dále bych chtěl poděkovat všem, kteří mi poskytli informace, podklady a materiály nezbytné k vypracování závěrečné práce, zejména pak Ing. Janu Doležalovi. 3
Abstrakt
DOLEŽAL, J. Strategie vstupu firmy Oseva Eximpo Praha, s.r.o. s pšenicí ozimou na ukrajinský trh. Diplomová práce. Brno, 2010.
Diplomová práce analyzuje možnost vstupu firmy Oseva Eximpo Praha, s.r.o. na ukrajinský trh pšenice ozimé. Teoretická část je zejména zaměřena na problematiku mezinárodního marketingu a obchodu. Vlastní práce se zabývá analýzou ukrajinského prostředí, tamějšího trhu pšenice, charakteristikou společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. a konkrétní strategií vstupu na trh, která je vytvořena na základě zjištěných skutečností z jednotlivých analýz, faktorů a rizik, působících na daný podnikatelský subjekt při expanzi na vybraný zahraniční trh.
Klíčová slova: Strategie, analýza, trh, expanze, zákazník, pšenice ozimá, Oseva Eximpo Praha, s.r.o., Ukrajina
Abstract DOLEŽAL, J. Strategy of the company Oseva Eximpo Praha, s.r.o. entering the Ukrainian market of winter wheat. Diploma Thesis. Brno, 2010.
The Diploma Thesis analyzes the possibility of the company Oseva Eximpo Praha, s.r.o. entering the Ukrainian market of winter wheat. The theoretical part is particularly focused on the international marketing and trade. The practical part is analyzing the Ukrainian economy, it’s market of wheat, the company Oseva Eximpo Praha, s.r.o. and also the specific strategy of the entry to the market. The strategy is created upon the base of the results of the analyses, factors and risks, which can influence the company during the expansion to the selected foreign market.
Key words: Strategy, analyse, market, expansion, customer, winter wheat, Oseva Eximpo Praha, s.r.o., Ukraine
4
Obsah 1
Úvod................................................................................................................................... 1
2
Cíl a metodika................................................................................................................. 10
3
2.1
Cíl práce ................................................................................................................... 10
2.2
Metodika................................................................................................................... 10
Literární rešerše ............................................................................................................. 12 3.1 3.1.1
Uskutečňování mezinárodních obchodních operací......................................... 12
3.1.2
Dodací podmínka ............................................................................................. 13
3.1.3
Platební podmínky............................................................................................ 14
3.1.4
Cenová politika ................................................................................................ 15
3.1.5
Logistika v mezinárodním obchodu ................................................................. 16
3.1.6
Rizika mezinárodního obchodu........................................................................ 17
3.2
Vstup firmy na mezinárodní trh ............................................................................... 19
3.2.1
Načasování vstupu na zahraniční trh................................................................ 19
3.2.2
Formy vstupu firem na mezinárodní trhy......................................................... 20
3.2.3
Překážky pro vstup na zahraniční trh ............................................................... 24
3.2.4
Mezinárodní marketingová politika ................................................................. 26
3.3
Finanční analýza....................................................................................................... 32
3.3.1
Ukazatele zadluženosti ..................................................................................... 32
3.3.2
Ukazatele platební schopnosti .......................................................................... 33
3.3.3
Ukazatele aktivity............................................................................................. 34
3.3.4
Ukazatele rentability ........................................................................................ 34
3.3.5
Predikce finanční tísně ..................................................................................... 35
3.4
4
Mezinárodní obchodní operace ................................................................................ 12
Pšenice ozimá........................................................................................................... 37
3.4.1
Důležité pojmy při pěstování, zpracování a hodnocení pšenice ozimé............ 37
3.4.2
Hodnocení kvality zrna .................................................................................... 38
3.4.3
Ekonomické výsledky pěstování pšenice ......................................................... 41
Praktická část ................................................................................................................. 43 4.1
Charakteristika ukrajinského trhu ............................................................................ 43
4.1.1
Základní informace o teritoriu.......................................................................... 43
4.1.2
Vybrané ekonomické ukazatele ....................................................................... 44
4.1.3
Vývoj kurzu UAH ............................................................................................ 47
4.1.4
Základní daně a poplatky ................................................................................. 48 5
4.1.5
Zahraniční obchod země .................................................................................. 48
4.1.6
Investiční klima ................................................................................................ 52
4.1.7
Investice v teritoriu a rizika investování .......................................................... 53
4.2
Pěstování pšenice na Ukrajině.................................................................................. 55
4.2.1 4.3
Největší zemědělské společnosti na Ukrajině .................................................. 58 Charakteristika společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o........................................... 58
4.3.1
Odrůdy pšenice ozimé registrované na Ukrajině ............................................. 60
4.3.2
Výsledky zkoušení českých odrůd na Ukrajině ............................................... 61
4.3.3
Finanční analýza společnosti Oseva Eximpo Praha......................................... 62
4.3.4
Analýza vnějšího a vnitřního prostředí společnosti ......................................... 65
4.3.5
Analýza 7S ....................................................................................................... 66
4.3.6
Analýza konkurence ......................................................................................... 67
4.4
Strategie vstupu na trh pšenice ozimé ...................................................................... 69
4.4.1
Forma vstupu.................................................................................................... 70
4.4.2
Segmentace trhu ............................................................................................... 70
4.4.3
Marketingový mix ............................................................................................ 71
4.4.4
Hledání obchodního partnera ........................................................................... 73
4.4.5
Obchodní podmínky......................................................................................... 73
4.4.6
Výsledky pěstování pšenice ozimé na Ukrajině............................................... 74
5
Diskuze ............................................................................................................................ 77
6
Závěr................................................................................................................................ 79
7
Použitá literatura............................................................................................................ 80 Přílohy
6
Seznam grafů Graf č.1: Podíl odvětví na tvorbě HDP (v %) ........................................................... 45 Graf č.2: Změny ve struktuře ukrajinského zemědělství (podíl v %) ....................... 46 Graf č.3: Vývoj měnového kurzu CZK / UAH ......................................................... 47 Graf č.4: Vývoj měnového kurzu UAH / EUR ......................................................... 47 Graf č.5: Vývoj plochy pěstování pšenice na Ukrajině a struktura výnosů .............. 56 Graf č.6: Porovnání výnosů pšenice ve vybraných státech ...................................... 57 Seznam obrázků Obrázek č.1: Nástroje mezinárodní komunikační politiky........................................ 29 Obrázek č.2: Logo společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. ..................................... 59 Obrázek č.3: Logo společnosti Deutsche Saatveredelung Lippstadt ........................ 68 Obrázek č.4: Logo společnosti Saaten Union ........................................................... 69 Obrázek č.5: Logo společnosti Agri Obtentions SA ................................................. 69 Seznam tabulek Tab. č.1: Minimální hodnoty pro zařazení pšenice do jednotlivých skupin ............. 40 Tab. č.2: Nákladovost a výnosnost ozimé pšenice.................................................... 42 Tab. č.3: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let........................ 44 Tab. č.4: Vývoj ukrajinského zemědělství ................................................................ 45 Tab. č.5: Příjmy a výdaje státního rozpočtu (v mld. UAH) ...................................... 46 Tab. č.6: Zahraniční zadluženost Ukrajiny za posledních 5 let (v mld. $)................ 46 Tab. č.7: Zahraniční obchod zboží a služby (mld. $) ................................................ 48 Tab. č.8: Dynamika obchodní výměny (mil. $) ........................................................ 50 Tab. č.9: Zahraniční obchod s Ukrajinou v roce 2008 (mil. $) ................................. 51 Tab. č.10: Přímé investice (roční přírůstek v mil.$).................................................. 54 Tab.č.11: Porovnání evropské a světové produkce pšenice s ukrajinskou................ 56, 57 Tab.č.12: výsledky zkoušek českých odrůd na Ukrajině v roce 2008/2009 ............. 61, 62 Tab.č.13: Výsledné hodnoty ukazatelů likvidity podniku......................................... 62 Tab. č.14: Výsledné hodnoty ukazatelů aktivity podniku ......................................... 62 Tab. č.15: Výsledné hodnoty ukazatelů rentability podniku..................................... 63 Tab. č.16: Výsledné hodnoty ukazatelů zadluženosti podniku ................................. 63 Tab. č.17: Výsledné hodnoty ukazatelů Altmanova modelu Z-skóre ....................... 64 Tab. č.18: Výsledné hodnoty ukazatelů indexu důvěryhodnosti............................... 64 Tab. č. 19: SWOT analýza společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o.......................... 65 Tab. č.20: hodnocení výsledků pokusů společnosti ТзОВ Бучачагрохлибпром .... 75, 76 7
Seznam zkratek CMR
Mezinárodní dopravní nákladní list
ČSN
Česká státní norma
ČSÚ
Český statistický úřad
DDU
Delivered Duty Unpaid
DPH
Daň z přidané hodnoty
FAOSTAT
Food and Agricultural Organization of the United Nations
FCA
Free Carrier
HDP
Hrubý domácí produkt
IBRD
International Bank for Reconstruction and Development
INCOTERMS
International Commercial Terms
Kč
Koruna česká
MMF
Mezinárodní měnový fond
OBSE
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OSN
Organizace spojených národů
RAFTD
Revised American Foreign Trade Decision
SNS
Společenství nezávislých států
TIR
Transports Internationaux Routiers
UAH
Ukrajinská hřivna
UNESCO
United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization
USD
Americký dolar
WTO
World Trade Organization
8
1 Úvod Celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je v současné době odhadován na 60-70%. Nejvíce rozšířená a pěstovaná je pšenice, která lidstvu dodává více než 20%, v některých státech střední a východní Evropy až 30% veškerých kalorií. Jedním z nejvýznamnějších světových producentů pšenice je Ukrajina. S plochou 7 milionů ha a produkcí na úrovni 20 milionů t se řadí každoročně mezi první patnáctku největších pěstitelů a producentů pšenice na světě. Stále více zahraničních firem z celého světa míří každoročně do tohoto druhého největšího evropského státu, který skrývá nesmírný potenciál zejména v oblasti potravinářství, stavebnictví, hutnictví, energetickém průmyslu, ekologii a zejména zemědělství. Právě díky rozloze a plochám vhodným k pěstování řady polních plodin přicházejí na Ukrajinu zahraniční investoři, skupují zde firmy a pozemky a přinášejí sem novější a modernější technologie. Zejména mezi zahraničními investory je na Ukrajině stále větší poptávka po odrůdách polních plodin, které jsou rozšířené i v dalších státech mimo východní Evropu. Vzhledem ke klimatickým podmínkám, které jsou v rámci České republiky částečně podobné ukrajinským, nabízí se zde možnost pěstování českých odrůd polních plodin, pšenici ozimou nevyjímaje. Ke vstupu na ukrajinský trh pšenice ozimé se také rozhodla firma Oseva Eximpo Praha, s.r.o., která již v dané zemi působí od roku 1995 a zabývá se registracemi a prodejem osiv českých polních plodin, zejména ječmene jarního, v rámci zemí východní Evropy. V roce 2008 se vedení firmy ve spolupráci se společnostmi Selgen a.s. a RAGT Czech s.r.o. rozhodlo zaregistrovat ozimé pšenice českého šlechtění Baletka, Bardotka, Bohemia, Dorota a Sultan. V případě úspěšného procesu registrace vstoupí tyto odrůdy v létě 2010 do ukrajinského registru a bude možné s nimi volně obchodovat. Vstup firmy na zahraniční trh s novým výrobkem nebo produktem může být rozhodující pro další působení společnosti v dané zemi, proto je nezbytné zohlednit a využít silných stránek a příležitostí a zároveň brát v úvahu potencionální rizika plynoucí ze zavádění nových odrůd pšenice ozimé. Vedení společnosti Oseva se bude muset rozhodnout jakým způsobem vstoupit na ukrajinských trh pšenice ozimé, jak oslovovat zákazníky, jak se vypořádat s problémy ukrajinského trhu nebo jak využít svých předchozích znalostí ukrajinského trhu při obchodování s pšenicí ozimou.
9
2 Cíl a metodika 2.1 Cíl práce Hlavním cílem této diplomové práce je navrhnout strategii vstupu společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. na ukrajinský trh pšenice ozimé. K dosažení tohoto cíle je nezbytné seznámit se s teoretickými východisky zahraničního obchodu, mezinárodního marketingu či pěstování pšenice, provézt analýzu zvoleného trhu. Na základě získaných závěrů je možné zvolit a navrhnout nejvhodnější strategii. Dílčími cíly, které jsou nezbytné k dosažení primárního úkolu splnit, je charakteristika ukrajinského trhu, analýza ukrajinského trhu pšenice, srovnání českých a ukrajinských odrůd, analýza společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. včetně finanční analýzy firmy. Nezbytnou součástí navržení strategie vstupu bylo také ekonomické hodnocení pěstování českých ozimých pšenic na Ukrajině a hodnocení rizika vstupu.
2.2 Metodika Diplomová práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. V celé práci jsem vycházel ze studia odborné literatury, dat z internetových zdrojů, interních materiálů firmy Oseva Eximpo Praha, s.r.o. a zejména z materiálů, informací, rad a vlastních zkušeností, které jsem nasbíral v průběhu několikaletého působení ve zmíněné společnosti, kdy jsem se jako její zástupce účastnil řady jednání, setkání, seminářů, konferencí a dalších akcí v České republice i zahraničí. V teoretické části jsem vycházel z materiálů a zdrojů, které jsou uvedené v seznamu literatury. Tato část práce je věnována zejména pojednání o mezinárodním marketingu a mezinárodním marketingovém prostředí, zabývám se zde problematikou mezinárodního obchodu. Závěr této části práce je věnován teorii týkající se pšenice ozimé. Teoretickou část jsem zpracovával od září do prosince roku 2009. Ve vlastní práci se podrobněji zabývám analýzou ukrajinského trhu, zejména na základě dostupných internetových zdrojů a dostupných odborných článků. Dále je zde za pomoci databází provedena a vyhodnocena analýza pěstování pšenice na Ukrajině, na základě interních zdrojů firmy provedena finanční analýza. K zpracování této části diplomové práce jsem použil výpočetní techniky, výsledy jsou zobrazovány v tabulkách a grafem nebo jsou slovně okomentovány. V další části na základě vlastní zkušenosti s prací ve společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. provádím SWOT analýzu, analýzu konkurence, segmentaci trhu, 10
marketingový mix a navrhuji konkrétní strategii vstupu firmy na ukrajinský trh pšenice ozimé. V závěru práce jsou hodnoceny výsledky provedených výzkumů, předpokladů a analýz, které by měla společnost zohledňovat. Materiály a samotnou vlastní práci jsem zpracovával od ledna do poloviny dubna 2010, v měsíci květnu jsem práci dokončoval a prováděl její úpravy a korekce. Tato diplomová práce je jedním z výstupů MSM6215648904 – Česká ekonomika v procesech integrace a globalizace a vývoj agrárního sektoru a sektoru služeb v nových podmínkách evropského integrovaného trhu – 03 Vývoj vztahů obchodní sféry v souvislosti se změnami životního stylu kupního chování obyvatelstva a změnami podnikového prostředí v procesech integrace a globalizace, realizovaného za finanční podpory ze státních prostředků.
11
3 Literární rešerše 3.1 Mezinárodní obchodní operace Zahraniční obchod je možné uskutečnit prostřednictvím různých obchodních operací, které mají řadu zvláštností. Liší se způsobem navazování obchodních kontaktů, v podmínkách obchodu a právním zajištění, je nezbytné přijímat dlouhodobá rozhodnutí, brát v potaz obchodně-politické podmínky, vhodně volit obchodní partnery a další aspekty.
3.1.1 Uskutečňování mezinárodních obchodních operací Firmy mají různé důvody, proč obchodovat na zahraničních trzích. Vstup na nový trh rozšiřuje možnosti, společnost se stává méně závislá na omezené domácím trhu, kterým je trh České republiky. MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ, SATO [8] tvrdí, že strategická rozhodování podniků a od nich se odvíjejících cílů, kterých chtějí podniky dlouhodobě dosáhnout – objem prodejů, podíl na trhu, zisk, atd., se týkají zejména těchto otázek:
které zahraniční trhy pro své podnikatelské aktivity zvolí,
jakou formou budou na tyto trhy vstupovat,
jaké výrobky budou na zahraničních trzích nabízet či nakupovat,
jak budou výrobky na těchto trzích distribuovat,
na jaké segmenty trhu se budou na zahraničních trzích orientovat,
jaké způsoby komunikace se zahraničním trhem budou používat,
jakou cenovou politiku budou podniky na jednotlivých trzích volit,
s kterými domácími a zahraničními firmami budou při obchodování se zahraničím spolupracovat.
Průběh obchodních operací bývá ovlivněn druhem zboží, charakterem trhu, obchodněpolitickou situací, distribučními cestami, obchodním partnerem a dalšími faktory. Právní základ pro uskutečnění jednotlivé operace na zahraničním trhu představuje kupní smlouva, ve které jsou vymezeny základní práva a povinnosti zúčastněných stran. Pro jednodušší jednání o podmínkách kupních smluv se používají všeobecné obchodní podmínky a typové kontrakty. Bývají použity v souvislosti s kupními smlouvami, smlouvami o dílo nebo při poskytování služeb.
Všeobecné podmínky – bývají označovány jako generální podmínky obchodu, podmínky odběru zboží, standardní dodací podmínky, všeobecné podmínky pro export 12
a import. Umísťují se na zadní stranu nabídek, objednávek, faktur, se kterými jsou předkládány.
Typové kontrakty – smluvní strany do nich doplňují konkrétní údaje jako druh, množství, cena, dodací lhůta, atd.
V mezinárodním obchodě mají při uzavírání smluv zvláštní význam pro uzavírání smluv uzance. Jedná se o známá a v obchodních kruzích dodržovaná pravidla, odchýlení od těchto zvyklostí je považováno za výjimku. Jsou vytvořeny pro vztahy mezi prodávajícími a kupujícími, jsou využívány v dopravě, spedici nebo bankami. Obsah kupních smluv určují právní předpisy. Jako podstatné části kupní smlouvy ČERNOHLÁVKOVÁ [3] uvádí:
určit strany kupní smlouvy – prodávající a kupující, jména, adresy, právní formy, identifikační údaje,
určit obchodované zboží a množství,
určit cenu nebo způsob, jak bude určena.
Dalšími podmínkami, které se v mezinárodním obchodě sjednávají jsou:
dodací lhůta,
dodací podmínka (parita),
platební podmínka,
způsob přepravy,
sjednání záruk.
Součástí smlouvy je z formálního hlediska úvodní část, která obsahuje přesné určení stran, název dokumentu, místo a datum vystavení.
3.1.2 Dodací podmínka Podle JOHANSSONA [5] se jedná o součást kupní smlouvy v mezinárodním obchodě. V dodací podmínce jsou přesně určeny a popsány povinnosti prodávajícího a kupujícího, které se týkají dodávky a převzetí zboží. Jsou zde určeny způsob, místo a okamžik předání zboží kupujícímu, přechod výloh a rizik z prodávajícího na kupujícího, další povinnosti stran při zajišťování dopravy, nakládky a vykládky zboží, průvodních dokladů, kontroly, pojištění, celního odbavení. Díky těmto faktorům je dodací podmínka i důležitá pro konečnou výši ceny. V současné době v celosvětovém měřítku převládá doložka INCOTERMS (International Commercial Terms), pouze na americkém kontinentu se ještě můžeme setkat s dnes již značně zastaralými pravidly RAFTD. 13
Doložky INCOTERMS neřeší otázku přechodu vlastnictví ke zboží, zabývají se pouze přechodem nákladů a rizik. Vycházejí ze zásady určování minimálních povinností stran a jsou platné, pokud není ve smlouvě stanoveno jinak. Podle MACHKOVÉ, ČERNOHLÁVKOVÉ, SATA [8] jsou základními povinnostmi prodávajícího:
dodat zboží v souladu s podmínkami uvedenými v kupní smlouvě,
dát zboží kupujícímu k dispozici v čase a místě stanoveném v kupní smlouvě nebo v místě, které je obvyklé pro odevzdání takového zboží,
má-li být zboží baleno, opatřit na vlastní náklady potřebné balení, které kupujícímu umožní řádně zboží převzít,
vyrozumět kupujícího v přiměřené lhůtě o tom, kdy mu bude zboží dáno k dispozici,
nést výlohy kontrolních úkonů, které jsou nutné k tomu, aby bylo kupujícímu zboží dáno k dispozici,
nést všechny výlohy spojené se zbožím, dokud nebylo dáno kupujícímu k dispozici.
Z základním povinnostem kupujícího patří:
převzít zboží v místě a čase stanoveném v kupní smlouvě,
zaplatit kupní cenu,
pokud si vyhradil lhůtu k převzetí zboží a (nebo) volbu místa dodání a nedodal instrukce včas, pak musí nést výlohy a rizika tím vzniklá,
nést všechny výlohy spojené se zbožím, od okamžiku, kdy mu bylo dáno k dispozici.
INCOTERMS 2000 (rok vydání) obsahuje celkem 13 doložek, které se člení do 4 skupin podle počátečního písmene jednotlivých doložek – E (Ex), F (Free), C (Cost Carriage), D (Delivered). Uspořádání je přesné a přehledné, první tři skupiny doložek jsou náročnější pro kupujícího, čtvrtá pro prodávajícího.
3.1.3 Platební podmínky V mezinárodních kupních smlouvách mají značný vliv na výsledky obchodních operací, určují za jakých podmínek má být uhrazena kupní cena. Nejvýhodnější je při jejich sjednávání využívat standardních bankovních podmínek. Dohoda o platební podmínce určuje místo, dobu a způsob úhrady ceny kupujícímu, stanovuje se zde také úrok, měna určená k transakci. MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ, SATO [8] považují nejdůležitější funkce platební podmínky pro danou obchodní operaci v těchto oblastech:
14
při použití vhodných nástrojů může zajišťovat provázanost plnění kupní smlouvy mezi prodávajícím a kupujícím,
ovlivňuje míru některých rizik, která partneři v obchodu podstupují,
má úzký vztah k financování obchodu,
předurčuje výši některých nákladů, spojených s danou operací.
Platební podmínka určuje, jak se jednotlivé strany podílejí na komerčním, teritoriálním a kurzovém riziku. V mezinárodních kupních smlouvách se místo, doba i forma placení obvykle sjednávají výslovně. Placení se může uskutečnit předen, při dodání nebo po dodání zboží. Z toho plynou i rizika, se kterými jednotlivé strany vstupují do obchodů, přičemž pro prodávajícího je nejjistější a nejvýhodnější platba předem.
3.1.4 Cenová politika Podle KULHAVEHO [6] jde o součást obchodní strategie vyvážejícího podniku. Na cenovou politiku mají vliv zahraniční ekonomické vazby podniku, jejich rozsah a charakter. Obvykle se snaží vývozci přizpůsobit ceny svým záměrům na daném trhu. Za nejdůležitější faktor ve výši cen je považována kvalita produkce, cena však závisí i na komerční práci vývozce. Firmy mohou dodržovat stejnou cenovou politiku na všem trzích, kde působí. To je zejména v případě zavedených značek a velkých producentů. Podnik při stanovování ceny vychází z vnitropodnikové kalkulace. Export obecně nezvyšuje fixní náklady, problém však může být spojen s rostoucími náklady na dopravu, pojištění, skladování, financování a vyšší rizikovostí. Důležitých faktorem při stanovování ceny jsou cenové možnosti na zahraničním trhu. Kalkulace ceny v mezinárodním obchodě pracuje s řadou nákladových položek, celkové náklady bývají zpravidla vyšší. Rozdílná výše nákladů a jejich struktura bývá způsobena zejména geografickou vzdáleností mezi trhy, počtem subjektů, které se podílejí na realizaci mezinárodních obchodních operací, obchodně-politickými bariérami, náročností podpory prodeje na zahraničním trhu, atd. Mezi náklady, které lze kalkulovat přímo na určitou operaci ve vývozu MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ, SATO [8] řadí:
výrobní náklady, resp. nákupní cena (u obchodního podniku),
náklady na exportní balení, značení, signování,
dopravné (vnitrozemské, zahraniční kontinentální, námořní, náklady nakládky a vykládky),
skladné během přepravy (v přístavech, uskladnění zboží v celních skladištích, v konsignačních skladech v místě určení), 15
cla, poplatky za celní řízení, obratové a spotřební daně,
pojistné související s pojištěním přepravních rizik, případně dalších rizik, například úvěrových, rizika odpovědnosti za výrobek, apod.,
náklady na vyhotovování a obstarávání dokumentů (faktur, dopravních dokladů, dokumentů pro celní řízení v zemi vývozu, dovozu i tranzitu, dokumentů souvisejících s placením, osvědčení o původu zboží, konzulárních faktur apod.),
odměny zprostředkovatelům (provize), speditérům, kontrolním společnostem, celním agentům, poplatky bankám,
úrok z úvěru čerpaného na financování transakce,
garanční paušály, apod.
Tyto náklady se označují jako přímé. Kromě nich jsou vynakládány náklady na průzkum trhu, jeho zpracování, propagaci, řízení provozu v zahraničí a s tím spojených operací. Všechny tyto operace se dají začlenit do nákladů nepřímých. Kalkulace nákladů je podle ČERNOHLÁVKOVÉ [3] v oblasti zahraničního obchodu složitá zejména proto, že:
zahraniční trhy jsou obvykle navzájem nesrovnatelné,
náklady na dopravu ke spotřebiteli jsou vynakládány více subjekty,
náklady jsou vynakládány ve více měnách, jejich vzájemný kurz se může v průběhu času lišit,
dochází k posunu času mezi vynaložením nákladů a dosažením výsledků.
Výši nákladů je třeba hodnotit s ohledem na kvalitativní stránku jednotlivých procesů i s ohledem na předpokládaný budoucí vývoj.
3.1.5 Logistika v mezinárodním obchodu SCHLULTE [10] jako logistiku označuje fyzické přemístění zboží. Používají se k němu prostředky hmotné i nehmotné povahy. Cílem logistické činnosti je komplexní uspokojení specifických potřeb zákazníků v optimálním čase. Volba logistických prostředků záleží na řadě faktorů jako povaha zboží, způsob balení, přepravní vzdálenost, klimatické podmínky, technická a logistická vybavenost a další. V mezinárodním obchodě se na zajištění přepravy
podílejí zasilatelé (speditéři) a
dopravci. Zasilatel se zavazuje, že obstará mezinárodní dopravu, pokud je stanoveno poskytuje také skladování, odbavení, pojištění, balení, na žádost také inkasní úkony. Neodpovídá však za kvalitu provedených služeb, zavazuje se pouze k obstarání. Právně je celý úkon vymezen zasilatelskou smlouvou, v níž se zasilatel zavazuje, že za úplatu, vlastním 16
jménem, na účet a riziko příkazce obstará přepravu věcí z místa odeslání do místa určení a případně i další, ve smlouvě specifikované služby. Dopravce je subjekt, který zajišťuje přepravu vlastními dopravními prostředky. Ve smluvním vztahu vystupuje vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. Mezi příkazcem a dopravcem bývají podle MACHKOVÉ, ČERNOHLÁVKOVÉ, SATA [8] obvykle následující smlouvy:
smlouva o přepravě věci – dopravce se zde zavazuje, že za úplatu přepraví určitou věc z místa odeslání do místa určení. To je povinen provést odborně a ve stanovené lhůtě, přičemž je odpovědný za zásilku a škodu na ní, není-li stanoveno jinak nebo nenese-li prokazatelně za škodu vinu. Za splnění smlouvy přísluší dopravci úplata. Převzetí věci dopravcem je většinou osvědčováno nákladním listem, u námořní nebo říční dopravy se používá náložný list (konosament).
Smlouva o nájmu dopravního prostředku – zavazuje pronajímatele k tomu, aby za úplatu přenechal nájemci dopravní prostředek k dočasnému užívání.
Smlouva o provozu dopravního prostředku – zavazuje poskytovatele provozu přepravit během jedné nebo více předem určených cest za úplatu náklad určený objednatelem. Provozce je povinen opatřit dopravní prostředek způsobilou posádkou, pohonnými hmotami a všemi náležitostmi potřebnými pro smluvené cesty.
3.1.5.1 Silniční přeprava Je využívaná zejména kvůli své rychlosti, mobilitě a dostupnosti. Nepříznivě ji ovlivňují zejména ekologická závadnost, narušování životního prostředí, vysoká nehodovost a silné konkurenční prostředí mezi dopravci, uvádí SCHULTE [10]. Provozování silniční dopravy upravuje dokument Dohoda o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční přepravě (CMR). Obsah této dohody je pro všechny subjekty závazný, stal se východiskem pro jednotlivé národní právní normy týkající se nákladní přepravy. Mezi členskými zeměmi dohody CMR může být silniční doprava realizována jako kusová, kdy jsou ceny stanoveny na základě pevně daných přepravních tarifů, nebo celokamionová, s podobou časového nebo cestovního charteru. Ceny této dopravy jsou smluvní. S provozováním silniční dopravy se často spojuje Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR, která se týká ujednání o odbavování tranzitních zásilek.
3.1.6 Rizika mezinárodního obchodu Všechny oblasti podnikání podléhají rizikům, které ovlivňují předpokládané výsledky. Firma, která se rozhodne podnikat v zahraničí, snižuje svoji závislost na domácím trhu, což má vliv 17
na stabilitu podnikání. Je ovšem nezbytné počítat se specifickými riziky, kterými jsou například vývoj kurzů měn, ekonomické a politické situace, přepravní riziko, rozdíly v právních předpisech, atd. Pro dělení rizik se obecně používají různá kriteria jako měřitelnost, vliv na výsledek, příčiny vzniku nebo oblast rozhodování. MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ, SATO [8] hodnotí jako hlavní rizika při provádění mezinárodního obchodu:
rizika tržní – jedná se o možnost, že podnik v důsledku změny tržních podmínek nedosáhne předpokládaného výsledku. Existuje množství různých příčin, na jejichž základě může dojít ke změně tržní situace – změna nabídky a poptávky, postavení odběratelů a dodavatelů, odlišná prodejní a nákupní politika, technologické změny, sezónní výkyvy, apod. Podniky se před těmito riziky mohou chránit v podmínkách kontraktů, kdy je možné u zboží sjednávat podle tržního vývoje pohyblivou cenu. Proti změnám nákladů se používají tzv. klouzavé cenové doložky, kdy je možno cenu měnit na základě vývoje cen surovin, nákladů, atd. Ochrana, která by ovšem efektivně zabránila tržnímu riziku, neexistuje, vše záleží na systému řízení podniku.
Rizika komerční – jedná se o rizika nesplnění závazku obchodním partnerem. Jeho výběr může být klíčových faktorem ke snížení tohoto nebezpečí. Nejčastější formy, jak se komerční riziko projevuje v zahraničním obchodě jsou odstoupení obchodního partnera od kontraktu, nesplnění či vadné plnění kontraktu dodavatelem, bezdůvodné nepřevzetí zboží odběratelem, platební nevůle dlužníka nebo jeho platební neschopnost. Jako prevence před těmito situacemi se nejčastěji doporučuje neustále získávat informace o spolehlivosti, finanční situaci a zdatnosti účastníků trhu. Nejlepším a nejúčinnějším způsobem, jak předcházet komerčním rizikům, je podle autorů rozvíjet dlouhodobé obchodní spojení, které jsou založeny na vzájemné důvěře.
Rizika přepravní – jedná se o rizika spojená s dopravou hmotného zboží, kdy může dojít k jeho poškození nebo ztrátě. Kdo je za případnou škodu zodpovědný, je přesně vymezeno v kontraktu. Přepravní rizika lze eliminovat pojištěním.
Rizika teritoriální – tato skupina rizik bývá obvykle jen obtížně kvantifikovatelná, mohou být způsobeny politickým nebo makroekonomickým vývojem, důsledky administrativních opatření, přírodních katastrof, bojkotem zboží, embargem, atd. Tyto faktory mohou mít vliv na výsledky jednotlivých transakcí i na budoucí realizaci podnikatelských záměrů v zemi. Jako nejúčinnější preventivní opatření se považuje neustálé získávání informací o jednotlivých zemích. Jako ochrana před teritoriálními
18
riziky slouží také diverzifikace podnikatelských aktivit nebo případná spolupráce s jinými podnikatelskými subjekty.
Rizika kurzová – vyplývá z vývoje kurzů jednotlivých měn. Toto riziko je nejčastější u úvěrových obchodů, u obchodů s dlouhými dodacími lhůtami, u dlouhodobých kontraktů, může se projevovat v pozitivním nebo negativním smyslu. Neexistuje absolutní ochrana před dopadem kurzového rizika. Lze však využívat nástrojů, které toto riziko omezují – volba měny, operace na devizových trzích, pojištění kurzového rizika, postoupení pohledávky, využívání měnových doložek, započtení rezervy na krytí kurzového rizika. Nejlepší možností ochrany proti tomuto faktoru disponují společnosti, jejichž aktivity jsou rozloženy ve více státech a mohou disponovat kombinacemi různých měn. To je však náročné na finanční řízení firmy.
Rizika odpovědnostní – souvisí s ochranou spotřebitele na trzích vyspělých zemí, výrobce je odpovědný za škody na zdraví nebo majetku, které vznikají v důsledku vad výrobku. Nejúčinnějším nástrojem proti tomuto faktoru je pojištění.
Za další rizikové faktory jde považovat volbu distribučních cest nebo změnu úrokových sazeb. Rizika se také mohou lišit pro jednotlivé formy podnikání, různá jsou například v případě přímých investic nebo při přítomnosti subjektu na zahraničním trhu.
3.2 Vstup firmy na mezinárodní trh Pokud chceme, aby společnost expandovala na zahraniční trh, je nejdříve nezbytné stanovit načasování, formu vstupu a strategii. Firma si musí určit, jakou část trhu chce v budoucnu obsluhovat a jaké riziko je při vstupu ochotna podstoupit.
3.2.1 Načasování vstupu na zahraniční trh BERNDT, ALTOBELLI, SANDER [1] uvádějí, že kromě samotného vstupu na trh musí firma správně odhadnout vhodný okamžik k tomuto kroku. Strategie načasování zahrnuje tyto dílčí rozhodnutí:
určení strategie načasování přesahující hranice zemí – více definovaných zahraničních trh než pouze v cílové zemi,
určení strategie načasování specifické pro země – časový postup při vstupu na zahraniční trh.
19
3.2.1.1 Strategie načasování přesahující hranice zemí BERNDT, ALTOBELLI, SANDER [1] popisují tři základní vzory vstupů podle časového sledu:
strategie vodopádu –nové zahraniční trhy jsou zpřístupňovány postupně po sobě až po důkladném průzkumu a získaní informací. Podnik se snaží nejdříve uplatnit na trhu, který se jeví jako nejdůležitější nebo kde se předpokládá největší úspěch. Vstup do další země připadá v úvahu až po dosažení určitého postavení na trhu předcházejícím.
Strategie sprinkleru – jedná se o situaci, kdy podnik vstupuje v krátké časové době na co nejvíce zahraničních trhů. Jako hlavní důvod k této strategii se uvádějí vysoké náklady na rozvoj a stoupající tlak soutěžení na mnoha trzích.
Strategie kapající vody – tomto případě se podnik rozhodne vstoupit do určitého regionu. Nejdříve volí vstup do země v centru regionu, následně je zahraniční obchod rozšířen i do dalších států v oblasti.
Volba jednotlivé strategie v daném podniku záleží na celé řadě faktorů, důležitou roli zde hraje náchylnost podniku k riziku. Rozdílné načasování volí firmy v závislosti na faktorech vztahujících se k samotnému výrobku (např. životnost).
3.2.1.2 Strategie načasování specifická pro jednotlivé země Jako druhý aspekt z hlediska načasování vstupu na trh je považována otázka z hlediska srovnání s hlavními mezinárodními konkurenty. Podnik se musí rozhodnout, zda je pro něho výhodnější vstoupit na trh dříve jako průkopník nebo se vstupem do dané oblasti počkat a chovat se jako následovník. Není jednoznačné, která z daných strategií je pro firmy výhodnější. Za největší přednosti brzkého vstupu jsou obvykle považovány časná výstavba pozice na trhu, získání věrnosti zákazníka, tvorba know-how, dřívější užití efektu zkušenostní křivky, možnost snižování nákladů nebo obchodní pozice společnosti. Za hlavní nevýhodu jsou udávány zejména náklady na zpřístupnění trhu.
3.2.2 Formy vstupu firem na mezinárodní trhy MACHKOVÁ [7] rozděluje formy vstupu firem na mezinárodní trh do tří skupin:
vývozní a dovozní operace (prostřednické vztahy, smlouvy o výhradním prodeji – výhradní distribuce, obchodní zastoupení, komisionářské a mandátní vztahy, piggyback, přímý vývoz, sdružení malých vývozců (exportní aliance),
20
formy nenáročné na kapitálové investice (licenční obchody, franchising, smlouvy o řízení, zušlechťovací operace, výrobní kooperace),
kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy (akvizice, fúze, investice na zelené louce, společné podnikání, strategické aliance.
3.2.2.1 Vývozní a dovozní operace MACHKOVÁ [7] popisuje vývozní a dovozní operace jako nejjednodušší formu vstupu firmy na zahraniční trh, která nevyžaduje téměř žádné investice. Podnik, který chce být v takové činnosti úspěšný, by měl značně investovat do mezinárodního marketingu a přizpůsobit strategii zahraničnímu trhu. Je třeba přizpůsobit výrobkovou politiku, zajistit doprovodné služby, vybudovat distribuční síť a vhodně stanovit cenu. Prostřednické vztahy – jedná se o subjekty, které jednají vlastním jménem, na vlastní účet a riziko. V rámci tohoto vztahu je nakoupené zboží prodáváno dalšímu odběrateli, odměnou prostředníka je cenová marže, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Tato forma je vhodná zejména pro malé a střední podniky, v jejichž případě je obchodování v zahraničí příliš nákladné, nebo pro společnosti, které obchodní činnosti nechávají na specializovaných firmách. Výhodou je eliminace rizik a snižování nákladů, za hlavní nevýhodu je považována nedostatečná kontrola nad mezinárodní marketingovou strategií. Smlouva o výhradním prodeji – výhradní distribuci – v rámci této dohody se odběratel zavazuje, že nebude poskytovat dané zboží jinému subjektu, než je odběratel. Ten se zároveň stává výhradním prodejcem. V rámci smlouvy musí být písemně specifikováno, čeho se týká a na jakou oblast je vyhrazena. Tuto formu poskytují převážně firmy, které jsou již na zahraničním trhu působí a mají zde vybudované distribuční cesty. Často tímto způsobem diverzifikují rozsah své činnosti. Nevýhody v rámci smlouvy o výhradním prodeji jsou podobné jako v předchozím případě, navíc je zde možnost nesplnění objemů prodeje výhradním distributorem. Pro eliminování tohoto problému se ve smlouvách často objevují doložky, které zavazují k výhradního prodejce k minimálnímu nákupu. Obchodní zastoupení – tato smlouva zavazuje firmu na zahraničním trhu sjednávat a uzavírat obchody na účet zastoupeného jeho jménem. Před uzavřením dohody je dohodnuta provize, kterou bude získávat zastupitel, vymezená oblast, stanoven minimální požadovaný obrat a specifikováno, zda se jedná o výhradní nebo nevýhradní zastoupení. Komisionářské a mandátní vztahy – jedná se o smlouvu, na jejímž základě musí komisionář vlastním jménem na účet komitenta zařídit určitou obchodní záležitost, za což je mi vyplacena náležitá odměna. Výhodou tohoto vztahu je možnost kontrolovat ceny, využívat
21
distribuční cesty komisionáře, jeho dobrého jména či kontaktů. Naopak za nevýhodu se považuje samostatnost komisionáře, kterou vztahem získává. Rozdíl mandátní smlouvy od komisionářské spočívá v tom, že bývá uzavřena výhradně mezi podnikateli a mandatář je povinen jednat jménem mandanta. Piggyback – jde o spolupráci firem se stejným druhem podnikání v rámci exportu. Obvykle větší firma poskytuje menší společnosti zahraniční distribuční cesty. Malá firma tak může využívat zkušenosti firmy velké, ta naopak díky tomu může obsloužit kompletní sortiment zákazníků. Naopak nevýhodou pro velké firmy často bývá možnost ztráty image a dobrého jména v případě špatné práce firmy menší, ta je zase tlačena silnějšími partnery ke snižování cen nebo nevýhodným platebním podmínkám. Přímý vývoz – tato forma je nejčastěji používaná při vývozu strojů, výrobních zařízení nebo investičních celků. Jedná se zpravidla o velmi komplikované dodávky, ke kterým je nezbytné poskytovat další odborné služby. Při přímém vývozu je vyžadována dokonalá znalost technické i obchodní problematiky. Při této formě by vývozce měl dosahovat vyšších cen. Sdružení malých vývozců (exportní aliance) – využívají je hlavně malé a střední podniky. Jde o společnosti, které obvykle nemají dostatečnou sílu, pozici nebo zkušenosti, aby se mohly samy vstoupit na mezinárodní trh. Sdružení bývá obvykle ze stejného oboru, nabídka jednotlivých firem by se měla vzájemně doplňovat. Jako hlavní přednosti jsou považovány rozložení rizik, větší vyjednávací síla, možnost poskytnutí nižších cen nebo využívání image sdružení. Nevýhodami naopak jsou ztráta samostatnosti v rámci podnikání nebo různé vztahy jednotlivých společností ve sdružení.
3.2.2.2 Formy nenáročné na kapitálové investice Jedná se zejména o případy, kdy firmy nechtějí v zahraničí investovat, ale i tak chtějí rozšířit své působení i do jiných států jinak než vývozními operacemi. MACHKOVÁ [7] Licenční obchody – tyto dohody opravňují užívat nehmotný statek jiným subjektem. Jako příklad může sloužit výroba podle vynálezu, který je chráněn patentem. Licence je udělována tím, kdo k ní má výhradní právo. Majitel však může poskytnout využití daného statku jiné osobě a poskytne tak licenci. Rozlišujeme licence, které lze poskytnout k využívání patentů, průmyslových vzorů, ochranných označení nebo licenci k využívání know-how. Licence mohou být poskytovány výlučné nebo nevýlučné. Franchising – JOHANSSON [5] uvádí, že se jedná o oprávnění užívat nabyvateli obchodní jméno, ochrannou známku a předmět podnikání poskytovatele, ten navíc musí podle
22
smlouvy dát informace ohledně svého know-how, řízení a technologii. Nabyvatel musí za toto zaplatit smluvní částku a dodržovat určitou politiku. Nejčastěji je franchising uplatňován v hotelnictví, maloobchodě nebo v rychlém občerstvení. Uzavřený vztah je komplexní a trvalý, z nabyvatele se stává samostatný podnikatel s vlastní právní subjektivitou. Poskytovatel by měl i nadále poskytovat podnikatelskou strategii, zabezpečovat školení vzdělání zaměstnanců, pomáhat v oblasti právní, logistické nebo účetní. Franchising využívají velké i malé firmy, pro které je tato forma méně riziková. Také návratnost investic bývá obvykle rychlejších než u ostatních forem vstupů. Smlouvy o řízení – jedná se o určitý druh smluv, které využívají společnosti z vyspělých států. Smluvní typ má podobné znaky jako franchising, jde ovšem pouze o znalosti a zkušenosti z řízení nebo o poradenské služby. Jako odměna bývá firmám poskytováno podle smluvních podmínek procento z obratu nebo podíl na zisku. Smlouvy bývají nejčastěji využívány v rámci hotelového managementu. Zušlechťovací operace – jejich předmětem je zpracování nebo přepracování surovin do dalšího výrobního stupně nebo do podoby hotového výrobku. Vznikají zejména z důvodů nižších nákladů v zahraničí. Nejčastěji jsou využívány při výrobě konfekce. Výrobní kooperace – spolupráce často probíhá na různých úrovních, využívá se zejména v oblasti výzkumu a vývoje. Celý program je zpravidla rozdělen mezi několik výrobců z různých zemí, aniž by tyto firmy byly kapitálově propojeny. Výrobní kooperace je využívána zejména za účelem snižování nákladů jednotlivých komponentů a tím celkové ceny, zvýšení kvality a užitné hodnoty výrobku nebo dostupnosti výrobních zdrojů.
3.2.2.3 Kapitálové vstupy podniků na zahraniční trhy Podle KULHAVEHO [6] kapitálové vstupy volí nejčastěji velké firmy a to zejména kvůli značné finanční náročnosti. Rozhodování ovlivňuje množství faktorů, jako základní by se ovšem dali považovat marketingové (velikost trhu, růst potenciálu, kontakt se zákazníky, větší ziskovost), obchodněpolitické (bariéry obchodu, preference domácích výrobců), nákladové (přiblížení se zdrojům surovin, pracovní síla, dostupný kapitál nebo technologie, nízké výrobní a přepravní náklady), investiční klima (politická stabilita, omezení výše kapitálového vkladu, stabilita zahraniční měny, znalost místního trhu, daňový systém). Akvizice – jedná se o převzetí již fungující společnosti nebo její části. Může se jednat o přátelské převzetí, jehož cílem je posílit pozice firmy, nebo o nepřátelské převzetí s cílem zlikvidovat firmu konkurencí.
23
Fúze – může nastat ve formě sloučení, což je spojení obchodních společností, nebo splynutím, při němž původní subjekty zanikají a vzniká nový. Fůze vznikají nejčastěji z důvodů horizontální a vertikální integrace nebo se firmy spojují, aby diverzifikovaly svoji činnost. Investice na zelené louce – jedná se o nově vybudované a založené podniky. Jsou přínosné zejména pro stát, do kterého s touto strategií firmy vstupují, protože s sebou přinášejí značný kapitál, pracovní příležitosti, moderní technologie a zvyšují konkurenci. Společné podnikání – v rámci této formy se spojují prostředky dvou nebo více subjektů do společného vlastnictví. Můžeme se setkat se dvěma formami - smluvní společné podniky, jejichž podstatou je pouze dohoda o spolupráci bez kapitálových vkladů, využívá se zejména při výzkumu a vývoji. Druhou formou jsou společné podniky založené na kapitálových investicích. Jejich vztahy jsou dlouhodobější, vlastnictví vložených prostředků je společné, stejně jako řízení podniku a jeho kontrola. Největšími výhodami této formy podnikání je zejména znalost trhu místního partnera a s tím spojená rychlost vstupu na trh a omezení rizika, jako nevýhodu lze povazovat problémy společného řízení. Strategické aliance – v podstatě se jedná o obdobu společného podnikání, motiv vzniku je ovšem odlišný. Strategická aliance není založena na základě spolupráce silné a slabé firmy nebo tuzemské a zahraniční. Spojení je často mezi dvěma vyspělými společnostmi, jeho účel je společný vývoj nebo výroba komponentů, které budou dále používány. Na cílovém trhu už jsou ovšem jednotlivé firmy opět konkurenty.
3.2.3 Překážky pro vstup na zahraniční trh Specifikovat překážky při vstupu na zahraniční trh by měla být jedna ze základních součástí teritoriálního výzkumu, které firma před vstupem provede. Překážky mohou vytvářet značná omezení nebo dokonce i zamezení dovozu vybraného zboží na daný trh. Dopady překážek mohou ovlivňovat exportní a prodejní cenu v zahraničí, měnit taktiku exportu nebo celou strategii při vstupu na zahraniční trh. MACHKOVÁ, ČERNOHLÁVKOVÁ, SATO [8]. V průběhu rozvoje mezinárodního obchodu se rozvíjely metody regulace vstupu zboží na domácí trh. Díky nim měl být chráněn domácí výrobce před zahraniční konkurencí. Pokud taková ochrana trvá příliš dlouhou dobu, domácím výrobcům spíše škodí. Hlavním důvodem je snižování ekonomických i technických parametrů a postupná ztráta konkurenceschopnosti v mezinárodním měřítku. Překážky pro vstup na zahraničního zpravidla dělíme na:
tarifní (celní opatření), 24
netarifní (mimocelní opatření).
3.2.3.1 Tarifní překážky JOHANSSON [5] řadí mezi hlavní tarifní překážky: Celní předpisy – upravují celní systém státu. Jedná se především o celní zákon a s ním související předpisy, zákon o celním sazebníku a celní sazebník. Dalšími součástmi celních předpisů jsou také celně tarifní smlouvy, smlouvy obsahující doložku nejvyšších výhod a další. Celní režimy – podle celního zákona jsou stanoveny následující typy celního režimu: volný oběh, tranzit, uskladňování v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem,dočasné použití, pasivní zušlechťovací styk, vývoz. Clo – je poplatek, který je placen při přechodu zboží přes celní hranici. Ta se nemusí vždy shodovat se státní hranicí dané země. Hranice může být stanovena předpisem pouze část území. Rozlišujeme dovozní, vývozní a tranzitní clo. Jeho funkce je příjem financí do státního rozpočtu, ochrana domácího výrobce před zahraniční konkurencí nebo v případě prohibičního cla je sazba na takové úrovni, aby znemožňovala dovoz zboží do země. Clo můžeme rozdělit podle způsobu výpočtu na hodnotové, kdy je sazba počítána procentuálně z ceny výrobku, specifické, kdy je sazba stanovena konkrétní částkou za jednotku zboží nebo kombinací obou předchozích způsobů. V současné době převažuje ve světě stanovování cla hodnotovým způsobem, popř. kombinovaně. Podle účelu rozlišujeme následující druhy cla:
všeobecné – je vyměřené podle všeobecných celních sazeb,
smluvní – preferenční sazební opatření přijatá vůči všem nebo pouze jednotlivým státům,
jednostranná sazební opatření – poskytují snížení dovozního cla u některého zboží,
jednostranná opatření pro zvýšení celkového cla: o
vyrovnávací clo – cílem je vyrovnávat prémie nebo subvence, které byly poskytnuty na výrobu nebo vývoz daného zboží,
o
antidumpingové – jedná se o ochranu proti cenovému podbízení,
o
odvetné clo – zpravidla se stanovuje jako reakce na nově zavedené clo druhé země,
o
diskriminační – v případě, kdy je celní sazba s určitou zemí vyšší než se státy jinými.
25
3.2.3.2 Netarifní překážky JOHANSSON [5] uvádí, že jejich počet je vyšší než v předchozím případě, zpravidla se jako netarifní překážka považuje vše, co je nad rámec překážek tarifních a komplikuje tak vstup zahraničního zboží na domácí trh. Jako netarifní překážky se dají považovat dotace domácím výrobcům, jejich zvýhodňování při výběru státních zakázek, překážky vyplývající ze standardizace jako standardy, normy nebo předpisy (balení, značení), dovozní licence, omezené množství dovozu, dočasný nebo trvalý zákaz importu, stanovení minimálních cen, administrativní překážky, speciální poplatky z dovozu a další, množství zdravotních certifikátů u zboží rostlinného a živočišného původu.
3.2.4 Mezinárodní marketingová politika BERNDT, ALTOBELLI, SANDER [1] řadí do mezinárodní marketingové politiky tyto odvětví:
mezinárodní výrobková a sortimentová politika,
mezinárodní smluvní politika,
mezinárodní komunikační politika,
mezinárodní distribuční politika.
3.2.4.1 Výrobková politika Za základní cíle výrobkové politiky jsou považovány:
ekonomické cíle – snaha o zisk, obrat, podíl na trhu, snížení nákladů, atd.,
cíle vzrůstající kvality – jedná se o projev mezinárodní preferenční strategie, kvalita by neměla být zaměřena pouze na výrobek, měla by zahrnovat i další hodnoty,
snížení rizika – snaha rozdělit riziko na více dílčích trhů.
Jádro mezinárodního marketingového mixu je tvořeno vzhledem výrobku a celého sortimentu. Jádro poskytuje základní užití výrobku, tvoří základní funkce, které jsou často celosvětově stejné. Značka, balení, kvalita, design, garance, poprodejní servis jsou považovány jako dodatečné užití a mohou se v jednotlivých případech velmi lišit. KULHAVY [6] charakterizuje výrobkovou politiku v mezinárodním marketingu okolnostmi, že některé výrobky se v zahraničí mohou prodávat zcela nezměněné a jiné se zase musí modifikovat. Prvním podnětem pro vstup na zahraniční trh a internacionalizaci podniků je zpravidla výrobek úspěšný na domácím trhu. Firma tímto krokem obvykle i stabilizuje svoji
26
konkurenční pozici v rámci tuzemského trhu. Pouze ve výjimečných případech je však možný nezměněný převod koncepce výrobku na zahraniční trhy, většinou jsou žádoucí alespoň částečné modifikace. Produkt je v cizině často uváděn až na konci svého životního cyklu v tuzemsku. Přenos výrobku z domova na zahraniční trh je často nemožný nebo nesmyslný, je nezbytná alespoň částečná adaptace. V závislosti na základní strategii může nastat:
mezinárodní variace výrobku – výsledek je standardizovaný produkt, který je ve stejné formě nabízen na všech cílových trzích, případně se upustí pouze od značky výrobku, změny se ovšem netýkají jádra výrobku. Cílem této strategie je oslovit co možná nejširší vrstvy kupujících.
Mezinárodní diferenciace výrobku se používá v případech, kdy je cílem co nejpřesněji vyhovět potřebován jednotlivých cílových trhů. Míra diferenciací a způsob závisí na mezinárodní segmentaci trhu.
Mezinárodní umístění výrobku je důležitým a pro úspěch na trhu často rozhodujícím faktorem. Jde o utváření pozic image výrobku mezi jednotlivými navzájem si konkurujícími nabídkami. Umístění můžeme rozdělit podle funkčního užití výrobku nebo na základě emocionálních a psycho-sociálních komponentů. Způsob a množství nabízených výrobků na jednotlivých trzích je předmětem mezinárodní výkonnostní politiky. BERNDT, ALTOBELLI, SANDER [1] uvádějí v rámci mezinárodní politiky sortimentu tyto obchodní alternativy:
převedení dosavadního sortimentu na zahraniční trhy – tento způsob je používaný v případě, že podnik působí na malém počtu relativně homogenních trhů a nabízí výrobky nezávislé na kultuře.
Zkrácení sortimentu – jedná se o nabídku redukovaného sortimentu podle šíře a hloubky ve srovnání s domácím trhem. Obvykle se jedná o první vstup na zahraniční trh, často bývá praktikován formou vývozu. Podniky se v tomto případě snaží nabízet pouze výrobky s velkými konkurenčními výhodami na atraktivních trzích, tzv. hvězdy.
Rozšíření sortimentu – rozšíření o výrobky specifické pro jednotlivé země či varianty ve smyslu mezinárodní diferenciace výrobku. Může se jednat o nový vývoj výrobku, zejména kvůli právním nebo spotřebitelským zvyklostem v regionu.
27
3.2.4.2 Smluvní politika V rámci mezinárodní smluvní politiky jsou uskutečňovány rozhodnutí i o mezinárodní cenové politice. BERNDT, ALTOBELLI, SANDER [1] uvádějí jednání, jejichž alternativy zahrnuje mezinárodní cenová politika:
stanovení výše ceny v jednotlivých zemích,
rozhodnutí o cenových variantách specifických pro jednotlivé země – může k nim docházet při změnách nákladů, konkurence nebo poptávky v rámci jednotlivých zemí,
mezinárodní cenová diferenciace,
prosazení cen na zpracovaných trzích zemí,
stanovení převodových cen mezi mateřskou a dceřinou společností.
Pro určení požadovaných cen na mezinárodním trhu se používají:
kalkulační schémata orientované podle nákladů – jedná se o metodu méně časově náročnou. U vývozu je celkové suma tvořena náklady na výrobu, transport, poskytnutí kreditu a přenesení rizika a zvýšením ceny. U těchto schémat se v zásadě poznamenává, že nevyhovují přání poměru poptávky v cílových zemích.
Konkurenčně orientované přístupy – ceny jsou stanovovány na základě chování konkurence, firma se může například orientovat na průměrnou tržní cenu nebo na cenového vůdce. Pro konkurenčně orientované přístupy však platí, že nebere žádný zřetel na poměry poptávky v cílových zemích.
Poptávkou orientované přístupy – stanovení ceny se odvíjí od poptávaného množství na trhu. Jedná se o modely vertikální diferenciace cen.
Předmětem mezinárodní politiky služeb jsou:
úprava rabatové politiky,
dopravní a platební podmínky,
úprava kreditní politiky,
utváření všeobecných obchodních podmínek.
3.2.4.3 Komunikační politika Mezinárodní komunikační politika má stejně jako národní k dispozici množství nástrojů, ze kterých lze sestavit komunikační mix. Podle BERNDTA, ALTOBELLIHO, SANDERA [1] se jedná zejména o:
mezinárodní Corporate-Identiy-Policy (korporačně identická politika),
mezinárodní propagace,
28
mezinárodní sponzorství,
mezinárodní rozmístění a publicita výrobku,
mezinárodní podpora odbytu,
mezinárodní přímá komunikace.
V rámci mezinárodního komunikačního mixu hrají významnou roli také kulturní faktory.
Obrázek č.1: Nástroje mezinárodní komunikační politiky
Zdroj: Zpracování autorem na základě BERNDTA, ALTOBELLIHO, SANDERA [1]
Propagační politika - podle CATEORY, GILLY, GRAHAMA [2], firma vstupující na zahraniční trh, musí nejdříve provést řadu průzkumů v dané oblasti. Získávání podrobných informací o daném prostředí by měl být trvalý jev i v době celého působení v zemi. Společnost musí kromě způsobu vstupu na trh řešit také formu a rozsah reklamní kampaně, která je v současné době pro úspěšný export nezbytná. TOMÁŠKOVÁ, KAŇOVSKÁ [12] uvádějí, že v případě, že se již daný výrobek prodává v tuzemsku, měla by firma zvážit, zda jej ponechat ve stejné podobě nebo jej částečně přizpůsobit místnímu trhu. Podobně by měla společnosti uvažovat i o propagaci a reklamní
29
kampani, kterou může ponechat ve stejné podobě jako v tuzemsku, popřípadě ji upravit a více přiblížit zákazníkům na novém trhu nebo ji úplně změnit. Podpora prodeje a její rozsah je závislý i na životním cyklu výrobku, se kterým jsme se rozhodli vstoupit na nový trh nebo na charakteru výrobku, který ovlivňuje metody propagace. Ty můžeme podle použití firmou v různých fázích dělit na zaváděcí, udržovací nebo institucionální, u nichž není posuzován konkrétní výrobek, ale značka. Nástroje propagace – dělí se podle vztahu propagaci k potencionálnímu kupujícímu. V praxi rozlišujeme přímé a nepřímé typy propagace.
Přímá metoda – působí cíleně na konkrétní subjekty, je velmi účinná, vyžaduje oslovení konkrétních zákazníků, rozsah je ovšem omezený, do jisté míry šetří prostředky. Tato forma často navazuje na propagaci nepřímou, jedná se například o zasílání propagačních materiálů, vzorků nebo osobní představování společnosti.
Nepřímá metoda – působí plošně, využívá se zejména u zboží široké spotřeby. Mezi nepřímé formy patří například prezentace na veletrzích a výstavách, představení firmy prostřednictvím internetu, inzerce, video nebo letáky či katalogy, které ovšem nejsou distribuovány na konkrétních adresách.
Propagace před a po vstupu firmy na zahraniční trh - CATEORA, GILLY, GRAHAM [2] připomínají velké množství způsobů propagace, které může firma použít ještě před vstupem na daný trh. Jedná se zejména o využívání možnosti zasílání vzorků, katalogů, dopisů nebo dárkových předmětů možným kupujícím, inzeráty a reklamy v novinách, časopisech, rozhlase, televizi nebo na billboardech, účast na výstavách a veletrzích, popř. na významnějších událostech nebo reklama na internetu. Není jednoduché stanovit, která forma je pro danou firmu nejoptimálnější a nejefektivnější. I přes stále větší rozvoj internetu nemůže tato propagace úplně nahradit osobní kontakt mezi jednotlivými subjekty. Proto zejména odborná část veřejnosti klade velký důraz na účast na veletrzích a výstavách. Po vstupu společnosti se k jednotlivým způsobům mohou ještě přidat například různé soutěže o ceny nebo přímé oslovování spotřebitelů letáky se vzorky či dárky. V jednotlivých případech je nezbytné respektovat zákony a pravidla pro reklamu v daném státě. 3.2.4.3.1 Jednotlivé formy propagace Podle TOMÁŠKOVÉ, KAŇOVSKÉ [12] umět oslovit a přesvědčit zákazníky o koupi je velmi důležitý faktor při vstupu na zahraniční trh. Existuje velké množství forem propagace a není možné říci, která z nich je nejlepší a nejúčinnější. Vše záleží na specificích daného trhu a
30
na zboží, které hodláme propagovat. Na základě informací ohledně velikosti trhu, produktech, konkurenci, zákazníků, poptávky, cenové úrovně, distribučních cest nebo zákonech v dané zemi by měla být volena adekvátní a efektivní forma propagace. Podlinková a nadlinková reklama – podlinková reklama, neboli orientace na určitý segment zákazníků, je v současné době stále častější a více využívaná než reklama masová v tisku, televizi, rozhlasech nebo na billboardech. Na zahraničních trzích je její nejčastěji využívanou formou reklama ve specializovaných denících nebo tištěné brožury, které mají oslovit přímo zákazníka. Tyto informace by měly nejen seznámit s produktem, ale upozorňovat také na konkurenční výhodu našeho výrobku a odůvodnění, proč nakoupit právě daný výrobek. Podpora prodeje – většinou se jedná o akce, které jsou zaměřeny přímo na zákazníka v místech prodeje. Jedná se zejména o ochutnávky, vzorky, soutěže, dárky, prodloužení záruky či nějakou službu navíc, slevy, výstavy nebo veletrhy. Mohou to být také formy výhod pro stálé zákazníky. Odborné konference – patří mezi jedny z nejvyhledávanějších skupin podpory, zejména u produktů, které nejsou určeny pro širokou veřejnost. Můžeme sem zařadit vydávání firemních časopisů, působení na veletrzích, uveřejňování informací v médiích. Jako finančně náročnější formy jsou považovány dokumentární snímky, sponzoring nebo využívání politické lobby. Tento způsob propagace by neměl být podceňován, neoslovuje sice širokou vrstvu lidí, ale dává možnost navázat kontakty na mnoho potencionálně zajímavých partnerů. Personifikovaný direct mail – tento způsob propagace zahrnuje například telemarketing, direct nebo neadresný mail, teleshopping nebo odpovědní zásilky a kupony. Stále více společností v současné době využívá tytu výše uvedené formy propagace, spotřebitel proto často takovou nabídku okamžitě odmítá, forma propagace se tudíž stává nefunkční. Osobní prodej - není zahraničními firmami tolik využíván. Jedná se o specifický nástroj propagace, který se vyskytuje zejména u specializovaných produktů. V případě využívání této formy je nezbytný profesionální přístup a odborná znalost jednotlivých prodejců. Komunikační mix a Corporate Identity – jako podniková identita se dá považovat vše, co vychází z jeho historie, filozofie, strategie, kultury, řízení nebo chování jednotlivých zaměstnanců. Subjekt může zapůsobit na zákazníka i díky svému vystupování jako celek, jednotný styl pak napomáhá k lepší identifikaci podniku a usnadňuje jeho výběr.
31
3.3 Finanční analýza Finanční pozice podniku je dána jeho finanční stabilitou a dostatečným výnosem z provozní činnosti. Cílem finanční analýzy je provést za pomocí specifických metodických postupů diagnózu finančního hospodaření firmy, odhalit případné poruchy v době, kdy je možno je ještě bez větších dopadů napravit a ukázat i na silné stránky, kterých může podnik naopak využít. Finanční analýza je pohledem do minulosti, je to však základ, od kterého se odvíjí budoucí podnikatelské záměry společnosti. Jako hlavní úkoly finanční analýzy se dají podle PAVELKOVÉ, KNÁPKOVÉ [9] posoudit následující oblasti:
verifikace dosažených výsledků, kvantifikace příčin, které je ovlivnily, systematické hodnocení vzájemných souvislostí,
hledání rezerv v provozní a investiční činnosti podniku,
východisko pro sestavení kvalitních reálných krátkodobých i dlouhodobých finančních plánů,
nástroj kontroly.
Jednotlivé výsledky finanční analýzy neslouží pouze managementu podniku. Externí analýza, která je prováděna a vychází ze zveřejňovaných a veřejně dostupných informací, slouží obchodním partnerům firmy, bankám nebo jiným věřitelům, držitelům dluhopisů podniku, investorům, burzovním makléřům, konkurenčním firmám, státu a jeho orgánům, auditorům, účetním a daňovým poradcům podniku. V případě interní analýzy jsou jejímu zpracovateli poskytnuty veškeré údaje z informačního systému podniku, výsledky pak slouží majitelům firmy, jejím manažerům a zaměstnancům. Podle ŽIVĚLOVÉ [14] jsou při posuzování jednotlivých oblastí finančního hospodaření podniku využívány následující ukazatele:
ukazatele zadluženosti,
ukazatele platební schopnosti,
ukazatele aktivity,
ukazatele rentability.
3.3.1 Ukazatele zadluženosti Ukazatele zadluženosti měří rozsah, v jakém je firma financována cizími zdroji. Bývají také označovány jako ukazatele řízení dluhu, výsledky hodnotí finanční strukturu podniku.
32
Zadluženost - jako základní ukazatel zadluženosti je považován poměr celkových závazků podniku k celkovým aktivům. o Zadluženost = celkové závazky / aktiva celkem * 100 Zadluženost bývá označován jako ukazatel věřitelského rizika, ovlivňuje riziko věřitelů i celkovou výnosnost podniku, při použití cizích zdrojů se zvyšují náklady.
Míra samofinancování – je doplňkovým faktorem k celkové zadluženosti. o Míra samofinancování = vlastní kapitál / aktiva celkem * 100 Ukazatel označován také jako koeficient samofinancování. Je jím vyjádřena proporce, jak jsou aktiva podniku financována penězi vlastníků. Společně s ukazateli platební schopnosti je považován za nejvýznamnější celkové finanční situace podniku.
Podkapitalizování – nastává v případě, že je firma příliš zadlužena, kdy výše vlastního kapitálu není přiměřená rozsahu provozní činnosti podniku. o Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stálá aktiva Výsledná hodnota tohoto ukazatele by měla být větší než 1.
Úrokové krytí – ukazatel je používán při hodnocení přiměřenosti zadluženosti podniku z pohledu jejího dopadu na zisk. o Úrokové krytí = zisk před zdaněním a úroky / celkové úroky Daný ukazatel hodnotí, kolikrát vytvořený zisk před odpočtem úroků a daní převyšuje úrokové platby. Čím vyšší je výsledná hodnota, tím je to lepší pro podnik. Za problémovou firmu se dá považovat ta, u níž se daný ukazatel pohybuje kolem hodnoty 3, bezproblémová úroveň je bývá kolem výsledku 8.
3.3.2 Ukazatele platební schopnosti Ohrožení platební schopnosti podniku je významným finančním rizikem. Problémy v této oblasti mohou vést až k bankrotu. Platební schopnost je chápána jako možnost podniku hradit své závazky. PAVELKOVÁ, KNÁPKOVÁ [9]
Běžná likvidita o Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky Její ukazatel vyjadřuje kolika Kč oběžného majetku je kryta 1Kč krátkodobých závazků podniku – kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele, pokud by v daném okamžiku proměnil všechna svá oběžná aktiva v hotovost. S rostoucí hodnotou ukazatele se obecně zvyšuje i zachování platební schopnosti podniku.
33
Pohotová likvidita o Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky Často se porovnává s běžnou likviditou. Pokud je její hodnota podstatně nižší než likvidita běžná, ukazuje to na nadměrnou váhu zásob ve struktuře oběžného majetku. Z pohledu věřitelů je výhodnější vyšší hodnota.
Hotovostní likvidita – bývá též zkoumána jako peněžní likvidita. o Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky
3.3.3 Ukazatele aktivity Lze je označit také jako ukazatele obratovosti nebo vázanosti kapitálu. Měří, jak podnik hospodaří se svými aktivy. Podle jejich výsledků se dá posoudit velikost jednotlivých druhů aktiv, částečně se dají rozpoznat budoucí aktivity podniku.
Doba obratu zásob – bývá sledována společně s obratem zásob. o Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob; o obrat zásob = tržby / zásoby. Ukazatel udává, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázána ve formě zásob. Čím větší je obratovost zásob a čím kratší je doba obratu zásob, tím lépe pro podnik.
Doba obratu pohledávek – sledujeme ji společně s rychlostí obratu pohledávek. o Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek; o Rychlost obratu pohledávek = tržby / průměrný stav pohledávek. Výsledky udávají počet a rychlost transformací pohledávek v hotové peníze. Čím je rychlost obratu pohledávek nižší, tím je to lepší pro daný podnik.
Doba obratu závazků – jedná se o ukazatel platební morálky podniku. o Doba obratu závazků = závazky z obchodního styku / průměrné denní nákupy na obchodní úvěr Jedná se o čas, který vzniká mezi nákupem a úhradou. Tento ukazatel je ovšem nedostupný pro externí uživatele, doba obratu závazků bývají vnitropodnikové informace. ŽIVĚLOVÁ [14]
3.3.4 Ukazatele rentability Mohou se označovat také jako ukazatele výnosnosti, vycházejí totiž z různých forem míry zisku. Rentabilita lze obecně vyjádřit jako schopnost podniku vytvářet nové zdroje. Je formou vyjádření míry zisku z podnikání. 34
Rentabilita celkového vloženého kapitálu o Rentabilita celkového vloženého kapitálu = [Z + U (1-d)] / CA, kde:
Z = zisk po zdanění, U = úroky z použitých úvěrů, D = sazba daní z příjmů, CA = celková aktiva.
Ukazatel vyjadřuje celkovou efektivnost podnikání.
Rentabilita vlastního kapitálu –označuje se také jako výnos na vlastní kapitál. o Rentabilita vlastního kapitálu = zisk po zdanění / vlastní kapitál Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky podniku, je měřítkem, jak byly použity a zhodnoceny vložené prostředky. Výsledky slouží, aby posuzovali rizikovost mezi jednotlivými investicemi navzájem. Základem pro srovnání jsou zpravidla státem garantované dluhopisy, které jsou považovány za nejméně rizikovou investici.
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu – je označována také jako rentabilita celkového investovaného kapitálu. o Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu = [Z + U(1-d)] / (DZ + VK), kde:
DZ = dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů, VK = vlastní kapitál.
Ukazatel umožňuje posoudit výnosnost dlouhodobě investovaného kapitálu, je používán zejména pro vnitropodnikové srovnávání. PAVELKOVÁ, KNÁPKOVÁ [9]
3.3.5 Predikce finanční tísně Každý podnik by měl neustále sledovat a vyhodnocovat svoji finanční situaci, ze získaných výsledků pak vyvozovat následná opatření. Velmi důležité pro ekonomy je i snaha předvídat situaci a včas varovat před možnými problémy. Nejpoužívanější modely jsou podle ŽIVĚLOVÉ [14] rozděleny na:
bonitní modely – vychází z normativních hodnot vybraných ukazatelů, patří sem např.: o Kralickův quicktest, o Tamariho model, o Argentino model a další,
bankrotní modely – vyplývají z faktu, že finanční problémy podniku můžeme rozpoznat podle určitých příznaků dříve, než se samotné problémy projeví. Rozlišujeme modely: 35
o jednorozměrné – snaží se najít jednoduchou charakteristiku, která dokáže rozeznat mezi podniky, které se ocitnou ve finančních problémech, a ostatními podniky. o Vícerozměrné – jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, jimž jsou přiřazovány určité váhy. Výsledek nám pak vyjde jako jedno číslo. Patří sem:
Altmanův model Z-skóre,
Index důvěryhodnosti.
3.3.5.1 Altmanův model Z-skóre Model je pojmenován po profesoru financí Altmanovi, který původních 22 ukazatelů zredukoval na 5, jimž v zápětí přidělil váhy. Původní model byl postupně dopracován a v současné podobě je používán v následující podobě:
Z skóre = 0,717x1 + 0,847x2 + 3,107x3 + 0,420x4 + 0,998x5, kde:
x1 = pracovní kapitál / aktiva celkem, x2 = nerozdělený zisk / aktiva celkem, x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem, x4 = účetní hodnota ZK / účetní hodnota cizího kapitálu, x5 = tržby / celková aktiva.
Jednotlivé koeficienty jsou váhy proměnných. Podniky s výslednou hodnotou pod 1,2 jsou označovány za přímé kandidáty bankrotu, podniky s hodnotou 2,90 a vyšší jsou uváděny jako finančně pevné a neměly by se u nich v nebližší době projevit výraznější potíže. U firem s výslednými hodnotami mezi výše uvedenými nemůžeme jednoznačně určit finančněekonomickou situaci.
3.3.5.2 Index důvěryhodnosti V tomto modelu jsou shrnuty a zohledněny zvláštnosti ekonomické situace v ČR. V modelu jsou podobně jako u Altmanova přiřazeny váhy, celkem je ovšem ukazatelů 6:
IN = v1x1 + v2x2 + v3x3 + v4x4 + v5x5 + v6x6, kde:
x1 = aktiva celkem / cizí zdroje, x2 = zisk před zdaněním a úroky / nákladové úroky, x3 = zisk před zdaněním a úroky / aktiva celkem, x4 = výnosy celkem / aktiva celkem , x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje,
36
x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy. Jednotlivé váhy byly stanoveny pro celou ekonomiku i pro jednotlivá odvětví odlišné. Pouze v2 = 0,11 a v5 = 0,10 platí ve všech případech. Pro zařazení jednolitého podniku v určitém odvětví je třeba dohledat příslušné váhy. V rámci zemědělství jsou váhy v1 = 0,24, v3 = 21,35, v4 = 0,76, v6 = 14,57. Pokud jsou získané výsledky nižší než 0,75, daný podnik netvoří hodnotu. Naopak v případě, že jsou výsledky vyšší než 1,77, podnik vytváří hodnotu. Pokud se výsledky pohybují mezi těmito hodnotami, jedná se o neurčitý výsledek.
3.4 Pšenice ozimá Pšenice (Triticum) je jednoděložná rostlina z čeledi lipnicovitých. První zmínky o této plodina pocházejí z doby 6000 let př.n.l. z území dnešního Íránu, u nás se poprvé objevila asi o 1000 let později. ZIMOLKA [13] Od té doby se z pšenice s roční produkcí přes 500 tisíc tun stala jedna z nejvýznamnějších plodin. Zrno je používáno jako potravina, krmivo i surovina, zpracováváno je i stéblo a otruby. Plodina má vysokou výživnou hodnotu, v Evropě je základní potravinářskou surovinou, která je využívaná pro výrobu pečiva a těstovin. Průmyslové užití je zejména při výrobě škrobu, lihu, piva, biomasu zpracovává energetický průmysl. Pšenici lze rozdělit na několik druhů – pšenice obecná (Triticum aestivum), pšenice tvrdá (Triticum durum) a pšenice špalda. Ty se od sebe liší použitím i charakteristickými vlastnostmi. Obecná je využívána nejčastěji v pekařském průmyslu, tvrdá k výrobě těstovin. Zrno pšenice obsahuje sacharidy, bílkoviny, tuk, minerální látky a vlákninu.
3.4.1 Důležité pojmy při pěstování, zpracování a hodnocení
pšenice ozimé Seznam nejdůležitějších pojmů při pěstování, zpracování a hodnocení pšenice ozimé podle ZIMOLKY [13] a HORÁKOVÉ [4].
Výnos zrna – průměrný hektarový výnos se udává zpravidla u zrna o vlhkosti 14%. U výnosu také bereme ohled na intenzitu pěstování nebo výrobní oblast. Z hlediska klimatických a klimatických a půdních podmínek rozlišujeme následujících pět oblastí – kukuřičná, řepařská, obilnářská, bramborářská, pícninářská.
Odolnost proti poléhání – tento znak má vliv na výši sklizně i kvalitu zrna. Jedná se o geneticky podmíněnou vlastnost, má na ni ovšem vliv celá řada dalších faktorů jako přebytek dusíku a vláhy v půdě, hustý porost nebo výskyt chorob.
37
Délka rostlin – ovlivňuje ji odrůda, ročník a lokalita pěstování. Odrůdy s krátkým stéblem mají obvykle vyšší odolnost proti poléhání, což ovšem není pravidlem. Pěstování je ovšem často náročnější na intenzitu. Vyšší odrůdy jsou také náchylnější k chorobám, což může ve výsledku snížit jejich celkový výnos.
Plíseň sněžná – způsobuje oslabení a prořídnutí porostů po zimě. Plísni lze předejít setím mořeného osiva.
Test zimovzdornosti – v našich podmínkách důležitý ukazatel. U odrůd, které jsou náchylné k tomuto, může dojít v případě holomrazů k jejich prořídnutí popř. úplnému vyzimování porostů. I proto se je nedoporučuje pěstovat na ploše větší než 15%.
Padlí travní – napadá všechny druhy obilovin, škodí na listech, stéblech a klasech. Nejvyšší výskyt je v případě časného setí ozimů, ve vyšších polohách, v polohách s výskytem mlh nebo při přehnojení dusíkem.
Listové skvrnitosti - Braničnatka plevová – napadají rostliny během celé vegetace. Způsobují světle zelené až bílé skvrny, v konečném stádiu usychání listů.
Rez pšeničná – odolnost je geneticky podmíněna. Její napadení může snížit výnos nebo hmotnost tisíce zrna.
Běloklasost – projevuje se jako důsledek napadení kořenů, kořenového krčku a stébla původci chorob pat stébel. Její výskyt je nejčastější v případě, kdy je předplodinou obilnina.
Obsah dusíkatých látek (%) – množství hrubého proteinu v % absolutní sušiny. Jejich obsah může být ovlivněn dusíkatým hnojením, teplotními podmínkami nebo ročníkem.
Tvrdost – PSI (%) – ovlivňuje mletí suroviny, vaznost mouky a další technologické vlastnosti. Mírou tvrdosti endospermu je podíl propadu vyjádřený v jednotkách PSI %.
Obsah škrobu v sušině – mezi obsahem škrobu a dusíkatých látek je negativní korelace, tj. se zvyšováním obsahu dusíkatých látek se obsah škrobu snižuje a naopak.
Hmotnost tisíce zrn – vliv na ni má odrůda, podmínky daného ročníku a čištění. Vhodnější pro mlynáře je vyšší hodnota ukazatele, vztahuje se k zrnu o vlhkosti 14%.
3.4.2 Hodnocení kvality zrna Pšeničná surovina, která je určená na zpracování ve mlýně, je dána skladbou odrůd potravinářských pšenice. Odrůdy bývají řazeny do kategorií pekařské jakosti – elitní (E), kvalitní (A), chlebová (B) a nevhodné (C). Vliv průběhu ročníku a zejména výběr odrůdy
38
hrající rozhodující roli při tvorbě technologické jakosti zrna. Dalšími faktory jsou například klimatické podmínky pěstování a vliv agronomických postupů. Podle ZIMOLKY [13] vyjádření jakosti zrna jednotlivých plodin vychází z obecně akceptovatelných ukazatelů, které jsou podmíněny geneticky. Jelikož obiloviny naplňují rozličné požadavky zpracovatelů a spotřebitelů, pohlíží se na jejich jakost z několika hledisek:
hygienická jakost – zdravotně nezávadná nebo závadná obilovina,
nutriční jakost – jak vyhovuje nutričním požadavkům, kritérium je výživové doporučení,
senzorická jakost – základní kritérium spotřebitele pro volbu,
technologická jakost – důležitý ukazatel pro výrobce, ovlivňuje náklady a cenu, skládá se ze dvou aspektů – obsah účinné látky a zpracovatelnost,
užitná jakost – směr a způsob využití, trvanlivost, příprava.
Do roku 1997 byly odrůdy pšenice děleny pouze na:
potravinářská pšenice – používala se zejména pro výrobu těsta,
krmná pšenice – řadily se mezi ně všechny druhy, které nesplňovaly kritéria pšenice potravinářské.
Podle způsobu dalšího využití pšenice byla změněno její rozdělení a hodnocení na:
pšenice pro pekárenské využití – používá se na kynutá těsta,
pšenice pečivárenské – na výrobu oplatků a sušenek,
pšenice pro speciální použití – výroba lihu a škrobu,
pšenice pro výrobu těstovin,
krmná pšenice.
Podle způsobu dalšího využití pšenice se přešlo i na nová kritéria hodnocení. To se přiblížilo pravidlům ve státech Evropské Unie, jednoznačně z něho vyplývají minimální požadavky na zařazení odrůd do skupin. Od roku 1998 jsou pšenice pekařsky vhodné děleny podle jakosti do těchto skupin:
kvalitní pšenice E – označované také jako velmi dobré, zlepšující,
kvalitní pšenice A – označované jako dobré, samostatně zpracovatelné,
chlebové pšenice B – označované jako doplňkové, zpracovatelné ve směsi,
nevhodné pšenice C – nevhodné pro výrobu kynutých těst.
Cílem je zařadit každou odrůdu do jakostní kategorie a tím umožnit pěstiteli zvolit optimální odrůdu.
39
Tab.č.1: Minimální hodnoty pro zařazení pšenice do jednotlivých skupin Jakostní skupina
E – elitní
A – kvalitní
B – chlebová
Vyjádření hodnoty
absolutně
bod (9-1)
absolutně
bod (9-1)
absolutně
bod (9-1)
Objemová výtěžnost
549
8
513
6
477
4
12,6
6
11,8
4
11,1
2
Test Zelenyho (%)
47
7
33
5
19
3
Číslo poklesu (s)
240
6
200
4
160
2
790
7
780
6
760
4
58,7
7
55,5
5
53,9
4
Obsah hrubých bílkovin (%)
Objemová hmotnost (g/l) Vaznost mouky (%)
Zdroj: zpracováno autorem na základě ZIMOLKY [13]
Podle ZIMOLKY [13] a HORÁKOVÉ [4] jsou jednotlivé znaky hodnocení kvality zrna charakterizovány takto:
Objemová výtěžnost – jedná se o nejdůležitější kritérium kvality, je v kladné korelaci k hodnotám sedimentačního testu a čísla poklesu.
Obsah hrubých bílkovin – je ovlivněn dusíkatým hnojením, teplotními podmínkami a ročníkem. Rostoucí obsah hrubých bílkovin má pozitivní vliv při pečení.
Sedimentační test Zeleny – pro technologickou jakost potravinářské pšenice jsou důležité
viskoelastické
vlastnosti
bílkovin,
které
umožňují
v těstě
kynutí.
Sedimentační test byl podle novely ČSN 46 1100-2 z 1.7.2002 stanoven Zelenyho testem.
Číslo poklesu – je to kritérium pro odhalení poškození zásobních látek endospermu pšeničného zrna hydrolytickými enzymy, syntetizovanými v zrně v důsledku startu procesu klíčení zrna v klasu před sklizní vlivem nadměrného příjmu vlhkosti. Je ovlivněno průběhem počasí v době dozrávání a sklizně a vlivem odrůdy. Nízké číslo poklesu snižuje pekařskou kvalitu zeslabením pružnosti střídy, pečivo má malý objem, nevhodnou vyvázanost, těsto je lepivé a obtížně zpracovatelné. Při vysokém čísle poklesu je střída chleba suchá, objem bochníku snížený.
Objemová hmotnost – jedná se o ukazatel mlynářské jakosti, souvisí s výtěžností mouky. Objemová hmotnost je závislá na ročníku, pěstitelských podmínkách, odrůdě a zdravotním stavu. Při sklizni po deštivém počasí ukazatel rychle klesá.
40
Vaznost mouky - závisí na obsahu bílkovina bobtnatosti mokrého lepku. Je měřítkem výtěžnosti a stability těsta.
3.4.3 Ekonomické výsledky pěstování pšenice Jako ekonomické výsledky ZIMOLKA [13] považuje posuzování nákladů a výnosů, popř. zisků či ztrát při pěstování pšenice. Náklady lze klasifikovat podle druhu, účelu nebo závislosti na změnách produkce. Druhové náklady zahrnují spotřebu materiálu, energie a externích služeb, osobní náklady (mzdy, sociální a zdravotní pojištění), odpisy hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, finanční náklady. Podle účelu mohou být náklady členěny na přímé (materiál, mzdy, ostatní přímé náklady) a nepřímé (výrobní režie, správní režie, zásobovací a odbytová režie). Náklady můžeme také členit podle závislosti na změnách objemu produkce na fixní a variabilní. Přebytky obilovin jsou z volného trhu odčerpávány a regulovány intervenčními nákupy. Tento proces spočívá v garantování ceny jednotlivých obilovin. Intervenční nákup probíhá bez vyhlášení každý rok v období od 1. listopadu do 31. května. Cena dává jistotu a garanci prodeje těm, kterým se nepodaří realizovat prodej na trhu. Intervenční nákup, prodej a skladování tak slouží ke stabilizaci ceny a množství obilovin na trhu. Podle zákona má Státní zemědělský intervenční fond povinnost přijmout veškeré obilí, které splňuje obchodní podmínky, minimální hmotnost partie musí ovšem být 80t. Intervenční cena je již několik let na úrovni 101,31 Eur za tunu obilovin.
41
Tab. č.2: Nákladovost a výnosnost ozimé pšenice Náklady na 1ha sklizňové plochy Ukazatel
v Kč
v%
2001
2002
2003
2001
2002
2003
Osiva
1303
1526
1778
9,2
9,9
12,0
- nakupovaná
1056
1347
1587
7,4
8,7
10,7
- vlastní
247
179
192
1,7
1,2
1,3
2523
2571
2432
17,8
16,6
16,4
- nakupovaná
2319
2385
2152
16,3
15,4
14,5
- vlastní
204
186
280
1,4
1,2
1,9
1978
2162
2050
13,9
14,0
13,9
142
155
101
1,0
1,0
0,7
5946
6413
6361
41,9
41,4
43,0
1683
1519
1531
11,9
9,8
10,3
2092
2413
2373
14,7
15,6
16,0
8
15
30
0,1
0,1
0,2
2316
2547
2396
16,3
16,5
16,2
Režijní náklady
2154
2572
2099
15,2
16,6
14,2
Náklady celkem
14200
15478
14789
100,0
100,0
100,0
5,03
4,88
4,30
3394
2939
3304
2871,82
-1135,68
-581,8
Hnojiva
Prostředky ochrany rostlin Ostatní přímý materiál Přímé materiálové náklady celkem Ostatní přímé náklady a služby Pracovní náklady celkem Odpisy DNHM – přímé Náklady pomocných činností
Hektarový výnos (t/ha) Průměrná realizační cena (Kč/t) Zisk / ztráta (Kč/ha)
Zdroj: zpracováno autorem na základě ZIMOLKY [13]
42
4 Praktická část 4.1 Charakteristika ukrajinského trhu 4.1.1 Základní informace o teritoriu 1
Vybrané základní informace o Ukrajině :
Oficiální název státu – Ukrajina (od 24.8.1991),
rozloha – 603,7 tis.km2,
46mil. obyvatel, hustota 78obyvatel na km2, 61,4% ekonomicky činného obyvatelstva,
od roku 2001 do 2007 úbytek obyvatelstva o 1,6mil, v roce 2007 asi o 221000 obyvatel, o rok později o 180000,
68,5% obyvatel žije ve městech,
národnostní složení – 77,8% Ukrajinci, 17,3% Rusové, ostatní 4,9%, celkem více než 130 národností,
náboženství
převládá
pravoslavné,
v západních
oblastech
římskokatolické
a
řeckokatolické, v jižní oblasti muslimské,
úředním jazykem je ukrajinština, ve východních oblastech země i ruština,
stát je rozdělen na 24 oblastí (Vinnycká, Volyňská, Dněpropetrovská, Doněcká, Žytomyrská, Zakarpatská, Záporožská, Ivano-Frankovská, Kyjevská, Kirovogradská, Luhanská,
Lvovská,
Ternopolská,
Nikolajevská,
Charkovská,
Oděská,
Cherosnká,
Poltavská,
Chmelnycká,
Rovenská,
Čerkeská,
Sumská,
Černovecká,
Černigovská), autonomní republiku Krym a města Kyjev a Sevastopol se speciálním statutem,
hlavní město Kyjev (2,67mil. obyvatel), další velká města – Charkov (1,47mil.), Dněpropetrovsk, Doněck, Oděsa (všechna asi 1,1mil.),
peněžní jednotkou je od roku 1996 hryvna (UAH), která je dělena na 100 kopějek. Aktuální kurz k 26.2.2009 2,348Kč/UAH, bankovky emitovány do hodnoty 500UAH,
od 1.1.2008 platí dohoda pro bezvízový styk pro občany EU s Ukrajinou k pobytu do 90 dnů,
parlamentně prezidentská republika, moc v zemi rozdělena mezi vládu, parlament a prezidenta - Viktor Janukovyč, premiér – Mykola Azarov,
1
Údaje zpracované autorem 26.3.2010 na základě informací portálu BusinessInfo.cz [19] a ukrajinského statistického úřadu [22]
43
země je členem řady významných mezinárodních organizace v čele s OSN, Radou Evropy, OBSE nebo UNESCO.
4.1.2 Vybrané ekonomické ukazatele Údaje o růstu ukrajinského HDP jsou vyšších hodnot než v Česku, kde byl ve sledovaných letech růst v rozmezí 2,5 v roce 2008 až 6,8 (2006). Ani jednou v posledních 5 letech se ovšem nedostal přes 7%. Tab.č.3: Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let 2004
2005
2006
2007
2008
HDP, růst (%)
11,7
2,6
7,1
7,3
2,1
HDP/ob. (€)
1088,6
1584,1
1938,6
2199,7
2743,1
Inflace, roční růst (%)
12,3
10,3
11,6
16,6
22,3
Nezaměstnanost (%)
3,5
3,1
2,7
2,3
3,0
Zdroj: zpracováno autorem na základě BusinessInfo.cz [19]
Z tabulky je patrné více než dvojnásobný nárůst HDP na osobu během pěti let. Jeho hodnota je ovšem stále více než 5x nižší než v České republice. Z tabulky vyplývá vysoká míra inflace, kdy roční růst v každém uvedeném roce dosáhl přes 10%, v roce 2008 dokonce 22,3%. V České republice ve stelném období byla inflace maximálně 3%, pouze v roce 2008 6,3%. Maximální nezaměstnanost ve sledovaném období byla n Ukrajině v roce 2004 na úrovni 3,5%, což je o téměř 5% méně než ve stejné době v České republice. V dalších letech se pohybovala pod nebo těsně nad hranicí 3%.
Ve struktuře HDP lze vidět stále vysoký podíl zemědělství na jeho tvorbě (u nás asi 3,4%). Patrný je nárůst služeb vůči ostatním oborům. Kromě zemědělství je struktura HDP podobná hodnotám tohoto ukazatele v České republice. V posledních pěti letech zaznamenala Ukrajina klesající podíl v zemědělství z 15 na 10%, ve vyspělých státech Evropy bývá procentní podíl zemědělství ještě nižší, tudíž se dá očekávat další pokles.
44
Graf č.1: Podíl odvětví na tvorbě HDP (v %)
100% 90% 80%
43,9
44,1
47,4
55
53,3
9
9,8
5
4,4
31
32,5
70% 60% 50% 40%
12,8
14,7
10,8
5,2
5,8
6,3
30% 20%
38,1
35,4
35,5
10% 0% 2004
2005
2006
2007
průmysl stavebnictví zemědělství služby
Řada2
Řada3
2008 Řada4
Zdroj: zpracováno autorem na základě BusinessInfo.cz [19]
Tab. č.4: Vývoj ukrajinského zemědělství Rok Index růstu hrubé produkce (v % k předchozímu roku)
2004
2005
2006
2007
2008
119,1
99,9
98,9
94,4
121,1
Zdroj: zpracováno autorem na základě BusinessInfo.cz [19]
Zemědělská produkce v letech 2004 a 2008 je srovnatelná, nižší byla pouze od roku 2005 do roku 2007, v následujícím období se již opět vrátila na svoji původní hodnotu.
Z tabulky struktury ukrajinského zemědělství je zřejmé, že převládá rostlinná výroba nad živočišnou v celém sledovaném období. Od roku 2004 ke však patrný ústup rostlinné výroby a posilování podílu produkce výroby živočišné.
45
Graf č.2: Změny ve struktuře ukrajinského zemědělství (podíl v %)
100% 90% 80% 70%
64,3
62,7
63
59
58,3
35,7
37,3
37
41
41,7
60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 2004
2005
2006 rostlinná výroba
2007
2008
živočišná výroba
Zdroj: zpracováno autorem na základě BusinessInfo.cz [19]
Tab. č.5: Příjmy a výdaje státního rozpočtu (v mld. UAH) 2004
2005
2006
2007
2008
Příjmy
68,1
105,2
133,5
165,9
149,2
Výdaje
76,3
112,8
137,1
174,2
143,1
Bilance
- 8,2
- 7,9
- 3,6
- 8,3
5,7
Zdroj: zpracováno autorem na základě BusinessInfo.cz [19]
Z tabulky hodnotící příjmy a výdaje rozpočtu na Ukrajině je patrný pozitivní výsledek v roce 2008. V následujícím roce se ovšem dílčí daný ukazatel opět vrátil do záporných hodnot, proto se výsledek zmiňovaného roku dá považovat za ojedinělý.
Tab. č.6: Zahraniční zadluženost Ukrajiny za posledních 5 let (v mld. $) 2004
2005
2006
2007
2008
Zahraniční zadluženost
12,1
14,6
12,7
13,9
18,6
Dluhová sazba (%)
11,1
14,7
13,3
12,5
-
Zdroj: zpracováno autorem na základě BusinessInfo.cz [19]
46
Tabulka hodnotí pouze státní dluh a zachycuje jen asi 13,5% zadluženosti, nezahrnuje dluhy bank a soukromých firem. Celkový dluh státu dosahuje asi 105miliard $, což je přibližně 56,4% HDP.
4.1.3 Vývoj kurzu UAH Graf č.3: Vývoj měnového kurzu CZK / UAH
Zdroj: převzato z Kurzy online [28]
Z hodnocení a porovnání vývoje kurzu CZK / UAH je patrný propad a pokles ukrajinské měny vůči naší měně. Ten je spojen s posilováním české měny vůči ostatním měnám a zároveň oslabováním ukrajinské hrivny, což je patrné i z následného vývoje kurzu vůči euru.
Graf č.4: Vývoj měnového kurzu UAH / EUR 13
12
11
UAH za Euro
10
9
8
7
6
5
4
rok
Zdroj: zpracováno autorem na základě Info Euro [27] 47
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
3
4.1.4 Základní daně a poplatky Výčet základních daní a poplatků, které jsou placeny subjekty na Ukrajině:
daň z přidané hodnoty ve výši 20% - plátci jsou podnikatelé za podmínky překročení určité výše obratu počítané z násobku minimální mzdy,
daň právnických osob ve výši 25%,
daň fyzických osob jednotná daň 15%,
příspěvek na sociální pojištění,
příspěvek na povinné penzijní pojištění,
jednotná daň z malého podnikání,
daň z nemovitosti v rozmezí 6-30%,
spotřební daň (alkohol, tabák, ropa, automobily),
pozemková daň,
daň z dopravních prostředků,
cla (v souvislosti se vstupem do WTO byla celkově snížena daňová zátěž),
správní poplatky.
4.1.5 Zahraniční obchod země Ukrajina obchoduje celkem se 192 zeměmi. Největším obchodním partnerem je EU, následovaná Ruskem. Jeho význam v obchodě s Ukrajinou je stále veliký, avšak rok od roku se snižuje ve prospěch právě Evropské unie. Tab. č. 7: Zahraniční obchod zboží a služby (mld. $) 2004
2005
2006
2007
2008
Vývoz zboží a služeb
32,7
34,2
38,4
64,0
85,6
Dovoz zboží a služeb
29,0
36,1
45,0
71,9
100,1
Saldo obchodní bilance
3,7
-1,9
-6,7
-7,9
-14,5
Zdroj: zpracováno autorem na základě businessInfo.cz [19]
Nejčastěji exportované jsou nebarevné kovy (42,2%), nerostné suroviny (11,4%) a produkce chemického průmyslu (9,5%). Naopak dováženy jsou energetické suroviny (31,3%), ropa a výrobky z ní a dopravní prostředky. Dovozní podmínky - Ukrajina se v minulosti velmi snažila o podporu domácího výrobce. Politika dovozu je ovšem spojena s dodržováním pravidel mezinárodních finančních
48
organizací (MMF, IBRD, EU). Ty také určují vládní politiku týkající se importovaného zboží, stejně jako dohody o volném obchodu podepsané se státy SNS, pobaltskými státy a smlouvy s EU. Stanovování celní hodnoty probíhá podle mezinárodních standardů, připočítáním ke kontraktní ceně a dopravním nákladům. Na vybrané druhy zboží se rovněž vztahuje spotřební daň, zde je uplatňován systém indikativních minimálních cen. Velmi často při obchodu s Ukrajinou dochází k úmyslného podhodnocování a snižování smluvních cen a tím i případných daní. Při dovozu zboží na Ukrajinu je třeba počítat s těmito cly a daněmi:
dovozní clo - obvykle jím je zatíženo dovážené zboží do země, u vybraného druhu zboží není aplikováno v případě dočasného dovozu, reexportu nebo tranzitu zboží. Na Ukrajině jsou používány tyto následující druhy celních sazeb: o ad valorem – v % z celní hodnoty zboží, o specifické – pevná sazba za jednotku zboží (kus, litr, kilogram, …), o kombinované – spojení obou předešlých možností, jedná se
o sazbu ad
valorem, je zde ovšem určena minimální specifická sazba. Na dovážené zboží jsou celní sazby od 0 (mlékárenské výrobky) do 100% (zlatnická produkce). Clo je placeno v domácí měně při proclení zboží. Při investicích do společných podniků dovezené zboží clu nepodléhá.
Spotřební daň – od 5 do 35% je stanovena na určené druhy zboží. Jedná se především o alkohol, tabákové výrobky nebo osobní automobily. Dovozce je povinen vyplnit předběžnou deklaraci a uhradit peněžní obnos. Toto slouží jako podklad ke vstupu daného zboží na území Ukrajiny.
DPH – velká část dováženého zboží podléhá dani 20%, osvobozeny jsou například knihy, školní pomůcky, léky a lékařské pomůcky.
Certifikace – je zřejmě nejvýznamnější překážkou při dovozu zboží na Ukrajinu. Pravidla certifikace a jejich dodržování kontroluje Státní výbor technické regulace a spotřebitelské politiky Ukrajiny, který také definuje seznam zboží podléhající certifikace. Nekonečná se zdá být snaha mezinárodních organizací o sjednocení požadavků s ostatními státy, certifikáty vydané zahraničními zkušebnami nejsou často na Ukrajině přijímány. Ty jsou uznávány pouze v mezích mezinárodních smluv. Zahraniční dovozci obvykle mluví o podmínkách dovozu zboží na Ukrajinu jako o nepřehledných, složitých a nepřiměřeně nákladných.
49
Ochrana domácího trhu - Ochrana ukrajinského trhu je upravována Zákonem Ukrajiny ze dne 22.12.1998 č.332 – XIV „O zavedení zvláštních opatření týkajících se dovozu na Ukrajinu.“ V zemi jsou rozlišovány tři základní pojednání o nekalé konkurenci:
uskutečňování dumpingových dovozů, proti nimž se zavádějí antidumpingová opatření,
uskutečňování subvencovaných dovozů, proti nimž se zavádějí vyrovnávací (kompenzační) opatření,
uskutečňování jiných operací, jež se mohou považovat za formy nekalé konkurence.
Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR - Po vstupu České republiky do Evropské unie je režim zahraničního obchodu s Ukrajinou podřízen Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Ukrajinou. Ta byla doplněna v roce 2004 Dohodou mezi vládou České republiky a kabinetem ministrů Ukrajiny o ekonomické, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci. Smlouva udává základní směry spolupráce mezi státy, netýká se ovšem samotného obchodního režimu. Celkově lze obchodní vztahy s Ukrajinou z českého pohledu hodnotit jako velmi dobré, neustále se zlepšující zejména díky dosud nenasycenému trhu. Z výsledků zahraničního obchodu se dá předpokládat, že by se obchod s Ukrajinou mohl v budoucnu zvyšovat ze současného 1,1% (1mld$) podílu na českém exportu až na 3%.
Tab. č. 8: Dynamika obchodní výměny (mil. $) 2004
2005
2006
2007
2008
Vývoz z ČR
463,4
702,3
1018,8
1191,6
939,5
Dovoz
565,7
681,3
647,8
677,1
631,7
Obrat
1029,1
1381,0
1666,7
1868,7
1571,2
Bilance
-102,3
18,0
371,0
514,5
307,8
Zdroj: zpracováno autorem na základě ČSU [22]
Z údajů o obchodní výměně mezi Českou republikou je patrný zejména zvyšující se vývoz zboží z tuzemska na Ukrajinu. Díky tomu se obchodní bilance dostala ze záporné hodnoty z roku 2004. V letech 2006 – 2008 již převažoval vývoz na Ukrajinu nad dovozem z této země o více než 300mil $ ročně (514,5 v roce 2007).
50
Tab. č. 9: Zahraniční obchod s Ukrajinou v roce 2008 (mil. $) Meziroční
Podíl z celku
index (%)
(%)
707
26,2
1,0
1094
1190
54,7
0,8
Obrat
2596
1897
36,8
0,9
Bilance
408
X
X
9,3
Rok 2008
Rok 2007
Vývoz
1502
Dovoz
Zdroj: zpracováno autorem na základě ČSU [22]
Nejčastěji exportovaným zbožím z ČR na Ukrajinu jsou reaktory, kotle, mechanické přístroje a nástroje, motorová vozidla, traktory, kola, přístroje elektrického záznamu a reprodukce zvuku, plasty a výrobky z nich, papír karton, lepenka, výrobky ze železa nebo oceli, kaučuk, sklo, farmaceutické výrobky, optické, lékařské a chirurgické výrobky. Ukrajinská ekonomika se stále velmi rozvíjí a její potřeby jsou téměř neomezené. Jako nejperspektivnější odvětví, kde se přímo nabízí možnost spolupráce či vývozu, lze považovat elektrotechnický průmysl, potravinářský, stavebnictví, zemědělskou výrobu, textilní průmysl, kožedělní, obuvnický, dřevařský, papírenský, chemický nebo strojírenský průmysl. Za největšího a nejúspěšnějšího tuzemského vývozce na ukrajinský trh můžeme považovat společnost ŠkodaAuto a.s., Mladá Boleslav. Na straně dovozu do ČR z Ukrajiny převládají rudy kovů, strusky, paliva, oleje, hliník, organické chemické výrobky, dřevo a uhlí. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na ukrajinském trhu - Nejčastějším způsobem zastoupení na Ukrajině je prostřednictvím akciových společností, společností s ručením omezeným a zahraničních zastoupení – bez právní subjektivity. Při zakládání společností musí být jmění rozděleno nejméně na dva akcionáře, minimální základní jmění akciové společnosti je 1250x90USD (minimální mzda), u společnosti s ručením omezeným je to 100* minimální mzda. Nejobvyklejší podoba realizačního řetězce se zahraniční firmou je dovozce – distributor – maloobchod. Často se objevují případy, kdy jeden ze článků vypadne nebo se realizuje obchod přímo s konečným spotřebitelem, ovšem podle zkušeností firem v minulosti je téměř nemožné dosáhnout úspěchu a realizace obchodu na Ukrajině bez místního zástupce. Při obchodování se zbožím s rychlým a středně rychlým obratem je vzhledem k vysoké konkurenci nezbytné mít určitě objemy pro uspokojení poptávky rozeclené a připravené na skladě na Ukrajině. Také se doporučuje, vzhledem k velikosti státu, vytvářet sítě po celé Ukrajině s místními zaměstnanci, kteří jsou pod vedením zahraničního manažera. 51
V případě obchodování s dražším a nízko obrátkovým zbožím je obvyklým způsobem dovoz, až po domluvě jednotlivých stran. I v tomto případě se doporučuje zahraničním firmám místní zaměstnanec, který lépe porozumí potřebám a požadavkům firmy a je pružněji schopen reagovat na případné problémy nebo poskytovat dodatečné služby spojené s opravami a reklamacemi. Pro každou společnost při vstupu na zahraniční trh je nezbytná propagace svého produktu. Nejčastěji používaným způsobem na Ukrajině je televizní reklama (80% vynaložených prostředků), následovaná reklamou v tisku (15%) a rozhlase (5%). Ceny reklamy v tiskovinách se pohybují v rozmezí 3000 – 8000 USD za plochu A4, cena televizní reklamy je odvislá od doby vysílání a může se pohybovat mezi 1000 – 12000USD za 30 sekund času. Za stejnou dobu v rozhlase zaplatíte asi 200 až 450 USD. V případě problémů jako jsou obchodní spory, je zde možnost obrátit se na arbitrážní soud při Obchodně průmyslové komoře Ukrajiny. Ta se nachází v každém oblastním městě na Ukrajině. Žalující strana je při podávání žádosti povinna uradit poplatek ve výši 5% ze sumy vymáhané částky. Tato částka se po skončení soudu v případě výhry vrací. Obě strany mají po vynesení rozsudku možnost odvolat se k Vyššímu arbitrážnímu soudu Ukrajiny. Mezi hlavní rizika podnikání na Ukrajině lze zařadit poměrně malou koupěschopnost obyvatelstva a podniků. Významnými problémy pro firmy je také nízká dostupnost a cena bankovních úvěrů, nedostatečně rozvinutá infrastruktura, nedostupnost hospodářských informací o jednotlivých společnostech, vysoká míra byrokracie a téměř všudypřítomná korupce, nedodržování zákonů, pomalá, složitá a často nedostačující práce soudů. Velké problémy lze očekávat i při platbách, což přímo souvisí s problémy s bankovními úvěry.
4.1.6 Investiční klima Podmínky vstupu zahraničního kapitálu - podmínky zahraničního investování na Ukrajině jsou upravovány zákonem „O podmínkách zahraničního investování“. Podle něj je podnik se zahraniční kapitálovou účastí takový, jehož podíl zahraniční investice je nejméně 10%. Formy, které mohou mít zahraniční investice:
částečná účast v podnicích, které jsou vytvářeny společně s ukrajinskými právnickými a fyzickými osobami, nebo získání části základního jmění v existujících podnicích,
vytvoření podniků, které plně patří zahraničním investorům, poboček a jiných organizačních jednotek zahraničních právnických osob, nebo získání existujících podniků do úplného vlastnictví, 52
získání movitého a nemovitého majetku, pokud není zakázáno ukrajinskou legislativou,
získání práv na využívání půdy nebo přírodních zdrojů na území Ukrajiny (zahraniční investor nemůže získat půdu do vlastnictví),
jiné formy nezakázané ukrajinským zákonodárstvím, včetně takové formy, kdy není vytvořena právnická osoba (na základě smluv o hospodářské činnosti s ukrajinskými subjekty).
Zahraniční investoři se musí přizpůsobit podmínkám ukrajinské investiční a hospodářské činnosti. Nejčastěji využívanými způsoby při vkládání investic na Ukrajině jsou:
dceřiné podniky se 100% zahraničním vlastnictvím,
společná podnik s ukrajinským partnerem ve formě akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
zastoupení zahraničního investora.
Obchodní jednání - V úvodu obchodního rozhovoru se zástupce ukrajinské firmy zpravidla zmiňuje o dřívějších zkušenostech s českými podniky. Při samotném jednání je nezbytná trpělivost a cílevědomost. Je nepravděpodobné, že uzavřete kontrakt hned při prvním setkání. Na Ukrajině mají doporučení a osobní kontakty stále velkou váhu i při obchodování. Jednání obvykle probíhají v ruštině nebo ukrajinštině, nastupující generace podnikatelů již sice zná anglicky, obchodní rozhovory v cizích jazycích zpravidla neprobíhají. Rozdíly mezi jednáními jsou v případě státním a soukromých firem. U privátních subjektů se setkáváme s pravidly etikety bližším našim zvyklostem, u státních firem a jejich orgánů je stále k vidění přísné rozdělení postavení a vysoká autorita nadřízeného, na jehož výzvu se do rozhovoru zapojují i ostatní členové společnosti. Ústní dohodě nebývá přikládán značný význam, dohody jsou zaznamenávány písemně. Při jednání se nedoporučuje vyvíjet nátlak na partnera.
4.1.7 Investice v teritoriu a rizika investování Od roku 1991 do roku 2008 byly celkové zahraniční investice ve výši okolo 36,2mld. $ (přibližně 790$ na obyvatele). Největší podíl na nich mají zejména investoři z USA, Spojeného království a Německa, mezi nejvýznamnějšími se překvapivě nevyskytuje Rusko. Při hodnocení podle jednotlivých odvětví, nejvíce bylo vloženo do průmyslových podniků, zejména do potravinářského průmyslu a zpracování zemědělských výrobků, strojírenství, doprava a spoje.
53
Tab. č.10: Přímé investice (roční přírůstek v mil.$) Rok
2005
2006
2007
2008
Přímé zahraniční investice
2252,6
4728,8
8710,6
9683,0
Zdroj: zpracováno autorem na základě businessInfo.cz [19]
České investice směřují na Ukrajině zejména do obchodu, veřejného stravování, potravinářského průmyslu, chemického, ropného nebo gumárenského průmyslu. Celková částka investovaná z ČR přesáhla 58,6mil.$. Z Ukrajiny k nám naopak směřovalo asi 68,2mil. USD. Do budoucna se jako nejperspektivnější obory k investování jeví strojírenská výroba, zařízení pro potravinářský průmysl, výroba stavebních materiálů a stavebnictví, lehký průmysl nebo elektrotechnika. Je nezbytné seznámit se se všemi skutečnostmi, které se týkají investování do daného podniku. Velmi často se stává, že nově vstupující investor do již fungující firmy musí krýt výdaje, které přímo nesouvisejí s rozvojem podniká, ale řeší například starou zadluženost, apod. I přes snahu ukrajinské vlády řešit problémy spojené se zneužíváním zahraničních investorů, je toto velmi obtížné a často prakticky nemožné. Pouze dokonalá znalost investora může zabránit případným potížím. Ekonomická krize společně s místními problémy se projevily zejména na ukrajinské měně. Ta se od roku 2008 propadla o 60%. To má samozřejmě za následek zvyšování inflace. Zejména díky poklesu poptávky po hlavním ukrajinským exportních komoditách se dá očekávat, že zemi v nejbližší době nečekají nejlepší časy. Dalším faktorem je nečinnost vlády týkající se reforem a snahy o podporu obchodu. Tento fakt je připisován zejména nezájmu jednotlivých stran řešit problémy, proto by struktura ekonomiky neměla v nejbližší době zaznamenat podstatnější změny. Nadále tak zůstane neřešena například otázka vlastnických práv, odstraněny nebudou ani různá nařízení, která ztěžují investorům jejich možnosti a zvyšují jejich transakční náklady. CHLOUBA [26] udává řadu oblastí, ve kterých je na Ukrajině prostor pro zlepšení. Zejména jde o legislativu a úroveň právních norem, které se postupně přibližují evropským standardům. Nedostatky nejsou ovšem jen v právu, ale zejména v jeho vymahatelnosti a dodržování. Ochrana před opožděnými nebo neuskutečněnými platbami za zboží a služby je řešena stoprocentními předplatbami. Případná vymahatelnost dlužných částek je zdlouhavá a problematická, zejména v případě právnických osob. Společnosti se mohou obrátit na práci
54
exekutora, na rozhodčí nebo arbitrážní soud. V zemi platí anglosaský typ práva, rozhodujícím faktorem jsou tedy precedenty – výroky, kterými se soudy řídí. BOHUTÍNSKÁ [18] hodnotí Ukrajinu jako významného ekonomického partnera řady zemí, podnikání na tomto území je pro exportéry a investory stále lákavější. To i přes nestálou situaci v ekonomice. Toto jsou základní faktory, se kterými by měla tuzemská firma vstupující na ukrajinský trh počítat. České firmy mohou při vstupu na ukrajinský trh využít dlouhodobé vývozní tradice, znalosti místních partnerů, dobrého jména českých firem, nabídkou konkurenceschopného zboží a příznivým poměrem mezi kvalitou a cenou. Za slabé stránky se dá považovat nedostatečná kapitálová vybavenost českých podniků, negativní obchodní zkušenosti a předsudky o ukrajinském trhu. Potenciál ekonomického růstu a nenasycenost trhu na Ukrajině tvoří hlavní příležitosti pro obchodní partnery. Hrozby mohou tvořit nejistá politická situace, státní zásahy do ekonomiky, byrokracie, obtížná vymahatelnost práva, korupce a nestálá měna. Podle VAŠE [33] by si firma při podnikání na Ukrajině měla dát pozor kromě podmínek vstupu a dovozu zboží na území také na zákonodárství a korupci. Velmi kritizována je byrokracie úředníků, zákony bez logického, efektivního a transparentního právního systému. Firmy se snaží vyhovět legislativním normám, vydávají značné prostředky, často jim to ovšem nezaručuje dostatečnou ochranu majetkových práv. Společně s Ruskem, Uruguají, Albánií nebo Ázerbájdžánem patří Ukrajina mezi deset nejvíce zkorumpovaných zemí světa. Vysoká úroveň korupce je vnímána jako základní faktor, který brzdí soukromé podnikání a přítok zahraničních investic. Zdroje uvádějí roční úplatky v rámci země až ve výši 10 miliard USD, za hlavní odvětví korupce je považován obchod, stravování a stavebnictví, úplatky jsou spojovány také se zdravotnictvím, policií, školstvím či úřady.
4.2 Pěstování pšenice na Ukrajině Pšenice je na Ukrajině nejrozšířenější plodina. Podle plochy pěstování, která se ročně pohybuje mezi 6 – 7 mil. ha, i celkové produkce patří Ukrajina mezi 15 největších pěstitelů této plodiny na světě.
55
8000000
4
7000000
3,5
6000000
3
5000000
2,5
4000000
2
3000000
t/ha
tis.ha
Graf č.5: Vývoj plochy pěstování pšenice na Ukrajině a struktura výnosů
1,5
3
2000000
1
1000000
0,5
0
0 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 rok plocha pěstování
výnos
Zdroj: zpracováno autorem na základě FAOSTAT [25] Sklízená plocha pšenice na Ukrajině se mezi lety 1992 – 2008 pohybovala většinou v rozmezí 6-7mil ha, pod 5mil se dostala pouze mírně v roce 1994, výrazněji pak v roce 2003, kdy sklizňovou plochu pšenice výrazně ovlivnila krutá zima a velká část porostu vymrzla.
Tab.č.11: Porovnání evropské a světové produkce pšenice s ukrajinskou Produkce na rok
Ukrajině (tis. t)
Podíl Produkce ve
ukrajinské
světě (tis. t)
produkce ve světě (%)
Produkce v Evropě (tis. t)
Podíl ukrajinské produkce v Evropě (%)
1993
21831
564467
3,87
183636
11,89
1994
13857
527038
2,63
167664
8,27
1995
16273
542603
2,99
172999
9,41
1996
13547
585195
2,32
178084
7,61
1997
18404
613361
3,01
196696
9,36
1998
14937
593527
2,52
183782
8,13
1999
13585
587620
2,31
173404
7,83
2000
10197
585809
1,74
183599
5,55
2001
21348
589824
3,62
202009
10,57
2002
20556
574747
3,58
211764
9,71
56
2003
3599
560139
0,64
153695
2,34
2004
17520
632711
2,77
219787
7,97
2005
18699
626876
2,98
208420
8,97
2006
13947
605069
2,31
191630
7,28
2007
13938
611102
2,28
189547
7,35
2008
25885
689946
3,75
248056
10,44
Zdroj: zpracováno autorem na základě FAOSTAT [25]
Z tabulky je patrné, že Ukrajina se na světové produkci pšenice ve vybraných letech podílí až 4%, v rámci Evropy dosahuje až 10%. Tyto výsledky by však vzhledem k pěstovaným plochám a dosaženým výnosům mohly být až dvojnásobné.
Graf č.6: Porovnání výnosů pšenice ve vybraných státech 8 7 6
t/ha
5 4 3 2 1 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
rok Česká republika
Francie
Ukrajina
svět
Evropa
Zdroj: zpracováno autorem na základě FAOSTAT [25]
Při pohledu na porovnání výnosů je patrné, že Ukrajina výrazně zaostává za Francií i Českou republikou, podstatně také snižuje celkový průměrný výnos v Evropě. Hranice výnosu na Ukrajině se dá porovnávat se světovým průměrem, do kterého jsou ovšem započítány i země, kde se pšenice tradičně nepěstuje, nejsou zde tak vhodné podmínky a tudíž celkový průměr výnosů snižují.
57
4.2.1 Největší zemědělské společnosti na Ukrajině
2
Vzhledem k rozloze Ukrajiny, jsou i velikosti jednotlivých zemědělských společnosti často mnohonásobně větší, než tomu je v České republice. 20 největších zemědělských producentů na Ukrajině hospodaří na celkové ploše 2743000ha. S některými společnostmi již firma Oseva Eximpo Praha, s.r.o. obchoduje, jiné by se v budoucnu mohli stát jejími obchodními partnery právě díky rozšíření sortimentu komodit o nové odrůdy ozimé pšenice. Největší a nejvýznamnější zemědělské společnosti na Ukrajině:
Ukrajinské agrární investice – 330000ha – společnost se zabývá zejména pěstováním pšenice, řepky a sóji, působí v 10 oblastech celé Ukrajiny. Produkci zpracovává ve vlastních závodech nebo exportuje do zahraničí.
Ilič agro – 225000ha – společnost působící na jihovýchodě Ukrajiny, velká část produkce je zkrmována ve vlastní živočišné výrobě.
DP Nafkom-Agro – 200000ha – plochy pěstování na východě země, produkce hlavně na export.
Mironovskij chleboprodukt – 180000ha – společnost působící ve středu a na východě Ukrajiny. Produkce je přepracovávána v rámci společnosti, výrobky jsou prodávány ve vlastních prodejnách a obchodních domech.
Astarta Kyjev – 166000ha – plocha se nachází v západních oblastech Ukrajiny. Firma se zabývá zejména pěstováním a zpracováním cukrovky (6 vlastních cukrovarů), dále živočišnou produkcí, kterou zásobuje z vlastních zdrojů.
Další společnosti - Dakor – 163000ha, Mrija Agroholding – 158000ha, Privat-Agro Holding – 150000ha, Agroton – 150000ha, Raiz-Agro – 130000ha, Ukrros – 105000ha, Loture – 101000ha.
4.3 Charakteristika společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. Společnost Oseva Eximpo Praha, s.r.o. byla založena v roce 1995. Předmětem jejího podnikání je zprostředkovatelská činnost v oblasti zemědělství, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej. Firma se zabývá především prací se semenným materiálem polních plodin v zemích východní Evropy. Hlavními plodinami, se kterými společnost obchoduje jsou ječmen ozimý a jarní, pšenice ozimá a jarní, hrách, sója, řepka ozimá a další. Hlavní 2
Zpracováno na základě údajů dostupných v periodiku Фермерсъке госпородарство [3]
58
pozornost společnosti je soustředěna na Ukrajinu, kde již má již 10 let zastoupení, dalšími státy, ve kterých společnost obchoduje, jsou Moldávie, Rusko, Bělorusko a Gruzie. Aby mohly být jednotlivé odrůdy polních plodin v zahraničních zemích pěstovány, musejí být nejdříve zaregistrovány. To je také jedna z hlavních činností společnosti. Proces registrace trvá po dobu tří let, řídí jej státní zkušební organizace. Ta posuzuje výsledky dosažené z předem vybraných lokalit. Registrovaná odrůda může být zapsána do registru pouze v případě, že její výnos dosahuje minimálně 105% výnosu standardů - vybraných odrůd, se kterými je nový druh srovnáván. Po úspěšném zaregistrování odrůdy je možné požádat o její patentovou odrůdu. Díky ní si majitel odrůdy v dané zemi může stanovit podmínky, za kterých se bude s „jeho“ odrůdou obchodovat, získává tak právo vybírat licenční poplatky. Právě proces registrace, prodej a podpora prodeje jednotlivých plodin a výběr licenčních z množení odrůd je hlavním předmětem činnosti společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. Firma v žádné z výše zmíněných zemí neobhospodařuje půdu, do států dováží pouze vysoké stupně množení osiva, které prodává jednotlivým semenářským firmám nebo producentům. Obrázek č.2: Logo společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o.
Zdroj: www.oseva.cz [30]
V současné době jsou na Ukrajině zaregistrovány nebo v procesu registrace tyto odrůdy polních plodin:
ječmen jarní – Tolar, Jersey, Malz, Ebson, Bojos, Sebastian, Kangoo, IN 0616 – Gladis, Aktiv,
ječmen ozimý – Luran, Gerlach,
pšenice ozimá – Nela, Saskija, Ilias, Bohemia, Dorota, Bardotka, Baletka, Sultan,
řepka jarní – Lužnice,
řepka ozimá – Odila, Jesper, Opava, Opus, Oksana, OP-BN-13, Dekatlon, OP-01, OP02, Aplaus, Benefit,
59
hrách – Gotivskij, Menhir, Zekon, Kamelot, Svit, Garde, Terno, Profit, Tudor,
sója – Bohemians, Moravia,
oves jarní – Abel,
žito ozimé – Aventino.
4.3.1 Odrůdy pšenice ozimé registrované na Ukrajině Dříve zaregistrované odrůdy – v současné době společnost pracuje pouze s odrůdou Ilias, která je ponechána pouze pro potřeby společnosti Soufflett Ukrajina. S odrůdami Nela a Saskia se již neobchoduje a budou v nejbližší době z ukrajinského registru staženy.
Nela rok registrace 1998, poloraná potravinářská odrůda s krátkým stéblem a výbornou regenerací a zahuštěním porostu na jaře, v ČR registrace v potravinářské jakosti A, velmi dobrá odolnost vůči fuzariózám v klase, vysoká odolnost k poléhání, vyzimování a porůstání zrna,
Saskia – rok registrace 2002, odrůda s kratší délkou stébla, patří do skupiny s pekařskou jakostí A, vyznačuje se vysokou odolností vůči mrazu i dobrou odolností k porůstání zrna v klase.
Ilias – rok registrace 2008, odrůda potravinářské kvality A s vysokou odolností vůči vyzimování, s výborným zdravotním stavem. Jedná se o pozdní pšenici, snáší setí po obilovině, vyznačuje se vysokou odolností vůči fuzariózám v klase, velmi dobrou odolností vůči poléhání a porůstání zrna, odrůda je vhodná do všech výrobních oblastí.
Odrůdy, které by v roce 2010 mohly být zařazeny do ukrajinského registru:
Baletka – v procesu registrace, raná až poloraná odrůda středního vzrůstu, zařazená do potravinářské skupiny B, velmi dobrá odolnost proti poléhání, odnožovací schopnost a mrazuvzdornost, střední až dobré odolnosti proti chorobám, odrůdu je možné pěstovat ve všech výrobních oblastech i po obilovinách.
Bardotka – v procesu registrace, poloraná odrůda středního vzrůstu s nižší odolností vůči poléhání, pekařská jakost E/A, velmi vysoká zimovzdornost, dobrý zdravotní stav,
střední
odolnost
proti
napadení
braničnatkami,
rzí
pšeničkou
a
fuzariózami,vhodná do teplejších a sušších oblastí, dobře snáší pozdní setí.
Bohemia – v procesu registrace, odrůda z velmi raného sortimentu potravinářské jakosti E/A s vysokým výnosem ve všech zkušebních oblastech, má výbornou mrazuvzdornost a velmi dobrý zdravotní stav.
Dorota – v procesu registrace, výnosná odrůda potravinářské jakosti B, má střední mrazuvzdornost a střední odolnost vůči chorobám. 60
Sultan – v procesu registrace, poloraná výnosná odrůda potravinářské jakosti A, nadprůměrný zdravotní stav, s vysokou odolností k braničnatce plevové a padlí travnímu, vhodná k pěstování ve všech výrobních oblastech, snáší i pozdní setí, má střední odolnost vůči poléhání a dobrou mrazuvzdornost.
4.3.2 Výsledky zkoušení českých odrůd na Ukrajině Aby mohly být nové odrůdy zařazeny do registru, musí projít přes tři roky trvající proces registrace, kdy je posuzován jejich výnos vzhledem k průměrným výnosům kontrol (v tomto případě se jedná o odrůdy ukrajinského šlechtění Jednist a Podoljanka). Nově zařazené odrůdy by měly dosahovat výnosů alespoň 105% ve srovnání se standardy. Při registračních zkouškách na Ukrajině nejsou zohledňování kvalitativní znaky jednotlivých odrůd, nově registrované druhy pšenice nejsou děleny ani na potravinářské a krmné. Z výsledků je patrné, že při zkoušení bylo dosaženo u všech registrovaných odrůd výsledků vyšších než požadovaných 105%. Jedná se ovšem pouze o údaje jednoho roku testů, při posuzování registrace budou hodnoceny výsledky tříletého zkoušení. Tab.č.12: výsledky zkoušek českých odrůd na Ukrajině v roce 2008/20093 Bohemia
Dorota
Baletka
Bardotka
t/ha
t/ha
t/ha
t/ha
t/ha
Voliň
7,15
7,54
6,14
6,35
6,58
6,42
Žitomir
7,42
7,25
6,95
7,82
7,22
6,71
Ivano-Frankovsk
8,99
8,7
9,16
9,37
x
8,32
Lvov
4,87
4,74
5,4
5,27
4,86
4,41
Rovno
6,99
6,34
6,63
7,13
7,08
6,02
Čirnigiv
5,55
x
5,86
6,43
6,43
5,53
Vinica
9,12
8,5
9,23
9,12
8,9
7,6
Bílá Cerkev
8,38
7,51
8,31
8,2
8,11
7,24
Berezaň
6,06
5,66
5,85
6,72
6,56
6,27
Sumi
6,28
x
5,98
5,74
6,19
5,93
Poltava
6,87
7,72
6,87
7,64
6,36
6,19
Ternopol
6,86
7,56
7,08
6,72
6,89
7,04
Zkušební stanice
3
Průměr
Sultan
x – hodnoty v dané lokalitě nebyly k dispozici
61
kontrol t/ha
Vovčani
6,77
x
6,88
8,41
7,98
7,62
Chmelnickij
7,61
7,76
7,75
7,99
7,79
7,54
Čerkesy
6,99
7,007
7,65
7,61
7,53
7,46
Černici
7,87
8,56
7,82
8,27
7,72
7,57
Průměr
7,111
7,301
7,098
7,424
7,08
6,742
105,48
108,29
105,27
110,12
105,02
100
Podíl v % ku standardům
Zdroj: vlastní práce na základě výsledků zkoušek jednotlivých odrůd na Ukrajině dostupných z interních materiálů společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. [15]
4.3.3 Finanční analýza společnosti Oseva Eximpo Praha V rámci finanční analýzy podniku Oseva Eximpo Praha, s.r.o. jsem hodnotil likviditu firmy, platební schopnost, zadluženost a rentabilitu a pomocí Altmanova modelu Z-skóre a Indexu důvěryhodnosti podniku posuzoval predikci finanční tísně.
Likvidita podniku
Tab.č.13: Výsledné hodnoty ukazatelů likvidity podniku Rok / ukazatele likvidity
2004
2005
2006
2007
2008
Běžná likvidita
0,992
1,027
0,987
2,217
1,286
Pohotová likvidita
0,869
0,887
0,791
1,924
1,263
Hotovostní likvidita
0,076
0,135
0,090
0,223
0,150
Zdroj: vypočteno autorem na základě interních materiálů společnosti [15]
Vývoj ukazatelů likvidity v posledních 5 letech naznačuje zlepšení situace podniku. Z výsledků je patrné, že podnik dosahuje optimálních hodnot ve všech ukazatelích pouze v roce 2007. V dalším roce se situace mírně zhoršila, výsledné ukazatele jsou však stále výrazně lepší než prvních sledovaných letech.
Aktivita podniku
Tab. č.14: Výsledné hodnoty ukazatelů aktivity podniku Rok / ukazatele aktivity
2004
2005
2006
2007
2008
Doba obratu zásob
22,14
59,73
32,62
17,6
4,87
Doba obratu pohledávek
124,1
304
104,3
95,05
272,4
Doba obratu závazků
180,43
419,5
178,5
60,03
203,9
Zdroj: vypočteno autorem na základě interních materiálů společnosti [15]
62
Doba obratu zásob má nejvyšší hodnotu v roce 2005, v dalších letech klesá. Tento fakt můžeme přisuzovat zejména rozšiřující se zahraniční konkurence. U dob obratů pohledávek i závazků jsou patrné vysoké hodnoty. To vypovídá o dobrých vztazích s odběrateli i dodavateli, zároveň se zde projevuje platební morálka ukrajinských obchodních partnerů..
Rentabilita podniku
Tab. č.15: Výsledné hodnoty ukazatelů rentability podniku Rok / ukazatele rentability
2004
2005
2006
2007
2008
Rentabilita celkového kapitálu
0,021
0,02
0,032
0,39
0,14
Rentabilita vlastního kapitálu
0,195 0,148 0,262 0,736 0,751
Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu
0,26
0,259
0,52
0,726 0,733
Zdroj: vypočteno autorem na základě interních materiálů společnosti [15]
Ukazatele rentability jsou ve všech sledovaných letech kladné, tento fakt svědčí o kladném hospodářském výsledku. Nejvyšších hodnot dosahuje podnik v roce 2007, kdy rentabilita celkového kapitálu vychází 0,39. To znamená, že výstup firmy z 1Kč vynaloženého kapitálu je 4haléře.
Zadluženost podniku
Tab. č.16: Výsledné hodnoty ukazatelů zadluženosti podniku Rok / ukazatele zadluženosti
2004
2005
2006
2007
2008
Zadluženost
90,421
90,891
87,2
40,257
69,234
Míra samofinancování
9,579
9,109
12,8
59,743
30,766
Podkapitalizování
0,568
0,659
0,328
3,350
5,067
Úrokové krytí
0,84
0,43
0,66
46,63
131,89
Zdroj: vypočteno autorem na základě interních materiálů společnosti [15]
Z výsledků je patrné, že podnik má poměrně vysokou zadluženost. Ta se ovšem v jednotlivých letech daří postupně snižovat. Stejně tak se daří zvyšovat i míra podkapitalizování, která by měla být větší než 1, čehož podnik dosáhl v posledních dvou sledovaných letech.
63
Predikce finanční tísně
V predikci finanční tísně jsou hodnoceny pouze 2 bankrotní modely. Jedná se o Altmanův model Z-skóre a Index důvěryhodnosti. o Altmanův model Z-skóre Tab. č.17: Výsledné hodnoty ukazatelů Altmanova modelu Z-skóre Rok / ukazatele
2004
2005
2006
2007
2008
Z-skóre
1,775
0,802
1,869
4,74
1,77
Zdroj: vypočteno autorem na základě interních materiálů společnosti [15]
Firma se ve sledovaných letech pohybuje převážně v neutrální finanční situaci. Ve špatné byla pouze v roce 2005, naopak v roce 2007 je hodnocena finanční situace jako pevná. V dalším roce už je ukazatel opět v neutrálních hodnotách, přibližně stejných jako v letech 2004 a 2006. o Index důvěryhodnosti Tab. č.18: Výsledné hodnoty ukazatelů indexu důvěryhodnosti Rok / ukazatele
2004
2005
2006
2007
2008
Index důvěryhodnosti
0,14
0,27
0,34
2,9
14,27
Zdroj: vypočteno autorem na základě interních materiálů společnosti [15]
V daném ukazateli jsem použil váhy indexu pro srovnání s celým národním hospodářstvím. Z uvedené tabulky je patrné, že v prvních třech sledovaných letech byla hodnota nižší než 1 a tudíž byla firma v těchto letech ve špatné finanční situaci. Od roku 2007 naopak má firma pevnou a stabilní finanční situaci, kterou v následujícím roce ještě značně posílila.
4.3.3.1 Shrnutí finanční analýzy Na základě vypočítaných údajů lze finanční situaci společnosti Oseva hodnotit v letech 2004 – 2008 jako stabilní. Firma v každém ze sledovaných let vykazuje kladný hospodářský výsledek. Nejlepších výsledků je dosahováno v roce 2007, kdy jednotlivé ukazatele vykazují žádané hodnoty v jednotlivých rozmezích. V následujícím roce můžeme vidět jejich určitý pokles. V porovnání s předešlými roky můžeme hodnotit finanční situaci jako neustále se zlepšující. V čtvrtém sledovaném roce je také nejvyšší rentabilita celkového kapitálu, kdy z 1Kč vložené do podnikání jsou vyprodukovány 4 haléře.
64
Doba obratu zásob se v jednotlivých letech zrychluje. Tento ukazatel pozitivně ovlivňuje likviditu podniku. Naopak jako negativum vidím velkou zadluženost firmy, která je však neustále snižována. V posledních sledovaných letech je splněna i hodnota ukazatele podkapitalizování. Podnik můžeme kladně hodnotit i z hlediska důvěryhodnosti, kdy jej zařazuji mezi zdravé firmy.
4.3.4 Analýza vnějšího a vnitřního prostředí společnosti Tab. č.19: SWOT analýza společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. S (silné stránky)
W (slabé stránky)
dobré jméno společnosti
malá společnost
široká nabídka polních plodin
organizační struktura
znalost trhů východní Evropy
nedostatek volného kapitálu
osobní vazby s obchodními partnery
neznalost a nerespektování pravidel
na Ukrajině
týkajících se výběru licenčních
široký rozsah zemědělských partnerů
poplatků
i v dalších státech východní Evropy
nedostatečné využívání technologií
tradice pěstování pšenice ozimé na
Ukrajině
T (hrozby)
rozšíření do více států ve východní
registrace nových evropských odrůd
Evropě
platební morálka obchodních partnerů
nedostatek kvalitních evropských
v zemích východní Evropy
odrůd
spolupráce s velkými zemědělskými společnostmi
kurzové změny
nedostatek kvalitního semenného
vysoká míra korupce
materiálu na Ukrajině i dalších
zákaz vývozu produkce z Ukrajiny
vstup firem ze zemí západní Evropy na ukrajinský trh
současná ekonomická situace ukrajinských partnerů
zemích východní Evropy
dovozní povolení, celní bariéry, byrokracie úředníků při dovozu osiva
velikost trhu O (příležitosti)
nízká produktivita v zemědělství,
modernizace technologií
Zdroj: vlastní práce autora
65
4.3.5 Analýza 7S Byla provedena analýza 7 prvků úspěšného podnikání firmy. Strategie, struktura a systémy jsou obecně považovány za základní prvky úspěchu, styl, zaměstnanci, dovednosti a sdílené hodnoty jsou spíše brány jako pomocné prvky úspěchu.
Strategií popisované firmy na ukrajinském trhu je nabízet materiál a produkci nejvyšší kvality. Cílem firmy není uspokojovat konečné odběratele, pouze zajišťovat obchod s velkými společnostmi, které jsou často sami dále s prodaným zbožím obchodují.
Struktura by se dala rozdělit do 3 částí – obchod, péče o zákazníka a vyřizování všem nezbytností spojených s fungováním firmy, zejména na Ukrajině. Nejde přesně a jednoznačně vymezit, která je nejdůležitější. Všechny 3 části spolu souvisejí a žádná se nedá vyloučit. Uzavírání samotných obchodů a smluv je jen špičkou ledovce, před možností práce na Ukrajině s danou odrůdou plodiny je nezbytný proces registrace a překlenutí nejrůznějších byrokratických zákonů a nařízení, na nichž si již nejedna zahraniční firma vylámala zuby. Péče o zákazníka je také neméně důležitá. Firma dodává na Ukrajinu svůj materiál a správná technologie může výrazně pomoci v konečném hodnocení dané plodiny. Proto je nezbytné poskytnout veškeré informace nejen při prodeji, ale i v průběhu vegetace.
Systémy - nové materiály jsou do tamějších končin dodávány většinou na základě poptávky odběratelů, po mnoha konzultacích se šlechtiteli a dalšími pracovníky a zkouškách v daných podmínkách. Riziko případného neúspěchu s určitou plodinou je příliš vysoké a finančně velmi nákladné.
Styl - firma se snaží být blízko svým zákazníkům, maximálně jim poradit a vyhovět ve všech problémech. Často se jedná i o situace, které se přímo netýkají předmětu činnosti společnosti. Úzký vztah se svými zákazníky však plyne také bezesporu z ukrajinské mentality. Aby člověk mohl v daných podmínkách úspěšně pracovat, musí si nejprve vybudovat úzké vztahy a vazby i na své obchodní partnery.
Dovednosti jsou zřejmě největší předností společnosti. Zaměstnanci dokáží poradit a jsou ochotni pomoci zorganizovat i služby, které se netýkají předmětu činnosti jejich podnikání. Toto samozřejmě vytváří užší vazby se zákazníkem. Aby mohli tyto informace a služby poskytovat, musí se neustále vzdělávat v oblasti zemědělství a snažit se mít nejnovější informace o technologiích a nejrůznějších
66
pokrocích. Toto všechno firma svým zaměstnancům poskytuje, snaží se je neustále vzdělávat a udržovat krok s dobou.
Zaměstnanci, kteří ve firmě pracovali nebo pracují, jsou ve svém oboru odborníky. Práci na částečný úvazek ve firmě nepřijímají během prázdnin studenti. Firma si naopak vybírá ty, kteří již v daném odvětví v České republice něčeho dosáhli a něco dokázali. Tito lidé pak mají za úkol dosáhnout těch nejlepších výsledků, k nimž jsou náležitě motivováni.
Sdílené hodnoty – díky tomu, že zaměstnanci jsou často ve firmě pouze na částečný úvazek, se jim otvírá nový prostor v pro ně novém teritoriu. Každý z nich si je ovšem vědom, že sám může těžko na ukrajinském trhu něčeho dosáhnout. Zaměstnanci jsou motivováni získávat nové informace či zákazníky v daném teritoriu a díky firmě se jim často daří i vytyčené cíle dosáhnout, z čehož profitují všechny strany.
4.3.6 Analýza konkurence V rámci analýzy konkurence jsou hodnoceny pouze odrůdy pšenice ozimé, které nejsou vyšlechtěny na Ukrajině nebo v jiných zemích výhodní Evropy. Je to zejména proto, že pouze u těchto odrůd pšenic ozimé je předpokládán dovoz vysokých stupňů množení a výběr licenčních poplatků, vyplývající z množení a prodeje osiva. Firmy, zabývající se prodejem odrůd pšenice ozimé ze západní nebo střední Evropy, by měly garantovat vysokou kvalitu osiva a jeho čistotu. Zejména díky vyšší cenně osiva však celková plocha pěstování zahraničních pšenic nebude dosahovat podílů pšenic ukrajinských, popř. ruských či běloruských, kterých je v současné době v ukrajinském registru celkem 204 odrůd. Na Ukrajině byly dokonce roku 2009 zaregistrovány tyto odrůdy pšenice ozimé, vyšlechtěné v zemích západní nebo střední Evropy:
Akteur - rok registrace 2008, zástupce na Ukrajině – Deutsche Saatveredelung Lippstadt, pozdní odrůda elitní jakosti s nízkým výnosem, doporučená pro pěstování ve všech oblastech, rostliny jsou středně vysoké, středně odnožující, zrno je středně velké. Odrůda je odolná proti napadení braničnatkou plevovou v klasů. Náchylná k napadení plísní sněžnou, menší odolnost proti napadení padlím travním.
Compliment - rok registrace 2007, zástupce na Ukrajině - Deutsche Saatveredelung Lippstadt, stabilní pšenice s vysokým výnosem i kvalitou, odrůda má velmi dobré agronomické vlastnosti i zdravotní stav.
67
Lars - rok registrace 2005, zástupce na Ukrajině – Saaten Union – vysoce výnosná a kvalitní odrůda, s dobrou mrazuvzdorností, vhodná k pěstování v severní a východní Evropě, je přizpůsobena pro všechny typy půd, předplodin i pěstitelské postupy.
Renan - rok registrace 2006, zástupce na Ukrajině - Agri Obtentions SA, středně ranná pšenice s pekařskou jakostí, dobrá mrazuvzdornost, ve Francii nejrozšířenější v rámci ekologického zemědělství.
Torrild - rok registrace 2008, zástupce na Ukrajině – Saaten Union – kvalitní pšenice, ranná odrůda s dobrou střední a východní Evropy.
Farandole – rok registrace 2006, zástupce na Ukrajině – Agri Obtentions SA, středně ranná odrůda s vysokým výnosem, s dobrou kvalitou a nižší mrazuvzdorností.
V současné době jsou na Ukrajině zaregistrovány, kromě odrůd společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o., pšenice ozimé těchto západoevropských firem:
Deutsche Saatveredelung Lippstadt – jedná se o německou firmu, která nemá vlastní zastoupení na Ukrajině. V této zemi jsou její odrůdy na trh uváděny prostřednictvím společnosti Eridon. Jde o soukromou společnost založenou v roce 1993, cílem společnosti je distribuce všech vstupů nezbytných pro zemědělství – osiva, hnojiva, ochrana rostlin, vybavení. Dnes má společnost Eridon zastoupení po celé Ukrajině a spolupracuje s ní více než 4000 zemědělských firem v zemi. Tato ukrajinská firma od roku 2010 navázala od roku 2010 spolupráci se společností Oseva, do svého portfolia zařadila odrůdy sóji Moravia a Bohemians a hrachu Terno. Cílem společnosti je dodávat na trh vysoce kvalitní materiál evropských druhů pšenic a dalších plodin. Ty jsou do země dováženy ve vyšších stupních reprodukce a zde rozmnožovány podobně, jako je tomu u společnosti Oseva, po započítání licenčních poplatků je tudíž srovnatelná i cena osiva pro konečného spotřebitele.
Obrázek č.3: Logo společnosti Deutsche Saatveredelung Lippstadt
Zdroj: www.dsv-saaten.de [24]
Saaten Union – německá společnost, která si vytvořila na Ukrajině vlastní zastoupení v Kyjevě. Dosud nemá v zemi vybudovanou síť prodejců, takže není schopna oslovit větší množství zákazníků. Orientuje se hlavně na prodej velkým firmám, případně na 68
distribuci osiva prostřednictvím menších semenářských společností. Výsledná cena osiva je srovnatelná s ostatními zahraničními konkurenty, problémem společnosti může být nižší kvalita semenného materiálu.
Obrázek č.4: Logo společnosti Saaten Union
Zdroj: www.saaten-union.com [31]
Agri Obtentions SA – společnost nemá na Ukrajině vlastní zastoupení, neprodává ani osiva prostřednictvím výhradního obchodního partnera. Zejména z důvodu pasivního prodeje firmy nejsou odrůdy Renan a Farandole na ukrajinském trhu příliš známy a zastoupeny a v nabídkách semenářských společností se objevují pouze zřídka.
Obrázek č.5: Logo společnosti Agri Obtentions SA
Zdroj: http://www.agriobtentions.com/institutional/contact [17]
4.4 Strategie vstupu na trh pšenice ozimé Vzhledem k dlouholetému působení společnosti Oseva Eximpo Praha s.r.o. na ukrajinském trhu, by se strategie vstupu s pšenicí ozimou měla podobat těm, které se již v minulosti osvědčili např. u ječmene jarního. Společnost by se po zaregistrování odrůdy v zahraničí a její patentové ochraně měla zabývat pouze přímým exportem, o samotné rozšíření by se pak měly starat jednotlivý partneři, kteří budou danou odrůdu sami prodávat a z tohoto na základě licenční smlouvy platit společnosti Oseva Eximpo Praha s.r.o. licenční poplatky.
69
4.4.1 Forma vstupu Forma vstupu společnosti na zahraniční trh je velice důležitá a navazují na ni veškeré další aktivity, které souvisejí s rozšířením dané komodity na Ukrajině. Špatně zvolená forma by mohla ohrozit působení společnosti v zahraničí. Vzhledem k předchozím zkušenostem a získaným výsledkům se by forma vstupu firmy na ukrajinský trh měla být prostřednictvím přímého exportu přímo zemědělským společnostem nebo firmám, které budou se společností Oseva Eximpo Praha, s.r.o. v rámci prostřednického vztahu nebo mít smlouvu o výhradním prodeji (výhradní distribuci). Jednotlivé formy vstupu mají své výhody i nevýhody. Vzhledem ke značné kapitálové náročnosti není snahou společnosti Oseva v současné době prodávat osiva přímo jednolitým zemědělským producentům. Firma by měla obsluhovat pouze největší a nejvýznamnější klienty, osiva pšenice by se k menším společnostem měla dostávat prostřednictvím ukrajinských semenářských firem. V případě, že by některý ze zástupců na Ukrajině chtěl smlouvu o výhradní distribuci určité odrůdy pšenice ozimé, musela by se tato společnost zavázat k minimálnímu odběru a smluvně garantovat předem domluvený minimální prodej osiva dané odrůdy. V případě pšenice ozimé by se mohlo jednat o roční množství na úrovni 3000t prodaného osiva první reprodukce dané odrůdy
4.4.2 Segmentace trhu Firma by si na základě formy vstupu mohla rozdělit ukrajinský trh na tyto tři základní segmenty:
Giganti – jednalo by se především o největší pěstitele a zpracovatele pšenice v zemi. Měly by to být firmy, které se nebudou zabývat samotným prodejem, bude jim přímo z České republiky dovážen semenný materiál nejvyššího stupně množení a tyto firmy si jej budou sami pro svoji potřebu dále rozmnožovat na svých pozemcích, popř. u soukromých subjektů, kdy však veškerou produkci po sklizni ihned vykupují zpět. O veškerém osivu je velmi dobrý přehled, nehrozí zde ukradení nebo nepovolené přemnožování produkce. Konečnou produkci, která bude zpracovávána společnost získává za 2-3 roky od dovozu z České republiky.
Překupníci – mělo by se jednat o firmu, která v daném prostředí v rámci prodeje zemědělského osiva již pracuje. Taková společnost však sama nevyrábí a nepěstuje. Firma funguje na principu nákupu osiva, jeho prodeje soukromé osobě, zpětného odkupu po sklizni za předem stanovenou cenu a následném prodeji menším
70
zemědělským a zpracovatelským subjektům. Tento způsob obchodování je na Ukrajině běžnou praxí. Jeho výhoda je hlavně v tom, že se daná komodita dostane i k menším výrobcům, zpracovatelům nebo prodejcům, které by zahraniční firma prakticky nemohla oslovit. Nevýhodou je, že o produkci není mnohdy dostatečná přehled a hrozí zde ukradení nebo nepovolené množení osiva. To je také hlavní důvod, proč je nezbytné dokonalé znát potencionálního obchodního zástupce – překupníka. Další nevýhoda této formy může být vyšší konečná cena, která je způsobená vstupem nevyrábějícího prostředníka.
Soukromníci – v ukrajinských podmínkách mají i soukromé subjekty často mnoha tisícího hektarové osevní plochy a výborné výrobní podmínky. Tyto subjekty mohou pěstovat osivo na případný prodej na trhu v příštím roce. Mohou si dovolit vzít vyšší i nižší stupně množení. V případě podnikání se subjektem tohoto typu je ovšem nezbytný výběr správného partnera. Na ukrajinském trhu je může velice často dojít k množení na černo nebo případně i k ukradení odrůdy. Dalším problémem může být i špatná technologie výroby, snižování kvality a tudíž znehodnocování dobrého jména odrůdy a českého prodejce. Výhodou naopak je, že tito podnikatelé dokáží výborně vyrovnávat bilanci osiva na tamějších trzích. Velkou nevýhodou je však schopnost vyrábět za nízké náklady a tudíž v případě nutnosti prodávat výrazně pod cenovou hladinou.
V případě, že by se společnosti podařilo najít významného obchodního partnera, který by se zavázal k plnění požadovaných ročních minimálních prodejů, je jednou z možností výhradní obchodní zastoupení. V takové situaci by společnost Oseva Eximpo Praha, s.r.o. dále nevstupovala po dobu platnosti smlouvy o výhradním zastoupení do žádných dalších obchodních vztahů s danou odrůdou v zemi, pouze by pomáhala společnosti s propagací odrůdy a podávala informace a konzultace ohledně pěstování.
4.4.3 Marketingový mix Mezi základní čtyři prvky marketingového mixu patří produkt, cena, místo a propagace. Na základě práce ve společnosti Oseva lze tyto faktory hodnotit následujícím způsobem:
Produkt – pod pojmem produkt je v tomto případě chápáno nejen osivo pšenice ozimé, ale konzultace a poradenství, které souvisejí s prodejem jednotlivých druhů pšenice. U odrůd bude zdůrazňován především výnos a kvalita, kterými by měl produkt převyšovat odrůdy ukrajinského šlechtění. Společnost také díky výběru licenčních 71
poplatků a kontrole produkce bude dbát na odrůdovou čistotu pšenice ozimé, která bude ukrajinským partnerům garantována. Na nákup samotného produktu bude společnost Oseva Eximpo Praha, s.r.o. vynakládat prostředky až v době, kdy bude mít dohodu o koupi s ukrajinským partnerem. Vstupní náklady souvisejí v tomto případě pouze s registrací odrůd a s provozem společnosti v České republice a na Ukrajině.
Cena – jedná se společně s licenčními poplatky o jediný prvek, který představuje pro společnosti zdroj příjmů. Proto je nezbytné cenu přesně a správně nastavit a na základě zkušeností také správně nastavit výši licenčních poplatků. Je zřejmé, že vzhledem k dovozu, bude vysoká cena i materiálu přímo zavezeného z České republiky. Tento prvotní náklad pro firmu, která bude se semenným materiálem dále pracovat by měl být rozložen do výsledné produkce. Ta by vzhledem ke svému množství již neměla být významně cenou dovozu zatížena. Osivo bude cenově zatíženo ještě výběrem licenčních poplatků. Celková výsledná cena osiva pro konečného producenta by měla být vyšší než v případě ukrajinských odrůd, měla by ovšem odpovídat cenám, které jsou stanoveny u ostatních evropských odrůd registrovaných zahraničními firmami na Ukrajině.
Místo – prodejní místo není v tomto případě pro společnost Osevu Eximpo Praha, s.r.o. důležitým faktorem. V případě prodeje osiva jednotlivým partnerům bude muset sama firma nabídnout produkt přímo zákazníkovi, v případě prodeje přes prostředníka pak důležitost výběru místa přechází na tohoto obchodního partnera.
Propagace – společnost má několik možností, kterým by měla v rámci propagace nových odrůd pšenice ozimé využívat. Firma Oseva nepotřebuje oslovit co největší množství subjektů, naopak je nezbytné, aby propagace byla účinná přímo na skupinu zemědělských producentů. Proto je se jako nejvhodnější forma nabízí propagace v odborných časopisech ať už formou reklamy nebo odborného článku, který by nové odrůdy představil. Výhodou takovéto propagace je její menší finanční náročnost a zejména fakt, že osloví přímo cílovou skupinu. Dalšími formami reklamy by měla být webová stránka, kde by měly zákazníci najít potřebné informace, popř. i kontakty na zástupce společnosti. Společnost by dále měla využívat k propagaci výstavy a zemědělské semináře a prezentovat zde nově registrované odrůdy, stejně jako se aktivně účastnit dnů pole, které pro své zákazníky dělají jednotlivé semenářské firmy a kde by měly zástupci firmy Osev Eximpo Praha s.r.o. propagovat svoje produkty.
72
4.4.4 Hledání obchodního partnera Při práci na Ukrajině a snaze oslovit nového zákazníka nesmí firma zapomínat na naprosto odlišná místní specifika. Písemné oslovení prostřednictvím faxu, emailu nebo poštovní zásilky bez předešlého kontaktu bývá téměř pokaždé zanecháno bez odezvy či jakékoliv reakce. Mnohem větší význam je naopak kladen na osobní setkání nebo doporučení od jiného obchodního partnera. Dlouholeté působení na ukrajinském trhu by firmě mělo velmi výrazně pomoci zejména při oslovování a získávání nových zákazníků. Lze s velkou pravděpodobností očekávat, že společnosti, které úspěšně pěstují a obchodují s komoditami na Ukrajině zastupovanými firmou Oseva Eximpo Praha s.r.o., budou chtít rozšířit sortiment českých odrůd polních plodin o tu nejvýznamnější a nejrozšířenější – pšenice ozimou. Právě ke společnostem jako PMP Tiras, Raiz Agro, Bučač AgrochlibProm, Soufflet Agro Ukraine, Mironovskij Chliboprodukt, Astarta Kyjev, Ukrajinské Agrární Investice, Desnagrain a řadě dalších by měly vést první kroky vedení firmy Oseva s nabídkou českých odrůd pšenice ozimé. Jednání s obchodními partnery je v zemích východní Evropy stále odlišné od toho, na něž jsme zvyklý u nás. Mnohem více je kladen důraz na osobní vztahy, samotnému jednání předchází pohled na minulou spolupráci nebo hodnocení současné situace. V případě prvního setkání se zástupce ukrajinské firmy zpravidla snaží zjistit, s kým spolupracujete. Zjištění, že máte s ukrajinskou firmou společné obchodní partnery může často celou situaci výrazně usnadnit. Samotná jednání jsou zpravidla zdlouhavá, je třeba se na ně řádně připravit, protože každá chyba nebo zaváhání mohou ohrozit případnou spolupráci. Pokud je ukrajinský partner zastoupený více členy, je patrná formální autorita, kterou by měla brát zahraniční firma v potaz.
4.4.5 Obchodní podmínky Obchodní podmínky by měly být stanoveny pro všechny společnosti stejné, společnost Oseva Eximpo Praha, s.r.o. chce na ukrajinský trh vstupovat s jednotnou cenou vysokých reprodukcí osiva, stejně jako s jednotnou výší licenčních poplatků pro všechny společnosti. Součástí obchodních a cenových podmínek jsou také cenové rabaty, které jsou sjednávány individuálně na základě objemů prodeje nebo dřívější spolupráce s danou společností. Samotná cena se bude odvíjet od nákupní ceny osiva v České republice, k tomu je nezbytné přičíst náklady na
73
dopravu, na vystavení nezbytných dokumentů a zaclení zboží a další náklady spojené s vývozem dané komodity a v případě možnosti marži. Velmi důležitým parametrem při obchodování s osivem je kvalita produkce. Vzhledem k politice společnosti, nabízet ukrajinským partnerům kvalitní osivo české produkce, je nezbytné dbát na vysokou jakost a tuto obchodním partnerům garantovat a doložit požadovanými certifikáty. Důležitým faktorem při obchodování v zemích východní Evropy je kromě ceny také splatnost. Zahraničním firmám se nedoporučuje dodávat na ukrajinský trh zboží s odkladem splatnosti a to i v případě, že se jedná o známou společnost. Částečná předplatba (zbytek při dodání) nebo úplná, či neodvolatelný akreditiv by měly být hlavní způsoby placení. Zároveň by měla být dopředu s každou společností podepsána a stvrzena licenční smlouva, která firmu zavazuje při množení a prodeji osiva uhradit z každé tuny předem stanovenou částku. Logistika při dovozu osiva bude smluvně zajišťována kamiony s nosností 20t. Cena za přepravu se v současnosti pohybuje od 40 do 60 tisíc Kč v závislosti na části Ukrajiny, do které dané zboží směřuje, dodací podmínka je obvykle DDU. V případě zájmu si může dopravu zajišťovat kupující sám, s dodací podmínkou FCA, kdy prodávající pouze zboží naloží a pomůže s vystavením dokumentů a celními formalitami.
4.4.6 Výsledky pěstování pšenice ozimé na Ukrajině
4
Cena osiva pšenice ozimé na Ukrajině se v roce 2009 pohybovala 2000 UAH za tunu osiva 1. reprodukce ukrajinských odrůd. Osivo odrůd, vyšlechtěných v západní nebo střední Evropě, firmy prodávaly za cenu 3000 UAH/t 1.reprodukce . Podle interních záznamů společnosti Bučač AgrochlibProm byly v té době náklady na pěstování 1ha pšenice na úrovni 4024 UAH/ha, náklady na pořízení osiva tvořily 10-12% z této částky. V případě, že se firma rozhodla investovat do zahraničních odrůd zakoupených na Ukrajině, narostly hektarové náklady asi o 200 UAH. Průměrná realizační cena pšenice společnosti Bučač Agro byla
v roce 2009 1086UAH/t produkce, průměrný výnos byl
4,23t/ha. Nejdůležitějšími kritérii kvality na Ukrajině je obsah bílkovin a lepku, tyto parametry také byly zkoumány v pokusech společně s výnosem. Testováno bylo celkem 32 odrůd, mezi nimi i Bohemia, Sultan a Bardotka.
4
Hodnoceno na základě interních materiálů společnosti ТзОВ Бучачагрохлибпром [16]
74
Tab. č.20: hodnocení výsledků pokusů společnosti ТзОВ Бучачагрохлибпром5 obsah odrůda
lepku % 24
Pořadí v rámci ukazatele
Obsah bílkovin %
Pořadí v rámci ukazatele
Výnos t/ha
Pořadí v rámci ukazatele
Bohemia
24
4.
13,99
1.
8,71
1.
Sultan
28,4
2.
13,85
2.
7,8
4.
Bardotka 23,8
7.
13,4
3.
8,6
2.
4
23,1
8.
13
7.
7,61
5.
5
20,1
19.
12,88
13.
6,92
12.
6
26,5
3.
12,05
21.
7,11
10.
7
17
30.
11,4
29.
6,42
20.
8
17
30.
10,8
31.
7,1
11.
9
21,9
10.
12,1
20.
6,8
16.
10
13,1
32.
10,1
32.
5,6
31.
11
18,5
27.
11,1
30.
6,1
26.
12
28,9
1.
13,04
4.
7,4
6.
13
24
4.
12,99
9.
6,9
13.
14
21,1
12.
12,5
17.
6,4
21.
15
20,8
16.
11,99
25.
6,6
19.
16
21,1
12.
13
7.
6,9
13.
17
21,5
11.
12,8
15.
6,8
16.
18
23,1
8.
13,04
4.
5,9
29.
19
20,8
16.
12,8
15.
6,1
26.
20
20,4
18.
12,9
11.
7,2
9.
21
19,5
21.
12
23.
6,4
21.
22
18,4
28.
11,98
26.
6,1
26.
23
19,4
22.
12,9
11.
6,4
21.
24
19
25.
11,8
27.
6,2
25.
25
18,9
26.
12,4
18.
7,4
6.
26
19,1
24.
12
23.
6,8
16.
5
Názvy jednotlivých odrůd jsou skryty pod čísly, jednotlivé společnosti mají právo znát pouze výsledky vlastních odrůd.
75
27
21,1
12.
12,98
10.
6,9
13.
28
20,1
19.
11,55
28.
6,4
21.
29
22
9.
12,85
14.
7,4
6.
30
18,1
29.
12,01
22.
5,4
32.
31
19,2
23.
12,4
18.
5,8
30.
32
24
4.
13,01
6.
8,1
3.
21,06 Zdroj:
zpracováno
12,42 autorem
na
6,821
základě
interních
materiálů
společnosti
ТзОВ
Бучачагрохлибпром [16]
Z uvedených výsledků je patrné, že odrůdy české odrůdy Bohemia, Sultan i Bardotka se vykazují vysokým výnosem i kvalitou zrna. Jedná se ovšem pouze o výsledky jednoho roku zkoušení v jedné lokalitě. Z výše uvedených výsledků je patrné, že výnos českých odrůd je vyšší o 27,7% nad průměrný výnos v případě Bohemia, u Sultanu o 14,4% a Bardotky 26,1%. Při srovnání navýšení hektarových nákladů v případě nákupu 1.reprodukce těchto odrůd je asi 5% Firmě by se při potvrzení dosažených výsledků vyplatilo nakupovat dražší osivo českých odrůd, i kdyby nebrala ohled na úroveň kvality, která je také vyšší a tím by se tedy navyšovala i realizační cena prodeje pšenice. Na základě výsledků pokusů a údajů o prodeji, výnosech a nákladech týkajících se pěstování pšenice ozimé ve společnosti ТзОВ Бучачагрохлибпром vyplývá, že pro dosažení návratnosti investice do dražšího osiva postačuje zvýšený hektarový výnos o 4,35%. Z výsledků pokusů je pak patrné, že úroda české odrůdy pšenice ozimé Sultan tuto hranici překonalo o více než 10%, odrůdy Bohemia a Bardotka dokonce o více než 20%.
76
5 Diskuze Ukrajina je díky své rozloze a přírodním podmínkám jedním z největších světových producentů pšenice, kdy celková plocha pěstování se pohybuje kolem 6,5 miliónu ha. Na této ploše je pěstováno celkem 204 odrůd. Z tohoto počtu je jen 9 odrůd, které nebyly vyšlechtěny v zemích bývalého Sovětského svazu. V případě zavádění českých odrůd pšenice ozimé není největší problém v jejich konkurenceschopnosti, ať už v porovnání s výnosy, kvalitou nebo mrazuvzdorností s odrůdami ukrajinského nebo ruského šlechtění, což ukázaly již mnohé výsledky testování různých parametrů jednotlivých odrůd na Ukrajině. Existuje však několik faktorů, které mohou být pro společnost Oseva Eximpo Praha, s.r.o. velmi náročné k překonání. Výhodou firmy je, že na ukrajinském trhu působí již řadu let a zná tak dobře tamější prostředí. Firma tak může využít kontaktů, které byly navázány při práci na Ukrajině v minulosti. Získané zkušenosti a kontakty by se měly projevit zejména při hledání vhodného obchodního partnera nebo při vyjednávání s největšími ukrajinskými společnostmi. Ty by se mohly stát v budoucnu významnými zákazníky, vždyť 20 největších ukrajinských zemědělských společností působí dohromady na území velkém asi jako třetina celé České republiky. Vedení společnosti Oseva Eximpo Praha, s.r.o. se již v minulosti rozhodlo, že zatím nebude na Ukrajině budovat prodejní síť, zejména kvůli kapitálové náročnosti a odlišnosti ukrajinského trhu. Prodej na Ukrajině by tak měl probíhat především díky prostřednickým vztahům s místními semenářskými firmami nebo v případě dohody exkluzivního vztahu. Společnost, která by se chtěla stát výhradním distributorem jedné z registrovaných pšenic, by se musela zavázat minimálním ročním prodejem na úrovni 3000t osiva první reprodukce. Největší problém lze proto shledávat v nalezení spolehlivého obchodního partnera, který již na Ukrajině má vybudovanou distribuční síť a který by byl schopen úspěšně se zabývat prodejem osiva českých pšenic. Musí se navíc jednat o takovou firmu, která bude respektovat pravidla výběru licenčních poplatků a striktně dodržovat tento proces. Pro potencionálního prodejce by mohla být výraznou překážkou cena osiva. Vzhledem k nákladům na nákup osiva, dopravu, dokumentaci, rozeclení, poplatky,
atd. se může
konečná cena jedné tuny osiva pro dovozce vyšplhat až na 7000 – 8000UAH. Často jsou tyto počáteční náklady a riziko příliš vysoké i pro velké semenářské společnosti. Vzhledem k ceně je totiž nezbytné dovážet na Ukrajinu osivo vyšších stupňů reprodukce a dále je množit v tamějších podmínkách. S tím je ovšem spojené i riziko znehodnocení semenného materiálu.
77
Semenářská firma navíc musí za zboží zaplatit dopředu. Vzhledem ke znalosti ukrajinského trhu a zkušenostem z dřívějších let není pravděpodobné, že by
bylo dodáváno osivo
s možností odkladu splatnosti. Z důvodu vysoké kupní ceny osiva a výběru licenčních poplatků je vyšší i cena pro konečného spotřebitele. Za osivo první reprodukce ukrajinského šlechtění zaplatí kupující kolem 2000UAH/t, za české odrůdy by to mělo být až o 1000UAH/t více. Tento fakt může být dalším výrazným problémem při prodeji české pšenice. Zemědělci na Ukrajině mají dlouhodobě problémy s financováním svého podnikání, stát ani banky nechtějí do tohoto odvětví uvolňovat finanční prostředky nebo jsou ochotny poskytnout peníze se značně nevýhodným úrokem. Většina půjček se navíc vzhledem k nestabilitě měny uskutečňuje v eurech, čímž se ještě více prohlubuje jejich neakceptovatelnost. S nedostatkem peněz často také souvisí extenzita pěstování plodin na Ukrajině. To je jeden z dalších možných problémů prodeje dražšího osiva. Vysoký výnos a kvalita českých odrůd pšenice ozimé se může projevit pouze v případě, že bude o porost náležitě v průběhu vegetace postaráno a budou dodržována agronomická doporučení. To je v ukrajinských podmínkách hlavně díky nedostatku finančních prostředků značný problém, který se pak projevuje nízkou úrovní výnosů, jak můžeme vidět v grafu č.6.
78
6 Závěr Ukrajina se dlouhodobě řadí mezi 15 největších světových pěstitelů pšenice, svou roční produkcí se deseti procenty podílí na celkové evropské produkci pšenice. Při hodnocení výnosů a ovšem výrazně zaostává za pěstiteli v ostatních státech, často pak dokonce i za evropskými či světovými průměry, do kterých jsou započítávány i státy s podmínkami méně vhodnými pro pěstování obilovin. Hlavním důvodem je extenzita ukrajinského zemědělství, spojená s nedostatkem finančních prostředků, jedním z dalších důvodů je ovšem i nedostatečná kontrola práce se semenným materiálem polních plodin a s tím spojená i kvalita jednotlivých odrůd. Ukrajinské zemědělství je velice perspektivní odvětví. Stále více zahraničních zemědělských firem vstupuje i přes různé druhy překážek, bariér a omezení na ukrajinský trh, kupuje nebo pronajímá pozemky v této zemi. Zejména tyto firmy pak tvoří poptávku po kvalitním semenném materiálu odrůd, se kterými se již v minulosti mohly setkat při práci v rámci EU. Mezi ty můžeme také zařadit odrůdy nově registrované odrůdy pšenice ozimé, které již v rámci zkoušení na Ukrajině prokázaly svoji konkurenceschopnost na základě hodnocení výnosů i kvality. Pokud se v budoucnu potvrdí výsledky nově zkoušených českých odrůd, zemědělské společnosti zabývající se intenzivním zemědělství by i přes vyšší cenu měly tyto odrůdy kupovat a pracovat s nimi. Jedná se totiž o investici, která se pěstiteli pšenice může výrazně vyplatit. Firma Oseva Eximpo Praha, s.r.o. by v případě zaregistrování nových odrůd pšenice ozimé měla dobrou příležitost k prosazení se na ukrajinském trhu. Využít by mohla především již získaných kontaktů v zemi a dlouholetých zkušeností s prací na Ukrajině. V případě úspěchu se navíc nabízí možnost rozšíření odrůd i do dalších zemí východní Evropy. Vedení společnosti však musí brát v potaz množství překážek, hrozeb a odlišností, které se při práci na Ukrajině a v dalších zemích bývalého Sovětského svazu vyskytují nebo mohou vyskytnout.
79
7 Použitá literatura [1] BERNDT, R.; ALTOBELLI, C. F.; SANDER, M. Mezinárodní marketingový management. Brno: Computer Press, 2007. 360 s. ISBN 978-80-251-1641-8. [2]
CATEORA, P. R.; GILLY, M. C.; GRAHAM, J. I. International Marketing. 14th edition. New York: McGraw-Hill Companies, 2009. 707 s. ISBN 978-0-07-338098-8.
[3]
ЧЕРЕДНИЧЕНКО, И.; Найбільших сільськогосподарських компаній. Фермерсъке госпородарство . 2009, 11, s. 12-13.
[4]
ČERNOHLÁVKOVÁ, E.. Mezinárodní obchodní operace. Praha: HZ Editio, 1998. 196 s. ISBN 80-86009-20-3.
[5]
HORÁKOVÁ, V. Seznam doporučených odrůd 2009. Brno: ÚKZÚZ Brno, 2009. pšenice ozimá, s. 216. ISBN 978-80-7401-016-3.
[6]
JOHANSSON, J. K. Global Marketing: Foreign Entry, Local Marketing & Global Management. 5. New York: McGraw-Hill international edition, 2009. 662 s. ISBN 978007-126362-7.
[7]
KULHAVY, E. Mezinárodní marketing. 1.vydání. Praha: BaBtext, 1992. 283 s. ISBN 80-90144-0-3.
[8]
MACHKOVÁ, H. Mezinárodní marketing. Praha: Grada Publishing, 2009. 200 s. ISBN 978-80-247-2986-2.
[9]
MACHKOVÁ, H.; ČERNOHLÁVKOVÁ, E.; SATO, A. Mezinárodní obchodní operace. 4. aktualizované vydání. Praha: Grada, 2007. 240 s. ISBN 978-80-247-1590-2.
[10] PAVELKOVÁ, D.; KNÁPKOVÁ, A. Podnikové finance: studijní pmůcka pro distanční studium. 4. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2008. 293 s. ISBN 978-80-7318732-3. [10] SCHULTE, C. Logistika. Brno: Tisk Centa, 1994. 301 s. ISBN 80-56605-87-2. [11] SVĚTLÍK, J. Marketing pro evropský trh. Praha: Grada Publishing, 2003. 272 s. ISBN 80-247-0422-6. [12] TOMÁŠKOVÁ, E.; KAŇOVSKÁ, L. Jaké formy propagace použít při vstupu na zahraniční trh?. Praha: MM Průmyslové spektrum, 2007. 88-89 s. ISBN 1212-2572. [13] ZIMOLKA, J. Pšenice : pěstování, hodnocení a užití zrna. 1. Praha: Profi Press, 2005. 184 s. ISBN 80-86726-09-6. [14] ŽIVĚLOVÁ, I. Podnikové finance. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0. [15] interní materiály firmy Oseva Eximpo Praha, s.r.o.
80
[16] interní materiály společnosti ТзОВ Бучачагрохлибпром
Internetové zdroje: [17] Agri Obtentions [online]. 2007 [cit. 2010-04-27]. Domovská stránka . Dostupné z WWW:
. [18] BOHUTÍNSKÁ, J. Ukrajina: Perspektivní trh, na kterém risk přináší zisk. Podnikatel.cz [online].
17.9.2007,
9,
[cit.
2010-03-07].
Dostupný
z
WWW:
.
ISSN
1802-8012. [19] BusinessInfo.cz [online]. 20.10.2009 [cit. 2010-03-09]. Ukrajina - souhrnná teritoriální informace.
Dostupné
z
WWW:
. [20] BusinessInfo.cz : Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 4.1.2006 [cit. 201003-07].
Překážky
pro
vstup
na
zahraniční
trh.
Dostupné
z
WWW:
. [21] CzechTrade [online]. 2009 [cit. 2010-04-23]. CzechTrade. Dostupné z WWW: <download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=26668>. [22] Český statistický úřad [online]. 2010 [cit. 2010-04-23]. Český statistický úřad. Dostupné z WWW: . [23] Держкомстат України [online]. 1998 [cit. 2010-04-20]. State statistics Committee of Ukraině. Dostupné z WWW: . [24] DSV Deutsche Saatveredelung 2010 [online]. 2010 [cit. 2010-04-27]. Domovská stránka . Dostupné z WWW: . [25] FOOD AND AGRICULTURE ORGANIZATION OF THE UNITED NATIONS [online].
2009
[cit.
2010-04-20].
Faostat.
Dostupné
z
WWW:
. [26] CHLOUBA, M. Země, kde se vyplatí riskovat. CPress Media, a.s. [online]. 28.5.2007, 5, [cit. 2010-03-07]. Dostupný z WWW: . [27] InforEuro [online]. 2010 [cit. 2010-03-09]. UAH (Ukraine). Dostupné z WWW: . [28] Kurzy online [online]. 2010 [cit. 2010-03-09]. Kurzy.cz. Dostupné z WWW: . 81
[29] Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. 28.6.2007 [cit. 2010-03-08]. Exportní strategie na Ukrajinu. Dostupné z WWW: . [30] Oseva PRO [online]. 20099 [cit. 2010-04-27]. Domovská stránka . Dostupné z WWW: . [31] Saaten Union [online]. 2010 [cit. 2010-04-28]. Domovská stránka . Dostupné z WWW: . [32] TOMÁŠKOVÁ, E.; KAŇOVSKÁ, L. MM Průmyslové spektrum [online]. 14.11.2007 [cit. 2010-03-07]. Jaké formy propagace použít při vstupu na zahraniční trh?. Dostupné z
WWW:
vstupu-na-zahranicni-trh>. [33] VAŠ, J. Na co si dát pozor při podnikání na Ukrajině. Exportér : magazín Hospodářských novin [online]. 17.3.2004, 3, [cit. 2010-03-06]. Dostupný z WWW: .
82
