CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Návrh na vytvoření dobrovolnického programu na základě zkušenosti s mezinárodní organizací

CARITAS – Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Absolventská práce

Návrh na vytvoření dobrovolnického programu na základě zkušenosti s mezinárodní organizací

Veronika Kulišanová Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková

Olomouc 2015

Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury. V Olomouci dne 30. 4. 2015

___________________________ Vlastnoruční podpis

Poděkování: Ráda bych poděkovala vedoucí mé práce Ing. Ester Danihelkové za její podnětné a rady a připomínky, vstřícný přístup a trpělivost. Dále bych chtěla poděkovat své rodině za podporu, kterou mi během celé práce poskytovala, a také CARITAS – Vyšší odborné škole sociální za poskytnutí kvalitního studia.

5

Obsah ÚVOD ...................................................................................................................... 8 1

2

3

CHARITA ČESKÁ REPUBLIKA .............................................................. 12 1.1

O CHARITĚ ČR ......................................................................................... 12

1.2

CHARITA ČESKÁ REPUBLIKA NA MEZINÁRODNÍ ÚROVNI .......................... 13

1.3

PROJEKTY CHARITY ČR V ETIOPII ........................................................... 13

1.4

DOBROVOLNICTVÍ V CHARITĚ ČR ........................................................... 13

MEZINÁRODNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE........................................................ 14 2.1

VYMEZENÍ KONCEPTU MEZINÁRODNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE ............................ 14

2.2

VÝVOJ MEZINÁRODNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE .................................................... 15

2.3

PERSPEKTIVY MEZINÁRODNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE .......................................... 16

2.4

VZTAH SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ A MEZINÁRODNÍ SOCIÁLNÍ PRÁCE ....... 17

2.5

CELOSVĚTOVÉ ORGANIZACE, ZABÝVAJÍCÍ SE SOCIÁLNÍ PRACÍ .................. 18

CHARAKTER VZDĚLÁNÍ ČESKÝCH DOBROVOLNÍKŮ ................. 19 3.1

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI ................................................... 19

3.1.1 Katedra křesťanské sociální práce ...................................................... 19 4

MEZINÁRODNÍ DOBROVOLNICTVÍ .................................................... 20 4.1

KONCEPT DOBROVOLNICTVÍ..................................................................... 20

4.2

KONCEPT MEZINÁRODNÍHO DOBROVOLNICTVÍ ......................................... 21

4.2.1 Krátkodobé pobyty .............................................................................. 21 4.2.2 Dlouhodobé pobyty ............................................................................. 22 4.3

HISTORIE MEZINÁRODNÍHO DOBROVOLNICTVÍ ......................................... 22

4.4

MEZINÁRODNÍ DOBROVOLNICTVÍ V ROZVOJOVÝCH ZEMÍCH .................... 23

4.5

PŘÍLEŢITOSTI MLADÝCH LIDÍ Z ČESKÉ REPUBLIKY PRO VÝKON

MEZINÁRODNÍHO DOBROVOLNICTVÍ ............................................................................. 23

5

6

ETIOPIE ........................................................................................................ 25 5.1

OBECNÁ CHARAKTERISTIKA A KULTURNÍ ZVLÁŠTNOSTI ZEMĚ ................. 25

5.2

STRUČNÁ HISTORIE SE ZAMĚŘENÍM NA 20. STOLETÍ ................................. 27

5.3

NÁSTIN POLITICKÉHO SYSTÉMU A VÝZVY ETIOPIE V SOUČASNÉ DOBĚ ..... 28

5.4

KULTURNĚ PODMÍNĚNÉ ŠKODLIVÉ PRAKTIKY .......................................... 29

5.5 6

7

VZTAHY ČESKÉ REPUBLIKY A ETIOPIE..................................................... 30

ORGANIZACE VOLUNTARY SERVICE OVERSEAS ......................... 31 6.1

CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE VOLUNTARY SERVICE OVERSEAS ....... 31

6.2

DOBROVOLNICKÝ PROGRAM VSO - ICS .................................................. 32

6.3

PROGRAM VSO ICS V ETIOPII ................................................................. 32

POPIS DOBROVOLNICKÉHO PROGRAMU ........................................ 34 7.1

POSTUP PŘI UDĚLENÍ AKREDITACE A JEJÍ VÝHODY ................................... 34

7.2

NÁZEV A POPIS PROJEKTU NEBO PROGRAMU, VE KTERÉM SE ŢÁDÁ O

UDĚLENÍ AKREDITACE:................................................................................................. 36

ZÁVĚR ................................................................................................................. 52 ZDROJE ............................................................................................................... 53 ABSTRAKT ......................................................................................................... 61

7

Úvod V dnešní době dochází vlivem globalizace k nebývalé ekonomické, politické, kulturní či sociální propojenosti mezi státy. Velká provázanost informací pramenící z médií a komunikačních technologií se podílí na zmenšování prostorových hranic a urychlování času. Sociální globalizací dochází k rozvoji turistiky a migrace obyvatel. Z celého světa se stává jedna velká „globální vesnice“. Objevují se však problémy, kterým

lidstvo

dosud

nečelilo.

Ukazuje

se,

ţe

všichni

obyvatelé

nemají

rovnocenný přístup ke stejným prostředkům a dochází tímto ke zvyšování rozdílů mezi bohatými a chudými. (Chlebeček, T., Konečný, M., Stojanov, R. a kol., 2012) Konzumní styl ţivota a spotřební průmysl západních států výrazně ovlivňuje podmínky ţivota lidí v majoritních (rozvojových) zemích. Přirozeně spousta z nás cítí potřebu a zároveň odpovědnost pomoci chudším, ţijícím zejména v rozvojových zemích. Poptávka po mezinárodním dobrovolnictví narůstá a dochází ke zvyšování počtu organizací a agentur, které na ni reagují. V posledních desetiletích se mezi mladými lidmi začíná velmi rychle prosazovat jeden z typů dobrovolnictví – volunturismus, který vyjadřuje spojitost mezi dobrovolnictvím a turistikou zároveň. Motivací mezinárodních dobrovolníků je kromě altruismu také poznávání nové země, nových lidí a touha „zaţít něco nového“. Touto oblastí se podrobněji zabývám ve své bakalářské práci, kde jsem zkoumala motivaci studentů CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc pro výběr destinace své zahraniční praxe. Volunturismus je mezi mladými lidmi rozšířený především ve formě krátkodobého dobrovolnictví, trvajícího maximálně tři měsíce a zbylý čas je vyuţit cestováním po zemi. Bohuţel zatím nebyl prokázán jeho pozitivní dopad na oblast, v níţ dobrovolníci působili. (Guttentag, 2009, dle Uysal, Perdue, Sirgy, 2012). Z některých výzkumů pramení také nespokojenost pracovníků místních organizací s charakterem tohoto typu dobrovolníků, kterým jde především o naplnění svých vlastních potřeb neţ o pomoc místní organizaci. Někdy se stává, ţe jsou dobrovolníci vysíláni do rozvojových zemí na základě vysoké poptávky veřejnosti v rozvinutých státech, neţ na základě vyjádřených potřeb lokálních organizací. (FRONTERA, 2007) Historickým vývojem rozvojové pomoci je však prokázáno, ţe efektivnější a udrţitelnější je právě taková pomoc, která odpovídá na reakci místních obyvatel a komunit. (Opršal, 2014)

8

Dalším negativním jevem je v souvislosti s dobrovolnickou činností nepřílišné zapojování místních lidí do programů, kteří znají nejlépe ţivotní podmínky a kulturu své země. Skrze dobrovolnickou činnost by mohla být vyuţita jejich znalost místního prostředí a dána příleţitost k získání zkušeností, které by jim mohli pomoci v pracovním uplatnění. Příleţitost by měli dostat především mladí lidé, kteří tvoří velký potenciál pro budoucnost celé země. Konkrétně v Etiopii čelí mladí lidé přes padesáti procentní nezaměstnanosti (Sisay, 2013). Na obě tyto skutečnosti se snaţí reagovat mezinárodní dobrovolnická organizace „Voluntary Service Overseas“ (VSO) sídlící v Londýně, která vysílá dobrovolníky do celého světa. Skrze své programy dává příleţitosti kvalifikovaným i nekvalifikovaným dobrovolníkům. V této práci se inspiruji jejím programem zvaným VSO International citizen service (ICS), který je určený mladým lidem pocházejících z Velké Británie (VB).

Zaměřuje na pomoc místním a mezinárodním organizacím v rozvojových

zemích, které předem vyslovily ţádost o přijetí dobrovolníků. VSO dává moţnost účastnit se jejich programů také místním mladým lidem, kteří se společně s britskými mladými dobrovolníky podílí na činnostech lokálních organizací. V průběhu pobytu je kladen důraz na rozvoj jejich motivace prostřednictvím týdenních supervizí. Motivací k napsání této práce je má vlastní zkušenost s dobrovolnickou činností v Hawasse v Etiopii, kde jsem, jako studentka oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce na CARITAS – Vyšší odborné škole sociální a Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého Olomouc, absolvovala svou tříměsíční zahraniční praxi. Na ni jsem měla moţnost se seznámit s britskými a etiopskými dobrovolníky programu VSO ICS a společně naplňovat potřeby místní organizace. Po celou dobu jsem vnímala důleţitost zapojení lokálních dobrovolníků do dobrovolnické činnosti. Pomáhali nejen s překlady do místních jazyků, ale také s předáváním informací, hodnot a specifik o své zemi. Po příjezdu zpět a širším seznámení s dobrovolnickými organizacemi a programy v České republice jsem zjistila, ţe se takovýto program mladým lidem nenabízí a z výše uvedených důvodů jsem se ho rozhodla vytvořit. Cílem práce je tedy navrhnout dobrovolnický program pro zájemce z České republiky jedoucí vykonávat dobrovolnickou činnost do Etiopie, města Hawassy. Tento program bude určen k akreditaci na Ministerstvu vnitra, proto jsou v něm jako cílová skupina uvedeni pouze zájemci z České republiky. Po příjezdu do cílové země však

9

budou spolupracovat s místními dobrovolníky na základě spolupráce s vysílající a přijímající organizací. Vytvářený dobrovolnický program pro české dobrovolníky se od britského modelu VSO ICS v některých bodech liší. Zejména v poţadavcích na vzdělání dobrovolníků, kterým by mělo být absolvování bakalářského oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce nebo aktivní studium tohoto oboru v magisterském programu. Jsou vyučovány na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého Olomouc. Tento poţadavek reaguje na činnost dobrovolníků v místních i mezinárodních neziskových organizacích, která je s mezinárodní sociální prací bezpodmínečně spojena např. při práci s komunitami, dětmi a mládeţí, administrativní práci atd. Mezinárodní sociální práce jako jedna z forem mezinárodní pomoci a spolupráce je realizována nevládními organizacemi a zaměřuje se chudé lidi, které postihly negativní dopady globalizace. Chudoba je často lokalizovaná a ostatní formy mezinárodní pomoci na ni nejsou schopny vhodně reagovat. Mezinárodní sociální práce se tak stává prostředkem k řešení této situace. (Princová, 2009) Jsem přesvědčena, ţe z hlediska České republiky jsou studenti a absolventi oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce schopni adekvátněji reagovat na potřeby neziskových organizací v rozvojových zemích, jejichţ činnosti přímo souvisí se sociální prací, neţ ostatní dobrovolníci. Absolvováním odborných teoretických předmětů a zahraničních praxí jsou vybaveni lepší orientací v odlišném kulturním prostředí, znají koncept rozvojové spolupráce a humanitární pomoci a mají vyvinuté empatické schopnosti a znalosti etiky v zahraniční pomoci. Délka dobrovolnické činnosti je stanovena dobu šesti měsíců. Tato délka vychází z mých osobních zkušeností s tříměsíčním pobytem, který jsem vyhodnotila z hlediska přínosu místní organizaci jako vysoce nedostačující. Přínos dobrovolné činnosti místní organizaci hraje v tomto programu zásadní roli. Návrh je sestavován pro Charitu ČR, která ze všech neziskových organizací nejlépe odpovídá jeho podmínkám – nejen, ţe realizuje několik projektů v Etiopii, ale má také bohaté zkušenosti s dobrovolnickou činností. (více na http://www.charita.cz/) Přijetím tohoto návrhu na vytvoření dobrovolnického programu by Charita ČR mohla dát příleţitost studentům a absolventům, kteří by svými schopnostmi a dovednostmi mohli lépe pomoci místním organizacím a jejich klientům neţ ostatní dobrovolníci.

10

První část práce je teoretická, vztahující se k významu mezinárodní sociální práce či popisu mezinárodního dobrovolnictví. Je v ní popsán také charakter Etiopie, mezinárodní organizace VSO a Charity ČR. Druhá část se zabývá bliţším popisem navrhovaného dobrovolnického programu.

11

1 Charita Česká republika Informace uvedené v této kapitole jsou převzaty z internetových stránek Charity ČR (www.charita.cz) a její Výroční zprávy pro rok 2013. Jedna z nejvýznamnějších českých nestátních neziskových organizací - Charita Česká republika (dále jen ČR) působí na území České republiky uţ od doby první republiky a její činnost je zaloţena na křesťanských principech. Následující část se zabývá bliţším popisem Charity ČR v České republice i v zahraničí. Představuje také její humanitární a rozvojové projekty se zaměřením na Etiopii a spolupráci s dobrovolníky.

1.1 O Charitě ČR Charita ČR je církevní právnickou osobou, registrovanou na území České republiky. Je součástí římskokatolické církve a jejím zakladatelem je Česká biskupská konference. Jejím posláním je „sluţba milosrdné lásky církve lidem v ohroţení nebo nouzi bez ohledu na jejich věk, pohlaví, politické smýšlení, rodinné uspořádání, zdravotní stav, sexuální orientaci, sociální a ekonomickou situaci a postavení, jejich příslušnost k etnické nebo národnostní menšině, víře, náboţenství a kultuře“. (Charita Česká republika, nedatováno-b) Funguje jako sdruţení téměř třistapadesáti farních, městských a oblastních charit. Z hlediska jednotlivých regionů se člení na dvě arcidiecézní charity a šest diecézních, které mají vlastní právní subjektivitu a mohou samostatně poskytovat zdravotní i sociální sluţby. V rámci své činnosti se zaměřuje na lidi v nouzi v České republice, kterým poskytuje sociální a zdravotní sluţby. Je činnou i v zahraničí, kde organizuje rozvojové projekty a podílí se na humanitární pomoci. Na celostátní úrovni zodpovídá za celou činnost sdruţení Charita Česká republika, jejíţ sekretariát „poskytuje servis všem Charitám a charitním zařízením v oblasti sociálních a zdravotních sluţeb, koordinuje projekty humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a pomoc cizincům v nouzi na území České republiky“. (Charita Česká republika, nedatováno-e)

12

Charita ČR spolupracuje také s vládou a státní správou v záleţitostech týkajících se její činnosti a je součástí Českého fóra pro rozvojovou spolupráci.

1.2 Charita Česká republika na mezinárodní úrovni Charita ČR je partnerem OSN, Generálního ředitelství ECHO v rámci Evropské Unie a jiných mezinárodních neziskových organizací. Je součástí sítě Caritas Internationalis v Římě a spolupracuje také s Caritas Europa v Bruselu. Oddělení humanitární a rozvojové spolupráce Charity ČR se zaměřuje na Evropské země (např. Moldavsko, Gruzie, Kosovo), Asii (např. Mongolsko, Kambodţa), Blízký východ (např. Sýrie, Libanon), Afriku (např. Jiţní Sudán, Zambie, Etiopie) či Ameriku (např. Haiti).

1.3 Projekty Charity ČR v Etiopii Jednou z rozvojových zemí, kde Charita ČR působí je také Etiopie. Zahraniční projekty Charity se v této oblasti zaměřují na zajištění soběstačnosti domácností při získávání potravin v souvislosti s vyuţíváním integrovaného řízení vodních zdrojů. Zahraniční spolupráce směřuje především do regionu jiţních národů (jehoţ hlavním městem je Hawassa). Charita ČR spolupracuje s Úřadem koordinace sociální oblasti a rozvoje Etiopské katolické církve (Ethiopian Catholic Church Social and Development Coordination Office). Společně se soustředí na „ochranu půdy a revitalizaci porostů, zlepšení ţivotních standardů a potravinovou soběstačnost v daném regionu“. (Charita Česká republika, nedatováno-f) Podporují také sto nejchudších domácností, kterým předávají kozy a pomáhají jim tímto způsobem zvýšit příjmy. V současnosti probíhá aţ do roku 2016 dvouletý projekt, zaměřující se na zajištění zdrojů obţivy v regionu Jiţních Národů, který je určen pro nezaměstnané mladé lidi, chudé domácnosti nebo lidi s HIV/AIDS.

1.4 Dobrovolnictví v Charitě ČR Charita ČR dává příleţitost také dobrovolníkům, kterým se různorodými způsoby umoţňuje podílet na své činnosti. Dobrovolníci pomáhají například s překlady, přípravou projektových ţádostí či při psaní článků a reportáţí. Podílet se mohou na administrativní činnosti a pořádání workshopů, které se zaměřují na globální rozvojové vzdělávání. Charita ČR umoţňuje dobrovolníkům také vyjíţdět do zahraničí a podílet se na jejich projektech. Nové nabídky vţdy umisťuje na svých webových stránkách. 13

2 Mezinárodní sociální práce Ţijeme v době, kde panují reálné obavy o celosvětové zabezpečení potravin, čisté vodní zdroje, nebezpečí šíření nemocí či o rychlý narůst počtu civilistů ve válkách, migrace a obchodu se ţenami a dětmi. Globalizací dochází ke zvyšování rozdílů mezi chudými a bohatými lidmi. (Lyons, Maion, Carlsen, 2006) Rozvinuté státy na tyto skutečnosti odpovídají zahraniční pomocí, která zahrnuje rozvojovou spolupráci a humanitární pomoc. Uvedené formy pomoci však nejsou schopny zabránit zvyšujícím se rozdílům mezi bohatými a chudými a řešením problému „shora“ dochází k ještě většímu propadu těchto skupin. Prostředkem, který dokáţe na situaci vhodně reagovat a chudým jedincům a komunitám pomoci, je mezinárodní sociální práce. (Princová, 2009, s. 63) Následující kapitola si klade za cíl představit význam mezinárodní sociální práce pro vytvářený dobrovolnický program.

2.1 Vymezení konceptu mezinárodní sociální práce Mezinárodní sociální práce vychází z konceptu sociální práce, jejíţ pojetí je v kaţdém státě odlišné (Cox, Pawar, 2006). Matoušek (2007, s. 184) uvádí, ţe poslání a cíle sociální práce závisí na době, teoretickém, společenském a kulturním kontextu země. Healy (2001, dle Lyons, Maion, Carlsen, 2006) představuje mezinárodní sociální práci jako výměnu názorů mezi sociálními pracovníky na mezinárodních setkáních a vnímá ji jako práci mezistátní, mezivládní a pomocnou. Podle Tice a Longa (2009) má být zaměřena na zlepšení sociálního fungování klientů sociálních sluţeb. Globální definice sociální práce sestavena Mezinárodní federací sociálních pracovníků IFSW (International Federation of Social Workers) zní: „Profese sociální práce podporuje sociální změnu, řešení problémů v lidských vztazích a také zmocnění a osvobození lidí v zájmu zvýšení blaha. Sociální práce zasahuje v oblastech, kde dochází k interakci lidí a jejich prostředí, a vyuţívá k tomu teorie lidského chování a sociálních systémů. Základem sociální práce jsou principy lidských práv a sociální spravedlnosti.“ (Nečasová, M., 2004, s. 32)

14

2.2 Vývoj mezinárodní sociální práce Sociální práce se rozvíjela především v době průmyslové revoluce v 19. století v Anglii, která způsobila vysoký nárůst městské chudoby. Po celém světě se začaly vytvářet nové charitativní organizace, které měli hluboký dopad na rozvoj sociální práce. (Midgley, dle Cox, Pawar, 2006) Sociální

práce

v Evropě

se

vyvíjela

v kaţdém

státě

odlišně.

Nově

industrializované země, které bývaly dříve koloniemi evropských států, „zdědily“ jejich sociální systém (např. Velká Británie exportovala svůj sociální systém společně s charitativními organizacemi do Austrálie). Rozvoj sociální práce byl ovlivněn nejen Velkou Británii, ale také Spojenými státy americkými. V postkoloniálních zemích se zaváděly vyučovací metody totoţné se západními. (Cox, Pawar, 2006) Západní vliv měl negativní dopad v tom smyslu, ţe západní země přijímaly nevhodné metody vzdělávání v sociální práci a praxi. Na druhou stranu, sociální práce zde alespoň zapustila kořeny. Oproti tomu mnoho zemí, které dříve kolonizovány nebyly (v rámci Afriky například Etiopie), nevytvořily ţádný fungující sociální systém nebo se jim nepodařilo do něj začlenit moderní prvky sociální práce, a to i přes přítomnost zahraničních organizací a jejich zaměstnanců v zemi. (Cox, Pawar, 2006) Absence koloniální minulosti a extrémně pomalý rozvoj jsou pravděpodobně důvody, proč většina z těchto zemí stále postrádá profesionální sociální práci v podobě moderního vzdělávání v sociální práci a asociaci sociálních pracovníků. (Cox, Pawar, 2006) V dříve kolonizovaných zemích si sociální práce ţádá reformu, v těch ostatních vyţaduje vytvoření systému sociální práce. Od roku 1970 se objevuje úsilí definovat sociální práci jako mezinárodní profesi. (Cox, Pawar, 2006) Mnohé zprávy, vypovídající o efektu globalizace na lidské podmínky, se domnívají, ţe sociálně ekonomická nerovnost, chudoba a oprese mohou být nalezeny v mnoha národech na světě. Ramos a Briar-Lawson (2004, dle Tice, Long, 2009) uvádí, ţe globalizace není jen o dolarech a centech, ale má sociální kontext, protoţe dopadá na lidi a jejich prostředí. (Tice, Long, 2009).

15

2.3 Perspektivy mezinárodní sociální práce Jedním z cílů je ustanovení mezinárodní sociální práce jako profese po celém světě. Dnešní realita je taková, ţe koncept sociální práce v mnoha rozvojových zemích chybí nebo je pouze v počátečním stádiu. (Cox, Pawar, 2013) Podle Coxe a Pawara (2013) by měla mít sociální práce v těchto zemích význam. Nemá však být spatřována ve formách neoimperializmu a západního vlivu, které by ji bránily vnímat jako mezinárodní profesi. Mezinárodní práce má být chápána jako podpora vzdělávání v sociální práci a globální a lokální praxe s cílem vybudování integrované mezinárodní profese. Ta by měla reflektovat kapacitu sociální práce na rozmanité celosvětové výzvy, které mají významný dopad na blaho velkého mnoţství populace. (Cox, Pawar, dle Princová, 2009) Zapojení se do mezinárodní sociální práce by mělo být mezinárodní, smysluplné a zaměřené na schopnosti sociálních pracovníků, kteří by tak byli větším přínosem klientům. Měla by vznikat vědomá snaha, která by zajišťovala prospěšnost mezinárodní praxe především pro klienty a zabránila vnímání mezinárodní sociální praxe jako dobrodruţství v cizí zemi. (Tice, Long, 2009) Globální a lokální podpora vzdělávání v sociální práci a praxi je zaloţena na integrovaném přístupu, který spojuje globální, lidskoprávní, ekologické a rozvojové perspektivy a odpovídá na ně. (Cox, Pawar, 2013) Globální perspektiva představuje význam jednoty na zemi. Neopomíjí ani jednoho člověka, populaci nebo místo. Je sjednocujícím elementem. Všechny aspekty mezinárodní sociální práce by měly být řízeny základními právy a svobodami schválených v mezinárodních smlouvách a deklaracích. (Cox, Pawar, 2013) Lidskoprávní perspektiva podepírá globální perspektivu. Ustanovuje hodnoty a práva mezinárodní sociální práce, principy na kterých jsou lidská práva zaloţeny. (Cox, Pawar, 2013) Ekologická perspektiva reflektuje důleţitost přírody, uvnitř které lidské bytosti musí ţít a být její součástí. (Coates, dle Cox, Pawar, 2013). Ife (2002, dle Cox, Pawar, 2013) upřednostňuje řešení ekologické krize skrze sociální, ekonomickou a politickou změnu před vědeckým a technologickým pokrokem. Perspektiva sociálního rozvoje zahrnuje hlavní komponent mezinárodní sociální práce. Zaměřuje se na zvyšování sociálního rozvoje zapojených lidí, a také ochranou a zlepšováním prostředí, ve kterém tito lidé působí. Sociální rozvoj je zaloţen na 16

hodnotách a vícerozměrném přístupu k rozvoji společnosti, kde jeho konečným cílem má být zvýšení blaha celé společnosti. (Cox, Pawar, 2013)

2.4 Vztah sociálních pracovníků a mezinárodní sociální práce Pro mezinárodní sociální pracovníky je velmi důleţitá schopnost rozumět kultuře dané země a získat také celosvětový přehled mezi kulturami, který je stěţejní pro jejich působení a vnímání cizí země. (Kee, 2003, dle Tice, Long, 2009) Ve většině společností je verbální a neverbální komunikace primárním způsobem sdílení kulturních aspektů. Kultura je sociálně přenosná skrze komunikaci jedinců, skupin a technologií (př. média). (Tice, Lond, 2009) Jazyk hraje při komunikaci významnou úlohu. Struktura jazyka vyjadřuje způsob myšlení, ve kterých jedinci vnímají a dávají smysl jejich světu. (Dominelli, 2004, dle Tice, Long, 2009) Před výjezdem by tedy kaţdý sociální pracovník měl učinit rozhodnutí týkající se jazyka a učení o kultuře a subkultuře země. Měl by také vyhodnotit, jaké jsou jeho limity. (Tice, Long, 2009) V rozvojových zemích mohou být organizace méně formální, zdůrazňující spíše sociálně emoční a vztahové aspekty. Sociální sluţby jsou ovlivněny sociálním a kulturním kontextem na základě společných cílů lidí. (Tice, Long, 2009) Jedna z nejdůleţitějších oblastí mezinárodních sociálních pracovníků zahrnuje důraz na etiku v rámci sociálních, ekonomických a politických podmínek v zemi. (Young, Johnson a Bryant, 2002, dle Tico, Long, 2009) V poslední době počet sociálních pracovníků zapojovaných do mezinárodní praxe narůstá. Sociální práce potřebuje být spojena s osnovami, workshopy, semináři, konferencemi, výzkumy, profesionálním cestováním a zkušenostmi sociálních pracovníků z celého světa. Globalizace vyzývá sociální pracovníky k rozšíření své působnosti a znalostí. Dává jim příleţitost zváţit sociální spravedlnost z širšího celosvětového pohledu. (Tico, Long, 2009) Národní asociace sociálních pracovníků (NASW) definuje sociální pracovníky jako ty, kteří by měli podporovat obecné blaho společnosti na lokální i globální úrovni a respektovat sociální, ekonomické, politické a kulturní hodnoty a instituce určité země. (Lyons, Maion, Carlsen, 2006) Tyto skutečnosti ukazují, ţe etické chování a jednání sociálních pracovníků jsou v kaţdé zemi odlišné. Objevuje se tedy potřeba přijmout jednotná etická pravidla. Mezinárodní federace sociálních pracovníků a Mezinárodní asociace škol a sociální 17

práce vytvořila v souladu s národními etickými kodexy dokument s obecnými principy zvaným: Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy (Mezinárodní federace sociálních pracovníků, dle Nečasová, 2004), která zdůrazňuje lidská práva, důstojnost, sociální spravedlnost, kompetence, integritu, soucit, profesionalitu, odpovědnost, spolupráci atd. (Tico, Long, 2009) Interakce s lidmi a profesionály v organizacích v cizích zemích společně se zájmem a touhou učit se více o místní kultuře jsou obvyklými zdroji motivace pro práci, cestování a rozvoj sociálních pracovníků v zahraničí. (Tice, Long, 2009)

2.5 Celosvětové organizace, zabývající se sociální prací Mezi celosvětové organizace, které se soustředí na sociální práci, se řadí například: Mezinárodní asociace škol a sociální práce – IASSW, Mezinárodní federace sociálních pracovníků – IFSW a Mezinárodní výbor sociální prosperity – ICSW. Všechny jsou činnými v organizaci Spojených národů, podporují sociální blahobyt a spolupracují mezi sebou a s dalšími globálními asociacemi. Zároveň se snaţí přispět svým členstvím a prosazovat sociální práci a sociální blahobyt na regionální, národní a místní úrovni. Dohromady vydávají časopis „Internation Social Work“. (Lyons, Maion a Carlsen, 2006)

18

3 Charakter vzdělání českých dobrovolníků V této kapitole je uveden charakter vzdělání v mezinárodní sociální práci, který je od zájemců o dobrovolnickou činnost v Etiopii vyţadován. Na jeho základě jsou schopni adekvátněji reagovat na potřeby místních organizací.

3.1 Univerzita Palackého v Olomouci Univerzita Palackého v Olomouci byla v 16. století byla druhou nejstarší školou v České republice. V současnosti je „moderní vzdělávací institucí“, která nabízí bohatou nabídku studijních oborů a rozsáhlou vědeckou činnost. Studuje na ní přes 24 000 studentů (Univerzita Palackého v Olomouci, nedatováno-a) Člení se na osm fakult: Cyrilometodějskou teologickou, Lékařskou, Filozofickou, Pedagogickou, Právnickou, Přírodovědeckou, Fakultu tělesné kultury a zdravotnických věd. (Univerzita Palackého v Olomouci., nedatováno-b)

3.1.1 Katedra křesťanské sociální práce Součástí Cyrilometodějské teologické fakulty (dále jen CMTF) je Katedra křesťanské sociální práce CMTF Univerzity Palackého. Byla zaloţena v roce 2005 a nabízí dva bakalářské obory a jeden magisterský obor. Bakalářské programy realizuje teologická fakulta ve spolupráci s CARITAS – Vyšší odbornou školou sociální v Olomouci ve dvou oborech: Charitativní a sociální práce a Mezinárodní sociální a humanitární práce. Název magisterského studijního programu je Charitativní a sociální práce, v němţ jsou zahrnuty tři volitelné specializace: Mezinárodní humanitární a komunitní sociální práce, Řízení v sociálních sluţbách a Sociální práce s rodinami. (Katedra křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP, 2014) Vyučovanými předměty jsou například: Metody mezinárodní sociální práce, Kulturní antropologie, Etika zahraniční pomoci, Mezinárodní sociální práce a politika zaměřená na konkrétní země, Problémy etnických a menšinových skupin atd. Součástí Univerzity Palackého CARITAS – Vyšší odborné školy sociální jsou také zahraniční odborníci a experti na humanitární a sociální oblast.1

1

Informace o předmětech byly vypsány na základě osobní zkušenosti se studiem na CARITAS – Vyšší

odborné škole sociální.

19

4 Mezinárodní dobrovolnictví Mezinárodní dobrovolníci jsou jedinci, kteří cestují do dalších zemí (obvykle rozvojových), aby se podíleli na projektech, které byly vytvořeny za účelem řešení chudoby a dosaţení pozitivního udrţitelného rozvoje. Na vývoj mezinárodního dobrovolnictví měla výrazný vliv globalizace, která směřuje k rovnostranným vztahům mezi státy a přináší s sebou nové příleţitosti skrze jejich propojené partnerství. Na tomto základě je zaloţena například zahraniční organizace Voluntary Service Overseas (blíţe popsána v šesté kapitole), která do své činnosti zapojuje také místní dobrovolníky. (Thomas, 2001) Následující část se zabývá konceptem dobrovolnictví, definicí krátkodobého a dlouhodobého dobrovolnictví či vhledem do historie mezinárodního dobrovolnictví. Představeny jsou také příleţitosti pro mladé lidi z České republiky k dobrovolnické činnosti v zahraničí.

4.1 Koncept dobrovolnictví Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisů uvádí v článku 1 § 2 dobrovolnickou sluţbu jako „činnost, při níţ dobrovolník poskytuje pomoc nezaměstnaným,

osobám

sociálně

slabým,

zdravotně

postiţeným,

seniorům,

příslušníkům národnostních menšin, imigrantům, osobám po výkonu trestu odnětí svobody, osobám drogově závislým, trpícím domácím násilím, jakoţ i pomoc při péči o děti, mládeţ a rodiny v jejich volném čase“. (Zákon o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, 2002, § 2) Zákon dále představuje další příklady dobrovolnické činnosti, a to: „pomoc při přírodních, ekologických nebo humanitárních katastrofách, při ochraně a zlepšování ţivotního prostředí, při péči o zachování kulturního dědictví, při pořádání kulturních nebo sbírkových charitativních akcí (…)“. (Zákon o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, 2002, tamtéţ) Pomoc dobrovolníků tedy můţe být organizovaná i neorganizovaná, obecně prospěšná i vzájemně prospěšná a dlouhodobá či krátkodobá. Důleţitým prvkem je, ţe je vykonávána svobodně a bez nároků na odměnu. (Frič, Vávra, 2012, s. 28-29) Dobrovolnictví plní šest základních funkcí, mezi nimiţ jsou obsaţeny: hodnoty (altruismus), pochopení (touha učit se), sociální vztahy, kariéra, protektivní funkce

20

(útěk od negativních pocitů), a zdokonalení (psychický růst a vývoj). (Záškodná, H., Mojţíšová, A., 2011, s. 65) Pro výkon dobrovolnické sluţby v zahraničí musí mít dobrovolník více neţ 18 let. (Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisů, 2002, § 3)

4.2 Koncept mezinárodního dobrovolnictví Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisů charakterizuje mezinárodní dobrovolnictví jako „pomoc při uskutečňování rozvojových programů a v rámci operací, projektů a programů mezinárodních organizací a institucí, včetně mezinárodních nevládních organizací“. (Zákon o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, § 2) „Mezinárodní dobrovolnictví je specifickým typem spojeným s mezinárodní spoluprací a mezikulturním vzděláváním.“ (Dobrovolnik.cz, nedatováno-a) Kaţdým rokem vyjíţdí do zahraničí průměrně 1 000 českých dobrovolníků. Podle délky pobytu se dobrovolnictví rozděluje na krátkodobé a dlouhodobé. Dobrovolnické projekty jsou většinou určeny osobám ve věku nad 18 let. (Dobrovolnik.cz, nedatováno-a, Dobrovolnik.cz, nedatováno-b)

4.2.1 Krátkodobé pobyty Krátkodobé pobyty (workcampy) patří mezi nejoblíbenější převáţně ve skupinách mladých lidí, kteří je vyuţívají v době letních prázdnin. (Dobrovolnik.cz, nedatováno-a) „Jedná se totiţ o zajímavou kombinaci cestování, smysluplné práce a poznávání nových lidí z různých koutů světa.“ (Dobrovolnik.cz, nedatováno-a) Jejich délka je, podle Zákona o dobrovolnické sluţbě (2002), do třech měsíců a účastní se jich skupiny mladých lidí z celého světa, kteří spolu v době pobytu bydlí i pracují. Smyslem není jen dobrovolná práce, ale také navázání vztahů s dalšími dobrovolníky a poznávání odlišné kultury. Dobrovolníci za svou práci nedostávají finanční odměnu, přijímající organizace jim však hradí ubytování a stravu. Krátkodobými pobyty se v České republice zabývá organizace INEX – Sdruţení dobrovolných aktivit nebo DUHA. (Dobrovolnik.cz, nedatováno-a, Dobrovolnik.cz, nedatováno-b) Krátkodobí dobrovolníci se vyznačují ne příliš hlubokým zájmem o organizaci nebo klienty. Jejich primárním motivem je jejich dobrovolná práce a ne organizace a její rozvoj. Většinou se účastní druhu práce či aktivity, které je osobně zajímají. Jejich motivací jsou jejich osobní výsledky. Můţe se zdát, ţe lidé směřují více ke 21

krátkodobějšímu typu dobrovolnictví. Důvodem mohou být povinnosti v jiných oblastech ţivota týkající se např. rodiny, práce atd. Nábor krátkodobých dobrovolníků je tak jednodušší neţ dlouhodobých. (McCurley, Lynch, 2000)

4.2.2 Dlouhodobé pobyty Dlouhodobé dobrovolnictví se podle Zákona o dobrovolnické sluţbě vyznačují délkou minimálně tří měsíců. Dobrovolníci se mohou uplatnit v nejrozmanitějších oblastech zahrnující ţivotního prostředí, umění, vzdělávání či práce s dětmi a mládeţí. Dostávají „jedinečnou příleţitost stát se na čas součástí místní komunity, zlepšit se v cizím jazyce, poznat nové lidi a také si zvýšit svou kvalifikaci“. Příkladem tohoto typu dobrovolnictví můţe být Evropská dobrovolná sluţba, která je součástí programu Evropské unie s názvem „Mládeţ v akci“ a v České republice se jí věnuje přes 90 organizací. (Dobrovolnik.cz, nedatováno-a) Dlouhodobý dobrovolník je oddanější organizaci a jejím klientům. Je se svou dobrovolnickou sluţbou silně ztotoţněn. Jeho zaujetí se projevuje i na jeho práci. Tito dobrovolníci mají tendenci přizpůsobovat svůj pracovní čas a energii řešení dobrovolnické problematiky. Jsou ochotni vykonávat jakoukoliv práci, i kdyţ není atraktivní a nepřináší jim ţádnou odměnu. Motivací dlouhodobých dobrovolníků je dosahování úspěchu a cíle spojeného s organizací. (McCurley, Lynch, 2000)

4.3 Historie mezinárodního dobrovolnictví Historie mezinárodního dobrovolnictví sahá aţ do 19. století. V té době mělo podobu vzdělávání a bylo spojeno s náboţenskou naukou. (Smith a Elkin, 1981, dle Lough,

nedatováno).

Organizací,

která

se

pravděpodobně

mezinárodním

dobrovolnictvím začala zabývat nejdříve, byl Mezinárodní výbor Červeného kříţe v roce 1864. (Boissier, 1985, dle Lough, nedatováno) Po druhé světové válce začaly nadnárodní organizace, které se mezitím vytvořily, vysílat dobrovolníky do nově dekolonizovaných zemí. (Sachs, 1992, dle Lough, nedatováno) Vývojem nadnárodních organizací typu Bretton Woods, United Nations docházelo k jejich mezistátní spolupráci. Na tomto základě se vyvinuly současné mezinárodní dobrovolnické organizace. (Lough, nedatováno) Mezi ty se ve dvou dalších desetiletích řadila jiţ výše zmíněná mezinárodní organizace Voluntary Service Overseas (VSO). Dále vznikaly např.: the United States Peace Corps, Canadian

22

University Service Overseas, Australian Volunteers International či Japan Overseas Cooperation Volunteers. (Allum, 2007, dle Lough, nedatováno) V 60. a 70. letech mezi obyvateli vzrůstala potřeba pomáhat v cizích zemích. Ačkoli počet lidí, kteří chtěli poskytovat dobrovolnou činnost v zahraničí, byl vysoký, jen malá část organizací mohla tuto sluţbu nabídnout. Na základě vysoké poptávky tedy postupně docházelo k rozvoji soukromých a dobrovolnických organizací (např. Médecins Sans Frontiers, Habitat for Humanity) nebo programů (USA, Neměcko, Velká Británie, Francie) které tuto formu pomoci umoţňovaly. (Ehrichs, 2000, dle Lough, nedatováno) „Původním záměrem několika malých skupin dobrovolníků bylo propojit lidi po celém světě s cílem pomoci řešit sociální a humanitární problémy (…)“. (Tošner, Sozanská, 2002, s. 27) V roce 1972 byl v Evropě zaloţen program Evropské dobrovolné sluţby vytvořený Evropskou komisí. Tento program je určen mladým lidem ve věku 18-26, kteří díky němu mohou strávit 6-12 měsíců v rámci dobrovolné sluţby v zahraničí. Po návratu zpět se mohou zapojit do dalších navazujících projektů. (Tošner, Sozanská, 2002, s. 29) V 70. letech mezinárodní organizace OSN zaloţila Dobrovolnický program OSN – United Nations Volunteers, který je podřízen Rozvojovému programu OSN a „funguje v rámci zastoupení UNDP v jednotlivých státech“. (Tošner, Sozanská, 2002, s. 29)

4.4 Mezinárodní dobrovolnictví v rozvojových zemích Kaţdoročně vyjíţdí několik desítek dobrovolníků do rozvojových zemí, kde pracují v lokálních organizacích. Po návratu do České republiky se zapojují do různých vzdělávacích aktivit, s cílem zvýšení povědomí o globálních a rozvojových otázkách mezi širokou veřejnost. Tuto moţnost poskytují v České republice např. sdruţení Salesiánské asociace Dona Boska, o.s. – SADBA nebo tří měsíční program v rozvojových zemích – GLEN. (Dobrovolnik.cz, nedatováno-b)

4.5 Příležitosti

mladých

lidí

z České

republiky

pro výkon

mezinárodního dobrovolnictví Česká republika dává svým občanům několik příleţitostí týkajících se mezinárodního dobrovolnictví. Jednotlivé programy a organizace jsou velmi rozmanité

23

ať v poskytovaných činnostech, místech působiště nebo cílovou skupinou. Jelikoţ je ČR součástí Evropské unie, mají její občané příleţitost účastnit se také dobrovolnických projektů EU. Pro mladé lidi se jedná zejména o jiţ zmíněnou Evropskou dobrovolnou sluţbu. Mladí lidé mají také moţnost vyjet do cizí země jako dobrovolníci mezinárodní organizace OSN, která vysílá většinou kvalifikované dobrovolníky s minimálně dvou letou praxí. (We know how…, nedatováno) Jednou z největších organizací zabývající se mezinárodním dobrovolnictvím je v České republice organizace INEX – Sdruţení dobrovolných aktivit, díky které mohou zájemci navštívit většinu zemí světa. (Innex sdruţení dobrovolných aktivit, nedatováno) Pro práci s mládeţí a dětmi v zahraničí je známá asociace Sadba Dona Bosca, jenţ upřednostňuje dlouhodobé dobrovolnictví v rozvojových zemích. Zájemci se v průběhu celého roku na tento pobyt pečlivě připravují. (Adopce nablízko: pomoci blízkých pomáhejme daleko, nedatováno) Na vysílání dobrovolníků do zahraničí se účastní také některé české neziskové organizace např.: Diakonie ČCE, Charita ČR (viz. Kapitola číslo 2), Siriri, které umoţňují dobrovolníkům podílet se na jejich projektech v rozvojových zemích. V ţádném z těchto programů není obsaţena spolupráce mladých českých a místních dobrovolníků, kteří by mohli být velkým přínosem a obohacením celého pobytu.

24

5 Etiopie Tato část má za cíl představit Etiopii jako cílovou zemi, pro níţ je dobrovolnický program vytvářen. Jsou v ní popsány základní informace o zemi, její kultuře, specifikách, historii či přetrvávajících problémech. Ukázán je také vztah České republiky a Etiopie v rámci zahraniční pomoci. Prameny uvedených informací pochází nejen z internetových a kniţních zdrojů, ale také z vlastní zkušenosti. Vzhledem k tomu, ţe je počet stran této kapitoly omezen, nelze postihnout celou zemi. Při popisu jsou vybrány pouze její nejdůleţitější oblasti.

5.1 Obecná charakteristika a kulturní zvláštnosti země Oficiálním názvem Etiopská federativní demokratická republika se nachází v tzv. východním africkém rohu ve východní Africe. Sousedí s Keňou, Somálskem, Dţibutskem, Eritreou, Súdánem a Jiţním Súdánem. Hlavním městem je Addis Abeba. Tato země nebyla nikdy v historii kolonizovaná, jen v letech 1936-1941 okupovaná Italy. (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, nedatováno) Díky tomu oplývá bohatou historií, tradičními zvyky, náboţenstvím a jazykem bez vlivu západních prvků. Místní obyvatelé jsou velmi přátelští a pohostinní. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou Oromci a Amharci. Počet obyvatel Etiopie velmi rychle narůstá. V této době uţ se blíţí jedné miliardě (za posledních dvacet let se počet obyvatel zvýšil o čtyřicet miliónů). Průměrný věk obyvatelstva činí 18 let. (Worldometers, 2015) Průměrný počet dětí na jednu ţenu je přesně 5,812 a je tak povaţován za jeden z nejvyšších na světě (po šesti dalších afrických státech). Číslo se však kaţdoročně sniţuje. (Geoba.se, 2015) Přírůstek obyvatelstva činí 2,89% a průměrná délka ţivota se přibliţuje padesáti devíti. (Central intelligence agency: The work of a nation. The center of intelligence, 2014, Transformation Index BTI 2014, 2014) V zemi neexistuje sociální a důchodový systém a chudé rodiny ţijící na venkově tak mají hodně potomků, kteří by je mohli ve stáří zaopatřit. (Pánek a kol., 2013) Rodiny ţijící ve městě, kteří by se mohli zařadit do střední, aţ vyšší vrstvy mají potomku méně – obvykle jednoho nebo dva. Hlavními náboţenstvími jsou tradiční 2

Přibliţně tři děti mají ţeny ve městech a aţ šest dětí na vesnicích (Gebre-Selassie, Bekele, 2012).

25

křesťanská ortodoxní pravoslavná církev a islám. Přestoţe se křesťanská církev v Etiopii objevila uţ v 1. století, ke které se hlásí 44% populace, v poslední době ji, co do počtu vyznavačů, dohání rychle se rozšiřující islám, který vyznává 34% populace. (Pánek, 2013) Rychle vzrůstající je také protestantská církev, populární především mezi mladými lidmi. Etiopie má svůj vlastní kalendář s třinácti měsíci, vlastní počítání hodin kdy sedm hodin evropského času (po přepočtu k danému časovému pásmu) se rovná jedné hodině v Etiopii. Vstává se tedy kolem jedné aţ dvou hodin ráno a např. obědvá kolem pěti aţ šesti hodin etiopského času. Kromě kalendáře a času existuje v Etiopii další specifikum v podobě letopočtu. Etiopie se řídí Juliánským kalendářem oproti zbytku světa, který pouţívá Gregoriánský kalendář. Máme-li tedy nyní rok 2015, v Etiopii se píše teprve rok 2008. Dalším specifikem je slavení Nového roku, který připadá na 11. září. Ten je jedním z největších slavností v průběhu roku vůbec (společně s Vánocemi a především Velikonocemi). V Etiopii se nachází kolem osmdesáti etnických skupin, přičemţ kaţdá z nich má svůj vlastní jazyk a kulturu. Oficiálním jazykem je amharština, kterou mluví téměř všichni obyvatelé. Angličtina je vyuţívána především ve školství, kde je od určitého stupně základní školy vyučovacím jazykem. To však nezaručuje její kvalitu v bezprostřední komunikaci. (Graham, 2008) Ve městských částech činí negramotnost pouze 20% a s obyvateli tak většinou není těţké se dorozumět. Oproti tomu na vesnicích se mluví tradičním jazykem a míra negramotnosti je zde výrazně vyšší – přibliţně 60%. (UNDP., nedatováno) Dalším specifikem je, ţe Etiopie nepouţívá názvy ulic. Jediným údajem, který konkretizuje určité místo je číslo poštovní známky. (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, nedatováno) Etiopie je nyní povaţována za jednu z nejrychleji se rozvíjejících se zemí v Africe. Nová generace mladistvých se velmi podobá těm v Evropě. Ať velkým důrazem na vzhled, návštěvy nočních klubů, vlastnění mobilního telefonu atd. Podle Indexu lidského rozvoje (Human Development index) je však stále povaţována za jednu z nejméně rozvinutých zemí. Zařazuje se na 173 pozici ze 186 zemí světa. I přes silný ekonomický a hospodářský růst zůstaly chudoba, rostoucí populace a sociální ekonomická nejistota váţnými problémy. Okolo 29% populace ţije pod hranicí chudoby. Stejné indikátory směřují ke zdraví, dětské úmrtnosti a zápisu do školy. (Transformation Index BTI 2014, 2014) 26

Objevují se však odhady, ţe počet obyvatel ţijících pod hranicí chudoby se můţe pohybovat aţ kolem 50-60%. (Gebre-Selassie, Bekele, 2012) Průměrný měsíční příjem je 470 amerických dolarů na osobu. (The World Bank, 2015) Etiopie má velmi bohatou kuchyni. Národním jídlem je injera (šedivá placka vyráběná z mouky obsahující africkou obilovinu - teff) s nejrůznějšími druhy omáček (např. kuřecí tzv. „Doro wet“ či fazolová tzv. „Shirro wet“) a přísad. Několik injer je servírováno na velkém podnose a umístěno doprostřed stolu. K jídlu se místo příboru pouţívá pravá ruka. Po obědě následují příprava tradiční etiopské kávy (tzv. „bunna“), která má svůj specifický rituál. Podává se společně s popcornem (zvaným „bunna kurz“). Rozmanitá je i vegetariánská strava, která je vyuţívána v období půstu např. o Velikonocích. K pití se kromě obyčejné vody vyuţívá také minerální voda nebo tradiční pivo. Vodu je bezpečnější uţívat balenou. (Graham, 2008) V důsledku toho, ţe Etiopie nikdy nebyla kolonizována, jsou příslušníci bílé pleti v Etiopii velmi neobvyklí a přitahují na sebe velkou pozornost ve srovnání s jinými africkými zeměmi. Tato pozornost je však ne vţdy příjemná. Místní obyvatelé je povaţují za bohaté a často od nich ţebrají peníze nebo jim zvyšují ceny v místních trţnicích, dopravě atd. Vláda nejen, ţe vyšší ceny pro cizince toleruje, někdy je také dokonce nařizuje (např. v letecké vnitrostátní dopravě). Ţebrání podporuje také křesťanská církev, která ho povaţuje za „bohulibé“. (Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, nedatováno)

5.2 Stručná historie se zaměřením na 20. století Některé zdroje uvádějí, ţe počátek lidstva má kořeny právě v Etiopii. Etiopii se dříve říkalo Habeš. Dnes tento název označuje příslušníky etiopské národnosti. (Kratochvílová, V. a ESO travel, 2011) Etiopané jsou velmi hrdí a pyšní na svou historii a povaţují se za specifický národ v celé Africe. (Graham, 2008) V 70. letech přibliţně 200 000 lidí umřelo kvůli rozsáhlému hladomoru. Ve stejné době byl svrţen původní prezident a nahrazen plukovníkem Mengistem Mariamem, který v zemi nastolil teror, který trval aţ do devadesátých let. V 90. letech se Eritrea oddělila od Etiopie, kvůli vojenským zásahům a bojům byla roku 2000 vystavena mírová dohoda. Spory o hranice však pokračují dodnes. V letech 1984-1985 zaţila Etiopie největší hladomor v celé její historii. (BBC, 2015) V roce 1991 stal v čele vlády

27

Meles Zenawi, kterému je přisuzován silný hospodářský rozvoj země, avšak za cenu porušování lidských práv. Zemřel v roce 2012. (BBC, 2012)

5.3 Nástin politického systému a výzvy Etiopie v současné době Politickým systémem v Etiopii je federalismus s určitou formou decentralizace. Vyčleňuje celkem devět regionů, charakteristických určitou etnickou skupinou, které mají pravomoc vykonávat samostatná rozhodnutí v daných oblastech. Kromě nich existují také tři městské regiony – Addis Abeba, Harar a Dire Dawa. Tento model je specifický v celé Africe, jelikoţ ponechává určitou míru autonomnosti a vnímavosti k etnicky rozdílným skupinám. (Graham, 2008) Etiopie je sice nazývána demokratickou republikou, dominuje jí však pouze jedna hlavní politická strana, zabírající naprostou většinu všech křesel (99,6%). Při posledních volbách v roce 2010 se začaly objevovat názory, ţe výsledky voleb byly zfalšovány. Následně došlo ke spuštění vlny demonstrací a násilí. Přesto si však většinová strana udrţela svou pozici. Zaznamenáno bylo 131 politických vězňů (mezi nimiţ bylo i 21 novinářů), kteří byli později obviněni z pokusu o svrţení vlády. Není divu, ţe při volbách tato strana nečelí ţádné opozici. (Article 19, 2014) I přes ekonomický růst a časté deště se Etiopie potýká s hladem a chudobou. Miliony lidí čelí nedostatku vody a potravin. Někteří zase nemají přístup ke zdravotní péči a vzdělání. (unicef, 2003) Odhaduje se, ţe 54 000 dětí umírá kaţdým rokem kvůli průjmům a dalších 217 000 kvůli podvýţivě, zápalu plic a malárie. (BritishRedCross, 2012) Výskyt HIV/AIDS se v průběhu několika let podařilo sníţit na 1,3%. (World bulletin, 2014) Přístup k čisté vodě se kaţdoročně zlepšuje a pomáhá sníţit počet úmrtí osob s poruchou zaţívání. (unicef, 2003) Určitým hendikepem je 50% hrubého národního přijmu pramenící ze zemědělství. Tři čtvrtiny všech obyvatel je v tomto odvětví zaměstnáno a zemědělství tvoří dohromady 80% exportu. Z makroekonomického hlediska je tato situace vysoce nestabilní a zároveň neudrţitelná. (Dumitru, 2014) Také podpora soukromého sektoru nadále zaostává. (Dumitru, 2014) Vláda se snaţí posílit ekonomickou diverzifikaci např. povolením zahraničním společnostem pronajímat velké části půdy na jihovýchodě země. (Transformation Index BTI 2014, 2014) Učinila také kroky směrem k trţní reformě v podobě privatizace a rozvoje industrializace zemědělství. Vzhledem k tomu, ţe tento přístup nebyl příliš 28

vhodný (např. ve zvyšování průmyslové výroby či produktivity při výrově potravin), zavedla vláda v roce 2010 pětiletý Plán růstu a transformace (the Growth and Transformation Plan), který se zaměřuje na budování velkých ţelezničních a silničních systémů a několik velkých přehrad pro výrobu a vývoz energie. (Transformation Index BTI 2014, 2014) Výhodou jsou partnerské vztahy s USA a dalšími západními státy, které zajišťují finanční podporu na strukturálním základě. (Dumitru, 2014) Na Plán růstu a transformace navazuje tzv. Partnerská strategie státu (Country Partnership Strategy), která se opírá o dva hlavní pilíře. Prvním z nich je posilování konkurenceschopnosti a zaměstnanosti (s cílem makroekonomické stability) a druhý pilíř zahrnující zlepšování poskytování sociálních sluţeb a vytvoření komplexního přístupu k sociální ochraně. Z praktického hlediska se druhý pilíř podílí na: zvýšení přístupu ke kvalitním a vzdělávacím sluţbám, zvýšenou odolnost ohroţených domácností z důvodu nedostatku potravin, adaptaci na rostoucí počet katastrof a posílení udrţitelného hospodaření s přírodními zdroji a odolnosti vůči změně klimatu. (The World Bank, 2015) Populační růst bez odpovídajícího růstu bohatství a produkce způsobuje, ţe pokles socio-ekonomického

blahobytu.

Odhaduje

se,

ţe

50-60%

mladých

lidí

je

nezaměstnaných. Hygienické podmínky zaostávají a začíná se přikládat význam také emigraci vzdělaných Etiopanů do zahraničí. Častým jevem je tedy tzv. „odliv mozků“3 kvůli špatným ţivotním podmínkám, zvýšené represi ze strany vlády a přitaţlivost více placených zaměstnání v zahraničí. (Transformation Index BTI 2014, 2014)

5.4 Kulturně podmíněné škodlivé praktiky Etiopie je patriarchální zemí s jasně definovanými genderovými rolemi. Vykonávané tradice mají hluboké kořeny a předávají se po generace. Tato země se stále potýká s tradičními rituály a praktikami, které mají negativní dopad na zdraví a psychiku obyvatelstva. Jednou ze třech nejrozšířenějších je ţenská obřízka (Female genital mutilation), vykonávaná na mnoha místech. Cílem je zajistit manţelskou věrnost. Neobřezaná ţena je také povaţována za nečistou a je poniţována a uráţena ostatními členy komunity. (Dagne, 2010)

3

Termín označuje situaci, ve které mnoho vzdělaných lidí a profesionálů opouští konkrétní místo nebo

profesi a stěhuje se do oblasti, která mu poskytne vyšší platy a lepší ţivotní podmínky. (MerriamWebster, nedatováno)

29

Častými jsou také manţelství s nezletilými dívkami či únosy mladých dívek za účelem sňatku. Národní výbor tradičních rituálů pro Etiopii zaznamenal osmdesát osm škodlivých praktik (harmful traditional practices). Celoplošně jsou tak realizovány vládní i nevládní aktivity s cílem rozšiřování povědomí a informací o škodlivosti těchto praktik.

(Dagne, 2010)

Například v oblasti

ţenské obřízky došlo v Etiopii

k významnému poklesu. Počet obřezaných dívek patřící do věkové kategorie od 15-49 klesl z roku 1997 z 73% na 57% v roce 2007. (Wilson, 2013)

5.5 Vztahy České republiky a Etiopie Tím, ţe se v Etiopii vyskytují opakovaná sucha, hladomory, mnoho lidí nemá přístup k čisté vodě a velká část z nich je negramotná, závislost na zahraniční pomoci stále přetrvává. Také kvůli těmto skutečnostem se před pěti lety Česká republika rozhodla zařadit Etiopii mezi programové země zahraniční rozvojové spolupráce. Při poskytování pomoci a její koordinaci se řídí Paříţskou deklarací. Česká rozvojová pomoc směřuje především do Regionu jiţních národů, národností a lidu a úzce také do Regionu Amhara. (Miková a Pastorková, dle Pánek a kol., 2013) Soustřeďuje se do pěti sektorů: vzdělávání (př. moderní vyučování metody), zdravotnictví (př. rozvoj nemocnic), zásobování vodou a sanitace (př. dostupnost pitné vody), zemědělství (př. podpora drobných zemědělců), lesnictví a rybolov a prevence katastrof a připravenost na jejich řešení (př. mapování geologických rizik). (Česká rozvojová agentura, nedatováno)

30

6 Organizace Voluntary service Overseas V následující části je popsána dobrovolnická organizace Voluntary Service Overseas (VSO), kterou je inspirován tento návrh na vytvoření dobrovolnického programu pro české a etiopské dobrovolníky. Zaměřuje se převáţně na program VSO International citizen service, určeného pro mladé lidé z Velké Británie a místní dobrovolníky z rozvojových zemí. Informace z prvních dvou oddílů jsou čerpány z internetových stránek organizace VSO (http://www.vsointernational.org/), její Výroční zprávy pro rok 2014 (Voluntary service Overseas: Annual Report and Financial Statement, 2014), publikace s názvem „VSO and Youth“ (Wallace, 2012) a vlastních zkušeností s aktivitami této organizace v Etiopii - Hawasse.

6.1 Charakteristika organizace Voluntary Service Overseas Voluntary Service Overseas je společnost s ručením omezeným registrovaná v Anglii a Walesu, sídlící v Londýně. Zařazuje se mezi přední světové mezinárodní rozvojové organizace, vysílající dobrovolníky k boji proti chudobě a sníţení nerovnosti. Vizí organizace je svět bez chudoby, kde vyloučené a marginalizované skupiny muţů a ţen mají moţnosti a příleţitosti účastnit ţivota ve společnosti, dále mají dostatek potravin, přístup ke vzdělání a zdravotnickým sluţbám, pozemek k pěstování plodin a práci, kterou by si vydělali na ţivobytí. VSO vysílá kvalifikované dobrovolníky v oblasti zdravotnictví, vzdělávání a podnikání ke spolupráci s partnery, kteří zaţádali o tuto pomoc. Organizace jiţ zprostředkovala dobrovolnickou sluţbu čtyřiceti tisícům zájemcům ve třiceti dvou zemích světa. Pracuje především v několika rozvojových zemích zahrnujících Afriku, Asii či Pacifik. VSO je řízeno mezinárodním výborem, který je právně zodpovědný za dohled nad veškerou činností a stanovuje strategii. Britský výbor je jejím dílčím výborem a je mu delegována odpovědnost za veškerou činnost ve Velké Británii.

31

6.2 Dobrovolnický program VSO - ICS Kromě kvalifikovaných dobrovolníků dává organizace příleţitost také mladým lidem z Velké Británie, kteří mohou po dobu třech měsíců pomáhat v rozvojových zemích zahrnujících Afriku a Asii. Program, který jim tuto sluţbu umoţňuje, se nazývá VSO International Citizen Service (dále jen VSO ICS), který je financován britskou vládou, sektorem pro mezinárodní rozvoj. Tento program byl zahájen v roce 2011 s myšlenkou vyuţít potenciál, energii a oddanost mladých lidí. Cílem programu je bojovat proti chudobě se zaměřením na tři oblasti: sledování dopadu vykonávaných projektů, osobnostní rozvoj dobrovolníků a aktivní občanství. 4 Britští dobrovolníci se po příjezdu do cílové destinace spojují s místními dobrovolníky, se kterými pracují na řadě projektů v místních organizacích, sdílí své názory, zkušenosti, dovednosti a tráví volný čas. Program VSO ICS zajišťuje britským i místním dobrovolníkům ubytování v rodinách konkrétní lokality či moţnou náplň volného času. Důleţité je zmínit, ţe lokální organizace cíleně uvedly, ţe potřebují tuto dobrovolnickou pomoc. Nabízená sluţba tak představuje reálný přínos cílové zemi a skutečnou pomoc v boji proti chudobě. Do programu se mohou přihlásit zájemci mající adresu bydliště ve Velké Británii (VB) a ti, kteří mají jinou národnost, ale trvalé bydliště v VB. Jejich věková kategorie se musí pohybovat v rozmezí od 18 do 25 let. Aby dostal příleţitost účastnit se VSO ICS co největší počet zájemců, nelze se do programu přihlásit více neţ jednou.

6.3 Program VSO ICS v Etiopii Mladí dobrovolníci jsou v Etiopii rozmístěni do organizací ve třech městech – Dire Dawě, Addis Abebě a Hawasse. Jejich činnost je zaměřena na vzdělávání, zdraví, ţivobytí, sexuální reprodukční zdraví, rozvoj organizace a ţivotního prostředí. (VSO, nedatováno-a) Dobrovolníci pomáhají např. při: Pořádání osvětových akcí a workshopů, podpory bezplatného testování HIV/AIDS a dalšími sluţbami,

4

Dobrovolná práce mladých přispívá k rozvoji dobrovolnických projektů. Je to příleţitost poznat jinou

kulturu, rozvíjet sebe sama a získat nové dovednosti. Nejsou potřeba peníze v hotovosti, dovednosti či kvalifikace zúčastnit se VSO ICS – jen ambice „něco změnit“. (VSO, nedatováno-b)

32

rozvíjení dovedností a vzdělávání ve výpočetní technice a dalších aktivitách zajišťujících příjem, podpoře zaměstnanců a partnerské organizace v rozvoji sociálních sítí, fundraisingu a vylepšování dokumentačního systému, vytváření příručky a materiálů pro partnerskou organizaci, rozvoji vedení zaměstnanců, psaní případových studií a podpoře propagačních materiálů, pomoci ve školách ve zlepšení studijního prostředí, rozvoji učebních pomůcek a asistování ve třídách, organizaci aktivit a kampaní v oblasti ţivotního prostředí změny klimatu, rozvoje workshopu týkajícího se osobní hygieny a sanitace a aktivitách ke zviditelnění osob se zdravotním postiţením. (VSO, nedatováno-a) V průběhu dobrovolnické činnosti v

Etiopii – Hawasse, mohou dobrovolníci

navštěvovat také ostatní neziskové organizace a pomáhat jim s jejími aktivitami.

33

7 Popis dobrovolnického programu Následující část se zabývá popisem vytvářeného dobrovolnického programu, který směřuje k akreditaci. Je popsán do jednotlivých oblastí podle akreditační struktury sestavené Ministerstvem Vnitra České republiky.5 Návrh programu je vytvářen pro Charitu ČR. Tento program není oficiální, předpokládá se, ţe po jeho představení Charitě ČR budou některé jeho body upraveny a pozměněny. Změny budou záviset na podmínkách Charity ČR a přijímajících organizacích v Etiopii Hawasse, kde budou dobrovolníci svoji sluţbu vykonávat. Návrh na akreditaci se vztahuje pouze k českým studentům a absolventům oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce. Nicméně v přijímajících organizacích budou zajištěni také etiopští dobrovolníci, se kterými bude zavedena spolupráce. Všechny tabulky v této kapitole, u kterých není uveden zdroj, jsou mé vlastní.

7.1 Postup při udělení akreditace a její výhody Akreditaci vysílajícím organizacím v rámci dobrovolnické sluţby uděluje Ministerstvo vnitra na základě Zákona 198/2002 Sb. o dobrovolnické sluţbě a o změně některých zákonů. Akreditace se vydává na dobu čtyř let. Při jejím získání mohou organizace ţádat Ministerstvo vnitra o udělení státní dotace na pojištění dobrovolníků a na úhradu části nákladů souvisejících s přípravou dobrovolnické sluţby, jejím výkonem a při evidenci dobrovolníků. (Odbor prevence kriminality, 2014, Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisů, 2002) Akreditované organizace přináší výhody také dobrovolníkům, kterým je hrazeno pojištění proti škodám na zdraví a na majetku. Dobrovolníci v akreditovaných organizacích poskytují dobrovolnickou činnost na základě smlouvy, která jim zajištuje plnění předem stanovených pravidel a vyšší stupeň právní ochrany. Pokud jejich činnost přesáhne více neţ 20 hodin v týdnu, mohou v době výkonu dobrovolnické sluţby získat státem hrazené veřejného zdravotní pojištění a důchodové pojištění z prostředků vysílající organizace. Dobrovolník má v akreditované organizaci nárok na kvalitní přípravu související s dobrovolnickou činností. (Odbor prevence kriminality, 2014)

5

Struktura ţádosti o udělení akreditace je dostupná z: http://www.mvcr.cz/soubor/pravidla-pro-

udelovani-akreditaci-vysilajicim-organizacim-pdf.aspx

34

Ţádost o akreditaci můţe podat vysílající, která je registrovaná jako „nadace, nadační fond, ústav, sociální druţstvo, spolek, obecně prospěšná společnost, právnická osoba církve anebo náboţenské společnosti, církve anebo náboţenské společnosti“. (Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisu, 2002, § 6). Vysílající organizací je „veřejně prospěšná právnická osoba se sídlem v České republice, která dobrovolníky vybírá, eviduje, připravuje pro výkon dobrovolnické sluţby a uzavírá s nimi smlouvy o výkonu dobrovolnické sluţby za podmínky, ţe má udělenu akreditaci“. (Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisu, 2002, § 4). Přijímající organizací je „fyzická osoba nebo veřejně prospěšná právnická osoba, pro jejíţ potřebu je dobrovolnická sluţba vykonávána, způsobilá uzavřít smlouvu s vysílající organizací a schopná dostát závazkům z této smlouvy“. (Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisu, 2002, tamtéţ). Podle zákona o dobrovolnické sluţbě Ministerstvo vnitra můţe vysílajícím organizacím poskytnout dotaci na pojistné, „části výdajů spojených s evidencí dobrovolníků, s jejich přípravou pro výkon dobrovolnické sluţby“ a pojistné na důchodové pojištění. (Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisu, 2002, § 11). Tabulka 1 - Informace o žadateli o akreditaci6

6

Název Organizace:

Charita Česká republika

Právní forma:

Církevní právnická osoba

IČ:

70100969

Adresa organizace

Vladislavova 12, Praha 1, 110 00

Telefon:

296 243 330

Fax:

296243333

E-mail:

[email protected]

Webová adresa:

www.charita.cz

Oblast dobrovolné služby:

Vytváření aktivit a programu pro nezaopatřené děti a mládeţ, vzdělávání a doučování dětí a mládeţe, pomoc nemocným, nezaopatřeným lidem a rodinám, zvyšování povědomí o škodlivých tradičních praktikách, viru

Struktura tabulky byla převzata z internetových stránek Ministerstva Vnitra dostupných z:

http://www.mvcr.cz/soubor/pravidla-pro-udelovani-akreditaci-vysilajicim-organizacim-pdf.aspx

35

Povaha dobrovolné služby:

HIV/AIDS, práce se svépomocnými skupinami ţen v komunitách, podílení se na dalších aktivitách a činnostech organizace, pomoc s administrativní částí, dlouhodobá

Místo výkonu dobrovolné služby:

Etiopie - Hawassa

Datum udělení akreditace:

------------------

7.2 Název a popis projektu nebo programu, ve kterém se žádá o udělení akreditace: Název programu je vyslání českých kvalifikovaných dobrovolníků do Etiopie, města Hawassy. Dobrovolnický program se zaměřuje na české kvalifikované dobrovolníky v oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce, kteří budou pomáhat naplňovat aktuální potřeby místních neziskových organizací v Etiopii – Hawasse. Jejich věková hranice je nastavena od 23 – 27 let. Vize programu Jak jiţ bylo nastíněno v úvodu, smyslem vytváření tohoto návrhu je zkvalitnit poskytovanou

dobrovolnickou

pomoc

v neziskových

organizacích

v Hawasse

prostřednictvím studentů a absolventů se vzděláním v oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce z České republiky. Odůvodnění programu Tento návrh reaguje na poptávku a potřebu místních organizací v Hawasse po dobrovolnické činnosti. S tímto vzděláním mohou studenti a absolventi adekvátněji a pruţněji reagovat na potřeby místních organizací, (jejichţ činnost je zcela totoţná se sociální prací nebo s ní blízce souvisí) neţ ostatní dobrovolníci. Jméno osoby zodpovědné za realizaci konkrétního projektu nebo programu dobrovolnické služby: Lukáš Laube - vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce

36

Přímé spojení na osobu zodpovědnou za realizaci konkrétního projektu nebo programu dobrovolnické služby: e-mailová adresa: [email protected] telefonní číslo: + 420 296 243 330, 733 676 677 Povaha dobrovolnické služby: Dobrovolnická sluţba je dlouhodobé povahy. Vykonávaná bude po dobu šesti měsíců. Oblast dobrovolnické služby: Pomoc osobám sociálně slabým, zdravotně postiţeným, seniorům, pomoc při péči o děti, mládeţ v jejich volném čase (Zákon o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisů, § 2, odst. 1, písm. a). Náplň práce dobrovolníků bude zaloţena především na potřebách místní organizace. Vzhledem k velkému počtu a rozmanitých činností organizací v městě Hawassa bude spektrum jejich činností a aktivit velmi pestré. Dobrovolníci se mohou orientovat na práci se svépomocnými komunitami ţen, rozšiřování povědomí o HIV/AIDS a tradičních škodlivých praktikách prostřednictvím přednášek a výcviků, vytvářet aktivity a program pro děti a mládeţ, učit ve školách či doučovat, starat se o těţce nemocné, osamělé lidi, pomáhat s administrativní prací a další činnosti závislé také na jejich kreativitě. Během celého pobytu se budou zaměřovat na jednu organizaci, ve které budou po celou dobu pracovat V průběhu pobytu však budou moci navštívit i ostatní organizace a seznámit se s jejich činností. Pokud by s přijímající organizací, kterou si zvolili, nebyli spokojeni, mohli by ji v průběhu pobytu změnit. Místo výkonu dobrovolnické služby: Etiopie – Hawassa Charakter místa výkonu dobrovolnické činnosti Dobrovolnická činnost se bude vykonávat v určených neziskových organizacích v městě Hawasse, které leţí 270 km jiţně od hlavního města Addis Abeby. (Distances.com, nedatováno)

37

Hawassa se nachází v jiţní části Etiopie a územním celku zvaném tzv. Region jiţních národů, národností a lidu (Southern Nations, Nationalities and Peoples regional state) v Sidamské zóně a je ohraničena jezerem. Dříve byla obklopena lesy a slouţila jako útočiště pro divoká zvířata. Nyní ţije v městských i venkovních oblastech téměř 260 000 obyvatel. Hawassa je městem reforem a turisty velmi navštěvovaná. Ve městě se dopravuje mini taxíky nebo na povozech taţených koňmi či osly. Doprava je na naše poměry velmi levná (z okrajových částí města do centra stojí cesta pouze tři koruny). Hotelnictví, obchod, investice, rozvoj průmyslu a sociální sluţby tvoří jeho hlavní domény. Celé město má také velké mnoţství ortodoxních kostelů, které jsou hojně navštěvovány především v neděli. Ve městě jsou také protestanské modlitebny a katolický kostel. (Hawassa City Administration, nedatováno) Ve městě funguje několik desítek místních i mezinárodních neziskových organizací jako např. Člověk v Tísni, SOS Children Villages, Shiny Day Social Service Association, Raey Lewegen Humanitarian Organisation, Save the Children, YMCA – Hawassa Youth Center, Tilla Association of Women Living with HIV, Wolayita Development organisation, Awassa Children‘s Centre a Cheshire Services - Hawassa. V Hawasse je také kongregace Misionářek Matky Terezy – „Missionaries of Charity“. (Hawassa online, nedatováno) V této oblasti je velmi rozšířená ţenská obřízka a brzké sňatky. Jelikoţ mnoho mladistvých ţije ve velké bídě a chudobě, jsou podněcováni ke sňatku s bohatým člověkem, který by jim a celé jejich rodině mohl pomoci vymanit se z chudoby. (Boyden, Pankhurst a Tafere, 2011) Popis přijímajících organizací Missionaries of Charity (Misionářky Matky Terezy) „Missionaries of Charity“ je náboţenská kongregace v katolické církvi zaloţena v roce 1950 Matkou Terezou v Indii. V průběhu času se rozšířila do celého světa. V Etiopii působí jiţ od roku 1973. Misionářky Matky Terezy se starají o marginalizované skupiny, lidi s AIDS/HIV, nezaopatřené a podvyţivené děti ulice a další chudé a těţce nemocné lidi. (Catholic relief services, nedatováno) V Hawasse byl zaloţen celý komplex budov na jednom místě, jehoţ součástí je také zdravotnické středisko. Funguje po celý týden – od pondělí do neděle. Misionářky poskytují bezplatné zdravotnické ošetření, ubytování pro těţce nemocné, umírající, 38

nezaopatřené matky s dětmi a zdravotně postiţené. Součástí komplexu jsou také prostory pro vzdělávání dětí, které neměly prostředky pro navštěvování státní školy. Všem chudým a nemocným lidem je poskytnuta strava. Misionářky v Hawasse velmi vítají dobrovolníky, kteří by jim pomohli s administrativní prací, zajištěním volného programu pro děti, návštěvu těţce nemocných, kteří zůstali opuštěni. Dobrovolníci mohou také vypomáhat s vyučováním dětí ve třídách.7 Shiny Day Social Service Association Organizace, zaloţená Člověkem v tísni v roce 2007. Poskytuje ubytování a stravu sirotkům a nezaopatřeným dětem. Mezi její hlavní cíle patří sníţit počet ohroţených dětí. Poskytnout jim prostor pro sociální a etický vývoj, umoţnit jim dlouhodobější vzdělávání,

obeznámit

je

s problematikou

HIV/AIDS

a

přispět

ke

sníţení

obchodovaných dětí/dětské práce. Shiny day se zaměřuje také na zranitelné ţeny, ţijící v okolních

komunitách.

Snaţí

se

posílit

jejich

kapacity

k samostatnému

plnohodnotnému ţivotu prostřednictvím výcviků malých obchodních dovedností a naučit je základům šetření peněz. Jelikoţ mnoho z nich je negramotná, organizace jim poskytuje základy čtení a psaní. Vizí organizace je vnímat znevýhodněné ţeny v komunitách a zranitelné děti jako ekonomicky nezávislé, soběstačné a schopné občany.8 (Shiny Day Social Service Association, nedatováno-b) Organizace si je vědoma významu dobrovolnické činnosti. Shiny Day dává příleţitost národním i mezinárodním dobrovolníkům účastnit se jejich aktivit a činností. Pro dobrovolníky má předem připravený program, zahrnující aktuální potřeby organizace, které budou v průběhu doby pobytu pomáhat naplňovat. (Shiny Day Social Service Association, nedatováno-a) SOS Children Villages v Hawasse První dětská vesnička byla zaloţena po druhé světové válce jako reakce na vysoký nárůst nezaopatřených dětí. Postupně byly zakládány po celém světě s respektem k náboţenství a kultuře místních komunit. Jednotlivá národní sdruţení (kterých je nyní 125 po celém světě) zaštiťuje mezinárodní organizace SOS Children’s Villages 7 8

Tyto informace jsou čerpány na základě vlastní zkušenosti s „Missionaries of Charity“ v Hawasse. Informace o Shiny Day Social Service Association jsou částečně čerpány z vlastní zkušenosti

s tříměsíčním pobytem v této organizaci.

39

International, která má od roku 1995 zvláštní poradní status u Ekonomické a sociální rady OSN. Organizace spolupracuje s ústředními a místními vládami a pomáhá především nezaopatřeným dětem, které vyţadují dlouhodobou podporu. (SOS Dětské vesničky, nedatováno, SOS Children’s villages, nedatováno-a) SOS Children Village má svou pobočku také v Hawasse v Etiopii, která funguje jiţ dvacet let. Svou práci staví na rodinné soudrţnosti, kde pomáhá nezaopatřeným dětem zůstávat ve svých rodinách. U dětí podporuje školní docházku a rodinám poskytuje poradenství a také psychologickou podporu. Organizace poskytuje zařízení denní péče (určitý druh školky), kde mohou rodiče v průběhu dne nechat své děti a jít do práce. Dětem je během dne poskytována strava a učení v základních dovednostech. (SOS Children’s villages, nedatováno-b) SOS children’s village přijímá pouze dobrovolníky s určitou specializací a vzděláním, kterým by mohl přispět k práci organizace. Taktéţ nejsou vyţadováni dobrovolnici s krátkodobou délkou pobytu. SOS (Children’s villages, nedatováno-c) Awassa Children’s centre Centrum poskytuje podporu přibliţně sto dětem v Hawasse. Zaměřují se na především děti, které osiřely z důvodu úmrtí rodičů na HIV/AIDS a jsou mladší čtrnácti let. Cílem organizace je poskytnout dětem rodinné prostředí, kde by se cítili bezpečně. O děti se starají vyškolené chůvy, které kladou důraz na potřeby kaţdého z nich. Dětem je poskytnuta strava, oblečení, bydlení a vzdělávání, aby se mohli stát soběstačnými v budoucnosti. Všechny děti navštěvují místní školy. Organizace jim zajišťuje uniformy, školní pomůcky a potřebné materiály. Poskytuje jim také zázemí pro vzdělání. Součástí centra je také zdravotnická klinika, zohledňující zdravotní a hygienické potřeby dětí. Zdravotní sestry dohlíţí na nutriční poţadavky a děti jsou povinny absolvovat lékařské prohlídky. Součástí poradenské sluţby je sociální pracovník, který dbá na sociální a psychické zdraví dítěte, dohlíţí na vzdělávání dětí a vytváří pro ně program pro volný čas.

(Awassa children’s project, nedatováno-a)

Organizace umoţňuje pobyt kvalifikovaným dobrovolníkům, kteří přinášejí znalosti, zkušenosti a zaměřují se na další aktivity a programy centra. Kvalifikace můţe být různorodá, od učitelství, umění, malbě, hudbě po učitelství, zdravotnictví a sociální práci. (Awassa children’s project, nedatováno-b)

40

YMCA Celým názvem „Young Men’s Christian Association“ (Křesťanské sdruţení mladých lidí) je jedno z nejstarších a největších hnutí mladých na světě. Bylo zaloţeno v roce 1844 a nyní se nachází ve sto devatenácti zemích světa. Cílem sdruţení je přinést sociální spravedlnost a rovnost mladým lidem a komunitám, bez rozdílu jejich vyznání, rasy a kultury. Světové sdruţení YMCA sídlí v Ţenevě a zahrnuje všechny národní sdruţení YMCA na světě. (World YMCA, nedatováno-a) Národní sdruţení YMCA v Etiopii vzniklo v roce 1951 v Addis Abebě pod názvem „Ethiopian National Council of YMCAs“ a nyní existuje v městech Etiopii (jedno z nich je také Hawassa). V této době je dobrovolným sdruţením s programy týkajícími se HIV/AIDS, vzdělání pro děti ulice, semináři na rozmanitá témata a posilování charakteru dětí. Posláním sdruţení v Etiopii je přispět k spirituálnímu, fyzickému, intelektuálnímu, kulturnímu, ekonomickýmu a socio-politickému blahobytu mladých lidí a marginalizovaných skupin skrze programy a aktivity, které poskytují rozvoj ducha, mysli a těla. (World YMCA, nedatováno-b) Sdruţení je otevřené dobrovolníkům celého světa, kteří se pracovat s dětmi a mladistvými. V průběhu činnosti jsou jim poskytovány pravidelné supervize.

(YMCA of Metropolitan

Washington, nedatováno) Cheshire Services – Hawassa „Cheshire Services“ je nezisková orgnizace, která provádí ortopedické a sociální sluţby dětem a mladým lidem se zdravotním postiţením v Etiopii. Byla zaloţena 1962 Geofreeym Cheshirem z Velké Británie. Vize organizace je svět, ve kterém mají lidé s postiţením stejné příleţitosti jako zbytek společnosti. V Hawasse působí od roku 2007. Poskytuje lidem zdravotnické pomůcky, rehabilitace a zmírňuje jejich stigma ve společnosti. Organizace má také bohatou zkušenost s dobrovolnickou činností a je otevřená dobrovolníkům z celého světa. (Cheshire Services, nedatováno, Cheshire Services – Hawassa, nedatováno) Způsob přípravy dobrovolníků: Před provedením přípravy dobrovolníků proběhne výběrové řízení v prostorách Charity ČR v Praze. Bude uskutečněno v zimních měsících. Termín výběrového řízení bude vyvěšen na internetových stránkách Charity ČR a zájemci se mohou přihlašovat 41

prostřednictvím on-line. Důraz bude především na motivaci, vzdělání a dobrý zdravotní stav uchazečů (potvrzený lékařem). Vzhledem k charakteru dobrovolnické sluţby také na jejich jazykové předpoklady. Zveřejnění výsledků proběhne do jednoho měsíce od proběhnutí výběrového řízení také on-line. Následuje půl roční doba, ve které budou přijatých uchazeči připravováni a školeni. Příprava se skládá z pěti setkání a kaţdé z nich trvá osm hodin. První setkání je informační. Dobrovolníci se dozvědí o formálních náleţitostech, typech očkování, pojištění, způsobu platby atd. Další setkání se zaměřují na kulturní specifika Etiopii – kultuře, náboţenství, bliţší informace o místních přijímajících organizacích, které si dobrovolníci následně volí. Význam je přikládán také přípravě osobních a profesních cílů, na které by se chtěli dobrovolníci v průběhu jejich činnosti zaměřit a které budou ještě v průběhu pobytu v Etiopii upravovány na základě aktuální situace. Součástí přípravy bude také společná tvorba bezpečnostního plánu, platného po celou dobu pobytu v Etiopii. Přípravu v Charitě ČR bude zajišťovat Lukáš Laube - vedoucí oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce ve spolupráci s Bc. Patricia Čiţmáriková, asistentkou oddělení humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a koordinátorkou stáţistů a dobrovolníků.9 Možná rizika dobrovolnické služby: Mnoho chudých a nezaopatřených lidí se v Etiopii setkávají s příslušníky europoidní rasy skrze mezinárodní organizace nebo je vídají jako turisty, ubytované v drahých hotelech. Z toho pramení přesvědčení, ţe jsou velmi bohatí a hrozí tedy riziko okradení, a to nejen peněz, ale také dokladů. V průběhu dobrovolnické sluţby můţe dojít k lehkému či těţkému úrazu. Můţe dojít k syndromu vyhoření a celkové oslabenosti a demotivace v pokračování dobrovolnické sluţby. Večerní vycházky, poškození majetku a jazyková bariéra s místními obyvateli mohou být dalšími překáţkami. Za výjimečných situací také můţe dojít ke zhoršení bezpečnostní situace v zemi (př. konání voleb).

9

Ve svém vlastním zájmu by dobrovolníci mohli navštívit etiopskou neziskovou organizaci v České

republice s názvem EthioCommUnity, která je řízena samotnými Etiopany. Skrze ni by se mohli blíţe se seznámit s etiopskou kulturou, zvyky a jazykem. (EthioCommUnity, nedatováno)

42

Na příslušná rizika bude reagovat předem připravený bezpečnostní plán a na záleţitosti týkajícího se poškození majetku cestovní pojištění. V kaţdé z přijímajících organizací bude také pracovník, který s dobrovolníky bude uvedené situace řešit. Soupis předpokládaných nutných dokumentů pro výkon dobrovolnické služby podle její povahy: Před výkonem dobrovolnické sluţby bude vyţadován výpis z trestního rejstříku a potvrzení lékaře o zdravotní způsobilosti uchazečů. Z důvodu výkonu dobrovolnické činnosti v zahraničí a zemi mimo Evropskou unii, je nutné mít cestovní pas se sluţebním vízem, které se vydává na šest měsíců (s moţností prodlouţení) a v České republice ho zprostředkovává cestovní agentura Letuška. Dále je nutný mít platný Mezinárodní očkovací průkaz s povinným očkováním proti ţluté zimnici. V případě krádeţe je v místě poskytování dobrovolnické sluţby je vhodné opatřit si kopii všech dokladů. Způsob zajištění stravování: Stravování zajištuje dobrovolníkům přijímající organizace. Způsob zajištění ubytování: Ubytování dobrovolníkům zajistí přijímající organizace. Způsob zajištění dopravy: Do Etiopie budou dobrovolníci dopraveni letecky. V místě výkonu dobrovolnické sluţby budou vyuţívat prostředky místní dopravy. Po příletu do hlavního města Etiopie Addis Abeby bude zajištěn pracovník jedné z přijímajících organizací, který dobrovolníky dopraví do Hawassy a po ukončení dobrovolnické sluţby zpět na letiště. Pracovní doba a doba odpočinku: Pracovní doba bude činit 8 hodin denně s půlhodinovou přestávkou na oběd a bude probíhat od pondělí do pátku.

43

Předpokládané finanční výdaje na výběr, evidenci, přípravu a na samotnou účast dobrovolníků v projektu, programu dobrovolnické služby (roční kalkulace):

Poloţka

Předpokládaný

Hodinová sazba

Celkem/Kč

v 31

250

7 750

3,5

500

1 750

počet hodin Supervizor Hawasse Supervizor v ČR Celkem

9 500

Tabulka č. 2 Náklady na supervizora Hawasse bude zajištěn kvalifikovaný supervizor, který bude dobrovolníkům jednou za dva týdny poskytovat supervizi. Celkový počet supervizí je ustanoven na 12 a jejich časová délka bude přibliţně 2,5 hodiny. Na konci pobytu bude ustanovena závěrečná supervize, která bude mít přibliţně 3,5 hodiny. Supervize budou skupinové. Supervizoři si budou provádět písemný obecný záznam. Hodinové sazby jsou přizpůsobeny podmínkám konkrétní země. Tabulka č. 3 - Pracovní cesta zaměstnanců Charity ČR do místa výkonu dobrovolnické služby a náklady na kontrolu ověřování smluv mezi přijímající a vysílající organizací Náklady na cestu

Cena v Kč/osoba

Lukáš Laube Cestovné (mezinárodní a vnitrostátní

23 000

doprava)

44

Očkování

8 000

Cestovní pojištění

1 000

Vízum

2 500

Pas

6 00

Ubytování

6 000

Stravování

4 000

Telefon

2 000

Martina Matysová Vnitrostátní doprava

4 000

Ubytování

6 000

Strava

4 000

Telefon

1 000

Kontrola ověřování smluv Vnitrostátní doprava

8 00

Ubytování

850

Strava

700

Telefon

1000

Náklady

na

kancelářské

potřeby

spojené s cestou Smlouvy,

propagační

materiály,

1000

kancelářské potřeby Celkem v Kč

66 450

Pracovní cesta bude stanovena na jeden měsíc. Délka pracovní doby zaměstnanců bude 8 hodin denně. V jejím průběhu dojde k navázání spolupráce s místními neziskovými organizacemi v Hawasse. Dojde k uzavření smluv mezi Charitou ČR a přijímajícími organizacemi o přijetí dobrovolníků a zajištění přiměřeného ubytování a stravování v průběhu výkonu dobrovolnické činnosti. Budou stanoveni také kontaktní pracovníci, kteří se budou dobrovolníkům v průběhu pobytu věnovat a místní supervizor. Důvodem odděleného financování pracovníků Charity ČR jsou jejich rozdílné pracovní podmínky. Předpokládá se, ţe Martina Matysová, která je zástupkyni Charity ČR v Etiopii, očkování, vízum a cestovní pojištění má a bude se nacházet v době pracovní cesty v Etiopii. Započítána je také kontrola ověření plnění závazků vyplývající ze smlouvy přijímající a vysílající organizace. Kontrolu bude provádět Martina Matysová v přijímajících organizacích v Hawasse po dobu pěti pracovních dnů. Kaţdým rokem bude docházet k obnovení spolupráce a zjišťování aktuálních potřeb organizace.

45

Tabulka č. 4 - Náklady na české dobrovolníky Náklady v Kč/1

Náklady v Kč/pět

Poloţka

dobrovolník/rok

dobrovolníků/rok

Mezinárodní

17 000

85 000

6 500

32 500

Kapesné

1 800

9 000

Očkování

8 000

40 000

Vízum

3 000

15 000

Pas

6 00

3 000

Stravování**

14 000

70 000

Telefon

1 000

5000

Ubytování

10 000

50 000

Cestovní pojištění

8 000

40 000

Výpis z trestního

100

500

Celkem

70 000

350 000

Důchodové pojištění

7 000

35 000

Celkem s

77 000

385 000

doprava Vnitrostátní doprava*

rejstříku

pojištěním

*Vnitrostátní doprava zahrnuje dopravu dobrovolníků na přípravná setkání, cestu na letiště a zpět a dopravu v Hawasse. **Stravování neposkytují.

46

v průběhu dobrovolnické

činnosti. Přípravná

setkání stravování

Tabulka č. 5 - Odměna koordinátora v České republice a kontaktního pracovníka v Etiopii

Poloţka Odměna koordinátora dobrovolníků v Charitě ČR Odměna pěti kontaktních pracovníků v Hawasse Celkem/Kč

Předpokládaný počet hodin 43 (pět skupinových setkání+evidence)

Hodinová sazba v Kč 120

Celkem Kč

130 (setkání jednou týdně+evidence)

50

6500

5160

11 660

Koordinátor v Charitě ČR se bude věnovat všem dobrovolníkům před odjezdem a jedno setkání proběhne po příjezdu. Jeho náplní bude evidence dobrovolníků, příprava dobrovolníků, doprovázení dobrovolníků při stanovení cílů pro dobrovolnickou sluţbu a jejich zhodnocení po příjezdu. V Hawasse bude v kaţdé organizaci jeden koordinátor, který se bude dobrovolníkovi věnovat jednou týdně, jednu hodinu. Přijímajících organizací bude pět, stejně jako dobrovolníků. Hodinová sazba kontaktního pracovníka v Hawasse je niţší z důvodu zodpovědnosti pouze za jednoho dobrovolníka oproti koordinátorovi z Charity ČR, který má zodpovědnost za všechny. S oběma pracovníky bude uzavřena dohoda o provedení práce a následné odměny budou připočteny k měsíčním platům. Tabulka č. 6 - Celkové roční náklady Poloţky

Cena v Kč/rok

Náklady na dobrovolníky

350 000/385 000

Pracovní cesta zaměstnanců 66 450 Charity ČR Náklady na supervizory

9 500

Náklady na koordinátora a 11 660 kontaktní pracovníky Reţijní náklady a evidence

1 000

Různé

2 000

Celkem Kč

440 610/475 610

47

Způsob finančního krytí dobrovolnických aktivit – předpoklad (dvouletá kalkulace): Tabulka č. 7 – Finanční krytí na dobu dvou let Subjekt

Peněžní částka krytí v Kč

Finanční zdroje Charity ČR

260 000 – 280 000

Soukromá firma

125 000 – 130 000

Magistrát města Prahy

76 220 – 81 220

Plánovaná akreditace MV

240 000 – 260 000

Dobrovolníci

180 000 – 200 000

Finanční částka programu na dobu dvou let je 881 220/951 220. Předpokládá se částečné zajištění z vlastních finančních zdrojů Charity ČR. Očekává se dotace v Ministerstva vnitra, finančního příspěvku Magistrátu města Prahy, Soukromé firmy na základě společenské odpovědnosti firem a částečná finanční spoluúčast dobrovolníka. Podmínky případného udělování kapesného dobrovolníkům: Dle zákona o dobrovolnické sluţbě (§ 5 odst. 6) je kapesné určeno na krytí nutných vedlejších výdajů osobního charakteru, které se vysílající organizaci nevyúčtovávají. Nejedná se tedy o zálohu na jízdné, ubytování, stravování apod. Z hlediska charakteru dobrovolnické sluţby bude kaţdému z dobrovolníků z České republiky vypláceno kapesné ve výši 300 Kč/měsíc. Druhy pojištění Charita ČR zprostředkuje dobrovolníkům cestovní pojištění, které bude zahrnovat pojištění léčebných výloh, úrazové pojištění, odpovědnost za škody. Dobrovolníkům budou nabídnuty pojišťovny UNIQA pojišťovna a.s., ČSOB nebo Slavia pojišťovna a.s. S dobrovolníky bude uzavřena pojistná smlouva v souladu se Zákonem o dobrovolnické sluţbě. Pokud dobrovolník naplní podmínky účasti na důchodovém pojištění, bude mu hrazeno také. (Zákona o dobrovolnické sluţbě ve znění pozdějších předpisů, § 5, 7).

48

Smluvní zajištění Pro zahraniční povahu dobrovolnické činnosti bude s dobrovolníky uzavřena písemná smlouva s Charitou ČR podle Zákona o dobrovolnické sluţbě, § 3. Za účelem přijetí zahraničních dobrovolníků, zajištění jejich vhodných podmínek výkonu dobrovolnické sluţby (např. dodrţení délky pracovní doby), způsobu stravování a ubytování uzavře Charita ČR smlouvu s přijímajícími organizacemi v Hawasse v Etiopii. Popis způsobu vyrovnání všech závazků dobrovolníka, pokud dobrovolnickou službu předčasně ukončí z jiných než zřetele hodných důvodů: Pokud se dobrovolník z osobních důvodů rozhodne ukončit dobrovolnickou činnost dříve, dá vysílající organizaci a přijímající vědět nejpozději týden před ukončením činnosti. Náklady spojené s dopravou a cestou zpět si hradí sám. Seznam důvodů, které opravňují dobrovolníka předčasně ukončit dobu pobytu, bude stanoven ve smlouvě mezi dobrovolníkem a Charitou ČR. Způsob vedení evidence a databáze dobrovolníků: Charita ČR bude evidovat dobrovolníky v počítačové databázi, ve které bude zaručena ochrana osobních údajů. Evidence dobrovolnické činnosti bude obsahovat osobní údaje dobrovolníka, místo výkonu, rozsah a druh dobrovolnické činnosti dobrovolníka, datum zaevidování dobrovolníka. Stejným způsobem budou vést evidenci a databázi dobrovolníků také přijímající organizace. Zodpovědnými osobami budou v České republice koordinátor dobrovolníků v Charitě ČR a kontaktní pracovník v přijímajících organizacích. Plán spolupráce s přijímajícími organizacemi: Před zahájením vysílání dobrovolníků do Hawassy navštíví místo výkonu dobrovolnické činnosti pracovník Charity, zodpovědný za celý projekt, Lukáš Laube, dále Patricia Čiţmáriková s Martinou Matysovou a seznámí s místem a oblastí, kde budou

dobrovolníci

vykonávat

dobrovolnickou

sluţbu

a

také

s konkrétními

přijímajícími organizacemi. Mezi přijímající a vysílající organizací proběhne dohoda o spolupráci. Po prvotním seznámení bude spolupráce kaţdým rokem v průběhu čtyř let trvání akreditace obnovována. S přijímajícími organizemi v Hawasse ji bude další roky zajišťovat Martina Matysová, která bude podávat informace do Charity ČR v České 49

republice. V kaţdé z přijímajících organizací bude určen konkrétní pracovník, který bude v kontaktu s Charitou ČR. Způsob kontroly a hodnocení činnosti dobrovolníků: Po jednom měsíci výkonu dobrovolnické sluţby budou mít dobrovolníci sestavenou konečnou verzi cílů, které si v období příprav v České republice připravovali a které budou v průběhu dobrovolnické sluţby naplňovat (cíle budou obsahovat především konkrétní přínos dané organizaci, oblast osobního a profesního rozvoje). Dokončené cíle budou následně odeslány Charitě ČR. V kaţdé z přijímajících organizací bude zvolen jeden konkrétní pracovník (nejlépe sociální pracovník), který se jim bude věnovat, konzultovat stanovené cíle a pomáhat při jejich naplňování. Zároveň bude také dohlíţet na způsob práce dobrovolníků. Jednou měsíčně bude podávat zprávu Charitě ČR o hodnocení přispívání dobrovolníků místní organizaci. Také dobrovolníci budou Charitě ČR posílat jednou za dva měsíce reporty o své činnosti a o průběhu naplňování cílů. Z hlediska špatného internetového připojení v Etiopii mohou být časové údaje prodlouţeny. Dobrovolníci budou mít jednou týdně konzultaci s konkrétním pracovníkem přijímající organizace, kde bude rozebírána jejich činnost na následující týden a zároveň zhodnocení aktivit předchozího týdne. V některých místních neziskových organizacích (např. Shiny Day Social Service Association) jsou zavedeny týdenní setkávání všech pracovníků, kde probíhá reflexe a zhodnocení činností a úkolů, které pracovníci za týden uskutečnili a jejich plán na následující týden. Řeší se také aktuální témata a problémy, které se v průběhu týdne objevily. Pokud budou studenti navštěvovat organizaci, která má zavedeno tento druh setkávání, bude se jich účastnit také. Při setkání určeného místního pracovníka a dobrovolníků bude tato setkání doprovázet pravidelná supervize, která bude probíhat podle potřeb dobrovolníků (minimálně však jednou za dva týdny). Dobrovolníci při ní mohou reflektovat své zkušenosti z pobytu, problémy či etická dilemata, se kterými se v průběhu týdne setkali, přístup místní organizace a naplňování cílů, které si zvolili. Součástí by byl také plán úkolů, který by si sestavili další týden za účelem zefektivnění jejich práce.

50

Způsob ověřování dodržování smluv uzavřených mezi vysílající a přijímající organizací: Vysílající a přijímající organizace budou ve vzájemném kontaktu. Pro zajištění minimálních nákladů bude provedena kontrola uzavřených smluv zástupkyní Charity ČR pro Etiopii Martinou Matysovou, která v průběhu výkonu dobrovolnické sluţby navštíví přijímající organizace. Popis

postupu

v případě

zániku

organizace,

včetně

smluvního

zajištění

nástupnické organizace i s jejími kontaktními údaji: V případě zániku Charity ČR převezme plnění dobrovolnického programu Česká biskupská konference. Datum a podpis osoby zodpovědné za realizaci konkrétního projektu nebo programu dobrovolnické služby:

51

Závěr Cílem práce bylo navrhnout dobrovolnický program pro zájemce z České republiky, kteří budou vykonávat dobrovolnickou činnost do Etiopie (města Hawassy). Cíl byl naplněn poměrně podrobným způsobem. Jak jiţ bylo uvedeno, jedná se pouze o návrh, který můţe být po předloţení Charitě ČR určitým způsobem pozměněn. Zaměstnanci, jimţ byla přisouzená zodpovědnost za celý program, byli vybráni na základě pracovní pozice a funkce, kterou v organizaci v současné době zastávali. Program můţe obsahovat určité limity, například problém se získáním dostatečného mnoţství finančních prostředků. Zatím je pouze pro pět dobrovolníků. V případě, ţe by došlo k jeho realizaci a byl shledán úspěšným, počet dobrovolníků by mohl být navýšen a celý program rozšířen i do dalších míst Etiopie. Přestoţe je sestavován pro Charitu ČR, mohou jeho myšlenku vyuţít i ostatní neziskové organizace či dobrovolnické agentury, vysílající dobrovolníky do rozvojových zemí (např. Siriri, SADBA atd.) Bohuţel stanovený rozsah práce mi nedovolil zabývat se bliţším popisem spolupráce s místními mladými dobrovolníky a způsobem jejich získávání. Tuto oblast povaţuji za velmi důleţitou pro budoucí realizaci programu. Na základě svých zkušeností jsem přesvědčena, ţe pro zajištění co největší míry efektivity při plnění potřeb organizace je spolupráce místních a zahraničních dobrovolníků nezbytná. Význam dobrovolníků z České republiky vidím především v jejich kvalifikaci v oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce, etiopští dobrovolníci zase znají místní prostředí, podmínky a především jazyk, který je při komunikaci s lidmi zásadní. Ze

specifických

dovedností

kaţdého

dobrovolníka,

ať

místního

nebo

zahraničního, můţe organizace zvyšovat kvalitu poskytovaných sluţeb a lépe se prezentovat veřejnosti. Také samotní dobrovolníci získají jedinečnou příleţitost podílet se na fungování místních organizací a získají další profesní a osobní zkušenosti důleţité pro jejich budoucí rozvoj a pracovní uplatnění. Na základě spolupráce a schopností a dovedností jedinečné pro obě skupiny dobrovolníků (české i etiopské) se mohou také vzájemně obohacovat. Bliţšímu popisu získávání místních mladých dobrovolníků do přijímajících organizací, způsobu spolupráce českých a etiopských dobrovolníků a získávání finančních zdrojů bych se ráda věnovala v své magisterské práci.

52

Zdroje Adopce nablízko: pomoci blízkých pomáhejme daleko. (nedatováno). Stát se dobrovolníkem [online]. Dostupné dne 24. 4. 2015 z: http://www.adopcenablizko.cz/a/stat-se-dobrovolnikem/ Awassa children’s project. (nedatováno-a). Awassa children’s center [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://awassa.org/our-work/hawassa-child-center#.VUCH1SHtmko Awassa children’s project. (nedatováno-b). Volunteer [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://awassa.org/volunteer#.VUCSzCHtmko Article 19. (2014). Ethiopia 2015 elections: An opportunity to change course and increase

freedom

of

expression

[online].

Dostupné

dne

11.

4.

2015

z:

http://www.article19.org/resources.php/resource/37788/en/ethiopia-2015-elections:-anopportunity-to-change-course-and-increase-freedom-of-expression BBC. (2015). Ethiopia – profile – Timeline [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.bbc.com/news/world-africa-13351397 BBC. (2012). Ethiopian PM Meles Zenawi dies after illness [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.bbc.com/news/world-africa-19328356 Boyden, J., Pankhurst, A. a Terefe, Y. (2011). Harmful Traditional Practices and Child Protection: Contested Understandings and Customs of Female Early Marriage and Genital

Cutting

in

Ethiopia

[online].

Dostupné

dne

11.

4.

2015

z:

http://www.ohchr.org/Documents/HRBodies/CEDAW/HarmfulPractices/JoBoydenAlulaPankhurst-YisakTafere.pdf BritishRedCross. (2012). Water and sanitation in Ethiopia [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015

z:

http://www.redcross.org.uk/en/What-we-do/Health-and-social-care/Health-

issues/Water-and-sanitation/Water-and-sanitation-in-Ethiopia Catholic relief services. (nedatováno). CRS Partners in Ethiopia [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.crs.org/ethiopia/partners.cfm

53

Central intelligence agency: The work of a nation. The center of intelligence. (2014). People

and

Society

[online].

Dostupné

dne

11.

4.

2015

z:

https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/et.html Cox, D., Pawar, M. (2006). International Social work: Issues, Strategies, and Programs. Thousand Oaks, London, New Delhi: SAGE Publications Cox, D., Pawar, M. (2013). International Social work: Issues, Strategies, and Programs. Second edition. Thousand Oaks, London, New Delhi: SAGE Publications Česká rozvojová agentura. (nedatováno). Etiopie [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.czda.cz/cra/projekty/etiopie.htm Dagne, H. G. (2010). Ethiopia: Social dynamics of abandonment of harmful practices. Experiences in four locations [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.unicefirc.org/publications/pdf/iwp_2009_07_rev.pdf Distances.com. (nedatováno). 271 km - Distance from Addis Abeba to Awassa [online]. Dostupné dne 24. 4. 2015 z: http://www.distancesfrom.com/et/distance-from-AddisAbaba-to-Awassa-Nationalities/DistanceHistory/2649511.aspx Dobrovolnik.cz (nedatováno-a). Mezinárodní dobrovolnictví a rozvojová spolupráce [online].

Dostupné

dne

12.

4.

2015

z:

http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-

dobrovolnictvi/mezinarodni-dobrovolnictvi-a-rozvojova-spoluprace/ Dobrovolnik.cz (nedatováno-b). Typy, regiony a cílové skupiny [online]. Dostupné dne 12.

4.

2015

z:

http://www.dobrovolnik.cz/oblasti-dobrovolnictvi/mezinarodni-

dobrovolnictvi-a-rozvojova-spoluprace/typy-regiony-a-cilove-skupiny/ Dumitru, A. (2014). Country Report Ethiopia [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: https://economics.rabobank.com/publications/2014/june/country-report-ethiopia/ EthioCommUnity. (nedatováno). About us [online]. Dostupné dne 20. 4. 2015 z: http://www.ethiocommunity.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=5&Ite mid=6 Frič P, Vávra, M. (2012). Tři tváře komunitního dobrovolnictví. Praha: AGNES

54

FRONTERA. (2007). The impact of international volunteering on host organisations: Summary research conducted in India and Tanzania [online]. Dostupný dne 18. 4. 2015 z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=2&ved=0CEAQFj AB&url=http%3A%2F%2Fwww.contribute-to-change.eu%2Findex.php%2Fiyvscontribution-todevelopment.html%3Ffile%3Dtl_files%2Fvolunteers%2FDateien%2FDokumente%2F1 _2%2FImpact-of-International-Volunteering-Comhlamh-2007.pdf&ei=f7AyVYDJ4rnygPigoEg&usg=AFQjCNFjHtvnyydt0krBVobkiklWUcGtvA&sig2=qZprGQ9jY Ee0iGYgaKYQHw Gebre-Selassie, A., Bekele, T. (2012). Zemědělství v Etiopii: Funkce, strategie a drobní zemědělci. In Eder, Ch., a kol. (Ed.). Global Growing Casebook: Nahlédnutí do afrického zemědělství. Česká republika: Asociace pro rozvojovou spolupráci ARS Geoba.se. (2015). The World: Total Fertility Rate (2015) – top 100+ [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.geoba.se/population.php?pc=world&type=10 Graham, J. (2008). Exploring Ethiopia. Addis Abeba: Shama Books Hawassa City Administration. (nedatováno). General Background [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.mwud.gov.et/web/hawassa/home Hawassa online. (nedatováno). Associations, non governmental organization. [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.hawassaonline.com/directory_sub_type.php?type=NGOS&catagory=NGO %20/%20Civic%20Siciety Charita Česká republika. (nedatováno-a). Dobrovolníci [online]. Dostupné dne 19. 4. 2015 z: http://svet.charita.cz/pomahejte-s-nami/dobrovolnici/ Charita Česká republika. (nedatováno-b). Charita Česká republika [online]. Dostupné dne 20. 4. 2015 z: http://www.charita.cz/o-charite/ Charita Česká republika. (nedatováno-c). Jak se Charitě ČR pracuje v Etiopii [online]. Dostupné dne 20. 4. 2015 z: http://svet.charita.cz/kde-pusobime/afrika/etiopie/jak-secharite-cr-pracuje-v-etiopii/#!prettyPhoto 55

Charita Česká republika. (nedatováno-d). Kde působíme [online]. Dostupné dne 19. 4. 2015 z: http://svet.charita.cz/kde-pusobime/ Charita Česká republika. (nedatováno-e). Organizační struktura [online]. Dostupné dne 20. 4. 2015 z: http://www.charita.cz/o-charite/organizacni-struktura/ Charita Česká republika. (2013). Výroční zpráva 2013 [online]. Dostupné dne 20. 4. 2015 z: http://www.charita.cz/res/data/016/001794.pdf?seek=1404990829 Charita Česká republika. (nedatováno-f). Zajištění příjmů a zdrojů v Kedida Gamela [online].

Dostupné

dne

20.

4.

2015

z:

http://svet.charita.cz/kde-

pusobime/afrika/etiopie/zajisteni-prijmu-a-zdroju-v-kedid-gamela/ Cheshire Services. (nedatováno). Welcome to Cheshire Services Ethiopia [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://cheshireservicesethiopia.org/index.php Cheshire Services - Hawassa. (nedatováno). Informace o stránce [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: https://www.facebook.com/CheshireServicesHawassa/info?tab=page_info Chlebeček, T., Konečný, M., Stojanov, R. a kol. (2012). Globalizace [online]. Dostupné dne 18. 4. 2015 z: http://www.rozvojovka.cz/globalizace Innex sdruţení dobrovolných aktivit. (nedatováno). O INEX – SDA [online]. Dostupné dne 24. 4. 2015 z:http://www.inexsda.cz/cs/o-nas#inex Katedra křesťanské sociální práce Cyrilometodějské teologické fakulty UP. (2014). O katedře [online]. Dostupné dne 24. 4. 2015 z: http://www.cmtf.upol.cz/menu/strukturacmtf/katedry/katedra-krestanske-socialni-prace/menu/o-katedre/ Kratochvílová, V. a ESO travel. (2011). V Etiopii vás ohromí opičí království, skalní chrámy, tajemné domorodé kmeny [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.novinky.cz/cestovani/exotika/244521-v-etiopii-vas-ohromi-opici-kralovstviskalni-chramy-i-tajemne-domorode-kmeny.html Lough, B. (nedatováno). International Volunteer Service. [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.researchgate.net/profile/Benjamin_Lough/publication/243963532_Internati onal_Volunteer_Service/links/00b49532af445297e5000000.pdf 56

Lyons, K., Manion, K. a Carlsen, M. (2006). International perspectives on social work: global conditions and local practice. New York: Palgrave macmillan Matoušek, O. a kol. (2007). Základy sociální práce. Praha: Portál McCurley, S., Lynch, R. (2000). Manaţment dobrovoľníkov: Ako mobilizovať všetky zdroje komunity. Bratislava: Slovenská akademická informačná agentura – Servisné centrum pro tretí sektor Merriam-Webster. (nedatováno). Brain drain [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.merriam-webster.com/dictionary/brain%20drain Ministerstvo vnitra, Odbor prevence a kriminality. (2014). Ţádost o udělení akreditace vysílající organizaci v oblasti dobrovolnické sluţby [online]. Dostupné dne 30. 4. 2015 z: http://www.mvcr.cz/soubor/pravidla-pro-udelovani-akreditaci-vysilajicimorganizacim-pdf.aspx Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. (nedatováno). Etiopie [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/afrika/etiopie/ Nečasová, M. (2004). Mezinárodní etický kodex sociální práce – principy. Sociální práce/sociálna práce, č. 4 Odbor prevence kriminality. (2014). Výhody akreditovaných organizací [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.mvcr.cz/clanek/dobrovolnicka-sluzbaakreditace.aspx?q=Y2hudW09Mg%3d%3d Opršal, Z. (2014). Mezinárodní rozvojová spolupráce: vybrané aspekty. Univerzita Palackého: Olomouc Pánek a kol. (2013). Kde a jak Česká republika pomáhá: Etiopie. Olomouc: Katedra rozvojových studií Princová, K. (2009). Místo sociální práce v mezinárodní pomoci a spolupráci. Sociální práce/Sociálna práca, č. 4

57

Sisay, A. (2013). Youth unemployment: lessons from Ethiopia [online]. Dostupné dne 30.4

2015

z:

http://www.un.org/africarenewal/magazine/may-2013/youth-

unemployment-lessons-ethiopia Shiny Day Social Service Association. (nedatováno-a). Vision and Mision [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://shinydayeth.org/index.php/about-us/vision-mission Shiny Day Social Service Association. (nedatováno-b). Strategic goal [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z:http://shinydayeth.org/index.php/about-us/objectives Schmied, P. (nedatováno). Concerns and challenges of participatory approaches. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.rozvojovka.cz/analyzy/75-concerns-andchallenges-of-participatory-approaches.htm SOS Children’s villages. (nedatováno-a). Our story [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.soschildrensvillages.org.uk/about-our-charity/history SOS Children’s villages. (nedatováno-b). Hawassa [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.soschildrensvillages.org.uk/sponsor-a-child/africa/ethiopia/hawassa SOS Children’s villages. (nedatováno-c). Volunteering [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.soschildrensvillages.org.uk/get-involved/volunteer/volunteering#overseasvolunteers SOS Dětské vesničky. (nedatováno). SOS Dětské vesničky ve světě [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.sos-vesnicky.cz/o-sdruzeni/sos-vesnicky-ve-svete/ The World Bank. (2015). Ethiopia Overview [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.worldbank.org/en/country/ethiopia/overview Tice, C. J., Long, D. D. (2009). International Social Work: Policy and Practice. New Yersey: John Wiley & Sons Thomas, G. (2001). Human Traffic: Skills, employers and international volunteering. London: Demos

58

Tošner, J., Sozanská, O. (2012). Dobrovolnictví a metodika práce s nimi v organizacích. Praha: Portál Transformation Index BTI 2014. (2014). BTI 2014/Ethiopia Country report [online]. Dostupné

dne

11.

4.

2015

z:

http://www.bti-project.org/reports/country-

reports/esa/eth/index.nc#chap6. UNDP. (nedatováno). About Ethiopia [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.et.undp.org/content/ethiopia/en/home/countryinfo/ unicef. (2003). Ethiopia: Background [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.unicef.org/infobycountry/ethiopia_12162.html Univerzita Palackého v Olomouci. (nedatováno-a). O univerzitě [online]. Dostupné dne 24. 4. 2015 z: http://www.upol.cz/o-univerzite/ Univerzita Palackého v Olomouci. (nedatováno-b). Fakulty [online]. Dostupné dne 24. 4. 2015 z: http://www.upol.cz/struktura-up/fakulty/ Uysal, M., Perdue, R. R., Sirgy, M. S. (2012). Handbook of tourism and quality-of-life research: Enhancing the lives of tourists and residents of host communities. London, New York: Springer Voluntary Service Overseas. (2014). Annual report and financial statement [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.vsointernational.org/sites/vso_international/files/vso-annual-report-201314_tcm76-41523.pdf VSO.

(nedatováno-a).

Ethiopia

[online].

Dostupné

dne

21.

4.

2015

z:

http://www.vso.org.uk/volunteer/opportunities/vso-ics-for-18-25-year-olds/countriesand-blogs/ethiopia VSO. (nedatováno-b). VSO ICS for 18-25 year olds. Dostupné dne 2. 5. 2015 z: http://www.vso.org.uk/volunteer/opportunities/vso-ics-for-18-25-year-olds VSO: Fighting poverty through volunteers. (nedatováno). [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.vsointernational.org/

59

Wallace, T. (2012). VSO and Youth [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.vsointernational.org/sites/vso_international/files/vso-and-youth-positionpaper_tcm76-37338.pdf We know how… (nedatováno). Jak se stát dobrovolníkem OSN [online]. Dostupné dne 20. 4. 2015 z: http://www.polytechna.eu/narodni_kontaktni_misto_jak_se_stat Wilson, A. M. (2013). Country profile: FGM in Ethiopia [online]. Dostupné dne 11. 4. 2015 z: http://www.28toomany.org/media/uploads/ethiopiafinal.pdf World bulletin. (2014). HIV/AIDS infection rate drops in Ethiopia [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.worldbulletin.net/health-environment/132355/hiv-aidsinfection-rate-drops-in-ethiopia Worldometers. (2015). Ethiopia Population [online]. Dostupné dne 12. 4. 2015 z: http://www.worldometers.info/world-population/ethiopia-population/ World YMCA. (nedatováno-a). Who we are center [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.ymca.int/who-we-are/ World YMCA. (nedatováno-b). Ethiopia [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.ymca.int/where-we-work/ymcas-country-profile/africa/ethiopia/ YMCA of Metropolitan Washington. (nedatováno). Get Involved! Connect*Serve*Lead [online]. Dostupné dne 30.4 2015 z: http://www.ymca.int/fileadmin/library/1_Governance/3_Volunteers_Boards_Committee s/Volunteer_Management_Manual.pdf Zákon o dobrovolnické sluţbě. Zákon č. 198/2002 Sb. platnost od 1. 1. 2003 v účinném znění

ke

dni

12.

4.

2015

[online].

Dostupný

dne

12.

4.

2015

z:

http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-198#cast1 Záškodná, H., Mojţíšová, A. (2011). Psychologické aspekty dobrovolnictví v kontextu sociální práce. Sociální práce/Sociálna práca, č. 4

60

Abstrakt Tato práce se zabývá vytvořením dobrovolnického programu pro české studenty a absolventy oboru Mezinárodní sociální a humanitární práce, kteří pojedou vykonávat dobrovolnickou činnost do Etiopie, města Hawassy. Vychází z vlastní zkušenosti autorky s tříměsíčním pobytem v této oblasti v rámci zahraniční praxe na CARITAS – Vyšší odborné školy sociální Olomouc. Navrhovaný dobrovolnický program se v některých oblastech inspiruje mezinárodní dobrovolnickou organizací „Volunteer Service Overseas“, která má svou pobočku, mimo jiné, také v Hawasse. This thesis deals with creating a volunteer program for Czech students and graduates of International social and humanitarian work, who will travel to carry out voluntary work in Ethiopia, city Hawassa. It’s based on the author's own experience with three-month stay in this area in the framework of international practical training on CARITAS - Social College Olomouc. The proposed voluntary program is, in some areas, inspired by international volunteer organization called Volunteer Service Overseas, which has an office, among others, also in Hawassa.

61