277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 277
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
OKRES
BRNO-VENKOV
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR BRNùNSKO
C
M
Y
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 278
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
OKRES BRNO-VENKOV
Na pfiedcházející stranû: Niva Svratky s Rajhradem ze severního svahu V˘honu. V pozadí se zvedá Brnûnská vrchovina. 1 Kufiimská kotlina s mûstem Kufiimí a v popfiedí Hofiická vrchovina (Adamovská vrchovina) s Podlesím. Pohled z hfiebene Babího lomu k západu. Tektonick˘ georeliéf hrá‰ti a prolomÛ Brnûnské vrchoviny.
278
BO 2
Okres Brno-venkov najdeme ve stfiední ãásti Jihomoravského kraje a tvofií zázemí brnûnské sídelní aglomerace. Okres leÏí na styku dvou velk˘ch geografick˘ch jednotek Evropy. Západní a severní ãást okresu náleÏí k pahorkatinám a vrchovinám star‰í âeské vysoãiny a jiÏní a jihov˘chodní ãást naopak k rovinám mlad‰ích Západních Karpat. PrÛbûh povrchové hranice mezi tûmito velk˘mi evropsk˘mi krajinn˘mi jednotkami je velmi sloÏit˘ s mnoha zálivy a v˘bûÏky. Probíhá napfiíã okresem zhruba od Dolních Kounic na jihov˘chodû pfies mûsto Brno k Viniãn˘m ·umicím na severov˘chodû. Okres Brno-venkov obklopuje okres Brno-mûsto. Na severu sousedí s okresem Blansko, na v˘chodû s okresem Vy‰kov, na jihu s okresy Bfieclav a Znojmo,
na západû s okresem Tfiebíã a na severozápadû s okresem Îìár nad Sázavou. Zabírá plochu 1109 km2. Území okresu má zhruba mnohoúhelníkov˘ pÛdorys s mûstem Brnem ve stfiedu. Nejzápadnûj‰í bod území okresu (16° 13′ v. z. d.) leÏí v hlubokém údolí fieky Chvojnice západnû od obce Ketkovice, nejv˘chodnûj‰í (16° 12′ v. z. d.) severov˘chodnû od obce Viniãné ·umice. Nejsevernûj‰ím bodem (49° 23′ s. z. ‰.) je severní úpatí k. Velká hora (558,3 m n. m.) asi 4 km severnû od obce Jamné a nejjiÏnûj‰ím bodem (48° 58′ s. z. ‰.) místo u vodárny v údolní nivû ·atavy jihov˘chodnû od obce Pfiísnotice. Nejvy‰‰í místo v okresu pfiedstavuje vrstevnice 550 m n. m. pod vrcholem kóty Velká hora (558,3 m n. m.) asi
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 279
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov
4 km severnû od obce Jamné a nejniωí místo okresu (175 m n. m.) leÏí u vodárny v nivû fiíãky ·atavy, jihov˘chodnû od obce Pfiísnotice. Území okresu je na hranici âeského masivu a Západních Karpat. K âeskému masivu patfií západní polovina okresu. Zastoupeno je moldanubikum, jiÏní ãást svratecké klenby moravika, karbon a perm Boskovické brázdy, brnûnsk˘ masiv, autochtonní mesozoikum a pokryvné útvary, terciér a kvartér. K západním KarpatÛm patfií karpatská pfiedhlubeÀ v jihov˘chodní ãásti okresu. Brnûnsk˘ masiv je souãástí velkého moravského plutonu, k nûmuÏ patfií i dyjsk˘ masiv a granitické horniny, zasahující v podloÏí karpatské pfiedhlubnû aÏ k Olomouci a KromûfiíÏi na severu a k Bfieclavi na jihu. Rozli‰ují se v nûm západní ãást, centrální bazické pásmo a v˘chodní ãást.
Západní ãást je sloÏena z biotitick˘ch granitÛ (typ Tetãice), granodioritÛ (typ Jundrov) a biotit amfibolov˘ch tonalitÛ a dioritÛ. Horniny této ãásti mají ãetné uzavfieniny (xenolity) svûtl˘ch pararul a jemnozrnn˘ch dioritÛ. Ve v˘chodní ãásti masivu jsou zastoupeny biotitové granodiority aÏ biotit amfibolové tonality alkalicko-vápenaté fiady (narÛÏovûl˘ typ Královo Pole a typ Blansko), místy silnû zbfiidliãnatûlé (typ Doubravice). Jsou s nimi spjaty Ïilné granity, aplity a pegmatity. Moldanubikum je v malém rozsahu zastoupeno západnû od Ivanãic, v prostoru mezi svrateckou a dyjskou klenbou. Patfií k nûmu granulity námû‰tského tûlesa, amfibolity jeho okraje a ãást mohelenského hadcového tûlesa. Sporná je pfiíslu‰nost svorové zóny lemující svrateckou klenbu moravika. âást autorÛ fiadí tyto dvojslídné a muskovit biotitické svory a svorové ruly s granátem BO 3
279
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 280
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY
s polohami amfibolitÛ k moraviku, jiní k moldanubiku, podle toho, kde situují nasunutí moravika na moldanubikum. V rozhodujícím úseku mezi obûma klenbami je hranice moldanubika a moravika zakryta permem Boskovické brázdy a tercierními sedimenty. Moravikum je zastoupeno v západní ãásti okresu. Patfií k jiÏní ãásti svratecké klenby. Je pfiesunuto k v˘chodu na br280
BO 4
nûnskou jednotku, k níÏ patfií v centru klenby ti‰novské brunidy. Alpinotypní násunová stavba vznikla v poãáteãních fázích hercynské orogeneze mezi devonem a spodním karbonem, nasunutí se oznaãuje jako dfiínovské. Ti‰novské brunidy jsou ve svratecké klenbû nejspodnûj‰í jednotkou a odpovídají brnûnskému masivu. Do prekambrick˘ch pararul a migmatitÛ (deb-
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 281
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov
1
línská skupina) intrudovaly kadomské granity a adamelity s ãetn˘mi Ïilami aplitÛ, které byly bûhem hercynské orogeneze postiÏeny kataklásou a mylonitizací. Morávní pfiíkrovy tvofií odspoda do nadloÏí skupina Bílého potoka a bíte‰ská a ole‰nická skupina. Skupina Bílého potoka je nasunuta pfiímo na ti‰novské brunidy. Jsou to chlorit-biotitové fylity a kvarcitové fylity s vloÏkami kvarcitÛ, krystalick˘ch vápencÛ a erlanÛ. Do bíte‰ské skupiny patfií bíte‰ská rula, zvrásnûn˘ a metamorfovan˘ granit aÏ granodiorit kadomského stáfií, stfiídání s amfibolity a amfibol-biotitov˘mi rulami i nûkteré znaky minerálního sloÏení (napfi. relikty vysokoteplotních ÏivcÛ v porfyroklastick˘ch „okách“) v‰ak ukazují i na moÏnost vzniku pfiemûnou paleoryolitÛ. Nejsvrchnûj‰í ole‰nická skupina, dfiíve oznaãovaná jako vnûj‰í fylity, je tvofiena drobnozrnn˘mi dvojslídn˘mi para-
rulami s granátem, granátov˘mi svory s hojn˘mi vloÏkami tremolitov˘ch krystalick˘ch vápencÛ s grafitem, kvarcitÛ a metabazitÛ. Paleozoikum je zastoupeno v˘skyty devonu v nadloÏí deblínské skupiny v plá‰ti brnûnského masivu a nejjiÏnûj‰ími v˘bûÏky devonu Moravského krasu. V okolí Ti‰nova se devon vyvinul ve dvou v˘vojích. V závistském v˘voji pfievládají na bázi kvarcity a konglomeráty, které do nadloÏí pfiecházejí do karbonátÛ, ve v˘voji kvûtnickém zcela pfievládají karbonáty (vápence). Pfii okrajovém zlomu boskovické brázdy mezi âebínkou a Vevefiím mají pfievahu svûtle ‰edé vápence vilémovské, ale (napfi. na âebínce) se vyskytují i mlad‰í biodetritové vápence hádsko-fiíãské. Kromû nich jsou v plá‰ti brnûnského masivu i bazální klastika devonu ve v˘voji old red, napfi. na Babím lomu u Kufiimi, na Kvûtnici a vavfiinecké vápence
1 Ti‰novská kotlina s vrchem âebínka (432 m n. m.) a s obcí âebín a âebínsk˘m kopcem (369 m n. m.).
-
BO 5
281
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 282
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko KRAJINN¯ POKRYV
u Bílovic nad Svitavou. V pruhu od Îidenic pfies Hády, Mokrou k Ochozu transgradují na brnûnsk˘ masiv devonské sedimenty ve v˘voji Moravského krasu. Nejvût‰í rozsah má maco‰ské souvrství: svûtle ‰edé vilémovické vápence, tmavé lavicovité vápence laÏánecké, josefovské brachiopodové vápence 282
BO 6
a vavfiinecké vápence (vesmûs svrchní eifel-frasn). Mezi Hády a Mokrou pfievládají karbonáty souvrství lí‰eÀského (svrchní frasn-tournai), hlíznaté vápence kfitinské a tmavû ‰edé biodetritové vápence hádsko-fiíãské. Ve vrtu Mûnín byly zastiÏeny i je‰tû star‰í paleozoické pískovce, fiazené do spodního kambria.
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 283
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov Mlad‰í paleozoikum je zastoupeno v severov˘chodní ãásti okresu „kulmsk˘m“ v˘vojem Drahanské vrchoviny spodního karbonu a permsk˘m (pfieváÏnû stefan) v˘vojem boskovické brázdy. Nejstar‰í souãást tvofií kfiemité bfiidlice s radiolarity a polohami tufÛ (bfiezinské bfiidlice ponikevského souvrství) z rozhraní devonu a spodního karbonu. Jsou známy napfi. v˘chodnû od Bfieziny a v lomu cementárny Mokrá. Nejvût‰í roz‰ífiení mají fly‰ová souvrství stáfií visé, která vznikala ve dvou pánvích, jejichÏ hranice probíhá v˘chodnû od Brna smûrem k severov˘chodu. I na Brnûnsku mûly kulmské sedimenty obou pánví, západokulmské a v˘chodokulmské, daleko vût‰í rozsah. Ve v˘chodokulmské pánvi jsou na Brnûnsku zastoupeny slepence, které vznikaly v deltovém systému (v˘nosov˘ kuÏel). V západokulmské pánvi se vyskytují fly‰ové rytmity protivanovského souvrství (droby, prachovce a bfiidlice) a ponûkud mlad‰í rozstáÀovské souvrství s pfievládajícími bfiidlicemi a prachovci. Rozli‰ují se star‰í raãické a mlad‰í luleãské slepence. Do jihov˘chodního cípu okresu Brno-venkov zasahuje ãelo Ïdánického pfiíkrovu paleogén. Najdeme v nûm hlavnû vápnité jílovce, slíny a pískovce, stfiídající se v podobû fly‰e, zakryté kvartérním pokryvem a polohami drob a drobnozrnn˘ch slepencÛ. Koncem hercynské orogeneze vznikla Boskovická brázda jako typická vnitrohorská pánev (asymetrická pfiíkopová propadlina). Je vyplnûna slepenci, tvofiícími pfii v˘chodním zlomu Boskovické brázdy v˘plavové kuÏely (tzv. rokytenské slepence), zatímco v západní ãásti pfievládají pískové a prachové jílovce, na jihu s uheln˘mi slojemi (stáfií stefan aÏ autun). V okolí Brna jsou zastoupeny mofiské a sladkovodní usazeniny karpatské pfiedhlubnû a tercierní fiíãní sedimenty. Karpatská pfiedhlubeÀ vznikla v dÛsledku tercierního vrásnûní Vnûj‰ích Západních Karpat bûhem nûkolika vrásnûní. V okolí Brna do‰lo zfiejmû k nejstar‰ím z nich v eggenburgu. Jíly a slepence eggenburgu jsou napfi. na Hádech, v jiÏní stûnû lomu b˘valé lí‰eÀské vápenky a v nûkolika vrtech jiÏnû od Brna. Slad-
1
kovodní záplava bûhem ottnangu dala vznik ‰tûrkÛm, pískÛm a písãit˘m jílÛm, které se vyskytují v okolí Îele‰ic a Ofiechova, dále v údolí ¤íãky. Také mofiské sedimenty karpatu jsou známy jen z izolovan˘ch v˘skytÛ u bohunické nemocnice, u Kufiimi, Újezdu a u Zb˘‰ova. Jsou ve tfiech v˘vojích – vrstevnaté jíly, jíly a písky a pestré jíly. Nejvût‰í rozsah mají mofiské sedimenty spodního badenu (morav) jihov˘chodnû od Brna. Na povrch vystupují mezi Újezdem u Brna a Sokolnicemi, odkud zasahují do oblasti Boskovické brázdy mezi Kufiimí a âernou horou. Jsou zastoupeny bazálními vápnit˘mi ‰tûrky a písky, spodnobadensk˘mi vápnit˘mi jíly (tzv. tégly) a biogenními fiasov˘mi vápenci (Prack˘ kopec a Stará hora, Îidlochovice). Do pfiedhlubnû ústily v˘znamné toky, které se v údobích v˘zdvihu hluboce zafiízly do skalního podkladu. Jedním z nich je tzv. nesvaãilsk˘ pfiíkop, sledovan˘ vrty na bázi pfiedhlubnû. Smûr toku, kter˘m byl vyhlouben, byl ovlivnûn Boskovickou brázdou a do mofie se vléval od severozápadu pfies dne‰ní ¤eãkovice ke Komárovu. Zbytky teras se nacházejí na úrovni kolem 350 a 300 m n. m. (Bobrava, Îele‰ice a Nebovidy). Pliocénní fiíãní ‰tûrky na úrovni kolem 280 m jsou v prostoru Vinohrad, Lí‰nû a Obfian („lí‰eÀská terasa“). V pliocénu a spodním pleistocénu vznikaly podél tokÛ Svratky a Svitavy akumulace písãit˘ch ‰tûrkÛ 36 aÏ 48 m nad dne‰ním tokem („stránská terasa“). Ve stfiedním pleistocénu vznikaly terasy
2
1 Písky vytûÏené pfii prÛzkumn˘ch vrtech z podloÏí Moutnické pahorkatiny u obce Telnice. 2 Jílovce a prachovce permokarbonského stáfií náleÏí do Boskovické brázdy.
BO 7
283
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 284
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 Ústí star˘ch ‰tol pod vrcholem Kvûtnice (469,5 m n. m.).
284
BO 8
kolem 15 m nad dne‰ním tokem (modfiická terasa) a ve svrchním terasy na úrovni 4 aÏ 5 m nad dne‰ním tokem. Bûhem pleistocénu vznikaly i spra‰ové sedimenty v závûjích za okrajem vystupujícího âeského masivu. Jejich usazování bylo v tepl˘ch obdobích pfieru‰ováno vznikem fosilních pÛd. S tûmi je spojeno také intenzivní krasovûní, pfii nûmÏ docházelo k rozpou‰tûní vápence a k tvorbû krápníkové v˘zdoby v jeskyních. V˘sledkem klimatick˘ch zmûn a geologického v˘voje je dne‰ní ãlenit˘ povrch. Vzhled krajiny ov‰em znaãnû ovlivnily zásahy ãlovûka. Antropogenní zmûny povrchu v okolí Brna jsou zpÛsobeny naváÏkami, skládkami a haldami, pfiirozen˘ povrch naru‰en silniãními a traÈov˘mi záfiezy, a pfiedev‰ím zemûdûlskou ãinností, kterou je území Brnûnska ovlivÀováno témûfi 10 000 let. DÛsledkem zemûdûlského obdûlávání je také rozsáhlé zneãi‰tûní horninového prostfiedí a povrchov˘ch i podzemních vod ropou, pesticidy a nevhodn˘mi hnojivy, kupfiíkladu po desítky let pouÏívan˘mi fosfáty s vysok˘m obsahem kadmia a dal‰ích ‰kodliv˘ch prvkÛ. Na území okresu Brno-venkov nejsou známy Ïádné prÛmyslové akumulace rud. Nachází se tu jen nûkolik v˘skytÛ spí‰e mineralogického v˘znamu. Ov‰em i ty byly v minulosti tûÏeny nebo po-
drobeny podrobnému prÛzkumu. Jde o zrudnûní barytu a fluoritu (Dfiínová, Kvûtnice u Ti‰nova), stfiíbra (Heroltice, Laãnov), molybdenitu (âerná Hora) a Ïeleza (v Moravském krasu). Vût‰í v˘znam mají nerudní suroviny: písky (dfiíve tûÏené na mnoha místech) a cihláfiské suroviny (TvaroÏná). Ty jsou dnes tûÏeny hlavnû ve ·lapanicích (spra‰). Men‰í loÏisko jílov˘ch minerálÛ vhodn˘ch i pro potravináfiské zpracování leÏí v Ivanãicích (bentonit). V˘znamné jsou zásoby kamene vhodného na v˘robu drceného kameniva zejména v brnûnském masivu. Patfií k nim napfi. kamenolom v Îele‰icích a lomy v Omicích, Vranovû, v âerné Hofie, Ivanovicích a na dal‰ích místech. Vápence byly dfiíve tûÏeny i jako dekoraãní kámen, dnes se tûÏí pro v˘robu maltovin a fiadu dal‰ích prÛmyslov˘ch i zemûdûlsk˘ch urãení (saturaãní, hutnické cementy) hlavnû ve vápenkách v Mokré a v Ochozu. Rozsah tûÏby je tak velk˘, Ïe dochází k v˘znamn˘m stfietÛm zájmÛ. V 50. letech 20. století bylo vytûÏeno men‰í loÏisko ropy u Mûnína (kartatská pfiedhlubeÀ). Pestré geomorfologické pomûry okresu Brno-venkov odráÏejí jeho polohu na styku dvou v˘znamn˘ch geomorfologick˘ch provincií Evropy – âeské vysoãiny a Západních Karpat, a jsou v˘sledkem v˘voje dlouhého více neÏ 600 milionÛ let.
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 285
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov Podle regionálního geomorfologického tfiídûní âeska patfií západní a severní ãást území okresu ke geomorfologické provincii âeská vysoãina, a to k ãeskomoravské geomorfologické soustavû. Do nejzápadnûj‰í ãásti okresu aÏ po ãáru spojující Oslavany, Zastávku, Veverskou Bít˘‰ku, Ti‰nov a V‰echovice zasahuje ze západu podsoustava âeskomoravské vrchoviny. Na území okresu je zastoupena podcelkem Bíte‰ská vrchovina. Je to ãlenitá vrchovina na území okresu vyvinutá v horninách moravika. Její ploch˘ povrch má stfiední nadmofiskou v˘‰ku 517,2 m a je rozfiezan˘ hlubok˘mi údolími Svratky, Bobravy, Oslavy a Jihlavy a jejich pfiítokÛ. Na severu u Jamného vybíhá mal˘m v˘bûÏkem na území okresu geomorfologick˘ celek Hornosvratecká vrchovina. Na v˘chodû na âeskomoravskou vrchovinu navazuje podsoustava Brnûnská vrchovina. Na území okresu je zastoupena na západû sníÏeninou Boskovické brázdy, a to její jiÏní ãásti, podcelkem zvan˘m Oslavanská brázda. Stfiední nadmofiská v˘‰ka jejího povrchu dosahuje 306,5 m. Je vyplnûná svrchnokarbonsk˘mi a permsk˘mi usazeninami. Táhne se od jihojihozápadu od Oslavan pfies Rosice, Veverskou Bít˘‰ku aÏ po Malhostovice na severoseverozápadû jako pruh niωího bezlesého území mezi zalesnûn˘m okolím. V okolí Oslavan, Zb˘‰ova a Rosic jsou ãetné tûÏební tvary po dob˘vání ãerného uhlí. Na západû ohraniãuje Oslavanskou brázdu vy‰‰í terén geomorfologického celku Bobravská vrchovina na vyvfielinách brnûnského masivu. Na území okresu zasahují na jihu zejména severní v˘bûÏky zalesnûného okrsku Krumlovského lesa a Hlínské vrchoviny. Tvofií v˘razn˘ zalesnûn˘ hfibet mezi sníÏeninou Oslavanské brázdy na západû a sníÏeninou Dyjsko-svrateckého úvalu na v˘chodû, kter˘ protínají prÛlomová údolí Jihlavy a Bobravy. Na Jihlavû je v˘razná Bránická kotlina, vyplnûná neogenními usazeninami. Na severu do Bobravské vrchoviny patfií severní ãást geomorfogického podcelku zejména ¤eãkovicko-kufiimsk˘ prolom, v kterém mocnost neogenních usazenin dosahuje aÏ nûkolika set metrÛ.
1
2
Tento prolom je na v˘chodû omezen v˘razn˘m zlomov˘m svahem, kter˘m zaãíná dal‰í geomorfologick˘ celek, a to Drahanská vrchovina. Do okresu náleÏí mezi Lelekovicemi, Vranovem na severu a Bílovicemi nad Svitavou na jihu malá ãást jejího zalesnûného podcelku Adamovská vrchovina, vyvinutého na horninách brnûnského masivu. V˘znamn˘m geomorfologick˘m prvkem vrchoviny je hluboké prÛlomové údolí Svitavy mezi Blanskem, Adamovem a Brnem. Na v˘chodû na Adamovskou vrchovinu navazuje stfiední a jiÏní ãást Moravského krasu mezi hlubok˘m údolím Kfitinského potoka na severu a vrchem Hády (424 m n. m.) na jihu.
1 Písková stûna s patrnou laminací a tégly ze Staré hory u SilÛvek. 2 Údolí potoka BobrÛvka v obci Skryje.
BO 9
285
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 286
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 Niva fieky Svratky s mûstem Îidlochovice a dominanta Dyjsko-svrateckého úvalu V˘hon s ãetn˘mi vinicemi a sady.
286
BO 10
Na Hádech se v devonsk˘ch vápencích nacházejí velké kamenolomy. V devonsk˘ch a spodnokarbonsk˘ch vápencích jsou vyvinuté ãetné krasové jevy, zejména v údolí Kfitinského potoka a ¤íãky. Malou severov˘chodní ãást okresu zaujímá zalesnûn˘ podcelek Konická vrchovina na zvrásnûn˘ch a rozláman˘ch kulmsk˘ch horninách. Její povrch má stfiední nadmofiskou v˘‰ku 485 m. JiÏní a jihov˘chodní ãást okresu geomorfologicky náleÏí ke geomorfologické provincii Západní Karpaty. Provincie je tu zastoupena hlavnû soustavou Vnûkarpatské sníÏeniny, a to celkem Dyjsko-svrateck˘ úval. Úval tvofií souãást karpatské pfiedhlubnû a je vyplnûn˘ neogenními a kvarterními sedimenty. Jeho osu na území okresu mezi Modfiicemi a Îidlochovicemi tvofií fieka Svratka, která teãe po ‰iroké pofiíãní nivû, kterou na západû lemuje stupÀovina fiíãních teras, zejména severní ãást staropleistocenní syrovicko-iváÀské terasy fieky Jihlavy. Na v˘chodû je to pak rozsáhlá rovnûÏ staropleistocenní tufianská terasa. Nejvy‰‰í bod Dyjsko-svrateckého úvalu pfiedstavuje v˘razná a zdaleka viditelná kra V˘honu (354,5 m n. m.) nad Îidlochovicemi. Na jeho svazích jsou ãetné sesuvy a pfii jeho úpatí v oko-
lí Bluãiny vznikl splynutím kryopedimentÛ pomûrnû rozsáhl˘ kryoplén. Do jihozápadní ãásti okresu u vesnic Moutnice a Tû‰any zasahuje mal˘ v˘bûÏek fly‰ov˘ch Stfiedomoravsk˘ch Karpat. Souãasné geomorfologické pomûry území okresu Brno-venkov jsou dÛsledkem více neÏ 500 milionÛ let dlouhého v˘voje. Nejstar‰í ãásti zemské kÛry vystupují pfiedev‰ím v brnûnském masivu a moraviku. Hlavní etapa konsolidace zemské kÛry moravika a brunovistulika probûhla jiÏ v období kadomské orogeneze pfii okraji velkého jiÏního prakontinentu Gondwany. Granodiority brnûnského masivu vyvfiely pfied 550 aÏ 600 milióny lety na rozhraní mezi svrchním proterozoikem a spodním paleozoikem do pestrého komplexu hornin (rul, migmatitÛ, erlanÛ, dioritÛ), kter˘ je dnes zachován ve zbytcích pfiedev‰ím na území mezi fiekami Jihlava a Bobrava. Na krystalické horniny moravika a brnûnského masivu se ukládaly jak mofiské (napfi. spodnokambrické), tak suchozemské sedimenty. Okraj âeského masivu tehdy leÏel dále na jihov˘chodû. Pfied vytvofiením devonského sedimentaãního prostoru byl brnûnsk˘ masiv zarovnán v pokadomsk˘ zarovnan˘ povrch a místnû do‰lo
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 287
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov k rÛznû hlubokému zvûtrávání jeho hornin. Nejstar‰ími sedimenty, které dnes vystupují na povrch (napfi. na Bílovickém hfibetu), jsou sedimenty spodního a stfiedního devonu. Jejich texturní znaky stejnû jako pfievaÏující ãervenofialová barva svûdãí o faktu, Ïe se ukládaly v subaerick˘ch podmínkách v suchém podnebí. Bûhem variské orogeneze se devonské sedimenty zaklesly do sloÏitého prolomu uprostfied hornin brnûnského masivu. Na Babím lomu v Adamovské vrchovinû (na hranici okresu Brno-venkov a Blansko) tvofií témûfi svisle uloÏené spodnodevonské odolné sedimenty v˘razné strukturní tvary georeliéfu. Marinní sedimenty devonu pokr˘valy vût‰í plochu neÏ dnes, o ãemÏ svûdãí ostrÛvky devonsk˘ch vápencÛ na západním okraji Bobravské vrchoviny na âebínce, Trnovce nebo v Krumlovském lese. Relativnû samostatné ãásti severního okraje Gondwany se pak bûhem cel˘ch prvohor vzájemnû sráÏely a jejich v˘voj vyvrcholil varisk˘m vrásnûním ve spodním karbonu, kdy byl fundament âeského masivu stabilizován zhruba do dne‰ní podoby. Území okresu se tak po variském vrásnûní stalo souãástí západoevropské platformy. Vznikly vrchoviny a stfiedohory, které byly rychle zarovnávány. Odná‰en˘ materiál rychle vyplÀoval pánev vzniklou v jejich pfiedpolí. Sedimentace mûla fly‰ov˘ charakter a sedimenty dnes oznaãované jako moravskoslezsk˘ kulm jsou dnes zachovány pfiedev‰ím v severov˘chodní ãásti okresu na Drahanské vrchovinû. V západní ãásti okresu vznikla asymetrická pfiíkopová sníÏenina Boskovické brázdy, ve které se v podmínkách bezodtokového bolzonu ukládaly svrchnokarbonské a permské sedimenty. Jejich petrografické sloÏení ukazuje, Ïe jiÏ tehdy byly obnaÏené a rychle denudované vyvfieliny brnûnského masivu. Po ukonãení závûreãn˘ch etap variského vrásnûní koncem prvohor pokraãoval v druhohorách v subaerick˘ch podmínkách v˘voj povariského zarovnaného povrchu. Území okresu bylo oblastí evropského tethydního ‰elfu, které bylo obãas zaplavováno mûlk˘m mofiem. Koncem stfiední jury probíhal územím okresu
1
mûlk˘ mofisk˘ záliv, ve kterém se na zarovnaném povrchu ukládaly pfiedev‰ím dolomitizované vápence s rohovci a krinoidové vápence (napfi. na Hádech). V tropickém podnebí spodní kfiídy vznikaly na povariském zarovnaném povrchu hluboké tropické zvûtraliny. Jsou i doklady o obãasné transgresi mofie. Pfii úpatí Kufiimské hory (435,0 m n. m.) v Kufiimské kotlinû byly nalezeny sedimenty západokarpatské spodní kfiídy. Dal‰í v˘znamné období v˘voje georeliéfu nastalo zaãátkem svrchní kfiídy, kdy mofie ze severu zaplavilo v˘znamnou ãást âeské vysoãiny. Území okresu v‰ak vût‰inou zÛstalo sou‰í. Koncem svrchní kfiídy v souvislosti s poãátkem alpsko-karpatského vrásnûní byl zarovnan˘ povrch âeské vysoãiny zvlnûn˘, zaãal trval˘ pokles jejího jihov˘chodního okraje a jeho zaplavení vodami Tethydy. Mofiské záplavy pronikaly tektonicky predisponovan˘mi
1 Spodnodevonské slepence z Babího lomu.
BO 11
287
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 288
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 ¤eãkovicko-kufiimsk˘ prolom s obcí Moravské Knínice a zbytky terénních úprav rozestavûné dálnice ze 40. let 20. století, jeÏ mûla spojit VídeÀ s Vratislaví.
288
BO 12
pfiíkopy nesvaãilsk˘m a vranovick˘m. Nejvût‰ího roz‰ífiení dosáhla mofiská záplava jiÏní ãásti okresu v oligocénu. Postupné uzavírání oceánu Tethys v dÛsledku nárazu eurasijské a africké litosférické desky zpÛsobilo pfied 25 aÏ 20 miliony let v sávské fázi (mezi oligocénem a miocénem) vyvrásnûní sedimentÛ na dnû oceánu a vznik Západních Karpat. Bûhem spodního miocénu se na okraj âeského masivu v Jihomoravském kraji nasunuly fly‰ové pfiíkrovy Západních Karpat. Sávská fáze zpÛsobila trangresi v eggenburgu, bûhem ottnangu se území okresu relativnû zvedlo. V Jinaãovickém prolomu se usadily sladkovodní aÏ brakické sedimenty ottnangu. Silná tektonická aktivita spojená s pohybem pfiíkrovÛ vytvofiila prostor pro sedimentaci karpatu, dosouvání fly‰ov˘ch pfiíkrovÛ koncem karpatu mûlo za následek nasunutí pfiíkrovÛ na star‰í sedimenty karpatu. Do‰lo k zdvihu okrajÛ âeské vysoãiny, erozi a k intenzívní tvorbû ãlenitého pfiedbadenského georeliéfu. Mezi karpatem a badenem se nasunuly od jihov˘chodu pouzdfiansk˘ a Ïdánick˘ pfiíkrov, pfiedstavující fly‰ové pfiíkrovy Západních Karpat v jihov˘chodní ãásti okresu. Bûhem tohoto násunu poklesla podle zlomÛ okrajová ãást âeské vysoãiny a karpatská ãelní pfiedhlubeÀ byla zaplavena spodnobadensk˘m mofiem. Okraje âeské vysoãiny pfii karpatské pfiedhlubni byly rozlámány na hrásti a prolomy a rozfiezány hlubok˘mi údolími Svitavy, Svratky, Bobravy, Ji-
hlavy a jejich pfiítokÛ. V údolí ¤íãky pokraãoval v˘voj krasov˘ch tvarÛ. Mofie z ãelní pfiedhlubnû jiÏ dfiíve pronikalo i hloubûji do âeské vysoãiny, na více místech (napfi. v pfiedmiocenních údolích) se usadily vápnité jíly karpatu. K nejrozsáhlej‰í mofiské záplavû v‰ak do‰lo bûhem spodního badenu, kdy mofie proniklo hluboko do âeské vysoãiny. V tomto období do‰lo také na území okresu k roztaÏení zemské kÛry a v jeho dÛsledku k diferencovan˘m pohybÛm ker krystalinického fundamentu a k celkovému poklesu území okresu. Zejména ve sníÏeninách se uloÏily mocné vrstvy spodnobadensk˘ch pískÛ a jílÛ (téglÛ). Po ústupu badenského mofie do‰lo k jejich vyklizování, ale pfiesto jsou dnes zachovány ve sníÏeninû Boskovické brázdy, Jinaãovickém a ¤eãkovicko-kufiimském prolomu a v fiadû pfiedmiocenních údolí. V ¤eãkovicko-kufiimském prolomu ãiní mocnost spodnobadensk˘ch téglÛ 192,5 m. Spodnobadenské sedimenty ve velké mocnosti vyplÀují i Dyjsko-svrateck˘ úval v jiÏní a jihov˘chodní ãásti okresu. Z miocenních usazenin vystupují vrcholy poklesl˘ch ker hornin âeského masivu jako mendipy (napfi. Santon u TvaroÏné). Po ústupu badenského mofie se stalo území okresu definitivnû sou‰í. V pliocénu docházelo v ãástech âeské vysoãiny náleÏejících k okresu k vyklizování miocenních usazenin, obnovû fiíãní sítû, odnosu zvûtralin ze zarovnan˘ch povrchÛ, k obnaÏování bazální zvûtrávací plochy a vzniku holoroviny
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 289
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov a rovnûÏ ke vzniku místních zarovnan˘ch povrchÛ. Pokraãoval i v˘voj krasov˘ch jevÛ (napfi. na Kvûtnici u Ti‰nova). V star‰ím kvartéru probíhal v˘voj georeliéfu pod vlivem stfiídání chladn˘ch období. Pokraãovaly i tektonické pohyby, které zpÛsobily nejen vyklizovaní pfiedmiocenních údolí, ale i jejich dal‰í zafiezání a vznik stupÀÛ fiíãních teras. V Dyjsko-svrateckém úvalu ve starém pleistocénu naopak vznikaly rozsáhlé náplavové kuÏely, napfi. tufianské a syrovicko-iváÀské terasy. Usadily se mocné závûje spra‰í s ãetn˘mi pohfiben˘mi pÛdami (napfi. v Modfiicích). V Dyjsko-svrateckém úvalu vznikla hustá síÈ periglaciálních úpadÛ. V okolí Moutnice a Tû‰an se spojením kryopedimentÛ vytvofiil kryopediplén, zarovnávající jak fly‰ové, tak i neogenní usazeniny. Na zdviÏené kfie V˘honu (354,5 m n. m.) u Îidlochovic jsou rozsáhlá sesuvná území. V holocénu se ve v˘voji georeliéfu znaãnû uplatÀuje ãinnost lidské spoleãnosti. Na nivách se ukládají produkty urychlené eroze pÛdy jako náplavové hlíny a písky. Okres Brno-venkov leÏí podle Quitta, E. (1971, 1984) v teplé klimatické oblasti na jihov˘chodû a v mírnû teplé klimatické oblasti na severozápadû. Hranice je více ménû totoÏná se západním okrajem Dyjsko-svrateckého úvalu. Teplá klimatická oblast je charakterizována prÛmûrnou teplotou v ãervenci 18 aÏ 20 °C a v lednu –2 aÏ –3 °C, prÛmûrn˘m poãtem letních dní 50 aÏ 70, prÛmûrn˘m poãtem mrazov˘ch dní 100 aÏ 110 a prÛmûrn˘m roãním úhrnem atmosférick˘ch sráÏek v rozmezí 500 aÏ 700 mm. Mírnû teplá klimatická oblast má prÛmûrné teploty vzduchu v ãervenci 16 aÏ 18 °C a v lednu –2 aÏ –5 °C, prÛmûrn˘ poãet letních dní 20 aÏ 50, prÛmûrn˘ poãet mrazov˘ch dní 110 aÏ 160 a prÛmûrn˘ roãní úhrn atmosférick˘ch sráÏek 550 aÏ 750 mm. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu nejvy‰‰ích ãástí okresu v Drahanské a Nedvûdické vrchovinû je asi 7,7 °C, západní ãást okresu v oblasti Bíte‰ské vrchoviny je mírnû chladnûj‰í (7,2 °C) a jiÏní úvalovitá ãást okresu naopak v˘raznû teplej‰í. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu se zde pfiibliÏuje 9,0 °C.
1
V lednu se prÛmûrná teplota vzduchu vrchovinn˘ch ãástí okresu pohybuje kolem –3,0 °C v Drahanské vrchovinû, –3,4 °C v Nedvûdické vrchovinû, v pahorkatinách kolem –2,2 °C a v úvalovité ãásti okresu jen kolem –2,0 °C. V ãervenci vystupuje prÛmûrná teplota vzduchu v nejteplej‰ích ãástech okresu na 19,3 °C, v okolí Brna na 18,4 °C a ve vrchovinách na západû aÏ severu okresu jen na 17,7 °C. Absolutní teplotní extrémy vystupují v jiÏní a jihov˘chodní ãásti okresu nad 36,0 °C a ve v˘‰e poloÏen˘ch severních a severozápadních ãástech okresu jen na 34,5 °C. Absolutní teplotní minimum se prakticky na celém území okresu pohybuje kolem –30,0 °C. Velké vegetaãní období zaãíná v nejniωích polohách okresu kolem 20. bfiezna a trvá asi 230 dní. Ve vy‰‰ích polohách zaãíná aÏ na pfielomu bfiezna a dubna a konãí na pfielomu fiíjna a listopadu a je tedy asi o 14 dní krat‰í. PrÛmûrn˘ roãní úhrn atmosférick˘ch sráÏek dosahuje v Dyjsko-svrateckém úvalu asi 550 mm, pfiiãemÏ 350 mm pfiipadá na vegetaãní období, a ve vrchovinné ãásti okresu asi 650 mm, z ãehoÏ spadne asi 400 mm ve vegetaãním období. Promûnlivost atmosférick˘ch sráÏek je znaãná. Napfi. pfii prÛmûrn˘ch mûsíãních úhrnech sráÏek v rozmezí asi 30 aÏ 90 mm se v jednotliv˘ch letech vy-
1 Svratka u Nosislavi v jarním období s ra‰ícími bfiehov˘mi porosty.
BO 13
289
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:53 Stránka 290
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
2
1 Fluvizem glejová na karbonátov˘ch nivních sedimentech v nivû Svratky u Îidlochovic. 2 âernozem modální na spra‰i s pohfiben˘mi horizonty u dálnice D 1 (exit K˘valka) náleÏí do k. ú. PopÛvky u Brna.
290
BO 14
skytují ve stejn˘ch mûsících sráÏkové úhrny aÏ 70 aÏ 240 mm, nebo naopak jen 0 aÏ 15 mm. PrÛmûrn˘ mûsíãní sráÏkov˘ úhrn je ãasto pfiekonán i v prÛbûhu jednoho dne. Nejvy‰‰í denní sráÏkov˘ úhrn byl namûfien v Ivanãicích dne 23. ãervence 1914 (115,1 mm), v Ketkovicích dne 29. ãervna 1915 (100,0 mm), v Sokolnicích 26. ãervna 1934 (65,4 mm) a v Îidlochovicích 29. ãervna 1915 (101,9 mm). První den se snûÏením je v prÛmûru zaznamenáván v polovinû listopadu, pfiiãemÏ tento den se mÛÏe v jednotliv˘ch letech velmi uspí‰it k první polovinû fiíjna nebo naopak velmi opozdit do vánoãního období. Obdobnû pak den s posledním snûÏením je v prÛmûru zaznamenáván poãátkem dubna, pfiiãemÏ v dané zimní sezónû mÛÏe b˘t tento jev ukonãen jiÏ v první polovinû února nebo naopak aÏ témûfi k polovinû kvûtna. Snûhová pokr˘vka leÏí v prÛmûru v období od poãátku prosince do zaãátku bfiezna, ale v takto vymezeném období ve skuteãnosti v prÛmûru jen 39 % dní. V dané zimní sezónû mÛÏe b˘t první den se snûhovou pokr˘vkou zaznamenáván jiÏ koncem fiíjna nebo aÏ poãátkem nového kalendáfiního roku a naopak poslední den se snûhovou pokr˘vkou jiÏ zaãátkem února nebo aÏ v polovinû dubna. Okres Brno-venkov je charakterizován západním aÏ severozápadním pfievládajícím proudûním. V chladném pololetí se projevuje zv˘‰ená ãetnost proudûní z jihov˘chodu aÏ v˘chodu. Reliéf terénu okresu Brno-venkov vede ke vzniku ãetn˘ch teplotních inverzí, které mají charakter místní (napfi. v údolí Svratky, Bobravy a na ãetn˘ch krat‰ích úsecích údolí dal‰ích vodních tokÛ), ale i v˘raznû nadregionální (Dyjsko-svrateck˘ úval). Okres Brno-venkov je netypick˘, neboÈ je tvofien pruhem území o ‰ífice asi 2 aÏ 19 km kolem mûsta Brna, coÏ se projevuje i v jeho hydrologick˘ch pomûrech. Vzhledem k tomuto územnímu uspofiádání jsou pro tento okres pfiíznaãné pouze krátké, pfieváÏnû dolní úseky fiek a fiíãek. Hlavní fieky pfiitékají na jeho území ze sousedních okresÛ a po spojení ve vût‰í toky (Svratka se Svi-
tavou, Jihlava s Oslavou a Rokytnou) a pfiibrání nûkolika men‰ích pfiítokÛ z okresu Brno-venkov odtékají. Hydrograficky zajímav˘ je soutok fiek Jihlavy, Oslavy a Rokytné u Ivanãic. Jedin˘m relativnû vût‰ím tokem, kter˘ se cel˘ od pramene aÏ po ústí nachází na jeho území, je pravostrann˘ pfiítok Svratky Bobrava (P 187,4 km2, L 36,8 km, Qa 0,42 m3⋅s–1). Vliv Brna se projevuje negativnû na jakost vody v fiekách, které z okresu Brno-venkov na jeho území pfiitékají a opût se vrací. Svratka a Svitava nad Brnem mají vodu relativnû ãistou (II. tfi.), ale pod tímto mûstem silnû zneãi‰tûnou (III. tfi.). Jde o vliv ‰patného stavu kanalizaãní sítû na území Brna a zejména vypou‰tûní nedostateãnû vyãi‰tûn˘ch odpadních vod z brnûnské ãistírny, která se nachází na území okresu Brno-venkov v Modfiicích. Voda pro zásobování obyvatelstva se získává pfieváÏnû z men‰ích vodních zdrojÛ, které jsou hlavnû v kvartérních fluviálních uloÏeninách Svratky a Jihlavy. Jsou to pfiedev‰ím jímací území Vojkovice a Moravské Bránice (z kaÏdého z nich je odebíráno aÏ asi 30 l⋅s–1 vody), dále Ivanãice, Lomniãka, Mokrá-¤íãka (v‰echny s vydatností kolem 15 l⋅s– 1) a dal‰í. Okres Brno-venkov je v‰ak z hlediska vodních zdrojÛ deficitní, a proto také stále je‰tû má pomûrnû nízk˘ podíl obyvatel, jímÏ je dodávána voda z vefiejn˘ch vodovodÛ. Nedostatek vodních zdrojÛ se zvlá‰È citelnû projevuje v území jiÏnû od Brna. Vyfie‰ení této nepfiíznivé situace se oãekává po vybudování vírského vodovodu, kter˘m bude do Brna a jeho okolí pfiivedena voda z nádrÏe Vír na horním toku fieky Svratky. Na území okresu se v okolí obce Nesvaãilka nachází hlavní ãást známého zfiídla síranové sodno-hofieãnaté vody ·aratice. Dal‰í zdroj této minerální vody najdeme v Mûnínû. PÛdní pokryv severní ãásti okresu od Bílovic nad Svitavou pfies Kufiim, Ti‰nov aÏ po Veverskou Bít˘‰ku zaujímá kambizem typická na svahovinách kysel˘ch a neutrálních intruzív, rul a granulitÛ. Tento pÛdní typ se nachází dále i v západní a jihozápadní oblasti mezi Rosi-
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 291
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov
2
1
cemi, Oslavany, Ofiechovem a Dolními Kounicemi, v severov˘chodním cípu okresu se vyvinula i jeho kyselá varieta. JiÏnû od Hru‰ovan u Brna na rozlehl˘ch ‰tûrkopískov˘ch terasách vznikla v celcích s ãernozemûmi i kambizem arenická (psefitická). V celé oblasti v˘skytu typick˘ch kambizemí se jak v samostatn˘ch okrscích, tak i jako doprovodná sloÏka uveden˘ch kambizemí nachází hnûdozemû (hnûdozem typická) na spra‰i a spra‰ov˘ch hlínách, vût‰inou znaãnû erodované. Jih aÏ v˘chod okresu od Ofiechova po Pozofiice pokr˘vají ãernozemû. Jde hlavnû o ãernozem typickou na spra‰i (pápnit˘ch píscích), místy i o ãernozem arenickou na kysel˘ch terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích. V jihov˘chodní ãásti se na tûÏk˘ch slínit˘ch jílech, spra‰ích (na styku s okresy Bfieclav a Hodonín i na svahovinách slabû aÏ silnû karbonátov˘ch fly‰ov˘ch bfiidlic) vytvofiila i ãernozem pelická se znaky slabého oglejení a zasolení. Nûkteré ãernozemû obsahují v profilu i více karbonátÛ. Velké okrsky úrodn˘ch ãernozemí prolínají podél Litavy a jejích pfiítokÛ (Zlat˘, Hraneãnick˘ potok) rovnûÏ velice produkãní pÛdy ãernice aÏ ãernice typická na vápnit˘ch nivních sedimentech a tûÏk˘ch spra‰ích. Severozápadnû od Mokré-Horákova i mezi Kanicemi a Adamovem se na vápencích (a jejich svahovinách) vytvofiila rendzina typická (litická) v asociacích s ãernozemí typickou na svahovinách karbonátov˘ch hor-
nin a hnûdozemí pseudoglejovou. Lesní pÛdy na severozápadû území (mezi Ti‰novem a Pfiibyslavicemi) zastupuje vût‰ími okrsky i luvizem typická na polygenetick˘ch hlínách s eolickou a ‰tûrkovitou pfiímûsí. Hydromorfní pÛdy zastupuje glej typick˘ (pseudoglejov˘) na deluviofluviálních nevápnit˘ch sedimentech podél men‰ích tokÛ (Bílá Voda, ¤íãka aj.) a fieky Oslavy u âuãic. Pseudoglej typick˘ na polygenetick˘ch hlínách tvofií rozlohou jen nepatrné okrsky, více se nachází jako ménû zastoupená sloÏka v asociacích s kambizemûmi v západní ãásti území. Severnû od Ivanãic a Rosic vznikla na svahovinách karbonátov˘ch permokarbonsk˘ch hornin pararendzina typická, která zde navazuje na men‰í okrsky ãernozemû hnûdozemní na spra‰i. Toky vût‰ích fiek (Svratky, Jihlavy, Oslavy, Rokytné a ·atavy) lemují pásy fluvizemû typické na nevápnit˘ch nivních sedimentech. Stejné horniny kolem Bobravy a Troubského potoka pokr˘vá fluvizem glejová. Rostlinn˘ kryt okresu Brno-venkov je ovlivnûna pfiedev‰ím polohou okresu na v˘chodním okraji âeského masivu. Gradient geologick˘ a geomorfologick˘, v jejichÏ blízkosti se nachází i v˘razn˘ pfiedûl klimatick˘, reflektuje do jisté míry i fytogeografické ãlenûní. Na území okresu zasahuje celkem sedm fytogeografick˘ch jednotek, z nich tfii náleÏejí do Panonského termofytika a ãtyfii do âeskomoravského mezofytika.
1 Pravostrann˘ pfiítok Svratky Bobrava u Radostic. 2 Profil rendzinou kambickou mûlce melanickou na krystalickém vápenci z lesa u Plánice poblíÏ Ketkovic.
BO 15
291
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 292
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
Souãasné vegetaãní pomûry a druhová skladba vznikla jako v˘sledek spolupÛsobení pfiírodních zmûn v prÛbûhu postglaciálu (zmûny klimatu, vliv migrací v rÛzn˘ch obdobích a z rÛzn˘ch smûrÛ), ale v˘razn˘m faktorem, kter˘ do rostlinného krytu zasahuje, je ãlovûk. Zatímco stfied jiÏního okraje okresu patfií mezi starosídelní oblasti, kde se jeho vliv uplatÀuje jiÏ v prÛbûhu nûkolika tisíce let, okrajové ãásti, napfi. 292
BO 16
v údolí Bílého potoka nebo severov˘chodní cíp okresu, byly ãlovûkem citelnûji ovlivnûny teprve asi aÏ od stfiedovûku. V nejniωích polohách okresu, v nivách podél Svratky a Litavy, byl vymezen Dyjsko-svrateck˘ úval (podokres fytogeografického okresu Jihomoravské úvaly). Potenciální vegetací zde byly pfiedev‰ím luÏní lesy podvazu Ulmenion, které se ve fragmentech zachovaly
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 293
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov
1
v nivû Svratky v okolí Îidlochovic. Jejich náhradní vegetací byly kontinentální zaplavované louky s vegetací svazu Cnidion venosi, ale ty do souãasnosti zanikly kompletnû. V povodí Litavy se dfiíve vyskytovala slaniska. Jejich centrum leÏelo v okolí Mûnínského jezera, které zaniklo v polovinû 19. století, ale fiada v˘znamn˘ch halofilních druhÛ zde byla zaznamenávána aÏ do poloviny 20. století. V okolí nûkdej‰ího Mûnínského jezera byla pfied rokem 1870 nalezena hvûzdnice ‰edá (Aster canus); dal‰í pozorování z âeské republiky chybûjí. Na v˘chod od Dyjsko-svrateckého úvalu se rozkládá Hustopeãská pahorkatina (podokres fytogeografického okresu Jihomoravská pahorkatina). Tato jednotka zaujímá plo‰iny na vy‰‰ích terasách a pahorkatiny. Potenciálnû se pfiedpokládá zalesnûní teplomiln˘mi panonsk˘mi dubohabfiinami (Primulo versis-Carpinetum) a spra‰ov˘mi doubravami (Quercetum pubescenti-roboris), na prud‰ích svazích jiÏní orientace i ‰ípákov˘mi dfiínov˘mi doubravami (Corno-Quercetum). Pfiirozená lesní vegetace se zde prakticky nezachovala, nejvût‰ím lesním komplexem je tzv. Rumunská baÏantnice s pfiechodn˘m, ãlovûkem znaãnû ovlivnûn˘m rostlinstvem mezi luÏním lesem a jednotkami mezofilní aÏ
3
2
xerofilní lesní vegetace. Oã chud‰í jsou zde lesy, o to zajímavûj‰í je polopfiirozená náhradní vegetace na prudk˘ch svazích. Nacházejí se zde stepní trávníky svazÛ Festucion valesiacae i Bromion erecti s velmi pestrou kvûtenou. Katrán tatarsk˘ (Crambe tataria) dosahuje v okolí Újezda u Brna severního bodu v moravské arele, dále se zde vyskytuje napfi. ‰ater svazãit˘ píseãn˘ (Gypsophila fastigiata subsp. arenaria), ponticko-panonské druhy sesel pestr˘ (Seseli pallasii), kosatec nízk˘ (Iris pumila) i kontinentální euroasijské druhy kozinec rakousk˘ (Astragalus austriacus), pelynûk pontick˘ (Artemisia pontica), zárazovka sivá (Phelipanche caesia) a z. namodralá (Orobanche coerulescens). V prostoru Staré hory dosud (na posledním místû v âR) pfieÏívá i bytel rozprostfien˘ (Ko-
1 Lesní komplexy Adamovské vrchoviny v okolí Vranova u Brna. Pohled z rozhledny na Babím lomû. 2 Pouze na nemnoha lokalitách jiÏní Moravy se mÛÏeme setkat v xerotermní vegetaci svazu Bromion erecti s pcháãem panonsk˘m (Cirsium pannonicum). 3 Mahalebka obecná (Padellus mahaleb) je v dobû kvûtu nepfiehlédnuteln˘m kefiem v˘slunn˘ch strání jiÏní Moravy. Vzácnû vytváfií i stromovité exempláfie.
BO 17
293
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 294
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
2
1 Zhofiská mokfiina rozkvétá na jafie tisíci rÛznobarevn˘mi kvûty. 2 SlanoroÏec rozprostfien˘ (Salicornia prostata) patfiil k na‰im nejznámûj‰ím slanomiln˘m rostlinám. Osídloval místa s nejvy‰‰í salinitou.
294
BO 18
chia prostrata). Z jiné v˘znamné lokality na V˘honu nad Îidlochovicemi byl v minulosti sbírán i velmi vzácn˘ panonsk˘ endemit pelynûk PanãiçÛv (Artemisia pancicii) a snad i témûfi vyhynulá orchidej jaz˘ãek jadransk˘ (Himantoglossum adriaticum). Dnes se zde nachází hlavnû vegetace svazu Bromion erecti s pcháãem panonsk˘m (Cirsium pannonicum), lnem Ïlut˘m (Linum flavum) a hadím mordem ‰panûlsk˘m (Scorzonera hispanica). I v Hustopeãské pahorkatinû se dfiíve vyskytovala slaniska. Dílem navazovala na ‰ir‰í okolí Mûnínského jezera, dílem byla soustfiedûna do okolí v˘vûrÛ ‰aratick˘ch minerálních vod. Slaniska byla zaznamenána v okolí Otmarova, Îatãan, Újezda u Brna, Nesvaãilky, Moutnic a Tû‰an; zatímco do 60. let 20. století se zde je‰tû vyskytoval napfi. slanoroÏec rozprostfien˘ (Salicornia prostrata) a skrytûnka bodlinatá (Crypsis aculeata), dnes zde najdeme jen jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago maritima) a prorostlík nejtenãí (Bupleurum tenuissimum). Západnû od nivy Svratky se rozkádá Znojemsko-brnûnská pahorkatina. Její jihov˘chodní ãást je tvofiena vy‰‰ími terasami, budovan˘mi tercierními nebo kvarterními sedimenty, a je témûfi úplnû dlouhodobû odlesnûná, takÏe rozhodnutí o typu potenciální vegetace nemusí b˘t jednoznaãné; zfiejmû se zde
mísily doubravy a pfiechodné typy dubohabfiin. Na Ivanãicku, v údolí Bobravy pod Stfielicemi a mezi Brnem a Ti‰novem se v‰ak v podloÏí vyskytují horniny âeského masivu. Jejich rÛznorodost (z kysel˘ch hornin Ïuly, granulity i ruly, permokarbonské slepence s efektem bazick˘ch i kysel˘ch substrátÛ i ultrabazické hadce a vápence) má na flóru i vegetaci zásadní vliv. Díky ãlenitosti prÛlomov˘ch údolí je zde vegetace celkem dobfie zachovalá. Kostru lesních porostÛ na kysel˘ch podkladech a na slepencích tvofií hercynské ãern˘‰ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), v jiÏním kvadrantu se objevují bfiekové doubravy (Sorbo torminalis-Quercetum), zatímco v zastínûn˘ch Ïlebech jsou nejãastûji suÈové habrové javofiiny (Aceri-Carpinetum). Na vápencích se objevují i ‰ípákové dfiínové doubravy (Corno-Quercetum), místy se zastoupením mahalebky obecné (Padellus mahaleb), rovnûÏ na vápencích, nebo i na návûjích spra‰e mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum), zatímco na hadcích jsou specifické sleziníkové doubravy (Asplenio cuneifolii-Quercetum petraeae). Flóra tûchto vegetaãních typÛ je velmi pestrá, objevují se v ní prvky typické pro hercynskou oblast, napfi. ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), místy i huseník chudokvût˘ (Arabis brassica), jiÏní migranti brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens) a chrastavec kfiovi‰tní (Knautia drymeia), podalpsko-karpatská ostfiice chlupatá (Carex pilosa) i pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides), kter˘ je zde zfiejmû migrantem karpatsk˘m. Buãiny se tu vyskytují velmi vzácné. Pfii vodních tocích najdeme ptaãincové ol‰iny (Stellario-Alnetum glutinosae), kde zvlá‰tností jejich podrostu jsou lokality ladonûk (Scilla bifolia agg.) v okolí Ivanãic. Charakteristickou vegetaci najdeme i na primárním bezlesí, které je vázané na skalní útvary v údolích. Diverzita tohoto rostlinstva zase reflektuje rozdíly geologick˘ch substrátÛ. Kyselé substráty provází vegetace svazu Alysso-Festucion pallentis, v níÏ se vyskytuje tafiice skalní (Aurinia saxatilis), ãesnek chlumní (Allium senescens), ã. Ïlu-
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 295
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov t˘ (A. flavum), oman oko Kristovo (Inula oculus-christi), kfiivatec ãesk˘ (Gagea bohemica), velmi vzácn˘ dvoufiadec pozdní (Cleistogenes serotina), na slepencích je na severních svazích vegetace s pûchavou vápnomilnou (Sesleria albicans) a lomikamenem vÏdyÏiv˘m (Saxifraga paniculata), zatímco na jiÏních roste tolice rozprostfiená (Medicago prostrata) a pískavice thesalská (Trigonella monspeliaca). U ¤eznovic a Moravsk˘ch Bránic se na skalách vyskytuje i endemick˘ hvozdík moravsk˘ (Dianthus moravicus). Na vápence jsou vázány skalní stepi s omanem meãolist˘m (Inula ensifolia). Nápadnû odli‰ná je vegetace na hadcích, kde dominují ãetné kavyly – byl zde zaznamenán pfiedev‰ím k. chlupat˘ (Stipa dasyphylla), dále k. IvanÛv (S. joannis), na vyprahl˘ch místech i k. vláskovit˘ (S. capillata), typick˘ je dvoj‰títek hladkoplod˘ (Biscutella laevigata), trávniãka obecná hadcová (Armeria vulgaris subsp. serpentini) a tafiinka horská (Alyssum montanum), na drobn˘ch skalních v˘chozech sleziník hadcov˘ (Asplenium cuneifolium). V teplomiln˘ch lesních lemech (svaz Geranion sanguinei) najdeme kakost krvav˘ (Geranium sanguineum), tfiemdavu bílou (Dictamnus albus), vikev tenkolistou (Vicia tenuifolia) a dal‰í. Ojedinûlé lokality jsou v odlesnûné ãásti. Zde byla zji‰tûna i vzácná ostfiice úzkolistá (Carex stenophylla) a len chlupat˘ (Linum hirsutum). Mokfiadní biotopy jsou dnes velmi vzácné. Ve zbytcích vegetace pcháãov˘ch luk svazu Calthion se vzácnû vyskytuje ostfiice trsnatá (Carex cespitosa) a o. latnatá (C. paniculata), na malé slatince u Sobotovic dodnes pfieÏívá suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium). V mokfiadu trasy budované R 43 u âebína vznikla pozoruhodná druhotná lokalita, v níÏ se spontánnû objevil napfi. kru‰tík bahenní (Epipactis palustris) a pûtiprstka ÏeÏulník hustokvûtá (Gymnadenia conopsea subsp. densiflora). Zejména fieka Jihlava nad Ivanãicemi hostí vegetaci svazu Batrachion fluitantis a její bfiehy pofiíãní rákosiny (svaz Phalaridion arundinaceae). Na Znojemsko-brnûnskou pahorkatinu navazuje smûrem do vy‰‰ích poloh Moravské podhÛfií vysoãiny. Tento fy-
2
1
tochorion se vyznaãuje rovnûÏ pestrou geologickou stavbou, av‰ak chladnûj‰í klima urãuje hlavní rozdíl – vegetaãní kostra postrádá souvislej‰í celky teplomiln˘ch doubrav, které jsou omezeny pouze na nejprud‰í stanovi‰tû jiÏního kvadrantu, zato na chud˘ch substrátech jsou v˘znaãné nexerofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum) a v inverzních polohách i na vy‰‰ích hfibetech se objevují rozsáhlej‰í celky buãin, na Ïivn˘ch stanovi‰tích kvûtnat˘ch (podsvaz Eu-Fagenion), na chud˘ch acidofilních (Luzulo-Fagion). V buãinách se objevuje fiada podhorsk˘ch prvkÛ, napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), jeãmenka lesní (Hordelymus europaeus), rozrazil horsk˘ (Veronica montana), pryskyfiník kosmat˘ (Ranunculus lanuginosus), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), pfii vodních tocích ojedinûle i rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina). SuÈové lesy reprezentuje pfiedev‰ím asociace Aceri-Carpinetum. Zvlá‰tností tohoto a následujícího fytochorionu je dosti ãast˘ v˘skyt jihosibifiské ostfiice tlapkaté (Carex pediformis), která provází vût‰inou dubohabfiiny. Velk˘ ochranáfisk˘ v˘znam má jediná pfieÏívající populace orchideje jaz˘ãku jadranského (Himantoglossum adriaticum) v âR v prosvûtlen˘ch doubravách na vápencovém ostrÛvku nedaleko Ketkovic. Na nelesních stanovi‰tích jsou místy teplomilné acidofilní trávníky s vegetací svazu Koelerio-Phleion phleoidis, v níÏ se vyskytuje koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), ale ãastûj‰í jsou mezofilní ovsíkové louky (Arrhenatherion). Hadco-
3
1 Vítod vût‰í (Polygala major) se vyskytuje na fiadû stepních lokalit jiÏní Moravy. 2 âesnek chlumní (Allium senescens) roste ve skalních ‰tûrbinách, na teráskách s mûlk˘m pÛdním profilem, ale i v zapojenûj‰ích xerotermních spoleãenstvech. 3 Mezofilní a suché trávníky jsou optimálním prostfiedím pro kozí bradu v˘chodní (Tragopogon orientalis).
BO 19
295
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 296
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
3
2
4
1 Pouze na nûkolika lokalitách v hluboce zafiíznut˘ch údolích fiek moravského pfiedhÛfií âeskomoravské vrchoviny se vyskytuje silnû ohroÏen˘ lomikámen trsnat˘ kfiehk˘ (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica). 2 Jediná populace kriticky ohroÏeného jaz˘ãku jadranského (Himantoglosum adriaticum) na území âR je v západní ãásti okresu. 3 V popfiedí skalnatá step PP Malhostovické pecky v pozadí teplomilná doubrava v PR Zlobice. 4 Mokfiadní louky svazu Calthion se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium) a pryskyfiníkem prudk˘m (Ranunculus acris) jsou chránûny v PP Zálesná Zhofi.
296
BO 20
vé lokality se objevují vzácnû, zajímavostí jsou otevfiené sutû, na nichÏ se vyskytuje vzácn˘ lomikámen trsnat˘ kfiehk˘ (Saxifraga rosacea subsp. sponhemica). Dfiíve zde bylo podstatnû více vlhk˘ch stanovi‰È, minulostí jsou drobná ra‰elini‰tû u Omic, kde se dfiíve vyskytoval i velmi vzácn˘ suchop˘r útl˘ (Eriophorum gracile). Geologicky jednotn˘ je fytochorion Moravsk˘ kras, kter˘ zabírá pruh devonsk˘ch vápencÛ severnû od Brna, s v˘jimkou jejich nejteplej‰ího jiÏního okraje. I zde je charakteristická mozaika dubohabfiin a kvûtnat˘ch buãin a na úpatí svahÛ i suÈov˘ch lesÛ. K typick˘m prÛvodcÛm patfií napfi. okrotice ãervená (Cephalanthera rubra), o. bílá (C. damasonium) i o. dlouholistá (C. longifo-
lia), z dal‰ích druhÛ napfi. prorostlík dlouholist˘ (Bupleurum longifolium). V˘znamnou lokalitu pfiedstavuje Lysá hora u Ochoze, kde roste izolovaná populace kavylu tenkolistého (Stipa tirsa) a velmi vzácného pry‰ce vrbolistého (Tithymalus salicifolius). PfieváÏnû na kulmsk˘ch sedimentech na severozápadû okresu se rozkládá Drahanské podhÛfií (souãást fytogeografického okresu Drahanská vrchovina). Území je témûfi celé zalesnûné mozaikou dubohabfiin a buãin, ale zejména v nivû ¤íãky a Hostûnického potoka se dosud nacházejí komplexy mezofilních a vlhk˘ch luk (Arrhenatherion a Calthion), v nichÏ roste na okraji moravské arely bledule jarní (Leucojum vernum) a upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), zji‰tûno zde bylo i nûkolik druhÛ mizejících bahenních pampeli‰ek (Taraxacum sect. Palustria). Nejzápadnûj‰í okraj okresu spadá jiÏ do âeskomoravské vrchoviny. Zdej‰í rostlinn˘ kryt je znaãnû pozmûnûn˘, na místû nûkdej‰ích kvûtnat˘ch nebo acidofilních buãin se dnes nacházejí vesmûs smrkové monokultury. Teplomilné vegetaãní typy zde prakticky chybûjí. Na odlesnûn˘ch místech se dfiíve vyskytovaly podhorské louky, zfiejmû smilkové trávníky s vegetací svazu Violion caninae, na vlhk˘ch místech pfievaÏovaly podhorské typy pcháãov˘ch luk, v nichÏ se jiÏ objevovaly ra‰eliníky
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 297
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov (Sphagnum spp.); k prÛvodcÛm tûchto louãek v minulosti bûÏnû patfiil i prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). Dnes je zde v‰ak i nelesní vegetace víceménû poniãená. Fauna okresu odráÏí rozhraní dvou podprovincií – Lechovického a ãásteãnû Hustopeãského bioregionu panonské podprovincie na jihu a Brnûnského, ãásteãnû Jevi‰ovického, Velkomezifiíãského, Maco‰ského a Drahanského bioregionu hercynské podprovincie na západû a severu. Je ovlivnûna intenzivním vyuÏíváním krajiny na celém území a ãásteãnû i blízkostí Brna. Krajinu jiÏnû od Brna pokr˘vají v naprosté pfievaze agrocenózy, faunisticky bohat‰í jsou zbytky bfiehov˘ch porostÛ a luÏních lesíkÛ podél Svratky, vrch V˘hon u Îidlochovic, ·pice u Újezdu a nûkolik drobn˘ch bezles˘ch nebo kfiovinat˘ch lokalit v okolí Nebovid, Syrovic, Chrlic a jinde. V agrocenózách se vzácnû vyskytuje chránûn˘ krajník jamkovan˘ (Calosoma auropunctatum) a samotáfiská vãela Tetralonia fulvescens, v luÏních porostech Ïijí plÏi závornatka kyjovitá (Clausilia pumila) a oblovka lesklá (Cochlicopa lubrica), stuÏkonoska vrbová (Catocala electa) a nápadn˘ páchník hnûd˘ (Osmoderma eremita). Vrch V˘hon je nejsevernûj‰ím místem v˘skytu nesytky letní (Chamaesphecia crassicornis) ve stfiední Evropû, mÛry pestroskvrnky trnkové (Lamprosticta culta) a kutilky Sceliphron destillatorium na na‰em území. U Nebovid byl nalezen vzácn˘ krasec rybízov˘ (Agrilus ribesi) a nejsevernûji u nás zde Ïijí drvopleÀ chfiestov˘ (Parahypopta caestrum) a mÛra ãernopáska tfiemdavová (Pyrrhia purpurina). Vrch ·pice u Újezdu je jedin˘m nalezi‰tûm pouzdrovníãka Coleophora niveistrigella na území âeské republiky, jedním z nejsevernûj‰ích recentních nalezi‰È vfietenu‰ky ãtveroteãné (Zygaena punctum), vyskytuje se zde vzácn˘ chrobák Onthophagus vitulus a fiada dal‰ích druhÛ. Podobnû i z obratlovcÛ sem zasahují z jiÏní Moravy rÛzné teplomilné druhy. Z plazÛ je to zejména je‰tûrka zelená (Lacerta viridis), ze savcÛ jeÏek v˘chodní (Erinaceus concolor), my‰ice malooká (Apodemus microps) a tchofi stepní (Mustela eversmanii). RovnûÏ mezi ptá-
1
4
2
3
ky je nûkolik takov˘ch druhÛ: pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria), bramborníãek ãernohlav˘ (Saxicola torquata), dudek chocholat˘ (Upupa epops), pravidelnû i vlha pestrá (Merops apiaster), v kulturní krajinû, zejména v sídli‰tích, strakapoud jiÏní (Dendrocopos syriacus). Obãas je zji‰tûno i hnízdûní raroha velkého (Falco cherrug). Donedávna zde pravidelnû hnízdily i dal‰í teplomilné druhy, jako Èuh˘k rudohlav˘ (Lanius senator), È. men-
1 Vlha pestrá (Merops apiaster) nepravidelnû hnízdí na V˘honu. 2 Dudek chocholat˘ (Upupa epops). 3 Nenápadná je‰tûrka zelená (Lacerta viridis). 4 Ëuh˘k rudohlav˘ (Lanius senator) dfiíve hnízdil v okrese Brno-venkov.
BO 21
297
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 298
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
3
2
4
1 Mandelinku chfiestovníãka liliového (Lilioceris lilii) je moÏno vzhledem k nápadnému zbarvení pomûrnû snadno objevit na listech liliovit˘ch rostlin. 2 V˘voj larev i vût‰ina aktivit dospûlcÛ páchníka hnûdého (Osmoderma eremita) se odb˘vá v trouchu star˘ch listnat˘ch stromÛ. 3
Raroh velk˘ (Falco cherrug).
4
Pestrokfiídlec podraÏcov˘ (Zerynthia polyxena).
298
BO 22
‰í (L. minor) a mandelík hajní (Coracias garrulus). Od severu pfiiléhá k Brnu teplá ãást Moravského krasu s Hádeckou planinkou, údolím Kfitinského potoka a ¤íãky, Lysou horou u Ochozu a údolím Svitavy. Z kaÏdé z tûchto lokalit je známo mnoÏství zajímav˘ch druhÛ. V jiÏní ãásti krasu a v údolí ¤íãky se vyskytuje zajímav˘ plÏ zemoun skalní (Aegopis verticillus), nápadn˘ stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus auronitens) a masafiky Myorhina discifera a Sarcophaga moravica (popsána jako nov˘ druh od Hostûnic), nacházejí se zde nejpoãetnûj‰í populace jasonû dymnivkového (Parnassius mnemosyne) na Brnûnsku. Kobylka Barbitistes serricauda je u nás prozatím známa jenom z Josefovského údolí na hranici s okresem Blansko. Pouze na Lysé hofie byl na Moravû nalezen nápadn˘ kfiís Cixidia marginicollis. Z ptákÛ je pravideln˘m, i kdyÏ nepoãetn˘m hnízdiãem ve star˘ch buãinách lejsek mal˘ (Ficedula parva) a holub doupÀák (Columba oenas), v teplej‰ích doubravách je charakteristick˘m druhem strakapoud pro-
stfiední (Dendrocopos medius) a celkem poãetnû hnízdí lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis). Pahorkatina západnû a severozápadnû od Brna je více zalesnûná. I na tomto území, zejména v jeho jiÏní ãásti v okolí Moravsk˘ch Bránic, Ivanãic, ¤eznovic a Hrub‰ic, se nachází vût‰í poãet lokalit s teplomilnou stepní a lesostepní faunou. Nejsevernûji na Moravû v tûchto místech Ïije napfi. kobylka révová (Ephippiger ephippiger). S teplomiln˘mi spoleãenstvy se v‰ak setkáme i v nejsevernûj‰í ãásti okresu na známé Kvûtnici u Ti‰nova. Tam dosahuje své severní hranice roz‰ífiení u nás napfi. klínûnka Phyllonorycter distentella. Na star˘ch jedlích v okolí Zastávky u Brna se vyvíjí na jediném recentním místû v âeské republice krasec Eurythyrea austriaca. V tûchto vût‰ích lesních komplexech se ojedinûle vyskytuje mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), pravidelnûji ãolek horsk˘ (Triturus alpestris). Z ptákÛ je to kromû jiÏ jmenovan˘ch druhÛ buãin a doubrav napfiíklad krkavec velk˘ (Corvus corax), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra) a sluka lesní (Scolopax rusticola), ze savcÛ pfieváÏnû bûÏné druhy vãetnû prasete divokého (Sus scrofa) a jelena lesního (Cervus elaphus). Z nemnoha mokfiadních lokalit v tomto území stojí za zmínku Stfielická baÏinka s v˘skytem vzácné rákosnice ostfiicové (Phragmatiphila nexa). Kromû toho je to v˘znamné místo pro rozmnoÏování obojÏivelníkÛ a ojedinûle tam hnízdil i kvako‰ noãní (Nycticorax nycticorax). V mokfiadních spoleãenstvech na okrajích nûkolika rybníkÛ hnízdí kromû bûÏn˘ch druhÛ i moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus) a moták pochop (Circus aeruginosus). Území okresu Brno-venkov bylo osídleno od nejstar‰í doby kamenné. Se zmûnou klimatick˘ch podmínek v polovinû 6. tisíciletí pfi. n. l. pfiicházejí noví obyvatelé, ktefií se Ïiví obdûláváním pÛdy a chovají dobytek. Tito neolitiãtí zemûdûlci zakládali trvalá sídli‰tû v nejúrodnûj‰ích oblastech – doklady o tom známe ze Îele‰ic a Velatic. V pozdní dobû kamenné v neolitu se rozvíjí orební zpÛsob a vstupuje do fiemesel kov, kter˘m je mûì. Souãasnû se zdokonaluje
K
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 299
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-venkov
1
v˘roba keramiky. Její vzhled dal mnoh˘m kulturám název. Lid s kanelovanou keramikou Ïil na Rénû u Ivanãic, dále v Bílovicích nad Svitavou, ·lapanicích atd. Sídli‰tû byla budována i na vyv˘‰en˘ch místech. Rozvoj v˘roby a vyuÏívání mnohem pevnûj‰ího kovu – bronzu – nastalo ve 2. tisíciletí pfi. n. l. V tomto období s nárÛstem poãtu obyvatel byla budována poãetnûj‰í sídla, lesy ustupovaly orné pÛdû Ïìáfiením a krajina se stávala otevfienûj‰í. JiÏ dochází k opevÀování v˘‰inn˘ch sídli‰È. Mezi v˘znamnûj‰í z nich patfiily Cezavy u Bluãiny s aÏ 4 ha akropolí. Na základû objeven˘ch kamenn˘ch kadlubÛ s importovanou mûdí lze dovozovat velk˘ v˘znam Cézav jako metalurgického centra. Mlad‰í a stfiední doba bronzová patfií k vrcholÛm bronzového vûku. Mrtví byli pohfibíváni po kremaci v popelnicích. Zdej‰í území okresu zasáhla vûtev kultury stfiedodunajsk˘ch popelnicov˘ch polí se star‰í fází velatickou a následnû podolskou. Eponymní sídli‰tû pro tyto kultury bylo nalezeno u Velatic a u Podolí. V 8. století pfi. n. l. pfiichází star‰í doba Ïelezná naz˘vaná hal‰tatská. ZpÛsob zemûdûlského Ïivota se nezmûnil a jen bronz vystfiídal nov˘ kov – Ïelezo. JiÏní Morava se stává doménou lidí s horákovskou kulturou s centry na Brnûnsku a Oslavansku. Pohfibívání mrtv˘ch probíhalo ve velk˘ch mohylách (Horákov, Oslavany, Velatice). Od 5. století pfi. n. l. po 1. století n. l. nastupuje mlad‰í fáze
3
2
doby Ïelezné laténská. Na území okresu pfiicházejí Keltové, ktefií rozvíjeli mnohé obory tehdej‰í ãinnosti (zpracování kovÛ, ‰perkafiství, obchod). Îili v osadách poblíÏ vodních tokÛ (nálezy kostrov˘ch hrobÛ máme doloÏeny z Bluãiny, Holubic a Kfienovic). Kelty stfiídají germánské kmeny, které se v druhé polovinû 4. století daly do pohybu vlivem pronikání HunÛ do Evropy. Z tohoto období jsou bohaté hroby z Cezav u Bluãiny (patrnû kníÏecí hrob), dále men‰í ze ·aratic, Velatic, Sokolnic, Podolí, Holubic atd. S pfiíchodem SlovanÛ v 6. století na Brnûnsko se postupnû konsoliduje osídlení. Posléze nastává hospodáfisk˘ a spoleãensk˘ vzestup a dochází k budování opevnûn˘ch sídel,
1 Klá‰ter Porta Coeli v Pfiedklá‰tefií byl zaloÏen královnou Konstancií v roce 1230 a v poãátcích napomohl kolonizaci Ti‰novska. 2 Bohat˘ západní portál románsko-gotického bazilikálního kostela Nanebevzetí Panny Marie v Pfiedklá‰tefií. 3 Obsidiánové drasadlo z Neslovic (szeletien).
BO 23
299
277-300_BO_uvod 28.3.2008 10:54 Stránka 300
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 Îelezniãní viadukt pfiemosÈuje údolí potoka Libochovka u Dolních Louãek.
300
BO 24
hradi‰È, podle nichÏ se tato etapa naz˘vá hradi‰tní. Z mocensk˘ch center Velké Moravy byly v okrese známy Rajhrad, Réna u Ivanãic a Staré zámky u Brna-Lí‰nû. Po rozvrácení Velké Moravy Maìary v roce 906 se území aÏ v 11. století stává souãástí ãeského kníÏectví. JiÏ ve 13. století ãe‰tí panovníci budují hrady (Ivanãice), zakládají mûsta a povy‰ují sídla na mûsta (Brno – 1234) nebo jim dávají urãité v˘sady, napfi. trhové právo (Ivanãice – 1221, Rajhrad – 1234, Ti‰nov – 1416). Mûsta jsou postupnû dosídlena cizími kolonisty. Pfii kolonizaci hrály v˘znamnou roli klá‰tery v Rajhradû (1045) a Porta Coeli v Pfiedklá‰tefií (1230). V 16. století patfiilo Brno k nejvût‰ím moravsk˘m mûstÛm a mezi v˘znamná mûsta doby patfiily i Ivanãice (8. místo na Moravû). Bûhem stfiedovûku vedla územím obchodní cesta z Podunají na sever pfies Mûfiín a pozdûji byla pfieloÏena aÏ k Brnu. V blízkosti cest vznikali trhové osady a rozvíjel se obchod. Mnohem rychlej‰ímu rÛstu od stfiedovûku bránily ãetné váleãné konflikty, napfi. husitské války (1425), uherské (1623 aÏ 1625) a ‰védské vpády (1642 aÏ 1648) za tfiicetileté války, pruská taÏení (1741 aÏ 1742), napoleonské války (1805 a 1809). DÛleÏit˘m mezníkem v rozvoji regionu bylo vybudování císafisk˘ch cest podle tereziánského patentu z roku 1778. Na pfielomu 18. a 19. sto-
letí se zaãínají vypou‰tût rybníky na Bobravû, napfi. velk˘ Modfiick˘, dále na Dunávce a Svratce. Zásadnû se mûní hospodafiení v nivách fiek a mnohé jsou regulovány. Zakládají se prÛmyslové podniky strojírenské a textilní, drobné cukrovary a lihovary. První Ïeleznice vedla okresem od jihu a spojila Bfieclav s Brnem (1839). V druhé polovinû 19. století se budovaly Ïelezniãní koridory Brno–Zastávka (traÈ pro dovoz uhlí pro rozvíjející se prÛmysl v Brnû), dále Brno–Pfierov (1869), Brno–Ti‰nov (1885) a Vlárská dráha Brno–·lapanice (1887). V roce 1850 je k Brnu pfiipojeno 32 obcí a v roce 1919 dal‰ích 23. V 50. letech 20. století se vlivem kolektivizace v˘raznû mûní ráz krajiny. Zvy‰uje se plocha obdûlávan˘ch honÛ, ru‰í se meze, remízky a drobná vegetace v krajinû. Do Ïivota venkova a mûst okresu Brno-venkov od 60. let zasáhla bytová v˘stavba panelov˘ch domÛ. Kolem Brna se vyvíjí prstenec men‰ích mûst – Rosice (1907), Ivanãice, Dolní Kounice (1737), Modfiice (1994), Rajhrad (2000), Îidlochovice (1873), ·lapanice (1965), Kufiim (1964) a Ti‰nov (1788). Do krajiny okresu v letech 1969 aÏ 1980 vryly svoji linii i dálnice D 1 a D 2 s velk˘m dopravním kfiíÏením severnû Modfiic. Celé území okresu nyní podléhá módnímu trendu masivní v˘stavby rodinn˘ch domÛ v tzv. satelitech kolem Brna (Moravany, Kufiim, Podolí atd.) Do severov˘chodní ãásti okresu zasahuje nejstar‰í chránûná krajinná oblast Moravsk˘ kras. Baba (ãást leÏí v okrese Brno-mûsto), Bobrava, Niva Jihlavy, Oslava, Stfiední Pojihlaví, Údolí Bílého potoka a V˘hon jsou chránûny jako pfiírodní parky. V okrese bylo k 31. 12. 2005 vyhlá‰eno 42 maloplo‰n˘ch zvlá‰tû chránûn˘ch území (8 na území CHKO Moravsk˘ kras) a 42 památn˘ch stromÛ. Údolí Oslavy a Chvojnice (dnes PR) má ráz hluboce zafiezaného tektonicky podmínûného údolí obou fiek s mnoÏstvím vzácn˘ch druhÛ rostlin. Hodnotná jsou i území v CHKO Moravsk˘ kras Hádecká planinka (dnes NPR) jako nejsevernûj‰í místo v˘skytu panonské kvûteny na jiÏní Moravû.
K
