209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:41 Stránka 209
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
OKRES
BRNO-MùSTO
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR BRNùNSKO
C
M
Y
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 210
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
OKRES BRNO-MùSTO
Na pfiedcházející stranû: Na temeni ·pilberku byl vybudován stejnojmenn˘ hrad, kter˘ je dominantou mûsta Brna. 1 Zastavûná ãást Îabovfieské kotliny a pfiilehlého Palackého hfibetu s areálem VUT. V pozadí geomorfologick˘ okrsek Babí lom.
210
BM 2
Okres Brno-mûsto tvofií jádro Jihomoravského kraje. Má plochu 230 km2 a vût‰inou zabírá urbanizované území mûsta Brna. Jeho stfied (námûstí Svobody) leÏí na 49° 11′ 43″ s. z. ‰. a 16° 36′ 37″ s. z. d. zaujímá v˘hodnou geografickou polohu na rozhraní dvou velk˘ch geografick˘ch jednotek Evropy. Severní ãást území náleÏí ke staré âeské vysoãinû a jiÏní ãást k mlad˘m Západním KarpatÛm. Území okresu má nepravideln˘ pÛdorys, zpÛsoben˘ znaãn˘m vlivem ãlenitého brnûnského georeliéfu na rozvoj urbanizace. Nejzápadnûj‰í bod okresu (16° 26′ v. z. d.) se nachází asi 1,7 km severov˘chodnû od obce Ostrovaãice (okr. Brno-venkov) a nejv˘chodnûj‰í bod (16° 44′ v. z. d.) u Prostfiedního ml˘na v údolí ¤íãky. Nejsevernûj‰í bod území okresu (49° 17′ s. z. ‰.) leÏí u kóty 499 m n. m. severnû od Útûchova a nejjiÏnûj‰í bod (49° 07′ s. z. ‰.) pfii ústí Bobravy do Svratky. Území okresu Brno-mûsto je ze v‰ech stran obklopené územím okresu Brno-venkov. Nejniωím místem okresu je právû ústí fiíãky Bobravy do Svratky (k. 187,5 m
n. m.) a nejvy‰‰ím místem vrstevnice 500 m n. m. severnû od Útûchova na Sobû‰ickém hfibetu. Území okresu leÏí na hranici âeského masivu a Západních Karpat. K âeskému masivu patfií západní polovina. Je zde zastoupeno moldanubikum, jiÏní ãást svratecké klenby moravika, karbon a perm Boskovické brázdy, brnûnsk˘ masiv, autochtonní mesozoikum a pokryvné útvary, terciér a kvartér. K Západním KarpatÛm patfií v jihov˘chodní ãásti okresu karpatská pfiedhlubeÀ. Brnûnsk˘ masiv je souãástí velkého moravského plutonu, k nûmuÏ patfií i dyjsk˘ masiv a granitické horniny, zasahující v podloÏí karpatské pfiedhlubnû aÏ k Olomouci, na severu ke KromûfiíÏi a na jihu k Bfieclavi. Rozli‰ují se v nûm západní ãást, centrální bazické pásmo a v˘chodní ãást. Západní ãást je sloÏena z biotitov˘ch granitÛ (typ Tetãice), granodioritÛ (typ Jundrov) a biotit amfibolov˘ch tonalitÛ a dioritÛ. Horniny této ãásti mají ãetné uzavfieniny (xenolity) svûtl˘ch pararul a jemnozrnn˘ch dioritÛ. V cent-
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 211
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY
rálním bazickém pásmu pfievládají diority s drobn˘mi tûlesy ultrabazick˘ch hornin, spjat˘mi se západní ãástí masivu, a metabazity (metavulkanity) na v˘-
chodû. Ve v˘chodní ãásti jsou zastoupeny biotitové granodiority aÏ biotit amfibolové tonality alkalicko-vápenaté fiady (narÛÏovûl˘ typ Královo Pole a typ BM 3
211
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 212
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko KRAJINN¯ POKRYV
Blansko), místy silnû zbfiidliãnatûlé (typ Doubravice). Jsou s nimi spjaty Ïilné granity, aplity a pegmatity. Paleozoikum je zastoupeno nejjiÏnûj‰ími v˘bûÏky devonu Moravského krasu. Pfii okrajovém zlomu Boskovické brázdy mezi âebínkou a Vevefiím pfievládají svûtle ‰edé vápence vilémovské. Kromû nich jsou v plá‰ti brnûnského masivu i bazální klastika devonu ve 212
BM 4
v˘voji old red (Brno-Stránice). V pruhu od Îidenic pfies Hády a Mokrou k Ochozi transgredují na brnûnsk˘ masiv devonské sedimenty ve v˘voji Moravského krasu. Nejvût‰í rozsah má maco‰ské souvrství, které zde tvofií vápence vilémovické svûtle ‰edé, tmavé lavicovité vápence laÏánecké, josefovské brachiopodové vápence a vavfiinecké vápence (vesmûs svrchní eifel-frasn).
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 213
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto Mezi Hády a Mokrou pfievládají karbonáty souvrství lí‰eÀského (svrchní frasntournai), hlíznaté vápence kfitinské a tmavû ‰edé biodetritové vápence hádsko-fiíãské. Mlad‰í paleozoikum je zastoupeno také ve dvou jednotkách. V severov˘chodní ãásti obou okresÛ je to „kulmsk˘“ v˘voj Drahanské vrchoviny spodního karbonu a permsk˘ (pfieváÏnû stefan) v˘voj Boskovické brázdy. Nejvût‰í roz‰ífiení mají fly‰ová souvrství stáfií visé, která vznikala ve dvou pánvích, jejichÏ hranice probíhá v˘chodnû od Brna smûrem k severov˘chodu. I na Brnûnsku mûly kulmské sedimenty obou pánví, západokulmské a v˘chodokulmské, daleko vût‰í rozsah. Ve v˘chodokulmské pánvi jsou na Brnûnsku zastoupeny slepence, které vznikaly v deltovém systému (v˘nosov˘ kuÏel). Koncem hercynské orogeneze vznikla Boskovická brázda jako typická vnitrohorská pánev (asymetrická pfiíkopová propadlina). Je vyplnûna slepenci, tvofiícími pfii v˘chodním zlomu této brázdy v˘plavové kuÏely (tzv. rokytenské slepence), zatímco v západní ãásti pfievládají pískové a prachové jílovce, na jihu s uheln˘mi slojemi (stáfií stefan aÏ autun). Mezozoikum je v okolí Brna zastoupeno sedimenty spodní a stfiední jury a kfiídov˘mi usazeninami, jejichÏ dne‰ní roz‰ífiení pfiedstavuje pouze zlomek pÛvodního rozsahu a mocnosti. Jurské (oxford) biogenní vápence jsou mûlkovodní vápence, které vznikly na tzv. karbonátové plo‰inû v okrajové ãásti mofiské pánve. V Brnû je najdeme napfi. na Stránské skále, ·védsk˘ch valech a Nové hofie, transgrese je odkryta v RÛÏeninû lomu na Hádech. V okolí Brna jsou mofiské a sladkovodní usazeniny karpatské pfiedhlubnû a terciérní fiíãní sedimenty. Karpatská pfiedhlubeÀ vznikla v dÛsledku terciérního vrásnûní Vnûj‰ích Západních Karpat bûhem nûkolika vrásnûní. V okolí Brna do‰lo zfiejmû k nejstar‰ímu z nich v eggenburgu. Jíly a slepence eggenburgu lze nalézt napfi. na Hádech, v jiÏní stûnû lomu b˘valé lí‰eÀské vápenky a v nûkolika vrtech jiÏnû od Brna. Sladkovodní záplava bûhem ott-
1
nangu dala vznik ‰tûrkÛm, pískÛm a písãit˘m jílÛm, které se vyskytují v okolí Nového Lískovce, ve Starém Lískovci a Bohunicích, v údolí ¤íãky, v Lí‰ni, u Kníniãek a v Obfianech. Také mofiské sedimenty karpatu jsou známy jen z izolovan˘ch v˘skytÛ u bohunické nemocnice, na jiÏním svahu Kamenného vrchu. Nacházejí se zde ve tfiech v˘vojích – vrstevnaté jíly, jíly a písky a pestré jíly. Do pfiedhlubnû ústily v˘znamné vodní toky, které se v údobích v˘zdvihu hluboce zafiízly do skalního podkladu. Jedním z nich je tzv. nesvaãilsk˘ pfiíkop, sledovan˘ vrty na bázi pfiedhlubnû. Smûr toku, kter˘m byl vyhlouben, byl ovlivnûn Boskovickou brázdou a do mofie se vléval od severozápadu pfies dne‰ní ¤eãkovice ke Komárovu. Pliocenní fiíãní ‰tûrky na úrovni kolem 280 m n. m. se vyskytují v prostoru Vinohrad, Lí‰nû a Obfian („lí‰eÀská terasa“). Okolí Brna má klíãov˘ v˘znam pro v˘zkum kvartéru celé stfiední Evro-
1 Vápencov˘ lom na Hádech s vodními plochami zbarven˘mi sinicemi v rÛzném stadiu v˘voje.
BM 5
213
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 214
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 Brnûnská pfiehrada na fiece Svratce na jejímÏ jiÏním okraji se zachovaly pliocenní akumulace ‰tûrkÛ.
214
BM 6
py. Svûtové proslulosti dosáhly nûkteré brnûnské lokality spra‰í a pÛdními horizonty. Mezi takové lze zafiadit âerven˘ kopec, kde bylo rozpoznáno celkem XII PK horizontÛ, dále zru‰enou cihelnu Modfiice, dále RÛÏenin dvÛr a suÈov˘ kuÏel pod Stránskou skálou. V pliocénu a spodním pleistocénu vznikaly podél tokÛ Svratky a Svitavy akumulace písãit˘ch ‰tûrkÛ 36 – 48 m nad dne‰ním tokem („stránská terasa“), zachované napfi. v prostoru Ústfiedního hfibitova a pfii jiÏním bfiehu Brnûnské pfiehrady. Ve spodním pleistocénu vznikaly ‰tûrky a písky tufianské terasy (17–35 m nad dne‰ním tokem) u Brnûnské pfiehrady, na âerveném kopci a mezi Obfiany a Stránskou skálou, ve stfiedním terasy kolem 15 m nad dne‰ním tokem („modfiická terasa“) a ve svrchním terasy na úrovni 4 – 5 m nad dne‰ním tokem Svratky. Bûhem pleistocénu vznikaly i spra‰ové sedimenty v závûjích za okrajem vystupujícího âeského masivu. Jejich usazování bylo v tepl˘ch obdobích pfieru‰ováno vznikem fosilních pÛd. S tûmi je spojeno také intenzivní krasovûní, pfii nûmÏ docházelo k rozpou‰tûní vá-
pence a k tvorbû krápníkové v˘zdoby v jeskyních. V˘sledkem klimatick˘ch zmûn a geologického v˘voje je dne‰ní ãlenit˘ povrch. Vzhled krajiny je ov‰em znaãnû naru‰en zásahy ãlovûka. Antropogenní zmûny povrchu Brna a jeho bezprostfiedního okolí jsou zpÛsobeny naváÏkami, skládkami a haldami, pfiirozen˘ povrch je dále naru‰en silniãními a traÈov˘mi záfiezy. DÛsledkem zemûdûlského obdûlávání je také rozsáhlé zneãi‰tûní horninového prostfiedí a povrchov˘ch i podzemních vod ropn˘mi látkami, pesticidy a nevhodn˘mi hnojivy, napfi. po desítky let pouÏívan˘mi fosfáty s vysok˘m obsahem kadmia a dal‰ích ‰kodliv˘ch prvkÛ. Na území brnûnské aglomerace nejsou známy Ïádné prÛmyslové akumulace rud. Najdeme tu jen nûkolik v˘skytÛ spí‰e mineralogického v˘znamu, ov‰em i ty byly v minulosti tûÏeny nebo podrobeny podrobnému prÛzkumu. Vût‰í v˘znam mají nerudní suroviny, zejména písky (dfiíve tûÏené na mnoha místech pfiímo v Brnû, napfi. v Bystrci, Obfianech, Îidenicích, Juliánovû, âernovicích) a cihláfiské suroviny (Îideni-
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 215
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto ce, Nov˘ Lískovec, Husovice, Lí‰eÀ, Bosonohy). Ty jsou dnes tûÏeny hlavnû ve ·lapanicích (spra‰) a byly v Královû Poli (spodnobádenské jíly). Vápence se dfiíve tûÏily i jako dekoraãní kámen, potom pro v˘robu maltovin a na fiadu dal‰ích prÛmyslov˘ch i zemûdûlsk˘ch urãení (saturaãní, hutnické, cementy), hlavnû ve vápenkách v Brnû (Lesní lom v Brnû Lí‰ni, lom MalomûfiiceHády) a v Ochozi. Rozsah tûÏby byl tak velk˘, Ïe docházelo k v˘znamn˘m stfietÛm zájmÛ. Pestr˘ georeliéf okresu Brno-mûsto je dÛsledkem jeho polohy na styku dvou v˘znamn˘ch geomorfologick˘ch provincií Evropy, a to âeské vysoãiny na severu a Západních Karpat na jihu. Je v˘sledkem více neÏ 600 milionÛ let dlouhého geologického a geomorfologického v˘voje. Povrchová hranice mezi obûma provinciemi probíhá od motelu Bobrava na jihu smûrem na Moravany, mûstské ãásti Star˘ Lískovec a ·t˘fiice, k úpatí ·pilberku (282,0 m n. m.) na Starém Brnû, dále pfies mûsto k úpatí jiÏní ãástí Sobû‰ické vrchoviny (v âern˘ch Polích) a obloukem k úpatí HádÛ (424 m n. m.). Odtud pak vede pfies Lí‰eÀ k Truksovu ml˘nu v údolí ¤íãky. Území na západ a sever od této hranice náleÏí podle regionálního geomorfologického ãlenûní âR k provincii âeská vysoãina. Je zafiazena do ãeskomoravské geomorfologické soustavy, a to do podsoustavy Brnûnská vrchovina. Brnûnská vrchovina je na území okresu zastoupená tfiemi geomorfologick˘mi celky, a to Boskovickou brázdou, Bobravskou a Drahanskou vrchovinou. K Boskovické brázdû, a to její jiÏní ãásti, zvané Oslavanská brázda, náleÏí jen úzk˘ prouÏek terénu na samém západním okraji okresu jiÏnû od Chudãic a v˘chodnû od Veverské Bíty‰ky (obû sídla jiÏ leÏí v okrese Brno-venkov). Je charakteristick˘ ãervenohnûd˘mi permsk˘mi usazeninami. PfievaÏující západní ãást území okresu poãítáme k Bobravské vrchovinû, která se na území okresu dûlí na podcelky Lipovská vrchovina na západû a ¤eãkovicko-kufiimsk˘ prolom na v˘chodû. Lipovská vrchovina pfiedstavuje
1
sloÏitou soustavu hrástí a prolomÛ ve vyvfielinách brnûnského masivu protaÏenou ve smûru od JJZ k SSV. Brnûnsk˘ masiv vznikl v prÛbûhu kadomského vrásnûní a je souãástí staré evropské struktury, zvané brunovistulikum. V prÛbûhu variského vrásnûní v prvohorách a alpsko-karpatského vrásnûní v tfietihorách byl rozbit na kry. Dne‰ní struktura georeliéfu je pfiíznaãná pro oblasti, kde do‰lo k roztaÏení zemské kÛry. Na západû po obou stranách Brnûnské pfiehrady na Svratce leÏí masivní vyv˘‰eniny Omické vrchoviny na jihu a Trnovky na severu. Omická vrchovina dosahuje nejvût‰í v˘‰ky erlanov˘m Lipov˘m vrchem (478,4 m n. m.) a Trnovka kótou TrnÛvka (441,1 m n. m.). Okraje Omické vrchoviny rozfiezávají hluboká údolí, místnû oznaãovaná jako Ïleby. Na svazích se ãasto vyskytují kryogenní jevy (napfi. balvanové proudy). JiÏnû a jihov˘chodnû od hradu Vevefií leÏí prÛlomové údolí potoka Veverky. Na západním okraji Trnovky najdeme pruh devonsk˘ch vápencÛ (denudaãní zbytek pÛvodního obalu brnûnského masivu) s krasov˘mi jevy. Obû vrchoviny jsou zalesnûné pfiímûstsk˘mi lesy, ve kter˘ch se nacházejí ãetné rekreaãní objekty. Na bfiezích Brnûnské pfiehrady jsou vyvinuté abrazní jevy. Na v˘chodû obû vyv˘‰eniny spadají do protáhl˘ch a bezles˘ch prolomÛ – Omická vrchovina spadá do Îebûtínského prolomu a Trnovka do Jinaãovického prolomu, vyplnûného mocn˘mi vrstvami neogenních usazenin.
1 V˘choz Ïulového porfyru brnûnského masivu na vrcholu PP Medlánecké kopce.
BM 7
215
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 216
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 Dokladem neogenní mofiské sedimentace jsou brnûnské písky, odkryté v b˘valé pískovnû na ulici Píseãník.
216
BM 8
Na v˘chod od Îebûtínského prolomu se zvedá Kohoutovická vrchovina. Je to v˘razná neotektonická hrásÈ, protaÏená ve smûru SSV–JJZ a sloÏená z dioritÛ s pruhy ultrabazitÛ a serpentinitÛ brnûnského masivu. Nejvy‰‰ím bodem je kóta Baba kohoutovická (415,1 m n. m.). Omezení Kohoutovické vrchoviny vÛãi okolnímu niωímu terénu (zejména Stfielické kotlinû na jihu) tvofií stupÀovité zlomové svahy. Ve vrchovinû jsou ãetné kryogenní jevy (nivaãní sníÏeniny aÏ karoidy, kongeliflukãní proudy). Na svahu âerveného kopce se na podloÏních ãerveno-fialovû zbarven˘ch spodnodevonsk˘ch slepencích uloÏil jeden z nejv˘znamnûj‰ích spra‰ov˘ch komplexÛ v âR. Nachází se zde celá fiada fosilních pÛd, z nichÏ nejstar‰í se podle paleomagnetick˘ch mûfiení fiadí do spodního pleistocénu. âást plochého povrchu vrchoviny byla znaãnû zmûnûná v˘stavbou sídli‰tû Kohoutovice. Dal‰í ãásti jsou zalesnûné pfiímûst-
sk˘mi lesy nebo pokryty zahrádkami. Podél fieky Svratky leÏí fiada tektonick˘ch kotlin – Bystrcká, Îabovfieská a Pisárecká, které jsou vyplnûné neogenními usazeninami. Pisárecká kotlina je ‰iroce otevfiená do sníÏeniny Dyjsko-svrateckého úvalu. Na severu na Kohoutovickou vrchovinu navazuje Babí hfibet, jiÏní ãástí je Mni‰í hora (333,4 m n. m.) s brnûnskou zoologickou zahradou, na západû strmû spadá zlomov˘m svahem typu Awatere do Jinaãovického prolomu, pfii jeho úpatí teãe Mni‰í potok. Na v˘chodû mírnûji spadá do Medlánecké (Komínské) sníÏeniny, vyplnûné neogenními sedimenty a spra‰emi. Úzká hrásÈ Palackého hfibetu (s kótou Palackého vrch 339,5 m n. m.) oddûluje na v˘chodû Komínskou sníÏeninu od v˘znamné tektonické sníÏeniny – geomorfologického podcelku ¤eãkovicko-kufiimsk˘ prolom, kter˘ je vyplnûn˘ nûkolik set metrÛ mocn˘mi neogenními sedimenty. V˘razná sníÏenina je protékána fiíãkou Ponávkou a probíhá na území okresu od Králova Pole na jihu pfies ¤eãkovice aÏ k Ivanovicím. Vût‰inou je zastavûná. Niωí stupeÀ vyv˘‰enin v centru Brna pfiedstavují hrásti ·pilberku (282,0 m n. m.) a Petrova. V˘razn˘ v˘chodní zlomov˘ svah ¤eãkovicko-kufiimského prolomu typu Awatere (lemovan˘ pfii úpatí fiíãkou Ponávkou) je souãasnû západní hranicí celku Drahanská vrchovina. Na území okresu z ní zasahuje na západû podcelek Adamovská vrchovina, zastoupen˘ masívní Sobû‰ickou vrchovinu na horninách brnûnského masivu, která na severu u Útûchova dosahuje nadmofiské v˘‰ky 500 m. JiÏní ãást tvofií klenbovitá vyv˘‰enina âern˘ch Polí. Na fiece Svitavû leÏí tektonické kotliny – Obfianská a Malomûfiická. V˘chodnû od údolí Svitavy se rozkládá jiÏní ãást Moravského krasu s Ochozsk˘mi plo‰inami na devonsk˘ch vápencích a Mokerská vrchovina (jiÏní ãást Konické vrchoviny) na kulmu. V údolí ¤íãky jsou ve vápencích krasové tvary. JiÏnû od v˘‰e uvedené hranice mezi geomorfologick˘mi provinciemi je Brno ‰iroce otevfieno do plochého georeliéfu Dyjsko-svrateckého úvalu. Úval
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 217
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto je souãástí soustavy Vnûkarpatsk˘ch sníÏenin a geologicky pfiedstavuje karpatskou pfiedhlubeÀ, vyplnûnou mladotfietihorními mofisk˘mi sedimenty, pfiekryt˘mi kvartérními spra‰ov˘mi pokryvy a fiíãními terasami. Jeho osu na území okresu tvofií severní ãást Dyjsko-svratecké nivy s napfiímen˘mi koryty Svratky a Svitavy. Rovina pofiíãní nivy je po obou stranách lemována níÏinn˘mi pahorkatinami. Na západû je to mal˘ a hustû zastavûn˘ v˘bûÏek Modfiické pahorkatiny, na v˘chodû rozsáhlá Tufianská plo‰ina, tvofiená staropleistocenní tufianskou terasou. Na ní stojí brnûnské leti‰tû a její ãetné opu‰tûné pískovny byly zaváÏené brnûnsk˘m komunálním odpadem. Na severov˘chodû na Tufianskou plo‰inu navazuje v˘bûÏek ·lapanické pahorkatiny. K v˘znamn˘m tvarÛm patfií Stránská skála (310 m n. m.) v severní ãásti ·lapanické pahorkatiny, v níÏ jsou v opu‰tûném lomu odkryty jurské vápence, které reprezentují zbytek jursk˘ch platformních sedimentÛ âeského masivu. Vápence jsou intenzívnû zkrasovûlé. Byly tu nalezeny cenné paleontologické a archeologické nálezy. V˘voj georeliéfu okresu Brno-mûsto lze sledovat daleko do minulosti. Brunovistulikum je stabilní blok, jehoÏ zemská kÛra byla konsolidována jiÏ kadomsk˘m vrásnûním na rozhraní proterozoika a paleozoika. Brunovistulikum na území okresu reprezentuje brnûnsk˘ masiv, jehoÏ horniny jsou intenzívnû kataklasticky deformovány a rozdûleny na kry. JiÏ pfied devonem byl zarovnán a lokálnû do‰lo k hlubokému zvûtrání jeho hornin. Poté byl masiv pokryt devonsk˘mi a spodnokarbonsk˘mi sedimenty. âervenofialové suchozemské sedimenty spodního devonu dnes tvofií v˘razné tvary georeliéfu v Brnû na âerveném a Îlutém kopci. Po variském vrásnûní se celé území okresu stalo souãástí západoevropské platformy. Vzniklé vrchoviny byly rychle zarovnány. Pfii variském vrásnûní vznikla i nesoumûrná tektonická sníÏenina Boskovické brázdy, která sv˘m okrajem zasahuje do nejzápadnûj‰í ãásti okresu. Ve svrchním karbonu a v permu byla sníÏenina vyplÀována ãerven˘mi usaze-
1
ninami v suchém podnebí. V permu jiÏ zfiejmû byly vyvfieliny brnûnského masivu ve velké mífie zbaveny obalu devonsk˘ch a spodnokarbonsk˘ch sedimentÛ a spolu se zvrásnûn˘mi devonsk˘m usazeninami Moravského krasu a kulmsk˘mi usazeninami Drahanské vrchoviny zarovnány povarisk˘m zarovnan˘m povrchem. V jufie do‰lo pfies území okresu ke spojení boreální a mediteránní oblasti úzk˘m mofisk˘m zálivem. Jurské sedimenty jsou zachovány napfi. na v˘razn˘ch vyv˘‰eninách Hybe‰ovû hofie (299 m n. m.), Stránské skále (310 m n. m.) a ·védsk˘ch valech (254 m n. m.) v Juliánovû a Slatinû. Ve spodní kfiídû bylo území okresu pravdûpodobnû zaplaveno zálivem Tethydy. Tektonické pohyby na konci svrchní kfiídy znamenaly novou etapu ve v˘voji georeliéfu na území okresu. V terciéru ve spodním eocénu pravdûpodobnû pronikla mofiská záplava tektonicky pfiedisponovan˘mi pfiíkopy nesvaãilsk˘m a vranovick˘m z Tethydy do jihov˘chodní ãásti okresu. JiÏ v paleogénu se ve spojitosti s nesvaãilsk˘m pfiíkopem projevily náznaky ¤eãkovicko-kufiimského prolomu. Jinak ve star‰ích tfietihorách probíhal v˘voj paleogenního zarovnaného povrchu âeské vysoãiny. Vliv sávské fáze alpsko-karpatského vrásnûní se projevil kolísav˘mi pohyby okraje âeské vysoãiny a jeho rozlámáním na kry. Sedimentace eggenburgu-ottnangu (napfi. v Brnû-Bohunicích a Novém Lískovci) probûhla v ãlenitém georeliéfu se silnû kao-
1 V˘stavbou byly odkryty jurské vápence na ·védsk˘ch ‰ancích.
BM 9
217
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 218
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 UloÏeniny fiíãních ‰tûrkÛ Tufianské terasy pfiekryty jemnozrnn˘mi hlínami.
218
BM 10
linizovan˘m povrchem. V˘voj jiÏní ãásti okresu, která je souãástí karpatské pfiedhlubnû, ovlivnily pohyby ‰t˘rské fáze alpsko-karpatské orogeneze. Sedimenty karpatu vystupují na povrch v Brnû-Bohunicích a na Kamenném vrchu. Koncem karpatu do‰lo k v˘zdvihu okrajÛ âeské vysoãiny, jejich rozfiezání údolími a k intenzívní tvorbû pfiedbadenského georeliéfu. V období spodního badenu do‰lo k diferencovan˘m pohybÛm jednotliv˘ch ker fundamentu a k celkovému poklesu území okresu, jehoÏ celé území bylo zaplaveno spodnobadensk˘m mofiem. V brnûnsk˘ch kotlinách, prolomech a v jiÏní ãásti okresu, náleÏející Dyjsko-svrateckému úvalu, se usadily mocné marinní sedimenty. Vrty na území Brna prokázaly existenci pfiedbadensk˘ch kaÀonovit˘ch údolí v granitoidech, vyplnûn˘ch spodnobadensk˘mi písky a jíly. V nejví-
ce pokleslé ãásti okresu v ¤eãkovickokufiimském prolomu byla v Brnû-¤eãkovicích zji‰tûna mocnost spodnobadensk˘ch sedimentÛ 151 m. Po ústupu spodnobadenského mofie se celé území okresu stalo definitivnû sou‰í. Pohyby ker v‰ak pokraãovaly i v období pobadenském, o ãemÏ svûdãí souãasná v˘raznû odli‰ná úroveÀ bazálních klastik spodního badenu. V pliocénu docházelo v ãástech âeské vysoãiny náleÏejících k okresu k vyklizování miocénních usazenin, obnovû fiíãní sítû, odnosu zvûtralin ze zarovnan˘ch povrchÛ, k obnaÏování bazální zvûtrávací plochy, vzniku holoroviny a rovnûÏ ke vzniku místních zarovnan˘ch povrchÛ. Vyvinuly se krasové jevy na Stránské skále. V star‰ím kvartéru probíhal v˘voj georeliéfu pod vlivem stfiídání chladn˘ch období. Pokraãovaly i tektonické pohyby, které zpÛsobily nejen vyklizování pfiedmiocenních údolí, ale i jejich dal‰í zafiezání a vznik stupÀÛ fiíãních teras. V Dyjsko-svrateckém úvalu ve starém pleistocénu vznikal rozsáhl˘ náplavov˘ kuÏel tufianské terasy. Území náleÏející k úvalu bylo vyplnûno fluviálními sedimenty mocn˘mi aÏ 60 m. Usadily se i mocné závûje spra‰í s ãetn˘mi pohfiben˘mi pÛdami na âerveném kopci, z nichÏ nejstar‰í pÛda náleÏí do spodního pleistocénu. Stfiední pleistocén zaãal erozní fází, v níÏ se vodní toky zahloubily 20 aÏ 25 m. V prÛbûhu stfiedního pleistocénu se ukládaly dal‰í stupnû fiíãních teras. Ve svrchním pleistocénu se ve sníÏeninách uloÏily mocné závûje spra‰í. V holocénu se ve v˘voji georeliéfu znaãnû uplatÀuje ãinnost lidské spoleãnosti. PÛvodní georeliéf byl lidskou ãinností pfiemûnûn v urbánní georeliéf. Na okrajích mûsta se vyskytuje tûÏební antropogenní georeliéf, napfi. na Hádech nebo na Tufianské plo‰inû. Znaãné plochy zabírají naváÏky, zejména v nivách Svratky a Svitavy. Antropogenní sedimenty v zavezen˘ch pískovnách a hlinících dosahují aÏ 20 m (zejména na Tufianské plo‰inû nebo u RÛÏenina dvora). Okres Brno-mûsto pfiedstavuje z hlediska klimatického specifick˘, velmi
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 219
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto
1
pestr˘ a velmi sloÏit˘ útvar, a to jak díky pfiírodním pomûrÛm (napfi. reliéf terénu, aktuální fenofáze ãetného rostlinstva bylinného, kfiovinného a stromového charakteru), tak díky charakteru antropogenního vyuÏívání jednotliv˘ch dílãích územních celkÛ (napfi. hustota zástavby, v˘‰ka budov, ‰ífika a orientace ulic, úniky tepla z vytápûn˘ch budov, hustota provozu na pozemních komunikacích aj.). Tyto faktory pak vedou pfiedev‰ím v centru mûsta (ve srovnání s jeho okolím) ke zv˘‰ení teploty vzduchu, sníÏení relativní vlhkosti vzduchu, sníÏení poãtu dní se snûÏením a se snûhovou pokr˘vkou, zmûnû rychlosti a smûru pfiízemního proudûní, zv˘‰ení ãetnosti boufikov˘ch lijákÛ, zv˘‰ení zneãi‰tûní pfiízemní vrstvy atmosféry, vãetnû moÏnosti vzniku krátkodob˘ch smogov˘ch situací a situací se zv˘‰enou koncentrací pfiízemního ozónu aj. Rozdíly v aktuálních teplotách vzduchu mezi mûstem a jeho okolím mohou pfiesáhnout aÏ 9,0 °C, rozdíly v teplotách vzduchu v jednotliv˘ch nepfiíli‰ vzdálen˘ch ulicích jsou aÏ 3,0 °C, zvlá‰tností nejsou ani rozdíly 30,0 °C mezi kontrastními plochami ve mûstû apod. Okres Brno-mûsto leÏí podle Quitta, E. (1971, 1984) z pfieváÏné ãásti v teplé klimatické oblasti, kterou charakterizuje prÛmûrná teplota vzduchu v ãervenci 18 aÏ 20 °C a v lednu –2 aÏ –3 °C, prÛmûrn˘ poãet letních dní 50 aÏ 60, prÛmûrn˘ poãet mrazov˘ch dní 100 aÏ 110 a prÛmûrn˘ roãní úhrn atmosférick˘ch sráÏek v rozmezí 500 aÏ
700 mm. Západní (Lipovská vrchovina), severozápadní (jiÏní v˘bûÏky Adamovské vrchoviny) a severov˘chodní (jiÏní cíp Moravského krasu a pfiilehlé Konické vrchoviny) okraj okresu zasahuje do mírnû teplé klimatické oblasti s prÛmûrnou teplotou ãervence 17 aÏ 18 °C a ledna –2 aÏ –3 °C, prÛmûrn˘m poãtem letních dní 40 aÏ 50, prÛmûrn˘m poãtem mrazov˘ch dní 110 aÏ 130 a prÛmûrn˘m roãním úhrnem atmosférick˘ch sráÏek 550 aÏ 650 mm. PrÛmûrná roãní teplota vzduchu dosahuje na území okresu 8,4 aÏ 9,6 °C v závislosti na konkrétní poloze lokality, ale i na délce zpracovávané teplotní fiady. Roãní chod teploty vzduchu ukazuje, Ïe nejchladnûj‰ím mûsícem roku je v prÛmûru leden, nejteplej‰ím ãervenec, pfiípadnû i srpen nebo ãerven. Pfii ãasném nástupu zimy se v‰ak stává, Ïe nejstudenûj‰ím je listopad, po nûmÏ jiÏ následuje jen mírná zima s ponûkud vy‰‰ími prÛmûrn˘mi teplotami. Naopak byly zaznamenány i pfiípady, kdy nejchladnûj‰ím mûsícem roku byl bfiezen. Rozdíl mezi prÛmûrnou denní maximální a minimální teplotou je velmi v˘razn˘m znakem pÛsobení reliéfu terénu na teplotu vzduchu. Na území okresu dosahuje prÛmûrná denní amplituda teploty vzduchu 9,3 °C. V zimních mûsících se pohybuje v intervalu od 4,9 do 9,3 °C, v letních mûsících je v˘raznûj‰í a kolísá mezi 10,8 aÏ 12,0 °C. Absolutní maxima teploty vzduchu jsou pomûrnû vysoká. I v lednu pfiesahují ve v‰ech polohách 10,0 °C a jiÏ v dub-
1 V posledních letech se bûhem zimního období udrÏí sníh del‰í dobu i uprostfied mûsta – hrad ·pilberk.
BM 11
219
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 220
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
1 Tvorba boufikové oblaãnosti nad Tufianskou terasou.
220
BM 12
nu (a je‰tû i v záfií) pfiekraãují 25,0 °C. Od ãervna do srpna mohou pfiekroãit 35,0 °C. Nejvy‰‰í teplota vzduchu byla zaznamenána 22. ãervence 1945, a to 36,1 °C. V zájmové oblasti vystupují prÛmûrné denní teploty vzduchu od konce druhé únorové dekády do poloviny prosince nad 0 °C. Velké vegetaãní období trvá v prÛmûru od poloviny poslední bfieznové dekády do poloviny první listopadové dekády. Od poloviny poslední dubnové dekády do poloviny první fiíjnové dekády lze hovofiit o období bez sériov˘ch mrazíkÛ v noci. Letní období zaãíná koncem kvûtna a konãí aÏ v polovinû první záfiijové dekády. První mráz se v Brnû vyskytne v prÛmûru 16. fiíjna. Nejdfiíve byl tento jev pozorován jiÏ 25. záfií a nejpozdûji aÏ 19. listopadu. Poslední mráz byl v prÛmûru 21. dubna, pfiiãemÏ v konkrétních letech byl jiÏ 29. bfiezna nebo naopak aÏ 17. kvûtna. V dlouhodobém prÛmûru se pouze v ãervenci a v srpnu nevyskytly záporné teploty vzduchu, aktuální teploty pod nulou v‰ak vylouãit nelze ani v tomto období. Ve‰keré teplotní údaje jsou totiÏ uvádûny ke standardní v˘‰ce 2 m nad zemsk˘m povrchem, takÏe v pfiízemní vrstvû (do 5 cm) je moÏno oãekávat v˘skyt záporn˘ch teplot vzduchu v kter˘koliv den v roce. Pro ãlenit˘ terén okresu je typick˘ v˘skyt teplotních inverzí lokálního
(napfi. Îabovfieská kotlina, údolí Svratky v Pisárkách, údolní niva Ponávky v ¤eãkovicích a Královû Poli, údolní niva Svitavy v Obfianech aj.) i nadregionálního (Dyjsko-svrateck˘ úval) charakteru, jeÏ jsou velmi ãasto spojeny s mlhami. Nepfiíjemn˘m doprovodn˘m jevem pfiitom je zv˘‰ená koncentrace exhalací ve spodní ãásti mezní vrstvy atmosféry. âlenit˘ georeliéf okresu a jeho ‰ir‰ího zázemí vytváfií ãetné lokální závûtrné a návûtrné efekty, podporuje zv˘‰ení konvekce v letních mûsících a následnou boufikovou ãinnost, jakoÏ i brzdûní a vlnûní postupujících atmosférick˘ch front a dal‰í aktivity, jimiÏ ovlivÀuje ãetnost sráÏek a sráÏkové úhrny, a to specificky v letním a zimním období. Z hlediska makroklimatického se tímto zpÛsobem mÛÏe ve svém okolí projevit napfi. masiv Palackého vrchu a Holedné, resp. Kraví hory, v˘bûÏky Lipovské, Adamovské a Konické vrchoviny aj. PrÛmûrn˘ roãní sráÏkov˘ úhrn se pohybuje slabû pod 550 mm. Promûnlivost sráÏkov˘ch úhrnÛ mezi jednotliv˘mi léty je v‰ak znaãná. Aktuální mûsíãní úhrny kolísají od mûsícÛ velmi such˘ch aÏ po mûsíce s více neÏ trojnásobkem dlouhodobého mûsíãního prÛmûru atmosférick˘ch sráÏek, pfiiãemÏ jednotlivé opaãnû polarizované extrémy mohou následovat bezprostfiednû za sebou. Absolutní mûsíãní sráÏková ma-
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 221
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto xima se blíÏí 200 mm. Mnohé vysoké mûsíãní sráÏkové úhrny jsou v zájmové oblasti zpÛsobeny de‰ti lijákového charakteru, ãasto s doprovodem boufiek. Jejich denní vydatnost je srovnatelná s celomûsíãními sráÏkov˘mi normály. Napfi. denní úhrn sráÏek v ãervnu a v srpnu pfiekroãil hodnotu 90 mm, pfiiãemÏ prÛmûrn˘ mûsíãní úhrn atmosférick˘ch sráÏek se v tûchto mûsících pohybuje pouze v rozmezí 60 aÏ 70 mm. První den se snûÏením je v Brnû v prÛmûru zaznamenáván 14. listopadu, pfiiãemÏ tento den se mÛÏe v jednotliv˘ch letech velmi uspí‰it (15. fiíjna) nebo naopak velmi opozdit (aÏ 17. prosince). Obdobnû pak den s posledním snûÏením je v prÛmûru zaznamenáván 8. dubna, pfiiãemÏ v dané zimní sezónû mÛÏe b˘t tento jev ukonãen jiÏ 14. února nebo naopak aÏ 14. kvûtna. Snûhová pokr˘vka leÏí v Brnû v prÛmûru v období od 28. listopadu do 12. bfiezna. V dané zimní sezónû v‰ak mÛÏe b˘t první den se snûhovou pokr˘vkou zaznamenáván jiÏ 27. fiíjna, nebo aÏ 28. prosince a naopak poslední den se snûhovou pokr˘vkou jiÏ 28. ledna, nebo aÏ 10. dubna. Snûhová pokr˘vka b˘vá velmi rozdílná, a to od zimních období, která jsou ve vrcholnou zimu bez snûhu, aÏ po období, kdy leÏí snûhová pokr˘vka od listopadu aÏ do dubna jen s krátk˘m pfieru‰ením. V˘‰ka snûhové pokr˘vky se obvykle pohybuje kolem 7 cm, ale nejsou vzácné pfiípady se snûhovou pokr˘vkou kolem 20 –30 cm. V Brnû a okolí pfievládá v celoroãním prÛmûru proudûní ze severozápadního a severního smûru. Tato skuteãnost je v‰ak zpÛsobena pfiedev‰ím velmi v˘raznou ãetností tûchto smûrÛ vûtrÛ v letním období nad ostatními smûry vûtrné rÛÏice. V zimním období je severozápadní proudûní naprosto rovnocenné s jihov˘chodním. Vyrovnané ãetnosti v tomto období vykazují i ostatní základní smûry vûtrné rÛÏice s v˘jimkou smûrÛ v˘chodních a západních, kdy se nad západními vûtry prosazují zv˘‰enou ãetností vûtry s v˘chodní orientací. Okres Brno-mûsto patfií do povodí Moravy. Hlavním vodním tokem je levostrann˘ pfiítok Dyje Svratka, která
1
pfiitéká na území okresu u Veverské Bíty‰ky, kde zaãíná vodní nádrÏ Brnûnská pfiehrada, a protéká jím ve smûru od severozápadu k jihov˘chodu. Do Brnûnské pfiehrady pfiitéká zprava Veverka a zleva Kufiimka. V dal‰ím úseku ústí do Svratky zprava potoky Vrbovec a Leskava. Do fieky Svratky pÛvodnû ústila zprava v Komárovû i Ponávka, av‰ak po dokonãení stavby kanalizaãní stoky C v roce 1993 byla Ponávka odvedena do Cacovického náhonu, kter˘ ústí do Svitavy. PÛvodní koryto Ponávky se stalo souãástí Svitavského náhonu a slouÏí k pfievádûní vody zpût do Svratky. Na jiÏním okraji Brna ústí zleva do Svratky její nejvût‰í pfiítok Svitava, která pfiitéká na hranice tohoto mûsta pod Bílovicemi nad Svitavou. Na území mûsta Brna je pouze malá dolní ãást povodí Svitavy s nûkolika mal˘mi pfiítoky. Mimo hranice mûsta Brna u Raj-
1 Poklidn˘ tok fieky Svitavy s bfiehov˘mi porosty v Obfianech.
BM 13
221
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 222
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
2
1 Údolí ¤íãky v severov˘chodní ãásti okresu Brno-mûsto. 2 Luvizem modální na spra‰ové závûji v PR BosonoÏsk˘ hájek.
222
BM 14
hradic pfiitéká do Svratky dal‰í levostrann˘ pfiítok Ivanovick˘ potok, kter˘ v‰ak má pfieváÏnou ãást povodí na území brnûnské aglomerace. V˘chodní okrajová ãást brnûnské aglomerace v okolí Lí‰nû náleÏí k povodí ¤íãky, coÏ je pravostrann˘ pfiítok Litavy. Na území brnûnské aglomerace se nachází nûkolik (pfieváÏnû mal˘ch) vodních nádrÏí. Nejvût‰í je Brnûnská pfiehrada na fiece Svratce, která slouÏí k ochranû pfied velk˘mi vodami, pro rekreaci a je v˘znamn˘m zdrojem vody. Nejvíce mal˘ch nádrÏí lze nalézt na horním toku ¤íãky (tfii nádrÏe v˘chodnû od Lí‰nû), které slouÏí k chovu ryb a rekreaãním úãelÛm. Pomûrnû ãetné jsou malé jednoúãelové vodní nádrÏe (ochranné nádrÏe a rybníky), napfi. na Ponávce a jejím pfiítoku, potoce Antoníãku. Retenãní nádrÏe leÏí na Ivanovickém (·védské valy) a Komínském potoce ãi Leskavû v Bosonohách, malé rybníky jsou na horním toku Ponávky (dva rybníky u Lelekovic nebo tfii rybníky u Jehnic a také na potoce Vrbovci – U silnice). V˘znamné jsou i malé rekreaãní nádrÏe (U nádraÏí a Pod StráÏnou na Ponávce) nebo nádrÏe, které slouÏí jako místní zdroj vody (Splavis-
ko na Ivanovickém potoce). Pro potfieby prÛmyslu slouÏí usazovací nádrÏ v Malomûfiicích. Známá Holásecká jezera jsou zbytky pÛvodních meandrÛ fieky Svitavy pfii západním okraji Holásek. Na území Brna a v jeho nejbliωím okolí se nachází zdroje podzemní vody ve dvou odli‰n˘ch geologick˘ch formacích, a to v mûlké zvodni ve ãtvrtohorních fiíãních sedimentech a v hlub‰í zvodni v neogénních sedimentech. Tyto vodní zdroje nelze úãinnû chránit, a proto voda v nich je zneãi‰tûna rÛzn˘mi závadn˘mi látkami a navíc obsahuje vy‰‰í koncentrace nûkter˘ch látek (napfi. Ïelezo, mangan, amoniak), které jsou pfiirozeného pÛvodu. Hlavním zdrojem vody pro brnûnskou aglomeraci je jímací území v okrajové ãásti ãeské kfiídové pánve u Bfiezové nad Svitavou (850 aÏ 1450 l⋅s–1), odbûr vody z nádrÏe Vír na horním toku fieky Svratky pfiivádûné vodovodem. Z pÛdních typÛ v celé severní ãásti i na stfiedozápadû (od mûstsk˘ch ãástí Kohoutovice po Obfiany) pfievládá kambizem typická na svahovinách kysel˘ch a neutrálních intruzív, pfieváÏnû pod lesními porosty. Doprovodnou sloÏku kambizemí na zemûdûlsk˘ch pÛdách
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 223
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto tvofií hnûdozem typická na spra‰ov˘ch hlínách. Ta se v tûchto polohách vyskytuje i jako samostatná jednotka, vytvofiená na spra‰ích. V jiÏní ãásti brnûnské aglomerace mezi Bosonohami a Lí‰ní vznikly vût‰í plochy ãernozemí, pfiedev‰ím ãernozemû typické na spra‰i (místy v podloÏí slínité jíly aÏ slíny), v oblasti Starého Lískovce zasahuje men‰ím okrskem ãernozem hnûdozemní (erodovaná). V˘chodnû od Chrlic vznikla na kysel˘ch terasov˘ch ‰tûrcích a ‰tûrkopíscích v men‰í mífie i ãernozem arenická (akcesorická sloÏka v asociaci s typickou ãernozemí). Okrsky ãernozemí rozdûlují od severu k jihu fluvizemû – fluvizem typická na nevápnit˘ch nivních sedimentech podél Svitavy, ve stfiední a severozápadní ãásti okresu i kolem Svratky a nûkter˘ch pfiítokÛ uveden˘ch fiek (Vrbovec, Leskava). V severozápadním cípu aglomerace (v˘chodnû od Brnûnské pfiehrady) i mezi obcí Mokrá a Lí‰ní zasahuje z okresu Brno-venkov rendzina typická na svahovinách vápencÛ, ojedinûle i ãernozem typická na mocnûj‰ích pokryvech karbonátov˘ch svahovin. JiÏnû od Obfian, v˘chodnû od Tufian a Slatiny se na vápnit˘ch píscích, slínit˘ch jílech-slínech vyvinula pararendzina typická, která v tûchto polohách doprovází ãernozemû. V okolí Brnûnské pfiehrady vznikly na strm˘ch v˘chozech kysel˘ch a neutrálních intruzív brnûnského masivu rankery (ranker typick˘ a kambick˘) s ménû zastoupenou litozemí typickou a mûlk˘mi kambizemûmi (typickou a rankerovou). Na pfiekryvech spra‰ov˘ch hlín v této oblasti vznikla i luvizem typická, lokálnû ve vlhãích místech i luvizem pseudoglejová. Mezi Ivanovicemi u Brna a Jehnicemi se podél men‰ích tokÛ a v zamokfien˘ch depresích vytvofiil na deluviálních (deluviofluviálních) sedimentech glej typick˘. Flóra a vegetace okresu Brno-mûsto odpovídá dosti velké diverzitû abiotick˘ch sloÏek. Poloha území na hranici hercynského a panonského bioregionu, stejnû tak (jen s mírn˘m posunem) jako poloha na hranici termofytika a mezofytika znamená, Ïe v dosahu nejvût‰ího jihomoravského mûsta je rostlinn˘ kryt velmi pestr˘. Setkávají se zde step-
1
ní a lesostepní prvky spra‰ov˘ch a vápencov˘ch lokalit na dílãím severním okraji roz‰ífiení na jiÏní Moravû, acidofilní xerofyty, provázející nejteplej‰í a nejsu‰‰í jihov˘chodní okraj âeského masivu i podhorské prvky, které v inverzích hluboce zafiíznut˘ch údolí sestupují z vy‰‰ích poloh. Na území mûsta Brna mÛÏeme rozli‰it ‰est fytogeografick˘ch okresÛ. Na jih a jihov˘chod území zasahuje Panonské termofytikum se dvûma jednotkami. Nivní polohy zaujímá Dyjsko-svrateck˘ úval (podokres fytogeografického okresu Jihomoravské úvaly). Je to území pfieváÏnû silnû pfiemûnûné, dílem zemûdûlstvím, dílem urbanizací. V ose tohoto území teãe Svratka a Svitava, které se na území mûsta Brna u Pfiízfienic stékají. Potenciální vegetací této fytogeografické jednotky jsou luÏní lesy, zejména tvrdé luhy (Ulmenion). Tyto porosty mûly ve stromovém patfie dub letní (Quercus robur), jasany (Fraxinus spp.) a jilm habrolist˘ (Ulmus minor), v podrostu se objevovala sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea) a snad i ãesnek medvûdí (Allium ursinum). Typická orchidej luÏních lesÛ
2
1 Vegetace svazu Festucion valesiaceae na Medláneck˘ch kopcích. 2 Na granodiority brnûnského masivu sedimentovaly fiíãní ‰tûrky, které pfiekryly spra‰ové a deluviální sedimenty s pÛdou typu kambizem – WilsonÛv les.
BM 15
223
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 224
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
kru‰tík polabsk˘ dodnes pfieÏívá vzácnû v kfiovinách podél regulovaného toku Svitavy pfiímo ve mûstû. Na vy‰‰ích terasách fiek zfiejmû byly v minulosti nûjaké typy dubohabfiin (Carpinion), ale tyto úrodné polohy byly patrnû odlesnûny jiÏ v prehistorick˘ch dobách a pfiemûnûny v ornou pÛdu. V nivách fiek se v minulosti nacházela i pofiíãní jezera, v nichÏ mohl rÛst leknín bíl˘ (Nymphaea alba), stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea) a dal‰í typické druhy jihomoravsk˘ch vodních makrofyt. V souãasné 224
BM 16
dobû zde najdeme pouze druhy bûÏnûj‰í, ‰iroce roz‰ífiené. Jedin˘m existujícím fragmentem luÏního lesa na území mûsta Brna je PR âernovick˘ hájek, zbytky mokfiadní vegetace chrání PP Holásecká jezera. Na vy‰‰ích terasách v˘chodnû od nivy Svitavy se rozkládá Hustopeãská pahorkatina (podokres fytochorionu Jihomoravská pahorkatina). V jihov˘chodní ãásti je témûfi odlesnûná, i kdyÏ zde je‰tû na konci 19. století existovala v˘znamná lokalita Tufiansk˘ hájek. Po-
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 225
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
30. 1. 2008
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto
2
1
tenciální vegetaci zfiejmû pfiedstavovala mozaika teplomiln˘ch panonsk˘ch dubohabfiin (Primulo versis-Carpinetum) a spra‰ov˘ch doubrav (Quercetum pubescenti-roboris). Z typick˘ch druhÛ této vegetace rostl v Tufianském hájku napfi. kosatec trávovit˘ (Iris graminea). Z tûchto vegetaãních typÛ se do souãasnosti nedochovalo nic a to ani na prud‰ích svazích, které pokud jsou kryty stromovou vegetací, mají podobu akátin. V okolí Brnûnsk˘ch Ivanovic a âernovic se nachází zajímavé lokality ruderální vegetace na místech b˘val˘ch skládek. Pozoruhodnûj‰í je v‰ak severní okraj Hustopeãské pahorkatiny v okolí Slatiny a Lí‰nû, kde vystupují devonské vápence. Nûkteré v˘chozy známé z minulosti zanikly (·védské ‰ance), ale Stránská skála, Bílá hora a Hády jsou i pfies pokraãující antropick˘ tlak stále botanicky velmi v˘znamné. Najdeme zde zbytky ‰ípákov˘ch doubrav (Corno-Quercetum), panonsk˘ch dubohabfiin, teplomiln˘ch lesních lemÛ (Geranion sanguinei), nízké stepní kfioviny (Prunion spinosae) i stepní trávníky (Festucion valesiacae a Bromion erecti), stejnû tak jako maloplo‰nou vegetaci efemér na vápenci (Alysso-Sedion). V doubravách a dubohabfiinách roste dub p˘fiit˘ (Quercus pubescens), jefiáb bfiek (Sorbus torminalis), dfiín jarní (Cornus mas), které provází habr obecn˘ (Carpinus betulus), dub letní (Quercus robur), lípa malolistá (Tilia cordata), v podrostu se vyskytuje napfi. kamejka modro-
nachová (Lithospermum purpurocaeruleum), tfiemdava bílá (Dictamnus albus), z trav strdivka zbarvená (Melica picta). Lesní lemy preferuje napfi. pry‰ec mnohobarv˘ (Tithymalus epithymoides), vikev tenkolistá (Vicia tenuifolia), smldník jelení (Peucedanum cervaria) a dal‰í. Ve v˘slunn˘ch trávnících dominuje ãasto kostfiava walliská (Festuca valesiaca), v ponûkud vlhãích polohách k. Ïlábkatá (F. rupicola), ostfiice nízká (Carex humilis), svefiep vzpfiímen˘ (Bromus erectus) nebo váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum). K typick˘m prÛvodcÛm této vegetace patfií koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis), tafiinka horská (Alyssum montanum), kozinec viãencovit˘ (Astragalus onobrychis), k. dánsk˘ (A. danicus), kruãinkovec poléhav˘ (Corothamnus procumbens) a zvonek sibifisk˘ (Campanula sibirica). Jen zcela ojedinûle v Hustopeãské pahorkatinû vystupují kyselej‰í substráty, napfi. krystalinikum nad Îidenicemi a kulm v okolí Lí‰nû. Ponûkud odli‰ná je Znojemsko-brnûnská pahorkatina – fytochorion, zaujímající teplé pahorkatiny na západ od Svratky a Svitavy. Zde tvofií kostru potenciální vegetace mozaika acidofilních teplomiln˘ch bfiekov˘ch doubrav (Sorbo torminalis-Quercetum) a hercynsk˘ch dubohabfiin (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Na spra‰ov˘ch pfiekryvech lze místy pfiedpokládat i mochnové doubravy (Potentillo albae-Quercetum), zatímco na severnû exponovan˘ch svazích
3
4
1
Vegetace svazu Bromion erecti.
2
OhroÏen˘ kruãinkovec poléhav˘ (Corothamnus procumbens) zdobí sv˘mi zlatoÏlut˘mi kvûty xerotermní travnatá spoleãenstva svazu Bromion erecti. 3 Koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis) roste zpravidla na such˘ch trávnících Bromion erecti. 4 Typick˘m pfiedstavitelem vodních makrofyt v nivách fiek je stulík Ïlut˘ (Nuphar lutea).
BM 17
225
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 226
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
2
3
1 Typick˘m stanovi‰tûm vikve tenkolisté (Vicia tenuifolia) jsou okraje kfiovin na v˘slunn˘ch k jihu orientovan˘ch svazích. 2 Dub letní (Quercus robur) je pfiirozenou souãástí listnat˘ch lesÛ dubového a bukovo-dubového stupnû. 3 Kriticky ohroÏen˘ sklenob˘l bezlist˘ (Epipogium aphyllum) roste v Jihomoravském kraji na tfiech lokalitách.
226
BM 18
nexerofilní bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum). Bfiekové doubravy nyní témûfi vymizely; v mochnov˘ch doubravách (napfi. v BosonoÏském hájku) se vyskytuje kromû mochny bílé (Potentilla alba) tfieba srpice barvífiská (Serratula tinctoria), u Kohoutovic i pry‰ec hranat˘ (Tithymalus angulatus). Dfiíve zde byl zfiejmû docela hojn˘ i l˘kovec vonn˘ (Daphne cneorum), kter˘ jiÏ zcela vymizel. Bikové doubravy s dominantním dubem zimním (Quercus petraea) hostí napfi. kostfiavu ovãí (Festuca ovina) a borÛvku ãernou (Vaccinium myrtillus). V ãern˘‰ov˘ch dubohabfiinách je typick˘ jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), ale i ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Pfii fiekách se vyskytovaly ptaãincové ol‰iny (Stellario-Alnetum glutinosae). Velmi charakteristická je náhradní vegetace. Ojedinûle zde najdeme i stepní svahy s vegetací svazu Festucion valesiacae, na Obfianské stráni i s kavylem vláskovit˘m (Stipa capillata) a k. tenkolist˘m (S. tirsa), pod Brnûnskou pfiehradou s k. chlupat˘m (S. dasyphylla). Jinde, napfi. na Kamenném vrchu, se objevuje vegetace svazu Koelerio-Phleion phleoidis. Na fiadû lokalit se vyskytuje koniklec velkokvût˘, na Medláneck˘ch kopcích je nejsevernûj‰í moravská lokalita ostfiice úzkolisté (Carex stenophylla). Zvlá‰tností jsou diabasové skály nad Svratkou mezi Pisárkami a Îabovfieskami s v˘skytem pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans). Fytochoriony mezofytika zabírají západní a severní okraje území. Na Znojemsko-brnûnskou pahorkatinu navazuje Moravské podhÛfií Vysoãiny, kde se prolínají ãern˘‰ové dubohabfiiny s buãinami (zejména v Podkomorsk˘ch lesích, ale i v okolí Sobû‰ic a Útûchova). Na lesních prameni‰tích se vyskytují ostfiicové jasaniny (Carici remotae-Fraxinetum) a podle vût‰ích tokÛ i ptaãincové ol‰iny (Stellario-Alnetum glutinosae). Najdeme napfi. alpsk˘ brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens) nebo jiÏní migranty kruãinku chlupatou (Genista pilosa) a chrastavec kfiovi‰tní (Knautia drymeia) i zfiejmû karpatsk˘ migrant ostfiici pfievislou (Carex pendula). Z podhorsk˘ch prvkÛ sem zasahu-
je napfi. vûsenka nachová (Prenanthes purpurea), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos) nebo rozrazil horsk˘ (Veronica montana), u Sobû‰ic je v˘znamná lokalita sklenob˘lu bezlistého (Epipogium aphyllum). Polopfiirozená náhradní vegetace má charakter pfieváÏnû mezofilních trávníkÛ (Arrhenatherion), i kdyÏ je‰tû v nedávné minulosti se v okolí Îebûtína nacházely i mokfiady se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium) a v souãasnosti velmi vzácnou skfiípinkou smáãknutou (Blysmus compressus). Zbytky mokfiadní vegetace podhorsk˘ch pcháãov˘ch luk (Angelico-Cirsietum oleracei) se suchop˘rem úzkolist˘m a fiadou mokfiadních ostfiic doÏívají je‰tû v údolí Ponávky mezi Mokrou Horou a Lelekovicemi. Pfii fiekách byla dfiíve roz‰ífiena vegetace pofiíãních rákosin svazu Phalaridion arundinaceae s typickou ostfiicí benátskou (Carex buekii), v údolí Svratky ov‰em z vût‰í ãásti zatopená pfiehradou. Na severov˘chod Brna zasahuje nejjiÏnûj‰í v˘bûÏek Moravského krasu s mozaikou rÛzn˘ch typÛ dubohabfiin, buãin, ale i ostrÛvkÛ teplomiln˘ch doubrav. DÛsledkem zvratu vegetaãních stupÀÛ, kter˘ je v tomto území ãast˘ je, Ïe v údolí ¤íãky najdeme napfi. pfiesliãku zimní (Hippochaete hyemalis), klokoã zpefien˘ (Staphylea pinnata), ostfiici tlapkatou (Carex pediformis), ale na Velkém Horneku i nejsevernûj‰í lokalitu kosatce nízkého (Iris pumila). Okrajovû do kulmové ãásti v okolí Lí‰nû zasahuje i Drahanská vrchovina, a to sv˘m podokresem Drahanské podhÛfií. Nejlépe jsou pfiírodní biotopy zachovány v údolí ¤íãky. Najdeme tam spí‰e acidofilní typy lesní vegetace s ãern˘‰ov˘mi dubohabfiinami, bfiekov˘mi i bikov˘mi doubravami, pozoruhodn˘ je napfi. hojn˘ v˘skyt strdivky zbarvené. Nakonec nelze nezmínit ruderální flóru a vegetaci. Pfiedev‰ím zásluhou Franti‰ka Grülla (1919 –2004), kter˘ se tímto tématem zab˘val dlouhá léta, proslula brnûnská rumi‰tû i na mezinárodní úrovni. Nejen nûkdej‰í ãernovické skládky a sefiazovacího nádraÏí v Malomûfiicích, ale napfi. i místa, kam se vyváÏel odpad z brnûnsk˘ch textilek, alespoÀ doãasnû hostily velmi svéráznou
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 227
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto flóru. V souãasné dobû se Brno stává centrem expanze stfiedoasijského pelyÀku Tournefortova (Artemisia tournefortiana), kter˘ byl zavleãen s vlnou a nyní se ‰ífií po rumi‰tích i fiíãních navigacích. Fauna okresu je smûsicí ménû nároãn˘ch teplomiln˘ch druhÛ panonské podprovincie, která zasahuje Lechovick˘m bioregionem od jihu, a lesních druhÛ hercynské podprovincie, jejíÏ Brnûnsk˘ a okrajovû i Maco‰sk˘ bioregion zaujímají severní ãást okresu. Podstatn˘ a dlouhodob˘ vliv na utváfiení zdej‰í fauny má v‰ak zejména pfiítomnost brnûnské aglomerace a nejrÛznûj‰í antropogenní zásahy a zmûny v jejím blízkém okolí. Pfiesto se i na tomto pomûrnû malém a intenzivnû vyuÏívaném území nachází vût‰í poãet míst sice rozlohou mal˘ch, ale s pestrou a druhovû bohatou faunou. Mezi nejzajímavûj‰í patfií zbytky nûkdej‰í unikátní lokality Hády, komplex lesÛ v okolí Sobû‰ic a Jehnic, údolí Ponávky mezi ¤eãkovicemi a Lelekovicemi, vrchy u Medlánek, Medlánecké leti‰tû, Mni‰í hora, Brnûnská pfiehrada se sv˘m lesnat˘m okolím, Îebûtínsk˘ rybník, BosonoÏsk˘ hájek, Kamenn˘ vrch u Nového Lískovce a âernovick˘ hájek se zbytky tÛní a mokfiadních ol‰in. V tepl˘ch doubravách a dubohabfiinách se vyskytuje pomûrnû bûÏnû roháã obecn˘ (Lucanus cervus), dále zlatohlávek skvostn˘ (Cetonischema aeruginosa), krasec berlínsk˘ (Dicerca berolinensis), chroust op˘fien˘ (Melolontha pectoralis) a místy i mizející tesafiík obrovsk˘ (Cerambyx cerdo). První dva zaletují i do vnitfiního Brna a pfiíleÏitostnû se zde také ve star˘ch zahradách vyvíjejí. Uvnitfi Brna Ïije více nápadnûj‰ích druhÛ. Lipové aleje místy napadá krasec lipov˘ (Poecilonota rutilans), na ovocn˘ch stromech se bûÏnû vyvíjí otakárek ovocn˘ (Iphiclides podalirius), z ovocn˘ch sadÛ na jiÏním a jihov˘chodním okraji mûsta sem ãasto zaletuje nápadn˘ martináã hru‰Àov˘ (Saturnia pyri). Pozoruhodn˘ je i ãasto opakovan˘ nález nápadné stonoÏky stra‰níka dalmatského (Scutigera coleoptrata) pfiímo uprostfied Brna. Na borovicích v okolí pfiehrady byl nalezen
1
2
4
3
velmi vzácn˘ pestrokroveãník Allonyx quadrimaculatus. V zalesnûn˘ch oblastech Ïijí dodnes poãetné populace ropuchy obecné (Bufo bufo), skokana ‰tíhlého (Rana dalmatina), skokana hnûdého (Rana temporaria), rosniãky zelené (Hyla arborea) a ãolka obecného (Triturus vulgaris). âolek horsk˘ (Triturus alpestris) proniká na Sobû‰icko, Jehnicko nebo Holednou. V severní ãásti Podkomorsk˘ch lesÛ pfieÏívá mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). V Podkomorsk˘ch lesích a na Jehnicku Ïije pl‰ík lískov˘ (Muscardinus avellanarius). Z ptákÛ kromû bûÏn˘ch druhÛ hnízdí v lesích strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), níÏinn˘ druh ‰oupálek krátkoprst˘ (Certhia brachydactyla), dfiíve hnízdil i pfiímo na okrajích mûsta mandelík hajní (Coraci-
1 UÏovka podplamatá (Natrix tesselata). 2 Holub hfiivnáã (Columba palumbus). 3 Sojka obecná (Garrulus glandarius). Stejnû jako hfiivnáã osídlila v poslední dobû mûsta. 4 Cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis).
BM 19
227
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 228
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
2
3
4
1 Pestroskvrnku bfieznovou (Valeria oleagina) lze oznaãit za charakteristick˘ druh brnûnského okolí. 2 Chrobák ozbrojen˘ (Odonteus armiger).
228
3
Hnojík Aphodius scrofa.
4
Krasec Sphenoptera antiqua.
BM 20
as garrulus). Prostfiedí mûstsk˘ch parkÛ a zahrad obsadil v posledních desetiletích i vût‰í poãet lesních druhÛ, jako napfiíklad pûvu‰ka modrá (Prunella modularis), sojka obecná (Garrulus glandarius), holub hfiivnáã (Columba palumbus), ze savcÛ se velmi roz‰ífiila kuna skalní (Martes foina) a aÏ do blízkosti mûsta pronikají napfiíklad prase divoké (Sus scrofa), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), krkavec velk˘ (Corvus corax), volnû nebo oborním zpÛsobem se chovají rÛzné druhy zvûfie, zejména muflon (Ovis musimon). Lesostepní a bezlesé xerotermní biotopy jsou nejsevernûj‰ími nalezi‰ti celé fiady druhÛ. Nejznámûj‰í je jistû nápadn˘ pestrokfiídlec podraÏcov˘ (Zerynthia polyxena), k dal‰ím „brnûnsk˘m“ mot˘lÛm patfií mÛry pestroskvrnka bfieznová (Valeria oleagina) a mÛra ozdobná (Perigrapha i-cinctum). Na Hádech Ïije napfi. cikáda trnková (Cicadivetta tibialis), vzácná zlatooãka Hypochrysa elegans a mravkolev ostruhat˘ (Distoleon tetragrammicus), z broukÛ hnojík Euheptaulacus porcellus, chrobák ozbrojen˘ (Odonteus armiger), kter˘ byl nalezen i v okolí Brnûnské pfiehrady, chroustek Omaloplia spireae, bzuãivky Pollenia mayeri a P. hungarica, kvûtilka Phorbia hadyensis, jeÏ zde byla nedávno popsána a podle HádÛ pojmenovaná, na Kamenném vrchu krasci Sphenoptera antiqua, S. substriata a stfievlík uhersk˘ (Carabus hungaricus), na Stránské skále nesytka ãistcová (Chamaesphecia dumonti), kutilka Ammophila heydeni a samotáfiské vãely pískorypka Dioxys cincta, zednice Osmia tergestensis a Andrena limata. U Medlánek byl po tfiiceti letech znovu pozorován hnojík Aphodius scrofa, jeho vzácn˘ pfiíbuzn˘ hnojík Aphodius citellorum je nejãastûji nalézán v norách syslÛ a s jejich populaãním vzestupem v posledních letech je také ãastûj‰í. Kamenitá a skalnatá místa na Horneku a svazích hradu ·pilberk ob˘vá vzácn˘ plÏ laãník stepní (Zebrina detrita). Z obojÏivelníkÛ je je‰tû stále v tûchto oblastech charakteristick˘m obyvatelem ropucha zelená (Bufo viridis), ale i její stavy se rychle sniÏují. UÏovka hladká (Coronella austriaca) Ïije poãetnûji pfiedev‰ím na vhodn˘ch
místech nad lev˘m bfiehem Brnûnské pfiehrady, ale dodnes ji najdeme i na Hádech, Lí‰eÀsku, Babû nebo Jehnicku. V minulosti Ïila na více místech mûsta je‰tûrka zelená (Lacerta viridis) (napfiíklad na ·pilberku nebo Stránské skále), v posledních letech byla je‰tû pozorována na Hádech. Je‰tû v nedávn˘ch letech byla v jiÏních oblastech mûsta registrována vzácná hnízdûní sovy pálené (Tyto alba) a v˘skyty s˘ãka obecného (Athene noctua). Pfiedev‰ím v âernovické pískovnû dodnes sídlí kolonie bfiehule fiíãní (Riparia riparia), která je‰tû pfied nûkolika roky hnízdila pravidelnû i v abrazních bfiezích Brnûnské pfiehrady. V âernovické pískovnû a kamenolomech na Hádech dodnes vzácnû hnízdí bûlofiit ‰ed˘ (Oenanthe oenanthe). V nûkter˘ch kamenolomech snad zahnízdí v˘r velk˘ (Bubo bubo). Pfiedev‰ím v bfiehov˘ch a doprovodn˘ch porostech podél stojat˘ch i tekoucích vod na jihu mûsta hnízdí slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos) a moudivláãek luÏní (Remiz pendulinus). Dodnes na území mûsta (v Podkomorsk˘ch lesích) vzácnû hnízdí dudek chocholat˘ (Upupa epops) nebo skfiivan lesní Lullula arborea (v oblasti HádÛ a Lí‰nû). Travnatou plochu leti‰tû u Medlánek ob˘vá poãetná populace sysla obecného (Spermophilus citellus), zbytková populace je‰tû doÏívá i v prostoru leti‰tû u Slatiny. RovnûÏ fauna vodních a mokfiadních biotopÛ je pomûrnû zajímavá. V fiece Svitavû se vyskytuje stfievle potoãní (Phoxinus phoxinus), pod hrází Brnûnské pfiehrady se ve Svratce objevuje vranka obecná (Cottus gobio). Poãetná populace vodního skokana skfiehotavého (Rana ridibunda) pfieÏívá na Holáseck˘ch jezerech a tento druh Ïije i na Bít˘‰ské baÏinû a Îebûtínském rybníku. JiÏ fiadu let chybí z území mûsta zprávy o v˘skytu v minulosti Ïijícího ãolka velkého (Triturus cristatus), kuÀky obecné (Bombina bombina) a blatnice skvrnité (Pelobates fuscus). Poãetná populace uÏovky podplamaté (Natrix tessellata) ob˘vá Brnûnskou pfiehradu a objevuje se i níÏe na toku Svratky, vzácnû i na fiece Svitavû. UÏovka obojková (Natrix natrix) patfií
K
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 229
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
K
Okres Brno-mûsto dodnes k pravideln˘m obyvatelÛm mokfiadních lokalit ãi Brnûnské pfiehrady. Na tocích je charakteristick˘ konipas horsk˘ (Motacilla cinerea), v posledních letech na Svratce v Pisárkách hnízdí skorec vodní (Cinclus cinclus). V nûkter˘ch úsecích brnûnsk˘ch fiek a také na pfiehradû hnízdí ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). Hnízdûní mokfiadních ptákÛ je dnes vázáno jen na nûkolik rozsáhlej‰ích mokfiadních lokalit jako je Bít˘‰ská baÏina, Îebûtínsk˘ rybník nebo Holásecká jezera. Oproti minulosti se lokality znaãnû zmûnily a radikálnû se zv˘‰ila jejich náv‰tûvnost. Pfiesto na nich dodnes zahnízdí i nûkteré v˘znamnûj‰í druhy, jako je potápka roháã (Podiceps cristatus), potápka malá (Tachybaptus ruficollis), bukáãek mal˘ (Ixobrychus minutus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus) nebo rákosník velk˘ (Acrocephalus arundinaceus). Hlavnû do prostoru âernovické terasy se v posledních letech soustfiedilo hnízdûní bahÀákÛ vãetnû vzácného vodou‰e rodonohého (Tringa totanus). Nyní v nûm hnízdí poslední páry kulíka fiíãního (Charadrius dubius) a ãejky chocholaté (Vanellus vanellus). ¤eka Svratka je pravideln˘m zimovi‰tûm vodních ptákÛ s pfiímou vazbou na novoml˘nské nádrÏe. AÏ v Pfiízfienicích se objevuje hohol severní (Bucephala clangula), morãák velk˘ (Mergus merganser), m. bíl˘ (M. albellus) a hvízdák euroasijsk˘ (Anas penelope), aÏ do Komárova zasahuje tradiãní zimovi‰tû ãírky obecné (Anas crecca). Pravideln˘m zjevem na Svratce b˘vá v zimû volavka popelavá (Ardea cinerea), vzácnû i v. bílá (Egretta alba). Na Holáseck˘ch jezerech jiÏ fiadu let Ïije bobr evropsk˘ (Castor fiber). Území v typické poloze na rozhraní vrchovin âeské vysoãiny a níÏin a pahorkatin Karpat bylo jiÏ v dávné minulosti svûdkem lidského v˘voje. Osídlení na Stránské skále zaãíná pfied více neÏ 500 tis. lety. Objeveny zde byly primitivní nástroje ze zdej‰ího rohovce a kostí zvífiat. Pfiítomnost paleolitick˘ch lovcÛ je odsud rovnûÏ potvrzena s mnoÏstvím vyrábûn˘ch kamenn˘ch nástrojÛ. Doklady pfiítomnosti lovcÛ mamutÛ z období mlad‰ího paleolitu (40 000
1
pfi. n. l.) na území Brna byly nalezeny na âerveném kopci, na ul. Francouzské, dále v Malomûfiicích a Îabovfieskách. V dobû bronzové (2. a poãátek 1. tisíciletí pfi. n. l.) existovaly jiÏ kvalitní bronzové nástroje pro zemûdûlství, rozvíjela se fiemesla a vyrábûly hodnotné ‰perky. V 8. století pfi. n. l. nastupuje star‰í doba Ïelezná (hal‰tatská) s horákovskou kulturou s doklady v Královû Poli, Holáskách a ¤eãkovicích. Období od konce 5. století po 1. století pfi. n. l. náleÏí do mlad‰í doby Ïelezné oznaãované jako doba laténská. Je spojena s prvními obyvateli na‰eho území, ke kter˘m máme z dochovan˘ch záznamÛ jméno – Keltové. PozÛstatky byly nalezeny v Malomûfiicích. Kelty stfiídají germánské kmeny MarkomanÛ a KvádÛ. Pfiíchodem SlovanÛ v první polovinû 6. století zaãíná vlastní doba hradi‰tní, typická budováním opevnûn˘ch hradi‰È. V 9.–10. století vzniká první státní útvar SlovanÛ Velká Morava s hradiskem Staré Zámky v Lí‰ni. Po nájezdech MaìarÛ zaniká Velkomoravská fií‰e. Mûstská krajina Brna se postupnû vyvíjela poãínaje 11. stoletím z osady na brodu pfies fieku Svratku v místech dne‰ního Starého Brna. Nové mûsto bylo zaloÏeno ve vy‰‰í poloze na zelené louce na mírném svahu Bobravské vrchoviny. V lednu roku 1243 král Václav I. udûlil Brnu mûstská práva. Nové mûsto se obklopilo hradbami, které jsou doloÏeny jiÏ v letech 1243 –1247. Ve 14. století opevnûní vymezovalo plochu asi 36,4 ha s 520 domy a poãtem obyvatel asi 5000 aÏ 11 000. V zázemí mûsta byly i vinice,
2
1 Kavka obecná (Corvus monedula) se opût vrací do mûst. 2 Housenky martináãe hru‰Àového (Saturnia pyri) jsou pfiíleÏitostnû nalézány i v zahradách v okrajov˘ch ãástech Brna; dospûl˘ mot˘l je zobrazen na str. 834.
BM 21
229
209-230_BM_uvod_2 1.4.2008 13:42 Stránka 230
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
C
M
Y
Brnûnsko
1
2
1 Historické centrum Brna s hradem ·pilberk pfiipomínají nápadnû dÏbán. Mûsto bylo do poloviny 19. století obehnáno hvûzdicovit˘m opevnûním. 2 Vrub a jádro kamenné industrie nalezené na ·védsk˘ch ‰ancích v Brnû-Slatinû.
230
BM 22
pûstoval se chmel a chovaly vãely. Bûhem tfiicetileté války se Brno v roce 1642 stalo hlavním mûstem Moravy, ale jeho bliωí i ‰ir‰í okolí bylo bûhem váleãn˘ch událostí v 17. století znaãnû devastováno. V druhé polovinû 18. století je Brno pfiebudováno na mohutnou barokní pevností. Od mûstsk˘ch bran vybíhaly dálkové (císafiské) silnice vybudované na jih do Vídnû (1727), na v˘chod do Olomouce (1740), na západ do Jihlavy (1752) a na sever do Svitav (1752). JiÏnû a v˘chodnû od mûsta byla zemûdûlská krajina. V severním a pfiedev‰ím v severov˘chodním okolí Brna pfievládaly lesohospodáfiské krajiny s mal˘mi venkovsk˘mi sídly. V polovinû 19. století jsou zbourány hradby a zasypány obranné pfiíkopy. Na jejich místû v jiÏní ãásti bylo umístûno napfi. vlakové nádraÏí Ïelezniãní trati z Vídnû, která byla dostavûna právû v roce 1839. Likvidace hradebního pásu umoÏnila rozvoj mûsta témûfi v‰emi smûry. V Brnû docházelo k rozvoji prÛmyslu a obchodu. PrÛmyslové závody vznikaly pfiímo ve mûstû nebo v pfiedmûstsk˘ch obcích v tûsném sousedství obytné zástavby, napfi. První brnûnská strojírna (1872), VaÀkovka (1864) a Královopolská strojírna (1889). V roce 1850 bylo k Brnu pfiipojeno 32 okolních obcí a poãet obyvatel Brna dosáhl 46 000. Pro zemûdûlskou krajinu v jiÏním okolí mûsta je v tomto období nejnápadnûj‰í zmûnou raabizace a vypu‰tûní velkého poãtu rybníkÛ. V druhé polovinû 19. století byla regulována koryta fiek Svratky a Svitavy, témûfi zcela
vykáceny luÏní lesy a rozorány byly znaãné plochy luk v nivách tûchto fiek. V âeskoslovensku bylo na základû zákona z roku 1919 k mûstu pfiipojeno 23 okolních obcí, území Velkého Brna se tak zvût‰ilo z 1815 ha na 12 376 ha. Poãet obyvatel Brna se zv˘‰il na 237 559. V roce 1940 byla dokonãena v˘stavba Brnûnské pfiehrady. Do‰lo k pfieloÏení obce Kníniãky pod pfiehradu. V˘stavba Ïelezniãní tratû z Brna do Havlíãkova Brodu byla bûhem války zastavena a dokonãena aÏ v roce 1954. Od padesát˘ch let je kolem Brnûnské pfiehrady patrn˘ rozvoj rekreaãních objektÛ. V roce 1957 byl v Brnû postaven podle nizozemského vzoru první panelov˘ dÛm. Následnû zaãala v˘stavba panelov˘ch sídli‰È na vyv˘‰eninách kolem historického jádra jako jsou Lesná (1962 –1973), Vinohrady, Nov˘ Lískovec, které jsou dobfie patrné z mnoha stran dodnes. Na jiÏním okraji mûsta jsou dostavûny dálnice D1 a D2 (v˘stavba 1969 aÏ 1980) a na jejich kfiíÏení vznikla dopravní krajina, kterou vyuÏívají po roce 1989 investofii k v˘stavbû obchodních a nákupních zón (Futurum, Avion a Olympia). Po roce 1989 se vytváfiejí mûstské rozvojové zóny jako jsou âesk˘ technologick˘ park, mûstská rozvojová zóna JiÏní centrum (brownfield) a Brnûnská prÛmyslová zóna âernovická terasa (greenfield). V roce 1991 dosáhlo Brno nejvût‰ího poãtu obyvatel ve své historii (388 296 obyvatel) na plo‰e pfies 22 000 ha. Transformací ekonomiky a stavebním tfieskem v okolních sídlech dochází k poklesu poãtu obyvatel a k migraci z centra mûsta. Brno zÛstává i nadále v˘znamn˘m dopravním uzlem a jádrem rozsáhlého integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, coÏ podporuje suburbanizaci jeho okolí. V západní a severozápadní ãásti urbanizované krajiny Brna se nacházejí pfiírodní parky Podkomorské lesy a Baba. V severov˘chodní ãásti pfiiléhá CHKO Moravsk˘ kras s plo‰inou HádÛ. V okrese bylo k 31. 12. 2005 vyhlá‰eno 28 chránûn˘ch území v kategoriích PR a PP a 24 památn˘ch stromÛ.
K
