Nad Berankou. Brnûnsko C M Y K

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 162

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

2

1 Zbytek vrásové struktury zdej‰ích rul na okraji skalního srubu. 2 Ploník jalovcov˘ (Polytrichum juniperinum) spoleãnû s dal‰ími druhy mechorostÛ pokr˘vají úpatí skal.

162

BK 66

GEOLOGIE Úzk˘ hfibítek zvan˘ Na Skalách je tvofien˘ porfyroblastick˘mi muskovitick˘mi aÏ sericiticko-muskovitick˘mi rulami bíte‰ské skupiny, které na nûm vystupují v nízk˘ch mrazov˘ch srubech a jako zarostlé balvanité sutû. Na sever hfibítek vybíhá skalnatou rozsochou do údolí Hodonínky, na které lze spatfiit celou fiadu skalních tvarÛ. Nad asfaltovanou lesní silnicí na hfibetu se tyãí srub vysok˘ 5,2 m a pod ním stupÀovit˘ mrazov˘ srub vysok˘ 9,8 m. Pfii úpatí má abri hluboké 1,6 m. Pod silnicí je skalní hradba Nad Hájenkou ‰iroká 11,6 m. Skalní hradba je na západû omezená svisl˘m srubem vysok˘m 15 m a vyuÏívan˘m horolezci jako cviãná skála. Na

Pfiírodní památka

Nad Berankou

Úzk˘ hfibet smûru SZ–JV a pfiilehl˘ strm˘ lev˘ svah hluboko zafiíznutého údolí fiíãky Hodonínky v S˘kofiské hornatinû, 1 km jihojihozápadnû od Hodonína. Katastrální území: âernovice u Kun‰tátu

Nadmofiská v˘‰ka: 515 – 605 m

V˘mûra: 13,00 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Geomorfologicky cenná lokalita s ukázkami mrazového zvûtrávání bíte‰sk˘ch rul. SuÈové listnaté porosty s pestrou dfievinnou skladbou a druhovû bohat˘m bylinn˘m podrostem jsou diferencovány do nûkolika typÛ v závislosti na substrátu a mezoklimatick˘ch podmínkách.

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 163

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

3

vrcholu hradby lze najít vrásy, exfoliaãní tvary a malé skalní okno. Odlouãené exfoliaãní slupky rozmûrÛ kolem 2,4 × 1,8 m a tlusté 0,4 m se nacházejí i na svahu pod skalní hradbou. Na pfiíkrém svahu Hodonínky jsou nivaãní sníÏeniny s vybíhajícími balvanov˘mi proudy. Rula je rozpukána systémem horizontálních a vertikálních puklin, které jsou roz‰ífieny mrazov˘m zvûtráváním. Reprezentativní pÛdu území pfiedstavuje kambizem dystrická (rankerová). Na skalních v˘chozech a jejich okolí se vytvofiily rankery (ranker kambick˘ a typick˘) se zanedbateln˘mi okrsky litozemû typické.

Ve stromovém KVùTENA patfie zdej‰ích suÈov˘ch lesÛ pfievládá jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), místy buk lesní (Fagus sylvatica), vtrou‰enû aÏ hojnû zde dále rostou javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a jilm horsk˘ (Ulmus glabra). Charakter jejich podrostu se mûní podle ekologick˘ch podmínek stanovi‰tû. V chladnûj‰ích polohách se vyskytuje regionálnû ohroÏen˘ zimolez ãern˘ (Lonicera nigra), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum) a rybíz alpínsk˘ (Ribes alpinum), spolu s kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos), baÏankou vytrvalou (Mercurialis perennis), kostfiavou lesní (Festuca altissima), váleãkou lesní (Brachypodium sylvaticum), jeãmenkou lesní (Hordelymus europaeus), samorostlíkem klasnat˘m (Actaea spicata), kokofiíkem mnohokvût˘m (Polygonatum multiflorum), prvosenkou vy‰‰í (Primula elatior), vraním okem ãtyfilist˘m (Paris quadrifolia), hluchavkou skvrnitou (Lamium maculatum), net˘kavkou nedÛtklivou (Impatiens noli-tangere), kapradí samcem (Dryopteris filix-mas) a k. rozloÏenou (D. dilatata). V horní teplej‰í ãásti skalnatého hfibetu, kde má podrost spí‰e hájov˘ charakter, tvofií kefiové patro hloh obecn˘ (Crataegus laevigata), zimolez obyãejn˘ (Lonicera xylosteum) a brslen bradaviãnat˘ (Euonymus verrucosus). Souãástí bylinného patra jsou vedle lipnice hajní (Poa nemoralis) a strdivky jednokvûté (Melica uniflora) i prvosenka jarní (Primula veris), zvonek broskvoÀolist˘ (Cam-

4 panula persicifolia), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), z ohroÏen˘ch druhÛ pak napfi. hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata) a zvlá‰tû chránûn˘ vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Ve skalních puklinách roste sleziník ãerven˘ (Asplenium trichomanes), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis), osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare), kapraì samec a srstka angre‰t (Ribes uva-crispa). Na úpatí skal se rozvíjí mechová vegetace, jejímÏ charakteristick˘m reprezentantem je ploník jalovcov˘ (Polytrichum juniperinum). Kromû bûÏn˘ch ZVÍ¤ENA lesních druhÛ hmyzu zde bylo zji‰tûno nûkolik prÛvodcÛ buãin, napfi. bekynû ãerné L (Arctornis l-nigrum), martináãek bukov˘ (Aglia tau), srpokfiídlec bukov˘ (Watsonalla cultraria) a rÛznoroÏec vrbov˘ (Alcis repandata), a suÈov˘ch lesÛ, napfi. píìalka ‰vestková (Eulithis prunata) a ‰edokfiídlec javorov˘ (Nothocasis sertata). Z broukÛ zde Ïije napfi. stfievlík nepravideln˘ (Carabus irregularis). Z ptákÛ tu

hnízdí napfi. strakapoud velk˘ (Dendrocopos major), brhlík lesní (Sitta europaea) a budníãek lesní (Phylloscopus sibilatrix). Lesní spoleãenLESNICTVÍ stva 4. bukového a 5. jedlobukového vegetaãního stupnû zde mají obdobnû jako na jin˘ch místech údolí Hodonínky inverzní rozloÏení. Porosty na skalnat˘ch plochách jsou ponechány pfiirozenému v˘voji, na ménû extrémních stanovi‰tích se poãítá s plynulou obnovou pfiirozeného suÈového lesa. Pfii okrajích lokality je do lesÛ vtrou‰en umûle zaveden˘ smrk ztepil˘. Kromû buku zde listnaté dfieviny dobfie zmlazují, zejména jasan a jilm. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

586 strana 200

3 Balvanové mofie pod skalisky je porostlé habrov˘m a bukov˘m lesem. 4 Píìalka ‰vestková (Eulithis prunata) je typick˘m druhem stinn˘ch vlhãích lesÛ.

BK 67

163

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 164

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

2 GEOLOGIE PP zabírá úzk˘ hfibítek smûru ZJZ–VSV a pfiilehl˘ pfiíkr˘ lev˘ svah hluboko zafiíznutého údolí potoka Besének v S˘kofiské hornatinû. Skalní podloÏí tvofií krystalické vápence, kolem ní drobnozrnné biotitické a dvojslídné ruly ole‰nické skupiny moravika svratecké klenby. Svahoviny vápencÛ pokr˘vá rendzina typická (litická), kterou obklopují kyselé hnûdé pÛdy (kambizem typická, varieta kyselá a kambizem dystrická). Pfievládá porost KVùTENA borovice lesní (Pinus sylvestris) s ojedinûlou pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea), kefiové patro v nûm tvofií zimolez oby-

1 Pfies pomûrnû ‰irokou ekologickou amplitudu a znaãné v˘‰kové roz‰ífiení patfií u nás orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris) k vzácnûj‰ím druhÛm. V ãerveném seznamu figuruje mezi ohroÏen˘mi druhy. 2 Okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia) je fiazena mezi ohroÏené druhy na‰í flóry. 3 Smí‰en˘ les s pestr˘m bylinn˘m podrostem v PP Padûlky.

164

BK 68

3 ãejn˘ (Lonicera xylosteum), fie‰etlák poãistiv˘ (Rhamnus cathartica), líska obecná (Corylus avellana) a jalovec obecn˘ (Juniperus communis). Na severním svahu roste smrkov˘ les s ojedinûlou pfiímûsí buku lesního (Fagus sylvatica). V mal˘ch populacích se vyskytují zvlá‰tû chránûné druhy stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) a okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia). V podrostu borovic patfií k nejãastûj‰ím druhÛm sasanka lesní (Anemone sylvestris) a orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris). Z ostatních teplomiln˘ch druhÛ jsou pfii okrajích hojnû zastoupeny voskovka men‰í (Cerinthe minor), krvavec men‰í (Sanguisorba minor), váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), ‰alvûj pfieslenitá (Salvia verticillata), tolita lékafiská (Vincetoxicum hirundinaria), kozinec sladkolist˘ (Astragalus glycyphyllos), devaterník velkokvût˘ tmav˘ (Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum), oman vrbolist˘ (Inula salicina), violka srstnatá (Viola hirta), klinopád obecn˘ (Clinopodium vulgare), ostfiice prstnatá (Carex digitata), pry‰ec


Padûlky

Úzk˘ zalesnûn˘ hfibítek a pfiíkr˘ lev˘ svah hlubokého údolí potoka Besének v S˘kofiské hornatinû, 600 m severozápadnû od obce Strhafie. Katastrální území: Strhafie


V˘mûra: 1,3130 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Území na vápencovém podloÏí, které podmiÀuje v˘skyt nûkolika druhÛ teplomiln˘ch kalcifilních druhÛ ve vy‰‰í nadmofiské v˘‰ce. Pfiírodní památku tvofií dvû temena ‰iroce klenutého hfibetu, oddûlená mûlk˘m sedlem. chvojka (Tithymalus cyparissias), jetel alpínsk˘ (Trifolium alpestre), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), vítod chocholat˘ (Polygala comosa), divizna jiÏní rakouská (Verbascum chaixii subsp. austriacum) aj. Z mot˘lÛ byl poZVÍ¤ENA zorován okáã voÀavkov˘ (Brintesia circe), perleÈovec stfiíbropásek (Argynnis paphia), hnûdásek jitrocelov˘ (Melitaea athalia) a píìalka borovicová (Thera firmata). Z ptákÛ zde hnízdí bûÏné

lesní druhy, jako jsou pûnkava obecná (Fringilla coelebs), pûnice ãernohlavá (Sylvia atricapilla) a drozd brávník (Turdus viscivorus). Pro zachováVYUÎITÍ ní a rozvoj projevÛ vápencového podkladu je zde nutné udrÏovat rozvolnûn˘ zápoj. Ekotonová spoleãenstva jsou negativnû ovlivÀována zornûním aÏ po lesní okraj. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

566, 587 strana 206

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 165

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko Svitavy. Svahy jsou pokryty deluviálními sedimenty a rozãlenûny strÏemi. V nivû Svitavy vznikly pÛdy typu fluvizemí (fluvizem typická i glejová), ostatní území pokr˘vá kambizem typická (nasycená), místy s akcesorickou hnûdozemí typickou.

1


Park Letovice

Okolí letovického zámku a levostranné údolní svahy fieky Svitavy náleÏí do Svárovské vrchoviny v intravilánu mûsta Letovice. Katastrální území: Letovice


V˘mûra: 27,57 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Areál letovického zámku se zámeck˘mi zahradami, parkov˘mi úpravami s exotick˘mi i domácími dfievinami a pfiírodû blízká lesní spoleãenstva na pomezí dubobukového a bukového lesního vegetaãního stupnû.

2 Skalní podloGEOLOGIE Ïí je budováno horninami Boskovické brázdy, a to permsk˘mi slepenci, pískovci a bfiidlicemi. Park spoãívá na v˘razném ost-

rohu a levém svahu údolí fieky Svitavy na antropogennû upraveném terénu s antropogenními tvary (terasami, kamenolomem) a na v˘chodním okraji nivy fieky

Z exotick˘ch KVùTENA druhÛ dfievin se vyskytují napfi. ambroÀ styraxová (Liquidambar styraciflua), liliovník tulipánokvût˘ (Liriodendron tulipifera), kryptomerie japonská (Cryptomeria japonica), nahovûtvec dvoudom˘ (Gymnocladus dioicus), líska turecká (Corylus colurna), kfiídlatec trojlist˘ (Ptelea trifoliata), zerav obrovsk˘ (Thuja plicata cv. Zebrina), a z. západní (T. occidentalis cv. Malonyana), borovice vejmutovka (Pinus strobus), b. ãerná (P. nigra), b. tûÏká (P. ponderosa), cypfii‰ek LawsonÛv (Chamaecyparis lawsoniana), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), jedle ojínûná (Abies concolor) a dal‰í. Na západních a severních svazích zámeckého vrchu se nalézá souvisl˘ listnat˘ porost s náznaky parkové úpravy. Hlavními dfievinami jsou domácí druhy – habr obecn˘ (Carpinus betulus), javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), lípa malolistá (Tilia cordata), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica) a jilm horsk˘ (Ulmus glabra). Z kefiÛ jsou zastoupeny brslen evropsk˘ (Euonymus europaeus), líska obecná (Corylus avellana) a svída krvavá (Swida sanguinea). Souãástí parku jsou dvû druhovû bohaté kosené louky. V jarním aspektu zde dominují pampeli‰ky (Taraxacum sect. Ruderalia), v létû pak vedle kvetoucích trav také napfi. pryskyfiník prudk˘ (Ranunculus acris), bol‰evník obecn˘ (Heracleum sphondylium) a máchelka srstnatá (Leontodon hispidus). V horní ãásti pod silnicí je bohatá populace ãesneku medvûdího (Allium ursinum). Cenn˘m pfiírodním prvkem parku jsou bfiehové porosty fieky Svitavy, v nichÏ v podrostu star˘ch ol‰í lepkav˘ch (Alnus glutinosa) roste fiada bylin podhorského luhu, napfi. piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), kozlík v˘bûÏkat˘

3 bezolist˘ (Valeriana excelsa subsp. sambucifolia) a devûtsil bíl˘ (Petasites albus). Z ménû ãast˘ch nelupenat˘ch hub zde nacházíme napfi. ostropórku luÏní (Oxyporus latemarginatus), která je kromû luÏních lesÛ dosti vzácná. V území hnízdí ZVÍ¤ENA Ïluna zelená (Picus viridis), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), holub doupÀák (Columba oenas) a lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis). Podmínkou VYUÎITÍ uchování vysoké druhové diversity porostÛ a estetické úrovnû parku je soustavná péãe a údrÏba. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

312, 532 strana 207

1 Louka s ãástí lesního porostu zámeckého parku v Letovicích. 2 Slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) – pravideln˘ druh v lesích po celém území. 3 Borovice tûÏká (Pinus ponderosa) má svÛj domov na západû Severní Ameriky. Její jehlice vyrÛstají po tfiech na zkrácen˘ch postranních vûtévkách (brachyblastech) a dosahují délky aÏ 20 cm.

BK 69

165

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 166

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

2

GEOLOGIE Geologicky území náleÏí do spodního karbonu (kulmu) Drahanské vrchoviny. Skalní podklad tvofií masivní nebo hrubû lavicovité, vût‰inou stfiednozrnné droby protivanovského souvrství. Fly‰ov˘ charakter kulmsk˘ch sedimentÛ se projevuje stfiídáním tûchto drob s polohami bfiidlic a tenk˘ch vloÏek drobnozrnn˘ch petromiktních slepencÛ. Kolem pramenÛ Bûlé se vytvofiily organogenní sedimenty rÛzného sloÏení a stáfií. Tato loÏiska ra‰elinn˘ch humolitÛ dosahují mocnosti místy aÏ 2 m. Nacházejí se zde antropogenní tvary (tûÏební jámy, odvodÀovací kanály). Hlavním pÛdním pfiedstavitelem rezervace je pfiechodov˘ typ organozemû typické (glejové), pfiecházející po okrajích do gleje organozemního (typického).

1

Za silnû ohroÏen˘ druh na‰í kvûteny je povaÏován i meãík stfiechovit˘ (Gladiolus imbricatus). Z pfiírody mizí nejen v dÛsledku trhání a vyr˘vání, ale také po nevhodn˘ch zásazích do pfiírodních podmínek luãních porostÛ (meliorace, hnojení atd.). 2

Ra‰elinná louka s mozaikou luãních spoleãenstev a zbytky porostÛ ol‰í.

166

BK 70

KVùTENA Pestrá mozaika vegetaãních formací je tvofiena smrkov˘mi monokulturami, vodními plochami, rÛznû vlhk˘mi loukami, ra‰elini‰ti pfiechodového i vrchovi‰tního typu a fragmenty ol‰in. Vyskytují se zde v˘znamné druhy rostlin, napfi. kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus), prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis), p. plamat˘ (D. maculata), meãík stfiechovit˘ (Gladiolus imbricatus), zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma orbiculare), starãek potoãní (Tephroseris crispa), rozrazil ‰títkovit˘ (Veronica scutellata), vrba pûtimuÏná (Salix pentandra), hadí mord nízk˘ (Scorzonera humilis), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Dnes je na odvodnûném mokfiadu dominantní suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum). Na lokalitû byla nalezena vfieckov˘trusá houba Hymenoscyphus vernus, indikátor ãist˘ch vod, a dále vzácnûj‰í pfiedstavitelé vlhk˘ch stanovi‰È, napfi závojenka sítinová (Entoloma juncinum), krÏatka jeÏatá (Phaeomarasmius erinaceus) a pavuãinec baÏinn˘ (Dermocybe uliginosa). Z vzácn˘ch druhÛ hub zde najdeme jazourek srstnat˘ (Trichoglossum hirsutum), zafiazen˘ do âervené knihy mezi kriticky ohroÏené druhy. Dfiíve se zde vyZVÍ¤ENA skytovaly nûkteré tyrfofilní druhy hmyzu, v souãasné dobû pfievládají jiÏ jen druhy vlhãích

Pfiírodní rezervace

Pavlovské mokfiady

Luãní a mokfiadní plochy kolem kóty Skalka 659 m n. m. v pramenné oblasti fiíãky Bûlá na rozhraní ·tûpánovské a Protivanovské planiny, 300 m severov˘chodnû od Pavlova. Katastrální území: Bene‰ov u Boskovic

Nadmofiská v˘‰ka: 700 –704 m

V˘mûra: 125,39 ha

Vyhlá‰eno: 1988

Mokfiady a ra‰elini‰tû pfiechodového charakteru s v˘skytem chránûn˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ ve vrcholové ãásti Drahanské vrchoviny. luk a ol‰in, napfi. perleÈovec velk˘ (Argynnis aglaja), ohniváãek modrolem˘ (Lycaena hippothoe), vlnopásník pûtipásn˘ (Scopula immutata), píìalka povázková (Epirrhoe tristata), ‰edavka hnûdoskvrnná (Apamea ophiogramma), plavokfiídlec luãní (Mythimna impura) a osenice stínovaná (Xestia sexstrigata), v ol‰inách rÛznoroÏec ol‰ov˘ (Aethalura punctulata) a hfibetozubec mni‰í (Odontosia carmelita). Lokalita je v˘znamná také v˘skytem obojÏivelníkÛ s ãolkem horsk˘m (Triturus alpestris), ã. obecn˘m (T. vulgaris), ropuchou obecnou (Bufo bufo) a skokanem hnûd˘m (Rana temporaria). Dal‰í dÛleÏité druhy obratlovcÛ jsou zastoupeni plazy a to zmijí obecnou (Vipera berus), je‰tûrkou Ïivorodou (Zoo-

toca vivipara), dále ptáci lindu‰kou luãní (Anthus pratensis), bramborníãkem hnûd˘m (Saxicola rubetra) a Èuh˘kem obecn˘m (Lanius collurio). Kromû fragLESNICTVÍ mentÛ ol‰in ve vegetaãním doprovodu fiíãky Bûlé se nachází kolem chránûného území lesní porosty se zmûnûnou druhovou skladbou, pfieváÏnû smrkové. V historii vyuÏiVYUÎITÍ tí území pfievládají snahy o zemûdûlské obhospodafiování. Nachází se zde nûkolik dnes jiÏ ‰patnû fungujících odvodÀovacích kanálÛ. Na nûkolika místech jsou jámy po tûÏbû ra‰eliny. V souãasnosti je podstatná ãást luãních porostÛ kosena. MAPA ÚZEMÍ

strana 204

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 167

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko druhÛ nalézt hluchavku skvrnitou (Lamium maculatum), ptaãinec hajní (Stellaria nemorum), pomnûnku lesní (Myosotis sylvatica), krtiãník hlíznat˘ (Scrophularia nodosa) nebo starãek vejãit˘ (Senecio ovatus). Území pfiedstavuZVÍ¤ENA je rozmnoÏovací lokalitu obojÏivelníkÛ s ropuchou obecnou (Bufo bufo), ãolkem horsk˘m (Triturus alpestris), ã. obecn˘m (T. vulgaris) nebo skokanem hnûd˘m (Rana temporaria). V prostoru pfiírodní památky byla zji‰tûna je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), slep˘‰ kfiehk˘ (Anguis fragilis) a uÏovka obojková (Natrix natrix). Ve‰keré v˘chovLESNICTVÍ né zásahy smûfiovat k podpofie pfiirozené dfievinné skladby potoãního luhu.

1


Pilsk˘ rybníãek

Drobná vodní plocha na trase náhonu do b˘valé pily na potoce Besénku v S˘kofiské hornatinû, 800 m v˘chodnû od Synalova. Katastrální území: Synalov


V˘mûra: 0,3004 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Místo v˘skytu a rozmnoÏování vzácn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ obojÏivelníkÛ a ostatní vodní a vlhkomilné bioty.

2 Skalní podGEOLOGIE loÏí tvofií porfyroblastická muskovitická a sericiticko-muskovitická rula bíte‰ské skupiny moravika svratecké klenby. Dno hlubokého údolí Besénku vyplÀují jeho fluviální nánosy. Okolo rybníãku se vyvinuly gleje (glej typick˘, zbahnûl˘, organo-

zemní) s pseudoglejem typick˘m (kambick˘m). Na hydromorfní pÛdy dále navazuje kyselá kambizem typická. V mokfiadní KVùTENA vegetaci pfii bfiezích rybníka, kterou lze pfiifiadit ke spoleãenstvÛm svazu Calthion, se vysky-

tuje blatouch bahenní (Caltha palustris), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), krabilice chlupatá (Chaerophyllum hirsutum), pcháã zelinn˘ (Cirsium oleraceum), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), pfiesliãka rolní (Equisetum arvense), kostfiava obrovská (Festuca gigantea), svízel bahenní (Galium palustre), kakost luãní (Geranium pratense), sítina rozkladitá (Juncus effusus), karbinec evropsk˘ (Lycopus europaeus), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), máta vodní (Mentha aquatica), pomnûnka bahenní (Myosotis palustris agg.), lipnice bahenní (Poa palustris), devûtsil lékafisk˘ (Petasites hybridus), skfiípina lesní (Scirpus sylvaticus), kostival lékafisk˘ (Symphytum officinale) a kopfiiva dvoudomá (Urtica dioica). V rybníãku byl umûle vysazen leknín bíl˘ (Nymphaea alba). Ve fragmentu lesa nad nádrÏí dominuje ol‰e ‰edá (Alnus incana), k níÏ se druÏí vrba kfiehká (Salix fragilis), v. jíva (S. caprea), habr obecn˘ (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus) a smrk ztepil˘ (Picea abies). Kefiové patro zde tvofií bez ãerven˘ (Sambucus racemosa), srstka angre‰t (Ribes uva-crispa), ostruÏiník malinov˘ (Rubus idaeus), ãast˘ je chmel otáãiv˘ (Humulus lupulus). V bylinném podrostu lze kromû v˘‰e jmenovan˘ch mokfiadních

Vznik rybníãku VYUÎITÍ byl podmínûn vodohospodáfisk˘mi úpravami povodí Besénku ve 20. století. âinnost pily byla ukonãena jiÏ pfied dlouhou dobou. Vodní plocha je postupnû zmen‰ována nánosy zeminy z horní ãásti povodí, které je zemûdûlsky a lesnicky vyuÏíváno. V roce 1998 byla nádrÏ odbahnûna a souãasnû byl upraven vzdouvací objekt. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

588 strana 206

1 Celkov˘ pohled na lokalitu v jarním aspektu. 2 UÏovka obojková (Natrix natrix).

BK 71

167

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 168

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1 GEOLOGIE Údolí s meandrujícím Chlébsk˘m potokem v jeho pramenné ãásti. V ra‰elini‰ti není koryto potoka patrné. Mocnost ra‰elini‰tû ani doba vzniku není známá. Skalní podloÏí tvofií dvojslídná rula, ãasto porfyroblastická, bíte‰ské skupiny. Rula je zvûtralá a pfiekrytá svahovinami. Z antropogenních tvarÛ je v˘znamn˘ rybník. Z pÛd se vyvinuly zástupci hydromorfní skupiny, hlavnû glej typick˘ (pseudoglejov˘, organozemní) s pseudoglejem typick˘m. V ‰irokém okolí pak na tyto pÛdy navazuje kambizem dystrická. Chránûné území KVùTENA je porostlé nepravidelnû rozpt˘len˘mi dfievinami ol‰e lepkavé (Alnus glutinosa) a o. ‰edé (A. incana), bfiízy bûlokoré (Betula pendula), vrbami (Salix spp.) a místy smrkem ztepil˘m (Picea abies). Dominujícím mechorostem je ploník obecn˘ (Polytri-

1 Typick˘m stanovi‰tûm pfiesliãky lesní (Equisetum sylvaticum) jsou vlhké lesy. U tohoto druhu dochází k zajímavé promûnû jarní lodyhy (sporofytu) v lodyhu letní (trofofyt).

V lokalitû bylo ZVÍ¤ENA zji‰tûno 15 druhÛ váÏek (Odonata), napfi. mot˘lice obecná (Calopteryx virgo), ‰ídlatka tmavá (Lestes dryas), ‰idélko rumûnné (Pyrrhosoma nymphula), ‰ídlo sítinové (Aeshna juncea), váÏka ãtyfiskvrnná (Libellula quadrimaculata). Je zde silná populace raka fiíãního (Astacus astacus). Je tu v˘znamn˘ v˘skyt obojÏivelníkÛ s ãolkem horsk˘m (Triturus alpestris), ropuchou obecnou (Bufo bufo) a skokanem hnûd˘m (Rana temporaria). V okolních lesích se vyskytuje ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes) a ãáp ãern˘ (Ciconia nigra).

Vysoká hladina podzemní vody v PR Ploník podmiÀuje v˘skyt mokfiadních a ra‰elini‰tních spoleãenstev.

Okolní lesní LESNICTVÍ porosty jsou tvofieny pfieváÏnû smrkem a borovicí. Jde o pozmûnûná lesní spoleãenstva 5. jedlobukového vegetaãního stupnû.

3 V mechovém patru ra‰elini‰tní vegetace se vedle ra‰eliníkÛ ãasto vyskytuje i jeden z na‰ich nejstatnûj‰ích mechÛ – ploník obecn˘ (Polytrichum commune).

Vzhledem k obVYUÎITÍ tíÏné dostupnosti pozemkÛ pro zemûdûlskou techniku nebylo toto území nikdy intenzívnû ze-

2

168

chum commune), ve kterém se netypicky udrÏují jednotlivé trsy bledule jarní (Leucojum vernum). Dále zde najdeme vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), pfiesliãku bahenní (Equisetum palustre), p. lesní (E. sylvaticum), borÛvku baÏinnou (Vaccinium uliginosum) a plavuÀ puãivou (Lycopodium annotinum). Podél meandrujícího toku je vytvofiena pestrá mozaika travních fytocenóz se suchop˘rem úzkolist˘m (Eriophorum angustifolium) a smilkou tuhou (Nardus stricta), v níÏ místy roste prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). V mykologick˘ch nálezech pfievládají typické druhy ra‰elini‰È, a to kozák mûnliv˘ (Leccinum variicolor), tfiepenitka prodlouÏená (Hypholoma elongatipes), penízovka ra‰eliníková (Lyophyllum palustre) a strmûlka mechová (Cantharellula umbonata). Na vlhk˘ch místech nalezneme nûkteré ménû ãasté druhy pavuãincÛ, napfi. pavuãinec napit˘ (Cortinarius bibulus), p. bahenní (C. huronensis) a p. ra‰eliníkov˘ (C. tubarius). V tekoucí vodû byla objevena i mizející ãapulka bahenní (Mitrula paludosa), vázaná na nezneãi‰tûné toky.

BK 72

2


Ploník

Mûlké údolí v pramenné oblasti Chlébského potoka s drobn˘mi tÛnûmi a ra‰elini‰ti v S˘kofiské hornatinû, asi 500 m v˘chodnû od obce âernovice. Katastrální území: âernovice u Kun‰tátu, Tasovice


V˘mûra: 25,9704 ha

Vyhlá‰eno: 1988

Krajináfisky, botanicky i zoologicky v˘znamn˘ mokfiad a vyzrálé vrchovi‰tû.

3 mûdûlsky obhospodafiováno ani meliorováno, pfied témûfi 20 lety bylo v‰ak vyuÏíváno jako kosené louky a pastviny. Opravy po‰kozen˘ch sypan˘ch hrází malé vod-

ní plochy a pfiiléhajícího mokfiadu probûhly v letech 1998 aÏ 1999. MAPA ÚZEMÍ

strana 205

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 169

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

1


Pod S˘kofiskou myslivnou

·iroce klenut˘ hfibet se skalními útvary, sbíhající jihozápadním smûrem od myslivny S˘kofi do Ochozské sníÏeniny ve vrcholové ãásti S˘kofiské hornatiny, 1,3 km severozápadnû od Synalova. Katastrální území: Synalov


V˘mûra: 23,2513 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Zbytky rozlehlej‰ích pfiirozen˘ch listnat˘ch lesních spoleãenstev s pfievahou buku v pozoruhodném georeliéfu. Skalní podloGEOLOGIE Ïí tvofií porfyroblastická muskovitická aÏ muskoviticko-sericitická rula bíte‰ské skupiny. Hfibet smûru ZJZ–VSV mezi dvûma prav˘mi bezejmenn˘mi pfiítoky Kfieptovského potoka. Na hfibetu je vyvinut˘ cel˘ soubor pleistocénních kryogenních skalních útvarÛ. Vyskytují se tu mrazové sruby a srázy s kryoplanaãními terasami pfii úpatí, nivaãní sníÏeniny s balvany na dnû, které vybíhají v balvanové proudy,

balvanová mofie, svahové izolované skály (tory). Nûkteré sruby dosahují v˘‰ek 10 aÏ 15 m. Skalní útvary zaãínají pod myslivnou vrcholov˘m 3 m vysok˘m torem s leÏatou vrásou v rule a táhnou se na jihozápad. NíÏe po svahu je svahov˘ tor s balvanov˘m mofiem. Na nûj navazuje skalnat˘ hfibítek lemovan˘ po obou stranách sruby. Na severozápadním svahu se nachází nivaãní sníÏenina omezená amfiteatrálnû prohnutou skalní stûnou

s balvanov˘m proudem na dnû. Na jihov˘chodním svahu najdeme mrazové sruby s kryoplanaãní terasou pfii úpatí a nivaãní sníÏenina zafiezávající se do svahu a omezená mrazov˘m srubem vysok˘m 5,4 m. V dal‰í ãásti PR je v profilu stupÀovit˘ hfibítek ze stran podfiezan˘ nivací. Na konci hfibítku je svahov˘ tor a pod ním vysok˘ srub exponovan˘ k jihu dlouh˘ 50 m s terasou pfii úpatí. Na severozápadním svahu se nacházejí nivaãní sníÏeniny a kryoplanaãní terasa. K západojihozápadu hfibet konãí torem nad kryoplanaãními terasami a poté strmû spadá do Ochozské sníÏeniny. Z antropogenních tvarÛ tu najdeme stopy po tûÏbû rulov˘ch balvanÛ. Svahoviny zvûtralin kysel˘ch rul daly vznik hnûd˘m pÛdám (kambizemi dystrické a kyselé varietû kambizemû typické), které doplÀují ojedinûle ve vlhãích partiích pseudoglej typick˘ (kambick˘). Chránûné úzeKVùTENA mí leÏí na kontaktu vyspûl˘ch lesních geobiocenóz 3. dubobukového a 4. bukového vegetaãního stupnû zastoupen˘ch dubov˘ch buãin s javorem (Querci-fageta acerosa) a buãin s javorem (Fa-

2 geta acerosa) v pfiirozeném stavu. Kromû hlavních porostotvorn˘ch dfievin dubu zimního (Quercus petraea) v niÏ‰í a buku lesního (Fagus sylvatica) ve vy‰‰í ãásti lokality se na dfievinné skladbû podílejí habr obecn˘

1 V˘chozy fylitÛ byly v minulosti tûÏeny pro místní stavební úãely. 2 P‰eníãko rozkladité (Milium effusum) patfií k nejstatnûj‰ím lesním travám. Roste na úÏivnûj‰ích a nevysychav˘ch pÛdách od níÏin do podhÛfií.

BK 73

169

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 170

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

3

4 (Carpinus betulus), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides) a vzácnûji i jilm habrolist˘ (Ulmus minor). K ãast˘m kefiÛm patfií bez ãerven˘ (Sambucus racemosa). Druhovû bohat˘ bylinn˘ podrost buãin tvofií strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), hrachor jarní (Lathyrus vernus), p‰eníãko rozkladité (Milium effusum), svízel vonn˘ (Galium odoratum), kyãelnice cibulko5

3 Bl˘skavka lemovaná (Amphipyra perflua) patfií k vzácn˘m druhÛm mezofilních lesÛ. 4 Lesní okraje, svûtliny a paseky zdobí nápadn˘mi plody bez ãerven˘ (Sambucus racemosa). 5 Kamenné snosy v lese dokládájí, Ïe dfiíve se zde buì páslo nebo polafiilo.

170

BK 74

nosná (Dentaria bulbifera), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), konvalinka vonná (Convallaria majalis), dymnivka plná (Corydalis solida), d. bobovitá (C. intermedia), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montanum), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere), starãek vejãit˘ (Senecio ovatus), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) aj. Na skalním stupni a blocích balvanÛ rostou bûÏné druhy niÏ‰ích rostlin, a to dutohlávka soutvará (Cladonia coniocraea), d. tfiásnitá (C. fimbriata), dvouhrotec chvostnat˘ (Dicranum scoparium), rokyt cypfii-

‰ovit˘ prav˘ (Hypnum cupressiforme var. cupressiforme) a rohozub nachov˘ (Ceratodon purpureus). Z hmyzu pfieZVÍ¤ENA vládají bûÏné lesní druhy. Z nápadnûj‰ích druhÛ mot˘lÛ byli zji‰tûni napfi. martináãek bukov˘ (Aglia tau), baboãka jilmová (Nymphalis polychloros) a b. osiková (N. antiopa), hranostajník bukov˘ (Stauropus fagi) a mÛra bl˘skavka lemovaná (Amphipyra perflua). Za zmínku stojí také v˘skyt sviÏníka polního (Cicindela campestris). V území hnízdí datel ãern˘ (Dryocopus martius), rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus), lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis) a l. mal˘ (F. parva).

V rámci péãe LESNICTVÍ o pfiírodní rezervaci je vhodné ponechat lesní porosty na skalách a extrémních stanovi‰tích pfiirozenému v˘voji, u ostatních porostÛ smûfiovat v˘chovné zásahy k podpofie pÛvodních dfievin na úkor smrku. Z hfibítku ve VYUÎITÍ stfiední ãásti území byla v minulosti tûÏena rula po plochách odluãnosti a v blocích odváÏena a pouÏívána ke stavebním úãelÛm. V zasutûném dnû úvalu pfii jiÏním okraji lokality se nachází prameni‰tû, které je zdrojem kvalitní pitné vody pro obec Ochoz u Ti‰nova. MAPA ÚZEMÍ

strana 202

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 171

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

2

1


Rakovec

âást holoroviny Konické vrchoviny mezi k. 542 a 538 m n. m. a pfiilehl˘ prav˘ svah neckovitého údolí potoka Rakovce s údolní nivou, 2,5 km jihov˘chodnû od Jedovnice. Katastrální území: Jedovnice


V˘mûra: 36,08 ha

Vyhlá‰eno: 1973

Dubojedlové buãiny na kulmské drobû a nivních spoleãenstvech potoka Rakovce. Skalní podloÏí GEOLOGIE tvofií horniny spodnokarbonského stáfií. Sestávají z rÛznû ‰irok˘ch pruhÛ bfiidlic, drob a slepencÛ myslejovického souvrství, které se mnohonásobnû stfiídají. V severozápadní ãásti pfievládají droby, uprostfied bfiidlice a na jihov˘chodû slepence. Pfii úpatí svahÛ najdeme svahové sedimenty. Nejvíce se tu vyskytují silnû kyselé hnûdé pÛdy (kambizem dystrická). V nivû potoka Rakovec lze nalézt i pseudoglej typick˘ s glejem typick˘m. V rezervaci KVùTENA lze odli‰it vlastní jádrové území s pfiirozen˘m lesním porostem a jeho okolí s pozmûnûnou dfievinnou skladbou. Na vût‰inû plochy se nacházejí dubojedlové buãiny, v severní a jiÏní ãásti jsou vyvinuty bukové doubravy. Zamokfiené pÛdy v západní ãásti pokr˘vají jasanové ol‰iny.

V dubojedlov˘ch buãinách pfievládá buk lesní (Fagus sylvatica), dále zde rostou dub zimní (Quercus petraea), habr obecn˘ (Carpinus betulus), borovice lesní (Pinus sylvestris) a jedle bûlokorá (Abies alba). V podrostu dominuje bika bûlavá (Luzula luzuloides), k dal‰ím druhÛm patfií lipnice hajní (Poa nemoralis), jestfiábník zední (Hieracium murorum), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kostfiava ovãí (Festuca ovina), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), starãek vejãit˘ (Senecio ovatus), v úÏlabinách pak kapradiny papratka samiãí (Athyrium filix-femina), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a ojedinûle i bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris). V druhém nejvíce zastoupeném lesním typu – dubové buãinû lze podle pfievládajícího typu podrostu vyli‰it: dubovou

buãinu bikovou, dubovou buãinu s ostfiicí chlupatou (Carex pilosa), dubovou buãinu ‰Èavelovou, dubovou buãinu kostfiavovou a lípodubovou buãinu strdivkovou se strdivkou nicí (Melica nutans) a s. jednokvûtou (M. uniflora). Na území se vyZVÍ¤ENA skytuje fiada lesních druhÛ hmyzu, za v˘znamnûj‰í lze povaÏovat prÛvodce jedlobuãin, jako jsou nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), píìalka ãernobílá (Thera britannica), ‰edokfiídlec fiíjnov˘ (Epirrita christyi), kropenatec jedlov˘ (Chasmia signaria), rÛznoroÏec jedlov˘ (Deileptenia ribeata), bourovec mûsíãit˘ (Cosmotriche lobulina) a více druhÛ drobn˘ch mot˘lÛ, z broukÛ napfi. stfievlík nepravideln˘ (Carabus irregularis), roháãek jedlov˘ (Ceruchus chrysomelinus) a kozlíãek Acanthocinus reticulatus. V území byl v dobû hnízdûní pozorován strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius), holub doupÀák (Columba oenas) a lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis). Porosty rezerLESNICTVÍ vace jsou uÏ po nûkolik desetiletí ponechány pfiirozenému v˘voji bez tûÏebních zásahÛ a ochranáfiské zámûry jsou jiÏ zapracovány do platného lesního hospodáfiského plánu, proto nehrozí nebezpeãí sm˘cení. Z pÛvodních dfievin se vyskytuje buk, kter˘ je prÛmûrné aÏ dobré kvality, dále

3 dub (jehoÏ zastoupení muselo b˘t v pÛvodní dfievinné skladbû rozhodnû vy‰‰í), dále habr a ol‰e. V okolí jádra rezervace lze nalézt nepÛvodní dfieviny (smrk, modfiín, borovice, douglaska tisolistá). V souãasnosti dochází k neÏádoucímu zmlazování smrku na úkor buku, kter˘ je v˘raznû redukován okusem. Turisticky je reVYUÎITÍ zervace minimálnû nav‰tûvovaná, ponûvadÏ leÏí mimo znaãkované trasy. MAPA ÚZEMÍ

strana 204

1 Buãina se zmlazen˘m podrostem uprostfied pfiírodní rezervace. 2 V˘znamnou souãástí bylinného patra lesního porostu jsou trávy, napfi. tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea). 3 Jestfiábník zední (Hieracium murorum) roste bûÏnû v listnat˘ch lesích od níÏin aÏ do podhÛfií.

BK 75

171

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 172

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

2

1 Trávník s rozpt˘len˘mi kefii a stromy prorÛstá vápencov˘mi skalkami. 2 V podrostu dubobukov˘ch lesÛ rozkvétá vzácnû okrotice ãervená (Cephalanthera rubra).

172

BK 76

GEOLOGIE Hfibet PP Svídovec smûru SV–JZ leÏí mezi údolím Jamenského a Rohozeckého potoka. PP zabírá jednak plochou vrcholovou ãást hfibetu a jednak svahy, pfiiãemÏ západní svah, spadající do údolí Jamenského potoka, je velmi pfiíkr˘. Hfibet je budován krystalick˘mi vápenci devonského stáfií. Z jihu na vápencové tûleso nasedají svory a migmatity, ze severu biotitické a biotiticko-muskovitické pararuly. Na velmi pfiíkr˘ch západních svazích vápence vystupují ve formû mal˘ch skalek. Spodní ãásti jiÏních svahÛ jsou pfiekryty mocn˘mi vrstvami spra‰e, v nichÏ voda vyerodovala aÏ 8 m hluboké strÏe. StrÏe mají tvar balek a jsou hustû zarostlé. Z antropogenních tvarÛ se ve vrcholové ãásti vyskytují men‰í mûlké kamenolomy s odvaly a na jiÏních a ãásteãnû na západních svazích agrární


Svídovec

Vápencov˘ hfibet a svahy kóty Svídovec 441 m n. m. na Îernovnické hrásti, 100 m v˘chodnû od obce Jamné. Katastrální území: Rohozec u Ti‰nova


V˘mûra: 26,66 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Lada a pastviny v˘chodní aÏ jihov˘chodní expozice se zbytky sadÛ na podloÏí krystalick˘ch vápencÛ s v˘skytem teplomiln˘ch druhÛ rostlin a hmyzu. Na lada navazuje zbytek pfiírodû blízk˘ch listnat˘ch porostÛ s dominancí buku s druhovû bohat˘m bylinn˘m podrostem. terasy a meze. Z pÛd pfievládají ve vrcholové vápencové ãásti mûlké a vys˘chavé rendziny, na strm˘ch zalesnûn˘ch svazích hnûdé pÛdy (kambizem typic-

ká, varieta kyselá a nasycená), v údolním dnû potoka typické fluvizemû. V jiÏní ãásti se pak nachází zemûdûlské plochy s pokryvem hnûdozemû typické.

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 173

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

3

V území se vyKVùTENA skytují dva zcela odli‰né typy vegetace. Na v˘chodnû aÏ jihov˘chodnû orientovan˘ch svazích pfievládají teplomilné a suchomilné travinobylinné porosty s roztrou‰en˘mi kfiovinami. Své mezní lokality v povodí Svratky zde dosahují lomikámen trojprst˘ (Saxifraga tridactylites), vstavaã vojensk˘ (Orchis militaris), radyk prutnat˘ (Chondrilla juncea), rozrazil rozprostfien˘ (Veronica prostrata) nebo koniklec velkokvût˘ (Pulsatilla grandis). Ze zvlá‰tû chránûn˘ch rostlin zde má ojedinûlou lokalitu vrabeãnice roãní (Thymelaea passerina) i dealpínsk˘ kapraìorost vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria). K regionálnû vzácn˘m a ohroÏen˘m druhÛm rostlin patfií také ãilimník fiezensk˘ (Chamaecytisus ratisbonensis), ãern˘‰ rolní (Melampyrum arvense), rÛÏe keltská

(Rosa gallica) a modfienec chocholat˘ (Muscari comosum). Ojedinûlá je populace jalovce obecného (Juniperus communis). Pestr˘ jarní aspekt stfiídá v létû jednolitá hnûì zaschl˘ch trav a bylin, z níÏ vynikají nápadnû sivostfiíbfiité máãky ladní (Eryngium campestre). Na prudk˘ch západnû aÏ severozápadnû orientovan˘ch svazích se nalézá vzrostl˘ listnat˘ les s dominancí buku lesního (Fagus sylvatica) a vtrou‰en˘m javorem mléãem (Acer platanoides), lípou malolistou (Tilia cordata), habrem obecn˘m (Carpinus betulus) a dubem zimním (Quercus petraea). V ostatních porostech pfievládají nepÛvodní smrk ztepil˘ (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V druhovû bohatém bylinném patru smí‰en˘ch lesních porostÛ s dominancí buku rostou napfi. strdivka nicí (Melica nutans), hrachor jarní (Lathyrus vernus), náprstník velkokvût˘ (Digitalis grandiflora), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum). Na such˘ch místech z bûÏnûj‰ích druhÛ lze nalézt pry‰ec chvojku (Tithymalus cyparissias), vzácná je zde okrotice ãervená (Cephalanthera rubra) provázená ãastûj‰í o. bílou (C. damasonium). Na lokalitû je ZVÍ¤ENA prokázáno hnízdûní Èuh˘ka obecného (Lanius collurio). Byla zde také zji‰tûna silná populace je‰tûrky obecné (Lacerta agilis).

4

5 LESNICTVÍ Na vápencov˘ch skalkách je nutno ponechat lesní porost pfiirozenému v˘voji. Ve zbyl˘ch ãástech lesa je zapotfiebí podpofiit pfiirozené zmlazení dubu a buku.

BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

589 strana 200

âást lokality je VYUÎITÍ zemûdûlsky vyuÏívána jako ‰vestkov˘ sad. Ve vrcholové ãásti jsou opu‰tûné vápencové lÛmky postupnû zarÛstány náletem kefiÛ a stromÛ. Proto se provádí jejich sanace. Na ãásti ploch je provádûno kosení travních porostÛ.

3 V horních partiích svahu se nacházejí zbytky mal˘ch selsk˘ch kamenolomÛ. 4 Máãka ladní (Eryngium campestre) roste v pestré ‰kále teplomiln˘ch travinobylinn˘ch spoleãenstev. 5 Suchá místa obsazuje z bûÏnûj‰ích druhÛ pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias).

BK 77

173

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 174

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

2

1 Interiér pfiirozené kvûtnaté buãiny v barevném podzimním aspektu v PP S˘kofi. 2

Na polankách, pasekách a lesních lemech se ojedinûle objevuje chrpa luãní (Jacea pratensis).

174

BK 78

GEOLOGIE Vrcholov˘ hfibet S˘kofie je na jihu zplo‰tûn rozsáhlou kryoplanaãní terasou, zakonãenou poblíÏ vrcholu mrazov˘m srubem vysok˘m 8 m a tvofien˘m porfyroblastick˘mi muskovitick˘mi a sericiticko-muskovitick˘mi rulami bíte‰ské skupiny. Jednotnou linii mrazového srubu pfieru‰ují skalní brány a prÛchody. Povrch terasy je pokryt ostrohrann˘mi bloky. V sedle na hfibetu se nachází astronomick˘ bod 701,7 m n. m. Severozápadnû od nûj je rozsáhl˘ tump hranolovitého tvaru s rovn˘m vrcholem, omezen˘ svisl˘mi mrazov˘mi sruby s kryoplanaãními terasami pfii úpatí. Severní srub má v˘‰ku 5,4 m, západní 9,0 m. U západního srubu nelze vylouãit antropogenní vliv (tûÏba kamene). Na terase leÏí balvanité sutû. Svahy S˘kofie jsou stupÀovité. Asi 350 m


S˘kofi

Vrchol horské klenby S˘kofie (701,7 m n. m. – astronomick˘ bod) se skalními útvary a pfiiléhající ãásti svahÛ nejvy‰‰í ãásti S˘kofiské hornatiny, 1,3 km severnû od Synalova. Katastrální území: Synalov

Nadmofiská v˘‰ka: 630 –701,7 m

V˘mûra: 96,45 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Zbytky rozlehlej‰ích typick˘ch buãin a buãin s javorem klenem v pfiirozeném stavu. V˘znamná lokalita kryogenních tvarÛ vznikl˘ch v chladn˘ch obdobích pleistocénu. severnû od vrcholu u k. Mal˘ S˘kofi (683 m n. m.) je rozru‰ené vrcholové skalisko s bloky. Za lesní cestou najdeme skalní

hradbu s cibulovitû prohnut˘mi exfoliaãními slupkami a mrazov˘mi sruby. V˘‰ka v˘chodního srubu s velk˘m pfievisem (abri)

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:00 Stránka 175

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko je plo‰‰í, na v˘chodní jsou mrazové sruby a nivaãní sníÏenina. Vyskytují se tu agrární valy. Balvanové kongeliflukãní proudy sestupují po jihov˘chodních svazích aÏ k Synalovu. Z pÛd se zde vyskytuje pfiedev‰ím kyselá kambizem dystrická v asociaci s hydromorfními pseudogleji (pseudoglejem typick˘m a kambick˘m). Prudké svahy s mûlk˘mi v˘chozy kysel˘ch hornin pokr˘vají rankery (ranker typick˘ a kambick˘). Lesní porosty KVùTENA jsou tvofieny posledními rozlehlej‰ími zbytky typick˘ch buãin (Fageta typica) a buãin s javorem klenem (Fageta acerosa) ve 4. vegetaãním stupni. V bohatém bylinném podrostu nalezneme kapraì samec (Dryopteris filix-mas), k. rozloÏenou (D. dilatata), bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), bukovinec osladiãovit˘ (Phegopteris connectilis), jeãmenku lesní (Hordelymus europaeus), p‰eníãko rozkladité (Milium efussum), strdivku nicí (Melica nutans), svízel vonn˘ (Galium odoratum), kyãelnici cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), pstroãek dvoulist˘ (Maianthemum bifolium), violku lesní (Viola reichenbachiana), pitulník horsk˘ (Galeobdolon montaum), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), krtiãník hlíznat˘ (Scrophularia nodosa), starãek vejãit˘ (Senecio ovatus) aj. K nejnápadnûj‰ím houbám na lokalitû patfií bezesporu muchomÛrka ãervená (Amanita muscaria).

3 je 6,30 m. Pfii úpatí jsou sutû. JiÏnû od vûÏe stojí niÏ‰í skalní hradba. Lemují ji kryoplanaãní li‰ty oddûlené mrazov˘mi sruby a srázy. Západní strana hfibetu je plo‰‰í, na v˘chodní jsou aÏ 20 m vysoké mrazové sruby. Smûrem k Synalovsk˘m kopaninám pokraãuje hfibet skalní hradbou v niÏ‰í úrovni. I zde je patrná asymetrie, západní svah

Z charakterisZVÍ¤ENA tick˘ch druhÛ mot˘lÛ Ïijících v buãinách byli zji‰tûni napfi. zavíjeã bûloskvrnn˘ (Udea olivalis), okáã ãernohnûd˘ (Erebia ligea), píìalky oãkovec bukov˘ (Cyclophora linearia), ‰edokfiídlec fiíjnov˘ (Epirrita christyi) a ‰. javorov˘ (Nothocasis sertata), kovolesklec hluchavkov˘ (Autographa jota) a osenice ptaãí (Graphiphora augur). Ze stfievlíkovit˘ch broukÛ byl nalezen indikaãní druh zachoval˘ch chladnûj‰ích lesÛ Cychrus attenuatus, z dal‰ích druhÛ stfievlíãek Harpalus quadripunctatus.

4

5 ObojÏivelníci jsou zastoupeni ãolkem horsk˘m (Triturus alpestris), ptáci holubem doupÀákem (Columba oenas), Ïlunou ‰edou (Picus canus), datlem ãern˘m (Dryocopus martius) a lejskem mal˘m (Ficedula parva). Porosty v okoLESNICTVÍ lí skalnatého hfibetu byly v minulosti obnovovány holoseãemi se zalesnûním v˘razn˘m podílem smrku. Na tváfinosti vrcholové partie se také negativnû podepsala stavba vûÏe retranslaãní stanice. Pfiírodû blízké aÏ pfiirozené listnaté porosty na extrémním stanovi‰ti jsou jiÏ nûkolik desetiletí ponechány pfiirozenému v˘voji. Po jiÏních svazích zde vystupují aÏ do nadmofiské v˘‰ky 650 m teplomilnûj‰í dfieviny, jako je habr a javor babyka.

Pfiímo do centPOZNÁMKA ra chránûného území vede silnice na vrchol S˘kofie, na kterém je umístûn celostátnû v˘znamn˘ vysílaã Radiokomunikací. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

566, 590 strana 202

3 Violka lesní (Viola reichenbachiana) je bûÏn˘m druhem bylinného podrostu listnat˘ch lesÛ. 4 Mrazov˘ srub v rulách s odsednut˘mi bloky pfii patû. 5 MuchomÛrka ãervená (Amanita muscaria).

BK 79

175

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 176

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

4

2 ních procesÛ v pleistocénu. Jsou zde vyvinuty mûlké, silnû kamenité a kyselé hnûdé pÛdy (kambizem typická, varieta kyselá).

3 GEOLOGIE Od skalnatého vrcholu S˘kofie sestupují mírn˘mi svahy témûfi 1 km dlouhé balvanité kongelifluãní proudy bíte‰ské ortoruly, vzniklé pÛsobením periglaciálních kryogen-

1

Jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) patfií k nejãastûj‰ím dfievinám. Jeho ãervené plody ohla‰ují pfiicházející podzim. 2 V˘skyt teplomilnûj‰í mochny jarní (Potentilla tabernaemontani) svûdãí o v˘slunné expozici lokality zmírÀující nepfiízniv˘ vliv nadmofiské v˘‰ky. 3 K bûÏn˘m druhÛm pastvin patfií chlupáãek obecn˘ (Pilosella officinarum). 4 Kamenné snosy porostly jasanovohabrové porosty.

176

BK 80

Vegetaãní kryt KVùTENA ve fragmentech vfiesovi‰tních lad kromû dominující smilky tuhé (Nardus stricta) a vfiesu obecného (Calluna vulgaris) doplÀují hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides), zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), chlupáãek obecn˘ (Pilosella officinarum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), pamûtník rolní (Acinos arvensis), roÏec rolní (Cerastium arvense), pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis), jahodník obecn˘ (Fragaria vesca), huseníãek rolní (Arabidopsis thaliana), matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides), svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum), pry‰ec obecn˘ (Tithymalus esula), bedrník obecn˘ (Pimpinella saxifraga), lipnice luãní (Poa pratensis agg.), kostfiava ãervená (Festuca rubra), ovsífi p˘fiit˘ (Helictotrichon pubescens), ojedinûle i kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Na balvanech je vyvinuta pomûrnû pestrá lichenoflóra s extrazonálním v˘skytem horsk˘ch druhÛ Dryoptodon patens a Gyrophora deusta. Po celé plo‰e pfiírodní památky jsou v relativnû teplomilném travnatém porostu roztrou‰eny kefie rÛÏe ‰ípkové (Rosa canina), na mezích a ka-


Synalovské kopaniny

Políãka a louky ohraniãené kamenicemi na svazích S˘kofie (701,7 m n. m.) v S˘kofiské hornatinû, 600 m severozápadnû od Synalova. Katastrální území: Synalov


V˘mûra: 10,9921 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Esteticky velmi pÛsobivá mozaika pastvinn˘ch lad a dfievinn˘ch linií na mezích a kamenicích. Ojedinûlá lokalita mizející asociace Calluno-Nardetum na jiÏním okraji roz‰ífiení na âeskomoravské vrchovinû. menicích se vyskytuje jefiáb ptaãí (Sorbus aucuparia) a bfiíza bûlokorá (Betula pendula). Na porosty vfieZVÍ¤ENA su je vázána osenice pruhovaná (Lycophotia porphyrea), v bfiízách na mezích se vyvíjí nesytka bfiezová (Synanthedon scoliaeformis). Ze stfievlíkovit˘ch broukÛ byli nalezeni stfievlíãci Amara convexior a A. equestris, dále svûtlu‰ka vût‰í (Lampyris noctiluca), na vlhãích místech drobná saranãe mar‰e Tetrix bipunctata. Plazi jsou zastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragilis), je‰tûrkou obecnou (Lacerta agilis), ptáci krutihlavem obec-

n˘m (Jynx torquilla) a Èuh˘kem obecn˘m (Lanius collurio). Pfii okraji území je v poÏární nádrÏi rozmnoÏovací lokalita obojÏivelníkÛ s ãolkem velk˘m (Triturus cristatus), ã. obecn˘m (T. vulgaris) a ropuchou obecnou (Bufo bufo). Celá lokalita byVYUÎITÍ la vyuÏívána jako extenzivní pastvina pro potfieby vísky Synalov. Lada postupnû zanikají. Na pfieváÏné ãásti dosud kaÏdoroãnû seãen˘ch ploch bude obnovena pastva ovcí. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

903 strana 202

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 177

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

1


U Nového hradu

Protáhl˘ hfibet a strmé zalesnûné údolní svahy fieky Svitavy s kótou 402 m n. m. u Starého hradu v Adamovské vrchovinû. Katastrální území: Olomuãany


V˘mûra: 44,5983 ha

Vyhlá‰eno: 1975

Pfiirozené aÏ pfiírodû blízké lesní geobiocenózy na brnûnské vyvfielinû. V˘skyt chránûn˘ch druhÛ rostlin. GEOLOGIE Pfievládající pÛdotvornou horninou je normální amfibolick˘ granodiorit, v men‰í mífie granodiorit kysel˘ blanenského typu. Podél tektonick˘ch poruch vystupují Ïíly aplitÛ. Podle kamenÛ nalezen˘ch v suti lze soudit, Ïe zde vystupují i normální diority, dioritové porfyrity a pegmatity. Podle nálezÛ rul zde zfiejmû vyznívají trosky krystalického plá‰tû brnûnského plutonu. Na úzké ‰íji, zejména v‰ak na bázi v severozápadní a západní ãásti chránûného území, je granitoidní zvûtralinov˘

plá‰È pfiekryt více ãi ménû mocnou vrstvou svahov˘ch a spra‰ov˘ch hlín. V malém cípu sem zasahují i fluviální sedimenty Svitavy. Dominantním pÛdním pfiedstavitelem území je kyselá varieta kambizemû typické. Na mûlk˘ch v˘chozech pevn˘ch hornin se nachází rankery (ranker typick˘ a kambick˘) ojedinûle i litozem typická. V severozápadním cípu vznikla na nevelkém okrsku luvizem typická. Vyskytuje se zde KVùTENA fiada lesních typÛ, patfiících do

více vegetaãních stupÀÛ. Na kamenit˘ch svazích jiÏních expozic rostou zakrslé doubravy s dubem zimním (Quercus petraea), borovicí lesní (Pinus sylvestris), bfiízou bûlokorou (Betula pendula) a velmi nesouvisl˘m podrostem teplomiln˘ch druhÛ: kostfiavy sivé (Festuca pallens), chlupáãku obecného (Pilosella officinarum), zvonku okrouhlolistého (Campanula rotundifolia), mechu ploníku chluponosného (Polytrichum piliferum) a li‰ejníkÛ rodu dutohlávka (Cladonia spp.). Nejroz‰ífienûj‰ím lesním spoleãenstvem jsou rÛzné typy dubov˘ch buãin a buãin s v˘znamn˘m v˘skytem jedle bûlokoré (Abies alba). Jejich bylinn˘ podrost je velmi bohat˘. K nejhojnûj‰ím druhÛm patfií strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), ostfiice chlupatá (Carex pilosa) a baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis). V jarním aspektu zde kvete hrachor jarní (Lathyrus vernus), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), dymnivka plná (Corydalis solida), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), svízel vonn˘ (Galium odoratum) a dal‰í. V létû pfievládají trávy spolu se zvonkem v˘bûÏkat˘m (Campanula rapunculoides), net˘kavkou nedÛtklivou (Impatiens noli-tangere) a zejména s n. malokvûtou (I. parviflora). Pfiedev‰ím na severních svazích se vyvinula spoleãenstva suÈov˘ch lesÛ s lípou velkolistou (Tilia platyphyllos), javorem mléãem (Acer platanoides) i j. klenem (A. pseudoplatanus), v podrostu s kapradinami a v jarním období s nápadnou kyãelnicí devítilistou (Dentaria enneaphyllos). V území roste také chránûn˘ druh lilie zlatohlávek (Lilium martagon).

2

3 napfiíklad lejskem bûlokrk˘m (Ficedula albicollis) a holubem doupÀákem (Columba oenas). Hlavní dfieviLESNICTVÍ ny pfiedstavují v severní ãásti buk, v jiÏní ãásti dub a habr. Obnova probíhá pomûrnû dobfie. Lesní hospodáfisk˘ plán pfiedpokládá ponechat star‰í porosty pfiirozenému v˘voji pouze s ojedinûl˘mi zásahy, u mlad‰ích porostÛ podporovat pÛvodní porostotvorné dfieviny (buk, dub, habr a jedle) na úkor smrku a ostatních nepÛvodních dfievin. Ve stfiedovûku VYUÎITÍ bylo celé území ovlivnûno existencí hradu. Lze pfiedpokládat, Ïe takfika celá skalní ostroÏna byla odlesnûna, zbylé lesní porosty byly ovlivÀovány tûÏbou dfieva a pastvou. Území rezervace poskytuje tedy cenn˘ pfiíklad dlouhodobé regenerace lesních ekosystémÛ. MAPA ÚZEMÍ

Z broukÛ byl zji‰ZVÍ¤ENA tûn stfievlík nepravideln˘ (Carabus irregularis), z mot˘lÛ napfi. jasoÀ dymnivkov˘ (Parnassius mnemosyne), nesytka jedlová (Synanthedon cephiformis), píìalka ãernobílá (Thera britannica), hfibetozubec tmavoúhl˘ (Drymonia obliterata) a kovolesklec hluchavkov˘ (Autographa jota). ObojÏivelníci jsou zastoupeni mlokem skvrnit˘m (Salamandra salamandra) a skokanem hnûd˘m (Rana temporaria), ptáci

strana 201

1 Zakrslá doubrava na svazích PR U Nového hradu. 2 Ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea) je bûÏn˘m druhem listnat˘ch lesÛ s v˘skytem od níÏin aÏ do pahorkatin. 3 V podrostu buãin a dubohabfiin nacházíme ostfiici chlupatou (Carex pilosa), která se vyznaãuje fiídk˘mi zelenohnûd˘mi klásky.

BK 81

177

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 178

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1 Skalní podloGEOLOGIE Ïí tvofií porfyroblastická muskovitická aÏ sericiticko-muskovitická rula bíte‰ské skupiny. Na dnû údolí jsou fluviální a zãásti i svahové sedimenty. Jedná se o pfiirozené balvanité koryto potoka v úzké údolní nivû. Podél Chlébského potoka vznikly hydromorfní pÛdy typu glejÛ (glej typick˘, pseudoglejov˘) a pseudoglejÛ (pseudoglej typick˘). Ve zbylé ãásti PP tvofií v dolních ãástech svahÛ hlavní sloÏku pÛdního pokryvu kambizem dystrická. Stromové patro KVùTENA bfiehového porostu je tvofieno ol‰í lepkavou (Alnus glutinosa) s pfiímûsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) a javoru mléãe (Acer platanoides). V druhovû bohatém bylinném podrostu se mísí vlhkomilné, mokfiadní a lesní druhy, zejména devûtsil bíl˘ (Petasites albus), ‰karda bahenní (Crepis paludosa), prvosenka vy‰‰í (Primula elatior), krabilice chlupatá (Chaerophyllum

1 Bohatství populace bledule jarní (Leucojum vernum) v lesních porostech v horní ãásti Chlébského potoka. 2 Volnû meandrující Chlébsk˘ potok lemují pfiirozené lesní porosty s pfievahou ol‰í.

178

BK 82

2 hirsutum), fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), ãarovník alpsk˘ (Circaea alpina), kopytník evropsk˘ (Asarum europaeum), ãistec lesní (Stachys sylvatica), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum), ostfiice lesní (Carex sylvatica), pry‰ec sladk˘ (Tithymalus dulcis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) aj. Místy se hojnû vyskytuje bledule jarní (Leucojum vernum), ojedinûle i fiefii‰nice trojlistá (Cardamine trifolia). Na lokalitû byly nalezeny ãtyfii ohroÏené druhy mechorostÛ baÀatka ladní (Brachythecium campestre), trsenka Jungermannia leiantha, Plagiomnium medium a podhofianka Cordova (Madotheca cordaeana). Na kmenech stromÛ jsou pomûrnû hojné epifyticky rostoucí mechorosty, které svûdãí o relativnû ãistém ovzdu‰í. Jsou to roÏeÀka dutolistá (Lejeunea cavifolia), kroknice vidliãnatá (Metzgeria furcata), sobík chlumní (Orthodicranum montanum), prstenatka plazivá (Platygyrium repens), podhofianka plocholistá (Madotheca platyphylla), brvitec sliãn˘ (Ptilidium pulcherrimum) a dal‰í. Z ménû ãast˘ch druhÛ kornatcovit˘ch hub nalezneme na opadl˘ch ol‰ov˘ch vûtvích kornateãek okrovûjící (Gloeocystidiellum porosum), na jasanov˘ch vûtvích kornatec lopatkovit˘ (Hyphodontia spathulata) a kornatec Trechispora praefocata a na


Údolí Chlébského potoka

Úzká niva a pfiilehlé dolní ãásti svahÛ hluboko zafiíznutého údolí Chlébského potoka v S˘kofiské hornatinû v˘chodnû od Chlébského, na které v plo‰nû rozsáhlej‰í nivû Chlébského potoka navazuje stejnojmenné ZCHÚ v okrese Îìár nad Sázavou. Katastrální území: âernovice u Kun‰tátu, Osiky


V˘mûra: 13,2564 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Tok potoka s pfiirozen˘m bfiehov˘m porostem s druhovû velmi bohat˘m bylinn˘m podrostem. Ojedinûl˘ nivní biotop zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin. opadl˘ch vûtvích lísek koÏovku skofiicovou (Hymenochaete cinnamomea), vzácnou vûtvovku lískovou (Vuilleminia coryli) a choro‰ovitou pórnatku Herinkovu (Ceriporia herinkii). V ol‰inách se ZVÍ¤ENA vyskytují píìalky ‰edokfiídlec ol‰ov˘ (Euchoeca nebulata), píìaliãka zejkovaná (Anticollix sparsata) a rÛznoroÏec ol‰ov˘ (Aethalura punctulata). Bystfiinn˘ tok je lovi‰tûm ãápa ãerného (Ciconia nigra), konipasa horského (Motacilla cinerea) a skorce vodního (Cinclus cinc-

lus). V potoce se vyvíjejí larvy mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). V minulosti LESNICTVÍ do‰lo v lesních porostech ãasto k potlaãení pfiirozené druhové skladby a k preferenci smrkov˘ch monokultur v ‰ir‰ích ãástech údolního dna. Tento trend lze pozorovat i v souãasnosti. Na bfiehové porosty v údolní nivû navazují pfieváÏnû smrkové porosty mlad‰ích vûkov˘ch tfiíd. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

591 strana 207

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 179

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

1


V Jezdinách

Plo‰ina holoroviny Vírské vrchoviny a strmé svahy údolí fiíãky Kfietínky a údolí jejího pravostranného pfiítoku navazující severozápadnû na Jobovu Lhotu. Katastrální území: KnûÏeves


V˘mûra: 25,9826 ha

Vyhlá‰eno: 1996

Harmonická kulturní krajina s vysokou ekologickou a estetickou hodnotou. Fytogeograficky v˘znamná lokalita s izolovan˘m v˘skytem fiady subxerofytÛ v relativnû vysoké nadmofiské v˘‰ce, v tûsném sousedství druhÛ submontánních. Skalní podloGEOLOGIE Ïí tvofií horniny ole‰nické skupiny moravika svratecké klenby, a to muskovitické a muskoviticko-biotitické kvarcity a kvarcitické ruly spolu s krystalick˘mi vápenci. Nejvy‰‰í izolované vyv˘‰eniny jsou pfieváÏnû vázané na v˘chozy ‰ed˘ch krystalick˘ch vápencÛ, které v podobû men‰ích skalek ãasto vystupují na povrch. Jinde tvofií skalky i kfiemence a ruly. Povrch hfibetu klesá stupÀovitû od jihu k severu, postupnû se zuÏuje a konãí 2 m vysokou izolovanou skálou (torem)

nad pfiíkr˘m svahem údolí Kfietínky. Na svahu údolí fieky se nalézají mrazové sruby a balvanité sutû. Na svazích jsou stupnû mezí, nad nimiÏ vedou spádnicové cesty. V PP lze najít fiadu agrárních antropogenních tvarÛ, zejména agrární haldy, ale i valy a agrární terasy. Z pedogenetického hlediska pfievaÏují kyselé i nasycené hnûdé pÛdy (kambizem dystrická s kambizemí typickou). V exponovanûj‰ích polohách se vyskytují i rankery (ranker typick˘ a suÈov˘) s litozemûmi.

KVùTENA Lokalita je pfieváÏnû zalesnûna smrkem ztepil˘m (Picea abies) a borovicí lesní (Pinus sylvestris) s pfiímûsí jedle bûlokoré (Abies alba) i generaãnû star‰ích bukÛ lesních (Fagus sylvatica) a javorÛ klenÛ (Acer pseudoplatanus). Místy je vytvofieno i kefiové patro lísky obecné (Corylus avellana), zimolezu obyãejného (Lonicera xylosteum), kru‰iny ol‰ové (Frangula alnus), svídy krvavé (Swida sanguinea) a bezu ãerného (Sambucus nigra). Do ãlenit˘ch lesních okrajÛ vbíhají ãetné enklávy polokulturních luk a vápencov˘ch lad s xerotermofyty. Meze jsou porostlé dfievinn˘mi liniemi. Slunná lada a svûtlé borové porosty ve vrcholové vápencové ãásti jsou floristicky velmi bohaté. Ze zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ rostlin najdeme na vrcholovém vápencovém hfibetû sasanku lesní (Anemone sylvestris), na svûtlinách zalesnûn˘ch svahÛ stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), kterého zde bylo v roce 2005 celkem 136 kusÛ. V blízkosti vtrou‰en˘ch bukÛ a lísek roste okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), dosti ãastá je i o. dlouholistá (C. longifolia) a kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine). Na okraji

2

1 V severov˘chodní ãásti území v lesním porostu s mohutn˘mi buky jsou v˘chozy kvarcitick˘ch rul v rÛzném stádiu zvûtrávání. 2 K velmi vzácn˘m a atraktivním druhÛm rostoucím v území náleÏí kriticky ohroÏen˘ jednokvítek velekvût˘ (Moneses uniflora).

BK 83

179

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 180

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

3

4 smrkového porostu pfii západní hranici chránûného území se vyskytuje izolovaná populace jednokvítku velekvûtého (Moneses uniflora) a v lesní i luãní ãásti roste roztrou‰enû vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Mezi v˘znamné druhy území

5

3 OhroÏen˘ a zákonem chránûn˘ prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata) roste ve vlhkomilnûj‰ích travinobylinn˘ch spoleãenstvech. 4 âíÏek lesní (Carduelis spinus) hnízdí v jehliãnat˘ch porostech. 5 Kvûtnaté louky pod vrcholovou kótou v Jezdinách.

180

BK 84

patfií rovnûÏ hru‰tice jednostranná (Orthilia secunda), pry‰ec mandloÀovit˘ (Tithymalus amygdaloides) a l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). Synusii podrostÛ spoluvytváfií konvalinka vonná (Convallaria majalis). Na kvûtnat˘ch loukách lze nalézt bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), prstnatec listenat˘ (Dactylorhiza longebracteata), p. májov˘ (D. majalis) a vemeník dvoulist˘. Ze vzácnûj‰ích a zvlá‰tû chránûn˘ch taxonÛ zde dále najdeme bûlozáfiku vûtvitou (Anthericum ramosum), pozoruhodná je i pfiítomnost kalcifilního vítodu chocholatého (Polygala comosa).

Na kamenitém srázu cesty pfii okraji chránûného území roste ojedinûlá populace netfieskovce v˘bûÏkatého (Jovibarba sobolifera). Kromû bûÏn˘ch ZVÍ¤ENA druhÛ lesních ptákÛ zde hnízdí drozd brávník (Turdus viscivorus), pûvu‰ka modrá (Prunella modularis), lindu‰ka lesní (Anthus trivialis), pûnice slavíková (Sylvia borin), pravidelnû nûkteré spí‰e horské druhy ptákÛ, jako h˘l obecn˘ (Pyrrhula pyrrhula), v nûkter˘ch letech i ãíÏek lesní (Carduelis spinus) nebo kfiivka obecná (Loxia curvirostra).

V lesích je LESNICTVÍ nutno zahájit postupnou pfiemûnu k pfiírodû blízké dfievinné skladbû, coÏ mimo jiné znamená podporovat pfiirozené zmlazení buku pfii zachování star˘ch bukov˘ch v˘stavkÛ. V souãasné doVYUÎITÍ bû je stav lokality diferencovan˘ od vyhovujícího aÏ optimálního (vápencová lada se subxerotermofyty nebo rozvolnûné borové porosty s pfiímûsí listnáãÛ) aÏ po nevyhovující (smrkové monokultury). BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

592 strana 202

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 181

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

3

1


Veselská lada

Pastvinná lada na strmém kamenitém svahu S˘kofiské hornatiny, 300 m západojihozápadnû od obce Veselí. Katastrální území: Veselí u Lomnice


V˘mûra: 0,9472 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Mozaika vegetaãních formací i souãasného zpÛsobu obhospodafiování s v˘skytem ohroÏen˘ch rostlinn˘ch druhÛ.

Na lokalitû byly ZVÍ¤ENA zji‰tûny nûkteré ménû hojné druhy stfievlíkovit˘ch broukÛ vázané na nezastínûná, travnatá aÏ stepní stanovi‰tû, zejména Amara montivaga, Licinus depressus a Panagaeus bipustulatus. Na rozhraní louky a okolních lemÛ dfievin byl nalezen stfievlíãek Molops elatus. Z mot˘lÛ byl pozorován perleÈovec nejmen‰í (Boloria dia) a okáã voÀavkov˘ (Brintesia circe). Hnízdí zde Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio) a lindu‰ka lesní (Anthus trivialis).

2 GEOLOGIE Skalní podloÏí tvofií dvojslídné porfyroblastické ruly bíte‰ské skupiny moravika svratecké klenby. Ojedinûle vystupují rulové balvany na povrch. Polní cesta seshora ohraniãující lokalitu je stabilizována agrární zídkou z ploch˘ch rulov˘ch balvanÛ. V PP najdeme fiadu agrárních tvarÛ (agrárních hald, valÛ a teras). Na plo‰nû malém území se vyvinuly typické kambizemû (nasycené) a rankery.

(Platanthera bifolia) a orlíãek obecn˘ (Aquilegia vulgaris). Je tu také jedno z mála nalezi‰È vratiãky mûsíãní (Botrychium lunaria) v okrese Blansko. Na jiÏním okraji je lokalita lemována kamenicí s dfievinnou linií, v níÏ pfievládá habr obecn˘ (Carpinus betulus) a javor babyka (Acer campestre). V souãasnosti pastvina mírnû zarÛstá náletem jefiábu ptaãího (Sorbus aucuparia), bfiízy bûlokoré (Betula pendula) a rÛÏe ‰ípkové (Rosa canina).

Lokalita je KVùTENA zajímavá bohatou ‰kálou subxerofytÛ. Roste zde matefiídou‰ka vejãitá (Thymus pulegioides), pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis), chlupáãek obecn˘ (Pilosella officinarum), pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), bedrník obecn˘ (Pimpinella saxifraga), roÏec rolní (Cerastium arvense) aj. Vtrou‰enû se objevuje zvlá‰tû chránûn˘ vemeník dvoulist˘

Jde o vysychavé, VYUÎITÍ intenzivnû tûÏko vyuÏitelné pastviny. Pozemky byly odlesnûny pravdûpodobnû se vznikem obce Veselí. Jednotlivé ãásti byly a dodnes jsou vyuÏívány jako pastviny a zahrady. V chránûném území bylo obnoveno seãení travních porostÛ. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

593 strana 207

4

5

1 Lada mají v souãasné kulturní krajinû znaãn˘ v˘znam jak z hlediska estetického, tak i pro zachování biodiverzity. 2 Otakárek fenyklov˘ (Papilio machaon) je pomûrnû bûÏn˘m druhem na‰í fauny. 3

Zajímavá kapradina vratiãka mûsíãní (Botrychium lunaria) z na‰í pfiírody mizí. Právem je proto v âerveném seznamu zafiazena mezi silnû ohroÏené druhy. 4 Pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis) patfií k obecnû znám˘m druhÛm mezí, lad a pastvin. 5 Matefiídou‰ky patfií k obtíÏn˘m rodÛm na‰í kvûteny. V podhÛfií najdeme nejãastûj‰í matefiídou‰ku vejãitou (Thymus pulegioides).

BK 85

181

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 182

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

2

1 GEOLOGIE Skalní podloÏí tvofií porfyroblastická muskovitická a sericiticko-muskovitická rula bíte‰ské skupiny moravika svratecké klenby. Vrchol Veselského Chlumu je antropogennû zmûnûn˘ dlouhodobou zemûdûlskou ãinností. Na území se vyskytují drobné v˘chozy ortorul, ãetné balvany a pûkné ukázky antropogenního georeliéfu s agrárními valy, haldami (kamenicemi), agrárními terasami a mezemi a nezpevnûn˘mi zídkami, vysok˘mi a ‰irok˘mi aÏ 1 m, z ploch˘ch rulov˘ch kamenÛ, které oddûlovaly pole od pastvin. PÛdní pokryv vrcholu i jeho okolí zaujímá kyselá varieta kambizemû typické, prolínající se v podmáãen˘ch polohách s pseudoglejem typick˘m (kambick˘m).

1 Pfiíklad liniové kamenice, na kterou se sná‰elo kaÏd˘m rokem peãlivû sesbírané kamení z chud˘ch podhorsk˘ch políãek. 2 Pastviny porostlé kfiovinami a travinobylinnou vegetací. 3 Louky, meze a pastviny oÏivují na jafie fialové kvûty violky vonné (Viola odorata).

182

BK 86

KVùTENA Na kvûtnat˘ch pastvinn˘ch ladech se vyskytuje pupava bezlodyÏná (Carlina acaulis), zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides), pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias), svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum), chlupáãek obecn˘ (Pilosella officinarum), violka vonná (Viola odorata), kostfiava ovãí (Festuca ovina), k. ãervená (F. rubra), lipnice luãní (Poa pratensis agg.) a dal‰í druhy. Kolem balvanÛ nalezneme bukovník kapraìovit˘ (Gymnocarpium dryopteris), kapraì samec (Dryopteris filix-mas), papratku samiãí (Athyrium filix-femina) aj. Meze a kamenice jsou pozoruhodné rozpt˘lenou pestrou dfievinnou vegetací, v níÏ se uplatÀuje habr obecn˘ (Carpinus betulus), javor babyka (Acer campestre), bfiíza bûlokorá (Betula pendula), rÛÏe ‰ípková (Rosa canina), hloh obecn˘ (Crataegus laevigata), líska obecná (Corylus avellana), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepil˘ (Picea abies). Z mot˘lÛ zde byl ZVÍ¤ENA zaregistrován mizející pabourovec jestfiábníkov˘ (Lemonia dumi), z ménû ãast˘ch druhÛ stfievlíkovit˘ch byli zji‰tûni stfievlíãci Amara convexior a A. equestris. Obratlovci jsou za-


Veselsk˘ chlum

Vrcholov˘ hfibet a pfiilehlé svahy Veselského Chlumu (578,3 m n. m.) v S˘kofiské hornatinû, 200 m severozápadnû od obce Veselí. Katastrální území: Veselí u Lomnice


V˘mûra: 13,7385 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Krajináfisky pestrá mozaika pastvinn˘ch lad, sadÛ a rozpt˘lené zelenû na ãlenit˘ch svazích s ãetn˘mi pfiíklady antropogenních tvarÛ jako dÛsledek tradiãního obhospodafiování.

3 stoupeni je‰tûrkou obecnou (Lacerta agilis), uÏovkou hladkou (Coronella austriaca), ropuchou obecnou (Bufo bufo), skokanem hnûd˘m (Rana tempo-

raria) a Èuh˘kem obecn˘m (Lanius collurio). BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

76, 594 strana 207

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 183

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

3 Ze vzácnûj‰ích druhÛ hub zde nacházíme holubinku lepkavou (Russula viscida) a kornatcovitou kavinovku lo‰ákovitou (Kavinia himantia). 1


Vratíkov

OstrÛvek vápencÛ s ãetn˘mi jeskynûmi a v˘vûry krasov˘ch vod ve Valchovském prolomu, 700 m jihov˘chodnû od obce Vratíkov. Katastrální území: Hrádkov, Velenov, Vratíkov


V˘mûra: 30,51 ha

Vyhlá‰eno: 1990

Geomorfologicky a geologicky jedineãná lokalita krasov˘ch útvarÛ, zasazená do pestré mozaiky polokulturních luk, mokfiadÛ a lesních spoleãenstev. Zimovi‰tû netop˘rÛ.

2 OstrÛvek GEOLOGIE devonsk˘ch vápencÛ nûmãicko-vratíkovského pruhu s ãetn˘mi jeskynûmi a v˘vûry krasov˘ch vod. Vyskytují se zde jako v˘plnû krasov˘ch útvarÛ, sedimentární Ïelezné limoniticko-hematitické rudy nûmãického typu, které byly tûÏeny.

OstrÛvky vápencÛ pokr˘vají rendziny (rendzina typická a litická), obklopené rozsáhl˘mi plochami kyselé kambizemû typické. Tok Valchovky lemuje glej typick˘, místy i pseudoglej typick˘. V území se naKVùTENA cházejí lesy, polokulturní lou-

ky, mokfiady a vápencové skalky s krasov˘mi jevy. Lesní porosty mají témûfi v˘hradnû charakter smrkov˘ch monokultur na zabufienûn˘ch svûtlinách tfitinou kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos), ostruÏiníky (Rubus spp.) a net˘kavkou malokvûtou (Impatiens parviflora). V druhové skladbû polokulturních luk pfievládají bûÏné luãní druhy jako ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum elatius), srha laloãnatá (Dactylis glomerata), troj‰tût Ïlutav˘ (Trisetum flavescens), lipnice luãní (Poa pratensis), kostfiava luãní (Festuca pratensis), k. ãervená (F. rubra), tomka vonná (Anthoxanthum odoratum), bojínek luãní (Phleum pratense), tfieslice prostfiední (Briza media), ‰karda dvouletá (Crepis biennis), zvonek rozkladit˘ (Campanula patula), kopretina ãasná (Leucanthemum ircutianum), ãernohlávek obecn˘ (Prunella vulgaris) atd. RovnûÏ mokfiady jsou osídleny pouze obecnû roz‰ífien˘mi druhy odpovídajících ekologick˘ch nárokÛ. Nejzajímavûj‰í z botanického hlediska jsou vápencové skalky, kde geologick˘ podklad a pfiíhodná expozice podmiÀují v˘skyt nûkolika druhÛ, které nejsou z okolních ãástí Drahanské vrchoviny uvádûny. Jde napfi. o kokofiík vonn˘ (Polygonatum odoratum), zbûhovec lesní (Ajuga genevensis), hlaváãek letní (Adonis aestivalis), skalník celokrajn˘ (Cotoneaster integerrimus) nebo prorostlík srpovit˘ (Bupleurum falcatum).

Lesní hmyzí ZVÍ¤ENA fauna je pomûrnû chudá, tvofiená druhy stinn˘ch lesÛ. Jsou to píìalka olivová (Colostygia olivata) a druhy s potravní vazbou na smrk. Na zbytcích luk se dnes rovnûÏ vyskytují pfieváÏnû bûÏné druhy, dfiíve také napfi. pabourovec jestfiábníkov˘ (Lemonia dumi). V jeskyni je zimovi‰tû chránûn˘ch druhÛ netop˘rÛ, a to vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), netop˘ra velkého (Myotis myotis), n. vodního (M. daubentonii) a n. vousatého (M. mystacinus). Zhruba poloLESNICTVÍ vina území je zalesnûna. Druhová skladba porostÛ je pozmûnûná v˘sadbou nepÛvodního smrku. ArcheologicPOZNÁMKA ké v˘zkumy v portálech nûkter˘ch jeskyní pfiinesly v˘znamné poznatky. Zajímavé jsou dobfie dochované zbytky po dolování Ïelezit˘ch rud, jako jsou zbytky tavících pecí keltského pÛvodu. MAPA ÚZEMÍ

strana 201

1 Niva potoka Valchovky zarÛstající dfievinami. 2 Píìalka olivová (Colostygia olivata) Ïije v podrostu stinn˘ch lesÛ. 3 Prorostlík srpovit˘ (Bupleurum falcatum) roste v teplomilné travinnobylinné vegetaci i ve svûtl˘ch lesích.

BK 87

183

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 184

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

1

3

2 Skalní podloGEOLOGIE Ïí tvofií dvojslídné porfyroblastické ruly bíte‰ské skupiny moravika svratecké klenby, které vycházejí v severní ãásti chránûného území místnû na povrch v podobû skal (srubÛ). Povrch svahu byl antropogennû upraven a terasován. Na svahovinách ortorul je vyvinuta pfiedev‰ím kyselá varieta kambizemû typické. V jiÏním cípu zasahuje men‰ím okrskem hnûdozem typická na spra‰ov˘ch hlínách.

1 Vla‰toviãník vût‰í (Chelidonium majus), ãast˘ druh vlhk˘ch humózních hájÛ, parkÛ a zahrad. 2

Zámeck˘ les je ZVÍ¤ENA hnízdi‰tûm Ïluny zelené (Picus viridis).

3

Jádrem PP je lesnaté návr‰í se zámkem.

Lesní porost je LESNICTVÍ ve stádiu rozpadu a pfiirozené obnovy.

4 Z nejstar‰í lípy v parku zbyl dnes uÏ jen such˘ kmen s úctyhodn˘m obvodem 5 m.

BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

Hluchavka bílá (Lamium album) je nápadná bohatostí bíl˘ch kvûtÛ a roste hlavnû v ãlovûkem ovlivnûné vegetaci.

184

KVùTENA V území se vyskytují pestré listnaté lesy na rozhraní dubobukového a bukového lesního vegetaãního stupnû se zastoupením dubu zimního (Quercus petraea), jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), javoru mléãe (Acer platanoides), j. klenu (A. pseudoplatanus), habru obecného (Carpinus betulus), buku lesního (Fagus sylvatica) a jedle bûlokoré (Abies alba). V severní ãásti zámeckého lesa se nachází ekologicky cenná rÛznovûká pfiirozená buãina s vtrou‰enou lípou malolistou (Tilia cordata), jasanem ztepil˘m a jilmem horsk˘m (Ulmus glabra). V bylinném podrostu listnat˘ch lesÛ se objevují eutrofní, nitrofilní a na jihov˘chodním svahu i teplomilné druhy rostlin: strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), bika bûlavá (Luzula luzuloides), lipnice hajní (Poa nemoralis), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), orsej jarní (Ficaria bulbifera), ãesnáãek lékafisk˘ (Alliaria petiolata), baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), svízel vonn˘ (Galium odoratum), kyãelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) a dal‰í.

BK 88

595 strana 203


Zámeck˘ les v Lomnici

âást b˘valého zámeckého lesa na pravém údolním svahu potoka Besének v ·erkovické kotlinû u zámku v Lomnici u Ti‰nova. Katastrální území: Lomnice u Ti‰nova


V˘mûra: 5,59 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Pfiírodû blízké lesní porosty tfietího a ãtvrtého lesního vegetaãního stupnû s nûkolika mohutn˘mi star˘mi stromy. Lokalita je v˘znamn˘m hnízdi‰tûm ptactva.

4

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 185

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

2

1


ÎiÏkÛv stÛl

Zaoblen˘ rozvodní hfibet mezi k. 606 m n. m. na západû a k. 600 m n. m. ve v˘chodní ãásti smûru Z–V a pfiilehl˘ prav˘ svah zafiíznutého údolí Lysického potoka v S˘kofiské hornatinû, 0,5 km jihozápadnû od obce Lhota u Lysic. Katastrální území: Lhota u Lysic


V˘mûra: 23,81 ha

Vyhlá‰eno: 1997

Pfiedmûtem ochrany jsou pleistocénní kryogenní skalní tvary s ojedinûl˘m zbytkem pfiirozeného listnatého porostu. GEOLOGIE Skalní podloÏí tvofií porfyroblastická muskovitická a sericiticko muskovitická rula bíte‰ské skupiny. Rula vystupuje na povrch v izolované skále (toru) na k. 600,0 m, zvané ÎiÏkÛv stÛl. Tor je rozdûlen˘ na dvû ãásti rozsedlinou hlubokou 1,5 m. Na sever spadá srubem vysok˘m 5,4 m. Na stûnách toru jsou leÏaté vrásy. Svah pod torem je pokryt˘ balvanitou sutí (hranáãovou haldou). Balvany mají v del‰í ose rozmûry kolem 1 m. ÎiÏkÛv stÛl pfiedstavuje ukázku kryogenními procesy modelovaného rulového suku, typickou pro oblast S˘kofiské hornatiny. NíÏe na jihov˘chodním svahu je mírnû pfievisl˘ mrazov˘ srub vysok˘ 3,4 m. Severozápadnû od ÎiÏkova stolu se nachází srub tvaru písmene L, vysok˘ 5 m. Je na nûm leÏatá vrása. Pfii úpatí leÏí suÈová hal-

da s balvany majícími v del‰í ose kolem 1,5 m. Ve srubech lze najít dvû pseudokrasové jeskynû hluboké 3 m. Na údolním svahu pod k. 587 m je svahov˘ úpad, nivaãní sníÏenina a mrazov˘ srub vysok˘ 8 m. Pfii úpatí se nachází kongeliflukãní halda. PÛdním typem jsou zde pfiedev‰ím kyselé–silnû kyselé hnûdé pÛdy (kambizem typická a varieta kyselá s kambizemí dystrickou), místnû i rankery (ranker kambick˘). Ve vrcholové KVùTENA ãásti se nachází zbytek pfiestárlého smí‰eného porostu pfiírodû blízké dfievinné skladby, v nûmÏ roste buk lesní (Fagus sylvatica), jilm horsk˘ (Ulmus glabra), javor klen (Acer pseudoplatanus), j. mléã (A. platanoides), lípa malolistá (Tilia cordata) a habr obecn˘ (Carpinus betu-

lus). Na okolních svazích se nalézají mladé buãiny z pfiirozené obnovy, v˘chodní ãást území tvofií v˘sadby smrku ztepilého (Picea abies). Druhovû bohatou synusii bylinného podrostu listnat˘ch lesÛ tvofií s vysokou pokryvností mezotrofní a nitrofilní druhy lesních bylin. Dominuje baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis), ãesnáãek lékafisk˘ (Alliaria petiolata), svízel pfiítula (Galium aparine), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum), svízel vonn˘ (Galium odoratum) a hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum). âasto se v‰ak vyskytuje i lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka nicí (Melica nutans), ostfiice prstnatá (Carex digitata), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), violka lesní (Viola reichenbachiana), matefika trojÏilná (Moehringia trinervia), pry‰ec sladk˘ (Tithymalus dulcis), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), kapraì samec (Dryopteris filix-mas) a dal‰í druhy. V mlad˘ch buãinách je místy hojná kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos). Ve skalních ‰tûrbinách se objevuje puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis) a jen vzácnû mÛÏeme najít plazivou plavuÀ vidlaãku (Lycopodium clavatum). V hmyzí faunû ZVÍ¤ENA jsou charakteristické druhy buãin a suÈov˘ch lesÛ, napfi. obaleã lesní (Pandemis cinnamomeana), srpokfiídlec bukov˘ (Watsonalla

3 cultraria), píìalky oãkovec bukov˘ (Cyclophora linearia), píìalka net˘kavková (Xanthorhoe biriviata), p. Ïlutohlavá (Ecliptopera capitata), p. síÈkovaná (Eustroma reticulatum), skvrnopásník jilmov˘ (Calospilos sylvata), zejkovec dvouzub˘ (Odontopera bidentata) a kovolesklec brusnicov˘ (Autographa pulchrina). Kolem ÎiÏkova stolu hnízdí bûÏné druhy lesních ptákÛ, napfi. pûnkava obecná (Fringilla coelebs), s˘kory (Parus spp.) a drozdi (Turdus spp.). Lesní porosLESNICTVÍ ty jsou zafiazeny do kategorie hospodáfisk˘ch lesÛ. Velkou ãást území pokr˘vají mladé porosty nepÛvodního smrku ztepilého. BIBLIOGRAFIE 956

596, 944,

MAPA ÚZEMÍ

strana 195

1

Mrazov˘ srub v PP ÎiÏkÛv

stÛl. 2 Jen vzácnû lze nalézt dlouhé plazivé lodyhy plavunû vidlaãky (Lycopodium clavatum) s v˘trusnicov˘mi klasy na dlouh˘ch stopkách. 3 Nepfiehlédnuteln˘m druhem v jarním aspektu bylinného patra je sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides).

BK 89

185

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 186

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

Pfiírodní park

Halasovo Kun‰tátsko

Vyhlá‰en Okresním národním v˘borem v Blansku v roce 1980 a v roce 1994 Vyhlá‰kou OkÚ Blansko, kterou se pfiírodní park roz‰ifiuje o ãásti k. ú. Drnovice a Vodûrady, o v˘sledné rozloze 5692,19 ha. Pfiírodní park na západû sousedí s pfiírodním parkem Svratecká Hornatina a na jihu s pfiírodním parkem Lysicko. Území je tvofieno ãlenitou vrchovinou s nejniÏ‰ím bodem v úrovni 320 m n. m. a nejvy‰‰ími vrcholy dosahujícími 580 m n. m. (nejvy‰‰í vrchol Kulí‰ek ostatní v˘znamnû pfievy‰uje – 691 m n. m.), rozbrázdûnou bohatou sítí hlubok˘ch údolí Úmofií, PetrÛvky nebo více pravostrann˘mi pfiítoky fieky Svitavy. Geologické podloÏí je v západní ãásti tvofieno krystalick˘mi horninami moravika svratecké klenby (hlavnû rulami, svory, kvarcity a krystalick˘mi vápenci) a ve v˘chodní ãásti krystalick˘mi horninami letovického krystalinika. V pruhu mezi Kun‰tátem a Rudkou jsou podél zlomÛ zaklesnuté kfiídové horniny vytváfiející stolové vrchy Milenku a Kfiib. Území parku je charakterizováno malebnou ãlenitou mozaikou lesa s voln˘mi plochami zemû-

1 1

186

Halasovo Kun‰tátsko od obce Rudka.

BK 90

dûlsky vyuÏívané krajiny s bohat˘m zastoupením rozpt˘lené zelenû, agrárních teras, kamenic, luk, pastvin, sadÛ, bfiehov˘ch porostÛ, alejí ovocn˘ch stromÛ podél silnic nebo mezí s pfievahou listnat˘ch dfievin (na rozdíl od zdej‰ích lesÛ). Vzácnû lze objevit cennûj‰í travobylinná spoleãenstva s teplomilnou vegetací, napfiíklad na lokalitû Mramorka nebo HalasÛv kout, kde roste i hofiec brvit˘ (Gentianopsis ciliata). Dodnes jsou dochovány i plochy vlhk˘ch aÏ mokfiadních spoleãenstev. V údolí mezi Hlubok˘m a Rozseãí roste v potoãní nivû starãek potoãní (Tephroseris crispa) – PR Louky pod Kulí‰kem, na podhorské lokalitû HÛr se zamokfien˘mi loukami je hojn˘ prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a na su‰‰ích místech se zde objevuje vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), pfii okraji Rozseãe (PP Cukl a Rozseãské ra‰elini‰tû) lze nav‰tívit fragmenty ra‰elinn˘ch spoleãenstev s hojnou vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata) a prstnatcem májov˘m a také porosty bledule jarní (Leucojum vernum). Lesy jsou oproti minulosti znaãnû pozmûnûny a dnes v nich pfievaÏují jehliãnany (hlavnû smrk) a jen ojedinûle lze objevit fragmenty buãin a dubo-

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 187

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

habfiin popfiípadû jen s vy‰‰ím zastoupením listnáãÛ. V území Ïije ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd˘ (Rana temporaria), ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris) a ã. horsk˘ (T. alpestris). V okolí Rozseãe lze narazit na je‰tûrku Ïivorodou (Zootoca vivipara) nebo zmiji obecnou (Vipera berus). V lesích hnízdí ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), v otevfiené krajinû Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), vzácnû È. ‰ed˘ (L. excubitor). Na vût‰ích potocích se objevuje skorec vodní (Cinclus cinclus), podél vodoteãí je charakteristick˘m ptákem konipas horsk˘ (Motacilla cinerea). Z hlediska historicko-architektonického je cenn˘ kun‰tátsk˘ zámek se zámeck˘m parkem a chránûnou pfiíjezdovou alejí, vãetnû pfiirozeného smí‰eného listnatého porostu na severním a západním svahu (PP Kun‰tátská obora). Pozoruhodná je rovnûÏ sídelní zástavba vesnického typu v obci Hluboká. Pfiírodní park nese jméno po spisovateli Franti‰ku Halasovi, kterého Kun‰tátská pfiíroda okouzlila a inspirovala natolik, Ïe ji zbásnil ve svém vrcholném díle „Já se tam vrátím“.

2

3 2

Kapliãka v obci Hluboká u Kun‰tátu.

3

Kun‰tát s malebnou krajinou pfiírodního parku.

BK 91

187

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 188

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko Pfiírodní park

Lysicko

Vyhlá‰en Okresním úfiadem v Blansku v roce 1994 na plo‰e 4074,36 ha. Na západû sousedí s pfiírodním parkem Svratecká hornatina a na severu s pfiírodním parkem Halasovo Kun‰tátsko. Území je tvofieno ãlenitou vrchovinou s nejniÏ‰ím bodem v úrovni 320 m n. m. a nejvy‰‰ími vrcholy dosahujícími 650 m n. m., rozbrázdûnou bohatou sítí hlubok˘ch údolí fiíãky B˘kovky, Lhotského a Lysického potoka a jejich pfiítokÛ. V území jsou geomorfologicky v˘znamnûj‰í útvary (PP ÎiÏkÛv stÛl nebo Bedfiichovská skalka). Geologické podloÏí tvofií krystalické horniny moravika svratecké klenby (ruly a krystalické vápence) a na Îernovnické hrásti pak sedimenty permu Boskovické brázdy (slepence, jílovce a pískovce) s pokryvy pleistocenních

1 1 Kun‰tátská vrchovina s údolím PetrÛvky a obcí Drnovice leÏí na okraji Pfiírodního parku Lysicko.

188

BK 92

spra‰í. V krystalick˘ch vápencích v okolí Lysic jsou vyvinuté krasové jevy. Území parku je charakterizováno malebnou ãlenitou mozaikou plo‰nû mírnû pfievaÏujícího lesa s voln˘mi plochami zemûdûlsky vyuÏívané krajiny s bohat˘m zastoupením rozpt˘lené zelenû, agrárních teras nebo mezí s pfievahou listnat˘ch dfievin (na rozdíl od zdej‰ích lesÛ). V obcích jsou typické staré lípy a podél silnic aleje hru‰ní, tfie‰ní nebo ‰vestek. âastûj‰í jsou barevnû rozkvétající ovsíkové louky a v okolí Bedfiichovské skalky se vzácnû objevují vfiesovi‰tní a smilková lada. Lesy jsou oproti minulosti znaãnû pozmûnûny a dnes v nich pfievaÏují jehliãnany (hlavnû smrk) s pomístní vût‰í nebo men‰í pfiímûsí dubu zimního (Quercus petraea) a buku lesního (Fagus sylvatica), vzácnû i s jedlí bûlokorou (Abies alba). Podél B˘kovky

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 189

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

a Lhotského potoka rostou fragmenty jasanov˘ch ol‰in, jihozápadnû od Lhoty u Lysic je dochován zbytek buãiny s typick˘m bylinn˘m podrostem. Území je poãetnûji osídleno ropuchou obecnou (Bufo bufo) a skokanem hnûd˘m (Rana temporaria). Podél ãetn˘ch vodoteãí je charakteristick˘m konipas horsk˘ (Motacilla cinerea). Na území parku b˘vá pozorován jestfiáb lesní (Accipiter gentilis) nebo krkavec velk˘ (Corvus corax), vzácnû hnízdí holub doupÀák (Columba oenas), v minimálních poãtech lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis). Pravideln˘m obyvatelem bezlesé krajiny je Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio). Nad areálem lysického zámku je vyhlá‰ena PP Lysická obora s ãetn˘mi mohutn˘mi prastar˘mi stromy: hlavnû buky a javory a roste zde snad nejvût‰í smrk ztepil˘ (Picea abies) celého Jiho-

moravského kraje, kter˘ ov‰em v posledních letech témûfi uschl. Nejv˘znamnûj‰í kulturní památkou je zámek v Lysicích s pfiilehlou zahradou, ve které roste napfiíklad mohutn˘ stalet˘ teplomiln˘ dfiín jarní (Cornus mas). Na strmém ostrohu nad Lysick˘m potokem stojí zfiícenina stfiedovûkého hradu Rychvaldu a na nûkolika místech v údolích potokÛ lze najít zbytky star˘ch ml˘nsk˘ch náhonÛ. Z Bedfiichova pochází básník a BfiezinÛv pfiítel R. Rojko (1877–1902). ÎernÛtkami je inspirován román Kouzeln˘ dÛm od Karla Josefa Bene‰e (1896 –1969). Na zámku v Lysicích b˘vala ãast˘m hostem známá rakouská spisovatelka Maria Ebner von Eschner (1830 –1916), pí‰ící o Ïivotû a zvycích na moravském venkovû.

2

3

2

Hfibetozubec mni‰í (Odontosia carmelita) se vyvíjí na ol‰ích a bfiízách.

3

Vfies obecn˘ (Calluna vulgaris), rostlina chud˘ch písãit˘ch a kysel˘ch pÛd.

BK 93

189

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 190

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

Pfiírodní park

¤ehofikovo Kofienecko

Zaujímá severov˘chodní ãást okresu Blansko a jihozápadní ãást okresu Prostûjov. Byl vyhlá‰en v roce 1992 na plo‰e 2305,78 ha. Území podhorského rázu je tvofieno mírnû zvlnûnou planinou s úvalovit˘m, v dolních úsecích hluboce zahlouben˘m údolím fiíãky Bûlé. NejniÏ‰ím bodem území je dno nivy nad ústím do vodní nádrÏe Boskovice (420 m n. m.), nejvy‰‰í vrcholy pfiesahují 700 m n. m. Geologické podloÏí parku je tvofieno hlavnû spodnokarbonsk˘mi sedimenty myslejovického souvrství, od jihu zasahuje brnûnsk˘ masiv s biotitick˘mi granodiority, pfii v˘chodním okraji devonské bazální pískovce, jílovité bfiidlice a vilémovické vápence. Území parku je z vût‰í ãásti zalesnûno. V lesních porostech v˘raznû pfievládají smrkové monokultury. Pouze v údolí Bûlé a sporadicky i na jin˘ch místech se ve smrkov˘ch porostech objevuje buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bûlokorá (Abies alba). V kefiovém patfie roste napfiíklad rÛÏe pfievislá (Rosa pendulina) a l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). V bylinném patfie pfiedstavuje charakteristick˘ druh vy‰‰ích podhorsk˘ch poloh vûsenka nachová (Prenanthes purpurea). Nejvût‰ími pfiírodními zajímavostmi celého území jsou dochované a relativnû rozsáhlé fragmenty pfiírodû blízk˘ch aÏ pfiirozen˘ch vlhkomiln˘ch aÏ ra‰elinn˘ch spoleãenstev. V minul˘ch letech byla nûkter˘m z nich

1 Stfiídání luãních a lesních porostÛ v ãasném podzimu u osady Melkov.

190

BK 94

zaji‰tûna územní ochrana (PR Pavlovské mokfiady, PP Horní Bûlá). Pfiesto se nûkteré z nich zachovat nepodafiilo. Napfiíklad v plo‰e rozsáhlého komplexu dfiívûj‰ích vlhk˘ch pastvin s bohat˘mi úpolínov˘mi porosty je dnes golfové hfii‰tû. Unikátní fragmenty aÏ ra‰elinn˘ch luk jsou v‰ak dodnes dochovány v tûsném sousedství golfového areálu v lokalitû Kocoury. Roste zde velmi poãetná populace prstnatce májového (Dactylorhiza majalis) a v‰ivce ladního (Pedicularis sylvatica), objevuje se zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma orbiculare), upolín nejvy‰‰í (Trollius altissimus) nebo kosatec sibifisk˘ (Iris sibirica). Zamokfiená dna potoãních niv jsou dodnes na nûkter˘ch místech charakterizována mokr˘mi pcháãov˘mi loukami s upolínem nejvy‰‰ím, prstnatcem májov˘m, kozlíkem dvoudom˘m (Valeriana dioica) nebo starãkem potoãním (Tephroseris crispa), vzácnû i kosatcem sibifisk˘m. Mnohé z dfiívûj‰ích druhovû pestr˘ch porostÛ jiÏ mají po ukonãení pravidelného seãení podobu vysokobylinn˘ch tuÏebníkov˘ch lad s pfievahou tuÏebníku jilmového (Filipendula ulmaria). Jedineãnou lokalitou je rozsáhl˘ více neÏ 100 ha komplex Pavlovsk˘ch mokfiadÛ, byÈ znaãnû degradovan˘ jiÏ dfiíve proveden˘mi melioraãními zásahy, zpÛsobujícími urychlenou degradaci (vysychání) unikátního ra‰elini‰tû. Mnohé dfiíve volné a vyuÏívané plochy jiÏ jsou v pokroãilém stádiu spontánního rozvoje náletov˘ch dfievin, zejména ol‰e lep-

1

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 191

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

kavé (Alnus glutinosa), nebo jiÏ mají podobu zmínûn˘ch tuÏebníkov˘ch lad. Dfiíve podmáãené plochy rychle vysychají se zmûnami pÛvodní vegetace. Pfiesto je zde moÏné dodnes spatfiit nejeden zajímav˘ druh Ïivoãicha nebo rostliny. V území je nûkolik men‰ích nevyuÏívan˘ch ploch – tÛní, jedna z nich s bohat˘m porostem ìáblíku bahenního (Caltha palustris). Na ojedinûlé dílãí plochy jsou omezeny nepoãetné populace kosatce sibifiského, hadího mordu nízkého (Scorzonera humilis) nebo meãíku stfiechovitého (Gladiolus imbricatus). V plo‰e b˘valého, ãásteãnû v minulosti vytûÏeného, ra‰elini‰tû jsou dodnes bohaté porosty suchop˘ru pochvatého (Eriophorum vaginatum). V ojedinûl˘ch stále se zmen‰ujících prohlubních s porosty ra‰eliníkÛ se zfiídka objevuje masoÏravá rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), ale v souvislosti s vysycháním nab˘vají postupnû pfievahy mechové kopeãky ploníkÛ. Zajímav˘ je na ra‰elini‰ti v˘skyt bfiízy p˘fiité (Betula pubescens). Ve zdej‰ích lesích a podmáãen˘ch potoãních nivách Ïijí poãetné populace ropuchy obecné (Bufo bufo) a skokana hnûdého (Rana temporaria). Poãetnost rosniãky zelené (Hyla arborea) je tu v dÛsledku pfievahy smrkov˘ch monokultur minimální. Na druhé stranû je území bohatû osídleno ãolky, pfiedev‰ím ãolkem horsk˘m (Triturus alpestris) a ã. obecn˘m (T. vulgaris), vzácnû i ã. velk˘m (T. cristatus). V potoãních nivách lze spatfiit uÏovku obojkovou (Natrix natrix). Charakteristick˘mi obyvateli potoãních niv, ra‰elini‰È a mokr˘ch luk jsou zmije obecná (Vipera berus) a je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara), nejpoãetnûji snad v areálu Pavlovsk˘ch mokfiadÛ. Ve smrkov˘ch lesích hnízdí jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn˘ (A. nisus) a podhorsk˘ aÏ horsk˘ ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes), obãas asi i ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), krkavec velk˘ (Corvus corax)

4

nebo ãíÏek lesní (Carduelis spinus). V rozsáhlém komplexu Pavlovsk˘ch mokfiadÛ hnízdí na loukách a mokfiinách lindu‰ka luãní (Anthus pratensis) a bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra). Jen vzácnû dodnes ve stále se zmen‰ujících luãních plochách zahnízdí chfiástal polní (Crex crex), nepfiíli‰ hojn˘m obyvatelem bezles˘ch ploch je Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), vzácnû i È. ‰ed˘ (L. excubitor). Na dolním toku fiíãky Bûlé nad vodní nádrÏí se objevuje skorec vodní (Cinclus cinclus), v‰ude podél potokÛ Ïije charakteristick˘ konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a snad zde dodnes Ïijí i raci fiíãní (Astacus astacus). Ze savcÛ je charakteristick˘ hrabo‰ mokfiadní (Microtus agrestis). Z technicko-historick˘ch památek je pozoruhodná Drahanovská cesta, kterou postavili ·védové za tfiicetileté války, vedoucí z Barborky do Kofience. Druh˘m v˘znamn˘m objektem je Pavlovsk˘ dvÛr, pÛvodnû majetek klá‰tera Hradisko u Olomouce. Park je pojmenován po akademickém malífii Franti‰ku ¤ehofikovi (1890 aÏ 1982), kter˘ se v roce 1922 natrvalo usadil na Kofienci a sv˘mi obrazy zachytil zdej‰í neopakovatelné pfiírodní scenérie, rÛzná záti‰í, etnografické a folklorní jedineãnosti.

2

Bramborníãek hnûd˘ (Saxicola rubetra).

3

Na ra‰elinn˘ch loukách mezi Kofiencem a Bene‰ovem se jiÏ velmi sporadicky vyskytuje silnû ohroÏen˘ zvoneãník hlavat˘ (Phyteuma orbiculare).

2

3

4 Nejvzácnûj‰ím rostlinn˘m druhem mokfiadní vegetace je suchop˘r pochvat˘ (Eriophorum vaginatum), kter˘ se v jihomoravském regionu vyskytuje uÏ jen zde.

BK 95

191

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 192

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

Pfiírodní park

Svratecká hornatina

Vyhlá‰en Okresním úfiadem v Blansku v roce 1995 na plo‰e 37010,45 ha, coÏ pfiedstavuje 7,9 % území okresu. Na západû sousedí se stejnojmenn˘m pfiírodním parkem v okrese Îìár nad Sázavou, kter˘ se nachází v kraji Vysoãina. Pfiírodní park byl postupnû vyhlá‰en v letech 1988 aÏ 1995 na okresech Blansko, Brno-venkov, Îìár nad Sázavou a Svitavy. Rozsáhlé území je tvofieno plochou ãlenitou pahorkatinou s fenoménem hlubokého tektonického prolomu s tokem fieky Svratky. V údolí se nacházejí ãasté mohutné skály a charakteristické skalní v˘chozy. NejniÏ‰ím bodem je dno údolní nivy u ·tûpánovic v úrovni 260 m n. m. Nejvy‰‰í vrcholy pfiesahují 700 m n. m. (s nejvy‰‰ím vrcholem Hroní les – 774 m n. m.). Geologické podloÏí je souãástí Svratecké klenby a je tvofieno pfieváÏnû bíte‰sk˘mi rulami, okraje fylity a krystalick˘mi vápenci, v˘jimeãnû v údolí vystupují hadce. Po celém území je hustá síÈ vodních tokÛ, – od fieky Svratky, pfies její vût‰í pfiítoky aÏ po mnoÏství nejrÛznûj‰ích drobn˘ch potokÛ a potÛãkÛ. Také vût‰í pfiítoky fieky jako

1 1

192

Chlum a obec Louka.

BK 96

Besének, Chlébsk˘ potok nebo Hodonínka jsou hluboce zafiezané do podloÏí. Na horním toku Svratky byla v letech 1954 aÏ 57 vybudována Vírská pfiehrada s 71 metrÛ vysokou hrází. Díky ãlenitému reliéfu je pfiedev‰ím hluboké údolí Svratky mezoklimaticky pestré v souvislosti s klimatickou inverzí na dnech hlubokého údolního záfiezu a ãastá je vegetaãní stupÀovitost, kdy spoleãenstva vy‰‰ích poloh zaujímají chladnûj‰í a vlhãí údolní dna, zatímco teplomilná spoleãenstva osidlují aÏ horní hrany údolních svahÛ. V území se díky jeho ãlenitosti zachovala vysoká lesnatost s v˘znamn˘m podílem pfiírodû blízk˘ch aÏ pfiirozen˘ch listnat˘ch porostÛ. V niÏ‰ích polohách jde pfiedev‰ím o dubohabrové háje a fiídké teplomilné doubravy. Ve vy‰‰ích polohách jsou zastoupeny buãiny a pfiedev‰ím charakteristické suÈové lesy, porÛstající svahy údolních záfiezÛ a skalnaté hfibety. V pfiirozenûj‰ích porostech najdeme v˘znamné druhy rostlin: okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), o. dlouholistá (C. longifolia), brambofiík nachov˘ (Cyclamen purpurascens), medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia) nebo stfievíã-

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 193

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

ník pantoflíãek (Cypripedium calceolus). V fiíãních a potoãních nivách nebo na prameni‰tích jde zase o luhy a ol‰iny. V mnoha ãástech území pfievaÏují vysazené smrkové a borové porosty, v údolních nivách jsou zbytky nivních luk. Zejména v údolí Chlébského potoka rozkvétají na jafie pÛsobivé bohaté porosty bledule jarní (Leucojum vernum). Znaãné úseky i vût‰ích tokÛ jsou neupravené nebo pfiírodû blízkého charakteru. Na Svratce se stfiídají klidné úseky s úseky pefiejnat˘mi a bfiehov˘mi porosty s pfiirozenou druhovou skladbou. U Ujãova roste podél bfiehu fieky kapradina pérovník p‰trosí (Matteuccia struthiopteris). Nelesní krajina je charakterizována malebnou mozaikou orné pÛdy, luk, pastvin, zahrad a extenzivních sadÛ (jabloní, hru‰ní, ‰vestek a tfie‰ní). Charakteristick˘m zjevem je bohaté zastoupení rÛznorodé rozpt˘lené zelenû v podobû remízkÛ, polních lesíkÛ, liniov˘ch porostÛ, skupin stromÛ nebo soliterÛ. V území roste mnoÏství star˘ch v˘znamn˘ch stromÛ: lip, dubÛ nebo bukÛ. Území Svratecké hornatiny lze oznaãit jako harmonickou zemûdûlsko-lesní kulturní krajinu neb˘valé estetické hodnoty. Kvûtena pfiírodního par-

ku je neobyãejnû pestrá s celou fiadou v˘znamn˘ch druhÛ. Dodnes se tu objevují fragmenty druhovû pestr˘ch kvûtnat˘ch such˘ch teplomiln˘ch porostÛ, napfiíklad s hvûzdnici chlumní (Aster amellus), vstavaãem vojensk˘m (Orchis militaris), v. osmahl˘m (O. ustulata), pûtiprstkou ÏeÏulníkem (Gymnadenia conopsea), bûlozáfikou vûtvitou (Anthericum ramosum), hoficem kfiíÏat˘m (Gentiana cruciata) nebo h. brvit˘m (Gentianopsis ciliata). Na ojedinûl˘ch hadcov˘ch v˘chozech roste kapradinka sleziník hadcov˘ (Asplenium cuneifolium). VloÏky krystalick˘ch vápencÛ umoÏÀují v˘skyt teplomiln˘ch druhÛ i ve vy‰‰ích nadmofisk˘ch v˘‰kách, napfiíklad sasanky lesní (Anemone sylvestris) aÏ v 600 m n. m. Zajímav˘ je v˘skyt tafiice skalní (Aurinia saxatilis) a pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) ve skalách u Prudké. Mimofiádn˘ komplex teplomiln˘ch trávníkÛ lze nav‰tívit nad obcí ·vafiec. Mimo jiné zde roste poãetná populace vstavaãe obecného (Orchis morio) a jako na jednom z posledních míst celé âeské republiky tu pfieÏívá populace orchideje – ‰vihlíku krutiklasu (Spiranthes spiralis). Také mokfiadní spoleãenstva a v nich napfi. prstnatec májov˘ (Dacty-

2 2

Slapsko a kóta Páleniny poblíÏ obce âernovice.

BK 97

193

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:01 Stránka 194

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

lorhiza majalis), mají na území parku dodnes zastoupení v nevelk˘ch fragmentech v údolních nivách a prameni‰tích. Nad Borovcem, ·vaficem nebo Ujãovem rostou v prudk˘ch svazích nad Svratkou poãetnûj‰í populace jalovce obecného (Juniperus communis). Na tepl˘ch a v˘slunn˘ch stanovi‰tích je v údolích vzácnû zastoupen i dfiín jarní (Cornus mas), v jiÏních ãástech území v teplomiln˘ch doubravách i jefiáb bfiek (Sorbus torminalis). V fiece Ïije vranka obecná (Cottus gobio), v jiÏních ãástech území se lze setkat s uÏovkou podplamatou (Natrix tessellata). Na v˘slunn˘ch stráních najdeme uÏovku hladkou (Coronella austriaca) a je‰tûrku obecnou (Lacerta agilis). V severnûj‰ích partiích lze objevit je‰tûrku Ïivorodou (Zootoca vivipara), pfiípadnû zmiji obecnou (Vipera berus). Po celém území Ïijí poãetné populace skokana hnûdého (Rana temporaria), s. ‰tíhlého (R. dalmatina) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Poãetnûj‰í stavy zde má i rosniãka zelená (Hyla arborea). V tÛních a louÏích se ãasto objevuje ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris) a ã. horsk˘ (T. alpestris), ojedinûle ã. velk˘ (T. cristatus). V dochovan˘ch bukov˘ch lesích dodnes Ïije mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra). Ve zdej‰ích lesích hnízdí jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), krahujec obecn˘ (Accipiter nisus), ostfiíÏ lesní (Falco subbuteo), ãáp ãern˘ (Ciconia nigra), strakapoud prostfiední (Dendrocopos medius) a lejsek bûlokrk˘ (Ficedula albicollis), v severních jehliãnat˘ch porostech ofie‰ník kropenat˘ (Nucifraga caryocatactes), v buãinách holub doupÀák (Columba oenas) a vzácnû lejsek mal˘ (Ficedula parva), pfiedev‰ím v severozápadních partiích parku s˘c rousn˘ (Aegolius funereus) a vzácnû i kulí‰ek nejmen‰í (Glaucidium passerinum). Ve skalnat˘ch údolích Svratky Ïije v˘r velk˘ (Bubo bubo) a krkavec velk˘ (Corvus corax). V severozápadních partiích najdeme v lidsk˘ch sídlech hnízda ãápa bílého (Ciconia ciconia). Na Svratce je charakteristick˘ konipas horsk˘ (Motacilla cinerea) a skorec vodní (Cinclus cinclus), v abrazních bfiezích Vírské pfiehrady zase ledÀáãek fiíãní (Alcedo atthis). V otevfien˘ch terénech s rozpt˘lenou zelení hnízdí krutihlav obecn˘ (Jynx torquilla), Èuh˘k obecn˘ (Lanius collurio), fiídce È. ‰ed˘ (L. excubitor), vzácnû bramborníãek hnûd˘ i ãernohlav˘ (Saxicola rubetra, S. torquata), na v˘slunn˘ch kfiovinat˘ch stráních ojedinûle i teplomilná pûnice vla‰ská (Sylvia nisoria). V polích, loukách a pastvinách se pravidelnû obje-

194

BK 98

vuje kfiepelka polní (Coturnix coturnix) a vzácnû chfiástal polní (Crex crex). Obãas se na fiece nebo nûkter˘ch pfiítocích objeví vydra fiíãní (Lutra lutra). V údolí Svratky od Boraãe do Víru je známo nûkolik zimovi‰È netop˘rÛ ve star˘ch ‰tolách, ale i letních kolonií ve stavbách. Na území parku je vyhlá‰eno témûfi 40 chránûn˘ch území lesního (PR Sokolí skála – okr. BO, PR Nad horou – okr. BO, PR Ochoza – okr. ZR, PR Vírská skalka – okr. ZR, PR Pod S˘kofiskou myslivnou – okr. BK, PR âepiãkÛv vrch a údolí Hodonínky – okr. BK, PP Hrádky – okr. BK, PP Habrová – okr. BK, PP Hersica – okr. BK, PP Horní Îidovka – okr. BK, PP Hru‰ín – okr. BK, PP Kaãiny – okr. BK, PP Klá‰terce – okr. BK, PP Luzichová – okr. BK, PP Míchovec – okr. BK, PP Nad Berankou – okr. BK, PP S˘kofi – okr. BK, PP Loucká obora – okr. BK, PP Zámeck˘ les v Lomnici – okr. BK), nelesního (NPP ·vafiec – okr. ZR, PP Kocoury – okr. ZR, PP KfiiÏník – okr. ZR, PP Nad koupali‰tûm – okr. ZR, PP OstraÏka – okr. ZR, PP U HamrÛ – okr. ZR, PP Dobrá studnû – okr. BK, PP Lhotské jalovce a stûny – okr. BK, PP Padûlky – okr. BK, PP Synalovské kopaniny – okr. BK, PP Veselská lada – okr. BK, PP Veselsk˘ chlum – okr. BK) i mokfiadního (PR Údolí Chlébského potoka – okr ZR a BK, PP JavorÛv kopec – okr. ZR, PP Louky u polomu – okr. ZR, PP Svratka – okr. ZR, PP Nyklovick˘ potok – okr. ZR, PR Ploník – okr. BK, PP Pilsk˘ rybníãek – okr. BK) charakteru. K nejznámûj‰ím památkám patfií Pern‰tûjn, stfiedovûk˘ hrad ze 13. století na skalnat˘ch ostrozích nad Nedvûdiãkou. Po jin˘ch b˘val˘ch hradech ve skalnat˘ch údolích z 13. století se do dne‰ních dnÛ dochovaly jen torza. V nûkter˘ch oblastech lze nalézt pozÛstatky po tûÏbû Ïelezné rudy, stfiíbra ãi mûdi, v údolí Svratky pod Vírem jsou bûÏné i ‰toly b˘val˘ch dolÛ. Ve ·tûpánovû nad Svratkou se od nejstar‰ích dob tûÏila a zpracovávala Ïelezná ruda a je‰tû zaãátkem 19. století mûly zdej‰í hutû stejn˘ v˘znam jako vítkovické. V âernvíru je unikátní technická památka, kryt˘ dfievûn˘ trámov˘ most pfies Svratku z roku 1718. Po celém území objevíme v obcích desítky kaplí, kostelíkÛ a kostelÛ. Poãetnû jsou dochovány i jedineãné pozÛstatky pÛvodní lidové architektury. ¤ada obcí, napfiíklad v okolí Vírské pfiehrady, si do dne‰ních dnÛ dochovává malebn˘ historick˘ ráz.

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 195

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko BABOLSK¯ HÁJ

STR.

122

BAYEROVA

STR.

125

ÎIÎKÒV STÒL

STR.

185

BK 99

195

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 196

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Brnûnsko BABÍ LOM

STR.

120

CUKL A ROZSEâSKÉ RA·ELINI·Tù

STR.

126

196

BK 100

C

M

Y

K

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 197

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko KUN·TÁTSKÁ OBORA

STR.

149

HERSICA

STR.

137

LOUKY POD KULÍ·KEM

STR.155

BK 101

197

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 198

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Brnûnsko âEPIâKÒV VRCH A ÚDOLÍ HODONÍNKY

STR.

128

KRKATÁ BÁBA

STR.

148

HORNÍ BùLÁ

STR.

138

198

BK 102

C

M

Y

K

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 199

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

KLÁ·TERCE

STR.

147

âERNÁ SKÁLA

STR.

130

BK 103

199

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 200

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Brnûnsko SVÍDOVEC

STR.

172

LUZICHOVÁ

STR.

156

NAD BERANKOU

STR.

162

LOUCKÁ OBORA

STR.

154

200

BK 104

C

M

Y

K

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 201

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko U NOVÉHO HRADU (1) JELENÍ SKOK (2) – VIZ MAPA

STR. STR.

177 368

LEBEëÁK

STR.

151

VRATÍKOV

STR.

183

BK 105

201

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 202

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko DOBRÁ STUDNù (1) POD S¯KO¤SKOU MYSLIVNOU (4)

V JEZDINÁCH

202

BK 106

STR.

STR. STR.

179

132 169

HORNÍ ÎIDOVKA (2) SYNALOVSKÉ KOPANINY (5)

STR. STR.

139 176

MÍCHOVEC (3) S¯KO¤ (6)

STR. STR.

160 174

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:02 Stránka 203

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

ZÁMECK¯ LES V LOMNICI

STR.

184

BK 107

203

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:03 Stránka 204

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Brnûnsko PAVLOVSKÉ MOK¤ADY

STR.

166

RAKOVEC

STR.

171

204

BK 108

C

M

Y

K

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:03 Stránka 205

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko

PLONÍK

STR.

168

BK 109

205

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:03 Stránka 206

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

Brnûnsko âTVRTKY ZA BO¤ÍM

STR.

131

PADùLKY

STR.

164

PILSK¯ RYBNÍâEK

STR.

167

206

BK 110

C

M

Y

K

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:03 Stránka 207

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Okres Blansko PARK LETOVICE

STR.

165

HABROVÁ (1) HRÁDKY (2) KAâINY (3) ÚDOLÍ CHLÉBSKÉHO POTOKA (4)

STR. STR. STR. STR.

136 140 144 178

VESELSKÁ LADA (1) VESELSK¯ CHLUM (2) SOKOLÍ SKÁLA (3) – VIZ MAPA

STR. STR. STR.

181 182 378

BK 111

207

162-208_BK_uzemi 1.4.2008 9:03 Stránka 208

■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

C

M

Y

K

Brnûnsko

2

1

Památné stromy 1. Jinan dvoulaloãn˘, pfievisl˘, zvan˘ jinan u skleníku, k. ú. Boskovice, p. ã. 1218/1, roste pfied oranÏerii poblíÏ vstupu do parku z ulice Hradní. O: 260 cm (mûfieno v 65 cm pod rozvûtvením), Vs: 11,5 m, S: 100 let. 2. Lípa malolistá, zvaná ÎiÏkova, k. ú. Boskovice, p. ã. 6898, pfied zámkem v Boskovicích. O: 476 cm, Vs: 15 m, S: 200 let. 3. Smrk ztepil˘, 3 stromy, k. ú. Bukovinka, p. ã. 44, u lesní cesty za hájenkou v Bukovince. O: 312 cm, 285 cm a 240 cm, Vs: 38 m, S: 200 let. 4. Buk lesní, k. ú. Hluboké Dvory, p. ã. 203/1, na svahu úzce sevfieného potoka jiÏnû od obce. O: 270 cm, Vs: 23 m, S: 100 let. 5. Vrba bílá, k. ú. Hluboké Dvory, dva stromy, p. ã. 88, roste u studny v jiÏní ãásti obce u hlavní silnice. O: 261 a 279 cm, Vs: 21 m, S: 90 let. 6. Javor klen, k. ú. Horní Pofiíãí u Letovic, p. ã. 81, pfii silnici do BohuÀova u hospodáfiského stavení. O: 370 cm, Vs: 23 m, S: 450 let. 7. Buk lesní, k. ú. Lazinov, p. ã. 126/3, ve stráni nad obcí, asi 150 m od silnice na Mezifiíãko. O: 420 cm, Vs: 25 m, S: 400 let. 8. Buk lesní, k. ú. Letovice, p. ã. 888, v zámeckém parku v Letovicích. O: 433 cm, Vs: 26 m, S: pfies 200 let.

208

BK 112

9. Javor klen, k. ú. Lomnice u Ti‰nova, p. ã. 99, vlevo od vchodu do zámku za tenisov˘m hfii‰tûm. O: 505 cm, Vs: 24,5 m, S: 200 let. 10. Buk lesní, k. ú. Lysice, p. ã. 754/1, v severní ãásti zámecké obory poblíÏ silnice do Lhoty u Lysic. O: 539 cm, Vs: 36,5 m, S: nezji‰tûno. 11. Smrk ztepil˘, zvan˘ J. E. Chadta-·evûtínského, k. ú. Lysice, p. ã. 754/1, roste v Lysické obofie, západnû od ‰koly. O: 432 cm, Vs: 39 m, S: 150 let. 12. Lípa velkolistá, k. ú. Prostfiední Pofiíãí, p. ã. 244, u domu ã. p. 11 nacházejícím se v jihov˘chodní ãásti obce. O: 250 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 13. Jilm horsk˘, k. ú. Skoãova Lhota, p. ã. 561/1, torzo na okraji osady Skoãova Lhota v bfiehu pod domem ã. p. 9. O: 477 cm, Vs: 36 m, S: 300 let. 14. Lípa malolistá, 3 stromy, k. ú. Unín, p. ã. 631/11, u kostela v obci. O: 292 cm, 250 cm a 590 cm, Vs: 22, 18 a 19 m, S: nezji‰tûno. 15. Lípa velkolistá, k. ú. Velké Opatovice, p. ã. 116, v zámeckém parku. O: 953 cm, Vs: 26 m, S: 500 let. 16. Lípa velkolistá, skupina 9 lip, k. ú. Zbonûk, p. ã. 266/1, uprostfied návsi. O: 180 – 325 cm, Vs: 18 – 20 m, S: 60 –150 let.

1

Javor u hospodáfiského stavení v Horním Pofiíãí severozápadnû Letovic.

2

Vrba bílá u studny a poÏární nádrÏe v obci Hluboké Dvory.

Nad Berankou. Brnûnsko C M Y K

Recommend Documents