Boj o celistvou Ukrajinu pokračuje

Zdeněk Velíšek

Je naše identita jen v češství? Evropské horizonty, strana 3

Leoš Heger, Pavel Svoboda, Vojtěch Filip, Béla Bugár o blížících se eurovolbách komentáře, strany 2 a 3

Miroslav Ouzký, Libor Rouček

pohled na radikály u voleb Co na to europoslanci, strana 4

Nezávislý měsíčník založený 30. dubna 2004 

KOMENTÁŘ

číslo 5 / 2014 

ročník 11 

cena – ČR: 15 Kč; SR: 0,83 €

Boj o celistvou Ukrajinu pokračuje

Publicistika, strana 14 Na francouzském talíři

Hynek Kmoníček, ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Výsledky letošních květnových voleb do Evropského parlamentu (EP) napoví řešení řady otázek v  Evropské unii. Evropa projekt nyní stojí na křižovatce a  výsledek voleb může být pro další směřování zásadní. Je třeba, aby volby do EP nebyly jen nutným doplňkem, ale aby kampaň byla aktivní a  zároveň edukativní. Politické strany by měly vysvětlit své cíle, kterých chtějí v  rámci EU dosáhnout, a  také jakými prostředky tak chtějí učinit. Voličům je třeba vysvětlit důležitost projektu EU v  současném globálním světě, bez něhož by jednotlivé státy včetně ČR jen stěží prosazovaly své zájmy při aktuálním světovém rozložení sil, které nahrává Asii a  rozvojovým ekonomikám. A  zejména v  případě bezpečnostních hrozeb, jak vidíme na aktuálním vývoji situace na Ukrajině. EU by letošními volbami měla dokázat, že je připravena nadále hrát roli jednoho ze světových lídrů. Strany by v evropských volbách neměly podcenit kampaň a měly by včas aktivizovat své voliče. Z aktuálních nálad v EU vyplývá příklon voličů k radikálním a extrémním stranám, což by mohla být hrozba pro další vývoj EU. Z  hlediska ČR politické strany nyní musí voličům vysvětlit své cíle v  různých oblastech a  politikách EU. Strany musí aktivně prosazovat svá evropská témata. Tradiční, spíše EU skepticky založená česká voličská základna má tendenci vidět EU jako nepotřebnou a  ironizovat její smysl, zejména když jde o zákazy klasických žárovek či názvu pomazánkového másla… Čechy je třeba přesvědčit o  tom, že i  ČR prosazuje a  bude prosazovat v  EU své zájmy. Čechy je třeba naučit, že jsou součástí EU a  neměli by jí vnímat jako cizorodý prvek. Již deset let neplatí rozdělení na my-oni, ale je pouze EU.

Situace na Ukrajině se stále neuklidňuje. V polovině května se v Doněcké a Luhanské oblasti uskutečnila referenda o odtržení od Ukrajiny, ve kterých se podle separatistů více než osmdesát procent hlasujících mělo vyjádřit kladně. Ačkoliv Kyjev ani západní země výsledky referend neuznávají, požádal už vůdce doněckých separatistů Denis Pušilin (na snímku uprostřed) Moskvu o připojení oblasti k Ruské federaci. Další významnou událostí května by měly být ukrajinské prezidentské volby naplánované na 25. května. Současný premiér Arsenij Jaceňuk v jejich souvislosti uvedl, že nový ukrajinský prezident by měl při své první zahraniční cestě navštívit Brusel a podepsat zbytek asociační dohody mezi Ukrajinou a Evropskou unií. foto: REUTERS/Maxim Zmeyev

Volby už za týden, kampaně finišují Už jen týden zbývá do voleb, ve kterých vybereme nové europoslance. V současnosti vrcholí kampaně a řada stran se snaží ještě na poslední chvíli přesvědčit občany, že jsou pro ně a pro jejich život eurovolby důležité. Dlouhodobě se to totiž nedaří. Přestože europoslanci rozhodují o celé řadě věcí, které ovlivňují život i v České republice, zájem běžných lidí o evropskou agendu je minimální. A pravděpodobně na tom nic nezmění ani nákladná mediální kampaň, kterou si nechala zadat samotná Evropská unie. Už od roku 1979 jsou přímo voleni poslanci Evropského parlamentu. S termínem evropských voleb v roce 2014 neměl prezident Miloš Zeman příliš na výběr. Na základě unijního rozhodnutí se musí uskutečnit v zá-

věru čtvrtého květnového týdne, tedy 22. – 25.  května. Češi budou volit celkem 21  z  celkového počtu 751 europoslanců, což je počet, který stanovila členskými státy schválená Lisabonská smlouva.

Ze strany politických uskupení je o volby do Evropského parlamentu letos nebývalý zájem. Oproti roku 2009  se volebního klání zúčastní o  pět uskupení víc, celkem tedy 38 stran a hnutí. Noví europoslanci se v Evropském parlamentu zařadí do příslušné politické skupiny podle ideologie strany, za kterou byli zvolení. Při volbě je proto dobré si uvědomit i to, ke které ideologii v EP se jednotlivé české strany hlásí. Nejsilnější frakcí v EP je proevropská Evropská lidová strana. Z  českých stran se k  ní hlásí

KDU-ČSL a  TOP 09. Sociální demokraté se řadí pod taktéž proevropskou skupinu S&D, ODS k  Evropským konzervativcům a  reformistům, komunisté k  Evropské sjednocené levici. Ovšem situace se po těchto volbách pravděpodobně změní. Vzniknout mají nové frakce (například euroskeptická strana kolem francouzské nacionalistické političky Marie Le Pen) a  úspěch se očekává i  od nových hnutí, která se v  tomto směru zatím jasně neprofilovala. (pokračování na straně 3)

Strany sa stavajú k voľbám ľahostajne S  blížiacimi sa eurovoľbami zverejnili strany svoje programy a  kandidátov. Niektoré z  nich ponúkajú komplexné návrhy, väčšina však spomína len vágne ciele. V  niektorých otázkach sa zhodujú všetky oslovené strany. Napríklad zlepšenia v  administratívnom chode Únie - väčšina navrhuje zrušenie zasadaní v  Štrasburgu, ktoré by mohlo ušetriť približne 200  miliónov eur ročne. Medzi ďalšie spoločné rysy programov patrí podpora vzdelávania, vedy a výskumu, tvorba pracovných miest a vytváranie podmienok pre konkurencieschopnosť podnikateľov na národnej i  európskej úrovni. V mnohých prípadoch však kandidáti neuvádzajú, ako by chceli

tieto ciele naplniť. Preto sa v nasledujúcich riadkoch budeme zaoberať cieľmi, ktoré jednotlivé strany od seba odlišujú. Strany sú zoradené podľa výsledku marcového verejného prieskumu agentúry MVK. SMER-SD: SKÚSENOSTI Vládna strana obhajuje v  europarlamente najvyšší počet kresiel spomedzi všetkých politických subjektov na Slovensku – päť. Smer chce voličom ponúknuť „skúsených politikov“.

Ľavičiari vo svojom programe vyzdvihujú slobodné cestovanie, štúdium a  prácu v  celej Únii. Malých a  stredných podnikateľov chcú podporiť uľahčením prístupu k  úverom. Strana sa zasadzuje o konkurencieschopný priemysel na národnej i  európskej úrovni. Dohodu o  voľnom obchode s  USA podporuje „v prospech slovenského exportu“. Smer na prvé miesto kandidátky nasadil Maroša Šefčoviča, súčasného podpredsedu Európskej komisie. Za ním nasleduje štvorica súčasných europoslancov Monika Flašíková Beňová, Monika Smolková, Vladimír Maňka a  Boris Zala.

KDH: TRADIČNÁ RODINA Najsilnejšia opozičná strana sa zameriava predovšetkým na kresťanských a  konzervatívnych voličov. Program KDH je postavený najmä na „tradičnej rodine“. Hnutie chce v europarlamente presadzovať rodinu ako základnú jednotku spoločnosti, ktorú tvorí muž, žena a  deti. Strana sa tradične stavia proti interrupcii a  eutanázii. Rodiny by chcelo hnutie podporovať v bytovej otázke. Z ekonomickych tém sa spomína podpora eurovalu a  bankovej únie, ktorá však v  súčasnej podobe nie je podľa strany vhodná pre Slovensko. (pokračovanie na strane 2)

S  prázdným žaludkem rozhodně není dobré nalistovat stranu 14 tohoto vydání Evropských novin. Naše pařížská dopisovatelka Ilona Mádrová se totiž tentokrát zaměřila na francouzskou kuchyni a lahůdky, které nabízí. A vzala to skutečně od podlahy, tedy od začátku historie francouzské gastronomie, z  níž čerpá inspiraci řada dalších kuchyní. Dozvíte se, že už staří Galové si potrpěli na dobré jídlo a pití a jak opulentní byly hostiny ve středověku. Podíváme se ale také na současnou situaci ve francouzské domácí kuchyni, kterou poznamenala hospodářská krize, příliv nekvalitního jídla či využívání mražených polotovarů. Ale výlet za polaskáním chuťových pohárků zakončíme optimisticky návratem k přírodě.

Publicistika, strana 4 Lotyšsko o Ukrajině Za možná poněkud zvláštně znějícím titulkem se skrývá článek naší kolegyně Dany Mihálikové, která se podívala na volební kampaň lotyšských kandidátů před volbami do Evropského parlamentu. Jak zjistila, začíná se v ní projevovat krize panující mezi Západem a Ruskem a ovlivňují ji události na Ukrajině. Do popředí se tak dostávají radikální politická uskupení a rozmáhá se rusofobie.

INZERCE

     

2

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 5 / 2014

Strany sa stavajú k voľbám ľahostajne (pokračovanie zo strany 1)

Kresťanskí demokrati postavili na čelo svojej kandidátky súčasných europoslancov Annu Záborskú a Miroslava Mikolášika. OĽaNO: EFEKTÍVNEJŠIE ČERPANIE Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti vo svojom programe deklarujú snahu o reformu Únie. Hnutie sa stavia proti transatlantickej dohode o  voľnom obchode v  terajšej podobe. Obyčajní by chceli z  postov europoslancov dozerať na efektívnejšie čerpanie eurofondov. Zároveň by prijali vznik európskej prokuratúry, ktorá by na nadnárodnej úrovni prešetrovala prípady nehospodárneho nakladania s  prostriedkami Únie. Strana by chcela zlepšiť mieru občianskej participácie na európskej legislatíve priamou voľbou predsedu Komisie či zmenou petičného práva. Zároveň požaduje spravodlivý prístup pri dotáciách poľnohospodárom. Na kandidátke Obyčajných ľudí sa nachádzajú terajší poslanci NR SR Jozef Viskupič a  Branislav Škripek, viacerí aktivisti a umelci.

chce podmieniť prísnou kontrolou, bankovú úniu v navrhovanej podobe odmieta. Na prvých piatich miestach kandidátky sa nachádzajú traja poslanci NR SR – Jozef Kollár, Jana Žitňanská a Juraj Droba. SDKÚ-DS: MENEJ BYROKRACIE Tradične proeurópska SDKÚDS stavia na histórii. Na voličov apeluje argumentom, že bola na čele krajiny pri vstupe do Únie. Ústredným motívom SDKÚ vo voľbách je heslo „potrebujeme menej byrokracie a  viac demokracie“. Schvaľuje spoločný trh Únie so Spojenými štátmi, naopak, odmieta harmonizáciu daní v  rámci Únie a  odmieta privatizáciu vodných zdrojov, ktoré chce ponechať vo vlastníctve štátu. Strana chce presadiť lepšiu ochranu hraníc a  prehĺbiť spoluprácu pri migračnej politike. Rozšírenie Únie si vie predstaviť o  štáty na Balkáne a východe Európy. Jednotkou kandidátky je Ivan Štefanec, súčasný poslanec NR SR. Dvojkou je exminister zahraničných vecí a súčasný europoslanec Eduard Kukan. Ilustrační foto: Ivan Belko SMK: STOP INTOLERANCII

NOVA: DEMOKRATICKEJŠIA ÚNIA Jedna z najmladších strán, ktorá vznikla odchodom niekoľkých poslancov z viacerých opozičných strán, sa snaží zaujať voličom svojím demokratickým programom. NOVA by chcela zmeniť zažitý systém prijímania európskej legislatívy a dať väčší priestor na jej úpravu na národnej úrovni. Zároveň by chcela posilniť právomoci Europarlamentu na úkor Rady. Strana odmieta vznik „Spojených štátov európskych“ i  európskeho verejného prokurátora. Euroval a  iné stabilizačné mechanizmy

SaS: EKONOMICKÉ OTÁZKY Strana maďarskej komunity si v  eurovoľbách kladie za cieľ predovšetkým ochranu maďarskej menšiny a  podporu zaostalých regiónov. SMK prekáža, že sa v Európe rozvíja intolerancia, či už rasová, národnostná alebo náboženská. Strana sa vo svojich vyhláseniach zasadzuje za menej usmernení z Bruselu a kladenie väčšieho dôrazu na národné parlamenty. No nebráni sa prenosu ďalších kompetencií na Úniu. O  kreslo v  europarlamente sa uchádza, okrem iných, bývalý podpredseda vlády Pál Csáky a  podpredseda strany Iván Farkas.

Sloboda a  Solidarita sa radí medzi euroskeptické strany. Množstvo Slovákov si ju spája s  nepodporením eurovalu v  roku 2011, po ktorom nasledoval pád Radičovej vlády. Prevažne ekonomický program navrhuje zmeny vedúce k  zlepšeniu podnikateľských podmienok v  celej EÚ. Liberáli odmietajú daňovú harmonizáciu a  nezmyselné regulácie. SaS by chcelo otvoriť diskusiu o „zápočte našich platieb do Európskej únie s  eurofondami“. Zníženie výdavkov na chod Únie si vie predstaviť aj reformou

výšky platov a  zamestnaneckých výhod. Systém rotujúceho predsedníctva EÚ by chceli úplne zrušiť. K  vytvoreniu voľného obchodu s  USA a  Ukrajinou zaujala kladný postoj. Jednotkou kandiátky SaS je Ján Oravec, za ktorým nasleduje trojica poslancov NR SR - Lucia Nicholsonová, Richard Sulík (bývalý predseda Parlamentu) a Martin Poliačik. MOST-HÍD: AUDIT ZDROJOV Most-Híd sa profiluje ako strana, ktorá sa nesústreďuje „len na väčšinový národ, ale reprezentuje aj menšiny“.

Strana by chcela znížiť úroveň byrokracie a  korupcie v  Bruseli. Jedným z cieľov je presadenie auditu zdrojov, ktoré sa použili na financovanie rozvoja regiónov a  následne vyšpecifikovať, kam by ďalšie prostriedky mali smerovať. Zvláštnu pozornosť chcú venovať ekonomike vidieckych oblastí, obnoviteľným zdrojom energie, ale aj produkcii potravín. V  poľnohospodárstve chcú zaviesť „jedinú a  výhradnú“ spoločnú politiku. Jednotkou kandidátky je exminister pôdohospodárstva Zsolt Simon, dvojkou exminister životného prostredia József Nagy.

ROZPOČET JE MENŠÍ Oslovené strany mienia vynaložiť na kampaň desaťtisíce, niektoré až státisíce eur. Kandidáti však dostávajú voľnú ruku pri svojej prezentácii a môžu využívať vlastné zdroje na financovanie svojej osobnej kampane. Definitívne a oficiálne čísla však budú známe až po voľbách. Z celkových 750 kresiel europarlamentu sa poslancom spod Tatier ujde trinásť. O  mandát sa uchádza 333  kandidátov zoskupených v  29  politických stranách. Ivan Belko

Od volieb k voľbám Koncom marca Slovensko spoznalo okrem mena nového prezidenta aj nového lídra pravice. Krajina pokračuje v roku nabitom voľbami, koncom mája si občania zvolia svojich trinástich europoslancov. Po víťazstve v prezidentských voľbách sa Andrej Kiska pripravuje na prebranie úradu. Absolvoval neformálne stretnutie s ministrom zahraničných vecí a európskych záležitostí Miroslavom Lajčákom a ministrom vnútra Robertom Kaliňákom. Požiadal aj o stretnutie s odchádzajúcim prezidentom Ivanom Gašparovičom. Ten mu na jeho list odpovedal až po me-

siaci, hoci po voľbách vyhlásil, že ak ho o to Kiska požiada, stretnú sa. Gašparovič teraz na osobné stretnutie nevidí dôvod, Kiskovi v odpovedi vyčíta jeho politické vyjadrenia v médiách. Gašparovič tak môže narážať na Kiskove vyhlásenie v kauze Hedviga Malinová. Spolitizovaný prípad sa naťahuje už takmer osem rokov a stále nie je uzavretý. Budúci prezident

brala hlasy ostatným pravicovým subjektom. Najviac stratilo KDH, z ktorého líder novej strany pochádza. Kresťanským demokratom namerali o tri percentá nižšiu podporu ako zvyčajne. Úbytok zaznamenali aj Obyčajní ľudia. Do Parlamentu by sa dostala aj SMK, SDKÚ-DS len veľmi tesne. Pod hranicou zvoliteľnosti sa umiestnila parlamentná SaS a Nova.

Výsledky prvého kola prezidentských volieb priniesli viacero prekvapení. Jedným z nich bola rozsiahla podpora Radoslavovi Procházkovi, ktorý získal vyše

400 tisíc hlasov. Skončil tretí, len tesne za Andrejom Kiskom. Procházka poňal výsledok ako záväzok voči svojim voličom. Médiá ho pasovali za lídra pravice, on sa však radšej pasuje za „gazdu pravice“. Po voľbách založil novú politickú stranu Sieť. Tá len necelé dva týždne po vzniku dosiahla v  prieskume agentúry Polis vysokú podporu. So ziskom 11 % sa umiestnila na druhom mieste. Prvý je stále Smer-SD, ktorý by volilo takmer 40 % voličov. Na treťom mieste sa nachádza Most-Híd. Procházkova Sieť zo-

vať bezproblémová spolupráca členských krajín. Spolupráca v  prospech občana, ktorá jediná predstavuje most do silnejšej a bezpečnejšej Európy. Na eurovoľby sa strana pripravuje systematicky už niekoľko mesiacov. Naši odborníci vyhodnocujú všetky kľúčové situácie, ktoré aktuálne hýbu Európskou úniou a  prichádzajú spoločne s  nápadmi pre lepšie riešenia. Európa nám dáva stabilitu, aj život na Slovensku sa po vstupe

do EÚ v  zásadných ukazovateľoch zlepšil. Myslíme si však, že stále existujú veci, ktoré môžu fungovať lepšie, viac v  prospech každého občana tohto spoločenstva. Strana Most-Híd si napríklad vie predstaviť silnejšiu podporu chudobnejších regiónov, zníženie byrokracie, rýchlejší ekonomický rast, účinnejšiu podporu tvorby pracovných miest či  vytvorenie spoločného európskeho štandardu sociálneho a zdravot-

ného systému pre všetky členské štáty. Áno, aj to sú zmeny, ktoré by podľa nás určite pomohli Európe a jej občanom. Veríme, že aj ľudia na Slovensku dajú kandidátom vo voľbách do Európskeho parlamentu silný mandát, lebo len silný mandát znamená  silné zastupovanie záujmov občanov v  Európe, prísľub silnejšej Európy. Dúfame, že aj premiérová účasť strany MostHíd vo voľbách do Európskeho parlamentu, pomôže k  tomu,

v médiách vyhlásil, že ak Malinovú odsúdia za krivú výpoveď, dá jej milosť. Podľa viacerých odborníkov je jeho vyhlásenie predčasné. Vyjadrovanie sa k neuzavretým prípadom je v politických kruhoch minimálne neštandardné. PROCHÁZKA GAZDOM PRAVICE

VÝSLEDKY AŽ V NEDEĽU Hoci Slováci budú voliť europoslancov v sobotu 24. mája, vý-

sledky sa najskôr dozvedia až v nedeľu pred polnocou. Zákon totiž nedovoľuje zverejniť výsledky skôr, než sa zatvoria posledné dvere volebnej miestnosti „v tom členskom štáte EÚ, ktorého voliči odovzdávajú hlasy ako poslední“. Európa tak bude čakať na Talianov, ktorí budú voliť v nedeľu do jedenástej večer. Slováci nebudú jediní, ktorí budú čakať minimálne deň na výsledky volieb. Už v piatok pôjdu voliť Česi a Íri, pred nimi ešte vo štvrtok Briti a Holanďania. Ivan Belko

KOMENTÁŘE Pre stranu Most-Híd majú nadchádzajúce voľby do Európskeho parlamentu punc výnimočnosti. Existuje minimálne jeden dôvod, prečo tomu tak je: Most-Híd vstupuje totiž do svojich prvých eurovolieb. Tento fakt nás zaväzuje a  motivuje zároveň. Preto ponúkame silných kandidátov, ktorí veríme, úspešne naštartujú naše aktívne pôsobenie v  Európskom parlamente. Do kampane investujeme spolu približne 200 tisíc eur, to však

nie je z  nášho pohľadu to najdôležitejšie. Našou primárnou investíciou sú skúsení kandidáti s  odbornými predpokladmi a  konkrétnymi predstavami. Predstavami o tom, ako prispieť k lepšej prosperite spoločnej Európy, ako zvýšiť kvalitu života každého jeho obyvateľa či ako sa dopracovať k tomu, aby bola Európska únia bližšie k  občanovi. Budúcnosť Európskej únie totiž vidíme ako občianske spoločenstvo, v  ktorom bude domino-

aby 24.  mája 2014  k  volebným urnám na Slovensku prišlo viac ľudí ako v minulosti.

Béla Bugár, predseda strany Most-Híd

Volby už za týden, kampaně finišují (pokračování ze strany 1)

Přesto třeba v případě hnutí ANO se očekává spolupráce s  Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), což je frakce, která klade důraz na individuální svobodu, kulturu podnikání a  sociální solidaritu. „Došli jsme k  tomu, že mezi ALDE a  hnutím ANO existuje značná programová shoda,“ konstatoval po jednom jednání lídr kandidátky ANO Pavel Telička. Hnutí Úsvit zatím hovořilo pouze o jednání s nejmenovanou pravicovou skupinou. Frakce v EP doplňují ještě evropští Zelení (k nim se logicky hlásí i ti čeští) a skeptická Evropa svobody a demokracie. VLÁDNÍ STRANY SÁZÍ NA ZNÁMÉ TVÁŘE Už nějakou dobu známe všechny kandidáty, kteří usilují o hlasy voličů. A jsou mezi nimi jména očekávatelná, ale i  tváře, které veřejnost překvapily. V současnosti nejsilnější politická strana posílá do boje o křesla v EP sociologa Jana Kellera „Sociální demokracie chce posílit vliv naší země v EU. Chceme zůstat hybnou silou integrace a  udržet evropský sociální model. Věřím, že Jan Keller bude úspěšným lídrem kandidátky ČSSD a  pomůže nám tyto priority prosadit,“ prohlásil předseda strany Bohuslav Sobotka. Keller vybízí v programu k zastavení daňových úniků a ke správnému využívání finančních prostředků, které má osmadvacítka k dispozici. Za ním kandidují europoslanci Olga Sehnalová a Pavel Poc. Hnutí ANO nasazuje na prvním místě bývalého eurokomisaře a  muže, který stál u  vyjednávání českého vstupu do EU, Pavla Teličku. Hlavním tématem volebního programu bude podle něj zásadní změna přístupu Česka k  záležitostem EU. Sám se zaměří i  na téma administrativní zátěže, které bylo přes jeho naléhavost nedostatečně reflektováno. „Za sedm let, kdy jsem působil v orgánu pro snižování administrativní zátěže v  Bruselu, jsem neregistroval ani jeden pokus

3

TÉMA MĚSÍCE / PUBLICISTIKA

EN č. 5 / 2014

českých europoslanců ke snížení administrativní zátěže. A to i přes stížnosti firem, že jde o  problém číslo jedna,“ prohlásil Telička. Na druhém místě za bývalým eurokomisařem kandidují za ANO diplomaté Petr Ježek a Dita Charanzová. Dvě křesla bude ve volbách obhajovat KDU-ČSL. Kandidátku vede právník a  vysokoškolský pedagog Pavel Svoboda. „Víme, že některá unijní nařízení mají svá negativa, nicméně je třeba si uvědomit, že Evropská unie nejsou oni, ale jsme to my a že nám členství v EU přináší také nesporné výhody,“  potvrdil Svoboda proevropský přístup své strany. Za ním kandidují Michaela Šojdrová a  Tomáš Zdechovský. A  témata partaje? Tvorba pracovních míst nebo třeba problematika kvality potravin. Podle Svobody je 50  až 80  procent české legislativy v této oblasti ovlivňováno předpisy EU, a je tak potřeba se této oblasti důkladně věnovat. ZKOUŠKA PRO ODS A  co nabídnou voličům nevládní strany? Pro ODS to bude zkouška, zda si udržela alespoň nějaké jádro svých voličů. Tak či tak, stávajících devět mandátů bude strana obhajovat jen stěží. A to i přesto, že kandidátku vede zkušený europoslanec Jan Zahradil. Za ním kandiduje další europoslanec Evžen Tošenovský, bývalá členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová a  europoslanec Oldřich Vlasák. Ve svém programu strana požaduje odmítnutí eura, rušení nadbytečných úřadů a méně regulace. „Chceme dělat realistickou a pragmatickou politiku, která bude ku prospěchu ČR a která bude hájit národní zájmy,“ prohlásil Zahradil. TOP 09  jde do voleb společně se Starosty s  heslem „Nekašlete na Evropu“. Lídrem je ekonom Luděk Niedermayer, za kterým o  hlasy usiluje bývalý člen ODS Jiří Pospíšil a právník ze STAN Stanislav Polčák. K prioritám patří jednodušší evropská legislativa, bezpečný finanční trh či ochrana životního prostředí. „Kandidátka nabízí pro tato témata zkušené mezinárodně uznávané

odborníky v  jednotlivých oblastech,“  říká místopředseda Miroslav Kalousek. KSČM bude obhajovat čtyři křesla. Kandidátku vede poslankyně Kateřina Konečná, kterou následují europoslanci Jiří Maštálka a  Jaromír Kohlíček. Mezi priority strany patří třeba ochrana soukromí a osobních údajů. „EU musí účinně čelit takovým praktikám, jakou jsou nelegální odposlechy a  další elektronická šikana. Internet musí podle nás zůstat svobodným médiem,“ prohlásila Konečná. Poslední parlamentním subjektem je Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. Hnutí vede do voleb sedmačtyřicetiletý podnikatel Roman Škrabánek. Ten v  čele kandidátky vystřídal advokátku Kláru Samkovou, která odešla kvůli podezření z  podvodu. Na druhé místo kandidátky se posunula Kateřina Radostová. Hlavní programové teze se týkají posílení národní suverenity a  zpřísnění imigrační politiky. „Nechceme přece žít podle bruselských nařízení a  nesmyslných regulací, nechceme přece, aby nám EU zasahovala do naší národní suverenity. Chceme sebevědomý a silný český stát, pro který budou na prvním místě občané České republiky,“ uvedl Škrabánek. KAMPANĚ LEVNĚJŠÍ NEŽ DŘÍV Kampaně jednotlivých stran pomalu finišují a už nyní je možné říci, že nepřinesly žádné velké překvapení. Strany objížděly jednotlivá města a  obce, vylepovaly billboardy, využívaly sociální sítě nebo kanál Youtube a  rozdávaly propagační letáky. Náklady jsou letos o  poznání nižší než v  roce 2009. Tehdy utratilo pět největších stran za eurovolby celkem 145  milionů korun (nejvíce ČSSD – 61,6 milionu). Letos se výdaje pohybují od desítek tisíc u  těch nejmenších hnutí, po desítky milionů v  případně velkých partají. ČSSD zaplatí za kampaň 25 mi-

lionů. Hnutí ANO oznámilo, že se jejich náklady vyšplhají na 18,5  milionu, TOP 09  hovoří o  deseti milionech. „Plánujeme kontaktní kampaň, vyjíždět budeme do řady míst, i  když samozřejmě na všechna se nedostaneme – to není možné,“ řekl šéf volenbího štábu Leoš Heger. Přes 15 milionů utratí za kampaň ODS. Úsvit a KDU-ČSL by se pak měly pohybovat s náklady kolem 5,5  milionu. Obě strany sází hlavně na dobrovolníky, lidovci pak na tradiční akci vyvěšování plakátů na domy a ploty příznivců. „Tento způsob kampaně je na západ od nás naprosto běžný a už v minulosti jej strana několikrát využila právě z  důvodu úspornosti a  zároveň vysoké efektivity,“ dodává trojka na kandidátce Tomáš Zdechovský. Navzdory kampani jednotlivých stran i  Evropského parlamentu se velká účast voličů neočekává a jde tak hlavně o to, zda bude alespoň vyšší než v  roce 2009, kdy k  volebním urnám přišlo 28,22  procenta voličů. Poslední průzkum společnosti SANEP je optimistický a  poukazuje na to, že zájem jít k  volbám by mohlo mít kolem 31  procenta voličů. Největší volební potenciál má podle agentury hnutí ANO (mohla by získat více než 22,7  procenta), následované ČSSD (17,6  procenta) a  komunisty (12,8  procenta). Ostatní strany (TOP 09, ODS, Úsvit, KDU-ČSL) budou zřejmě usilovat hlavně o to, aby vůbec překročily pětiprocentní hranici. „Pokud by hnutí ANO dokázalo zmobilizovat maximálně i  svůj voličský potenciál, mohlo by dosáhnout i  na třicetiprocentní volební zisk. Takový volební úspěch by však byl na úkor dalších kandidujících stran,“ stojí ve zprávě společnosti SANEP. Zda se tento volební model naplní se ukáže už za týden. Zásadní roli bude podle všeho opět hrát voličská účast. Ta nižší nahrává KSČM a  KDU-ČSL, vyšší pak stranám s méně stabilní voličskou základnou. Filip Appl

KOMENTÁŘE Evropským volbám přikládá TOP 09  mimořádný význam. Všichni bychom si měli uvědomit, že náš denní, hospodářský i politický život stále více ovlivňují evropské instituce i Evropský parlament. Evropa jsme my a vše, co se v ní děje, nás ovlivňuje. Myslíme si, že zajímat se o  zdravé fungování Evropy je i v našem zájmu. Právě proto jdeme do voleb s heslem, které tuto myšlenku

vystihuje: NEKAŠLETE NA EVROPU. Kandidáti TOP 09 a Starostů se snaží v  kampani voliče přesvědčovat o  významu Unie, ale také vyvracet mýty, které někteří protievropsky orientovaní čeští politici dlouho a důsledně šířili. Program společné kandidátky se opírá o tradiční hodnoty kontinentu, ochranu spotřebitele na společném evropském trhu, společnou ochranu životního pro-

středí i  rozvíjení spolupráce s  dalšími zeměmi, ale důraz klade také na nový vývoj po překonané ekonomické krizi. Kampaň před evropskými volbami bude TOP 09  a  Starosty stát zhruba 10 milionů korun, se kterými chtějí naložit co nejefektivněji: minimum billboardů, důraz na sociální sítě.

Volby do Evropského parlamentu jsou pro nás, navzdory nízkému zájmu voličů, velmi důležité. V Evropském parlamentu jsme členy největší politické frakce-Evropské lidové strany, díky ní jsme v hlavním proudu dění. Naše současná europoslankyně Zuzana Roithová byla opakovaně označena jako nejpracovitější z  českých zástupců. Je to jednak důkaz toho, že práci bereme skutečně vážně jako službu občanům, jednak také veliká výzva pro naše kandidáty v  nadcházejících volbách. Rozpočet na kampaň je plánován na zhruba 5 milionů. Nejdůležitější částí

kampaně je setkávání s  voliči přímo v terénu. Snažíme se aktivizovat naše příznivce, takže naši kandidáti objíždějí města a  besedují s  občany nebo rozdávají volební materiály v  ulicích. Kromě tradičních nástrojů kampaně, jako jsou billboardy, internetové bannery atp., jsme opět spustili akci ploty. Naši členové a příznivci na ploty svých domů věší velké reklamní plachty. Snažíme se také pracovat s  Facebookem a  Youtube, abychom byli v  kontaktu s  mladšími, méně tradičními voliči. Na programu pracoval tým odborníků několik měsíců před volbami. Kromě

samotného dokumentu, který musí být stravitelný pro každého, bylo nejdůležitější opravdu upevnit jasnou vizi, se kterou jdeme do voleb. Stavíme náš program na třech hlavních prioritách. Potravinová bezpečnost – některé obchodní řetězce záměrně vyváží do východních států EU méně kvalitní potraviny, to z nás dělá popelnici Evropy a chceme tomu v EP zabránit. Dětské zboží bez DPH – jeden z  nejzávažnějších problému Evropy je její stárnutí a  vymírání. Proto chceme konkrétními opatřeními pomoci rodinám. Osvobodíme dětské zboží od

Evropským volbám přičítáme velmi vysoký význam především proto, že Evropská unie bezprostředně ovlivňuje život každého z nás. Naše volební kampaň je orientována především na vysvětlování volebního programu KSČM v rámci evropských voleb při kontaktní kampani v ulicích českých

a moravských měst a obcí. Program, kterým se prezentují kandidáti do Evropského parlamentu za KSČM, se skládá z  požadavků občanů České republiky a  jenom oni sami svou účastí ve volbách mohou ovlivnit chod Evropského parlamentu. KSČM považuje tyto volby za prioritní,

a  proto vyzývá občany, aby se jich účastnili. Celkové náklady na volební kampaň, která využívá veškerých možností elektronických i  tiskových médií, včetně již zmíněné kontaktní kampaně, jsou cca 13 milionů korun.

Leoš Heger, místopředseda TOP 09 odpovědný za volby do Evropského parlamentu DPH a necháme tak více peněz v peněženkách rodin. Bezpečná Evropa – nechceme evropskou armádu, spíše lepší koordinaci a jednotný přístup ve společných obraných politikách. Musíme být schopni bránit naše hodnoty.

Pavel Svoboda, lídr kandidátky KDU-ČSL

Vojtěch Filip, předseda ÚV KSČM

EVROPSKÉ HORIZONTY ZDEŇKA VELÍŠKA Je naše identita jen v češství? Během těch dnů, které zbývají do evropských voleb si možná hodně Čechů položí otázku, zda je s Evropou spojuje něco podobného jako s Českou republikou. K té mají vztah vyřešen: Je to vlast. Ale Evropa? Už deset let máme možnost a snad i úkol se s ní ztotožnovat, ale za tu dobu se v nás skepse, kterou asi máme jako národ vrozenou, spíš jen rozrůstala o  euroskepticismus. Ten v  českých zemích zasela a  vytrvale pěstuje početná část politického spektra, a kromě nich - dodávám v zájmu spravedlnosti - také obtížnost realizace evropské myšlenky v multinárodním celku a navíc ještě léta krize. Přesto přese všechno v sobě Čech Evropana těžko zapře. I když se k  evropanství odmítne hlásit, má je v  sobě. Je součástí - řečeno metaforou - jeho duchovního genofondu, je jeho „krevní skupinou“. Evropanství v  nás má stejné místo jako češství, právě tak jako je má i  v  příslušnících ostatních národů s  evropskými kořeny. Všichni zakládáme automaticky a  bez přemýšlení své životní jistoty na existenci a platnosti pojmů jako obec, občan, občanská práva, ústava, svoboda, volení zástupci, republika, demokracie. Ty pojmy - a s nimi ty životní jistoty, o kterých jsem se zmínil, nebo aspoň nárok či naději na ně - dala celé Evropě před víc než dvěma tisíci lety kolébka evropské civilizace: antické Řecko a starý Řím. První ústava byla ústava starověkých Athén. Zásady, které ty citované pojmy představují, se do různých částí Evropy stejně často znovu vracely, jak často tam byly v historii potlačovany. Odsoudit je k zapomnění na věky věků se nikde nepodařilo ani novodobým totalitám. Dnes si ty odvěké institucionální pilíře a politické zásady evropské civilizace vpisuje Evropská unie do svých základních dokumentů a do přístupových smluv jako závazné normy naší doby. Závazné na kontinentě, který je zrodil, a prosazované nebo záviděné tam, kam se z něho ještě nerozšířily. My Češi jsme se k  nim přihlásili, spolu se Slováky už skoro před sto lety, založením republiky a před deseti lety znovu, vstupem do Evropské unie. Že to nebyla chyba, potvrzuje fronta, která se před dveřmi Unie netenčí. Kandidátské země dobrovolně podstupují zkoušku schopnosti žít podle těch odvěkých, ale stále všelijakými despoty ohrožovaných, norem. Naše kandidátská zkouška, schválně to připomínám, trvala čtrnáct let. A  to přesto, že muž, který pro ostatní Evropu náš národ personifikoval, prezident republiky Václav Havel, byl vzorným zosobněním evropanství. Dokázal to například těmito slovy, která za nás řekl ostatním Evropanům z  tribuny Senátu Francouzské republiky ještě v  devadesátých letech, tedy mnohem dříve, než se odhodlali nás jako Evropany sobě rovné akceptovat: Ano, je pravda, že evropský duchovní vývoj vyústil do dnešní globální technické a  konzumní civilizace, která tak dokonale pracuje na svém sebezničení. Ale zároveň paradoxně platí, že je to právě Evropa, která má z  různých důvodů relativně největší naději, že dnešní stav zlomí a přesáhne tím tak sebe samu. Potenciál k tomu dříme - zasypán a zapomenut - v jejích vlastních duchovních základech. Právě ty duchovní základy Evropy, položené už v dávných etapách jejích dějin, tedy i našich dějin, je určitě dobré si připomenout ve chvíli, kdy uvažujeme o smyslu voleb do Evropského parlamentu. A nebylo to jen antické Řecko a Řím, které položily základy dnešnímu pojetí evropské státnosti a práva, i evropské kulturnosti. Také pozdější epochy historie našeho kontinentu vytvořily hodnoty, z nichž potom vyšli zakladatelé současné evropské struktury a hlasatelé evropské myšlenky. Už ve středověku, kterému trochu nespravedlivě říkáme temný, se v klášterech a na nejstarších univerzitách světa, v Boloni, v Basileji, v Praze, objevovala první ohniska svobodného myšlení a šíření vědomostí a pokroku po Evropě; renezance pak zbavila pout náboženské scholastiky umění, vpustila do něho řeč smyslů, a na druhé straně připravila půdu pro osvícenství, tedy pro nástup analýzy jevů a počátek konce feudálního porobení venkova. Logicky pak v Evropě vyústilo pojetí svobody, jako základního práva člověka, do věty, kterou další generace tesaly do kamene: „Všichni lidé se rodí svobodnými a mají rovná práva.“ (První článek Deklarace práv člověka a občana, přijaté Národním shromážděním za Francouzské revoluce v r. 1789.) Tohle všechno, ačkoli to nevnímáme, nosíme v sobě a poneseme to v sobě, rovněž nevědomky, i k evropským volbám. Kdyby Havel ještě žil, možná by nám na cestu k nim řekl ještě toto: Nehlásit se k evropanství, k Evropě, znamená de facto nehlásit se k vlastní identitě. A třeba ji pak i ztratit. I s nadějí na lepší život, na lepší svět.

4

PUBLICISTIKA

EN č. 5 / 2014

V Hradci Králové naplno běží přestavba Benešovy třídy Šest tisíc obyvatel nejlidnatějšího sídliště v Královéhradeckém kraji tráví poslední měsíce na staveništi. V  plném proudu tu je obří přestavba chátrající lokality, která se začala budovat v  70. letech minulého století pod názvem Marxova třída. Vznikala podle sovětského vzoru v několika výškových úrovních, měla být hlavní nákupní tepnou v té době rychle se rozvíjeného Moravského Předměstí. Přestavba, spolufinancovaná Evropskou unií, by jí nyní měla vtisknout hlavně lidský rozměr. Benešova třída byla typická temnými podzemními garážemi, komplikovanými rampami a schodišti u panelových domů. Také masivními střechami nad obchody v  prvních podlažích domů, ve kterých proto bylo stále šero. V lokalitě bývalo nepříjemné mikroklima hlavně v létě, kdy pod sluncem sálal všudypřítomný beton. Tehdejší architekti sice navrhli jako ozdobný prvek mělké vodní nádrže, ale většina dnešních obyvatel čtvrti je nikdy neviděla ve funkčním stavu. V posledním desetiletí už z nich jen odpadávaly obklady a zarůstaly plevelem. To je ale minulostí. Přestavba Benešovy třídy pokračuje necelý rok a za

tu dobu bagry chátrající nefunkční prvky zbořily. Hlavní třída se opravuje podle návrhu architektů Pavla Zadrobílka a Alexandra Pusa z roku 2006. Nepohodlí , které teď obyvatelé snášejí, vyvažuje fakt, že finální úpravy projektu byly provedeny podle připomínek lidí, kteří tu žijí. Oni sami tak přispěli ke svému budoucímu bezpečnějšímu a zelenějšímu místu k životu. VÍCE PARKOVÁNÍ Hlavní třídu rozbíjí park tvořený třemi řadami vzrostlých stromů, cyklostezkami, velkou fontánou a několika mlhovišti. Uprostřed

CO NA TO EUROPOSLANCI V uplynulém období se při národních volbách v mnoha zemích Evropy prosadily radikální strany. Projeví se tento trend podle vašeho názoru i ve volbách do Evropského parlamentu? Jsem přesvědčen, že německo-francouzský model EU jako federace se silným bruselským centrem, vysokou měrou přerozdělování a postupným omezením pravomocí národních států je dlouhodobě neudržitelný. Důkazem toho jsou nastupující odstředivé tendence, které se v  první vlně spojily i  s  něčím, co lze nazvat extremismem. V  následujících volbách je tedy logické očekávat silnější vlnu eurorealismu. Výsledky se ale, dle mého soudu, budou velmi lišit v  jednotlivých členských státech. Ve Velké Británii zřejmě výrazně posílí UKIP a výrazně ztratí proevropští liberálové. V Řecku lze například slyšet silně extrémistickou rétoriku, což lze vysvětlit srážkou s  realitou po letech neadekvátního pro-

Tak jako při minulých volbách do Evropského parlamentu před 5  lety, tak i  při těch letošních lze očekávat nárůst radikálních, převážně krajně pravicových stran. Podle některých odhadů v  novém 751členném Parlamentu zasedne až 200 zástupců těchto uskupení. Důvodů k  nárůstu těchto extremistických, nacionalistických, v  některých případech až otevřeně fašistických stran je několik. Hlavním z nich je však vleklá hospodářská a  sociální krize, která zapříčinila vysokou nezaměstnanost, obavy z  přistěhovalectví z východu i z jihu, nárůst nacionalismu a  zároveň ztrátu víry a  naděje v  tradiční politiku a evropskou myšlenku.  I  přes předpokládaný nárůst zástupců extremistických stran však nelze očekávat, že se Evropský parlament jako celek posune doprava. Za prvé, extremistické strany nebudou schopny spolu plně spolupracovat. Tak například protievropská britská strana UKIP nechce mít mnoho společného s  antiislamistickou francouzskou Národní frontou, nebo protipřistěhovatelská Wildersova strana v  Holandsku se nespojí s  rumunskými či bulharskými nacionalisty. Podobně

fitování z  členství jak v  EU, tak v eurozóně. To, že stoupá nespokojenost občanů s  politickou korektností šířenou z  Evropského parlamentu je neoddiskutovatelné. Ve střední a východní  Evropě proevropské výsledky zachraňuje tradiční mizivá účast u  voleb. Očekávám, že tomu tak bude i tentokrát.

Miroslav Ouzký, poslanec Evropského parlamentu ani třeba Praví Finové nebudou spolupracovat s  maďarským Jóbikem, či italští separatisté z  Ligy Severu s  řeckými fašisty ze Zlatého Úsvitu.  A za druhé, přibližně dvě třetiny až tři čtvrtiny Evropského parlamentu budou nadále složeny z  tradičních hlavních proevropských stran, jakými jsou sociální demokraté, lidovci, liberálové či zelení. A ti, společně, nepřipustí jakýkoli posun k protievropskému nacionalistickému a  xenofobnímu extrémismu.  Věřím, že mezi tato hlavní evropská uskupení bude patřit i  naprostá většina nově zvolených českých zástupců.

ulice vzniká kruhový objezd, který jízdu sídlištěm zpomalí, což ocení chodci, ale v tomto případě i řidiči. Ti budou mít poprvé možnost změnit v 750 metrů dlouhé ulici směr jízdy. „Doposud museli řidiči, když se chtěli otočit, jet až na konec Benešovky, takhle si zkrátí cestu tím, že se otočí v její polovině,“ vysvětluje architekt Zadrobílek. Prostředkem bulváru povede nad silnicí lávka, která nahradí nepoužívaný špinavý podchod a umožní pěším zkrátit si cestu mezi dvěma řadami panelových domů. Nový vzhled čtvrti podtrhnou lehké laminátové přístřešky nad obchody. Velkým tématem je parkování. Zatímco při většině oprav a rekonstrukcí se počet parkovacích míst spíš snižuje, zde projektanti vyslyšeli stížnosti obyvatel a stání přidali. Vzniknou i garážová stání, která si lidé budou moci vzít do pronájmu. Na sídlišti je zhruba 1 700 bytů, pro něž bylo

600 MILIONŮ V PĚTI ETAPÁCH zdroj vizualizace: www.hradeckralove.org Současné stavební práce na Benešově třídě jsou přitom jen první části většího projektu. Etapa, která potrvá do konce roku, přijde na 170 milionů korun. Velkou část nákladů pokrývá evropská dotace z  Integrovaného operačního programu. Padesát milionů z ní už přitom dříve čerpala sdružení majitelů okolních bytových domů. Ti s  její pomocí zaplatili

nové fasády, výměnu oken či opravu výtahů. Celkové opravy na Benešově třídě počítají s náklady více než 600 milionů korun a zahrnují další čtyři etapy. Město by je rádo realizovalo vždy po dvou najednou, ale nejprve bude znovu soutěžit projektanta a zhotovitele prací, znovu zajišťovat všechna povolení a pře-

devším také znovu žádat o dotace: „Budeme se zase snažit, aby s námi mohli dotace čerpat i majitelé dalších domů. Rádi bychom, aby i ty měly stejnou fasádu, aby fungoval jednotící prvek, aby zkrátka Benešova třída konečně vypadala k světu,“ shrnul náměstek hradeckého primátora Jindřich Vedlich. Věra Hofmanová

Lotyšskí kandidáti vsádzajú na ukrajinské udalosti Lotyši idú do eurovolieb podľa overenej šablóny. Úspešnosť podmieňujú najmä protiruskými tendenciami.

Súhlas, „zelení“ a roľníci sa stanovisku k ukrajinskej situácii vyhýbajú.

Po prijatí Chorvátska do EÚ sa Lotyšsko stalo jednou z  dvanástich krajín, ktorým EÚ skrátila počet poslaneckých stoličiek, aby celkový počet neprevýšil 751  ako stanovuje Lisabonská zmluva. Nadchádzajúce voľby do Európskeho parlamentu sú pro pobaltskú krajinu v poradí tretími a v aktuálnej zostave ju zastupuje devät europoslancov; čoskoro to bude o stoličku menej. Lotyšským kandidátom experti predpovedajú podobné výsledky ako v predchádzajúcich voľbách a  značný vplyv na celkové výsledky pre krajinu preukáže medzinárodná kríza vyvolaná udalosťami na Ukrajine.

NEBEZPEČNÁ RÉTORIKA

VOLEBNÝ OPORTUNIZMUS Zložitá politická situácia vo východnej Európe ovplyvní nielen rétoriku, ale tiež výsledky hlasovania v celom

pobaltskom regióne. Umiernené strany zostanú v ústraní, k slovu sa dostávajú radikáli a  neparlamentné strany tak môžu získať viac eurostoličiek, ako ich kandidáti pôvodne očakávali. „V  porovnaní s  národnými voľbami majú voľby do Európskeho parlamentu oveľa menší význam, zato zreteľne odrážajú situáciu v spoločnosti. Tá sa skutočne stáva radikálnejšou. Postupy Ruska voči Krymu podporila zhruba tretina voličov,“ vyslovil pre internetový portál pobaltic. ru profesor sociálnych vied Lotyšskej univerzity Juris Rosenvalds. Kríza vo vzťahoch medzi Ruskom a Západom zvyšuje perspektívy Jednote a  Národnému zjednoteniu, zaujímajúcim protiruskú pozíciu. Šance rastú tiež stranám, ktoré súhlasia s  postupmi Ruska, vrátane argumentov o ochrane rusky hovoriaceho obyvateľstva na východnej Ukrajine. Umiernené strany, ku ktorým v  Lotyšsku patrí

Ukrajinské udalosti vzbudzujú emócie. Denníky upozorňujú na rusofóbiu, ktorú vo volebnej kampani nevynechali ani lotyšskí kandidáti. V Bruseli sa postupne sformovala skupina politikov z  pobaltských krajín, ktorí vsádzajú na fragmentoch vytrhnutých z  kontextu národných dejín, experti dokonca hovoria o  ich komercializácii. V  rozhovore pre RuBaltic.ru kritické slová na adresu podobných tendencií vyslovila europoslankyňa Tatiana Ždanok. Do protirusky orientovanej skupiny zaradila aj niektorých europoslancov zastupujúcich Poľsko a Veľkú Britániu ako dôležitého geopolitického súpera Ruska. NEOCHOTA VOLIČOV Nadchádzajúce eurovoľby bude sprevádzať slabá účasť lotyšských

voličov. Podľa prieskumov k  volebným urnám plánuje pristúpiť menší počeť voličov v  porovnaní s  predošlými eurovoľbami. Počas prvých eurovolieb v  Lotyšsku k  urnám podišlo 41,2  percenta voličov. V  roku 2009  účasť predstavovala až 53  percentá, avšak eurovoľby vtedy prebiehali súčasne s  regionálnymi voľbami, ktoré sa v Pobaltských štátoch tešia veľkej popularite. V  susednom Estónsku a Litve, kde sa vtedy volilo len do europarlamentu, sa účasť pohybovala na úrovni 43 a 20 percent. Keďže v  tomto roku sa dátumy volieb nezhodujú, podobnú účasť ako pred piatimi rokmi experti neočakávajú. Čo sa týka profilu lotyšského voliča, je podfarbený pohnutými udalosťami vo východnej Európe. K volebným urnám pristúpi ideologicky motivovaný občan a  na tento fakt čoskoro poukážu zverejnené výsledky. Dana Miháliková

Biskupi vyzývajú k volebným urnám Popri problematike rovnoprávnosti žien a legalizácie marihuany cirkev neopomína ani nadchádzajúce eurovoľby. Konferencia biskupov Španielska vyzýva občanov k účasti, podľa slov katolíckych predstaviteľov výsledky môžu ovplyvniť smerovanie Európy na nasledujúcich päť rokov. V súvislosti s eurovoľbami sa cirkevní predstavitelia odvolávajú na slová pápeža Jána Pavla II., ktorý počas návštevy pútnického mesta Santiago de Compostela v roku 1982 vyzval, aby Európa našla samu seba cestou lásky. Španielski biskupi sa po rokoch pripojili k výzve prostredníctvom Komisie biskupských konferencií EÚ. Zdôrazňujú právo a  občiansku povinnosť voliť a  kandidátov upozorňujú, aby nezabúdali na dôsledky ekonomickej krízy. Cirkevní lídri pripomínajú rastúcu chudobu a charitatívne projekty určené na pomoc ľuďom v  hmotnej núdzi. Podobná predvolebná angažovanosť však nebýva náhodná, v prípade španielskych biskupov to platí obzvlášť. CIRKEV VERZUS ŠTÁT

Libor Rouček, poslanec Europského parlamentu

zatím k dispozici kolem devíti set parkovacích míst. Oficiální kapacita by se měla rozšířit o 560 stání. Celý prostor bude bezbariérový a snáze dostupný i pro záchranáře, kterým dřívější členitý terén komplikoval práci. „Kvůli podhledům, které tam byly, býval problém s ustavením a zakotvením výškového zařízení,“ potvrdila mluvčí hasičů Královéhradeckého kraje Martina Žahourková.

Propagovanie eurovolieb prišlo v  čase, kedy Madrid zaviedol

reformu týkajúcu sa registrácie cirkevného majetku. Podľa nového zákona bude cirkev v  Španielsku zbavená privilégií z  roku 1946, získaných za Francovej diktatúry. Podstatnou zmenou prejde doterajší systém prepisu nehnuteľností, takže po rokoch taktného mlčania alebo naopak prepolitizovaných naťahovačiek má konečne dôjsť k regulácii. Cirkev však opäť neobišla bez ústupku. Pre zákon schválený v polovici apríla platí ročné moratórium. Za posledné roky katolícka cirkev nadobudla tisíce budov po celej krajine vďaka doterajšej praktike, spočívajúcej v expresnom postupe. Administratívny chaos spôsobil, že mnohé náboženské budovy na úradoch nefigurovali pod konkrétnym vlastníkom. Kňaz mohol podať žiadosť a  za minimálny poplatok dochádzalo

k automatickému prepisu na Cirkev bez náležitého preskúmania existencie potenciálneho vlastníka. Počet takto získaných nehnuteľností zatiaľ nebol zverejnený a  podľa všetkého sa v  dohľadnej dobe ani tak nestane. Kuriózne je, že niektorí starostovia, financujúci z  obecných peňazí údržbu kaplnky zisťujú, že nehnuteľnosť dávno prešla do rúk cirkvi. NA NOŽE Jednou z  prvých asociácií, ktoré upozornili na taktiku katolíckej cirkvi bolo Združenie pre ochranu dedičstva v  Navarre, v  autonómnom kraji, kde došlo k prepisu stoviek nehnuteľností bez oficiálneho vlastníka. Od svojho založenia v  roku 2007  organizácia upozorňuje na alarmujúcu skutočnosť a  dovolávala sa zmeny zákona. Len od roku 1998 do 2007 biskupstvo v Navarre nadobudlo viac ako tisíc nehnuteľností. Demagogické výroky cirkevných predstaviteľov situáciu neuľahčujú, sú skôr výsmechom nepriamo adresova-

ným všetkým daňovým poplatníkom. Situácia nedávno vyústila do otvoreného konfliktu v  andalúzskej Córdobe, kde o  miestnu  katedrálu vedú s cirkvou spor krajskí predstavitelia. O  necelé dva roky sa má kultová budova kompletne stať cirkevným majetkom. Biskupstvo to má čierne na bielom, hradní páni hľadajú medzi paragrafmi škuliny. Obe strany sa odvolávajú na zákony schválené počas Francovej diktatúry a  za vlády premiéra Aznara koncom 90. rokov. Ten rozšíril možnosť vlastníctva na náboženské budovy, ktoré dovtedy nemohli byť predmetom zmeny vlastníka, nakoľko zákon rešpektoval, že ide o  historické pamiatky. V roku 2006 tak v Córdobe došlo k  „sprivatizovaniu“ pamiatky, zapísanej do zoznamu svetového kultúrneho dedičstva UNESCO. V minulom roku cirkev z  návštev katedrály zinkasovala 13  miliónov. Keďže v  Španielsku je oslobodená od daní, do štátnej pokladnice z  príjmov neodviedla ani cent. Dana Miháliková

ČSSD

EN č. 5 / 2014

Za Kellerem obhajují stávající europoslanci Z tradičních politických stran má ČSSD ve volbách do Evropského parlamentu největší šanci na úspěch. Obhájit sedm mandátů, které strana získala v roce 2009, ovšem nebude vůbec snadné. Vládnímu partnerovi hnutí ANO totiž neustále rostou volební preference a sociální demokraté, které do voleb vede sociolog Jan Keller, musí v právě finišující kampani vysvětlovat, v čem jsou jejich kandidáti zajímavější než kandidáti ANO. Byl to poměrně překvapivý tah od vedení České strany sociálně demokratické dosadit do čela kandidátky Jana Kellera. Stalo se tak začátkem února s  drtivou podporou všech hlasujících. A kdo je vlastně Jan Keller? Sociolog, filosof a publicista, který již řadu let působí na Fakultě sociálních studií Ostravské uni-

verzity, kde se věnuje mimo jiné problematice sociálního státu. Do Evropského parlamentu kandidoval neúspěšně už v roce 2009 a to ze šestého místa kandidátky Demokratické strany zelených. Podle Bohuslava Sobotky vybrala ČSSD svého lídra zodpovědně. Se sociologem má strana mnoho společných

názorů. „Sociální demokracie chce posílit vliv naší země v Evropské unii. Chceme zůstat hybnou silou integrace a udržet evropský sociální model. Věřím, že  Jan Keller bude úspěšným lídrem kandidátky ČSSD a  pomůže nám tyto priority v  Evropské unii prosadit,“  prohlásil Sobotka. Cílem ČSSD je podle Kellera posílení vlivu naší země v  Evropské unii. „V  Evropském parlamentu bych se  chtěl zabývat především školstvím a vzdělaností, ale nepřestanu sledovat ani vývoj sociální problematiky v  rámci EU,“  uvedl kandidát, který ve svém programu také

S velkou pravděpodobností se sociolog Jan Keller stane na příštích pět let jedním z europoslanců. zdroj: www.cssd.cz

vybízí k  zastavení daňových úniků a ke správnému využívání finančních prostředků. TÉMATA: KVALITA POTRAVIN I ZAMĚSTNANOST Na dalších místech kandidátky už jsou jména, která veřejnost očekávala víc. Za Kellerem kandiduje z  druhého místa europoslankyně Olga Sehnalová, která se v minulých letech věnovala v  Evropském parlamentu hlavně boji proti nekalým obchodním praktikám. „Největší pozornost jsem věnovala především ochraně spotřebitelů, zejména z pohledu rozdílné kvality značkových výrobků v zemích střední a východní Evropy, včetně kvality potravin,“ uvedla Sehnalová. A  právě této agendě se bude v případě znovuzvolení věnovat i nadále. Trojkou na kandidátce je další europoslanec Pavel Poc. Politik je původně biologem a v Evropském parlamentu se zaměřuje hlavně na oblast životního prostředí a  bezpečnost potravin. Ostatně i  to jsou priority, se kterými jde jeho strana do voleb. V programu ČSSD slibuje, že se zasadí o  Evropu, která bude investovat do zlepšení životního prostředí nebo že zlepší regulaci bankovního systému v  EU, aby se zabránilo opakování krize. Tradičním tématem sociálních demokratů je také boj proti nezaměstnanosti. „Prosadíme programy na snížení nezaměstnanosti zejména mladých lidí bez praxe a  nezaměstnaných starších padesáti let,“ stojí v programu.

5

KRÁTCE

STRANA ZATÍM DRUHÁ Sociální demokraté mají letos před evropskými volbami nejdražší předvolební kampaň ze všech stran, utratí za ni 25  milionů korun. Na druhou stranu – před posledními evropskými volbami v  roce 2009, utratila ČSSD kolem 60  milionů, letos se tak drží při zemi. Kampaň se příliš neliší od jiných voleb billboardy, setkání s  voliči (jen lídr Jan Keller navštívil od zimy desítky měst), prezentace na internetu i v tištěných médiích. Strana se navíc chlubí prohlášením prezidenta Miloše Zemana, že bude volit právě ji. To vše zatím podle předvolebního šetření společnosti SANEP stačí na druhé místo. Stranu by dnes volilo 17,6 procenta rozhodnutých voličů. Česká ČSSD není ve volebním tažení sama. Bohuslav Sobotka se před několika týdny zúčastnil setkání s  čelními politiky dalších evropských socialistických stran. Právě spolupráce s  evropskýcmi socialisty je podle něj klíčová. „Nadcházející volby představují významný test evropské sociálnědemokratické síly a  jednoty. Nesmíme dopustit, aby  EU ovládli ideově vyprázdnění populisté. Je  také třeba tvrdě oponovat nacionalistům, jejichž záměr je  Evropskou unii rozbít ve  jménu národního egoismu,“  zdůraznil Sobotka. Filip Appl

• Prahu navštívila zahraniční delegace komisařů, aby posoudili, zda se česká metropole může stát Evropským hlavním městem sportu pro rok 2016. Praha se rozhodla usilovat o  tento titul už loni na podzim, kdy podala kandidaturu do Bruselu. „Snažíme se Prahu prezentovat nejen jako město kultury, ale také metropoli vstřícnou ke sportovním aktivitám,“ uvedl radní pro oblast legislativy, transparentní veřejné správy a  sportu Lukáš Manhart. Titul Evropské hlavní město sportu uděluje ACES (European Capitals of Sport Association) od roku 2001. Každoročně jej vybírá z  27  členských států Evropské unie. Letošní ocenění patří britskému Cardiffu a  v  roce 2015  štafetu převezme italský Turín. V předešlých letech titul získaly metropole jako Madrid, Stockholm nebo Miláno. • Více než 231 milion korun na projekty na území města Brna schválil Výbor Regionální rady Jihovýchod. Mezi největší akce patří projekt Úrazové nemocnice v Brně, kde bude díky dotaci 51,6  milionu korun vybudované nové oddělení stálé chirurgické a  úrazové služby.  Další dotace v Brně půjdou na vybudování  Areálu dopravní výchovy, na rekonstrukci v objektu Nemocnice Milosrdných bratří nebo na rekonstrukci  Zelného trhu a  přilehlých ulic.

ODS

ODS cílí na euroskeptické voliče

KRÁTCE • Až 91  milion korun půjde na rozvoj měst i  podporu cestovního ruchu v  rámci tří krajů spadajících pod ROP Severovýchod. Výbor RR přisoudil dotaci deseti projektům, které prošly procesem schvalování. Peníze půjdou na propagaci zajímavostí v  Libereckém kraji, na zviditelnění Podkrkonoší nebo na zvýšení povědomí turistů o  Orlických horách nebo o Českém ráji. Čtyři projekty jsou součástí IPRM v Liberci a v Hradci Králové. 

Občanští demokraté patří, co se týká agendy Evropské unie, tradičně k nejvíce skeptickým stranám. Jejich kandidáti to potvrzují i v právě vrcholící kampani před volbami do Evropského parlamentu, když poukazují hlavně na nešvary a problémy, se kterými se EU potýká a vystupují proti zavedení eura. Jenže přestože kandidátku vede zkušený europoslanec, obhajoba současných devíti mandátů v EP je úkolem z říše snů. Hlavní metou je tak překročit výsledek z podzimních voleb. Velké vítězství slavila ODS před pěti lety. Tehdy ve volbách do Evropského parlamentu s výsledkem 31,45  procenta získaných hlasů získala devět europoslaneckých mandátů. V  negativní kampani za 40  milionů korun, které tehdy dominoval třeba web „ČSSD proti vám“, se strana vymezovala i  proti hejtmanům zvoleným za ČSSD. Lídrem se stal europoslanec Jan Zahradil, který vede kandidátku strany i  nyní, a  pokud uspěje, nastoupí již ke svému třetímu funkčnímu období v Evropském parlamentu. Sázka na Jana Zahradila není ze strany ODS žádným překvapením. Zkušený politik, který uspěl už dvakrát za sebou, má zkušenosti mimo jiné i z vedení poslaneckého klubu frakce Evropští konzervativci a  reformisté, pod kterou občanští demokraté v Evropském parlamentu spadají. Jan Zahradil je známý pro své odmítavé názory na prohlubování politické integrace států Evropské unie a právě euroskeptický postoj je hlavním rysem předvolební rétoriky ODS. Zahradil ale zároveň upozorňuje, že není protievropský, jen upozorňuje na chyby. „Chceme dělat realistickou a pragmatickou poli-

tiku, která bude ku prospěchu ČR a která bude hájit národní zájmy,“ prohlašuje europoslanec. STRANA JASNĚ PROTI EURU Ovšem kandidátka ODS není jen o  jednom jménu. Za Zahradilem kandiduje další europoslanec Evžen Tošenovský, který je známý už z let, kdy působil jako hejtman Moravskoslezského kraje. Europoslancem se stal Tošenovský v  roce 2009  a  stejně jako Zahradil tak bude za týden obhajovat. Věnovat se chce i  nadále hlavně energetice a  telekomunikaci. „Stále častěji dochází kvůli nerozumně dotovaným obnovitelným zdrojům k  vyhroceným situacím způsobeným nadměrnými toky elektřiny z oblasti severního Německa na jih Evropy. Stále častěji tak hrozí blackout, tedy totální přetížení a výpadek sítě,“ upozorňuje Tošenovský. Na třetím místě kandidátky najdeme bývalou členku bankovní rady ČNB Evu Zamrazilovou. I  vzhledem k  její odbornosti je pochopitelné, že se mezi jejím hlavními tématy objevuje problematika zavedení eura. „Se společnou měnou by se ekonomice dařilo hůř než dnes, pro-

ODS objíždí města s peticí za odmítnutí eura. tože zatím nemáme vyrovnané veřejné finance, pružný trh práce a  produktivitu práce srovnatelnou s  nejvyspělejšími evropskými zeměmi,“ míní Zamrazilová a dodává, že bychom navíc museli přispívat z  našich veřejných peněz do společných záchranných fondů více než dnes. Na čtvrtém místě kandidátky je další europoslanec a  místopředseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák. SOUČÁSTÍ KAMPANĚ JE I PETICE Konkurenční strany ODS vytýkají, že je v  oblasti Evrop-

ské unie účelově populistická. V  době, kdy je většina občanů naladěná spíše protievropsky, tak prý občanští demokraté získávají laciné body. Předseda ODS Petr Fiala poukazuje na to, že kritická byla ODS vždy. „Dnes naše teze opakují prakticky všichni. Ale nedokážou podle nich jednat a  hájit zájmy českých občanů. Měli jsme a máme v  evropských otázkách pravdu, proto nemusíme naši politiku měnit,“ prohlásil Petr Fiala. Jenže jeho strana to bude mít těžké. V  průzkumech se pohybuje jen mírně nad pětiprocentní hranicí a  úspěchem pro ni proto bude,

zdroj: www.ods.cz když dosáhne lepšího výsledku než v podzimních parlamentních volbách. S obhájením devíti křesel nepočítá nikdo. Zda s plánem na postupný návrat do prvních pater politiky pomůže kampaň, která už několik týdnů běží, se teprve ukáže. Podle místopředsedy Zbyňka Stanjury ODS do propagace investuje maximálně deset milionů korun. Důraz je kladen na setkávání s  voliči a propagaci na webu a sociálních sítích. Součástí kampaně je i petice za zachování české koruny, která je online a  kandidáti s  ní objíždí i jednotlivé regiony. Filip Appl

• Slavnostního ukončení se dočkala revitalizace parku Komenského v Mladé Boleslavi. Rekonstrukce, kterou přestřižením pásky slavnostně zakončil primátor Raduan Nwelati s mnoha významnými osobnostmi veřejného života i  umělecké sféry, proběhla s  pomocí dotace ROP SČ ve výši okolo 10  milionů korun. Výsledná částka dotace není v  tuto chvíli ještě známa, protože finanční stránka projektu je stále v běhu. • Politici v  jednotlivých městech Olomouckého kraje chtějí v příštím programovacím období čerpat takzvané teritoriální investice. Jde o  investice určené pro aglomerace. A  právě takovou založila města Olomouc, Prostějov a  Přerov. V  současnosti se sestavuje seznam projektových záměrů, které by se mohly o evropské peníze v příštích letech ucházet. Prostředky by měly jít primárně na budování silniční sítě.

6

PREZENTACE

EN č. 5 / 2014

Hned tři obce obhájily své loňské umístění v soutěži Čistá obec Další, v  pořadí už 8.  ročník soutěže Čistá obec, je u  konce. V Hradci Králové byly slavnostně vyhlášeny výsledky a předány ceny vítězným obcím. Soutěže se účastnilo více než 400 obcí a  měst z  celého Královéhradeckého kraje a  některé z  nich se staly skutečnými šampiony. Třem obcím a městům se totiž podařilo obhájit svá loňská umístění. Čistá obec 2013  je soutěží obcí a měst ve sběru tříděného odpadu. Hodnotí se efektivita sběru a celková výtěžnost jednotlivých komodit, dalšími kritérii jsou i sběr nebezpečných odpadů, bioodpadů a zapojení do kolektivních systémů zpětného odběru vysloužilých elektrospotřebičů. S  těmito kritérii si nejlépe poradila obec Malá Úpa, která se stala nejen vítězem „nejmenší“ kategorie, ale také vítězem absolutním. „Jsme na horách, v  národním parku, takže nás k  třídění odpadů vede ochrana životního prostředí. Ale také chceme mít obec čistou, pěknou,“ prozradil starosta Malé Úpy Martin Prokop a  dodal, že částečnou motivací pro třídění odpadu je i  ekonomické hledisko. „Jsme až u  hranic, takže nás doprava a svoz odpadu stojí hodně peněz, ale část finančních prostředků se nám vrací zpátky. Ovšem ochrana přírody kolem nás je hlavní,“ dodává starosta. Malá Úpa má necelých 150 obyvatel, a tak finanční odměna 100  tisíc korun za vítěz-

ství ve své kategorii a  dalších 30  tisíc korun za absolutní vítězství jistě bude významným příspěvkem do obecního rozpočtu. Malá Úpa zvítězila v  kategorii do 300 obyvatel, za ní se umístila obec Říčky v Orlických horách a  třetí příčka patří obci Březina, která byla v soutěžním roce 2011 Skokanem roku. V  další kategorii od 300  do 2 000 obyvatel se umístili hned dva šampioni soutěže. Své loňské prvenství obhájilo město Pec pod Sněžkou, druhé místo pak zopakovala Třebihošť. Nováčkem v  této kategorii je městys Černý Důl, který obsadil místo třetí. Ocenění se udělovala i  ve třetí soutěžní kategorii nad 2 000 obyvatel. Zde se prosadilo město Úpice, druhé místo z minulého ročníku obhájilo město Solnice a trojici nejlepších doplnilo město Hronov. Posledním oceněním je titul Skokan roku udělený obci, která se v meziročním srovnání posunula o nejvíce příček vzhůru. Za rok 2013 takovou obcí byla ves-

nice Vřesník na Jičínsku s  necelou stovkou obyvatel. Ta poskočila z  loňské příčky s  číslem 402  o  neuvěřitelných 298  míst až na 104. pozici. „Zajímavé je, že přeborníky v třídění odpadů jsou především malé obce. Těší nás, že i v těchto

vískách si potřebu sběru tříděného odpadu uvědomují. Je to doklad toho, že nejen soutěž Čistá obec, ale i další naše projekty mají smysl,“ uvedl Jiří Záliš, regionální manažer společnosti EKO-KOM, a.s. Právě ta je ve spolupráci s Královéhradeckým krajem, Centrem investic, rozvoje a  inovací, spolu s  kolektivními systémy společností ASEKOL, s.r.o., a  ELEKTROWIN, a.s., organizátorem soutěže. Tyto kolektivní systémy vyhlašují své speciální ceny. Cenu kolektivního systému ASEKOL získává obec, která dosáhne nejvyšší výtěžnosti zpětného odběru vysloužilých elektrozařízení, jako jsou informační technologie, telekomunikační zařízení, hračky, lékařské a  měřicí přístroje a  spotřebitelská zařízení včetně televizorů a počítačových monitorů. Toto ocenění v  kategorii do 2  000  obyvatel získal městys Mlázovice, v kategorii od 2  000  do 5  000  obyvatel město Sobotka a  v  kategorii nad 5 000 obyvatel bylo nejlepší město Česká Skalice. ASEKOL udělil i jednu speciální odměnu,

a  to částku 10  tisíc korun, obci Lodín za výtěžnost zpětného odběru elektrozařízení bez televizorů a monitorů v přepočtu na jednoho obyvatele. Posledním oceněním v  rámci soutěže Čistá obec je Cena kolektivního systému ELEKTROWIN, která je v  letošním ročníku soutěže udělována poprvé. Zde se hodnotila nejvyšší dosažená výtěžnost zpětného odběru elektrozařízení ve skupinách velké a  malé domácí spotřebiče, elektrické a  elektronické nástroje. V  kategorii do 2  000  obyvatel uspěla obec Sadová, nad 2  000  obyvatel město Česká Skalice. Další hodnocenou kategorií byla nejvyšší dosažená průměrná naplněnost WINTEJNERU velkými a  malými domácími spotřebiči, kterou získala obec Rokytnice v  Orlických horách. Umístěným obcím gratuloval také radní Královéhradeckého kraje zodpovědný za životní prostředí Jan Tippner, který soutěž podporuje již několik let. „Vloni jsem říkal, že obce v Krá-

lovéhradeckém kraji jsou v  třídění odpadů velmi dobré, a letos toto své přesvědčení musím zopakovat. Vážím si toho, že obce a  města berou sběr tříděného odpadu vážně a  pomáhají tím nejen ochraňovat životní prostředí, ale především naplňovat myšlenky projektu Čistá obec, čisté město, čistý kraj. O to přece nám všem jde – žít v krásném a  čistém prostředí,“ prohlásil Jan Tippner. S ukončením soutěže Čistá obec 2013 byl současně vypsán i ročník následující. Obce a  města v  Královéhradeckém kraji se opět mohou zapojit do soutěže o  zajímavou finanční odměnu. Kritéria hodnocení soutěže Čistá obec 2014  i  vypsané kategorie se oproti minulému ročníku nijak neliší. Soutěž probíhá po celý kalendářní rok a její výsledky budou vyhlášeny v  dubnu příštího roku. Více informací nejen o  soutěži, ale i dalších projektech, je možné najít na internetových stránkách www.cistykraj.cz.

Žáci sesbírali více než 16 200 starých mobilů na dobrou věc Ve čtvrtém ročníku kampaně „Věnuj mobil a  vyhraj výlet pro svou třídu“ sesbíraly děti ze základních, mateřských a středních škol 16 275 použitých mobilních telefonů. Akce, kterou pořádá společnost ASEKOL ve spolupráci se společností Recyklohraní, o.p.s., se zúčastnily 362 školy. Vybrané funkční přístroje jsou předávány organizacím, které pracují s  handicapovanými spoluobčany. Ostatní nefunkční telefony projdou ekologickou recyklací. Více informací je k dispozici na internetové adrese www.venujmobil.cz. Vítězem soutěže se stala Základní škola a Mateřská škola Javorník z Pardubického kraje, která odevzdala téměř 19  mobilů na žáka. Na druhém místě skončil výtvarný kroužek Šikulové z Libereckého kraje se 17 telefony na žáka a třetí místo patří DDÚ, DD Dukelská, České Budějovice, kde sesbírali 12 mobilů na žáka. „O  tom, že soutěž je mezi školami stále oblíbená, svědčí jednak počty sesbíraných mobilních telefonů na nejlepších školách, ale i  opakované umístění mezi vítězi. Loni třetí, letos druzí s ještě lepším výsledkem než ve třetím ročníku – to je úspěch dětí z výtvarného kroužku Šikulové,“ říká Ilona Johnová Koukalová, ředitelka Recyklohraní, o.p.s. Vítězná škola získá od společnosti ASEKOL zážitkový víkendový pobyt v České republice. Škola z  druhého místa pojede na jednodenní výlet a  třetí škola dostane vstupenky na akci dle vlastního výběru.

Pořadatelé projektu se rozhodli navíc udělit speciální cenu za absolutně nejvyšší počet odevzdaných mobilních telefonů. Vstupenky na akci dle vlastního výběru získala za celkem 963 odevzdané přístroje Základní škola Česká z Liberce. „Za čtyři roky trvání projektu Věnuj mobil a  vyhraj výlet pro svou třídu se školám podařilo shromáždit téměř 103  000  přístrojů,“ upřesňuje Kristina Mikulová, manažerka komunikace společnosti ASEKOL, a  dodává: „Počty prodaných mobilních telefonů stále rostou, bohužel ale většina nepoužívaných přístrojů zůstává v  domácích šuplících, v horším případě mezi ostatními odpadky v popelnicích, a k recyklaci se dostane pouze 1 % z nich. Tímto projektem apelujeme na veřejnost, aby své vysloužilé telefony dávala k recyklaci. Vybrané telefony nyní projdou odbornou kontrolou, funkční budou repasovány a předány do

dětských domovů a organizacím, které se věnují práci s handicapovanými spoluobčany. Ty vysloužilé poputují k ekologické likvidaci.“ V  České republice je evidováno více než 13  milionů mobilních telefonních čísel a  počet nepoužívaných a  dosud nevyřazených mobilů je odhadován až na 8,5 milionu. Kdyby všichni majitelé těch-

to telefonů vrátili přístroj k  recyklaci, nemuselo by se zbytečně vytěžit 2 700 kg stříbra, 300 kg zlata, 152 kg palladia a 8 kg platiny. Všechny tyto látky se opětovně používají při výrobě elektroniky (např. z 29 mobilů lze odbornou recyklací získat 1 g zlata). Na druhou stranu mobil obsahuje řadu prvků, které se špatným zacházením uvolňují do  ovzduší (při  spalová-

ní) či do země, potažmo podzemních vod (skládky). Recyklace mobilů z českých domácností by tak zajistila ekologické zpracování pro 11 600 kg mědi či 4 400 kg olova. Projekt „Věnuj mobil“ není určen pouze školám. Zapojit se do něj může kdokoliv. Stačí si na serveru www.venujmobil.cz objednat odpovědní obálku a telefonů se zdarma, ekologicky zbavit.

7

PREZENTACE

EN č. 5 / 2014

„Nechci, aby ČR byla popelnicí Evropy,“

říká kandidát do Evropského parlamentu za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský Na třetím místě kandidátky KDU-ČSL ve volbách do Evropského parlamentu figuruje čtyřiatřicetiletý Tomáš Zdechovský, který se v případě svého zvolení chce zaměřit na boj za práva spotřebitelů, proti vysokým bankovním poplatkům a pozornost hodlá upřít také na zavedení jednoho času. Proč jste se rozhodl kandidovat do Evropského parlamentu? Kandiduji, protože se nechci smířit se současnou situací v České republice a Evropě. EU výrazně ovlivňuje dění okolo nás, proto je nutné nebýt pouze jejími kritiky, ale zapojit se do změn, které pomohou k jejímu lepšímu rozvoji. Bude-li prosperovat Evropa, bude prosperovat i  Česká republika. Prosperita naší země znamená pozitivní budoucnost pro nás i naše děti, a právě to mě motivuje ke kandidatuře do Evropského parlamentu. Na post europoslance kandidujete již podruhé, poprvé tomu bylo před pěti lety. Liší se nějak vaše současná kandidatura od té minulé? Liší se samozřejmě v  mnoha věcech. Před pěti lety jsem byl spíše do počtu až na 14.  místě kandidátky, protože jsem tehdy přenechal své osmé místo panu profesoru Klenerovi. Nyní jsem na jedné z  předních pozic, což s sebou přináší i zvýšené úsilí při

kampani. Chci, aby strana získala tři mandáty, a udělám proto maximum. Objíždím se svým týmem celou republiku a snažíme se získat straně nové voliče.

zaměřené na větší osvětu kolem EU. Boření euromýtů a  boji s  neinformovaností o  Evropské unii se sám často věnuji na svém blogu. Cesta bude ale velmi dlouhá, než se něco změní na nezájmu médií i  samotných občanů. Změna vnímání není jen záležitostí samotných voleb.

O českých europoslancích se toho obecně moc neví a veřejnost o jejich činnost nejeví příliš velký zájem. Čím si to vysvětlujete? Obecně je to dané tím, že zorientovat se v problematice EU je poměrně složité, a  zprávy referující o  EU jsou podávány spíše sporadicky, protože nedokážou tolik oslovit čtenáře či diváky, kteří se o  evropské dění hlouběji nezajímají. Navíc lidé vnímají Brusel jako něco, co je jim vzdálené a co se jich vlastně vůbec netýká, což samozřejmě není pravda, dění v  Evropském parlamentu se týká nás všech. Když jsou poslanci líní a neaktivní, dotkne se nás to více, než si mnozí myslí.

Tématem letošních voleb je bezesporu imigrace, proti které vystupujete i vy. Vidíte v otázce regulace imigrace nějaké účinné řešení? Podíl přistěhovalců na obyvatelstvu České republiky je zatím zanedbatelný a  dosud se nevyskytly žádné větší obtíže, které by měly negativní dopady na celou společnost. Musím ale počítat s  tím, že jejich počet i podíl bude v průběhu dalších let postupně růst, a je třeba vyvarovat se chyb, které udělaly země na západ od nás. Lidé, kteří chtějí žít v naší zemi, jsou samozřejmě vítáni. Stejně jako všichni ostatní ale musí dodržovat zákony země, která jim otevřela svoji náruč, a ze svých cest po Evropě vím, že to zdaleka není samozřejmost.

Myslíte, že po těchto volbách tomu bude jinak? Zde navážu na svoji předchozí odpověď. Určitě budu podporovat úsilí

Pokud tuto myšlenku převedeme do reality, tak jak v praxi předem poznáte, kteří imigranti budou dodržovat zákony a kteří ne?

Tak to se dopředu samozřejmě nedá říct a nesmíme všechny imigranty házet do jednoho pytle. Jsou mezi nimi i  slušní a  pracovití lidé. Nicméně na druhou stranu pokud někdo v rámci svého pětiletého pobytu na českém území spáchá přes 70 trestných činů a 200 přestupků, tak je něco špatně. V některých komunitách není například mlácení žen bráno jako nic špatného. A to je třeba jedna z věcí, kterou je potřeba lidem, kteří sem přichází, vysvětlit, že pro nás Evropany je takové chování trestné. Ve vašem nedávném článku, píšete, že „Evropa si v  posledních letech nedokáže s  přílivem migrantů poradit a ti jsou pak odkázáni na život na okraji majoritní společnosti a tvoří ghetta“. I kdyby se povedlo omezit či zastavit imigraci jako proces, tito lidé, o  kterých píšete, už do zemí EU imigrovali. Jak by se podle vás měla Unie zachovat k nim? Otázka imigrace je především záležitostí členských států. Pokud jsou imigranti ochotní zařadit se do společnosti, určitě jim v  tom nelze bránit, nicméně pokud nejsou s  to respektovat zákony země, která je přijala, v důsledku čehož vznikají tzv. „no go zones“,

Tomáš Zdechovský (na snímku při předávání ceny po hokejovém zápase) je v letošních evropských volbách trojkou kandidátky KDU-ČSL. pak je na místě takové lidi vyhostit.

ních lidských práv je neslučitelné s hodnotami EU.

V jednom ze svých článků jste rovněž uvedl, že nesouhlasíte se vstupem Turecka do Evropské unie. Znamená to tedy, že by se podle vás EU již neměla dále rozpínat? Odmítnutí Turecka v  EU zdaleka neznamená, že by se EU měla přestat rozšiřovat. Už z  názvu je ale patrné, že EU je otevřena pouze evropským státům. Turecko spadá většinou své rozlohy do Asie, a  proto nevidím důvod, proč by mělo vstupovat do EU. Navíc současná vláda R. Erdogana se některými svými kroky od Evropy postupně vzdaluje i  politicky, protože porušování základ-

Co byste rád změnil, pokud ve volbách do EP uspějete? Priorit mám v případě svého zvolení několik. V první řadě bych však chtěl navázat na činnost Zuzany Roithové a  její boj za práva spotřebitelů. Nechci, aby byla Česká republika i  nadále popelnicí Evropy. Řada společností k nám dováží méně kvalitní zboží než např. do Německa. Vedle toho chci bojovat i  za zrušení nemravně vysokých bankovních poplatků a  v  neposlední řadě se angažuji v iniciativě za jeden čas (For Only One Time) a  toto téma chci dostat i  na půdu Evropského parlamentu. INZERCE

Adresa redakce: Evropské vydavatelství s.r.o., Kancelářská budova P – 8, čp. 80, 533 53 Pardubice – Semtín. Centrální telefon a fax: +420 466 611 139, centrální GSM: +420 777 100 388, e-mail: [email protected], IČ: 69168741 Vydavatel: Jan Doležal. Ředitelka vydavatelství: Jarmila Kudláčková. Ředitel zpravodajství a komunikace: Miloš Spáčil. Šéfredaktorka: PhDr. Zuzana Nováková. Obchodní ředitelka: Leona Dospělová. Redaktoři: Jan Štifter, Filip Appl, Tomáš Fridrich, Vlastimil Růžička, Jana Bartošová, Marek Turek. Vedoucí redaktor pro SR: Jozef Havrilla. Externí a zahraniční dopisovatelé. Fotograf: Miloš Kolesár. Layout: Mgr. Pavel Ševčík. Jazykové korektury: Iva Málková. Překlady: Orange tree s.r.o. Produkce: Leona Šolcová. Komerční prezentace – příspěvky označené „(kp)“. Inzerce: EUROPEAN MEDIA HOUSE s.r.o., e-mail: [email protected], IČ: 27482855 Tisk: NOVO-TISK, a.s. Distribuce: ROZŠIŘUJÍ SPOLEČNOSTI PNS, a.s. Předplatné zajišťuje A.L.L. production spol. s r.o., F. V. Veselého 2635/15, 193 00 Praha 9  tel: 234 092 851 (call centrum) http:// www.predplatne.cz Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a.s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00  Bratislava 3, tel:02/444 588 21, 02/444 588 16, 02/444 427 73;02/444 588 16, fax:02/444 588 19. e-mail:[email protected]. Cena výtisku: ČR: 15 Kč; SR: 0,83 € Evidenční číslo: MK ČR E 14589, ISSN: 1214-696X. Ročník 11, číslo 5, vychází 16. 5. 2014 Názory spolupracovníků nemusí vždy vyjadřovat názory listu. Nevyžádané materiály nevracíme. Za chyby novinového tisku neručíme.

8

140262_INZ_Ekologie_5_projektu_1_2_KN.indd 1

PREZENTACE

EN č. 5 / 2014

09.05.14 15:45

PREZENTACE

EN č. 5 / 2014

9

ČD railjet: nová dimenze cestování Na železniční tratě přichází nová dimenze cestování v podobě komfortní expresní soupravy ČD railjet. Moderní vlaky nabídnou komfortní klimatizovaný interiér, palubní restaurant, jsou bezbariérové a vlídné také pro cestující s dětmi. Těm nabízejí místa v blízkosti dětského kina. Jejich zkušební provoz s cestujícími na lince Praha – Brno již začal a od června prodlouží svou jízdu až do Vídně.

České dráhy posilují díky ČD railjetům svou pozici na poli mezinárodní dálkové dopravy. Český národní dopravce se tak zapojuje do mezistátní sítě rychlých a  komfortních vlaků, na kterou se přímo napojí v nově vzniklém přestupním uzlu Vídeň hlavní nádraží. Z  této spolupráce profitují především cestující, kteří mohou využívat nejmodernější typ vlaků také ve vnitrostátní přepravě mezi Prahou, Pardubicemi, Brnem a  Břeclaví. Soupravy ČD railjet navíc od prosince zajistí přímé spojení Prahy a Brna s Vídní a Grazem. „V  květnu jsme cestujícím předali do užívání první zcela nový vlak pro dálkovou dopravu, který představuje vedle mnoha technických novinek především novou kvalitu cestování. Klimatizace, informační systém, restaurace, bezbariérové úpravy pro vozíčkáře, to jsou již automatické součásti mnoha našich vlaků, ale zde nabízíme zákazníkům i další nové služby a vylepšení,“ říká  generální ředitel Českých drah Daniel Ku-

rucz a dodává konkrétní příklady: „Obchodní cestující mohou využít pohodlí nové třídy business s  komfortními polohovatelnými křesly. Rodiny s dětmi zase ocení vyhrazená místa v  blízkosti dětského kina. V jejich sousedství je zároveň prostor na uložení kočárků. Myslíme také na cyklisty, což u podobných rychlovlaků nebývá obvyklé. Railjet je díky tomu mezi Prahou a Brnem dobrou alternativou nejen k  autobusu, ale dokonce k  osobnímu autu. Kvalita a  rychlost vlaků na této trati je dnes na evropské úrovni a  vlaky railjet tuto skutečnost jen potvrzují.“ Nové vlaky budou od prosince jezdit z  Prahy do Vídně o  více než půl hodiny rychleji než dnes. Cestovní doba se zkrátí na přibližně 4 hodiny 10 minut. Po modernizaci tratě mezi pražskými Běchovicemi a Úvaly a v Ústí nad Orlicí se zkrátí pod 4 hodiny a jízda mezi Prahou a  Brnem potrvá méně než 2 a půl hodiny. Průměrná rychlost spojů railjet tak překročí 100 km/h.

Nasazení nejmodernějších českých rychlovlaků přichází v  roce oslav 175  let zahájení železniční dopravy na území České republiky. Symbolické je, že railjety jsou určeny právě pro jubilující trať, která spojila Brno, později i  Prahu, s Vídní. ČD railjet má 7 vozů se 442 místy k sezení, z toho 6 je v třídě business a  42  v  1.  třídě. Souprava může jet rychlostí až 230 km/h, její délka bez lokomotivy je 185 metrů a hmotnost 350 tun. Vlaky railjet dnes obsluhují mezinárodní linky mezi Maďarskem, Rakouskem, Švýcarskem a Německem. Od prosince 2014  se mezi tyto země přidá také Česká republika.

Soupravy ČD railjet nabídnou svým cestujícím: • • • • • • • • • • • • • •

komfortní místa business class s polohovatelnými křesly; místa 1. třídy s koženými polohovatelnými sedačkami a sklopnými nebo rozkládacími stolky; místa 2. třídy v leteckém uspořádání za sebou nebo proti sobě, se sklopnými nebo rozkládacími stolky; elektrické zásuvky 230 V pro napájení drobné elektroniky cestujících, např. notebooků, mobilních telefonů, tabletů a dalších zařízení ve všech vozech vlaku; vlakový restaurant s bohatou nabídkou jídel a nápojů; v 1. třídě a v třídě business donášku jídel a nápojů z restauračního vozu na místo cestujících, ve 2. třídě nabídku občerstvení z minibaru; místa pro vozíčkáře včetně upravené bezbariérové toalety; dětské kino a vyhrazená místa pro cestující s dětmi včetně místa pro odstavení kočárků; místa pro přepravu jízdních kol; bohatě dimenzované odkládací plochy pro zavazadla; moderní audiovizuální informační systém s displeji LCD a elektronický rezervační systém; klimatizované prostředí; tlakotěsné provedení vozové skříně, která omezuje nepříjemné náhlé změny tlaku při vjezdech do tunelů nebo míjení dvou vlaků; široké bezbariérové mezivozové přechody bez dveří.

SL2014_inzerce_Krajske_noviny_276x204_Sestava 1 9. 5. 2014 14:43 Stránka 1

Smetanova Litomyšl 2014 13. 6. 14. 6. 14. 6. 15. 6. 15. 6. 16. 6. 17. 6. 18. 6. 19. 6. 20. a 21. 6. 20., 21. a 22. 6. 22. 6. 23. 6. 23. 6. 24. 6. 25. 6. 26. 6. 27. 6. 28. 6. 28. 6. 29. 6. 29. 6. 30. 6. a 1. 7. 2. a 3. 7. 4. 7. 5. 7. 5. 7. 6. 7. 6. 7.

INZERCE

festival s geniem loci 13. června – 6. července

ČESKÉ OPERNÍ GALA VARHANNÍ KONCERT ALEŠE BÁRTY W. A. Mozart: FIGAROVA SVATBA W. A. Mozart: KORUNOVAČNÍ MŠE L. Janáček: PŘÍHODY LIŠKY BYSTROUŠKY A. Březina: TOUFAR KONCERT V CHRUDIMI - PECKOVÁ & MARGITA ZPÍVEJTE, LIDIČKY, TY ČESKÉ PÍSNIČKY… NÁVRATY DOMŮ – P. Šmok, N. Novotná, J. Kylián B. Smetana: ČERTOVA STĚNA VEČER NA ZÁMKU V NOVÝCH HRADECH – G. Scarlatti: ARMIDA SYMFONICKÉ TANCE ČESKÝCH KLASIKŮ KLASIKA JE COOL HVĚZDNÝ PRACH ZDEŇKA KOPALA - Big band Václava Kozla KONCERT VE SVITAVÁCH - GYPSY BAROQUE G. Holst: PLANETY, B. Martinů: ČESKÁ RAPSODIE Jan Jirásek: LUKÁŠOVY PAŠIJE R. Wagner: BLUDNÝ HOLANĎAN BEDŘICH SMETANA - THE GREATEST HITS J. Haydn: STVOŘENÍ NEKONVENČNÍ MATINÉ - Epoque Quartet NA KRÁSNÉM MODRÉM DUNAJI A. Dvořák: RUSALKA KONCERT NA PŘÁNÍ - TUBULAR BELLS, ATOM HEART MOTHER G. Mahler: SYMFONIE č. 2 c moll „VZKŘÍŠENÍ“ G. F. Händel: MESIÁŠ GALAKONCERT - NÁVŠTĚVA V TEATRO ALLA SCALA J. Olejník: ČESKÁ MŠE Z ANDĚLSKÉ HORY VELKÉ FINÁLE – NOVOSVĚTSKÁ

Vstupenky k dostání v prodejní síti Ticketportal www.smetanovalitomysl.cz tel. 461 616 070

56. ročník Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl pod záštitou prezidenta republiky Miloše Zemana, ministra kultury Daniela Hermana a hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického spolupořádají Pardubický kraj, Město Litomyšl a Smetanova Litomyšl, o.p.s. za finančního přispění Ministerstva kultury České republiky, ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, Státním zámkem Litomyšl a Bohemian Heritage Fund.

Generální partner festivalu

Oficiální partneři

Hlavní mediální partneři

Mediální partner

10

ANO

EN č. 5 / 2014

KRÁTCE • Výbor Regionální rady SZ na svém květnovém zasedání schválil projekty za více než 135 milionů korun. Podpořené akce spadají do oblastí podpory Budování a rozvoj atraktivit a  infrastruktury a  Podpora a  rozvoj marketingu a  tvorby a  rozvoje. Nejvyššího hodnocení mezi projekty, jež se týkají budování rozvoje atraktivit a infrastruktury, dosáhlo město Krupka, které podalo žádost na přestavbu bývalé fary na hasičské muzeum. • Regionální rada Jihovýchod má nového místopředsedu. Po odstoupení hejtmana Jihomoravského kraje a  člena Výboru Regionální rady Michala Haška se jím stal Zdeněk Pavlík, který je náměstkem jihomoravského hejtmana. Zastupitelstvem Jihomoravského kraje byla zároveň zvolena nová členka VRR Jihovýchod za Jihomoravský kraj – radní Bohumila Beranová. • Pražský magistrát spustil webový portál, kde mohou zájemci o nový Operační program Praha – pól růstu ČR nalézt informace o  připravovaném pražském operačním programu, který umožní čerpání evropských dotací v  období let 2014 – 2020. „Operační program Praha – pól růstu ČR bude navazovat na stávající programy Praha – Adaptabilita a Praha – Konkurenceschopnost, které umožnily čerpání evropských peněz v  programovém období 2007  – 2013.  Operační program bude multifondový, umožní tedy financování projektů z Evropského sociálního fondu i z Evropského fondu pro regionální rozvoj,“ uvádí radní Eva Vorlíčková, která zodpovídá za agendu evropských fondů na pražském magistrátu.

Lídr voleb hnutí ANO počítá se silným mandátem Osmadvacet kandidátů nasazuje de evropských voleb hnutí ANO podnikatele Andreje Babiše. Kandidátce vévodí postava bývalého vyjednavače s Evropskopu unií Pavla Teličky. Také na dalších místech dominují zejména diplomaté nebo univerzitní profesoři, kteří mají přesvědčit voliče, že hnutí ANO nabízí kvalitní kandidáty. Pavel Telička je přitom v  očích veřejnosti „evropský“ více než dost. Bývalý hlavní vyjednávač přistoupení České republiky k  Evropské unii a  zároveň člen Evropské komise obdržel od prezidenta Václava Havla Pamětní medaili za přínos integraci České republiky do Evropské unie. Základním heslem hnutí do eurovoleb je v současné době viditelné na desítkách billboardů po celé zemi: Aby i  naše děti měly v Evropě šanci. Znamená to, že ANO se chce v  europarlamentu zaměřit zejména na blízkou budoucnost Unie, která se bude dotýkat až další generace? „Navazujeme na naše heslo z  parlamentních voleb, které znělo: Aby i  naše děti mohly v  této zemi žít. Teď poukazujeme na to, že je třeba zlepšit postavení České republiky v  Evropské unii. Ta se za poslední roky ukázala jako málo akceschopná, a  to i  ve věcech, které zajímají mladou generaci. To chceme změnit,“ uvedl lídr kandidátky ANO Pavel Telička. Zameření se na mladou generaci však není jediným bodem zájmu hnutí, které v současné době ve volebních odhadech jasně vede a  atakuje již čtyřicetiprocentní

hranici. Hnutí se totiž netají tím, že má vysoké cíle, které by chtělo na evropské půdě dosáhnout. Ve volebním programu proto dominují taková témata jako odbourávání byrokracie a  snižování administrativní zátěže pro občany i  podniky, zrušení roamingových poplatků do roku 2016  nebo uplatnění většího počtu českých odborníků v evropských institucích. VOLBY JSOU PRO NÁS ZÁSADNÍ Zdá se proto, že hnutí ANO přikládá své vizi volebního úspěchu daleko větší důležitost než voliči, kteří tradičně vykazují při eurovolbách nejnižší volební účast v  porovnání s  jinými volbami. „Pro nás jsou tyto volby zásadní, poprvé po deseti letech našeho členství se v  kampani opravdu objevují evropská témata i  relevantní kandidáti. Pro hnutí ANO jsou tyto volby navíc velice motivující, ukážou, zda má hnutí další potenciál i během účasti v  koaliční vládě,“ uvedl Jaromír Hasoň z volebního týmu ANO. Na druhém místě kandidátky bude Teličkovi sekundovat Petr Ježek. Devětačtyřicetiletý kandidát je diplomat s  dlouholetý-

Lídr Kandidátky hnutí ANO před pár dny otevřel v Pardubicích stranickou kancelář. mi zkušenostmi s problematikou Evropské unie, před jedenácti lety pracoval jako vrchní ředitel sekce Unie na ministerstvu zahraničí a  byl také zástupcem státního tajemníka pro evropské záležitosti. „Víme, že Evropská unie není místo, kde se řeší obecnosti, ale je to především továrna na legislativu,“ poznamenal ke své kandidatuře Ježek. Třetí na kandidátce je Dita Charanzová, absolventka diplomatické akademie v Madridu a pražské VŠE. Na Stálém zastoupení České republiky v  Bruselu řídila

čtyři roky tým zodpovědný za obchodní a  rozvojovou politiku. Nyní pracuje ve Štrasburku jako manažerka televizního studia při zasedáních Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Další místa na kandidátce ANO obsadili Martina Dlabajová, absolventka politických věd se specializací na Evropskou unii na univerzitě v  Padově, bývalý velvyslanec v  Brazílii a  Dánsku Ivan Jančárek, někdejší poradce ministra zemědělství Jiří Šír, vedoucí katedry evropského a  mezinárodního práva Právnic-

zdroj: ANO

ké fakulty Karlovy univerzity Naděžda Šišková a  expertka na evaluaci programů a  projektů v  rámci Evropské unie Marie Kaufmannová. Podle Teličky je nutné, aby hnutí ANO v evropských volbách potvrdilo silný mandát, který získalo ve volbách do sněmovny. Jen tak je podle něj možné uskutečnit změny, které si hnutí vytyčilo. Pomoci mu k  tomu má poměrně štědrý rozpočet. „Počítáme s  výdaji ve výši 18,5  milionu korun bez DPH,“ doplnil Hasoň. Václav Čermák

INZERCE

140261_INZ_Nabidka_praci_1_2_KN.indd 1

09.05.14 14:49

PREZENTACE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE

EN č. 5 / 2014

11

Krajské cvičení „ERGON 2014“ bylo úspěšné V areálu „Ergon“ v Brně-Maloměřicích se 25. dubna 2014 uskutečnilo Krajské taktické cvičení složek Integrovaného záchranného systému (IZS) Jihomoravského kraje „ERGON 2014“. Jeho tématem byla činnost složek IZS JMK a orgánů krizového řízení při vzniku mimořádné události (havárii) - destrukci objektu následkem výbuchu plynu. Jak uvedl při závěrečném zhodnocení řídící cvičení hejtman Michal Hašek, podařilo se splnit všechny cíle cvičení. „Jsem rád, že jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému spolu umí komunikovat. Přeji si, abychom nemuseli reálně řešit obdobnou událost. V  případě, že by k  ní však došlo, jsem přesvědčen, že se na vás mohu spolehnout jak já, tak i  obyvatelé jižní Moravy. Děkuji za náročnou práci profesionálních i  dobrovolných složek, které si nesmírně vážím,“ řekl hejtman Hašek. Krajský policejní ře-

ditel Leoš Tržil uvedl, že takováto cvičení jsou důležitá pro další součinnost. „Stejně důležité je i prohloubení vztahů mezi složkami Integrovaného záchranného systému,“ dodal. Ředitel Zdravotnické záchranné služby JMK Milan Klusák rovněž uvítal tuto možnost procvičit součinnost s  dalšími složkami IZS a  ověřovat traumatologický plán. Starostka městské části Brno-Maloměřice a  Obřany Klára Liptáková poděkovala všem zúčastněným za jejich nasazení. Cvičení se zúčastnilo přibližně

230  příslušníků IZS JMK (šlo o  jednotky profesionálních i dobrovolných hasičů, Policie ČR, pracovníky Zdravotnické záchranné služby JMK a Panelu nestátních neziskových organizací). Po zahájení cvičení následoval zásah jednotlivých složek IZS JMK uvnitř areálu. K  vidění byly postupně záchranné a  likvidační práce složek IZS po destrukci budovy, statická prezentace činnosti Hasičského záchranného sboru (HZS) JMK při záchraně zasypaných/zavalených osob ve výkopech s  využitím stabilizačního systému PAR ATECH; zásah hasičů v  zakouřeném podzemí a  prezentace dálkového přenosu obrazu z  termokamery na velitelské pracoviště, prezentace činnosti štábu velitele zásahu a  mobilního operačního praco-

viště HZS JMK a prezentace a ukázka činnosti střelmistrů HZS ČR, sku-

piny Morava a  Záchranného útvaru HZS ČR Hlučín. (jmk)

Ministerstvo financí: Jihomoravský kraj hospodařil tradičně bez chyb

Memorandum o spolupráci kraje se Sdružením hasičů Čech, Moravy a Slezska

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek 5.  května 2014  převzal z  rukou ředitele odboru ministerstva financí Luďka Gulásziho a  kontrolora ministerstva financí Antonína Tomečka zprávu o výsledku přezkoumání hospodaření Jihomoravského kraje za rok 2013.

Hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek a  Josef Gargula, předseda krajského Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (KSH JMK) podepsali 24. dubna 2014 Memorandum o spolupráci.

Ze zprávy vyplývá, že při přezkoumání hospodaření nebyly zjištěny chyby a  nedostatky uvedené v  příslušném zákoně. „Přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, že kraj hospodařil na jedničku. Těší mne, že Jihomoravský kraj patří podle názoru odborníků Ministerstva financí ČR tradičně ke krajům bez problémů s  hospo-

dařením. Vysoce je hodnocena také profesionální úroveň pracovníků krajského úřadu v  oblasti ekonomiky a  účetnictví. Věřím, že podobně dobré vysvědčení dá Ministerstvo financí ČR Jihomoravskému kraji i  v  příštích letech“ řekl hejtman Michal Hašek. Kompletní zpráva o  výsledku přezkumu bude součástí závě-

rečného účtu Jihomoravského kraje za rok 2013, který bude krajské zastupitelstvo projednávat 19.  června 2014. „Součástí projednávání bude také rozhodnutí, jak bude využít přebytek loňského rozpočtu zhruba 200  milionů korun. Počítáme s  posílením investic do vlastních zařízení, posílení klasických dotačních titulů. Vyjednáváme rovněž možnost předčasného splacení úvěru od Evropské investiční banky,“ konstatoval hejtman Michal Hašek. (jmk)

Jihomoravský kraj se tímto memorandem zavazuje poskytovat finanční podporu k  zajištění činnosti sdružení, přičemž její konkrétní výše bude vždy stanovena v  rámci rozpočtu Jihomoravského kraje na příslušný kalendářní rok. Memorandum o spolupráci je uzavřeno na dobu 5  let. Díky uzavření memoranda bude možné lépe zabezpečit chod organizace na krajské i  na okresních úrovních, bude možné

rozšířit počet konaných akcí či aktivit jednotlivých sborů dobrovolných hasičů na jižní Moravě. „Jsem šťastný, že se naše jednání podařilo dotáhnout do konce, otevírá se tak možnost spolupráce nejen s  Jihomoravským krajem,“ uvedl Josef Gargula. „Jihomoravský kraj podporuje dobrovolné hasiče dlouhodobě, za posledních šest let směřovalo z krajského rozpočtu na vybavení a  provoz jejich jednotek 180  mi-

lionů korun, což je v rámci České republiky ojedinělé. Rozhodně si to hasiči zaslouží, protože jsou k dispozici, když je to potřeba, nejen při požárech, ale i v jiných mimořádných situacích, například při povodních. Kromě toho sbory dobrovolných hasičů představují základní složku společenského života v obcích na jižní Moravě. Velmi si vážím jejich činnosti a  podpory spolkového života. Chci jim poděkovat za jejich práci, protože jako hejtman vím, že jsou připraveni nasadit vlastní život, když je to potřeba,“ řekl hejtman Michal Hašek. (jmk)

PREZENTACE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE

Integrované bezpečnostní centrum získalo mezinárodní cenu Integrované bezpečnostní centrum Moravskoslezského kraje v  Ostravě zabodovalo v silné mezinárodní konkurenci v soutěži Evropské asociace tísňových volání, která pravidelně oceňuje mimořádné aktivity v oblasti příjmu tísňových volání a  varování obyvatelstva. Nejvyšší cenu v  kategorii mimořádné operační středisko převzal ve Varšavě náměstek hejtmana MSK Josef Babka a zástupce krajského ředitele HZS MSK Vladimír Vlček. Podle jeho slov centrum integruje příjem všech tísňových volání z území kraje a vytváří jedno operační středisko pro všechny složky Integrovaného záchranného systému, tedy hasičského záchranného sboru, policie a  zdravotnické záchranné služby. Centrum bylo uvedeno do ostrého provozu začátkem roku 2011, projekt za 680 milionů korun byl spolufinancován z  fondů Evropské unie, na jeho realizaci se kromě Moravskoslezského kraje spolupodílelo také město Ostrava a ministerstvo vnitra. „V  krajském centru tísňového volání se odbavují všechna volání na tísňové linky z  území celého Moravskoslezského kraje. Integrované bezpečnostní centrum je zcela výjimečné nejen v našem, ale i v celoevropském kontextu. Kromě ekonomického efektu zajišťuje díky integraci jednotlivých složek rychlejší odbavování tísňových ho-

vorů a lepší koordinaci záchranných prací, což záchranářům šetří čas, který je při záchraně životů, zdraví a majetku nejdůležitějším faktorem,“ uvedl Josef Babka. V  centru jsou sdružena operační střediska hasičů, záchranné služby a policie, která zajišťují řešení všech mimořádných událostí v  MSK, výjezdové stanoviště Zdravotnické záchranné služby MSK a operační středisko, služebna a ředitelství Městské policie Ostrava. V  objektu jsou také prostory pro zasedání krizových orgánů Moravskoslezského kraje a  statutárního města Ostrava (krizové štáby, povodňové komise apod.) V  případě rozsáhlých mimořádných událostí (povodně), jsou pak všechny záchranné a likvidační práce koordinovány a řešeny z jednoho místa. (msk)

12

TOP 09

EN č. 5 / 2014

KRÁTCE • Infocentrum Mladá Boleslav dokončilo projekt Mladoboleslavsko -   nejen brána do Českého ráje. Díky dotaci ve výši 3,18  milionu korun z  ROP SČ vznikly nové stránky:  www.mladoboleslavsko. eu, na které mohou dávat své tipy na výlet a  další užitečné informace nejen administrátoři, ale všichni, kdo takové zprávy chtějí sdílet. Kromě toho vznikly nové brožury, nový viuální styl, mapy, CD o  regionu či kniha ve slepeckém písmu. • Objekt někdejší fary v Malenicích u  Strakonic prochází přestavbou. Vznikne zde  multikulturní centrum s  informačním střediskem a  minimuzeem připomínajícím historii a  osobnosti, které v  obci žily. Během rekonstrukce archeologové objevili pozůstatky původní tvrze z 15. století. Slavnostní otevření fary se uskuteční o  místní pouti dne 26. a 27. července. Regionální operační program Jihozápad přestavbu podpořil dotací ve výši 18,5 milionu korun. • Po roce příprav a stavebních prací se žáci a  učitelé ZUŠ Bedřicha Smetany v Litomyšli dočkali slavnostního otevření zbrusu nových podkrovních prostor. „Díky realizaci projektu má škola konečně dostačující a  zároveň moderní prostory pro výuku hudebního oboru,  “ uvedla ředitelka ZUŠ Markéta Hegrová. Práce přišly na  necelých 10  milionů korun, přičemž město Litomyšl získalo z  ROP Severovýchod dotaci převyšující pět milionů korun.

TOP 09 a STAN vede do voleb Niedermayer TOP 09  a  hnutí Starostové a  nezávislí vsadili na bezpartijní, sympatie vzbuzující odborníky. Kandidátku pro volby do Evropského parlamentu povede viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Prosadil si ho předseda Karel Schwarzenberg. Druhé místo získal další nestraník, exministr spravedlnosti a bývalý politik ODS Jiří Pospíšil. Až na třetím místě je místopředseda STAN Stanislav Polčák, na listině najdeme i profesora a specialistu na oblast životního prostředí Bořivoje Šarapatku či senátora a dokumentaristu Jaromíra Štětinu. TOP 09  by chtěla do Evropského parlamentu dostat alespoň tři zástupce – doposud nemá v  Bruselu nikoho. Strana podporuje přijetí fiskálního paktu a úsporný rozpočet, staví se naopak proti dani z  finančních transakcí či členství Turecka v Evropské unii. V ČELE KANDIDÁTKY ZDATNÝ EKONOM TOP 09 a STAN hledala lídra dlouho. Nabídku odmítl například ředitel Člověka v  tísni  Šimon Pánek. Nekandidovat se rozhodl  i  bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, důvodem je zatím soudně nedořešená kauza vyplácení sociální dávek na rezortu, v níž byl obviněn Drábkův náměstek. Nakonec se jedničkou pro volby stal ekonom Luděk Niedermayer, který byl 12  let členem bankovní rady ČNB a v letech 2000  – 2008  byl jejím viceguvernérem.  V  současnosti působí jako hlavní ekonom společnosti Deloitte. Niedermayer sází na osvětu – podle něj jsou pojmy jako fiskální politika nebo bankovní unie pro voliče složitá témata, která potřebují vysvětlit.

„Nejde o to, že se ze dne na den z posledního občana ve vísce s 20% nezaměstnaností stane takzvaný eurohujer. Funguje to u lidí, kteří o to mají zájem, ale dostávají dosud zkreslené informace,“ říká lídr TOP 09 a STAN pro evropské volby Luděk Niedermayer. Je přesvědčen, že jako europoslanec může správnými podněty v  rámci frakce ovlivnit důležité detaily diskutovaných návrhů. TOP 09 je součástí Evropské lidové strany, jejich programy by si tedy měly být blízké. „Dovedu si představit, že s lidovci, zejména s jejich reprezentanty, které znám, se na celé řadě věcí dohodneme. TOP 09 má určitě mnohem větší akcent na ekonomiku a pochopení role EU pro ČR. Tam jsme podle mě trochu dále,“ uvažuje Niedermayer a dodává: „Je řada věcí na národní úrovni, ve kterých by se dala najít snazší shoda mezi lidovci a námi než mezi lidovci a vládou – například zdravotní poplatky.“ NEZÁVISLÝ JIŘÍ POSPÍŠIL SI NECHÁVÁ SVÁ „ALE“ Dvojkou kandidátky  je bývalý ministr spravedlnosti a  dlouholetý poslanec ODS  Jiří Pospíšil.  Sám nevidí problém v  rozdílných názorech TOP 09 a  ODS na řadu otázek, objektem jeho zájmu budou justiční a  legis-

Kandidátku TOP 09 a STAN vede do evropských voleb někdejší viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer. zdroj: fotobanka TOP 09 lativní témata a  v  těch se s  TOP 09 shoduje. „V některých oblastech mám odlišné názory, na to jsem představitele TOP 09  upozornil. Týká se to například přijetí eura, kde se domnívám, že by mělo proběhnout referendum,“ řekl Pospíšil. TOP 09 se přitom staví důrazně proti referendu o přijetí eura – vyžaduje ho naopak například ODS. Pospíšil byl ministrem spravedlnosti už ve vládě Mirka Topolánka, kde z pozice ministra spravedlnosti prosadil přijetí nového trestního zákoníku, v Nečasově vládě pak mj. nový občanský zákoník a nový zákon o obchodních korporacích. Tím došlo ke kompletní rekodifikaci českého soukromého práva. Na 24. kongresu ODS neúspěšně kandidoval na post prvního místopředsedy ODS. Neuspěl ani v první volbě řadových místopředsedů a  na konci ledna

ODS opustil. Zároveň oznámil, že možná požádá poslanecký klub TOP 09 a  STAN o spolupráci. Vstupovat do žádné strany však podle svých slov nehodlá. Jiří Pospíšil je podle studie společnosti Effectix. com druhým nejaktivnějším kandidátem na sociálních sítích. KONZERVATIVNÍ PROGRAM NEPŘEKVAPIL TOP 09 schválila svůj program pro eurovolby už během prosincového sněmu. Jeho obsah není nikterak překvapivý. Strana podporuje přijetí fiskálního paktu a úsporný rozpočet, staví se naopak proti dani z  finančních transakcí či členství Turecka v  Evropské unii. Jako svá hlavní témata TOP 09 označuje společný bezpečný finanční trh a ochranu vkladů, přehlednou a  jednodu-

chou evropskou legislativu, ochranu životního prostředí a  ochranu lidských práv. Strana podporuje přijetí eura, vstup do eurozóny by podle TOP 09  měl přijít až v  okamžiku, kdy na něj budeme po všech stránkách připraveni. Referendum odmítá. „K přijetí eura jsme se zavázali, tak to musíme udělat. Jen nalézt správný okamžik. Průmysl volá po euru a o tom můžeme debatovat do nekonečna. Euro je nástroj, a ten se musí použít, když bude užitečný,“ uvedl předseda TOP 09 Schwarzenberg. Zdá se, že evropské volby budou pro české voliče opět především mužskou záležitostí. Polovinu kandidátky tvoří ženy pouze u Strany zelených, TOP 09  má na listině pouze 14 procent žen, první z nich je navíc až na osmém místě. Eva Potužníková

ÚSVIT KRÁTCE

Úsvit jde do voleb bez Samkové

• Dalších 310  milionů korun dostanou středomoravské kraje na opravy silnic nižších tříd. Celkem by mělo být opraveno 25 kilometrů silnic včetně osmi mostů napříč oběma kraji, které pod ROP Střední Morava spadají. Opravena bude např. část komunikace mezi  Ústínem a  Olomoucí nebo silnice mezi Uherským Ostrohem a Hlukem v úseku Ostrožská Lhota ve Zlínském kraji.

Volby do Evropského parlamentu se kvapem blíží a jednu z parlamentních stran, která má šanci na zisk jednoho či více europoslaneckých křesel, možná ohrozí kauza kolem advokátky Kláry Samkové. Ta totiž ještě nedávno vedla kandidátku hnutí Úsvit přímé demokracie. Šéf uskupení Tomio Okamura ji ale z kandidátky stáhl poté, co se objevilo podezření z podvodu vůči České spořitelně.

• Nezisková organizace Plzeň 2015  udělila magistrátu Ústí nad Labem anticenu pro město nepřátelské kultuře. Ocenění je součástí projektu, v  němž se Plzeň stala Evropským hlavním městem kultury 2015. Ústecký magistrát si anticenu zasloužil za kroky, které vedly k  zániku Činoherního studia. Anticenu v podobě grafického listu převzal tiskový referent magistrátu Karel Rouč, jenž pak list předal primátorovi Vítu Mandíkovi z ČSSD. • Velká města v  Moravskoslezském kraji pomýšlí na 13  miliard korun z evropských fondů v letech 2014-2020. Peníze chtějí investovat do vzdělávání, nových pracovních míst a přívětivého prostředí. Shodli se na tom zástupci měst a  regionální partneři na květnovém setkání v Čeladné. Investovat speciálně do rozvoje měst bude možné s  pomocí tzv. Integrované teritoriální investice (ITI) pro ostravskou aglomeraci. Je to novinka, s níž přichází Evropská komise při čerpání fondů.

Klára Samková byla přitom hlavním tahákem hnutí Úsvit. Mediálně známá osobnost poutala pozornost provokováním ostatních kandidátů při předvolebních diskusích a  nekompromisními výroky o  imigraci. Právě zpřísnění imigrační politiky bylo totiž její hlavní téma. „Vlna africké imigrace je tak obrovská, že místa, kam tito imigranti směřují, zcela ztrácejí svůj evropský charakter,“ odůvodnila nedávno prioritu celého hnutí Úsvit. Jenže v současnosti už Klára Samková na kandidátce není. Tomio Okamura ji stáhl kvůli podezření z  podvodu vůči České spořitelně. Radiožurnál totiž zhruba před dvěma týdny odvysílal reportáž o  možném podvodu. Samková prý pomohla oddlužit firmu z  významného energetického holdingu. Koupila údajně od banky dluh podniku, přičemž ale ve skutečnosti zastupovala jeho majitele. Podezření stačilo, aby se jí dveře do Bruselu zavřely. „Chceme dát všem občanům  ČR zcela jasně najevo, že hnutí Úsvit chce měnit politickou kulturu v  naší zemi a  že klade stejná etická měřítka na politické konkurenty i  na sebe,“ vysvětlil Okamura rozhodnutí stáhnout Samkovou. Ta považuje kauzu za

umělou a nepřímo obviňuje ČSSD a hnutí ANO. ÚSVIT: NECHCEME RUČIT ZA CIZÍ DLUHY Do čela kandidátky se tak dostal podnikatel Roman Škrabánek, který je prezidentem Asociace českých cestovních kanceláří a  agentur. On sám se označuje za eurorealistu a  odmítá rychlé přijetí eura. Ve svých vyjádřeních je vůči EU obvykle značně kritický. Podle něj je řada návrhů evropských předpisů s  dopadem na vnitřní trh a  cestovní ruch zbytečná a  bezdůvodná. EU prý směřuje k centralizaci moci. „Nechceme přece žít podle bruselských nařízení a nesmyslných regulací, nechceme přece, aby nám EU zasahovala do naší národní suverenity. Chceme sebevědomý a  silný český stát, pro který budou na prvním místě občané České republiky,“ uvedl Škrabánek. Za ním kandidují z druhého místa právnička Kateřina Radostová, která se chce zaměřit na boj s korupcí, nelegálními sázkami, migračními problémy a  bezpečností ve sportu. Na třetím místě najdeme vysokoškolského profesora Jiřího Lusku.

Jedním z hlavních témat Úsvitu je zabránění přílivu imigrantů. Z  dalších programových tezí strany lze jmenovat podporu společné evropské obranné politiky, zpřísnění kontroly kvality potravin nebo podporu společného ekonomického prostoru, společných vědeckých projektů a  spravedlivějšího rozdělení peněz pro naše zemědělce. „ČSSD, ANO, KDU-ČSL a  TOP 09  jasně deklarovaly, že chtějí přijetí eura a  větší integraci do EU, což Úsvit odmítá - my si myslíme, že stávající integrace je dostačující. Odmítáme, aby ČR ručila za dluhy jiných států EU,“ uvedl Tomio Okamura.

KAMPAŇ ZA ŠEST MILIONŮ Zda se Úsvitu podaří po stažení své nejznámější tváře uspět, je nejisté. Podle průzkumu společnosti SANEP zatím Úsvit nepřesvědčil dostatečné množství rozhodnutých voličů. „I  přesto má však v  rámci celého voličského potenciálu šanci na volební úspěch, který bude záviset na jeho využití, respektive na ochotě voličů přijít k volbám a tuto stranu, která vsadila na  protiimigrantské téma, podpořit,“ stojí ve zprávě, která Úsvitu přisuzuje jen 3,2  procenta hlasů rozhodnutých voličů. Strana prý ale může dosáhnout až na 7,3 procenta.

zdroj: www.hnutiusvit.cz K  úspěchu má dopomoci již několik týdnů probíhající kampaň za zhruba pět až šest milionů korun, ve které se snaží burcovat své příznivce na sociálních sítích i na náměstích jednotlivých měst a obcí. Úsvit nasadil i billboardy, plakáty a printovou reklamu. Terčem kritiky se stal hlavně kvůli xenofobně vyznívajícím plakátům, ve kterým hnutí brojí proti nepřizpůsobivým občanům. Na nich vykopávají bílé ovce černou z  české národní vlajky. Zda i  na takovouto formu propagace čeští voliči uslyší, bude známé už za týden. Filip Appl

KDU-ČSL

EN č. 5 / 2014

Lidovci představili svoji kandidátku jako první Lidovci zahájili volební kampaň do Evropského parlamentu už v březnu letošního roku. Tehdy představili první desítku kandidátů, kteří byli zvoleni sjezdem KDU-ČSL v roce 2013. Strana tak byla jednou z prvních, které měly už na začátku roku jasno, kdo bude hájit její barvy v nadcházejících eurovolbách. Lidovci chtějí navázat na úspěch jejich poslankyně Zuzany Roithové, která byla do Evropského parlamentu zvolena v  roce 2004  a  v  roce 2009  svůj mandát obhájila. Roithová však letos na kandidátce zcela chybí, pozici volebního lídra zaujal docent evropského práva na Právnické fakultě Karlovy univerzity Pavel Svoboda. Roithová proto letos v  březnu při zahájení volební kampaně lidovců předala Svobodovi symbolický štafetový kolík. „Jsem velmi ráda, že po lékařce a manažerce nastupuje právník,“ uvedla s  tím, že se po letech strávených v  europarlamentu rozhodla přenechat prostor novým lidem. Svoboda přitom přebírá zmíněnou štafetu po poslankyni, která se těšila pověsti nejpracovitější volené zástupkyně v Evropském parlamentu. „Přebírat štafetu po nejpracovitější české europoslankyni je opravdová výzva – a  já se budu snažit, abych této výzvě dostál,“ ocenil Roithovou Svoboda. Voliče bude přesvědčovat desetibodovým programem, který ovšem nijak nevybočuje z  běžných „euroslibů“ ostatních politických stran. Mezi desaterem

tak voliči naleznou například problém zaměstnanosti, prorodinnou politiku nebo snížení byrokracie. Originálním by se dal nazvat snad jedině druhý bod volebního programu: Potravinová bezpečnost a  ochrana spotřebitele. Lidovci chtějí prosadit rychlejší vyhledání a  stažení škodlivých potravin a  všech výrobků, především hraček a dětského zboží z trhu. Méně čitelný už je slib evropského postupu vůči nadnárodním finančním společnostem a bankám. VYJDE DVOJCE COMEBACK? Dosluhující europoslankyně Zuzana Roithová předává symbolickou štafetu dvojce lidovecké kandidátky. zdroj: KDU-ČSL Dvojkou na kandidátce lidovců je další známé jméno. Michaela Šojdrová z  Kroměříže je ředitelkou odboru vnějších vztahů a  inovací České školní inspekce. Do roku 2010  působila jako poslankyně, nyní se proto snaží o  jistý politický comeback. Bude muset ovšem zapomenout na volební debakl, jež utrpěla v senátních volbách před čtyřmi lety, když kandidovala v Kutné Hoře a skončila až sedmá. Pomoci by jí mohly zkušenosti ze školství, hlavně pokud jde o  výměnu studentů a  vědců se zahraničními vyso-

kými školami. „Dnes to není jednoduché, musíme stanovit jasná pravidla,“ uvedla dvojka ke studentským výměnám lidovecké kandidátky. Na jejím třetím místě figuruje Tomš Zdechovský. Ten sám sebe definuje tolika činostmi, že jeho životopis připomíná spíše Cimrmana. Nutno však dodat, že Zdechovský, který je zkušený a  zdatný v  oblasti PR, si svoje image buduje většinou sám. Sám se tak označuje za básníka, fotografa, politického a  křesťanského publicistu, po-

litika a  v  neposlední řadě také mediálního analytika. Stejně tak se neopomene pochlubit ziskem tří magisterských diplomů plus k tomu jeden bakalářský z  Říma. Hlasy by mohl dostat od těch, kterým vadí nedostatečná ochrana zákazníka. „Při volbách do Evropského parlamentu se chci zaměřit především na ochranu spotřebitelů. Vadí mi, že se Česká republika stala popelnicí Evropy. Řada společností k nám dováží daleko méně kvalitní zboží než do Německa a  jiných zemí,“

říká Zdechovský ke své kandidatuře. Celkem chtějí lidovci do volební kampaně investovat kolem šesti milionů korun, rozpočet je však napjatý a  navíc v  supervolebním roce chtějí mít podobnou částku připravenou také do voleb senátních. „Pro komunální volby zatím rozpočet spočítán není,“ uvedl zástupce generálního sekretáře strany Vít Doležálek.

Václav Čermák

13

KRÁTCE • S pomocí dotace z ROP Střední Čechy ve výši 17,4  milionu korun bylo nakoupeno 12  nových ekologických autobusů, které budou sloužit především v okrese Kladno s centrem ve Slaném. Například pro trasy Slaný - Kladno, Slaný - Rakovník. Vozy jsou vybavené integrovanou plošinou pro bezbariérovou přepravu cestujících. Je možné v interiéru umístit padesát míst k sezení s komfortními rozestupy.  • Peníze na dopravu jsou vyčerpány, hlásí ROP Jihovýchod.   172  ukončených dopravních projektů dotovaných z  ROP Jihovýchod přineslo pro jižní Moravu a Vysočinu 410 kilometrů nových a rekonstruovaných silnic II. a  III. třídy, více než 100  nových ekologických autobusů, 13  regionálních vlaků, 23  trolejbusy, 9  nízkopodlažních tramvají, 39 přestupních terminálů a 90 kilometrů cyklostezek. Dalších 66 projektů se nyní ještě realizuje. • Díky evropské dotace 53,7 milionu korun  se  na osmi místech v  Moravskoslezském kraji zlepší sociální služby pro pěstouny, děti a  hendikepované lidi. Vzniknem  centra psychologické pomoci v  Ostravě a  rozšířením centra v  Karviné se zkvalitní podmínky pro poskytování rodinného poradenství a  pěstounské péče. Nová zázemí denních stacionářů a  sociálních zařízení v Opavě, Třanovicích, Odrách a Orlové usnadní život lidem se zdravotním postižením, seniorům a lidem o ně pečujícím.

KSČM

KSČM vysílá do boje Konečnou Na volby do Evropského parlamentu se připravuje i Komunistická stran Čech a Moravy. Do boje vyráží s  heslem „Chceme Evropu pro lidi!“ a  slibuje, že bude prosazovat: rovné příležitosti, posílení demokracie a posílení všech lidských práv; právo na práci a spravedlivou mzdu a zkrácení pracovní doby bez snižování mezd; dostupné vzdělání a lékařskou péči, důstojný život seniorů ve všech zemích Unie; stejnou kvalitu a  bezpečnost občanů za srovnatelné ceny a ochranu spotřebitelů; ochranu soukromí a  informační svobodu, stop šmírování a  cenzuře internetu; zákaz daňových rájů a  placení daní v  zemích vzniku zisku; účinné, veřejné a  rychlé čerpání evropských dotací; udržení míru a bezpečnosti v souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN; kolektivní bezpečnost Evropy bez útočné strategie NATO; podporu demokratické, mírové a ekologické systémové alternativy. „Důraz klademe zejména na tyto body: Právo na práci a  spravedlivou mzdu. Zkrácení pracovní doby bez snižování mezd. Dále pak na udržení míru a  bezpečnosti v  souladu s mezinárodním právem a Chartou OSN,“ vyjmenovává Martin Kalous z  Mediálního úseku ÚV KSČM a  zároveň upozorňuje, že pro KSČM jsou i  tyto volby důležité. „Pro KSČM jsou každé volby, kterých se účastní, důležité. Stejně tomu je i u voleb do Evropského parlamentu,“ říká. Do volební kampaně bude strana investovat přibližně 13 milionů korun a do čela kandidátky si zvolila Kateřinu Konečnou. Kateřina Konečná, která se narodila roku 1981 v Novém Jičíně, je od roku 2002  poslankyní Parlamentu ČR za Moravskoslezský kraj. Od roku 1999 studovala obor národní hospodářství na Ekonomicko - správní fakultě Masarykovy univerzity,

po zvolení do Poslanecké sněmovny přešla na kombinované studium veřejné ekonomie a správy, které zakončila s titulem bakalář. Titul inženýr následně získala na Vysoké škole finanční a správní. Kateřina Konečná pochází z  komunistické rodiny, její otec dokonce působil před rokem 1989  na postu tajemníka pro zemědělství na OV KSČ v Novém Jičíně. Rodiče, jak sama uvádí, ovlivnili její politické myšlení. V roce 2002 byla do sněmovny zvolena ještě jako nestranička a  zároveň jako nejmladší poslankyně.  Do komunistické strany vstoupila v  roce 2005. V  té době byla členkou sněmovního zahraničního výboru. Poslanecký mandát znovu obhájila ve volbách v roce 2006, 2010  i  2013. Mimo jiné byla i  místopředsedkyní zahraničního výboru sněmovny či členkou výboru pro životní prostředí. V  současné době zasedá nadále

na postu místopředsedkyně zahraničního výboru a  je i  místopředsedkyní výboru pro životní prostředí. Ve stínové vládě své strany spravuje resort životního prostředí a průřezový resort mládeže. S  Evropským parlamentem již zkušenosti má. Po vstupu  naší země do EU zde zasedala jako kooptovaná poslankyně až do řádných voleb, kdy se mandátu ujali řádně zvolení poslanci. Voleb se tehdy sama jako kandidátka zúčastnila, nebyla ale zvolena. Totéž se opakovalo v  roce 2009, kdy se Evropu pokoušela dobýt ze 6.  místa kandidátky.

NEJMLADŠÍ KANDIDÁTCE JE 25 LET   Vedle Kateřiny Konečné nacházíme na na kandidátce KSČM například lékaře a  poslance Evropského parlamentu Jiřího Maštálku či dalšího z evropských poslanců Miloslava Ransdorfa. Nejmladší kandidátkou je vysokoškolská studentka Pavla Šlahúnková, která se o  Evropský parlament uchází ze 6.  místa kandidátky. Šlahúnková  je studentkou sinologie a socilologie na vídeňské univerzitě a  je jí pouhých 25  let. Do Evropského parlamentu kandidovala již

Vedoucí kandidátka Kateřina Konečná při jednom z mnoha setkání s občany.

KRÁTCE v roce 2009 ze 14. místa. Celkově můžeme najít na kandidátní listině osm žen a dvacet mužů. V posledních volbách do Evropského parlamentu zasedli čtyři poslanci za KSČM. Mimo jiné již zmínění pánové Jiří Maštálka a Miloslav Ransdorf. Oba se o  post poslance v  Evropském parlamentu znovu ucházejí, a  sice z  druhého a  čtvrtého místa. Vedle nich tu zasedají Vladimír Kohlíček, který svůj mandát obhajuje z třetího místa a Věra Flasarová, která se již voleb znovu neúčastní. Jana Bartošová

zdroj:  Mediální úsek ÚV KSČM

• Praha získala dotaci na projekt Cyklo Záběhlice - vodní nádrž Hostivař ve výši 13,6  milionu korun. Projekt spočívá ve vybudování chybějícího úseku páteřní cyklotrasy A 23 v úseku ulice Záběhlická – ulice U  Záběhlického zámku v  délce 1,5 km po cyklostezce a 750 metrů po místní komunikaci. Jedná se o  cyklotrasu propojující městské části Praha 4 a Praha 10 v oblasti Záběhlic. Projekt je spolufinancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Operačního programu Praha – Konkurenceschopnost.  • Zbrusu nová rozhledna na kopci Kotel u  Rokycan byla slavnostně otevřena  10.  května. Rozhledna dosahuje výšky 28 metrů a nachází se jižně od Rokycan na 575  m vysokém vrchu Kotel. Výstavbu rozhledny, která je tou zcela první na Rokycansku, iniciovalo město Rokycany a  v  rámci 23.  výzvy ji podpořil také Regionální operační program Jihozápad. • ROP Střední Morava už může bilancovat. Od roku 2007 přiteklo na území Olomouckého a Zlínského kraje přes devět miliard korun na celkem 523  projekty. Největší objem peněz, skoro půl miliardy korun, šlo na přestavbu 14. a 15. budovy ve zlínském továrním areálu. O  něco méně přišlo na výstavbu Kongresového a  Univerzitního centra ve Zlíně. Stovky milionů proudily na výstavbu důležitých cest. Díky penězům z Bruselu vede až ke Zlínu dálnice.

14

PUBLICISTIKA

EN č. 5 / 2014

Na francouzském talíři „Žabožrouti, Mangeurs de grenouille, Froggies, Mangiarane“, řeč je o Francouzech a jejich gastronomii. Nalejme si čistého vína. Žabí stehýnka (která chutnají jako kuře), šneci a ústřice jsou místními delikatesami, ale málokterý Francouz je jejich příznivcem. Hanlivá přezdívka jim zůstala, stejně jako tradiční „savoir-vivre“ (umění žít). Točí se kolem kolem dobrého jídla, alkoholických nápojů a vynikajícího cukrářství. Jsou labužníky a místo obýváku se setkávají u stolu. Jíst pro ně znamená rituál a tvoří sociální základ. Aperitiv, jeden chod, druhý chod, třetí chod, degustace vína a několik druhů „fromage“ (sýr) a samozřejmě křupavé bagety, které doprovází celou hostinu. To vše za doprovodu hlučného klábosení o politice, daních a o životě. Že jídlo chládne? Nevadí. Žoviálnost a být spolu v dobré společnosti jsou prioritou. Diskrétním pohledem do talíře Francouzů pochopíme, že mají právo být hrdí. Jejich kuchyně tvoří základ všech gastronomických stylů. Nejlepší kuchaři z celého světa přijeli do Francie se naučit základům gastronomie. A jak vlastně vznikla? Vyvíjela se postupně v závislosti na sociálních, politických a  ekonomických událostech. Skutečný začátek sahá ke Galům, kteří rozvinuli kult dobře jíst a pít. STŘEDOVĚKÉ HOSTINY Ve středověku o úrovni bohatství a prestiže hovořila hostina. Velké kusy masa byly nakrájeny na plátky, běžně se servírovali kapři, štiky, líni, cejni, úhoři, holubi a zvěřina. Šťávy byly husté a  velmi kořeněné s  parfumovanou hořčicí a  aromatickými bylinami, na stole nechyběla kořeněná vína, dezerty ve formě dražé z curku nebo medu, sýry a pořádný bochník chleba. Takový přepychový banket se skládal z chodů a byl servírován. V tomto období působil šéfkuchař královského dvora Guillaume Tirel, jehož

kariéra trvala šedesát let. Paříž získala statut ekonomického, kulturního a politického centra, kam přijížděli nejkvalifikovanější řemeslníci, kteří nabízeli své produkty na trzích. Za vlády Ludvíka XIV. výrazně vzrostla popularita francouzské kuchyně. Byl to nenapravitelný estét a labužník, jeho pokrmy byly divadelní přehlídkou dirigovanou nejlepšími kuchařskými mistry. Obsluha „à la française“ složená z několika chodů si získala světové renomé. O pokrmech na královském dvoře napsal v  roce 1961  šéfkuchař François Massialot kuchařku „Le Cuisinier royal et bourgeois“. Ovšem byl by hřích zapomenout mistra La Varenne, který je vlastně prvním autorem francouzské kuchařky „Le Cuisinier françois“ z roku 1651. S Francouzskou revolucí došlo k expanzi francouzské kuchyně a cukrářství, se kterým je úzce spat příběh o Marii Antoine Carême. Jejímu kulinářskému nadání a  dekoraci podlehl Charlese Maurice de Talleyrand Périgord, budoucí ministr císaře Napoleona I. Extravagantními dorty a dezerty s architekturální strukturou, vynikajícími krémy se zaslou-

žila o  rafinovanost francouzské kuchyně. V jejích šlépějích dodnes pokračuje světově proslulý dům Ladurée založený v roce 1871. Při návštěvě Paříže odměnou za vyčkání ve frontě lidí před tradičním „salon de thé“ na 16 rue Royale nebo 75 Avenue des Champs Elysées vám budou odměnou makaróny a  výtečné zákusky královské chuti a  dekorace. Ve 20. století došlo ve francouzské kuchyni k zavedení systému práce, modernizace, organizace tvorby a průběhu chodů a servírování. Francouzská kuchyně byla kodifikována Augustem Escoffierem a postupně se dostávala z královských a buržoázních talířů na veřejnost a do zahraničí. O rozvoj se zasloužili špičkoví šéfkuchaři (Christian Constant, Jean-François Piège, Thierry Marx, Ghislaine Arabian...), ale také gastronomický turismus a průvodci Michelin. LAHŮDKY FRANCIE Francie je skládanka rozmanitých chutí a  vůní díky tradičním produktům a  receptům z různých krajů. Je rovněž královstvím sýrů (kolem čtyř stovek druhů) a vín (3 420  v  roce 2011), ale také ryb, ústřic, mušlí a  dalších plodů moře. Proslulé „crêpes“ (palačinky) najdete na sladko i na slano na každém kroku. Tradičními produkty jsou rýže, olivy a aromatické bylinky z jihu země, artyčoky, paštiky, teriny a další speciality z masa. Za skutečný diamant jsou považovány lanýži. Z  nápojů připomeňme šumivá vína, jablečné víno, Cognac, Calvados i  Pastis. Významnou gastronomickou oblastí je Korsika. Maso z  místních vepřů má charakteristickou, výraznou chuť a vyrobené speciality Coppa, Lonzu, Figatellu, Prisuttu jsou nejvýznamnějším artiklem, spolu se sýry, kaštany, víny, likéry z myrty, pivem a pálenkami z kaštanů. Své bohatství dnes Francouzi chrání labelem ochranné známky AOC   „appellation d’orgine controlée“. Z  iniciativy bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho (2008) byla „nejlepší gastronomie na světě“ zapsána v listopadu 2010 do kulturního nemateriálního dědictví na seznam UNESCO. Pikantní třešničkou jsou husí a kachní játra. Jejich popularita dosáhla takové úrovně, že se dostaly do hledáčku některých novinářů a  ochránců zvířat. Odhalený způsob a průběh výroby této delikatesy šokoval: Extrémní a neetické překrmování zvířat uvězněných v individuálních malých klecích (neumožňující pohyb), velmi energetická a  nevyvážená potrava ve velkém množství, vyděšená a těžce oddychující zvířata trpící průjmy nedokážou regulovat tělesnou teplotu. Výsledek: zvětšená játra až o desetinásobek, která končí na talířích gastronomických restaurací po celém světě. Bon appétit! Před dvěma lety proběhly před francouzskými ambasádami manifestace a  v  Kalifornii bylo zákonem uvaleno emabargo na dovoz, produkci a obchod s kachními a husími játry.

foto: Xavier Remongin tradicí tíhnou k  pizzeriím a  rychlým občerstvením. Na červené listině dominuje americký gigant McDonald's  (1 200  zařízení, 2. nejvyšší zisk). Od roku 2000 skandály rostou (dokument Morgana Spurlocka „Super Size Me“, dokument pořízený skrytou kamerou ze zásobárny vajec z hrůzné farmy Sparboe Egg Farms, masakr z kalifornských jatek dodávajících maso...). Kvůli logice výnosnosti se zvýšil počet podvodů potravinového průmyslu. Hlavním problémem je maso, kterým se nechala oklamat většina Francouzů. V  roce 2010  představovala hlavní část útrat domácností, dnes jeho spotřeba rapidně klesá. Není se čemu divit! Napuštěné šunky vodou (aby vážily více), falšované zpracování koňského masa místo hovězího, maso nakažené salmonelózou, kuřata vykrmená antibiotiky, ryby ve rtuti, rakovinotvorní lososi (dovoz z Norska), steaky z mletého masa s Escherichia coli, ale také padělky výrobků označené ochranným labelem, jahody ošetřené chemickými prostředky... Taková je druhá strana gastronomické mince. Mléčný průmysl ve spolupráci s  vládou vsugeroval Francouzům masivní mediální kampaní nutnost zvýšit denní konzumaci vápníku 3 až 4 mléčnými výrobky, kojenecké mléko nahradilo mateřské, z mléka se zkrátka stal výnosný byznys. Všechny tyto aféry se podepsaly na zdavotním stavu Francouzů. Trápí je zažívací potíže spojené s konzumací kravského mléka, ale také alergie z  potravin, kardiovaskulární nemoci, rakovina, nadváha (každý třetí Francouz) a cukrovka (více jak 3 miliony lidí).

NÁVRAT K PŘÍRODĚ Aktuální novinkou je návrat k čerstvým produktům přímo od výrobce či chovatele prostřednictvím trhů, malých farem a věrohodných řeznictví. 83 % Francouzů dohlíží při nákupu masa, ryb, ovoce a zeleniny na přírodní charakter a při výběru jsou nároční. Právě proto se v zemi začíná velmi dařit biologickému zemědělství, které zaručuje kvalitní produkci, šetrnost k  životnímu prostředí a  prospěšné podmínky chovu zvířat. Začalo se o něm hovořit v roce 1920 z iniciativy agronomů, lékařů, zemědělců a  spotřebitelů. Vláda projekt nakonec schválila v  roce 1981  a  veškerou produkci označila logem kvality AB (agriculture biologique). K úplnému rozšíření by měl pomoct program „Ambition Bio 2017“, jehož cílem je zdvojnásobit rozlohu pěstování bio produktů a konzumaci výrobků. Aktuálně je v tomto sektoru 36 700 operátorů (výroba, distribuce, připrava) a  více jak milion hektaru půdy. Cílem je rovněž podávat pokrmy z bio potravin a tradičních receptur „fait maison“ (domácí výroba), rozšířit bio restaurace a fast foody typu Cojean. Klíčovou etapou francouzské kuchyně je vznik tzv. bistronomie, která je kompromisem mezi vysokou gastronomií renomovaných šéfkuchařů a  bistra s  příjemným a  uvolněným prostředím. Cílem je zpřístupnit gastronomickou kuchyni široké veřejnosti. Poprvé se tento populární koncept objevil v Paříži v roce 1992. Ilona Mádrová, Paříž

ŠETŘENÍ NA JÍDLE

foto: Xavier Remongin

Od roku 2008 v souvislosti s finanční krizí mnoho rodin opatrně utrácí za potraviny, dává přednost marketingovým akcím, mraženým potravinám a pokrmům. Těžko se dá věřit, že Francouzi s gastronomickou

foto: Xavier Remongin PREZENTACE

Podnikatelské fórum: Co nám přineslo členství v EU? Dne 30. dubna proběhla v Lichtenštejnském paláci v Praze konference s názvem Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU. Konference se konala pod záštitou předsedy vlády České republiky Bohuslava Sobotky. Kromě českého premiéra se zúčastnili také Herman Van Rompuy, předseda Evropské rady, Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu, a další zástupci státní správy a podnikatelské veřejnosti. Podnikatelské fórum se zaměřilo na zhodnocení dosavadního členství v  EU, konkurenceschopnost české ekonomiky nebo kohezní politiku. V  úvodu konference státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza představil ekonomické přínosy členství v EU. Česká republika 10letým členstvím v  EU získala 3,1  bilionu korun.

„Bez účasti na vnitřním trhu by i při konzervativním scénáři česká ekonomika přišla o  100  miliard korun ročně,“ řekl státní tajemník. Bez členství by bylo HDP nižší o 2,5 % a nezaměstna-

nost vyšší o 1,5 %. Celkově podle Prouzy česká ekonomika získala během deseti let díky vnitřnímu trhu zhruba 770 miliard korun. Podle premiéra Sobotky je EU unikátní projekt, protože kombinuje vnitřní trh a sociální stát. Sobotkova vláda chce v Unii prosazovat politiku „aktivní participace“, která se navrátí k  prioritám z  doby, kdy Česká republika do Evropské unie vstupovala. Nemá jít pouze o čerpání z fondů EU, ale o  schopnost prosazovat český pohled a české zájmy. Podle Sobotky čeští podnikatelé z člen-

ství jednoznačně těžili. Získali přístup na zahraniční (evropské) trhy, kam nyní míří 83  % našeho exportu. Česko se také stalo atraktivnějším prostředím pro zahraniční investice. Zmíněna byla i otázka vstupu do eurozóny. Na konferenci byly kromě jiného prezentovány výsledky šetření Svazu průmyslu a  dopravy ČR, dle kterého tři čtvrtiny tuzemských podnikatelů chtějí euro. Valná část by pak upřednostnila přijetí eura v  letech 2018 až 2020. Euroskop.cz

EN č. 5 / 2014

Zusammenfassung Wahlen schon in einer Woche, Kampagnen im Endspurt Seitens politischer Gruppierungen herrscht in diesem Jahr an den Wahlen zum Europäischen Parlament ein ungewöhnlich großes Interesse. Gegenüber 2009 stellen sich sogar fünf neue Gruppierungen der Wahl, insgesamt also 38 Parteien und Bewegungen. Die aktuell stärkste politische Partei schickt den Soziologen Jan Keller ins Rennen um einen Sitz im EU-Parlament. „Die Sozialdemokratie möchte den Einfluss unseres Landes in der EU stärken. Wir möchten treibende Kraft der Integration bleiben und das europäisches Sozialmodel bewahren“, erklärte der Parteivorsitzende Bohuslav Sobotka. Die Bewegung ANO setzt mit Pavel Telička einen früheren EU-Kommissar und Mann an die erste Stelle, der an den Verhandlungen über den tschechischen EU-Beitritt beteiligt war. Hauptthema des Wahlprogramms wird seiner Aussage zufolge eine grundlegende Änderung des Ansatzes Tschechiens an EU-Belange sein. Zwei Sitze möchten bei den Wahlen die Christdemokraten der KDU-ČSL verteidigen. Die Kandidatenliste führt der Rechtsanwalt und Hochschulpädagoge Pavel Svoboda an. Und was haben Nichtregierungsparteien den Wählern zu bieten? Für die Demokratische Bürgerpartei ODS wird die Wahl eine Prüfung sein, ob wenigstens der Wählerkern erhalten blieb. Ihre jetzigen neun Mandate wird die Partei auf jeden Fall nur mit großer Mühe verteidigen, auch wenn die Kandidatenliste vom erfahrenen EU-Abgeordneten Jan Zahradil angeführt wird. TOP 09 geht zusammen mit den Bürgermeistern unter dem Motto „Pfeifen Sie nicht auf Europa“ mit dem Ökonomen Luděk Niedermayer an der Spitze ins Rennen. Zu den Prioritäten gehören eine einfachere europäische Gesetzgebung, ein sicherer Finanzmarkt und der Umweltschutz. Die kommunistische KSČM wird vier Sitze verteidigen. Ihre Kandidatenliste führt die Abgeordnete Kateřina Konečná an. Zu den Prioritäten der Partei gehören u. a. die Wahrung der Privatsphäre und der Datenschutz. Das letzte parlamentarische Subjekt ist Úsvit přímé demokracie (Morgendämmerung der direkten Demokratie) von Tomio Okamura, das vom Geschäftsmann Roman Škrabánek in die Wahlen geführt wird. Das größte Potenzial hat nach Angaben der SANEP die Bewegung ANO (die mehr als 22,7 Prozent erhalten könnte), gefolgt von der ČSSD (17,6 Prozent) und den Kommunisten (12,8 Prozent). Filip Appl

Parteien gleichgültig zur Wahl Mit den bevorstehenden Europawahlen haben die Parteien ihre Programme und Kandidatenlisten veröffentlicht. Einige von ihnen bieten komplexe Ideen, die meisten erwähnen jedoch nur vage Ziele. Die Regierungspartei SměrSD verteidigt im Europäischen Parlament die höchste Anzahl von Sitzen unter allen politischen Subjekten in der Slowakei – fünf. An die Spitze der Kandidatenliste hat sie Maroš Šefčovič, den derzeitigen Vizepräsidenten der EU-Kommission, gestellt. Die stärkste Oppositionspartei KDH konzentriert sich vor allem auf christliche und konservative Wähler. Die Bewegung möchte im Europaparlament die Familie als Grundeinheit der Gesellschaft, bestehend aus Mann, Frau und Kindern, durchsetzen. Die Christdemokraten haben an die Spitze ihrer Kandidatenliste die jetzigen EU-Abgeordneten Anna Záborská und Miroslav Mikolášik gestellt. Die rechtsgerichtete Bewegung OľaNO deklariert in ihrem Programm das Bemühen um Reformierung der EU. Auf der Kandidatenliste finden sich die früheren Abgeordneten des Nationalrates der Slowakischen Republik Jozef Viskupič und Branislav Škripek, mehrere Aktivisten und Künstler. NOVA, eine der jüngsten Parteien, die aus abtrünnigen Abgeordneten verschiedener Oppositionsparteien besteht, will Wähler mit ihrem demokratischen Programm zu überzeugen. Sie möchte das eingefahrene System der Verabschiedung europäischer Gesetze ändern und mehr Raum für Anpassungen auf nationaler Ebene schaffen. An den ersten fünf Stellen der Kandidatenlisten finden sich drei Abgeordnete des Nationalrates der Slowakischen Republik – Jozef Kollár, Jana Žitňanská und Juraj Droba. Die traditionell proeuropäische SDKÚ-DS setzt auf die Geschichte. Einziger Kandidat ist Ivan Štefanec, aktuell Abgeordneter des Nationalrates der Slowakischen Republik. Die Partei der ungarischen Gemeinschaft setzt sich bei den Europawahlen vor allem den Schutz der ungarischen Minderheit und die Förderung rückständiger Regionen zum Ziel. Um einen Sitz im Europaparlament bewerben sich unter anderem auch der frühere stellvertretende Ministerpräsident Pál Csáky sowie der stellvertretende Parteivorsitzende Iván Farkas. Die angesprochenen Parteien wollen Zehntausende, einige sogar Hunderttausende Euro für ihre Kampagnen ausgeben. Die Kandidaten haben aber bei der Präsentation freie Hand und können eigene Mittel zur Finanzierung ihrer persönlichen Kampagnen nutzen. Endgültige und offizielle Zahlen werden aber erst nach der Wahl bekannt sein. Ivan Belko

15

Zusammenfassung/SUMMARY/Résumé

Elections in a Week, Campaigns Coming to a Close In just a week we are to choose new Members of European Parliament. The campaigns are approaching their climax and many parties are trying to persuade citizens at the last moment of the importance of the elections for them and their lives. The interest of political subjects in European elections is unprecedented this year. Compared to the 2009 elections, there are five more subjects competing for the votes, making it 38 parties and movements. The candidates have been known for some time now. The currently strongest political nominated the sociologist Jan Keller to fight for an EP seat. “Social Democrats (ČSSD) want to bolster up our country’s influence in the EU. We intend to remain the moving force of integration and to preserve the European social model. I believe that Jan Keller will be a successful leader of the ČSSD ticket and will help us get these priorities through,” said the Chairman Bohuslav Sobotka. The movement ANO has the former member of European Commission Pavel Telička, a man who took part in the nego-

tiations concerning the Czech Republic’s accession process to the EU, topping the ticket. In his opinion, the main point of the election programme will be a radical change in the Czech approach to the EU agenda. Personally he will also focus on the topic of administrative load, which has not been paid enough attention, despite its importance. The Christian and Democratic Union – Czechoslovak People’s Party (KDU-ČSL) will be defending two seats in the elections. The ticket is led by Pavel Svoboda, a lawyer and university teacher. What do opposition parties come up with? For the Civic Democratic Party (ODS) the elections will test whether it has retained at least some of its core voters. Either way the party will hardly defend its nine seats in spite of topping the ticket with the seasoned MEP Jan Zahradil. The party calls in its programme for turning down the Euro, shutting down redundant bureaus and reducing the amount of regulation. TOP 09 enters the elections alongside the Mayors and Independents party (STAN) under the motto

„Do care about Europe“. Leading the ticket is the economist Luděk Niedermayer with the ex-ODS Jiří Pospíšil and the lawyer Stanislav Polčák from STAN. Their priorities are simpler European legislation, safe financial market and nature conservation. The Communist Party of Bohemia and Moravia (KSČM) will be defending four seats. The ticket is led by Kateřina Konečná MP, followed by MEPs Jiří Maštálka and Jaromír Kohlíček. One of the KSČM priorities is privacy and personal data protection. The last political subject in Czech Parliament is Tomio Okamura’s Dawn of Direct Democracy (ÚPD). Regardless of the parties’ and EP’s campaigning, no massive turnout is expected and the only question is whether it will be higher than in the 2009 elections, when 28.22 percent attended. The last survey by SANEP is optimistic, estimating a 31-percent turnout. The survey gives the biggest hope to ANO (with the possibility of convincing over 22.7 voters), then ČSSD (17.6 percent) and the Communists (12.8 percent). Filip Appl

Parties Uninterested in Elections With European elections approaching, political parties released their programmes and tickets. Some of them offer comprehensive proposals, most however present only vague goals. All the parties we contacted agree on certain points, e. g. improving administration of the EU, with the majority proposing to discontinue Strasbourg sessions, which could save up to 200 million Euros each year. The government party Direction – Social Democracy (SMER-SD) defends the highest number of seats of all Slovak political subjects – five. SMER-SD offers “seasoned politicians” to the voters. The ticket is topped by Maroš Šefčovič, current Vice-President of the European Commission. The strongest opposition party, the Christian Democratic Movement (KDH), focuses mainly on Christian and conservative voters. The movement intends to assert in the EP the family as the basic unit of society, constituting of a man, a woman and children. It systematically stands up against abortions and euthanasia. KDH candidates are led by current Members of European Parliament Anna Záborská and Miroslav Mikolášik. The Ordinary People and Independent Personalities movement (Oľa-

Tutnoku á ás stro pr ovžila: přel

NO) declare in their programme their pledge to reform the EU. The movement is against the Transatlantic Free Trade Area in its current layout. Among OľaNO candidates are two Members of the National Council of the Slovak Republic Jozef Viskupič and Branislav Škripek and many activists and artists. Created by renegade Members of the National Council from various opposition parties, NOVA, one of the newest political subjects, wants to attract voters’ interest with its democratic programme. It wishes to change the routine process of adoption of European legislation and give more space to its adjustment on national level. The first five places on the ticket include three current Members of the National Council of the Slovak Republic: Jozef Kollár, Jana Žitňanská and Juraj Droba. The traditionally pro-European Slovak Democratic and Christian Union – Democratic Party (SDKÚ-DS) relies on history. It reminds the voters of the role of the party in the government in the time of the Slovak Republic’s accession to the EU. The ticket is led by Ivan Štefanec, a current Member of the National Council of the Slovak Republic. The chief goals of Party of the Hungarian Community (SMK-MKP) in the

elections are the protection of the Hungarian minority and development of backward regions. Running for a seat in the EP is among others the former Deputy Prime Minister Pál Csáky and the party’s Vice-Chairman Iván Farkas. The Freedom and Solidarity party (SaS) is one of Slovakia’s Eurosceptic parties. Among Slovaks it is connected with voting down the European bailout fund in 2011 and the subsequent fall of the Radičová administration. SaS’s ticket is topped by Ján Oravec. The Bridge party (M-H) considers itself a party “not focusing only on the majority population, but representing minorities too.” The party wants to reduce the amount of bureaucracy and corruption in Brussels. The former Minister of Agriculture and Rural Development Zsolt Simon is its candidate number one with the former Minister of the Environment József Nagy being number two. All parties intend to spend tens to hundreds of thousands Euros on the campaign. Nevertheless, individual candidates are free to advertise themselves as they wish and allowed to fund their own campaigns. However, final and official numbers will be known only after the elections. Ivan Belko

Orange Tree® Specializovaná překladatelská agentura

právo, ekonomie, dokumenty EU, tiskové zprávy, reklamní texty, webové prezentace, obchodní korespondence překlady a tlumočení, soudní ověření, jazykové korektury zkušení překladatelé, jasné a příznivé ceny, odbornost, rychlost a flexibilita zajistíme většinu světových jazyků Orange Tree | překladatelská agentura Španělská 1073/10, 120 00 Praha 2 | metro Muzeum A C Tel +420 739 630 460 | E-mail [email protected] | www.orangetree.cz

RÉSUMÉ Élections dans une semaine, dernière ligne droite pour les campagnes Les groupes politiques montrent cette année un intérêt inhabituel pour les élections au Parlement européen. Par rapport à l’année 2009, la joute électorale oppose cinq groupes de plus, soit au total 38 partis et mouvements. Le parti politique actuellement le plus fort envoie à la lutte pour un siège au Parlement européen le sociologue Jan Keller : « La démocratie sociale veut renforcer l’influence de notre pays dans l’UE. Nous voulons rester une force motrice pour l’intégration et maintenir le modèle social européen », a déclaré le président du parti, Bohuslav Sobotka. Le mouvement ANO place en tête de liste l’ancien commissaire européen Pavla Telička, qui avait participé aux négociations sur l’adhésion de la République tchèque à l’UE. Le principal thème du programme électoral sera d’après lui l’évolution fondamentale de l'approche des questions européennes par la République tchèque. Le parti KDU-ČSL défendra deux sièges à l’occasion des élections. Le juriste et enseignant du supérieur Pavel Svoboda sera en tête de liste. Que proposeront aux électeurs les partis de l’opposition ? L’ODS verra si elle a réussi à préserver au moins une petite partie de son électorat. Quoi qu’il en soit, le parti aura bien du mal à conserver ses neufs mandats actuels, même avec l’eurodéputé expérimenté qu’est Jan Zahradil en tête de liste. Le parti TOP 09 se présente aux urnes en commun avec le parti Starostové sous le slogan « N’ignorez pas l’Europe ». L’économiste Luděk Niedermayer en est le leader. Parmi leurs priorités figurent la simplification de la législation européenne, un marché financier sûr ou encore la protection de l’environnement. Le parti communiste KSČM défendra quatre sièges. Sa liste est menée par la députée Kateřina Konečná. Les priorités du parti comptent par exemple la protection de la vie privée et des données personnelles. La dernière entité parlementaire candidate est Úsvit přímé demokracie (l’Aube de la démocratie directe) de Tomio Okamura, conduite pour ces élections par l’homme d'affaires Roman Škrabánek. L’agence SANEP estime que le parti présentant le plus fort potentiel électoral est le mouvement ANO (potentiellement plus de 22,7 % des voix), suivi par le ČSSD (17,6 %) et les Communistes (12,8 %). Filip Appl

Les partis, indifférents aux élections À l’approche des élections européennes, les partis ont publié leurs programmes et les noms de leurs candidats. Certains d’entre eux proposent des projets complexes, mais la majorité se contente d'objectifs imprécis. De tous les plus grands partis politiques slovaques, le parti au gouvernement, Směr-SD, occupe le plus grand nombre de sièges au Parlement européen, à savoir cinq. Il a placé en tête de liste Maroš Šefčovič, actuel vice-président de la Commission européenne. Le principal parti d’opposition, le KDH, s’adresse en particulier aux électeurs chrétiens et conservateurs. Au Parlement européen, le mouvement veut imposer la famille composée d’un homme, d’une femme et des enfants, comme l'unité de base de la société. Les démocrates chrétiens ont placé en tête de leur liste électorale les eurodéputés actuels que sont Anna Záborská et Miroslav Mikolášik. Dans son programme, le mouvement OľaNO déclare vouloir s’efforcer de réformer l’Union. Sa liste électorale comprend les députés actuels au Conseil national slovaque, Jozef Viskupič et Branislav Škripek, et plusieurs activistes et artistes. Le parti NOVA, l’un des plus jeunes, créé suite au départ d’un certain nombre de députés de plusieurs partis d’opposition, cherche à attirer les électeurs par son programme démocratique. Il souhaiterait modifier le vieux régime d’adoption de la législation européenne et allouer davantage d’espace à son adaptation aux niveaux nationaux. Parmi les cinq premières places de la liste électorale figurent trois députés au Conseil national slovaque. Le parti SDKÚ-DS traditionnellement pro-européen parie sur l’histoire. Le numéro un de sa liste est Ivan Štefanec, actuel député au Conseil national slovaque. Le parti de la communauté hongroise a pour principal objectif, à l’occasion des présentes élections européennes, la protection de la minorité hongroise et l’aide aux régions en retard. Sont notamment candidats à un siège au Parlement européen l'ancien vice-président du gouvernement, Pál Csáky, et le vice-président du parti, Iván Farkas. Les partis interrogés prévoient d’allouer dix mille euros, voire jusqu’à cent mille euros pour certains, à leur campagne. Les candidats ont toutefois les mains libres et peuvent utiliser leurs propres fonds pour financer leur campagne. Les chiffres définitifs et officiels ne seront connus qu’après les élections. Ivan Belko

16

PREZENTACE

EN č. 5 / 2014

10 let ČR v EU: Open air 10 let ČR v EU: festival na Střeleckém ostrově Podnikatelské fórum Ve dnech 29. a 30. dubna 2014 se na Střeleckém ostrově uskutečnil festival s  názvem „10let.EU“ u  příležitosti 10.  výročí vstupu České republiky do Evropské unie. Dvoudenní festival pod širým nebem nabídl veřejnosti nejen bohatý informační program, ale také zajímavou hudební produkci, kino i aktivity pro děti. Počasí festivalu přálo a  návštěvníků dorazilo každý den několik stovek. Velvyslanectví členských zemí EU na stáncích poskytovala informace o jednotlivých státech. Pro mladé byla připravena prezentace iniciativy Evropské unie Mládež v  pohybu na podporu vzdělávání, odborné přípravy, zaměstnávání, podnikání nebo mobility mladých lidí v  zemích EU. Ve stanu Ministerstva pro místní rozvoj byly pro návštěvníky připraveny informace o  projektech podpořených z  fondů EU, výstava nejúspěšnějších fotografií ze soutěže Vyfoť projekt, řada kvízů a ceny pro děti i dospělé. Na hlavním pódiu se během dvou prosluněných odpolední vystřídala hudební vystoupení oblíbených kapel jako Flamenco, JazzBalk,

Ille, Tata Bojs, Bohemia, Toxique a  Raptile Youth. Návštěvníci se zapojili do moderovaných diskuzí s  umělci a  politickými komentátory o tom, co se změnilo za deset

let členství ČR v EU. Děti si užily pohádková představení a zónu plnou her a zábavy. Ve středu večer se za doprovodu tónů Beethovenovy Ódy na radost, která je oficiální hymnou Evropské unie, rozzářila ve slavnostním modrožlutém nasvícení také Petřínská rozhledna, a učinila tak symbolickou tečkou za oslavami na Střeleckém ostrově. (mmr)

Ve stanu MMR se návštěvníci bavili při luštění kvízů o EU a dalších zábavných soutěžích.

V  rámci oslav 10.  výročí vstupu České republiky do Evropské unie uspořádal Úřad vlády ČR a  Svaz průmyslu a  dopravy ČR v Lichtenštejnském paláci konferenci s názvem Podnikatelské fórum, které v doprovodu premiéra Bohuslava Sobotky navštívil předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. Hlavním tématem konference, na které se sešla celá řada odborníků, bylo 10  let členství v  Evropské unii a  jeho přínosy a  výzvy pro podnikatelský sektor. Z  tohoto pohledu nelze opomenout ani význam kohezní politiky a možnosti, které nabízí českým podnikatelům. Odpolední panel konference se proto věnoval právě kohezní politice. Jako hlavní řečník vystoupil 1.  náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun, který podtrhl to, co zaznívalo během celého dne. Neoddiskutovatelný a  významný přínos kohezní politiky na rozvoj České republiky během posledních 10  let. Kromě rekapitulace přínosů představil také výhled programového období 2014–2020. Následující dis-

Aktuální stav čerpání prostředků fondů EU Ministerstvo pro místní rozvoj - Národní orgán pro koordinaci pravidelně sleduje stav čerpání prostředků z fondů EU. Na konci dubna byla vydána aktuální monitorovací zpráva, která informuje o dosaženém pokroku v prvním čtvrtletí letošního roku. Nově je stav čerpání vykazován pouze za evropský podíl financování. Od počátku programového období do 3.  dubna 2014  bylo podáno více než 108  220  žádostí o  dotaci v  celkovém objemu 1 249,2 mld. Kč, což převyšuje možnosti národní alokace o více jak 80%. V  počtu schválených žádostí byl překročen významný milník 50 000 schválených projektů. K  3. 4. 2014  jich bylo schváleno přesně 50  733  v  celkovém objemu 602,6  mld. Kč (86,4  % národní alokace). Čtvrtletně došlo k  navýšení objemu finančních prostředků krytých Rozhodnutím / Smlouvou o  14,6  mld. Kč (2,5  %) a  bylo vydáno Rozhodnutí / Smlouva o  poskytnutí dotace na 1  664  nových projektů. Na účty příjemců byla za první čtvrtletí proplacena částka 10,5  mld. Kč a  celkově již příjemci od počátku období obdrželi 398,1  mld. Kč (57,1  % národní alokace). Objem souhrnných žádostí předložených Ministerstvu financí – Platebnímu a certifikačnímu orgánu dosahuje 378,2  mld. Kč. Čtvrtletně došlo k navýšení o 9,0 mld. Kč (2,4 %). K 3. dubnu 2014 zažádalo Mi-

nisterstvo financí Evropsku komisi již zhruba o  368,0  mld. Kč (EU podíl), tj.

52,8 % alokace. Tuto částku lze považovat za skutečně vyčerpanou. (mmr)

kuze účastníků se poté stočila především k  problematice nastavení celého systému a  administrativní zátěže příjemců v novém programovém období. Na panelu ho doprovodili Soňa

Deelenová, generální ředitelka Svazu českých a  moravských výrobních družstev, Jan Jedlička, manažer EU Office české spořitelny, a  ekonom Petr Zahradník. I oni apelovali především na zjednodušení systému čerpání podpory EU, ve kterém je nutné promítnout praktické zkušenosti získané v  současném programovém období 2007–2013. (mmr)

Podnikatelské fórum – 1.  náměstek ministryně pro místní rozvoj Daniel Braun.

Evropské strukturální a investiční fondy 2014–2020 v 10 bodech 1. Česká republika bude moci z  prostředků fondů čerpat až 23,85 mld. eur. 2. S Evropskou komisí je uzavírána tzv. Dohoda o partnerství, která na základě analýzy současné socio-ekonomické situace definuje priority financování v České republice. 3. Investice budou směřovány do konkrétních a jasně vydefinovaných oblastí – 11 tematických cílů definuje přímo nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu a Rady. 4. Důraz je kladen na posílení strategického plánování, zaměření na dosahování plánovaných cílů a měřitelných výsledků a transparentní, efektivní a hospodárné nakládání s veřejnými prostředky. 5. Prostředky budou rozdělovány prostřednictvím 10  programů včetně Programu rozvoje venkova a  OP Rybářství (v  tomto počtu nejsou zahrnuty programy přeshraniční spolupráce, jako je např. OP ČR-Polsko). 6. Jsou zavedeny tzv. předběžné podmínky, které mají zajistit efektivitu investic ESI fondů a musí být splněny, aby členský stát mohl čerpat podporu. 7. Připravuje se jednotné metodické prostředí, které zajistí zjednodušení a sjednocení procesů administrace a implementace fondů v českém prostředí. 8. Bude existovat jednotné místo pro žadatele a příjemce k získání aktuálních informací a zveřejňování výzev pro předkládání žádostí. 9. Díky elektronizaci procesů se sníží administrativní zátěž příjemců podpory z fondů EU. 10. Je připravena Strategie pro boj s  podvody a  korupcí v  rámci čerpání ESI fondů v období 2014–2020.

Fondy EU pro výzkum a vývoj Jednou z  významných oblastí v  programovém období 20072013, kam směřují prostředky fondů EU je oblast výzkumu a vývoje. Podpora v této oblasti je poskytována především Operačním programem Výzkum a vývoj pro inovace, který se soustředí také na rozvoj evropských a regionálních VaV center. V  tuto chvíli v  ČR postupně vzniká šest velkých vědeckých center, která kompletně překreslí vědecko-výzkumnou mapu a  řadí se do první třicítky projektů s nejvyšší podporou v programovém období 2007–2013. Fondy Evropské unie na tyto projekty přispěly částkou téměř 20  miliard korun. I  přesto, že realizace těchto projektů stále probíhá, už nyní je jasné, že se svým potenciálem řadí nejen na evropskou, ale dokonce na světovou úroveň. A to i díky tradici, na kterou je možné v české vědě a výzkumu na-

vázat. V  následujících odstavcích vám je představíme. V  rámci projektu SUSEN – Udržitelná energetika vzniká v  Řeži u  Prahy a  v  Plzni výzkumná infrastruktura pro rozšíření možností výzkumu, vývoje a  inovací zejména v  jaderné energetice. Bude vybudováno moderní technické zázemí pro výzkum zaměřený na rozvoj jaderné energetiky. Příjemce podpory je Centrum výzkumu Řež, s. r. o., a jeho partnerem je Západočeská univerzita v Plzni. Dalším unikátním projektem je IT4Innovations. Jeho cílem je

vybudovat národní centrum excelentního výzkumu v  oblasti informačních technologií, které vznikne v  Ostravě. Součástí projektu bude mj. pořízení velmi výkonného superpočítače, který by měl být uveden do provozu okolo roku 2014 a měl by se zařadit mezi 100  nejvýkonnějších superpočítačů na světě. Toto nově vybudované centrum umožní posílit koncentraci celé řady vědních oborů vztahujících se k  informačním technologiím a  dosáhnout jejich rozvoje. Hlavním cílem projektu ELI Beamlines je vybudování nejmodernějšího laserového zařízení na světě, které vznikne v  Břežanech u  Prahy. V  něm budou realizovány výzkumné a  aplikační projekty zahrnující

interakci světla s  hmotou na intenzitě, která je asi desetkrát větší než současně dosažitelné hodnoty. Do projektu je zapojeno 40  institucí ze 13  evropských zemí a  další navazující infrastruktury projektu ELI vznikají v  Maďarsku a  Rumunsku. Příjemcem dotace je Fyzikální ústav Akademie věd ČR, který má ve výzkumu laserových technologií více než 30letou tradici. BIOCEV je společným projektem šesti ústavů Akademie věd ČR a  dvou fakult Univerzity Karlovy v  Praze, jehož cílem je realizace vědeckého centra excelence v  oblastech biotechnologií a  biomedicíny. Zázemí pro projekt s  moderními laboratořemi až pro 600  pracovníků vzniká ve Vestci u  Prahy.

V  rámci centra budou realizovány výzkumné infrastruktury, které se budou zabývat výzkumem genů, DNA nebo novými zobrazovacími metodami buněk a molekul. CEITEC je centrem vědecké excelence v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií, jehož hlavním posláním je vybudování významného evropského centra vědy a  vzdělanosti se špičkovým technologickým zázemím, moderními laboratořemi a  podmínkami pro nejlepší vědecké pracovníky. Vzniká jako společný projekt šesti nejvýznamnějších brněnských univerzit a  výzkumných institucí za podpory Jihomoravského kraje a  města Brna. Nové moderní laboratoře vyrostou v  roce 2014  v  Univerzitním kampusu

Masarykovy univerzity v  Brně – Bohunicích a v kampusu Vysokého učení technického pod Palackého vrchem. Fakultní nemocnice u  sv. Anny v  Brně (FNUSA) – Mezinárodní centrum klinického výzkumu (International Clinical Research Center, ICRC) je vědecko-výzkumné centrum nové generace zaměřující se na kardiovaskulární a  neurologická onemocnění. Centrum je budováno na základech dlouholeté úspěšné spolupráce fakultní nemocnice s Mayo Clinic v USA a  dalšími partnery. Těsné propojení lékařského výzkumu s  klinickou péčí umožňuje přenášet výsledky nejnovějších výzkumů velmi rychle do klinické praxe. (mmr)