PODPŮRNÝ BALÍČEK PRO UKRAJINU
PODPŮRNÝ BALÍČEK PRO UKRAJINU V tomto dokumentu jsou popsána hlavní konkrétní krátkodobá a střednědobá opatření, která Komise navrhuje, aby pomohla stabilizovat hospodářskou a finanční situaci na Ukrajině, pomohla jí v transformaci, podpořila politické a hospodářské reformy a posílila inkuzivní rozvoj ku prospěchu všech obyvatel Ukrajiny. Všechna tato opatření by dohromady mohla v nadcházejících letech přinést celkovou podporu ve výši nejméně 11 miliard EUR. Tyto prostředky by pocházely z rozpočtu EU a od mezinárodních finančních institucí spjatých s EU a byly by poskytnuty nad rámec značných finančních prostředků poskytovaných Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Světovou bankou. Tento závazek je odpovědí, která má jednak pomoci stabilizovat zemi, jednak podpořit reformní program a dále posílit angažovanost ukrajinských orgánů. Některá opatření lze realizovat rychle, jiná si vyžádají další plánování a přípravy. U řady z nich je potřebná bezodkladná a aktivní podpora Rady a Parlamentu. Tento přístup je motivován snahou pomoci Ukrajině naplnit ambice, které občané a občanská společnost v posledních týdnech jasně vyjádřili při bezprecedentních událostech v Kyjevě a po celé zemi.
Klíčové prvky: 3 miliardy EUR z rozpočtu EU v nadcházejících letech, půjčky v rámci makroekonomické pomoci ve výši 1,6 miliardy EUR a podpůrný balíček grantů ve výši 1,4 miliardy EUR; až 8 miliard EUR od Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD); 3,5 miliardy EUR bude možné získat prostřednictvím investiční facility sousedství; vytvoření dárcovské koordinační platformy; prozatímní uplatňování prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jakmile bude podepsána dohoda o přidružení, a v případě potřeby zrychlené používání autonomních obchodních opatření; uspořádání investičního fóra / pracovní skupiny na vysoké úrovni; modernizace ukrajinské soustavy pro tranzit zemního plynu a práce na zajištění zpětného toku, zejména přes Slovensko; urychlení Akčního plánu pro liberalizaci vízového režimu v zavedeném rámci; nabídka partnerství v oblasti mobility; technická pomoc v řadě oblastí od ústavní reformy po soudní reformu a přípravu voleb.
Všechna tato opatření by měla být vnímána jako příspěvek Komise k evropskému a mezinárodnímu úsilí s cílem pomoci Ukrajině udržitelným způsobem vyřešit složitou ekonomickou situaci a pomoci jí v ekonomické a politické transformaci. Zásadní roli hrají kroky členských států, které doplní a posílí opatření, která je Komise schopna podniknout sama. Stěžejní je také zapojení partnerských zemí a mezinárodních finančních institucí, především MMF, EIB, EBRD a Světové banky, aby bylo možné
ještě více posílit to, co všichni můžeme nabídnout, zvýšit viditelnost našich společných kroků a zlepšit jejich účinek. Je zapotřebí dát dohromady všechny prvky a nástroje, abychom zajistili účinnou a ucelenou reakci Evropské unie a mezinárodního společenství. Součástí úsilí EU je podpora Ukrajiny na cestě k politickým a ekonomickým reformám, včetně těch, které jsou uvedeny v dohodě o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, kterou jsme připraveni podepsat. Je zcela zásadní zvýšit na Ukrajině i ve třetích zemích povědomí veřejnosti o výhodách a příležitostech, které tyto reformy mohou Ukrajině i celému regionu přinést. HOSPODÁŘSKÁ A FINANČNÍ POMOC: Hospodářská podpora má podobu makrofinanční i rozvojové pomoci. Komise je připravena uvolnit z rozpočtu EU v nadcházejících letech zhruba 3 miliardy EUR. Tato finanční podpora je spojena se závazkem uvolnit významnou částku na pomoc Ukrajině urychleně, tak aby mohla řešit své nejnaléhavější potřeby, mj. stabilizovat finanční situaci a podpořit fungování nové státní správy. Makrofinanční pomoc: Na makrofinanční pomoc je určeno celkem 1,6 miliardy EUR. V rámci této pomoci, která již byla sjednána, avšak je podmíněna podpisem dohody mezi vládou a MMF, je Komise připravena uvolnit v krátkodobém horizontu 610 milionů EUR na půjčky. Komise je ochotna navrhnout i další makrofinanční pomoc do výše 1 miliardy EUR. Přímo na místo již vyslala misi, která finanční potřeby Ukrajiny posoudí a připraví pro makrofinanční pomoc podmínky. Tým této mise úzce spolupracuje s MMF. Rozvojová pomoc: Balíček rozvojové pomoci pro Ukrajinu v podobě grantů by mohl v příštích sedmi letech dosáhnout minimálně 1,4 miliardy EUR. Komise aktuálně připravuje nový program na rok 2014 v hodnotě 140 milionů EUR, jehož cílem by bylo zlepšit finanční kapacitu vlády a podpořit institucionální změny, a tím posílit předpokládaný dopad makrofinanční pomoci. Tento program by doprovázela opatření na podporu občanské společnosti. Hodnotu programu by bylo možno navýšit až na 200 milionů EUR, pokud by byla část prostředků přesunuta z evropského nástroje sousedství a pokud by Ukrajina mohla využít výhod zastřešujícího programu (podle zásady „více za více“) na základě prokázaného pokroku při prohlubování demokracie a dodržování lidských práv. Na zbývající období let 2015–2020 se aktuálně počítá s přídělem prostředků na bilaterální program ve výši zhruba 130 milionů EUR ročně, které by byly vyčleněny v rámci evropského nástroje sousedství. Dalších 40–50 milionů EUR ročně by plynulo z výše uvedeného zastřešujícího programu („více za více“) pod podmínkou, že Ukrajina prokáže pokrok při prohlubování demokracie a dodržování lidských práv.
S poskytnutím finančních prostředků významného objemu se počítá i v rámci investiční facility sousedství (NIF). Pokud jde o stávající programy, Komise v současnosti financuje několik probíhajících programů odvětvové rozpočtové podpory a technické pomoci, které budou představovat příspěvek pro novou vládu v oblastech zásadního významu, jako je hospodářský rozvoj, správa veřejných financí a spravedlnost. Jeho výše činí přibližně 400 milionů EUR. Kromě toho bude mobilizován NIF ve prospěch financovatelných investičních projektů na Ukrajině. Zkušenosti s prováděním NIF na východě v průběhu minulého programovacího období ukázaly, že pro částku 200–250 milionů EUR v grantech, které jsou plánovány pro Ukrajinu za účelem kombinování s úvěry, lze očekávat pákový efekt, který vygeneruje úvěry až ve výši 3,5 miliardy EUR. Zásadní význam pro to, aby došlo k uvedenému pákovému efektu a aby bylo možné plně využít jeho potenciál, bude mít účast mezinárodních finančních institucí. V rámci NIF nyní Komise pracuje na možnosti vyčlenit pro příslušné země zvláštní prostředky na podporu provádění dohody o přidružení, která zahrnuje prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu. To by našim partnerům umožnilo přístup k zaručenému a vyhrazenému finančnímu krytí na podporu investic v odvětvích, která jsou zásadní pro modernizaci a přijetí norem EU (například v oblastech životního prostředí a energetiky). Zabýváme se rovněž možností využít tento nástroj k získání dalšího pákového efektu, pokud jde o investiční příležitosti v soukromém sektoru. Pro zacílení bezodkladných opatření, například v oblasti policejní reformy a voličské podpory, by bylo možné využít nástroj přispívající ke stabilitě a míru, dřívější nástroj stability. Pokud budou identifikována vhodná opatření, bylo by možné rychle uvolnit až 20 milionů EUR a z rozpočtu SZBP by bylo možné doplnit dalších 15 milionů EUR na podporu opatření týkajících se reforem bezpečnostního sektoru. Ukrajina je rovněž nejvýznamnější zemí pro operace EU v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení. V současné době se provádějí projekty v rámci nástroje pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti v celkové hodnotě 50 milionů EUR v oblasti nakládání s jaderným odpadem a sociálních projektů v zasažené oblasti v okolí ochranné zóny Černobylu. Kromě toho lze pro opatření v této oblasti ve velmi krátkém horizontu získat dodatečné finanční krytí ve výši 36,5 milionu EUR. Programovací období pro nové rozpočtové období stále probíhá, takže bude možné, aby EU své úsilí v této oblasti dále posílila. Komise opět zdůrazňuje, že je připravena založit svěřenecký fond EU, pokud členské státy takovou iniciativu podpoří. Tím by se vytvořil nástroj, který by umožnil členským státům poskytovat další významné finanční příspěvky, zvýšil by viditelnost EU i jejích členských států a přispěl by k účinnému, rychlému a koordinovanému vyplácení finančních prostředků.
Evropská investiční banka (EIB) je vlastní banka EU, která se řídí její politikou, a na Ukrajině již má svůj soubor projektů o hodnotě až 1,5 miliardy EUR na dobu příštích tří let. EIB by mohla jejich hodnotu významným způsobem navýšit, aniž by odklonila prostředky z jiných regionů, pokud by měly být uděleny odpovídající záruky a pokud to politické a provozní podmínky dovolí. EIB by poté mohla poskytnout financování na dlouhodobé investice ve výši až 3 miliard EUR na období 2014– 2016 na podporu místního soukromého sektoru i hospodářské a sociální infrastruktury. Po přezkumu mandátu EIB pro poskytování úvěrů třetím zemím v polovině období, jehož provedení se plánuje do konce roku 2016, by EIB mohla dále zintenzivnit svou činnost až do roku 2020, a sice aktivací 3 miliard EUR z nepovinného mandátu, se kterým se již počítá, s výhradou odsouhlasení dodatečného financování ze strany rozpočtového orgánu. Při svých operacích EIB úzce spolupracuje s dalšími mezinárodními finančními institucemi, které v tomto regionu působí, a tím přispívá k významnému pákovému efektu. Komise také prozkoumá možnosti účelového vázání a předzásobení v případě některých doplňkových záruk pro finanční prostředky EIB zajištěné prostředky FEMIP získanými z dřívějších operací pro úvěry související s dohodou o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu. Z tohoto hlediska je Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) mezinárodní finanční institucí, v níž tvoří EU a její členské státy většinu akcionářů. Jako součást programu koordinované finanční pomoci na podporu důvěryhodných strukturálních a makroekonomických reforem by EBRD mohla v tomtéž období zpřístupnit 5 miliard EUR a tato částka by mohla být i překročena, pokud to hospodářské podmínky dovolí. MEZINÁRODNÍ DÁRCOVSKÝ KOORDINAČNÍ MECHANISMUS: Komise zůstává v úzkém kontaktu jak s MMF, tak se Světovou bankou přímo na Ukrajině i v jejich ústředí. Aby byla zajištěna výše popsaná účinná realizace a maximalizace dopadu hospodářské a rozvojové pomoci EU a zvýšení její viditelnosti, zkoumá Komise možnosti zlepšení mezinárodní koordinace dárců prostřednictvím zřízení ad hoc dárcovského koordinačního mechanismu spolu s mezinárodní komunitou a mezinárodními finančními institucemi. Takový mechanismus by mohl fungovat na základě posouzení potřeb a programu reforem připraveného ukrajinskými orgány a mohl by pro Ukrajinu představovat udržitelné východisko z její obtížné ekonomické situace a zároveň podporovat hospodářskou a politickou transformaci.
Tento dárcovský koordinační mechanismus by mohl mít formu mezinárodní platformy se základnou v Kyjevě, jejíž účastníci by se pravidelně scházeli za účelem úzké koordinace dárcovského úsilí o řešení ekonomické situace v zemi. Politické
vedení bude poskytnuto prostřednictvím koordinačních schůzek mezinárodní platformy na vysoké úrovni. Komise je ochotna být hostitelskou institucí těchto schůzek v Bruselu. Do tohoto mechanismu se mohou zapojit členské státy EU, MMF, Světová banka, EBRD, EIB a zainteresované třetí země. Účast EU bude zajišťovat přímo v zemi delegace EU.
OBCHOD A INVESTICE: Ekonomická a finanční pomoc mají zásadní význam, avšak klíčovými nástroji, jež mohou pomoci zaručit pro Ukrajinu dlouhodobou udržitelnost, jsou také obchod a investice. Všichni ukrajinští občané mohou mít nesmírný prospěch z ambiciózní dohody o prohloubené a komplexní zóně volného obchodu s EU. Ukrajinští vývozci například ročně ušetří téměř půl miliardy eur díky nižším dovozním clům EU; ukrajinské zemědělství bude těžit ze snížení cel na zemědělské a zpracované zemědělské produkty ve výši zhruba 400 milionů EUR. Různý stupeň hospodářského rozvoje v EU a na Ukrajině vede k jisté asymetričnosti dohody. Ta má pro Ukrajinu zajistit příznivé zacházení například díky rychlejšímu a širšímu otevření trhu EU urychleným odstraňováním cel ze strany EU, přičemž ukrajinská strana má pro zavedení podobných opatření delší lhůtu. Komise je připravena okamžitě reagovat s cílem začít prozatímně uplatňovat dohodu o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu, jakmile se rozhodne o jejím podpisu. Do té doby hodlá Komise nabídnout urychlené uplatňování ustanovení dohody, jež se týkají dovozu zboží (tj. snížení cel a otevření celních kvót), předložením návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o tzv. „autonomních obchodních opatřeních“. Díky těmto přechodným obchodním opatřením, jež budou zavedena jednostranně Evropskou unií, by mohla Ukrajina významně těžit z mnoha výhod dohody již nyní, tj. dokud není dohoda podepsána a prozatímně uplatňována. K rychlému zavedení těchto podpůrných opatření je však třeba jasný závazek Rady a Evropského parlamentu, že urychlí proces schvalování. Ve snaze využít v tuto výjimečnou dobu na podporu Ukrajiny všech svých možností a nástrojů jsou vysoká představitelka a Komise rovněž připraveny svolat fórum na vysoké úrovni / pracovní skupinu o investicích s cílem prozkoumat možnosti investování a spolupráce na Ukrajině. Hostitelská země by tak měla příležitost setkat se s celou řadou soukromých a veřejných hospodářských subjektů z Ukrajiny a EU a s mezinárodními finančními institucemi a společně by mohly dosáhnout maximálního dopadu a zajistit udržitelnou, demokratickou a úspěšnou budoucnost pro ukrajinský lid. Byla by to rovněž příležitost pomoci Ukrajině maximálně využít autonomních obchodních opatření a dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóně volného obchodu.
ENERGIE A DOPRAVA: Energie, energetická bezpečnost a cenová dostupnost jsou pro stabilitu a bezpečnost Ukrajiny naprosto zásadní. EU bude spolupracovat s novou ukrajinskou vládou, včetně podpory prostřednictvím rozpočtu, s cílem zajistit dlouhodobou diverzifikaci dodávek a zaručit, že ukrajinská plynová přepravní soustava zůstane základní tranzitní cestou pro dodávky plynu do Evropy. Komise bude pokračovat ve spolupráci s ukrajinskou vládou na modernizaci její plynové přepravní soustavy ve spolupráci s EIB, EBRD a Světovou bankou v souvislosti s probíhající reformou plynárenství v souladu se závazky Energetického společenství. Při splnění určitých podmínek by v blízké budoucnosti mohla být reálná počáteční půjčka. V krátkodobém horizontu je Komise připravena pomoci Ukrajině diverzifikovat její trasy pro zásobování plynem, zejména zajištěním zprovoznění zpětných toků s EU, především přes Slovensko (navíc k současné možnosti přes Polsko a Maďarsko), v co nejkratší době. Komise by měla společně se Slovenskem zajistit, aby ukrajinští a slovenští provozovatelé přepravních soustav stanovily nezbytná pravidla a postupy, které umožní, aby plyn mohl proudit z EU na Ukrajinu ve zvýšeném množství s cílem zlepšit bezpečnost dodávek na Ukrajině. Text memoranda o porozumění mezi provozovateli přepravních soustav na Slovensku a na Ukrajině ohledně fyzického zpětného toku přes ukrajinsko-slovenský plynovod zprostředkovala Komise v prosinci 2013, ale k jeho podpisu nedošlo. Komise je připravena na požádání pomoci zajistit podepsání dokumentu oběma provozovateli. Komise zůstává rovněž odhodlána nadále spolupracovat s příslušnými členskými státy s cílem vytvořit další koridory umožňující zpětné toky na Ukrajinu přes Bulharsko a Rumunsko a přes Chorvatsko a Maďarsko. Ve střednědobém výhledu, pokud to okolnosti dovolí, je Komise připravena podporovat třístrannou koncepci (mezi EU, Ruskem a Ukrajinou) modernizace ukrajinské plynové přepravní soustavy. Co se týče dopravy, po parafování dohody o vytvoření společného leteckého prostoru mezi EU a Ukrajinou na summitu Východního partnerství ve Vilniusu Komise rychle postupuje s přípravnými pracemi, které umožní Radě přijmout rozhodnutí o podpisu dohody a je připravena na její rychlé provedení. Komise je odhodlána nadále pracovat na zlepšení dopravních vztahů mezi EU a Ukrajinou, zejména v rámci dopravního panelu pro Východní partnerství. MOBILITA: Mobilita představuje důležitou oblast, v níž by podle Komise měla být podniknuta smysluplná krátkodobá opatření, která bude vidět. Přestože řada z nich záleží na politických rozhodnutích členských států, Komise si přeje a je připravena aktivně usnadnit rychlou a účinnou koordinaci v této oblasti. Komise plně uznává význam mobility a mezilidských kontaktů pro ukrajinské občany a bude podporovat snahy Ukrajiny o co nejrychlejší pokrok v procesu uvolňování vízového režimu v souladu s dohodnutými podmínkami akčního plánu na uvolnění vízového režimu. Pokrok bude samozřejmě záviset na schopnosti nových orgánů řešit nejdůležitější zbývající otázky.
Komise však může činit a učiní maximum, aby pomohla rychle vyřešit zbývající otázky. Dokončení procesu uvolňování vízového režimu povede ke zrušení vízové povinnosti pro ukrajinské občany, kteří si přejí cestovat v rámci schengenského prostoru až 90 dní během období 180 dní. Zatím mezi EU a Ukrajinou funguje dohoda o zjednodušení vízového režimu a Komise vybízí členské státy, aby plně využily jejího potenciálu. Nabízí členským státům možnost vybrat si z řady opatření, včetně odstranění poplatků za víza u některých kategorií občanů. Kromě toho vízový kodex poskytuje členským státům další možnosti odstranění poplatků za víza u jiných kategorií, například u dětí. Komise si dále přeje, a to pod podmínkou souhlasu členských států, nabídnout Ukrajině partnerství v oblasti mobility, které podporuje mezilidské kontakty a možnosti legální migrace, a nabízí rámec pro spolupráci a praktickou podporu ukrajinským orgánům přesahující proces uvolňování vízového režimu. Toto partnerství v oblasti mobility by mohlo být vytvořeno velmi rychle, pokud by o to i Ukrajina projevila zájem.
MEZILIDSKÉ KONTAKTY A VZDĚLÁVÁNÍ: V rámci nového programu Erasmus+ poskytne EU více příležitostí pro mobilitu studentů, akademickou spolupráci a výměny mládeže. Program Erasmus bude podporovat krátkodobou mobilitu studentů v obou směrech za účelem získání kreditů v hostitelské instituci, které pak budou uznány domovskou institucí. Odhaduje se, že do univerzitních výměn v rámci programu Erasmus+ se zapojí více než 4 000 mladých Ukrajinců a více než 7 000 se zúčastní mládežnických projektů a výměn. Bude se také podporovat výměna pracovníků za účelem vzdělávání a výuky. Ukrajinští studenti a univerzity se budou moci zapojit do společných programů „Master“ na vysoké úrovni nabízených konsorcii evropských univerzit. Univerzitám bude poskytnuta pomoc s budováním kapacit za účelem modernizace učebních plánů, výukových postupů, modernizace zařízení a zlepšení správy. V rámci programu Erasmus+ bude rovněž financována mobilita mládeže prostřednictvím mládežnických výměn, Evropská dobrovolná služba a mobilita mladých pracovníků. Ukrajina se bude i nadále účastnit programu eTwinning pro školy, do něhož se od jeho oficiálního zahájení v březnu 2013 zaregistrovalo již 101 škol a 280 učitelů. Výzkumní pracovníci se budou moci ucházet o doktorální nebo postdoktorální stipendia v rámci dalších výzkumných grantů, které jsou k dispozici v rámci akcí Marie Sklodowska Curie.
DALŠÍ OPATŘENÍ: Komise je všeobecně nadále odhodlána pomáhat Ukrajině budovat instituce, které slouží zájmům státu a lidu prostřednictvím podpory řádné správy věcí veřejných,
právního státu, boje proti korupci atd. Řádné fungování těchto institucí není pouze cílem samo o sobě, znamená také zajištění středně- a dlouhodobého rozvoje země, a to jak sociálního, tak ekonomického. Podpora udržitelné hospodářské a politické transformace bude také vyžadovat granty poskytující odborné znalosti v mnoha oblastech uvedených v tomto dokumentu. Kromě toho budou Komise a vysoká představitelka spolu s Radou Evropy a Benátskou komisí i nadále podporovat ústavní reformu. Pokračuje rovněž pomoc na podporu reforem státního zastupitelství a policie formou dialogu mezi EU a Ukrajinou o reformě soudnictví. V oblasti volební pomoci se navíc prošetřuje, zda je možné poskytnout volební podporu a technickou pomoc, včetně monitorování budoucích voleb v kontextu volební pozorovatelské mise OBSE–ODIHR. – Omezující opatření: EU prokázala, že je při přijímání nezbytných relevantních právních předpisů schopna jednat rychle a pružně. Komise předložila v pondělí 24. února svůj návrh, který má být přijat v Radě a který aktualizovala tak, aby odrážel měnící se realitu na místě, takže se nyní zaměřuje na zmrazení a zajištění majetku osob, jež byly shledány odpovědnými za zneužití státních prostředků. Komise je i nadále připravena předložit další návrhy, pokud to bude potřebné. – Humanitární pomoc a civilní ochrana: Komise v Kyjevě otevřela kancelář, která má monitorovat situaci a poskytovat informace, mimo jiné i členským státům, o záležitostech souvisejících s humanitární pomocí a civilní ochranou. Tato kancelář bude v kontaktu se všemi hlavními organizacemi poskytujícími pomoc, aby koordinovala veškeré možné budoucí činnosti a vypracovávala pohotovostní plány. Komise je i nadále připravena poskytnout pomoc z mechanismu civilní ochrany Unie, pokud o to Ukrajina požádá. S ohledem na to Komise již požádala státy, které se mechanismu účastní, aby posoudily případné nabídky pomoci související se zdravotní péčí.
PŘÍLOHA PODPORA PRO UKRAJINU: ORIENTAČNÍ PODPŮRNÝ BALÍČEK
Orientační Zdroj
částky/rozpětí (v milionech eur)
I. EVROPSKÁ KOMISE (2014–2020) I.1. Celková rozvojová pomoc (granty) Balíček pro dvoustrannou spolupráci, kam patří: => roční akční program na rok 2014 => roční akční programy (průměr) na období 2015–2020 => zastřešující program („vice za více“) na období 2015–2020 Investiční facilita sousedství Investiční nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP) SZBP I.2. Makrofinanční pomoc (úvěry)
140-200 780 240-300 200-250 20 15 1 610
II. EVROPSKÉ FINANČNÍ INSTITUCE EIB EBRD
do 3 000 5000
CELKOVÝ SOUČET p.m.: předchozí programové období roční akční program na rok 2013 (přiděleno) roční akční program na období 2011–2012 (pokračuje) Nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (i) pokračuje (ii) přiděleno CELKEM
1 565
11 175
199 201 50 36,5 486,5
