BOHEMIA CENTRALIS 9
1
2
BOHEMIA CENTRALIS
9 STŘEDISKO STÁTNÍ PAMÁTKOVÉ PÉČE A OCHRANY PŘÍRODY STŘEDOČESKÉHO KRAJE PRAHA 1980
Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, ve Státním zemědělském nakladatelství Praha
3
Redakční rada
Milan Rivola /výkonný redaktor/ Petr Čepek Jan Jeník Vojen Ložek Pavel Pecina Eduard Průša Vladimír Skalický František Skřivánek Josef Tlapák
© Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1980
4
Obsah - Inhalt - Contents NĚMEC J. - BOSÁK P. 7 Geologie, paleontologie a krasové jevy chráněného území Lom na Kobyle Geologie, Paläontologie und Karsterscheinungen des Naturschutzgebietes Lom na Kobyle KLÁN J. - RYDLO J. 27 Mykoflóra písečného přesypu u Osečka (střední Polabí) Mycoflora of a sand ridge near Oseček (Střední Polabí Region, Bohemia) PŘÍHODA A. - MACHULKOVÁ A. 43 Houby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce 1978 Die Pilze der Naturschutzgebiete von Křivoklát-Gebiet im Jahre 1978 HAVLÍČKOVÁ J. 63 Příspěvek ke květeně východní části Křivoklátské pahorkatiny Beitrag zur Flora des östlichen Teiles des Hügellandes von Křivoklát KRUŠEK K. - SOLDÁT M. 109 Motýlí fauna Karlštejnská -2. část Die Schmetterlingsfauna der Gegend von Karlštejn -Teil 2 SCHOLZ T. 163 Střevlíkovití (Coleoptera, Carabidae) Karlštejnská Die Laufkäferartigen (Coleoptera, Carabidae) vom Karlštejn-Gebiet KOŠŤÁL M. 195 Nosatci (Curculionidae, Coleoptera) Žehuňské obory a jejího okolí Die Rüsselkäfer (Curculionidae, Coleoptera) des Wildgeheges von Žehuň und seiner Umgebung Krátká sdělení 215 Kurze Mitteilungen Pokyny autorům ¨ Redakční uzávěrka 28.2.1979
5
6
Bohemia centralis, Praha, 9: 7-26,1980
Geologie. paleontologie a kradové jevy chráněného území Lom na Kobyle Geologie, Paläontologie und Karsterscheinungen des Naturschutzgebietes Lom na Kobyle
JAN NĚMEC-PAVEL BOSÁK
ÚVOD Chráněný přírodní výtvor (dála CHPV) Lom na Kobyle se nachází v západní části Středočeského kraje asi 5 km jižně od Berouna na severovýchodním úbočí vrchu. Kobyla u Koněprus. CHPV byl zřízen usnesením rady SKNV č. 262 za dne 22.9.1970. Zaujímá plochu 6,4449 ha na katastrálním území obce Koněprusy. Podle výnosu byl CHPV zřízen k ochraně "významné geologické lokality, kde je odkryto nasunutí silurských (a devonských) vápenců na mladší devonské vrstvy. Lokalita je dále významným nalezištěm zkamenělin a v krasových dutinách jsou dochovány nánosy významné z hlediska kvartérní geologie a geomorfologie". CHPV Lom na Kobyle se rozkládá v nadmořských výškách 410 - 465 m n.m., přičemž se území zvolna sklání k severovýchodu. Jádro chráněného území (dále CHÚ) je tvořeno jámovým lomem, který je přístupný asi 50 m dlouhým tunelem v severovýchodní části. Další, a to méně přístupná cesta vede po jihozápadním svahu lomu (část naučné stezky Zlatý kůň). Maximální výška stěny lomu je asi 40 m na jihovýchod, minimální kolem 10 m u přístupového tunelu a na severu. Stěny jsou téměř kolmé, pouze na východě a částečně i na jihozápadě díky svahovinám mají sklon asi 50°. Tato práce je výsledkem inventarizačního průzkumu chráněných území prováděného krajským střediskem v Praze a výzkumu uskutečňovaného členy speleoskupiny Český kras ZO 1-01 ČSS. 7
PŘEHLED DOSAVADNÍCH VÝZKUMŮ Lom na Kobyle byl v činnosti do roku 1929. Těžbou vápence byl dokonale odkryt očkovský přesmyk. Tento tektonický jev, v koněpruské oblasti prvořadý, neupoutal zprvu pozornost geologů. O očkovském přesmyku jako takovém píše poprvé J. WOLDŘICH (1914), od něj také pochází jeho název. Zmiňují se o něm dále také 0. KODYM (1925), 0. KODYM, B. BOUČEK a J. ŠULC (1931) apod. Krasovým jevům obnaženým tímto lomem byla na počátku věnována také pouze minimální pozornost. První zmínka o krasu v lomu pochází od J.R. SCHUBERTA (1900) a potom nastává téměř padesátiletá odmlka. Pokračující těžba mezitím značně narušila jeskynní prostory a znehodnotila jejich paleontologický obsah. Lom Kobyla se počíná hojněji objevovat v geologické literatuře až na sklonku 40. let. Je o něm zmínka v práci J. VACHTLA (1949) a J. SVOBODY a F. FRANTLA (1949). Samostatnou práci mu věnují I. CHLUPÁČ a R. HORNÝ (1949). První paleontologické nálezy z Chlupáčovy sluje a začátek výzkumných prací na kvartérních profilech popisuje J. PETRBOK (1952). Tento autor se velmi zasloužil o výzkum výplní krasových dutin v lomu Kobyla a o svých nálezech publikoval celou řadu zpráv (J. PETRBOK 1950, 1953a, 1953b, 1954a, 1954b, 1955). Úplný seznam jeho prací obsahuje článek V. LOŽKA (1958), ve které autor zároveň hodnotí malakofaunu Chlupáčovy sluje. Paleontologií fosilních savců se zabýval V. MOSTECKÝ (1961, 1963, 1966, 1969) v pracích o mladokvarterním profilu Chlupáčovy sluje. Stratigrafii a malakofaunu Chlupáčovy sluje zpracoval velmi podrobně J. KOVANDA (1973). Stratigrafii výplně jeskyně Vestibul popsali P. BOSÁK, J. SÝKORA a S. TůMA (1976), v jejichž práci jsou popsány také některé mineralogické nálezy. Krasové jevy lomu Kobyla a okolí popisuje V. HOMOLA (1947). Jeskyni Zlomenou dokumentuje J. HROMAS (1962) a spolu s Chlupáčovou slují J. HROMAS a B. KUČERA (1974). Kromě těchto prací se zmínky o krasových jevech na Kobyle objevují v celé řadě souhrnných publikací. Nejvýznamnějšími zdroji informací o CHPV Lom na Kobyle jsou práce J. SVOBODY a F. FRANTLA (1949), J. PETRBOKA (1952), V, LOŽKA (1958), W. MOSTECKÉHO (1969) a J. KOVANDY (1973). 8
GEOLOGIE ŠIRŠÍHO OKOLÍ CHPV CHÚ synklinoria
leží v v
jihozápadním
koněpruské
oblasti
křídle s
silursko-devonského barrandienského
velmi
pestrou
geologickou
situací
a
komplikovanými strukturními poměry. Na stavbě území v širším okolí CHPV se podílejí zejména silurské klastické, karbonátové, vulkanoklastické a vulkanické horniny a devonské karbonáty. Spodní silur je vyvinut v břidličné facii jako tmavé graptolitové břidlice (liteňské vrstvy, llandovery-wenlock). Vyšší partie obsahují větší podíl karbonátů (kopaninské a přídolské vrstvy, ludlow, popř. přídol). Faciální vývoj silurských sedimentů dosti komplikují
projevy bazického
iniciálního
vulkanismu (výlevy
spilitizováných,
normálních i bazaltoidních diabasů, ložní žíly doleritiekých diabasů a hojné výskyty pyroklastik, granulátů, tufů apod.).
1. Geologická mapa: a - širšího okolí CHPV (podle J. SVOBODY a F. PRANTLA 1948); b CHPV Lom na Kobyle (podle J. SVOBODY 1954)s 1 - liteňské vrstvy, 2 = diabasy, 3 kopaninské a přídolské vrstvy, 4 - spodní koněpruské vápence 5 - Vinařické vápence;, 6 svrchní koněpruské vápence, 7 - slivenecké vápence, 8 - acanthopygové vápence 9 amplexové vápence 10 - svahoviny, 11 - haldy, 12 - zlomy, 13 - přesmyky 14 – lom
9
Přechod silurských, v nejvyšších partiích již zcela karbonátových sedimentů do devonských vrstev je pozvolný, bez přerušení sedimentace. Uloženiny devonu (lochkov, prag, nejvyšší zlíchov a eifel) jsou vyvinuty převážně v karbonátovém vývoji mělkovodních organodetritických a rifových vápenců i kalových karbonátů „hlubokovodnější" facie. V koněpruské oblasti byla v období spodního a středního zlíchova přerušena sedimentace. V nejvyšším zlíchovu a eifelu byla opět mělkovodní karbonátová sedimentace obnovena. V nadloží těchto nepříliš mocných vrstev spočívá klastický komplex roblínských (givet). Silursko-devonský komplex okolí GHPV je zvrásněn do řady paralelních antiklinál a synklinál s osami směru zhruba východ-západ. Podle J. SVOBODY a P. FRANTLA (1949) náleží oblast CHÚ synklinále Zlatého koně, budované zejména masivními vápenci disharmonicky zvrásněnými se svým snadno vrásnitelným podložím. Tato synklinála je omezena dvěma větvemi očkovského přesmyku oddělujícími ji od koněpruské antiklinály na severu a od lounínské antiklinály na jihu. V blízkosti přesmyku bývá stavba poněkud složitější. Strukturní obraz je doplněn několika severoseverozápadními-jihojihovýchodními dislokacemi. GEOLOGICKÉ POMĚRY CHPV Chráněné území Lom na Kobyle zahrnuje vlastní lom a jeho nejbližší okolí. Na západě zasahuje téměř k drobnému lůmku při silnici Koněprusy - Suchomasty. Množství přirozených výchozů v CHPV je dosti malé, a proto se bude největší pozornost věnovat lomu. Geologická mapka ukazuje, že do severní části CHPV zasahují liteňské vrstvy (silur, llandovery-wenlock). Mají charakter velmi tmavých, jílovito-vápenitých, méně jílovitých, graptolitových břidlic, obsahujících ve vyšších polohách pelokarbonátové konkrece a vložky slínitých vápenců. Hojná jsou v nich tělesa intruzívních i extruzívních diabasů. Ze zkamenělin uvádíme trilobity Miraspis mira mira (BARR.), Decoroproteus decorus (BARR.), Bumastus bouchardi (BARR.) a Cheirurus insignis (BEYR.). V nadloží liteňských vrstev vystupují kopaninské vrstvy (silur, ludlow) vyvinuté zde v břidličné facii v mocnosti až 180 m jako deskovité a tence vrstevnaté, šedé břidlice a vápence s hojnou příměsí redeponovaného vulkanoklastického materiálu. I. CHLUPÁČ a R. HORNÝ (1949) uvádějí ze zkamenělin: Entomozoe (Richteria) 10
migrans (BARR.), Bolbozoe sp., Ceratiocaris inaequalis BARR., Ceratiocaris sp., Kionoceras sp., Geisonoceras sp., Archinacella sp., Cardiola interrupta SOW., Conchidium sp., Dictyonema sp., Monograptus scanicus TULLB., Colonograptus colonus (BARR.), Pristiograptus bohemicus (BARR.) a Hederella formosa PRANTL. Nadložní přídolské vrstvy (silur, přídol) představují šedé až tmavě šedé, deskovité, bituminózní, celistvé až zrnité, slínité vápence střídající se s tence vrstevnatými břidlicemi. Některé vápencové horizonty mají charakter ortocerových lumachel s mlži, gastropody a koráli. Pro nejvyšší polohu přídolských vrstev je charakteristická lavice tzv. scyphocrinitového obzoru. Ze zkamenělin vybíráme: Monograptus transgrediens PERNER, Pterygotus bohemicus BARR., Otarion novaki BOUČEK, Prionopeltis striatus (HAWLE et CORDA), "Cardiola" insolita BARR., Platyceras elegans (PERNER), Dayia bohemica BOUČEK, Hindeodella priscilla STAUFFER a Scyphocrinites sp. Spodnodevonské sedimenty zastupují lochovské vápence ve facii kotýských vápenců (lochkov). Jsou to tmavě šedé, zřetelně deskovitě vrstevnaté, velmi jemnozrnné až hrubě organodetritické vápence s hojnými rohovci pestrých barev. Mezi charakteristické zkameněliny těchto karbonátů patří: Monograptus uniformis uniformis PŘIBYL, Monograptus uniformis angustidens PŘIBYL, Monograptus microdon microdon R. RICHTER, Acanthograptus leiskovensis BOUČEK, Aristozoe radvani CHLUPÁČ, Ceratocephala lochkoviana CHLUPÁČ, Leptodesma carens (BARR.), Lingula nigricans BARR., Habetoechia hebe (BARR.) a Hindeodella equidentata RHODES. Plošně největší část území budují slivenecké vápence (prag); jsou to narůžověle bílé, zřetelně zrnité, lavicovité až masivní, organodetritické, převážně krinoidové, místy dolomitické vápence mocnosti 30-35 m. Představují okrajovou facii rifového pásma Zlatého koně. Ze zkamenělin je podle J. SVOBODY a F. PRANTLA (1949) možno uvést: Scutellum (Scutellum) formosum ( BARR.), Phacops fecundus major (BARR.), Cheirurus globifrons (HAWLE et CORDA), Acanthaloma ruderalis (HAWLE planicauda
et
CORDA), (BARR.),
Ceratocephala
Harpes
vesiculosa
montagnei
HAWLE
(BEYRICH), et
CORDA,
Phaetonellus Orthotheca
quadricostata NOVÁK, Sieberella sieberi (BARR.), Merista passer BARR., Haplocrimus sp. a Nowakia arcuaria (BARR.). Střední devon reprezentují acanthopygové vápence (eifel), které jsou ekvivalentem chotečských vápenců v okolních, oblastech. Šedé, deskovité, zrnité, 11
organodetritické, převážné krinoidové vápence tohoto typu v mocnosti 20-35 m vystupují v nejzápadnější části CHPV a představují vyšší člen lokálního mělkovodního vývoje středního devonu koněpruské oblasti. Z charakteristických zkamenělin J. SVOBODA a F. PRANTL (1949) uvádějí: Merista passer BARR., Merista calypso BARR., Meristella circe BARR. , Strophomena emarginata BARR., Chonetes cf. tardus BARR., Pseudochonophyllum pseudohelianthoides (BARR.), Trematophyllum sp., Barrandeophyllum cf. smithi PRANTL, Favosites cf. intricatus BARR.9 Alveolites sp., Heliolites (Helioplasma) kolihai M. KETT. , Pachypora cf. ramosa POČTA, Cladopora sp., Stromatopora sp. aff. florida POČTA, Acanthopyge haueri (BARR.), Acanthaloma nigra (NOVÁK), Thysanopeltis speciosa (BARR.), Aulacopleurina cf. peltata (BARR.), Phacops intermedius BARR., Phacops cf. sternbergi BARR., Cheirurus (Crotalocephalus) globifrons (HAWLE et CORDA), Orthotheca lamelosa NOVÁK, Merista circe BARR., Camarotoechia cf. proserpina (BARR.). K vyšším částem acanthopygových vápenců se nyní také řadí i málo mocné (10-15 m) vápence amplexové9 vyčleněné pouze J. SVOBODOU a F. PRANTLEM (1949) jako lavicovité, tmavošedé spongiové vápence na bázi, výše pak šedé, růžové, hrubě zrnité vápence krinoidové s charakteristickými zkamenělinami: Amplexus
hercynicus
bohemicus
POČTA,
Acanthopyge
haueri
(BARR.),
Acantholoma ruderalis (HAWLE et CORDA), Cheirurus sternbergi (BARR.), Phacops cf. bronni BARR.9 Novakaspis barrandei (HAWLE et CORDA), Xiphogonium loveni (BARR.), Sieberella sieberi (BARR.), Eoreticularia indifferens (BARR.),
Merista
passer
BARR.,
Eucystis
flavum
(BARR.),
Laccophyllum
bohemicum (BARR,) a Metriophyllum sp. Paleozoické sedimenty a vulkanity jsou kryty mladými uloženinami převážně kvartérního stáří. Nalézají se však také relikty neogenních křemitých pískovců, slepenců a křemenců ve výše položených partiích vrchu Kobyla (J. SVOBODA a F. PRANTL 1949). Kvartérní pokryvné sedimenty dosahují s výjimkou krasových depresí poměrně malých mocností. Jejich charakter závisí na podložním substrátu. Na silurských sedimentech jsou vyvinuty hlubší jílovité půdy, na diabasech mělká písčitá eluvia. Vápence jsou pokryty hlinitými půdami typu terra rossa a jílovitými půdami typu terra fusca. Lokálně jsou vyvinuty sprašové závěje a sprašové hlíny. Značná část CHÚ je pokryta haldami a skrývkovým materiálem.
12
GEOLOGICKÝ POPIS LOMU Jádrem CHPV je jámový opuštěný lom Kobyla. Všechny jeho stěny jsou dobře odkryty, pouze na východní straně a na části jižní strany lomu jsou mocné polohy svahovin. Stěny lomu tvoří převážně slivenecké vápence s hojnými zbytky lilijic. Na severovýchodní stěně lomu je obnažena přesmyková plocha severní větve očkovského přesmyku. Od severu až severovýchodu byly přesmykem nasunuty na slivenecké vápence pragu jednak přídolské (silur) a jednak kotýské (devon-lochkov) vápence v obráceném vrstevním sledu. Směr očkovského přesmyku v rámci CHPV kolísá mezi 75 - 105° (H. LACHNITTOVÁ 1975). Ani úklon přesmykové plochy není pravidelný; kolísá kolem 30°, místy i méně, avšak severním směrem se její úklon rychle zvyšuje až na 60° (J. HROMAS 1962). Jižním směrem byla násunová plocha 2. Pohled na severozápadní uzávěr lomu Kobyla ukazující stav přirozeného zarůstání lokality
13
téměř subhorizontální (10-20°). Proto se v nejvyšších částech jihozápadní stěny lomu uchovaly zbytky kotýských vápenců. V západní části lomu vystupují také silurské břidlice, které podle I. CHLUPÁČE a R. HORNÍHO (1949) patří do zóny Monograptus scanicus TULLE a jsou tedy reprezentantem části kopaninských vrstev. Podle J. SVOBODY a F. PRANTLA (1949) jde o tektonicky zakleslou kru uvnitř devonských vápenců. KRASOVÉ JEVY Na území CHPV je známo několik krasových jevů povrchových i podzemních, které je možné studovat zejména v lomu Kobyla. Povrchové krasové jevy se neuplatňují v morfologii krajiny CHÚ v takovém množství, jako např. na blízkém Zlatém koni. Většina z nich je zaplněna sedimenty. Rozsah plošně dosti velkých krasových depresí byl zjištěn při geofyzikálním elektrickém průzkumu ložiska vápence. Průměr depresí je od prvních metrů do několika desítek metrů a hloubka přesahuje 40 m. Některé z nich jsou obnaženy přímo lomem. Jsou to korozní tvary vytvářené pod sedimentárním pokryvem, který díky postupujícímu prohlubování korozí do depresí zaklesával, a tím byl chráněn před denudací. 3. Pohled na severovýchodní stěnu lomu Kobyla s očkovským přesmykem
14
Charakter depresí, které jsou vnitřně bohatě členěny, blíží se povaze geologických varhan. Jejich výplně jsou velmi pestré. Báze je tvořena rozvětralými kopaninskými vrstvami. Výše jsou zaplněny sedimenty s hojnými úlomky spodnoturonských písčitých slínovů a cenomanských pískovců. Tyto zbytky křídových hornin jsou dalším dokladem existence dnes již denudovaného křídového sedimentárního pokryvu jižně od dnes známých výchozů. Kromě těchto uloženin výplně tvoří převážně kvartérní písčito-jílovite sedimenty s relikty železitých pískovců a valounů, které představují pravděpodobně zbytky terciérních sedimentů (P. BOSÁK, J. SÝKORA a S. TŮMA 1978). Z podpovrchových krasových jevů je na Kobyle známo několik jeskyní. Nejvýznamnější z nich je Chlupáčova sluj se svým pokračováním jeskyní Vestibul v jižní stěně lomu. Chlupáčova sluj je známa již od roku 1900 (J.R. SCHUBERT), 4. Pohled na ostroh severovýchodní stěny lomu Kobyla s očkovským přesmykem a jeskyní Zlomenou (její polohu ukazuje šipka)
15
později
upadla
v
zapomnění.
Díky
mladokvartérním
výplním
s
hojnými
paleoosteologickými zbytky se jí znovu věnovala pozornost od roku 1950. Pojmenování získala od J. PETRBOKA po I. CHLUPÁČOVI, který zde nalezl hojné zbytky fosilních savců. V současné době je z této jeskyně znám pouze relikt; většina stropu a severovýchodní stěna byly odlámány při lomové těžbě. Relikt zaujme bohatými kulovitými korozními tvary a facetami. Větší část převážně vertikální prostory je zaplněna sedimenty posledního interglaciálu (riss-würm) a glaciálu (würm).
Tyto
uloženiny
byly
předmětem
podrobného
osteologického
a
malakozoologického výzkumu; jeho výsledky i s profily shrnuje práce J. KOVANDY (1973), na kterou odkazujeme. Pokračováním jeskyně Chlupáčova sluj je jeskyně Vestibul, která je známa od r. 1966. Od této doby se zde provádí výzkum, zejména litologicky pestrých uloženin riss-würmu a (?) staršího würmu. Jeskyně dosahuje délky asi 20 m. Popisy sedimentů jsou předmětem práce P. BOSÁKA, J. SÝKORY a S. TůMY (1976). V poslední době byl v jeskynních sedimentech nalezen nový typ sféroidálního, radiálně paprsčitého aragonitu, jehož geneze se svázána s hojnými železito-manganovými konkrecemi (P. BOSÁK, J. SÝKORA a S. TůMA 1978).
5. Mapa CHPV se značenými výskyty krasových jevů: 1 - jeskyně, 2 -krasové deprese se sedimentární výplní, 3 - štola, 4 - stěny lomu, 5 hranice CHPV, 6 - vrstevnice jeskyně: A - Ve skále, B - Chlupáčova sluj - Vestibul, C - Zlomená, D - U růže, E - drobné krasové jevy západní stěny lomu, F - propástka
16
Podobně jako Chlupáčova sluj je i jeskyně Zlomená (nazývaná někdy také Dvojitá) reliktem původně rozsáhlejší prostory destruované těžbou. O charakteru zničených partií se nedochovaly žádné doklady, takže je dnes nemožné původní průběh jeskyně rekonstruovat. Zlomená jeskyně je vyvinuta na očkovském přesmyku a dvou výrazných puklinách. Její délka přesahuje 12 m, výška 4 m a šířka 4 m. Její stěny jsou vytvořeny ve sliveneckých vápencích, kdežto strop je vymodelován ve starších kotýských a přídolských vápencích. Jeskyně je zajímavá z mineralogického hlediska. Na bázi sedimentární výplně, mocné asi 3,5 m, se nalézá dekalcifikovaný slivenecký vápenec s hojnými vyvětralými články lilijic, manganovou polohou a skalenoedry kalcitu velikosti až 18 cm. Tato vrstva je prokopána úzkou chodbičkou. Nadložní vrstvy jsou tvořeny dvěma vrstvami vápencové sutě (I. CHLUPÁČ a R. HORNÝ 1949). Modelace prostory i charakteristické tvary naznačují podíl tekoucí vody při tvorbě této jeskyně. 6. Pohled na východní stěnu lomu s krasovými depresemi.
17
7. Mapka jeskyní: a - Zlomená (vlevo - půdorys, vpravo - řezy), b - Vestibul (nahoře půdorys, dole - řezy); linie řezů jsou vyznačeny stejnými čísly a písmeny rozlišenými indexem.
18
Obě největší prostory lomu, tj. jeskyně Zlomená i Chlupáčova sluj, mají velmi blízkou nadmořskou výšku, a to 417 m n.m. a 413 m n.m., i geologické poměry, zejména průběh drobných dislokací a puklin. Tento průběh naznačuje, že před porušením oblasti těžbou v lomu tento systém pravděpodobně vzájemně souvisel. Vzhledem k morfologickým poměrům okolní krajiny je zřejmé, že Chlupáčova sluj působila v tomto systému jako ponor (J. HROMAS 1962). Z menších jeskynních prostor je známa jeskyně U růže, jejíž vchod leží asi 20 m nade dnem lomu v západní stěně. Nad Chlupáčovou slují je vyvinuta menší prostora, a to jeskyně Ve skále. V severozápadním uzávěru lomu byla nově objevena drobná propástka. Četné menší krasové dutiny se nalézají na jihozápadní stěně lomu. Jejich sedimentární výplně - rudé jíly a tmavé vrstvy - jsou totožné s výplněmi korozních dutin a komínů v lomu V kozle (srovnej P. BOSÁK 1978), kde se jejich stáří klade alespoň do stupně donau starého pleistocénu. Vývoj krasových jevů v oblasti Kobyly nebyl záležitostí jednoho cyklu. Kras se nepochybně počal vyvíjet již během křídy, kdy v oblasti Českého masívu panovaly příhodné klimatické podmínky (P. BOSÁK 1977). Také K. OVČAROV (1973) uvažuje o staré, senilní křídové úrovni krasovění ve výškách kolem 440-450 m n.m. Vývoj krasu pokračoval bezpochyby i ve starším terciéru. Stopy této fáze však nejsou dosud v oblasti CHÚ doloženy. Při neogénní, miocénní fázi (?) vývoje krasu se vytvořila na úpatí Kobyly drobná krasová dutina vyplněná "jíly tmelenými křemitým tmelem a křemitou hmotou hnědé až hnědožluté barvy" (J. PETRBOK 1949). Jak autor poznamenává, stáří není spolehlivě doloženo a mohly by zde být i "námitky pro křídové stáří". Během nejvyššího pliocénu se vytvořily drobné krasové dutiny na jihozápadní stěně lomu, které byly konzervovány usazeninami glaciálu donau. V období staršího a středního pleistocénu se vytvořila Chlupáčova sluj a jeskyň Zlomená, které jsou starší než riss-würm, jehož sedimenty jsou zaplněny. Stáří vzniku mohutných geologických varhan je předmětem studia. PALEONTOLOGIE KRASOVÝCH VÝPLNÍ Ve výplních würmského a riss-würmského stáří byla zjištěna bohatá asociace fosilní měkkýší fauny. Tuto malakofaunu nověji hodnotí J. KOVANDA(1973). V tabulce 1 jsou uvedeny výsledky jeho výzkumu. Podle asociace druhů se
19
Tabulka 1 Seznam druhů fosilních měkkýšů ze sedimentů výplně Chlupáčovy sluje (podle J. KOVANDY 1973) A - počty jedinců podle Petrbokových poznámek B - počty v Petrbokově sbírce v Národním muzeu v Praze C - sumární údaje z profilu V. LOŽKA (1958) C - sumární údaje z profilu J. KOVANDY Číslo vrstvy
1
2
Druh
A
B
C
D
!!
Helicigona banatica (ROSSM.)
3
7
//
-
!!
Aegopis verticillus(F^R.)
1
124
///
/
!!
Soosia diodonta (F^R.)
1
6
/
-
!!
Discus perspectivus (MOHL.)
2
12
/
-
!!
Pagodulina pagodula (DESM.)
-
1
/
/
!!
Iphigena densestriata (ROSSM.)
-
1
-
-
!
Iphigena plicatula (DRAP.)
-
3
//
///
!
Ruthenica filograna (ROSSM.)
-
9
/
///
!
Cochlodina laminata (MONT.)
1
18
//
//
!
Cochlodina orthostoma (MKE.)
-
3
/
-
!
Helicodonta obvoluta (MOLL.)
2
394
///
///
!
Monachoides incarnata (MOLL.)
-
25
//
//
!
Acanthinula aculeata (MOLL.)
-
-
/
//
!
Trichia unidentata (DRAP.)
-
8
//
-
!
Isognomostoma isgnomostoma (SCHR.)
2
7
/
/
!
Aegopinella pura (ALDER)
-
2
/
///
!
Aegopinella nitena (MICH.)
2
-
-
-
!
Ena montana (DRAP.)
1
1
/
-
!
Orcula doliolum (BRUG.)
3
7
/
//
!
Acicula polita (HARTM.)
1
1
-
///
!
Vitrea diaphana (STUD.)
1
10
//
-
!
Vitrea subrimata (REINH.)
1
4
/
-
!
Daudebardia rufa (DRAP.)
2
2
/
-
!
Daudebardia brevipes (DRAP.)
-
-
/
-
Discus ruderatus (PER.)
2
10
//
//
Vertigo pusilla (MOLL.)
-
-
/
///
*
Clausilia cf. bidentata (STROM.)
2
-
-
-
!!
Cepaea nemoralis (L.)
1
58
/
-
!
Helix pomatia L.
4
183
//
/
!
Cepaea hortensis (MOLL.)
1
40
//
/
!
Discus rotundatus (MOLL.)
1
249
///
///
!
Aegopinella minor (STAB.)
-
-
//
-
20
/ - málo hojný druh // - hojný druh /// - široce zastoupený druh ! - významný druh vlhkého a teplého období !! - typicky interglaciální druh + - druh hojný ve spraších (+) - druh vyskytující se ve spraších jen místy * - špatně určený druh Clausilia parvula FER. Číslo vrstvy
Druh
A
B
C
D
Laciniaria biplicata (MONT.)
-
4
/
-
Bradybaena fruticum (MULL.)
2
36
//
/
(+)
?Arianta arbustorum (L.)
1
1
-
-
(+)
Vitrea crystallina (MULL.)
44
7
-
/
!
Iphigena ventricosa (DRAP.)
-
16
/
-
Clausilia pumila C. Pf.
1
15
//
///
!
Cecilioides acicula (MULL.)
1
-
-
-
+
Helicopsis striata (MULL.)
2
3647
//
-
+
Pupilla cf. sterri (VOITH) juv.
1
l
/
-
(+)
Pupilla cf. triplicata (STUD.)
-
4
-
-
(+)
Abida frumentum (DRAP.)
-
-
/
-
(+)
Chondrula tridens (MULL.)
-
-
/
-
+
Pupilla cf. Muscorum (L.) frgm.
-
5
-
/
(+)
Catinella arenaria (BOUCH.)
1
4
-
-
(+)
Vallonia costata (MULL.)
2
18
//
///
Vallonia pulchella (MULL.)
-
-
/
-
Euomphalia strigella (DRAP.)
1
-
/
-
Cochlicopa lubricella (PORRO)
2
4
/
-
!
Helicigona lapicida (L.)
1
272
//
-
!
Oxychilus cellarius (MULL.)
1
2
/
-
!
Laciniaria plicata (DRAP.)
-
-
/
-
Vitrea contracta (WEST.)
4
8
//
///
Limacideae sp. div.
11
22
/
/
Oxychilus aut Aegopinella sp. juv.
-
39
-
-
Trichia sp. juv.
-
17
-
-
Clausiliideae sp. Div. frgm.
-
67
+
Trichia hispida (L.)
4
16
/
-
+
Trichia hispida terrena (CLESS.)
1
1
-
-
(+)
Punctum pygmaeum (DRAP.)
-
-
-
//
(+)
Perpolita hammonis (STR.)
2
18
/
//
! 2
3
4
5
6
7
21
///
Číslo vrstvy
Druh
A
B
C
D
7
(+) (+)
Euconulus fulvus (MÜLL.) Clausilia dubia DRAP.
1 1
2 3
/ /
///
8
(+) ! +
Clausilia parvula FÉR. Carychium tridentatum (RISSO) Succinea oblonga DRAP.
1 1
114 -
// / -
// -
(+)
?Monachoides rubiginosa (A. SCH.) Oxyloma cf. elegans (RISSO)
1 1
1 1
-
-
9
KOVANDA domnívá, že svrchnopleistocénní výplně Chlupáčovy sluje reprezentují období plného rozvoje posledního interglaciálu a jeho přechod do posledního glaciálu i rozvoj starší části tohoto glaciálu. Práce KOVANDY je zajímavá i z historického hlediska. Autor jako přímý účastník výkopových prací J. PETRBOKA popisuje jeho techniku odběru zkamenělin i jeho pracovní postupy. Fosilní savce Chlupáčovy sluje zpracoval V. MOSTECKÝ (1969). Jeho práce představuje zatím nejúplnější zpracování paleoosteologického materiálu z této významné lokality. Zatím byly nalezeny tyto druhy: Leporidaes: Lepus timidus L., Lepus sp.; Sciuridae : Marmota sp. BLUMENBACH, Marmota bobac MUELLER; Castoridae: Castor fiber L.; Canidae: Canis lupus L., Canis sp., Vulpes vulpes (L.), Alopex lagopus (L.); Mustelidae: Gulo gulo L., Meles meles (L.); Ursidae : Ursus arctos taubachensis RODE, Ursus are os ssp.; Felidae : Panthera spelaea (GOLDF.); Hyenidae : Crocuta spelaea (GOLDF.); Elephantidae : Mammonteus primigenius (BLUMENBACH); Equidae : Equus mosbachensis REICHENAU - abeli ANTONIUS, Equus germanicus NEHRING, Equus sp., Equus cf. hemionus PALLAS; Rhinocerotidae : Dicerorhinus kirchbergensis JAEGER, Coleodonta antiquitatis (BLUMENBACH); Suidae : Sus scrofa L.; Cervidae : Cervus elaphus ssp., Dama dama (L.), Capreolus capreolus (L.), Rangifer sp.; Bovidae : Bison priscus, (BOJANUS), Bos primigenius BOJANUS, Rupicapra rupicapra L. Některé nálezy byly popsány již dříve, např. Panthera spelaea (GOLDF.) V. ZÁZVORKOU (1954). V nejvyšší části interglaciálních sedimentů v jeskyni Vestibul byly nalezeny zbytky Ursus arctos taubachensis RODE a Equus germanicus NEHRING.
22
Číslo vrstvy
9
10
(+)
Druh
A
B
C
D
Zonitoides nitidus (MÜLL.)
1
7
-
-
Vertigo antivertigo (DRAP.)
-
l
-
-
Carychium minimum MÜLL.
-
l
-
/
Lymnaea peregra peregra (MÜLL.)
2
5
-
-
Lymnaea peregra ovata (DRAP.)
2
4
/
-
Lymnaea cf. palustris (MÜLL.) juv.
-
2
-
-
Pisidium sp.
-
1
-
-
Výplav z nadložních vrstev starého würmu poskytl kosti drobných obratlovců, např. Rodentia, Muroidea a Chiroptera (P. BOSÁK, J. SÝKORA a S. TŮMA 1976). ZÁVĚR V této práci byl podán zatím nejkomplexnější přehled geologických poměrů CHÚ Lom Kobyla. Ve svém celku představuje jedno z geologicky nejzajímavějších chráněných území v ČSSR. Jeho atraktivita pro běžné návštěvníky je zejména v dokonale odkrytém očkovském přesmyku a v celkové morfologii lomu. Proto je velmi cenné 9 že v CHPV končí naučná stezka vedoucí ze Zlatého koně. Pracovníci KSSPPOP tak významně přispěli ke kulturnímu a turistickému využití přírodních rezervací. Zvýšená turistická frekvence však klade vyšší nároky na péči o toto chráněné území. Protože v Chlupáčově sluji dosud není ukončen výzkum, bylo by vhodné zajistit vchod do jejího pokračování, tj. do jeskyně Vestibul, a pravidelně kontrolovat jeho uzavření. Území lomu také značně zarůstá, takže vegetačním krytem jsou stíněny některé morfologické jevy, a proto bude nezbytné uskutečnit probírku stromů a keřů, především podél jihozápadní a severozápadní stěny lomu. Zusammenfassung Das Naturschutzgebiet Lom na Kobyle bei Koněprusy (Bezirk Beroun) ist eine bedeutsame Lokalität des Böhmischen Karstes. Das Kernstück des Schutzgebietes besteht aus einer Entnahmegrube. Durch den Kalksteinabbau, wurden wichtige Karsterscheinungen und Einzelheiten des geologischen Aufbaues dieses Gebietes bloßgelegt. Am geologischen Aufbau beteiligen sich Sedimente aus dem Silur und Devon und Vulkanite vom Kernstück des Synklinoriums des Barrandiums. An die Kalksteine von
23
Slivenec (Devon-Prag) sind vom Norden her durch die Überschiebung ältere Kalksteine aus dem Devon (Lochkov) und Silurschichten aufgelagert. Die Oberschiebung bildet ein der wichtigsten tektonischen Phänomene im Gebiet von Koněprusy. In
diesem
Schutzgebiet
sind
sowohl
oberirdische
als
auch
unterirdische
Karsterscheinungen bekannt. Durch die Abbruchtätigkeit wurden tiefe Karstdepressionen vom Typ einer geologischer Orgel mit bunter Sedimentenausfüllung bloßgelegt, die Relikte der an der Oberfläche bereits vernichteten Sedimente aus der oberen Kreide und dem Tertiär beinhalten. Wichtigste Höhle ist die Chlupac-Höhle mit ihrer Fortsetzung, die Vestibul-Höhle genannt wird. Die Sedimentenausfüllungen beider Teile schliessen zahlreiche Oberreste von Wirbeltieren des letzten Interglazials.(Riss-Würm) und ältere Teile des Würmschen Glazials ein. Die Chlupáč-Höhle funktionierte ursprünglich als Versenkung. Diese geknickte Höhle ist an einer Überschiebung aufgebaut und bildet den zweitgrössten Raum dieses Naturschutzgebietes. Sie ist durch Funde skalenoedrischer Kalzitkristalle und durch verwitterte Fossilien an der Basis der Sedimentausfüllung bekannt. Ferner kommen im Steinbruch zahlreiche winzige Karsterscheinungen vor, von denen einige von Sedimenten des alten Pleistozäns (? Donau) ausgefüllt sind. Die Entwicklung des Karstes dieser Lokalität ist mehrphasig. Wir verlegen den Beginn der Entwicklung in die Kreidezeit. Literatura BOSÁK, P., 1977: Spodnokřídový fosilní kras v Evropě. - Český kras, 2 : 59-64. Beroun. BOSÁK, P., SÝKORA, J. a TůMA, S. ,1976: Zpráva o výzkumu výplní jeskyně Vestibul (Chlupáčova sluj) na Kobyle u Koněprus. - Český kras, 1 : 28-43. Beroun. BOSÁK, P., SÝKORA, J. a TůMA, S., 1978: Nález aragonitu v lomu Kobyla u Koněprus. Čs. Kras, 30. Praha. HOMOLA, V., 1947: Krasové jevy Barrandienu. - MS, dipl. práce, arch. Př. f. UK, 133 pp. Praha. HROMAS, J., 1962: Jeskyně "Zlomená" v lomu Kobyla u Koněprus. - Čas. Mineral. Geol., 7, 3 : 356-357. Praha. HROMAS, J. a KUČERA, B., 1974: Geomorfologické a krasové jevy Českého krasu. - Boh. centralis, 3 : 41-57. Praha. CHLUPÁČ, I. a HORNÍ, R., 1949: Lom Kobyla u Koněprus. - Čas. Nár. Muzea, odd. přír., 118-119 : 75-78. Praha. KODYM, 0., 1925: Geologické profily Barrandienem, II. - Knih. Stát. geol. Úst., 9 : 3-60. Praha. KODYM, O., BOUČEK, B. a ŠULC, J., 1931: Průvodce ku geologické exkursi do okolí Berouna, Koněprus a Budňan. - Knih. Stát. geol. Úst., 15. 85 pp. Praha. KOVANDA, J., 1973: Výzkumy výplně Chlupáčovy sluje u Koněprus - Sbor. geol. Věd, Ř. A, 9 : 131-148. Praha. LACHNITTOVÁ, H., 1975: Exkurze do karbonátového vývoje siluru a devonu jihozápadní části Barrandienu. - MS, dipl. práce, 160 pp. Praha, Př. f. UK.
24
LOŽEK, V., 1958: K otázce stáří pleistocenní malakofauny z Chlupáčovy sluje na Kobyle u Koněprus. - Věst. Ústř. Úst. geol., 33 : 380-384. Praha. MOSTECKÝ, V., 1961: Pleistocenní savci z "Chlupáčovy sluje" na Kobyle u Koněprus. Čas. Nár. Muzea, odd. přír., 130 : 22-25. Praha. MOSTECKÝ, V., 1963: Der pleistozäne Bär Ursus taubachensis Rode aus der Schlucht "Chlupáčova sluj" bei Koněprusy. - Sbor. Nár. muzea, 19 B, 2 : 75-101. Praha. MOSTECKÝ, V., 1966: Rhinocerotidae aus der Höhle "Chlupáčova sluj" bei Koněprusy. Sbor. Nár. Muzea, 22 B, 4 : 143-161. Praha. MOSTECKÝ, V., 1969: Jungpleistozäne Säugetiere aus der "Chlupáčova Höhle" auf dem Hügel "Kobyla" bei Koněprusy. - Sbor. Nár. Muzea, 25 B, 1 : 1-54. Praha. OVČAROV, K. , 1973: Vyhodnocení krasových jevů při ložiskovém průzkumu v Koněpruském devonu. - Geol. Průzk., 15, 7 : 211-212. Praha. PETRBOK, J., 1949: "Opál zemitý" v Českém krasu na úpatí "Kobyly" u Koněprus. - Čs. Kras, 2 : 330. Brno. PETRBOK, J. , 1950: Noví měkkýši českého pleistocénu z "Chlupáčovy sluje" u Koněprus v Českém krasu. - Čs. Kras, 3 : 262. Brno. PETRBOK, J., 1952: "Chlupáčova sluj" u Koněprus. - Lidé a Země, 1, 3 : 90-95. Praha. PETRBOK, J., 1953a: Parůžek srnce z interglaciálu "Chlupáčovy sluje" u Koněprus. - Čs. Kras, 6 : 19. Brno. PETRBOK, J., 1953b: Otisk listu v mousteroidním ohništi "Chlupáčovy sluje" na Kobyle. Čs. Kras, 6 : 19. Brno. PETRBOK, J., 1954a: Páté ohniště "Chlupáčovy sluje" na Kobyle u Koněprus. - Čas. Nár. Muzea, 123 : 231. Praha. PETRBOK, J., 1954b: Profil na stráni u Chlupáčovy sluje na Kobyle. - Čs. Kras, 7 : 140-141. Brno. PETRBOK, J., 1955: Lev jeskynní v "Chlupáčově sluji" na Kobyle. - Čs. Kras, 8 : 193. Brno. SCHUBERT, J.R., 1900: Uber eine neu entdeckte Höhle bei Konieprus. - Lotos, N.F. 20 : 246-249. Praha. SVOBODA, J., 1954: Geologická mapa jižní části koněpruské oblasti. - MS, Geofond. Praha. SVOBODA, J. a PRANTL, F., 1948: Geologická mapa devonské oblasti koně-pruské. - Stát. geol. Ústav. Praha. SVOBODA, J. a PRANTL, F., 1949: Stratigraficko-tektonická studie o devonské oblasti koněpruské. - Sbor. Stát. geol. Úst., 16, I : 3-68. Praha. VACHTL, J., 1949: Soupis lomů ČSR, okres Beroun, č. 31.- Praha. WOLDŘICH, J., 1914: 0 tektonice, třetihorách a diluviu v území mezi Berounkou u Budňan, Zadní Třebání a Litní. - Sbor. Čs. Spol. zeměvědné, 20 : 1-12. Praha. ZÁZVORKA, V., 1954: Pažní kost lva jeskynního - Panthera (Leo) spelea Goldfuss z Chlupáčovy sluje na Kobyle u Koněprus. - Čas. Nár. Muzea odd. přír., 123 : 168-175. Praha.
25
Adresy autorů RNDr. Jan Němec, Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středo českého kraje, 110 00 Praha 1, Hybernská 18 RNDr. Pavel Bosák, Speleoskupina Český kras, 145 00 Praha 4 - Michle, pošt. přihr. 8
26
Bohemia centralis, Praha, 9: 27-41,1980
Mykoflóra písečného přesypu u Osečka /střední Polabí/ Mycoflora of a sand ridge near Oseček /Střední Polabí Region, Bohemia/
JAROSLAV KLÁN - JAROSLAV RYDLO
ÚVOD Na východním okraji lesa, 1,5 km severozápadně od Osečka, jižně od Poděbrad leží na okraji přesypové oblasti jeden z posledních zbytků obnažených písečných přesypů v Polabí. Na tomto území jsme v roce 1974 navrhli zřízení státní přírodní rezervace (dále SPR) na ochranu celého ekosystému písečného přesypu s xerotermní psamofilní vegetací, která je v současné době v Čechách omezena jen na nepatrné plochy. Ve středním Polabí existuje pravděpodobně kromě tohoto přesypu již jen jeden nezalesněný písečný přesyp, a to ve SPR Písečný přesyp u Píst. Jinde v Polabí se xerotermní psamofilní vegetace vyskytuje většinou jen přechodně na místech dočasně odlesněných, zvláště v opuštěných pískovnách. Nejvíce lokalit psamofilních druhů a společenstev zůstalo v Čechách až do současnosti zachováno v Terezínské kotlině (TOMAN 1973). Území leží ve fytogeografickém okrese Střední Polabí (11) a v podokrese Poděbradské Polabí (11b); z klimatického hlediska se rozkládá v teplé oblasti a v teplém, mírně suchém okrsku s mírnou zimou (VESECKÝ et al. 1958), v nadmořské výšce 195 m. Průměrná roční teplota vzduchu klimatické stanice Poděbrady za období 1901-50 je 8,9 °C, průměrná teplota v nejteplejším měsíci v roce (červenec) je 18,8 °C. Průměrný roční srážkový úhrn za stejné období je na nejbližší srážkoměrné stanici, tj. v Libici nad Cidlinou, 554 mm (VESECKÝ et al. 1961). 27
8. Písečný přesyp u Osečka: 1 - plochy bez dřevin +- neporušené těžbou písku, 2 - plochy bez dřevin +- neporušené těžbou písku a odlesněné před několika lety, 3 - plochy bez dřevin narušené těžbou písku, 4 - borové monokultury, 5 - březové monokultury, 6 - acidofilní doubrava, 7 - starší solitární borovice
28
V nejcennější části tohoto území rozlohy přibližně 8500 m2 jsme v letech 197476 provedli podrobný mykofloristický výzkum. FYTOCENOLOGICKÁ CHARAKTERISTIKA. Plocha bez dřevin zaujímá asi 1000 m2, z toho asi 700 m2 na neporušeném přesypu, zbytek je mírně narušen příležitostnou těžbou písku. Ostatní části přesypu zaujímají mladé monokultury borovice lesní (Pinus sylvestris) a břízy bradavičnaté (Betula pendula). Ojedinělé jsou starší exempláře borovic (s Viscum laxum) a v severovýchodní části území malý porost acidofilní doubravy (svaz Genisto germanicae - Quercion NEUHÄUSL et NEUHÄUSLOVÁ 1967). Tento zbytek doubravy lze charakterizovat dále uvedeným fytocenologickým snímkem (BraunBlanquetova sedmičlenná kombinovaná stupnice abundance a dominance): Snímek 1: 12.9.1976, plocha 100 m2, orientace V, sklon 5° E3 - celková pokryvnost 40 % Quercus petraea 3 E2 - celková pokryvnost 1 % Tilia cordata +, Quercus petraea +, Sorbus aucuparia +, Rubus sp. + E1 - celková pokryvnost 50 % Festuca ovina 3, Rumex acetosella s. 1. +, Viola canina +, Chamaenerion angustifolium +, Campanula rotundifolia s. 1. +, Vaccinium myrtillus +, Tilia cordata +, Quercus petraea + E0 - celková pokryvnost 50 % (hlavně Pleurozium schreberi) Po geobotanické stránce jsou nejcennější porosty bez dřevin (velmi chudé na druhy vyšších rostlin), které lze na svazích s různým sklonem a orientací charakterizovat následujícími fytocenologickými snímky: Snímek 2: 13.7.1974, plocha 10 m2, orientace ZJZ, sklon 5° E1- celková pokryvnost 30 % Corynephorus canescens 3, Pinus sylvestris +, Quercus petraea r, Spergula morisonii r Snímek 3: 13.7.1974, plocha 10 m2, orientace V, sklon 2° E1 - celková pokryvnost <1 % Pinus sylvestris +, Spergula morisonii +, Digitaria ischaemum + Snímek 4: 13.7.1974, plocha 10 m2, orientace V, sklon 10° E1 - celková pokryvnost 2 % 29
Corynephorus canescene 1 Snímek 5: 13.7.1974, plocha 10 m2, orientace V, sklon 10° E1 - celková pokryvnost 2 % Corynephorus canescens 1, Spergula morisonii + Snímek 6: 13.7.1974, plocha 5 m , orientace JJV, sklon 30° E1 - celková pokryvnost 1 % Corynephorus canescens +, Spergula morisonii + Porosty, ve kterých se dominantní druh Corynephorus canescens váže na druh Spergula morisonii, jsou řazeny do asociace Corynephoretum canescentis Tx. 1928, svaz Corynephorion KLIKA 1931 (TOMAN 1973). Na suchém jihovýchodním a východním svahu přecházejí pozvolna porosty asociace Corynephoretum canescentis do ploch, které jsou - trvale bez vegetace a do - trvalých porostů s dominantními lišejníky a mechorosty*) (až 100% pokryvnost) bez cévnatých rostlin (Cladonia follacea, C. uncinalis, C. furcata, C. floerkeana, C. verticillata, C. mitis, C. gracilis, Bryum sp., Cephaloziella starkei, Polytrichum piliferum). Pro sešlapávaná vlhčí místa v partiích přesypu porušených těžbou, s mírnějším sklonem je charakteristický výskyt druhu Digitaria ischaemum, jak ukazuje snímek 3 (KLIKA 1931). V těchto částech přesypu lze pozorovat rychlý nástup druhů Corynephorus canescens a Spergula morisonii ve všech prohlubních nanoreliéfu a nálet Pinus sylvestris a Quercus petraea. Na celém sledovaném území bylo zjištěno pouze asi 40 druhů cévnatých rostlin a mnoho z nich pouze v několika exemplářích. Kromě dříve jmenovaných druhů je významný poměrně rozsáhlý výskyt druhu Festuca psammophila v jižní části území. Po celém území je hojně rozšířená Festuca ovina. Vzácnější jsou na sledovaném území druhy Thymus serpyllum s. s., Veronica officinalis, Carex leporina, C. hirta, Senecio viscosus a další. Na sledovaném území bylo nalezeno asi 10 druhů mechorostů (Brachythecium velutinum, Bryum ap., Cephaloziella starkei, Ceratodon purpureus, Cirriphyllum crassinervium, Dicranum scoparium, Hypnum cupressiforme, Mnium affine, Polytrichum piliferum). *)
Lišejníky determinoval J. LIŠKA, prom. biol., mechorosty RNDr. J. KURKOVÁ
30
MYKOFLORA Mykofloristické exkurze byly konány v letech 1974-76 vždy několikrát za vegetační sezónu, aby mohly být zachyceny všechny sezónní aspekty hub. Sběr byl téměř výhradně zaměřen na velké houby - makromycety (řády Aphyllophorales, Agaricales, Geastrales). Doklady k většině nálezů jsou uloženy v kryptogamologickém herbáři katedry botaniky přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity IPRC). K determinaci byly použity tyto práce: Myxomycetes - KRZEMIENIEWSKA (I960); Ascomycetes - MOSER (1963); Aphyllophorales - CORNER (1950, 1968), DOMANSKI (1965, 1974, 1975), DOMANSKI et al. (1967); Agaricales - KUHNER a ROMAGBESI (1953), LANGE (1935-1940), MOSER (1967), PILÁT (1951), PILÁT a DERMEK (1974); Geastrales - PILÁT et al. (1958), DEMOULIN (1968). Mykoflóra přesypových písků na Moravě a na Slovensku je poměrně dobře známá díky pracím ŠMARDY (1950, 1965), kdežto houby polabských přesypových písků byly studovány méně (ŠEBEK 1964a, 1964b). Mnohaletý mykofloristický výzkum v uvedené oblasti provádí prof. K. KULT. Přehled námi nalezených druhů, který je uveden dále, je řazen systematicky a u každého taxonu udáváme: a)
Substrát, na kterém se plodnice sbírala, u mykorrhizních druhů
nejpravděpodobnější dřevinu, s níž houba tvoří mykorrhizu (zde jsme vycházeli z literatury - TRAPPE 1962). b)
Datum sběru.
c) Způsob výživy (trofie), založený na lokalizaci mycelia houby: Pl - parazitské lignikolní houby, Sc - saprofytické koprofilní houby, Sl - saprofytické llgnikolní houby, Sh - saprofytické humikolní houby, St - saprofytické terrikolní houby, ML - mykorhizní houby s dřevinou, Is - houby nejistého zařazení. d)
Frekvenci druhu na studovaném území, kterou vyjadřujeme celkovým
počtem mikrolokalit použitím 5členné stupnice: velmi vzácně (rarissime)
1-2 mikrolokality
vzácně (raro)
2-4 mikrolokality
31
často (saepe)
5-10 mikrolokalit
hojně (copiose)
10 - 20 mikrolokalit
velmi hojně (copiosissime)
> 20 mikrolokalit
e) Cenologickou vazbu druhu na danou fytocenózu vyšších rostlin (zařazení bylo provedeno na základě literatury a vlastních zkušeností s výskytem hub v různých rostlinných společenstvech): Id - indikační druh (species indicans) - roste výhradně v určité fytocenóze, In význačný druh (species insignis) - má maximum výskytu (90 %) v daném společenstvu. A - doprovodný druh (species associata) - pouze doprovází fytocenózu (asi 50% výskyt). If - indiferentní druh (species indiferens) - má širokou ekologickou amplitudu,, a proto se objevuje v mnoha různých společenstvech; má často vysokou frekvenci výskytu, ale nepatrnou mykocenologickou hodnotu. O - náhodný druh (species occasionalis) - objeví se zcela náhodně a je nejčastěji efemérní povahy (např„ některé koprofilní houby), V některých případech jsou též uvedeny poznámky o rozšíření.
Myxomycetes PHYSARACEAE Fuligo septica GMELIN cf. var. candida R. FR. Pařez a opad jehličí Pinus sylvestris; 21.IX.1976; SI; často. Ascomycetes ERYSIPHACEAE Microsphaera alphitoides GRIFF. et MAUBL. Parazit na listech semenáčků Quercus petraea; 21.IX.1976; Pg hojně. XYLARIACEAE Daldinia concentrica (BOLT. ex HOOK.) CES. et DE NOT. Odumřelá větev Betula pendula} 21.VIII.1975; SI; velmi vzácně. Basidiomycetes - Aphyllophorales CORTICIACEAE Stereum rugosum (PERS. ex FR.) FR. Odumřelá větev Betula pendula; 180V'(„1975s SI; vzácně.
32
CLAVARIACEAE Clavulina cinerea (BULL. ex FR.) SCHROET. Na opadu Pinus sylvestris a Betula pendula? 5.X.1974; Sh; vzácně. Clavulina cristata (FR.) SCHROET. Na opadu Betula pendula a Pinus sylvestris; 12,VIII.1975; Shj;vzácně. THELEPHORACEAE Thelephora terrestris PR„ Na opadu jehličí Pinus sylvestris, pravděpodobně i mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 18.V.1975, 21.IX.1976; Sh; hojně; AD MERULIACEAE Phlebis aurantiaca (S0Wo) KARST0 Pařez a detritus Betula pendula; 16.XI.1975; Sh, SI; velmi vzácně. CANTHARELLACEAE Cantharellus cibarius FR. Mykorrhizní s Pinus sylvestris ?? 5.X.1974; Ml; vzácně. HYMENOCHAETACEA Hymenochae taceae Coltricia perennis (L. ex FR.) MURRI1L Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 18.V.1975; Sh; často, A. POLYPORACEAE Pomes fomentariús (L. ex FR.) KIGKX Na živém kmeni Betula pendula; 5.X.1974; PI; velmi vzácně. Gloeophyllum sepiarium (WULF, ex FR.) P. KARST, Pařez Betula pendula (řezná plocha); 5.X.1974; SI; vzácně. Hirschioporus fusco-violaceus (EHRENB. ex FR.) DONK Odumřelá větev Pinus sylvestris; 21.IX.1976; SI; vzácně. Polyporus alveolarius (BOSO) ex FR. Odumřelá větev Betula pendula; 18.V.1975; SI; velmi vzácně. Polyporus ciliatus FR. ex FR. Odumřelá větev Betula pendula; 18.V.1975; SI; vzácně. Trametes versicolor (L. ex FR.) QUÉL. Pařez a odumřelá větev Betula pendula, pařez Pinus sylvestris; 5.X.1974 18.V.1975, 16.XI.1975, 21.IX.1976; SI;.vzácně. Agaricales PLEUROTACEAE Lentinus lepidaeus (FR. ex FR.) PR, Pařez Pinus sylvestris; 5.X.1974; SI; velmi vzácně. TRICHOLOMATACEAE Clitocybe brumalis (FR. ex FR.) QUÉ1. Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 16.XI.1975; Sh; hojně. Clitocybe langei SING, ex HORA (= C. vibecina ss. LANGE)
33
Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 16.XI.1975; Sh; často. Collybia confluens (PSRS. ex FR.) KUMMER Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 5.X.1974; Sh; vzácně. Collybia dryophila (BULL. ex FR.) KUMMER Na listovém detritu Betula pendula; 16.XI.1975, 21.IX.1976; Sh; často. Laccaria amethystes (BULL. ex MÉRAT) MURRIL Mykorrhizní pravděpodobně s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 28.X.1974; Ml; hojně. Laccaria laccata (SCOP, ex FR.) BK. et BR. Mykorrhizní pravděpodobně s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 16.XI.1975; Ml hojně. Laccaria proxima (BOUD.) PAI. Mykorrhizní ?; 5.X.1S74, 28.X.1974; Ml ?; často. Marasmius androsaceus (L. ex FR.) FR. Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 5.X.1974; Sh; často. Marasmius scorodonius v,PR, ) FR. Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 5.X.1974; Sh; Často. Mycena epipterygia (SCOP, ex FR.) S.P. GRAY Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 28.X.1974; Sh; vzácně. Mycena galericulata (SCOP, ex FR.) S.P. GRAY Pařez Betula pendula; 5.X.1974, 28.X.1974; SI; často. Mycena galopus (PBRS. ex FR.) KUMMER Na detritu Pinus sylvestris a Betula pendula; 5.X.1974, 28.X.1974; Sh (SI); hojně. Mýcena sanquinolenta (ALB. et SCHW. ex FR.) KUMMER Na opadu jehličí Pinus sylvestris; 5.X.1974; Sh; vzácně. Omphalina fibula (BULL, ex FR.) QUÉL. Mezi mechem Bryum sp., 5.X.1974;" Sh ?; vzácně. Omphalina rustica (FR.) QUÉL. 21.IX.1976; Is; vzácně; A. Strobilurus conigenus (PERS. ex FR.) GULDEN Na opadaných šiškách Pinus sylvestris; 18.V.1975, 20.IV.1976; SI; na jaře, velmi hojně; A. Tricholomopsis rutilans (SCHAEPP. ex FR.) SING. Pařez Pinus sylvestris; 5.X.1974, 16.XI.1975, 21.IX.1976; SI; často. AMANITACEAE Amanita citrina (SCHAEPP.) ex ROQUES Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 21.IX.1976; Ml; vzácně; A. Amanita gemmata (FR.) GILL. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 28.X.1974, 21.IX.1976; Ml; hojně; A. Amanita muscaria (L. ex FR.) HOOK. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 4.X.1975, 16.XI.1975, 21.IX. 1976; Ml; hojně; A. Amanita pantherina (DC. ex FR.) KROMBH. Mykorrhizní s Pinus sylvestris a Quercus petraea; 5.X.1974, 4.X.1975, 21.IX.1976; Ml; hojně - velmi hojně; A. Amanita porphyria (ALB. at SCHW. ex FR.) SCHUMMEL Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 4.X.1975; Ml; vzácně; A. Amanita rubescens (PERS. ex FR.) S.P. GRAY Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974; Mi; vzácně.
34
Amanita spissa (FR.) OPIZ Mykorrhizní pravděpodobně a Pinus sylvestris; 5.X.1974; Ml; vzácně. Amanita vaginata (BULL. ex FR.) VITT. Mykorrhizní s Betula pendula; 5.X.1974; Ml; vzácně, PLUTEACEAE Pluteus atricapilus (SECR.) SLNG. Pařez Betula pendula; 5.X.1974; SI; vzácně. COPRINACEAE Coprinus domesticus (BOLT. ex FR.) S.P. GRAY Pařez Betula pendula; 18.V.1975; SI; vzácně. Panaeolus acuminatus (SCHAEPP. ex SECR.) QUÉL. Koprofilní druh; 18.V.1975; Sc; vzácně. Panaeolus ater (LGE.) KUHN, et ROMAGN. Nitrofilní druh; 12.8.1975; Sh; vzácně. Panaeolus semiovatus (FR.) LUND. et NANNP. Koprofilní druh; 5.X.1974; Sc; vzácně. Psathyrella cf. bipellis QUÉL. Detritus Betula pendula; 21.IX.1976; Sh; vzácně. STROPHARIACEAE Hypholoma fasciculare (HUDS. ex FR.) KUMMER Pařez Pinus sylvestris, pařez Betula pendula; 5.X.1974; SI; hojně. Hypholoma sublateritium (FR.) QUÉL. Pařez Pinus sylvestris; 5.X.1974; SI; vzácně. Psilocybe montana (PERS. ex FR.) KUMMER Na detritu; 19.V.1975; Sh; vzácně; A. Stropharia semiglobata (BATSCH. ex FR.) QUÉL. Koprofilní druh; 5.X.1974; Sc; vzácně. CORTINARIACEAE Cortinarius cinnamomeoluteus P.D. ORTON Mykorrhizní pravděpodobně s Pinus sylvestris; 5.X.1974; Ml; vzácně. Cortinarius multiformis (FR. ex SECR.) FR. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974; Ml; často. Cortinarius phoeniceus FR. ex BULL. Mykorrhizní ?; 5.X.1974; Ml; vzácně. Cortinarius trivialis LANGE Mykorrhizní ?; 5.X.1974; Ml; vzácně. Galerina pumila (PERS. ex FR.) M. LANGE ex SING. Detritus Pinus sylvestris a Betula pendula; 28.X.1974; Sh; často; A. Gymnopilus penetrans (FR. ex FR.) MURR. Odumřelá větev Pinus sylvestris; 5.X.1974; SI; často. Gymnopilus sapineus (FR.) R. MAIRE Odumřelá větev Pinus sylvestris; 21.IX.1976; SI; často. Hebeloma crustuliniforme (BULL. ex FR.) QUÉL.
35
Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 4.X.1975; Ml; vzácně. Hebeloma hiemale BRES. Mykorrhizní ?; 21.X.1976; Ml; vzácně. Kuehneromyces mutabilis (FR.) SING, et SMITH Pařez Betula pendula; 5.X.1974; SI; vzácně. PAXILLACEAE Hygrophoropsis aurantiaca (WULP. ex FR.) R. MAIRE Trouchnivý pařez Pinus sylvestris; 5.X.1974, 16.XI.1975, 21.IX.1976; SI; hojné. Paxillus atrotomentosus (BATSCH ex FR.) FR. Odumřelý kořen Pinus sylvestris; 5.X.1974; SI; vzácně. Paxillus involutus (BATSCH ex FR.) FR. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 16.XI.1975, 21.IX.1976; Ml; hojně; A. BOLETACEAE Boletus aestivalis (PAULET) ex FR. Mykorrhizní s Quercus petraea; 12.VIII.1975, 21.XI.1976; Ml; vzácně. Gyroporus cyanescens (BULL, ex FR.) QUÉ1. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 8.VIII.1974, 4.X.1975; Ml; velmi hojně (místními obyvateli sbírán); In. Leccinum testaceoscabrum SING. Mykorrhizní s Betula pendula; 5.X.1974; Ml; vzácně. Tylopilus feleus (BULL, ex FR.) P. KARSTEN) Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1S74, 12.VIII.1975; Ml; hojně - velmi hojně; A. Xerocomus badius (FR.) QUÉL. Mykorrhizní s Pinus sylvestris a Quercus petraea; 5.X.1974, 12.VIII. 1975, 21.IX.1976; Ml; hojně - velmi hojně. Xerocomus chrysentereon (BULL, ex ST. AM.) QUEL. Mykorrhizní s Quercus petraea; 5.X.1974, 21.IX.1976; Ml; vzácně – velmi vzácně [na plodnicích Sepedonium chrysospermum (BULL.) ex FR. - imperfektní stadium vřeckaté houby Apiocrea chrysosperma (L. TUL. et C. TUL.) SYDOW Xerocomus parasiticus (BULL, ex FR.) QUÉL. Parazit na Scleroderma citrinum; 5.X.1974, 4.X.1975, 12.VIII.1975; P; na přesypu poměrně hojná houba, uváděná již PAROULKEM (1955); ŠMARDA (1963) publikoval z Polabí 12 lokalit; vzácný druh naší mykoflóry, hojnější na relativně vlhčích písečných ekotopech; In. Xerocomus subtamentosus (L. ex FR.) QUEL. Mykorrhizní; 5.X.1974, 12.VIII.1975; Ml; hojně - velmi hojně. RUSSULACEAE Lactarius qietus (FR.) FR. Mykorrhizní s Quercus petraea; 28.X.1974, 5.X.1974; Ml; vzácně. Lactarius ruffus (SCOP, ex FR.) FR. Mykorrhizní pravděpodobně s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 21.IX.1976; Ml; vzácně. Lactarius torminosus (SCHAEPP. ex FR.; S.P. GRAY Mykorrhizní s Betula pendula; 5.X.1974; Ml; vzácně. Lactarius turpis (WEINM.) FR. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974, 4.X.1975; Ml; často.
36
Russula aeruginea LINDBL. in FR. Mykorrhizní pravděpodobně a Betula pendula; 5.X.1974; Ml; vzácně. Russula adusta (PERS. ex GR.) FR. Mykorrhizní pravděpodobně s Quercus petraea; 21.IX.1976; Ml; vzácně. Russula alutacea (PERS. ex FR.) FR. Mykorrhizní s Quercus petraea; 21.IX.1976; Ml; vzácně. Russula fragilis (PERS. ex FR.) FR. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974; Ml; vzácně. Russula nigricans (BULL. ex MÉRAT) FR. Mykorrhizní pravděpodobně s Quercus petraea; 5.X.1974, 21.IX.1976; Ml; vzácně. Russula turci BRES. em J. SCHAEFP. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 16.XI.1975, 21.IX.1976; Ml; hojně; In. Russula velenovskyi MELZ. et ZV. Mykorrhizní s Betula pendula; 5.X.1974; Ml; vzácně - velmi vzácně; A. Geastrales HYMENOGASTRACEAE Rhizopogon luteolus FR. in PR, et NORDH. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 5.X.1974; Ml; hojně; In. Rhizopogon vulgaris (VITT.) M. LANGE Mykorrhizní pravděpodobně s Pinus sylvestris; 12.VIII.1975; Ml; často - hojně; In. SCLERODERMATACEAE Scleroderma citrinum PERS. Mykorrhizní s Pinus sylvestris; 12.VIII.1975, 4.X.1975, 21.IX.1976; Ml; velmi hojně; In; druh charakteristický pro všechny písečné borové porosty v Polabí; je sbírán pod jménem "lanýž" (cf. ŠEBEK 1964a). LYCOPERDACEAE Lycoperdon perlatum PERS. ex PERS. Mykorrhizní ?; 5.X.1974; Ml; vzácně.
DISKUSE Druhové bohatství velkých hub písečného přesypu u Osečka dvojnásobně převyšuje počet cévnatých rostlin. Souvisí to s tím, že opad dřevinného patra (Pinus sylvestris, Betula pendula, Quercus petraea) způsobuje, že v horních vrstvách půdy je vyšší obsah humusu, čímž je zároveň ovlivněna schopnost půdy zadržovat srážkovou vodu v období relativně vyšších vodních srážek, tj. převážně v podzimních měsících. Tak mohou vznikat i příznivější podmínky pro rozvoj mycelia a pro fruktifikaci. Další důvod je ten, že s borovicí (Pinus sylvestris), která je na přesypu dominantní, tvoří mnoho makromycetů mykorrhizy. Mykorrhizní houby na celém území převládají (42,5 %), pak následují saprofytické lignikolní druhy (24»1 37
%) a humusoví a terrikolní saprofyti (23,0 %). Druhy s nejvyšší frekvencí byly Strobilurus conigenus, Paxillus involutus, Gyroporus cyanescens a Amanita gemmata. Hodnotíme-li nalezené druhy z mykocenologického hlediska, potom ani jediný nemůžeme považovat za druh indikační pro polabské přesypové písky. Za význačné druhy pro tuto oblast považujeme; Rhizopogon luteolus, R. vulgaris, Russula turci, Scleroderma citrinum, Xarocomus
parasiticus
(Gyroporus
cyanescens).
Jako
doprovodné
druhy
označujeme: Amanita citrina, A. gemmata, A. muscaria, A„ pantherina, A. porphyria, Coltricia perennis, Galerina pumila, Omphalina rustica, Psilocybe montana, Russula velenovskyi, Thelephora terrestris, Tylopilus felous a Paxillus Involutus. Ostatní druhy, tj. 78,2 %, patří do skupiny indiferentních a náhodných druhů. Z mykogeografického hlediska j)e zajímavá absence Amanita phaloides na přesypu. Podle S. ŠEBKA a K. KULTA. tento druh chybí v celé písečné přesypové oblasti Polabí. Tento fakt může dokazovat původnost polabských borů, neboť Amanita phaloides roste především v listnatých lesích; pokud se objevuje v borech na přesypových píscích, např. v Dolnomoravském úvalu (ŠMARDA 1962), pak jde o porosty vysázené na místě doubrav (cf. ŠMARDA 1961). Nelze však vyloučit ani možnost, že populace Amanita phaloides, rostoucí v borech Dolnomoravského úvalu, je genotypicky odlišná.
9. Zastoupení velkých hub podle tro-fických nároků (%)s Pl - parazitické lignikolní
houby,
Sc
»
saprofytické ko profilní houby, Ml mykorrhizní houby s dřevinou, SI saprofytické lignikolní houby, Sh saprofytické humikolní houby, St saprofyfetické terrikolní houby, Is houby nejistého zařazení
38
Na našem území nebyl nalezen ani psamofilní druh Pisolithus arhizus (PERS.)RAUSGH. Ani ŠEBEK (1964a) jej z Polabí neuvádí, ačkoli PILÁT (1958) iej označuje za velmi hojný na polabských aluviálních píscích. NÁVRHY NA OCHRANU Tento písečný přesyp, který má jistě velký význam nejen z geobotanického a mykologického hlediska, ale i z hlediska zoologického, je vážně ohrožen průmyslovou těžbou písku v této přesypové oblasti. Po vyčerpání dobývacího prostoru v pískovně za poděbradskou silnicí se těžba přesunula do těsné blízkosti přesypu. V současné době je přesyp poškozován několikaletou příležitostnou soukromou těžbou písku ve střední části území. Dosud neporušené části přesypu byly v poslední době částečně poškozeny vykopáním okopů při vojenském cvičení a zajížděním vozidel ze sousední cesty. Tyto zásahy však lze snadno napravit. Občasné sešlapávání přesypu lidmi (a také koňmi z jezdeckého oddílu) je spíše prospěšné pro trvalé udržení nezapojených bylinných porostů a zabránění sukcese k lesu. Písečný přesyp u Osečka je sice menší a je více poškozen příležitostnou těžbou písku než přesyp chráněný v SPR Písečný přesyp u Píst, avšak svou polohou je mnohem více chráněn před některými rušivými vlivy (smetiště, hry dětí, terénní jízdy na motocyklech apod.) než přesyp u Píst, který leží na okraji obce. Vegetace a květena obou přesypu je téměř stejná. Na přesypu u Osečka však nejsou introdukované dřeviny borovice banksovky (Pinus divaricata) a akátu (Robinia pseudoacacia), které jsou na písteckém přesypu ve větším množství vysázené a zplanělé a zvláště akát se i přes snahy o jeho likvidaci rozšiřuje. Jediná chráněná lokalita určitého typu vegetace nedává dostatečnou záruku, že bude trvale zachován. Také proto by měl být písečný přesyp u Osečka jako přírodovědecky vysoce hodnotné území vyhlášen státní přírodní rezervací. Stane-li se tak, bude třeba řádnou péčí o toto území dbát, aby se přirozenou sukcesí nesnížily jeho přírodovědecké hodnoty a bylinná společenstva se nezměnila v les. Summary Plant communities of the alliances Corynephorion (association Corynephoretum canescentis Tx. 1928) and Genisto germanicae-Quercion are preserved in a small area Oh a sand dune near Poděbrady in the Elbe-basin (Central Bohemia). Stands of Pinus
39
sylvestris and Betula pendula cover the rest of the dune. Forty species of flowering plants and 10 species of Bryophyta were found in an area of about 8500 m . There is twice so much Macromycetes than flowering plants, because the forest litter is responsible for the greater content of humus in the upper soil horizon. The humus increases the ability of the soil to hold water in a period of higher precipitation. Many Macromycetes produce mycorrhizae with Pinus sylvestris. Mycorrhizal fungi predominate in the area (42.5%), followed by terricolous saprophytes (23.0%) and saprophytic lignicolous species (21.1%). None of the species is an indicator of sand dune in the Elbe-basin. Characteristic species of this area are: Rhizopogon luteolus, R„ vulgaris, Russula turci, Scleroderma citrinum, Xerocomus parasiticus, (Gyroporus cyanescens). The following plants are companion species: Amanita citrina, A. gem-mata, A. muscaria, A. pantherina, A. porphyria, Coltricia perennis, Gale rina pumila, Omphalina rustica, Psilomontana, Russula velenovskii, Telephora terrestris, Tylopilus felleus and Paxillus involutus. The other species are indifferent and accidental.
Literatura CORNER, E.J.H., 1950: A monograph of Clavaria and allied genera. - London CORNER, E.J.H. , 1968: A monograph of Thelephora (Basidiomycetes). - Belli. Nova Hedwigia, 27. Lehre. DEMQULIN, V., 1968s Gasteromycetes de Belgiques Sclerodermatales, Tulostomatales, Lycoperdales. - Bull. Jard. Bot. Nat. Belg., Bruxelles, 38 s 1-101. D0MÁNSKI, 3., 1965: Grzyby (Fungi), Polyporaceae 1. - In: Flora Polska, Warszawa. DOMANSKI, S., 1974: Basidiomycetes, Aphyllophorales 1. - In: MaXa flora grzybów. Tom 1., Warszawa-Kraków. DOMANSKI1, S. , 1967: Grzyby (Myoota). Tom 3. Polyporaceae pileatae. -In: Flora Polska. Warszawa. KLIKA, J., 1931: 0 rostlinných společenstvech a jejich sukcesi na obnažených písečných půdách ve Středním Polabí. - Sbor. Ss. Akad. Zeměd., Praha, 6A 89/2 : 277-302. KRZEMIENIEWSKA, H., 1960: Ślusowce Polski. - In: Flora Polska. Warszawa. KUHNER, R., ROMAGNESI, H., 1953; Flore analytique des champignon superieurs. - Paris. LANGE, J.E., 1935-40: Flora agaricina danica 1-5. - Copenhagen. MOSER, M. , 1963: Ascomyceten. - Ins GAMS, H. (Red.): Kleine Kryptogamen-flora 2a. Jena. MOSER, M., 1967: Die Rohlinge und Blatter Pilze (Agaricales). - In: GAMS, H. (Red.)s Kleine Kryptogamenflora 2b/2. Jena. PAROULEK, J., (1955s Hřib příživný. - Čas., des. Houbařů, Praha, 32 : 143. PILÁT, A., 1951: Klíč k určování naších hub hřibovitých a bedlovitých. -Praha. PILÁT, A., 1958s Pisolithaceae. - In: PILÁT, A. (red.): Flora 5SR - Gasteromycetes, houby břichatky. - Praha.
40
PILÁT, A., DERMEK, A., 1974: Hríbovité huby. - Bratislava. ŠEBEK, S., 1964a: Břichatkovité houby písečné přesypové oblasti ve středním Polabí. Čes. Mykol., Praha, 18 : 109-116. ŠEBEK, S., 1964b: Houby oblasti písečných přesypů ve středním Polabí. -Vlast. Zprav. Polabí, 1964 (1-2) : 11-15. ŠMARDA, P., 1950: Břichatkovité houby jihoslovenských písčin. - Čes. Mykol., Praha, 4 : 53-64. ŠMARDA, P., 1961: Rostlinná společenstva území přesypových písků lesa Doubravy u Hodonína. - FR. Brněn. Zákl. Akad. Věd, Brno, 33 : 1-56. ŠMARDA, P., 1962: K ekologii muchomůrky hlízovité neboli zelené - Amanita phalloides (Vail. ex FR.) Secr. - Čes. Mykol., Praha, 16 : 71-82. ŠMARDA, P., 1963: Příspěvek k mapování makromycetů v Evropě na příkladu suchohřibu příživného - Xerocomus parasiticus (Bull. ex FR.) Quél. v Československu. - Čes. Mykol., Praha, 17 : 127-136. ŠMARDA, P,, 1965: Mykocenologické srovnávání borů na přesypových píscích Dolnomoravského úvalu na jižní Moravě a v Záhorské nížině na Západním Slovensku.' - Čes. Mykol., Praha, 19 : 11-20. TOMAN, M., 1973: Psamofilní vegetace Terezínské kotliny. - Preslia, Praha, 45 : 70-86. TRAPPE, J.M., 1962: Pungus associates of ectotrophic mycorrhizae. - Bot. Rev., New York, 28 : 538-606. VESECKÝ, A. et al., 1958: Atlas podnebí Československé republiky. - Praha. VESECKÝ, A. et al.„ 1961: Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. Praha, Adresy autorů: RNDr, Jaroslav Klán, katedra botaniky UK, Benátská 2, 128 00 Praha 2, RNDr, Jaroslav Rydlo, Krajské středisko stát, pam, péče a ochrany přírody Východočeského kraje, Zámek 4, 531 16 Pardubice.
41
42
Bohemia centralis, Praha, 9: 43-61,1980
Houby přírodních rezervací na Křivoklátsku v roce 1978 Die Pilze der Naturschutzgebiete von Křivoklát-Gebiet im Jahre 1978
ANTONÍN PŘÍHODA-ANNA MACHULKOVÁ ÚVOD Vědeckotechnická lesnická společnost - odborná skupina biologie a pěstování lesů - se rozhodla připravit konferenci "Principy péče o přírodní rezervace na lesní půdě v územním systému" a k tomu zvolila dvě přírodní rezervace v připravované chráněné oblasti Křivoklátsko, a to SPR Velká Pleš a SPR Kohoutov„ V obou rezervacích se má provádět intenzívní všestranný výzkum, který by byl podkladem pro řešení otázky, do jaké míry a jakým způsobem by se mělo v lesních rezervacích hospodařit. Obě rezervace byly podrobně zmapovány, SPR Velká Pleš v měřítku 1 s 500 a SPR Kohoutov 1 s 1000o V roce 1978 byla k dispozici zatím jen mapa rezervace Velká Pleš. V mapách byly zakresleny všechny stromy a význačné keře, poznamenány průměry kmenů, odlišeny stromy semenného a výmladkového původu a zakresleny i pahýly a vývraty, u kterých byly rozlišeny tři stupně rozkladu dřeva. Do mapy byla zakreslena i stará páleniště dřevěného uhlí, vyznačeny půdní sondy, cesty a průseky. V mapě rezervace Velká Pleš byly rozlišeny základní typy vegetace, skály, keřové porosty, travní drnové porosty, v porostech dřevin byly rozlišeny zakrslá doubrava kostřavová, zakrslá doubrava tolitová, zakrslá doubrava lipnicová, habrová javořin© kakostová, vysýchavá buková doubrava lipnicová, lipová javořina s pitulníkem a bažankou a kyselá dubová bučina biková. Dne 3. května 1978 byla uspořádána orientační společná pochůzka s prohlídkou obou rezervací. Ve dnech 31. srpna a 26. října autoři tohoto příspěvku podrobně prohlédli rezervaci Velká Pleš a zaznamenali nebo sebrali k dalšímu 43
studiu houby, které tam právě rostly. Dne 31. srpna prošli též rezervaci U Eremita a 27. října rezervaci Baba u Křivoklátu. Rok 1978 nebyl příznivý pro růst hub; houby začaly růst až na podzim a ve srovnání s jinými roky v poměrně malém počtu. Přesto se na navštívených nalezištích podařilo najít přes 50 druhů hub. V tomto příspěvku jsou zaznamenány téměř všechny nalezené houby, kromě několika druhů, které nebylo možno bez podrobnějšího srovnávacího studia určit, a rovněž je zde uvedena jejich ekologická charakteristika, popřípadě i hospodářský význam. Bylo zaznamenáno i několik druhů nalezených v blízkosti rezervací. Houby jsou seřazeny přibližně podle hospodářského významu, a to nejprve dřevokazné houby napadající a poškozující kmeny živých stromů jako paraziti nebo ohrožující vytěžené dřevo hnilobou, dále houby působící hniloby kořenů, saprofytické dřevokazné houby spíše užitečné rozkladem suchých větví na stromech nebo spadlých na zem, stejně jako rozkladem pařezů a hrabanky a konečně houby žijící v symbióze s dřevinami nebo bylinami a tvořící u nich mykorrhizy nebo houby, jejichž vztah k vyšším rostlinám nebyl dosud blíže prostudován. Houby jsou průběžně číslovány a kde se některý druh opakuje, je v závorce uvedeno Číslo, pod kterým byla houba uvedena prvně a kde je její bližší charakteristika. SEZNAM DRUHŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH LOKALIT VELKÁ PLEŠ NAD KOUŘIMĚCKÝM PŘÍVOZEM 1. Inonotus hispidus (BULL. ex FR.) P. KARST. - rezavec štětinatý Tato houba byla nalezena na živém jasanu pod vrcholem 31. VIII. Houba je nebezpečným cizopasníkem rozmanitých listnatých dřevin. Z lesních dřevin nejčastěji napadá jasan, z ovocných dřevin ořešák a jabloň. Podhoubí rozkládá jádrové dřevo bílou hnilobou a postižené stromy se pak snadno lámou. Houba je rozšířena v Československu od lužních lesů nížin přes teplé dou-bravy a habrodubové háje až do podhorských oblastí. 2. Inonotus cuticularis (BULL. ex FR.) P. KARST - rezavec pokožkový Stará spadlá plodnice byla nalezena pod živým bukem na zemi 3. V. Jde o houbu cizopasící na rozmanitých listnatých stromech, nejčastěji na různých druzích javorů, ale i na jilmech, dubech, habrech a bucích. Hlavní rozšíření má v teplých doubravách a habrodubových hájích. Působí bílou hnilobu jádrového 44
dřeva s rezavými skvrnami, které se objevují hlavně na rozhraní dosud pevného a narušeného dřeva. 3. Phellinus robustus (P. KARST.) BOURD. et GALZ. - ohňovec statný Plodnice rostla na padlém dubu pod vrcholem. Houba napadá především živé duby, řidčeji akát, hloh a vzácněji i buk. Působí bílou hnilobu jádrového dřeva a někdy i otevřené ploché rakoviny kmenů. Hlavní rozšíření má v teplých doubravách, habrodubových hájích a lužních lesích. 4. Pomes fomentarius (L. ex FR.) KICKX - troudnatec obecný Byl nalezen na padlém buku v úžlabině pod starou jezevčí norou 31. VIII. Tato cizopasná a dřevokazná houba je významná pro staré buky, u kterých působí bílou hnilobu vyzrálého dřeva. Na rozhraní napadeného a dosud pevného dřeva jsou patrny tenké černé cáry na řezu nebo lomu postiženým dřevem. Nákaza vniká do starých buků suky po silných, přirozeně odumřelých větvích nebo rozmanitými ranami. Houba však napadá i jiné listnaté dřeviny a je rozšířena od nížinných luhů až vysoko do hor k horní hranici výskytu buku. 5. Daedalea quercina (L.) ex FR. - síťkovec dubový Plodnice rostla na dubovém pařezu při cestě na úpatí 31. VIII. Jde o význačnou dřevokaznou houbu dubového dřeva.-Většinou napadá mrtvé dřevo, které rozkládá tmavohnědou hnilobou s kostkovitým rozpadem. V trhlinách rozloženého dřeva lze najít plsťovité, okrově hnědé podhoubí. Vzácně napadá i živé duby, do nichž nákaza vniká hlubšími ranami nebo proniká z pařezů do kmenů, které vyrostly z pařezových výmladků. Vzácně se vyskytuje i na dřevě jiných listnatých stromů, např. na bukových pařezech. V Roztokách u Křivoklátu ji našel. A. PŘÍHODA také na pařezu švestky. Houba je rozšířena především v teplých doubravách nebo habrodubových hájích a lužních lesích. 6. Trametes hirsuta (WULP. ex FR.) PILÁT - outkovka chlupatá Plodnice rostly na padlém buku při cestě na úpatí 31. VIII. Houba rozkládá dřevo listnáčů bílou hnilobou a někdy napadá i poraněné nebo jinak poškozené živé stromy, např. buky po korní spále nebo jasany na mrazových deskách apod. Je rozšířena od nížin až vysoko do hor v nejrozmanitějších typech lesů i ha dřevinách mimo les. 7. Schizophyllus commune FR. - klanolístka obecná Četné plodničky rostly na padlých dubech i bucích na úpatí v oddělení č. 9 dne 31. VIII. Houba napadá živé listnáče i jehličnaté dřeviny po poranění nebo 45
rozmanitým
způsobem
oslabené
a
dosti
pravidelně
postihuje
stromy
poškozované chemickými exhaláty, solením vozovek apod. Jinak je také běžným saprofytem na odumřelých větvích, poražených nebo přirozeně padlých kmenech apod. Je rozšířena od nížin až vysoko do hor a od tropických oblastí až za polární kruh. 8. Hericium erinaceum (BULL. ex PR„) PERS. - korálovec ježatý Čerstvá plodnice vyrostla na živém dubu na skalách 26. X. V Československu je to velmi vzácná houba. PILÁT (1969) uveřejnil její fotografii z nálezu J„ Dvořáka na dubu v parku Cibulka v Praze 14.X.1944, C1JP (1928) zaznamenává tři nálezy z Čech: u Obecnice na Příbramsku našel houbu J„ Veselý v listopadu 1926 ve vyhnilém bukovém kmeni, Velenovský ji sbíral u Mnichovic a v Praze v rokli mezi Velkou a Malou Chuchlí v dutině javorového kmene v říjnu 1927. Jinak se houba vzácně vyskytuje na živých bucích v pralesových porostech karpatské oblasti, odkud ji dvakrát přinesli posluchači na lesnickou fakultu v Praze bez udání bližšího naleziště (např. z Malých Karpat). Ve Švýcarsku však není tato houba tak vzácná, neboť jak uvádí JACOTTET (1930), např. v kantonu Genf roste na jabloních a dubech a občas se dokonce prodává na trhu jako jedlá houba. 10. Hericium erinaceum (BULL. ex FR.) PERS. - korálovec ježatý: plodnice zepředu, průřez plodnicí, výtrusy, bazidie a gloeocystidy (A. Příhoda)
46
9. Collybia fusipes (BULL. ex FR.) QUÉL. - penízovka vřetenonohá Trs plodnic rostl pod živým dubem na hřebeni pod vrcholem 31. VIII. Houba působí kořenovou hnilobu živých dubů, která někdy proniká až do spodní části kmene. Vyskytuje se především v lužních lesích, teplých doubravách a habrodubových hájích. V houbařské literatuře se uváděla jako jedlá, ale bylo zjištěno, že obsahuje jedovaté látky, takže může způsobit zažívací potíže. 10. Polyporus brumalis (PERS.) ex FR. - choroš zimní Tato houba byla nalezena na odumřelých spadlých větévkách buku 3.V. Houba je užitečná rozkladem opadalých větévek, ale vzácněji někdy napadne i živé kořeny listnatých stromů po mechanickém poškození. Je rozšířena od nížin až do hor a snad nejhojněji se vyskytuje v pobřežních luzích řek a potoků. Velmi podobný choroš plástvový [p. arcularius (BATSCH) ex FR. = P. anisoporus DEL. et MONT. ap. MONT.], který se liší nepravidelně zubatými, jakoby potrhanými hranami pórů, sbíral na Křivoklátsku P. Soukup 7.VI.1970 v bučině na hoře Vlastec. 11. Oudemansiella radicata (RELHAN ex FR.) S1NG. - slizečka ocasatá Houba rostla 31. VIII. na kořenech borovice při cestě na úpatí a 26. X. na padlém dubovém kasni v horní části rezervace. Jde o běžně rozšířený druh rostoucí v jehličnatých i listnatých lesích od nížin až do hor, hlavně na hnijících kořenech, pařezech nebo dřevech skrytých v zemi, a to i za značného sucha. Je jedlá.
11. Pluteus pellitus (PERS. ex FR.) KUMMER – štítovka bílá: plodnice, bazidie, cystida, průřez kloboukem a výtrusy (A. Příhoda)
47
12. Pluteus pellitus (PBRS. ex FR.) KUMMER - štítovka bílá Houba rostla 31. VIII, na hnijící větvi pod bukem pod spadlou oplocenkou. PILÁT (1969) ji uvádí mezi houbami bučin Eu-Fagion a Luzulo-Pagion LOHM. et TX. v nížině a pahorkatině. Houba není příliš hojná. Je jedlá. 13. Coniophora puteana (SCHUM. ex FR.) P. KARST. - koniofora sklepní Houba rostla 26. X. na starém, suchém dřevě z rozpadlého dubového kmene. Je rozšířena od nížin až do hor na mrtvém dřevě jehličnatých i listnatých dřevin, zvláště borovém, smrkovém a bukovém, které rozkládá dosti intenzívní hnědou hnilobou. Vyskytuje se i v rozmanitých lidských stavbách na vlhkých místech, např. ve sklepních prostorách. Za určení děkujeme dr. Z. Pouzarovi. 14. Crucibulum laeve (BULL. ex DC.) KAMBLY var. exiguum VEL. - pohárovka obecná nepatrná Plodničky rostly jednotlivě na starých, ztrouchnivělých zbytcích dřeva dne 26. X. Tuto odrůdu popsal VELENOVSKY" podle plodniček, které našel na odumřelých stoncích devaterníku - Helianthemum obscurum na suchém pahorku u Mnichovic na podzim 1941. P. KOTLÁ BA našel tuto houbu 6. XI. 1955 na Křivoklátsku v navržené rezervaci Kabečnice u Žloukovic na spadlých větvích borovice černé a na Slovensku u Malacek 19. XI. 1955 na spadlé větvi borovice. Všechna tato naleziště jsou na sušších místech v teplejších oblastech. 15. Pholiota lenta (PERS. ex FR.) SING. - šupinovka šedohlínová Plodnice rostly 26. X. na úpatí. PILÁT uvádí tuto houbu mezi druhy smíšených druhotných lesů na nevápenatých půdách. V přirozených porostech roste např. v autových lesích s převahou lípy na úpatí Milešovky, kde se
12. Crucibulum laeve (BULL. ex DC.) KAMBLY var. exiguum VEL. - pohárovka obecná nepatrná? plodničky na dřevě, průřez plodničkami, peridiola a výtrusy (A. Příhoda)
48
významně účastní na rozkladu hrabanky. Po suchém podzimu tam rostou plodnice někdy i na jaře, jinak je lze najít až do pozdního podzimu za mrazů. Rostla také v původních pralesových porostech buku, jedle, smrku a klenu ve Stužici u Nové Sedlice v nejvýchodnější části Slovenska. Je jedlá. 16. Laccaria laccata (SGOP. ex FR.) BK. et BR. - lakovka obecná Houba byla 26. X. všeobecně rozšířena v několika typech porostů a drobné plodničky rostly i v mechových polštářcích nebo rostlinném trouchu mezi sutí a v skalních štěrbinách. PILÁT uvádí tento druh mezi houbami kyselých borů Dicrano-Pinion
LIBBERT
1933
(podle
MATUSZKIEWICZE)
a
borových
monokultur i z druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách. 17.- 18. Příbuzné druhy Laccaria amethystina (BOLT. ex HOOKER) MURR. lakovka ametystová a Laccaria tortilis (BOLT.) S.P. GRAY GKE - lakovka zakroucená Tyto druhy nebyly v roce 1978 na Velké Pleši nalezeny, ale tentýž den, tj. 26. X., oba druhy rostly ve smíšeném lese dubu a buku podél cesty k altánu naproti hradu Křivoklátu. Lakovku ametystovou uvádí PILÁT mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách.
Nahoře: 13. Laccaria tortilis (/BOLT./ S.P. GRAY) GKE - lakovka zakroucená? plodničky, průřez kloboukem a výtrus (A. Příhoda) Dole: 14. Marasmius wynnei BK. et BR. - špička Wynneova. plodničky a průřezy kloboukem (A. Příhoda)
49
Lakovka zakroucená roste na obnažené vlhké minerální půdě od nížin až vysoko do hor. Význačná je pro obnažené břehy potoků v hlinité půdě v olšových luzích a pro holá místa na horských a podhorských prameništích (např. v Horních Albeřicích v Krkonoších) jak bez stromové vegetace, tak i s olšemi. Jinak se často vyskytuje také ve vlhkých lesních školkách, např. v Belanských Tatrách u Podspádů. Všechny uvedené druhy lakovek jsou jedlé. 19. Marasmius wynnei BK. et BR. - špička Wynneova Plodničky rostly 26. X. v rozpadlých zbytcích listí, větévek a stonků bylin mezi sutí a skalami. Houba se zřejmě uplatní při jejich rozkladu. Je jedlá. 20. Lepista nebularis (FR.) HARMAJA = Clitocybe nebularis (BATSCH ex FR.) KUMMER - střmělka mlženka Plodnice rostly 26. X. na úpatí. PILÁT zahrnuje tuto houbu mezi druhy dobohabrových lesů na nevápenatých půdách svazu Carpinion betuli (MEYER, 1937) OBERDORPER 1953 v podsvazu Galio-Carpinion OBERDORPER a mezi houby bučin v nížině a pahorkatině Eu-Pagion a Luzulo-Pagion LOHM. et TX. Houbu však lze najít i v jiných typech lesů a někdy i mimo les v křovinách nebo na lesních lukách, kde je opadalé listí. Po speciální úpravě je jedlá, ale některým lidem působí zažívací potíže. 21. Rickenella fibula (BULL. ex FR.) RAITH. = Geronema fibula (BULL. ex FR.) S1NG. - kalichovka oranžová Plodničky rostly v polštářcích mechů mezi skalami a sutí 26. X. Byly nalezeny tentýž den i při cestě k altánu proti hradu Křivoklátu. WOJEWODA ji uvádí z Polska mezi význačnými druhy pro bory typu Pino-Vaccinietum myrtilli v 15. Rickenella fibula (BULL. ex" ?R.) RAITH, - kalichovka oranžová: plodničky v mechových polštářcích, vývoj klobouky a výtrusy? (A. Příhoda)
50
severním karpatském předhoří v okolí Rabsztyna na severozápad od Krakova, PILÁT mezi houbami borů nebo smrčin s příměsí břízy na rašelině, KUBÍČKA mezi houbami na kosodřevině z Doliny Sedmi pramenů v Belanských Tatrách. Jinak je tato houba rozšířena od nížin až vysoko do hor, kde roste v mechových polštářcích v lese i mimo les, např. mezi trávou na mezích a pastvinách. 22. Lepista nuda (BULL. ex FR.) COOKE - čirůvka fialová Houba nerostla přímo na vytyčené a podrobně zmapované ploše, ale v bukovém lese v jejím sousedství, na západ od plochy cestou k lomu. Houba byla nalezena 26. X. PILÁT uvádí tento druh mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách, ale houba roste i na vápenatých podkladech. Jak píše PILÁT v úvodním odstavci k této kapitole, velký počet druhů hub ve smíšených i jiných lesích patří k humusovým saprofytům, kteří často ani v kvalitě humusu nejsou vybíraví a typickým příkladem takové houby je právě Čirůvka fialová. Roste hojně jak v lesích jehličnatých, tak i listnatých? Často se objevuje i mimo les na pastvinách a lesních lukách, v zahradách i na polích poblíž lesa, na lesních cestách a při lesních okrajích. Zvláště dobře se jí daří na substrátech bohatých dusíkem, a proto hojně roste v opadalém listí nebo ve zbytcích sena kolem krmelců pro zvěř, kde často tvoří celé řady plodnic nebo kruhy. Ha úkor jiných druhů hub pak převládá v uměle hnojených lesních porostech. Lze ji také celkem snadno pěstovat na plevách, řezance, staré slámě a kompostech z listí nebo trávy, zvláště když se přihnojí přirozeným nebo strojeným dusíkatým hnojivem. Je jedlá, ale vyžaduje dokonalou tepelnou úpravu, aby se odstranily termolabilní látky rozpouštějící hemoglobin. 23.Lycoperdon perlatum PBRS. var. perlatum - pýchavka obecná typická Plodnice rostly 31. VIII. v trouchu z rozpadlého listí, větévek a jiných rostlinných zbytků v travnatých porostech. Jinak houba roste v lesích všeho druhu na zemi, zřídka se vyskytne i na trouchnivém dřevě, dále je hojná i na loukách a pastvinách z nížin až vysoko do hor. V Československa patří k nejhojnějším pýchavkám. Typickou odrůdu zaznamenal FAVRB ve Švýcarských Alpách až do výšky 2200 m. PILÁT ji uvádí z lesostepí s duben pýřitým svazu Quercion pubescenti-petraeae BR. BL., dále z akátových lesíků a mezl houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách, konečně pak mezi nejhonějšími a nejvýznačnějšími houbami pro smrkové monokultury v nížině a 51
pahorkatině na nevápenatých půdách. Je jedlá. 24. Astraeus hygrometricus (PERS.) MORG. - hvězdák vlhkoměrný Poměrně čerstvé i starší plodničky byly nalezeny ve velkém počtu 3. V. i 31. VIII. mezi skalami a sutí pod nimi. STANĚK (in GEJP et al. - Gasteromycetes) uvádí, že tato houba roste pospolitě na výslunných skalnatých a kamenitých suťových nebo hlinitých svazích, na zalesněných skalách, na okrajích dubových nebo borových lesů a někdy i v nich. Na všech nalezištích zjistil bud jen duby, nebo borovice, popřípadě obojí. Nezaznamenal ani jeden případ, kde by houba rostla bez některého z těchto stromů. Vyskytuje se jak na kyselejších substrátech (břidlicích nebo pískách), tak i na vápencových sutích. Ve vyšších horách u nás nebyla zjištěna, nejvýše do 650 m ve Vtáčníku na Slovensku. ŠMARDA (1964) ji uvádí jako doprovod teplomilné květeny v teplých a světlých doubravách, kde na světlinách jsou suchomilná společenstva svazu Festucion valesiacae (KLIKA 1931). PILÁT ji charakterizuje jako xerotermní houbu provázející pontickopanonskou květenu na zbytcích jihoslovenských a jihomoravských stepí, navazujících na suché nížiny severního Rakouska a Maďarska, které jsou však dnes většinou zalesněny borovicí nebo akátem. Dále ji uvádí mezi houbami borů Dicrano-Pinion a z borových monokultur. PŘÍHODA ji nacházel ve velkém množství v druhotných porostech makchie, která vyrostla po vykácení původních porostů stálezelených dubů Quercus ilex a Quercus coccifera, jejichž zbytky se tam zachovaly jako výmladky v okolí Ulcinje na Černé Hoře v jižní části Jugoslávie (v červnu a červenci 1969). 25. Macrolepiota procera (SCOP. ex FR.) SING. - bedla vysoká Četné plodnice rostly na několika místech v bukových, dubových i keřových porostech 31. VIII. i 26. X. Jde o saprofytickou houbu v rozmanitých typech světlejších lesů, zvláště na lesních světlinách, pasekách i mimo les na lesních lukách a v křovinách. PILÁT ji zaznamenává z akátových hájů. Je jedlá. 26. Macrolepiota konradii (HUIJSM. ex P.D. ORTON) MOSER = Lepiota konradii HUIJSM. ex ORTON = Lepiota gracilenta KROMH. sensu VELENOVSKÝ (rovněž sensu CKE a sensu REA) - bedla útlá Několik plodnic rostlo mezi vrcholem a skalami spolu s plodnicemi bedly 52
vysoké. VELENOVSKÝ ji uvádí ze suchých humózních lesů od Karlštejna, Řevnic a z Prahy-Hvězdy. Za určení děkujeme dr. J. Herinkovi. 27. Amanita rubescens (PERS. ex FR.) S.P. GRAY - muchomůrka růžovka Houba rostla 31. VIII. v dolní části při cestě. Tvoří mykorrhizy s nejrozmanitějšími listnatými i jehličnatými stromy od nížin až do hor na velmi různých stanovištích, a to od značně suchých až po stále promáčená rašeliniště. PILÁT ji uvádí z dobohabrových lesů na nevápenatých půdách svazu Carpinion (MEYER) OBERDORP., z druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách, ze smrkových monokultur, z původních borů a borových monokultur. Je jedlá. 28. Suillus luteus (L. ex FR.) S.P. GRAY - klouzek obecný Houba rostla pod borovicemi na úpatí 31. VIII. Je to význačný symbiont borovic, s kterými tvoří mykorrhizy již od dvouletých semenáčků, mezi nimiž vyrostou někdy jeho plodnice již ve školce i v pařeništi. S kosodřevinou vystupuje vysoko nad hranici lesa, především na nevápenatých podkladech. V Západních Tatrách jej našel Příhoda i ve výškách nad 2000 m. Je to výborná jedlá houba. PILÁT (1969) upozorňuje na její důležitost pro umělou mykorrhizaci borovic v lesnictví při vysazování borovic mimo původní oblast rozšíření v chladnějších polohách. 29. Suillus grevillei (KLOTZSCH) SING. - klouzek sličný Plodnice vyrostly 26. X. v horní části pod modříny. Jde o význačného symbionta modřínu provázejícího tuto dřevinu i na druhotná stanoviště, jak je tomu i v tomto případě. Je jedlý. 30. Xerocomus chrysentereon (BULL. ex ST. AMANS) QUÉL. - suchohřib žlutomasý Houba rostla pod duby 26. X. PILÁT ji uvádí mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách, v ochuzených nížinných kyselých bučinách, ze smrkových monokultur na nevápenatých půdách v nížinách a pahorkatině a jako mykorrhitickou houbu vázanou na kosodřevinu. Jde o hojnou houbu listnatých i jehličnatých lesů od nížin až nad horní hranici lesa. PŘÍHODA (in ERHART, ERHARTOVÁ a PŘÍHODA) ji udává jako průvodce jemných porostů trávy metličky křivolaké - Avenella flexuosa (L.) PARL. v podhorských smrčinách, kyselých dubinách pahorkatin i v jiných listnatých lesích, zvláště v podsvazu Luzulo-Pagion. Je jedlá.
53
31. Russula xerampelina (SCHPP. ex SECR.) FR. - holubinka révová Rostla pod borovicemi při úpatí 26. X. PILÁT ji uvádí mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách. Jde o velmi hojnou houbu v nejrozmanitějších typech lesa. Je jedlá. 32. Russula fragilis (PERS. ex FR.) FR. - holubinka křehká Rostla v dolní vlhčí části kyselé dubové bučiny bikové 26. X. PILÁT ji uvádí mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách. Tato holubinka rostla i při cestě k altánu proti hradu Křivoklátu. Pro palčivost není jedlá. U EREMITA Všechny druhy byly sbírány na jediné exkurzi dne 31. VIII. 33. Pomitopsis pinicola (SW. ex FR.) P. KARST. - troudnatec pásovaný Plodnice rostla na hnijícím pařezu. Jde o význačnou cizopasnou nebo saprofytickou
dřevokaznou
houbu
napadající
nejrozmanitější
druhy
jehličnatých i listnatých stromů od nížin až do hor, zvláště v místech s větší vzdušnou vlhkostí. Působí intenzívní hnědou hnilobu jádrového dřeva i běle s kostkovitým rozpadem a bílými pláty podhoubí v trhlinách. 34. Mýcena polygramma (BULL. ex FR.) S.P. GRAY - helmovka brázditá Tato houba rostla na ztrouchnivělém pařezu. Jde o hojný druh vyskytující se na hnijícím dřevě rozmanitých listnatých stromů od nížin až do hor; je užitečný rozkladem pařezů i jiných zbytků dřeva, 35.
Pluteus atricapillus (SECR.) SUTG. - P. cervinus (SCHPP. ex FR.) KUMMER
- štítovka jelení Byla nalezena na trouchnivějícím pařezu. Je to běžná houba rostoucí na odumřelém dřevě, především listnatých dřevin, od nížin až do hor. PILÁT ji uvádí mezi druhy dobohabrových lesů na nevápenatých půdách svazu Carpinion betuli a mezi houbami bučin v nížině a pahorkatině (Eu-Fagion a Luzulo-Fagion). Je užitečná rozkladem pařezů a dřevního odpadu. Je jedlá. 36. Mýcena tenerrima (BK0) SACC., [sensu LANGE, sensu KÜHNEE} - helmovka přeútlá Drobounká bílá helmovka s třeněm dole rozšířeným v terčík rostla v drobných opadalých větévkách. Houba se účastní na konečném rozkladu dřeva, větévek i jiného opadu listnatých dřevin. Není totožná s houbou, kterou popisuje 54
VELENOVSKÝ pod jménem Mýcena tenerrima BK. podle nálezu ve smrčině u Myšlína, kde rostla na zetlelých listech trav mezi mechem. VELENOVSKÝ k tomu poznamenává: "Zdá se, že každý autor druh tento jinak popisuje. Zde diagnosa dle naší houby." 37. Clitocybe odora (BULL. ex FR.) KUMMER - strmělka anýzka Houba rostla v opadalém listí a jehličí. Je hojně rozšířena v rozmanitých typech lesů, kde se účastní na rozkladu surové hrabanky. PILÁT ji uvádí mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách. Je jedlá. 38. Inocybe argillacea (PERS. ex PERS.) SINGER - vláknice bílá Skupinky plodnic rostly v rozpadlém listí a jehličí i přímo na stezce. Houba se často uvádí jen jako barevná odchylka vláknice fialové - Inocybe geophylla (SOW. ex FR.) KUMMER, která je lilákově fialová a jen na vrcholku vybledlá do šeda až žlutavá. Na této lokalitě rostly pouze bílé plodničky odpovídající popisu vláknice bílé. SINGER (1975) uvádí vláknici bílou jako samostatný druh jen
Nahoře: 16. Mýcena tenerrima (BK.) SACC. - helmovka přeútlá: plodničky, průřez plodničkou, výtrusy, bazidie a pokožkové buňky (A, Příhoda) Dole: 17. Inocybe argillacea (PERS. ex PERS.) SING. - vláknice bílá: vývoj plodnice, průřez mladou a starou plodnicí, výtrusy a cystidy (A. Příhoda)
55
podmínečně ("pokud ji nezahrnujeme do předchozího druhu", tj. vláknice fialové). KULT (1950) uvádí vláknici fialovou jako typickou houbu pro starou polabskou doubravu s bohatým podrostem teplomilných keřů i nejrozmanitějších bylin a PILÁT ji s dalšími druhy vybranými z Kultová seznamu uvádí mezi houbami kyselých doubrav a oligotrofních habrových doubrav svazu Quercion robori-petraeae Bít.-Bl. 1932 a habrových doubrav Carpinion betuli. Houba je mírně jedovatá. 39. Agaricus arvensis SCHPP. ex FR. - žampion (pečárka) ovčí Mladé plodnice rostly v jemném splaveném humusu přímo na stezce. PILÁT uvádí tuto houbu ve smrkových monokulturách na vápenatých i nevápenatých půdách v nížinách a pahorkatinách. Pro humózní smrčiny je houba význačná, ale vyskytuje se i v jiných typech humózních lesů. Je jedlá. 40. Paxillus involutus (BATSCH) PR, - čechratka podvinutá Houba rostla v hrabance na několika místech podle stezky. Je běžně rozšířena v rozmanitých typech lesů od nížin až nad horní hranici lesa do pásma kosodřeviny a často roste i pod jednotlivými stromy mimo les. Často provází břízu. PILÁT ji uvádí mezi houbami druhotných smíšených lesů na nevápenatých půdách a podle publikací ŠEBKA a WOJEWODY mezi houbami přirozených borů i borových monokultur. ŠEBEK (1964) ji uvádí na prvním místě mezi druhy význačnými pro "původní čisté bory středního Polabí" (v německém souhrnu práce), WOJEWODA (1960) jako význačný druh pro "Pino-Vaccinietum myrtilli". V starší literatuře se houba uvádí jako jedlá, ale později bylo zjištěno, že po opakovaném požívání může u některých lidí vyvolat nebezpečnou alergickou reakci, která v některých případech skončila i smrtelně rozkladem krvinek a selháním ledvin. Dále zde byl nalezen druh Xerocomus chrysenteron (bližší charakteristika je uvedena pod pořadovým číslem 30). BABA U KŘIVOKLÁTU Všechny druhy byly sbírány na jediné exkurzi dne 27. X. Suché pastviny 41. Hygrocybe intermedia (PASS.) FAY. - šťavnatka prostřední Je to houba pastvin a lesních palouků. VELENOVSKÝ o ní píše, že roste každoročně v Mnichovicích v srpnu velmi hojně vždy poblíž jalovců a 56
poznamenává, že RICKEN popisuje tento druh špatně. Rovněž MOSER (1967) cituje Rickenovo pojetí této houby s otazníkem. PILÁT v Klíči (1951) označuje tento druh za nejistý, který je možná totožný se šťavnatkou Rickenovou Hygrophorus
rickeni
MAIRE.
(Tuto
šťavnatku
MOSER
neuvádí
ani
v
synonymech.) PILÁT pak popisuje šťavnatku Rickenovu v Klíči dvakrát, a to na str. 80 a 81; oba tyto popisy se mezi sebou poněkud liší, především v tvaru lupenů. Vztahují se nejspíše na šťavnatku Langeovu - Hygrocybe langei KUHN., kterou MOSER (1967 i 1978) uvádí pod jménem Hygrocybe acuteconica (CLEMENTS) SING. se synonymy H. crocea BRES., H. constane LANGE a H. langei KUHN. U S1NGRA je její označení zpřesněno: Hygrocybe acuteconica (CLEM. in WOODE) SING. Pro šťavnatku prostřední je význačné jemné hnědé vláknité žíhání na povrchu klobouku, což vystihuje VELENOVSKÝ slovy "přeútle mourově hnědě vláknitý". PILÁT píše "ozdobený sépiově hnědými vlákny, které na temeni tvoří šupiny".
Nahoře: 18; Camarophyllus niveus (SCOP. ex FRS) KARST. - šťavnatka sněžná: vývoj plodnice, bazidie s výtrusy, průřez plodnici a výtrusy (A. Příhoda) Dole: 19. Camarophyllus pratensis (PERS. ex FR.) KARST. - šťavnatka luční: výtrusy, vývoj plodnice s průřezy mladou a starou plodnicí (A. Příhoda)
57
42. Hygrocybe intermedia (SCOP. ex FR.) KUMMER – šťavnatka kuželovitá Tento snad nejhojnější druh šťavnatek je rozšířený na lukách a pastvinách od nížin až do hor. PILÁT ji uvádí mezi houbami kulturních lučin, alpínských niv a holí a PAVRE i v společenstvu, které nazývá "horská mikrosilva", tzn. špalírové porosty dryádky (asi z řádu Salicion herbaceae). 43. Camarophyllus niveus (SCOP. ex FR.) WÜNSCHE - šťavnatka sněžná Tato houba je rozšířena na loukách a pastvinách od nížin až do hor. PILÁT ji uvádí mezi houbami kulturních lučin. Je jedlá. 44. Camarophyllus pratensis (PERS. ex FR.) KUMMER - šťavnatka luční PILÁT ji uvádí mezi houbami kulturních lučin a alpínských niv a holí. Je jedlá. 45. Marasmius oreades (BOLT. ex FR.) FR. - špička obecná Tato houba je hojná v travních porostech od nížin až do hor; pravděpodobně žije v symbióze s trávami. Místa jejího výskytu jsou patrná, i když netvoří plodnice, podle tmavší bujnější trávy. PILÁT ji uvádí mezi houbami hadcových stepí, písčin a suchých pastvin (podle KOTLABY 1955). Je jedlá. Dále zde byl nalezen druh Marasmius wynnei (bližší charakteristika uvedena pod pořadovým číslem 19). 46. Marasmius scorodonius (FR.) FR. - špička česneková Houba rostla v jehličí pod borovicí na pastvině. PILÁT ji uvádí z dubohabrových lesů na nevápenatých půdách svazu Carpinion. Nejhojnější však je v jehličnatých lesích, zvláště ve smrkových monokulturách, kde rozkládá jehličí. VESELÍ, KOTLABA a POUZAR ji uvádějí také z vřesovin. Je jedlá. 47. Lepiota erminea FR. - bedla hranostajová PILÁT ji uvádí z hadcových stepí. Význačná je pro travní porosty na opukách a slínové, tzv. bílé stráně (PŘÍHODA). Podle VESELÉHO, KOTLABY a POUZARA roste i v lesích a na polích. Četné plodnice druhu Macrolepiota procera rostly v akátovém lesíku pod pastvinou (bližší údaje viz pořadové číslo 35). V opadalém a navátém listí na pastvině i na hřebeni k vyhlídce rostla Lepista nuda (bližší údaje viz pořadové číslo 22). 48. Hygrophorus lucorum KALCHBR. - šťavnatka modřínová Houba rostla v opadalém jehličí pod modřínem na pastvině. Jde o druh specializovaný na modřín, rozkládající jeho opadalé jehličí a na druhotných 58
stanovištích, jak je tomu i v tomto případě. 49. Lepista luscina (Pii.) SXNG. - čirůvka zamlžená Tato houba se vyskytuje v travních porostech. Jde o význačnou houbu luk a pastvin od nížin až do hor. PILÁT ji uvádí z hadcových stepí, lesních světlin, travnatých okrajů lesů i zahrad. Je jedlá. Plodnice Clitocybe nebularis rostly v lese při cestě ke skalám s vyhlídkou (bližší údaje viz pořadové číslo 20). Skály s vyhlídkou V této lokalitě byl nalezen druh Lepista luscina, jehož charakteristika je uvedena pod pořadovým číslem 49. 50. Clitocybe pinetorum VEL. - strmělka borová Pod borovicí na skále v horní části rostla jediná plodnice, která byla hygrofánní, skoro bílá, s pleťovým nádechem, hnědavým hrbolkem a s hustými, platově nadechlými až narůžovělými sbíhavými a prosvítavými lupeny. VELENOVSKÝ jí popsal z borových lesů u Lysé nad Labem, kde rostla v koloniích na jehlicí v říjnu 1914. 51. Rhizopogon roseolus (CORDA in STURM) TH.M. FRIES - kořenovec načervenalý Pod borovicí na skále v horní části byla jediná plodnice ponořená v jemném trouchu. PILÁT uvádí tuto houbu z hadcových skalních stepí, ze smrkových monokultur na vápenatých půdách a z dobohabrových lesů na ne vápenatých půdách. Jinak je význačná pro písčité bory. Roztroušené plodničky Xerocomus chrysenteron rostly pod borovicemi (bližší údaje viz pořadové Číslo 30), Ve splaveném trouchu a jemném humusu v štěrbinách skal a mezi trsy trávy rostl druh Lycoperdon perlatum (bližší údaje viz pořadové číslo 23). Mezi řídkými trsy trávy na skalách byl nalezen druh Camarophyllus niveus (bližší údaje viz pořadové Číslo 43).
20. Rhizopogon roseolus (CORDA in STURM) Th.M. PRIES - kořenovec načervenalý: plodnice, průřez plodnicí a výtrusy (A. Příhoda)
59
52. Hebeloma radicosum (BULL, ex FR.) RICKEN - slzivka kořenatá Houba rostla v dubovém lese při cestě z Baby do Křivoklátu poblíž malého jezírka. Na rozdíl od většiny ostatních slzivek, které tvoří mykorrhizy s rozmanitými druhy listnatých i jehličnatých dřevin, je tento druh dřevokaznou houbou, která rozkládá kořeny nebo pařezy listnatých stromů. PILÁT ji uvádí mezi houbami dubohabrových lesů na nevápenatých půdách. ZÁVĚR Ze vzácných, méně hojných nebo méně známých druhů hub je zajímavý výskyt těchto druhů: Hericium erinaceum, Macrolepiota konradii, Crucibulum laeve var. exiguum, Hygrocybe intermedia, Pluteus pellitus, Clitocybe pinetorum. V rezervaci Velká Pleš je význačným druhem skal a sutí Astraeus hygrometricus, jinak jde většinou o druhy význačné pro bučiny, dubiny a habrodubové lesy sušších a teplejších poloh. V rezervaci U Eremita jde převážně o houby vyskytující se v humóznějších lesích s větší vzdušnou vlhkostí. V rezervaci Baba na pastvinách převažují houby charakteristické pro travní porosty; na skalách se vyskytují také houby provázející borovici. Zusammenfassung Im vorliegenden Beitrag werden Pilze, die in den Naturschutzgebieten Velká Pleš, U Eremita und Baba und in ihrer nächsten Umgebung, sowie in der in Vorbereitung stehenden Schutzregion Křivoklátsko erscheinen, angeführt. Jede Art bekommt ihre ökologische Charakteristik, beziehungsweise ihre wirtschaftliche Bedeutung. Für Felsen und Geröllhänge des Naturschutzgebietes Velká Pleš ist Astraeus hygrometricus bemerkenswert; andere Arten sind für Buchen- und Eichenbestände, sowie für Hagenbuchen und Eichenmischwälde typisch. Im Naturschutzgebiet U Eremita überwiegen Arten feuchterer humoser Wälder. Im Naturschutzgebiet Baba wuchsen Wiesen- und Weidenpilze und auf den Felsen Arten als Begleiter der Föhre. Literatura BALABÁN, K., KOT LA BA, F., 1970: Atlas dřevokazných hub. Praha. CEJP, K., 1928: Monografie Hydnaceí republiky Československé. Praha. CEJP, K., PILÁT, A. et al., 1958: Gasteromycetes. Houby břichatky. Flora ČSR 1 B. Praha. DOMANSKI, S. , 1974, 1975: Basidiomycetes (Bezblaszkowe) 1., 2. Mala flora grzybów. Krakow.
(Podstawczaki)
Aphyllophorales
EHHART, J., ERHARTOVÁ, M., PŘÍHODA, A., 1977: Houby ve fotografii. Praha. FAVRB, J., 1955: Les champignons supérieurs de la zone alpine du Parc National Suisse. Résultats des recherches seientif. Ester FR. au Parc Natl. Suisse 5 (33) : 1-212, tab. 111.
60
JACCOTTET, J., 1930: Die Pilze in der Natur. Bern. KONRAD, P., MAUBLANC, A., 1948, 1952: Les Agaricales I., II. Encyclopédie mycologique XIV., XX. Paris. KOTLABA, P., 1955: Lokalita vzácných teplomilných břichatek u Velkých Levár. Čs. mykol. 9 : 189-192. KULT, K., 1950: Zpracování druhů hub z naleziště u Čelákovic. Čs. mykol. 4 : 145-152. KÜHNER, R., ROMAGNESI, H., 1974: Flore analytique des champignons supérieurs. Paris. MOSER, M., 1967: Die Rohrlinge und Blatterpilze (Agaricales). Kleine Kryptogamenflora II b/2. Jena. PILÁT, A., 1936: Polyporaceae - Houby chorošovité. Atlas hub evropských III. Praha. PILÁT, A., 1951: Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Praha. PILÁT, A., 1969: Houby Československa ve svém životním prostředí. Praha. PŘÍHODA, A., 1959: Lesnická fytopatologie. Praha. PŘÍHODA, A.: 1972: Houbařův rok. Praha. PŘÍHODA, A.: 1975: in HOFPER, A.: Zweiter Beitrag zur Kenntnis der Arten der Farnílie Encyrtldae (Hym. Chalcidoides) Jugoslaviens. Studia entomologica forestalla 2 : 19-39. Botanická charakteristika biotopů v okolí Ulcinje. SINGER, B., 1975: The Agaricales in modern taxonomy. Vaduz. SVRČEK, M. a kol., 1976: Klič k určování bezcévných rostlin. Praha. ŠEBEK, S. , 1964: Břichatkovité houby písečné přesypové oblasti ve středním Polabí. Čs. mykol. 18 : 109-116. ŠMARDA, F., 1964: Příspěvek k mykoekologické charakteristice panonské. oblasti v okolí Brna. Čs. mykol. 18 : 219-220. VELENOVSKÝ, J., 1920: České houby. Praha. VELENOVSKÝ, J., 1947: Novitates mycologicae novissimae. Praha. VESELÝ, R., KOTLABA, F., POUZAR, Z., 1972: Přehled československých hub. Praha. WOJEWODA, W., 1960: Qbserwacje mikologieszne w platach Fagetum carpaticum 1 Pineto-vaccinietum myrtilli w okolicy Rabsztyna. Fragm. flor. et geobot. 10 : 275-282. Adresy autorů: Doc. ing. Antonín Příhoda, 252 67 Tuchoměřice 26 Ing. Anna Machulková, 170 00 Praha 7, Kostelní 30
61
62
Bohemia centralis, Praha, 9: 63-107,1980
Příspěvek ke květeně východní části Křivoklátské pahorkatiny Beitrag zur Flora des östlichen Teiles des Hügellandes von Křivoklát
JITKA HAVLÍČKOVÁ ÚVOD Studované území se nalézá v západní části Středočeského kraje a je určeno těmito geografickými údaji: východní délka 13°53'40" až 14°00'00", severní šířka 49°59'25" až 50°01 '20". Podle správního rozdělení z roku 1965 tvoří toto území část katastrů obcí Račice (okres Rakovník), Žloukovice a Nižbor (okres Beroun). Jeho hranici na západě tvoří odbočka ze silnice Nižbor-Křivoklát vedoucí do Račic, na severu a severovýchodě pravý břeh Berounky až k obci Nižbor. Jihovýchodní a jižní hranice je určována souvislým, 500 m širokým pásem jižně od silnice NižborKřivoklát. Území zasahuje do těchto kvadrantů středoevropské mapovací sítě; 5949/c, 5949/d, 6049/a, 6049/b. Studovaná oblast patří po geomorfologické stránce ke Křivoklátské vrchovině. Pro její reliéf je charakteristická přítomnost krátkých hřebenů a hlubokých údolí, zejména v části přiléhající k Berounce (BEMEK et al. 1965). Celé území se svažuje severním směrem k Berounce. Skalnaté svahy nad Berounkou spadají poměrně příkře do údolí řeky. Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí od 220 m n.m. (údolí Berounky) do 489 m n.m. (vrch Kamenáč). Pro jižní část území je charakteristický parovinný povrch s nadmořskou výškou asi 400 m. Vodní toky, které pramení v této oblasti, začínají se velmi brzy zařezávat do terénu, a tak způsobují velkou členitost reliéfu. Zejména západní část území je značně rozbrázděna potokem Zloukavou a jeho přítoky.
63
64
Všechny toky, které tuto oblast odvodňují, patří k povodí Berounky. Její západní Částí protéká největší potok území - Žloukava. Druhý největší bezejmenný potok se vlévá do Berounky asi 550 m pod železničním mostem ve Žloukovicích. Ve východní části území se vyskytuje několik menších potoků. Jedinými vodními nádržemi jsou tři malé rybníčky, vybudované na potoce, který pramení u hájovny Nižborská Lísa. Berounka, tvořící severní hranici území, protéká převážně úzkým údolím, které se rozšiřuje až pod Nižborem. Průměrný roční průtok vody v Křivoklátě za období 1940-56 byl 33,2 m3.s-1 . Nejvyšší vodní stavy se ha Berounce vyskytují v březnu a v dubnu, řidčeji v únoru. Druhé, méně výrazné maximum, připadá na červenec. Nejnižší průtoky spadají do měsíců srpna a října (KOPECKÍ 1961), Silné kolísání vodní hladiny má značný vliv na vývoj pobřežní vegetace. Geologický podklad převážné části území tvoří algonkické břidlice, místy proniklé výlevy bazických spilitů, keratofyrů a porfyrů. Kopec Chlum, ležící jižně od Račic, je většinou ze spilitu. Menší spilitové vložky vytvářejí několik skalek v údolí Žloukavy. Spility se podílejí také na tvorbě severovýchodního svahu Meženina, odkud pokračují údolím Žloukavy až na západní úbočí Hůrky (419 m). Vrchol Hůrky je tvořen buližníkem, který se také vyskytuje v oblasti horního a dolního toku Žloukavy. Do jihozápadní části úze mí zasahuje křivoklátsko-rokycanské pásmo, zastoupené zde keratofyry a křemennými porfyry, k nimž přistupují mladší vyvřeliny melafyry, porfyry a diabasové horniny. Porfyry začínají na vrchu Kamenáč (489 m) a odtud se táhnou jihozápadním směrem k Broumům. Severozápadní menší část je tvořena hlavně keratofyry, které od vrcholu Kolouch (480 m) pokračují dále na jihozápad souběžně s porfyrovým pruhem. V poříčí Berounky se nalézají zbytky říčních teras, místy naplavené hlíny a pleistocénní štěrky. Říční terasy jsou hlavně vyvinuty v okolí Žloukovic. Podle SPIRHANZLA (1932) patří studované území do oblasti hnědých lesních půd s mělce vyvinutým půdním profilem. Půdní poměry v území výrazně ovlivňují hospodářské a pěstební zásahy. Silně degradačně působí na lesní půdy v této suché a teplé oblasti, zejména na starší paseky a holiny (PELÍŠEK 1955). Zvyšuje se intenzita procesu podzolizace a oglejení, a tím se zhoršují půdní poměry. V kapitole o geologické stavbě území bylo použito dále uvedené literatury: ZOUBEK et al. (1963). ČEPEK et al. (1961) a MICHÁLEK (1923). Podle QUITTA (1971) tato oblast náleží do okrsku MT11, který je charakterizován dlouhým, suchým a teplým létem. Přechodné období je krátké, s 65
mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká a velmi suchá, s krátkým sněhovým pokryvem. Roční úhrn srážek za období 1901-50 činil v Křivoklátě 545 mm a v Hýskově 518 mm. Měsícem nejbohatším na srážky byl červenec (Křivoklát 75 mm, Hýskov 71 mm). Průměrná teplota za rok činila v Křivoklátě 8,2 °C, od dubna do září 14,4 °C (období 1901-50). PŘEHLED BOTANICKÉHO VÝZKUMU Nejstarší botanické údaje, týkající se širšího okolí Nižboru, jsou zachyceny v pracích HAENKEHO (1785) a OPIZE (1825, str. 83; 1836, str. 366). V rámci rozsáhlé floristické akce vedené Čelakovským bylo shromážděno i několik floristických údajů z okolí Nižboru. Tyto údaje jsou zachyceny v pracích Čelakovského a pocházejí od těchto sběratelů: Feistmantel (in ČELAKOVSKÝ 1883, str. 740, 751), Grégr (in ČELAKOVSKÝ 1867-1881, str. 880, 903), Hansgirg (in ČELAKOVSKÝ 1883, str. 749, 878), Hanušova (in ČELAKOVSKÝ 1883, str. 811), Hochbach (in ČELAKOVSKÝ 1881-1893, str. 87; 1883, str. 769, 806, 332, 836, 868) a Hora (in ČELAKOVSKÝ 1883, str. 770). ROHLENA (1923, str. 133) ve svých příspěvcích k floristickému výzkumu Čech uvádí pouze jeden údaj ze studované oblasti, ostatní se týkají okolí Nové Huti u Nižboru. STŘÍBRSKÝ (1932), který intenzívně botanizoval na Rakovnicku, ve své práci zaznamenal několik druhů z daného území (str. 13, 15, 21). Novější údaje z Nižborska jsou od dále uvedených botaniků: Pexa (in HOUFEK 1967, str. 204, 205, 279; 1973, str. 156)..Skalický (in HOUPEK 1967, str. 61; 1973, str. 224) a KOLBEK (1969, str. 48, 51). RIVOLA (1575, 1976) ve svých studiích podává návrhy chráněných území z těsného okolí studované oblasti. PUČELÍKOVÁ (1970) a SKALICKÝ a SKALICKÁ (1975) se zabývali otázkou floristického kontrastu Českého krasu a nejteplejší Částí Křivoklátská. Po fytocenologické stránce zpracoval údolí Berounky KLIKA (1941). KOPECKÝ (1961) se zabýval fytocenologií a fytoekologií pobřežní vegetace střední Berounky. Ke studovanému území jako součásti rozsáhlých křivoklátských lesů se vztahuje mnoho lesnických prací. Z hlavních to jsou: NECHLEBA (1928, 1934, 1935, 1937, 1941), NĚMEC (1940), SVOBODA (1943), KOPŘIVA (1954), PELÍŠEK (1555), FERDA (1958), ŽÁK a STONE (1959) a jiní.
66
CHARAKTER VEGETACE Vlivem značně členitého reliéfu se na poměrně malé ploše vyvinula různorodá vegetace. Podle rekonstrukční geobotanické mapy (MIKYŠKA et al. 1968) tvořily jednu z hlavních částí porostů květnaté bučiny. Bikové bučiny byly rozšířeny pouze v jihozápadní části území. Teplé, slunné svahy s mělkou skeletovou půdou pokrývaly dubohabrové háje. Pouze v malém množství se uplatňovaly acidofilní a subxerofilní doubravy. Na skladbu lesních porostů působilo mnoho faktorů. Od vzniku prvních osad měla na porosty vliv pastva dobytka (SVOBODA 1943). Stejně rušivě zasáhla do přirozených vegetačních poměrů i velká spotřeby dříví pro stavební účely a na výrobu dřevěného uhlí, jehož hlavními odběrateli byly hamry ve Staré i Nové Huti a v Novém Jáchymově. Vlivem postupného zintenzivňování písečného hospodářství a umělé obnovy lesa vznikaly rozsáhlé plochy stejnorodých a stejnověkých jehličnatých porostů. Buk, jedna z dominantních dřevin území, je vytlačován smrkem, uměle se zavádí modřín a rozšiřují se borové porosty na úkor dubohabrových hájů a teplomilných doubrav. Smrkové monokultury postihlo v minulosti mnoho kalamit, jejichž důsledkem byl vznik rozsáhlého komplexu kalamitních holin na Křivoklátsku. Mnohé z těchto odlesněných ploch zůstaly dosud nezalesněné. Tyto holiny nepříznivě narušují mikroklima sousedních porostů méně postižených kalamitami. Hospodářských zásahů zůstaly poměrně nejvíce ušetřeny porosty na strmých suťových svazích. Bylinné patro těchto ekotopů má vzhledem k specifickému mikroklimatu
mnoho
submontanních
prvků,
jako
Actaea
spicata,
Dentaria
enneaphyllos, Lunaria rediviva, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum aj. Rovněž některé submontánní druhy, jako např. Cirsium helenioides, Iris sibirica a Parnassia palustris, se vyskytují na vlhkých rašelinných loukách, které se však v území vyskytují sporadicky. Naopak teplomilná květena nachází útočiště na výslunných spilitových skalách v údolí Žloukavy, kde se vyskytují druhy, jako např. Alyssum alyssoides, Artemisia absinthium, Lactuca viminea, Melica transsilvanica, Phleum phleoides, Veronica dillenii a další. Nejdůležitější formační celky území jsou podrobněji rozebírány v následujících kapitolách. Pro jednotlivé formace byly vypracovány souborné mapy, vzniklé použitím bodových map vybraných druhů, charakteristických v daném území pro
67
68
69
jednotlivé vegetační celky. Pro vlastní zmapování byla použita metodika, kterou uvádí KUČEROVA* (1970). Na souborných mapách byla použita metodika čtvercové sítě rozměrů 250x250 m. POROSTY BUČIN Vzhledem k poměrně suchému a teplému makroklimatu dané oblasti jsou bučiny vázány na vlhčí a chladnější mikroklima údolí potoků. Ze souborné mapy rozšíření vybraných druhů bučin je patrné, že bučiny jsou vyvinuty prakticky na svazích všech větších potoků v území. V dolních částech svahů většinou přecházejí v suťové lesy, popřípadě v úzkých a chladných roklích v lesy roklinové. V horních částech svahů navazují buď na doubravy, nebo na různé druhotné kulturní porosty. Na náhorních plošinách jsou bučiny zachovány pouze v nepatrném množství, obvykle jsou nahrazeny kulturními smrčina-mi. Souvislejší porost se vyskytuje pouze na vrchu Kamenáč (489 m). KLIKA (1941) řadí bučiny na Křivoklátsku do asociace Abieto-Fagetum Querceto-Carpinetosum KLIKA 1941 ze svazu Eu-fagion PAVLOWSKI 1928. Ve stromovém patře těchto porostů se vedle dominantního buku uplatňují též Abies alba, Acer pseudoplatanus a Carpinus betulus. V horních částech svahů bývá přimíšen ještě dub. Keřové patro je vyvinuto pouze fragmentárně. Kromě náletu uvedených dřevin toto patro tvoří druhy Lonicera xylosteum a pouze vzácně Daphne mezereum. K nejvýznamnějším druhům bylinného patra patří Asarum europaeum, Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, Galium odoratum, Hordelymus europaeus, Melica nutans, Mercurialis perennis, Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum multiflorum, P. verticillatum, Prenanthes purpurea, Ranunculus lanuginosus a Sanicula europaea. Na sušších ekotopech, zejména na náhorních planinách, jsou vyvinuty bučiny, které lze přiřadit do svazu Luzulo-Fagion LOHMEYER et TUXEN 1954 s dominantní Luzula luzuloides a Deschampsia flexuosa. K těmto druhům se připojuje ještě Hieracium lachenalii, Luzula pilosa, Melampyrum pratense, Poa nemoralis a další acidofyty. POROSTY TEPLOMILNÝCH DOUBRAV Geologickým podkladem těchto doubrav jsou v území především algonkické břidlice, místy překryté sprašovými hlínami. Podle rekonstrukční geobotanické mapy zasahovaly do této oblasti teplomilné doubravy s mochnou bílou, které se zachovaly i do dnešní doby v okolí Červeného kříže (413 m) u křižovatky silnice Nižbor70
71
72
-Křivoklát s odbočkami silnic do Nového Jáchymova a Karlova. KLIKA řadí tyto teplomilné doubravy do asociace Querceto-Potentilletum albae LIBBERT 1553« Tyto porosty jsou charakteristické značnou frekvencí teplomilných druhů. V doubravě u Červeného kříže na levé straně silnice Nižbor-Křivoklát jsem zaznamenala druhy Anthericum ramosum9 Campanula persicifolia, C. rotundifolia, Centaurea triumfettii, Convallaria majalis, Galium pumilum Geranium sanguineum, Lathyrus niger, Lilium martagon, Melica nutans, Peucedanum cervaria, Polygonatum odoratum, Potentilla alba. Primula veris, Silene nutans a Trifolium alpestre. V oblasti rozšíření tohoto typu doubrav se vyskytují okrsky, kde bylinné patro tvoří téměř výhradně Convallaria majalis. Toto stadium doubrav považuje KLIKA (1958) za degradační. POROSTY ACIDOFILNÍCH DOUBRAV Souborná mapa ukazuje, že centrum rozšíření acidofilních doubrav je ve střední (okolí kóty 405) a jihovýchodní části území. Z vybraných druhů pro tento celek druhy Festuca ovina a Melampyrum pratense přecházejí na kyselých substrátech i do jiných formací. Tato formace je na rozdíl od teplomilných doubrav charakteristická poměrně chudým druhovým zastoupením. V okolí kóty 419 (Hůrka) je vyvinuta typická acidofilní doubrava s těmito druhy: Convallaria majalis, Deschampsia flexuosa, Festuca ovina, Genista germanica, Hieracium lachenalii, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense, Vaccinium myrtillus a Veronica officinalis. Na prosvětlených místech převládá Calamagrostis arundinacea. Tyto porosty lze přiřadit k acidofilním doubravám svazu Genisto germanicae-Quercion R. et Z. NEUHXUSL. 1967. DUBOHABROVÉ HÁJE Porosty dubohabrových hájů jsou v území rozšířeny na hrubě skeletovitých půdách, vyvinutých jak na algonkických břidlicích, tak i na porfyrech a porfyritech rokycansko-křivoklátského pásma. Porosty této formace obvykle zaujímají slunné jihovýchodní a východní svahy. V mnohem menším jsou vyvinuty na náhorních plošinách. Souvislý porost dubohabrových hájů je vyvinut v horních částech svahů nad potokem Žloukavou a rovněž na svazích lemujících silnici Žloukovice-Nižbor. 73
74
75
KLIKA (1941) zahrnuje společenstva dubohabrových hájů na Křivoklátsku do asociace Querceto-Carpinetum bohemicum KLIKA 1333s jindy označované jako Querceto-Carpinetum primuletosum KLIKA 1943. Ve stromovém patře bývá kromě dubu a habru často přítomen také Acer campestre , A. pseudoplatanus, Tilia cordata a T. platyphyllos. Vzácněji, pouze na slunných a teplých stanovištích je někdy přimíšen i Sorbus torminalis. V dolních chladnějších a vlhčích částech svahů převládá habr nad dubem, kdežto v horních sušších polohách převládá dub. Keřové patro bývá často dobře vyvinuto. Kromě zmlazujících se stromů jej tvoří Corylus avellana, Cornus sanguinea a Ribes uvacrispa. Skladbou bylinného patra se poněkud liší horní a dolní části svahů. Pro horní partie porostů je příznačná přítomnost většího množství teplomilných druhů, jako např. Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare, Inula conyza, Lychnis viscaria a dalších. V dolních polohách se uplatňují vlhkomilnější a nitrofilní druhy, jako Alliaria petiolata, Campanula rapunculoides, Lamium maculatum, Stellaria holostea aj. V současné době se dubohabrové háje nahrazují kulturními porosty borovic, což se projevuje značným ochuzením druhové garnitury bylinného patra. POROSTY ÚDOLNÍCH OLŠIN Olšiny ve studovaném území pokrývají nejmladší usazeniny - hlinitopísčité půdy, které bývají na jaře zatopené. Olšové luhy jsou v daném území vyvinuty pouze fragmentárně. Doprovázejí tok potoků sevřený okolními stráněmi, takže nemají dostatek místa ke svému úplnému vývoji. Vedle tohoto nepříznivého topografického faktoru se uplatňuje i vliv člověka. Ze souborné mapy vyplývá, že těžiště výskytu těchto porostů je podél potoka Žloukavy. V některých úsecích jeho toku jsou tyto porosty přeměněny v kulturní louky. Tam, kde jsou olšiny zachovány, náleží do podsvazu Alnion glutinoso-incanae (BR.-BL. 1915) OBERDÖRFER 1953. V olšinách se výrazně uplatňuje jarní aspekt geofytů, tvořený především druhy Corydalis cava, C. intermedia, Ranunculus ficaria a Gagea lutea. Ve stromovém patře převládá Alnus glutinosa, řidčeji je přimíšen Fraxinus excelsior a Populus tremula. Keřové patro bývá zastoupeno pouze fragmentárně druhy Euonymus europaea, Sambucus nigra a S. racemosa. Bylinné patro tvoří tyto druhy: Aegopodium podagraria, Caltha palustris subsp. laeta, Cardamine amara, Carex brizoides, C. remota, Cirsium oleraceum, Colchicum autumnale, Crepis paludosa, Equisetum palustre, Euphorbia dulcis subsp. dulcis, Festuca gigantea, 76
Filipendula ulmaria, Geranium palustre, Impatiens noli-tangere;, Ranunculus repens, Stachys sylvatica, Stellaria nemorum aj. Poněkud odlišnou skladbou bylinného patra se vyznačují olšiny vyvinuté kolem pramenišť, kde jsou vytvořeny menší bažinky. Typickým příkladem je olšina po levé straně silnice Nižbor-Křivoklát při pramenech horního pravého přítoku Žloukavy s druhy Caltha palustris subsp. laeta, Lycopus europaeus, Carex gracilis, Colchicum autumnale, Deschampsia caespitosa, Filipendula ulmaria, Lysimachia vulgaris, Lythrum salicaria aj. SUŤOVÉ A ROKLINOVÉ LESY Suťové lesy řadí HUSOVÁ (1975), která se těmito porosty podrobněji zabývala na Křivoklátsku, do asociace Aceri-Carpinetum KLIKA 1941. Toto společenstvo je ve studovaném území poměrně častou jednotkou vzhledem ke značné členitosti terénu a jeho geologické stavbě. Ze souborné mapy rozšíření vybraných druhů suťových a roklinových lesů vyplývá, že centrum rozšíření těchto druhů je jednak v západní části studovaného území na svazích podél Žloukavy a jednak na svazích nad Berounkou. Suťové lesy na rozdíl od bučin buď zaujímají v dané oblasti strmější svahy hlubších údolí, nebo jsou vyvinuty v dolních částech svahů s hrubě kamenitými až balvanitými půdami. Ve zpracovávaném území tyto porosty lemují v souvislejších celcích silnici Žloukovice-Nižbor a dolní tok potoka Žloukava. Na tvorbě stromového patra se zúčastňují dřeviny charakteristické pro sutě, jako např. Acer platanoides, A. pseudoplatanus, Carpinus betulus, Fraxinus excelsior, Tilia cordata, T. platyphyllos a Ulmus scabra. Keřové patro je zastoupeno pro suťový podklad význačným keřem Ribes alpinum, ke kterému se přidružuje Ribes uva-crispa a Lonicera xylosteum. Jarní aspekt bylinného patra udává hlavně Dentaria enneaphyllos, dále Adoxa moschatellina, Corydalis cava, Mercurialis perennis a Omphalodes scorpioides. Letní aspekt tvoří druhy Actaea spicata, Alliaria petiolata, Bromus benekenii, Campanula trachelium, Cardamine Impatiens, Circaea lutetiana, Dryopteris filix-mas, Geranium robertianum, Hordelymus europaeus, Hypericum montanum, Lamium maculatum a Senecio fuchsii. Na vlhčích stanovištích převládají Aegopodium podagraria, Athyrium filix-femina, Impatiens noli-tangere a I. parviflora.
77
78
Roklinové lesy řadí HUSOVÁ (1975) do dvou syntaxonů, a to FraxinoAceretum lunarietosum KLIKA 1941 a Arunco-Aceretum MOOR 1953. Tato společenstva jsou vyvinuta v ostře zaříznutých údolích a roklích výrazně ovlivněných inverzním fenoménem. Charakteristický roklinový les je vyvinut na svazích rokle pod skalou Čerchov u Nižboru. V jeho bylinném patře dominuje Lunaria rediviva, ke které přistupují Actaea spicata, Agropyron caninum, Aruncus sylvestris, Dentaria enneaphyllos, Geranium robertianum, Impatiens noli-tangere, Mercurialis perennis a Thalictrum aquilegiifolium. Suťové a roklinové lesy jsou ve studované oblasti poměrně nejméně zasaženy lidskou činností, protože jsou značně nepřístupné pro intenzívní lesní hospodářství. KULTURNÍ JEHLIČNATÉ LESY Kulturní jehličnaté lesy jsou ve studované oblasti zastoupeny především smrkovými a borovými porosty. Největší komplex smrkových monokultur se nachází v okolí myslivny Pustá Seč a na severozápadním svahu vrchu Kamenáče (489 m). V hustých smrkových porostech bývá bylinné patro vyvinuto pouze fragmentárně, popřípadě zcela chybí, což je způsobeno špatnými světelnými a půdními poměry. V řidších, a tím i světlejších smrčinách je flóra poněkud pestřejší. Keřové patro vytvářejí druhy Sambucus nigra a S. racemosa. V bylinném patře bývá nápadný druh Atropa belladona, z ostatních pak Maianthemum bifolium, Mycelis muralis, Oxalis acetosella a Urtica dioica. Souvislejší porost tvoří Calamagrostis arundinacea a Senecio fuchsii. Poněkud rozšířenější druhovou skladbu bylinného patra mají smrčiny při prameništích nebo podél potoků. Jako příklad lze uvést smrčinu po levé straně silnice Nižbor-Křivoklát u horního pravého přítoku potoka Žloukava. Vedle bučinných prvků, jako jsou např. Milium effusum, Paris quadrifolia, Polygonatum verticillatum a Prenanthes purpurea, jsou zde i druhy olšin, jako Caltha palustris subsp. laeta, Carex brizoides, C. remota, Impatiens noli-tangere aj. Borové lesy se na rozdíl od smrčin rozprostírají převážně ve východní části tohoto území. V jejich bylinném patře převládají suchomilné druhy nenáročné na živiny, jako Deschampsia flexuosa, Dianthus deltoides, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Luzula luzuloides, Melampyrum pratense a Veronica officinalis. Pouze roztroušeně se vyskytuje Vaccinium myrtillus a V. vitis-idaea. V místech, kde borové lesy
navazují
na
teplomilné
doubravy, 79
proniká
do
nich
několik
druhů
charakteristických pro tuto formaci, jako např. Anthericum ramosum, Convallaria majalis, Lathyrus niger, Potentilla alba, Vincetoxicum hirundinaria a další. Čisté modřínové porosty se v daném území vyskytují velmi zřídka. Většinou je modřín pouze přimíšen do borových a smrkových porostů. V současné době z kulturních jehličnanů v území převládá smrk, i když se v posledních letech preferuje hlavně výsadba borovice. NÁHRADNÍ NELESNÍ SPOLEČENSTVA Studované území jako součást Křivoklátska bylo postiženo sněhovými, větrnými a hmyzovými kalamitami, které zavinily vznik kalamitních holin. Kromě těchto odlesněných ploch je v dané oblasti i rozsáhlý komplex mýtin, vzniklý intenzivním těžebním hospodářstvím. Po odstranění stromového patra se výrazně mění druhová skladba porostů na těchto odlesněných plochách. Svým složením je flóra pasek dosti různorodá. Kromě význačných mýtinových druhů se na pasekách udržují i zbytky původní vegetace a objevuje se nálet z okolních porostů. Paseková stadia se liší podle stáří svého vývoje. Mladší stadia jsou zpravidla floristicky bohatší než vývojově starší stadia. Paseky, zvláště po smrkových porostech, jsou v prvních fázích vývoje charakterizovány přítomností četných nitrofilních druhů, jako Atropa bella-donna, Galeopsis pubescens, G. speciosa, Geranium robertianum, Senecio sylvaticus, S. viscosus, S. vulgaris, Urtica dioica apod. Dále se v těchto stádiích vyskytují ještě druhy Epilobium angustifolium, Fragaria vesca, Gnaphalium sylvaticum, G. uliginosum, Myosotis sylvatica aj. Na starších holinách udává fyziognomii porostů Calamagrostis epigejos a v menším množství Calamagrostis arundinacea. V mýtinách areálu teplomilných doubrav je zachováno mnoho druhů charakteristických pro doubravy. Jako příklad uvádím paseku 200 m východně od Červeného kříže (419 m) s druhy Betonica officinalis, Polygonatum odoratum, Potentilla alba a Tanacetum corymbosum. Téměř souvislý porost zde vytváří Achillea millefolium. Na
půdách,
které
inklinují
k
vysýchání,
vznikají
paseková
stadia
charakteristická přítomností teplomilnějších a suchomilnějších druhů. Typickým příkladem je paseka po borové monokultuře na vrcholu Kamenáče (489 m). Floristické složení paseky je dáno druhy Achillea millefolium, Agrostis tenuis, Campanula persicifolia, Clinopodium vulgare, 80
Dianthus seguieri,
Euphorbia
cyparissias, Festuca ovina, Hieracium pilosella, Melampyrum pratense, Origanum vulgare, Rumex acetosella apod. Na skalnatých výslunných stráních s mělkou půdní vrstvou jsou vyvinuta paseková stadia s převládajícím Verbascum thapsus. V daném území je poměrně častý typ vlhkých pasek s druhy Alopecurus aequalis, Carex brizoides, Deschampsia cespitosa, Gnaphalium uliginosum, Juncus bufonius, J. effusus, Lysimachia nummularia, Poa trivialis a Rorippa sylvestris. LUČNÍ POROSTY Kromě kulturních luk, které v tomto lesnatém kraji nejsou příliš časté, vyskytují se v této oblasti kolem pramenů a horních částí potoků také vlhké louky. Tyto louky na vlhkých stanovištích odpovídají typu bezkolencových luk svazu Molinion coeruleae W. KOCH 1926. Protože geologický podklad studovaného území tvoří většinou algonkické břidlice, jejichž zvětráváním vznikají minerálně chudé půdy, jsou tyto louky, náročnější na obsah živin v půdě, rozšířeny pouze jako ostrůvky. Vzhledem ke způsobu lesního hospodářství, zejména pak vlivem odvodňování, se tyto bezkolencové louky postupně degradačně přeměňují v polokulturní louky, ve kterých se zvyšuje prezence Nardus stricta. Ze souborné mapy vzniklé zmapováním druhů charakteristických pro bezkolencové louky, je patrný jejich výskyt hlavně v jihozápadní části území při pramenech potoka Žloukava a v jihovýchodní části u hájovny Nižborská Lísa. Jarní a letní aspekty těchto porostů jsou fyziognomicky značně odlišné. Nápadný je letní aspekt, který tvoří druhy Molinia caerulea, Selinum carvifolia a v pozdějším létě Succisa pratensis. Za hájovnou Nižborská Lísa je vyvinuta poměrně charakteristická bezkolencová louka s druhy Achillea ptarmica, Carex flacca, C. nigra, C. panicea, Dactylorhiza majalis, Deschampsia caespitosa, Galium boreale, Gentiana pneumonanthe, Iris sibirica, Linum catharticum, Lythrum salicaria, Molinia caerulea, Pedicularis sylvatica, Sanguisorba officinalis aj. U myslivny Pustá Seč je zachovaná loučka, kde se kromě jiných vyskytují druhy Carex flava, Eriophorum latifolium a Parnassia palustris, které se jinde nevyskytují. Některé druhy bezkolencových luk pronikají do lesních společenstev. Tak např. druhy Galium boreale, Selinum carvifolia a Serratula tinctoria jsou časté v doubravách s mochnou bílou.
81
82
83
VEGETACE SKALNATÝCH STANOVIŠŤ Porosty skalnatých svahů daného území značně závisí na geologickém podkladu a expozici. Větší komplex obnažených skalnatých svahů lemuje silnici od Žloukovic do Nižboru. Tyto skály severní expozice jsou tvořeny algonkickými břidlicemi.
Vyznačují
se
poměrně
chudší
druhovou
garniturou.
Zde
byly
zaznamenány druhy Asperula cynanchica, Asplenium ruta-muraria, Campanula rotundifolia, Centaurea triumfettii, Dianthus carthusianorum, Digitalis grandiflora, Gymnocarpium robertianum, Potentilla tabernaemontani, Sedum album a S. maximum. Několik menších spilitových skalek se roztroušeně vyskytuje v údolí Žloukavy. Tyto skalky jsou charakterizovány druhy Alyssum alyssoides, Anthericum ramosum, Artemisia absinthium, Asplenium ruta-muraria, A. septentrionale, Campanula rotundifolia, Dianthus carthusianorum, Euphorbia cyparissias, Melica transsilvanica, Phleum phleoides, Poa compressa, Sedum reflexum, Sesleria varia, Thymus pulegioides, Verbascum lychnitis a Veronica dillenii. Časté jsou také skalky, které vyčnívají ve stinných lesních svazích; jsou tvořeny odolnější horninou, než jsou břidlice, jako např. buližník. Tyto skalky bývají porostlé druhy jako Hedera helix, Polypodium vulgare apod. POBŘEŽNÍ VEGETACE Nejdůležitějším ekologickým faktorem, který ovlivňuje kvantitativní i kvalitativní složení pobřežní vegetace, je periodicita vertikálního kolísání vodní hladiny v řece (KOPECKÝ 196l). Berounka patří mezi řeky se silným kolísáním hladiny, a tím vytváří vhodné ekologické podmínky pro druh Phalaris arundinacea, který kolísání vodní hladiny dobře snáší. Naopak druhy, jako Acorus calamus a Glyceria maxima, jsou na tento faktor citlivé; s tím souvisí jejich sporadický výskyt na daném úseku řeky. V jarním období určují fyziognomii porostů kvetoucí rostliny nižšího vzrůstu, jako např. Glechoma hederacea, Ranunculus repens a Tussilago farfara. Během pozdního jara a zejména v létě však ustupují převládajícímu druhu Phalaris arundinacea.
84
85
KOPECKÝ (1961) hodnotí porosty na náplavech Berounky jako samostatnou asociaci Rorippo-Phalaridetum arundinaceae KOPECKÝ 1961. Kromě dominantní Phalaris arundinacea se v porostech objevují druhy Bidens frondosa, Galium aparine, Juncus effusus, Lycopus europaeus, Lythrum salicaria, Lysimachia vulgaris, Mentha longifolia, Myosoton aquaticum, Polygonum hydropiper, Rorippa sylvestris, Scutellaria galericulata, Symphytum officinale apod. Písečné ostrohy, které vznikají při ústí potoků vlévajících se do Berounky, jsou charakteristické neúplným zapojením bylinného patra tvořeného druhy Artemisia vulgaris, Astragalus glycyphyllos, Bromus mollis, Cardamine amara, Galeopsis pubescens, Geranium robertianum, Gnaphalium uliginosum, Lepidium campestre, Scrophularia nodosa, Senecio vulgaris, Veronica anagalis-aquatica apod. Ze souborné mapy je patrné, že druhy Lythrum salicaria a Solanum dulcamara doprovázejí i potoky daného území, což se projevuje nahromaděním těchto druhů podél největšího potoka území Žloukavy. V dále uvedeném seznamu jsou v abecedním pořádku vypsány druhy zjištěné ve studovaném území. U každého taxonu je označení čtverce středoevropského mapování, ve kterém byl zjištěn (viz mapa na str. 85 ). U druhů s velmi hojným až obecným rozšířením jsou uváděny pouze kvadranty středoevropské mapovací sítě. Jména rostlin jsou převzata podle ROTHMALERA et al. (1976), a proto se za nimi neuvádějí jména autorů. PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ S VÝČTEM LOKALIT
Achillea millefolium s.l.: 5949/c-d, 6049/a-b; A. ptarmica: G 20, H 20-21, 26, K 6-7, L 22-24, M 8, 25, N 8-9. Acinos arvensis: F 11, K 18-20. Acorus calamus: M 26. Actaea spicata: A 15, B 14, C 10-14, D 8-9, 13, E 7-10, P 8-9, G 11, 18, H 10-11, 17, 21-25, 29, J 10, 13, 16, 23-24, 28-30, K 10, 13, 23, L 16, M 9-10. Adoxa moschatellina: A 14, B 14-15, C 11-15, D 13-15, E 10-11, 20, F 10, 19, G 10, 18-23, H 12, 17-20, 22-27, j 26-27, K 22-23. Aegopodium podagraria: 5949/c-d, 6049/a-b. Aethusa cynapium subsp. cynapioides: E 20, F 20, G 24, H 21, 24-26, J 24-30. Agrimonia eupatoria: H 7, j 7, 10-11, K 27.
86
Agropyron caninum: B 10-15, C 7-9, E 20, F 21, 22, G 10-11, H 8-9, 18, 24-25, 29, J 16, 24, 28, 30, K 4-6, 22-26, M 14, 26-27, N 12-14; a. repens: 5949/ /c-d, 6049/a-b. Agrostis stolonifera: M 17, 21, 26, N 17; A. tenuis: 5949/c-d, 6049/a-b. Ajuga genevensis: 5949/c-d, 6049/a-b; A. reptans: 5949/c-d, 6049/a-b. Alchemilla glaucescens: B 9, C 9, F 20-21, K 6-7, 18-20, L 16-17, N 7; A. gracilis: E 10-11, C 9, D 5-6, 11, E 19-20, F 19-21, G 19, H 17, 20--21, J 20-21, K 4-6, 27, L 9, M 22-25, N 5, 11, O 10-11; A. monticola: C 9, D 9, H 11, 17, 20-21, J 20-21, K 4-7, L 11, 18-19, M 19, N 8. Alisma plantago-aquatica: H 16, K 21, M 26. Alliaria petiolata: 5949/c-d, 6049/a-b. Allium oleraceum: K 13, L 11, N 8; A. scorodoprasum: M 24. Alopecurus aequalis: K 21, 27, L 13-14, 21, 28, M 8, 18, 27, N 8, O 16-17; A. pratensis: 5949/c-d, 6049/a-b. Alyssum alyssoides: F 11, G 11; A. saxatile: F 11, 21-22, G 11, 22, H 26-27. Anagallis arvensis: E 15, F 15, J 28-30, K 5, 27, M 9, N 10. Anchusa arvensis: F 15, K 5, 27. Anemone nemorosa: 5949/c-d, 6049/a-b; A. ranunculoides: A 15, B 15, C 10-14, D 13-14, E 10, 20, F 11, 22, G 13, 19, H 11, 18, 21, 25-29, J 6-10, 26-27, K 5-11, 26, 30, N 8. Angelica sylvestris: N 20-21, O 18-19. Antennaria dioica: M 25, L 16. Anthemis arvensis: F 16, K 6, 30, N 6; A. tinctoria: C 11, D 8, 11-12, E 11, F 11, G 11, H 8, 11, J 7, 10-13, K 7, 13, N 7-8. ´ Anthericum ramosum: B 11, C 11, D 8, 12, E 8, 11, F 8, 11, G 11, 13, 20-21, H 4-7, 20-21, J 5-8, 13, 19, K 12-14, 18-20, 27, I 12-14, 18-21, M 12-15, 19-23, N 12-15, 21-22, O 1115. Anthoxanthum odoratum: 5949/c-d, 6049/a-b. Anthriscus sylvestris: 5949/c-d, 6049/a-b. Anthyllis vulneraria: A 16, E 19-20, F 11, 19-20, G 11, K 4-7, I 7. Apera spica-venti: F 15, 17, J 5, K 28. Aquilegia vulgaris: E 14, K 4-7, 11. Arabidopsis thaliana: E 15, F 15, G 8, J 13, K 5, 14, 25-27, L 5, 26, M 16, N 11, 20, O 10-11. Arabis-glabra: B 10-11, D 5-6, E 20, G 23-24, H 7, 25, J 8-10, 19, L 21, M 21, 27, N 11-12, 26; A. hirsuta: H 10, K 26, J 7-9. Arctium lappa: 5949/c-d, 6049/a-b; A. tomentosum: 5949/c-d, 6049/a-b. Arenaria serpyllifolia: E 19-20, F 11, 15, 19, G 11, K 27, M 25.
87
Arrhenatherum elatius: 5949/c-d.. 6049/a-b. Artemisia absinthium: C 11, D 8, 11, E 11, 20-21, F 11, G 11, J 11, 13-16, K 13, 15, L 12, N 12-13. A. vulgaris: 5949/c-d, 6049/a-b. Aruncus sylvestris: B 14-15, C 14, G 13-23, H 25-26, J 27, K 28. Asarum europaeum: C 13, D 11-14, E 8-10, F 8-11, 22, G 10-11, 22-23, P 9-12, 17, 21-29; j 6-11, 15, 22-25, 30, K 5-7, 10-11, L 15, 18, M 11-14, N 12. Asperula cynanchica: A 15-16, B 11-12, E 20, F 22, G 20-22, J 7; A. tinctoria: O 12-13 Asplenium x alternifolium: G 20; A. ruta-muraria: E 21, F 11, G 20, K 18-19; A. septentrionale: B 11-12, F 11, 21-22, G 20-22, H 20-21, 25-27, K 19; A. trichomanes: B 11-12, E 21, F 11, 21-22, H 24-26. Astragalus glycyphyllos: 5949/c-d, 6049/a-b. Astrantia major: K 20-21, I 25, M 12-13, N 13. Athyrium filix-femina: A 16, B 10-15, C 9, 12-13, D 11, E 5, F 17, 20, G 11, 19, H 16-17, 29, J 11, 15-16, 29, K 4-6, 22, I 6, 11, 16-17, M 7, N 9. Atropa bella-donna: 5949/c-d, 6049/a-b. Avenochloa pratensis: E 1, D 11, G 11, H 20-23, K 5-6, 30, L 5, 21, 27; A. pubescens: A 1416, B 14, C 13, H 11, 20, J 10, 20-21, K 5-7, L 21-23, 27, M 14-15, 19-21, 26, N 11, O 811. Ballota nigra: 5949/c-d, 6049/a-b. Barbarea vulgaris: G 24, H 24-26. Bellis perennis: 5949/c-d, 6049/a-b. Betonica officinalis: E 8, F 8, G 21, H 4-7, 20-21, J 5-7, 13, K 12-14, 19-24, L 12, 14, 18-23, M 4-14, 19-25, N 8-17, O 10-15. Bidens frondosa: E 21, G 19, 24, H 26. Brachypodium pinnatum: A 16, C 10, D 8-9, E 8, 12, F 8, 16, G 8, 11, 16-17, H 2, 7-11, 1622, 29, J 2, 6-15, 30, K 5-7, 13-14, 20, 27, L 12-15, M 14, N 12-23, O 16-17, 25-26; B. sylvaticum: B 10-12, C 9-14, D 8-11, E 7-9, F 9, 11, 21, G 10-11, 17, 19, H 7-9, 16-18, 24-25, J 4-5, 16, 20-24, K 5-7, 20-21, I 4, 14-15, M 20-23, N 18-19, 26, O 16-17. Bromus hordeaceus: A 14, C 12-13, E 21, F 20, 22, J 7, 13, 30, K 5-6, 14, 30, L 5, 27, M 23, N 7-8; B. inermis: A 14, 19; B. benekenii: B 11-14, C 11-14, D 5-11, E 7-9, F 8, 21, G 8, H 16-17, J 4-5, K 16, 21, N 8; B. sterilis: E 20. Bupleurum falcatum: E 20, F 20-22, G 23-24, H 4, 7-8, 25, J 6-7, 20-21, I 12-13, M 12-13, O 12-13. Calamagrostis arundinacea: 5949/c-d, 6049/a-b; C. epigeios: 5949/c-d, 6049/a-b. Callitriche palustris s.l.: C 10-11, F 8, G 16, K 4, 19-25, L 9, 11-17, 21-22, M 11, 14, 18, 22, N 10-14, 18, O 8, 10-11. Calluna vulgaris: E 4, H 4-5, K 19, 24-25, L 16-17.
88
Caltha palustris subsp. laeta: F 11, 16-17, H 11, J 6-7, 9-11, 16, 23-25, K 5-6, 11, 16, 21, L 11, 17, 23-24, M 10, 15, 18, N 7-9, 0 7-9, 11, 12. Calystegia sepium: D 20, E 10, H 11, 25-26, J 7, M 26-27. Camelina microcarpa: J 7-8. Campanula glomerata: N 12-13, O 12-13; C. patula: 5949/c-d, 6049/a-b; C. persicifolia: A 16, B 11-15, C 9, D 8-11, E 8, 11-13, 20-21, F 4, 8, 11, 16, 21, G 8, 10, 17-19, 22-23, H 4-8, 16-29, J 10-30, K 3-6, 12-14, 25-28, L 2-4, 17-27, M 9-14, 19-27, N 10-17, 22-23, O 12-17, 24-26; C. rapunculoides: 5949/c-d, 6049/a-b; C. rotundifolia: C 7, 13, 15, D 8, 13,E 4, 6, 11, 13, 20-21, F 8, 11, 15, 20, G 11, 16-17, 22-23, H 4, 8, 11, 13, 21-22, 2527, 29, J 20-21, 27-28, 30, K 5, 12, 14, 18, 27-28, L 5, 11-14. 21. 26. M 11. 14. 25, N 78, 11, 14, 17, 21, O 8, 10-11, 15-16; C. trachelium: B 9-12, C 9, 12-14, E 8-9, G 11, 17, 19, H 13, 16-18, J 12, 16, 23, 30, K 2-5, 14, 24-25, L 6, 14-17, 25, M 8. Capsella bursa-pastoris: 5949/c-d, 6049/a-b. Cardamine amara: A 15-16, B 10-13, 15, C 12, 13, D 9, 10, 13, E 4-7, 10, F 4, 6, 11, 18-19, 21, G 6, 13, H 6, 11, 15-17, 21, J 6-11, 22, 27, K 3-11, 18-19, 26-27, L 7, 9, 11, 18, 21, 24, 26, M 6, 11, 17-18, 22, 26, N 7-10, 17, 0 9; C. flexuosa: F 4, J 10, 28, K 14, 26, M 13, 16-17; C. impatiens: C 9, D 8, F 20, G 16, 19, H 16, J 12-13, 16, 18, 29, K 25-26, L 13, 16-17, M 13-14, N 12-13, 16-17; C. pratensis: C 8, D 7, 14, E 14, F 3, 9, G 11, 21, H 11, J 2, 7, K 5-6, L 7, 9, 13-14, 21, 25-29, M 14-20, 26-27, N 5-10, 16, 18-21, O 8, 11, 15-16, 18, 21. Cardaminopsis arenosa: 5949/c-d, 6049/a-b; C. halleri: A 14-15, C 11, D 11, H 13, J 10-11, K 11, L 11, M 11. Carduus acanthoides: A 14-15, C 11, D 11, G 14, J 6-11, 28, K 19, 27-28, L 27, N 7, O 10-ll; C. crispus: A 16, E 20-21, F 20-22, G 23-24, H 25, J 28, 30; C. nutans: D 11. Carex brizoides: C 7, E 8, G 8, 16, H 9, 16-17, J 2, 4-7, 9-11, K 3-7, 20-24, L 5, 7, 11, 13-17, M 10-11, 14-15, 26, N 5, 7-12, 14, 20-21, O 8-11, 18-19; C. cespitosa: K 3-4, 6-7, 20, L 22-23, M 14-15, 24, N 7, 17, O 8-10; C. digitata: E 6, F 15, H 20-21, J 6, 20-21, K 19, L 5, 20, M 18, 21, N 7, 14-16, 18-19, O 17; C. disticha: F 17, K 5, N 11, O 10-11, 16-17; C. echinata: K 5, L 11, M 24-25, N 8; C. elongata: K 20; C. flacca J 6, K 5-7, N 8, 11, O 810; C. flava s. str.: K 6; C. gracilis: L 21, m 16, N 8, 17, O 16-17; C. hirta: 5949/c-d, 6049/a-b; C. leporina: 5949/ /c-d, 6049/a-b; C. muricata s.l.: A 16, B 10-11, 14, C 9, D 13, E 8, 10, F 8, 10, 12, G 10-11, 16, 20-21, H 2, 5-6, 8-10, 16-18, 21-23, 29, J 2, 4-7, 10, 16, 19, 21, 28, 30, K 5-6, 14, 19-20, 26-27, L 12-14, 16-17, 21-26, M 14-15, 21, 25, N 7-8, 12, 14, 20-21, 26, O 18-19; C. nigra: F 17, J 6, K 3, 5-7, 21, 24-25, L 21, 23-24, M 24-25, N 7-9, 11, 0 9-10; C. pallescens: B 10, C 9, F 15, H 20-21, J 2, 20-21, K 3, 5, 14, 19-20, L 5, 13, 16-17, 20-21, M 19, 21-27, N 7, 11, 20-21, 26, O 10-11, 18-19; C. panicea: K 5-7, M 22, 24-25, N 8, 11, 16, O 10-11, 17; C. remota: B 10-11, C 9, D 11, E 4, 8-9, F 16, G 10-11, 16, H 11, 18, J 15-16, K 3-6, 22, L 11, 13-17, 26, M 11, N 9, 13; C. sylvatica: B 10, C 9, G 10, H 8-10, 16-17, J 15, 29, K 3-7, 14, 22, L 14, 16, 21, 26, M 1415, 18, N 10, 12, 18; C. umbrosa: K 6-7, O 10; C. vesicaria: K 6, 24-25, M 24.
89
Carlina acaulis: B 14, C 14, N 7; C. culgaris: B 10-12, E 20, F 20. Carum carvi: C 13, 15, L 26. Centaurea cyanus: J 11, 28, K 14, 27, L 13; C. jacea: 5949/c-d, 6049/a-b; C. scabiosa: J 28, K 28; C. triumfettii: E 8, 19-20, F 8, 19, 21-22, G 17, K 29-30, M 26-29, N 11, 26, O 1011, 14-15. Centaurium erythraea: B 10, C 7, 9, D 6, 9, 11, F 21, H 8, 16-17, 21, J 15, K 14, 27, M 21. Cephalanthera longifolia: H 6-7, J 4-5. Cerastium arvense: A 16, C 13, 15, D 13, E 7, F 3, 6-8, 21, H 10-11, 16-17, K 5, 21, 25, L 9, 19-21, 26-29, M 21, 27, N 8, 21, 26, O 11, 16-17, 21, 26; C. brachypetalum subsp. tauricum: H 26, J 6-8, 10, L 26, M 24, N 21-23; C. holosteoides: 5949/c-d, 6049/a-b; C. pumilum: J 7, N 22-23, 28. Chaenarrhinum minus: J 30. Chaerophyllum temulum: B 14, C 11-14, E 8, F 8, 16, 22, G 8, 16, 23, H 16, 18, 22, J 16, 21, 23-24, K 4-5, 25-27, 30, L 4. Chamaeplium officinale: B 9, E 19-20, F 19, G 17. Chamomilla recutita: 5949/c-d, 6049/a-b; Ch. suaveolens: 5949/c-d, 6049/a-b. Chelidonium majus: 5949/c-d, 6049/a-b. Chenopodium album: G 14, 19, J 28, 30, K 30; Ch. hybridum: J 7; Ch. polyspermum: E 6, F 9, H 18, 20-21. Chrysosplenium alternifolium: A 15-16, B 10-13, 15, C 8, 10, 12-14, D 7, 9-10, 13-14, E 4-6, 8-10, 20, F 9-10, 18-21, G 13, 18-22, H 11, 17, 26-29, J 7, 9, 11, 17, 22-23, K 5-11, 1617, L 11, 18, M 18, 26, N 8-10, 0 9. Cichorium intybus: 5949/c-d, 6049/a-b. Circaea lutetiana: B 10-11, 15, C 9, 14, D 8, E 5, 9-10, G 22-23, H 24-25, K 6. Cirsium acaule: K 5; C. arvense: 5949/c-d, 6049/a-b; C. helenioides: E 6, K 5-6, M 20-23, N 20-21, O 18-19; C. oleraceum: A 16, B 14, D 14-15, E 13-14, F 12-13, 16-17, G 10, 14, 23-24, H 8-9, 11, 17, 25, J 6-8, 11, 14-15, 23-24, K 4-5, 16, 27, O 8, 10, 11; C. palustre: 5949/c-d, 6049/a-b C. vulgare: 5949/c-d, 6049/a-b. Clinopodium vulgare: C 7, 11-14, D 5-6, 8-9, 11-12, E 8, 11, 13, 21, F 8-9, 11, 21, G 20-21, 23, H 4, 12-13, 17, 21-22, 25, 29, J 16, 19-21, 23, 30, K 4-5, 7, 12-14, 18-21, 24-25, L 34, 14, 16-17, L 25, 27, M 14, N 12-14, O 16. Colchicum autumnale: C 13-14, E 14, G 17, 20, H 11, 22, J 2-3, 5-9, 23-24, K 4-9, 21-23, L 5, 7, 13-14, 22-23, M 13-15, 21, 25, N 5, 7-10, 12, 16, 21, O 6, 8, 10-11, 26. Collomia grandiflora: K 28. Consolida regalis: K 27, 30, M 26-27. Convallaria majalis: C 11, D 11, 14, E 13, 14, F 8, 12-13, 15, G 8, 14, 21, H 4, 6-7, 9-10, 2021, J 4, 6, 13, 19-20, K 3-7, 12, 14, 21, L 4, 6-7, 9, 12-15, 19-21, 23, M 4, 9, 11-15, 1921, N 4-8, 10-16, 18, 20, O 6, 10-14, 19.
90
Convolvulus arvensis: 5949/c-d, 6049/a-b. Conyza canadensis: M 25. Cornus sanguinea: A 16, H 25-29, N 11-12. Coronilla varia: A 16, B 11-12, C 7, 10-11, D 5-9, 11-12, 15, E 8, 11, 13, 19-20, F 8, 11-12, 19-22, G 11, 16-17, 20-21, H 7-9, 11, 16, 21-22, 29, J 6-8, 11-16, 20-21, 28, 30, K 5-7, 13-14, 20-26, 28, L 12-14, 16-19, 25, M 14, 19, 22-27, N 7-8, 13-17, 21-23, O 12-13, 2425. Corydalis cava: A 15-16, B 15, C 12-14, D 12, E 10-11, 13, 20, F 10-11, 20-22, G 11, 19-22, H 12, 18, 21, 24-27, 29, J 6-11, 26, 30, K 5-6; C, intermedia: C 11-12, D 11, E 10, G 1819, H 11, 17-18, 25, J 25. Cotoneaster integerrimus: A 16, D 12, E 14. Crepis biennis: 5949/c-d, 6049/a-b; C. capillaris: D 6, E 6, H 29, J 30; C. mollis subsp. succisifolia: K 5; C. paludosa: J 6, 23, K 4-6, 21-22, L 5, 11, M 11, N 7, 9-11, O 9-11. Cuscuta europaea: G 11, J 30, K 28. Cynosurus cristatus: 5949/c-d, 6049/a-b. Cystopteris fragilis: A 16, B 11-12, D 11, H 25, K 7, L 16-17, M 18, N 18. Dactylis glomerata s.l.: 5949/c-d, 6049/a-b. Dactylorhiza fuchsii: N 18-19; D. majalis: J 6, K 5-7, M 26, N 7, 10. Danthonia decumbens: C 9, D 6, 9, H 20-21, J 20-21, K 18-20, L 25, M 8, 25, N 8, O 10-11. Daphne mezereum: C 10-13, D 9-10, E 8-9, F 7, G 7, 10, 14, H 8-10, J 4, 12-13, K 14, L 1415. Daucus carota: A 16, B 10, E 19-20, F 19, G 17, K 5, L 16-17. Dentaria bulbifera: A 15-16, B 10-13, C 8-15, D 7-15, E 6-10, 12-13, 20, F 6-7, 10-15, 18-21, G 4-8, 11, 14, 16-20, H 4-5, 8-20, J 4-11, 17, 24-25, K 2-4, 7, 10, 12, 16-17, 21, 24-26, L 2, 4, 11, 14, 18-19, 22, 23-25, M 4, 6-7, 12, 14, 16-17, 21, 24-25, N 7, 9, 14, 16-17, 2122, O 8, 10,16-17; D. enneaphyllos: A 15, B 15, C 8, 12-14, D 9-13, E 8-10, F 8-11, H 11-13, 17-18, 26-27, J 7-11, 17, 22-25, K 11, 16-17, 24. Deschampsia cespitosa: C 7-11, D 5-6, 9, F 8, 20-21, G 17, H 4, 11, 13, J 11, 28, K 6-7, 1820, 24, 27-28, L 6, 11, 14-17, 22, 25, 27, M 7, 20-23, 25, 27, N 20-21, O 18-19; D. flexuosa: 5949/c-d, 6049/a-b. Descurainia sophia: H 22, K 30, M 27. Dianthus carthusianorum: A 14-15, E 11-12, 20-21, F 10-11, 20, G 11; D. deltoides: C 9, D 5-6, 9, E 4, 19-20, F 12, 15, 19, G 17, 21-22, H 4, 8, 11, 16-17, 20-22, J 6-13, 20-21, K 4-7, 13, 19, 27, L 11-17, 23, M 9, 14, 22-26, N 8, 10, 14, 17, 22, O 12-13, 24-25; D. seguieri: E 4, G 16, H 6, 13; D. superbus: N 15-16. Digitalis grandiflora: C 10-11, 14, D 5-13, E 6, 8, 11, F 8, 11, 21-22, G 11, H 4-6, 11, 25-28, J 4-5, 8-13, K 11, 13, 26, M 12-13, N 13, O 1213; D. purpurea: G 21, J 30.
91
Dipsacus sylvestris: L 27, M 27. Dryopteris austriaca: G 19; D. carthusiana: H 29, J 30, K 3-5, 22, L 21, M 21, N 12; D. filixmas: A 16, B 10-15, D 11, E 7-10, F 4-11, 16, 20-22, G 6, 8-11, 17, 19, 21-23, H 2, 6-11, 18, 22, 24-26, J 2, 8-11, 22-24, 29-30, K 2-7, 10, 16, 19, 22, 25-27, 30, L 2, 7, 15-17, M 14, 21, N 12-17, O 9, 16-17. Echinochloa crus-galli: F 15, 22. Echium vulgare: A 16, B 11-12, C 11, D 11-12, E 4, 11, 20, F 11, 19-22, J 6, 8, 10-11, 21, K 4-7, 11, M 11, N 7, 12-15, 26. Elodea canadensis: M 26. Epilobium adenocaulon: B 10, C 9, D 9, E 21, F 20-21, G 17, H 16-17, J 11, K 6-7, 27, L 27, M 14, N 16-19; E. angustifolium: 5949/c-d, 6049/a-b; E. collinum: J 6, K 18-19; E. hirsutum: E 20-21, F 17, 20-21, G 17, 22, 24, H 11, 24-25, J 7, 11; E. montanum: B 915, G 9, 11, D 11, E 14, F 11, 16, 20-21, G 10-11, 16-17, 19, 22-23, H 8-9, 11, 16-17, 21-22, 25-26, 29, J 12-13, 16, 19, 28, 30, K 4-7, 12, 19, 22-25, L 6-7, 11-17, 21, 25, M 7, 11, 14, 20-21, N 9-12, 26; E. parviflorum: E 20, F 20; B. roseum; B 14, C 12-13. Epipactis helleborine; G 19, H 18, M 22, 25, O 17. Equisetum arvense: 5949/c-d, 6049/a-b; E. palustre; B 10-11, C 9, G 17, H 18, J 11, 16, K 27; E. sylvaticum: B 14-15, C 13, E 7-9, F 6-7, 16, 22, G 10-11, 23, H 11, J 8-10, K 4-7, L 5, 11, M 11, N 11, O 8-11. Erigeron acris: L 13, 27. Eriophorum latifolium: K 6. Erodium cicutarium: K 30, N 25. Erophila verna: 5949/c-d, 6049/a-b. Erysimum cheiranthoides: G 24, K 30. Euonymus europaea: G 11, H 11, J 6-7, 28, K 30. Eupatorium cannabinum: C 10-11, 14, D 10-11, E 12, 21, G 13. Euphorbia cyparissias: 5949/c-d, 6049/a-b; E. dulcis subsp. dulcis; A 16, B 10-12, 15, C 9, 12-14, E 5, 7, 11, F 6-7, 11, G 10-11, 19, H 8-11, 18, 24-29, J 7, 10-11, K 4-6, 16, L 5, 7, 9, 11, 16-19, M 6, 10-11, 18-21, N 5-11, 0 b12-14; E. esula: D 12, H 24; E. exigua: A 16; E. helioscopia; M 26. Euphrasia rostkoviana: A 16, C 9, D 9, E 4, 19-20, F 19, G 20-21, K 5-7, 14, L 5, 13, 22-25, N 12-13, 16, 21, O 16; E. stricta: K 15, 17, 19, L 26. Fallopia convolvulus: C 11, E 8, 13, 20, F 8, 14, H 18, J 11, 28, K 6-7, 28. Festuca altissima: C 12-13, H 25; F. gigantea: B 9-11, 15, C 11, E 5, 8-9, 14, 20, F 9, 16, 20-21, G 10, 24, H 7-11, 16-18, J 6-7, 11, 15-16, K 5, 14, 24-27, L 13-15, 25, 27, M 1417; F. heterophylla: E 12, F 5, 13, G 3-4, 13-14, 16, J 14, L 21-22, M 3, 20, 0 4-5; F. ovina: C 9, D 8-9, E 8, 11, 20, F 11, 20-21, G 20-21, H 20-21, J 14-16, 28, K 4-5, 14, L 14, 18-21, M 14, 19-23, N 12-14, 18-19, 22-23, O 12-13, 16-17, 25-26; F. pratensis:
92
5949/c-d, 6049/a-b; F. rubra: E 6, 8, F 8, 15, 20-21, G 16-17, 20-21, H 7-8, 16, 17, 22, J 2, 19, K 3, 5, 18-19, 24-25, 27, N 7-8, 12-13. Filago arvensis: E 7, F 7, J 10, O 25. Filipendula ulmaria: A 16, E 21, 23, G 11, 21, H 20-22, 25, J 6, K 5-6, 14, 19-22, L 5, 16-23, M 18-19, 25, N 7, 9, 11-12, 16-18, O 8, 10-11; F. vulgaris: F 17, G 17, K 5-6, 14, L 5, 13, 15, N 11, O 10-11. Fragaria moschata: B 14-15, C 11, D 7, 14, E 8, 13, F 4, 8, 10, 12-15, 20-21, G 14-17, 19, H 17, 20-23, J 12-15, 28, 30, K 3-6, 13, 19, 25-27, L 12-13, 16-17, 20-23, M 12-13, 19-25, N 13-15, 18-21, O 12-13, 18-19; F. vesca; A 16, B 11-12, D 12, E 20, F 3, 8, 11, 20-21, G 10, H 5-6, 9, 16-17, 25-29, J 2, 6-7, 12-13, 23-24, 30, K 3-6, 19-20, 26-27, 30, L 1617, 20-21, 26-27, M 13, 21, N 6, 26, O 14-15; F. viridis: L 27, M 27. Fumaria officinalis: E 19-20, F 8, 19, J 30, K 30, M 23, N 7-8. Gagea lutea: A 15-16, B 15, C 11-14, D 11-12, E 10-11, 20-21, F 10-11, 20-22, G 11-12, 1823, H 13, 21, 24-29, J 6-11, J 22, 25, 27, 30, K 5-6, 24-26, N 8. Galeobdolon luteum: C 9-10, 12, 15, D 9-10, 14-15, E 4-6, 10, 12, 20, F 4, 11-15, 19-21, G 11-12, 19-22, H 12, 14, 16-18, 22, 24, J 7, 11, 17, 22-24, 28, K 5-6, 11, 16-17, 27, L 7, 11, 19, 26-29, M 11, 18, 25, N 8, 10, 0 2-3; G. montanus: A 15, B 9-11, 14-15, C 8, 12-13, D 7, 11, F 16-17, H 25-26, 29, J 25, K 26. Galeopsis angustifolia: E 20; G. bifida: G 19, H 16-17, J 7, 19, K 19, 24-25, L 25, N 16-17, O 16; G. ladanum: D 12, E 15, G 20-21; G. pubescens: A 16, B 12-14, C 9, 13, D 8-9, 14, E 13, F 11-15, G 11, 14, 20-21, H 5-6, 11, 16, J 11-16, K 12-13, L 4, 14-15, N 26; G. speciosa: B 9-10, 15, C 9, 12-14, D 8, 11-13, E 8-9, 11, 14, F 8-9, 11, 21, G 14, 19, H 11, 16, 18, J 5, 9, 11, 15-16, 19, K 5, 11, 18-19, L 11, 26, M 11, 14, 26-27, N 16-17; G. tetrahit: B 10-11, E 13, H 4, K 2, 14, L 2, 14, 26, M 14, N 14, 22-23, O 24-25. Galinsoga parviflora: A 16, H 18, J 30, K 30, O 8. Galium aparine: 5949/c-d, 6049/a-b; G. boreale: F 15, G 20-21, H 5-6, 8, 20-21, J 7, 19, 21, K 7, 18-20, 23-25, L 7, 18-19, 23, m 19, 24-25, N 11, 15-17, O 10-11, 16-17; G. mollugo: 5949/c-d, 6049/a-b; G. odoratum: A 15-16, C 9-15, D 8-15, E 4-14, 20, F 6-14, 20, 22, G 4-8, 11-14, 19-23, H 4-11, 14-22, 25-29, J 2, 4-11, 14, 26, 30, K 2-11, 14-21, 24, 29, L 2, 4-7, 9, 14, 18-19, 24-28, M 4, 6-9, 12-17, 21, 27, N 4-9, 14, 17, 20-24, O 2-3, 8-10, 13, 17, 23, 25-26; G. palustre: C 9, D 9, G 10, H 8, K 5, 21, L 5, 23, M 18, N 7-8, 11-12, 1718, O 10-11; G. pumilum: B 11-12, C 13, D 5-6, 12, 14, E 8, 11, 13, F 8, 11-15, 20-22, G 11, 14, 17, 20-21, 25-27, 29, J 2, 8-9, 14-16, 21, K 3, 6-7, 12, 19, 26, L 12-15, 20-21, 1215, 19, 21, 23-25, N 12, 19, 21, 26, O 8-9, 12-13; G. rotundifolium: D 14, E 13, F 12-13, 15, G 14, 16, O 16-17, 25; G. sylvaticum: A 15-16, B 10-12, C 8-15, D 7-15, E 7-14, 20, F 6-11, 15, 20-22, G 8-23, H 7, 10-21, 24-29, J 8-10, 14, 20, 21, 24-30, K 3, 8, 19, 2326, L 4, 12, 16-17, 22, 26-27, M 4-5, 7, 9, 13, 25-26, N 4, 11, 19, 22, O 9, 13, 17, 24; G. uliginosum: F 15, H 25, K 5, 16, L 5, 22-23, N 20-21, O 18-19; G. verum: A 16, B 14, C 7, 9, 13, D 9, E 4, F 20-21, G 21, H 4, 11, J 8-10, 28, 30, K 5-6, 18-20, L 5, 11, 22, 2829, M 23-24, N 7-8, 11, 16-17, O 10-13. Genista germanica: E 4, F 8, G 17, 20, H 7-10, 13, 20-21, J 13-16, 20-21, 28, 30, K 5-6, 12,
93
14, 19-20, 25, 28, L 6, 9, 12-13, 16, 22, 26, M 7, 9, 13, 20-23, N 10, 25, O 8, 10-11, 1819, 21, 24-25; G. tinctoria: C 11, D 11-12, E 11, G 11, H 5, 7, 16, J 6, 14-16, 27, K 1920, 24, L 16-17, 25, M 12-13, 25, N 12-15 , 20-23 , 26 , O 8 , 24-26. Gentiana pneumonanthe: L 24. Geranium columbinum: E 20, G 23; G. palustre: G 17, J 6-13, K 5-8, 13, 21, 23, L 11, M 11, 18 , 20-21, 23, N 7, 17, 0 9; G. pratense: A 16, B 9, E 20, F 20, G 17, 19, 23, J 30, K 6-7, 27, N 26; G. pusillum: 5949/c-d, 6049/a-b; G. pyrenaicum: H 29, M 23-26; G. robertianum: 5949/c-d, 6049/ /a-b; G. sanguineum: K 14, L 14, M 13-14, 24, N 13-15; G. sylvaticum: N 16. Geum rivale: E 7, F 6-7, N 12; G. Urbanum: 5949/c-d, 6049/a-b, Glechoma hederacea: 5949/c-d, 6049/a-b. Glyceria fluitans: B 10-11, C 9-11, F 17, G 16, K 5, L 5; G. maxima: F 22, G 23, H 26-29. Gnaphalium sylvaticum: C 7-11, D 8, 15, E 8, 12, 15, F 8, 15, G 14, H 4, 7, 13, J 12-13, 16, K 5-7, 24-25, 28, L 7, 25; G. uliginosum: C 9, D 6, 9, 14, E 13, F 8, 12-15, G 14, H 16, 18, J 12-16, M 14, N 16-17. Gymnocarpium dryopteris: G 18, 21-23, H 24; G. robertianum: E 20, F 22. Hedera helix: B 11, C 12-13, D 11, F 11, 20, G 11. Helianthemum nummularium subsp. obscurum: F 11, 2-22, G 11, H 22, J 7, 20, K 6-7, L 1619, 26, M 19, 25, N 11, 16-17, O 10-11. Hepatica nobilis: A 15-16, B 10-11, 15, C 8, 10-15, D 7, 9-15, E 7-10, 13-14, 20, F 6-8, 1115, 18-22, G 5-7, 11-23, H 6-7, 10-29, J 6-30, K 3-6, 14-30, L 4-7, 14, 17-28, M 4-9, 1425, N 4-24, 0 3, 8, 11-14, 17-25. Heracleum sphondylium: A 16, B 9, 11, 14, F 20, G 19-24, 27, H 18, 25-26, 29, J 16, 28, 30, K 28, M 8, 14, N 12-14. Herniaria glabra: K 14, L 13. Hieracium bauhinii: J 30; H. caespitosum: J 30, L 27; H. lachenalii: D 15, E 8, F 8, 20-22, G 8, 17, 19, 24, H 2, 4-8, 17, 25-27, J 2, 4-7, 13-16, 20-23, 27-28, K 3-7, 14, 25-27, L 2-4, 7, 12-14, 21-22, 26-27, M 8, 12-13, 19-23, N 12-23, O 8, 12-17, 25-26; H. laevigatum: C 11, D 8-9, 11, F 20, G 20-21, H 6, 17, J 4, 20-21; H. murorum: A 16, B 10-13, C 9, D 8-9, E 11, 13, F 8, 11, 16, 20-21, G 16-17, 19, 22-23, H 4-8, 16-17, 22, 27, 29, J 2, 6, 11, 13, 15-16, 21, 26, 28, 30, K 2-6, 12-14, 16, 20, 26-28, L 2, 5, 13, 20-21, 26-27, m 21-23, 25, 27, N 12-16, O 12-13, 17; H. pilosella: A 16, B 13-14, C 11, D 11, F 20-21, G 17, H 4-8, 13, 16-17, j 6-7, 9-16, 24, 27-28, K 5, 12, 16, 19-20, 24-26, L 3-5, 12-14, 18-23, 27, M 12-13, 19, N 7, 11, 13, 16-17, 21, 23, O 10-11, 16-17, 25-26; H. racemosum: E 13, F 13, 21-22, j 4, 6-7, k 22-23, L 23, M 7-8, 10-13, 22-25, N 12-13, O 18; H. sabaudum: A 16, B 10-12, C 7, D 8-11, E 7-8, 11, F 8, 11, 20-21, H 7, j 6, k 7, 19, 24-25, 27, L 7, 25, M 8, N 12-13, O 12-13; H. umbellatum: F 21, K 20, L 14-15, O 8. Hierochloe australis: G6,H6,J6. Holcus lanatus: B 10, 14, C 9, D 9, E 4, F 10, 20-21, G 11, 19, H 8, 11, 16-18, 28, J 2, 6-9,
94
15, k 3-7, 10, 14, 23-24, 30, L 2, 5, 13-17, 23, 25, 27, M 13-15, 23-26, N 7-8, 11-14, 1721, 0 9-11, 18-19; H. mollis: L 14, 23. Hordelymus europaeus: A 16, B 10-11, C 10-11, E 8-9, F 8, G 24, H 7, J 4-7, 11, K 5-7, 11, L 3-4. Hypericum hirsutum: A 16, B 10-11, C 12-14, E 8-9, 13, 14, F 8-9, 11, 20, G 11, 19, H 9, 2225, 29, J 13, 16, 23-24, 28, 30, K 4-5, 13, 18-19, 24, L 12-14, 17; H. maculatum: G 5, 10, H 16-17, J 11, 15, K 6-7, 11, L 11, M 11, 13, N 12, O 8, 10-11; H. montanum: A 16, J 7, 11-12, M 26-27, O 16--17; H. perforatum: 5949/c-d, 6049/a-b. Hypochoeris radicata: C9,D8,E4,F17, G 16-17, 20-21, H 17, J 39, K 5, L 5, 13-14, M 14. Impatiens noli-tangere: A 14-16, B 10-14, C 9, 12-13, D 8-9, E 3-9, F 9, 16-17, 20-22,G1523, H 16, J 11, 15-16, 24, K 4-7, 11, 22, 25-27, L 13, 17, 21, 26, M 11, 14, N 8-9, 16-17; I. parviflora: A 15, B 10-15, C 7, 9, D 8-9, E 4-9, 20, F 9, 16-17, 20-22, G 17-23, H 2, 16, 20-22, J 2, 11, 15-16, 20, 24, 28, 30, K 2-6, 11, 16, 19, 26, L 2, 6, 1l, 13, 15, 21, 26-27. Inula conyza: B 11-12, D 8-9, 12, E 8, 11, 20, F 11, G 11, H 12-13, J 7, 13, 23, K 13, L 1617, M 26-27, L 16-17. Iris sibirica: K 19-20, 24-25, L 22-23, M 23, 25, N 17-19, 0 9. Isopyrum thalictroides: A 15-16, B 15, C 12-13, G 22, J 30. Jasione montana: G 11, H 11, J 30. Juncus articulatus: B 10, 14, F 17, H 16-17, J 12-13, 15, K 6-7, L 13-14; J. bufonius: C 9-11, F 9, G 8, 10, 14, H 7-9, 22-23, J 6-7, 13, K 4-7, 14, 19-20, 24-25, L 13-14, 25, M 14, N 11-17; J. conglomeratus: C 9, D 9, H 16-17, 29, J 15, 30, K 6-7, 19, 24-25, 27, L 16-17, 27, M 22-26, N 16-17, O 14-15; J. effusus: B 10, C 9-11, D 9, E 4, 8, F 8, 17, 21, G 10, 17, H 4-5, 8-9, 11, 16-18, J 2, 12-13, 16, K 3-7, 14, 20, 24-25, L 5, 13, 17, M 14, 18, 2627, N 7, 11, 14, 18, 20-21, 26, O 10-11, 16-19; J. inflexus: A 14, G 11; J. tenuis: B 10-11, D 5-6, 8, 15, F 8-9, 15, G 8, H 7, 13, 16-17, J 15, L 11, 18-19, 23, M 19, O 12-13. Juniperus communis: D 12, F 11, 20-21, G 11, H 11, K 19. Knautia arvensisa 5949/c-d, 6049/a-b. Koeleria macrantha: H 29; K. pyramidata: N 17, 19.
Lactuca serriola: G 14, K 27, L 26, M 26; L. viminea: F 11, G 11. Lamium album: 5949/c-d, 6049/a-b; L. amplexicaule: F 16, K 30; L. maculatum: A 15-16, B 10-11, 15, C 9-15, D 10-11, 14-15, E 8-10, 12-14, 20, F 8-10, 13, 20-22, G 8, 11, 20, 2223, H 11-17, 21-29, J 6-7, 10-11, 23-25, 28, 30, K 11, 26, L 26-29, M 25-26, N 20; L. purpureum: 5949/c-d, 6049/a-b. Lapsana communis: 5949/c-d, 6049/a-b. Laserpitium latifolium: M 7-8. Lathraea squamaria: B 14, C 12, 14, D 11, O 26. Lathyrus linifolius: L 13, M 13, N 12-13; L. nigeri E 8, 10, F 8, 10, 13, 17, G 13, H 9-10, J 8,
95
12, 14-15, 17, K 5-8, 12, 14, 18, 20; 22, 26, L 4, 6, 12-16, 26-27, M 13-17, 22-23, N 12, 14, 19, O 12, 14-15; L. pratensis: 5949/c-d, 6049/a-b; L. sylvestris: C 11, D 5-6, 11, F 8, 21, H 7-8, J 5-7, 11, 16, 20, K 4-7, 11-13, 19-21, L 5, 12, 14-15, M 11, N 13, O 12-13; L. tuberosus: G 22; L. vernus: A 14-16, B 10-15, C 8, 10-15, D 7-15, E 6-14, 20, F 3, 8-16, 20-22, G 4, 8, 11-22, H 4-29, J 4, 10, 15, 25, 29-30, K 16-19,, 24-30, L 4-6, 11, 14, 19, 26, M 7-9, 13, 17, 19, 26, N 4-7, 12, 18, 20-23, O 10-16, 19, 23. Lembotropis nigricans: B 12, D 12, E 4, 11, F 11-12, 21-22, G 17, H 4, 6-7, 13, 17, 24-25, J 6, 13, 19-21, 28, 30, K 12, 14, 18, 20, 28, L 12-13, M 8-9, 13-14, 21-22, N 10-15, O 1213. Lemna minor: K 7, L 9. Leontodon autumnalis: F 22, J 20, K 6-7, N 8, 21; L. hispidus: 5949/c-d, 6049/a-b. Lepidium campestre: D 7, F 16, 21, M 27. Leucanthemum vulgare: 5949/c-d, 6049/a-b. Lilium martagon: A 15, C 12-15, D 13, F 11, G 13, H 7-8, 20-22, 25, 27, 29, J 19-24, 30, K 3, 19, L 6, 12-13, 19-21, M 4-7, 9, 13, 16-17, 20-26, N 10, 12-15, 17-20, 24-25, 0 3, 10-15, 19, 25-26. Linaria vulgaris: 5949/c-d, 6049/a-b. Linum catharticum: C 9, D 9, J 6-7, K 11, M 25-27. Lithospermum arvense: C 13, K 30, N 7, 22. Lolium multiflorum: E 20, F 20, M 26, N 26; L. perenne: 5949/c-d, 6049/a-b. Lonicera xylosteum: A 15-16, B 15, C 12-15, D 12, 14-15, E 12-13, F 13, 18-22, G 20-23, H 20-25, 27, J 20, 22, 25, 27-29, K 6, 25-27, M 6, 0 3, 10. Lotus corniculatus: 5949/c-d, 6049/a-b; L. uliginosus: K 5. Lunaria rediviva: G 23, H 21-23, 28-29, J 24-27. Luzula campestris: 5949/c-d, 6049/a-b; L. luzuloides: E 8, F 8, G 11, H 7-8, 11, J 2, 4-5, 15, K 3-7, 16, 19, 25, 27, L 14-15, 21-22, M 14-15, 21-25, N 14-17, 20-23, O 14-15, 18-19, 24-25; L. multiflora: E 4, L 5, 16, M 23, 25, N 18, 23; L. pallescens: N 17; L. pilosa: G 19, K 4-7, 18, 20, L 6, 22, M 5, N 8-9, 15, O 11. Lychnis flos-cuculi: A 13, B 14, C 9-13, D 9, E 4, 10, F 8-10, 15, 17, G 10-11, 16, H 2, 8, 11, 22-23, J 2, 6-7, 9-10, 15, K 3-7, 19-25, L 5, 13-17, 20-23, 27, M 12, 15, 19-27, N 7-8, 11, 13, 17-23, 0 9-11, 18-19, 24-25; L. viscaria: E 4, 11, F 11, G 20-21, H 7-8, 13, 21, 25-27, J 7-8, 27-28, K 5-6, 14, 19-20, L 5, 13-14, M 12-13, 24, N 7-8, O 10-11, 15-16. Lycopus europaeus: G 11, H 11, 17, J 6, 11, 16, 28, 30, K 5, L 11, 13-14, M 8, 11, 14, N 9, 11-12. Lysimachia nummularia: A 16, B 9-10, C 9, D 9, E 7, F 6-7, 9, 15, 17, 20, G 10, 17, 19, 21, H 8-11, 22, J 11, 20-23, K 4-6, 18-25, L 13-14, 28-29, M 12-13, 18, 23-27, N 7-8, 10, 12, 17-18, 20-21, 26, 0 9, 16-19; L. vulgaris: F 17, K 3-5, M 24-25. Lythrum salicaria: E 21, F 22, G 11, 17, 24, H 25-26, K 22, 25, 27, L 22, 25, 27, M 8, 22, 25,
96
N 10-11. Maianthemum bifolium: B 10, 11, C 13, 15, D 8-9, E 6, 10, 14, F 3, 4, 8, 11, 14-15, 21, G 6, 8, 13, 19, H 4-6, 9, 14, 16-18, 21-22, 28-29, J 2, 6, 10, 15-17, 24, K 3-7, 11, 16-17, 2021, L 4-6, 9, 11, 14-15, 18, M 4-7, 9, 16-17, N 5-11, 14, 16, 19-20. Malva alcea: G 14; M. neglecta: F 20, G 19. Matricaria maritima subsp. inodora: B 9, E 8, 20, F 15, 20. Medicago falcata: E 20, L 27, N 8, O 21; M. lupulina: 5949/c-d, 6049/a-b. Melampyrum nemorosum: H 4-5, 29, K 7, L 4, 7, M 3-4, N 3, 11; M. pratense: C 7, 12-13, 0 5-6, 15, E 8, 13, F 8, 15, G 16-17, 19-21, H 2, 4, 7-8, 16-18, 20-21, 29, J 2, 13-16, 1923, 27, 30, K 3-5, 7; 12, 13-14, 16, 19-20, 23-25, L 2, 12-15, 23, 26-27, M 8-9, 12-15, 2022, 24-25, N 7-8, 10, 12, 19, 21-24, O 8, 12-17, 24-26. Melica nutans: A 16, B 10-11, 14-15, C 9, 11-13, D 8-9, 11, 14, E 6-10, 13, F 4, 8-10, 12-13, 15, 21-22, G 8, 10, 14, 16-17, 19, 21, H 2, 4-11, 17, 21-29, J 2, 6, 10-13, 15, 20-24, 30, K 2-4, 7, 10, 14, 16, 18-20, 22, 24-27, L 2, 11-17 , 21-22 , 26, M 5, 11, 20-21, 26, N 714, 18-19, 22-23, O 8, 10-12, 14, 16-17; M. picta: B 11-12, K 4-6, N 8, 10-12, O 10-11; M. transsilvanica: A 14, B 13, F 11, 21, G 11, H 26. Melilotus alba: A 16, B 9; M. officinalis: A 16, C 7, E 21, N 16-17. Melittis melissophyllum: H 6-7, J 6, K 3, 4-6, L 3-6, 21, M 21, N 13, O 12-13. Mentha arvensis s.l.: C 11, E 21, F 9, 21-22, G 23-24, H 11, 18, 25, J 11, 16, K 14, L 22, 25, N 10-11; M. longifolia: E 11, F 11, 17, G 11, 17, H 11, J 9-10, 23, K 4, 6, L 27. Mercurialis perennis: A 15-16, B 10-13, 15, C 8, 10-15, D 7-12, 14-15, E 7-10, 13-14, 20, F 8, 10-15, 20-22, G 4-5, 7-8, 11-17, 19, 21-23, H 4-5, 10, 12, 14, 16-18, 20, 22, 24-29, J 4-11, 15-30, K 3-6, 8, 10-11, 16-19, 21, 24-27, 30, L 4-7, 9, 11-12, 18-19, 26-27, M 4-6, N 4-5, 7, 9-10, O 2-3, 11, 13, 16-17, 26. Microthlaspi perfoliatum: E 10, F 11, J 9, M 27. Milium effusum: A 16, B 10-11, 14-15, C 9-14, D 8, 11, E 7-10, F 6-9, 16, G 6, 8, 10, 19, H 6, 9, 10-11, 18, 22, 24-25, J 9-11, 15, 22-23, 30, K 3-6, 10, 14, 16, 19, 22, 26-27, L 1317, 21-22, 26-27, M 14-15, 21, 26-27, N 11, 14, O 10-13. Moehringia trinervia: A 16, B 12, C 13-14, E 7-8, F 4, 6-7, 10, 20, G 7, 19, 21, H 16, J 2-3, K 3-4, 10, 19, 24-25, L 10, 13-14, 21, 25-26, M 14, 26, N 17, 19, 22-23, O 25-26. Molinia caerulea: K 7, 19, 24-25, L 6-7, 25, M 9, 18, 25, N 8, 10-11, 17, 21, O 10-11. Monotropa hypopitys: G 23. Mycelis muralis: A 16, B 10-12, 14-15, D 8-9, 11, 14, E 7-8, 12-13, 19-21, F 4, 11-13, 15-16, 19-21, G 11, 14, 16-17, H 2-9, 16-17, 24-27, 29, J 2, 14-16, 20-21, 24, 28-30, K 2-3, 7, 10, 14, 22, 25-28, L 2, 8-10, 14-17, 26-27, M 14, 20-23, N 11-14, 22-23, 26, O 10-11, 1617, 25-26. Myosotis arvensis subsp. arvensis: G 7, F 11, G 11, 17, H 29, J 30, L 16, N 23; M. laxiflora: B 10-11, C 9, E 5, 8-9, F 4, 20-21, G 17, 19, H 16-18, J 16, K 24-25, L 11, M 14, N 8. 16-
97
17; M. nemorosa: C 9, D 9, E 5; M. ramosissima: E4,F 21,J7, 9,M 25-26; M. sparsiflora: A 15, B 15, C 14, J 22, K 26, M 26; M. stricta: C 13, F 3, 8, 10, G 5, 8, H 9, 11, K 4-7. 19. L 5, 16, 20-21, 27, M 21, 25-27, N 17, 21, O 21, 24; M. sylvatica: A 16, B 15, C 12-15, D 14, E 7, 9-10, F 6-11, 16, 22, G 5-6, 8, 11, 16, 23, H 6, 8-12, 16, 29, J 2, 4-5, 8-16, 2023, 30, K 3-6, 8, 10, 19, 20, 23, 25-27, L 4-7, 9, 11, 18-26, M 6-7, 18-19, 21, 23, 25-27, N 7-8, 10, 12-15, 17-18, 20, O 2, 6, 9, 13-17, 19, 25. Myosoton aquaticum: B 9, E 5, F 4, 20, 21-22. Nardus stricta: G 21, H 20, K 16, 24-25. Neottia nidus-avis: C 12-13, H 5-6, J 13, K 12, L 12-13, 22, M 20-22, N 12-14, O 8, 13, 1517. Neslia paniculata: E 14, 19-20, F 19. Noccaea caerulescens: A 15-16, B 10-13, C 8, 10-11, 14-15, D 7, 10, 12, 14, E 4, 10, 13-14, 20, F 4, 8, 11, 16, 18-22, G 11, 17-22, H 10-12, 18-22, 24-25, 27, 29, J 6-11, 20, 22-25, 30, K 4-6, 21, 24-25, 27, 30, L 9, 16, 19, 23, 25-29, M 16-17, 25-26, N 6, 19, 24, O 13, 16, 24. Nonea pulla: C 13. Odontites vulgaris s.l.: O 17, 19. Oenothera biennis s.l.: E 20, F 20, G 23. Omphalodes scorpioides: B 13-15, F 8-9, G 23, H 11, 20, 24, J 25. Origanum vulgare: D 8-9, E8, F8, G23, H4, J5, 7. Orobanche purpurea: N 15. Oxalis acetosella: A 15-16, B 10-13, 15, C 8-10, 12-15, D 7-9, 11, 14-15, E 4-10, 12-14, 20, F 4, 6-9, 11, 13-15, 18-21, G 4-6, 8, 12-13, 15, 19-23, H 5-6, 9, 11, 14, 16-18, 20-22, 2529, J 2, 6-11, 17, 21-22, 24-25, 30, K 3, 5-6, 8, 10-11, 15, 20-21, 24-27, L 5-7, 9, 11, 1819, 25-26, M 7, 11, 16-17, 20, N 7, 9, 14, 16-17, 20, 25, 0 3, 9, 15, 17, 19, 26.
Papaver dubium: E 14, 19-20, F 15, 19, 22, G 14, J 30, K 5, 26, L 5, 27, M 23; P. rhoeas: 5949/c-d, 6049/a-b. Paris quadrifolia: C 13, D 11, E 10, J 10, 24, K 24, M 11, N 9, 14. Parnassia palustris: K 6-7. Parthenocissus inserta: J 28. Pastinaca sativa s.l.: A 16, E 20, F 21-22, G 23-24, H 25, K 19; P. sativa subsp. urens: A 16. Pedicularis sylvatica: L 23. Peplis portula: J 16, K 21-23. Petasites albus: J 11, K 16. Peucedanum cervaria: K 20, M 13, N 12; P. oreoselinum: E 20, L 13-14, 21-22, M 13, 22, N
98
12. Phalaris arundinacea: C 11, D 11, 20, E 20, F 22, G 23-24, H 17, 25-27. ¨ Phleum phleoides: D 12, E 11, F 11, G 11, J 5, 7-8; P. pratense: 5949/c-d, 6049/a-b. Phyteuma spicatum: J 30, K 3-6, L 2, 4-6, 9, N 6-11, O 8-9. Pimpinella saxifraga s.l.: A 12, 16, B 9, 11-12, C 9, D 9, E 4, 13, 20-21, F 8, 20-21, G 11, 2223, H 4, 8, 11, 13, 20-21, J 20-21, 28, K 12-13, 16, 20-21, 28, L 16-19, M 19, N 16-17. Plantago lanceolata: 5949/c-d, 6049/a-b; P. major: 5949/c-d, 6049/a-b; P. media: 5949/c-d, 6049/a-b. Platanthera bifolia: D 14, E 13, F 12-13, 15, G 14, H 4-5, 7, 20-21, J 13-16, 20, 22-23, 27, K 18, 20, 26, L 12, 21-22, M 12-14, 19-25, N 10-15, O 8, 12-15, 17. Poa angustifolia: C 10, D 11, E 4, K 4-6, M 27; P. annua: 5949/c-d, 6049/ /a-b; P. compressa: A 16, B 11-12, F 11, 20-21, G 11, L 9, O 11; P. nemoralis: 5949/c-d, 6049/ab; P. palustris: D 20, F 22, G 23-24, H 25, 27, M 18, N 18; P. pratensis: 5949/c-d, 6049/a-b; P. supina: C 12-13, F 7, K 26, O 11; P. trivialis: B 10-11, C 9, F 17, H 18, J 11, 16, K 3-7, 21, L 5, 13-14, 21, M 8, 14, 18, N 8, 11, 18, 20-21, O 8, 10-11, 18-19. Polygala chamaebuxus: M 10; P. vulgaris: D 14, E 4, 13, F 3, 12-13, 15, 20-21, G 14, 20-21, H 11, 21-22, J 20, K 5, 7, 18-20, L 5, 16-17, 21-23, M 12-13, 21, 25, N 7-8, 11, 17, 23, O 8, 10-11. Polygonatum multiflorum: C 12-13, E 7, F 15, 18-19, 22, G 16, H 6, 21, 24-25, 27, J 23-25, K 4-5, 25, L 9, 16-19, M 6, 13, 16-17, N 4-5, 7, 12, 26, O 26; P. odoratum: C 12, D 8-11, E 8, 11, 13, F 8, 11-13, 15, G 14, 16, H 6-7, 19, 22-23, J 6, 13-16, 19-23, 27, K 3, 12, 14-16, 19, L 3-4, 9, 12-13, 16-20, M 4-5, 9, 14, 19, 22-25, N 4-5, 10-15, 20-21, 26, O 2, 8, 11-14, 18-19; P. verticillatum: H 16, K 4-6, L 9, 11, M 11, N 4, 9-10. Polygonum amphibium: L 16-17; P. bistorta: K 19-21, N 7-8, 10-11, 16-18, 0 7, 9, 10-11; P. hydropiper: C 11, D 11, 20, E 21, F 22, G 23-24, H 18, 25-26, M 26; P. lapathifolium: G 14, 23, K 27; P. persicaria: D 6, F 7, K 5. Polypodium vulgare: B 11-14, D 12, E 11, 20, F 20-21, G 20-21, H 20-21, 25-27, J 24, 28, 30, K 25-26. Potamogeton crispus: M 26; P. natans: K 21, L 26; P. trichoides: G 16, L 18. Potentilla alba: J 13, K 12, 14, 20, L 12, 14, 18-22, M 12-14, 19-25, N 10-11, 13-15, 18-21, 23, O 8, 11-15, 21, 26; P. anserina: B 14, F 17, L 12-13, M 26-27; P. arenaria: E 20; P. argentea s.l.: A 17, B 14, E 20, F 3, 8, 20-21, 27-28, 30, K 4, 7, 14, 28, L 12-14, 26-27, M 12-14, 26-27, N 7-8, 14-17, 21; P. erecta: E 4, 6-7, F 6-7, G 8, 20-21, H 2, 9, 16-17, 20-21, J 2, 15, 20-21, K 5-7, 19-21, 24-25, L 5, 12-14, 16-22, M 18-24, N 7-8, 11, 17-21, 26, 0 9-11, 18-19; P. heptaphylla: G 21, J 6-8, M 26, N 22-23; P. reptans: 5949/c-d, 6049/a-b; P. supina: J 27-28, M 26-27; P. tabernaemontani: A 17, B 11-12, D 12, E 11, 20, F 11, 20-21, G 11, K 6, M 27, N 7, 10, 21, 26, O 11; P. thuringiaca: K 5, M 9, 24, N 8, 10. Prenanthes purpurea: C 9, 12-14, E 6, 8-9, F 21, H 9, 18, 21, J 4-6, 16, K 3-7, 22, L 11, M
99
11, 14-15, 24, N 10, 16-19. Primula veris: C 10-11, D 8, 10, E 7-8, 10, F 8, 12, 15-16, G 12-13, 17, H 11-13, 20-21, J 79, 23, K 4-7, 20-22, L 5-6, 16-17, M 12-14, N 7, 10-11, 13, 15, 20-21, 26, O 10-11. Prunus spinosa: A 14-15, E 20-21, G 21, F 11, J 5-8, K 6, 12, 26-28, L 6, M 11, 26. Pulmonaria obscura: B 10-13, C 8-15, D 7-11, 14-15, E 6-11, F 11, 13, 16, 22, G 6, 10-12, 15, 19, 21-23, H 6-8, 10-12, 14, 16-18, 20-29, J 6-10, 13-14, 16-17, 22-25, 30, K 3-7, 11, 14, 16-17, 24, 26-27, 30, L 3-6, 11, 18, 21, 27, M 4-7, 9, 14, 21, N 4-8, 10, 13-14, 16-17, 26, O 2, 8-9, 11, 13-14. Ranunculus acris: 5949/c-d, 6049/a-b; R. auricomus s.l.: A 15-16, B 15, C 8, 10-12, 14-15, D 7, 9-12, 14-15, E 7-10, 13-14, 20, F 3, 6-7, 10-13, 15, 18-22, G 11-12, 19, 21-23, H 12-13, 16-18, 21, 25-29, J 2, 6-10, 12, 15-16, 22-25, K 3-6, 11, 21, L 6-7, 12-13, 24-25, M 5, 9, 13, 16-17, 26, N 5-6, 8-9, 16-18, 20-22, 26, O 8-9, 11, 14, 19; R. bulbosus: C 13, E 9, 10, H 11, K 30, L 27, M 27, N 7, 13, 21; R. circinatus: M 26; R. ficaria: A 15-16, B 15, C 8, 10, 12-15, D 7, 9-11, E 4, 5, 8-11, 14, 20, F 4, 10-11, 13, 15, 20-22, G 11-13, 19-20, 22-23, H 12-14, 18, 21, 25-27, J 6-11, 24-25, 28-29, K 3-6, 11, 20,21, 28-29, L 45, 7, 9, 11, 18, M 6, 11, 16-18, 25-26, N 5, 7-10, 14, 16-18, O 8-9, 13, 26; R. flammula: K 21; R. lanuginosus: A 16, B 10-13, 15, C 8, 12-15, D 7, 11, 14, E 8-10, 20, F 8-11, 2022, G 11, 15, 19, 22-23, H 10, 12, 18-19, 21-22, 24-25, 29, J 6-11, 17, 23-24, 28, 30, K 4-6, 10-11, 16-17, 27, L 11, 16-18, M 18, N 9-10, 26; R. nemorosus: F 8-10, G 8, H 9, K 7, L 7, N 12-13; R. polyanthemos: M 5, N 5-6, 0 7; R. repens: 5949/c-d, 6049/a-b. Rhinanthus minor: E 4, F 3, 20-21, G 17, 20-21, H 17, 20-22, J 15, 20, K 5-6, 14, 19-20, 23, 25, L 5, 13, 15, 20, 23, 26, M 14, 23, 26, N 7, 11, 13, 0 9-11. Ribes alpinum: A 15-16, B 10-13, C 12-15, D 15, E 10, 20, F 11, 14, 18-22, G 17, 19-22, H 16, 18, 21-22, 25, J 25-26; R. uva-crispa: A 15-16, B 15, C 10-15, D 8-10, 14-15, E 4-8, 12-13, 20, F 4, 6-7, 13-14, 18-22, G 4-5, 8, 11, 16-17, 19-22, H 5, 9, 16-18, 21, 23, 2527, 29, J 2, 11, 22-24, 26, 28, 30, K 3, 5, 8, 16, 21, 24-29, L 6, 16-17, 25-29, M 16-18, N 8, 14, O 8-10, 26. Rorippa palustris: K 14, 27, L 13; R. sylvestris: F 8, H 16-17, J 6, 16, 21, 27, K 3-5, 20, L 1617, M 18, 22-27, N 13, 16-18, 22-23, 26, O 16, 24-25. Rumex acetosa: 5949/c-d, 6049/a-b; R. acetosella s.l.: C 9, D 9, F 8, 20-21, G 16, 20-21, H 4, 7-8, 10-11, 16, 25. 29, J 2, 8-10, 14-16, 27, 29-30, K 3-6, 14, 19-20, L 13, 20-21, M 21, 23, O 16-17; R. conglomeratus: K 6, L 24; R. crispus: 5949/c-d, 6049/a-b; R. obtusifolius: 5949/c-d, 6049/ /a-b; R. sanguineus: B 9-11, E 6, 8-9, F 9, 20-21, G 19, H 11, 17-18, J 11, K 5, L 16-17. Sagina procumbens: C 10-11, D 6, F 15, G 13, 16-17, L 13-14, M 19, 25, N 18, 20. Salvia pratensis: B 14, C 13, J 7-10, 20-21, 28, K 5-7, 21, 28, L 5, M 26, N 7-9, 11, O 10-11; S. verticillata: J 28, K 28, M 27. Sambucus nigra: A 16, F 22, G 17, 23, H 10, 29, J 4-5, 9, 30, K 10, L 9-10, M 10, N 17, 26; S. racemosa: A 15, C 12-15, D 12, 15, F 4, 13, G 3-4, 23, H 3-4, 21-22, 24, J 24, K 9-10, L 19, N 9, 11-20.
100
Sanguisorba minor: A 19, E 20, F 11, G 11, H 25-27, 29, J 6-9, K 6, N 11, O 10-11; S. officinalis: E 20, F 20, G 21, H 11, 20-21, J 6-7, K 19-20, 23, L 23, M 8, 24-25, N 18-19, O 9-11. Sanicula europaea: C 7, 12, D 8-9, 11, E 7-9, 12-13, F 8, 11, 14, 16, G 6-8, 10-11, H 6-7, 9, 12, 14-15, 27, J 4-6, 12-13, 20, 22-23, K 3-4, 7, 12-13, 26, L 4, 6-7, 9, 12, 14-17, 20, 26, M 9, 14, 20-21, N 12-14, 17-21, O 12-13. Saponaria officinalis: D 20, F 22, G 23, H 26-27. Saxifraga granulata: B 14, E 7, F 3, 6-7, G 22-23, H 9, 11, 20-21, K 4-6, 21, L 7, 21-23, M 9, 19, N 7-8, 10, 17-17, 21, 24, O 21; S. paniculata: A 17. Scirpus sylvaticus: F 17, G 11, H 11, 17, J 6, 9-11, 16, K 5-7, 21, L 21, M 26-27, N 7, 9. Scleranthus annuus: F 20-21, G 20-21; S. perennis: H 16-17, J 16, L 14, M 13, N 23. Scorzonera humilis: K 19-20, 24, L 13-14, 22-23, 25, M 14, 19, 25, N 7, 10-11, 13, 17-19, 0 9-11. Scrophularia nodosa: 5949/c-d, 6049/a-b. Scutellaria galericulata: E 21, F 22, G 24, J 6, K 5, 7, 19-22, 24, L 13-14, 21. Sedum acre: A 16, B 11-12, E 20, F 11, 21-22, G 11, 17, L 27, M 26-27; S. album: B 11-12, E 20, F 11, 21-22, H 25-27, M 27; S. maximum: A 16, B 11-12, D 12, E 11, F 11, 21-22, G 11, 20-21, H 20-21, 25-27, J 27-28, K 12-13, 18-19, 28, L 12; S. reflexum: A 15-16, D 12, E 11, F 11, 20-21, G 11, 20-22; S. sexangulare: C 9, D 9, F 12, K 10-11, 14, 16-17, N 8. Selinum carvifolia: G 16, 21, K 7, 21-22, 27, L 22-23, 25, 27, M 19, 24-25, N 7-8, 11, 17, 2021, 0 9, 10, 18-19. Senecio fuchsii: A 16, B 9, 11, 15, C 9, 14, D 4-6, E 4-9, F 4, 8-9, 11, 20-21, 24, L 5, 13-17, M 7, 13, N 12; S. jacobaea: B 11-12, F 12, 20-22, G 23-24, H 4, 25, J 28, K 18-20, 2728; S. nemorensis: H 26; S. sylvaticus: C 7, D 5-6, F 20, G 19, H 21-22, J 12-13, K 5, 7, 18-19, 24-25, 27, L 7, 25, 27, N 16-17; S. viscosus: B 10, 12, 14-15, C 9-11, 13, D 8, F 20-21, G 19, H 4, 7-8, 16, J 14-16, K 5, 14, 18-20, 28, L 13, M 14, 20-21, N 12-14, 1821, 23, O 16-19, 25-26; S. vulgaris: B 10-11, C 9, D 8, E 8, F 8, 21-22, G 16, H 16, 26, J 2, 14-16, K 3, 7, L 7, M 26-27. Serratula tinctoria: H 7, J 6-7, K 19-20, L 20-23, M 9, 13, 19, 21, N 4, 10-13, 15-19, 22-23, 0 9-13, 24-25. Sesleria varia: F 11, G 11. Setaria viridis: G 13, 17. Sherardia arvensis: E 14. Silene alba: 5949/c-d, 6049/a-b; S. nutans: A 16, B 11-13, E 8, 20, F 8, 21, G 17, H 7-8, 17, 20-22, 25-27, 29, J 4-5, 8-9, 20, 22, 27, 30, K 5-7 18-20, 25-26, L 12-13, 20-22, 26-27, M 12-13, 21-25, N 7-8, 11-13, 15-17 22-23, O 8, 10-13, 25-26; S. vulgaris: C 10-13, E 14, 19-21, F 15, 19-21 K 5-6, L 4, M 26.
101
Sinapis arvensis: E 14, L 16-17. Sisymbrium loeselii: K 14, M 14, N 14, O 21; S. strictissimum: N 21. Solanum dulcamara: E 20, F 20, 22, G 11, J 6, 11, K 5, 21, L 5, 11, M 11, N 14, O 8-9, 1213. Solidago virgaurea: L 13, 21-22, M 8-9, 12-13, 22, N 10. Sonchus arvensis: B 10-11, C 7, G 14, J 20-21, K 18-19, M 23; S. asper: E 19-20, F 19-20, G 19, M 23, N 16-17. Sorbus aria s.l.: D 12, E 11, F 11. Spergula arvensis: E 14, 19-20, F 15, 19, G 17, K 5, L 5, 16-17. Spergularia rubra: C 9, D 9, H 16, K 14, 19, M 19. Stachys palustris: C 12, J 28, K 27-28, L 27; S. sylvatica: B 9-11, 14, C 9, E 5, 8-9, F 8-9, 16, 20, 22, G 10, 19, H 7, 9, 17-18, 29, J 6-7, 12-13, 19, 30, K 4-7, 14, 22, L 5, 13-14, 16-17, M 14, N 10-11, 16-17, O 10-11. Stellaria graminea: B 10, 14, C 9, 13, D 5-6, E 10, F 15, 21-22, G 17, 20-21, H 8, 20-22, J 2, 7, 21, 30, K 3, 5, 24-25, L 5, 12-13, 25, M 8, 13-15, 18, 23, 25, N 8, 12-14, 18, 21, 26, 0 9, 14, 16-17; S. holostea: A 15-16, B 10, 12-13, 15, C 8, 12-15, D 7-12, 14-15, E 6-14, 20, F 3, 6-15, 20-21, G 6, 8, 11-15, 19-23, H 6-12, 16-29, J 2, 6-11, 15-19, 21-25, 29-30, K 3-6, 11, 16-19, 21, 25-29, L 4-7, 9-10, 14, 18, 20, M 4, 6-7, 9, 11, 14, 18, 24, 27, N 411, 13-14, 17-20, 22, O 2, 8-9, 11, 13, 15, 18-19; S. media: 5949/c-d, 6049/a-b; S. nemorum: A 16, B 10-11, C 9-13, D 11, E 8-10, F 9, 17, 20, G 8, 11, H 9, 11, J 6, K 5, 22, L 11, M 11; S. uliginosa: C 9, E 7, F 6-8, G 6, 8, 17, H 6, 9, 16-18, J 15, K 3, 14, L 16-17, M 14, 16, 27, N 16-17. Succisa pratensis: G 21, H 20-21, J 20-21, K 19, 25, L 23, 25, M 25, N 11, O 8, 10-11. Symphytum officinale: C 9, D 9, E 21, F 22, G 24, 27, H 26, 29, J 30, L 28-29, M 27. Tanacetum corymbosum: B 11-12, C 9, 12-13, D 8-9, 11-12, 14, E 8, 11, 13, F 11-13, 15, 20-21, G 11, 14, 17, 20-23, H 4, 7, 11, 20-22, 25-26, J 4-6, 13-15, 20-21, 28, 30, K 5-7, 12-14, 18-19, 21, 25-26, L 6-7, 12-13, 20-22, M 7, 9, 12-13, 21-23, 25 N 10, 12-15, 2123, O 8, 12-13, 16-17, 24-25; T. vulgare: 5949/c-d, 6049/a-b. Taraxacum laevigatum: J 30, K 30, L 27, M 25; T. officinale: 5949/c-d, 6049/a-b. Thalictrum aquilegiifolium: H 26; T. minus: J 25, K 22. Thlaspi arvense: 5949/c-d, 6049/a-b. Thymus pulegioides: A 16, B 11-12, C 11, D 5-6, 10-12, E 4, 11, 21, F 11, 20-21, H 4, 8, 13, 20-22, J 11, 20, K 6-7, 11, 18, 24, L 11, 16-17, 25, M 8, 11, N 8, O 10-11. Torilis japonica: C 7, 10-11, D 11, 15, E 8, F 8-9, 21, G 24, H 16-17, 21-22, J 11-13, 19, 30, K 13-14, 18, 24-25, L 6, 12, 14-15, 18-19, 25, M 7, 14, 19, N 14. Tragopogon orientalis: G 24, 27, H 25-26, J 7-8, 10, 28, 30, K 5-7, 28, 30, L 28, M 29, N 7-8; T. pratensis: C 11, D 11. Trifolium alpestre: C 10-11, D 8-9, 11-12, E 8, 11, 13, 19-20, F 8, 11, 19, G 17, 20-21, 24,
102
27, H 7-8, 16-17, 20-22, 25-26, J 4, 6-9, 13-16, 20, 27, K 3-5, 7, 13-14, 16, 19-21, L 5, 12-14, 16-20, M 12-15, 19-23, N 7-8, 11-19, 21-23, 26, O 8-17, 25-26; T. arvense: C 911, D 11, F 12, 15, 17, G 14, 17, H 16, J 5, 13-16, K 3-7, 13-14, 24-25, 27, L 2, 5, 12-14, 16-17, M 8, 14, 23-25, N 8, 12-17, 20-21, 26, O 18-19; T. aureum: A 16, B 10, G 16, H 67, 25, J 6-7, 11-16, 28, K 4-5, 11, 13, 19, 28, L 11-12, M 11, N 7, 11, O 10-11; T. campestre: D 5-6, E 21, 7 20, J 19, K 16, 18-19, M 24, N 23; T. dubium: B 10, C 9-11, 13, D 5-6, 9, E 4, 7, 17, 19-20, F 6-7, 17, 19, H 6-7, 16-17, 22-23, J 6-7, 14-16, 19, K 47, 14, 18-19, 24-25, 27, L 5, 13, 15, 18-19, 27, M 14, 19, 23, 25, n 7-8, 12-13, 16-17, 2123, O 24-25; T. hybridum: 5949/c-d, 6049/a-b; T. medium: b 10, C 9, 11, D 7, 9, 11, 15, E 8, 14, 19-20, F 8, 19-22, G 8, 17, 24, 27, H 7, 22, 25-26, J 2, 13, 19, 30, K 3-7, 11, 14, 24-25, L 18-19, 22-23, M 11, 19-21, 25-26, N 12-13, 20-21, O 18-19; T. montanum: A 16, H 7, J 8-9, N 7-8, 11, O 10-11; T. pratense: F 9, 15, 20-21, H 8; T. repens: 5949/c-d, 6049/a-b; T. spadiceum: L 24, N 8, O 8, 10. Trisetum flavescens: 5949/c-d, 6049/a-b. Tussilago farfara: 5949/c-d, 6049/a-b. Typha angustifolia: M 26; T. latifolia: m 26. Urtica dioica: 5949/c-d, 6049/a-b. Vaccinium myrtillus: F 4-5, G 5, 19, H 2, 4-5, J 2, 4-5, K 3, 18-20, L 9, 21, 23, N 17, 20-23, O 13-15, 17, 19, 25-26; V. vitis-idaea: J 20-21, 27, K 18-19, N 14. Valeriana dioica: H 15, J 6-7, K 3-6, 11, 22-23, L 16-17, 23-24, M 24-25, N 7, 9-10, 0 7, 1213; v. officinalis s.l. A 16, e 20, F 20, H 11, 21-22, 27-28, J 11, K 21. Valerianella locusta: C 13, E 7, F 6-8, J 9, K 5, L 24, 26-27, M 26-27, N 7. Verbascum densiflorum: C 10-11, e 21, F 20, G 16, H 16, J 14-16, 21, K 14, L 14, m 14, 2227, n 13-15, 26; V. lychnitis: c 11, D 8, 11-12, E 11, F 11, 21-22, G 11, H 8, 17, 20-21, J 6-8, 16, K 14, 28, L 3-4, 13; V. nigrum: C 10, 12-13, d 8, 11, G 23, h 16-17, J 11, 13, K 11, 13, 16-20, L 11-12, 14-15, m 11, O 12-13; V. phlomoides: E 20, F 20-22, G 24, 27, H 25-26, J 11, 13, K 11, 13; V. thapsus: d 5-6, E 8, 20, F 8, 21-22, J 11-13, 19, K 4-5, 27, L 27. Veronica anagallis-aquatica: E 21; V. arvensis: 5949/c-d, 6049/a-b; V. beccabunga: B 1011, E 21, F 17, 20-21, G 11, 17, H 21, K 4-5, 7, 22, L 5, 16-17, m 27; V. chamaedrys: 5949/c-d, 6049/a-b; V. dillenii: B 10-11, C 10, D 12, E 11, F 11, G 11, H 11, N 19,21; V. hederifolia s.l.: A 15-16, B 15, C 12-13, D 15, E 20, F 18-19, 21-22, G 19, 21-22, H 4-5, 13, 18, 22, J 4-5, K 30, M 18, N 7-8, 20, O 2; V. montana: B 14-15, C 12, E 6, G 19, M 13; V. officinalis: 5949/c-d, 6049/a-b; V. persica: J 30, K 30, L 27; V. serpyllifolia: B 14, D 6, E 7, F 6-8, 10, G 13, H 9-10, K 20, 25, 27, L 7, 13-14, 21, m 21, N 8; V. triphyllos: G 23. Vicia cassubica: H 9, J 30, K 4-5, 20, 27, L 27, N 10-11; V. cracca: 5949/ /c-d, 6049/a-b; V. dumetorum: E 19-20, F 19, G 24, 27, H 7, 25-26, J 6-7, 11, 19, 27, 30, K 4-5, 18-19, N 22-23, O 16-17, 24-25; v. hirsuta: 5549/ c-d, 6049/a-b; V. lathyroides: n 21-22; V. pisiformis: J 30; V. angustifolia: C 9, D 9, 12, E 11, F 11, K 27, L 27, m 26, N 23; V. sepium: 5949/ /c-d, 6049/a-b; V. sylvatica: A 19, C 9, 12-14, D 5-6, 8, E 6, 8, 14, 19-20,
103
F 8, 10, 12, 19, G 5, 10, 16, 19, H 8-9, 11, 17, 22, 25-26, 29, J 11-13, 16, 23-24, 28-30, K 3-6, 11, 14, 16, 24-27, 30, L 11-17, 25, M 11. Vincetoxicum hirundinaria: B 11-12, D 11, E 8, 10, F 8, 14-15, G 11, H 7, 12-13, J 5, L 1819, M 20-21. Viola arvensis: 5949/c-d, 6049/a-b; V. canina: E 4, G 5, J 15, K 5-6, 16, L 16, N 20; V. hirta: C 12, H 24; V. reichenbachiana: B 14, C 12, H 16, 29, J 7, 16, K 11, L 6-7, 9, 14-15, N 9, 14, O 2, 15; V. riviniana: E 4, F 8, K 26, L 16, M 25-26, N 23. Zusammenfassung Das untersuchte Territorium befindet sich im westlichen Teil des Mittelböhmischen Kreises und ist durch folgende geographische Angaben bestimmt: östliche Länge 13°59'25" bis 14°00'00", nördliche Breite 49°59'25" bis 50°01'20".Nach der administrativen Einstellung aus dem J. 1965 besteht dieses Territorium aus den Teilen der Gemeindenkataster Račice (Bez. Rakovník), Žloukovice und Nižbor (Bez. Beroun). Einen der Hauptbestandteile der ursprünglichen Bestände des Territoriums bildeten blumenreiche Buchenwälder. Gegenwärtig hat sich das Ausmass der Buchenbestände beträchtlich verringert. Sie bewahrten sich hauptsächlich in den inversen Lagen, in kühleren Teilen von Berghängen. An den Plateaus des Territoriums erhielten sich Buchenbestände lediglich an der Anhöhe Kamenáč (489 M) und in der Umgebung des Schlosses Leontýnský zámek an der rechten Seite der Landstrasse Nižbor - Křivoklát. Die Buchenbestände werden in diesem Gebiet hauptsächlich durch Fichtenmonokulturen ersetzt. Die Eichen- und Hagebuchenhaine sind in ihrer Verbreitung grösstenteils auf Geröllböden sonniger Expositionen beschränkt. Das Zentrum ihres Vorkommens liegt im nordöstlichen Teil des Territoriums an den Hängen des Baches Žloukava und seiner Zuflüsse. Die durch das Vorkommen zahlreicher thermophiler Arten charakteristischen Eichenbestände treten hauptsächlich im südlichen Niederungsteil des untersuchten Gebietes auf, insbesondere in der Umgebung der Anhöhe Červený kříž (388 M) und der Landstrasse Nižbor - Křivoklát entlang. Erlengehölze kommen in dem Territorium bloss fragmentarisch vor. Im Zentrum ihres Vorkommens, länge des Baches Žloukava, sind sie grösstenteils zu Wiesen umgewandelt. Verhältnismäßig gut haben sie sich an Oberlaufe des Baches Žloukava erhalten. Die Forstwirtschaft übte die geringsten Eingriffe in die Bestände der Geröllwälder auf steilen Geröllhängen inverser Lagen aus. Diese Formationen sind im Territorium hauptsächlich in den unteren Teilen der Bäche und an den Hängen längs der Landstrasse Žloukovice - Nižbor verbreitet. Hier kommen zahlreiche submontane Elemente vor, wie Actaea spicata, Dentaria enneaphyllos, Galeobdolon montanum, Lunaria rediviva, Polygonatum verticillatum u.a. Von den nicht zu den Wälder gehörenden Gemeinschaften haben
Bedeutung
die
in
den
Verband
Molinion W.
104
KOCH
1926
eingereihten
Gemeinschaften der feuchten Wiesen. An diesen Wiesen kommen einige submontane Arten vor, wie Achillea ptarmica, Cirsium helenioides, Crepis mollis, Iris sibirica, Parnassia palustris, Trifolium spadiceum u.a. Die thermoghile Flora (Alyssum alyssoides, A. saxatile, Asperula glauca, Centaurea triumfettii, Lactuca viminea, Melica transsilvanica, Veronica dillenii u.a.) findet Zuflucht vor allem an den sonnenerwärmten Felsen des Baches Žloukava. Vom Standpunkt des Naturschutzes haben die Bestände der Geröll- und Schluchtenwälder
in
inversen
Lagen
den
grössten
Wert.
Im
Hinblick
auf
die
Unzugänglichkeit dieser Standorte werden sie in diesem Gebiet durch die intensive Forstwirtschaft nicht bedroht. Ernster ist die Lage der feuchten, sumpfigen Wiesen, besonders an den Quellen des Baches Žloukava, die durch die Melioration zum Untergang verurteilt sind. Der Hauptteil der ganzen Arbeit besteht aus einem alphabetischen Verzeichnis von 591 Arten mit einer Aufzählung der Lokalitäten. Von den bedeutenderen Funden in dem erwöhnten Territorium sind z.B. Asplenium alternifolium, Campanula glomerata, Cardamine flexuosa, Geranium sylvaticum, Hierochloe australis, Isopyrum thalictroides, Lathyrus linifolius, Petasites albus, Polygala chamaebuxus, Potentilla thuringiaca, Vicia cassubica, Veronica montana und weitere anzuführen.
Literatura ČELAKOVSKÝ, L., 1867-1881: Prodromus der Flora von Böhmen. Prag. ČELAKOVSKÝ, L., 1883: Prodromus květeny české. IV. Praha. ČELAKOVSKÝ, L., 1881-1893: Resultate der botanischen Durchforschung Böhmens. - S.-B. koenigl. boehm. Ges. Wiss. Prag;. DOSTÁL, J., 1958: Klíč k úplné květeně ČSR. Praha. FERDA, J., 1958: Použití přípravných a melioračních dřevin při zalesňování zabuřenělých kalamitních holin na degradovaných půdách těžkého charakteru. - Sbor. ČSAZV Lesnictví, Praha, 4/31/7 : 553-568. HAENKE, Th., 1786: Tagebuch einer botanischer Reise in einigen Bezirken des Rakonitzer und Berauner Kreises in Böhmen, in Augustmonat, 1785. -Abh. boehm. Ges. Wiss. Prag, 1. Folge, 2. Bd. : 31-59. HOLUB, J., HEJNÝ, S., MORAVEC, J. a NEUHÄUSEL, R., 1967: Ubersicht der höheren Vegetationseinheiten der Tschechoslowakei. - Rozpr. Čs. Akad. Věd, ser. math. nat., 77/3 : 1-75. HOUFEK, J., 1967: Krátká floristická sdělení a výsledky floristické akce v Čechách. - ZPR. Čs. bot. Spol., Praha, 2 : 61-64; 201-208. HOUFEK, J., 1973: Krátká floristická sdělení a výsledky floristické akce v Čechách. - ZPR. Čs. bot. Spol., Praha, 8 : 222-225. HUSOVÁ, M., 1975: Suťové a roklinové lesy na Křivoklátsku. - Bohem, centr., Praha, 4 : 72-
105
83. KLIKA, J., 1941: Rostlinosociologická studie křivoklátských lesů. - Věst. Král. čes. Spol. Nauk, tř. 2, 1941/3 : 1-46. KLIKA, J., 1958: Fytocenologické poměry polesí Dřevíc a Žlubinec na Křivoklátsku. - Acta Univ. carol. Biol., Praha, 5 : 215-266. KOLBEK, J., 1969: Příspěvek ke květeně Rakovnicka. - ZPR. Čs. bot. Spol., Praha, 4 : 4753. KOPECKÝ, K., 1961: Fytoekologický a fytocenologický rozbor porostů Phalaris arundinacea na náplavech Berounky. - Rozpr. Čs. Akad. Věd, ser. math.-natur., Praha, 71/6 : 1-105. KOPŘIVA, F., 1954: Problémy křivoklátských lesů. - Lesn. F., Praha, 33 : 253-257. KUČEROVÁ, J., 1970: Fytogeografický rozbor centrální části Lišovského prahu. Dipl. PR. depon.: Knih. Kat. Kartogr. a fyzic. Geogr. přír. Fak. Univ. Karlovy, Praha, 189 a. + 96 map, ms. MICHÁLEK, J., 1923: Geologický popis politického okresu rakovnického I. -
Vést. mus. Spolku král. Města Rakovníka a polit. Okresu rakovnického, Rakovník, 13 : 24-99.
MIKYŠKA, R. et al., 1968: Vegetace ČSSR. Geobotanická mapa ČSSR. 1. české země. Praha. MLADÝ, F., 1961: Pokus o analýzu vegetačních rozdílů určitého území na základě podrobných map současného rozšíření indikačních druhových souborů. - Biol. PR. SAV, Bratislava, 7/12 : 109-110. NECHLEBA, A., 1928: Počátky lesní kultury na Křivoklátsku. Čs. Akad. zem., Praha, 4 : 539-540. NECHLEBA, A., 1934: Počátky upraveného hospodářství lesního na Křivoklátsku. - Lesn. FR., Praha, 13 : 392-404; 435-449. NECHLEBA, A., 1935: Poznámky o lesních dřevinách na Křivoklátsku. - Krása našeho Domova, Praha, 27 : 81-86. NECHLEBA, A., 1937: Příspěvky k dějinám lesní těžby a cen dříví na KřivoklátskuRakovnicku na sklonku XVII. a na počátku XVIII. věku. -Lesn. FR., Praha, 16 : 157-161. NECHLEBA, A., 1941: Poznámky k problému vymírání jedle vůbec a na Křivovoklátsku zvlášt. - Lesn. PR., Praha, 20 : 1-9. NĚMEC, A., 1940: Biochemická studie k otázce odumírání jedle na Křivoklátsku. - Lesn. PR., Praha, 19 : 325-352. OPIZ, Ph.M., 1825: Botanische Topographie Boheims. Tom 2., Prag. PELÍŠEK, J., 1955: Tvorba a charakter podzolových půd v lesních oblastech středních Čech. (Nižbor-Křivoklát). - Lesnictví, Praha, 28 : 793-824. PUČELÍKOVÁ, Z., 1970: Rozšíření některých teplomilných druhů v okolí Berouna. - Studia ČSAV, Praha, 7 : 209-224. QUITT, E., 1971: Klimatické oblasti Československa. - Studia geographica, Brno, 16 : 1-73. RIVOLA, M., 1975: Některé nové návrhy chráněných území na Křivoklátsku. centr., Praha, 4 : 52-63.
106
Bohem,
RIVOLA, M., 1976: Další návrhy chráněných území na Křivoklátsku. - Bohem, centr., Praha, 5 : 107-117. ROTHMALER, W. et al., 1976: Exkursionsflora fůr Gebiete der DDR und der BRD. Kritischer Band. Berlin. SKALICKÝ, V. a SKALICKÁ, A., 1975: Příspěvek ke květeně diabasů na východním okraji Křivoklátska. - Bohem, centr., Praha, 4 : 132-140. SPIRHANZL, J., 1932: Půdní typy v Čechách. - Věda přír., Praha, 13 : 46-54. STŘÍBRSKÝ, J., 1932: Některé vzácnější rostliny na Rakovnicku. - Vest. mus. Spolku král. Města Rakovníka a polit. Okresu rakovnického, Rakovník, 22 : 11-28. SVOBODA, P., 1943: Křivoklátské lesy, dějiny jejich dřevin a porostů, -Studia bot. čech., Praha, 6 : 1-228. ZOUBEK, V. et al., 1963: Vysvětlivky k přehledné geologjcké mapě 1 : 200 000. M-33-XIV Teplice, M-33-V Chabařovice. Praha. ŽÁK;, J. a STONE, B. , 1959: Příspěvek k poznání vývoje přirozených lesních porostů na Křivoklátsku, - Sborn. věd. Prací Fak. lesn., Praha, 2 : 87-96.
Adresa autorky: RNDr. Jitka Havlíčková:, Botanický ústav ČSAV, Průhonice u Prahy.
107
108
Bohemia centralis, Praha, 9: 7-26,1980
Motýlí Fauna Karlštejnská -2.část Die Schmetterlingsfauna der Gegend von Karlštejn -Teil 2
KAREL KRUŠEK-MIROSLAV SOLDÁT ÚVOD Tato 2. část navazuje na dřívější práci autorů Miloslava SOLDÁTA a RNDr. Bohumila STARÉHO "Fauna drobných a denních motýlů Karlštejnská", uveřejněnou v Bohemii centralis 7. V této druhé části jsou zachyceny sběry motýlů zbývajících čeledí. Kromě toho je v této práci uvedeno ještě několik druhů tzv. drobných motýlů, které nebyly jmenovány ve zmíněné 1. části. Jména jednotlivých entomologů, kteří se na této části podílejí svými sběry, jsou v textu označena zkratkami podobně jako i jména de terminátorů (pokud nejsou uváděna plnými jmény). Za adresami sběratelů jsou v závorce vyznačeny roky, ve kterých byli motýli zjištěni. Dokladové materiály jsou uloženy v soukromých sbírkách uvedených sběratelů a jsou vesměs označeny lokalitními štítky. Popisy zkoumaných lokalit v oblasti Karlštejnská a způsoby sběrů jsou uvedeny v 1. části. Jen u lokality Mořina je nutno doplnit, že sahá až k východnímu okraji SPR, včetně lomu Malá Amerika. Determinace jednotlivých druhů byla provedena co nejsvědomitěji, s použitím veškeré poslední dostupné literatury. Druhy, u kterých je omyl vyloučen, determinovali jednotliví sběratelé sami nebo navzájem. Obtížné nebo sporné druhy z čeledí Geometridae a Noctuidae ze sběrů J. Fajta, V. Pavelčíka a V. Rennera determinovali nebo revidovali ing. Kristián Krušek, + Jar. Wichra a částečně RNDr. F. Krampl. Noctuidy Z. Čiháka determinoval + J. Wichra a částečně RNDr. F.
109
Krampl. Zástupce čeledi Sesiidae determinoval + J. Wichra, kromě běžných druhů. Sběry V. Hlaváče determinovali K. Krušek, M. Soldát a J. Šmelhaus. Druhy z čeledi Geometridae ze sběrů M„ Soldáta determinovali RNDr. F. Krampl, částečně J. Šmelhaus a + J. Wichra, sporné druhy z čeledi Noctuidae J, Šmelhaus a + J. Wichra. Zástupce tzv. Microlepidopter ze sběrů M. Soldáta determinoval vesměs RNDr. B. Starý. Pokud jde o sběry K. Kruška, provedl si determinaci sám, u obtížných a sporných druhů použitím srovnávací metody s exempláři získanými a determinovanými dr. R. Schwarzem a + A. Silbernagelem. Sběry MUDr. Kaliny většinou determinoval J. Šmelhaus. Dosavadním průzkumem v oblasti Karlštejnská bylo zjištěno celkem 763 druhů, a připočtou-li se k nim i druhy, zahrnuté již v 1. částic dostane se úctyhodné číslo 1392 druhů Lepidopter, které se dosud v této oblasti vyskytují. V žádném případě to však neznamená, že jejich počet je uzavřen. Naopak lze předpokládat, že i v budoucnu budou zde zjištěny další druhy, zvláště z čeledí tzv. drobných motýlů, které jsou nové nejen pro tuto oblast, ale i pro území našeho státu. Naproti tomu je však třeba počítat i s tím, že některé druhy, které jsou dosud hojné, stanou se vzácnými nebo zde dokonce vlivem změn biotopů, popřípadě zhoršených podmínek životního prostředí vůbec, vyhynou. Tyto okolnosti byly též pro autory jedním z hlavních podnětů k tomu, aby zachytili co nejvíce druhů, které se zde vyskytovaly nebo dosud vyskytují, a usnadnili také práci dalším, novým entomologům, kteří po nás budou pokračovat v podobném průzkumu motýlí fauny této klasické a zároveň velmi bohaté a zajímavé oblasti. Zároveň je třeba poznamenat, že několik velmi zajímavých druhů není v této práci uvedeno, neboť pro ověření naprosto správné determinace, tyto druhy vyžadují hlubší a podrobnější zkoumání. Jestliže se tímto šetřením prokáže správnost původní determinace, budou uvedeny jako dodatek v některém dalším čísle sborníku Bohemia centralis. Nomenklatura a řazení druhů byly převzaty podle Prodromu HRUBÉHO (viz čísla za jmény druhů, i když si autoři byli vědomi, že toto dílo má již s odstupem času určité nepřesnosti a je do jisté míry překonáno novými, zahraničními pracemi. Důvodem pro to bylo, že většina našich entomologů má své sbírky uspořádány podle JOUKLA nebo HRUBÉHO, a proto se lze pomocí těchto dvou základních děl velmi snadno orientovat.
110
V závěru se autoři obracejí na všechny lepidopterology a žádají je, aby ve svých sběrech postupovali uvážlivě a šetrně. Dvojnásobně to platí pro chráněná území, neboť právě tam si motýlí fauna zasluhuje cílevědomou ochranu; mnohé druhy motýlů jsou totiž vzácné a jsou rovněž chráněny. V takových oblastech musí každý entomolog bezpodmínečně dodržovat podmínky udělených výjimečných povolení k vstupu do těchto území a právě jedna z těchto podmínek dovoluje sbírání v rozsahu nezbytném k potřebné determinaci. Autoři pokládají rovněž za svou povinnost poděkovat všem, kteří svými sběry přispěli k této práci, a tím i k důkladnějšímu poznání fauny našeho státu, a upřímně děkují také těm, kteří si dali práci s determinací, která nebyla u všech druhů snadná. SEZNAM SBĚRATELŮ Čihák
Zdeněk, Sedlčanská 20, Praha 4-Krč (r„ 1949-61) - Čh
Čila
Petr, Malátova 13, Praha 5 (r. 1972-77) - ČI
Fajt
Jaroslav, Jahodová 2889, Praha 10-Zahradní Město (r. 1948-77) - Ft
Felix
Václav, PhDr., docent, CSc., Hřibská 2039, Praha 10 (r. 1965-70) - Fx
Hlaváč
Vítězslav, Veletržní 32, Praha 7 (r. 1972-77) - Hč
Kalina
Dobroslav, MUDr., W. Piecka 127, Praha 3-Vinohrady (r. 1958--77) - Ka
Krušek
Karel, Chabařovická 1327, Praha 8-Kobylisy (r. 1938-77) - Kr
Pavelčík Vitalij, Štěchovická 1857/12, Praha 10-Strašnice, Rybníčky (r. 1950-77) - Pv Renner
Vilém, Michelská 27/8, Praha 4 (r. 1948-77) - Rn
Skýva
Jan, ing., Kláry Zetkinové 883, Praha 10 (r. 1968-77) - Sk
Soldát
Miloslav, Vilímovská 15, Praha 6-Dejvice (r. 1960-78) - Sd
Starý
Bohumil, RNDr., Na viničních horách 20, Praha 6 (r. 1936-78) - St
Zouhar
Vladimír, ing., Lidická 21, Praha 5 (r. 1944-50) - Zr
111
ČÁST SPECIÁLNÍ SEZNAM ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Čeleď: Hepialidae 1. Hepialus humuli (LINNAEUS). 13. - V červnu a Červenci jednotlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn, Sd), Hlásná Třebaň (St). 2. Triodia sylvina (LINNAEUS). 16. - Od srpna do října dosti běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 3. Phymatopus hecta (LINNAEUS). 17. - Od června do srpna běžný druh. Srbsko--Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Fx, Rn), Hlásná Třebaň (St). 4. Korscheltellus lupulinus (LINNAEUS). 18. - V květnu a červnu dosti běžný druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St); Srbsko (Ft, Fx, Rn, Sk), Mořina (Sk).
Čeleď: Cossidae 5. Cossus cossus (LINNAEUS). 146. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 6. Dyspessa ulula (BORKHAUSEN). 148. - Velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda 9.V.1972 (Rn, Kr). 7. Zeuzera pyrina (LINNAEUS). 150. - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Rn).
Čeleď: Talaeporiidae 8. Talaeporia tubulosa (RETZIUS). 183. - V květnu a červnu běžný druh. Karlštejn (Sd, Sk, Zr), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sk), Srbsko (Ft, Fx, Rn, Sk), Mořina (Sk), Svatý Jan pod Skalou (Fx). 9. Solenobia pineti (ZELLER). 185. - V dubnu a květnu nehojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Fx). 10. Solenobia mannii (ZELLER). 186. - V dubnu a květnu nehojný druh. Srbsko--Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn, Kr). 11. Solenobia triquetrella (FISCHER von RÖSSLERSTAMM). 187. - V dubnu jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Zr), Srbsko (Sk, Zr, Kr). 12. Solenobia nickerli HEINEMANN. 188. - V březnu a dubnu jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Fx, Rn).
Čeleď:: Psychidae 13. Narycia monilifera (GEOFFROY in FOURCROY). 189. - Vzácný stepní druh. Karlštejn, 1 imago 6.VI.1S73 (Sd); determinoval (Fx).
112
14. Fumaria casta (PALLAS). 195. - Od června do července běžný druh. Karlštejn (Fx, Sk, Zr), Srbsko (Sk, Zr), Mořina (Sk), Svatý Jan pod Skalou (Fx). 15. Proutia betulina (ZELLER). 197. - V červnu a červenci vzácný druh. Srbsko, 3 imaga vypěstoval z housenek od 23.VI. do 1.VII.1969 (Fx). 16. Epichnopteryx pulla (ESPER.). 198. - Od dubna do července běžný druh. Karlštejn (Fx, Sd, Zr). Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, St), Srbsko (Ft, Pv, Rn, Sk, Kr). 17. Psychidea pectinella (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 205. - Velmi vzácný a velmi lokální stepní druh. Srbsko - larvy 4.VI.1944, 16.IV.1950 (Eidkum lgt.); totéž 1.V.1948 (Zr). 18. Apterona crenulella (BRUAND). 207. - Od května do července velmi lokální, nehojný druh. Karlštejn (Zr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Fx, Pv, Rn, Sk, Zr, Kr). 19. Sterrhopteryx hirsutella (HÜBNER). 209. - Lokální, vzácný druh. Srbsko - 20.VI.1952 (Pv), Srbsko-Koda - 23.VI.1962 (Pv, Kr). 20. Oreopsyche plumifera (OCHSENHEIMER). 211a. - Některá léta v březnu a dubnu hojný stepní druh. Srbsko (Zr).
Čeleď: Sesiidae 21. Pennisetia bohemica KRÁLÍČEK-POVOLNÝ (dříve označována chybně Bembecia pectinata). - Lokální vzácný stepní druh na růžích. Karlštejn, 1 imago 12. VIII.1960 (J. WICHRA lgt; tento druh sbíral ve větším množství na pražské lokalitě Praha-Zlíchov (L. ČERVINKA). 22. Sesia crabroniformis (LEWIN). 544., - Velmi vzácný a velmi lokální druh. Srbsko 30.VII.1960 a 30.VI.1963 (Pv); determinoval J. WICHRA; tím je znovu potvrzen starší nález SILBRRNAGELA na lokalitě Karlštejn (viz STERNECKs Prodromus). 23. Bembecia hylaeiformis (LASPEYRES). 546. - Velmi lokální a vzácný druh. Srbsko 9.VII.1966 (Rn); 1 imago vypěstováno z larvy ll.V.1966 (Pv); determinoval J. WICHRA. 24. Aegeria tipuliformis (CLERCK). 550. - Bubovice, několik imag vypěstováno na rybízu 11.V. - 2.VI.1969 (Fx). 25. Aegeria stomoxyformis (HOBNER), 556. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko 7.VI.1953 (Pv); determinoval J. WICHRA. 26. Chamaesphecia empiformis (ESPER.). 564« - Od května do srpna běžný, stepní druh. Karlštejn (Fx). 27. Chamaesphecia muscaeformis (VIEWEG). 571. - Velmi lokální a velmi vzácný, stepní druh. Srbsko - 8.V.1964 (Pv); determinoval J. WICHRA.
Čeleď: Limacodidae 28. Cochlidion avellana (LINNAEUS). 1455. - Od června do srpna nehojný druh.
113
Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn, St).
Čeleď: Zygaenidae 29. Procris pruni (DENIS et SCH1FFERMULLER). 1458. - V červenci běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 30. Procris statices (LINNAEUS). 1463). - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Rn, St). 31. Procris geryon (HÜBNER). 1464. - V červenci lokální, vzácný stepní druh, vázaný na Helianthemum; na zkoumané lokalitě některá léta dosti hojný. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr). 32. Zygaena purpuralis (BRÜNNICH). 1465. - V červnu a červenci nehojný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 33. Zygaena scabiosae, (SCHEVEN). 1466. - V červnu a červenci jednotlivě, nikoliv vzácně, se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn, St). 34. Zygaena achilleae (3SPER). 1470. - Od června do srpna běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Ft, Kr., Rn, Sk), Mořina (Sk). 35. Zygaena carniolica (SCOPOLI). 1472. - V červenci a srpnu nehojný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Kr, Pv, Rn), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn, Sk). 36. Zygaena meliloti (ESPER). 1473. - V červenci nehojný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Hč, Sk), Mořina (Sk). 37. Zygaena filipendulae (LINNAEUS). 1474. - Od července do září běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn, Sk). 38. Zygaena lonicerae (SCHEVEN). 146. - Od června do srpna nehojný stepní druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, St). 39. Zygaena angelicae OCHSENHEIMER. 1477. - Od června do srpna dosti běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 40. Zygaena ephialtes (LINNAEUS). 1478. - Od července do srpna běžný stepní druh, a to jak v základní formě, tak i v řadě forem, z nichž nejvzácnější, i když se vyskytuje pravidelně, avšak jednotlivě, je forma aeacus. Karlštejn (Sd, St), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, St), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn), Mořina (Sk).
Čeleď: Notodontidae 41. Harpyia bicuspis (BORKRAUSEN). 1479. - V květnu a červnu, lokální vzácný druh. Srbsko-Koda - 9.V,1974 (Rn), Srbsko - 17.VI.1971 (Pv, St). 42. Harpyia furcula (CLERCK). 1480. - Od května do července nehojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv).
114
43. Harpyia hermelina (GOEZE). 1481. - Od května do srpna jednotlivě se vy-kytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 44. Cerura vinula (LINNAEUS). 1483. - V květnu až červenci jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 45. Stauropus fagi (LINNAEUS). 1484. - Od dubna do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 46. Hybocampa terrifica (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1486. - V květnu a červnu vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 47. Drymonia ruficornia (HUFNAGEL). 1488. - Od dubna do srpna dosti hojný stepní druh. Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (ČI, Ft, Kr, Pv, Rn). 48. Drymonia dodonea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1489. - Od dubna do srpna dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (ČI, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 49. Pheosia tremula (CLERCK). 1491. - Od května do srpna dosti běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 50. Pheosia gnoma (FABRICIUS). 1492. - Od května do září jednotlivě se vy-kytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 51. Notodonta dromedarius (LINNAEUS). 1493. - Od května do srpna běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 52. Notodonta phoebe (SIEBERT). 1494. - Od dubna do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 53. Peridea anceps (GOEZE). - Od dubna do června jednotlivě se vyskytující druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 54. Spatalia argentina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1497. - Od května do srpna jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv). 55. Leucodonta bicoloria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1498. - Od května do června jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 56. Drynobia velitaris (HUFNAGEL). 1499. - Od dubna do července lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda - 15.VI.1971 (Rn), Srbsko (Kr). 57. Drynobia obliterata (ESPER). 1500. - Od května do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn),'Srbsko (Kr, Pv, Sk, St). 58. Odontosia carmalita (ESPER). 1501. - V dubnu a květnu vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 59. Odontosia ziczac (LINNAEUS). 1503. - Od dubna do září běžný druh. Srbsko--Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 60. Lophopteryx capucina (LINNAEUS). 1504. - Od dubna do září dosti běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (ČI, Ft, Ka, Kr, Rn). 61. Lophopteryx cucullina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1505. - Od května do července
115
jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 62. Pterostoma palpinum (LINNAEUS). 1506. - Od dubna do srpna běžný druh. - SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 63. Ptilophora plumigera (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1507. - Od září do listopadu dosti hojný lokální druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Čl, Sk). 64. Phalera bucephala (LINNAEUS). 1508. - Od května do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk, St). 65. Clostera anachoreta (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1510. - Od dubna do srpna jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Pv). 66. Clostera curtula (LINNAEUS). 1511. - Od dubna do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, St). 67. Clostera anastomosis (LINNAEUS). 1512. - Od května do srpna nehojný lokální druh. Srbsko-Koda (Rn). 68. Clostera pigra (HUFNAGEL). 1513. - Od května do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv).
Čeleď: Geometridae Podčeleď: Brephinae 69. Brephos parthenias (LINNAEUS). 1516. - V březnu a dubnu lokální, některý rok dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 70. Brephos notha (HÜBNER). 1517. - V březnu a dubnu jednotlivě se vyskytující druh, vázaný na Populus tremula. Srbsko (Kr, Pv, Sk).
Podčeleď: Oinochrominae 71. Alsophila aceraria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1519. - V říjnu a listopadu jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn),Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn). 72. Alsophila aescularia (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1520. - Od března do dubna běžný druh. Karlštejn (Sd) , Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sk), Srbsko (Čl, Ft,Kr, Pv, Rn, Sk, St), Mořina (Sk). Podčeleď: Hemitheinae 73. Pseudoterpna pruinata (HUFNAGEL). 1524. - V červnu až srpnu lokální,jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr, Pv). 74. Geometra papilionaria (LINNAEUS). 1525. - Od června do srpna nehojný,jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 75. Comibaena pustulata (HUFNAGEL). 1526. - V červnu a červenci lokální a vzácný druh, ale pravidelně každý rok. Srbsko, od roku 1945 do roku 1963(Kr); determinoval J.
116
WICHRA. 76. Hemithea strigata (MULLER). 1527. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr).117 77. Euchloris smaragdaria (FABRICIUS). 1531. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný, stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 78. Thalera fimbrialis (SCOPOLI). 1532. - Od června do srpna dosti hojný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Pt, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 79. Hemistola immaculata (THUNBERG). 1533. druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr,Pv).
- Od června do srpna lokální a vzácný
80. Jodis lactearia (LINNAEUS). 1534. - Odkvětna do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn).
Podčeleď: Sterrhinae 81. Rhodostrophia vibicaria (CLERCK). 1536. - Od května do srpna dosti běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn, St), Srbsko (Kr, Pv, Sk),Mořina (Sk). 82. Calothisanis amata (LINNAEUS). 1537. - Od května do října běžný druh.Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Sk), Mořina(Sk). 83. Cosymbia pendularia (CLERCK). 1538. - Od dubna do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Pv). 84. Cosymbia annulata (SCHULZE). 1541. - Od dubna do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Rn, Sd, Sk), Mořina (Sk). 85. Cosymbia porata (FABRICIUS). 1543. - Od května do srpna jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko, 1 imago 20.V.1945 (R. SCHWARZ lgt.), determinoval SILBERNAGEL; 2 imaga v roce 1967 (Kr), determinoval (Kr). Ze starších pramenů uvádí STERNECK v Prodromu mimo jiné nález ze Všenor a Řevnic, okres Praha-západ (SILBERNAGEL lgt.). 86. Cosymbia quercimontaria BASTELBERGER. 1544. - Od května do září lokální a vzácný druh. Srbsko - 1 imago v roce 1967 (Kr); determinoval (Kr). 87. Cosymbia punctaria (LINNAEUS). 1545. - Od května do srpna běžný druh. Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Sd), Srbsko (Kr, Sk, St). 88. Cosymbia trilinearia (BORKHAUSEN). 1547. - Od dubna do srpna nehojný,jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr), 1 imago 13.VI.1977 (Sk); determinoval F. KRAMPL. 89. Scopula immorata (LINNAEUS). 1549. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 90. Scopula rubiginata (HUFNAGEL). 1550. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn),Srbsko (Ft, Kr, Rn). 91. Scopula marginepunctata (GOEZE). 1551. - Od května do srpna lokální,jednotlivě se
117
vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn),Srbsko (Ft, Kr, Rn, Sk). 92. Scopula incanata (LINNAEUS). 1553. - Od května do září nehojný, lokální stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 93. Scopula remutaria (HÜBNER). 1554. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 94. Scopula punctata (SCOPOLI). 1556. - V červnu a červenci velmi lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 95. Scopula immutata (LINNAEUS). 1558. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Pv), Mořina (Sk). 96. Scopula virgulata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 156O. - V červnu velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - 6 imag 5.VI.1953 (Kr); determinoval J. WICHRA. 97. Scopula ornata (SCOPOLI). 1565. - Od května do září jednotlivě se vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr,Rn). 98. Sterrha trilineata (SCOPOLI). 156?. - Od června do července lokální, vzácný stepní druh, vázaný na Coronilla varia. Na zkoumaných lokalitách hojný. Karlštejn (Sd)SrbskoKoda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 99. Sterrha ochrata (SCOPOLI). 1568. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný stepní druh. Srbsko, 1 imago 26.711.1948 (Kr); determinoval J. WICHRA. 100. Sterrha rufaria (HÜBNER). 1569. - Od června do srpna lokální, vzácný stepní druh, ale na zkoumané lokalitě hojný. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda(Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Rn), Mořina (Sk). 101. Sterrha moniliata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1571. - Od června do srpna lokální, vzácný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko(Ft, Kr, Pv, Rn). 102. Sterrha serpentata (HUFNAGEL). 1572. - Od června do srpna dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 103. Sterrha muricata (HUFNAGEL). 1573. - Od června do srpna lokální a vzácný druh. Srbsko -1 imago 27.VII.1948 (Kr); Determinoval J. WIGHRA. 104. Sterrha dimidiata (HUFNAGEL). 1574. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv), Srbsko-Koda (St). 105. Sterrha serista SCHRANK. 1575. - Od května do září dosti hojný druh.Srbsko (Kr, Pv). 106. Sterrha pallidata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1576. - Od května do července velmi lokální, vzácný stepní druh, ale na zkoumané lokalitě některý rok dosti hojný. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, St), Srbsko (Ft,Rn, St), Mořina (Sk). 107. Sterrha sylvestraria (HÜBNER). 1577. - Velmi lokální a vzácný stepní druh. Srbsko, 1 imago 1.VIII.1948 (Kr); determinoval J. WICHRA. 108. Sterrha laevigata (SCOPOLI). 1578. - V červenci lokální vzácný stepní druh. Srbsko 3 imaga 26.VIII.1958 (Kr); determinoval J. WICHRA.
118
109. Sterrha inquinata (SCOPOLI). 1579. - Od května do září nehojný stepní druh. Srbsko (Kr, Sk). 110. Sterrha biselata (HUFNAGEL). 1580. - Od Června do srpna dosti běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr, Pv, St). 111. Sterrha rusticata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1584. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr, Sd). 112. Sterrha fuscovenosa (GOEZE). 1586. - Od června do srpna lokální nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 113. Sterrha humiliata (HUFNAGEL). 1587. - Od června do srpna lokální stepní druh. Srbsko (Kr, Sk), Mořina (Sk), Srbsko-Koda (St).
114. Sterrha inornata (HAWORTH). 1591. - Od května do září nehojný druh, Srbsko-Kotía (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 115. Sterrha deversaria (HERRICH-SCHÄFFER). 1592. - Od června do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr). 116. Sterrha aversata (LINNAEUS). 1593. - Od května do září běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn St), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn, Sk).
Podčeleď: Larentiinae 117. Lythria purpuraria (LINNAEUS). 1595. - Od dubna do září velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 118. Lythria purpurata (LINNAEUS). 1596. - Od dubna do srpna nehojný, stepní druh. Srbsko (Kr, Sk). 119. Ortholitha plumbaria (FABRICIUS). 1600. - Od června do srpna dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn), Hlásná Třebaň (st). 120. Ortholitha chenopodiata (LINNAEUS). 1601. - Od června do srpna běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn), Mořina (Sk). 121. Otholitha moeniata (SCOPOLI). 1602. - Od července do září nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn). 122. Ortholitha bipunctaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1603. - Od června do srpna lokální, dosti běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn, St). 123. Mesotype virgata (HUFNAGEL). 1604. - Od dubna do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 124. Minoa murinata (SCOPOLI). 1605. - Od dubna do září velmi hojný stepní druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk), Mořina (Sk),
119
Hlásná Třebaň (St). 125. Lithostege farinata (HUFNAGEL). 1608. - Od května do července lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - 3 imaga 27.V.1949 (Kr); determinoval (Kr). 126. Chesias legatella (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1610. - V září a říjnu lokální druh, vázaný na Sarothamnus a Genista. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 127. Chesias rufata (FABRICIUS). 1611. - V dubnu a květnu lokální, vzácný stepní druh, vázaný na Sarothamnus a Genista. Srbsko - 2 imaga 24.V. 1947 (Kr); determinoval J. W1CHRA. 128. Anaitis praeformata (HÜBNER). 1612. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srb8ko-koda (Rn, Kr). 129. Anaitis plagiata (LINNAEUS). 1613. - Od května do října běžný Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn, Sk), Mořina (Sk).
druh.
130. Acasis viretata (HÜBNER). 1614. - Od dubna do Června lokální, vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 131. Trichopteryx sertata (HÜBNER). 1616. - Od srpna do října lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn).
132. Lobophora halterata (HUFNAGEL). 1619. - Od dubna do Června jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 133. Operophtera fagata (SCHARFENBERG). 1621. - V říjnu a listopadu dosti hojný druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Pv, Rn). 134. Operophtera brumata (LINNAEUS). 1622. - V říjnu a listopadu, v mírných zimách i v prosinci velmi hojný druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Pv, Rn). 135. Oporinia dilutata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1623. - Od září do listopadu běžný druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn). 136. Oporinia autumnata (BQRKHÁUSEN), 1625. - Od září do listopadu lokální druh. Karlštejn (Kr). 137. Triphosa dubitata (LINNAEUS). 1626. - Od července do května nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn, Sk). 138. Calocalpe cervinalis (SCOPOLI). 1627. - Od března jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr), Srbsko (Pv).
do
května
lokální,
139. Philereme vetulata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1629. - Od května do července lokální a vzácný druh, který se na zkoumané lokalitě vyskytuje pravidelně a některý rok dokonce dosti hojně. Karlštejn (Kr, Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn).
120
140. Philereme transversata (HUFNAGEL). 1630. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn). 141. Eustroma reticulata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1631. - Lokální a velmi vzácný druh. Srbsko - 5.VII.1973 (Pv, Kr). 142. Lygris prunata (LINNAEUS). I632. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Pv). 143. Lygris testata (LINNAEUS). 1633. - Od července do září lokální, vzácný druh. Srbsko - 12.VII.1959 (Pv). 144. Lygris populata (LINNAEUS). 1634. - Od června do srpna běžný druh. Srbsko (lír). 145. Lygris dotata (LINNAEUS). Srbsko - 4.VII.1971 (Pv).
1636.
-
V
červnu
až
srpnu
nehojný
druh.
146. Cidaria fulvata (FORSTER). 1637. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn) , Srbsko (Ft, Kr, Rn). 147. Lyncometra ocellata (LINNAEUS). I638. - Od května do září nehojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn); Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 148. Plemyria bicolorata (HUFNAGEL). 1639. - V červenci a srpnu jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn). 149. Thera variata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). I64O. - Od května do září dosti běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 150. Thera juniperata (LINNAEUS). 1644. - Od září do listopadu lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Sk). 151. Thera firmata (HÜBNER). 1645). - Od srpna do října lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr). 152. Chloroclysta siterata (HUFNAGEL). 1646. - Od srpna do října lokální a vzácný druh. Srbsko - 3 imaga 21.IX.1956 (Kr); determinoval (Kr).
153. Chloroclysta miata (LINNAEUS). 1647. - Od srpna do října, velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - 1 imago 15.VIII,1959 (Kr); determinoval J. WICHRA. 154. Dysstroma truncatum (HUFNAGEL). 1648. - Od května do září, jednotlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 155. Dysstroma citrátům (LINNAEUS). 1649. - Od července do září lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr). 156. Xanthorhoe fluctuata (LINNAEUS). 1651. - Od dubna do září běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 157. Xanthorhoe montanata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1653. - Od května do července dosti hojný druh. Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sk), Srbsko (Ft, Rn, Sk),
121
Mořina (Sk). 158. Xanthorhoe quadrifasciata (CLERCK). 1654. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 159. Xanthorhoe spadicearia (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1655. - Od dubna do srpna běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (ČI, Ft, Rn). 160. Xanthorhoe ferrugata (CLERCK). 1656. - Od května do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft. Rn) . Srbsko (Čl, Ft, Pv, Rn, Sk). 161. Xanthorhoe biriviata (BORKHAUSEN). 1657. Srbsko - 1 imago 13.V.1976 (Sk); determinoval (Sk),
-
Lokální
a
vzácný
druh.
162. Xanthorhoe designata (HUFNAGEL). 1658. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr;. 163. Nycterosea obstipata (FABRICIUS). 1659. - Velmi vzácný a ojediněle se vyskytující stepní druh. Karlštejn - 3 imaga v roce 1950 (Kr); determinoval J. WICHRA. 164. Orthonama vittata (BORKHAUSEN). 1660. - Velmi lokální a ojediněle se vyskytující druh. Karlštejn - 2 imaga 15.VIII.1959 (Kr); determinoval J. WICHRA. 165. Calostigia olivata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1661. - Od června do července lokální, dosti vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 166. Calostigia pectinataria (KNOCH). 1663. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn), 167. Calostigia didymata (LINNAEUS). 1666. - Od června do září běžný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 168. Calostigia parallelolineata (RETZIUS). 1667. - Od července do září,lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr). 169. Coenotephria berberata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1677. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko(Čl, Ft, Rn, Sk, Kr, Pv). 170. Coenotephria derivata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1678. - V dubnu a květnu lokální, nehojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko Ft, Kr, Rn). 171. Euphyia frustata (TREITSCHKE). 1680. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Karlštejn - 3 imaga 2.VIII.1976 (Kr); determinoval (Kr). 172. Euphyia cucullata (HUFNAGEL). 1682. - Od května do září jednotlivě, nikoliv vzácně se vyskytující druh. Karlštejn (Kr, Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn),Srbsko (Ft, Rn, St). 173. Euphyia picata (HÜBNER). 1684. - Od června do srpna lokální a vzácný druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn), Mořina (Sk, St). 174.
Euphyia luctuata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1685. - Od květná do srpna
122
jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr, St). 175. Euphyia bilineata (LINNAEUS). 1687. - Od června do září běžný druh. Karlštejn (Kr, Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Hč, Pv, Rn). 176. Ecliptopera silaceata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1690. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn), Mořina (Sk). 177. Electrophaes corylata (THUNBERG). 1691. - Od května do Července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 178. Electrophaes rubidata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1692. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko(Ft, Kr, Pv, Rn). 179. Mesoleuca albicillata (LINNAEUS). 1694. - Od května do Července jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr), Srbsko (Pv), Srbsko-Koda (St). 180. Epirrhoe tristata (LINNAEUS). 1698. - Od května do srpna jednotlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr,Pv, Rn), Mořina (Sk). 181. Epirrhoe luctuata (HÜBNER). 1699. - Od května do srpna dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn). 182. Epirrhoe alternata (MÜLLER). 1700. - Od dubna do září velmi hojný druh. Karlštejn (Kr, Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sk), Srbsko (Ft, Pv, Rn, Sk,St), Mořina (Sk). 183. Epirrhoe rivata (HÜBNER). 1701. - Od května do července lokální, nehojný druh. Karlštejn (Kr). 184. Epirrhoe galiata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1703. - Od dubna do srpna lokální a vzácný druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft,Pv, Rn, Sk). 185. Perizoma alchemillata (LINNAEUS). 1706 . - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Kr). 186. Perizoma hydrata (TREITSCHKE). 17O7. - Velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda, 1 imago 30.V.1974 (Sd); determinoval J. ŠMELHAUS. 187. Perizoma bifasciata (HAWORTH). 1709. - Velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Karlštejn - 1 imago 26.VI.1966 (Kr); determinoval (Kr). 188. Perizoma adaequata (BORKHAUSEN). 1711. - Od května do srpna nehojný druh. Karlštejn (Kr), Srbsko-Koda (Sd), Srbsko (Pv). 189. Hydriomena fureata (IHUNBERG). 1714. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr). 190. Hydriomena coerulata (FABRICIUS). 1715. - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko (Kr). 191. Earophila badiata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1717. - Od března do květena vzácný druh. Srbsko (Čl, Kr). 192.
Pelurga comitata (LINNAEUS). 1718. - Od června do srpna běžný stepní druh.
123
Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn, St). 193. Cataclysme riguata (HÜBNER). 1719. - Od dubna do srpna velmi lokální, vzácný stepní druh, Karlštejn (Kr, Sd), Srbsko-Koda (Sd, St), Srbsko (Sk). 194. Hydrelia flammeolaria (HUFNAGEL). 1723. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh, Karlštejn (Kr, Sd), Srbsko (Pv, St). 195. Euchoeca nebulata (SCOPOLI). 1724. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh, Karlštejn (Kr), Srbsko (Pv). 196. Asthena albulata (HUFNAGEL). 1725. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr), Mořina (Sk), 197. Eupithecia tenuiata (HÜBNER), 1727. - Od Června do srpna nehojný druh.Srbsko (Pv). 198. Eupithecia inturbata (HÜBNER), 1728. - V červenci a srpnu velmi lokální a velmi vzácný druh. Karlštejn - 1 imago 29.VIII.1973, 2 imaga 11.IX.1974(Sk). 199. Eupithecia plumbeolata (HAWORTH). 1731. - Od května do července lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Pv). 200. Eupithecia pini (REUTZIUS). 1732. - Od května do července nehojný druh. Srbsko (Kr). 201. Eupithecia linariata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1734. - Od května do srpna dosti běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Pv), Srbsko (Kr, Pv), 202. Eupithecia isogrammaria (HERRICH-SCHÄFFER). 1729. - Od května do července lokální a vzácný druh. Srbsko - 1 imago 17.VII.1948 (Kr); determinoval (Kr). 203. Eupithecia pyreneata MABILLE. 1735. V květnu a červnu nehojný druh.Srbsko (Kr). 204. Eupithecia exiguata (HÜBNER). 1738. - V květnu a červnu lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn, Sk). 205. Eupithecia insigniata (HÜBNER). 1739. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko 2 imaga 17.V.1948 (Kr); determinoval (Kr). 206. Eupithecia venosata (FABRICIUS). 1742. - Od května do srpna nehojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 207. Eupithecia egenaria HERRICH-SCHÄFFER. -. - Velmi lokální a vzácný druh. V roce 1965 objevil tento druh, jako nový pro ČSSR, v okolí Olomouce M. KUDLA. První nález pro Čechy publikoval J. WICHRA v roce 1969. Lokalita Srbsko, 26.V.1946, Další nález pochází z roku 1969 z lokality okolí Písku lgt. J.LEVÍ. Nálezy (Pv) jsou z roku 1956 a 1968 a (Rn, Rn) z roku 1977. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn). 208. Eupithecia centaureata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1744. - Od dubna do září dosti běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko(Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, Čl). 209. Eupithecia helveticaria BOISDUVAL. 1749. - Od května do července lokální a vzácný druh. Srbsko (Pv).
124
210. Eupithecia satyrata (HÜBNER)0 1752. - Od května do července běžný druh. Srbsko (Pv, Sk). 211. Eupithecia albipunctata (HAWORTH). 1753. - Od dubna do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv, Sd). 212. Eupithecia vulgata (HAWORTH). 1758. - Od května do července běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn, St). 213. Eupithecia castigata (HÜBNER). 1760. - Od května do července běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Pv), Srbsko (Pv). 214. Eupithecia icterata (VILLERS). 1761. - V červenci a srpnu jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Pv, Sd). 215. Eupithecia succenturiafea (LINNAEUS). 1762. - V červnu a Červenci běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, St). 216. Eupithecia millefoliata RÖSSLER. 1767. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Pv). 217. Eupithecia subnotata (HÜBNER). 1768. - Od června do srpna vzácný stepní druh. Srbsko (Kr). 218. Eupithecia sinuosaria EVERSMANN. 1769. - Od května do srpna dosti vzácný stepní druh. Srbsko - 3.VIII.1961 (Pv). 219. Eupithecia distinctaria HERRICH-SCHÄFFER. 1770. - Od května do července vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Kr, Rn). 220. Eupithecia pimpinellata (HÜBNER). 1773. - Od května do září jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Kr, Pv). 221. Eupithecia denotata (HÜBNER). 1759. - Od května do července jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Pv), 222. Eupithecia nanata (HÜBNER). 1775. - Od května do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - a 1 imago 4. a 20.VII,1948 (Kr); determinoval (Kr). 223. Eupithecia innotata (HUFNAGEL). 1776, - Od dubna do srpna dosti vzácný druh. Srbsko (Kr, Pv, Sd, Sk). 224. Eupithecia virgaureata DOUBLEDAY. 1777. - Od dubna do srpna nehojný stepní druh. Srbsko-Koda - 1 imago 8.VIII.1975 (Sd). 225. Eupithecia dodoneata GUÉNÉE. 1779. - Lokální, vzácný druh. Karlštejn -1 imago 8.VIII.1975 (Sd), Srbsko (Pv). 226. Eupithecia sobrinata (HÜBNER). 1780. - Od července do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr). 227. Eupithecia lariciata FREYER. 1781. - Od května do července běžný druh. Srbsko (Pv, St). 228.
Eupithecia tanfcillaria BOISDUVAL. 1782. - Od dubna do června běžný druh. Srbsko-
125
Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Kr, Pv, Ft, Rn). 229. Eupithecia lanceata (HÜBNER). 1784. - Od března do května nehojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Ft, Pv, Rn, St). 230. Chloroclystis coronata (GEYER in HÜBNER), 1786. - Od května do srpna lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr, Pv). 231. Chloroclystis rectangulata (LINNAEUS). 1788. - Od května do července dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Pv, St), Srbsko (Kr, Pv, Sd). 232. Chloroclystis debiliata (HÜBNER). 1789. - V červnu a Červenci nehojný druh. Srbsko (Kr). 233. Horisme vitalbata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1793. - Od května do září lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 234. Horisme tersata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1795. - Od dubna do srpna nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft,Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St, Sk, Čl). 235. Lygris mellinate (FABRICIUS). 1635. - Lokální a vzácný druh. Hlásná Třebaň VI.1968 (St). 236. Eulype hastata (LINNAEUS). 1696. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko - VIII.1939 (St).
Podčeleď: Geometridae
237. Abraxas grossulariata (LINNAEUS). 1797a. - Druh byl značně rozšířený a hojný v 1. polovině tohoto století, kdežto nyní jsou jeho nálezy ojedinělé a velmi vzácné. SrbskoKoda - 1 imago 10.71.1974 (Rn). 238. Abraxas sylvata (SCOPOLI). 1738. - Od června do srpna nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 10.VI.1974 (Rn), Srbsko (Kr). 239. Lomaspilis marginata (LINNAEUS). 1799. - Od května do září běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk), Mořina (Sk). 240. Ligdia adustata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1800. - Od dubna do srpna dosti hojný druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko (Hč, Kr, Pv, Sd, Sk), Mořina(Sk). 241. Bapta pictaria CURTIS. 1801. - V dubnu a květnu lokální a vzácný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, HČ, Kr, Pv, Rn). 242. Bapta bimaculata (FABRICIUS). 1802. - Od května do července dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 243. Bapta punctata (FABRICIUS). 1803. - Od května do července nehojný druh. Srbsko (Pv).
126
244. Cabera pusaria (LINNAEUS). 1806. - Od května do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 245. Cabera exanthemata (SCOPOLI). 1807). - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Pv). 246. Anagoga pulveraria (LINNAEUS). 1808. - V květnu a červnu nehojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn). 247. Ellopia fasciaria (LINNAEUS). 1810. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 248. Campaea margaritata (LINNAEUS). 1811. - Od května do září nehojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Kr, Rn, Sk). 249. Ennomos autumnaria WERNEBURG. 1813. - Od srpna do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn, Pv). 250. Ennomos quercinaria (HUFNAGEL). 1814. - Od Července do září nehojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn, Sk), Srbsko (Kr, Pv). 251. Ennomos alniaria (LINNAEUS). 1815. - Od července do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 252. Ennomos fuscantaria STEPHENS. 1816. - V srpnu a září dosti vzácný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 253. Ennomos erosaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1817. - Od června do října dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 254. Selenia bilunaria (ESPER). 1819. - Od března do srpna dosti hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 255. Selenia lunaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1820. - Od dubna do srpna lokální, dosti vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 256. Selenia tetralunaria (HUFNAGEL). 1821. - Od dubna do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn, St). 257. Hygrochroa syringaria (LINNAEUS). 1822. - V červnu a červenci lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 258. Artiora evonymaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1823. - Velmi lokální,vzácný a ojediněle se vyskytující druh. Srbsko-Koda, 15.VII.1976(Rn),Srbsko (Kr). 259. Gonodontis bidentata (CLERCK). 1824. - V květnu a červnu dosti běžný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 260. Colotois pennaria (LINNAEUS). 1825. - Od září do listopadu běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 261. Crocallis elinguaria (LINNAEUS). 1827. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 262.
Angerona primaria (LINNAEUS). 1828. - V červnu a červenci jednotlivě se vyskytující
127
druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk), Mořina (Sk). 263. Ourapteryx sambucaria (LINNAEUS). 1829. - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St, Hč). 264. Plagodis dolabraria (LINNAEUS). 1830. - Od dubna do srpna dosti hojný druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 265. Opisthograptis luteolata (LINNAEUS). 1831. - Od května do července běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Rn, Pv, Sk), Mořina (Sk). 266. Epione repandaria (HUFNAGEL). 1832. - Od června do října dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn). 267. Cepphis advenaria (HÜBNER). 1834. - Od května do července nehojný ruh.Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Sd), Srbsko (Kr). 268. Pseudopanthera macularia (LINNAEUS). 1837. - Od dubna do července velmi lokální a dosti variabilní druh a z celkového hodnocení i vzácný. Ve zkoumané oblasti je však velmi hojný, kdežto v jiných oblastech ČSSR je vzácný nebo dokonce chybí, jak se o tom zmiňuje STERNECK v Prodromu. Karlštejn (Sd,Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, Sk), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, Čl), Mořina(Sk). 269. Semiothisa notáta (LINNAEUS). 1840. - Od června do srpna jednotlivě,nikoliv však vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft,Kr, Pv, Rn). 270. Semiothisa alternaría (HÜBNER). 1841. - Od května do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 271. Semiothisa liturata (CLERCK). 1843. - Od května do srpna běžný druh.Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 272. Theria rupicapraria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1844. - Od února do dubna lokální, nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Pv, Kr, Rn). 273. Erannis bajaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1845. - V říjnu a listopadu lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (ČI, Ft, Kr, Rn, Pv). 274. Erannis leucophaearia (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1846. - Od února do dubna lokální, hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 275. Erannis aurantiaria (ESPER). 1847. - V říjnu a listopadu lokální, nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn, St). 276. Erannis marginaria (BORKHAUSEN). 1848. - V březnu a dubnu dosti hojný a velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, Sk), Srbsko (Čl, Ft, Kr,Pv, Rn, Sk, St). 277. Erannis defoliaria (CLERCK). 1849.- Od září do listopadu běžný, velmi variabilní druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn, St). 278. Phigalia pedaria (FABRICIUS). 1850. - Od února do dubna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn).
128
279. Apocheima hispidaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1852. - Od března do května lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft,Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 280. Poecilopsis pomonaria (HÜBNER). 1853. - Od března do května lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 281. Poecilopsis isabellae HESLOP-HARRISON. 1854. - V březnu a v dubnu velmi lokální a jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr,Pv). 282. Lycia hirtaria (CLERCK). 1856. - Od března do května jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Hč). 283. Biston stratarius (HUFNAGEL). 1857. - Od března do května lokální, některý rok dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko(Ft, Čl, Kr, Pv, Rn). 284. Biston betularius (LINNAEUS). 1858. - Od května do července běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 285. Boarmia cinctaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1860. - Od dubna do května běžný druh. Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr,Pv, Rn, Sk), Mořina (Sk). 286. Boarmia rhomboidaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1861. - Od Června do září vzácný druh. Srbsko (Kr). 287. Boarmia secundaria (ESPER). 1862. - Od června do září dosti hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rnj, Srbsko (Ft, Kr, Rn). 288.
Boarmia ribeata (CLERCK). I863. - V červenci a srpnu nehojný druh. Srbsko (Kr).
289. Boarmia repandata (LINNAEUS). 1864. - Od května do července dosti hojný druh. Karlštejn (Sd, St), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Hč, Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 290. Boarmia roboraria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER), 1869. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko Ft, Kr, Rn, Sk). 291. Boarmia punctinalis (SCOPOLI). 1870. - Od dubna do srpna dosti hojný druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 292. Ectropis bistortata (GOEZE). 1873. - Od března do září běžný druh. Karlštejn (Sk), Srbsko (Kr, Sk), Mořina (Sk). 293. Ectropis consonaria (HÜBNER), 1874. - Od dubna do června nehojný druh. Srbsko (Pv). 294. Ectropis luridata (BORKHAUSEN). 1875. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Rn, Sk). 295. Ectropis punctulata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1876. - Od dubna do července běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn, Sk). 296. Gnophos dumetata TREITSCHE. 1879. - Velmi lokální a velmi vzácný Srbsko-Koda, 4.VIII.1972 (Rn), Srbsko (Kr),
129
druh,
297. Gnophos furvata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER), 1880. - Od července do září velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-KOM (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn,St, ČI, Ka). 298. Gnophos obscurata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1881. - Od 4ervna do září dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Hč, Ft, Kr, Pv,Rn). 299. Gnophos ambiguata DUPONCHEL, 1882, - V červnu a červenci lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), 300. Gnophos pullata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1883. - Od června do srpna lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Pv, Sk). 301. Ematurga atomaria (LINNAEUS). 1897.- Od dubna do září velmi hojný druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sd, Sk), Mořina (Sk). 302. Bupalus plnarius (LINNAEUS). 1898. - Od května do července v borových lesích hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 303. Selidosema ,plumaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1899. - Od července do září lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Pv, Rn, Sd), Srbsko (Kr, Pv). 304. Itama wauaria (LINNAEUS). 1900. - V červnu a červenci nehojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 305. Itama brunneata (THUNBERG). 1901, - V červnu a červenci nehojný druh. Srbsko (Kr). 306. Chiasmia clathrata (LINNAEUS). 1904. - Od dubna do září velmi hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn, Sk). 307. Tephrina murinaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1907. - Od dubna do srpna velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft. Rn), Srbsko (Ft,Kr, Rn). 308. Aspilates gilvaria (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1911. - Od června do července lokální, vzácný stepní druh, ale na zkoumané oblasti dosti hojný. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Sd, Sk, St), Srbsko (Čl, Kr). Dodatek k podčeledi Larentiinae 309. Lampropteryx suffumata (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1668. - Od dubna do července lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko - 1 imago 7.IV.1974 (Fx), Svatý Jan pod Skalou - 1 imago 17.V.1970; oba exempláře determinoval (Fx). ´ Čeleď: Sphingidae 310. Smerinthus ocellatus (LINNAEUS). 1913. - Od května do srpna běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 311. Laothoe populi (LINNAEUS). 1915. - Od května do srpna běžný variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 312.
Dilina tiliae (LINNAEUS). 1916. - Od dubna do července dosti hojný, velmi variabilní
130
druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn, St). 313. Herse convolvuli (LINNAEUS). 1918. - V červnu až říjnu nepravidelně se vyskytující, tažný stepní druh. Srbsko (Kr, Pv). 314. Sphinx ligustri LINNAEUS. 1919. - Od května do července dosti hojný druh. SrbskoKoda (Rn, Sd), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 315. Sphinx pinastri LINNAEUS. 1920. - Od května do srpna dosti hojný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk, St). 316. Celerio euphorbiae (LINNAEUS). 1921. - Od května do srpna dříve běžný, nyní poměrně vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 317. Celerio galii (ROTTENBURG). 1922. - Od května do srpna jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 318. Celerio lineata var. livornica (ESPER). 1923. - Velmi vzácný, ojediněle se vyskytující, tažný stepní druh. Srbsko - 3 imaga v VII.1953 (Kr). 319. Deilephila elpenor (LINNAEUS). 1925. - Od května do srpna nehojný stepní druh, Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 320. Deilephila porcellus (LINNAEUS), - Od května do srpna dosti hojný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk, St). 321. Daphnis nerii (LINNAEUS). 1928. - Velmi vzácný, ojediněle se vyskytující, tažný druh. Srbsko-Koda - 1 imago 11.IX.1977 (Rn); pří této příležitosti stojí za zmínku připomenout i nález 1 imaga na nádraží v Dobřichovicích,vzdálených od Srbsko-Kody vzdušnou čarou asi 8 km; Dobřichovice - 1 imago 30.VIII.1967 (E. BARYCZEK lgt.). 322. Proserpinus proserpina (PALLAS). 1929. - Velni lokální a zcela ojediněle se vyskytující stepní druh. Srbsko - 4 imaga vypěstována z housenek 25.V.1952 (Kr). 323. Macroglossum stellatarum (LINNAEUS). 1930. - Od května do října tažný stepní druh, jehož početnost výskytu je velmi kolísavá. Srbsko - housenky v roce 1962 (Pv), Mořina (Sk). 324. Hemaris tityus (LINNAEUS). 1931. - V červnu a červenci jednotlivě se vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft,Kr, Pv, Rn). 325. Hemaris fuciformis (LINNAEUS). 1832. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft,Kr, Pv, Rn).
Čeleď: Attacidae 326. Eudia pavonia (LINNAEUS). 1934. - V dubnu a květnu nehojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 327. Aglia tau (LINNAEUS). 1936. - V dubnu a květnu hojný druh. Karlštejn(Sd), Srbsko (Kr, Pv, Sd, Sk, St).
131
Čeleď: Drepanidae 328. Platypteryx falcataria (LINNAEUS). 1937. - Od dubna do srpna jednotlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr,Pv, Sk, St). 329. Platypteryx harpagula (ESPER). 1939. - Od května do srpna lokální,jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Ft,Kr, Pv, Rn, Sk). 330. Platypteryx lacertinaria (LINNAEUS). 1940. - Od května do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 331. Platypteryx binaria (HUFNAGEL). 1941. - Od května do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 332. Platypteryx cultraria (FABRICIUS). 1942. - Od května do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Rn, Sd), Srbsko (Pv, St). 333. Drepana glaucata (SCOPOLI). 1943. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn, Sd, St), Srbsko (Kr, Pv, St).
Čeleď: Tetheidae 334. Habrosyne pyritoides (HUFNAGEL). 1944. - Od června do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Rn, St). 335. Thyatira batis (LINNAEUS). 1945. - Od května do července dosti hojný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Rn). 336. Tethea or (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1946. - Od dubna do srpna jednotlivě, nikoliv vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv,Rn). 337. Tethea octogesima (HÜBNER). 1947. - Od května do srpna nehojný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Rn), 338. Tethea fluctuosa (HÜBNER). 1948. - Od května do srpna velmi lokální, a vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn) , Srbsko (Kr, Pv, Rn). 339. Tethea duplaris (LINNAEUS). 1949. - Od května do září nehojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Rn). 340. Achlya flavicornis (LINNAEUS). 1950. - V březnu a dubnu dosti běžný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Rn, SK). 341. Achlya rldens (FABRICIUS). 1951. - V březnu až květnu vzácný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn, St), Srbsko (Kr, Pv, Rn, St).
Čeleď: Lemoniidae 342. Lemonia taraxaci (ESPER). - V srpnu a září lokální, vzácný stepní druh,Srbsko, poslední sběr - 1 imago 28.VIII. 1963 (lír).
132
Čeled: Endromididae 343. Endromis versicolora (LINNAEUS), 1956. - V březnu a dubnu lokální,jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv,Rn), Hostim (St),
Čeledí Lasiocampidae 344. Malacosoma neustria (LINNAEUS). 1957. - 7 červnu a červenci dosti hojný druh, při přemnožení obávaný škůdce na ovocných stromech. Silné žíry housenek byly zjištěny v Karlštejně a Srbsku v roca 1941 (St). Karlštejn (St), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 345. Malacosoma castrensis (LINNAEUS), 1958. - V červenci a srpnu velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 346. Trichiura crataegi (LINNAEUS), 1959. - Od července do října jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda, (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 347. Poecilocampa populi (LINNAEUS). 1960. - V říjnu a listopadu běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn). 348. Eriogaster lanestris (LINNAEUS). 1961. - V březnu a dubnu, lokální, nehojný druhu Srbsko (Kr, Pv). 349. Lasiocampa trifolii (DENIS et SCHIFFERMÜLLER), 1964. -Od července do září jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr,Pv). 350. Lasiocampa quercus (LINNAEUS). 1965. - Od června do srpna jednotlivě vyskytující druh. Srbsko (Kr).
se
351. Macrothylacia rubi (LINNAEUS). 1966. - V květnu a červnu běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk, Čl). 352. Cosmotriche lunigera (ESPER). 1968. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda - 16.VI.1970 (Rn), 11.VIII.1973 (Pv), Srbsko(Kr) - 30.VII.1951 (Pv). 353, Epicnoptera tremulifolía (HÜBNER). 1969. - Od dubna do července lokální, vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 354. Gastropacha quercifolia (LINNAEUS). 1971. Od června do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 355. Odonestis pruni (LINNAEUS). 1973. - Od června do srpna lokální, jednotlivě až vzácné se vyskytující druh. Karlštejn (St), Srbsko-Koda (Rn),Srbsko (Kr, Pv, Rn). 356. Dendrolimus pini (LINNAEUS). 1974. - Od června do srpna, dříve obávaný škůdce jehličnatých lesů, nyní jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn St), Srbsko-Koda, 24.VI.1976 (Rn), Srbsko (Kr) - 23.VI.1951 (Pv).
133
Čeleď: Lymantriidae 357. Olene fascelina (LINNAEUS). 1976. - Od června do srpna nehojný druh. Karlštejn (St), Srbsko (Pv). 358., Dasychira pudibunda (LINNAEUS). 1377. - Od dubna do července běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 359. Orgyia antiqua (LINNAEUS). 1980. - Od června do října běžný druh, Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 360. Arctornis L-nigrum (MÜLLER). 1983. - V červnu a červenci lokální, vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Rn). 361. Leucoma selicis (LINNAEUS). 1984. - V červnu a červenci běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 362. Lymantria dispar (LINNAEUS). 1985. - Od června do srpna každoročně hojný druh, nikdy však silnější žíry, a to ani na dubech, Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, Sk, St), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 363. Lymantria monacha (LINNAEUS). 1986. - Od Července do září, dříve velmi obávaný škůdce, způsobující velké holožíry v jehličnatých lesích; nyní jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (St), Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr,Pv, Ho). 364. Euproctis similis (FUESSLY). 1989. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr). 365. Euproctis chrysorrhoea (LINNAEUS). 1990. - Od června do srpna jedno tlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr).
Čeleď: Noctuidae Podčeled: Noctuinae 366. Euxoa vitta (ESPER). 1991. - Velmi lokální, velmi vzácný stepní druh. Srbsko (Kr), 1 imago 2.IX.1957 (Čh). 367. Euxoa obelisca (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1992. - Od července do září nehojný až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko Kr, Pv). 368. Euxoa tritici (LINNAEUS). 1993. - Od Června do září dosti hojný stepní druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv), Mořina (Sk). 369. Euxoa nigricans (LINNAEUS). 1994. - Od Července do září jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv). 370. Euxoa aquilina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1995. - Od července do září nehojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Kr)0 371. Scotia cinerea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 1999. - V květnu a červnu lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Sk, St), Karlštejn (Sd).
134
372. Scotia vestigialis (HUFNAGEL). 2000. - Od června do září jednotlivě a vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko - 3 imaga 19.VIII.1947 (Kr); determinoval (Kr). 373. Scotia segetum (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2001. - Od května do října běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Hč, Ka, Kr, Pv, Sk, St), Mořina (Sk). 374. Scotia clavis (HUFNAGEL). 2002. - Od června do srpna dosti běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pvs Sk). 375. Scotia exclamationis (LINNAEUS). 2003. - Od května do srpna velmi hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk, St), Mořina (Sk). 376. Scotia ipsilon (HUFNAGEL). 2004. - Od dubna do října hojný, tažný stepní druh.Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv), Mořina (Sk). 377. Scotia crassa (HÜBNER). 2005. - Od července do září velmi lokální,vzácný stepní druh, ale na lokalitě hojný. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko(Ka, Kr, Pv). 378. Ochropleura forcipula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2006. - V červnu a červenci velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda - 1.VI.1975 (Rn),Srbsko (Kr, Pv). 379. Ochropleura praecox (LINNAEUS). 2008. - Od Června do září lokální,vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 380. Ochropleura musiva HÜBNER. 2011. - V červenci a srpnu všeobecně vzácný druh, na zkoumané oblasti některá léta dosti hojný. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Čl, Hč, Ka, Kr, Pv, St). 381. Ochropleura plecta (LINNAEUS). 2012. - Od května do září velmi hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čl, Hč, Ka, Kr, Pv). 382. Eugnorisma depunete (LIMAEUS). 2014. - V srpna a září lokální, velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda 15.VIII.1976 (Ha), Srbsko - 1 imago 14.VIII.1977 (Ka, Kr). 383. Rhyacia eiaulans (HUFNAGEL). 2016. - Od čeřina do září jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko (Kr), Mořina - 1 imago 23.IX.1976 a 1 imago 11.IX.1977 (Sk). 384. Rhyacia lucipeta (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2017. - Od června do září vzácný stepní druh. Karlštejn (St), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft,Kr, Pv, Rn). 385. Epipsilia latens (HÜBNER). 2018. - Od června do září velmi lokální, velmi vzácný stepní druh. STERNECK v Prodromu o něm uvádí, že se vyskytuje jen na několika málo místech našeho státu. Ve východních a severních Čechách dokonce chybí. Mezi nejznámější místa výskytu patří údolí Vltavy a Berounky, což také potvrzují nové nálezy Z. ČIHÁKA, K. KRUŠKY, V. PAVELČÍKA a V. RENNERA. Srbsko-Koda - několik imag 28.VIII.1977 (Rn), Srbsko - 1 imago 7.VIII.1956, 1 imago 2.IX.1956, 1 imago 16.VI.1957 (Čh), Kr), 14 imag za období let 1960-76 (Pv). 386. Chersotis multangula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER), 2021. - Od června do srpna lokální, velmi vzácný stepní druh. Karlštejn (St), Srbsko-Koda (Ft,Rn). Srbsko (Čh, Kr, Ft, Pv, Rn).
135
387. Chersotis margaritacea (VILLERS). 2022. - Od července do září velmi lokální, velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 388. Noctua pronuba LINNAEUS. 2025. - Od května do září hojný, variabilní, tažný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv, Sk, St), Mořina (Sk). 389. Noctua interposita (HÜBNER). - . - Od července do září vzácný druh.Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Ka, Rn). 390. Noctua orbona (HUFNAGEL). 2026. - Od června do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Mořina (Sk). 391. Noctua comes (HÜBNER). 2027. - Od června do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Pv, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Čl, Ka). 392. Noctua fimbriata SOHREBER. 2028. - Od června do září dosti hojný a variabilní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, St). 393. Noctua janthina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2029. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Čh, Ft,Ka, Kr, Pv, Rn, St). 394. Epilecta linogrisea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2030. - Od července do září velmi lokální, velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda - 11.VIII.1973 (Pv), 15.VIII.1977 (Rn), Srbsko - 27.VIII.1960 (Čh, Kr, Pv). 395. Spaelotis ravida (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2031. - Lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda - 1 imago v roce 1976, 3 imaga 15.VIII.1977 (Rn). 396. Epigena polygona (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2032. - Od července do září vzácný stepní druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn, Pv), Srbsko (Čl, Hč, Ka, Kr,Ft, Rn, Pv), Mořina (Sk). 397, Graphiphora augur (FABRICIUS). 2033, - Od června do srpna .jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Sd). 398, Eugraphe sigma (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2034. - Od června do srpna jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Hč, Ka, Kr, Pv, St). 393, Lycophotia porphyrea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2035, - Od června do srpna dosti hojný stepní druh. Srbako-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Pv, Kr, Rn, St). 400. Diarsia mendica (FABRICIUS). 2037. - Od Června do září dosti hojný a variabilní druh, Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Kr, St, Pv). 401. Diarsia brunnea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2033. - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Ka, Pv, St). 402. Diarsia rubl (VIEWEG). 2040. - Od května do září nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 1.VII,1976 (Rn), Srbsko (Pv). 403.
Amathes c-nigrum (LINNAEUS). 2044. - Od května do října hojný, tažný stepní druh.
136
Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, St), Mořina (Sk). 404. Amathes ditrapezium (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2045. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv). 405. Amathes triangulum (.HUFNAGEL). 2046. - Od června do srpna dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Kr, Sk, Pv). 406. Amathes ashworthii (DOUBLEDAY). 2047. - V červnu a červenci jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 407. Amathes baja (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2048. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, Sd). 408. Amathes rhomboidea (ESPER). 2049. - Od července do září nehojný až vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv, St). 409. Amathes sexstrigata (HAWORTH). 2052. - V červenci a srpnu velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čl, Ka, Pv, Sd). 410. Amathes xanthographa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2053. - Od srpna do září hojný, variabilní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, St), Mořina (Sk). 411. Naenia typica (LINNAEUS). 2054. Od června do srpna, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv). 412. Eurois occulta (LINNAEUS). 2055. - Od června do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Ft, Pv, Rn). 413. Anaplectoides prasina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2056. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr,Pv). 414. Cerastis rubricosa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2057. - od března do května běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Hč, Pv). 415. Cerastis leucographa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2058. - Od dubna do června lokální, vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 416. Mesogona acetosellae (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2059. - V srpnu a září lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv), Mořina (Sk). 417. Mesogona oxalina (HÜBNER). 2060. - V srpnu a září velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko-Koda - 6 imag 15.VIII.1970 (Rn), Srbsko - 28.VIII. 1960 (Čh, Kr), 5.VIII.1964 (Pv).
Podčeleď: Hadeninae 418. Discestra trifolii (HUFNAGEL). 2062. - Od dubna do září běžný stepní druh. SrbskoKoda (Pv), Srbsko (Kr, Pv, St). 419. Sideridis evidens (HÜBNER). 2064. - Velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda - 14.VI.1977 (Rn), Srbsko - 17.V.1960 (Pv).
137
420. Sideridis albicolon (HÜBNER). 2065. - Od května do července velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko-Koda - 26.VI.1973 (Ft, Rn), 18.VI.1976 (Pv), Srbsko - 1.V.1957 (Čh, Kr), 6.V.1961, 11.V.1967 (Pv). 421. Heliophobus reticulata (GOEZE). 2066. - Od května do července lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ka,Kr, Pv, Sk). 422. Heliophobus texturata ALPH. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko 26.VI.1955 (Čh), 18.VI.1950 (Ft, Rn), 1 imago 24.71.1958 a 1 imago 16.VI.1961 (Ka, Kr), 2.VI.1956, 22.VI.1966, 12.VII.1974 (Pv). 423. Polia bombycina (HUFNAGEL). 2067. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, Ft, Rn, St). 424. Polia hepatica (CLERCK). 2068. - Od května do srpna jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko (lía, lír, Pv), 425. Polia serratilinea (TREITSCHKE). 2069. - 7 červnu a červenci jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko (Ch, Ka, Kr, Ft, Rn), Srbsko-Koda (Pv). 426. Polia nebulosa .(HUFNAGEL). 2070. - Od května do července běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk), Hlásná Třebaň (St). 427. Pachetra sagittigera (HUFNAGEL). 2071. - Od května do července běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv, Sk, St). 428. Mamestra brassicae (LINNAEUS). 2072. - Od května do září běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 429. Mamestra persicariase (LINNAEUS). 2073. - Od května do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn) , Srbsko (Kr, Pv, St). 430. Mamestra contigua (DENIS et SCHIFFERMÜLER). 2074. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-KOda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Pv). 431. Mamestra w-latinum (HUFNAGEL). 2075. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ka, Kr, Pv). 432. Mamestra thalassina (HUFNAGEL). 2076. - Od května do Července běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Ka, )r, Pv, Sk, St, Čh). 433. Mamestra suasa (DENIS et SCHIFFERMÜLER). 2077. - Od dubna do září běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk, St). 434. Mamestra cleracea (LINNAEUS). 2079. - Od května do září běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 435. Mamestra aliena (HÜBNER). 2080. - Od května do Července lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Sk). 436. Mamestra pisi (LINNAEUS). 2081. - Od května do července běžný druh. Srbsko (Kr, Pv). 437.
Mamestra glauca (HÜBNER). 2082. - Od května do července velmi vzácný druh,
138
kdežto v hornatých územích našeho státu je dosti hojný. Nejbližší lokalitou ke zkoumané oblasti Karlštejnska, uvedenou ve STERNECKOVĚ Prodromu, jsou Dobřichovice. Srbsko-Koda, 6.VI.1964 (Pv). 438. Mamestra bicolorata (HUFNAGEL). 2083. - Od května do Července dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv). 439. Mamestra dysodea (DENIS et SCHIFFERMÜLER). 2084. - Od května do července jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Ka, Kr, Pv, Rn). 440. Hadena rivularis (FABRICIUS). 2086. - Od května do srpna nehojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ch, Ka, Kr, Pv, Sk, St). 441. Hadena lepida (ESPER). 2087. - Od května do srpna jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 442. Hadena irregularis (HUFNAGEL). 2088. - Od května do srpna velmi lokální a velmi vzácný stepní druh, vázaný na Silene otites. Srbsko-Koda - 1 imago 18.VI.1967 (Rn), Srbsko - 1 imago 30.VI.1957 (Čh, Kr). Tento druh zjistil na pražské lokalitě Praha 6Baba v roce 1956 M. SOLDÁT. 1 imago chyceno 17.VI.1956 (Sd). Od roku 1956 do roku 1965 propěstováno úspěšně několik desítek imag. Kukly daly motýly 2. generace, ale poměrně v malém počtu. Většinou se imaga líhla po 1. přezimování. Malý počet kukel přezimoval 2krát až 3krát a v jednom případě dokonce 4krát. Většina housenek byla živena náhradní potravou, a to Silene inflata. Sběr housenek byl prováděn na lokalitách Praha 6-Baba, Praha-Trója, Suchdol-Sedlec u Prahy a Suchdol-Unětice u Prahy (Sd). 443. Hadena filigrama (ESPER). 2090. - Velmi lokální a vzácný stepní druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko, 1 imago 16.VI.1957 (Čh, Fts Kr, pvs Rn). 444. Hadena albimacula (BORKHAUSEN). 2O91. - Velmi lokální a velmi vzácný, stepní druh. Srbsko-Koda - 5.VI.1976 (Rn), Srbsko - 1 imago 16.VI.1957 (Čh,Kr, Pv). 445. Hadena compta (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2092. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh,Kr, Pv, St). 446. Hadena confusa (HUFNAGEL). 2093. - Od května do července jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Pv, Sk, St). 447. Hadena bicruris (HUFNAGEL). 2094. - Od května do září běžný stepní druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Sk). 448. Lasionycta proxima (HÜBNER). 2096. - Od června do srpna lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - á 1 imago 19.VII.1947 a v roce 1959 (Kr); determinoval (Kr). 449. Lasionycta nana (HUFNAGEL). 2097. - Od května do září běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 450. Eriopygodes imbecilla (FABRICIUS). 2098. - V červnu a Červenci velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko - 3 imaga 17.VII.1947 a 2 imaga v roce 1959 (Kr); determinoval (Kr).
139
451. Cerapteryx graminis (LINNAEUS). 2099. - Od června do srpna dosti hojný, velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, St). 452. Tholera decimalis (PODA). 2100. - Od srpna do září hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sd). 453. Tholera cespitis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2101. - V srpnu a září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr,Pv). 454. Panolis flammea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2102. - Od března do května jednotlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 455.Xylomiges conspicillaris (LINNAEUS). 2103. - V dubnu a květnu jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Hč, Kr, Pv, Sk, St), Srbsko-Koda (Ft,Rn). 456. Orthosia cruda (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2105. - V březnu a dubnu hojný, variabilní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft,Čl, Kr, Pv, Rn). 457. Orthosia miniosa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2106. - Od března do května jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft,.Rn), Srbsko(Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 458. Orthosia opima (HÜBNER). 2107. - Od března do května nehojný, vzácný druh. Srbsko (Kr). 459. Orthosia populi (STRÖM). 2108. - Od března do května lokální a vzácný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 460. Orthosia gracilis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2109. - Od března do května dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 461. Orthosia stabilis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2110. - Od března do května běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn). 462. Orthosia incerta (HUFNAGEL). 2111. - Od března do května hojný, velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Hč, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, Sd, St). 463. Orthosia munda (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2112. - V březnu a dubnu jednotlivě se vyskytující druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn); Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Rn). 464. Orthosia gothica (LINNAEUS). 2113. - Od března do května velmi hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Hč, Ka, Kr, Pv, Rn, Sd, St). 465. Mythimna conigera (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2116. - Od června do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Hč, Kr, Pv, Rn, St). 466. Mythimna ferrago (FABRICIUS). 2117. - Od června do srpna běžný druh. Srbsko (Hč, Kr, Pv). 467. Mythimna albipuncta (DENIS at SCHIFFERMÜLLER). 2118. - Od května do října běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Hč, Ka, Kr, Pv Sk), Mořina (Sk). 468. Mythimna pudorina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2120. - Od května do července
140
nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv). 469. Mythimna straminea (TREISCHKE). 2121. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - pravidelně ročně 2 až 3 imaga od roku 1949 až do roku 1956 (Kr); determinoval (Kr). 470. Mythimna impura (HÜBNER). 2122. - Od června do září jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, St). 471. Mythimna pallens (LINNAEUS). 2123. - Od června do září velmi hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Pv, Kr, Sd, Sk, St), Mořina(Sk). 472. Mythimna l-album (LINNAEUS). 2124. - Od května do října jednotlivě se vyskytující, tažný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv, Sd, Sk). 473. Leucania obsoleta (HÜBNER). 2125. - Od května do srpna velmi lokální a velmi vzácný druh na celém území ČSSR, i když se na Slovensku vyskytuje poněkud častěji a na více místech. STERNEGK v Prodromu uvádí, mimo jiné lokality též Radotín a Černošice, které leží nejblíže ke zkoumané oblasti Karlštejnská. Srbsko (Kr); determinoval (Kr); Srbsko -17.VII.1958 (Pv). 474. Leucania comma (LINNAEUS). 2126. - Od května do října běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn).
Podčeleď: Cuculliinae 475. Cucullia absinthii(LINNAEUS). 2128. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh, vázaný na Artemisia absinthium a A. vulgaris. Srbsko (Čh, Kr, Pv, St). 476. Cucullia fraudatrix EVERSMANN. 2129. - V červenci a srpnu velmi lokální a velmi vzácný stepní druh, vázaný na Artemisia campestris a 477. A. absinthium. Dříve byl znám jen z jižní Moravy, hlavně v okolí Mikulova, Klentnice a Pálavských kopců, ale v posledních letech se jeho areál značně rozšířil. Jeho housenky byly sbírány i v Praze a okolí na lokalitách Praha-Trója, Suchdol u Prahy, Únětice u Prahy (Sd). HRUBÝ uvádí v Prodromu pouze dvě lokality pro SSR, a to Rohožník a Mlýňany. Srbsko-Koda - 17.711.1976 (Rn), Srbsko (Kr, St). 477. Cucullia artemisia (HUFNAGEL). 2131. - Od května do července lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, St). 478. Cucullia chamomillae (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2132. - Od května do července lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - několik imag vypěstováno z housenek v roce 1957 (Kr). 479. Cucullia lucifuga (DENIS et SCHIFFERMÜLLER), 2133. - Od května do srpna jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda - 5.VII.1974 (Ft, Rn). 480. Cucullia lactucae (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2134. - Od května do srpna lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - několik imag vypěstováno z housenek v roce 1966 (Kr).
141
481. Cucullia umbratica (LINNAEUS). 2135. - Od června do října běžný stepní druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Rn). 482. Cucullia tanaceti (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2138 - 7 červnu a červenci lokální, vzácný stepní druh. Srbsko (Kr), Hlásná Třebaň - housenky (Ft, Rn). 483. Cucullia lychnitis RAMBUR. 2142. - Od května do srpna lokální, vzácný stepní druh, vázaný na Verbascum lychnitis. 7 některých letech hojný, zvláště ve stadiu housenek. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Rn). 484. Cucullia scrophulariae (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2143. - Od května do července některá léta dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 485. Cucullia verbasci (LINNAEUS). 2144. - Od dubna do června jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn, Ka). 486. Cucullia thapsiphaga TREITSCHKB. 2145. - Velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Srbsko - několik imag vypěstováno z housenek v roce 1961 (Kr). 487. Calophasia lunula (HUFNAGEL). 2146. - Od května do září lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sd). 488. Episema glaucina (ESPER). 2151. - Od srpna do října velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Rn, Pv). 489. Brachionycha sphinx (HUFNAGEL). 2153. - Od září do listopadu jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Kr, Pv, Rn). 490. Brachionycha nubeculosa (ESPER), 2154. - V březnu a dubnu jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, St), Srbsko (Čh, Ft, Čl, Ka, Kr, Pv, Rn). 491. Cleoceris viminalis (FABRICIUS). 2155. - Od června do srpna lokální, nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 492. Lithophane socia (HUFNAGEL). 2160. - Od srpna do dubna nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko - 1 imago 29.VIII.1976 (Ka), 1 imago 28.IX.1977 (Čl, Kr, Ft, Pv, Rn), Srbsko-Koda (Ft, Rn). 493. Lithophane ornitopus (HUFNAGEL). 2161. - Od srpna do května běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Hč, Ka, Kr, Pv, Sk). 494. Lithophane furcifera (HUFNAGEL). 2162. - Od srpna do června jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko - 1 imago ll.X.1970 (Ka, Kr). 495. Lithophane consocia (BORKHAUSEN). 2163. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko-Koda - 3 imaga 15.IX.1975 (Rn). 496. Xylena vetusta (HÜBNER). 2164. - Od srpna do května jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Ft, Pv, Rn, St). 497. Xylena exsoleta (LINNAEUS). 2165. - Od srpna do května jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn). 498.
Allophyes oxyacanthae (LINNAEUS). 2169. - V září a říjnu dosti hojný druh. Srbsko-
142
Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, Sd, Sk), Mořina (Sk). 499. Griposia aprilina (LINNAEUS). 2171. - V září a říjnu nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn). 500. Griposia convergens (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2173. - Od září do října lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn). 501. Dryobotodes protea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2177. - Od září do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv). 502. Blepharita satura (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2178. - V červnu, pak v září a říjnu dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv), Mořina (Sk). 503. Blepharita adusta (ESPER). 2179. - Od května do srpna jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Kr). 504. Polymixis xanthomista (HÜBNER). 2182. - Od srpna do října vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, HS, Ka, Kr, Pv, Sk), Mořina (Sk). 505. Polymixis gemmea (TREITSCHKE). 2183. - Od července do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr). 506. Antitype chi (LINNAEUS). 2184. - Od srpna do dubna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 507. Ammoconia caecimacula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2185. - Od srpna do října lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Hč, Ka, Kr, Pv, Rn, Sk). Mořina (Sk). 508. Eupsilia transversa (HUFNAGEL). 2186. - Od září do května běžný druh. Karlštejn (Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Hč, Ka, Kr, Pv, Rn, Sk, St). 509. Xanthia croceago (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2187. - Od září do května velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn). 510. Conistra erythrocephala (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2188. - Od září do května lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Sd, Sk, St). 511. Conistra rubiginosa (SCOPOLI). 2185. - Od září do května dosti hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Čl). 512. Conistra vaccinii (LINNAEUS). 2191. - Od září do května velmi hojný a velmi variabilní druh. Karlštejn (St), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Hč, Ka, Kr, Pv, Rn, Sd, Sk). 513. Conistra ligula (ESPER). 2192. - Od září do května jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv). 514. Dasycampa rubiginea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2193. - Od září do května jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Pv, Kr,
143
Rn). 515. Agrochola circellaris (HUFNAGEL). 2194. - Od srpna do listopadu dosti hojný druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr. Pv). 516. Agrochola lota (CLERCK)ř 2195. - Ou zaří do listopadu lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Sd, Pv). 517. Agrochola macilenta (HAWORTH). 2196. - Od srpna do listopadu jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Sd, Sk), Mořina (Sk). 518. Agrochola nitida (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2197. - Od srpna do října lokální, nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv), Mořina (Sk). 519. Agrochola helvola (LINNAEUS). 2198. - Od srpna do listopadu dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Hč, Ka, Kr, Pv), Mořina (Sk). 520. Agrochola humilis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2199. - Od srpna do října velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko-Koda - 15.VIII.1976 (Rn), Srbsko - 9.IX.1957 (Pv). 521.Agrochola litura (LINNAEUS). 2200. - Od srpna do října dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, St), Mořina (Sk). 522. Agrochola lychnidis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2201. - Od září do listopadu jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Hč, Sd), Mořina (Sk). 523. Agrochola laevis (HÜBNER). 2202. - Od srpna do září velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko - 13.IX.1959 (Čh), 19.IX.1963 (Pv). 524. Parastichtis suspecta (HÜBNER). 2203. - Velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - 1 imago 15.VIII.1972 (Ka); determinoval J. ŠMELHAUS. 525. Cirrhia aurago (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2207. - Od srpna do října lokální, vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv), Mořina (Sk). 526. Cirrhia lutea (STROM). 22O8. - V srpnu a září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Kr). 527. Cirrhia icteritia (HUFNAGEL). 2209. - Od června do října hojný, velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn), Mořina (Sk). 528. Cirrhia fulvago (CLERCK). 2210. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko - 24 imag 24.IX.1938 (Kr); determinoval A. SILBERNAGEL. 529. Cirrhia gilvago (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2211. - Od srpna do listopadu jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 530. Cirrhia ocellaris (BORKHAUSEN). 2212. - Od srpna do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr). 531. Cirrhia citrago (LINNAEUS)2213. - Od srpna do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Sd), Mořina (Sk).
144
Podčeleď: Apatelinae 532. Graniophora ligustri (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2214. - Od května do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Pv, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk, St). 533. Apatele rumicis (LINNAEUS). 2216. - Od. dubna do října běžný druh. Srbsko-Koda (Rn). Srbsko (Ka, Kr, Pv, Sk, St). 534. Apatele psi (LINNAEUS). 2217. - Od května do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk. St. 535. Apatele tridens (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2218. - Od května do července lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh, který je často zaměňován s předchozím druhem Apatele psi (LINNAEUS). Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Pv, St). 536. Apatele cuspis (HÜBNER). 2219. - V červnu a Červenci velmi vzácný druh. Nejbližší lokalitou, uváděnou v STERNECKOVĚ Prodromu je Křivoklát. Srbsko-Koda - 26.VI.1977 (Rn). 537. Apatele aceris (LINNAEUS). 2221. - Od května do srpna jednotlivě, nikoliv však vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 538. Apatele alni (LINNAEUS). 2222. - V květnu a červnu vzácný a vždy jen ojediněle se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Čh, Pv). Tento druh zjistil také + J. WICHRA v blízkých Dobřichovicích. Je znám i z Prahy-Krče, kde ho lovil + M. VORLÍČEK. 539. Apatele auricoma (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2223. - Od dubna do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, St). 540. Apatele megacephala (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2224. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk). 541. Apatele euphorbiae (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2225. - Od dubna do září lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv). 542. Apatele leporina (LINNAEUS). 2227. - Od května do srpna hojný druh. Srbsko-Koda (Pv, Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, Sk). 543. Dasechaeta alpium (CSBECK). 2228. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, Sk). 544. Simyra nervosa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2231. - Velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - 2 imaga 16.VIII.1951 (Kr); determinoval (Kr). 545. Gryphia rapticula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2232. - Od července do srpna velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko (Kr, Pv). 546. Gryphia fraudatricula (HÜBNER). 2233. - Velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Srbsko - 29.VI.1966 (Pv, Kr). 547.
Gryphia algae (FABRICIUS). 2236. - V červenci a srpnu lokální, jednotlivě se
145
vyskytující druh. Srbsko (Čh, Kr, Pv). 548. Gryphia domestica (HUFNAGEL). 2238. - V červenci a srpnu lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn, Sd, St).
Podčeleď: Amphipyrinae 549. Amphipyra pyramidea (LINNAEUS). 2240. - Od července do října hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, St). 550. Amphipyra tragopoginis (CLERCK). 2243. - Od července do října běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv, St). 551. Mormo maura (LINNAEUS). 2245. - V červenci až září lokální, jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 3 imaga 15.VII.1973 (Rn), Srbsko - 19.VII.1969 (Čh, Kr), 5.IX.1957 (Pv). 552. Thalpophila matura (HUFNAGEL). 2247. - V červenci a srpnu jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 553. Rusina tenebrosa (HÜBNER). 2248. - Od května do srpna hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk). 554. Dypterygia scabriuscula (LINNAEUS). 2249. - Od května do září nehojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv, Sk). 555. Euplexia lucipara (LINNAEUS). 2250. - Od května do července hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Hč, Kr, Pv, Sk). 556. Apamea nickerlii FREYER. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko - 27.VIII.1960 (Čh, Kr), 7.IX.1973, 26.VIII.1975 (Pv). 557. Apamea monoglypha (HUFNAGEL). 2252, - Od června do září běžný, variabilní stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Hč, Kr, Pv). 558. Apamea lithoxylaea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2253. - Od června do srpna dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, St). 559. Apamea sublustris (ESPER). - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Hč, Ka, Kr, Pv, Sk). 560. Apamea crenata (HUFNAGEL). 2255. - V červnu až srpnu dosti hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk). 561. Apamea characterea (HÜBNER). 2257. - Od června do srpna lokální a vzácný druh. Srbsko (Čh, Kr), 562. Apamea lateritia (HUFNAGEL). 2258. - Od června do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr). 563. Apamea furva (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2259. - Od června do září lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - 15.VIII.1956, 18.VII.1969 (Pv).
146
564. Apamea rubrirena (TRBITSCHKE). 2260. - Velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Srbsko-Koda - 3 imaga 14.VII.1977 (Rn). 565. Apamea remissa (HÜBNER). 2263. - Od května do července jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr). 566. Apamea unanimis (HÜBNER). 2264. - Od května do začátku Července velmi lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda - 4.VII.1973 (Ft, Rn). 567.
Apamea anceps (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2265. - Od května do srpna
jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Hč, Ka, Kr, Pv, Sk). 568. Apamea sordens (HUFNAGEL), 2266. - Od května do července dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh. Pv. Sk). 569. Apamea scolopacina (ESPER). 2267. - V červenci a srpnu lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda - 1.VIII.1975 (Ft, Rn), Srbsko - 26.VII.1966 (Pv).
570. Mesapamea secalis (LINNAEUS). 2269. - Od června do srpna hojný, variabilní stepní druh. Srbsko (Čh, Hč, Kr, Pv, Sd). 571. Oligia ophiogramma, (ESPER). 2270. - Od června do srpna lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, St). 572. Oligia strigilis (LINNAEUS). 2271. - Od května do srpna běžný stepní druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sd, Sk). 573. Oligia latruncula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2272. - Od května do srpna nehojný druh. Srbsko - 2 imaga, 13.71.1977 (Sk); determinoval (Kr, Sk). 574. Miana furuncula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2273. - Od června do srpna hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv). 575. Photedes minima (HAWORTH). 2276. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr) - 25.VI.1956 (Pv). 576. Calamia trldens (HUFNAGEL). 2278. - Od července do září jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Čh, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn). 577. Calotaenia celsia (LINNAEUS). 2279. - Velmi lokální a velmi vzácný druh. Na zkoumané lokalitě se vyskytuje pravidelně a některý rok dokonce dosti hojně. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Čl, Ft, Hč, Ka, Kr, Pv, Rn, Sd, Sk). 578. Luperina testacea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2280. - Od července do září nehojný až vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 579. Amphipoea oculea (LINNAEUS). 2282. - Od července do září dosti hojný druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 580.
Gortyna flavago (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2285. - Od srpna do října jednotlivě
147
se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ka, Pv). 581. Hydraecia micacea (ESPER). 2286. - Od Července do října jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Pv). 582. Hydraecia petasitis (DOUBLEDAY). 2287. - velmi lokální a velmi vzácný druh, vázaný na Petasites hybridus a albus. Srbsko-Koda - 1 imago 12.VIII. 1974 (Rn). 583. Trachea atriplicis (LINNAEUS). 2288. - Od května do října běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 584. Phlogophora meticulosa (LINNAEUS). 2289. - Od dubna do října jednotlivě se vyskytující, tažný druh. Srbsko (Čl, Hč, Kr, Pv, St). 585. Hyppa rectilinea (ESPER). 2294. - Velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - 1 imago 23.VIII.1977 (Ka); determinoval J. ŠMELHAUS. 586. Auchmis comma (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2295. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Čh, Ka, Kr, Pv, Sk). 587. Actinotia polyodon (CLERCK). 2296. - Od května do července jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn, Pv), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv). 588. Actinotia hyperici (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2238. - Od dubna do srpna velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv). 589. Caradrina morpheus (HUFNAGEL). 2300. - Od května do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 590. Caradrina selini BOISDUVAL. 2304. - Od května do července velmi lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Ka, Kr, Pv, Rn). 591. Caradrina clavipalpis (SCOPOLI). 2305. - Od dubna do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko - 1 imago 22.IX.1974 a 1 imago 28.IX.1974 (Ka). 592. Athetis palustris (HÜBNER). 2308. - Od konce dubna do července velmi lokální a vzácný druh. Nejbližší lokalitu uvádí STERNECK v Prodromu - Křivoklát. Také HRUBÝ v Prodromu Lepidopter Slovenska uvádí jen několik málo lokalit, což naznačuje, že i v SSR je tento druh rovněž vzácný. Srbsko-Koda - 24.IV.1966 (Ft, Rn), Srbsko (Kr). 593. Hoplodrina alsines (BRAHM). 2309. - Od června do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Hč, Kr, Pv, St). 594. Hoplodrina blanda (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2310. - Od června do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Ka, Pv, Rn). 595. Hoplodrina ambigua (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2311. - Od května do září dosti hojný druh. Srbsko (Čh, Ka, Kr, Sk, St), Mořina (Sk). 596. Hoplodrina superstes (TREITSCHKE). 2312. - Od června do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr); determinoval (Kr), 5.VIII.1961 (Pv). 597.
Hoplodrina respersa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2313. - Od června do srpna
148
jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Pv, Rn). 598. Ipimorpha retusa (LINNAEUS). 2316. - Od července do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Ka, Kr, Pv). 599. Ipimorpha subtusa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2317. - Od července do září lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda - 2.VIII.1976 (Ft, Rn), Srbsko (Kr) - 22.VII.1970 a 4.VIII.1973 (Pv). 600. Meristis trigrammica (HUFNAGEL), 2318. - Od května do Července běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Ka, Kr, Pv, Rn, Sk). 601. Cosmia pyralina (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2319. - Od června do srpna běžný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Hč, Kr, Pv, Sd). 602. Cosmia affinis (LINNAEUS). 2320. - Od července do srpna lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr) - 1.VIII.1968 (Pv). 603. Cosmia diffinis (LINNAEUS). 2321. - Od června do srpna velmi lokální a velmi vzácný druh. Srbsko - 2 imaga v roce 1959 (Kr); determinoval (Kr). 604. Cosmia trapezina (LINNAEUS). 2322. - Od Června do září velmi hojný a velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Hč, Ka, Pv, Sd, St), Mořina (Sk). 605. Enargia paleacea (ESPER). 2324. - Od července do září lokální, jedno tlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Pv, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 606. Enargia ypsillon (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2326. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko - 12-VII.1948 a v roce 1955 (Kr); determinoval (Kr). 607. Rhizedra lutosa (HÜBNER). 2327. - Od srpna do listopadu jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 28.VIII.1977 (Rn), Srbsko - 1 imago 11.X.1974 (Ka, Kr). 608. Arenostola fluxa (HÜBNER). 2330. - Od července do září lokální, vzácný stepní druh, vázaný na Calamagrostís epigeios. Srbsko (Kr, Pv). 609. Honagria typhae (THUNBERG), 2332. - Od července do října dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 610. Archanara sparganii (ESPER). 2336. - V červenci a srpnu lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 611. Archanara algae (ESPER). 2337. - V srpnu a září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 612. Hapalotis venustula (HÜBNER). 2340. - Od května do srpna velmi lokální a velmi vzácný stepní druh. Srbsko - 1 imago 24.VI.1973 (Ka); tento druh se vyskytuje pravidelně každý rok, nejčastěji koncem května a v červnu na lokalitě Týnec nad Sázavou (Sd). 613. Panemeria tenebrata (SCOPOLI). 2341. - Od dubna do června jednotlivě se vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn).
149
Podčeleď: Melicleptriinae 614. Chloridea viriplaca (HUFNAGEL). 2346. - Od května do srpna lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 615. Chloridea peltigera (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2349. - Od června do září velmi vzácný, tažný stepní druh. Srbsko - 2 imaga 5.IX.1950 (Kr); determinoval (Kr). 616. Chloridea armigera (HÜBNER). 2350. - Od června do září velmi vzácný, tažný stepní druh. Srbsko - 3 imaga 28.VIII.1950 (Kr); determinoval (Kr). 617. Chloridea scutosa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2351. - Od května do srpna velmi vzácný, tažný stepní druh. STERNECK uvádí, že tento druh v roce 1850 byl hojný v okolí Prahy a v roce 1880 v Mostě. Po těchto letech je však velmi vzácný. Srbsko - 10 imag v letech 1947-62 (Kr); determinoval (Kr). 618. Pyrrhia umbra (HUFNAGEL). 2352. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv). 619. Axylia putris (LINNAEUS). 2355. - Od května do srpna dosti hojný stepní druh.Srbsko-Koda (Rn). Srbsko (Kr, Pv, Sk).
Podčeleď: Jaspidiinae 620. Jaspidia deceptoria (SCOPOLI). 2365. - Od května do července velmi hojný druh. Karlštejn (Sd). Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Ka, Kr, Pv, Sk), Hlásná Třebaň (St). 621. Jaspidia pygarga (HUFNAGEL). 2366. - Od května do července hojný druh. Srbsko (Čh, Kr, Pv). 622. Eustrotia uncula (CLERCK). 2368. - Od května do července velmi lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Kr), Srbsko-Koda (Ft, Rn). 623. Eustrotia olivana (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2369. - Od května do srpna velmi lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko - v roce 1956 (Kr); determinoval (Kr), 624. Emmelia trabealis (SCOPOLI)s 2371. - Od května do září velmi hojný druh. Srbsko (Čh, Pv).625. Acontia lucida (HUFNAGEL). 2373. - Od května do srpna velmi lokální, vzácný stepní druh, ale na lokalitě hojný. Srbsko (Kr); determinoval (Kr). 625. Acontia luctuosa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2374. - Od května do srpna běžný stepní druh, Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn).
Podčeleď: Nycteolinae 627. Nycteola revayana (SCOPOLI), 2376,. - Od června do května jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sd , Sk). 628. Nycteola degenerana (HÜBNER). 2377. - Od června do května vzácný druh. Srbsko - 3 imaga vypěstována z housenek v roce 1960 (Kr).
150
629. Earias chlorana (LINNAEUS). 2380. - Od června do září nehojný druh. Srbsko (Kr, Ft, Rn), Srbsko-Koda (Ft, Rn). 630. Bena prasinana (LINNAEUS). 2382. - Od května do srpna dosti hojný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk, St). 631. Pseudoips bicolorana (FUESSLY). 2383. - Od května do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv).
Podčeleď: Pantheinae 632.
Panthea coenobita (ESPER). 2384. - Od května do srpna lokální a vzácný druh.
Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv). 633.
Colocasia coryliv(LINNAEUS). 2386. - Od dubna do srpna běžný druh.
Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čh, Hč, Ka, Kr, Pv, St). 634.
Diloba caeruleocephala (LINNAEUS). 2387. - Od září až do listopadu běžný druh.
Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk).
Podčeleď: Plusiinae 635. Syngrapha consona (FABRICIUS). 2391. - Od června do září každoročně, ale jednotlivě až vzácně se vyskytující stepní druh, vázaný na Nonea pulla. Karlštejn (Sd), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St). 636. Chrysaspidia festucae (LINNAEUS). 2394. - Od května do září lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn, St), Srbsko (Čh, Kr, Pv, St). 637. Chrysaspidia bractea (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2395. - Od června do září vzácný, tažný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, St). 638. Chrysaspidia chryson (ESPER). 2396. - Lokální a velmi ojediněle a vzácně se vyskytující druh. Srbsko - 1 imago v roce 1938 (GOTH lgt.); determinoval A. SILBERNAGEL. 639. Autographa pulchrina (HAWORTH). 2398. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 640. Autographa confusa (STESPHENS). 2399. - Od dubna do října vzácný, tažný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Kn, Sk). 641. Autographa gamma (LINNAEUS). 2400. - Od května do října velmi hojný, tažný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd, Sk, St), Srbsko (Čl, Kr, Pv, Sd, Sk, St), Mořina (Sic). 642. Polychrysis moneta (FABRICIUS). 2402. - Od června do srpna vzácný druh. Srbsko - 1 imago 30.VI.1957 (Čh, Kr). 643. Plusia chrysitis (LINNAEUS). 2403. - Od května do září hojný stepní druh. Srbsko-Koda
151
(Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Hč, Kr, Pv, Sd, St). 644. Abrostola asclepiadis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2405. - Od května do července lokální, vzácný stepní druh. Srbsko (Čh, Čl, Ka, Kr, Pv, Sk, St). 645. Abrostola triplasia (LINNAEUS). 2406. - Od května do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv, St). 646. Abrostola trigemina WERNEBURG. 2407. - Od května do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk, St). Podčeleď: Catocalinae 647. Mormonia sponsa (LINNAEUS). 2408. - Od července do září jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (RN), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv), 648. Catocala fraxini (LINNAEUS). 2410. - Od července do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ka, Kr, Pv), Mořina (Sk). 649. Catocala nupta (LINNAEUS). 2411. - Od července do října běžný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv). 650. Catocala elocata (ESPER). 2412. - Od července do října jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv). 651. Catocala electa (BORKHAUSEN). 2413. - Od července do září lokální, nehojný druh. Srbsko (Kr, Pv). 652. Catocala promissa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2415. - Od června do srpna lokální, vzácný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Čl, Ka, Kr, Pv). 653. Ephesia fulminea (SCOPOLI). 2419. - Od června do srpna dosti hojný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Hč, Ka, Kr, Pv, Sd, St). 654. Minucia lunaris (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2422. - Od dubna do června lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 655. Callistege mi (CLERCK). 2425. - Od dubna do září velmi hojný stepní druh. SrbskoKoda (Ft, Rn, St), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn, Sk), Karlštejn (Sd, St), Mořina (Sk). 656. Ectypa glyphica (LINNAEUS). 2426. - Od dubna do srpna velmi hojný stepní druh. Karlštejn (Sd, Sk). Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Sk). Mořina (Sk).
Podčeleď: Othreinae 657. Scoliopteryx libatrix (LINNAEUS). 2428. - Od června do května běžný druh. SrbskoKoda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 658. Lygephila lusoria (LINNAEUS). 2429. - Od června do srpna vzácný druh. Srbsko 26.VI.1955 (Čh, Kr), 28.VI.1959, 18.VI.1966, 26.VI.1972 (Pv). 659. Lygephila pastinum (TREITSCHKE). 2430. - Od května do srpna lokální, nehojný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sd). Mořina (Sk).
152
660. Lygephila viciae (HÜBNER). 2431. - Od května do srpna velmi lokální a vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Čh, Ft, Kr, Pv, Rn, Sk). 661. Lygephila craccae (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2432. - Velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Ka, Pv, Rn). 662. Catephia alchymista (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2434. - Od května do července lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda - 24.VII.1970 (Rn), Srbsko - 1 imago 6.VI.1972 (Ka, Kr). 663.
Laspeyria flexula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2437. - Od června do srpna
lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 664.
Colobochyla salicalis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2438. - Od května do
srpna lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující aruh. Srbsko-Koda (Rn). Srbsko (Čh, Ka, Kr). 665. Parascotia fuliginaria (LINNAEUS). 2439. - Od června do září jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 11.VII.1972 (Rn). 666. Phytometra viridaria (CLERCK). 2441. - Od dubna do srpna jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn). Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn.). 667.
Rivula sericealis (SCOPOLI). 2442. - Od května do září běžný druh. Srbsko (Kr).
Podčeleď: Hypeninae 668. Herminia barbalis (CLERCK). 2444. - Od května do července běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, St), Srbsko (Ft, Čh, Hč, Kr, Pv, Rn). 669. Macrochilo tentacularia (LINNAEUS). 2446. - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Rn, Sk). 670. Zanclognatha tarsipennalis (TREITSCHKE). 2448. - Od května do srpna nehojný, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Čh, Kr, Pv, Sk). 671. Zanclognatha lunalis (SCOPOLI). 2449. - Od května do srpna velmi lokální a vzácný druh. Srbsko - 30.VI.1957 (Čh), 18.VI.1966 (Pv). 672. Zanclognatha tarsicristalis (KOCH). 2451. - Od května do července velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr). 673. Zanclognatha grisealis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2452. - Od dubna do srpna dosti hojný druh. Srbsko (Čh, Hč, Kr, Pv, Sk). 674. Trisateles emortualis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2453. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (St), Srbsko (Čh, Kr). 675. Paracolax glaucinalis (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2454. - Od června do srpna lokální a vzácný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Čh, Ft, Kr, Rn). 676. Bomolocha crassalis (FABRICIUS). 2457. - Od května do srpna jednotlivě se
153
vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Rn). 677. Hypena rostralis (LINNAEUS). 2458. - Od května do dubna hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 678. Hypena proboscidalis (LINNAEUS). 2459. - Od května do září velmi hojný druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn, Sk), Mořina (Sk), Karlštejn (Sk).
Čeleď: Amatidae 679. Amata phegea (LINNAEUS). 2462. - V červnu a červenci velmi hojný stepní druh. Karlštejn (Sd, St), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Ft, Hč, Pv, Rn, Kr, Sd, St), Mořina (Sk). 680. Dysauxes ancilla (LINNAEUS). 2463. - V červenci a srpnu lokální, dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Rn, Sd), Srbsko (Hč, Kr, Pv, Sk).
Čeleď: Arctiidae 681. Roeselia togatulalis (HÜBNER). 2466. - V červnu a červenci velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr); determinoval (Kr). 682. Roeselia strigula (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 2467. - Od června do července lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv). 683. Celama cicatricalis (TREITSCHKE). 2470. - V červnu a červenci velmi lokální a vzácný druh. Srbsko (Kr), Karlštejn (St). 684. Celama confusalis (HERRICH-SCHÄFFER). 2471. - Od dubna do června lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Ft, Pv, Kr, Rn, Sk, St). 685. Eucharia casta (ESPER). 2475. - V květnu velmi lokální, vzácný stepní druh. Karlštejn (St), Srbsko-Koda - 13.V.1972 (Rn), Srbsko (Kr, Pv), Mořina (Sk). 686. Paidia murina (HÜBNER). 2477. - 7 červenci vzácný stepní druh. Srbsko - 1 imago 16.VII.1957 (Kr); determinoval (Kr). 687. Miltochrista miniata (FORSTER). 2479. - Od června do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 688. Setina irrorella (CLERCK). 2480. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 689. Cybosia mesomella (LINNAEUS). 2481. - V červnu a červenci běžný stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 690. Endrosa roscida (ESPER). 2482. - Od května do července velmi lokální a vzácný druh. Na pražské lokalitě Praha-Zlíchov je tento druh hojný (Sd). Srbsko (Kr). 691. Lithosia quadra (LINNAEUS). 2483. - Od června do září jednotlivě se vyskytující druh.
154
Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 692. Eilema deplana (ESPER). 2484. - V červenci a srpnu lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko (Kr, Pv). 693. Eilema lurideola (ZINCKEN). 2486. - Od června do srpna běžný stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (St), Srbsko (Kr, Pv, Sk, St). 694. Eilema complana (LINNAEUS). 2487. - 7 červenci a srpnu dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Hč, Pv, Rn, Sd), Mořina (Sk). 695. Eilema unita (HÜBNER). 2489. - Velmi lokální a vzácný stepní druh. Srbsko (Kr, Pv, Čl). 696. Eilema lutarella (LINNAEUS). 2490. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Kr), Mořina (Sk), Bubovive (Sk). 697. Eilema pallifrons (ZELLER). 2491. - V červenci a srpnu lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Sd) , Srbsko (Kr, Pv). 698. Eilema sororcula (HUFNAGEL). 2492. - V květnu a červnu běžný druh. Karlštejn (Sd, Sk), Srbsko-Koda (Sd, St), Srbsko (Kr, Pv). 699. Hypocrita jacobaeae (LINNAEUS). 2495. - Od května do července lokální, na lokalitě hojný stepní druh, vázaný na Senecio jacobaea. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn), Mořina (Sk). 700. Nudaria mundana (LINNAEUS). 2476. - Od června do srpna jednotlivě se vyskytující, velmi lokální stepní druh. Srbsko (Kr, Pv, Sd). 701. Euprepia striata (LINNAEUS). 2496. - Od května do srpna lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Kr, Pv, Ft, Rn). 702. Coscinia cribraria (LINNAEUS). 2497. - V červnu a červenci lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Kr). 703. Cletis maculosa (GERNING). 2499. - Od května do srpna velmi lokální, velmi vzácný druh. Srbsko - 18. VI. 1950 (lír), 16. VIII. 1953 (Pv). 704. Hyphoraia aulica (LINNAEUS). 2500. - Od května do července lokální, jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 705. Phragmatobia fuliginosa (LINNAEUS). 2501. - Od dubna do září běžný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn, Sk), Mořina (Sk). 706. Spilosoma lutea (HUFNAGEL). 2503. - Od května do srpna běžný druh. SrbskoKoda (Rn), Srbsko (Kr, Pv). 707. Spilosoma lubricipeda (LINNAEUS). 2504. - Od května do srpna velmi hojný druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr, Pv, Sk). 708. Spilosoma urticae (ESPER). 2505. - Od května do srpna nehojný až vzácně se vyskytující druh. Srbsko (Kr). 709.
Diacrisia vulpinaria ssp. sanio (LINNAEUS). 2509. - Od května do srpna jednotlivě se
155
vyskytující druh. Srbsko-Koda (Rn), Srbsko (Kr), Mořina (Sk). 710. Cycnia mendica (CLERCK). 2510. - Od dubna do července jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Pv, Rn, Sk, St). 711. Parasemia plantaginis (LINNAEUS). 2511. - Od května do července jednotlivě se vyskytující, variabilní druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 712. Ammobiota hebe (LINNAEUS). 2513. - Velmi lokální, vzácný stepní druh. Srbsko - 3 imaga vypěstována z housenek 29.V.1940 (St). 713. Arctia caja (LINNAEUS). 2514. - V červenci a srpnu běžný, velmi variabilní druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 714. Atolmis rubricollis (LINNAEUS). 2516. - Od května do července jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 15.VI.1970 (Rn); 21.VI.1975 (Rn), Srbsko (Kr), 20. VI.1952 (Pv). 715. Panaxia dominula (LINNAEUS). 2517. - V červnu a červenci lokální, jednotlivě se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Ft, Rn), Srbsko (Ft, Kr, Pv, Rn). 716. Euplagia quadripunctaria (PODA). 2518. - Od konce června do srpna lokální, na lokalitě dosti hojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko-Koda (Ft, Rn, Sd), Srbsko (Čl, Ft, Kr, Pv, Rn, Sd, Sk), Mořina (Sk).
DOPLŇKY K 1. ČÁSTI MOTÝLÍ FAUNY KARLŠTEJNSKA* Opravy S t r a n a 109 - škrtnout Aethes williana (BRAHM), nebot není novým druhem pro Čechy a ČSSR. Jde o synonymum pro druh Aethes zephyrana (TREITSCHKE) Ha 39. Hý 1171. Tím se snižuje počet nových druhů pro Čechy na 34 a pro ČSSR na 16. V tom smyslu se zároveň na straně 138 doplňuje u pořadového Čísla 426 jméno druhu a ruší se údaj nový druh pro Čechy a ČSSR. S t r a n a 130 - u pořadového čísla 277 až 281 je správné rodové jméno Adrasteia a nikoliv Adresteia. S t r a n a 139 - pořadové číslo 437 je Capperia celeusi 3CHMID. 1201. Zjištěno na základě nejnovější literatury (HANNEMANN: Microlepidoptera III (St) a provedených mikroskopických preparátů genitálií (G. ELSNER). Tím je také vysvětlen rozpor, pokud jde o živnou rostlinu. Druh Capperia britanniodactyla (GREGSON), vázaný na Teucrium scorodonia, se pravděpodobně nevyskyje ani v Čechách, ani na Moravě, nebot Teucrium scorodonia zde nebyla podle dostupné literatury dosud zjištěna. Proto jsou všechna imaga, lovená buď na Karlštejnsku, nebo i na jiných lokalitách [např. PrahaBaba (Sd, St), Praha-Zlíchov (Sd)] , popřípadě jinde dalšími entomology a determinovaná jako Capperia britanniodactyla (GREGSON), vesměs Capperia celeusi *
Fauna drobných motýlů Karlštejnská - viz SOLDÄT-STARÝ; Bohemia centralis, Praha, 7 : 105-149, 1978.
156
SCHMID.
Dodatky Tyto dodatky obsahují další nově zjištěné druhy tzv. drobných motýlů na Karlštejnsku. Číselná řada navazuje na publikovanou práci SOLDÁT-STARÝ: Bohemia centralis 7.
Čeleď: Nepticulidae (Stigmellidae) 549. Nepticula (Stigmella) helianthemella (HERRICH-SCHÄFFER). -. V dubnu, květnu a srpnu velmi vzácný a velmi lokální stepní druh, vázaný na Helianthemum. Srbsko-Koda 1 imago ex larva 16.VII.1978 (Sd) a 1 imago ex pupa 5.VIII.1978 (St). 550. Nepticula (Stigmella) thuringiaca PETRY. -. V červenci vzácný stepní druh, vázaný na Potentilla. Srbsko-Koda - 1 imago ex larva VII.1978 (St).
Čeleď: Tineidaa 551. Nemapogon parasitellus (HÜBNER). 158. - Vzácný, ojediněle se vyskytující druh. Srbsko-Koda - 1 imago 4.VIII.1978 (Sd); determinoval (St). 552. Monopis monachella (HÜBNER). 173. - Od června do srpna nehojný druh. Srbsko (Kr); determinoval K. HRUBÝ.
Čeleď: Bradyptesidae 553. Bradyptesis appendiculata (ESPER). 216. - Velmi vzácný a zcela ojediněle se vyskytující stepní druh. Srbsko - 1 imago 7.VI.1952 (Kr); determinovali (Sd, St).
Čeleď. Plutellidae 554. Plutella incarnatella STEUDEL. - Velmi lokální a vzácně se vyskytující druh, u nás známý pouze z jediného sběru na Šumavě. Housenky žijí ve dvou generacích jednotlivě na česnáčku (Alliaria officinalis). Srbsko-Koda (dole při potoku) - 1 imago 19.VIII.1978 (St).
Čeleď: Argyresthiidae 555. Argyresthia prunie11a (CLERCK). 262. - Od května do července dosti hojný druh. Srbsko (Sk).
Čeleď: Bucculatricidae 556.
Bucculatrix crataegi (ZELLER). 276. - Od května do srpna nehojný druh. Srbsko-
157
Koda (Sd).
Čeleď: Coleophoridae 557. Coleophora lutipennella ZELLER. 385. - V červnu a červenci nehojný druh. Karlštejn (Sd), Srbsko (Sd); determinoval (St). 558. Coleophora deauratella ZELLER. 411. - V červenci a srpnu jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko (Sd). 559. Coleophora currucipennella ZELLER. 416. - Vzácný, ojediněle se vyskytující druh, Srbsko-Koda - 1 imago 22.VII.1978 (Sd); determinoval (St). 560. Coleophora murinipennella (DUPONCHEL). 436. - Od konce dubna do července dosti hojný stepní druh. Srbsko (Sd). 561. Coleophora lineolea (HAWORTH). -. - V červenci a srpnu vzácný druh. Srbsko (Sd); determinoval (St). 562. Coleophora linosyris HERING. -. - Velmi vzácný druh. Srbsko - 1 imago 16.VIII. 1977 (Sd); determinoval (St). Nový druh pro Čechy a ČSSR. Nálezy na dalších lokalitách v Čechách: Podhoří-Praha-Trója - 2 imaga v IX.1946 (St); determinoval (V. VLACH). Žalhotice u Litoměřic - 5 imag v roce 1946 (St); Velké Žernoseky - 4 imaga v roce 1948 (St); Praha-Baba - 1 imago 4.VIII.1977 (Sd). 563. Coleophora troglody tella (DUPONCHEL). -. - Druh je lokální, vázaný na Inula a Artemisia. Srbsko-Koda - 1 imago ex pupa 25.VII.1978 (St); determinoval (St).
Čeleď: Oecophoridae 564. Cryptolechia ferrugella (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). 627. - Srbsko-Koda - 1 imago 14.VII. 1977 (Sd). 565. Agonopteryx applana (FABRICIUS). 644. - Od července do května hojný druh. Srbsko-Koda (Sd). 566. Agonopteryx purpuraa (HAWORTH). 659. - Od. července do května dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Sd, Sk). 567. Agonopteryx capreolella (ZELLER). 660. - Od srpna do dubna jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Srbsko-Koda (Si, St). 568. Agonopteryx rotundella (DOUGLAS), 667. - Nehojný až vzácný step.ní druh. Srbsko - 1 imago 11.III.1977 (Sk); determinoval (St).
Čeleď: Gelechiiclae 569. Dichomeria fasciella (HÜBNER). 720. - Nehojný, jednotlivě se vyskytující druh, vázaný na Prunus spínosa a Crataegus. Karlštejn - 1 imago 2.4.V, 1977 (Sd).
158
570. Caryocolum tricolorellum (HAWORTH). 757. - Od června do srpna dosti hojný druh. Srbsko-Koda (Sd). 571. Caryocolum junctellum (DOUGLAS). 758. - Od dubna do srpna dosti hojný stepní druh. Srbsko-Koda (Sd), Srbsko (Sk). 572. Chionodes distinctella (ZELLER). 786. - V červenci nehojný stepní druh. SrbskoKoda (Sd) , Srbsko (Sd). 573. Adrasteia scalella (SCOPOLI). 798. - Od dubna do září nehojný druh. Srbsko-Koda (Sd). 574. Aristotelia decurtalia (HÜBNER). 822. - V srpnu vzácný stepní druh, vázaný na Eryngium campestre. Srbsko-Koda (Sd, St). 575. Xystophora servella (ZELLER). - Srbsko-Koda - 1 imago 12.VII.1975 a 1 imago 5.IX.1975 (Sd)5 determinoval (St). Nový druh pro Čechy a ČSSR. Nálezy na dalších lokalitách v Čechách; Týnec nad Sázavou - 1 imago 29.VI. 1974 a 1 imago 29.VI.1975 (Sd). 576. Metzneria neuropterella ZELLER. 833. - Od července do září vzácný stepní druh. Srbsko - 3 imaga 26.VII.1957 a 2 imaga 14.VII.1958 (Čh); determinoval (St). 577. Megacraspedus imparellus (FISCHER v. ROSSLESTAMM). 839a. - Vzácný stepní druh. Hlásná Třebaň - 1 imago 27. V. 1974 (Sd).
Čeleď: Tortricidae 578. Pandemis dumetana (TREITSCHKE). Ha 2. Hý -. - Karlštejn - 1 imago 17.VII.1971 (Sd); determinoval (St). 579. Syndemis musculana (HÜBNER). Ha 18. Hý 855. - V květnu a v červnu jednotlivě se vyskytující druh. Karlštejn - 1 imago 11.7.1976 (Sd). 580. Olindia schumacherana (FABRICIUS). Ha 50. Hý 917. - Srbsko-Koda - 15. a 16.711.1978 (3t). 581. Cnephasia pascuana (HÜBNER). Ha 57. Hý 913. - Jednotlivě a vzácně se vyskytující druh. Karlštejn - 1 imago 1,71.1977 (Sd); determinoval (St). 582. Spilonota laricana (HEINEMANN). Ha 235. Hý 988. - Nehojný druh. Srbsko - 1 imago 19.VII.1977 (Sd); determinoval (St), 583. Eucosma albidulana (HERRICH-SCHÄFFER). Ha 241, Hý 995. - 7 červenci a srpnu jednotlivě se vyskytující stepní druh. Karlštejn (Sd). 584. Celyphoides cespitanus (HÜBNER). Ha 457, Hý 1104. - 7zácný stepní druh. SrbskoKoda - 1 imago 12.VII.1977 (Sd).
159
Čeleď: Cochylidae (Aetheidae) 585. Euxanthoidesb alternane (STEPHENS). Ha 25, Hý - Jednotlivě se vyskytující stepní druh. Srbsko-Koda - 1 imago 5.VI.1978 (Sd). 586. Cochylis dubitana (HÜBNER). Ha 66. Hý 1167. - Nehojný stepní druh. Srbsko-Koda 1 imago 11. VII, 3,978 (Sd); determinoval (St),
Čeleď: Pterophoridae (Alucitidae) Podčeleď: Platyptiliinae 587. Platyptilia gonodactyla (DENIS et SCHIFFERMÜLLER), Ha 5, Hý 1186. - Srbsko - 1 imago 21.7.1961 (Čh).
Nadčeleď: Pyraloidea Čeleď: Crambidae 588. Agriphila geniculea (HAWORTH). Ha 35. Hý 1319'., - Vzácný druh. Srbsko - 1 imago 24.VIII.1976 (G. ELSNER lgt,). Nový druh pro Čechy. 589. Catoptria mytilella (HÜBNER). Ha 60, Hý -, - Lokální, jednotlivě se vyskytující druh, Srbsko-Koda (Sd), Srbsko (Sd); determinoval G. ELSNER,
Čeleď: Phycitidae Podčeleď: Phycitinae 590. Acrobasis obtusella (HÜBNER), Ha 82, Hý 1242. - Vzácný, ojediněle se vyskytující druh. Srbsko - 2 imaga 29.VII.1971 (G. ELSNER lgt.). 591. Eurhodope (Rhodophaea) advenella (ZINCKEN). Ha 86, Hý 1236. - Srbsko - 1 imago 29.VII.1971 (G. ELSNER lgt,) 592. Microthrix similella (ZINCKEN). Ha 103. Hý 1249. - Srbsko - 1 imago 2.VI.1973 (G. LSNER lgt.). 593. Hypochalcia aheneIIa (DENIS et SCHIFFERMÜLLER). Ha 116. Hý 1270. - Od května do srpna běžný stepní druh. Srbsko (Sk). 594. Homoeosoma saxicolum VAUGHAN. Ha 156. Hý -. - Srbsko - 1 imago 2. VI.1973 (G. ELSNER Igt.).
Čeleď: Pyraustidae Podčeleď: Pyraustinae 595. Diasemia litterata (SCOPOLI). Ha 223. Hý 1451. - Lokální, jednotlivě až vzácně se vyskytující druh. Karlštejn - 1 imago 19.VI.1955 (čh).
160
Zusammenfassung Der erste Teil dieser Arbeit wurde von M. Soldát und B. Starý bearbeitet und in dieser Zeitschrift bereits früher publiziert (Bohemia centralis, Praha, 7 : 105-149 et 163-169, 1978). Er enthält Kleinschmetterlinge und Tagfalter der Umgebung von Karlštejn. Die vorliegende Arbeit
behandlet
die
übrigen
Familien,
enthält aber
auch
einzelne
Arten
von
Kleinschmetterlingen, die nicht in der vorherigen Arbeit angeführt sind. Die Fundorte der einzelnen Sammler sind im Text mit den Abkürzungen ihres Namens verzeichnet. Durch die Forschung wurde das Vorkommen von insgesamt 763 Arten festgestellt. Wenn wir zu ihnen die in dem ersten Teil der Arbeit angeführten Arten hinzurechnen, gelangen wir zu der respektablen Zahl von 1392 festgestellten Arten. Viele von ihnen sind Steppenarten, die lokal, ja sogar äußerst selten vorkommen Die Autoren sprechen allen, die zwecks Ergänzung des Verzeichnisses ihre Angaben lieferten, sowie den Fachleuten, die ihnen bei der Bestimmung schwieriger Gruppen behilflich waren, herzlichen Dank aus.
Literatura DEYL, M., HÍSEK, K. , 1973: Naše květiny. Praha. ECKSTEIN, K., 1933s Die Schmetterlinge Deutschlands, 5. Band. Stuttgart. HANNEMANN, H.J., 196ls Die Kleinschmetterlinge oder Microlepidoptera 1. Die Wickler (Tortricidae). Jena. HANNEMANN, H.J., 1964: Die Kleinschmetterlinge oder Microlepidoptera II. Die Wickler (s.l.) (Cochylidae und Carposinidae). Die Zünslerartigen (Pyraloidea). Jena. HANNEMANN, H.J., 1977: Die Kleinschmetterlinge oder Microlepidoptera III. Federmotten (Pterophoridae). Gespinstmotten (Yponomeutidae). Echte Motten (Tineidae). Jena. HERING, M., 1932: Die Schmetterlinge nach ihren Arten dargestellt. Leipzig. HRUBÝ, K., 1964: Prodromus Lepodopter Slovenska. Bratislava. JOUKL, H.A., 1910: Motýlově a housenky střední Evropy. Praha. KOCH, M., 1358: Wir bestimmen Schmetterlinge III. Eulen Deutschlands. Rade beul und Berlin. KOCH, M. , 1961: Wir bestimmen Schmetterlinge IV. Spanner Deutschlands. Radebeul und Berlin. KOMÁREK, J., TYKAČ, J., 1942: Atlas motýlů. Praha. KRAMPL, F., 1973: Píďalky jižních Čech. - Přírodovědecký časopis jihočeský, 13, Suppl. 1, České Budějovice. PATZAK, H. , 1974: Lepidoptera - Coleophoridae. - Beitr. Ent., Bd. 24, H. 5/8, S. 153-278. Berlin. PETERSEN, G., 1969: Lepidoptera - Tineidae. - Beitr. Ent., Bd. 19, H, 3/6 S. 311-388. Berlin. REIPRICH, A., 1960: Motýle Slovenska. Bratislava. REIPRICH, A., 1962: Dodatky k prieakumu motýlov Slovenského raja a okolia Spišskej
161 161
Novej Vsi. - Biologie VIII/6. Bratislava. SCHWARZ, R., 1953: Motýli, 3, díl. Praha, SKALA, H., 1912: Die Lepidopterenfauna Mährens I. Brünn. SKALA, H., 1913: Die Lepidopterenfauna Mährens II. Brünn. SKALA, H., 19323 Zur Lepidopterenfauna Mährens und Schlesiens, Brno. SOLDÁT, M., 1978: Fauna denních motýlů Karlštejnská, - Bohemia centralis 7 : 163-169. Praha. SOLDÁT, M., STAŘÍ, B., 1978: Fauna drobných motýlů Karlštejnská. - Bohemia centralis 7 : 105-149. Praha. SPULER, A., 1913: Die sogenannten Kleinschmetterlinge Europas. Stuttgart. SRDÍNKO, J., 1910: V Čechách domácí Cucullie. - Čas. Spol. ent., VII/3 : 100-113. Praha. STERNECK, J., 1929: Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens. Karlsbad. ´ STERNECK, J., ZIMMERMANN, F., 1933: Prodromus der Schmetterlingsfauna Böhmens II. Microlepidoptera. Karlsbad. ´ VOPRŠÁL, F., 1940: Další zajímavosti z Karlštejnská (Lep.). - Čas. Ďs. Spol. entom., XXXVII : 5-15. Praha. ZPRÁVY Československé společnosti entomologické při ČSAV, 1965-1976 : Ročníky 1-12. Praha. ZPRÁVY Československé společnosti entomologické při ČSAV, 1977-1978 : Ročník 13 14. Praha - Opava,
´ Adresy autorů: Karel Krušek, Chabařovická 1327, 180 00 Praha 8 Kobylisy. Miloslav Soldát, Vilímovská 15, 160 00 Praha 6 Dejvice.
162
Bohemia centralis, Praha, 9: 163-193,1980
Střevlíkovití /Coleopttera, Carabidae/ Karlštejnska Die Laufkäferartigen /Coieopíera, Carabidae/ vom Karlštejn-Gebiet
TOMÁŠ SCHOLZ
ÚVOD Karlštejnsko jako součást Českého krasu patří ekosystémů, druhovou
pro zachovalost svých
bohatost fauny a flóry a významné geologické
i
geomorfologické jevy k nejhodnotnějším územím naší přírody. Proto je středem pozornosti entomologů. Je však pozoruhodné, že pro toto území, jedno z nejlépe prozkoumaných v Čechách, nebyla vypracována žádná práce, která by zhodnotila dosavadní stav brouci fauny. Publikovány byly pouze některé významnější nálezy jednotlivých sběratelů. Protože v okolí Srbska sbírám již několik let (od roku 1974), pokusil jsem se na základě výsledků vlastních sběrů, doplněných nálezy jiných sběratelů, vypracovat základní
faunistickou práci o broucích čeledi Carabidae
zmíněné oblastí. Kromě inventarizačního výčtu
druhů jsem sledoval výskyt a
hojnost zjištěných druhů na charakteristických, předem vybraných biotopech. VYMEZENÍ A CHARAKTERISTIKA ZKOUMANÉHO ÚZEMÍ Průzkum jsem prováděl na území rozlohy asi 15 km2 mezi Berounem a Zadní Třebání, převážně
na levém břehu Berounky. Hranice území probíhají
zhruba
takto: konec intravilánu Berouna na břehu Berounky - železniční trať Praha-Zdice do Zadní Třebáně včetně Kruhového lomu Srbsko a pískovny Poučník u Karlštejna - levý břeh Berounky ze Zadní
Třebáně do Karlštejna - hranice SPR Karlštejn
včetně lomů Mořina a Čeřinka - silnice z Bubovic do Hostími - údolí Kačáku z
163
Hostími k ústí do Berounky - levý břeh řeky do Berouna. Tyto hranice se přibližně shodují s hranicemi SPR Karlštejn. Podle rozdělení Československa pro potřeby faunistiky brouků čeledi Carabidae je zkoumaná oblast součástí subareálu 2e1, tj. Středočeská pahorkatina - Rakovnická plošina (PULPÁN 1968). Karlštejnsko je centrem Českého krasu, který tvoří jádro Barrandienu, to znamená oblasti proterozoika a paleozoika v centrální části Českého masívu (BUREŠ 1976). Geologický podklad tvoří převážně zvrásnělé sedimenty siluru a devonu, ke kterým v menším množství přistupují uloženiny z období křídy, terciéru a kvartéru (CHLUPÁČ in HAVLÍČEK et al. 1958). Průměrná teplota je asi 8,3 °C (leden 0,8 °C, červenec 18,3 °C), roční úhrn srážek se pohybuje kolem 530 mm (oblast mírně teplá, mírně suchá, s převážně mírnou zimou). Z půdních druhů jsou zastoupeny nejčastěji rendziny, hnědozemě, hnědé lesní půdy a gleje. český kras leží v klimaxové oblasti habrových doubrav a soubor jeho ekosystémů je charakterizován takto (SKALICKÝ, JENÍK 1974): 1. Společenstva skal a sutí až po travinná společenstva mělkých půd (tzv. svahová step). 2. Na jižních svazích lesostepní společenstva Quercion pubescenti-petraeae, na severních svazích vápnomilné bučiny (Cephalanthero-Fagion), na suťových kuželích u dna roklí suťové lesy. Náhradními nelesními společenstvy po odlesnění těchto formací jsou xerotermní travinná nebo křovinná společenstva. 3. Subxerofilní teplomilné smíšené doubravy na vápnitých půdách nebo náhradní nelesní společenstva - na polích plevelová společenstva a xerotermní travinná společenstva, na lesních okrajích teplomilné lemové a plástové porosty. PŘEHLED VYBRANÝCH BIOTOPŮ Pro průzkum výskytu a hojností zjištěných druhů jsem si v území vybral tyto charakteristické, biotopy: Okolí vod - břehy vodních toků a stojatých vod a blízké okolí jimi ovlivněné, tzn. místa s velkou vlhkostí substrátu. Lokality: levý břeh Berounky od Berouna do Zadní Třebáně, pravý břeh Berounky od Tetína do Srbska, břehy a vlhké louky podél toku Kačáku mezi Hostímí a jeho ústím do Berounky, břehy Bubovického potoka a močál na jeho březích pod Kubrychtovou boudou, břehy bahnité tůňky na dně pískovny Poučník u Karlštejna (pískovna je 164
zavážena odpadem a tůň je zničena od roku 1978). Lesy - lesní biotopy bez rozdílu složení stromového patra včetně mýtin a lesních cest; z lesních společenstev jsou zde zastoupeny dubohabrové lesy, subxerofilní doubravy, suťové lesy, vápnomilné bučiny, smrkové monokultury a porosty borovice lesní. LokaIity : lesní komplex mezi Boubovou, Doutnáčem a Kubrychtovou boudou, lesy v okolí Královy studně. Stepi a lesostepi - extrémně xerotermní biocenózy na jižních a jihovýchodních svazích; z hlediska ochrany přírody jde o.jedny z nejcennějších ekosystémů na Karlštejnsku. Lokality : step na Doutnáči, skalní step na Velké hoře, lesotep na svazích Boubové, Komárkova step mezi Karlštejnem a Srbskem, skalnaté stepi nad Berounkou u Srbska, drobné stepi na svazích s jižní expozicí nad údolím Bubovického potoka mezi Kubrychtovou boudou a Srbskem. Pole - kultury zemědělských plodin včetně polních cest; v oblasti na polích převažují tyto plodiny: kukuřice, pšenice, řepka olejka, jetel a vojtěška. Lokality: pole severně od údolí Berounky mezi Karlštejnem a Srbskem, pole východně od Chlumu pod Boubovou. Xerotermní meze a kulturní louky - suché, sporadicky kosené louky a extrémně suché, teplé meze na jejich okrajích a podél cest. Lokality: louky a meze severně od Bubovického potoka mezi Kubrychtovou boudou a silnicí z Hostími do Srbska. Výsypky vápencových lomů - uměle vytvořené biotopy, vzniklé navážkou při obnažování ložisek vápence. Lokality: výsypky Kruhového lomu Srbsko u silnice ze Srbska do Tetína, výsypky lomů Mořina, Čeřinka u Bubovic a Chlum u Srbska. Pískovny - biotopy, které vytvořil člověk při těžbě písků a štěrkopísků na terasách, vzniklých náplavovou činností Berounky. Lokality: pískovna Srbsko (těžba písku je dnes jen občasná a omezená, a proto je zde bohatý vegetační kryt), pískovny a Poučník u Karlštejna (část s bahnitou tůňkou je zničena navážením odpadu). Skládky - biotopy vytvořené člověkem jako shromaždiště odpadu. Lokality: okraj pískovny Poučník, skládka na Chlumu u Srbska, skládka u silnice z Hostími do Berouna. 165
METODIKA SBĚRU A PŘEHLED EXKURZÍ Sběry jsem prováděl od roku 1974 do roku 1978. Do sbírkového fondu jsem shromáždil asi 1800 exemplářů. Počet nalezených, ale nesebraných kusů je však podstatně vyšší; odhaduji ho na 18 000 exemplářů, což je způsobeno tím, že u většiny hojnějších druhů (např. Bambidion lampros, Harpalus rufipes, H. aeneus, Amara familiaris, Agonum dorsale aj.) jsem údaje o hojnosti pouze zapisoval bez dokladového materiálu. Přehled dat exkurzí v jednotlivých letech s udáním biotopu (číslo v závorce značí druh biotopu: 1 - okolí vod, 2 - lesy, 3 - stepi a lesostepi, 4 - pole, 5 - kulturní louky a xerotermní meze, 6 - výsypky vápencových lomů, 7 - pískovny, 8 - skládky). Rok 1974 - 22.3. (3), 21.4. (5), 10.5. (2), 4.6. (2), 13.7. (2) -celkem 5 sběrů Rok 1975 - 19.1. (5), 8.2. (5), 9.3. (1, 2, 3, 5), 11.3. (4, 5),(2), 19.4. (2, 5), 26.4. (2, 5), 2.5. (1, 3, 5, 8), 9.5(4, 5), (7), 1.6. (1, 3), 24.8, (1), 30.8. (4), 14.9. (1), 20.9. (3), 8.11. (l) - celkem 16 sběrů Rok 1976 - 17.1. (2), 29.2. (2, 5), 15.3. (2, 3, 5, 8), 28.3. (3, 4, 7), 4.4. (1, 3, 5), 11.4. (3, 8), 19.4. (1, 3, 5S 7), 9.5. (1, 3, 7), 16.5. (2, 4, 6, 7), 13.6. (2, 3, 6), 9.10. (1, 5, 7) - celkem 11 sběrů Rok 1977 - 19.3. (6, 7), 21.3. (1, 5), 17.4. (1, 8), 21.4. (1, 6, 7), 30.4. (6, 7), 9.5. (2, 3, 5, 6), 19.5. (l), 28.5, (1, 6, 7), 4.6. (1, 79 8), 5.6. (3, 4), 18.6. (1, 6, 7), 28.7. (3, 5, 7), 10.8. 13, 7) - celkem 13 sběrů Rok 1978 - 12.3. (1), 17.3. U, 6), 25,3. (6), 8.4. (3, 6, 7), 16.4. (7), 22.4. (3), 23.4. (6, 7), 30.4, (6, 7), 14.5. (5, 7), 18.6, (1, 6), 13.8. (3, 4, 6, 8), - celkem 11 sběrů. Exkurze v jednotlivých měsících: leden - 2, únor - 2, březen - 10, duben -
15,
květen - 10, červen - 7, červenec - 2, srpen - 4, září - 2, říjen - 1, listopad - 1, prosinec - 0. Počet sběrů na biotopech: okolí vod - 20, lesy -
13, stepi a lesostepi - 19, pole -
7, kulturní louky a xerotermní meze - 18, výsypky - 15, pískovny - 19, skládky - 6. Metodika sběru je obvyklá pro lov terrikolních skupin brouků; převažoval individuální sběr pod kameny, kládami a jinými úkryty, dále rozhrabávání sutí, vyšlapávání a vyplachování břehů, prosev detritu a rostlinných zbytků a sběr pod kůrou.
Zemní pasti jsem použil v letech 1974-75 a pro špatné výsledky jsem od
nich upustil. Determinaci materiálu jsem provedl sám. Revizi determinace provedl J. 166
PULPÁN. Dokladové exempláře jsou v mé sbírce, pouze malá část je ve sbírce J. PULPÁNA. Pro určení hojnosti druhů na biotopech jsem si stanovil toto rozlišení: a) velmi vzácný druh (symbol R) - nalezen 1-3 ks, b) vzácný druh (symbol V) - nalezeny 4-20 ks, c) hojný druh (symbol H) - nalezeno 21-99 ks, d) obecný druh (symbol 0) - nalezeno 100 a více kusů. VLASTNÍ VÝSLEDKY PŘEHLED ZJIŠTĚNÝCH DRUHŮ Od roku 1974 jsem ve vymezeném území zjistil 184 druhy střevlíkovitých. Přehled výskytu druhů na jednotlivých biotopech s udáním měsíce sběru a hojností je uveden v tabulce 2. Druhové zastoupení početnějších rodů (počet druhů v Československu je vyšší než 6) s procentuálním podílem k počtu zjištěných druhů z území a procentuálním zastoupením rodu vzhledem k poctu druhů tohoto rodu z celé republiky je uveden v tabulce 3. Počet druhů na jednotlivých biotopech je následující: a) okolí vod - 89 druhů, tj. 48,4 % z celkového počtu druhů, b) lesy - 33 (17,9 %), c) stepi a lesostepi - 45 (24,5 %), d) pole - 28 (15,2 %), e) kulturní louky a xerotermní meze - 66 (35,9 %), f) výsypky vápencových lomů - 59 (32,1 %), g) pískovny - 68 (37,0 %), h) skládky - 21 (11,4 %). Počet specifických druhů, tj. druhů, které se vyskytují pouze na daném biotopu nebo kterých byla nalezena na tomto biotopu převážná většina, kdežto na ostatních biotopech se druh vyskytoval velmi vzácné, je nejvyšší u biotopu okolí vod - 56 druhů (tj. 62,9 % z počtu druhů na biotopu), dále následují biotopy lesy - 17 (51,5 %), kulturní louky a xerotermní meze - 10 (15,2 %), pískovny - 9 (13,2 %), stepi a lesostepi - 7 (15,6 %), výsypky vápencových lomů - 7 (11,9 %), skládky - 1 (4,8 %) a nakonec biotop pole - 1 (3,6 %). Podle výskytu na biotopech lze většinu zjištěných druhů charakterizovat podle 167
typu biotopu, na kterém žijí. Podle toho rozeznáváme druhy hygrofilní, silvikolní, xerofilní a ubikvistické. Hygrofilní druhy žijí pouze na březích vod a na místech s velkou vlhkostí substrátu na ne lesních stanovištích: Elaphrus cupreus, E. riparius,
Loricera
pilicornis, Clivina fossor, C. contracta, Dyschirius aeneus, D. globosus, Bembidion punctulatum, B. dentellum, B. varium, B. obliquum, B. semipunctatum, B. monticula, B. nitidulum, B. rupestre, B. ustulatum, B. decorum, B. illigeri, assimile, B. quadripustulatum, B. quadrimaculatum,
B. gilvipes, B.
B. octomaculatum, B.
articulatum, B. biguttatum, B. unicolor, B. guttula, B. lunulatum, Tachys bistriatus, Trechus secalis, T. obtusus, Lasiotrechus discus, Patrobus atrorufus, Panagaeus cruxmajor, Chlaenius vestitus, C. nitidulus, Oodes helopioides. Badister lacertosus, Acupalpus flavicollis, A. teutonus, A. mixtus, Amara communis, Stomis pumieatus, Pterostichus vernalis, P. anthracinus, P. nigrita, P. strenuus. Agonum marginatum, A. moestum, A. viduum, A. micana, A. fuliginosum, A. ruficorne, A. obscurum, Demetrias imperialis, Dromius sigma - celkem 56 druhů. Silvikolní druhy žijí pouze na lesních stanovištích: Carabus coriaceus, C. intricatus, C. nemoralis, C. hortensis, Nebria brevicollis,
Notiophílus rufipes, N.
biguttatus, Trichotichnus laevicollis, Pterostichus oblongopunctatus, P. burmeisteri, Abax ater germanus, A. parallelus, A. ovalis, Molops piceus, M. elatus, Dromius schneideri, D. fenestratus - celkem 17 druhů. Xerofilní druhy žijí na některém ze zbývajících biotopů, pro které je společné víceméně suché a teplé mikroklima a malá vlhkost substrátu: Carabus violaceus, Leistus ferrugineus, Notiophilus aestuans, N. aquaticus, N. hypocrita, Bembidion properans, B. stephensi, B. obtusum, Tachys parvulus, T. quadrisignatus, Trechus quadristriatus, Callistus lunatus, Harpalus sabulicola, H. puxtctatulus, H. rupicola, H. seladon, H. rufibarbis, H. cordatus, H. azureus, H. puncticollis, H. melleti,
H.
puncticeps, H. signaticornis, H. rufipes. H. griseus, H. aeneus, H. distinguendus, H. smaragdinus, H. caspius roubali, H. tenebrosus centralís, H. winkleri, H. rubripes, H. honestus, H. rufitarsis, H. serripes, H. politus, H. tardus, H. subcylindricus, H. vernalis, Bradycellus collaris, Dichirotrichus rufithorax, Amara similata, A. ovata, A. nitida, A. convexior, A. pulpani, A. lunicollis, A. curta, A. aenea, A. eurynota, A. 168
lucida, A. litorea, A. ingenua, A. cursitans, A. municipalis, Ac bifrons, A. consularis, A. apricaria, A. aulica, A. equestris, Zabrus tenebrioides, Pterostichus lepidus, P. coerulescens, P. melas, Calathus erratus, C. ambiguus, C. melanocephalus, C. mollis, C. fuscipes, Synuchus nivalis, Olisthopus sturmi, Agonum gracilipes, Lebia chlorocephala, Dromius linearis, D. notatus, Metabletus truncatellus, M. foveatus, Microlestes maurus, M. minutulus, Cymindis humeralis, C. angularis, Brachinus crepitans, B. esplodens - celkem 83 druhů. Ubikvistické druhy žijí na všech typech biotopů: Carabus granulatus, Bembidion lampros, Amara familiaris, Pterostichus cupreus. P. vulgaris - celkem 5 druhů. Ostatní druhy nelze jednoznačně zařadit buď pro nedostatek materiálu, nebo proto, že žijí na dvou typech biotopů. Jsou to tyto druhy: Carabus convenus, C. cancellatus, Asaphidion flavipes, Bembidion femoratum, Panagaeus bipustulatus, Badister bipustulatus, B. sodalis, Harpalus atratus, H. latus, Acupalpus meridianus, Anisodactylus binotatus, Amara plebeja, A. montivaga,
Pterostichus niger, P.
ovoideus, Calathus fuscipes, Agonum muelleri, A. assimile, A. dorsale, Dromius agilis, D. quadrimaculatus, D. quadrinotatus,
Lionychus quadrillum - celkem 23
druhům Podle zastoupení rodů ve skupinách se jeví jako výrazně hygrofilní rody Bembidion, Agonum, jako silvikolní rody Abax, Molops, jako xerofilní rody Harpalus, Amara,
Calathus a jako indiferentní k typu biotopu rody Pterostichus, Carabus,
Dromius. Ostatní početnější rody nelze jednoznačně charakterizovat. POPISY NÁLEZU VÝZNAČNĚJŠÍCH DRUHŮ V této kapitole jsou podrobněji popsány nálezy druhů, které jsou vzácné nebo jejich výskyt je zajímavý z hlediska faunistiky, ekologie nebo orografie. Za vzácné lze označit tyto druhy: Notiophilus hypocrite, N. rufipes, Tachys parvulus, Lasiotrechus discus, Callistus lunatus, Harpalus sabulicola, H. cordatus, H. maileti,
H. puncticeps, H. signaticornls, Ha caspius roubali, H. Tenebrosus
centralis, H. winkleri,
H. politua, Amara pulpani, A. litorea, Olisthopus sturmi,
Agonum gracilipes, Dromius sigma a Cymindis angularis. Z hlediska faunistiky a ekologie jsou zajímavé tyto druhy: Bembidion quadripustulatum, Trechus obtusus, Molops elatus, z hlediska orografie druhy 169
Bembidion monticula, Pterostichus burmeister a Dromius fenestratus. Druh pro území atypický je Bembidion obliquum. Popisy jednotlivých nálezů Notiophilus hypocrita CURTIS, 1829 - Srbsko: 4.4.1976 1 exemplář pod kamenem na xerotermní mezi u silnice z Hostími do Srbska. Notiophilus rufipes CURTIS, 1829 - Srbsko: 13.7.1974 1 exemplář individuálním sběrem v dubohabrovém lese. Nález tohoto vzácného druhu je potrvrzením jeho výskytu na Karlštejnsku. Bembidion obliquum STURM, 1825 - Srbsko: 9.5,1976 1 exemplář individuálně na bahně na břehu Berounky u ústí Kačáku, Jde o atypický nález, neboť tento druh je vázaný na kyselé a rašelinné půdy s pH nižším než 4,5 (PULPÁN 1968). Vysvětlení výskytu bude zřejmě v náhodném zalétnutí nebo zavlečení, pravděpodobně z oblasti Skryjské pahorkatiny. Bembidion monticola STURM, 1825 - Hostím: 12.3.1978 2 exempláře na břehu Kačáku pod kůrou pařezu. Výskyt druhu v oblasti je poměrně překvapivý vzhledem k malé nadmořské výšce (asi 230 m) naleziště. Jde o druh žijící u tekoucích vod v pahorkatinách a předhůřích (ROUBAL 1930). Pravděpodobným vysvětlením nálezu jsou vhodné mikroklimatické poměry údolí Kačáku, který na některých místech připomíná svým charakterem údolí podhorských potoků. Bembidion quadripustulatum SERVILLE, 1821 - Srbsko: 9,5.1976 1 exemplář individuálně na bahně na břehu Berounky u ústí Kačáku. Přítomnost tohoto střevlíčka u Berounky, jejíž břehy jsou velmi málo zachovalé v původním stavu, je zajímavá. Tachys parvulus (DEJEAN, 1831) - Srbsko: 24.5.1975, 19.4.1976, 28.5.1977, 23,4.1978 - pod oblázky a v písku velmi hojný, sbírána pouze část (asi 40 ks) nalezených jedinců; Poučník; 14.5,1978 - pozorováno více exemplářů v písku. Tento druh žije spolu a Metabletus foveatus a Tachys quadrisignatus pod křemennými oblázky. Pod jediným valounem je možno nalézt až 1.0 kusů. V březnu se druh vyskytoval velmi vzácně a pouze při teplém počasí. Od dubna se začal objevovat hojněji. Maximum výskytu bylo v květnu, od Června druh postupně mizel. Podle početnosti populací v obou pískovnách je zřejmé, že druh zde má dobré podmínky a že z oblasti nevymizí, přestože se pískovna Poučník a částečně i pískovna Srbsko zaváží průmyslovým odpadem. Trechus obtusus ERICHSON, 1837 - Srbsko: 8.11.1975, 9.10.1976 - 2 exempláře v prosevu detritu ve vrbových porostech na břehu Bubovického potoka za Kubrychtovou boudou. Jde o vzácný druh s těžištěm výskytu ve vyšších polohách, který se u nás vyskytuje pouze v Čechách (PULPÁN, RESKA 1971). Prosev detritu byl proveden v porostu vrb v mokřině na březích Bubovického potoka. Porosty (vrba trojmužná mandlová - Salix triandra ssp, amygdalina, vrba křehká - S. fragilis) lokalitu zcela zastiňují, a proto je zde nižší teplota než v okolí. Rovněž vegetace je velmi potlačena. Na silně 170 humózní půdě mezi kořeny je slabá vrstva zetlelého nebo tlejícího listí.
170
Lasiotrechus discus (FABRICIUS, 1801) - Srbsko : 14.9.1975 - 1 exemplář pod starým náplavem na břehu Bubovického potoka; Zadní Třebáň: 18.6.1977 - 2 exempláře pod kameny na břehu Berounky. Tento druh žije převážně v norách hlodavců v blízkosti vodních toků. Pro skrytý způsob života se sbírá vzácně. Callistus lunatus (FABRICIUS, 1775) - Srbsko : 22.3.1974 - 1 exemplář pod kamenem na stepi jižně od Boubové, 9.3.1975 - 2 exempláře pod kamenem na stepi nad údolím Bubovického potoka před Srbskem, 28.3.1976 - 1 exemplář pod kamenem na stepi na úbočí Boubové, 4.4.1976 - 1 exemplář pod kamenem na Komárkově stepi. Harpalus sabulicola (PANZER, 1796) - Srbsko: více sběrů, např. 19.4.1975, 4.4.1976, 9.5.1977, 5.6.1977, 10.8.1977, 13.8.1978 - ve sbírkovém fondu 47 exemplářů. Druh jsem sbíral pod kameny na xerotermních mezích a na stepích. Nejčastěji se vyskytoval na mezi jižně od Boubové u silnice ze Srbska do Hostími a na okraji Komárkovy stepi. Harpalus cordatus (DUFTSCHMID, 1812) – Srbsko: 20.9.1975 - 1 exemplář pod kamenem na skalnaté stepi nad údolím Bubovického potoka, 13.6.1976 - 1 exemplář pod kamenem na okraji Komárkovy stepi. Harpalus melleti HEER, 1837 - Srbsko: 30.4.1977 - 2 exempláře pod kamenem na výsypce Kruhového lomu Srbsko. Nález vzácného druhu je na výsypce překvapivý proto, že jde o druh známý především ze stepí. Harpalus puncticeps STEPHENS, 1828 - Srbsko: 24.5.1975 - 2 exempláře v pískovně, 9.5.1976 - 1 exemplář, 9.10.1976 - 1 exemplář, 18.6.1977 - 3 exempláře, 28.7.1977- 1 exemplář, 8.4.1978 - 1 exemplář, 16.4.1978 - 9 exemplářů, 23.4.1978 - 14 exemplářů, 30.4.1978 - 11 exemplářů, vše pod kameny a v sutích na svazích pískovny, 5.6.1977 - 1 exemplář pod kamenem v Komárkově stepi; Kozolupy: 13.6.1976 - 4 exempláře pod kameny ve výsypce lomu Čeřinka; Karlštejn: 4.6.1977 - 1 exemplář v suti v pískovně Poučník. Celkem nalezeno 49 kusů. Nejhojněji se druh vyskytoval v dubnu, později mizel pravděpodobně vlivem vyšších teplot, a tím snížením vlhkosti písku, ve kterém druh žije. Podmínkou jeho výskytu byla vlhkost písku pod vrchní vrstvou písku. Vysoušením substrátu se zřejmě druh stahuje hlouběji do písku. Harpalus signaticornis (DUFTSCHMID, 1812) - Srbsko: 19.4.1976, 2104.19778 30.4.1977 - 3 exempláře pod kameny v pískovně, 28.5.1977 - 2 exempláře v suti na svahu pískovny; Kozolupy: 21.4.1977 - 1 exemplář pod kamenem ve výsypce lomu Čeřinka. Harpalus caspius roubali SCHAUBERGER, 1928 - Srbsko; Komárkova step - 22.3. 1974 - 7 exemplářů pod kameny, 19.4.1976 - 2 exempláře pod kamenem, xerotermní meze - 4.5.1975, 9.5.1975 - 4 exempláře pod kameny, 24.5.1975 2 exempláře pod hromadou staré trávy, 11.4.1976 - 1 exemplář pod kamenem, Kruhový lom - 21.4.1977 - 4 exempláře pod hromadami plevele na výsypce, 30.4.1977 - 2 exempláře pod kameny, pískovna - 23.4.1978 - 1 exemplář v suti na svahu; Kozolupy: 13.6.1976 - 1 exemplář pod kamenem na výsypce v lomu Čeřinka. V poslední době tohoto druhu, charakteristického pro teplé lokality, ubývá. 171 Harpalus tenebrosus centralis SCHAUBERGER, 1929 - Srbsko: 19.4.1976 - 2 171
exempláře pod kameny, 16.4.1976 - 5 exemplářů v suti na svahu, 23.4. 1978 - 3 exempláře v suti, 30.4.1978 - 1 exemplář pod kamenem, vše v pískovně, 13.8.1978 - 1 exemplář pod kamenem v Komárkově stepi; Kozolupy: 13.6.1976 1 1 exemplář pod kamenem ve výsypce lomu Čeřinka. Nejhojněji se druh vyskytoval v pískovně. Je to zajímavé, protože podle HŮRKY (1955) je druh H. tenebrosus centralis význačný kalcikol. V pískovně jsem druh sbíral v sutích na svazích částečně porostlých vegetací. Podmínkou výskytu byla vlhkost písku pod vrchní vrstvou oblázků. V padesátých letech tento druh sbíral v celkovém počtu asi 50 exemplářů J. PULPAN na výsypkách lomu Mořina. Přestože jsem v tomto lomu sbíral, tento druh jsem nenalezl. Jeho nepřítomnost zřejmě souvisí se stupněm sukcese výsypky podle většího stáří a jiného složení substrátu. Z lomu Mořina přeletěl H. tenebrosus centralis pravděpodobně na jiné, mladší výsypky, kde měl příznivější podmínky. Tuto domněnku potvrzují i nálezy druhu na výsypkách lomu Čeřinka a Kruhový lom. Oba tyto lomy jsou poměrně mladé a stupeň sukcese bude pravděpodobně stejný jako u lomu Mořina v padesátých letech. Harpalus winkleri SCHAUBERGBR, 1923 - Srbsko: 2.5.1975 - 1 exemplář pod kamenem na stepi jižně od Boubové, 1306.1976 - 1 exemplář pod kamenem tamtéž. Lokalita Srbsko je novým nalezištěm tohoto velmi vzácného druhu U nás. Vyskytuje se velmi lokálně a jednotlivě. Jediným nalezištěm v Československu, kde se nasbíralo větší množství kusů, je Brno - Komín (lgt.REŠKA). Harpalus politus DEJEAN, 1829 - Srbsko: 9.5.1977 - 1 exemplář na kulturní louce pod starou trávou. Tento vzácný druh se dříve hojněji nalézal v Hlubočepích a v Prokopském údolí, avšak v poslední době zde počet nálezů poklesl. Novější nálezy ze severních Čech (zejména Středohoří - např. Chloumek, lgt. HEJKAL aj.) jeho výskyt u nás potvrdily. Na Slovensku a na Moravě nebyl jeho výskyt spolehlivě prokázán. Dichirotrichus rufithorax (G.R. SHALBERG, 1827) - Srbsko: 30.4.1977 - 1 exemplář pod kamenem na výsypce Kruhového lomu. Zajímavost nálezu je nejen v tom, že jde o vzácný druh, ale především v tom, že jeho výskyt na výsypce je zcela atypický. Tento druh žije v nížinách u vod nebo na vlhkých místech. Proto nalezený kus zřejmě zalétl na výsypky vápencového lomu od blízké Berounky. Amara pulpani KULT, 1949 - Srbsko: 4.4.1976 - 1 exemplář pod kamenem na skalnaté stepi nad Berounkou. Amara litorea C.G. THOMPSON, 1857 - Srbsko: 19.4.1976 - 2 exempláře pod starou trávou na stepní louce jižně od Boubové, 17.4.1977 - 11 exemplářů ve štěrku na břehu Berounky, 16.6.1978 - 1 exemplář v suti na svahu pískovny, 23.4.1978 - 1 exemplář v písku, 30.4.1978 - 8 exemplářů v suti a pod kameny na dně pískovny. Pterostichus barmeisteri HEER, 1841 - Srbsko: např. 10.5.1974, 4.6.1974, 19.4.1975 a jindy - v lesích, zejména listnatých, pod kameny, kládami, suchým listím apod. Přestože podle KULTA (1947) i ROUBALA (1930) jde o horský a podhorský druh, v lesích na Karlštejnsku se spolu se zástupci 172 rodu Abax BON. vyskytuje hojně a patří k typickým lesním druhům. 172
Molops elatus (FABRICIUS, 1801) -Srbsko: např. 4.6.1974, 12.4.1974, 12.4.1975, 19.4.1975 a jindy - v lesích, podobně jako předchozí druh. V této oblasti se tento druh vyskytuje hojně, ačkoli patří z hlediska faunistiky k nejcennějším druhům. Olishopus sturmi (DUFTSCHMID, 1812) - Srbsko; např., 22.3.1974, 9.3.1975,9.10,1976, 13.8.1978 a jindy - celkem ve sbírkovém fondu 42 exemplářů, pod kameny na xerotermních mezích, pod kameny a v prosevu detritu na stepích. Tento typický stepní prvek se na Karlštejnsku dobře aklimatizoval i na xerotermních mezích. Na stepích patří k dominantním druhům. Maximum výskytu je v březnu, potom počet nalezených kusů prudce klesá téměř k nule. Druhým vrcholem, již však nižším, je měsíc říjen. Podobně i ROUBAL (1930) udává maximum výskytu O. Sturmi na Slovensku v březnu a v září. Agonum gracilipes (DUFTSCHMID, 1812) - Srbsko: 29.2.1976 - 1 exemplář pod kamenem na xerotermní mezi u silnice ze Srbska do Hostími. Dromius fenestratus (FABRICIUS, 1794) - Srbsko: 17.1.1976 - 1 exemplář, 29.2.1976 - 4 exempláře, 15.3.1976 - 4 exempláře, vše pod kůrou borovice lesní (Pinus silvestris) na břehu Bubovického potoka. Z orografického hlediska jde o zajímavý nález, neboť tento druh žije v lesích pahorkatin a vrchovin a v nižších polohách se vyskytuje ojediněle (REŠKA 1967). Dromius sigma (ROSSI, 1790) - Srbsko: 21.3.1977 - 1 exemplář v prosevu detritu v porostu vrb na břehu Berounky. Tento druh, dříve považovaný za vzácný (REŠKA, 1967), žije podél velkých řek v pobřežních porostech vrb a olší, zvláště na okrajích slepých ramen a tůní. Nález ze Srbska je v oblasti nový, dosavadní nejbližší naleziště byly Dobřichovice u Prahy. Cymindis angularis GYLLENHAL, 1810 - Srbsko: 9.3.1975 - 1 exemplář pod kamenem na stepní louce jižně od Boubové. NÁLEZY JINÝCH SBĚRATELŮ Provedený průzkum nemohl vyčerpat úplné složení fauny území, a proto jsou připojeny údaje o nálezech jiných sběratelů z lokalit Srbsko, Karlštejn a Mořina. Tyto údaje jsem získal ze sbírkového fondu J. PULPÁNA a částečně i ze sbírky doc. dr. K. HŮRKY, CSc. Přehled všech druhů s udáním lokality a sběratele (u vzácnějších druhů nebo u nezjištěných druhů i s datem) je uveden v tabulce 4. Ze zkoumané oblasti pochází 126 druhů, z nichž při průzkumu nebyly nalezeny tyto druhy (pozoruhodné druhy jsou označeny symbolem R): Calosoma inquisitor, Bembidion modestum, Tachys luridus, Licinus depressus,
L. cassideus (R),
Harpalus calceatus (R), H. luteicornis, H. anxius, H. modestus, Bradycellus verbasci (R), Anisodactylus nemorivagus, Amara crenata (R),
Pterostichus sericeus
kratochvili (R), P. macer, Dolichus halensis, Olishopus rotundatus (R), Agonum sexpunctatum, Masoreus weterhali (R), Cymindis axillaris, Polystichum connexus 173
(R). Důvodem, proč tyto druhy nebyly nalezeny, je buď to, že jsou to druhy vzácné s dlouhou periodou výskytu nebo že jde o druhy, které následkem devastace krajiny, znečišťování
ovzduší a vod, chemizace v zemědělství a regulací vodních toků
vymizely. Platí to například o druzích Bembidion modestum a Tachys luridus, které byly nalezeny na březích Berounky ve čtyřicátých letech. Jde o druhy vázané na původní břehy neregulovaných a
neznečištěných řek a takovým biotopem dnes
Berounka není.
ZÁVĚR Pří průzkumu během let 1974-78 jsem na Karlštejnsku nalezl 184 druhů střevlíkovitých. Po doplnění dalšími druhy ze sbírek J. PULPÁNA a doe. dr. K. HŮRKY, CSC. , se tento počet zvýšil na 204. Jmenný seznam všech druhů vyplývá z tabulky 2 až 4. Zastoupení početnějších rodů je uvedeno v tabulce 3. Počet zjištěných druhů je poměrně vysoký a kromě běžných druhů jsou zde i některé velmi vzácné, převážně teplomilné druhy, které šíjí na stepích nebo jiných xerotermních biotopech. Nejhodnotnější jsou
nálezy těchto druhů: Notiophilus
hypocrita, N. rufipes, Harpalus cordatus, H. melleti, H. tenebrosus centralis,
H.
winkleri, H. politus, Dichirotrichus rufithorax, Agonum gracilipes, ze starších nálezů Licinus cassideus, Harpalus calceatus, Amara crenata, Pterostichus sericeus kratochvíli, Masoreus wetternali a Polystichus connexus. Na základě provedeného průzkumu fauny střevlíkovitých lze říci, že i po entomologické
stránce Karlštejnsko patří k nejcennějším územím v celém
Československu a výskyt
mnohých, zejména stepních druhů plně opodstatňuje
ochranu této části Českého krasu.
174
Tabulka 2
Výskyt jednotlivých druhů na biotopech s uvedením hojnosti a data nálezu Biotop 1 - okolí vod Číslo Druh Rok
Celkem 1975 1976 1977 1978 měsíc 3 5 6 8 9 11 4 5 10 3 4 5 6 3 6 R - - - - - R - - - - - - - - R
1.
Carabus cancellatus
2.
Carabus granulatus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
3.
Notiophilus palustris
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R -
-
R
4.
Notiophilus biguttatus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R -
-
R
5.
Elaphrus cupreus
S -
-
-
-
-
-
-
R -
-
-
-
-
-
-
R
6.
Elaphrus riparius
S -
-
R -
-
-
-
-
-
-
-
H -
-
-
H
7.
Loricera pilicornis
S -
V V -
-
-
V R -
-
V V -
-
R H
8.
Clivina fossor
S V V -
-
-
-
V -
-
-
V -
-
-
V H
9
Clivina contracta
S -
V V -
-
-
-
-
-
-
V V -
-
V H
10.
Dyschirius aeneus
S -
-
R -
-
-
V -
-
-
V -
-
-
V
11.
Dyschirius globosus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
H -
-
-
H
12.
Asaphidion flavipes
R -
R -
-
-
-
-
-
-
R R -
-
-
V
13.
Bembidion lampros
-
-
V V V -
-
V -
-
-
V -
-
R H
14.
Bembidion punctulatum
S -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V -
-
-
V
15.
Bembidion dentellum
-
-
-
-
-
-
V V -
V -
-
-
-
H
16.
Bembidion varium
S -
-
-
-
-
-
R V -
H V H V -
-
O
17.
Bembidion obliquum
S -
-
-
-
-
-
-
R -
-
-
-
-
-
-
R
18.
Bembidion semipunctatum
S -
-
-
-
-
-
-
E -
-
-
R -
-
-
R
19.
Bembidion monticula
S -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R -
R
20.
Bembidion nitidulum
S -
-
-
-
-
-
-
V -
R -
-
-
-
-
V
21.
Bembidion rupestre
S -
-
R -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
22.
Bembidion ustulatum
S H -
-
-
-
-
-
-
-
V -
-
-
-
-
H
23.
Bembidion femoratum
-
-
-
-
-
-
-
R -
-
-
-
-
-
-
R
24.
Bembidion decorum
S -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R -
-
R
25.
Bembidion illigeri
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V V R V -
-
V
26.
Bembidion gilvipes
S -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R -
R
27.
Bembidion assimile
S -
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R -
-
R
28.
Bembidion quadripustulatum
S -
-
-
-
-
-
-
R -
-
-
-
-
-
-
R
29.
Bembidion quadrimaculatum
-
-
H -
-
-
-
H V -
H H -
-
-
O
30.
Bembidion octomaculatum
S -
-
-
R -
-
-
-
-
-
-
-
R
31.
Bembidion articulatum
S -
-
H -
-
-
H V H -
H H -
-
-
O
32.
Bembidion obtusum
-
-
R -
-
-
-
-
-
-
-
-
R
33.
Bembidion biguttatum
S -
-
-
V V R -
V -
V -
-
-
-
-
H
34.
Bembidion unicolor
S -
-
-
-
R -
-
-
-
-
-
R
175
-
R -
-
-
-
-
-
-
-
Pokračování tabulky 2 3 5
6
8
9 11
4
5 10
3
4
5
6 3
6
35.
Bémbidion guttula
S
-
-
-
-
-
S
-
-
-
R
-
-
-
-
-
R
36.
Bémbidion lunulatum
S
-
-
-
H V
-
-
V
-
-
-
-
V
-
-
H
37.
Tachys bistriatus
S
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
-
-
V
38.
Tachys quadrisignatus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R R
39.
Trechus secalis
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
40.
Trechus quadristriatus
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
41.
Trechus obtusus
S
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
42.
I
S
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
R
43.
Patrobus atrorufus
S
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
V V
44.
Panagaeus cruxmajor
S
-
-
-
-
-
-
V
-
-
-
-
-
-
-
-
V
45.
Panagaeus bipustulatus
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
46.
Chlaenius vestitus
S
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
H
-
-
H
47.
Chlaenius nitidulus
S
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
48.
Oodes helopioides
S
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
R
49.
Badister lacertosus
S
-
-
-
-
-
-
V
-
V
-
-
-
V
-
H
50.
Badister bipustulatus
-
-
V
-
-
-
V
-
-
H
-
-
-
R
-
H
51.
Badister sodalis
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R R
-
-
-
R
52.
Harpalus rufipes
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
53.
Harpalus distinguendus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
R
54.
Acupalpus flavicollis
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
-
-
V
55.
Acupalpus meridianus
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
56.
Acupalpus teutonus
S
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
H
-
-
H
57.
Acupalpus mixtus
S
-
R R
-
-
-
-
-
-
-
-
H
-
-
H
58.
Anisodactylus binotatus
-
R H
-
-
-
V
-
-
-
-
-
V
-
-
H
59.
Amara plebeja
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
60.
Amara cvata
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
R
61.
Amara montivaga
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
62.
Amara communis
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
R
63.
Amara familiaris
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
64.
Stomis pumicatus
S R V
-
-
-
-
V
R
-
V
V
-
-
-
-
H
65.
Pterostichus cupreus
-
R
-
-
-
-
-
V
-
-
V
-
-
-
V
66.
Pterostichus vernalis
S R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
R
67.
Pterostichus niger
R
-
V
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
V
68.
Pterostichus vulgaris
-
V
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
V
69.
Pterostichus anthracinus
S R V V
-
-
-
V
-
-
-
-
-
-
-
R H
70.
Pterostichus nigrita
S
-
-
V
-
V
V
-
R
-
-
-
-
-
H
71.
Pterostichus strenuus
S H H H
-
-
V
-
H
-
V
-
-
-
-
-
0
72.
Pterostichus ovoideus
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
73.
Calathus fuscipes
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
74.
Agonum marginatum
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
-
S
S
S
S
-
-
176
R R
R
V
Pokračování tabulky 2 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89.
Agonum muelleri Agonum moestum Agonum viduum Agonum micans Agonum fuliginosum Agonum assimile Agonum ruficorne Agonum obscurum Agonum dorsale Demetrias imperialis Dromius agilis Dromius quadrimaculatus Dromius quadrinotatus Dromius sigma Lionychus quadrillum
3 V H H R -
S S S S S S S S
5 V V V V V R
6 8 - - V - - - - - - - - - - - - -
-
9 V V -
11 V H H V -
4 V R V -
5 V V H -
10 -
3 R -
4 -
5 V
6 V
3 R -
6 -
H V H V V H H H R R H H V R V
Biotop 2 - lesy Rok
Celkem
1974
1979
1976
1977
měsíc 5 6 7 3 4 5 11 1 2 3 5 6 5 1.
Carabus coriaceus
S
-
R
-
-
-
V
R
-
-
-
R R
-
V
2.
Carabus intricatus
S
-
R
-
R
-
R
R
-
-
-
-
R
-
V
3.
Carabus convexus
-
-
V V
-
V
-
-
-
-
R
-
-
H
4.
Carabus granulatus
-
-
V R
-
-
-
-
-
R R
-
-
V
5.
Carabus cancellatus
-
R
-
-
R
-
-
R -
-
R
-
-
V
6.
Carabus neraoralis
S
V
-
-
R
-
R
R
-
-
-
-
R
-
V
7.
Carabus hortensia
S
V
-
-
-
-
V
R
-
-
-
-
-
-
V
8,,
Nebria brevicollis
S
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
R
-
R
9.
Notiophilua rufipes
S
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
10.
Notiophilus biguttatus
S
-
-
-
-
V
-
-
-
-
-
-
-
-
V
11.
Bembidion lampros
-
-
-
-
R
-
-
-
-
V
-
-
-
V
12.
Harpalus atratus
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
R
13.
Harpalus latus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
R
14.
Trichotichnus laevi laevicollis
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
R
-
R
15.
Amara familiaris
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
R
V
S
177
Pokračování tabulky 2
16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33.
Pterostlchus cupreus Pterostichus oblongopunctatus Pterostichus niger Pterostichus vulgaris Pterostichus burmeisteri Abax ater germanus Abax parallelus Abax ovalis Molops piceus Molops elatus Calathus fuscipes Agonum assimile Agonum dorsale Dromius agilis Dromius schneideri Dromius fenestratus Dromius quadrimaculatus Dromius quadrinotatus
S
S S S S S
S S
Rok 1974 měsíc 5 6 - - - - V V - - R R V - V R V - V - R R - - - - - -
Celkem 1979 7 V R R R -
3 R R H V V H R R -
1976
4 R H H V V V V V H V R -
5 11 1 - - V - R - V H - - V R V - V - H - H - - R H - - - - O H - - V - - R - O H - - V
2 R R R R H R V H H
1977 3 R V R V V V V V H V V V V
5 R H R V V V V -
6 5 R V V V V V V V V R R -
R V V O H H H H H H H H V O V V H H
Biotop 3 - stepi a lesostepi Rok
Celkem
19 1975 74
1976
1977
1978
měsíc 1. 2. 3. 4. 5, 6„ 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.
Carabus granulatus Carabus cancellatus Notiophilus palustris Bembidion lampros Callistus lunatusHarpalus sabulicola Harpalus rupicola Harpalus seladon Harpalus cordatus Harpalus azureus Harpalus puncticollis Harpalus puncticeps Harpalus rufioes
S
S
3 R R R -
3 R R R R -
178
5 R V V -
6 3 4 - - - - - - - - - R R - - - - - - R - V R - V - - - - - - -
5 V V -
6 9 5 6 8 4 - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - V - R H R - - - - - - - - R - - - - H - H - - - H - H R - - - - - - - R - - - - - - -
8 R V V V R V
R R R R V H R R H H R R V
Pokračování tabulky 2 Rok
Celkem
19 1975 74
1976
1977
1978
měsíc 3
3
5
6 3 4
5
6
9
5 6 8
4
8
14.
Harpalus griseus
-
-
R
-
-
R
-
-
-
-
R
-
-
-
V
15.
Harpalus aeneus
-
R
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
R
V
16.
Harpalus caspius roubali
V
-
V
-
-
V
-
-
-
-
-
-
-
-
V
17.
Harpalus tenebrosus centralis
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
R
18.
Harpalus winkleri
-
-
R
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
R
19.
Harpalus rubripas
-
-
R
-
-
-
-
V
-
-
-
-
-
-
V
20.
Harpalus rufitarsis
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
R
21.
Harpalus tardus
-
-
R
-
-
-
R
-
-
-
-
-
R
-
V
22.
Harpalus vernalis
-
-
-
-
-
-
R
-
-
V
-
H R
-
H
23.
Amara similata
-
-
-
R
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
24.
Amara ovata
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
25.
Amara pulpani
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
26.
Amara litorea
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
27.
Amara aenea
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
R
28.
Amara familiaris
-
R
-
R
-
-
-
-
-
-
-
R
-
V
29.
Amara aulica
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
30.
Pterostichus lepidus
-
-
R
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
R
31.
Pterostichus cupreus
R
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
V
32.
Pterostichus vulgaris
-
-
-
R
-
V
-
-
-
-
-
-
-
-
V
33.
Pterostichus melas
-
-
R
-
R R
V
-
-
-
-
-
V
V
34.
Calathus fuscipes
V
V
-
V
-
-
-
-
-
-
-
-
V
V
H
35.
Calathus ambiguus
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
V
36.
Clisthopus sturmi
V
V
-
-
V R
-
-
-
-
-
V
-
-
H
37.
Agonum dormale
R
-
V
R
-
-
V
-
-
V
-
-
R
-
H
38.
Lebia chlorocephala
-
R
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
39.
Metabletus truncatellus
-
R
-
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
R
40.
Microlestes maurus
-
V
-
-
-
R
-
-
-
-
-
V
-
-
V
41.
Microlestes minutulus
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
42.
Cymindis humeralis
-
-
R
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
R
V
43.
Cymindis angularis
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
44.
Brachinus crepitans
-
R
-
-
V
-
-
-
-
-
-
-
-
-
V
45.
Brachinus explodens
-
V
-
R R
-
-
-
-
R
-
-
-
-
V
S S
S
S
S
179
Pokračování tabulky 2 Biotop 4 - pole Číslo Druh
l. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18 . 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28.
Rok 1975 měsíc
Carabus convexus Carabus granulatus Carabus cancellatus Leistus ferrugineus Notiophilus palustris Notiophilus biguttatus Asaphidion flavipes Bembidion lampros Bembidion properans Bembidion quadrimaculatum Bembidion obtusum Trechus quadristriatus Harpalus rufipes Harpalus aeneus Harpalus rubripes Amara similata Amara ovata Amara convexior Amara aenea Amara familiaris Amara consularis Zabrus tenebrioides S Pterostichus cupreus Pterostichus coerulescens Pterostichus vulgaris Calathus fuscipes Calathis ambiguus Agonum dorsale
3 R H H R R V
Celkem 1976
5 V H V V R H H H H V V H H V H H H V V H
H H V H R V R R V
8 -
1977
5 R R 0 V H H V R H 0 H 0 0 V
0 R V V H R V V V R V R H
1978
6 R R 0 R H V 0 V H H V H V H R R H
V
8 V H H V R R R 0 R R 0 0 0 H V 0 O H 0 0 R V H R V V V 0
V R H V H H V R R V V
Pokračování tabulky 2 Biotop 5- kulturní louky a xerotermní meze Rok
Celkem
19 1975 74
1976
1977 1978
měsíc 4
1
2
3 4 5
2
3
4
5 10 3
5
6
1.
Carabus intricatus
-
-
-
R
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
2.
Carabus granulatus
V
-
R
H
-
-
-
-
V V V
-
-
-
H
180
Pokračování tabulky 2 Rok
Celkem
19 1975 74
3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.
Carabus cancellatus Leistus ferrugineus Notiophilus aestuans Notiophilus aquaticus Notiophilus palustris Notiophilus hypocrita Notiophilus biguttatus Loricera pilicornis Asaphidion flavipes Bembidion lampros Bembidion properans Bembidion quadrimaculatum Bembidion obtusum Trechus quadristriatus Panagaeus bipustulatus Badister lacertosus Badister bipustulatus Badister sodalis Harpalus sabulicola Harpalus punctatulus Harpalus rupicola Harpalus seladon Harpalus azureus Harpalus rufipes Harpalus griseus Harpalus aeneus Harpalus distinguendus Harpalus caspius roubali Harpalus rubripes Harpalus politus Harpalus tardus Acupalpus meridianus Bradycellus collaris Amara similata Amara ovata Amara montivaga Amara nitida Amara convexior Amara litorea Amara aenea
S S S
S
S
S
měsíc 4 1 V R - R - V - V V R V V R V V -
181
1976
2 R H R R -
3 R R R R V V V V R R V R V R H V V R R V R
4 V R V R H R H V V V H H R V H -
5 R V R H V V R R V V V V V H V H R R R R H
2 R -
3 4 - - - - - R - - - R R - - - V H V - - R - - R - V - V H - H H - R - V H - - R V H - - R R - - - R - R - - - R - -
1977 1978
5 10 3 - - R - - - - - - - - - - - H V H - - R - H - R R - V - - - - - - - - - - - - R V - H - - R - V V V - - H V - - - - H - V - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
5 R H R V V H R R -
6 -. V R H V V H H -
V V V R H R R R R 0 R R 0 O R R R R H R H V H H R O V V O R R R R R R R R V R H
Pokračování tabulky 2 Rok
Celkem
19 1975 74
43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. »62. 63. 64. 65. 66.
Amara familiaris Amara lucida Amara consularis Amara aulica Amara equestris Pterostichus cupreus Pterostichus coerulescens Pterostichus vulgaris Pterostichus strenuus Pterostichus ovoideus Calathus fuscipes Calathus erratus Calathus melanocephalus Olishopus sturmi Agonum gracilipes Agonum muelleri Agonum dorsale Dromius linearis Dromius notatus Metabletus truncatellus Microlestes maurus Cymindis humeralis Brachinus crepitans Brachinus explodens
S
S
S
S
měsíc 4 1 V R V - R H V -
1976
2 R V R H V V
3 V E V R H V H H O R V V R H V
4 H H V H V R -
5 V V H V S H R V
R R H H
2 V R R V R R -
1977 1978
3 H R V V R O V V H
4 H H R V H R O H H
5 H V V R H R V H
10 R R H V H R -
3 H H R H V
Pokračování tabulky 2
5 H V H V H
6 V V V V V
Celkem
Biotop 6 -výsypky vápencových lomů
1976
1977
1978
měsíc 5
6
4
5
6
7
3
4
5
6
8
-
-
-
-
-
-
-
-
-
R
-
R
1.
Carabus violaceus
2.
Carabus granulatus
-
-
-
-
-
-
-
R V V
-
V
3.
Leistus ferrugineus
-
-
-
V
-
-
-
R
-
-
R
V
4.
Loricera pilicornis
-
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
R
5.
Asaphidion flavipes
-
-
-
-
-
-
R
-
-
-
-
R
6.
Bembidion lampros
V
V
H
H R V
-
H H H H
0
7.
Bembidion stephensi
-
-
-
-
-
-
R
R
-
-
R
8.
Trechus quadristriatus
-
-
V
-
-
-
V
V H H
-
H
S
S
182
-
O R V R R O R H R R O R V H R R O V R V V V O O
Pokračování tabulky 2
Celkem 1976
9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38 . 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47.
Harpalus rupicola Harpalus seladon Harpalus rufibarbis Harpalus azureus Harpalus puncticollis Harpalus melleti Harpalus puncticeps Harpalus signaticornis Harpalus rufipes Harpalus aeneus Harpalus distinguendue Harpalus smaragdinus Harpalus caspius rouball Harpalus atratus Harpalus tenebrosus centralis Harpalus rubripes Harpalus honestus Harpalus serripes Harpalus tardus Harpalus subcylindricus Harpalus vernalís Acupalpus meridianus Bradycellus collaris Dichirotrichus rufithorax Anisodactylus binotatus Amara ovata Amara asnea Amara eurynota Amara familiaris Amara cursitans Amara municipalis Amara bifrons Amara consularis Amara apricaria Amara aulica Pterostichus lepidus Pterostichus cupreus Pterostichus vulgaris Pterostichus melas
S
S
S
S
měsíc 5 6 R - H - R - V - V - H - R - R - R - R - V R - V - R R - R - R
183
1977
4 V R V R R V V R R R R R V H R V R -
5 V V R Y H -
6 V R H R V -
1978
7 R V R V R R R -
3 V H R V R V V R -
4 V H V R V R H H V V R R R R -
5 R H H H R R V H V V -
6 R V V V V R H R V R R K V -
8 V R R V R R R R -
H V H H R R V R H O R R V R R H R R R V R R R R R V H V O V V R V R V R V H R
Pokračování tabulky 2
Celkem 1976
48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59.
Calathus fuscipes Calathus ambiguus Calathus melanocephalus Synuchus nivalis Agonum muelleri Agonum dorsale Dromius linearis Metabletus truncatellus Microlestes maurus Microlestes minutulus Brachinus crepitans Brachinus explodens
měsíc 5 6 - V V R -
1977
4 V V -
1978
5 6 7 - - - - R H - V - - R - - H V H - - - - - - - - - - V V - H
3 V R V V
4 V R V -
5 R R H H H
6 V R H R V H
8 H R V
V R H R R O R V V R H O
Biotop 7 - pískovny Rok
Celkem
19 1976 74
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20.
Carabus intricatus Carabus granulatus Leistus ferrugineus Clivina fossor Bembidion lampros Bembidion properans Bembidion femoratum Tachys parvulus Tachys quadrisignatus Trechus quadristriatus Badister bipustulatus Harpalus rupicola Harpalus seladon Harpalus azureus Harpalus puncticeps Harpalus puncticollis Harpalus signaticornis Harpalus rufipes Harpalus aeneus Harpalus distinguendus
měsíc 5 3 V V V S H S H R H -
184
1977
4 H O V R R R V H -
5 O R V R R H V -
10 R V R V -
3 R R R R -
4 V R R V V -
1978
5 0 H R V V -
6 H R H -
7 8 4 - - R - - R - - 0 H V - - - - - - H - - R - - - R - H - - - - R R - H - - - - R - V H - H - - R
5 V R H H V H V R -
R V R R O R V O H V R H R R H R V H O R
Biotop 7 – pískovny - Pokračování tabulky 2 Rok
Celkem
19 1976 74
21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58.
Harpalus smaragdinus Harpalus caspius roubali Harpalus teñebrosus centralis Harpalus latus Harpalus rubripes Harpalus honestus Harpalus serripes Harpalus tardus Harpalus vernalis Acupalpus meridianus Bradycellus collaris Amara plebeja Amara ovata Amara montivaga Amara convexior Amara lunicollis Amara curta Amara litorea Amara aenea Amara eurynota Amara familiaris Amara cursitans Amara municipalis Amara bifrons Amara consularis Amara apricaria Amara aulica Stomis pumicatus Pterostichus lepidus Pterostichus cupreus Pterostichus coerulescens Pterostichus vernalis Pterostichus vulgaris Pterostichus strenuus Calathus fuscipes Calathus erratus Calathus ambiguus Calathus melanocephalus
S S
S S
S
měsíc 5 3 R V V V R R R R - R R V R V R V R R R R
185
1977
4 R H H V R R H H R V H
5 10 3 R - - - - - H - R - - H - R R - R - R - - - - - - - - - - - - R - - R - - - R - - - V - V - - - - - - - - - R - - - - - - - - - - - - R - - - - - - V - - - - H V -
4 H R R H H
1978
5 H H V H R V R V
6 R V V R V V R R V V
7 8 4 R - - - R - - V - - - - H R - H - - - - V - - - - R - R R - - - - R - - R - - - - R - - - - V - - H - - R H - H - - - - V - - - - H - - V - - R - - R - - V V - V - - - - - - V - - R - - H - - - - H H O
5 R V V R R H -
V R V R O O H V V R R R R R R R R V H R O R V V H V R R V V R R V R H V R O
Biotop 7 – pískovny - Pokračování tabulky 2 Rok
Celkem
19 1976 74
59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68.
měsíc 5 3 H V S V S - R
Calathus mollis Agonum dorsale Dromius linearis Metabletus truncatellus Metabletus foveatus Microlestes maurus Microlestes minutulus Lionychus quadrillum Brachinus crepitans Brachinus explodens
Pokračování tabulky 2 Biotop 8- skládky Číslo Druh
l. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21.
Carabus granulatus Bembidion lampros Trechus quadristriatus Badister bipustulatus Harpalus seladon Harpalus puncticollis Harpalus rufipes Harpalus aeneus Harpalus distinguendus Harpalus atratus Harpalus rubripes Harpalus tardus Bradycellus collaris Anisodactylus binotatus Amara plebeja Amara familiaris Amara ingenia Amara consularis Pterostichus cupreus Pterostichus vulgaris Agonum dorsale
1977
4 R H R V -
5 V V V V
Rok 1975 1976 měsíc
S
5 V R -
3 R V V R V V V
4 R R R
10 R V R R -
3 R H -
4 V R -
1978
5 H R V V
6 H R V H
7 8 4 - - V V V H R - - - - - - - - - V - - R - V R - H
5 V V R V V V
Celkem 1977 4 H R R V V V V R V
6 V V -
1978 8 R V H H V V V V
R H H R V R H R R V V V V V R H R V V V H
Vysvětlivky: S - specifický, R - velmi vzácný, V - vzácný, H - hojný, O – obecný
186
V O V R V V V V H H
Druhové zastoupení rodů x Rod
Počet druhů
Zastoupení druhů
(v kusech)
z počtu druhů (v %) Českého krasu
. ČSSR
Harpalus LATREILLE, 1802
29/33
15,8/16,2
46,8/53,2
Bembidion LATREILLE, 1802
26/27
14,1/13,2
34,7/36,0
Amara BONELLI, 1809
23/24
12,5/11,8
47,9/50,0
Pterostichus BONELLI, 1810
13/15
7,1/7,4
28,3/32,6
Agonum BONELLI, 1809
11/12
6,0/5,9
39,3/42,9
Carabus LINNAEUS, 1758
88/8
4,3/3,9
28,6/28,6
Dromius BONELLI, 1809
8/8
4,3/3,9
53,3/53,3
Notiophilus DUMÉRIL, 1806
6/6
3,3/3,0
85,7/85,7
Calathus BONELLI, 1809
5/5
2,7/2,5
71,4/71,4
Acupalpus LATREILLE, 1829
4/4
2,2/2,0
22,2/22,2
Tachys STEPHENS, 1829
3/4
1,6/2,0
33,3/44,4
Trechus CLAIRVILLE, 1806
3/3
1,6/1,5
17,6/17,6
Badister CLAIRVILLE, 1806
3/3
1,6/1,5
33,3/33,3
Dyschirius BONELLI, 1813
2/2
1,1/1,0
9,1/9,1
Chlaenius BONELLI, 1809
2/2
1,1/1,0
22,2/22,2
Cymindis LATREILLE, 1802
2/3
1,1/1,5
25,0/37,5
Nebria LATREILLE , 1802
1/1
0,5/0,5
11,1/11,1
Lebia LATREILLE, 1802
1/1
0,5/0,5
14,3/14,3
x Uvedeny jsou pouze druhy s počtem druhů, který je v ČSSR větší než 6. Poznámka: První číslo udává zastoupení rodů průzkumu autora, druhé číslo zastoupení po doplnění nálezů jiných sběratelů z lokalit Srbsko, Karlštejn a Mořina.
187
Nálezy jiných sběratelů
Tabulka 4
Číslo
Druh
Lokalita*)
Sběratel*)
1.
Calosoma inquisitor X
K
HŮRKA - 5.1953
2. 3.
Leistus ferrugineus Notiophilus aestuans
S, K S
PULPÁN, HŮRKA PULPÁN, lgt. HERRMANN
4.
Notiophilus palustris
M, S, K
lgt. JANDA
5. 6.
Notiophilus hypocrita Notiophilus rufipes
S S
lgt. JANDA - 5.1970 lgt. HERRMANN - 9.1575
7.
Notiophilus biguttatus
K
co 9.
Elaphrus riparius Clivina fossor
M S
10.
Clivina contracta
K
11. 12.
Dyschirius aeneus Bembidion lampros
S M
13.
Bembidion punctulatum
S, K
14. 15.
Bembidion dentellum Bembidion nitidulum
S S
16.
Bembidion modestum
K - 5.1940
17. 18.
Bembidion stephensi Bembidion illigeri
K - 8.1941 K
19.
Bembidion obtusum
K
20. 21.
Bembidion lunulatus Tachys luridus X
K K, S
22.
Trechus secalis
M
23. 24.
Trechus quadristriatus Trechus obtusus
M K
lgt. JANDA - 4.1959
25.
Panagaeus bipustulatus
K
HŮRKA
26.
Callistus lunatus
M, K
HŮRKA, lgt. STREJČEK
27.
Chlaenius vestitus
K
28.
Chlaenius nitidulus
K - 4.1940
29. 30.
Badister lacertosus Badister bipustulatus
S M, K, S
HŮRKA
31.
Licinus depressus X
M - 8.1953,
8.1957
Licinus cassideus X
K M - 8.1947,
lgt. REŠKA - 8.1963 9,1947,
32.
lgt. DANĚK lgt. REŠKA
PULPÁN, lgt. REŠKA
lgt. SKŘIVAN
9.1951 33.
Harpalus sabulicola
K - 8.1954 M, K
PULPÁN, HŮRKA, lgt. REŠKA
S
PULPÁN, lgt. HERRMANN, lgt. BROŽÍK
34.
Harpalus punctatulus
K
lgt. VERNER
35.
Harpalus rupicola
M, K
PULPÁN, HŮRKA
S
PULPÁN, lgt. BROŽÍK
188
Pokračování tabulky 4 Sběratel*)
Číslo
Druh
Lokalita*)
36. 37. 38.
Harpalus seladon Harpalus rufibarbis Harpalus cordatus
M M, M
S - 9.1947
39. 40.
Harpalus azureus Harpalus puncticollis
M, M,
S, K K, S
PULPÁN, HŮRKA HŮRKA
41.
Harpalus melleti
S
- 7.1947
lgt. DANĚK - 7,1945, HŮRKA - 5.1951
42.
Harpalus puncticeps
K M,
S
43.
Harpalus signaticornis
M S
- 5.1959 - 5.1959
44. 45.
Harpalus rufipes Harpalus griseus
M, M,
S, K S
46. 47.
Harpalus calceatus X Harpalus aeneus
M M,
- 8.1945 S
48. 49.
Harpalus distinguendus Harpalus smaragdinus
M, K
S
50. 51.
Harpalus caspius roubali Harpalus atratus
M, M,
K, S K, S
52.
Harpalus tenebrosus centralis
M
- 9.1947, 9.1952, 4.1953, 5.1955,
HŮRKA - 5.1974
PULPÁN, HŮRKA
8.1957, 5.1959
53.
Harpales luteicornis X
HŮRKA
PULPÁN, HŮRKA HŮRKA
9.1958,
S K
- 5.1953 - 8.1954
M
- 9.1952, 4.1953, 5.1955, 7.1957, 5.1959
54.
Harpales rubripes
M
55.
Harpales honestus
K, M,
56.
Harpales tardus
S
57.
Harpalus anxius X
M
PULPÁN, lgt. JANDA S S
PULPÁN, lgt. REŠKA, lgt. JANDA - 8.1947, 9.1953, 5.1954, 8.1957,
K
5.1959 - 8.1954 - 8.1957
58. 59.
Harpalus subcylindrlcus Harpalus modestus X
M M
60. 61.
Harpalus vernalis Trichotichnus laevicollis
M, S
62. 63.
Bradycellus verbasci X Anisodactylus binotatus
S M,
PULPÁN, HŮRKA PULPÁN, lgt. REŠKA
S
HŮRKA
K, S
lgt. BROŽÍK - 5.1968 HŮRKA
189
Pokračování tabulky 4 Číslo
Druh
Lokalita*)
Sběratel*)
64. 65.
Anisodactylus nemori-vagus X Amara similata
S M
HŮRKA - 5.1951
66.
Amara ovata
M,
S, K
67.
Amara montivaga
M,
S, K
68.
Amara nitida
5.1954, 5.1959, 9.1958
69.
Amara convexior
M,
70.
Amara communis
S
71.
Amara pulpani
S
72.
Amara curta
M,
S.
73.
Amara litorea
M
74.
Amara aenea
S M,
- 9.1947, 8.1949, 9.1949, 8.1957 - 6.1953 S lgt. REŠKA
75.
Amara eurynota
M
76,
Amara familiaris
S
77.
Amara cursitans
M,
78.
Amara bifrons
M
79.
Amara consularis
M,
80.
Amara apricaria
M
81.
Amara crenata X
M
- 9.1947, 8.1949, 9.1952, 4.1953, 8.1957
82.
Amara aulica
M,
S, K
83.
Amara equestris
M,
K
84.
Zabrus tenebrioides
K
85.
Pterostichus sericeus kratochvili X K
86.
Pterostichus lepidus
M,
K
87.
Pterostichus cupreus
M,
S, K
88.
Pterostichus coerulescens
M
89.
Pterostichus vernalis
S
90.
Pterostichus macer X
M K S
91.
Pterostichus oblongo-punctatus
K
92,
Pterostichus vulgaris
M,
93.
Pterostichus anthracinus
S
94.
Pterostichus ovoideus
S
95.
Pterostichus melas
S
PULPÁN, lgt. REŠKA
K
HŮRKA
K
lgt. VERNER
96.
Pterostichus burmeisteri
S lgt. REŠKA - 4.1954
PULPÁN, lgt. REŠKA K S, K
HŮRKA
lgt. REŠKA lgt. REŠKA PULPÁN, HŮRKA
lgt. REŠKA - 4.1953, 5.1955 - 5.1944, 8.1954 - 5.1953
lgt. REŠKA - 6.1969
lgt. VERNER S
PULPÁN, lgt. HERRMANN HŮRKA
190
Pokračování tabulky 4 Číslo 97. 98.
Druh Abax ater germanus Abax parallelus
Lokalita x) S S K
99. 100.
Abax ovalis Molops elatus
S K
101.
Calathus fuscipes
S M,
102. 103. 104. 105.
Calathus ambiguus Calathus melanocephalus Calathus mollis Dolichus halensis X
106.
Olisthopus sturmi
K M, M, S M S M S
S
K S
Olisthopus rotundatus X Agonum sexpunctatum X
S K
109. 110. 111.
Agonum muelleri Agonum moestum Agonum micana
K K S
112. 113. 114. 115. 116. 117.
Agonum assimile Agonum obscurum Agonum dormale Masoreus wetterhali X Dromius linearis Dromius notatus
118. 119.
Metabletus truncatellus Microlestes maurus
120. 121.
Microlestes minutulus Cymindis humeralis
S S MS M. M, M S K S M, K S K
PULPÁN, lgt. MAINDL, lgt. JANDA, HŮRKA HŮRKA, lgt, REŠKA, lgt. VERNER HŮRKA PULPÁN, lgt. Z. ČERNÝ, lgt. HERRMANN, lgt. STREJČEK, HŮRKA HŮRKA PULPÁN, lgt, HERRMANN, lgt. REŠKA PULPÁN, HŮRKA HŮRKA lgt, REŠKA PULPÁN, lgt. REŠKA
- 6.1950 lgt. ŠAFR - 6.1971 PULPÁN, lgt. REŠKA PULPÁN, lgt. HERRMANN, lgt. STREJČEK HŮRKA, lgt. VERNER, lgt. REŠKA
-
K 107. 108.
Sběratel*)
-8.1947
,S - 9.1947 K
,S
M,
191
PULPÁN - 6.1960, lgt. STREJČEK PULPÁN, HŮRKA lgt."JANDA lgt. STREJČEK, lgt. REŠKA *' lgt REŠKA HŮRKA, lgt. REŠKA HŮRKA, lgt REŠKA lgt, REŠKA lgt. REŠKA lgt. REŠKA, lgt. tERNER lgt. STREJČEK lgt. DANĚK lgt. STREJČEK lgt. STREJČEK PULPÁN, HŮRKA, lgt. VERNER HŮRKA
Pokračování tabulky 4 Číslo
Druh
Lokalita*)
122.
Cymindis axillaria X
M - 8.1949
123.
Cymindis angularis
M - 8.1949,
9.1947
S - 9.1947,
3.1953
K - 9.1942,
8.1964
124.
Polystichus connexus X
K - 5.1940
125.
Brachinus crepitans
M, S, K
126.
Brachinus explodens
M, S, K
Sběratel*)
HŮRKA - 8.1954
lgt. REŠKA
X) Popřípadě měsíc a rok nálezu Vysvětlivky: X - druhy nezjištěné autorem, K - Karlštejn, S - Srbsko, M –Mořina, pokud není uvedeno jinak, platí vždy lgt. et coll. J. PULPÁN; u J. PULPÁNA a K. HŮRKY, jsou-li uvedeni, platí automaticky lgt. et coll.; u dalších sběratelů platí vždy coll. PULPÁN. Zusammenfassung In den Jahren 1974-1978 führte ich eine faunistische Untersuchung der Käfer der Familie Carabidae im Gebiet von Karlštejn durch. Am untersuchten Territorium von einer Ausdehnung von etwa 15 Km2 am linken Ufer des Flusses Berounka zwischen Beroun und Zadní Třebáň wählte ich 8 charakteristische Biotypen aus und untersuchte in ihnen Vorkommen und Frequenz der erwähnten Arten. Es handelte sich um folgende Biotypen: Umgebung von Gewässern, Wälder, Steppen und Waldsteppen, Äcker, Kulturwiesen und xerotherme Raine, Aufschüttungen von Kalksteinbrüchen, Sandgruben, Halden. In den erwähnten fünf Jahren fand ich 184 Arten von Laufkäferartigen. Die wertvollsten Arten waren Notiophilus hypocrita, N. rufipes, Harpalus cordatus, H. melleti, H. tenebrosus centralis, H. winkleri, H. politus, Dichirotrichus rufithorax, Agonum gracilipes. Stärkste Vertretung haben die Gattungen Harpalus (29 Arten), Bembidion (26), Amara (23). Die Zahl der festgestellten Arten an den einzelnen Biotypen war folgend: Umgebung von Gewässern - 89, Wälder - 33, Steppen und Waldsteppen - 45, Äcker -28, Kulturwiesen und xerotherme Raine - 68, Aufschüttungen von Kalksteinbrüchen - 53, Sandgruben - 67, Halden - 22. Die gefundenen Arten kann man nach dem Biotypus, an dem sie vorkamen, in hygrophile (56 Arten), sivikole (17), xerophile (83), ubiquistische (5) und eindeutig unausgeprägte (23) einteilen. Ich ergänzte die Zahl der von mir gefundenen Arten aus den Sammlungen von J. Pulpán und Doz. Dr. K. Hůrka, CSc. Es handelt sich vorwiegend um ältere Angaben und das gegenwärtige Vorkommen einzelnen Arten ist unsicher. Bemerkenswert sind folgende
192
Funde: Licinus cassideus, Harpalus calceatus, Bradycellus verbasci, Amara crenata, Pterostichus sericeus kratochvíli, Masoreus wetterhali, Polystichus connexus. Die gesamte Zahl aller Alten der Laufkäferartigen in diesem Gebiet erhöhte sich auf 204. Diese Zahl ist relativ sehr hoch; abgesehen von gängigen Arten gibt es hier auch äußerst seltene Arten, vorwiegend thermophilo. Man kann sagen, dass die Gegend von Karlštejn auch entomologisch. zu den wertvollsten Gebieten der tschechoslowakischen Natur gehört.
Literatura BUREŠ, L., 1976s Geobotanické aspekty biologického plánování krajiny v chráněných krajinných oblastech, - Bohemia centralis, Praha, 5 : HAVLÍČEK, V. et al., 1958: Průvodce ke geologickým exkurzím do Barrandienu. Sbírka geologických průvodců, svazek 1, Ústřední ústav geologický, Praha. HŮRKA, K. , 1955: Střevlíkovití brouci (Coleoptera, Carabidae) Kotouče. -Přírodovědecký sborník Ostravského kraje, 14 s 203-210, KULT, K., 1947: Klíč k určování brouků čeledi Carabidae Československé republiky. Entomologické příručky, č. 20. II. část, Praha, s. 156. PULPÁN, J. , 1968. Stanovení areálů a subareálu Československa vzhledem k faunistice brouků čeledi Carabidae (Coleoptsra) a Dodatky v roce 1972. - Acta Mus. Reginae Hradecensis s. A, 9 s 95-14S. PULPAN, J. a REŠKA, M., 1971; Vertikální a územní rozšíření brouků čeledi Carabidae (Coleoptera) v Československu - Acta Mus. Reginae Hradecensis s. A, 12 s 85-104. REŠKA, M., 1967s Příspěvek k poznání československých druhů rodu Dromius Bonelli (Coleoptera, Carabidae). - Acta rer. natur. Mus. Nat. Slov., Bratislava, 13 - 2 s 75-100, ROUBAL, J. 1930s Katalog Coleopter (brouků) Slovenska a Podkarpatská. Učená společnost Šafaříkova, Praha, s. 82-199. SKALICKÝ, V. a JENÍK, J., 1974; Květena a vegetační poměry Českého krasu z hlediska ochrany přírody. - Bohemia centralis, Praha, 3 : 101-140, Adresa autora: Tomáš Scholz, Nám. Svat. Čecha 12, 101 00 Praha 10 - Vršovice
193
194
Bohemia centralis, Praha, 9: 195-213,1980
Nosatci /Curculionidae, Coleoptera/ Žehuňské obory a jejího okolí Die Rüsselkäfer/Curculionidae, Coleoptera/ des Wildgeheges von Žehuň und seiner Umgebung
MICHAL KOŠŤÁL ÚVOD Problematika ochrany přírody stále nabývá na aktuálnosti. Socialistické hospodářství vynakládá na ochranu životního prostředí a přírody vůbec značné finanční prostředky. Mnohdy však i chráněná území ovlivňuje mnoho faktorů a více nebo méně negativními důsledky. Řádný výzkum všech složek společenstev chráněného území je předpokladem dokonalé informovanosti o území a tím i jeho účelné a všestranné ochrany. V práci jsem se pokusil provést výzkum broučí čeledě Curculionidae na území a v těsné blízkosti středočeské rezervace Žehuňská obora. Ihned v úvodu je třeba přiznat, že práci není možno považovat za kompletní faunistický výčet. Snažil jsem se napsat spíše studii faunisticko-ochranářskou. Použil jsem (kromě bývalého rodu Rhynchites) nomenklaturu ze stále uznávaného díla REITTEROVA - Fauna Germanica (1916) - a uvedl jsem nejznámější synonyma. Shromáždit materiál a zajistit potřebnou literaturu a determinaci bylo velmi obtížné a bez ochotné pomoci entomologů a pracovníků institucí by se mi to sotva podařilo. Chtěl bych na tomto místě poděkovat ing. Fremuthovi za ochotně provedenou determinaci všeho materiálu, dr. Vinšovi z ministerstva kultury ČSR za udělení výjimky z ochranných opatření v této státní přírodní rezervaci a povolení sběru na území SPR, RNDr. Bílkovi a RNDr. Rivolovi za připomínky a rady, jak získat literaturu a údaje o rezervaci. Doufám, že práce přispěje k poznání hmyzí fauny Žehuňská obory, dosud 195
opomíjené, a poukáže na biologickou cenu okolí reservace. PŘEHLED LITERATURY Žehuňská obora byla již několikrát hodnocena, a to hlavně z botanického hlediska. Ornitologických prací je už méně a entomologické práce prakticky scházejí. V širší pojetí vystihuje flóru obory práce ŽOFÁKA (1957). K obecně popisujícím publikacím patří práce autorů: ČEŘOVSKÝ a HOMOLÍČ (1953), MARŠÁKOVÁNĚMEJCOVÁ a MIHÁLIK (1977). Arachnofaunou Žehuňské obory se zabýval BUCHAR, V těchto pracích se jen vzácně vyskytuji entomologické poznámky. a to mnohdy jen prosté konstatováni přítomnosti určitého, většinou běžného druhu nebo čeledi. Cennější, ačkoli opět jen kusé seznamy několika druhů Orthopter jsou v materiálech o rezervaci na Středisku státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje (dále jen KS - krajské středisko) v Praze, stejně jako botanické zpracování lokality. Přesné citace uvedených pramenů jsou v části Seznam použité literatury. MATERIÁL Práci jsem zaměřil na čeleď Curculionidae (Coleoptera), jejíž druhové zastoupení jsem sledoval v jižní části SPR Žehuňská obora a srovnání je s faunou Curculionidů v těsné blízkosti rezervace (do 400 m od hranice). ZKOUMANÁ ČELEĎ = CURCULIONIDAE Nosatci (Curculionidae) jsou jednou z našich nejpočetnějších čeledí. ROUBAL (1941) udává ze Slovenska a Podkarpatská 838 druhů. Od té doby bylo u nás zjištěno mnoho dalších, pro ČSSR neznámých druhů, některé a těchto druhů se ukázaly jako taxonomicky nejednotné a rozdělily se ve více specií. Proto se počet druhů nosatců v ČSSR blíží tisíci: v Čechách je tento počet o něco menší. Velká Část druhů je však sporadická a mnohé jsou od nás hlášeny jen několikrát. Nosatci jsou fytofágní brouci. Žijí v různých částech rostlin, a to ve stoncích bylin, lýku, dřeni nebo kůře dřevin, listech, jehlicích, květech, hlízách, cibulích a kořenech. Vyvíjejí se i na živých rostlinách, tak i na různých vegetabiliích. Vyskytují se mezi nimi druhy denní i noční, suchozemské i vodní. Některé druhy výrazně škodí (shrnuto podle 196
ROUBALA 1941, REITTERA 1916, KLAPÁLKA 1903). Na lokalitě jsem sebral přes 700 exemplářů, z nichž 421 kusů jsem použil k preparaci a ke studiu doma, kdežto zbylé exempláře jsem pouze zaznamenal a studoval je v terénu. Jde bez výjimky o mé vlastní sběry, k nimž jsem si opatřoval poznámky. Až na dva druhy (Smicronyx jungermanniae REICH., Apion sfer GYLL, ) je materiál v mé sbírce. U velkých sérií jednoho druhu je část exemplářů v soukromých sbírkách jiných, sběratelů (FREMUTH, MIKÁT, PŘIKLOPIL, DRASNER aj. ). Materiál jsem preparoval obvyklým způsobem. ZKOUMANÉ ÚZEMÍ SPR Žehuňská obora se nachází ve Středočeském kraji v okrese Nymburk, v katastru obce Kněžičky. Je vzdálena asi 0,3 km od železniční stanice Choťovice na trati Velký Osek - Hradec Králové. Obora je ze severu ohraničena polem katastru Kněžiček a Dlouhopolska a státní silnicí Chlumec nad Cidlinou - Poděbrady. Z východu SPR hraničí s polním pásem, který odděluje oboru od lesního komplexu u obce Převýšov, a na jihu víceméně těsně přiléhá k Žehuňskému rybníku. Pás mezi rybníkem a oborou nedosahuje ani v nejširších místech 1 km. Na západě vymezuje lokalitu silnice z Žehuně na státní silnici Chlumec nad Cidlinou - Poděbrady. Obora byla dř9ve majetkem hrabat Kinských a poslední z rodu, Z.R. Kinský, souhlasil se vznikem rezervace v oboře. SPR vznikla na základě vyhlášky č. 20.237/48 8. února 1948 za účelem ochrany dubu pýřitého a význačného teplomilného společenstva. Původní výměra byla 941 ha. Předtím byl již v roce 1913 ve Vídni na říšském sjezdu podán návrh k ochraně obory, Ochranu podporovali naši významní vědci; univ. prof. Podpěra z Brna, prof. Klika, Schustler a Deyl (Rezervační kniha, ms.). Rezervace po územních úpravách (1963) má dnešní rozlohu 928,66 ha. Dnes je důvodem ochrany zachování původního xerotermního společenstva, sípákové doubravy a vlhkých luk Pocidliní (Rezervační kniha, ms. , MARŠÁKOVÁ a MIHÁLIK 1977). Žehuňská obora je položena v nadmořské výšce 210-260 m. Je tvořena plošinou a jejími jižními svahy; průměrná strmost těchto svahů je okolo 10° až 20° a největší strmost je 50° (Rezervační kniha, ms.). Nachází se v teplé oblasti a mírně suché podoblasti s mírnou zimou. Průměrná lednová teplota je -1 °C, červencová 19 °C a roční 9 °C; roční úhrn srážek činí 600 mm (Školní zeměpisný atlas ČSSR, 1962). 197
Jižní svahy jsou tvořeny opukou, vyskytující se i jinde v České křídové tabuli. Dolní část rezervace (pod strání) je geologickým a hlavně pedologickým předělem mezi opukou a usazeninami holocenu (Školní zeměpisný atlas ČSSR, 1962). Jižní stráně rezervace mohou být ohroženy důsledky velkoplošné těžby dřeva ve vrcholových partiích, protože optiky a sliny, vlivem vody rychle vsáklé, v místech odlesnění na svazích sjíždějí (Rezervační kniha, ms.). Značný podíl na rozrušení strání má daňčí a mufloní zvěř, která se v oboře chová ve velkém a která i dalšími vlivy snižuje ochranářskou cenu rezervace. Z geobotanického hlediska lokalita spadá do dvou oblastí. První z nich je oblast subxerofilních teplomilných doubrav, druhá, limitovaná hlavně na pásmo mezo oborou a rybníkem (mimo SPR), je oblastí luhů a olšin a jejich sukcesních stadií (Geobotanická mapa ČSR, 1976). Botanicky je obora zpracována dostatečně. Po náporu zvěře [daněk (Dama dama), asi 200 ks; muflon (Ovis musimon), asi 100 ks] však vznikly ve složení fytocenóz kvantitativní i kvalitativní změny. Současný stav prospívá z rostlin především hlaváčku jarnímu (Adonis vernalls), který se pro jedovatost nespásá, a proto se naopak značně rozšířil. . Lokalitu jsem pro potřeby práce rozdělil do dvou hlavních částí, a to území obory (část rezervace Žehuňská obora) a blízké okolí obory. Území obory jsem opět rozdělil na dvě části, tj. na lesní část a na stepní část. Lesní část tvoří většinou hospodářsky využívaný les, převážně Quercetum s příměsí jiných dřevin: bříza, borovice, smrk, jírovec atd. (Betula verrucosa, Pinus silvestris, Picea excelsa, Aesculus hippocastanum etc.). Bylinné patro je většinou chudé, zvláště v ostrůvcích smrkových monokultur, a velmi poznamenané lovnou zvěří. Ve stepní části jde o zpustlý sad, v němž jsou stromy od sebe vzdáleny až přes 50 m (proto název "stepní část"), s porosty spásaných trav a silně rozrušeným podkladem (slínové svahy). Nápadná je v této části rostlina hlaváček jarní (Adonis vernalis) a na krajích lesa dub šipák (Quercus pubescens). Patří sem i nepoměrně menší úsek obory, než je část sadu. Je to úzký pruh (asi 30-50 m) spíše lučního charakteru se staletými duby ve východní části obory u 198
její jižní hranice. Loučky se velmi intenzívně vypásají, stepní charakter zde úplně chybí. Na starých dubech je hojný Lucanus cervus L. (COL.). Rovněž okolí obory lze rozdělit, a to na lesní část, stepní část a luční část. Do lesní části patří jen západní část lokality - Quercetum s bylinným i keřovým patrem. Charakteristické rostliny pro bylinné patro jsou Corydalis cava, Primula sp. a Pulmonaria officinalis, pro keřové patro pak Sambucus nigra a Cornus sanguinea. Tato část je součástí SFR. Stepní část tvoří stejně jako v oboře zpustlý sad, v němž však jsou podstatně mladší ovocné stromky. Místy tento sad přechází v lesostep s Quercus pubescens, která vzdáleně morfologicky připomíná matranskou formaci. V tomto úseku je bohatá stepní vegetace, např. Adonis vernalis, Anemone silvestris, Gentianella cillata, Ononis spinosa, Verbascum sp., Carduus acanthoides, C. nutans, Cirsium eriophorum, C. vulgare, Eryngium campestre aj. Je omezena na východní část lokality, tj. na pruh mezi tratí a hranicí obory. Luční část tvoří oblast mezi rybníkem a železniční tratí a částečně leží i ve SPR Žehuňský rybník. Charakteristická pro tuto oblast je luční flóra se vstavači, kakostem aj. (Orchis sp., Geranium pratense aj.). Z dřevin zde na březích rybníka roste topol a vrba (Populus nigra, Salix alba, S. caprea) a je zde také bohatý rákosový porost. Žehuňská obora byla v roce 1973 postižena požárem (jihovýchodní část stepního úseku), při kterém vyhořelo 31 ha. Dnes již nejsou stopy požáru patrné. Do roku 1976 byla stepní část mimo oboru asi z 30 % plochy vypalována jako prevence před požárem obory a není ani třeba zdůrazňovat zhoubný vliv tohoto postupu. METODIKA Všechny sběry jsem provedl v letech 1974-77, celkem ve 21 exkurzích; z toho 14 exkurzí jsem uskutečnil v sezóně (III.-IX.) a 7 mimo sezonu (X.-II.). Průměrný výtěžek letní exkurze byl 57,3 exempláře a zimní 5,4 exempláře. Při sběru jsem uplatňoval všechny mně dostupné metody sběru: a) Při individuálním sběru jsem nosatce sbíral s rostlin, země, kamenů apod. po předchozím vizuálním vyhledání. Tímto způsobem jsem sbíral hlavně větší druhy (Otiorrhynchus Cleonus, Larinus) žijící solitérně.
199
b)
Při
prosévání
jsem
pracoval
s
prosévadlem
(d
=
20
cm),
kterým jsem proséval staré listí (Apion), kůru listnatých stromů, humus, hnijící vegetabilie, seno apod. c) Pří smýkání jsem smýkal kruhovým smýkačem (d = 4,5 cm) po nižší vegetaci, keřích a rákosu. d)
Pří
sklepávání
jsem
používal
tzv,
americký
čtvercový
sklepávač (P = 1m2), kterým jsem sklepával všechny příhodné stromy a keře. e) Další způsob, tj . odchov , jsem bohužel plně nevyužil, ačkoli by si to zasloužil. Odchoval jsem jen druh Magdalis armigera, a to ještě při odchovu Anthaxia manca (Buprestidae, Col.) z jilmu (Ulmus effusa). Všechny způsoby sběru, kromě posledního, jsem v měsících březnu až září účinně kombinoval, a to tak, že jsem na každé exkurzi využil všechny způsoby, kromě prosévání. Proséval jsem pravidelně v zimě, v letním období jen na některých exkurzích. Při speciálních pozorováních dynamiky výskytu Sirocalus floralis, Apion ononicola a Phyllobius piri jsem kladl těžiště do roku 1977. Vedla mě snaha dosáhnout reprezentativnosti vzorku, a proto jsem nasmýkaný nebo sklepaný materiál bral z více míst na příslušném biotopu lokality a pak z něho vzal průměrnou hodnotu. VÝSLEDKY VLASTNÍ PRÁCE Dále jsou uvedeny všechny druhy čeledí Curculionidae, které jsem zjistil na zkoumaném území. K názvu jsou přiřazeny poznámky ke sběru, datum sběru, hojnost na lokalitě a část lokality (obora nebo její okolí), kde byl druh chycen. Data nebylo možno uvést všechna, protože by to vedlo ke ztrátě přehlednosti. V přehledu druhů je zachycena pokud možno krajní doba výskytu. Pokud je datum exkurze podtrženo, znamená to, že se příslušný druh již nesbíral při jiných exkurzích. SYSTEMATICKÝ PŘEHLED DRUHŮ V přehledu jsou použity dále uvedené značky: (1) - chytán v jednom exempláři, (3) - chytán ve 2-3 exemplářích. (6) - chytán ve 4-6 exemplářích, (20) - chytán v 7-20 exemplářích, (h) - hojný druh, (vh) - velmi hojný druh, 200
A - obora, B - okolí obory (do 400 m), AB - obora a její okolí. Otiorrhynchus GERMAR 1. O. fullo SCHRANK (zebra F.) - sklepáni s listnatých stromů a keřů; 1.6.1975; (3); AB. 2. O. sulcatus P. - na cestě; 18.6.1977; (l); B. 3. O, ovatus L. - pod kameny a v trávě; 30.4.1977, 9.5.1976; (3); B. 4. O. ligustici L. - na různých bylinách, vícekrát na kopřivě (Urtica dioica); 9.5.1976, 5.6.1977; (20); AB. Phyllobius SCKÖNH. 5. Ph. piri L. - na různých keřích a listnatých stromech, hlavně u cesty podél hranice obory, imaga sklepána často v masách, ale byl smýkán také s bylinného patra u cesty í na stráních ve východní části zkoumaného území ; 12.3.1977 , 26.6.1977; (vh); AB. 6. Ph. oblongue L. - sklepán s listnatých stromů a keřů, zvláště s růže (Rosa canina); 19.5.1974, 5.6.1977; (h); AB. 7. Ph. incanus GYLL. - sklepán s vrb (Salix caprea, S, viminalis); 16.5.1977. 5.6.1977; (3), B. 8. Ph. betulae G. - na hlohu (Crataegus monogyna) a jiných keřích, hojný skoro jako Ph. piri, ale objevoval se později; 16.5.1976,f 18.6.1977; (h); AB. 9. Ph. calcaratus P. - na mladých břízách (Betula verruoosa) ve východní části lokality u hranice obory; 2.5.1976; (3); B. 10. Ph. arborator HRBST. (Ph. psithacinus GERM.) - spolu s Ph. calcaratus; 2.5.1976; (1); B. 11. Ph. argentatus L. - sklepán; 1.6.1975; (l); B. Barypithes DUVAL. 12. B. mollicomus AHRENS - na cestě u kaluže; 5.6.1977; (1) B Brachyderes SCHÖNH. 13. B. incanus L. - v terminále malé borovice (Pinus silvestris) v západní části obory na plošině; druh, který je jinde v borových lesích běžný, se zde podařilo nalézt jen ve 2 exemplářích; 5.6.1977; (3); A. Eusomus GERM. 14.
E. ovulum GERM. - smýkán hlavně u cesty podél obory a ve východní části lokality na stepních stráních; typický exponent teplých poloh, vápencového apod. substrátu (ROUBAL 1941); v oboře se ho nepodařilo přes veškeré úsilí zjistit; 9.5.1976; (3); B.
Paophilus FAUST 15.
P. afflatus BOH. - smýkáním na stráních stepního charakteru ve východní části lokality, bohužel neznámo s čeho; druh platí za vzácný; 18.6.1977; (1); B. Polydrosus GBRM.
201
16. P. mollis STRÖM. - na hlohu (Crataegus monogyna) u cesty, asi uprostřed podél ohrady obory; 30.4.1977; (l); B. 17. P. undatus F. - na hlohu, šípku, dubu (Crataegus monogyna, Rosa canina, Quercus robur, Q. pubescens), ale i na kopřivě. (Urtica dioica); 19.5.1974; (2); AB. 18. P. picus F. - sklepán s keřů, hlavně však s dubů (Quercua sp.); 1.6.1975, 18.6.1977; (2); AB. 19. P. cervinus L. - jako předchozí, ale ještě častěji na více dřevinách;19.5.1974; (h); AB. Strophosomus STEPH. 20.
S. rufipes STEPH. - na mladých doubcích (Quercus robur); 3.5.1975; (3); B. Sitorna GERM.
21.
S. sulcifrons THUNBG. - celkem všude, ale nejvíce ve východní části stepi mimo oboru, kde byl smýkán s jehlice (Ononis spinosa) a jiných bylin; 9.5.1976; (h); AB.
22. S. hispidulus F. - smýkán; 12.3.1977, 9.5.1976; (20); B. 23. S. flavescens MRSH. - sesmýkán ve východní části lokality, patrně s jehlice (Ononis spinosa); 9.5.1976; (l); B. 24. S. suturalis STBPH. - smýkán pouze ve východní části stepních strání mimo oboru, avšak ve velkém množství; 30.4.1977, 9.5.1976; (6); B. 25. S. lineatus L. - nejhojnější druh rodu Sitona na lokalitě; občas byl nalezen i ve značně vypasené xerotermní formaci s obnaženým slínem, i v zemi; 12.3.1977, 18.9.1977; (vh); AB. Tanymecus SCHÖHH. 26. T. palliatus F. - udáván s lopuchu (Aretium - REITTER 1916) a nalezen (asi náhodně) na kopřivě (Urtica dioica u cesty asi 200 m od vchodu do rezervace západním směrem; 18.6i1977; (l); B. Cleonus SCHÖNH. 27.
C. piger SCOP. - náhodně stanice,30.4.1977; (l); B.
na
železničním
přejezdu
východně
od
Larinus GERM. 28.
L. turbinatus GYLL. - na bodlácích a pcháčích (Carduus, Cirsium) v dolní části stepi východního svahu lokality; nejvíce na bodláku (Carduus sp.) v terénních dolících; 30.4.1977, 9.5.1976; (6); B.
29. I. planus F. - podobně jako předchozí druh; 19.5.1974, 18.6.1977; (3); B.Rhinocyllus GERM. 30. Rh. conicus FRÖLICH - na týchž místech jako Larinus, ale navíc i na pcháči (Cirsium sp.) u jihozápadního rohu obory u cesty; 5_.6_.1977; (3); B. Phytonomus SCHÖNH. (DONUS) 31.
Ph. contaminatus HRBST. - sesmýkán neznámo s čeho ve východním stepním úseku strání; 1.6.1975; (l); B.
Limobius SCHÖNH.
202
32.
L. borealis PAYK. - 2 exempláře na jehlici (Ononis spinosa); podařilo se ulovit pouze jednoho; REITTER 1916 považuje tento druh za nehojný; 9.5.1976; (1); B.
Apion HRBST. 33. carduorum KIRBY - na bodláku (Carduus sp.); 18.6.1977; (3); B. 34. hookeri KIRBY - sesmýkán; 3.5.1975; (l); B. 35. urticarium HRBST. - na kopřivě (Urtica dioica) při hranici lesa v horní západní části obory; 18.6.1977; (l); A. 36. seniculus KIRBY - smyk; 9.5.1976; (3); B 37. frumentarium PAYK. - na šťovíku (Rumex sp.); 18.6_.1977; (1); B. 38. apricans HRBST. - smyk; 30.4.1977, 9.5.1976; (20); AB. 39. aestivum GERM. - smyk; 19.5.1974; (1); B. 40. ononicola BACH - smýkáním v masách s jehlice (Ononis spinosa); nejhojnější druh rodu Apion na lokalitě; 12.3.1977, 22.10.1977; (vh); AB. 41. assimile KIRBY - smyk; 3.5.1975; (1); B. 42. varipes GERM. - smyk; REITTER 1916 označuje tento druh za nehojný, ale na stepi východní části lokality a na lukách u rybníka je poměrně hojný; 30.4.1977; (20); B. 43. brevirostre HRBST. - smyk; 9.5.1976; (6); B. 44. columbinum GERM. - smyk; 30.4.1977, 5.9.1976; (20); B. 45. virens HRBST. - smyk; 9.5.1976; (3); B. 46. afer GYLL, - na vysekaném rákosu (Phragmitee communis), který byl svázán v stohy u rybníka, získány smykem 2 exempláře; 12.3.1977, 30.4. 1977; nový druh pro ČSSR, in coll. FREMUTH; (3); B. 47. tenue KIRBY - smyk; 9.5.1976; (3); B. 48. viciae PAYK. - smyk; 5.6.1977; (l); B. 49. pavidum GERM. - smyk; 5.9.1976; (l); B. 50. aethiops HRBST. - smyk; 19.5.1974; (l); B. 51. vicinum KIRBY - smyk; 9.5.1976; (l); B. Magdalis GERM. 52.
M. armigera GEOFFR. - na jilmech (Ulmus effusa, U. carpinifolia) v masách, na jedno sklepání až sto exemplářů; vychován na jilmu (Ulmus effusa); 16.5.1976, 18.6.1977; (vh); AB.
53.
M. flavicornis GYLL. - na hlohu (Crataegus monogyna), sklepán; 16.51976; (1); B.
Anoplus SCHONH. 54.
A. plantaris NAEZEN. - sklepán; 19.5.1974; (l); B.
Zacladus SCHÖNH,
203
55.
Z.affinis PAYK. 20.6.1976; (3); B.
v
květech
kakostu
(Geranium
pratense)
u
rybníka;
Coeliodes SCHÖNH. 56.
C. dryados GMEL. - sklepán s keřů podél cesty okolo obory; 2.5.1976; (3); B.
Sirocalus HEYDEN 57.
S. floralis PAYK. - na brakvovitých rostlinách (REITTER 1916), všude hojný; mnoho imag je možno se smýkat i bez znalosti jeho ekologie; rovněž v prosevu (12.3.1977); 30.4.1977, 22.10.1977; (vh); AB.
Ceutorrhynchus GERM. 58. C. roberti GYLL. - smyk; 16.5.1976; (l); B. 59. C. pleurostigma MRSH. - smyk; 5.6.1977; (3); B. 60. C. erysimi F. - smyk; 3.5.1975, 18.6.1977; (6); AB. 61. C. contractus MRSH. - smyk; 16.5.1976; (1); B, Mononychus GERMAR 62.
M. punctum-album HRBST. - nenalezen na Iris pseudacorus, kde uvádí jeho výskyt REITTER 1916, nýbrž nalezen na Verbascum sp„ spolu s Cionus; 19.5.1974; (3); B.
Limnobaris BEDEL. 63. L. pusio BOH. - smyk; 16.5.1976; (l); B. Balaninus GERMAR 64. B. nucum L. - sklepán s Corylus avellana; 9. 5.1976; (1); B. 65. B. venosus GRAY. - na trávě pod Quercus robur u jihozápadního rohu obory; 18.6.1977; (1); 66. B. glandium MRSH. - nejhojnější z rodu na lokalitě, nalezen sklepáním s Quercus sp., na trávě a v prosevu; 30.4.1977, 18.6.1977; (20); AB. Balanobius JEKEL 67. B. salicivorus PAYK. - sklepán ve větším množství se Salix sp.; 16.5.1976; (20); AB. 68. B. pyrrhoceras MRSH. - jako předchozí, ale ještě hojnější; pozoruhodné je, že se vyskytoval nejen na dubu, ale hlavně na vrbách u rybníka (Salix alba); 30.4.1977, 5.6.1977; (h); B. Anthonomus GERMER 69. A. rubi HRBST. - na lokalitě jeden z nejhojnějších nosatců a brouků vůbec; vyskytuje se všude, kde roste ostružiník (Rubus fruticosus), ale i na hlohu, šípku, trnce (Crataegus monogyna, Rosa canina, Prunus spinosa) aj.; 30.4.1977; (vh); AB. 70. A. pedicularius L. - sklepán s rodu Prunus a hlohu (Crataegus monogyna), možná i Salix, 30.4,1977, 16.5.1976; (6); B. 71. A. pomorum L. - sklepán s hrušně (Pirus communis): 30.4.1977; (3); A. Brachonyx SCHÖNH.
204
72. B. pineti PAYK. - typický monofág na borovici (Pinus silvestris) (ROUBAL 1941); na lokalitě v oboře na dolních větvích borovice (Pinus silvestris) při hranici lesa v západní části; 5.6.1977; (3); A. Dorytomus SCHÖNH. 73. D. longimanus FORST, - v prosevu ze starého topolu (Populus alba) při břehu rybníka; 20.3.1975; (1); B. 74. D. rufulus BEDEL - na jívě (Salix. caprea) 1 9.5.1976; (l); B. 75. D. filirostris GYLL. - sklepán asi s vrby (Salix sp.); 9.5.1974; (1); B. 76.
D. tortrix L, - jako předchozí D. rufulus; 9.5.1976; (1); B. [Na lokalitě probíhalo mezidruhové páření, neboť byl nalezen D. rufulus a D. tortrix v kopule, což FORMÁNEK (1909) nevylučuje.]
77.
D. feaenlatus F. - sklepán neznámo s čeho; 19.5.1974? (1); B.
Smicronyx SCHÖNH. 78.
S. jungermanniae REICH. - vyklepán z kokotice (Cuscuta europaea) na stráni ve východní části lokality dokladový exemplář se ztratil; 18.6.1977; (1); B.
Lignyodes SCHÖNH. 79.
L. enucleator PANZ. - sklepán s hlohu (Crataegus monogyna); 2.5.1976; (1); B.
Miccotrogus SCHÖNH. 80.
M. picirostris F. - smýkán ve východní části zkoumaného území; 20.6„1976; (3); B.
Rhynchaenus CLAIRVILLE (Orchestes III.) 81. Rh. quercus L. - na dubech (Quercus robur, Q. pubescens); 5.6.1977; (20); AB. 82. Rh. rusci L. - společně s následujícími na bříze (Betula verrucosa) ve východní části území při hranici obory; 5.6.1977; (3); B. 83. Rh. avellanae DONOV. - na bříze (Betula verrucosa); 5.6.19777; (l); B. 84. Rh. fagi L. - na bříze (Betula verrucosa); buk se v okolí nevyskytoval; 5.6.1977; (20); AB. 85. Rh. stigma GERM. - na bříze (Betula verrucosa);, ale i jinde; 5.6.1977; (6); AB. Mecinus GERM. 86. M. pyraster HRBST. - v prosevu; 12.1975; (l); B, Gymnetron SCHODE. 87. G. tetrum L. - na divizně (Verbascum thapsus); brouci ukryti mezi poupaty v palicích které vyžírali; 18.6.1977; (20); B, Miarus STEPH. 88.
M. graminis GYLL. - smýkán, mnohem řidčeji než následující; 19.5.1974; (3); b.
205
89.
M. campanulae L. - smyk; 5.6.1977, 18.6.1977; (20); AB.
Cionus CLAIRVILLE 90. C. thapsi F. - spolu s Gymnetron tetrum v divizně (Verbascum thapsus); 18.6.1977; (1); B. 91. C. hortulanus GEOFFR. - s Mononychus punctum-album na divizně (Verbascum sp.); 19.5.1974; (3); B. Stereonychus SUFFR. 92.
S. fraxini DEGEER - na jasanu (Fraxinus excelsior), asi 50 m východně od vchodu do obory (jasan zasahoval větvemi přes plot obory, kde byl brouk sklepán); 2.5.1976; (3); AB.
Deporaus SAMOUELLE 93. D. betulae L. - na březovém křoví ve východní části lokality; 19.5.1974; (6); B. Lasiorhynchites JEKEL 94.
L. olivaceus GYLL. - sklepán s dubu (Quercus robur); 30.4.1977; (3)g AB.
95.
L. cavifrons GYLL. - sklepán s hlohu (Crataegus monogyna) a dubu (Q. robur); 9.5.1976; (3); B.
Coenorrhinus SEIDL. 96. C. germanicus HRBST. - na hlohu (Crataegus monogyna), na lokalitě nejhojnější Rhynchitin; 30.4.1977, 18.6.1977; (vh); AB. 97. C. pauxillus GERM. - sklepán s keře na okraji cesty podél obory, patrně s trnky (Prunus spinosa); 2.5.1976; (l); B. 98. C. aequatus L. - na hlohu (Crataegus monogyna) velmi hojný, téměř jako C. germanicus, nikoli však v masách, nýbrž spíše jednotlivě; vyskytoval se všude během celého jara a začátkem léta; 23.3.1977, 18.6.1977; (h); AB. 99.
C. aeneovirens MRSH. - sklepán s dubu (Q. pubescens); 16.5.1976; (l); B.
Rhynchites SCHÖNH. 100. Rh. cupreus L. - sklepán s neznámo jakého listnatého stromu; 2.5.1976; (1); b. 101. Rh. coeruleus DEGEER - sklepán s hlohu a šípku (Cr. monogyna, Rosa canina); 30.4.1977; (3); B. Byctiscus THOMSON 102. B. populi L. - na mladých osikách (Populus tremula) u cesty podél obory; 9.5.1976; (3); B. Attelabus L. 103. A. nitens SCOP. - na dubovém křoví na listech; 10.5.1974; (20); ab. Apaderus Oliv. 104. A. coryli L. - na lísce (Corylus avellana), většinou sklepán; 9.5.1976; (6); AB.
206
ZHODNOCENÍ VÝSKYTU DRUHŮ Kromě komplexního výzkumu fauny nosatců jsem se snažil dokázat aspoň na třech druzích rozdíl v průběhu křivky dynamiky výskytu během roku v oboře a mimo ni. Zabýval jsem se druhy: Phyllobius piri L., Apion ononicola BACH (popřípadě i jemu příbuznými) a Sirocalus floralis PAYK. Výběr těchto druhů nebyl proveden náhodně. Snažil jsem se, aby v tomto výběru byly zastoupeny druhy stromové (Ph. piri) a typické druhy stepní formace (A. ononicola, S. floralis). Kromě toho jsem zvolil nosatce s jedním maximem výskytu během roku (Ph. piri), pak se dvěma maximy (A. ononicola) a konečně druhy vázané na byliny s protaženou dobou výskytu a s několika kmeny (S. floralis). Přitom jsem musel mít na zřeteli praktickou stránku věci, tj. hojnost druhu, abych mohl zajistit průkaznost pozorování. Jak jsem zdůraznil, snažil jsem se zajistit reprezentativnost vzorku. Brouky jsem sbíral v zásadě ze dvou míst, a to z obory (stepní část) a z okolí obory. Sběr jsem prováděl v roce 1977 v nejvíce třítýdenních intervalech od února do konce června a pak znovu koncem července až do října. Na grafu je úsek přestávky sběru delší než 21 dnů vyznačen čárkovaně. Druhy, pro které byly zpracovány grafy sezónní dynamiky výskytu uvádím zvlášť; jde o tyto druhy: Phyllobius piri L. je všeobecně hojný brouk, což se ukázalo i na lokalitě. Živnými rostlinami jsou mu mnohé listnaté stromy a keře, ale prý i kopřiva a pyskaté rostliny (ROUBAL 1941). Druh jsem sbíral výhradně sklepáváním na plochu 1 m2 až do úplného sklepání větve, a to jen s hlohu (Crataegus monogyna).
32. Rozvrstvení druhů na lokalitě z hlediska hojnosti: svislá osa -počet druhům, vodorovná osa - kategorie druhů
207
33. Graf sezónní dynamiky Phyllobius piri L,: svislá osa - počet exemplárů v jednom sklepání, vodorovná osa - doba pozorování (1977)
34. Graf sezónní dynamiky Apion ononicola BACH: svislá osa - počet exemplářů ve smyku z jednoho "keříku" Ononis spinosa, vodorovná osa - doba pozorování (1977)
35. Graf sezónní dynamiky Sirocalus floralis PAYK.: svislá osa - počet exemplářů na ploše 1 aru, vodorovná osa - doba pozorování (1977)
208
Proces jsem opakoval na pěti místech vzdálených od sebe nejméně 25 m a výsledky jsem shrnul do aritmetického průměru. V oboře jsem sbíral u horní hranice lesa a stepní části, mimo oboru pak asi 50 m západně na cestě od vchodu do obory (je vždy míněn vchod u železniční stanice Choťovice). Zkreslení grafu není možné ani záměnou s některým podobným druhem, ani vlivem počasí. Apion ononicola BACH Je nejhojnější druh z rodu Apion na lokalitě, a to hlavně na jehlicí (Ononis spinosa). ROUBAL (1941) udává výskyt: "na vhodných lokalitách roztroušeně", zde se však vyskytuje v masách. V oboře jsem sbíral v celé stepní části a mimo oboru ve východní stepní formaci, a to smýkáním vždy s přibližně stejných a stejně situovaných "keříků" jehlice. Z pěti osmýkaných "keříků" jsem jako u předchozího vzal aritmetický průměr. V ojedinělých případech nelze při práci v terénu s živým materiálem vyloučit záměnu s habituálně velmi podobnými druhy, jako např. A. apricans, A. assimlle a A. aestivum, avšak je málo pravděpodobná. Sirocalus floralis PAYK. je hojný druh, žijící na rušných brukvovitých rostlinách (Brassioaceae), často i v náplavu nebo prosevu. Sbíral jsem ho výhradně smýkáním z plochy jednoho aru (odkrokováno). V oboře jsem zvolil místo asi jako u Apion ononicola, ve stepní formaci východní. Části lokality pak také u míst sběru A. ononicola. Případné zkreslení grafu mohlo snad nastat záměnou s některým druhem z příbuzenstva rodu Ceutorrhynchus, ale druhové složení této podčeledi na lokalitě ukazuje, že se asi na 50 exemplářích S. floralis nevyskytne zaměnitelný druh, zvláště ne v oboře. Není možno tedy vyloučit vliv počasí. Závěsem je možno k provedení studia sezónní dynamiky uvést toto: grafy mají sloužit zhruba ilustrativně a jejích funkcí není přesně dokumentovat počet jedinců na lokalitě. Nejdůležitější je jejich vzájemná relace, která umožňuje srovnat poměry v oboře a mimo ni.
DISKUSE V Žehuňské oboře a v jejím těsném okolí jsem zjistil 104 druhy z čeledi Curculionidae, což je asi 10 % všech československých druhů. Frekvenční diagram druhů ukazuje, že nejvíce je druhů chycených v jednom exempláři (38,5 %); pak následuje v sestupné řadě; ve 2-3 exemplářích (27,8 %), v 7-20 exemplářích (13,5 %), ve 4-5 exemplářích (7,7 %), dále velmi hojné druhy (6,7 %) a nejméně je druhů hojných (3,8 %). Tento stav zhruba odpovídá standardu v ČSSR, pouze zastoupení poměrně hojných druhů je nápadně malé. Hlavním úkolem práce je kromě vlastního výzkumu ryze faunistického vyzvednout rozdíl mezi oborou a jejím okolím. Ve výčtu druhů jsem rozlišil, zda se vyskytují na území obory, nebo mimo ní, popřípadě, zda druh je přítomen na celá lokalitě. Tyto údaje i s uvedením frekvence jsou vyhodnoceny v tabulce 5.
209
Tabulka 5 Porovnání obory a jejího okolí Počet Místo jedinců výskytu druhu 1 do 3 do 6 do 20
hojně
Obora
Součet
3
0
0
0
velmi hojně 0
4
Procento z celkového počtu
Okolí obory
39
23
5
3
0
e
70
67,3
Společné druhy
0
3
3
11
6
7
30
28,9
Po zvážení možného vlivu migrace obora-okolí a naopak, který by však stíral rozdíl, je patrné, že obora je na druhy čeledi Curculionidae mnohem chudší než právě její bezprostřední okolí, které je v rámci Východočeského kraje velmi bohaté. V oboře je celkem 34 druhů, kdežto za hranicí obory se už vyskytuje 100 druhů nosatců. Druhová skladba je v oboře téměř třikrát chudší. Uvnitř obory se vyskytují jen 4 druhy nosatců, které jsem nezjistil mimo oboru. Jsou to: Apion urticarium, Brachyderes incanus, Anthonomas pomorum a Brachonyx pineti. Je to pouhých 3,8 % ze zjištěného množství druhů na lokalitě. Přitom výskyt A. urticarium a A. pomorum mimo oboru je pravděpodobný. Brachyderes incanus a Brachonyx pineti jsou druhy vázané na borovici v oboře. Kvantita jejich zastoupení nedosahuje zdaleka kvantity v borech, např. u Hradce Králové. Je to dáno nedostatkem živné rostliny, která se vyskytuje v oboře jednotlivě a jen na rozmezí stepní a lesní části obory a v jihovýchodní části tvoří souvislejší porost. Druhy zjištěné pouze mimo Žehuňskou oboru (70 druhů, tj. 67,3 % z celku) jsou z velké části druhy vázané na byliny stepní formace. Jsou to např. různí Apion, Sitoma, Ceutorrhynchus, Cionus aj., ale i Dorytomus. Pocházejí většinou z východní části lokality, ze stepních strání nad železniční tratí až k hranici obory. Zde nalézají v bohatém bylinném patru, hlavně v horní části strání, která není vypalována, vhodné životní podmínky v podobě živných rostlin, jako např. vikvovité, brukvovité, divizna a traviny. Celou lokalitu obývají jednak obecné druhy stepní typu Sirocalus floralis, Apion ononicola, Sitona lineatus, S. sulcifrons a vedle nich druhy arborikolní (většinou hojnější), jako jsou Phyllobius piri, Ph. oblongus, Ph. betulae, Polydresus undatus, P. cervinus, Magdalis armigera, Rhynchaenus quercus, někteří Rhynchitini aj. 210
Jak vysvětlit toto nerovnoměrné rozložení mezi územím obory a jejím bezprostředním okolím? Absenci tesquikolních druhů v oboře lze vysvětlit takto: Protože se v oboře v nadměrném a nepřirozeném množství chová daňčí a mufloní zvěř, značně trpí přírodní zachovalost obory. Kromě oděrů kmenů, ušlapávání a ničení podrostu v křovinách a rozrušování slínových svahů zvěř spásá takřka všechnu nízkou vegetaci. Udrží se jen jedovaté rostliny a tuhé trávy, jimiž je zarostlá především dolní část stepního oddílu obory, Úplně mizí mnohé vikvovité, brukvovité a hvězdicovité rostliny i mnoho trav. Stepní Curculionidae zde nenacházejí podmínky pro život a přecházejí mimo oboru na nevypasenou a nesekanou step a louku. Obora tím ztrácí část svého refugiálního významu pro ochranu teplomilných společenstev rostlin a na ně vázaných herbivorních druhů hmyzu, zde konkrétně nosatců. Uvedený příklad signalizuje výrazné negativní ekologické ovlivnění, které se pravděpodobně projevuje nebo ještě projeví i v dalších složkách ekosystému chráněného území, zejména jeho teplých opukových strání. Naopak cenným refugiem některých složek těchto společenstev se stává okolí obory, které je před kultivačními snahami chráněno přítomnosti dvou rezervací v blízkosti (Žehuňská obora, Žehuňský rybník). Není bez zajímavosti, že v oboře chybí i mnoho čistě arborikolních druhů (někteří Phyllobius, Balaninus, všichni Dorytomus aj.). Zřejmě má na ně vliv i chovaná zvěř. Může být např. omezena možnost zakuklení (Balaninus) v zemi, která nejenže nemá bylinné patro, ale je na mnoha místech pod keři udupaná. Možný je i vliv nedostatku hmyzí fauny v stepi, a tak je přirozenými regulátory (ptactvo, dravý hmyz, hmyzožravci aj.) ve větším množství decimován stav stromové složky (popřípadě i keřové). Již dříve pozorovaný vliv spásání stepi v oboře na druhovou skladbu nosatcú mě přivedl k pozorování sezónní dynamiky. Sledoval jsem druhy Phyllobius piri L., Apion ononicola BACH a Sirocalus floralis PAYK. Výsledky pozorování jsem zpracoval v grafech. Vliv spásání bylin ve stepní části obory je patrný z grafu pro Sirocolus floralis a Apion ononicola. V jednotlivých grafech je znázorněno toto: V grafu týkajícím se druhu Phyllobius piri mají křivky znázorňující závislost kvantity výskytu na čase přibližně stejný průběh a dokonce s maximem ve stejnou dobu (dáno asi dobou konání exkurze 30.4.). Nepozorujeme tu degradaci křivky pro oboru, ba naopak je u ní o málo vyšší maximum. Kvantita výskytu tohoto druhu na hlohu (Crataegus monogyna) v oboro není ovlivněna spásáním stepi. 211
U druhu Apion ononicola se grafy pro oboru a okolí výrazně liší. Na grafu pro okolí obory jsou obě maxima 1. a 2. generace; 2. maximum u grafu pro oboru úplně chybí. Maximum pro okolí je asi l,5krát vyšší než maximum pro oboru. Svědčí to o vlivu spásání stepi na sezónní dynamiku A. ononicola. Druh Sirocalus floralis je ze všech tří sledovaných druhů postižen nejvíce. Maximum pro okolí je 4krát vyšší než maximum pro oboru. Protože druh žije na brukvovitých rostlinách, které žírem velmi trpí, je značně redukován. Nevylučují, že exempláře nasbírané v oboře se tam vůbec nevyvinuly a že pocházejí z míst za hranicí obory. S. floralis je poměrně nenáročný druh což může znamenat, že příbuzní, o mnoho náročnější druhy Ceutorrhynchus nemohou v oboře vůbec žít. Sbíral jsem zde jen Ceutorrhynchus erysimi, což je však opět hojný druh a má povahu spíše polního škůdce než druhu xerotermní formace. ZÁVĚR Na lokalitě SPR Žehuňská obora a v okolí do 400 m jsem v letech 1974-77 zjistil 104 druhy (z toho druh Smicronyx jungermanniae nemám doložen ve sbírce) z Čeledi Curculionidae (Coleoptera). Některé druhy (Phyllobius incanus GYLL., Paophilus afflatus BOH., Limobius borealis PAYK., Magdalis flavicornis GYLL.) patří k vzácnějším a druh Apion afer GYLL. je v ČSSR úplně nový. Podle druhového nastoupení nosatců a studia sezónní dynamiky u druhů Sirocalus floralis PAYK., Apion ononicola BACH a Phyllobius piri L. v oblasti silně zazvěřené obory i mimo ni jsem po srovnání poměrů uvnitř a vně obory zjistil intenzívní vliv spásání stepní části obory na faunu nosatců. Spásání snižuje celkový počet druhů nosatců v oboře na třetinu počtu druhů v těsné blízkosti obory a deformuje přirozený průběh křivky sezónní dynamiky u Sirocalus floralis a Apion ononicola. Spásáním stepní části obory trpí přírodní zachovalost rezervace a degraduje se tím na antropogenně ovlivněné území. Stepní druhy nosatců a jistě i další složky těchto společenstev se naopak udržují a koncentrují v okolí obory, např. v pásu mezi hranicí obory a tratí východně od železniční stanice Choťovice, kde se vyskytuje i Quercus pubescens. Je beze sporu, že toto refugium je nutno rovněž zachovat a počítat s ním v ochranném režimu rezervace, i když leží již za její hranicí. V budoucnu poslouží jako centrum znovuosídlení těch druhů, které jsou dnes na území rezervace nadměrnou pastvou redukovány nebo zcela potlačeny.
212
Zusammenfassung In den Jahren 1974-1977 stellte der Autor im Territorium des Wildgeheges von Žehuň und in seiner nächsten Umgebung 104 Käferarten der Familie der Curculionidae fest. Die Art Apion afer GYLL. ist für das Gebiet der Tschechoslowakei neu. Durch das Vergleichen des Vorkommens der Rüsselkäfer im Wildgehege und ausserhalb von diesem Gebiet and durch das Studium der Saisondynamik bei den Arten Phyllobius piri L., Apion ononicola BACH und Sirocaulis floralis PAYK. kam der Autor zu der Schlussfolgerung, dass das Vorkommen von Steppenarten der Rüsselkäfer im Territorium des Wildgeheges durch die Weide von Hochwild (Damhirsch, Mufflon) negativ beeinflusst wurde.
Im
Bezug
auf
den
Schutz
ursprünglicher
thermophiler
und
xerophiler
Gemeinschaften ist der biologische Wert des Naturschutzgebietes Wildgehege von Žehuň ziemlich gering; umgekehrt gewinnt seine nächste Umgebung an Bedeutung. Literatura OBROVSKÝ, J. a HOMOLÁČ, M. , 1963: Závěrečná zpráva z prověrky chráněných území ve Středočeském kraji za rok 1962. Praha. 159 s. DIECKMANN, L. a SMRECZYÉSKI, S., 1972: Revision dar Ceutorrhynchus nanus - Gruppe. - Acta sool. Craeoviensia 17 : 325-340. FORMÁNEK, R., 1911s Evropští nosatci podčeledě Rhynchitidae. Entomologické příručky. Praha. 38 s. FORMÁNEK, R., 1909: Evropští nosatci rodu Dorytomus STEPH. Entomologické příručky. Praha. 28 s. FORMÁNEK, R., 1905: Zur näheren Kenntnis der Gattung Brachysomus STEPH. - Wien, entomol. Ztg. 24 s 169-193. KLAPÁLEK, F., 1903: Atlas brouků středoevropských. Praha. 382 s. KOLEKTIV autorů, 1963: Školní zeměpisný atlas ČSSR. Praha. 15 s. MARŠÁKOVÁ, M. a MIHÁLIK, Š., 1977: Národní parky, rezervace a jiná chráněná území přírody v Československu. ČSAV Praha. 474 s. MORAVEC, J. a NEUHÄUSL, R. , 1976: Geobotanická mapa ČSR. Mapa rekonstruovaná přirozené vegetace. Praha. PETRŮ, K., 1901: Monographie des Coleopteren. - Tribus Hyperini. Berlin. 210 s. REITTER, E., 1916: Fauna Germanica. Die Käfer des Deutschen Reiches. Band V. Stuttgart, K.G. Kutz Verlag. 343 s. REZERVAČNÍ kniha SPR Žehuňská obora ms., deponovaná na KS Praha. ROUBAL, J., 1941: Katalog Koleopter Slovenska a Podkarpatská. Díl III. Praha, 363 s. SMRECZYŇSKI, S., 1973: Bemerkungen zu einigen Arten der Gattung Miarus SCHÖNHERR 1826 (non STEPH. 1831) und Beschreibung einer neuen Art (Col.
213
Curc.). - Acta zool. Cracoviensia 18 s 167-181. STREJČEK, J., 1958: 2. příspěvek k poznání brouků ČSR. - Čas. Čsl. Spol. entomol. 55 : 394. STREJČEK, J., 1976: Příspěvek k poznaní fauny brouků čeledí Anthibidae a Curculionidae v ČSSR. - Čas. Cs. Spol. entomol. 12 s 119-135. ŽOFÁK, D., 1957: Teplomilná květena opukových strání nad Zehuňským rybníkem. Hradecký kraj, a. 25-27.
Adresa autora: Michael Košťál, V lipkách 721, Hradec Králové II.
214
Krátká sdělení Kurze Mitteilungen
MĚKKÝŠI VELTRUSKÉHO PARKU Oblast Veltruského parku má po faunistické stránce významné postavení, neboť jde o jediné místo v údolí Vltavy, kde se zachovaly lesní porosty odpovídající původním luhům. Všude jinde byly luhy již v dávných dobách buď vyrubány a změněny na louky či pole, nebo tak prosvětleny a spásány, že zcela ztratily svůj původní ráz. Velký luh Úpor na soutoku Vltavy s Labem patří svým rázem spíše do Polabí než do Povltaví. Zmizení luhů na dolní Vltavě nepochybně souvisí s celkovým rázem vltavské nivy, která se podstatně liší od nivy Malého Labe tím, že se v ní mnohem více uplatňují hrubé štěrky, které vystupují ve snížených stupních nejmižší terasy a tvoří četné ostrovy mezi nivními hlínami. Vltavské luhy byly patrně podstatně sušší než luhy polabské a díky tomu i přístupnější pro pastvu, popřípadě i zemědělské využití. Tento stav se projevuje i ve Veltruském parku. Jde o typický anglický park, kde přirozené porosty byly poměrně málo změněné umělými zásahy, takže se zejména některé úseky svým složením velmi blíží původním luhům. Skutečně lužní ráz má však ve Veltruském parku jen souvislý pás lesa sledující staré zazemněné koryto, které se táhne od Veltrus ke Všestudům. Mezi tímto korytem a Vltavou je poměrně rozsáhlý prostor, kde vystupuje v poněkud vyšší poloze štěrkopískový podklad. To umožnilo většinu této plochy změnit na obdělávaná pole, která byla ovšem rovněž součástí parku. Pokud se zde zachovaly menší zalesněné plochy, jde o porosty s převahou dubu, které mají po značnou část roku suchý ráz a nemají již lužní charakter. Odpovídají dubovým porostům na nejnižších labských terasách. Lužní porosty tvoří směs javorů, dubů, lip, jilmů a především jasan, nezřídka je přimíšen i vysazený akát. Hojný je rovněž topol. Vlhčí sníženiny 215
Přehled druhů zjištěných ve Veltruském parku Ekologická skupina x
Seznam druhů
Lesní stanoviště Les
Monachoides incarnata (MÜLLER)
les, křoviny, plášťová formace, sady
Alinda biplicata (MONTAGU) Discus rotundatus (MÜLLER) Helix pomatia LINNÉ Vitrea crystallina (MÜLLER)
vlhký les, luh
Clausilia pumila C. PFEIFFER Perforatella bidentata (GMELIN)
Otevřená a lesní stanoviště střední
Cochlicopa lubrica (MÜLLER) Perpolita hammonis (STRÖM) Punctum
pygmaeum
(DRAPARNAUD)
Trichia concinna (JEFFREYS) Vitrina pellucida (MÜLLER) vlhká
Carychium tridentatum (RISCO) Succinea oblonga DRAPARNAUD
mokřady, břehy vodní stanoviště xx)
Zonitoides nitidus (MÜLLER) Planorbis carinatus MULLER Anisus vortex (LINNÉ) Bathyomphalus contortus (LINNÉ) Valvata cristata MÜLLER
x)
ve smyslu jednotné metodiky
xx)
Vodní druhy vesměs pocházejí z tůněk za navigační hrází při Vltavě v nejsevernější části
Vysvětlivky: x - slabé a střední populace, xx - silné populace; čísly jsou uvedený počty jedinců ve vzorcích hrabanky nebo jednotlivé nálezy,
216
Tabulka 6 Úsek parku severní
jižní
vzorek hrabanky
přímý sběr
vzorek hrabanky
přímý sběr
(9.3.1975)
(19.3.1971, 9.3.1975)
(17.10.1972)
(17.10.1972)
2 11
-
1 -
xx xx
-
-
-
1
-
xx
-
x
3
-
49
-
23
x
-
-
2 5
x -
-
x 1
32
x
7
x
1
-
-
-
7
x
2
x
-
-
-
3
7
-
57
-
5
x
-
-
2
x
10
x
-
x
-
-
-
x
-
-
-
x
-
-
-
1
-
-
217
jsou porostlé kopřivami, jinak je hojná Aegopodium a na sušších úsecích Lamium maculatum. Měkkýši se soustředí především do vlhčích sníženin v místech, kde je hojný jasan s bujným podrostem kopřiv. PŘEHLED MALAKOZOOLOGICKÍCH NÁLEZŮ Výsledky ručních sběrů i rozborů hrabanky shrnuje přehledná tabulka 6, v níž jsou druhy seřazeny podle ekologických skupin. ROZBOR MALAKOFAUNY Ze seznamu, z něhož lze čerpat i základní ekologické údaje, je zřejmé, že jde o ochuzené lužní společenstvo, v kterém je podstatně nižší počet význačných lužních prvků, než v průměru žije v luzích na Malém Labi. Nicméně se zde vyskytují tři typičtí obyvatelé luhů, a to Perforatella bidentata (GM.), Clausilia pumila C. PFR. a Vitrea crystallina (MULL.), které bychom jinde v okolí Povltaví marně hledali. Jejich přítomnost dokazuje, že v rámci Veltruského parku jsou skutečně zachovány zbytky porostů, které mají přímou návaznost na někdejší luhy. Jde totiž o druhy poměrně choulostivé na vysušení i na výraznější změnu porostů. Z ostatních druhů je významná Trichia concinna (JFFR.), která je zřejmě typická pro Vltavu (žije také běžně na nivách větších přítoků, zejména od Prahy po proudu dolů). Na Malém Labi ji totiž zastupuje příbuzná Trichia sericea (DRAP.), hojná např. v luzích u Velkého Oseka, ve Vrti, v Černínovsku i v Zámeckém lese u Obříství, nevyskytuje se však v Úporu, kde již žije Tr. concinna (JFFR.), což svědčí o vltavském vlivu. Pokud jde o vliv lidských zásahů, projevily se ve složení měkkýší fauny především negativně, tj. ochuzením. Jen větší výskyt hlemýždě Helix pomatia L. je místy synantropního rázu. SROVNÁNÍ S JINÝMI LUŽNÍMI STANOVIŠTI Ve srovnání s luhy na Malém Labi je fauna Veltruského parku mnohem chudší, a to i o mnoho druhů, které jsou na Labi běžné, např. Arianta arbustorum (L.), Cepaea hortensis (MULL.) nebo Bradybaena fruticum (MULL.). Chybí zde i význačné polabské lužní prvky, jako např. Aegopinella nitidula (DRÁP.), Eucobresia diaphana (DRAP.) a Trichia sericea (DRAP.), o které jsme se již zmínili. Je zajímavé, že se nepodařilo zjistit ani vysoce vlhkomilné prvky mokřadů a břehů, jako 218
jsou Succinea putris (L.), Oxyloma elegans (RS.), Pseudotrichia rubiginosa (A. SCH.) a příslušné vodní druhy, význačné pro měkké luhy, olšiny a břehy ramen. Tyto druhy by se mohly vyskytovat kolem kanálu vedoucího dnem bývalého vltavského ramene, nepodařilo se však je zjistit, kromě odolného Zonitoides nitidus (MÜLL.). Dnes není bohužel možné srovnat faunu Veltruského parku s jinými podobnými stanovišti na Vltavě, avšak lze ji srovnat s faunou v menších luzích na Velkém Labi nad Roudnicí. V těchto místech se projevuje vliv Vltavy, která je na soutoku podstatně širší než Malé Labe, a tím vtiskla ráz nivě pod soutokem. V Luhu u Záluží se vyskytují druhy jako ve Veltruském parku, především Trichia concinna (JFFR.), ale také Cochlodina laminata (MTG.), Bradybaena fruticus (MULL.), Arianta arbustorum (L.) a vzácně Ena montana (DRAP.), nikoli však Perforatella bidentata (GM<,). Luh v Dobříně je chudší, nicméně i zde se však vyskytuje Arianta. Z uvedeného je zřejmé, že se tyto luhy spíše blíží Veltruskému parku než bohatým luhům na Malém Labi. HISTORICKÉ ZHODNOCENÍ Ráz stanoviště ve Veltruském parku je dán jednak přirozenými podmínkami, a to především obecně nepříznivějšími poměry pro rozvoj lužních biocenóz, které panují v nivě Vltavy, a o nichž jsme se již zmínili. Druhým činitelem je parková úprava, která sice nepochybně vděčíme za záchranu zbytků luhů v tomto prostoru, která však naopak jistě přinesla i různé negativní zásahy, jako bylo proražení kanálu, stavba cest a vytvoření velkých volných prostor; to všechno vedlo ve své době k vysušení, a tím i k ochuzení zbytků lužní fauny. Zda byla původní lužní malakofauna na Vltavě bohatší, nelze dnes říci, avšak je to pravděpodobné. Nikdy však nedosahovala té diverzity jako na Malém Labi. OCHRANA SOUČASNÝCH MALAKOCENÓZ Návštěvnost
parku
za
současných
poměrů
malakofaunu
v
podstatě
neohrožuje. Negativní vliv by mohlo mít další prosvětlení a vysušení porostů a ovšem používání chemických látek proti škůdcům. V současná době se zdá, že se zde lužní fauna spíše rozmáhá než ustupuje, jakost vody v kanálu je však pro měkkýše krajně nepříznivá. Protože malakocenózy Veltruského parku představují jediný zbytek tohoto typu společenstev na Vltavě, zasluhují si plnou ochranu. RNDr. Vojen Ložek, DrSc. 219
220
Pokyny k autorům Bohemia centralis uveřejňuje práce a zprávy ze všech oborů přírodních věd, které přinášejí původní poznatky o přírodních poměrech středních Čech. Přednostně jsou uveřejňovány příspěvky, mající vztah k ochraně přírody a životního prostředí. Práce musí být po jazykové stránce správné, zásadní příspěvky musí obsahovat souhrn k překladu do cizího jazyka, který má obsahovat základní výsledky a poznatky. Redakce žádá autory, aby se při technické úpravě rukopisu řídili těmito běžnými zásadami: 1. Strojopisy pište po jedné straně papíru formátu A4 (kancelářský papír), 3-4 cm od levého okraje, 4 cm od horního okraje a stránku ukončete 3 cm od spodního okraje. 2. Pište na normálním stroji, nikoliv perličkou! 3. Pište ob řádek, tj. tak, aby mezi psanými řádky byla mezera 1 řádek. 4. Podle tiskárenské normy smí mít stránka maximálně 30 psaných řádek a 60-65 klepů (za řádek se počítá každý započatý řádek, i nadpis, klepy jsou i mezery mezi slovy). 5. Požadované typografické úpravy v textu vyznačte lehce obyčejnou tužkou. 6. Pokud doplňujete svůj článek obrázkem (fotografií nebo kresbou), očíslujte obrázek a dejte odkaz i do textu; totéž platí i pro tabulky. 7. Obrazové materiály, fotografie: pro dobrou reprodukci je třeba dodat velmi kontrastní snímky, nejlépe formátu 13 x 18 cm, volně přiložené v obálce. Pérovky (kresby, grafy apod.) musí být kresleny černou tuší na snímacím nebo kladívkovém papíře ve větším měřítku, než budou reprodukovány (asi 1 : 2). Úměrně k tomu je třeba správně volit velikost písma popisků, aby byly po zmenšení čitelné. Tabulky: musejí být přehledně zpracované, mít nadpis, číslo (na které je odkaz v textu) a hlavičku. Při sestavování tabulek je třeba počítat s možným počtem liter, aby se tabulka vešla na šířku, výjimečně na délku stránky. 8. V přehledu literatury při citaci používejte způsob předepsaný pro příslušný obor. U článků uvádějte jen tu literaturu, která se přímo dotýká problému, jímž se v článku zabýváte; obecně platná díla neuvádějte. 9. Stylisticky upravujte články tak, aby byly schopné tisku. Rozsah příspěvků omezte nejvýše na 30 rukopisných stran. O výjimkách je třeba se předem dohodnout s redakcí. Redakce si rovněž vyhrazuje právo měnit pořadí uvedení došlých příspěvků. Příspěvky a veškerou redakční a administrativní poštu zasílejte na adresu: Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Hybernská 18, 110 00 Praha 1
221
Účelová neperiodická publikace Není určeno k prodeji obyvatelstvu
Bohemia centralis Vydalo středisko státní památkové péče a ochrany přírody středočeského kraje ve státním zemědělském nakladatelství v Praze roku 1980 ve Středisku interních publikací Návrh obálky a grafická úprava Ivan Urbánek Vydání první - Počet stran 224 Odpovědná redaktorka Jiřina Benešová Technická redaktorka Helena Čečetkové Vytiskly Moravské tiskařské závody, n.p., Kyjov - AA 17,20, VA 17,33 Náklad 500 výtisků - Publikace 5. 3198 07-076-80 — 03/15,16
222