Bohemia centralis 20: 135-158, 1991
Revize vegetačních map význačných chráněných území Českého krasu pomocí leteckých multispektrálních snímků Revision von Vegetationskarten der bedeutsamen Schutzgebiete im Böhmischen Karst mit Hilfe der multispektralen Luftaufnahmen
Daniela FIŠEROVÁ ÚVOD V předložené práci jsou zpracována maloplošná chráněná území: Černá rokle, Karlické údolí, Karlštejn (západní část), Klonk, Koda, Lom na Kobyle, Tetínské skály, Voškov, Zlatý kůň. Byly pořízeny mapy aktuální vegetace vizuální interpretací materiálů leteckého multispektrálního snímkování (LMS) s ověřením situace v terénu a s použitím starých vegetačních map z inventarizačních průzkumů (obvykle 10 - 20 let starých, získaných jen pozemním průzkumem). Porovnáním těchto map jsou podchyceny a zhodnoceny rozdíly způsobené sukcesními změnami vegetace, větší přesností metod LMS, event. jinými příčinami.
CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ CHKO Český kras je jediný plošně rozsáhlý vápencový okrsek v Čechách. Geologický podklad studovaných MCHÚ tvoří nejčastěji typicky zvrásněné svrchnosilurské a devonské vápence různých typů, často prokládané vložkami břidlic. Vytvořila se zde, z ochranářského hlediska velmi významná, kalcifilní květena a rostlinná společenstva, jejichž jedinečnost je podmíněna i členitostí reliéfu,
135
umožňujícího uplatnění mikroklimatických odlišností stanovišť. Činností člověka bylo území ovlivněno od pravěku. Jedním z významných faktorů zde byla dlouhodobě provozovaná pastva domácího dobytka, která byla však ve vyhlášené CHKO zastavena. Tato změna zároveň s přibývajícím turistickým ruchem, s významnými změnami hospodaření v zemědělství (změny agrotechniky, zvyšování hnojení apod.), se zvyšující se těžbou surovin a uplatněním exhalací i s ostatní devastací posledních let přispívá k narušení stability rostlinných společenstev a k jejich změnám. Změny se velmi dobře projevily při srovnání starých vegetačních map s leteckými snímky současné doby, z nichž byly zpracovány současné mapy aktuální vegetace.
METODIKA Terénní práce - revize vegetačních map - byly provedeny v podzimních měsících 1987. K interpretaci byly použity černobílé odvozeniny především 6. kanálu (790 - 890 nm), které s vyrovnáním kontrastu v měřítku přibližně 1:5000 zachycují stav vegetace v červnu 1987. Interpretace byla provedena vizuálně. Protože byly srovnány dřívější vegetační mapy z pozemních průzkumů od různých autorů, bylo nutné (podle možností) sjednotit mapované vegetační jednotky. V některých případech pak bylo nutné použít jak širší kategorie - např. rank syntaxonomické třídy, tak zároveň užší kategorie - např. rank svazu. Jména syntaxonů jsou podle autorů MORAVEC et al. 1983.
REVIZE HRANIC VEGETAČNÍCH JEDNOTEK JEDNOTLIVÝCH MCHÚ CHPV ČERNÁ ROKLE (obr. 1, 2) Důvodem ochrany území je významné naleziště geologické, paleontologické a botanické. Z botanického hlediska se zde nacházejí pozoruhodná xerotermní společenstva a je bohatě zastoupena hájová květena. 136
Lokalita představuje pestrou mozaiku rostlinných společenstev, což značně znesnadňuje jak terestrické mapování vegetace, tak vizuální interpretaci z černobílých odvozenin LMS. Oproti terestrickému mapování (SÁDLO, 1981) byly zaznamenány poměrně velké změny v hranicích vegetačních jednotek; příčiny lze však těžko jednoznačně objasnit. Částečně došlo k dalšímu zarůstání křovinami (zvláště v severovýchodní části území a na dnech lomů) a jisté expanzi ruderálních společenstev bylinných i křovinných. Na tento jev upozorňuje již SÁDLO, 1981. Pozemní inventarizace je vcelku nedávného data. Zjištěné diference jsou proto nepochybně způsobené i značnou mozaikovitostí obtížně mapovatelných společenstev. Vizuální interpretací se zpřesnily hranice jehličnatých kulturních lesů. Jako negativní zásah do území bylo na snímku v severní části území zaznamenáno zorání části louky, přiléhající k sousednímu poli.
SPR KARLICKÉ ÚDOLÍ (OBR. 3, 4) Karlické údolí je jednou z velmi významných rezervací CHKO s xerotermními společenstvy a výskytem vzácných rostlinných taxonů. Přirozená lesní a lesostepní společenstva, pokud tato lze rozlišit, svým rozmístěním zhruba odpovídají lokalizaci v původní vegetační mapě (obr. 3) z pozemního mapování v roce 1985 (MOLÍKOVÁ, 1985) sestavené bez podstatných změn z mapy z roku 1972 (RIVOLA, 1972a). Zastoupené dubohabrové lesy se nepodařilo z leteckých snímků odlišit od acidofilních doubrav. Naproti tomu v šípákových doubravách jsou na snímcích jasně patrné rozvolněné plochy s travinnými společenstvy Festuco-Brometea, které by se
137
snadno zakreslily při sestavování podrobnější vegetační mapy. Na základě vizuální interpretace bylo možno rovněž stanovit mnohem přesněji hranice jehličnatých kulturních lesů. Byly zachyceny podstatné změny vzniklé hospodařením v lesích došlo ke zmenšení ploch kulturních jehličnatých lesů a ke vzniku nových pasek.
SPR KARLŠTEJN - ZÁPADNÍ ČÁST (OBR. 5, 6) SPR Karlštejn je největší a nejvýznamnější MCHÚ v Českém krasu; zvláště cenné je botanicky. Představuje rezervoár mnoha xerotermních společenstev i chráněných rostlinných taxonů. Pozemní inventarizací byla donedávna zpracována jen
západní část, tj.
od
západních
hranic
SPR k
Bubovickému
potoku
(JOSEFUSOVÁ, 1979). Podrobná inventarizace východní části SPR byla zpracována až v současné době (FIŠEROVÁ, 1989, ms. ) . Je to území značně rozsáhlé, vegetační mapa z roku 1979 vzhledem k obtížnému terénu obsahuje mnohé nepřesnosti. Proto i rozdíly mezi oběma srovnávanými vegetačními mapami jsou dosti velké. Do mapy byly zakresleny jehličnaté kulturní lesy (JOSEFUSOVÁ, 1979 nezachycené) a pozice lesních pasek a lesních okrajů; v nich nastaly za uplynulou dobu značné změny kácením a růstem vysazených dřevin. Podle černobílých odvozenin LMS byly shledány větší plochy xerotermních kostřavových trávníků (způsobeno nepochybně nepřesným pozemním mapováním). Celkem dobře odlišitelné a bez podstatných změn byly šípákové doubravy. Ostatní typy listnatých lesů se navzájem jen těžko odlišovaly. Byly zde méně patrné i bukové porosty (obvykle s výraznou texturou korun).
138
CHPV KLONK (OBR. 9, 10) Důvodem ochrany je geologicky cenná lokalita. Z botanického hlediska je cennější jen formace skalní stepi s keři, kde rostou i mnohé chráněné druhy. Území je malé, vyvinulo se tu pouze několik dobře odlišitelných jednotek. Od roku 1976, kdy byla zhotovena vegetační mapa (RIVOLA, 1976a), je patrná jistá expanze xerotermních dřevin. Podle leteckého snímku bylo zpřesněno zakreslení jehličnatých kulturních lesů. V hranicích ostatních společenstev nebyly shledány velké změny.
SPR KODA (OBR. 7, 8) SPR Koda patří k nejvýznamnějším botanickým lokalitám Českého krasu, je nejrozsáhlejší po SPR Karlštejn. Obsahuje unikátní xerotermní travinná a lesní společenstva i význačné chráněné druhy. Současný stav vegetace byl srovnáván s vegetační mapou inventarizačního průzkumu z roku 1979 (HAŠČYNOVÁ, 1979). Lze konstatovat, že od uvedené doby se rostlinný kryt v rezervaci značně změnil. Byla zaznamenána expanze křovin do xerotermních trávníků, zarůstání pasek, lesních lemů apod. Velké změny také nastaly důsledkem lesního hospodaření (těžba a vznik nových pasek). Nejvíce se kácením zmenšila plocha jehličnatých kulturních lesů. Pomocí leteckých snímků byly ve většině případů významně upřesněny hranice stávajících jehličnatých porostů. Rovněž tak se zpřesnily hranice křovinných a travinných porostů. Naproti tomu některé typy lesních společenstev byly pro interpretaci velmi těžko zpracovatelné (např. dubohabřiny, subxerotermní doubravy).
139
Plochy plevelových společenstev a některých úhorů byly v území přeměněny na ornou půdu, ač bývá doporučováno ponechat v chráněných územích tyto porosty přirozenému vývoji (BUREŠ, 1970).
CHPV LOM NA KOBYLE (OBR. 11, 12) Důvodem ochrany je geologicky významná terénní situace. Z botanického hlediska má území jen malý význam. Je však vhodnou lokalitou pro sledování sukcesních změn. Vegetační mapa území byla sestavena v roce 1976 (RIVOLA, 1976b), tedy více než 10 let před provedeným multispektrálním snímkováním. Již v této době byly v lomu zformovány pokročilejší fytocenózy svědčící o úspěšně probíhajících sukcesních procesech. K roku 1987 bylo zaznamenáno pokračující zarůstání xerotermními křovinami, které se v současné době šíří i na dno lomu a na plochy osídlené pionýrskou neustálenou vegetací mělkých půd. Zhoustla a vyrostla mlazina z listnáčů. Na úkor rezervace byla přioráním zvětšena sousedící plocha orné půdy.
SPR TETÍNSKÉ SKALY (OBR. 13, 14) Území patří v rámci CHKO k velmi cenným pro své botanické hodnoty - skalní společenstva a význačné chráněné druhy. Představuje úzký, dlouhý, většinou skalnatý pás podél Berounky, kde se rostlinná společenstva střídají mozaikovitě, což značně ztěžuje jak pozemní mapování, tak i vizuální interpretaci materiálů LMS. Vegetační mapa z pozemního průzkumu pochází z roku 1972 (RIVOLA, 1972b), tedy 15 let před snímkováním. To je velmi dlouhá doba umožňující sledovat
140
vývoj vegetace v území. Hranice skoro všech společenstev jsou vzhledem ke staré vegetační mapě pozměněny. Příčinou je jednak již výše zmíněná značná mozaikovitost společenstev a obtížný terén, jednak probíhající ruderalizace a expanze xerotermních dřevin (na tyto skutečnosti ve vztahu k zastavení pastvy a bezprostřední blízkosti obce poukazuje již autor inventarizace). Ruderalizace se projevuje šířením zvláště Sambucus nigra a Urtica dioica. Podílí se na ní i častá návštěvnost přímo z obce na vrcholovou plošinu.
SPR VOŠKOV (OBR. 15, 16) Rezervace byla vyhlášena k ochraně zachovaných lesních porostů na prudkých svazích nad Berounkou. Území tvoří úzký dlouhý pruh. Téměř celou jeho plochu zaplňují společenstva listnatých lesů, jejichž hranice jsou na leteckých snímcích skoro nerozeznatelné. Nelze proto v tomto případě spolehlivě stanovit hranice všech společenstev. Byly upřesněny pouze hranice jehličnatých kulturních lesů a přesněji lokalizováno luční společenstvo. Mapa z pozemního průzkumu pochází z roku 1969 (PETŘÍČEK, 1969).K době snímkování je to dlouhý časový interval; změny ve vegetaci však nebyly patrné, což lze v případě lesních společenstev předpokládat.
CHPV ZLATÝ KŮŇ (OBR. 17, 18) Území je chráněno z hlediska geologického a paleontologického. Botanické hodnoty jsou podružnější, významné jsou jen xerotermní trávníky. Srovnání staré vegetační mapy z roku 1976 (RIVOLA, 1976c) a interpretační skici z černobílé odvozeniny LMS neukazuje významné rozdíly.
141
Tendence k zarůstání xerotermních trávníků křovinami je zde velmi malá, zřejmě vzhledem k dosti velké rozloze těchto odlesněných ploch, které jsou ideálními stanovišti pro výše uvedené formace. Byly upřesněny současné hranice ploch jehličnatých kulturních lesů. Jako negativní jev bylo zaznamenáno zvětšení orné půdy na území CHPV.
ZÁVĚR Na základě interpretace leteckých multispektrálních snímků a terénní revize v roce 1987 byly u 9 maloplošných chráněných území - Černá rokle, Karlické údolí, Karlštejn (západní část), Klonk, Koda, Lom na Kobyle, Tetínské skály, Voškov, Zlatý kůň - sestaveny vegetační mapy zachycující současný stav vegetace. Tyto nové vegetační mapy jsou srovnány se starými, sestavenými před 10 - 20 lety běžnými pozemními metodami. Bylo tedy možné posoudit změny vegetace v uvedeném časovém úseku. V CHKO se potvrdil obecný předpoklad, že zastavení pastvy se změnami v hospodaření (nesekání a nevyužívání travních porostů) vede jednoznačně k pronikání xerotermních křovin do trávníků třídy Festuco-Brometea. Očividná je i ruderalizace postupující z rozmanitých příčin - devastace spojená s těžbou surovin a provozem v lomech, splach z intenzivněji hnojených polí a luk (na plošinách nad přirozenými porosty), rozklad stařiny z nekosených travních porostů, značná návštěvnost, rozrůstání skládek apod. Interpretací byl zpřesněn současný stav a rozloha nežádoucích jehličnatých lesních porostů v MCHÚ, kde byly zaregistrovány největší změny. Dobře lze odhadnout též stupeň přimíšení jehličnanů do listnatých porostů. Lépe a podrobněji byly též dokumentovány malé plochy xerotermních trávníků v mozaikách lesostepních společenstev.
142
Zde použitá fotointerpretační metoda, doplněná o terénní průzkum, se osvědčila jako rychlý a relativně přesný postup.
ZUSAMMENFASSUNG Auf Grund der Interpretation der multispektralen Luftaufnahmen sowie der Terrainrevision i. J. 1987 wurden bei 9 kleinflächigen Schutzgebieten - Černá rokle, Karlické údolí (= Gebiet von Karlík), Karlštejn (Westteil), Klonk, Koda, Lom na Kobyle, Tetínské skály, Voškov, Zlatý kůň - Vegetationskarten zusammengestellt, die den gegenwärtigen Zustand der Vegetation erfassen. Diese neuen Vegetationskarten werden mit den alten, vor 10 bis 20 Jahren unter Anwendung der gebräuchlichen Landmethoden zusammengestellten Vegetationskarten verglichen. Es war daher möglich, die Änderungen der Pflanzendecke im angeführten Zeitabschnitt zu beurteilen. Im Landschaftsschutzgebiet wurde die allgemeine Voraussetzung bekräftigt, dass
die
Einstellung
der
Viehweide
zugleich
mit
den
Änderungen
der
Bewirtschaftung (Nichtabmähen und Nichtausnutzen der Grasbestände) eindeutig das Vordringen der xerothermen Gebüsche auf die Rasen der Klasse FestucoBrometea zur Folge hat. Offensichtlich ist auch die aus verschiedenen Ursachen zunehmende Ruderalisierung - die mit Rohstoffgewinnung und mit der Arbeit in Steinbrüchen zusammenhängende Devastation, Abschwemmung von intensiver gedüngten Feldern und Wiesen (auf Plateaus oberhalb der natürlichen Bestände), Zersetzung des Altgrases aus den ungemähten Grasbeständen, erhebliche Intensität des Touristenverkehrs, die sich ausbreitenden Mullablagen usw. Durch Interpretation wurde der gegenwärtige Zustand und die Ausdehnung der unerwünschten Nadelwaldbestände in den kleinflächigen Schutzgebieten präzisiert, wo die grössten Änderungen registriert worden sind. Ebenfalls kann die Beimengungsstufe der Nadelgehölze in den Laubholzbeständen gut abgeschätzt werden. Besser und eingehender wurden auch die Kleinflächen von xerothermen Rasen in den Mosaiken der Waldsteppengesellschaften dokumentiert. Die
hier
angewandte
Fotointerpretationsmethode,
mit
der
Terrain-
durchforschung ergänzt, hat sich als ein schneller und relativ genauer Vorgang bewährt. 143
LITERATURA BUREŠ, L., (1970): Podklady pro biologické plánování krajiny Českého krasu. - ms., dipi, práce depon in: Kat. Bot. Př. F. UK, Praha. BUREŠ, L., (1976): Rostlinná společenstva úhorů v Českém krasu. Preslia, Praha, 48: 2132. FIŠEROVÁ, D., (1989): Vegetační mapování maloplošných chráněných území CHKO Český kras z materiálů dálkového průzkumu Země. - ms. depon in: Správa CHKO Český kras, Karlštejn. HAŠČYNOVÁ, D., (1979): Ochranářsko-botanický inventarizační průzkum státní přírodní rezervace Koda a přilehlého území CHKO Český kras. - ms. , dipl. práce depon in: Kat. Bot. Př. F, UK, Praha. JOSEFUSOVÁ, Z., (1979): Inventarizační průzkum SPR Karlštejn a přilehlého území CHKO Český kras. - ms. , dipl. práce depon in: Kat. Bot. Př. F. UK, Praha. HOLÍKOVÁ, M., (1985): Botanicxá inventarizace SPR Karlické údolí. - ms., depon in: SÚPPOP Praha. MORAVEC, J. et. al., (1983): Rostlinná společenstva České socialistické republiky a jejich ohrožení. Severočeskou přírodou, Litoměřice, příl. 1983/1. PETŘÍČEK, V., (1969): Botanická inventarizace SPR Voškov. - ms., depon in: SÚPPOP Praha. RIVOLA, M., (1972a): Botanická inventarizace SPR Karlické údolí. - ms. depon in: SÚPPOP Praha. RIVOLA, M., (1972b): Botanická inventarizace SPR Tetínské skály. - ms. depon in: SÚPPOP Praha. RIVOLA, M., (1976a): Botanická inventarizace CHPV Klonk. - ms., depon in: SÚPPOP Praha. RIVOLA, M., (1976b): Botanická inventarizace CHPV Lom na Kobyle. - ms., depon in: SÚPPOP Praha. RIVOLA, M., (1976c): Botanická inventarizace CHPV Zlatý kůň. - ms., depon in: SÚPPOP Praha. SÁDLO, J., (1981): Inventarizační průzkum vegetačního krytu CHPV Černá rokle. - ms. , depon in: SÚPPOP Praha.
Adresa autora: Dr. Daniela Fišerová ČÚOP Slezská 9 120 00 Praha 2
144
145
146
147
148
149
150
151
152
153
154
155
156
157
TEXTY K OBRÁZKŮM
1. CHPV Černá rokle - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1981 2. CHPV Černá rokle - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 3. SPR Karlické údolí - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1985 4. SPR Karlické údolí - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 5. SPR Karlštejn západní část - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1979, část území nad obcí Srbsko 6. SPR Karlštejn západní část - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 7. SPR Koda - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1979 8. SPR Koda - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 9. CHPV Klonk - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1979 10. CHPV Klonk - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 11. CHPV Lom na Kobyle - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1976 12. CHPV Lom na Kobyle - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 13. SPR Tetínské skály - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1972 14. SPR Tetínské skály - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 15. SPR Voškov - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1969 16. SPR Voškov - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987 17. CHPV Zlatý kůň - aktuální vegetace z inventarizačního průzkumu v roce 1976 18. CHPV Zlatý kůň - aktuální vegetace podle LMS v roce 1987
158
VYSVĚTLIVKY K MAPÁM 1-18 1 - mezofilní louky sv. Arrhenatherion Koch 1926 a fytocenózy jemu blízké 2 - xerotermní travinná společenstva tř. Festuco-Brometea Br.-Bl. Et Tüxen 1943 blíže nerozlišená 3 - převážně nízkostébelná xerotermní travinná společenstva ř. Festu cetalia valesiacae Br.-Bl. et Iiixen 1943 blíže nerozlišená 3a- xerotermní společenstva skal - sv. Alysso-Festucion pallentis Moravec in Holub et al. 1967, Helianthemo cani-Festucion pallentis Kolbek 1983 3b- xerotermní společenstva pěchavových trávníků sv. Seslerio-Festucion glaucae Klika 1931 em. Kolbek 1982 3c- xerotermní společenstva kostřavových a kavylových trávníků sv. Festucion valesiacae Klika 1931 4 - vysokostébelná xerotermní travinná společenstva sv. - Bromion erecti - nejčastěji Scabioso ochroleucae-Brachypodietum pinnati Klika 1933 5 - potoční luhy sv. Alno-Ulmion Br.-Bl. et Tüxen ex Tchou 1948 em. Th. Müller et Görs 1958 6 - dubohabrové lesy sv. Carpinion Issler 1931 em. Mayer 1937 - as. Melampyro nemorosi 7 - suťové lesy sv. Tilio-Acerion - as. Aceri-Carpinetum Klika 1941 a jí blízké fytocenózy 8 - vápnomilné bučiny podsv. Cephalanthero-Fagenion Tüxen in Tüxen et Oberdorfer 1958 9 - kyselé bučiny sv. Luzulo-Fagion Lohmeyer et Tüxen in Tüxen 1954 10 - sípákové doubravy as. Lathyro versicoloris-Quercetum pubescenti Klika (1928) 1932 event. fytocenózy jí blízké 11 - subxerofilní teplomilné doubravy as. Lithospermo-Quercetum Br.-Bl. 1932, Potentillo albae-Quercetum Libbert 1933 a jim blízké fytocenózy 12 - xerotermní křoviny řádu Prunetalia Tüxen 1952 blíže nerozlišené 12a- xerotermní křoviny sv. Prunion spinosae Soó (1931) 1940 159
12b- teplomilné xerotermní křoviny sv. Prunion fruticosae Tüxen 1952 -as. Prunetum fruticosae Klika 1928 a jemu blízké fytocenózy 13 - acidofilní doubravy sv. Genisto germanicae-Qercion Neuhausl et NeuhäslováNovotná 1967 - Luzulo albidae-Quercetum (Hilitzer 1932) Passarge 1953 a jemu blízké fytocenózy 14 - ruderální společenstva blíže nerozlišená 15 - úhory 16 - plevelová společenstva blíže nerozlišená 17 - neustálená počáteční stadia a otevřená společenstva mělkých půd blíže nerozlišená 18 - kulturní lesy nerozlišené 19 - kulturní lesy listnaté 19a- akátiny 19b- ostatní kulturní listnaté lesy 20 - kulturní lesy jehličnaté 21 - paseky čerstvé a zarůstající 22 - sady 23 - plochy téměř bez vegetace (lomy,skalní stěny bez vegetace, holé sutě apod.) 24 - orná půda 25 - zástavba
——— hranice maloplošných chráněných území _____ hranice vegetačních jednotek - - - - neostré hranice vegetačních jednotek
160
