1
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI CYRILOMETODĚJSKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA Katedra křesťanské výchovy
Mgr. Marie Klašková
Biblické postavičky jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí
Rigorózní práce
OLOMOUC 2008
2
OBSAH Ú vo d ........................................................................................... 6 1.
2.
Ce st a k p o ro z u mě ní Bi bli ............................................ 7 1.1 .
Re c e p c e bi bli ck é ho t e xtu ...................................... 8
1.2 .
V yu žití sy mb oli k y bi bli ck é ho t e xt u ................... 9
1.3 .
Cel os tní pří stu p ......................................................11
V z nik po st avi č e k a ší ř ení ...........................................12 2.1 .
Š vý c a rs ko ................................................................13
2.1.1. Vznik a vývoj postaviček ..........................................14 2.1.2. Problémy kolem vzniku ............................................20 2.2 .
N ě me c k o ..................................................................22
2.3 .
Ra ko us k o .................................................................24
2.4 .
D alš í e v ro ps k é z e mě a A me r ik a .........................26
2.5 .
Če sk á r ep ubl ik a ......................................................27
2.5.1. Počátky ....................................................................27 2.5.2. Obstarávání materiálu ...............................................28 2.5.3. První kurzy ...............................................................29 2.5.4. Další kurzy a rozvoj..................................................29 2.5.5. Nové objevy .............................................................30 2.6 . 3.
Sl o ve ns k o ................................................................31
Ch a r akt e rist ik a .............................................................32 3.1 .
V eli ko sti p ost a vi č ek .............................................33
3.2 .
Ma t e ri ál a slo ž e n í p os ta vi č e k .............................34
3.3 .
P r ak ti ck é v y už ití bibli c k ýc h p ost a v ič ek ..........35
3.4 .
Tv ů r čí díl ny ............................................................36
3.5 .
Ex ku r s - Re kvi zi t y ................................................38
3.5.1. Zvířata......................................................................38 3.5.2. Rostliny ....................................................................40 3.5.3. Doplňky k oblečení...................................................40 3.5.4. Hudební nástroje.......................................................41 3.5.5. Pracovní nástroje ......................................................41
3
3.5.6. Další rekvizity a dekorace.........................................41 3.5.7. Rekvizity jako prostor pro scénu ...............................42
4.
5.
6.
7.
3.5 .7 .1.
F a kti ck é b ar vy ............................................42
3.5 .7 .2.
S y mb oli ck é b ar v y ......................................43
V yj ad řo v a cí s c ho pn osti po st avi č e k .........................47 4.1 .
Ro zs a h p oh yb u p ost a vi če k ..................................47
4.2 .
P ol oh y v yj ad řu jí c í p o hy b ....................................48
4.3 .
P ost oj e v yj ad ř ují cí p o cit y ...................................49
4.4 .
P ost oj e v yj ad ř ují cí v zt a hy ...................................50
Mo ž n osti vy u žití ..........................................................53 5.1 .
P r av id el n á s etk á n í d os p ěl ýc h n a d Biblí ...........54
5.2 .
P r á c e s Bi blí v ro din ě ...........................................54
5.3 .
K at e ch e z e dě tí a vý uk a ná b ož e nst v í .................55
5.4 .
S po le č e nst ví mlá de ž e ...........................................56
5.5 .
P r á c e s h a ndi c a p ov a ný mi .....................................57
5.6 .
P r á c e s e s en io ry .....................................................58
5.7 .
Mš e s v at á .................................................................58
5.8 .
Mš e s v at á p r o d ět i .................................................59
5.9 .
P ob o žn os ti s mal ý mi sk upi n a mi .........................61
5.10 .
Bet lé my v ro din á ch a ve f ar n ost e c h ..................61
5.11 .
V ýst a vy na bib li c ká t é ma t a .................................62
5.12 .
T er a p eut ic k á p r a xe ................................................63
Š a n c e a me z e bib lic ký c h p ost a vi č e k .......................66 6.1 .
Š a n c e ........................................................................67
6.2 .
Me z e .........................................................................70
Bibli c k á p r á ce v e s ku pi ně ..........................................74 7.1 .
P ří pr a v a mo d e r át or a n a pr á ci s Bib lí ................75
7.2 .
P r ůb ě h p rá c e s Bi blí p o mo cí p ost a vi če k ..........78
7.2.1. První fáze – přístup k textu .......................................78 7.2 .1 .1.
P ř ed st av e ní s e p o mo cí po st avi č ky .........79
7.2 .1 .2.
Me d it ac e n ad s c é no u .................................79
4
7.2 .1 .3.
Br ai nst or mi ng .............................................80
7.2 .1 .4.
P oh y bo v é i mp ul s y ......................................80
7.2.2. Druhá fáze - práce s textem.......................................81 7.2 .2 .1.
D r a mat u rgi c k é ot á zk y ...............................81
7.2 .2 .2.
Ba r e vn é zv ýr a z n ě ní ...................................82
7.2 .2 .3.
G r afi c k é z a c hy c e ní d o ta b ulk y ...............82
7.2 .2 .4.
P ř eh le d ..........................................................84
7.2 .2 .5.
D alš í v ho dn é me t od y .................................84
7.2.3. Třetí fáze ..................................................................85
8.
7.2 .3 .1.
Klí č ov á s c é n a ..............................................85
7.2 .3 .2.
N ě koli k s c én po s tup n ě z a s e b ou .............87
7.2 .3 .3.
N ě koli k t é mat ic k ýc h s c é n v ed le s e be ...88
7.2 .3 .4.
D v ě p roti kl a dn é s c én y ..............................90
7.2 .3 .5.
P r ůb ě žn á i ns c e n a c e „ vš ic h ni , vš e c hn o “ 91
7.2 .3 .6.
P r ůb ě žn á i ns c e n a c e s „ mou “ ro lí ............93
7.2 .3 .7.
P r ůb ě žn á i ns c e n a c e „ h e r ec - di v ák “ ......94
7.2 .3 .8.
P ost a vi čk a j a ko s y mbo l ú č ast ník a .........95
7.2 .3 .9.
P r o mě n a v d n eš ní s c é nu ...........................97
7.2 .3 .10 .
D ok on č e ní p ří bě h u ..................................98
7.2 .3 .11 .
Bibli o dr a ma ti ck é p ří stu py .....................99
7.2 .3 .11 .1.
Id e nti fik a c e ......................................102
7.2 .3 .11 .2.
V nit řní mo no lo g ..............................103
7.2 .3 .11 .3.
Ro zh o vo r s p ost a vo u - t e hd y ........105
7.2 .3 .11 .4.
Ro zh o vo r s p ost a vo u – d n es .........106
7.2 .3 .11 .5.
S ví c e j ak o sy mb o l ú č a stní k a ........108
P r ůb ě h ku r z u ...............................................................109 8.1 .
N á vr h ví k en do v é ho p r og r a mu ...........................109
8.2 .
V ýr ob a po st avi č e k ...............................................110
8.3 .
V ýr ob a a zís k áv á ní r e kvi zit ..............................112
8.4 .
Me t odi k a p r á ce s po st avi č k a mi ........................113
8.5 .
Bibli c k á p r á ce ......................................................114
5
8.6 .
V z dě lá v án í v ed o uc íc h k u r zů .............................115
Z áv ě r .......................................................................................117 ANOTACE ................................................................................118 RE S U MÉ ................................................................................119 RE S U MÉ ................................................................................120 Bibliografie .............................................................................121 Lit e r atu r a k b ibli ck ý m p ost a vi čk á m ............................121 Bibl e a p r akt ic k á p r á c e s Bi blí .....................................123 D alš í lit er at u ra : .................................................................125 W e b ov é st r án k y k bi bli ck ý m po st av ič k á m .................127 Člá n ky na i nt e rn e tu ..........................................................129 D alš í w e bo v é st r án k y ......................................................130 S e z n a m ob r á zk ů a t ab ul ek .................................................132 Seznam příloh............................................................................132 P říl oh y ....................................................................................133 P říl . 1: S o ub or y ob r á zk ů: ...............................................133 P říl . 2: S tr u čn á m et odi k a p r á ce s p ost a vi čk a mi ........138 P říl . 3: CD RO M ...............................................................143 P říl . 3 a: U č e dní ci n a c est ě do E ma uz ......................143 P říl . 3 b: Me to di k a n á c vik u p oh yb ů a p ost ojů ........143 P říl . 3 c: V ýr o ba po st avi č e k ........................................143 P říl . 4: S c é n ář e p ro pr a kti ck o u p r á ci s Bi blí .............144 P říl . 4 a: U č e dní ci n a c est ě do E ma uz ......................144 P říl . 4 b: Ža l m 22 ...........................................................148
6
Úvod Kd yž jsem začala v lednu 2006 připravovat tuto práci, neexistovala v naší zemi žádná publikace zabývající se biblickými postavičkami, jejich vznikem a prací s nimi. V červenci 2006 v ydalo České katolické biblické dílo překlad knih y A.Hechtové, Tvořivá práce s biblickými postavičkami. Jedná se o metodickou pomůcku, zaměřenou hlavně na práci s postavičkami. Ve své práci b ych ráda biblické postavičk y zařadila do širší souvislosti. Mimo nastudované
literatur y
b ych
chtěla
v yužít
svých
zkušeností
s vedením biblických kurzů, z kurzů výrob y postaviček a také z kurzů, kterých jsem se zúčastnila především v Německu a ve Švýcarsku. Po
teologickém
úvodu
a
zařazení
práce
s postavičkami
do rámce biblické pastorace se ve své práci se zabývám otázkou vzniku biblických postaviček a jejich šíření v rámci Evrop y i zámoří. Pak se zaměřím na jejich charakteristiku a možnosti v yjádření poh ybu,
pocitů
a
vztahů. S používáním biblickýc h
postaviček se pojí také jejich možnosti a meze. Stěžejní část práce tkví ve v yužití postaviček při praktické práci s Biblí. Členění tohoto oddílu jsem postavila na modelu tří fází, který patří do skupin y celostních přístupů k Písmu svatému. V přílohách jsem připravila
několik
vzorově
připravených
biblických
úr yvků
zpracovaných s v yužitím biblických postaviček. Daniel Kosch píše ve své knize Alte neue Bibel: V Bibli najdeme právě tolik, kolik hledáme. Mnoho velkého a božského, pokud velké a božské hledáme. Něco marného a historického, pokud marné a historické hledáme. A vůbec nic, kd yž vůbec nic nehledáme. 1 Praktická práce s Biblí počítá s očekáváním člověka,
1
Srov. KOSCH, D., Alte neue Bibel, s. 8.
7
s jeho životní situací a problémy a zapojuje je do procesu četb y Bible ve společenství. V České republice se biblické postavičk y postupně rozšiřují a moderátoři biblických skupinek, animátoři, katecheté a kněží s nimi pracují čím dál častěji.
1. Cesta k porozumění Bibli Druhý Vatikánský koncil znamenal v katolické církvi mnoho nového v přístupu k Bibli. V ybízí „všechn y věřící, ab y častým čtením Písma svatého získali „nesmírně cenné poznání Ježíše Krista“ (Flp 3,8). „Vžd yť neznat Písmo znamená neznat Krista.“ (sv. Jeroným). Ať ted y rádi přistupují přímo k posvátnému textu jak prostřednictvím posvátné liturgie,… tak v četbě. Věřící m křesťanům musí být dokořán otevřen přístup k Písmu svatému.“ 2 Koncil v ybízí k zřizování biblických vzdělávacích institucí, které b y sloužil y realizaci biblického apoštolátu. 3 To b ylo impulsem pro vznik národních institucí věnujících se překladům Bible do národních
jaz yků
včetně
výkladových
poznámek,
vzdělávání
věřících v četbě a znalostech Bible. Později vznikla zastřešující organizace
Katolická
biblická
f ederace. 4
Posláním
těchto
katolických institucí je přinášet Boží slovo věřícím, učit je, jak Bibli číst a rozumět jí. K tomu používá různých metod a přístupů. Pro praktickou práci s Biblí se jako jedna z účinných metod ukázala práce s biblickými postavičkami. Biblické postavičk y jsou však
pouze
jednou
z možností,
jak
pracovat
s poselství m
biblických textů. Často se používají společně s dalšími metodami praktické práce s Biblí. Metodick y smíšená práce s Biblí v yužívá vedle biblických postaviček také jiných prostředků jako jsou
2
II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, Věroučná konstituce „Dei Verbum“, č. 25 a 22. Srov. II. VATIKÁNSKÝ KONCIL, Věroučná konstituce „Dei Verbum“, č. 25. 4 Více: http://www.c-b-f.org/start.php?CONTID=01_02_00&LANG=de - [cit. 15.3.2008]; BENZI, G., Federazione biblica cattolica, s. 77-79. 3
8
například s ymbol y, šipk y s v ysvětlujícím textem a barvy. Takřka vžd y předchází práci s postavičkami práce s textem, která je více zaměřená na kognitivní stránku člověka. Ta pomáhá skupině objevit obsah y, vztah y, souvislosti a motiv y textu. Co člověk sám objeví a zažije, prohlubuje jeho víru, důvěru ve vlastní úsudek a jeho křesťanskou zralost. 5
1.1. Recepce biblického textu Existuje mnoho přístupů, jak se zabývat biblickým textem. Metodologick y je můžeme rozdělit na metod y zaměřené na autora textu, metod y zaměřené na text, metod y zaměřené na obsah a metod y zaměřené na čtenáře. Grafickým znázorněním vzniká hermeneutický čt yřúhelník, resp. spirála. 6 Praktická práce s Biblí je druhem recepce biblického textu orientovaným na čtenáře, která čtenáři umožňuje překlenout vzdálenost mezi dobou autorů či prvních adresátů biblických textů a naší současností. Cílem je správná aktualizace poselství biblických textů pro posilu života vír y
křesťanů. 7 Metodologick y
působení
biblického
textu,
můžeme
hlubinně
dále
rozlišit:
ps ychologický
dějin y přístup,
exegezi s ymbolů, bibliodrama; kontextuální přístup y v teologii osvobození
a
feministické
teologii. 8 Obecně
totiž
platí,
že
literárním dílem se text stává pouze tehd y, najde-li čtenáře, kteří mu dají život tím, že si ho přisvojí. Přisvojení textu, ke kterému může dojít individuálně nebo ve společenství, přispívá k lepšímu pochopení
samotného
textu.
Co
se
při
osobním
osvojování
biblického textu odehrává, záleží hlavně na čtenáři, na jeho sociálním a kulturním kontextu, na jeho přístupu k životu, ke světu.
5
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 47-49. Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 17-18. 7 Srov. PAPEŽSKÁ BIBLICKÁ KOMISE, Výklad Bible v církvi, s. 63. 8 Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 107-159. 6
9
Zde se dotýkáme celých dějin vlivu Bible na člověka. V yprávění o Ježíšově narození popsané v Lukášově evangeliu zaujalo natolik svatého Františka z Assisi, že v ytvořil první živý betlém. V šedesátých letech 20. století b yl tento příběh impulsem pro sestru Anitu Derungs, která udělala první biblické postavičk y, a tak připravila betlém, jehož postavičkami mohl y děti hýbat, měnit jejich polohu. Později se postavičk y sestr y Anity začal y v yužívat i ve vztahu k jiným textům a začal y se s nimi zach ycovat i jiné novozákonní a starozákonní příběh y. P r vot ní m ú č el e m č etb y ( n ej č ast ě ji v e sk up in ě ) ne ní po dr o bn é e x eg et ic ké , t ed y v ě d e ck é zk ou má ní , al e č et b a, její mž cíl e m j e ne c h at s e osl ovi t, p ro mě nit . T e x t má b ýt vý z vo u k e z mě n ě s mý šl ení . P ost a ve n á s c én a má i nf or mo v at o mi nul ost i. V t ét o so uv isl osti s e vy u žív á p o z na tk ů ex e g etů . S c é n a mů ž e t a ké a ktu ali z o va t p os els tví , hl ás at ho v dn e šní do b ě
a
p ro
s ou č as no u
sit u a c i,
mů že
také
bur c ov at
a p ro v ok ov at k z au je tí st an o vis k a, ne bo mů ž e j en j ed n od uš e pů so bit r a do st n e bo v y vol at u měl e ck ý d oj e m.
1.2. Využití symboliky biblického textu S ymbol doslovný, obrazný,
je
„výraz
bezprostřední, existenciální,
o
f yzický
dvojím
smyslu,
odkazuje
ontologický
atd.“ 9
na
kde
smys l
V dnešní
smys l skr ytý,
době
je
používání s ymbolů mnohem rozšířenější než dříve. Každá firma, politická strana i obchodní značka má své logo, které více či méně s ymbolick y
zach ycuje,
o
koho
se
jedná.
S ymboly
mohou
v yjadřovat svůj význam v několika vrstvách. Jednotlivé symbol y jsou spojen y s poznáním a zkušeností člověka. Tvoří tak základ našich předpokladů a chápání. Ačkoli se v zevrubném poselství, které sdělují, mohou odrážet některé kulturní rozdíl y, promlouvají 9
RICOEUR, P., Život, pravda, symbol, s. 161.
10
s ymbol y ke všem lidem. 10 Biblický text je pouze prostředkem pro v yjádření významu. Poselství a životní zkušenost je zach ycena řečí,
zakódována
do
písma.
Dnešní
čtenář
musí
text
opět
dekódovat, ab y se dobral poselství a významu, který autor chtěl sdělit. 11 Biblické postavičk y jsou též prostředkem pro zdůraznění významu, který je nutné odvodit z biblického textu. Bez řádné práce s textem jsou postavičk y prázdné, bez výpovědi. Bible je zásobárnou s ymbolických příběhů, postav a činů, které ukazují na vztah člověka k Bohu a opačně. Při výkladu jde o nalezení vztahu mezi
konkrétními
lidskými
zkušenostmi
a
biblickými
„pras ymbol y“. 12 Sama
práce
s postavičkami
v yužívá
s ymbolického
znázornění. Postavička je prostředek statický, aktér musí v ybrat jedno gesto, které s ymbolizuje celý poh yb. Také rekvizit y, barv y prostředí, oblečení v ypovídá právě svou s ymbolikou. 13 Úkolem moderátora je pomoci účastníkům získat k s ymbolu emocionální přístup a poukázat na to, co je v pozadí věcí. 14 Pomocí biblických postaviček se nejčastěji zach ycují příběh y – osudy praotců, události v knihách Rút, Ester, Tobiáš, Ježíšov y příběh y či Skutk y apoštolů. Postavičk y však mohou být prostředkem pro zach ycení i zcela abstraktních textů – žalmů, proroctví. Tato práce však v yžaduje řádnou dávku zkušeností a je třeba uvědomit si, že touto metodou nelze znázornit každý text. Pokud se podaří – text se nesmazatelně zapíše do paměti čtenáře.
10
Srov. KELNER, T., Symboly a jejich skrytý význam, s. 6-9. Srov. MUCHOVÁ, L., Vyslovit nevyslovitelné, s. 102-103; OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 17-18. 12 Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 127-130. 13 Srov. WOLLSCHLAGER, M., WOLLSCHLÄGER, G., Symbol v diagnostice a psychoterapii, s. 23-25. 14 Srov. KASTOVÁ, V., Dynamika symbolů, s. 26. 11
11
1.3. Celostní přístup Tento druh recepce biblického textu se v yznačuje celostním přístupem k Písmu svatému. Biblické text y v ycházejí ze života konkrétních
lidí,
zach ycují
jejich
situaci,
problémy,
krize,
zkoušk y, ale i radosti a štěstí. Bible je psaná životem a pro život. Lidé zakoušejí události celostně, ted y nejen duševně, ale také tělesně. Lidé v yjadřují poselství nejen slov y, ale umožňují slovům
„vtělení“
pomocí
svého
neverbálního
projevu.
Proto
b ychom ke svědectví celých dějin spás y neměli hledat jen přístup y rozumové,
ale
celostní,
které
zapojí
i
tělo
a
duši.
Práce
s biblickými postavičkami odpovídá tomuto celistvému přístupu. V něm jsou prostorově znázorňován y scén y, které slouží hlásání zvěsti, ab y mohla být účinná. Při
práci
s textem
je
třeba
počítat
s určitým
stupněm
předporozumění, jež v yrůstá z tradice, která umožňuje orientaci v přirozeném
světě.
Toto
předporozumění
může
být
zprostředkováno působením v ykládaného textu v dějinách nebo již dříve přečtenou literaturou či zkušeností. Předporozumění může být
motivací
pro
četbu
konkrétního
biblického
úr yvku. 15
„Rozhovor s textem je otevřen tím, že o textu máme jisté předběžné vědomí, předporozumění, které však dovede nabýt odstup vůči sobě samému, respektovat vnitřní autonomii textu a po konfrontaci s ním se vrací k sobě, opraví vlastní otázku, opět se obrací k textu v jeho širší souvislosti a vede k novému pochopení sebe sama. Od části textu postupujeme k duchu celku a odtud můžeme potom pochopit jednotlivou část, postupujeme od tázání k textu a zpět.“ 16 Podle Ricoeura chápe člověk sám sebe oklikou. Prostřednictvím textu, který člověka zaujme a prostřednictvím
15 16
Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 106-107. SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s. 124-125.
12
interpretace svého vlastního světa se k textu vrací s porozuměním a následně začne lépe rozumět i sám sobě. 17 „Přivlastnit si slovo znamená, že jeho pomocí nalézám novou možnost svého jednání i sebepochopení, a tím i smysl své existence. Kd yb yc h nevěděl, že slovo mohu nějak použít, že může alespoň v něčem naplnit můj život, neposlouchal b ych je. Může jít o pochopení možností malých, momentálních a okrajových, pro něž vnímám vzkaz, ale i o celkové rozvržení mého života. Porozumění je přijetí výkladu, kterým se výrok srozumitelně projeví jako objevení, upřesnění nebo obohacení smyslu života.“ 18 Při tomto druhu četb y Písma svatého se do četb y nezapojují především rozumové schopnosti („hlava“), ale ve velké míře také smyslové vnímání („ruce“) a emocionalita („srdce“). V německ y mluvících zemích se říká, že při praktické práci s Biblí se v yužívá metod y tří „H“ – Hirn, Hände, Herz (hlava, ruce, srdce). Skupina se
snaží
porozumět
textu
společnou
četbou
a
podrobným
zkoumáním a výkladem. Chce proniknout do jeho hloubk y. Již v této fázi se může objevit slovo či věta, která se dotkne lidského srdce, která osloví. Zapojením kreativních činností, jako je třeba práce s biblickými postavičkami, se biblická zvěst konkretizuje , stává se osobním poselstvím. Většina biblických textů je písemným v yjádřením životních zkušeností jednotlivce, skupin y lidí nebo společenství celého národa. Je proto vhodné Bibli číst a čerpat z dávných zkušeností pro svou situaci, každodenní život.
2. Vznik postaviček a šíření Biblické postavičk y vznikl y ve Švýcarsku. V yvinuly se z tradičních 17
vánočních
betlémů.
Lidová
tvořivost
během
let
Srov. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 202. POKORNÝ, P., Hermeneutika jako teorie porozumění…, s. 202.; SZONDI, P., Úvod do literární hermeneutiky, s. 124-125. 18
13
v ytvořila nejrůznější betlémy. Nejčastěji ze dřeva, ale i ze sádr y, z papíru, z těsta nebo z látek. Základní postav y tvoří malý Ježíš s Marií a Josefem. 19 K nim se tradičně přidává také vůl a osel, andělé, pastýři, mudrci od Východu. Z našich Betlémů známe také postavičk y muzikantů, pekařů, různých řemeslníků, matek s dětmi, mládeže a dětí. Původní biblické postavičk y velikostí i částí použitého materiálu
odpovídají
současným,
ale
celý
vývoj
od
těch
prapůvodních je neuvěřitelný. Velký vývoj prodělal y v materiálu, ze kterého je v ytvořena hlava a hlavně v botičkách, které dávají postavičce stabilitu. Původní postavičk y měl y hlavu plněnou vatou a noh y ze dřeva.
Obr. 1: Během psaní této práce jsem absolvovala kurz v centru Matt ve Schwarzenbergu nedaleko Luzernu ve Švýcarsku, kde probíhal jeden z prvních kurzů. Na fotografii jsou úplně první postavičky Marie, Josefa, Ježíše a jednoho z mudrců.
2.1. Švýcarsko Literatura se velmi liší v názoru, kdo je autorem biblických postaviček. V zásadě existují dvě teorie. Obě se shodují v tom, že postavičk y vznikl y ve Švýcarsku.
19
Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 126.
14
2.1.1. První
Vznik a vývoj postaviček
biblické
postavičk y
v ynalezla
v
průběhu
letních
prázdnin roku 1964 sestra Anita Derungs, OP, 20 jedna z řádových sester kláštera Ilanz ve Švýcarsku. Sestra Anita byla tehd y v ychovatelkou v Ilanz. O snaze v ytvořit poh yblivé postavičk y v klášteře Ilanz se dověděla Jos y Brunner. 21 Byla vedoucí ,,Domu matek“ ve Schwarzenbergu. Jos y Brunner navázala kontakt se sestrou Anitou Derungs. Tento kontakt vedl k prvnímu kurzu „betlémských
postaviček“
v Maria-Licht
a
pak
i
ve
Schwarzenbergu u Lucernu na podzim a v zimě roku 1964 a 1965. 22 Sestra Anita odpovídá na otázku o vzniku a počátcích: „Neb yl to můj nápad, ale mé představené. Měla jsem pro rodiče dětí (žen y) zach yt it liturgický rok (Vánoce, půst, Velikonoce, mezidobí).
Tak
jsem
začala
tvořit
betlém.
Nejdříve
jsem
přemýšlela, jak b y to b ylo nejjednodušší. Zkusila jsem v ytvářet postavičk y z modelářské hlín y, Pak jsem je dvakrát v ypálila v peci. Ale b yl y křehké, často se rozbíjel y, postup b yl mo c náročný (technologick y i finančně). Potom jsem zkusila jiný materiál – drát, látku a olovo. Snažila jsem se udělat takové postavičk y, ab y jejich proporce odpovídal y dospělému člověku . V kantonu Graubünden b yl y v ypsané kurz y a žen y se na ně hlásil y. Později jsem vzdělávala vedoucí kurzů. Dne 11.11.1964 b yl první kurz v Maria Licht a pak o týden později ve Schwarzenbergu u Lucernu. O rok později v roce 1965 b yl y t yto kurz y zopakován y. Za dva rok y si ženy v yrobil y svatou rodinu, mudrce a pastýře.“ 23
20
Narozena 14. 9. 1921, Srov. ALBIN, V., Zum 80. Geburtstag…, s. 8-9.; http://www.klosterilanz.ch/aktuelles/sr_anita.htm - [cit. 22. 11. 2007]. 21 Více: ROSIO, M., Josy Brunner zum Gedenken, s. 8-9. 22 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]; ABEGGSCHÄFER, D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr Josef Beeler, s. 6-9. 23 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.
15
Obr. 2: Sestra Anita Derungs vytváří nejen postavičky, ale také maluje obrazy a modeluje skulptury.
Postavičk y se začal y rozšiřovat. Procházel y nejrůznějšími v ylepšeními, například od umělk yně Alois Carigiet. Postavičk y měl y však noh y ze dřeva, takže neb yl y stabilní. 24 Stále se t yto protot yp y zdokonaloval y, což dokazují některé dochované podob y dřívějších postaviček. Avšak jejich poh yblivost v ykazovala velké nedostatk y. B yl y p oužit y například nevhodné materiál y, které se při poh ybu zlomily, jako například lámavý drát. Sestra Anita Derungs
pracovala
s materiálem,
který
se
nacházel
v každé
domácnosti, nebo se dal levně opatřit: elektrický drát na ruce, sisalový provaz s drátem na noh y, zb ytk y látek, dřevo. Už v roce 1965 měl y postavičk y hlavu udělanou z tvrdé pěn y, nazývané sagex, která b yla potahována duvetinem a sametem. 25 V tomtéž roce zkusila Brigitta Wipfli nahradit dosud používané dřevěné bot y botami z tvrdé sádr y. Také Jos y Brunner přišla na řadu v ylepšení. Původní bot y podrazila olověnou deskou, takže b yl y o něco těžší a postavička měla větší stabilitu. 26 Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se začal y používat celé bot y z olova. V ymyslela je sestra Anita Derungs, připravila formu 24
Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 131-132. Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 26 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 132. 25
16
a první bot y z olova odlil v roce 1968 farář Werner Thommen. V roce 1973 b yl y v ylepšen y a od roku 1975 se používá stejná forma jako dnes, kterou připravil umělecký kovář Berchtold Frei. Jeho s yn Christoph po něm výrobu převzal a bot y v různých velikostech dodává dodnes.
Obr. 3: Vývoj bot od dřevěných přes sádrové až po olověné v letech 1964-1975
První účastnice kurzů se podílel y v následujících letech na dalším vývoji postaviček. 27 Mezi těmito čt yřmi až pěti ,,ženami první generace“ b yla i Beatrice Zimmermann, která později v ynalezla okolo padesáti v ylepšení a Maria Widmer, která se seznámila s mladou Doris Egli. 28 V roce 1966, ted y dva rok y poté, co sestra Anita tvořila postavičk y v klášteře Ilanz, ukázala Maria Widmer Doris Egli, jak se postavičky v yrábějí. Doris Egli přišla na další v ylepšení a s jejím přispěním dosáhla výroba postaviček dalších změn. Její tvořivé a nápadité vědomosti se prokázal y jako velice
prospěšné.
Doris
Egli
měla
i
odpovídající
vzdělání,
studovala na Státní akademii výtvarného umění ve Stuttgartu. Společná práce Doris Egli a ostatních žen ve Schwarzenbergu neb yla dlouhá. Konflikt vznikl kvůli patentu, který si nechala Doris Egli evidovat. Od roku 1976 se používá sisalovým provazem obalený drát také na ruce. Do té dob y se používal jen na noh y. 27 28
Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. Srov. http://www.immel-online.de/figuren.html - [cit. 2007-10-10].
17
Problém, jak oba drát y spojit, v yřešila Doris Egli. Se svým mužem v ynalezli kovovou svorku, která oba drát y pevně spojila. Tuto svorku si Doris Egli nechala patentovat pod názvem „OriginalDoris-Egli-Material“, a tím si zajistila autorská práva. 29 Od roku 1979 již nedocházelo k významnějším změnám v materiálu koster postaviček. V roce 1979 vznikla nadace Brändi v Horwu ve Švýcarsku,
která
funguje
jako
chráněná
dílna
pro
lidi
s handicapem a v yrábí kostr y pro biblické postavičk y. 30
Obr. 4: Vývoj koster od roku 1964 až po současnost
První postavičk y, které v ytvořila sestra Anita b yl y o trochu menší než dnešní postavičk y v ysoké zhruba 30 centimetrů. Od počátku měl y postavičk y obličej jen naznačený tvarem, ale neměl y v yznačené oči, nos ani ústa. Tato vizáž v ylučovala strnulou grimasu. Umožňovala naopak těm, kdo s postavičkami pracovali, zapojit svou vlastní fantazii, myšlenky a představ y. Nejvýznamnějším postavičkami
se
stal
centrem
výrob y
Schwarzenberg
a ve
práce
s biblickými
Švýcarsku. 31
Svým
významem a aktivitami zastínil i místo původního vzniku, klášter 29
Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. Srov. GLAUS, P., Produktion „Biblische Figuren Schwarzenberg“…, s. 10-11; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 139-141. 31 Srov. http://www.biblische-figuren.at/grundlegendes/ursprung/index.html - [cit. 10. 3. 2007]. 30
18
Ilanz. Od roku 1964 zde probíhají kurz y výrob y biblických postaviček a později i školení vedoucích kurzů. 32 Na podnět Doris Egli se začal y absolventk y kurzů pravidelně setkávat. Od roku 1977 se tato setkání pořádají každý rok. Vžd y se dotýkají tří hlavních bodů: řemeslné a technické otázk y, kreativní a umělecké problémy, náboženské prohloubení. Ve Schwarzenbergu probíhá dále školení vedoucích kurzů výrob y a práce s biblickými postavičkami. Po sestře Anitě Derungs převzala vedení Beatrice Zimmermann a později Doris Abegg. N yní se dalšímu vzdělávání věnuje Františka Schneider, Ruth Erne, Priska Bischofberger a Barbara Ruf. 33 Vznikl tak základní školicí kurz a později i následné vzdělávání již v yškolených vedoucích. Důraz je kladen především na kvalitu, která se netýká jen
rukodělného
provedení,
ale
i
duchovního
pozadí
a náboženských znalostí. 34 Po něm následuje každoroční setkávání vedoucích a další školení a vzdělávání. Celý postup výrob y neustále prochází určitým vývojem. Není sice už tak razantní jako v šedesátých a sedmdesátých letech, ale nové vedoucí přichází s novými nápad y a v ylepšeními. 35 Sestra
Anita
si
sama
v yráběla
i
některé
rekvizit y
k postavičkám – ovce, osla, vola. První kurz však b yl zaměřen je n na výrobu postaviček. Rekvizit y b yl o možno zakoupit, nebo si doma v yrobit. Později se začala zdokonalovat zvířata a další rekvizit y. Základ však b yl stále stejný – elektrický drát. Z něj pak vznikal y ovce, osel, velbloud a vůl. Sestra Anita také v ytvořila
32
Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 134-136; http://www.krippen.ch/images/gloria/gl200102.pdf - [cit. 12. 3. 2008]. 33 Srov. FURRER, R., Generalversammlung VKBFS vom 22. September 2007. http://www.vkbfs.ch/ files/berichtgv07a.pdf - [cit. 11. 3. 2008]. 34 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 136-137. 35 Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Grusswort zur Gründungsversammlung..., s. 5-7.
19
lampičku pro pastýře, pastýřskou hůl a jiné drobnosti. Pro účastnice kurzů vym yslela také střih y na šat y pro jednotlivé postavičk y – Marii, Ježíše, Josefa, pastýře, mudrce z Východu. Původní kurz y sestr y Anit y b yl y třífázové. V prvním kurzu si účastník v ytvořil Svatou rodinu, pastýře a anděla. Ve druhé fázi mudrce z Východu a ve třetí zvířata – velblouda, ovce, vola a osla. V sedmdesátých letech předala vedení kurzů svým nástupk yním. Jednou z nejvýznamnějších b yla Lucia Netzer-Peduzzi, která pro praktickou práci vytvořila i teoretický základ. Od roku 1978 vedla kurz y pravidelně ve Švýcarsku a od roku 1985 i v Německu. 36 Stále častěji b yl y postavičk y spojován y nejen s příběhe m o narození Ježíše Krista v Betlémě, ale také s dalšími biblickými příběh y. Spojení kurzů výrob y postaviček s teologickými témat y umožnilo postupnou změnu názvu. Kolem roku 1979 se z původně používaného „Schwarzenberger Krippenfiguren“ začal stále více vžívat název „biblische Figuren“ - „biblické postavičk y. “ Spojení rukodělné práce s dalším teologickým vzděláním již k tomuto způsobu práce bezprostředně patří. Spojení teorie a praxe je charakteristické pro práci s biblickými postavičkami. 37 Hlavní centrum výrob y a práce s biblickými postavičkami je v již zmiňovaném Schwarzenbergu u Lucernu. Na jaře 2006 na mimořádném shromáždění VKBFS (Vereinigung Kursleiterinne n Biblische Figuren Schwarzenberg) b ylo rozhodnuto, že vzdělávání bude
přesunuto
z centra
Schönbrunn. 38 Doris
Egli
Matt vede
do kurz y
Lassalle-Haus výrob y
v Bad
postaviček
ve
vzdělávacím centru také v Bad Schönbrunn. Další kurz y jsou pa k veden y v nejrůznějších exercičních domech a na farách po celém Švýcarsku. 39 Třetím centrem je klášter Ilanz, kde postavičk y
36
Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 133-134; GASSER, E., Bündner Krippenfiguren, s.5-8. Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 137-138. 38 Srov. RAESS, P., Auszug aus dem Protokol…, s. 5. 39 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 159-160. 37
20
vznikl y a kde probíhají stále další kurz y. Sestra Anita Derungs, která postavičk y vynalezla, ještě žije, má kolem 85 let, kurz y však již od sedmdesátých let minulého století nevede.
2.1.2. Literatura
Problémy kolem vzniku udává
dva
způsob y
vzniku. 40
Jedna
verze
předpokládá postupný vývoj od lidových betlémů přes touhu dát betlémské postavičk y do poh ybu až po realizaci sestr y Anit y Derungs z kláštera Ilanz, která v yt vořila betlémské postavičk y z elektrického, sisalem obaleného drátu. Tak b ylo možné s nimi poh ybovat. Postupně b yl y zdokonalován y až do n ynější podob y. Druhá verze v ychází od Doris Egli. Ta chtěla svým čtyřem dětem udělat betlém, a tak v ytvořila postavičk y ze sisale m obaleného drátu. Sama k tomu v ypráví: „V naší mladé rodině se zrodilo v yprávění příběhu s biblickými postavičkami. „Mami, co dělala Maria s Ježíšem, kd yž ji nenásledoval, neposlouchal?“ „Kde dělala Maria, taťka a chlapec piknik? A měli také dřevo a kamen y na ohniště?“ Naše čt yři děti pozorně poslouchal y v yprávění, napjatě
pozoroval y
postavičkami.
Učili
drama, jsme
se
kritick y s nimi…
prožíval y Od
přátel
zobrazení v našem
společenství jsme b yli požádáni, ab ychom naši práci sdíleli dále, a brz y jsme b yli zahrnuti dotaz y a požadavk y z farností, škol a organizací, ab ychom vedli kurz y a společně tvořili biblické postavičk y. V mnoha farnostech a institucích jsou dnes naše postavičk y, v ysoké až 140 cm, 50 cm nebo 30 cm. Biblické postavičk y zprostředkovávají náboženské obsah y skrze scénický obraz.“ 41 Doris Egli si však nechala t yto postavičk y patentovat jako první, čímž si chtěla zajistit autorská práva na biblické postavičk y. 40
Kvůli autorským právům na tento nápad probíhaly v sedmdesátých letech právní spory a situace není zcela vyjasněná dodnes. Podrobněji: DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 126-185. 41 Srov. http://www.egli-figuren.de//content/view/25/156/ - [cit. 15. 3. 2008].
21
To se jí ale nepodařilo právně prosadit, protože se na jejich výrobě nepodílela sama, ale zásluh y patří i jiným ženám. B ylo jí ted y pouze
umožněno
si
patentovat
výrobní
jméno
pod
názvem
,,Original-Doris-Egli-Material“. Nazývá je „Egli-Figuren“, ted y Egli-postavičk y, a materiál pro ni v yrábí firma Knorr. 42 Postavičk y
od
Doris
Egli
se
od
postaviček
ze
schwarzenberské škol y liší v několika bodech. Mají mohutné vlas y, které dělají celou hlavu výrazně větší než je 1/8 těla. Vlas y bývají často rozpuštěné nebo v drdolu. V obličeji mají naznačený nos, celý je ve tvaru stříšk y odshora dolů. I postavičk y v ysoké 30 cm mají na ruce palec postavený kolmo k ostatním prstům (jako rukavice
palčák y) . 43
Postavičk y
jsou
celé
potažené
kůží
–
duvetinem, včetně břicha. Doris Egli s oblibou používá jakékoliv látk y i na starozákonní postavičk y, tzn. květované, s puntík y, kostkované, umělé materiál y. Postavičk y bývají i v moderním oblečení
–
v riflích,
svetru,
tričku,
apod.
Postavičk y
ze
Schwarzenbergu podléhají přísnějším pravidlům, i když také zde mají
některé
lektork y
(včetně
Anit y
Derungs)
dva
druh y
postaviček – v biblickém oblečení a v moderním oblečení. Po prostudování veškeré dostupné literatur y a webových stránek se přikláním k první verzi vzniku. Je doloženo, že sestr a Anita Derungs měla první kurz již v roce 1964, zatímco sama Doris Egli píše, že postavičk y v ynalezla v roce 1966. Je málo pravděpodobné, že b y dvě žen y b ydlící pár kilometrů od sebe napadla stejná myšlenka v ytvořit poh yblivou postavičku ze zcela totožného materiálu, stejných proporcí a velikosti. M yslím si, že postavičk y v ynalezla Anita Derungs. Přínos Doris Egli je tom, že ona rozšířila používání postaviček na všechn y biblické příběh y a začala je více zapojovat do práce s Biblí. Je však pozoruhodné,
42 43
Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 12.3.2006]. Srov. http://www.badel.de/Beate - [cit. 2008-02-01].
22
že Doris Egli nikde na svých webových stránkách nepíše o tom, že b y se postavičk y naučila dělat od Anit y Derungs nebo jejích pokračovatelek. Přitom v historii tvorb y postaviček sestry Anit y j e výslovně zmíněno, že Doris Egli přivedla na kurz Maria Widmer v roce 1966.
2.2. Německo V roce 1978 se na setkání ve francouzském Taize seznámila rodina Knoch z Mägerkingenu s rodinou Mart y ze švýcarského Luzernu. Rodina Knoch se velmi brz y seznámila s biblickými postavičkami, protože v té době Ida Mart y vedla kurzy výrob y biblických postaviček. V roce 1980 se farář Werner Koch stal vedoucím v nadaci Urach. A tak první kurz výrob y biblických postaviček v Německu proběhl v Bad Urach v říjnu roku 1981 pod vedením Id y Marty a Wernera Knocha. Od začátku však nechtěli pořádat jen kurz y k výrobě postaviček, ale součástí kurzu b yla i práce
s biblickým
Následně
začali
textem
nabízet
a
s
kurz y
již
hotovými
biblické
postavičkami.
práce
s hotovými
postavičkami, ab y se zájemci mohli plně soustředit na význam biblických textů v dnešní době. 44 V letech 1981 – 1994 vedla Ida Mart y 32 různých kurzů v nadaci Urach. Rok a půl po prvním kurzu b yl v únoru roku 1983 uspořádán první kurz pro v yškolení nových lektorů pod vedením Doris Egli. B yla pozvána, protože se velkou částí podílela na jejich vzniku. Očekával y se od ní nové impuls y. Avšak její nápad y b yl y pro Idu Marty a Wernera Knocha moc přeumělkované. Proto se rozhodli, že vezmou školení nových lektorů do svých rukou. Tak vzniklo každoroční setkání lektorů pod vedením W. Knocha a I. Mart y. 45 Ze společné práce Wernera Knocha a Idy Mart y 44
Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 161-162. 45 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].
23
vznikla kniha ,,Jako b ys sám b yl u toho“ s biblickými příběh y a prožitk y od W. Knocha a ilustrované I. Mart y. 46 Od roku 1991 přebral y vedení kurzů především Marie-Luise Pöpel a Sigrid Me yer. Vzdělávání nových lektorů je vžd y vedeno odborným teologem,
ab y
se
mohlo
prohlubovat
spojení
postaviček
s biblickými text y. 47 Nezávisle na personálním vedení nadace Urach mají kurz y s biblickými postavičkami své pevné místo v programu. O t yto kurz y b yl stále větší zájem, a tak rostl i počet lektorů. V oblasti Würtenberg jsou t yto postavičk y známé pod názvem ,,EgliFiguren,“ protože žen y po návštěvě Doris Egli pracoval y s Eglimateriálem. S postupem času neb ylo dostatečné množství Eglimateriálu pro všechn y kurz y a jeho dodávk y neb yl y pravidelné. Proto chtěli přejít na kostr y a ostatní materiál ze Schwarzenbergu. To však v yvolalo ostrý nesouhlas původní školitelk y lektorů Doris Egli. V roce 1997 b yl založen nový spolek biblických postaviček, který dostal název: „Arbeitsgemeinschaft Biblische Figuren – ABF“. Nato se Doris Egli od nadace Urach a ABF distancovala. ABF převzala nabídku kurzů, v yškolila nové lektor y a doplnila nabídku kurzů s 50ti, 70ti a 140ti cm postavičkami. Později b yla nabídka kurzů rozšířena ještě o kurz y výrob y zvířat – osla, vola, velblouda, ovcí, koz. Biblické postavičky se začal y více používat v biblických kroužcích, při bohoslužbách, mších pro děti, mateřských školkách, výuce
náboženství,
přípravě
na
první
sv.
přijímání,
a při
výstavách. 48 Jak jsem již naznačila, také v Německu vznikl spor ohledně volb y materiálu pro biblické postavičk y. Existoval y dvě různé firmy. Jedna v yráběla kostr y pro biblické postavičk y pocházející 46
Viz: KNOCH, W.; MARTY, I., Als ob du selbst dabei wärest. Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 162-163. 48 Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. 47
24
ze Schwarzenbergu. Druhá v yráběla kostr y pro Egli-postavičk y. Obě firmy se vzájemně nařkl y z výrob y plagiátů. Spor b yl opět složitě soudně řešen. 49 V Německu
se
hlavním
centrem
výrob y
biblických
postaviček stalo městečko Bad Urach, ve kterém v osmdesátých letech začal y kurz y biblických postaviček a ve kterém je také sídlo ABF. V oblasti Baden-Württemberg pořádá kurz y i Doris Egli, a to nejčastěji
v klášteře
Denkendorf 50
nebo
Schöntal.
Již
od
osmdesátých let probíhají kurz y v Hohebuchu. V této oblasti je až 100 v yškolených lektorek kurzů biblických postaviček! V severním Bavorsku
v Řezně
se
nezávisle
na
hlavní m
proudu v yvinul y menší postavičk y. Jsou v ysoké jen asi 8-15 cm a nazývají se „Regensburger Bibelfiguren – Řezenské biblické postavičk y.“ V roce 1993-1994 začal y i první kurzy v bývalém východním Německu.
Jsou
organizované
především
v městě
Schmochtitz
u Drážďan, v Berlíně a v Dur yňsku. Biblické postavičk y jsou v celém Německu známé především pod názvem „Egli-Figuren“, i kd yž pocházejí ze schwarzenberské škol y.
2.3. Rakousko Až v devadesátých letech 20. století se postavičk y dostávají přes Německo do Rakouska. Řádové sestr y Regina Fucik, SSM, a Anemarie Holzer, SSM (sestr y od Bolestné matk y), poznal y postavičk y v Německu a od roku 1993 organizují kurz y ve Františkánském centru ve Vídni. Na jejich doporučení proběhl v roce 1995 první kurz v „Haus der Stille“ v Heiligenkreuz ve Štýrsku. Později si některé z účastnic udělal y lektorský kurz buď ve Schwarzenbergu nebo u Doris Egli.
49 50
Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 164-170. Srov. http://www.kloster-denkendorf.de/kurse_fuer_egli-figuren.htm - [cit. 2006-05-10].
25
Kurzu
ve
Schwarzenbergu
se
zúčastnila
také
Elizabeth
Waltersdorfer, která jako v yučená tkadlena b yla velice r ychle z této kombinace ruční a duševní práce nadšená. Pod její m vedením pak v roce 2001 proběhl kurz pořádaný Katolickou biblickou federací - subregionem Střední Evropa, kterého se zúčastnili i tři zástupci Českého katolického biblického díla z České republik y. Větší popularit y se biblickým postavičkám dostalo po v ydání knih y
Anneliese
Hechtové,
Kreativní
práce
s Biblickými
postavičkami 51. A. Hechtová uvádí na konci knih y kontakt y na lektor y kurzů výrob y biblických postaviček. 52 Tato kniha se přes Biblické dílo v Klosterneuburgu a v Linci rozšířila mezi širší publikum, a tak postavičk y získal y na popularitě. 53 Mezi první odborně Elisabeth
v yškolené
lektork y
Waltersdorfer
a
patří
sestra
Martha
Bernadette
Wagner,
Leonhartsberger,
které
absolvoval y kurz ve Schwarzenbergu a sestra Annemarie Holzer, která má lektorský kurz od Doris Egli. V březnu 2004 absolvovala 2. generace (5 žen) školení ve Schwarzenbergu. V Rakousku, podobně jako ve Švýcarsku či v Německu, probíhá každoroční setkání lektorů a lektorek. Tato pravidelná setkání umožňují výměnu
názorů,
zkušeností,
kontaktů
a
rozvoj
přátelských
vztahů. 54 V Rakousku vzniklo sdružení Biblische Figuren Österreich (BFÖ). 55 Tato organizace vznikla 1. 7. 2006 a sdružuje vedoucí kurzů výrob y biblických postaviček především z Rakouska, ale také z ČR (jsem členkou od r. 2007). Na svých webových stránkách (www.biblische-figuren.at) nabízí kurz y jednotlivých
51
Vydalo v roce 1998 Katholisches Bibelwerk ve Štutgartu. Do češtiny přeložena a vydána v roce 2006 Českým katolickým biblickým dílem. 52 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 110-111. 53 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 179-180. 54 Srov. http://www.biblische-figuren.at/geschichte/oesterreich/index.html - [cit. 2006-09-22]. 55 Srov. http://www.biblische-figuren.at - [cit. 2006-09-22].
26
lektorek,
fotk y
z kurzů,
základní
informace
o
biblických
postavičkách.
2.4. Další evropské země a Amerika Práce s biblickými postavičkami se rozšiřuje dále za hranice Švýcarska. 56
Do
Francie
se
biblické
postavičk y
dostal y
ze
Švýcarska v 80. letech 20. století. První kurz výrob y postaviček proběhl ve Versailles v listopadu 1989 pod vedením Id y Mart y ze Švýcarska. S postavičkami se ve Francii pracuje v některých farnostech (Paříž, Marseille, východní část Francie), zatím se však nerozšířil y natolik, jako např. ve Švýcarsku. Ve Francii prozatím nevznikla žádná organizace, která b y sdružovala lidi zabývající se prací s biblickými postavičkami. Postupně se tato metoda šíří také do Lucemburska, Švédska a Finska.
Kurz y
výrob y
biblických
postaviček
jsou
většinou
organizován y ve spolupráci s v yškoleným lektorem nebo lektorkou z Německa. Ve Švédsku žije lektorka, která má od roku 2006 licenci ze Schwarzenbergu. Dík y misionářům a dalším kontaktům se práce s biblickými postavičkami dostala i do Latinské Amerik y. Chile má od roku 2000 dvě v yškolené lektork y. V tamním d ynamickém prostředí si postavičk y získávají velkou oblibu. Několik
kurzů
proběhlo
dík y
iniciativě
jedné
německé
lektork y i v Indonésii. Je otázkou, jestli se tam tato metoda uch ytí i navzdor y velké vzdálenosti a kulturní rozdílnosti. 57
56 57
Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12]. Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 180.
27
2.5. Česká republika 2.5.1.
Počátky
Praktickou práci s Biblí spojenou s biblickými postavičkami poznali představitelé Českého katolického biblického díla na pravidelném setkání ředitelů a dalších spolupracovníků institutů Katolické
biblické
federace
-
subregion
Střední
Evropa,
pořádaném v italském Brixenu v roce 1999. Součástí pracovního setkání bývá i seznámení s novými metodami biblické pastorace. Práce s biblickými postavičkami zástupce Českého katolického biblického díla velmi zaujala. Začal se proto připravovat kurz pro zástupce Biblických institutů ze střední a východní Evrop y. Až v červenci roku 2001 se podařilo tento kurz uskutečnit. Proběhl v Domě ticha – Haus der Stille - v Heiligenkreuz u Štýrského Hradce. Zúčastnili se ho dva zástupci
z Polska,
dvě
účastnice
z Maďarska
a
tři
zástupci
Biblického díla z České republik y. Kurz proběhl v týdnu 1.7.7.2001. Jeho součástí b yla nejen výroba biblických postaviček a oveček, ale také práce s Biblí. E. Waltesdorfer nám ukázala nové možnosti,
jak
se
dá
biblický
text
znázornit
biblickými
postavičkami, a tak posluchače vtáhnout do děje. Z kurzu jsme si do Biblického díla přivezli 10 postaviček znázorňujících dospělé postav y, dvanáctiletého hocha a šestiletou dívku, dvě postavičk y znázorňující miminka a několik ovcí. Kromě toho jsme nakoupili také další rekvizit y – zmenšené nádob y, hudební nástroje, hůl, lampičku pro pastýře, klec s párem hrdliček a 15 cm v ysokého osla. Účast na kurzu včetně materiálu b yla sponzorována KBF – subregion Střední Evropa a nadací Biblia.
28
2.5.2.
Obstarávání materiálu
Začít kurz y v našich podmínkách nebylo jednoduché. Kostr y biblických postaviček v yráběné ve Švýcarsku b yl y pro nás cenově nedostupné. Proto jsme hledali někoho, kdo b y je byl schopen v yrobit u nás. Podařilo se navázat spolupráci s Chráněnou dílnou v Ludgeřovicích u Opav y. Dík y osobní angažovanosti pana Lukáše Volného se podařilo sehnat člověka, který b y odlil olověné bot y. Velký
problém
byl
se
samotným
drátem
a
sisalovým
provazem, které tvoří základ kostr y. Sisalový provaz utkaný tak, ab y se jím dal prostrčit drát, se u nás nedal sehnat. Proto b yl sisalový provaz nahrazen horolezeckým lanem. Chráněná dílna pak v ytvořila několik protot ypů koster s různými druh y drátů. Drát nesměl být ani příliš tvrdý, protože by nešel ohýbat, ale ani příliš měkký, protože by se postavička bortila. Musel být z takového materiálu, ab y se při opakovaném ohýbání nelámal. To je hodně nároků na ob yčejný drát. Po několika pokusech se podařilo v ybrat ten správný, s odpovídající tuhostí i pružností. Nečekané problémy nastal y s materiálem používaným na hlavu. Jedná se o zvláštní t yp pol yst yrénu, zvaný st yropur. Po dlouhém shánění byl i tento materiál k dispozici, a tak se mohl y kostr y začít v chráněné dílně v yrábět. Otázkou zůstávalo, kde vezmeme materiál vhodný na vlas y. Pro tento účel se používá srst (kůže i s chlup y) od různých zvířat. Přes kontakt y se Slovensko, Slováckem a Polskem jsme sehnali nejrůznější zb ytk y kůží od kožešníků, či nakoupili celé velké kůže na trhu. Dík y osobní angažovanosti paní Jarmil y Dostálkové se podařilo sehnat velké množství pol yesterového rouna na v ycpání tělíček u postaviček. Dříve
velmi
moderní
tzv.
„počesaný
silon“
neboli
„duvetine“, který se používá jako kůže postaviček, b yl n yní jen těžko k sehnání. Několikrát se ho podařilo koupit ve výprodejích
29
zb ytků látek v Brně. Později objevil y koleg yně ze Slovenského biblického díla továrnu v Liptovském Svatém Mikuláši, která tuto látku v yráběla a b yla ochotna nám ji na požadovaný odstín i obarvit. V roce 2007 továrna zkrachovala, takže další zdroj počesaného silonu se n yní opět hledá. Pak b ylo třeba nakoupit látk y na šat y, nastříhat spodní košile a kalhot y, nažehlit plátno pro tělíčko, nastříhat pruhy pružné bavln y na zpevnění končetin a nastříhat počesaný silon; poté kurz y mohl y začít. Na první kurz y si účastníci vozili vlastní šicí stroje, se kterými b yl y neustále potíže. Někteří přivezli nefunkční stroj, jiní na
něm
neuměli
šít.
Problém
se
šicími
stroji
se
v yřešil
dlouhodobým zapůjčením kvalitních strojů značk y Pfaff od sester dominikánek z Dolních Bojanovic.
2.5.3. První
První kurzy
kurz
proběhl
v nově
opraveném
sídle
Českého
katolického biblického díla v Dolanech u Olomouce na podzim 2002. Zúčastnilo se ho 16 lidí – 15 žen, jeden muž a moderátoři. První
kurz
b yl
zkouškou
materiálu, nářadí atd.
časové
Trval od
náročnosti,
připravenosti
pátečního odpoledne až
do
pozdního nedělního večera.
2.5.4.
Další kurzy a rozvoj
Kurz y se stal y velmi populárními. Největší zájem
byl
o víkendové kurz y, případně prodloužené víkend y – od čtvrtečního večera. V Dolanech jsou víkendové kurz y každé dva měsíce pro max. 16 lidí pod vedením P. Petra Chalup y a Mgr. Marie Klaškové. O prázdninách probíhá i týdenní kurz výroby a práce s biblickými
postavičkami
v Dolanech.
Činnost
Českého
katolického biblického díla se nezaměřuje jen na Dolan y, proto
30
b yl y kurz y realizován y i v jiných místech v České republice – např.: Český Těšín, Vidče, Zlaté Hory, Město Albrechtice, Jičín, Francova
Lhota,
Vnorov y,
České
Budějovice,
Písek,
Hradec
Králové, Pardubice, Horní Lideč… Během kurzů se zpřísnila výstupní kontrola. Postavička musí být na konci kurzu zcela dokončena. Zjistilo se, že to, co člověk nedokončí na kurzu, již doma nedodělá.
2.5.5. Během
Nové objevy příprav y
na
kurz y
docházelo
k neustále
nový m
nápadům a v ylepšením. Podařilo se vytvořit dům jinou technikou, než jaká b yla představena v Rakousku. Na základ jsem použila stejný materiál – pol yst yrén. Ab ych dosáhla vzhledu izraelských domů, nepoužila jsem sádru, která se drolí a zanechává bílé stop y na koberci, ale pol yst yrén jsem obalila za použití kašírovací technik y novinami. Na spodní část domu jsem přidala zb ytek dlaždice, což snížilo těžiště a zvýšilo stabilitu domu. Na závěr jsem dům natřela bílou matnou barvou (Balakr yl). Dům se nedrolí, nepadá a slouží svému účelu. Podobné technik y se v yužilo i při stavbě lodi. Loď je jednou z důležitých rekvizit pro některé biblické příběh y (např. v yprávění o Jonášovi, o bouři na moři nebo o zázračném r ybolovu). Základ lodi b yl opět pol yst yrén a drát. Polyst yrén v ytvořil základ lodi a drát umožnil dát lodi potřebný tvar. Dále se postupovalo podobně
jako
u
tvorb y
domu
–
kašírovací
technikou.
Loď
z pol yst yrénu a drátu se obalovala novinami a lepidlem na tapet y. Po zaschnutí se přetřela různými odstín y hnědé barv y, ab y měla vzhled dřeva. V některých detailech se podařilo usnadnit a zr ychlit práci – pro lepení bot, hlav y a kopýtek u ovcí se používá r ychle tuhnoucí
31
lepidlo z tavné pistole. Během kurzů se přišlo i na několik nových střihů na šat y pro žen y i muže. Pokusili jsme se v ytvořit osla a velblouda k postavičkám. Účastníci je opakovaně žádali (do chléva v Betlémě, útěk do Eg ypta, vjezd do Jeruzaléma, příběh y praotců, atd). Tato zvířata je možné koupit již hotová v Churu ve Švýcarsku. Osel však stojí asi 600 Kč, velbloud 750 Kč. Jsou proto pro mnoho katechetek nedostupná. Základ pro výrobu osla tvoří plastový osel nebo zebra pro děti z kolekce „Svět zvířat“, případně drátěná kostra, která se používá na ovečk y i velblouda. Z kůže se v ytvoří kop yt a a hlava. Osel se pak omotává koudelí nebo šedočerným pol yesterovým rounem od hlav y až ke kop ytu. Pro velblouda se používá vlna z velbloudí srsti. Uši jsou z kůže a na hřívu a ocas se použije kousek srsti, která se na již skoro hotové zvíře nalepí.
2.6. Slovensko Na kurz do Dolan přijel y i dvě zástupk yně Slovenského katolického biblického díla. Zúčastnil y se několika víkendových kurzů a jednoho týdenního. V ytvořil y si tak několik postaviček, se kterými začal y pracovat na Slovensku. O postavičk y začal být velký zájem, a proto začalo Slovenské biblické dílo nabízet kurz y výrob y biblických postaviček i na Slovensku. Nadále pokračuje intenzivní spolupráce s Českým katolickým biblickým dílem – výměna materiálů, nákup rekvizit, nové zkušenosti a nápad y, apod. Na Slovensku probíhají kurz y postupně ve všech diecézích pod vedením Jan y Glončákové.
32
3. Charakteristika Hned na počátku uvedení této metod y do ČR nastal problé m s překladem. Jak vhodně přeložit německý termín „biblische Figuren“ nebo též často používaný „Erzählfiguren.“ Čeština zná mnoho výrazů, jak přeložit německé slovo „die Figur“. Stejný kořen slova je v českém termínu figurka, ten se však používá hlavně u stolních her (Člověče, nezlob se apod.). Další možností je panáček a panenka. Zvláště pak ženský rod panenka označuje dětské hračk y. Nabízel se také termín loutka či marioneta. Oba termín y už mají blíže k jejich významu. Obojí často symbolizuje živého člověka, s obojím se dá poh yb ovat a používají se v divadle. Nakonec zvítězil termín biblická postavička. Ani tato zdrobnělina však není zcela dokonalým překladem, co se významu týče. Tento termín se v našich zemích ujal a n yní se již běžně používá. Biblické
postavičk y
jsou
pomůckou
primárně
určenou
k přiblížení biblických příběhů lidem všech věkových kategorií, od dětí až po senior y. Existuje několik druhů podle velikosti (15, 30, 50, 70 a 140 cm). Postavičk y mají tělo z drátu obaleného sisalem, botičk y z olova a hlavu ze st yropuru. Na oblečení se používají jednoduché materiál y jako jsou vlna, bavlna, len a hedvábí. Postavičk y
nemají
namalovaný
obličej,
takže
jejich
hlavní
v yjadřovací síla je v gestech. 58 Dík y své konstrukci jsou velmi poh yblivé a dokáží zach ytit takřka jakýkoliv biblický příběh. Postavená scéna pak je impulsem pro
podrobnější
zabývání
se
textem,
meditaci,
aktualizaci.
Postavička může vyjádřit pocit y skrze držení těla a gesta. Radost, strach, naděje, zoufalství a smutek, otevřenost a uzavřenost, přijetí i odmítnutí. Samozřejmě může člověk stavět s postavičkami také jiné příběh y, ale těžiště je právě v biblické práci. Oblečení 58
Srov. http://de.wikipedia.org/wiki/Biblische_Erz%C3%A4hlfiguren - [cit. 2006-03-12].
33
i rekvizit y jsou zaměřen y na dobu před 2000 let y. Biblické text y je tak možné viditelně zach ytit a nechat se jimi oslovit, vnímat je nejen intelektem, ale i smysl y a emotivní stránkou. Bible v ypráví o lidech, kteří skutečně žili, kteří měli plno zážitků
a
zkušeností
s Bohem
i
lidmi.
Zach ycení
pomocí
biblických postaviček v ybízí k v yjití od biblického poselství, k přemýšlení o našem každodenním životě, práci a smyslu života. 59 Postavičk y tak umožňují neobv yklý přístup k Písmu svatému.
Obr.5: Muž, žena a dítě
3.1. Velikosti postaviček Existuje několik velikostí biblických postaviček. Neznámějš í a také nejčastěji používané jsou postavičk y v ysoké asi 30 cm. Pro betlémy do kostelů byl y v ytvořen y postavičk y v ysoké 50 cm. Pro scén y
před
oltářem
ve
velkých
kostelech
vznikl y
dokonce
i postavičk y v ysoké 70 a 140 cm. V Řezně dělají postavičk y v ysoké jen 15 cm. 60 Standardní postavička má výšku 30 cm, a proto je tato práce zaměřena právě na tuto velikost, z níž se v yvinul y všechn y ostatní. Výrobní postup u ostatních velikostí je velmi podobný. Všechno je však větší, případně menší. Hlavní
59 60
Srov. http://milerski-eglifiguren.de/9987/home.html - 14. 4. 2006. Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - 14. 4. 2006.
34
rozdíl mezi 30 a 50 cm v ysokými postavičkami je nejen v jejich výšce, ale také ve v ytvarování rukou. V yšší postavičk y mají v ytvarované prst y na rukou i na nohou, zatímco u menších postaviček jsou většinou jen naznačen y. Doris Abegg v yvinula ruce pro v ysoké postavičk y, které mají krásně v ypracované prst y a hlavně palec, který je jako u člověka kolmo k ostatním prstům. Ruka v ypadá jako lidská. Sada postaviček 30 cm v ysokých obsahuje tři velikosti dospělých osob (odstupňované po dvou centimetrech – cca 26, 28, 30 cm), postavičku miminka (cca 8 cm), asi šestiletého (cca 14 cm) a dvanáctiletého (cca 18 cm) dítěte. Nejv yšší postavička se používá Mojžíše,
pro
znázornění
popř.
vzniknout
muž
postavičk y
se
anděla. či
muže, Ze
v yšší
používá
především
střední žena
pro
a
Ježíše,
dospělé nejmenší
ženu
nebo
Abraháma,
postavičk y velikost
mládež.
může
dospělé
Postavička
dvanáctiletého dítěte se často používá pro Ježíše či Davida, šestileté dítě pro libovolné děti a miminko pro narozeného Ježíše, Mojžíše, apod.
3.2. Materiál a složení postaviček Postavičk y
mají
základní
kostru
ze dvou
kusů
50
cm
dlouhého drátu obaleného provazem (sisalem či horolezecký m lanem). Oba drát y jsou spojen y kovovou svorkou. Horní končetin y jsou zakončen y svorkou a očkem, které se pak přetvaruje na ruku. Dolní končetin y jsou zakončen y pouze svorkou. Na připravenou kostru se přidává hlava, kterou tvoří st yropur o velikosti 4 x 5 x 6 cm. Bot y jsou z olova, váží 135 gramů.
35
Obr. 6: Složení postaviček – styropur, olověné boty, sisalový provaz s drátem
Během postupu se kostra obaluje pružným trikotem, obšívá plátnem, plní se vatou. Obličej a ruce jsou tvořen y z jemnýc h dřevěných pilin, spojených přírodní klovatinou z r ybích kostí. Prodává se pod výrobní značkou Schubimehl, Holzform, apod. Kůže je tvořena látkou zvanou počesaný silon či duvetine. Oblečení je také z přírodních materiálů – len, vlna, bavlna, hedvábí, viskóza. Vlas y jsou ze srstí zvířat (hlavně ovce, ale i pes, nutrie, králík, koza). Nově bývají i z některých druhů umělých kůží.
Pokrývka
hlav y
(závoj,
šátek,
turban)
je
vytvořen
z barvené gázovin y nebo organtinu.
3.3. Praktické
využití
biblických
postaviček Pomocí biblických postaviček se znázorňuje biblický text. Jednotlivé postav y.
postavičk y Takto
zach ycují
zach ycený
konkrétní
biblický
obraz,
jednající ať
už
biblické v ytvořený
účastník y nebo moderátorem, působí na účastník y biblické práce, mše
svaté,
Postavičk y
děti často
při
katechezi,
pomáhají
v
návštěvník y
výstav,
mezilidské komunikaci.
apod. To,
co
36
člověka zaujme, ať už pozitivně či negativně, ho pak nutí o tom mluvit, v yjádřit svůj názor, zamyslet se. Postavičk y samozřejmě samy o sobě nemluví. Záměr tvůrce v yjadřují skrze držení těla a gestikulaci. Tímto způsobem často sdělí
více,
než
co
b y mohlo
být v yjádřeno
pouze
slov y. 61
Předpokládá se, že jen pět až deset procent určité výpovědi opravdu souvisí s mluveným slovem. Zbývající část se skládá z prvků jako situace, souvislosti, vztah y, intonace a gesta. 62 Právě v yužitím těchto neverbálních projevů jsou postavičk y tak působivé a oslovující. 63 Někd y se člověk dostane i do situace, ve které gest y postavičk y v yjádří daleko více než slov y. Skrze zapojení více smyslů zůstane biblické poselství člověku mnohem déle v paměti. Různé
možnosti
v yužití při praktické
práci
s Biblí
popisuji
v kapitole nazvané „Biblická práce ve skupině“. I přes veškerou kreativitu a nejširší možnosti použití se však nikd y nesmí zapomenout na primární účel postaviček. Vžd y musí sloužit biblickému poselství. To stojí neustále na prvním místě a biblické
postavičk y
jsou
jen
nástrojem
k jeho
lepšímu
pochopení. 64 Cílem četb y Bible a práce s biblickými postavičkami je vžd y setkání s Bohem a proměna vlastní existence skrze Boží slovo. 65
3.4. Tvůrčí dílny Biblické postavičky (velikosti 30 cm) není možné zakoupit hotové. To je jedna ze zásad jejich výrob y a práce s nimi. Jedinou možností, jak je získat, je vlastnoruční výroba. Postavička b y
61
Srov. http://www.erzbistum-hamburg.de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren.htm [cit. 2006-06-19]. 62 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14]. 63 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/index.php?fuseaction=umgang – [cit. 2007-12-21]. 64 Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14]. 65 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 6.
37
neměla být ani darovaná, a to z několika důvodů. Vlastnoručně v yráběná postavička doslova ožívá před očima. Zvláště k první mívá její tvůrce silný osobní vztah. Ten, kdo ji v yrábí, už na ni myslí. Koho b y mohla představovat? Bude to muž či žena, člověk mladý či starší? Jaké bude mít šaty, doplňk y? Postavička tak dostává určitý charakter. 66 Nevznikne však postavička, která b y znázorňovala jen jednu biblickou postavu, např. Abraháma; ale člověk tak v ytváří staršího, moudrého, Bohu oddaného muže, který v jiné situaci může znázorňovat jiného praotce, ale také Nikodéma z Janova evangelia nebo apoštola Pavla na některé z jeho cest. Každý, kdo si v ytváří postavičku, vkládá do ní něco svého. Snad lze říci, že mezi ním a postavičkou vzniká určité pouto. Proto se také postavičk y nedají jen tak předávat dál, ale zůstávají tomu , kdo si je v yrobil. Každá postavička je jedinečná. V České republice se dají postavičk y v yrobit na kurzech pořádaných Českým katolickým biblickým dílem, které probíhají po celé republice. Aktuální nabídka se nachází na internetových stránkách www.bible-cz.org a www.biblickepostavick y.cz. Není ani možné si koupit pouze kostru a zb ytek si dodělat doma. Ze zkušenosti v yplývá, že člověk leccos zapomene, něco si zjednoduší a postavička b y pak neměla odpovídající vlastnosti. Proto na kurzech musí každá postavička projít závěrečnou prohlídko u vedoucí kurzu, zda má vše, co má mít. Kurzu
se
většinou
účastní
8-18
lidí,
podle
schopnost í
vedoucí skupin y. U nás se osvědčily víkendové kurz y, případně prázdninové či týdenní. Ve Švýcarsku jsou oblíbené večerní šestitýdenní kurz y, kd y se po šest večerů po třech hodinách tvoří postavičk y.
Výhodou
je,
že
odpadají
náklad y
za
ub ytování
a stravu. T yto kreativní kurz y probíhají většinou na farách,
66
Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 37-42.
38
v duchovních centrech, exercičních domech a jiných vhodnýc h zařízeních.
3.5. Exkurs - Rekvizity Pro stavbu scén y je třeba mít nejen biblické postavičky, ale také jednoduché rekvizit y. Jedna ze zásad práce s biblickými postavičkami říká, že postavičk y musí vžd y stát na nějakém podkladu
(látce,
kamení,
kůře,
písku).
Přirozeně
je
třeba
k postavičkám přidat dům, strom, studnu, zvířata nebo také některé doplňk y oděvu, jako např. mošn y, hůl, šperk y, pracovní pomůck y, hudební nástroje, apod. Některé rekvizit y se dají koupit 67, jiné je třeba si v yrobit. Proto vznikl y vedle kurzů výrob y biblických postaviček i kurz y výrob y rekvizit k postavičkám. Pro člověka je velkou pomocí, kd yž vidí scénu jako celek s množstvím doplňků a rekvizit v ypovídajících o biblické době, o tehdejších zv ycích, pracovních pomůckách a způsobech jednání. Některé biblické scén y jsou pak v yzdoben y s velkým smyslem pro detail. Někd y ovšem t yto detail y odvádí pozornost od hlavní výpovědi textu. Při používání rekvizit b y člověk měl mít neustále na paměti hlavní poselství textu a celou scénu vytvořit tak, ab y toto poselství zach ycovala a zvýrazňovala; ab y se nestalo, že nepotřebné, i kd yž krásné rekvizit y odvádějí pozornost jinam. Proto mají být použit y jen t y postavičk y, o kterých se text výslovně zmiňuje nebo které předpokládá, stejně tak i rekvizit y. 68
3.5.1.
Zvířata
Zvířata jsou v mnoha příbězích velmi důležitou rekvizitou . Velmi často se v Bibli v ysk ytují ovce. Ve Starém zákoně, hlavně 67
Srov. http://tor-zur-wirklichkeit.com/cgi-bin/shop/index.cgi - [cit. 2008-01-02]. Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 43-45; HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 21-23. 68
39
v příbězích o praotcích, čteme o neustálém putování z místa na místo. Tento nomádský způsob života předpokládal dob ytek, hlavně ovce a kozy. Beran je důležitou rekvizitou např. v příběhu o obětování Izáka (Gn 22). V Novém zákoně je mnoho podobenství o pastýři a ovcích, např. o dobrém pastýři (J 10), o ztracené ovci (Mt 18). Pastýři b yli také první, kteří se přišli poklonit do Betléma. S ovcemi jsou úzce spojeny i koz y. Stáda ovcí a koz bývala často pohromadě nebo v těsné blízkosti. Dalším důležitým zvířetem pro přepravu lidí i materiálu b yl osel. V Bibli čteme o mluvící oslici (Nm 22), o ztracených oslicích Saulova otce (1 Sam 9-10), vůl a osel se znázorňují u jeslí (Iz 1,3), oslátko hraje významnou roli při Ježíšově vjezdu do Jeruzaléma
(Mt
21).
Osel
se
v ysk ytuje
i
v mnoha
dalších
příbězích. Pro výraznější zach ycení karavan y poslouží velbloud, zvláště v příběhu
o
prodání
Josefa.
Lidová
tradice
staví
velblouda
k mudrcům putujícím poklonit se narozenému králi v Betlémě. Velbloudi zastávají významné místo při výběru nevěst y pro Izáka (Gn 24). Někteří moderátoři mají znázornění vola či telete. Toto zvíře se již tradičně staví do Betléma, ač se o něm evangelisté výslovně nezmiňují, ale může být použit i v jiných příbězích. M ys lím však, že není bezpodmínečně nutné mít ho mezi rekvizitami. V některých
příbězích
ještě
v ystupuje
pes
–
doprovází
Tobiáše na jeho cestě (Tob 6), bývá společníkem pastýřů, pomáhá shánět stádo dohromad y. Mezi důležité vodní živočich y patří r yb y. Ať už velká r yba, která v ystupuje v knize Jonáš (Jon 2) a Tobiáš (Tob 6), tak i r yb y, které se běžně lovil y a jedl y. V yužijeme je při zach ycení evangelia o rozmnožení chlebů a r yb (Mt 14 a 15), o zázračném r yb olovu (Lk 5, J 21).
40
Někde se používá i drobná drůbež, jako třeba slepice, kohout, kačen y, křepelk y. T yto rekvizit y jsou vhodné pro výstav y zach ycující scén y z biblických příběhů, ale pro biblickou práci nejsou nutné, a mohl y b y spíše odvádět od textu.
3.5.2.
Rostliny
Izrael je země na jedné straně plná zeleně a množství stromů, na druhé straně pustá a v yprahlá poušť. Pro inscenaci biblických příběhů se však hodí 1-3 umělé palmy nebo nějaký listnatý strom, nejlépe umělý fíkovník. V našich podmínkách můžeme použít strom v ytvořený z větví vrb y kroucené (Salix tortuosa). Osvědčil y se také různé samorost y či kousk y kmene vinné rév y. Z menších rostlin se používají snop y obilí, nebo alespoň zrní, sláma a seno. T yto rekvizit y hojně v yužijeme v příbězích o Josefovi
(Gn
41-45),
v knize
Rút
(Rt
2),
v Ježíšových
podobenstvích (Mk 4) a při znázornění běžného života lidí žijících v biblických dobách.
3.5.3.
Doplňky k oblečení
Postavičk y mají mnoho doplňků, které je dobré používat, neodvádějí-li od poselství textu. Existuje velké množství pokrývek hlav y – šátk y, turban y, šál y. Muži nosili přes šat y přehozený plášť. Postavičku na cestě můžeme zvýraznit mošnou či vakem na vodu. Pastýři dáme do ruk y hůl, králi korunu na hlavu. Žen y používal y odjakživa různé šperk y, které nosil y většinou na krku či na hlavě. Pro zach ycení těhotenství existuje těhotenské břicho, které se přiloží postavičce pod šat y - v yužije se např. při setkání Marie a Alžbět y (Lk 1) nebo ve v yprávění o Támar (Gn 38), apod.
41
3.5.4.
Hudební nástroje
V Bibli najdeme nejrůznější hudební nástroje. Citaru, n a kterou hrál král David (1 Sam 16), harfu (2 Sam 6) nebo flétnu pro pastýře či loutnu. Dále pak množství bicích nástrojů (bubínk y, tamburín y, chřestítka). Nesmíme zapomenout ani na šófar (beraní roh; do češtin y se obv ykle překládá jako polnice), na který se tradičně troubilo (Joz 6).
3.5.5.
Pracovní nástroje
Mezi v ybavení domu bezesporu patří nejrůznější zmenšené keramické nádob y – džbán y, džber y, kádě, mís y, misk y, konvičk y, lampičk y, kalich y apod. Také koše a košík y z proutí a kožené měch y na vodu či víno. Někteří moderátoři vlastní i zmenšený tkalcovský stav, různé zmenšené pomůcky k opracování dřeva – pilu, hoblík, kozu, kladivo, nože. Mezi důležité pracovní pomůck y patří zmenšený lis na olivový olej, mlýnek na mouku a kamenný vál k zpracování těsta.
3.5.6.
Další rekvizity a dekorace
K biblickým postavičkám neodmyslitelně patří zmenšený dům. Pro biblickou práci se nehodí uzavřený prostor, do kterého b y neb ylo vidět, proto dům bývá tvořen jen s ymbolick y dvěma stěnami, a tak neskrývá vnitřní prostor. U příběhů praotců v yužijeme nomádský stan, který je tvořen jen z t yčí, látek či kůží a provazů. 69 V mnoha příbězích se mluví o městské bráně, ve které b yl čilý ruch. V bráně se soudilo, diskutovalo, žehnalo. Studna je také jednou z dekorací, která se velmi často v yužívá. Mnoho biblických příběhů se odehrálo u studn y. Kde b yla studna s vodou, tam b yl i život. 69
Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Nomadenzeltkurs, s. 11.
42
Mezi drobné dekorace patří chlebové plack y, svitek Písma, svícen, lamp y pro družičk y na svatbu a nádobk y na olej, cihl y pro otrok y v Eg yptě.
3.5.7.
Rekvizity jako prostor pro scénu
Utváření a dekorace prostoru barevnými šátk y také může hodně napovědět o venkovním prostředí (poušť, jezero, louka, cesta), ale také o vnitřním dění (radostné události znázorněné pomocí světlých šátků a neradostné pomocí tmavých odstínů). 70
3.5.7.1.
Faktické barvy
Moderátor si musí připravit sadu látek, která bude sloužit jako podklad pod postavičk y. Látky b y měl y být z měkkého materiálu, v přírodních tónech, v různých odstínech jedné nepříliš výrazné
barv y.
Doporučuje
se
mačkaná
viskóza
nebo
velké
množství gázovin y. Co mohou jednotlivé barv y znázorňovat je zach yceno v následující tabulce:
BARVA
ZACHYCENÉ PROSTŘEDÍ
různé odstín y hnědé
půda, hlína, země, cesta
červenohnědá, žlutá,
poušť, pustina, neúrodná
žlutohnědá
půda, cesta
různé odstín y modré
řeka, jezero, moře
různé odstín y šedé různé odstín y zelené
kamenitá země, městské dláždění, podlaha v domě pole, pastvin y, les, oáza
Obr. 7: Tabulka tzv. „faktických barev.“
70
Srov. http://www.bibelfiguren.de/pressebericht.htm - [cit. 2006-04-14].
43
Látk y je možné doplnit drceným korkem, pískem, různě velkým kamením a jinými materiál y, které zvýrazní to, co látka jen naznačuje.
3.5.7.2.
Symbolické barvy
Při v ytváření scén s biblickými postavičkami se používá s ymbolické znázornění. Často se používají barevné šátk y. Při s ymbolickém znázornění si můžeme dovolit i hodně výrazné a s yt é barv y. Výbornou pomůckou mohou být šátk y nazývané výkladový materiál, které se používají při metodách Franze Ketta. U nás je v současnosti šije chráněná dílna v Ostravě-Kunčičkách. 71 Barevné látk y můžeme ještě doplnit barevnými papírovými šipkami, kruh y a kartičkami. S ymboličnost barev se v průběhu věků mění, jak od kultur y ke kultuře, tak individuálně ps ychologick y. Například v Orientu je bílá barvou smutku. Pro Evropan y bývala modrá vžd y s ymbolem vír y, zatímco pro Číňan y je znakem nesmrtelnosti. Zelená, dnes známá jako s ymbol naděje a přátelství, b yla ve středověku s ymbolem
lásk y.
Islám
povýšil
zelenou
barvu
na
barvu
slavnostní. 72 V našem
kulturním
prostředí
bývají
většinou
barvám
přiřazován y významy, které jsem pro větší přehlednost zach ytila do následující tabulk y: 73
71
Kontakt na chráněnou dílnu: Charita sv. Alexandra, Holvekova 651/28, 71800 Ostrava-Kunčičky, www.charitasvalexandra.cz 72 Srov. http://lilyann-thumn.blog.cz/0706/symbolika-barev - [cit. 2008-02-19]. 73 Srov. http://www.abf-ev.de/ - [cit. 2006-05-01]; GOETHE, J. W., Smyslově morální účinek barev, s. 3746 a 81-83; NORRIS, S., Tajemství léčení barvami, s 35, 50, 62, 86-87; KELNER, Symboly a jejich skrytý význam, s. 11-17.
44
V Ý Z N A M Bílá
liturgický rok
B A R E V
Velikonoce, Vánoce, Zelený čtvrtek Je výrazem čistot y a pořádku, s ymbolizuje počátek b ytí, světlo, nevinnost, duševní
s ymbolika
čistotu bez hříchu, dobro. Může být s ymbolem i pro uzavřenost, prázdnotu a nemoc.
Černá
liturgický rok
Možno použít při pohřebních obřadech Je výrazem prázdnot y, nicotnosti, smutku.
s ymbolika
S ymbolizuje konec, uzavřenost, klid, vážnost, tmu, zlo a smrt. Je to barva tajemství.
Šedá
liturgický rok
Nev yužívá se V yjadřuje klid, neutralitu, jistotu,
s ymbolika
zdrženlivost a neangažovanost. Může také s ymbolizovat nerozhodnost, bezútěšnost, netečnost a smutek.
Hnědá
liturgický rok
Nev yužívá se Je to zemitá barva, která připomíná plodnou půdu, připravenou pro setbu. Je s ymb olem
s ymbolika
pro střízlivost, mlčenlivost a vážnost. Může s ymbolizovat pocit povinnosti, ale častěji znamená zemitost, přirozenost a bezpečí. V yzařuje z ní důvěrnost a prostota.
45
Žlutá
liturgický rok
Nev yužívá se Má v sobě optimismus a povzbuzení. Bývá
s ymbolika
výrazem vzrušení, veselí a radosti, také vítězství. Barva zastupující Boží přítomnost.
Oranžová
liturgický rok
Nev yužívá se V yvolává pocit radosti, síl y, vzrušení.
s ymbolika
Dodává pocit tepla, spokojenosti, přátelství a pohod y. Jde o barvu veselí, ale i vzdoru, brutalit y a hrůz y.
Červená
liturgický rok
Letnice, barva mučedníků a Ducha svatého S ymbolizuje život, sílu, d ynamiku, čilost, je výrazem podnikavosti, žádostivosti
s ymbolika
a tvořivého úsilí. Samozřejmě je s ymbolem ohně a krve, boje, utrpení a mučednictví. Často v yjadřuje i vášeň a náruživost, lásku a půvab, ale i nebezpečí a nouzi.
Fialová
liturgický rok
Doba postní a adventní S ymbolizuje d ynamiku a statečnost, nedočkavost a snad i dramatičnost.
s ymbolika
V yjadřuje povýšenost, důstojnost, mystickou tajemnost a utlumenou vášeň. Výborně může v yjádřit i skr ytou touhu, bojácnost, rozpolcenost nebo citlivost.
Modrá
liturgický rok
Mariánská barva, starodávná Kristova barva
46
V yjadřuje klid, jas, mír a pasivitu, touhu i věrnost, jemné city, soustředěnost s ymbolika
a oddanou spokojenost. Připomíná nebe, nekonečnost, nedosažitelnost a hlubokou víru. S ymbolizuje zbožnost, moudrost, sílu a praktičnost, ale i chlad a mráz.
Zelená
liturgický rok
Liturgické mezidobí V yvolává klid a pohodu, v yjadřuje životodárnou energii přírod y, a proto je pokládána také za barvu jistot y a růstu.
s ymbolika
S ymbolizuje naději, přátelství, mládí a přírodu, bezpečí a jistotu. Může být také s ymbolem pro jedovatost, shnilost, ztrouchnivělost.
Zlatá
liturgický rok
Slavnosti a svátk y Je s ymbolem pro Boha, světlo, moc, úctu, nádheru, lesk a bohatství. Je barvou
s ymbolika nejv yšších hodnot zastoupených idealismem, velkor ysostí a šlechetností. V yjadřuje klid a v yrovnanost. Růžová
liturgický rok
3. neděle adventní a 4. neděle postní S ymbolizuje jemnost, milost, lásku. Může
s ymbolika však v yjadřovat i přeslazenost či kýčovitost. 74
Obr. 8: Tabulka tzv. „symbolických barev.“
74
Srov. http://vyznam-barev.najdise.cz/zlata-barva - [cit. 2008-03-01].
47
4. Vyjadřovací schopnosti postaviček Kromě mimik y obličeje může postavička napodobit skoro všechn y postoje člověka. Je samozřejmě omezená v poh ybu – nikd y nebude chodit. K tomu však ani není určena. Není to ani panenka,
ani
marioneta.
Biblické
postavičk y
mohou
silně
zapůsobit pomocí v ytvořených obrazů, které jsou sice statické, ale mohou zach ytit hloubku pocitů a prožitků. Pro kvalifikovanou biblickou práci s biblickými postavičkami je třeba znát jejich výrazové možnosti, které jsou dán y tvarem těla a jeho poh ybovými možnostmi. Výpovědní síla postaviček je závislá na kvalitě zach ycení jejich výrazu. 75
4.1. Rozsah pohybu postaviček Postavička má podobný poh ybový rozsah jako člověk. Dík y drátu, který je ohebný v kterémkoli místě, má rozsah poh ybu dokonce i větší. Důležité je osvojit si dvě zásad y. Postavičku nikd y neuchopujeme za hlavu, ale za tělo, ruce či nohy. Hlava je nejkřehčím materiálem celé postavičky. 76 Druhou zásadou je výchozí pozice, která je stejná pro v yjadřování
jakéhokoli
poh ybu
či
postoje.
Postavička
stojí
s nohama lehce od sebe a rozpaženýma rukama do tvaru „T“. Procvičování gestikulace a výrazu se může orientovat podle prvků lidského pohybu, protože postavičk y jsou zhotoven y tak, že dokáží napodobit proporcemi a poh yblivostí lidské tělo.
75
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENAdam, wo bist du?, s. 22-23 76 Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/moglichkeiten.html - [cit. 2006-04-24]. KEL, M.,
48
Obr. 9: Základní pozice „T“
4.2. Polohy vyjadřující pohyb Drát postavičk y se má ohýbat jen v těch místech, kde má člověk kloub. V poh ybu se vžd y v ychází z pozice „T“. U horní končetin y se začne poh ybem v ramenním kloubu, pak v lokti, v zápěstí a v ruce - postavička umí také zatít pěst. Pak se přesune k poh ybu dolních končetin. Nejdříve v k yčli a pak v koleni. Kvůli olověné botě není poh yblivá v kotníku. Pak se postavička vrátí opět do výchozí pozice „T“ a účastníci zkouší poh ybovat s trupem. Postavičku nahrbí, nahnou dopředu a pak zakloní. Trupem se dá poh ybovat i do stran, případně ji v trupu můžeme otočit dozadu. S poh ybem trupu souvisí i poh yb hlav y. Pokud se hlava uchopí celou dlaní, lze ji sklonit nebo zaklonit a také lehce pootočit doprava či doleva. Při poh ybu je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. 77 Procvičování poh ybu postavičk y se po dílčích cvičeních zaměří na poh yb celého těla. Začíná se stabilními s ymetrickými poh yb y – stoj rozkročmo, v podřepu, vkleče na obou kolenou. Poh ybuje se nejen nohama, ale přidávají se přirozeně i ruce, tru p a hlava. Od s ymetrických poh ybů se přechází k as ymetrickým. V poloze „T“ se přenáší váha stále více na jednu nohu až postavička stojí právě jen na jedné noze. 78 Tato poloha je důležitá 77 78
Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 22. Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12-13.
49
pro v yjádření chůze, při které jedna noha stojí pevně na zemi a zajišťuje těžiště a druhá slouží pouze jako opora. Při znázorňování poh ybu je vžd y důležité, ab y v ypadal co nejpřirozeněji. Ze zkušenosti v yplývá, že pokud si někdo není jistý, jak poh yb zach ytit, zkusí ho nejdřív provést sám a pak na postavičce (sezení, ležení, tanec). Člověk si více uvědomí, kterým směrem je tělo přirozeně nakloněné, v kterých místech a do jakého úhlu jsou kloub y ohnuté. Mnozí
poh ybují
převážně
pažemi
nebo
rukama,
méně
nohama, ještě méně hlavou a skoro vůbec trupem. Je však třeba uvědomit si, že nositelem výrazu je celá postavička, od hlav y až k patě. Síla její výpovědi narůstá v míře, v jaké je postoj odshora dolů harmonický.
4.3. Postoje vyjadřující pocity Postavička dokáže zach ytit nejen pohyb v prostoru, ale také vnitřní dění. Předpokládá se, že až 95 % jakéhokoliv sdělení probíhá
neverbální
komunikací. 79
„Neverbální
komunikace
zahrnuje širokou oblast toho, co signalizujeme beze slov či spolu se
slov y
jako
doprovod
slovní
komunikace.
Neverbálně
komunikujeme: gest y, poh yb y hlavou a dalšími poh yb y těla postoji těla výraz y tváře (mimikou) pohled y očí volbou a změnami vzdálenosti a zaujímáním pozice v prostoru (přibližováním a oddalováním se) tónem hlasu a dalšími neverbálními aspekt y řeči
79
Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226.
50
oblečením,
zdobností,
f yzickými
a
jinými
aspekt y
vlastního zjevu.“ 80 Z těchto sedmi bodů používáme při práci s postavičkami 4-5 bodů (1., 2., 5., 7., u bodu 4. – postavička sice nemá oči, ale vzájemná poloha obou obličejů naznačí, zda jsou nebo nejsou dvě postavičk y v očním kontaktu). Postavičce ch ybí mimika obličeje a řeč, ale může se v yjadřovat celým tělem. Pro větší zvýraznění gest má delší ruce než proporcionálně odpovídá běžnému člověku. V yjadřování
pocitů
potřebuje
určitý
cvik.
I
zkušený
moderátor musí dbát na nebezpečí klišé, kterému lze snadno podlehnout. Určitý pocit mohu zach ytit mnoha různými postoji těla a není pravda, že pouze jeden postoj je správný či nejlepší. Při práci
s biblickými
postavičkami
je
třeba
neustále
zapojovat
kreativitu a fantazii, zkoušet stále nové postoje. Existuje také množství literatur y, která se věnuje neverbálnímu jednání. Vlastní pozorování a také tato literatura může být velkou pomůckou pro moderátor y biblických setkání. 81 Při tréninku s účastník y se zkouší základní pocit y – smutek, radost, strach, usebraná modlitba.
4.4. Postoje vyjadřující vztahy Při v ytváření scén y je vzájemný vztah osob důležitým aspektem, kterému se musí věnovat mnoho pozornosti. Postava z příběhu má obv ykle vztah k minimálně jedné další postavě, není rozhodující, zda je vztah pozitivní či negativní. Je třeba si v yzkoušet, jakou výrazovou sílu má blízkost a vzdálenost jedné postavičk y vůči druhé. Postaví se dvě postavičk y naproti sobě a pak se mění vzdálenost mezi nimi, přibližují se a oddalují. Co 80
VYBÍRAL, Z., Psychologie komunikace, s. 81. K neverbální komunikaci existuje dostatečná množství literatury: VYBÍRAL, Z., Psychologie komunikace; KOL.AUT., Řeč těla; PEASE, A., Řeč těla; BRUNO, T., Řeč těla, CLAYTON, R., Reč tela; ČERNÝ, V., Řeč těla, HARTLEY, M., Řeč těla v praxi; TEGZE, O., Neverbální komunikace; THIEL, E., Mluvíme tělem; atd. 81
51
tato měnící se vzdálenost může znamenat (intimitu, blízkost, odstup, nepřátelství)? 82 Dbá se také na „oční kontakt“. Navzdor y tomu, že postavičk y nemají oči, mohou být jejich obličeje při rozhovoru v kontaktu, nebo se pohledem míjet. Pro
zach ycení
vztahů
je
důležitá
nejen
horizontální
vzdálenost mezi postavičkami, ale i vzdálenost vertikální. Je možné postavit jednu postavičku na vyvýšené místo a druhou pod ni. Pak jednu postavit a druhou posadit, případně pokleknout. Vztah mezi postavami, které jsou v různé výšce se různě mění a většinou není rovnocenný (nadřazenost, moc, poddanost, úcta, pokání). 83 Po poh ybu do dálk y, do výšk y je třeba ještě zkusit rotaci; postavit postavičky naproti sobě, pak vedle sebe a pak za sebe. Každý z těchto postojů v yjadřuje jiný vztah mezi jednajícími postavami, jinou situaci. Při sestavování scén y se často používá více než dvou biblických postaviček, proto je třeba se zamyslet a zkusit si zach ytit
vztah y
ve
skupině,
případně
vztah y
skupin y
jednotlivci:
uzavřená
x
otevřená skupina
uspořádaná
x
chaotická skupina
klidná až pasivní
x
„živá“ skupina
skupina mající jeden cíl x
roztříštěná skupina
uvolněné vztah y
x
napjaté a svárlivé vztah y
sedící skupina
x
stojící skupina
jednotlivec ve vztahu ke skupině: přijatý x nepřijatý 84
82
Srov. KOL.AUT., Řeč těla, s. 226-228. Srov. THOMSON, P., Tajemství komunikace, s.119-132. 84 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 15. 83
vůči
52
Je třeba mít stále na vědomí, že neexistuje jen jedna možnost, jak t yto vztah y znázornit. Při práci ve skupině musí být možnost diskutovat nad různými možnostmi zach ycení, ab y b yl výsledný obraz co nejvýraznější.
53
5. Možnosti využití S pomocí biblických postaviček se dá velmi dobře přiblížit textům Starého a Nového zákona. Umožňují lépe pochopit text i beze slov. Mezi možnosti uplatnění biblických postaviček patří:
Pravidelná setkání dospělých nad Biblí Práce s Biblí v rodině Mše svaté Mše svaté pro děti Různé formy pobožností a bohoslužeb s malými skupinami Katecheze dětí i dospělých Večer y rodičů při přípravě na svátosti (křest, eucharistie) Mateřské škol y V yučování náboženství na základní a střední škole Společenství mládeže Modlitební a meditativní společenství dospělých Rozjímavé zahájení pracovní porad y Duchovní cvičení, rozmluv y a terapie Práce s mentálně a f yzick y handicapovanými lidmi Práce se senior y Manželské a rodinné terapie Výstav y na biblická témata Vánoční betlémy v rodinách, společenstvích a kostelech 85 Na
některé
z v yjmenovaných
bodů
se
n yní
zaměří m
podrobněji.
85
Srov. http://www.abf-ev.de/ - [cit. 2006-04-28]; http://www.bibel.lu/ article.php3?id_article=52 - [cit. 2006-05-18]; http://www.erzbistum-hamburg.de/inhalt/christliches_leben/aktuelle_themen/bibl_Figuren. htm - [cit. 2006-04-28]; http://www.milerski-eglifiguren.de/9987/home.htm - [cit. 2006-04-14]; http://www.biblischefiguren.de - [cit. 2007-09-28].
54
5.1. Pravidelná setkání dospělých nad Biblí Biblické postavičky se nejčastěji používají při praktické práci s Biblí pro dospělé. Mnoho biblických textů lze výborně zach ytit
pomocí
v ystavěn y
jako
biblických drama.
Skrze
postaviček.
Mnohé
scénické
v yjádření
text y se
jsou stávají
zřetelnější určité akcent y, které b y při čtení či rozhovoru vůbec nev ynikl y. Text se dík y scénickému ztvárnění někd y ukazuje ze zcela jiného úhlu pohledu. 86 Už při samotné tvorbě scén y dostávají význam slova, která b y se jinak jen r ychle přešla. Např. na druhém břehu, před městem nebo cestou. Během pomalého tvoření scén y je dobře patrné, která postava zaujímá jaký postoj či gesto. 87 I v naší republice jsou společenství, která s postavičkami s oblibou pracují. Postavičk y často vlastní moderátor nebo někdo ze skupin y, který touto metodou nadchne i ostatní. Pro biblickou práci
stačí
3-5
postaviček.
Problém,
kde
vzít
větší
počet
postaviček a dalších rekvizit, se dá v yřešit i tím, že si celé společenství či farnost objedná kurz výrob y biblických postaviček. O metodách a způsobu práce se podrobněji zmiňuji v kapitole „Biblická práce ve skupině.“
5.2. Práce s Biblí v rodině V mnoha
křesťanských
rodinách
čtou
rodiče
dětem
z obrázkové Bible. Mám dobrou zkušenost z rodin, které mají několik postaviček doma. Vžd y v sobotu večer si přečtou nedělní úr yvek evangelia nebo první čtení. Děti ho pak přev yprávějí, chvíli si o něm s rodiči povídají. Rodičům mohou pomoci otázk y – Kde se příběh odehrává? Kdo v něm vystupuje? Co je v příběhu důležité? Jaké si můžeme vzít poučení? Děti si pak v yberou scénu, která je nejvíce oslovila a pokusí se ji s rodiči znázornit pomocí 86 87
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40. Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 25-27.
55
postaviček. Při nedělní bohoslužbě pak dávají dobrý pozor, jestli b ylo čteno to, co den před tím četli s rodiči doma. Postavená scéna má své místo v domácnosti po celý týden až do další sobot y. Postavičk y tak slouží jako příprava na mši svatou a v yzývají k společné četbě z Písma a modlitbě celé rodin y. 88 Jinou variantou je práce s postavičkami po návratu z nedělní bohoslužb y. Děti při mši svaté musí dobře poslouchat, co se četlo. Po návratu domů si znovu přev yprávějí, co sl yšeli, co k tomu říkal kněz a pak se pokusí jedno z čtení zach ytit pomocí postaviček. Tzv.
kostelní
a
domácí
prostředí
se
tak
přirozeně
propojí.
Sluchový vjem z kostela se doplní o zrakový a hmatový vjem z domova.
Scéna
opět
může
zůstat
na
v yhrazeném
místě
v domácnosti celý týden.
5.3. Katecheze dětí a výuka náboženství Již od mateřské škol y probíhá ve škole či na faře katecheze dětí a výuka náboženství. Pro katechetu mohou být biblické postavičk y velkou pomůckou. Pro každou věkovou skupinu je samozřejmě
třeba
přizpůsobit
metodu
práce
s biblickými
postavičkami. U malých dětí je často lepší si scénu postavit již předem. U dětí může připravená scéna v yprovokovat očekávání, co zajímavého se bude dít. Děti jsou tak již předem motivován y, což ulehčí
katechetovi
počáteční
fázi.
Katecheta
pak
může
vzít
některou postavičku ze scén y do ruk y a začít jejím jménem v yprávět biblický příběh. Katecheta může také scénu stavět s pomocí dětí. Někdo přinese látku, která znázorňuje pole, jiný přinese látku pro cestu, další pro potok, někdo jiný přinese kamen y, domeček, palmu, zvíře. Další pak přinese postavičku, která bude zastupovat Ježíše, jiný některého z učedníků, další slepého a tak dále. Děti se tak aktivně zapojí do celého procesu. 88
Srov. MEISINGER, G., Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium erzählen, s. 26-27.
56
V ytvořený obraz si pak daleko lépe zapamatují, než kd yb y jim celý příběh katecheta jen v yprávěl. Při výuce na druhém stupni či na střední škole je práce s postavičkami
komplikovanější.
Podrobněji
se
o
ní
zmiňuji
v následující kapitole „Společenství mládeže“. Navzdor y všem úskalím může být v yužití biblických postaviček při biblické katechezi a práci s biblickým textem hodnotnou alternativou.
5.4. Společenství mládeže Mladiství se v pubertě ocitají na rozhraní mezi dětstvím a dospělostí, proto práce s biblickými postavičkami je v této skupině často náročná. Postavičk y jim připomínají panenk y, které jsou přirozeně spojen y s obdobím dětství, které mladiství právě opustili. Tvorba
scén y z postaviček je pro ně proto často
napodobováním dětských zábav přecházejícím až v zesměšnění celé činnosti. Už samotnou nabídku hr y vnímají někd y jako provokaci. Velký rozdíl v přijetí této metod y biblické práce je i mezi hoch y a dívkami, kterým jsou postavičk y často bližší. Kdo chce pracovat s postavičkami mezi mládeží, musí mít předem k mladým vztah, mít o ně zájem, mít jejich důvěru a být jimi akceptován. Mladé lidi je třeba motivovat, dodat jim odvah y, pochválit je a ocenit jejich snahu. Moderátor b y je měl vést od individualismu ke spolupráci ve skupině a sám se do činnosti tvořivě zapojit. 89 Moderátor může také zprostředkovat, co pro něho postavičk y znamenají, jaký mají význam. Moderátor musí do práce s postavičkami dobře uvést, to znamená, že musí ukázat, co se s nimi může dělat a jak scéna může v ypadat. Během práce s postavičkami musí být jasně daná pravidla. 90 Přitom je však třeba velké tolerance ze stran y moderátora, protože mladiství s oblibou
89 90
Srov. SMAHEL, R., Učitel a jeho žáci, s. 7-11. Srov. GODDETOVA, E. T., Umění jednat s dospívajícími, s. 11-15.
57
tato pravidla překračují. Mladiství mají velký strach, že se zesměšní. Na to musí brát moderátor ohled při výběru metod y práce s postavičkami. 91 Kdo se však nenechá odradit a sám se s touto
metodou
identifikuje,
může
s ní
mít
velký
úspěch
i u mladistvých, mnozí mladiství si ji oblíbí a často později v yžadují při biblické práci. 92 Mladí bývají velmi kreativní. Tato forma práce b y mohla v yústit v bibliodrama, které (je-li odborně vedeno) může být pro mladé lidi hlubokým zážitkem a velkým přínosem v jejich dospívání a v hledání vlastní identit y. 93
5.5. Práce s handicapovanými Pro lidi s tělesným či duševním handicapem jsou biblické postavičk y dobrou možnosti, jak se v yjádřit. Tito lidé jsou často omezeni ve schopnosti v yjádřit se slovně. Také postup myšlení a jednání může být více či méně pomalejší. Postavičky jsou zde dobrou pomůckou pro názorné v yjádření jak pro samotné osob y s handicapem, tak pro t y, kdo s nimi pracují. Handicap zpomalení hraje v práci s postavičkami důležitou funkci a je třeba s ním také vědomě počítat a přizpůsobit práci podle druhu a stupně postižení. Tito lidé se velmi často nechají spontánně oslovit některou postavičkou a snadno se s ní identifikují. 94 S postavičkami však není
úplně
jednoduché
poh ybovat
a
také
nemusí
vžd y
stát
v potřebném gestu, které b y člověk chtěl zach ytit. Lidé, kteří mají problémy s jemnou motorikou, mohou dát postavičce žádané gesto a postoj jen velmi pomalu a s různě velkými obtížemi. Moderátor může
pomoci
s postavením
postavičk y
či
sám
postavičkami
poh ybovat. Obojí musí být děláno s velkou citlivostí a pochopením
91
Srov. ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 23-25. Srov. BREM, G., HEINN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 38-39. 93 Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 25-26. 94 Srov. ANTWEILER, D., GRILLMAIER, G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 56-59. 92
58
vůči skupině. Pomoc je vhodná jen tehd y, kd yž člověk nabídku pomoci přijme, anebo o ni sám požádá. 95
5.6. Práce se seniory Senioři jsou skupinou, která na postavičk y reaguje velmi pozitivně. Připomínají jim sice hračky a panenk y z mládí, ale na to může moderátor vhodně navázat. Senioři v yžadují delší čas na „rozehřátí“. Při práci s nimi je třeba v ytvořit atmosféru pohod y, přátelství, začít setkání již dříve nabídkou káv y, čaje; zajímat se o jejich momentální radosti a starosti. Pak je práce se senior y osvěžením pro moderátora i skupinu. 96 Senioři ztrácejí zábran y, které mají lidé středního věku a často se velmi lehce ponoří do celého příběhu, mají různé podnětné návrh y při tvorbě scén y a dobře
se
identifikují
s jednotlivými
postavami
ve
scéně. 97
Z praktického hlediska je pro senior y výhodnější stavět postavičk y ve středu kruhu na konferenční stolek než přímo na zem.
5.7. Mše svatá Také při mši svaté mohou najít biblické postavičk y své místo. Ve velkých farnostech však může nastat určitý problém, který spočívá ve velkém množství lidí, kteří sedí či stojí daleko od oltáře a od scén y z postaviček, která je v presb ytáři. Mnoho lidí na scénu nevidí, nijak se nepodílelo na její tvorbě, a tak k ní nemá žádný vztah. Určitým řešením je v yn alezení postaviček v ysokých 70 a 140 centimetrů. Scéna z takto velkých postaviček je daleko lépe
vidět,
a
proto
se
může
i
lépe
v yužít.
V menších
společenstvích, při bohoslužbách pro určitou omezenou skupinu lidí, může být evangelijní scéna i z klasických postaviček velký m přínosem. Existují různé variant y v yu žití postaviček při mši svaté. 95
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 39-41. Srov. WALSH, D., Skupinové hry, s. 24-25. 97 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 70-71. 96
59
Od
jedné
jediné
postavičk y
po
připravenou
scénu
s mnoha
postavičkami a rekvizitami. Vžd y je důležitý postoj kněze a jeho ochota zapojit určitou postavičku či celou scénu z postaviček do mše svaté. Pak se kreativitě meze nekladou. V každém případě může v yužít scénického znázornění pro lepší pochopení biblického poselství nebo pro zdůraznění určitého aspektu. 98
5.8. Mše svatá pro děti Biblické postavičky jsou v německ y mluvících zemích a stále častěji i u nás s oblibou používán y při mších svatých pro děti. Mše svatá pro děti je bohoslužbou, ve které hraje důležitou roli spojení četb y, modlitb y a zpěvu s uspořádáním prostoru (oltář, ambon, prostor pro děti a ostatní věřící). Použití biblických postaviček při mši
svaté
pro
děti
umožňuje
spojení
liturgie
a
vyprávění.
V yprávěním biblických příběhů je možné interaktivně předávat i víru. Při bohoslužbě může být scéna z postaviček postavena na v yvýšeném místě před oltářem, ab y na ni všechn y děti dobře viděl y. Postavená scéna doplňuje a rozšiřuje běžně známý pohled na oltář se svící, k yticí, křížem. Už samotná změna ve známém prostoru děti upoutá. Při čtení z Bible může scéna z biblických postaviček před oltářem pomoci navázat na myšlenk y a obsah y nedělní bohoslužb y. Dětem se snadněji spojí tematické nebo liturgické souvislosti jednotlivých bohoslužeb. Biblické postavičky v ybízejí děti, ab y si na ně sáhl y, ab y s nimi samy pracoval y. V ypravěč (kněz, katecheta) nejčastěji používá již postavenou, dobře promyšlenou scénu před oltářem. Náročnější formou je zapojení dětí do tvoření scén y během v yprávění. Děti mohou přinést látku, v ytvořit cestu, doplnit a dozdobit ji kamínk y a větvičkami. Takováto spolupráce dětí je 98
Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 24-25.
60
výborná také z pedagogického hlediska. 99 Biblické postavičk y však nejsou žádné hračky pro děti, postavení scén y v yžaduje pečlivost a čas. Postavičk y jsou vzácné a křehké, a proto se nedávají dětem na
hraní.
Navzdor y
těmto
výhradám
je
smysluplné
s menší
skupinkou dětí společně stavět scénu. Lektor může děti nechat přemýšlet, kterou scénu z příběhu společně v yberou. Děti si mohou postavičk y ohmatat a také s nimi zkusit opatrně poh ybovat, dát jim určitý postoj. Děti se velmi snadno identifikují s postavičkou, zvláště pak, pokud s ní mohl y samy poh ybovat. V yp ravěč musí myslet také na to, že děti do deseti let často berou v yprávění doslovně. Pokud mají sluchový vjem doplněný o zrakový vjem, utvrdí se v nich představa: „tak přesně to b ylo, a ne jinak“. Biblické příběh y mají hlubší smysl. Jejich význam spočívá v tom, že to, co se odehrálo před mnoha let y, je aktuální i nyní, Bible mluví i k nám, dnes. Biblické postavičky jsou důležitým médiem pro v yprávění biblických příběhů. Existuje však mnoho jiných metod, jak Bibli při bohoslužbě dětem přiblížit, různé metod y je třeba střídat. Biblické postavičky osloví mnoho dětí, u mladších dětí bez rozdílu pohlaví. Později však mohou mít s těmito „panenkami“ kluci problém. Proto je třeba neulpět na jedné metodě, b yť ji v ypravěč rád používá. 100 Scénu z postaviček je dobré nechat ještě několik dní před oltářem, nebo ji přemístit např. do speciální vitrín y u vchodu do kostela, kde se na ni mohou děti přijít znovu s rodiči podívat, a tak si připomenout, o čem jim kněz nebo katecheta v yprávěl. Scénu
je
možné
během
určitého
období
rozvíjet
nebo
pozměnit. Např. v době adventní může být před oltářem v ytvořená krajina s Jordánem, cestou a Janem Křtitelem.
99
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 37-38. Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 24-27.
100
61
5.9. Pobožnosti s malými skupinami Biblické
postavičk y
můžeme
kreativně
v yužít
i
při
pobožnostech – při modlitbě růžence, křížové cestě, májových pobožnostech a podobně. postaviček
můžeme
101
Existuje mnoho možností. Pomocí
zpracovat
růžencová
tajemství,
zastavení
křížové cest y, modlitbu „Otče náš,“ 102 i obraz y ze života Pann y Marie. Moderátor, nebo lépe skupinka připravující pobožnost, si doma postupně připraví z postaviček jednotlivá zastavení. Scénu si z několika stran vyf otografují a pak staví další scénu, kterou si opět v yfotografují… Tak postupují, až mají zach ycena všechna zastavení či tajemství růžence. Na všech zastaveních tak může bý t stejná biblická postavička zach ycující hlavní postavu. Fotografie pak v počítači protřídí, upraví a v yt voří z nich sadu obrazů pro pobožnost, které pak pomocí data-projektoru promítají během pobožnosti. 103 Druhou možností je v ytvořit jednotlivé scén y po vnitřním (nebo i vnějším) obvodu celého kostela. Pro tuto práci je již zapotřebí
většího
množství
postaviček
(na
růženec
min.
25
postaviček, na křížovou cestu kolem 30 postaviček). Růženec nebo křížovou cestu se pak společenství modlí v poh ybu od jednoho tajemství / zastavení k druhému. Dík y poh ybu je do modlitb y vložena určitá d yn amika. Pro mládež často neoblíbená pobožnost tak může získat na přitažlivosti.
5.10. Betlémy v rodinách a ve farnostech Biblické
postavičk y
b yl y
primárně
určené
pro
stavbu
betléma. Základní sada postaviček, kterou si lidé přijedou v yrobit, je svatá rodina – Maria, Josef a Ježíš, ted y mladá žena, mladý muž
101
Srov. ABEGG-SCHÄFER, D., Auferstehung – nicht ohne Leiden und Tod, s. 6-31. Srov. BISCHOFBERGER, P., Das „Vater unser“ für die Kursarbeit nach Weihnachten, s. 15-16. 103 Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s. 57-68. 102
62
a miminko. Z dalších postaviček si pak v yrobí staršího muže a starší ženu a dospělého Ježíše. Tato základní sada 3 mužů, 2 žen a 1 dítěte stačí pro tvorbu všech biblických příběhů. 104 Mnoho lidí si v yrobí základní sadu biblických postaviček a pravidelně si z nich staví na Vánoce betlém, který je originální právě v tom, že postavičk y mohou každý den nebo i několikrát denně měnit svou pozici. Často se také stává, že se domluví celá farnost a společně v ytváří betlém z biblických postaviček. Během roku používá t yto postavičk y kněz nebo katechetka při biblické katechezi a v době adventní nebo až na Vánoce se z nich staví v kostele betlém. Po několika letech a při zapojení více lidí z farnosti může vzniknout originální betlém úct yhodných rozměrů. 105 Sestra Anita Derungs v ytváří betlém již od roku 1964. Každý rok přidává jednu či několik nových postaviček. Její betlém, zaujímající plochu 15 m 2 , je pozoruhodný prolínáním různých časových
rovin.
Sama
ho
popisuje
slov y:
„V ytvořila
jsem
Abraháma, Davida s Jonatánem, Rút, Noemi, Josefa. Celý Ježíšův rodokmen. Všichni jdou do Betléma. V mém betlémě je zach ycen i útěk do Eg ypta. Setkává se v něm několik časových rovin. Stavím ho celou dobu adventní a hotový je na Boží narození. Jsou v něm starozákonní postav y, ale i postav y z dnešní dob y. V mém betlémě najdete i africkou královnu oblečenou do barevných látek se spoustou šperků, také poustevník y, děti z ulice, Esk ymák y. Je t o jednoduše velké putování národů do Betléma.“ 106
5.11. Výstavy na biblická témata Ve Švýcarsku, Německu a Rakousku jsou velmi oblíbené výstav y
104
z biblických
postaviček.
U
nás
tato
forma
práce
Srov. http://members.aon.at/krippenfiguren - [cit. 2007-05-11]. Tímto způsobem pravidelně tvoří betlém jedna farnost v Č.Budějovicích, v Ostravě-Porubě, ve Vnorovech aj. 106 DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30. 105
63
s biblickými postavičkami ještě nebyla doceněna. Výstava však může být i určitou formou evangelizace. Postavičk y je možné v ystavit v muzeu, v nákupním centru, na obecním úřadě, v domě pro senior y, v klubu pro matk y s dětmi, ve škole, v kostele a kapli, ve vzdělávacím či duchovním centru. Organizátor a tým realizátorů v ymys lí nosné téma výstav y a rozdělí je na jednotlivé scén y. Existuje nepřeberné množství různých možností. Jednou z nich je zpracování Ježíšova života v několika obrazech: Narození v Betlémě – Útěk do Eg ypta – Dvanáctiletý v chrámě – Křest v Jordánu – Povolání učedníků – Zázračný r ybolov – Kázání na hoře – Ukřižování – Vzkříšení – Nanebevstoupení. 107 Další možností je zpracování jednotlivých zastavení křížové cest y, jak je známe z obrazů v kostelech. Nové možnosti skýtá zach ycení jednotlivých tajemství růžence. Zajímavé b y také b yl o zpracovat v několika obrazech dějin y spás y od stvoření po Ježíše Krista,
nebo
cest y
apoštola
Pavla,
či
příběh y
některé
ze
starozákonních postav (Abrahám, Jakub, David, apod.). Tímto způsobem je možné v několika obrazech zach ytit celé biblické knih y. Přímo se nabízí kniha Rút, Ester, Judit, Jonáš, Tobiáš.
5.12. Terapeutická praxe Biblické postavičky se v yužívají také při terapeutické práci. Jako východisko pro terapii je možné použít vhodný biblický text. „V evropské tradici je Bible vnímána jako „zrcadlo“ lidského nitra, jako materiál pro subjektivní projekční zpracování. Tento terapeutický přístup předpokládá, že každý člověk má své vlastní specifické předporozumění, …na které se zaměřuje terapeut, který je třídí a zpracovává metodami anal ytické práce.“ 108 Hlubinně
107 108
Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 113-121. REMEŠ, P., HALAMOVÁ, A., Nahá žena na střeše, s. 20.
64
anal ytický přístup k Bibli poprvé rozvinul ps ycholog a teolo g E. Drewermann ve svém díle Hlubinná ps ychologie a exegeze. Předpokládá, že autoři Bible promítali do biblických příběhů archet ypální obrazy svého nevědomí a že t yto obraz y mají moc rezonovat s obrazy a s ymbol y uloženými v duši čtenáře. Nemá ted y smysl přít se o to, co se reálně historick y událo a co je ve v yprávění s ymbolem. Důležité je, že Bible nám v ypráví, co se stalo, tak ab y to pro nás mělo uzdravující význam. Existenciálně anal ytický přístup v ychází z logoterapeutické škol y V. E. Frankla a jeho žáka A. Längleho. Dle jejich teorie je každá situace výzvou pro naplnění nějakého smyslu. To má důležitý ps ychoterapeutický význam,
protože
vědomí
smyslu
dokáže
překonávat
bolesti
a obtíže života. Existenciálně anal ytická exegeze objevuje sílu biblického poselství zejména hledáním podobností mezi tehd y a tam (v Bibli) a n yní a zde (v životě čtenáře). Biblické příběh y obsahují motiv y lásk y, radosti, bolesti, smrti, vin y, hledání smyslu života a mnoho dalšího, což může být inspirací pro objevení cíle, kterého se člověk může přidržet a jít za ním. 109 Stále více lidí v yhledává terapeuta (i věřícího terapeuta) pro nejrůznější
problémy
(deprese,
manželské
problémy,
potíže
v rodině, s výchovou, mobbing, šikana, domácí násilí, sekt y, extrémismus u dětí atd.). Pro tuto práci je však nutný odborně v yškolený terapeut (ps ychoterapie, ideálně spolu s teologií). 110 Vodítkem k řešení situace mohou být v ybrané vhodné biblické příběh y a jejich zach ycení pomocí biblických postaviček. Postavičk y je v terapii možné použít i bez biblického textu. Při manželské či rodinné terapii mohou být biblické postavičk y prostředkem pro vyjádření vztahů mezi manžel y a v rodině. Každý z účastníků terapie si v ybere jednu postavičku, která ho bude 109
Srov. REMEŠ, P., HALAMOVÁ, A., Nahá žena na střeše, s. 19-21; FRANKL, V. E., Lékařská péče o duši, s. 43, 80-84, 195; VYMĚTAL, J., A KOL., Obecná psychoterapie, s.197-198, 218-232. 110 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 92-95.
65
zastupovat. Klienti mohou pracovat dohromad y, nebo každý sám tvořit scénu na základě zadání a pak je vzájemně srovnávat. V yškolený terapeut zadá téma („konkrétní problémová situace“, „trávení volného času“, „pohled klíčovou dírkou k nám domů“, „jak to v ypadá, když přinesu domů špatnou známku“, „můj vztah k Bohu“…). Účastníci terapie postupně staví postavičk y do scén y, terapeut sleduje celý proces, všímá si jejich vzájemné spolupráce, vztahů, rozdílnosti scén… Tato metoda je d ynamičtější než kreslení obrázků. Klientům umožňuje jednodušší zach ycení vztahů, poh ybu, postoje jedné postav y ke druhé. Před dokončením scén y je možné
s postavičkami
poh ybovat,
měnit
jejich
vzájemnou
vzdálenost, postoj. Jakmile je scéna hotová, mohou ji klienti zvenčí pozorovat, komentovat, odpovídat na dotaz y terapeuta. 111 Člověk přicházející k terapeutovi v těžké životní situaci často obtížně slovy v yjadřuje to, co cítí a jak s ním lidé jednají. Postavičk y pomáhají v názorném v ystavění situace a ve vidění různých možností řešení. Prostřednictvím biblických postaviček může člověk jasněji podat návrh y řešení, nebo i odhalit omyl, který ho spoutává. 112 I samotný kurz výrob y biblických postaviček může mít terapeutické účinky. Zvláště při ztrátě blízké osob y (dítěte, manžela, rodiče) může být konkrétní postavička médiem vedoucím ke zpracování bolesti a frustrace. Sestra Anita Derungs, která postavičk y v ynalezla, mně při rozhovoru předala svou osobní zkušenost: „Stalo se to na přelomu 80 a 90 let. … Děti z Altdorfu se připravoval y na první svaté přijímání. Dnes už nevím, jestli jich b ylo 8 nebo 12. Děti měl y víkendovou
přípravu
v objektu,
který
náhle
zas ypala
lavina,
a všechn y děti pod ní zemřel y. Pak byl světový kongres betlémů 111
Srov. MAJZLATOVÁ, K., Dramatoterapia v liečebnej pedagogike, s.108-111. Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 40; MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 26. 112
66
v Innsbrucku. V Rakousku, Německu i Švýcarsku se betlémy především v yřezávají. … B yla tam výstava betlémů a setkání betlemářů. Večer za mnou přišla jedna paní a zezadu mě objala. Neznala jsem ji, ona se mně představila: „Já jsem Brigite z Altdorfu. B yla jsem na tvém prvním kurzu.“ Nepoznala jsem ji, nečekala jsem ji tu. A pak mně říkala, že mně musí něco říct. Že za ní přišl y matk y těch dětí z Altdorfu, jestli b y pro ně neudělala kurz postaviček. Měla z toho však strach, a proto si vzala čas na rozmyšlenou. Nevěděla, jak pracovat s ženami po takto těžkém traumatu. Já jsem jí řekla: „Brigit, to b ys měla udělat.“ Žen y si přinesl y oblečení svých mrtvých dětí a z něho ušil y šatičk y pro postavičk y. Jedna z nich pronesla: „Pamatuješ, tuto zástěrku? Tu nosila má dcerka.“ Dík y tomuto kurzu t yto žen y zpracoval y svou bolest.
B yl
to
pro
mě
nejsilnější
kurz
výrob y
biblických
postaviček. Bolest a smrt patří k životu. Postavičk y jim dodal y odvahu a sílu jít dál. Žít.“ 113 S podobnou zkušeností jsem se setkala také při lektorském kurzu ve Švýcarsku, kd y školitelce Doris Abbeg při havárii zemřel y obě děti a manžel zůstal po úrazu hlav y trvale postižený. Také jí k přijetí této skutečnosti pomohla výroba a práce s biblickými postavičkami a následné školení nových lektorek.
6. Šance a meze biblických postaviček Obecně biblické
se
uznává,
postavičk y
že
velmi
z didaktického mnoho
hlediska
požadavků
na
splňují účinné
zprostředkování biblického textu.Jedná se o názorný prostředek. Člověk tak může vnímat biblický text více smysl y. Nejen sluchem, ale
i
zrakem.
Vzhledem
k tomu,
že
postavičk y
tvare m
a proporcemi svého těla připomínají lidské tělo, umožňují tak snadné 113
ztotožnění
se
s nimi.
Lidé,
kteří
pravidelně
pracují
DERUNGS, A., Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30.
67
s biblickými postavičkami,
ztrácejí
ost ych
a
dokáží se
lépe
v yjádřit slov y i gest y v běžném životě. 114 Žádná metoda biblické práce není zcela univerzální. Kdo chce pracovat s biblickými postavičkami, potřebuje znát nejen jejich výhod y, ale také jejich meze a hranice. 115
6.1. Šance Práce s biblickými postavičkami vede k většímu vnímání řeči těla. Člověk si musí uvědomit, jaký postoj bude nejlépe v ystihovat daný
okamžik.
Také
je
nucen
zaměřit
se
na
vztah y
mezi
jednotlivými postavami v příběhu a pak t yto vztahy zach ytit pomocí postaviček. Při práci s biblickými postavičkami často dochází
k r ychlejšímu
a
účinnějšímu
dialogu
s hlubinnými
vrstvami textu, než je tomu při anal ytické práci. 116 Scénu netvoří sám moderátor, ale zapojuje se do ní každý z účastníků. To je vytrhuje z pasivity a povzbuzuje ke kreativní činnosti a odpovědnosti za vzniklé dílo. Než se začne tvořit určitá scéna, je třeba najít klíčový okamžik, dohodnout se, která scéna z příběhu
se
bude
znázorňovat.
Společná
práce
samozřejmě
podporuje komunikaci a kooperaci ve skupině. 117 Během práce vznikne obraz, který se již dál nepoh ybuje. To umožňuje další práci ve skupině (bibliodrama, rozhovor, tichá meditace aj.). Při delším pozorování, případně při další práci, s i člověk může všimnout vztahů a okolností, které mu zatím unikal y, zaměřit se na hlubší vnímání jednotlivých postav. Tělo, ruce, noh y i hlavu má postavička poh yblivé. Výhoda práce s nimi spočívá nejen v tom, že se dají postavit do téměř jakékoli poloh y, ale také je třeba citu a trpělivosti, ab y postavička
114
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 31. 116 Srov. DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 168. 117 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. 115
68
v zamýšlené poloze v ydržela. Je třeba ji dobře v yv ážit. To samozřejmě potřebuje čas, cvik a zkušenosti. 118 Pomalý poh yb postaviček
a
jejich
gestikulace
během
zpracovávání
text u
zvýrazňuje velmi dobře změn y, popř. poh yb při postupu biblického v yprávění. Vstřebávání během pomalého zpracovávání umožňuje sledování práce
ve
skupině
všemi účastník y.
Nevede
pouze
k poznání průběhu, ale především sleduje, k čemu nás chce text svým poselstvím inspirovat. Tak se často při práci s postavičkami objeví také některé poznatk y a textové souvislosti, které tu b yl y i dříve, kterých jsme si však nevšimli. 119 Při pomalém průběhu biblické práce a velké koncentraci na řeč těla a gesta postaviček ustupuje slovní v yjádření do pozadí. Text, znázorněný postavičkami, silně v ypovídá sám za sebe, bez velkého
komentáře.
Například
při
změně
polohy
některé
postavičk y ve scéně, kd yž ustavující slovně komentuje r ychleji, než vůbec stihne postavičku ustavit do v ybrané poloh y. Proto často dochází k rozvinutí dialogu a postavičk y zůstávají v jedné poloze. Postavená scéna je většinou statická, intenzivní práce se často obejde i beze slov. Kd yž někdo mluví, většinou jen krátkými větami, důležitými slov y. Teprve po sehrání, kd yž probíhá reflexe, je řeč opět velmi nutná a důležitá. 120 Účastník si také sám určuje, jak hluboko zapojí sám sebe do práce s biblickými postavičkami. Může se s postavičkou zcela identifikovat, nebo se od ní distancovat a jasně rozlišovat mezi svými pocit y a vyjadřováním postavičk y. Člověk se také může podívat na celou scénu současně a z různých směrů. To je hlavní rozdíl
mezi prací
s postavičkami
a
klasickou
hrou
v rolích .
Skutečnost, že člověk skrze postavičku vstoupí do role některé z biblických postav, mu pak umožňuje snáze z ní opět v ystoupit. 118
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 31. Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68. 120 Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 34-35. 119
69
Přehraná scéna často v yvolává velmi silné pocit y a někdy probouz í i bolestné vzpomínk y. Práce s postavičkami umožňuje účastníkovi svobodně se rozhodnout, jak hluboce se do své role ponoří. Úplné vtažení do děje nebo určitý odstup je zcela v rukou účastníků. 121 Při stavění v ybrané scén y z biblického úr yvku se dají krásně v yjádřit vztah y mezi jednajícími postavami. Blízkost, odstup, přátelství, nenávist a další. Stále znovu se stává, že ten, kdo vidí postavičk y poprvé, je zklamán či překvapen, že nemají obličej. Běžně jsme zv yklí na oční kontakt, dívat se do obličeje a používat mimiku. Zb ytek těla jen doprovází výraz obličeje. U biblických postaviček je tomu právě naopak. Jejich velké v yjadřovací schopnosti jsou právě v řeči těla. Proto mají také nepatrně delší ruce, než jsou obv yklé proporce člověka, ab y v ynikla gesta. Jejich komunikace spočív á v držení těla a v gestech. Je jasné, že některá gesta či držení těla mohou
mít
více
významů.
U
postaviček
někd y
zdánlivě
protichůdné situace mohou z vnějšku vypadat podobně. V běžném lidském kontaktu je právě to korigováno
mimikou obličeje.
U postaviček dostávají mnohá gesta svůj pravý význam v interakci s dalšími jednajícími postavami. 122 Jedním z velkých problémů b y b ylo v ytvořit takový obličej, ab y
b yl
pěkný,
nerušil
celkový
dojem
z postavy.
Dalším
problémem b y b yl výraz obličeje – jak obličej namalovat, ab y v yjadřoval
všechn y
pocit y
–
radost,
smutek,
překvapení.
Postavička s úsměvem od ucha k uchu b y těžko mohla znázorňovat zkroušenou postavu (např. Joba postiženého nemocí a utrpením). Ch ybějící obličej může být mimořádnou šancí pro naši představivost a kreativitu. V ybraná biblická postava se pak nepojí s konkrétními r ys y obličeje, ale ponechává prostor pro vlastní
121 122
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 33. Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 33-34.
70
fantazii. Výrazně se to projeví u r ysů Ježíše Krista. Každý obrázek či film nám Ježíše pojí s konkrétním obličejem. Všichni se snaží co nejpravděpodobněji rekonstruovat Ježíšov y r ys y. Ježíšův pohled b yl jistě důvěr yhodný a následováníhodný. Jak ho však zach ytit? Dík y neexistenci Ježíšov y fotografie si může každý představit „svého“ Ježíše. U ostatních biblických postav je tomu podobně. Ch ybějící
obličej
nás
vede
k v yj adřování,
které
nás
denně
doprovází, kterému ale věnujeme málo pozornosti a které je často věcí podvědomí, k v yjadřování řečí těla. Bez obličeje u postaviček musíme být k řeči těla pozornější. Biblické postavičk y mohou být pomůckou k větší koncentraci na řeč svého těla i ostatních lidí. 123 Biblické postavičky jsou proto úžasným prostředkem pro lidi, kteří se st ydí v yjádřit svým vlastním tělem, „hrát divadlo, být ve světlech reflektorů“. Postavička slouží jako médium, jehož prostřednictvím
mohou
snáze
mluvit,
v yjádřit
své
pocit y,
myšlenk y. 124 Na postavičce se lépe znázorňují gesta, která b y člověk rád v yjádřil, ale cítí se trapně, nebo se st ydí. Biblická postavička tak slouží jako zástupce pro v yjádření každého ze skupin y. I st ydliví lidé, kteří běžně moc nemluví a divadlo b y v žádném případě nehráli, se do takovéto práce po v ybídnutí a povzbuzení se zápalem zapojí. I lidé, kteří se do stavění scén y nezapojují, mohou být na závěr osloveni hotovou scénou, od které se samozřejmě mohou distancovat, ale do které se také mohou nechat vtáhnout. 125
6.2. Meze Možnosti práce s biblickými postavičkami mají samozřejmě i své meze. Nezřídka se stává, že lidé, kteří pracují vědeck y, mají výhrad y 123
k práci
s postavičkami.
Připadá
jim
Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/tipps.html - [cit. 2006-10-10]. Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 32. 125 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 68-69. 124
jako
hraní
si
71
s panenkami, což biblickému textu nepřísluší. Zvláště někteří exegeté mají pocit, že jde o zlehčování biblických textů, Božího slova. 126 Je proto třeba počítat i s takovýmto přístupem. Tato metoda se někd y nehodí pro pubertální mládež. Mladí sami sebe vnímají jako lidi, kteří se konečně zbavili dětství a jsou dospělí. Hrát si s panenkami je pro ně dětinskou záležitostí. Jedná se většinou o hochy ve věku 13 – 16 let. 127 Problém bývá
s nadměrným používáním rekvizit.
Pokud
člověk použije všechn y rekvizit y, které má k dispozici (dům, stromy, zvířata, šperk y, nádob y aj.), může se ve výsledné scéně zcela ztratit hlavní poselství textu. Lidé sice budou obdivně kývat, jak je to úžasné, ale stádo krásných ovcí může zcela přehlušit hlavní výpověď. Podobně je tomu s postavičkami. T y, které v textu nev ystupují a nejsou pro znázornění vybrané scén y důležité, je lépe do scén y nevkládat. Podobně jako rekvizit y odvádějí od hlavního poselství. Existuje určité pravidlo: Jestliže rekvizita či postava hraje v textu důležitou roli, měla b y být uplatněna, jinak ne. 128 Je třeba si uvědomit, že ne všechno se dá v yjádřit gest y postaviček. Rozmanité výpovědi textu se zjednoduší a redukují na výpovědi, které může člověk v yjádřit svým tělem. Mnoho odstín ů zvěsti
nelze
v yjádřit
biblickými
postavičkami
kvůli
jejich
omezeným výrazovým možnostem. Je proto třeba dát si pozor na zjednodušená klišé (např. modlící se člověk musí klečet, mít sepnuté ruce a hlavu lehce v záklonu. Nebo smutný člověk má vžd y svěšenou hlavu a ruce před obličejem, apod.). Tomu se však dá zabránit, pokud na to moderátor upozorní, nebo kd yž práci koriguje. 129
126
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70. Podrobněji v kapitole 5.4. Společenství mládeže. 128 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70. 129 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.70. 127
72
Může se stát, že moderátor podsouvá vlastní projekce biblickým
postavám,
lpí
na
určitém
rozestavění
biblických
postaviček, apod. Zkušený moderátor b y se této chyb y neměl dopouštět. Biblické postavičk y mají omezenou schopnost v yjádření, protože
nemají
obličej.
Obličej
je
náš
nejsilnější
výrazový
prostředek s mnoha tisíci malých svalů. Dík y ch ybějící mimice nejsou možné některé jemné nuance vyjádření. 130 Mnozí lidé nejsou navíc v yškoleni v převádění vnitřního postoje do výrazu těla. O takové převádění však jde při práci s postavičkami, a tak může vzniknout kolize. Postavička pak používá gesta, která spolu nesouvisí, má škrobený postoj, nebo je gesto jen naznačeno, ale je nevýrazné. 131 Často bývá problém se znázorněním neviditelného – Boha, ďábla, anděla, Božího hlasu, apod. To je omezení, které při práci s biblickými
postavičkami
často
pocítíme.
Všechn y
t yto
neviditelné skutečnosti se dají znázornit pomocí s ymbolu – hořící svíce,
barevné
látk y
nebo
provázku.
Zde
se
nejvíce
ocení
kreativita moderátora i skupin y. 132 Biblické text y neposk ytují často žádné údaje o tom, jak se určité události odehrál y. Jsme proto odkázáni na svou fantazii a musíme se pak rozhodnout pro jednu z možností, což vede k zúžení
či
jednostrannosti.
Oděv
a
doplňk y
pro
biblické
postavičk y se zhotovují podle nejnovějších historických poznatků. V Bibli není popisováno, jak v ypadal tehdejší oděv a takřka žádný dobový oděv se nedochoval. Proto většina oděvů na postavičkách v ychází z předpokladů, z fantazie tvůrců o tom, co je orientální. U dětí vzbuzují plastické scén y dojem, že přesně tak, a ne jinak, to b ylo. Neuvědomují si, že sestavená scéna je pouze jedním 130
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 35. Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70-71. 132 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71. 131
73
z mnoha možných komentářů. Tak mohou vzniknout potíže nalézt později v textu jiné poselství. 133 U nových účastníků je třeba jasně vymezit rozdíl mezi biblickými postavičkami a panenkami či marionetami. Nejedná se ani o hru s panenkami ani o marionetové divadlo. Postavičk y například
neumějí
běhat
jako
marionet y
nebo
jako
chodící
panenk y. Poh yb je vytvářen tak, že někdo vezme ze scén y jednu postavičku, změní její polohu a opět ji vrátí do scén y. Takovýmto způsobem
by
nešlo
hrát
divadlo
ani
s panenkami,
ani
s marionetami. Přitom při hře s postavičkami je tento způsob zcela běžný a takřka jediný možný. Postavičk y samozřejmě panenk y mohou připomínat, ale moderátor b y měl striktně dbát na to, ab y se
mluvilo
o
biblických
postavičkách,
nikoliv
o panenkách,
figurkách, loutkách, marionetách či jiných hračkách pro děti. 134 Někteří moderátoři hodnotí postavičk y tak, že je chrání a uctívají skoro jako ”svaté”. Je třeba však mít stále na paměti, že jsou jen a pouze pracovním materiálem ve službě poselství, které se tak oživuje, stává se srozumitelným a lépe přístupným. Celkově je třeba při zvažování možností a mezí práce s biblickými postavičkami mnohem více ocenit užitek než těžkosti. Pro mnoho lidí se stalo biblické poselství pomůckou v životě a víře na základě práce s biblickými postavičkami. 135
133
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 71. Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 36-37. 135 Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 70-71. 134
74
7. Biblická práce ve skupině Existuje
velké
množství metod, jak číst Bibli. Jednou
z nejstarších metod, která n yní zažívá své obrození, je lectio divina. 136 Ve své práci se však zaměřím na metod y praktické práce s Biblí, při kterých je možné v yužít biblické postavičk y. Metod y praktické práce s Biblí přistupují k Bibli empirick y. V ycházejí mimo jiné z přesvědčení, že text y obsahují a skrývají zkušenosti, které se dotýkají zkušeností člověka v každé době. Biblický text se stává protějškem pro navázání rozhovoru. 137 Četba ve skupině má mnoho předností. Skupinu lidí zaujme více momentů, než je schopen zach yt it jednotlivec. Mnoho otázek se v yřeší společnou výměnou názorů. Společenství může sloužit také jako korektor vlastních názorů, myšlenek a výkladů některýc h biblických míst. Pravidelné setkání nad Biblí ve skupině může být také impulsem pro soukromou četbu doma. Mnoho biblických textů je písemným zachycením společných zkušeností určité skupin y nebo celého národa. Společná praktická práce s Biblí často vede k prohloubení vztahů ve společenství. Také pro ně platí: „… kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich!“ (Mt 18,20) 138 Pro praktickou práci s Biblí je důležitý rozhovor ve skupině. Jednotlivec může jen těžko vést empirický dialog s biblickým textem. Ve skupině dochází k výměně zkušeností, vzájemnému naslouchání, diskuzi, rozhovoru v menší skupině i v plénu. Zvláště při
bibliodramatické
práci
s biblickými
postavičkami
se
předpokládá jistý stupeň vzájemné důvěr y a ochota otevírat se textu i skupině. To klade dva požadavk y: za prvé musí účastník
136
Více: VERTEUIL, M., Svítilnou mým nohám je tvé slovo, s. 29. Srov. http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=B&sel_tema=26&sel_podtema=677&s el_text=1704 - [cit. 2008-01-10]. 138 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 5-7. 137
75
mít odvahu a právo v yjadřovat vlastní očekávání, potřeby, pocit y. Za druhé pak musí s respektem přistupovat ke každému členu skupin y, k jeho pocitům a náladám. Pouze kd yž každý respektuje osobitost druhých, může vzniknout důvěrná atmosféra, kterou spoluv ytvářejí
všichni,
aniž
by
však
b yli
nuceni
se
vžd y
v yjadřovat. 139
7.1. Příprava moderátora na práci s Biblí Text a můj osobní přístup: Moderátor
v ybere
text.
Chce-li
pracovat
s biblickými
postavičkami, musí při výběru zohlednit i tuto skutečnost. Nejlépe se postavičk y v yužijí v příbězích, které mají konkrétní děj. Může to být: jedno z nedělních liturgických čtení postupné čtení některé biblické knih y 140 dané téma a k němu v ybírat jednotlivé text y 141 účastníci si sami přejí některý text, apod. V ybraný text si moderátor několikrát přečte, nejlépe nahlas. Často je velmi přínosné přečíst si různé překlad y – např: Český
ekumenický
a překlad
Nového
překlad, zákona
od
Český
katolický
Ondřeje
Petrů,
překlad Kralický
překlad, aj. Podrobně si sám rozebírá celý text: Co se mně jednoznačně líbí? Jaká je moje předchozí zkušenost s textem (notorick y známý text, nový text, tradičně nejasný text…)
139
Srov. http://www.pastorace.cz/index.php?typ=texty&sel_char=B&sel_tema=26&sel_pod tema=677& sel_text=1704 - [cit. 2008-01-10]. 140 Srov. HIRMER, O., Sie werden auf meine Stimme hören!, s. 18-19. 141 Dostatek témat: SMALE, I., Nad Biblí bez nudy.
76
Jsou v textu slova, slovní spojení, vět y, které se opakují? (vůdčí motiv y, klíčová slova). V jakém jsou vzájemném vztahu, v protikladu? Mohu
objevit
určitou
dramatiku
textu?
Kde
má
své
v yvrcholení? Co je mi nejasné? Co si musím nechat v ysvětlit pomocí komentáře, slovníku, map y,
webových
stránek
či
jiných
materiálů?
(např.:
historické pozadí, místa, jména, zv yk y a životní st yl dané dob y …) Co mě zlobí, rozčiluje, udivuje, těší, dotýká se mě osobně? Co říká tento příběh, text, mně samotnému? Čím je důležitý pro mou víru? 142
Zaměřím se na znázornění postavičkami: Které postav y v textu v ystupují, jsou popsán y (vzhled, vnitřní pohnutk y – nálada, temperament, cit y) Základní dramaturgické otázk y: Kdo, co, kde, kd y, jak, proč? Moderátorovi může být pomůckou načrtnutá skica. Při ní si lépe uvědomí, které postav y zde v ystupují, kolik bude potřebovat biblických postaviček, jaké rekvizit y se uplatní atd. Moderátor si tak lépe všimne, jaké další pomůck y bude potřebovat, v yužije-li pomoci s ymb olů, obrazů, šipek či kartiček
s textem,
apod.;
které
prostředk y
zdůrazňují
výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem? Při práci ve skupině se pak spíše využívají barevné kruh y z papíru, na které se napíší jména v ystupujících postav a s jejichž pomocí se hledá odpovídající místo pro danou postavu ve scéně.
142
Srov. BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND, W., Grundkurz Bibel - AT sešit 1, s. 25.
77
Jaké mají mezi sebou vztah y? Jak b y se text dal znázornit pomocí biblických postaviček? Pro účastníky: Ve kterém místě, čím se tento text dotýká účastníků? Jaké reakce může tento text v yvolat? (povzbudit, potěšit, prohloubit depresi…) Je v textu určitý motiv či smysl, na který b ych rád upozornil účastník y?
Metodické plánování: Moderátor si musí objasnit cíle daného setkání s biblickým textem. Moderátor si také musí jasně definovat obsahové důraz y v textu. Která metoda je vhodná pro tento text? Jak bude probíhat celé setkání (v jednoduchosti je krása – připravit si několik metod, nekombinovat jich příliš mnoho dohromad y). Jedna myšlenka b y měla propojovat jednotlivé fáze práce setkání.
Časové a organizační plánování: Rámcově odhadnout čas na jednotlivé krok y v průběhu celého setkání (nezapomenout na uvítání, modlitbu, sdílení, případně i přestávku). Promyslet, který krok mohu případně zkrátit. Stanovit si dobrý a klidný závěr (nikd y nepřestat uprostřed práce, ale zakončit setkání).
78
Reklama, pozvánky, příprava materiálů (kopie textů, tužk y na psaní, biblické postavičk y, látk y, důležité rekvizit y, ostatní pomůck y). 143
7.2. Průběh
práce
s
Biblí
pomocí
postaviček Při
členění
této
kapitol y
v ycházím
z velmi
rozšířen é
a oblíbené metod y – modelu tří fází. Do tohoto modelu zasadí m metod y,
které
je
možné
v yužít
při
praktické
práci
s Biblí
pomocí biblických postaviček. Model tří fází je metoda, která bere ohled na to, že žijeme v jiné době a v jiném kulturním prostředí než lidé, o nichž píše Bible. Každý člen skupin y přistupuje k četbě Bible s jinými každodenními zkušenostmi. Proto dříve než se dostaneme k textu, zabýváme se tím, co se s textem pojí z našeho života. V první fázi se pokusíme překlenout časovou, kulturní i náboženskou vzdálenost mezi námi a mezi lidmi, kteří sepsali a pro které b yl sepsán tento text. Ve druhé fázi se zaměříme na podrobnou práci s textem, jejímž cílem je textu porozumět, objevit souvislosti v kontextu, všimnout si zajímavostí, důležitých míst, apod. Tato fáze má individuální a kolektivní část. Třetí část má propojit obě předchozí. Jejím cílem je, ab y poznatk y získané ve druhé fázi neobohatil y jen rozum, ale ab y se dostal y do vztahu k našemu životu – jednání, myšlení, pocitům. 144
7.2.1.
První fáze – přístup k textu
První fázi práce s biblickým textem můžeme jinak nazvat „zahřívací“. Cílem této fáze je přistoupit k textu na základě své
143
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60-62; ALSENZ, C., ALSENZ, S., Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren, s. 33-34. 144 Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 69-75; BAUER, D., MEISSNER, A., MOOS, B., PORSCH, F., WIELAND, W., Grundkurz Bibel - NT sešit 1, s. 8-12.
79
vlastní zkušenosti. Metoda hodně souvisí s hlavním poselstvím v ybraného úr yvku nebo s tématem celého setkání nad Biblí.
7.2.1.1. Postavičk y
Představení se pomocí postavičky
mohou
posloužit
jako
výborný
prostředek
k seznámení se. Moderátor připraví židle do kruhu a doprostřed scénu – pole, kopec, poušť, cestu s rozcestím, strom,… Bez postaviček. Všechn y postavičk y v ys kládá do řad y na jiné místo v místnosti. Účastníci si nejdřív v yberou, která postavička se jim nejvíc líbí, nebo která je nejlépe v ystihuje. Každý z účastníků si v ybere jednu biblickou postavičku a vrátí se na své místo v kruhu. Pak moderátor pustí tichou hudbu, při které každý postaví skrze postavičku sám sebe někam do scény. Podle momentální situace (v běhu – stále nestíhám, v klidu pod stromem – o víkend u odpočívám, na rozcestí - rozhoduji se, jak dál v životě). Až všichni
uloží
postavičku
na
své
místo
ve
scéně,
následuje
představování. Každý ukáže na „svou“ postavičku, nebo si ji vezme do ruk y a řekne své jméno, něco o sobě, proč si vybral tuto postavičku, proč ji postavil tam, kam ji postavil. Může také přidat, kdo je jeho oblíbenou postavou v Bibli. Moderátor pozorně naslouchá, každý může říct jen tolik, kolik chce. Nikoho nenutí.
Klad y: Postavička jako médium pomáhá nesmělým lide m mluvit o sobě. Nevýhod y: Pro tuto metodu je třeba mít dostatek postaviček, minimálně tolik, kolik je účastníků.
7.2.1.2.
Meditace nad scénou
Moderátor připraví scénu, která zachycuje určitý text, nebo se nějak vztahuje k biblickému úr yvku, který chce probírat. Takto předem připravená scéna může sloužit jako úvodní meditace nebo
80
počáteční impuls k diskusi. Její velkou výhodou je, že si ji moderátor může dobře promyslet a připravit do nejmenších detailů. Scéna proto může být velmi působivá. Účastníci ji mají během celé práce s Biblí před očima, proto se často vrývá hluboko do paměti. 145
Klad y: Účastníci jsou v klidu uvedeni do biblické práce, nejsou přetěžováni, hned z počátku na ně nejsou kladen y téměř žádné nárok y. Nevýhod y: Scénu tvoří sám moderátor, proto se může stát, že nev ystihne či zdůrazní něco jiného, než b y v yzdvihli sami účastníci. Účastníci jsou v pasivní roli.
7.2.1.3. Moderátor z postaviček,
Brainstorming připraví
která
se
do
vztahuje
středu
jednoduchou
k tématu
setkání.
scénu
Může
být
provokativní, může to být jen jedna z jednajících postav ustavená do výrazného postoje. Účastníci pak komentují obraz v několika fázích. Nejdříve odpovídají na otázku „Co vidím?“, pak na otázku „Co cítím?“. Potom následuje podrobné v ysvětlení obrazu, popř. i přiblížení autora a chvíle ticha. 146
Klad y: Jednoduše se zapojí všichni účastníci, kteří chtějí. Nevýhod y: Je třeba dát pozor na striktní rozčlenění – nejdřív zrak a pak cit.
7.2.1.4.
Pohybové impulsy
Čteme-li úr yvek, který se odehrává na cestě, nebo se hodně při něm mluví o poh ybu (cesta do Emauz, Exodus, apod.), může 145
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s.34-35; HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 64-66. 146 Srov. http://www.telfs.com/pramhaas/erzaehlfiguren/moeglichkeiten.htm - [cit. 2007-05-04].
81
být dobrým impulsem i poh yb účastníků. V prostorné místnosti může moderátor všechn y v yzvat, ab y se procházeli. Jejich poh yb doprovází krátkými impuls y – Jak jdu, kd yž jsem smutný, kd yž mám radost (otázky se mohou přímo vztahovat k pocitům, které mohla mít postava v ybraného biblického úr yvku). Účastníci se soustředí na své tělo, na to, jak se poh ybuje, v jaké poloze jsou ruce ve vztahu k nohám, jaké je držení hlav y. Pozorování se pak uplatní při práci s postavičkami.
Klad y: Do sedavé práce se vnese d ynamika poh ybu. Nevýhod y: Nelze provést v malé místnosti.
7.2.2.
Druhá fáze - práce s textem
Druhá fáze modelu tří fází obrací pozornost přímo k textu. Vede k důkladnému zabývání se textem. Má-li úr yvek člověka oslovit, měl b y mu rozumět. Cílem tohoto kroku je vést účastník y k zapojení se, ke hledání a objevování souvislostí, k rozšíření vědomostí. Vžd y je dobré mít úr yvek okopírovaný pro každého účastníka, ab y si do něj mohl dělat poznámk y, podtrhávat, apod.
7.2.2.1.
Dramaturgické otázky
Základní otázk y: Kdo? Kde? Co? Kd y? Jak? Proč? T yto otázk y pomohou ve snadné orientaci v textu a také umožní dobré znázornění postavičkami. Na jednotlivé otázk y mohou účastníci odpovídat na zvláštní papír, nebo si různými barvami či druh y podtržení dělat poznámk y do textu. KDO?
–
kdo
v příběhu
v ystupuje,
které
postav y
jsou
výslovně zmíněn y, které se předpokládají. V ybrat, které z nich jsou klíčové a důležité a které jsou vedlejší KDE?
–
kde
se
událost
odehrává,
na
kterém
místě?
V přírodě, ve městě, na kopci, v domě či jinde? Je zde nějaký
82
poh yb, posun z místa na místo? Moderátor si všímá sloves v yjadřujících poh yb. CO? – co se děje? Co v ystupující postav y dělají? Jaké mají vzájemné vztah y? Jakým tématem se příběh zabývá? KDY? – kd y se událost odehrává? Zmiňuje text denní dobu , přesnou hodinu, roční období? Je to pro událost důležité? Který moment se dík y času objasní? JAK? – jak je celá událost v ylíčena, jak jsou popsán y jednotlivé osob y? 147 PROČ? – Proč je událost v yprávěna? K čemu nás chce přivést? Proč ji mám číst právě já dnes?
Klad y: Přehlednost, lze použít i u delších textů. Nevýhod y: Nevýhoda žádná.
7.2.2.2. Podtrhávání
Barevné zvýraznění různými
barvami
–
pomůže
odhalit
skr yté
souvislosti, objevit hlavní motiv či téma, apod. Mohou se jednou barvou podtrhávat slova, která se opakují (proč asi?), jinou barvou slovesa v yjadřující poh yb, další barvou v ystupující postav y, jinou barvou místní a časové údaje. V ystupující postav y jsou pak vodítkem pro tvorbu scén y, jejich zvýraznění podtržením pa k usnadní jejich v yhledávání v textu.
Klad y: Názorné a barevně přehledné členění. Nevýhod y: Náročné u delších textů.
7.2.2.3.
Grafické zachycení do tabulky
Účastníci zapisují do připravené tabulk y jednotlivé vět y z v ybraného úr yvku. Všímají si tak místa, kde se děj odehrává 147
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 60.
83
(popř. jeho změn y), dále dob y, jednajících osob, činností, objektů, přímých řečí mezi v ystupujícími osobami, opakování situace či jednání a kontrastů. 148
Klad y: Pro technick y nadané lidi výborná pomůcka. Nevýhod y: Nelze použít u delších textů.
Mk 8, 22 - 26 místo
doba
osoby
do Betsaidy
jednání
objekt
opakování kontrasty
Přišli (lidé)
Přivedli a prosili aby se dotkl
(Ježíš)
I vzal
z vesnice
On (slepec)
a vyvedl
k němu slepce jej (Ježíše) ho (slepého) toho slepého za ruku ho (slepého)
potřel
mu slinou oči
vložil
na něho ruce
a ptal se
ho (slepého)
pozvedl
oči
Potom slepý
Ježíš
položil prohlédl byl uzdraven a viděl
"Vidíš něco?"
"Vidím lidi, vypadají jako stromy a chodí."
a řekl:
domů
řeč
mu (slepci) ruce na oči
vidí částečně
znovu
všecko zcela zřetelně
poslal
ho (bývalého slepce)
a přikázal
mu (bývalému slepci)
vidí zřetelně
"Ale do vesnice nechoď!"
Obr. 10: Tabulka – zachycení textu Mk 8,22-26
148
Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 52-53.
84
7.2.2.4.
Přehled
Sestavení přehledu: Zvýraznit prostorová místa v textu. Načrtnout poh yb y z místa na místo, od jedné osob y k jiné. Všímat si sloves v yjadřujících poh yb. Vnější poh yb může odkazovat na vnitřní změnu. Jaké jsou vztah y mezi postavami? Které postav y k sobě mají blízko? Která postava je klíčová? Co je středem scén y, na co se text zaměřuje (postava, událost, téma). Jakou má text strukturu? Jedná se o lineární průběh, o cestu tam a zpět, nebo dochází k obratu, k napětí, střetu dvou světů. Má text koncentrickou strukturu? 149
Klad y: Dobrá grafická názornost, dají se tak zach ytit i velké textové celk y (např. Jakubov y příběh y). Nevýhod y: Nevýhoda žádná.
7.2.2.5. Metoda
Další vhodné metody
Vasteras,
metoda
Bludesch 150,
Linecká
metoda,
metoda biblických kroužků. Srovnávání různých překladů (nejlépe originál a překlad y. SZ – hebrejsk y, NZ – řeck y, s překlad y do různých jaz yků, nebo
v rámci
jednoho
jaz yka
různé
překlad y
(Český
ekumenický překlad, Bible kralická, překlad y Bognerův a Petrů, Jeruzalémká Bible, aj.). Moderátor b y měl vybrat krátký text a v ytisknout ho do sloupců vedle sebe pro lepší srovnávání.
149 150
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 26-28. Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 28-39.
85
S ynoptická četba evangelií 151 - takto lze srovnávat nejen úr yvk y evangelií, ale i text y, které se v Bibli opakují (např. některé žalmy, Pavlovo obrácení, apod.) V yužití odkazů (pod čarou nebo na okraji) – pomohou najít podobné text y, zmínk y v jiných částech Bible, uvádí do širší souvislosti. Moderátor může vym yslet několik otázek, které se přímo vztahují k textu. Mezi nimi b y však neměla ch ybět otázka „Čemu nerozumím?“ a otázka týkající se pragmatického v yužití „K čemu měl být text v yužit? Čeho chtěl autor textu dosáhnout?“.
7.2.3.
Třetí fáze
Třetí fáze práce modelu tří fází pomáhá propojit probíraný biblický text se životem každého z účastníků. Rozumové poznání, ke kterému jsme dospěli během druhé fáze práce s textem, má být n yní
zapojeno
do
života,
aktualizováno,
prožito.
Tato
fáze
předpokládá větší či menší zapojení účastníků. Může být hodně kreativní,
nebo
meditativní.
V této
fázi
se
uplatní
i biblio-
dramatické přístupy.
7.2.3.1.
Klíčová scéna
Po podrobné práci s textem hledají účastníci s moderátorem klíčový okamžik. Může se jednat o vrchol celého vyprávění, důležitý
moment
či
okamžik
zvratu.
Jednotlivé
návrh y
si
moderátor zapíše či pamatuje. Následuje volba toho návrhu, který budeme ve skupině zach ycovat.
Moderátor
nezasahuje.
Účastníci
jen se
řídí
většinou
i hlasovat. 151
BEDŘICH, S.; SVOBODA, P. Česká synopse evangelií.
diskuzi, shodnou,
direktivně případně
do
ní
mohou
86
Podle
zvoleného
klíčového
okamžiku
připraví
účastníc i
s moderátorem scénu, ve které se vše bude odehrávat (pomocí otázk y - KDE?). K postavám, které v klíčovém okamžiku v ystupují, v ybereme odpovídající
biblické
nejdůležitějších.
postavičk y.
Nemusí
být
Začneme
zach ycen y
vžd y všechn y
od
těch
postav y,
o kterých se mluví (např. místo 12-ti učedníků mohou být zástupně jen 2). Použijeme jen t y, které jednají a jsou pro zach ycení okamžiku důležité. Účastníci postaví v ybrané postavičk y do scén y. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor do diskuse zasahuje v okamžiku, kd y je to nutné. Sám nevnucuje své představ y, cítí-li však nejistotu účastníků, nabídne několik impulsů či návrhů. Jakmile jsou všichni s v ytvořenou scénou spokojeni, přečte moderátor nebo některý z účastníků znovu celý text a ostatní sledují zach ycenou scénu. Může
následovat
další
bibliodramatická
práce
popsaná
v kapitole „Bibliodramatické přístup y“ nebo přímo reflexe. Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text zapůsobil dík y zach ycené scéně, klíčovému okamžiku? Mám nějaký nový poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině? 152
Klad y: Z textu je vyzdvižen klíčový – nejdůležitější okamžik a ten je vizualizován. Každý má svobodu v míře svého zapojení do procesu. Dá se použít i na delší text y, z monotónnosti dlouhého textu je v yzdviženo to nejdůležitější. Nevýhod y: Může dojít ke sporu ohledně výběru klíčového okamžiku (pro každého je klíčové něco jiného). Proto je zde důležitá role moderátora. 152
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.
87
7.2.3.2.
Několik scén postupně za sebou
Podle velikosti skupin y a délk y textu rozdělí moderáto r skupinu po práci s textem na dvě až tři podskupin y. Součást práce s textem
může
tématických
být
rozdělení
celků. 153
Každá
textu
na
podskupina
několik pak
odstavců
dostane
či
jeden
odstavec. Do skupinek se buď lidé rozdělí podle oslovení určitým odstavcem, nebo je moderátor rozdělí metodou „první, druhý.“ Každá skupinka si znovu přečte svůj díl textu a hledá okamžik,
který
znázorní.
Moderátor
průběžně
sleduje
obě
skupink y, do jejich práce zasahuje jen minimálně. Podskupin y pracují v jedné místnosti, scénu staví jen asi metr až dva metr y od sebe, ab y pak bylo možné kolem obou scén udělat kruh. Podskupin y postaví podkladovou scénu, ve které se jejich část
textu
odehrává.
Pak
v yberou
k v ystupujícím
postavám
odpovídající biblické postavičk y. Účastníci postaví v ybrané postavičk y do scén y. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe. Moderátor jen sleduje všechn y podskupin y. Jedná-li se o událost na cestě, dbá, ab y jednotlivé scén y s cestou a postavičk y na nich šl y stejným směrem, ab y na sebe jakob y navazoval y. Jakmile
jsou
všichni
s v ytvořenou
scénou
spokojeni,
shromáždí se kolem první scén y. Nejdříve mluví ti, kdo tuto scénu nestavěli (Co vidím? Jak to na mě působí? Co cítím? Čeho si všímám? Čemu nerozumím? Co mně tu ch ybí?). Pak představí zach ycenou scénu její autoři. Doplní, co neb ylo řečeno. Přiblíží svůj záměr, myšlenku či teologii znázornění. Postupně se takto projdou všechn y scén y.
153
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 35.
88
Pak
se
dohromad y.
účastníci Moderátor
posadí propojí
do
kruhu
okolo
jednotlivé
všech
scén y
scén
provazem
(pomyslnou červenou nití, která jednotlivé scén y jednoho příběhu spojuje). Moderátor nebo některý z účastníků znovu přečte celý text a ostatní jej sledují v jednotlivých scénách. Může následovat další práce ve skupině podrobněji popsaná v kapitole
„Bibliodramatické
přístup y“
nebo
přímo
reflexe,
meditace, či modlitba. Reflexe: Co nového jsem objevil? Jak na mě text zapůsobi l dík y zach ycení v několika po sobě jdoucích scénách? V čem je pro mě aktuální?
Klad y: Vhodné pro větší skupinu, kd y menší podskupin y tvoří jednotlivé scén y. Dík y malým podskupinám je aktivně zapojen každý z účastníků. Výborná metoda pro dlouhé text y, protože je rozdělí na více oddílů. Nevýhod y: Moderátor musí sledovat jednotlivé podskupin y. Může se stát, že se v jedné potkají lidé málo aktivní či nezkušení a práce pak vázne.
7.2.3.3.
Několik tématických scén vedle
sebe Na jednom setkání či víkendovém kurzu se nemusí probírat jen jeden text, ale několik krátkých, tématick y podobných úr yvků. Moderátor připraví téma a k němu odpovídající text y. Např. téma: Vztah Petra a Ježíše (text y: povolání Petra, Petrovo v yznání o Mesiáši, Poslední večeře, Petrovo zapření, setkání se vzkříšeným Ježíšem). Jedná se o krátké úr yvk y, které se postupně rozebírají při práci s textem.
89
Skupina se rozdělí na tolik podskupin, kolik je v ybraných tématických úr yvků. Do skupinek se buď lidé rozdělí podle zájmu o některý z úr yvků, ale tak, ab y všechn y podskupin y b yl y přibližně stejně velké. Každá skupinka si znovu přečte svůj text a hledá okamžik , který znázorní. Moderátor průběžně dění sleduje a minimálně do něj zasahuje. Všechn y podskupiny pracují ve stejné místnosti. Scén y staví buď
v jedné
linii,
jak
následoval y
text y
za
sebou
nebo
v jednotlivých rozích místnosti; ale tak, ab y scénu mohla obklopit celá skupina a dobře na ni viděla. Podskupin y připraví rekvizit y, v ytvoří scénu a pak v ybírají k jednotlivým postavám odpovídající biblické postavičk y. Účastníci postaví v ybrané postavičk y do scén y. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor jen sleduje všechn y podskupin y. 154 Jakmile
jsou
všichni
s v ytvořenou
scénou
spokojeni,
shromáždí se kolem jedné scén y. Nejdříve dostanou prostor ti, kdo tuto scénu nestavěli – Co vidím? Jak to na mě působí? Co cítím? Co mě oslovuje? Co je nejasné? Následně autoři doplní, co neb ylo řečeno. Postupně se takto projdou všechn y scén y. Pak si účastníci zapálí svíce a prochází se po místnosti okolo jednotlivých scén. Moderátor, anebo z každé skupink y jeden z účastníků, přitom znovu čte všechn y text y. Do scény, která mě oslovuje, k postavě, která je mně blízká, dám zapálenou svíci. Jakmile každý vloží do některé scény svou svíci, sednou si všichni do kruhu. Reflexe: Co mě nejvíc oslovilo? Do které scén y jsem dal svou svíci? Která postava je mně v mé životní situaci nejbližší? 154
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 62-63.
90
Jak na mě nově text zapůsobil dík y zach yceným scénám? Objevil jsem nové souvislosti?
Klad y: Vhodné pro větší skupinu, kd y jednotlivé podskupin y tvoří jednotlivé scén y. Dík y malým podskupinám je aktivně zapojen každý z účastníků. Vhodné také pro s ynoptická v yprávění, která se v určitých bodech liší (zach ycení odlišností). Dobrá metoda pro propojení starozákonních a novozákonních textů. Nevýhod y: Takto lze pracovat jen s krátkými úr yvk y, jinak b y b yla zvláště práce s textem moc zdlouhavá. Moderátor musí sledovat jednotlivé podskupin y. Může se stát, že se v jedné potkají lidé málo aktivní či nezkušení a práce pak vázne.
7.2.3.4.
Dvě protikladné scény
Moderátor si připraví dva text y, které spojuje určité téma, ale vzájemně si oponují, odporují 155 (např. mnoho uzdravených na různých místech, žádné uzdravení v Nazaretě). Jedná se o krátké úr yvk y, které se postupně rozebírají při práci s textem, při které se zvláště zaměříme na to, co oba text y spojuje a v čem se liší, případně proč. Skupina se rozdělí na dvě podskupin y buď podle zájmu o daný
úr yvek,
anebo
podle
metod y
„první,
druhý“.
Obě
podskupin y b y měly být přibližně stejně velké. Každá podskupina si znovu přečte svůj text a hledá okamžik, který znázorní. Obě podskupin y pracují ve stejné místnosti, nedaleko od sebe tak, ab y obě scén y mohla obklopit celá skupina a dobře na ně viděla.
155
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 36-37.
91
Podskupin y připraví potřebné rekvizity, v ytvoří podkladovou scénu a pak v ybírají k jednotlivým postavám odpovídající biblické postavičk y. Účastníci postaví vybrané postavičk y do scén y. Jejich postoj se mění tak dlouho, až je většina členů podskupink y spokojená . Všímáme si také, v jaké vzdálenosti jsou postavičk y od sebe, moderátor jen sleduje všechn y podskupin y. Jakmile
jsou
všichni
s v ytvořenou
scénou
spokojeni,
shromáždí se kolem první scén y. Scénu představí někdo z autorů, ostatní ho doplní. Ti, kdo scénu nestavěli, mohou pak klást otázk y. Moderátor pak u každé scén y znovu přečte zadaný úr yvek. Postupně se takto projdou obě scén y. Může
následovat
další
bibliodramatická
práce
popsaná
v kapitole „Bibliodramatické přístupy“ nebo krátká chvíle ticha zakončená modlitbou a reflexe. Reflexe v kruhu: Co mě nejvíc oslovilo? Jak mně tato práce pomohla v pochopení obou textů, jejich teologie? Co jsem zažil, objevil, co se mně propojilo?
Klad y: Vhodné i pro větší skupinu, kdy dvě podskupin y tvoří jednotlivé scén y. Dík y malým podskupinám je aktivně zapojen každý z účastníků. Vhodná metoda pro porozumění textům, které si zdánlivě odporují. Nevýhod y: Náročné na přípravu a výběr vhodných textů.
7.2.3.5.
Průběžná
inscenace
„všichni,
všechno“ Moderátor s účastník y připraví scénu (bez postaviček) tak, ab y odpovídala celému v yprávění a nemusela se během další práce měnit (pomocí otázk y -KDE?).
92
Společně a přidělíme
v yhledáme
jim
v celém
odpovídající
textu
v ystupující
postavičk y,
které
postav y
je
budou
znázorňovat (pomocí otázk y - KDO?). Moderátor přečte první verš a účastníci se snaží zach ytit jej pomocí postaviček. Každý může pohybovat každou postavičkou. Scéna zach ycující první verš se mění tak dlouho, až jsou všichni spokojeni. Úloha moderátora spočívá v čtení textu a v sledování tvorb y jednotlivých scén. On sám nepřináší své představ y, jen kd yž vidí u účastníků velkou nejistotu, nabídne nějaké impuls y, návrh y. Pokračuje se verš po verši. Vžd y je přečten a následně zach ycen v poh ybu či změněném postoji postaviček. Po zinscenování poslední scén y je celý text ještě jednou moderátorem přečten. Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní ji mohou v tichu sledovat. Reflexe: Jak jsem se cítil během scénického ztvárňování? Co jsem zažil, objevil? Jak na mě nově text zapůsobil? Měl jsem chuť se aktivně zapojit, nebo jsem jen přihlížel? 156
Klad y: Text je zach ycen obraz za obrazem, scéna za scénou. Umožňuje
dobrou
vizualizaci.
Účastníci
se
učí
toleranci,
neverbální komunikaci a jemným změnám ve v yjádření určitého děje. Nevýhod y: Jednotlivé scén y se postaví a po chvíli zas mění. Na konci zůstane stát poslední scéna, která nemusí být právě klíčová. Nelze použít na dlouhé texty, práce b y se časově velmi protáhla a někteří účastníci b y se mohli už nudit.
156
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 55-58.
93
7.2.3.6.
Průběžná inscenace s „mou“ rolí
Pomocí odpovědi na otázku: „Kde se příběh odehrává?“ připraví moderátor s účastník y scénu (bez postaviček) tak, ab y odpovídala celému vyprávění a nemusela se během další práce měnit. Každý sám v tichu přemýšlí nad tím, která role z textu je mu blízká, nebo ho něčím oslovuje. Každý si v ybere jednu vystupující postavu a k ní odpovídající postavičku. Je třeba počítat s tím, že dojde ke zdvojení či ztrojení některých postav, naopak některé důležité postav y, jako např. Ježíš, si nikdo nev ybere. Každý postaví svou postavičku do scén y a představí ji: „Já jsem Maria, Matouš, žena u studn y…“ Moderátor přečte první verš a účastníci se snaží zach ytit jej každý pomocí své v ybrané postavičky. Každý poh ybuje jen svou postavičkou. Během této fáze práce se nemluví. Až všichni v ytvoř í požadovaný postoj, čte se další verš. Pokračuje se verš po verši. Vžd y je přečten a následně zach ycen v poh ybu či změněném postoji postaviček. Po zinscenování poslední scén y je celý text ještě jednou moderátorem přečten. Závěrečná scéna zůstává na svém místě a ostatní ji mohou v tichu sledovat. Každý si vezme svou postavičku do ruk y a pohodlně se usadí do kruhu židlí. Až n yní přijdou na řadu slova. Reflexe: Proč jsem si v ybral právě tuto postavu z textu? Jak jsem se cítil během scénického ztvárňování? Jak se mně podařilo ztotožnit s v ybranou postavou? Čím mě text nově oslovil? Každý se rozloučí s v ybranou postavičkou a vrátí ji zpět na její původní místo mimo scénu.
157
157
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 58-60.
94
Klad y: Naprostá svoboda ve výběru role, některé postavy se mohou
opakovat.
Výběr
podle
momentální
životní
situace
a nálad y. Nevýhod y:
Nejdůležitější
postav y
se
v příběhu
často
neobsadí (Ježíš, hlavní protagonista).
7.2.3.7.
Průběžná
inscenace
„herec
-
divák“ Moderátor může již předem připravit scénu (bez postaviček), se kterou se bude následně dále pracovat. Společně
v yhledáme
v celém
textu
v ystupující
postav y
a napíšeme je na papír. Obsadíme jednotlivé role – každá role musí být obsazena právě jednou. Není možné některou roli v ynechat (důležitou roli). Každý, kdo si v yb ral určitou roli, vybere si k ní i odpovídající postavičku. Moderátor přečte první verš a účastníci se snaží zach ytit jej pomocí postaviček. N yní „hrají“ jen ti, kdo mají přidělené role. Ostatní děj pozorují. Scéna zach yc ující první verš se mění tak dlouho, až všichni předají „své“ postavičce odpovídající postoj. Úloha moderátora spočívá v čtení textu a v sledování tvorb y jednotlivých scén. Během inscenace se nemluví, diváci neradí, jak b y to mělo být „správně“. Pokračuje se verš po verši. Vžd y je přečten a následně zach ycen v poh ybu či změněném postoji postaviček. Po zinscenování poslední scén y je celý text ještě jednou moderátorem přečten. Závěrečná scéna zůstává ve středu kruhu.
95
Reflexe: Moderátor nechá promluvit obě stran y – herce i divák y. Jak na mě děj působil, kd yž jsem b yl v pozici diváka? Co mě oslovilo v pozici herce? Co jsem zažil, objevil? 158
Klad y: Text je zach ycen obraz za obrazem, scéna za scénou, což umožňuje pozorné sledování změn. Účastníci si mohou v ybrat mezi aktivní či pasivní účastí. Pasivní diváci mohou pozorně sledovat jednotlivé změn y scén, aniž b y museli přemýšlet, jak postavit „svou“ postavičku. Nevýhod y: U textů, kde v ystupují např. jen 2 postav y, může dojít k nezájmu diváků, kteří jen sledují a nemají prostor, ab y se sami mohli zapojit.
7.2.3.8.
Postavička jako symbol účastníka
Tato metoda předpokládá předcházející podrobnou práci s textem (viz. Práce s textem). Moderátor
s několika
účastník y
připraví
scénu
(bez
postaviček) předem. Společně v yhledáme v celém textu v ystupující postav y a dvě až tři nejdůležitější napíšeme na kruh y z papíru (průměr kolem 5 cm). Neděláme jich víc, i kd yž v příběhu v ystupuje více postav. Pokusíme se jeden okamžik z textu znázornit pomocí kruhů ve scéně. 2-3 kruh y se jmén y hlavních postav umístíme do připravené scén y. Zde si všímáme hlavně vzdálenosti mezi sebou, které mohou v yp ovídat o vzájemných vztazích. Účastníci tak dlouho mění polohu kruhů, až jsou všichni spokojeni. N yní se každý zamyslí nad tím, která postava je mu z příběhu nejbližší, která odpovídá jeho současné životní situaci, na jejímž místě b y rád b yl, nebo poblíž které b y se nejraději viděl. Může
158
Srov. BREM, G., HEIN, L., Glauben ins Spiel bringen, s. 60-61.
96
v ybírat ze všech postav, které v textu v ystupují, příp. i z těch, které se předpokládají. Poté, co si v ybere některou z v ystupujících postav, najde k ní i odpovídající biblickou postavičku. V ybranou postavičku ustaví do postoje, který v ypovídá o jejích pocitech, názorech, případně vztahu k jiným postavám. Může
být
v poh ybu,
sedět,
stát,
ležet,
důležitá
jsou
gesta,
neverbální komunikace. Pak ji uloží na příslušné místo do scén y. V této
chvíli
nejdůležitějších
jsou postav.
pomůckou Chce-li
kruh y někdo
papíru např.
se
postavit
jmén y svou
postavičku blízko Ježíši, tak b y nevěděl, kde se Ježíš v této scéně nachází. N yní ji postaví do blízkosti kruhu se jménem Ježíš. Tato fáze práce probíhá v tichu, bez zb ytečných slov a komentářů. 159 Jakmile všichni uloží prostřednictvím biblických postaviček sami sebe do scén y, sednou si okolo ní a nejdříve ji v tichu pozorují. Moderátor může pustit tichou hudbu. Pak moderátor v yzve ke sdílení. Kdo chce, může ostatním sdělit, kterou postavu si v ybral, která je mu blízká, kde b y v příběhu viděl sám sebe, proč zaujímá právě tento postoj. Moderátor může položit několik doplňujících otázek. Účastník má volnost v tom, kolik toho chce říct. Buď může říct jen koho si v ybral, nebo i uvést své důvod y, příp. odpovídat na otázk y moderátora. Sdílení může být zakončeno chvílí ticha či modlitbou. Reflexe: Čím mě tato práce oslovila? B ylo pro mě náročné postavit sám sebe do scén y? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu?
Klad y: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já osobně v této situaci. 159
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.
97
Nevýhod y: Předpokládá skupinu, která se navzájem zná, u mládeže většinou nejdou rozhovor y moc do hloubk y
7.2.3.9.
Proměna v dnešní scénu
Po podrobné práci s textem hledají účastníci ve svých vzpomínkách, v okolí podobnou scénu dneška. Připomíná mně tento příběh nějakou mou zkušenost? Účastníci mohou navrhnout, co je napadá, jaké propojení s dneškem. Z několika návrhů pak v yberou jeden, který oslovuje většinu účastníků a pokusí se tuto situaci zach ytit pomocí biblickýc h postaviček. Je také možné skupinu rozdělit na dvě podskupin y – jedna zach ytí biblickou scénu a druhá dnešní. Někteří moderátoři mají i postavičk y v současném oblečení (v riflích, svetru, košili). Pro tuto práci se pak hodí i t yto moderní postavičk y. Ten, jehož příběh je v ybrán, znovu podrobně v ypráví svou zkušenost a účastníci mají možnost se ptát na detail y, které jsou důležité pro scénické zach ycení. Skupina připraví scénu, ve které se vše bude odehrávat a v ybere postavičky, které budou zastupovat současné jednající postav y. Účastníci postaví v ybrané postavičk y do scén y. Každý může jejich postoj změnit, diskutuje se nad tím, jaký zaujímají postoj, v jaké jsou vzdálenosti od sebe, moderátor do diskuse zasahuje v okamžiku, kd y je to nutné. Sám nevnucuje své představ y, ale může nabídnout několik impulzů či návrhů. Může se dále pokračovat metodou popsanou v kapitole „Bibliodramatické přístup y“ nebo přímo reflexí. Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak se mně propojil tehdejší text s dnešní událostí? Jak na mě nově text zapůsobil dík y scéně zach ycující
situaci
každodenního
života?
poznatek? Jak se mně pracovalo ve skupině?
Mám
nějaký
nový
98
Klad y: Propojení biblického textu se současností. Biblické obsah y jsou často držen y vzdálené od realit y. Tímto přiblížením vznikají často překvapivě nové otázk y, text najednou promlouvá ze zcela nové perspektiv y. 160 Nevýhod y:
Na
některé
text y
se
těžko
hledá
paralelní
současná situace.
7.2.3.10. Dokončení příběhu Některá
biblická
vyprávění
mají
otevřený
konec.
Jsou
zakončen y buď otázkou (jako např. kniha Jonáš), nebo končí jakob y uprostřed situace a nedotahují do konce jednotlivé detail y (např. v podobenství o milosrdném otci se nedozvíme, zda-li přišel ještě starší bratr na hostinu či nikoliv). Po podrobné práci s textem účastníci přemýšlejí, proč text dál nepokračuje, proč není dokončen? Své poznatk y říkají nahlas a diskutují o nich. Cílem není zjistit, proč tomu tak b ylo, ale jen si nastínit možné důvod y. Dále se pokračuje v různých návrzích na dokončení příběhu. Během diskuse se účastníci shodnou na určitém návrhu, který se pokusí zach ytit scénou z postaviček. 161 Skupina připraví podklad pro scénu, ve které se vše bude odehrávat a v ybere postavičk y, které budou zastupovat jednající postav y. Je také možné změnit scénu, kterou měl moderátor připravenou na úvod a postavičk y z ní použít k v ytvoření nového závěru. Účastníci postaví vybrané postavičk y do scén y a snaží se jim dát odpovídající postoje a gesta. Moderátor sleduje d ynamiku skupin y. Zasahuje v okamžiku, kd y skupina odbočuje od tématu, nebo dojde-li ke sporu. 160 161
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55-56. Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56.
99
Může
následovat
další
práce
popsaná
v kapitol e
„Bibliodramatické přístup y“ nebo reflexe Reflexe: Co jsem zažil, objevil? Jak na mě působí text nyní, kd yž je „dokončený“? Podařilo se mně odpovědět na otázku, proč má otevřený konec? Co mně pomohlo k lepšímu porozumění textu?
Klad y: Odpověď na touhu po dokončení příběhu. Nutí člověka k aktivnímu zaujímání postoje a zapojení se do děje. 162 Nevýhod y: V ybraný závěr není jediný možný, někdo to může vnímat jako zasahování do biblického textu, jeho dopisování, které člověku nepřísluší.
7.2.3.11. Bibliodramatické přístupy Bibliodramatické
přístup y 163
jsou
takové
přístup y
k biblickému textu, které spojují scénické znázornění postavičkami s vlastním prožíváním. Ztotožněním se s v ystupujícími biblickými postavami pomocí biblických postaviček se může objasnit mnoho z našeho vlastního prožívání. Pro mnoho lidí je to dobrá cesta, jak se intenzivně vcítit do vztahů v biblických textech a současně si je promítnout na svou vlastní situaci. 164 Bibliodrama částečně v ychází z ps ychodramatu, které objevil a praktikoval L. Moreno. Ps ychodrama je formou skupinové ps ychoterapie, kd y jde nejprve o nezávazné sebepřemístění do role hrané postav y. Člověku, který spolu se skupinou dramatick y přehrává určitou situaci, je nejprve dán volný prostor, ve kterém se může projevit. V průběhu hr y se zpravidla ukáže, že zprvu cizí role se nevědomě naplňuje vlastními zkušenostmi a pocity. Člověk 162
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 56. Více: OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 134-135; HECHT, A., Bibliodrama und Exegese, s. 6-10; CHALUPA, P., Četba Písma svatého v procesu formace, s. 46-52; TEICHERT, W., Wenn die Zwischen – raume tanzen; ANDRIESSEN, H. DERKSEN, N., Lebendige Graubensvermittlung im Bibliodrama; WARNS, E. N., Bibliodrama als Prozess. Další odkazy na literaturu: http://www.bibelwissenschaft.de/wibilex/das-bibellexikon/details/quelle/WIBI/zeichen/e/referenz/15309/ //cache/c3e82e5eee/#h6 - [cit. 2008-03-18]. 164 Srov. TEICHERT, W., Wenn die Zwischen – raume tanzen, s. 40. 163
100
si při hře může uvědomit své vnitřní, hluboko usazené konflikt y, proto
je
třeba
ps ychoterapeuta, zacházet. 165
odborně který
v yškoleného
s otevřenými
Bibliodrama
při
hře
a
vedoucího,
pocit y následné
nejlépe
dokáže
vhodně
práci
vychází
z některého z biblických textů. Různých forem bibliodramatu je nepřeberné množství. V této práci se však nejvíce budu zajímat o metodu, která se často
nazývá
bibliodrama
s postavičkami.
Přebírá
mnoho
z bibliodramatu, člověk však nehraje roli sám, ale prostřednictvím biblické postavičky. Ta umožňuje i nesmělým lidem se v yjádřit a promluvit. Výhodou je také velikost postaviček. Scénu a vztah y v ní znázorněné mohu bez problémů vidět z výšk y, z boku, v detailu. Klasické bibliodrama to neumožňuje. Pomocí biblických postaviček v yjádřím určitý vztah, vnitřní prožívání, apod. Scéna zůstane statická a mohu si ji pozorně prohlédnout. Při práci s vlastním tělem je celý děj více v poh ybu. 166 Při poslechu zajímavého příběhu je do něj člověk vtažen. Může začít vidět sám sebe nově. Příběh odhaluje, kdo jsem já, co se v mé vlastní duši děje. Zprvu cizí příběh se může stát mým příběhem. Často se stává, že člověk nevědomě začne spojovat děj anon ymního příběhu se svým životem, se svými zkušenostmi. Děj se pak může protahovat a dotvářet do dalších souvislostí. Člověk se pak na zprvu neosobní příběh začne dívat v jiném světle, začne mu nově, jinak rozumět, příběh se tak stává jeho příběhem, Boží slovo se dostává ke konkrétním naslouchajícím uším. 167 Dvě
nejčastěji
používané
metody
bibliodramatického
přístupu jsou identifikace a aktualizace. Obě metod y umožňují ztotožnění s v ybranou biblickou postavou. Člověk mluví za ni, s ní, a tak jí umožňuje „ožít“. T yto metod y umožňují intenzivní 165
Srov. OEMING, M., Úvod do biblické hermeneutiky, s. 134-139. Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 52. 167 Srov. GRÜN, A., Hlubinně psychologický výklad Písma, s. 15-16. 166
101
ponoření s prožívanými vlastními životními osud y do osudů a dějů v Bibli. Může tak vzniknout velmi oslovující intenzivní dialog. Text mnoho věcí neuvádí, nezmiňuje, tiše přechází. Pomocí těchto metod můžeme poodhalit něco z předpokládaného vnitřního hnutí jednajících postav. Tak se životní osud y „tehd y“ mohou úzce propojit z životními osud y „dnes“. Nesmíme zapomenout na možná nebezpečí. Vlastní projekce mohou význam textu posunout zcela jiným směrem, než b yla původní výpověď. Moje vlastní pojetí určité biblické postav y nemusí být jediné možné. Tato práce předpokládá podrobnou práci s biblickým textem a již postavenou scénu. Vázanost na text není pro bibliodrama jen omezením, ale i jeho silnou stránkou. Skupina, která spoléhá na tento text, není ponechána sama sobě ani odkázána pouze na nápad y vedoucího skupin y. „V textech se setkává se silnými partner y rozhovoru, kteří zaručují, že na konci v yjde najevo více, než mohli na začátku vědět všichni dohromad y.“ 168 V Bibli najdeme velké množství příběhů, které jsou v podstatě velmi hutně formulovanými dramat y se stručnými scénografickými údaji. Jednou z hlavních zása d bibliodramatické práce je svoboda v zapojení každého z účastníků. Moderátor má za úkol povzbudit nesmělé člen y, ale nikoho do činnosti nenutit. 169 Při bibliodramatu s postavičkami a po něm následuje rozhovor moderátora se člen y skupin y. Forma, kterou pracuje
bibliodrama,
není
jedinou,
spásonosnou
cestou,
ale
metodick y zintenzívněnou prací, která napomáhá k ještě lepšímu porozumění biblickým textům. 170 Během bibliodramatu s postavičkami může dojít u některého z účastníků k v yplavení emocí, k pláči. Ten je doprovodným znakem různých emocí (smutek, lítost, dojetí, štěstí). Může být
168
BALDERMANN, I., Úvod do biblické didaktiky, s. 155. Srov. CAMPBELLOVA, J., Techniky arteterapie, s. 36-38. 170 Srov. BALDERMANN, I., Úvod do biblické didaktiky, s. 151-156; LIEBMANN, M., Skupinová arteterapie, s. 44-46. 169
102
katal yzátorem, který uvolňuje napětí. Je třeba nechat pláči prostor, (tzn., ab y moderátor falešným utěšováním nebránil plakat). Je-li moderátor v yškolený v ps ychoterapii, může pomáhat pojmenovat aspekt y zážitku v yvolávajícího pláč. Moderátor citlivě, ale věcně verbalizuje
pocitové
a
významové
aspekt y
prožívání.
Pláč
a situace či zážitek, které ho v yvolal y, tak mohou být kognitivně zpracován y a zařazen y do smysluplného sebeporozumění. 171
7.2.3.11.1.
Identifikace
Tato metoda předpokládá předcházející práci s textem (viz. Práce s textem) a postavenou scénu, kterou mohu tímto způsobem rozvíjet (viz. navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik scén postupně za sebou“). Účastníci sedí kolem společně v ytvořené scén y v jedno m kruhu. Moderátor jim představí další postup. Identifikace je hlubším přijetím role, kd y přijímáme nejen vnější znaky biblické postavičk y, která zastupuje jednající biblickou postavu, ale i její pocit y a hodnot y. 172 Kdo bude chtít, vezme si ze scén y některou z biblických postaviček a promluví jejím jménem. Může v yjádřit to, co b y biblická postava asi řekla: „Já, jako Petr, b ych chtěl říct…“ „Můj apoštol Petr říká / ptá se / nerozumí:…“ Může také v yj ádřit něco z toho, co si mys lí, co jí běží hlavou: „Já, jako Abigail, si myslím…“ „Moje Abigail b y asi nahlas neřekla, ale myslí si …“ apod. Jakmile domluví, vrátí postavičku zpátk y do scén y. 173 Někdo
jiný
může
na
předcházející
výpověď
reagovat,
odpovědět na otázku, nebo začít úplně z jiného konce. Může si vzít jinou postavičku nebo tu stejnou a např. říct: „Moje Abigail b y ale řekla …“ Může se jednat o dvě zcela rozdílné výpovědi, pojetí. 171
Srov. TIMULÁK, L., Základy vedení psychoterapeutického rozhovoru, s. 160. Srov. VALENTA, M., Dramaterapie, s. 96. 173 Srov. BEK, B., LINK, P., Glauben erfahren und ausdrücken, s. 14-17. 172
103
Zde se nehodnotí, co je správně a co ne. Moderátor jen sleduje, ab y neb ylo prosazováno pojetí jednoho z účastníků a ostatní bráno jako ch ybné. Platí zásada, že se nehodnotí, všechno je dobře. Komentáře či nesouhlas mají své místo až v následující reflexi. Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci zapojovat
a
chtít
se
v yjádřit,
nebo
pokud
dovolí
časový
harmonogram. Moderátor pak tuto část zakončí a následuje další, v této práci velmi důležitý bod – reflexe. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Čím b yla pro mě tato práce obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu?
Klad y:
Umožňuje
pochopení
postav y
a
jejího
jednání
„zevnitř“. Některá z výpovědí mně může otevřít zcela nový pohled na situaci. Mohu dojít k poznání, že osud y, problémy a radosti lidí tehd y, jsou velmi podobné těm mým a vzít si z nich příklad, ponaučení. Nevýhod y: Někteří účastníci mají tendenci brát své vlastní představ y jako jediné správné a tím umlčet všechn y ostatní. Pokud se účastníci dobře zapojí, je tato práce velmi náročná na čas.
7.2.3.11.2.
Vnitřní monolog
Po práci s textem a společném postavení scén y (viz navázat na kapitolu „Klíčová scéna“) se účastníci posadí okolo scén y do kruhu. Moderátor jim představí další postup. Kdo bude chtít, vezme si ze scén y některou z biblických postaviček, nechá si ji v dlani a vede nahlas vnitřní monolog: „Já, jako Petr, si myslím… na jedné straně rozumím…, ale na druhé straně vůbec nechápu… Pokud však udělám… co si o mně pomyslí…“ Jakmile domluví, rozloučí se s postavičkou a vrátí ji
104
zpátk y do scén y. Ostatní tomuto monologu naslouchají. Nijak ho nekomentují. Mluví jen ten, kdo má postavičku v ruce. 174 Někdo jiný si může vzít stejnou nebo jinou postavičku a pokračovat podobně jako jeho předchůdce. Monolog může být různě dlouhý – pár sekund až jedna či dvě minut y. Moderátor dává impulz y, povzbuzuje účastník y, ab y se nebáli a zapojili. I zde platí, že nehodnotíme, co a jak b ylo řečeno. Komentáře či nesouhlas mají své místo až v závěrečné reflexi. Tato práce pokračuje tak dlouho, dokud se budou účastníci zapojovat a dokud nebudeme omezeni časem. Moderátor musí počítat s dostatkem času na reflexi, která je při bibliodramatické práci velmi důležitá. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Co jsem si uvědomil při vlastním monologu? Co mě zaujalo na monologu někoho jiného? Čím b yla pro mě tato práce obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu?
Klad y:
Umožňuje
pochopení
postav y
a
jejího
jednání
„zevnitř“. Pomocí vnitřního monologu si mohu uvědomit možné příčin y a důsledk y jednání některé z biblických postav, ale i sv é vlastní. Některá z výpovědí mně může otevřít zcela nový pohled na situaci. Vnitřní dialog odhaluje problémy, způsobuje, že si mohu vnější děj vnitřně představit a sledovat ho - a vede tak dál. Nevýhod y: Někteří účastníci mají tendenci brát své vlastní představ y jako jediné správné a tím umlčet všechn y ostatní. Může se stát, že někdo bude chtít vést monolog půl hodin y. Moderátor musí v tomto případě šetrně zasáhnout. Pokud se účastníci dobře zapojí, je tato práce velmi náročná na čas.
174
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 53-54.
105
7.2.3.11.3.
Rozhovor s postavou - tehdy
Po práci s textem a společném postavení scén y (viz navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik scén postupně za sebou“ nebo „Několik scén vedle sebe“) se účastníci posadí okol o scén y do kruhu. Moderátor jim představí další postup. Účastníci zůstávají dál sami sebou, lidmi 21. století. Jen jeden z nich se vrátí do dob y, o které v ypráví text, vezme si d o ruk y některou z v ystupujících postav. Nejdříve ji představí a řekne o ní, co sám chce: „Já jsem Petr, jmenoval jsem se Šimon, ale Ježíš mně dal jméno Petr. Doma mám ženu a tchýni…“ Jakmile domluví, mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice současného člověka, člověk mající postavičku v ruce, odpovídá jejím jménem. Účastníci se např. ptají: „Petře, co si myslíš o Ježíšovi, je skutečně Mesiášem? Jaký máš k němu vztah? Co si myslíš o Ježíšově jednání?“ Ten, kdo má v ruce postavičku, má právo na jakoukoliv otázku odmítnout odpovědět a kd ykoliv vrátit svou postavičku zpět do scén y. Pokud jsou dotaz y zaměřené n a nepodstatné detaily, nebo se začínají ubírat zcela jiným směrem, může moderátor svým dotazem vrátit diskuzi zpět k tématu či ji opatrně ukončit. Moderátor vžd y na závěr poděkuje tomu, kdo odpovídal. Ten se rozloučí se „svojí“ postavičkou a vrátí ji zpět do scén y. 175 Další si v ybere jinou z v ystupujících postav. Opět se nejdřív představí a pak dá prostor dotazům. Pokračujeme tak dlouho, dokud jsou ještě nepředstavené postavičk y, účastníci se chtějí zapojovat a dovolí nám to časové možnosti. Následuje velmi důležitý bod – reflexe. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Jak b ylo pro mě náročné v ystavit se palbě otázek? Která otázka či odpověď mě nejvíc oslovila? Čím b yla pro mě tato práce 175
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55.
106
obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu?
Klad y: Často dochází k hlubokému rozhovoru, ve kterém se setkává současné vidění světa s tím tehdejším. Často jsou odkr yt y poznatk y
a
zkušenosti
k prohloubení
mnoha
porozumění
zúčastněných.
některým
Může
teologickým
dojít
tématům
a skutečnostem. Nevýhod y: Některé otázk y mohou zabíhat do nepodstatných detailů, úlohou moderátora je vracet diskuzi zpět k tématu. Často mluví jen vedlejší postav y, většinou se lidé bojí vzít si do ruk y např. Ježíše a mluvit jeho jménem. Některé dotaz y jsou odborně teologické a lidé na ně nemusí umět odpovědět, či odpoví dle svého chápání, které nemusí být teologick y zcela korektní. Časově náročná práce, kterou nelze náhle přerušit a ukončit.
7.2.3.11.4.
Rozhovor s postavou – dnes
Práce s textem a připravená scéna jako v předcházející m případě (viz navázat na kapitolu „Klíčová scéna“ nebo „Několik scén postupně za sebou“ nebo „Dvě protikladné scén y“). Účastníci sedí okolo scén y v kruhu. Moderátor je uvede do další práce. Všichni účastníci zůstávají dál sami sebou, lidmi 21. století. Jako b y se tento příběh odehrál včera, dnes. Jen jeden z nich si vezme do ruk y některou z v ystupujících postav. Nejdříve ji představí a řekne o ní, co sám chce: „Já jsem samařská žena u studn y, žiji trošku jinak, než všichni okolo...“ Jakmile domluví, mohou se ho ostatní ptát. Účastníci se ptají z pozice současnéh o člověka, člověk mající postavičku v ruce odpovídá tak, jak b y jednal dnes, s poznáním, které má, se svými zkušenostmi, se současnými dorozumívacími prostředk y. Účastníci se např. ptají: „Jsi spokojená s tím, jak žiješ? Už ti to někdo v ytýkal? Nebojíš se,
107
že tě Ježíš odsoudí?“ Ten, kdo má v ruce postavičku, má právo na jakoukoliv otázku odmítnout odpovědět a kd ykoliv vrátit svou postavičku zpět do scén y. Moderátor celou akci sleduje a je-li třeba, tak do ní zasahuje. Na závěr vžd y poděkuje tomu, kdo odpovídal. Ten vrátí postavičku zpět do scén y. 176 Při rozhovoru může dojít k odkr ytí bolavých míst, někdy s e může některý z účastníků i rozplakat. Moderátor b y měl velmi citlivě reagovat; viz bod – terapeutická praxe. Další si v ybere jinou z v ystupujících postav. Opět se nejdřív představí a pak dá prostor dotazům. Po v yčerpání všech možností moderátor tuto část zakončí a následuje reflexe. Reflexe: Jak se mně dařilo ztotožnit se s určitou biblickou postavou? Jak b ylo pro mě náročné vystavit se palbě otázek? Jaké vnímám rozdíl y mezi jednáním tehdy a dnes? Která otázka či odpověď
mě nejvíc oslovila?
Čím
b yla
pro
mě
tato práce
obohacením, ochuzením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu?
Klad y:
Dochází
k hlubokému
rozhovoru,
ve
kterém
se
setkává současné vidění světa s tím tehdejším. Často jsou odkr yt y poznatk y
a
k prohloubení
zkušenosti porozumění
mnoha
zúčastněných.
některým
Může
teologickým
dojít
tématům
a skutečnostem. Výborná metoda pro skupinu dospělých, která se dobře zná a navzájem se dokáže podržet. Při dostatečném časovém prostoru ji lze použít jako druhou fázi předcházející metod y. Nevýhod y: Některé otázk y mohou zabíhat do nepodstatných detailů, úlohou moderátora je vracet diskusi zpět k tématu. Také někteří mají tendenci diskusi zesměšňovat či mít příliš dotěrné dotaz y. Některé dotaz y jsou odborně teologické a lidé na ně nemusí umět odpovědět, či odpoví dle svého chápání, které nemusí 176
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 55-56.
108
být teologick y zcela korektní. Moderátor b y se k tomu měl vrátit při reflexi. Časově náročná práce, kterou nelze náhle přerušit a ukončit. Nepříliš vhodné pro mládež.
7.2.3.11.5. Jako
příprava
Svíce jako symbol účastníka
poslouží
postavená
scéna
podle
některé
z přecházejících kapitol. Účastníci sedí okolo společně v ytvořené scén y v jedno m kruhu. Moderátor připraví do kruhu okolo postaviček malé čajové svíce a pak představí další postup. Do tiché instrumentální hudb y každý přemýšlí, která z postav je mu nejbližší, na kterém místě v příběhu b y n yní stál on sám, nebo na kterém místě b y rád b yl. Pak si postupně každý vezme jednu svíčku, zapálí ji (např. od paškálu, nebo od svíce, která b yla ve středu během práce s textem) a položí do blízkosti v ybrané biblické postavičky. Během toho či po návratu na své místo může sdělit ostatním, proč se staví právě do této pozice, k této postavě. Účastníci mají naprostou svobodu, takže mohou svíci jen v tichu položit a nijak nekomentovat. Se svící manipuluje vžd y jen jeden člověk. Další může pokračovat, až se předcházející vrátí na své místo. Během této práce ostatní nic nekomentují. Promluvit můž e jen ten, kdo má svíci v ruce. Postupně každý uloží zástupně sebe samého do scén y. Moderátor pak ještě ztiší hudbu nebo ji zcela v ypne. Většinou je atmosféra připravená k modlitbě či meditaci. Reflexe: Čím b yla pro mě tato práce obohacením? Jak mně tato metoda umožnila lépe porozumět textu? B ylo pro mě náročné postavit sám sebe do scén y? Jak na mě scéna působí n yní? Je nějaké místo, kde je hodně svící? Proč?
109
Klad y: Umožňuje jasně formulovat, kde se nacházím já osobně v této situaci? Nenáročné na čas. Nevýhod y: Nevýhod y jen technické – v ylití vosku do koberce a na látk y.
8. Průběh kurzu Kurz y vžd y bývají minimálně dva a půl dne, ted y obvyk le víkend. Tato doba umožňuje nejen zhotovení asi dvou biblických postaviček, ale i poznání metod y práce s postavičkami. Výroba postaviček
je
vžd y
pevně
spojená
s metodikou
práce
s postavičkami a s biblickou prací. Během kurzu si člověk nejen v yrobí biblické postavičk y a naučí se s nimi pracovat, ale také prožije biblickou práci s jedním konkrétním úr yvkem. Kurzu se účastní 10-15 lidí, podle toho, kolik si zadá vedoucí kurzu. 177 Kurz y mohou probíhat v exercičních domech, vzdělávacíc h střediscích, centrech mládeže, na farách i jinde, kde je k dispozici velká, dobře osvětlená místnost v ybavená stol y a židlemi a menší místnost s kobercem na praktickou práci s Biblí. 178
8.1. Návrh víkendového programu Pátek 18-19 h
zahájení
kurzu
–
představení
se
pomocí
postavičk y 19-22 h
pracovní blok I: příprava hlavičk y – ořez, čištění, tvorba obličeje, omotávání končetin
22h
večerní meditace nad scénou (tématick y spojené s biblickou prací ze sobot y)
Sobota 8h 177
ranní meditace nad scénou
Srov. http://www.werkstatt-waltersdorfer.at/bibelwerkstatt.html - [cit. 2007-06-22]. Srov. http://www.raaf-eglifiguren.de/ - [cit. 2007-06-23]; též: http://www.gini.neumann.altmuehlnet. de/herstellung.html - [cit. 2007-06-23]. 178
110
8,30-12 h biblická
práce
s postavičkami
+
mše
svatá
(možnost) 14-18 h
pracovní blok II: tvorba trupu, potahování kůží, šití spodních a vrchních šatů,
19-20 h
metodika práce s biblickými postavičkami
20-22 h
pracovní blok III: dokončování šatů, šití vlasů, zapletení vlasů u žen y, tvorba pokrývk y hlav y, příp. výroba miminka
22 h
večerní modlitba
Neděle 8h
modlitba – např. Zachariášovo kantikum
9-11 h
pracovní blok IV: šití bot, tašek, vaků na vodu; tvorba rekvizit – ovečk y, osel, velbloud
11-12 h
mše svatá
13 h
zakončení kurzu
8.2. Výroba postaviček Nebudu podrobně popisovat technický postup výrob y jedné biblické postavičky, jen stručně v ysvětlím smysl některých částí postupu. 179
Každý,
kdo
si
chce
v ytvořit
vlastní
biblickou
postavičku, dostane do ruk y jeden pár olověných bot, hranol st yropuru a kostru z drátu a provazu, která tvoří ruce, noh y a tělo. Práce začíná u hlavy. Jakmile je ořezána do patřičného tvaru, tvoří se obličej. Ten se dělá ze směsi jemných dřevěných pilin a přírodní
klovatin y
(drcené
r ybí
kosti).
Touto
hmotou
se
v ytvaruje obličej (bez očí, nosu a úst), jen hladká plocha, která po uschnutí ztvrdne a nemohou se v ní při práci v ytvořit rýhy jako ve st yropuru. 180
179 180
Stručný postup v obrazech je v příloze na CD ROM s názvem „Výroba postaviček“. Srov. MÜLLER, R. M., BROMMENSCHENKEL, M., Adam, wo bist du?, s. 18-20.
111
Jakmile je hlava dokončená a po několika hodinách i zaschlá, připevní se k postavičce olověné bot y. T y snižují těžiště těsně na d zem, takže postavička může zaujímat téměř jakoukoliv polohu a nepadá. Další důležitou částí je omotávání celé kostr y pružný m trikotem, který má za cíl zesílit ruce a noh y a hlavně zpevnit celou postavičku. Pak se přišívá bříško, které je v ycpáno vatou nebo pol yesterovým vláknem. Bříško je zde nejen z estetických důvodů, ale také jako další prvek, který udržuje stabilitu. Je-li dobře v ycpáno, postavička velmi dobře drží v jakékoliv poloze. Následuje
polepení
hlav y,
rukou
a
nohou
počesaným
silonem, který zastupuje lidskou kůži. Zde si člověk může v ybrat z několika barev, světlejší pleť, tmavší nebo zcela hnědočernou. V této fázi už postavičce ch ybí jen oblečení. To předpokládá minimálně dvě vrstv y. Spodní prádlo a šat y. Spodní prádlo je čistě funkční záležitostí. Skr yje noh y a ruce omotané pružným trikotem, čímž se zabrání jeho odmotávání při biblické práci nebo při práci s dětmi. Na spodní prádlo, které mají muži jiné než žen y, se oblékají šat y. Látka na šat y musí být z přírodního materiálu, jednobarevná či pruhovaná. Nedá se použít látka s květ y nebo jiným potiskem, protože lidé takové materiál y v biblické době nepoužívali a neuměli je v yrobit. Před použitím je třeba látku několikrát v yprat, nejlépe na 90, nebo alespoň 60 stupňů Celsia, ab y se v ypral y všechn y impregnace a látka změkla. Z tohoto důvodu jsou ideální látk y nastříhané z často používaného oblečení. Moderátorka při školení vedoucích doporučovala jako nejlepší materiál bavlněné a často prané pánské košile. Látka je většinou lehká, měkká a poddajná. Pevnější a silnější látk y se mohou použít na plášť, který mívali muži přehozený přes vrchní šat y. Až je postavička celá oblečená, dostane vlas y. Jako vlasy se používají srsti různých zvířat, převážně ovcí. Vlas y se šijí nebo
112
lepí. V týlu zpevňují hlavu ze st yropuru, takže je pak odolnější. Žena má vlas y vždy zapletené do copu a přes ně přehozený šátek. Muž může být bez pokrývk y hlav y, ale často také nosí šátek či turban. I pokrývku hlav y je třeba před použitím pořádně v yprat a dostat z ní všechn y impregnace. Pak se teprve barví. Žen y i muži mohou mít pokrývku tvořenou ze dvou různě barevných šátků.
Obr. 11: Postupné tvoření dospělé postavičky a miminka.
8.3. Výroba a získávání rekvizit Rekvizit y jsou nedílnou součástí biblických postaviček. Již jsem se zmiňovala o tom, jaké existují rekvizit y. Některé rekvizit y se dají koupit. Například umělá palma, ke které je dobré udělat olověný či kamenný podstavec, ab y dobře držela stabilitu. Živá rostlina pro tento účel není vhodná, protože velmi trpí při transportu. Kromě palmičk y, kterou je třeba koupit, si šikovná moderátorka může v yrobit strom z vrb y kroucené (Salix tortuosa) nebo z jiných větví. Je možné koupit nejrůznější nádob y – džbán y, mís y, misk y, kalich y, vědra na vodu atd. V některých obchodech najdeme i miniaturní proutěné koše, kovové svícn y, královskou korunu či různé šperk y. V prodejnách hraček se dají koupit i různá zvířata,
jen
je
třeba
dbát
na
to,
ab y
odpovídala
velikostí
postavičce a b yla potažena srstí. Snad nejdůležitější rekvizitou jsou látk y, které slouží jako podklad pro v ytvářené scén y. Většina moderátorů si je sama šije.
113
Velmi dobře v yp adá také obarvená gáza, kterou lze koupit v obchodě se zdravotnickými potřebami. Pro v ytvoření kopce se používají p ytlík y v yplněné pískem nebo zrním, slunečnicovým semínkem apod. Většinu
rekvizit
je
však
nutné
si
v yrobit.
Kašírovací
technikou se dá udělat dům a loď. Základ z pol yst yrénu se obaluje novinami a lepidlem na tapet y. Po zaschnutí se dům natře na bílo, či šedo-bílo a loď na různé odstín y hnědé, ab y připomínala dřevěná prkna. 181 Na kurzech výrob y rekvizit se většinou v yrábí kromě domu, příp. lodi hlavně zvířata - ovce, kozy, osel, vůl, kůň a velbloud. Ovce a koz y mají stejný základ tvořený drátem a pak se omotávají ovčím rounem, až získají požadovaný tvar. Na ostatní zvířata se používá hračka pro děti odpovídajících rozměrů, která se omotává vláknem či alpakou. Mezi rekvizit y patří i kamen y, které se dají nasbírat v okol í b ydliště. Jako atrapa kamení mohou sloužit kousk y smrkové kůr y nabarvené na šedobílo. Jsou lehčí na přepravu a v ypadají jako břidlice či vápenec. Dále se používají různé druh y samorostů, které se dají objevit v lese nebo také koupit v potřebách pro akvarist y. Velmi dobře v ypadají i nařezané kousk y starého kmenu vinné rév y. Moderátork y používají na v ys ypání cest y drcený korek nebo i písek.
8.4. Metodika práce s postavičkami Ke kurzu výrob y biblických postaviček automatick y patří také metodika práce s postavičkami. U začátečníků je třeba projít ji celou. U pokročilých se moderátor vžd y zaměří na některou část a
tu
důkladně
procvičuje
(hlavně
vyjadřování
pocitů
a vzájemnou interakci dvou a více postaviček). 181
Přesný postup jsem zavěsila na internet na www.biblickepostavicky.cz - [cit. 2007-11-11].
gest y
114
Stručnou metodiku, která je v příloze, moderátor okopíruje účastníkům. Může jim také doporučit vhodnou literaturu, např. knihu od A. Hechtové, Tvořivá práce s biblickými postavičkami, kterou v ydalo v roce 2006 České katolické biblické dílo. Vedoucí
kurzu
názorně
ukazuje
účastníkům
pohybové
možnosti postavičk y. Od postojů vyjadřujících poh yb (sezení, stání, chůze, tanec) až po řeč těla, v yjadřování vnitřních pocitů a postojů (smutek, radost, modlitba, setkání, zlost). Účastníci se učí pracovat nejen s jednou postavičkou, ale také ve vztahu k jiným postavičkám. V biblických příbězích většinou v ystupuje víc lidí než jeden, a tak se učí i interakci ve skupině. Účastníci si zkouší různé, často protichůdné situace. Např. setkání dvou osob, které se rád y vidí, anebo i těch, které se setkávají jen z povinnosti. Je to poznat na jejich postoji, poloze hlav y, rukou, naklonění a natočení těla. Pro tuto práci je ideální, je-li k dispozici jiná místnost než ta, ve které se postavičk y v ytvářejí, nejlépe v ybavená kobercem. V této místnosti se pak může pokračovat v práci s konkrétním biblickým
úr yvkem
a
biblickými
postavičkami
bez
nutnosti
pracovní místnost uklízet a v ytvářet v ní nový prostor pro jiný druh práce.
8.5. Biblická práce Praktická ukázka práce s biblickým textem je vžd y součástí kurzu
výrob y
biblických
postaviček.
Biblický
text
v ybír á
moderátor podle liturgické dob y (čtení z neděle) nebo podle tématu kurzu (kurz výrob y betléma – příběh o narození Ježíše Krista) nebo jeden ze vzorově připravených textů 182 z metodik y, 182
Je možné využít i dalších připravených textů: http://www.biblickedilo.cz/ckbdweb/ kategorie.aspx?kid=9 - [cit. 2008-02-04]; WELLMANN, B. A KOL. AUT., Zwölfmal Bibel.; LAMBERTYZIELINSKI, H., LÜTJEN, P. A KOL. AUT., Lydia.; BAUER, D. A KOL. AUT., Abraham.; BAUER, D. A KOL. AUT., Zeiten Wende.; WELLMANN, B. A KOL. AUT., Zehn gebote.; ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTYZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen – Streit.; Frauen – Trauer.; Frauen – Feiern Feste.
115
kterou mají účastníci k dispozici (A. Hechtová, Tvořivá práce s biblickými postavičkami). Podrobnější průběh jednotlivých částí praktické práce s Biblí je rozveden v deváté kapitole. Praktické ukázk y v ybraných biblických textů pro různé skupin y jsem uvedla v přílohách.
8.6. Vzdělávání vedoucích kurzů Vedoucím kurzů biblických postaviček se může stát jen ten, kdo prošel vzdělávacím školením v centu MATT ve Švýcarském Schwarzenbergu. 183 Tyto kurz y již mají tradici od roku 1964. Zde se v yučuje ve skupinkách po osmi účastnících. Bez tohoto školení není možné vést další kurz y. 184 Absolvovala jsem kurz pod vedením Doris Abegg, která t yto kurz y vedla přes 20 let. Školení je velmi precizně připravené a propracované je i další vzdělávání těchto
v yškolených
vedoucích.
Postup
výrob y
se
neustále
v ylepšuje a člověk tak nezůstane při zastaralých metodách. Kurz je pořádán vžd y pro 6-8 lidí, program je od 7.30 do 23.00 každý den, kurz trvá týden. Den začíná ranní meditací nad připravenou
scénou,
četbou
příslušného
biblického
úr yvku
a reakcemi účastníků (co mě oslovilo, zaujalo). Pak následuje v ytváření biblických postaviček. V současnosti má v 11.00 hodin teologickou odpoledne
přednášku až
do
k textu
pozdního
dne
večera
Ursula se
Port-Beeler.
pokračuje
ve
Celé
výrobě
postaviček. Člověk si v yrobí postavičku v několika fázích postupu, malé dítě také v několika fázích a sadu hlav ze st yropuru, na které je dobře vidět, jak se mají ořezat, aby postavička v ypadala dobře. Jednu postavičku zcela dokončí. Na základním kurzu je to většinou Panna Maria. Na tomto základním kurzu se vžd y probírají první dvě kapitol y Lukášova evangelia. Moderátorka má připravené čt yř i
183 184
Srov. http://www.bzmatt.ch - [cit. 2006-03-05]. Srov. http://www.vkbfs.ch/files/schwarzenberg.html - [cit. 2006-06-22].
116
úr yvk y a čt yři jim odpovídající scény. Zvěstování Marii, setkání Marie s Alžbětou, hledání místa v Betlémě, klanění pastýřů. Každý den pak jedna dvojice zkusí úr yvek dne sama jinak zach ytit pomocí postaviček. A ráno dalšího dne se nad scénou diskutuje. Co je dobře, kde je ch yba, co je třeba upravit, ab y postoj těla odpovídal výpovědi. Na vlastních ch ybách se člověk nejlíp učí. Podobné vzdělávání probíhá také pod vedením Doris Egli a v Německu v Bad Urach. 185 Největší tradici a nejpodrobněji propracované je
pravděpodobně
vzdělávání v centru
Matt ve
Schwarzenberku u Luzernu. V rámci dalšího vzdělávání v yškolených moderátorů se může rozšířit specializace moderátora na 50ti a 70ti centimetrové postavičk y (u Doris Egli i na 140ti centimetrové). Skupin y bývají po 10-12 účastnících. Předpokládají se znalosti z biblistik y a také znalosti v oblasti metodického postupu. Společně se pak procvičují gesta a správné držení těla.
185 186
186
Srov. http://www.klosterjakobsberg.de/urach/programm.php?nr=MU - [cit. 2006-05-10]. Srov. http://www.aro-schaefer.privat.t-online.de/werkst80.htm#Egli - [cit. 2006-05-22].
117
Závěr Práce
nabízí
kompetentní
pohled
na
otázku
biblických
postaviček. V yužila jsem při její tvorbě i svou desetiletou prax i v metodách praktické práce s Biblí. Přínos práce vidím v tom, že jako první se soustavněji věnuje historii a problémům kolem vzniku biblických postaviček. Snažila jsem se nastínit teologický základ práce s postavičkami a zařadit ji tak do širší souvislosti biblické exegeze. Věnuje se také praktickému v yužití v různých věkových
a
sociálních
vrstvách.
Nezapomíná
na
možnosti
a omezení při práci s nimi. Důkladně jsem se také věnovala v yužití biblických postaviček při praktické práci s Biblí. Záměrně jse m jen stručně popsala výrobní postup, protože bez odborného vedení je
znalost
jednotlivých
kroků
nev yužitelná.
M yslím
si,
že
v budoucnosti b y b ylo možné podrobněji se zabývat biblickou teologií a zasazením této metod y mezi přístup y k biblickému textu. I přes zmíněná omezení může být práce přínosná pro všechn y, kdo se věnují pastoraci a s biblickými postavičkami pracují.
118
ANOTACE Příjmení a jméno autora: Mgr. Klašková Marie Instituce:
Univerzita Palackého v Olomouci, C yrilometodějská teologická fakulta, katedra křesťanské výchov y
Název práce:
Biblické postavičky – jejich vznik, výroba a v yužití při praktické práci s Biblí
Počet stran: 159 + CD ROM Počet příloh: 7 Počet titulů použité literatur y: 81 Počet internetových zdrojů: 41
Klíčová slova:
biblické postavičk y praktická práce s Biblí Bible vzdělávání biblická pastorace katecheze celostní přístup y
Rigorózní práce se zabývá
vznikem biblických postaviček
a jejich šířením ze Švýcarska do dalších zemí včetně ČR. Dále se věnuje
charakteristice
biblických
postaviček
a
možnoste m
v yjádření poh ybu, pocitů a vztahů. Stěžení část práce spočívá ve v yužití postaviček v biblické pastoraci. V příloze jsou vzorově v ypracovaná biblická setkání.
119
RESUMÉ KLAŠKOVÁ Marie : Biblické postavičky – jejich vznik, výroba a využití při praktické práci s Biblí
Rigorózní práce
Rigorózní práce
nabízí kompetentní ucelený
pohled
na
otázku biblických postaviček. Její přínos spočívá v tom, že jako první v českém jaz yce se soustavně věnuje problémům kole m vzniku biblických postaviček, jejich výrobě a šíření práce s nimi ve
světě
se
zaměřením
na
Českou
republiku.
Vychází
z teologických základů práce s postavičkami a řadí je tak do širší souvislosti biblické exegeze. Část práce je věnována charakteristice biblických postaviček a možnostem, jak v yjadřují poh yb y, pocit y a vztah y. Zaměřuje se také na praktické využití v různých věkových a sociálních vrstvách. Nezapomíná na možnosti a omezení při práci s nimi. Stěžejní část práce spočívá ve využití postaviček v biblické pastoraci. Tato část je postavena na modelu tří fází, který patří do skupin y celostních přístupů k Písmu svatému. V příloze jsou vzorově
v ypracovaná
biblická
setkání
s v yužitím
biblických
postaviček. Práce může být přínosem pro všechn y, kdo pracují s Biblí v pastoraci, ted y pro kněze, jáhn y, katechet y a katechetk y, animátor y, terapeuty. Může být obohacením také pro všechn y, kdo hledají kreativní přístup y k Bibli.
120
RESUMÉ
KLAŠKOVÁ Marie: Biblical Figures – their origin, creation and application in the practical w ork w ith the Bible
The thesis provides a competent and complex view of the issue of biblical figures. The contribution of this work lies in the fact that as a first thesis written in the Czech language it s ystematicall y deals with questions on the origin of the biblical figures as well as with their spread around the world with a focus on the Czech Republic. The thesis is based on theological foundations of working with the figures thus making them part of a broader context of biblical interpretation. One part of the thesis discusses the characteristics of biblical figures and possibilities how the figures express movement, emotions and relationships. This part also focuses on practical use with people of various age and social levels mentioning both the opportunities and limits of working with the biblical figures. The central part of the thesis deals with the use of the biblical figures in biblical pastoral work. This part is based on a three steps model which belongs to a group of holistic approaches to the Bible. In the appendices section there are concrete examples of working with the Bible with the application of the biblical figures. This thesis can be conductive to those who work with the Bible in pastoral
work,
i.e.
priests,
deacons,
catechists,
animators,
therapists. It can be an inspiration for all who look for creative approaches to the Bible.
121
Bibliografie Literatura k biblickým postavičkám A BEGG -S CHAFER , D. Auferstehung – Nicht ohne Leiden und Tod. Schwarzenberg: Matt, 2000. A BEGG -S CHAFER , D. Dank an Frau Ursula Port Beeler und Herr Josef
Beeler.
In:
VKBFS
Werkjournal,
12/2006,
Schwarzenberg: Matt, 2006. A BEGG -S CHÄFER ,
D.
Grusswort
zur
Gründungsversammlung
Kursleiterinnen Biblische Figuren Schwarzenberg VKBFS. In: VKBFS Werkjournal, 1/2000, Schwarzenberg: Matt, 2000. A BEGG -S CHÄFER , D. Nomadenzeltkurs. In: VKBFS Werkjournal, 11/2005, Schwarzenberg: Matt, 2005. A LB IN , V. Zum 80. Geburtstag von Schwester Anita Derungs OP. In: Gloria, 2/2001, Lausanne: Schweizerische Vereinigung der Krippenfreunde, 2001. A LSENZ , C.; A LS ENZ , S. Arbeitsbuch Biblische Erzählfiguren. Wuppertal: R. Brockhaus, 1999. A NTWEILER , D.; G RILLMA IER , G. Auf Lebensspuren mit Figuren. München: Deutscher Katechetenverein, 2000. B E K , B.; L IN K , P. Glauben Erfahren und Ausdrücken: Ein Werkbuch zur Arbeit mit Biblischen Erzählfiguren. München: Don Bosco, 2002. B ISCHO FBERGER , P. Das „Vater Unser“ für die Kursarbeit nach Weihnachten. In: VKBFS Werkjournal, 10/2005, Schwarzzenberg: Matt, 2005. B REM G.; H E IN , L. Glauben ins Spiel bringen. Werkstattbuch Erzählfiguren. Düsseldorf: Schwabenverlag, 2003.
122
D A LFERTH , W. Und er Rührte sie an… Mit biblischen Erzählfiguren glauben
gestalten,
erfahren,
feiern.
Stuttgart:
Junge
Gemeinde, 2001. G ASSER , E. Bündner Krippenfiguren. In: Gloria, 2/2001, Lausanne: Schweizerische Vereinigung der Krippenfreunde, 2001. G LAUS , P. Produktion „Biblische Figuren Schwarzenberg“ im AWB Horw, ein Unternehmen der Stiftung Brändi. In: VKBFS Werkjournal, 2/2001, Schwarzenberg: Matt, 2001. H ECHT , A. Kreatives Arbeiten mit biblischen Figuren. Methoden, Übungen
und
Bibelarbeiten.
Stuttgart:
Katholisches
Bibelwerk, 1998, Později přeloženo: H ECHTOVÁ , A. Tvořivá práce s biblickými postavičkami. Dolany: České katolické biblické dílo, 2006. K NOCH , W.; M ARTY , I., Als ob du selbst dabei wärest, biblische Geschichten zum Miterleben. Reutlingen: Stift Urach, 1991. K OPP , A. Martha, Eine Frau mit Profil. Herrenberg: Selbstverlag, 2003. M E IS INGER , G. Biblische Figuren - mit Figuren das Evangelium erzählen. In: Unsere Kinder, 3/2004, Linz: Caritas Österreich, 2004. M Ü LLER , R. M.; B ROMMENSCHENKE L , M. Adam, Wo bist du? + CD ROM. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, 2004. R AESS , P. Auszug
aus
dem
Generalversammlung
vom
Protokol 29.
der
Apríl
ausserordentlichen 2006 . In:
VKBFS
Werkjournal 12/2006, Schwarzenberg: Matt, 2006. R OS IO , M. Josy Brunner zum Gedenken. Pionierin in geistiger Bildungsarbeit. In: VKBFS Werkjournal, 8/2004, Schwarzenberg: Matt, 2004. D ERUNGS , A. Rozhovor Marie Klaškové s Anitou Derungs v Ilanz dne 12. 2. 2008 v 10.00-11.30 zaznamenaný na diktafon, přepsaný a přeložený.
123
Bible a praktická práce s Biblí Bible – Český ekumenický překlad. Praha: ČBS, 2000. B EDŘICH , S.; S VOBODA , P. Česká synopse evangelií. Olomouc: MCM, 1995.
A NDRIESSEN , H.; D ER KSEN , N. Lebendige Graubensvermittlung im Bibliodrama. Mainz: Matthias-Grünewald-Verlag, 1989. B A LDERMANN , I. Úvod do biblické didaktiky. Jihlava: Mlýn, 2004. B AUER , D. A KOL . AUT ., Abraham. Ein biblisches Lese- und Arbeitsheft. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1993. B AUER , D. A KO L . AUT ., Zeiten Wende. Lese- und Arbeitsbuch zu Deuterojesaja. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1999. B AUER , D.; M E ISS NER , A.; M OOS , B.; P ORSCH , F.; W IE LAND , W. Grundkurs Bibel – Altes Testament. 10 Dílů, Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1993. B AUER , D.; H ECHT , A.; M OOS , B.; P ORSCH , F.; W IE LAND , W. Grundkurs Bibel – Neues Testament. 8 Dílů, Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1989. B ENZI , G. Federazione Biblica Cattolica. In: Grandi temi della pastorale biblica, Torino: Elledici, 2002. B ISSO LI , C. Apostolato Biblico. In: Grandi temi della pastorale biblica, Torino: Elledici, 2002. C ZECH , J. Biblické příběhy v proměnách času. Praha: Portál, 2006. E LTROP , B.; H ECHT , A.; L AMBERTY -Z IE LINS KI , H.; T HEUER , G. Frauen – Streit. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 1999. E LTROP , B.; H ECHT , A.; L AMBERTY -Z IE LINS KI , H.; T HEUER , G. Frauen – Trauer. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 2002.
124
E LTROP , B.; H ECHT , A.; L AMBERTY -Z IE LINS KI , H.; T HEUER , G. Frauen – Feiern Feste. Frauen Bibel Arbeit. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 2003. G RÜN , A. Hlubinně psychologický výklad Písma. Praha: ČKA, 1994. H ECHT , A. Bibliodrama und Exegese. In: Bulletin Dei Verbum. Bibliodrama,
die
Bibel
ins
Spiel
bringen,
66-67/2003.
Stuttgart: KBF 2003. H ECHT , A. Zugänge zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 2003. Později Přeloženo H ECHTOVÁ , A. Kreativní přístupy k Bibli,
Brno:
Kartuziánské
nakladatelství
ve
spolupráci
s Českým katolickým biblickým dílem, 2008. H IRMER , O. Sie werden auf meine Stimme hören. München: Missio, 1991. C HALUP A , P. Četba Písma svatého v procesu formace. In: Četba v procesu formace. Pracovní seminář katedry pastorální a spirituální teologie CMTF UP a centra Aletti v Olomouci uskutečněný ve dnech 1. 5. – 3. 5. 2003, Velehrad: Refugium, 2003. II. V ATIKÁNS KÝ KONCIL . Věroučná konstituce „Dei Verbum“ o Božím zjevení. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2002. K OSCH , D. Alte neue Bibel. Luzern: Schweizerisches katholisches Bibelwerk und Schweizerische Bibelgesellschaft, 2000. L AMBERTY -Z IE LINS KI , Geschäftsfrau,
H.;
L ÜTJEN ,
Gastgeberin,
P.
A
KO L .
AUT .,
Gemeindeleiterin.
Lydia:
Stuttgart:
Katholisches Bibelwerk, 2002. O EM ING , M. Úvod do biblické hermeneutiky. Praha: Vyšehrad, 2001. P AP EŽSKÁ B IB LIC KÁ KOM ISE . Výklad Bible v církvi. Praha: Zvon, 1996.
125
P O KORNÝ , P. Hermeneutika jako teorie porozumění od základních otázek jazyka k výkladu Bible. Praha: Vyšehrad, 2005. R EMEŠ , P.; H A LA MOVÁ , A. Nahá žena na střeše. Praha: Portál, 2004. R ICOEUR , P. Život, pravda, symbol. Praha: Oikoymenh, 1993. S MA LE , I. Nad Biblí bez nudy. Praha: Samuel, 2004. S ZONDI , P. Úvod do literární hermeneutiky. Brno: Host, 2003. T E ICHERT , W. Wenn die Zwischen – Raume tanzen. Stuttgart: Kreuz, 2001. V ERTEUIL , M. Svítilnou mým nohám je tvé slovo. Praha: Pastorační středisko, 1998. W ARNS , E. N.; F ALLNER , H. Bibliodrama als Prozeß. Leitung und Beratung, Bielefeld: Lutherverlag, 1994. W E LLMANN , B. A KOL . AUT ., Zwölfmal Bibel. Entdecken: Lese- und Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 2002. W E LLMANN , B. A KO L . AUT . Zehn gebote. Entdecken: Lese- und Arbeitsbuch zur Bibel. Stuttgart: Katholisches Bibelwerk, 2001.
Další literatura: B RUNO , T. Řeč těla: přesvědčte svou mimikou, gesty a držením těla. Praha: Grada, 2007. C AMP BELLOVÁ , J. Techniky arteterapie. Praha: Portál, 1998. C LAYTON , P. Reč tela: čítajte gestá, hovorte svojimi pohybmi. Praha: Cesty, 2004. Č ERNÝ , V. Řeč těla: neverbální komunikace pro obchodníky i pro běžný život. Brno: Computer Press, 2007. F RANKL ,V. E. Lékařská péče o duši. Brno: Cesta, 1996. G ODDETOVÁ , E. T. Umění jednat s dospívajícími. Praha: Portál, 2001.
126
G OETHE , J. W. Smyslově-morální účinek barev. Hranice: Fabula, 2003. K ASTOVÁ , V. Dynamika symbolů. Praha: Portál, 2000. K E LNER , T. A. Symboly a jejich skrytý význam. Praha: Metafora, 2007. K O L . A UT . Řeč těla: výklad, mimoslovní komunikace, porozumění signálům. Havlíčkův Brod: Fragment, 2002. L IEBMANN , M. Skupinová arteterapie. Praha: Portál, 2005. M AJZLANOVÁ , K. Dramatoterapia v liečebnej pedagogike. Bratislava: Iris, 2004. M UCHOVÁ , L. Vyslovit nevyslovitelné. Brno: CDK, 2005. N ORRIS , S. Tajemství léčení barvami, Praha: Svojka & Co, 2004. P EASE , A. Řeč těla: jak porozumět druhým z jejich gest, mimiky a postojů těla. Praha: Portál, 2001. R OMANOWSKA , B. A. Muzikoterapie. Frýdek-Místek: Alpress, 2005. S MAHEL , R. Učitel a jeho žáci. Olomouc: MCM, 1996. T EGZE , O. Neverbální komunikace. Praha: Computer Press, 2003. T HOMSON , P. Tajemství komunikace. Brno: Alman, 2001. T H IE L , E. Mluvíme tělem: řeč těla prozradí víc než tisíc slov. Praha: Knižní klub, 1997. T IMUĽÁ K , L.
Základy
vedení psychoterapeutického
rozhovoru.
Praha: Portál, 2006. V A LENTA , M. Dramaterapie. Praha: Grada, 2007. V YBÍRAL , Z. Psychologie komunikace. Praha: Portál, 2005. V YMĚTAL , J. A K OL . Obecná psychoterapie. Praha: Psychoanalytické nakladatelství J. Kocourek, 1997. W A LSH , D. Skupinové hry a činnosti pro seniory. Praha: Portál, 2005. W O LLSCH LÄGER , M.; W O LLSCH LÄGER , G. Symbol v diagnostice a psychoterapii. Praha: Portál, 2002.
127
Webové stránky k biblickým postavičkám A RBEITSGEME INSSCHAFT B IB LISCHE F IGUREN . [online]. Sonnenbühl. [cit. 2006-05-01; 2006-04-28]. Dostupný z WWW:
A RBEITSSTE LLE FÜ R E VENT . R E LIG ION SP ÄDAGOGIK O ST FR IES LAND P RÜTZ , M., E R ZÄHLFIGUREN NACH D ORIS E G LI . [online]. Aurich.
[cit.
2006-05-22].
Dostupný
z WWW:
www.aro-schaefer.privat.t-online.de/werkst80.htm#Egli> A SSOCIAT ION SUISS E DES A MIS DE LA C RÈCHE . [online]. [cit. 200803-12].
Dostupný
z WWW:
php?option=com_weblinks&catid=6&Itemid=8> B IB LIC KÉ
P OSTAVIČKY .
[online].
Olomouc.
[cit.
2007-11-11].
Dostupný z WWW: B IB LISCHE E RZÄH LFIGUREN M ICHAELA R AAF . [online]. Ulm. [cit. 2007-06-23]. Dostupný z WWW: B IB LISCHE E RZÄHLFIGUREN NACH D ORIS E G LI . [online]. Baar. [cit. 2008-03-15]. Dostupný z WWW: B IB LISCHE F IGUREN – F IDES H O LLEM ANN . [online]. Schleswig. [cit. 2007-09-28]. Dostupný z WWW: B IB LISCHE F IGUREN , M ICHAELA S TÜRNER . [online]. Oberndorf a. N. [cit. 2007-11-15]. Dostupný z WWW: B IB LISCHE
F IGUREN
Ö STERREICH .
[online].
Heiligenkreuz
am
Waasen. [cit. 2006-09-22; 2007-03-10; 2007-03-22; 2007-0510]. Dostupný z WWW: Č ES KÉ KATO LIC KÉ BIB LIC KÉ DÍLO . [online]. Dolany. [cit. 2008-0204]. Dostupný z WWW:
128
D IE IMME LS B IB LIS CHE F IGUREN . [online]. Bad Endbach. [cit. 200710-10].
Dostupný
z WWW:
figuren.html> D OM IN IKANERINNEN I LANZ . Dostupný
z WWW:
[online].
Ilanz.
[cit.
2007-11-22].
sr_anita.htm> D OROSE E P OLET . [online]. Pfinztal. [cit. 2007-11-06]. Dostupný z WWW: E RZÄH LFIGUREN NEHMEN G ESTALT AN . [online]. Bad Endbach. [cit. 2007-11-15].
Dostupný
z WWW:
hans/erzaehlfiguren_nehmen_gestalt_an.swf> E RZÄH LFIGUREN - S USANNE P RAMHAAS . [online]. Telfs. [cit. 200705-04]. Dostupný z WWW: F RANK UND B EATE B ADEL . [online]. Garbsen. [cit. 2008-02-01]. Dostupný z WWW: G IN I N EUMANN , K URS LE ITER IN FÜR BIB LISCHE E RZÄ HLFIGUREN NACH
D ORIS E G LI . [online]. Eichstätt. [cit. 2006-04-24; 2006-
10-10;
2007-06-05;
1007-06-23;
2007-12-21].
Dostupný
z WWW: K REATIVWERKSTATT B IRGIT L ANGER . [online]. Waren. [cit. 200607-26].
Dostupný
z WWW:
ren.de> K R IP P ENFIGUREN C ORNELIA H EH LE . [online]. Hörbranz. [cit. 200711-05]. Dostupný z WWW: K R IP P ENFIGUREN C ORNELIA H EH LE . [online]. Hörbranz. [cit. 200801-02]. Dostupný z WWW: <www.tor-zur-wirklichkeit.com> M ILERS KI
R ENATE .
[online].
Eberdingen.
[cit.
2006-04-14].
Dostupný z WWW:
129
U TE S CHULZ - B IBLISCHE E RZÄH LFIGUREN NACH D ORIS E G LI . [online]. Rot am See. [cit. 2008-01-21]. Dostupný z WWW: V EREIN IGUNG
K URS LE ITER INNEN
B IB LISCHE
F IGUREN
S CHWARZENBERG . [online]. Gipf-Oberfrick. [cit. 2006-06-22; 2008-03-11]. Dostupný z WWW: W ER KSTATT W A LT ERSDORFER . [online]. Heiligenkreuz am Waasen. [cit. 2007-06-22]. Dostupný z WWW:
Články na internetu A BEGG -S CHÄFER , D. S CHWARZENBERGER BIB LISCHE F IGUREN . I N : K IRCHE HEUTE , R ÖMISCH - KATHOLISC HES P FARRBLATT DER N ORDWESTSCHWEIZ .
[online].
Basel.
[cit.
2008-01-02].
Dostupný z WWW: E RZB ISTUM H AMBURG . [online]. Hamburg. [cit. 2006-04-28; 200606-19]. Dostupný z WWW: F URRER , R. Generalversammlung VKBFS vom 22. September 2007. IN:
V ERE IN IGUNG K URSLE ITER INNEN
B IB LISCHE
F IGUREN
S CHWARZENBERG . [online]. Gipf-Oberfrick. [cit. 2008-03-11]. Dostupný z WWW: G EME INSCHAFT L U MEN C HRIST I , I NGRID T HERES IA S TE IN . [online]. Maihingen. [cit. 2008-01-20]. Dostupný z WWW: P ASTORALE
B IB LIQUE
Luxenbourg.
DIOCÉSAINE
[cit.
DE
2006-05-18].
L UXENBOURG .
[online].
Dostupný
z WWW:
130
R EGENSBURGER B IBELFIGUREN , B IBELJAHR 2003 – S U CHEN UND F INDEN .
[online].
Sinzing.
[cit.
2006-04-14].
Dostupný
z WWW:
Další webové stránky B ILDUNGSZENTRUM M ATT . [online]. Schwarzenberg. [cit. 2006-0305]. Dostupný z WWW: C ATHOLIC B IB LICA L F EDERATION . [online]. Stuttgart. [cit. 2008-0315]. Dostupný z WWW: D AS WISSENSCHAFT LICHE B IBE LLEX IKON IM I NTERNET . [online]. Stuttgart. [cit. 2008-03-18]. Dostupný z WWW: C HARITA SV . A LEX ANDRA . [online]. Ostrava-Kunčičky. [cit. 200802-02]. Dostupný z WWW: K ATHOLISCHE K IR CHE IN DER S TE IE RMARK . [online]. Graz. [cit. 2006-08-10]. Dostupný z WWW: K LOSTER D EN KENDORF . [online]. Denkendorf. [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW: L ILYANN T HUMN . [online]. Neurčeno. [cit. 2008-02-19]. Dostupný z WWW:
barev> N AJDISE . CZ , P ETR Š OURAL . [online]. Frýdek Místek. [cit. 2008-0301]. Dostupný z WWW: P ASTORAČNÍ
STŘEDIS KO .
[online].
Praha.
[cit.
Dostupný z WWW:
2008-01-10].
131
S T IFT U RACH . [online]. Bad Urach. [cit. 2006-05-10]. Dostupný z WWW: W IKIP ED IA [online]. San Francisco. [cit. 2006-03-12]. Dostupný z WWW:
132
Seznam obrázků a tabulek Obr. 1: První postavičky
15
Obr. 2: Sestra Anita Drungs
17
Obr. 3: Vývoj bot
18
Obr. 4: Vývoj koster
19
Obr. 5: Muž, žena a dítě
35
Obr. 6: Složení postaviček
37
Obr. 7: Tabulka tzv. „faktických barev“
44
Obr. 8: Tabulka tzv. „symbolických barev“
48
Obr. 9: Základní pozice „T“
50
Obr. 10: Tabulka – zachycení textu Mk 8,22-26
85
Obr. 11: Postupné tvoření dospělé postavičky a miminka
114
Obr. 12: Postavičky v pohybu
135
Obr. 13: Postoj postaviček vyjadřující vztah k Bohu
136
Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity
137
Obr. 15: Zachycení gesta na postavičce
138
Obr. 16: Jednoduché scény s využitím rekvizit
139
Obr. 17: Žalm 22
157
Seznam příloh Příl. 1: Soubory obrázků
135
Příl. 2: Stručná metodika práce s postavičkami
140
Příl. 3: CD ROM
145
Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz
CD
Příl. 3b: Metodika nácviku základních pohybů a postojů
CD
Příl. 3c: Výroba postaviček
CD
Příl. 4: Připravené scénáře
146
Příl. 4a: Učedníci jdoucí do Emauz
146
Příl. 4b: Žalm 22
150
133
Přílohy Příl. 1: Soubory obrázků: Obr. 12: Postavič ky v pohy bu:
Jít kli dn ě
S p ě ch at , b ě ž et
S p át , o dp o čív at
V zt e ka t s e, z uři t
T an čit , pos k a ko v at
Tl es k at r uk a ma
134
Obr. 13: Postoj postav iček vyjadřující vztah k Bohu:
Me d ito v at
Ch vá lit Boh a , r a d ov at s e
Mo dlit s e
P r osit , ž ád at
N asl o u ch at
Být p ři p ra v en
135
Obr. 14: Postoj postaviček vyjadřující nálady a pocity :
Re zi g no v at
Tr u c hlit , pl a ka t
Zo u f at si
Zd ě sit s e , z al e kn out s e
O d mí ta t
N es o uhl as it, op o no v at
136
Obr. 15: Z ac hyce ní gesta na postavičce podle jiné ho člověk a: 187
187
ANTWEILER, D., GRILLMAIER, G., Auf Lebensspuren mit Figuren, s. 18.
137
Obr. 16: Jednoduché scény s vy užitím rekvizit:
Čet b a s vitk u Pí s ma
Rút a Bo az
H r a n a lo ut nu
Ra do st z dít ět e
Mil os rd n ý S a ma r itá n
F a ri z ej a c el ní k
138
Příl.
2:
Stručná
metodika
práce
s postavičkami Tato metodika je pomůckou všem, kdo si sami v yr obili biblické postavičky a budou s nimi dále pracovat. Podrobnější rozbor
je
v kapitole
„V yjadřovací
schopnosti
postaviček.“
Stručnou metodiku moderátor v ytiskne účastníkům kurzů, ab y měli vodítko pro úvod do práce s postavičkami ve své farnosti. Dále jim doporučí další literaturu, zvláště do češtin y přeloženou knihu A. Hechtové.
Jako
pomůcka
může
posloužit
i
soubor
„Nácvik
poh ybu“ uložený v příloze na CD ROM. Pokud se práce s biblickými postavičkami účastní lidé, kteří tuto metodu neznají, je třeba udělat stručný úvod. Je možné ho i rozdělit na několik večerů, nebo jeden večer věnovat jen procvičování poh ybu a v yjadřovacích schopností postaviček. Více je v knize A. Hechtové, Tvořivá práce s biblickými postavičkami, v ydané Českým katolickým biblickým dílem. Vybavení: prostor s kobercem nebo stol y do kruhu, biblické postavičk y, látk y. Výchozí pozice: Účastníci udělají kruh okolo připravených postaviček, které jsou položen y doprostřed. Každý si vybere jednu z dospělých postaviček a jednu látku jako podklad pod svo u postavičku.
Biblické
postavičk y
se
vžd y
staví
do
nějakého
prostředí (interiér či exteriér). Nikd y nemůže stát postavička jen na koberci či na stole. Splývá s okolním prostředím, kdežto zvláštní podklad ji vyzvedne a zdůrazní oproti okolí. Látk y, které se používají jako rekvizit y mohou mít význam faktický (např.: modrá jako moře a řeka, zelená jako tráva, žlutá jako poušť, šedá jako městská dlažba), anebo význam s ymbolický (např.: žlutá v yjadřující radost, červená lásku, černá smutek, zelená naděje atd.).
139
Vznik: Moderátor stručně informuje o vzniku biblických postaviček – v ynalezla je sestra Anita Derungs v roce 1964 ve Švýcarsku.
Odtud
se
přes
Rakousko
rozšířil y
až
do
České
republik y. Složení:
Moderátor
nejdříve
všem
postavička
skládá.
Základním
materiálem
provazem,
olověné
botičk y
hlava
a
přiblíží, je
z čeho
drát
z materiálu
se
obalený
podobného
pol ystrénu, zvaném st yropur. Základní zásady: Účastníci se naučí základní manipulaci s postavičkou. Nikd y se nech ytá za hlavu, ale za tělo, ruce či noh y. Hlava je nejkřehčím materiálem na postavičce. 188 Účastníci uvedou postavičku do výchozí pozice „T“, kd y noh y srovnají od k yčle až po kotník tak, ab y postavička bez problémů stála, ruce se také narovnají a rozpaží. Tělo i hlava se narovná do vzpřímeného postoje. Toto je výchozí pozice pro jakýkoliv poh yb. Základní pohyby: Drát postavičk y se ohýbá jen v těch místech, kde má člověk kloub. Ruka: ramenní kloub, loket, zápěstí, pěst. Noha: k yčel, koleno, kotníkem se nepoh ybuje. Trup: předklon,
záklon,
rotace
vpravo
a
vlevo.
Hlava:
poklonění,
zaklonění, naklonění doprava, doleva, pootočení doprava, doleva. Při poh ybu hlavou je třeba hlavu uchopit celou dlaní. Při poh ybu je však třeba dbát zvýšené opatrnosti. Postavičku uvedeme do pozice „T“. Zkusíme, jaké má největší a nejmenší rozpětí – rukou i nohou. Také zkusíme, ve které rovině je postavička především aktivní – v rovině pasu, hrudníku, horních či dolních končetin. 189 Nácvik pohybu: Účastníci si zkusí několik běžných pohybů. Nejdříve sezení (na židli, „na turka“, nohu přes nohu), pak ležení, stání, chůzi, tanec. U mladších účastníků bývá zajímavé, kd yž
188 189
Srov. http://www.gini.neumann.altmuehlnet.de/index.php?fuseaction=umgang - [cit. 2007-06-05]. Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 14.
140
pracují ve dvojici, kd y jeden si sám zvolí nějakou polohu a v ní zůstane
a
druhý
se
snaží
tuto
polohu
znázornit
biblickou
postavičkou. Člověk si u toho více uvědomí, jakým směrem je tělo přirozeně nakloněné, v kterých místech jsou kloub y ohnuté, d o jakého úhlu, apod. Nácvik postoje: Metodika pokračuje v yjadřováním vnitřních pocitů
a
pochodů.
Účastníci
zkusí
zach ytit
smutek,
radost,
modlitbu, přemýšlení, okamžik rozhodnutí, vnitřní nesouhlas atd. Zde může moderátor upozornit na nebezpečí klišé, které může vzniknout. T ypické je modlící se člověk na kolenou s hlavou upřenou do oblak. Pokud ve skupině většina postaví postavičku stejně, může je v yzvat, ab y zkusili jiný postoj, a tak je přivést k většímu přemýšlení a tvořivosti. Od práce jednotlivce se přesuneme k práci ve dvojicích. Každá dvojice dostane jinou kartičku s některým z těchto pocitů, postojů a vztahů: láska, přijetí, usmíření, obdarování, spor, napětí,
vztek,
agrese,
utlačování,
potrestání,
obrana,
útěk,
rozhovor, poučování, pozorné naslouchání, žebrání, nuda, apod. Pomocí dvou postaviček se pokusí výrazně znázornit obsah zadaného slova. Pak se postupně prochází dvojice za dvojicí a ostatní hádají, co mohou postavičk y znázorňovat. Účastníci se tak
učí
na
svých
vlastních
ch ybách
dobrému
a
výraznému
znázornění jednotlivých pocitů a postojů. Společně pak hovoří o různých možnostech v yjádření. Moderátor zde sleduje mj. i „oční kontakt“ postaviček. Přestože nemají oči, je důležité, dívají-li se při rozhovoru na sebe, nebo se jejich pohled y míjejí v různých úhlech. Práce ve dvojicích pokračuje zkoušením vhodné vzdálenost i mezi
jednajícími
postavami.
Všechn y
dvojice
zkusí
zach ytit
setkání dvou lidí. Postavičk y dávají do různé vzdálenosti. Různě je přibližují a oddalují, až najdou vhodnou pozici. Uvažují také
141
o tom, co může vzdálenost znamenat. Jinak daleko od sebe budo u dva milující se lidé, jinak lidé, kteří se vidí poprvé a jinak lidé, kteří jsou ve sporu. Pro každý případ je „správná“ jiná vzdálenost. N yní se skupina rozdělí na dvě podskupin y a bude pracovat se všemi postavičkami ve své skupince. Zkusí zach ytit vztah y ve skupině: uzavřená
x
otevřená skupina
uspořádaná
x
chaotická skupina
klidná
x
„živá“ skupina
skupina mající jeden cíl
x
roztříštěná skupina
mírumilovná
x
soupeřící skupina
jednotlivec ve vztahu ke skupině – přijatý x nepřijatý Účastníci pak sledují ustavení postaviček ve své skupince a srovnávají ho s protější skupinkou. Jaké jsou rozdíly? Co je shodné? Možnosti využití: Moderátor nastíní možnosti, kde všude se dají biblické postavičk y použít: setkání nad Biblí, katecheze dětí, mše svatá, práce se senior y, s rodinami, s tělesně i duševně handicapovanými, biblické výstav y, manželské a rodinné terapie, apod. Šance a meze: Moderátor také upozorní na možné šance, ale i omezení, která přináší práce s biblickými postavičkami. Biblická práce: Moderátor představí různé možnosti, jak připravit
biblické
setkání
s v yužitím
biblických
postaviček.
Účastníci si musejí být vědomi toho, že každé práci s postavičkami musí předcházet práce s biblickým textem. Postavičk y jsou jen pomůckou ve službě Božímu slovu, nikoliv naopak. Dramaturgie:
Při
práci s biblickým textem
a
následně
i postavičkami může posloužit několik dramaturgických otázek: KDO? Které postav y se v ysk ytují v textu? Hlavní postav y, vedlejší postav y, okrajové postav y.
142
CO? Co t yto postav y dělají? Jaké mají vzájemné vztah y? Blízkost – odstup. Moderátor si všímá sloves v yjadřujících děj. KDE?
Jak
v ypadá
okolí?
Kde
se
scéna
odehrává?
V přírodě, doma, ve městě, na poušti, jinde. KDY? Denní doba, přesná hodina? Zach ytíme neviditelné prvk y? Který moment se dík y času objasní? Najdeme v textu důležitý okamžik, který však trval velmi krátkou dobu – b yl jako blesk? JAK? Je dobré si předem načrtnout skicu. Potřebujeme k ztvárnění ještě jiné prostředk y a metod y? Použití s ymbolů, obrazů, šipek či kartiček s textem. Které prostředk y zdůrazňují výpověď textu a které jsou jen zkrášlujícím doplňkem?
Právě tak je prospěšné uvědomit si základní prvk y v ytváření scén y: choreografie, vztah y hlavních a vedlejších postav, význam barev při uspořádání prostoru, oděv postaviček, užití rekvizit, účinnost gestikulace a postoje. 190
190
Srov. HECHT, A., Kreatives Arbeiten mit Biblischen Figuren, s. 12.
143
Příl. 3: CD ROM Příl. 3a: Učedníci na cestě do Emauz Soubor: Emauz y.pps
Příl.
3b:
Metodika
nácviku
postojů Soubor: NacvikPohybu.pps
Příl. 3c: Výroba postaviček Soubor: V yrobaPostavicek.pps
pohybů
a
144
Příl.
4:
Scénáře
pro
praktickou
práci
s Biblí Příl. 4a: Učedníci na cestě do Emauz Text: Lk 24, 13-35 Pomůcky: okopírované text y, rekvizit y pro tvorbu scén y (látk y, kamen y, palma), dostatečný počet postaviček (min. pro každého účastníka jednu), barevné fix y. Časový předpoklad: 2 hodin y Příprava místnosti: moderátor uspořádá židle do kruhu. Do středu kruhu v ytvoří scénu, ve které bude cesta, těsně před jedním koncem bude rozcestí. Krajinu může doplnit kamen y, palmou (bez zvířat a postaviček). Na jiné místo v místnosti (mimo kruh) připraví biblické postavičk y. Pro moderátora může být pomůckou soubor „Emauz y“ uložený na přiloženém CD ROM.
Průběh praktické práce s Biblí: Přístup k textu: Moderátor uvítá všechn y účastník y, uvede je do programu večera a začne setkání krátkou modlitbou. Moderátor
v yzve
účastník y,
ab y
si
v ybrali
biblickou
postavičku, která se jim nejvíc líbí, nebo která je nejlépe v ystihuje. Každý z účastníků si v ybere jednu biblickou postavičku a vrátí se na své místo v kruhu. Pokud účastníci ještě nepracovali s biblickými postavičkami, moderátor stručně v ysvětlí, jak se s nimi poh ybuje, k čemu slouží. Pak moderátor pustí tichou hudbu, při které každý postaví skrze
postavičku
sám
sebe
někam
do
scén y.
Podle
momentální situace (v běhu – stále nestíhám, v klidu pod
145
stromem – o víkendu odpočívám, na rozcestí - rozhoduji se jak dál v životě apod.). Až všichni uloží postavičku na své místo ve scéně, následuje představování. Každý ukáže na „svou“ postavičku, nebo si ji vezme do ruk y, (pokud se účastníci neznají, tak se nejdříve představí) a řekne proč si v ybral tuto postavičku, proč ji postavil tam, kam ji postavil. Jak se cítí, co očekává. Moderátor pozorně naslouchá, každý může říct jen tolik, kolik chce. Nikoho nenutí. Práce s textem: Moderátor rozdá okopírované text y Lk 24, 13-35. Účastníci hledají, kdo v příběhu mluví (Ježíš, Kleofáš, druhý učedník, 11 apoštolů, v ypravěč). Účastníci si mezi sebe rozdělí role a příběh přečtou v rolích (osvědčilo se, kd yž moderátor předem upozorní na určité záludnosti v textu – např. v.19-24 – mohou číst oba učedníci současně, nebo se střídat po větách. Ve v. 29 a 32 opět mluví oba současně, ve v. 34 mluví všech 11 učedníků). Moderátor rozdá barevné fix y (každý si může vzít jednu nebo tři barv y) a v ysvětlí metodu Västeras. 191 Účastníci si udělají v textu tři značk y: „?“
v místě, kterému nerozumím
„!“
v místě, které je důležité
„
“ v místě, které mě oslovilo
Účastníci mají 8-10 minut na opatření textu značkami. Pak se moderátor může zeptat, jestli někdo má text zcela bez otazníků (tento člověk může být pomocníkem při hledání odpovědí na otázk y druhých). Skupina se nejdříve zaměří na otazník y. Kdo chce, sdělí ostatním, kde má otazník a krátce řekne, čemu nerozumí. 191
Srov. HECHT, A., Zugänge zur Bibel, s. 28-29.
146
Skupina se pak snaží společně najít odpověď. Takto se postupně projdou všechn y otazník y. Dále se skupina zaměří na v ykřičník y – co je důležité v textu. Opět může každý říct, kde má v ykřičník a krátce v ysvětlit proč. Značku srdíčko prozatím necháme jen tiše v textu. Vrátíme se k ní později. S textem do života: Moderátor požádá účastník y, ab y postavičk y ze scén y vrátili na původní místo mimo kruh. Moderátor pustí tichou hudbu a v ybere si tři postavičk y (znázorňující Ježíše, Kleofáše a druhého učedníka). Skupina sedí tiše v kruhu. Poslouchá hudbu a sleduje moderátora, který
do
původní
scén y
staví
dva
učedník y
na
cestě
v rozhovoru s Ježíšem. Může zvýraznit (např. nápisem) na jednom konci cesty Jeruzalém, na druhém konci Emauz y. Učedník y staví směrem na Emauz y. Pokud účastníci mají tendenci
tvoření
komentovat,
tak
zopakuje,
ab y
tiše
naslouchali hudbě. Moderátor se vrátí na své místo v kruhu a v yzve účastník y ke sdílení, kde si v yznačili srdíčka. Kdo bude chtít, přečte slovo, verš, kde má zaznačené srdíčko. V této chvíli to nedoprovází žádným komentářem. Pokud má někdo srdíčko na stejném místě, může ho opět přečíst. Zde nevadí, že některá místa budou čtena třeba 10x. Účastníci čtou jeden po druhém, mezi nimi je vžd y chvíli pauza. Ostatní se dívají na scénu a nechávají na sebe působit výpovědi ostatních. Moderátor meditaci zakončí modlitbou a písní – „Na cestu s námi, v yjdi Pane!“ Následuje sdílení a reflexe.
147
Text – LUKÁŠ 24,14-35 24,13
která 14
Téhož dne se dva z nich ubírali do vsi jménem Emaus,
je
od
Jeruzaléma
vzdálena
asi
tři
a rozmlouvali spolu o tom všem, co se událo.
hodiny 15
probírali, připojil se k nim sám Ježíš a šel s nimi.
cest y,
A jak to v řeči 16
Ale něco jako
b y bránilo jejich očím, ab y ho poznali. 17
Řekl jim: "O čem to spolu cestou rozmlouváte?" Oni zůstal i
stát plni zármutku.
18
Jeden z nich, jménem Kleofáš, mu odpověděl:
"Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech 19
stalo!"
On se jich zeptal: "A co to bylo?" Oni mu odpověděli:
"Jak Ježíše Nazaretského, který byl prorok mocný slovem i skutkem před Bohem i přede vším lidem,
20
naši velekněží a členové rady
vydali, aby byl odsouzen na smrt, a ukřižovali ho.
21
A my jsme
doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael. Ale už je to dnes třetí den, co se to stalo.
22
Ovšem některé z našich žen nás
ohromily: Byly totiž zrána u hrobu
23
a nenalezly jeho tělo; přišly
a vyprávěly, že měly i vidění andělů, kteří říkali, že je živ. 24
Někteří z nás pak odešli k hrobu a shledali, že je to tak, jak ženy
vypravovaly, jeho však neviděli."
25
A on jim řekl: "Jak jste
nechápaví! To je vám tak těžké uvěřit všemu, co mluvili proroci! 26
Což neměl Mesiáš to vše vytrpět a tak vejít do své slávy?"
27
Potom začal od Mojžíše a všech proroků a v ykládal jim to, co se
na něho vztahovalo ve všech částech Písma. 28
jít dál.
Když už b yli blízko vesnice, do které šli, on jako b y chtěl 29
Oni však ho začali přemlouvat: "Zůstaň s námi, vždyť už
je k večeru a den se schyluje." Vešel ted y a zůstal s nimi.
30
Kd yž
b yl spolu s nimi u stolu, vzal chléb, vzdal dík y, lámal a rozdával jim.
31
Tu se jim otevřel y oči a poznali ho; ale on zmizel jejich
zrakům.
32
Řekli si spolu: "Což nám srdce nehořelo, když s námi na
cestě mluvil a otvíral nám Písma?"
33
A v tu hodinu vstali a vrátili
se do Jeruzaléma; nalezli jedenáct učedníků a jejich druh y pohromadě. Šimonovi."
34 35
Ti jim řekli: "Pán byl opravdu vzkříšen a zjevil se
Oni pak v ypravovali, co se jim stalo na cestě a jak se
jim dal poznat, kd yž lámal chléb.
148
Příl. 4b: Žalm 22 Úvodní poznámka: Tato biblická práce je vhodná pro zkušeného moderátora a skupinu, která již pracovala s biblickými postavičkami. Pro nezkušeného moderátora i skupinu může být velmi náročná. Text: Ž 22, 1-32 Pomůcky: biblická postavička do úvodní scén y, barevné kartičk y, nastříhané proužk y papíru, barevné kruh y, velký papír formátu A2-A3, fix y, různě barevné papír y formátu A4, papír s okopírovaným textem – na jedné straně 22,1-22a, na druhé straně zb ytek se zdůrazněným veršem 22b, nakopírované obrázk y k žalmu 22,
klidná
hudba,
biblické
postavičk y
(přibližně
jednu
na
účastníka), látk y, drobné rekvizit y, zpěvník (Koinonia, Taizé aj.). Časový předpoklad: dva blok y asi po 3 hodinách, tj. 6 hodin. Příprava místnosti: moderátor uspořádá židle do kruhu. Pokud je k dispozici velká místnost, tak kruh udělá spíše v jedné polovině, ab y b ylo možné se přesunout na druhou část programu do druhé polovin y místnosti. Do středu kruhu položí tmavou látku a na ni klečící postavičku s hlavou skloněnou až k zemi a s rukou vztaženou k nebi. Průběh praktické práce s Biblí: 192 Přístup k textu: Moderátor uvítá účastník y, nastíní jim průběh celého dne a začne setkání vhodnou písní. Účastníci sedí v kruhu, ve středu kruhu klečí postavička, která má hlavu skloněnou k zemi a jednu ruku vztahuje k nebi. 192
Srov. ELTROP, B., HECHT, A., LAMBERTY-ZIELINSKI, H., THEUER, G., Frauen – Trauer, Frauen Bibel Arbeit. s. 44-49; DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 39-45.
149
Moderátor uvede účastník y do technik y zvané brainstorming - každý se může vyjádřit, jak na něj scéna působí: „Já vidím…“, „Já cítím…“, „Mám dojem, že…“ Moderátor, nebo některý z účastníků zach ycuje jednotlivé reakce účastníků na velký papír. Nikdo nekomentuje, je-li to dobře či špatně. Všechn y názor y, byť protichůdné, se napíší na papír. Moderátor přečte první část textu, tzn. Ž 22,2-6, alespoň dvakrát za sebou. Účastníci hledají spojitost mezi tím, co právě sl yšeli a tím, co
společně
napsali
během
brainstormingu
na
papír.
Následuje sdílení. Práce s textem: Práce s touto částí textu – účastníci si jen podtrhají, čemu nerozumějí, co je nejasné. Prozatím bez dalšího komentáře. Vrátíme se k tomu později. Moderátor přečte další část žalmu 22,7-22a. Pak požádá jednoho z účastníků, ab y přečetl tuto část ještě jednou. Ostatní jen naslouchají. Podrobná práce s celým textem první polovin y žalmu, ted y 22,1-22a, bude probíhat ve dvojicích. Účastníci se rozdělí sami, nebo je rozdělí moderátor rozpočítáním. Úkol y pro dvojice: Společně
podtrhat obtížná a
nejasná
místa v druhé
polovině přečteného textu (22,7-22a). V yhledat místa, která známe i z jiných částí Bible, např. z evangelií (v yužít i odkazů pod čarou - moderátor může v ysvětlit, k čemu slouží a jak se podle nich hledá). Najít obraz y ve verších 7-22a, v ypsat je na papír. Jakmile jsou všechn y dvojice s prací hotov y, v yzve je moderátor, ab y se vrátil y do kruhu a společně se probírají
150
jednotlivé bod y. Všechn y objevené obraz y ze třetího úkolu se napíší na menší papír y a položí se do středu kruhu. S textem do života: Moderátor v yzve dvojice, ab y si vybral y jednu z kartiček s obrazem,
které
z předcházející
jsou
práce
ve
připravené dvojicích.
ve
středu
V ybranou
kruhu kartičku
dvojice nikomu neukazuje. Dále si vyberou jeden papír formátu A4 (připravené jsou různé barv y), kterým se pokusí znázornit v ybraný obraz. Nesmí používat jiné pomůck y, jen papír (je možné ho skládat, mačkat, trhat, ale nesmí se ani stříhat, ani na něj psát). Dvojice se rozptýlí po místnosti a pracují na zadaném úkolu. Moderátor k této práci pustí tichou hudbu. Kd yž je dvojice hotová, vrátí se zpět do kruhu a položí své dílo do středu kruhu. Kartičku s obrazem, který zach ycovala, si prozatím ponechá u sebe. Všichni pozorují jednotlivá díla. Moderátor je postupně ukazuje a ostatní komentují, co vidí, co b y to mohlo být za obraz. Kd yž se jim podaří odhalit, co autoři tvořili, přidají k dílu kartičku s názvem obrazu. Takto se projdou všechna díla. Sdílení: účastníci mají možnost se v yjádřit, jak se jim dařilo při tvoření ve dvojicích, co jim komplikovalo práci a co při tom zažili.
PŘESTÁVKA - oběd
Přístup k textu: Moderátor během přestávk y připraví pro účastník y sezení v jiné části místnosti. Výsledk y práce z prvního bloku však
151
musí zůstat zachován y, protože se k nim ještě budeme vracet v průběhu práce. Do nového kruhu uloží moderátor látku (světlou, jasnou), vezme postavičku z úvodní scén y a změní její postoj – postavička stojí s radostně pozdviženýma rukama a dívá se vzhůru. Účastníci se posadí do kruhu a moderátor uvede setkání podobně jako v první části. Účastníci se v yjadřují: „Já vidím…“ „Mám dojem, že…“. Své pocit y říkají nahlas, vzájemně je sdílí, nijak je nehodnotí. Moderátor uvede účastník y do práce s tělem: Každý se pokusí
vlastním
tělem
zach ytit
postoj,
který
zaujímá
postavička (moderátor nechá dostatek času na v yzkoušení, zpočátku
i
Moderátor
na pustí
smích,
účastníci
tichou
hudbu,
se
postupně
kterou
může
uklidní). zpočátku
provázet slov y: „Pokusím se vnímat sám sebe, jaké mám pocit y?
Pak
zkusím
sám
na
sobě
zach ytit
postavení
postavičk y na začátku biblické práce (klečící, skloněná hlava, vztažená ruka). Chvíli v této pozici zůstanu a pak ji pomalu přeměním do radostného postoje s pozdviženýma rukama. Toto cvičení několikrát zopakuji.“ Moderátor pak nechá
dostatečně
dlouhé
ticho
doprovázené
jen
tichou
meditační hudbou. Účastníci podle svých pocitů mění oba postoje, až si na závěr sednou zpět na své místo. Moderátor v yzve účastník y k zamyšlení. Dá jim k tomu impulz y: „Jaká výpověď se skrývá za závěrečným postojem? Co jsem cítil, když jsem sám na sobě zakoušel změnu postoje? Ze schouleného, úzkostného při zemi do otevřeného a radostného?“ Každý se svůj dojem pokusí zach yt it na připravené proužk y papíru.
152
Účastníci se s proužk y papíru shromáždí kolem výsledků své práce z prvního bloku (díla z mačkaného, skládaného či trhaného papíru) a každý přečte, co si zapsal a proužek položí jako sluneční paprsek okolo původních výtvorů. Bez dalšího komentáře se tiše posadí na zem. Moderátor přečte silným hlasem verš 22b – „A tys mně odpověděl“ (Pán mě v ysl yšel). Účastníci bezprostředně reagují a píší na připravené kartičk y - jaké pocit y jsou obsažen y v tomto zvolání? (např: důvěra, vděčnost apod.). Tyto kartičk y se položí přes první výtvor y z trhaného papíru. Moderátor dá impulz: „Jak se n yní má modlící se člověk?“ „Jak se změnil jeho postoj?“ Účastníci mohou v duchu nebo nahlas reagovat: „Domnívám se, že…“ Práce s textem: Společně čtěme další část textu 22,22b-32, každý jeden verš. Moderátor pak všechn y v yzve, ab y hledali a pojmenovávali jednotlivé v ystupující postav y, či skupin y postav (např.: „bratří“, „ti, kdo se bojí Hospodina“ atd.). Jednotlivé postav y či skupin y napíšeme na barevné kruh y a položíme na zem okolo středové scén y. S textem do života: Účastníci se opět rozdělí do dvojic (mohou být stejné jako v první části, nebo se mohou změnit). Každá dvojice si v ybere jeden kruh, na kterém jsou napsán y v ystupující postav y nebo skupin y postav. Moderátor má připravené biblické postavičk y. Představí účastníkům další postup. Dvojice se zamyslí nad tím, jakým způsobem b y b ylo možné zach ytit v ybranou osobu či skupinu osob pomocí postaviček. Kolik jich budeme potřebovat, jaký
153
budou
mít
postoj,
co
budou
vyjadřovat?
Na
jakou
podkladovou látku je postavíme? Každá dvojice v yt voří malý obraz, který položí kolem scén y s paprsk y uprostřed kruhu. K obrazu připojí kruh s nápisem postav y či skupin y postav. Závěrečná účastníci
meditace se
–
moderátor
pustí
tichou
usadí
v kruhu
a
pohodlně
mnohovrstevný
obraz
před
sebou.
Moderátor
hudbu , pozorují meditaci
provází slov y: „Osamělý a v ystrašený člověk volá ve své nouzi k Bohu a očekává v ysvobození. Bůh se k němu obrací, pomáhá mu přenést se přes nouzi a tíseň a otevřít se společenství. Obohacuje společenství o svou zkušenost. Kolikrát jsem já v ystrašený, zaslepený, obrácený jen do sebe, kolikrát se věci v yvíjejí jinak, než b ych sám chtěl a mám pocit, že Bohu je to jedno, že je někde v dáli, nebo že vůbec neexistuje... Pak se něco změní, Bůh zasáhne, já časem zpětně vidím, že to všechno mělo smysl, že celé to bahno, kterým jsem si prošel, b ylo jedno
velké
Boží
požehnání. Obohacen a proměněn touto zkušeností mohu pomáhat druhým, otevřít se společenství, žít v církvi, ve farnosti, v rodině, v přátelství…“ Možný doplněk: Kd yb y se skupina velmi dobře znala, může následovat
svědectví,
sdílení
životních
zkušeností
s podobnou situací, která mnohé obohatí. Toto však musí moderátor velmi citlivě odhadnout a lépe je tento krok v ynechat, než jej zasadit do křečovité atmosfér y! Závěr: Každý účastník obdrží část obrazu. Jedná se o sedm nakopírovaných černobílých obrázků, na kterých je zachycen člověk
v různých
postojích
odpovídajících
jednotlivým
částem žalmu 22. Na posledním obraze stojí postavička s pozdviženýma
rukama.
Obrázk y,
které
je
možné
si
154
v ymalovat, jsou doplněn y o příslušný verš žalmu a všichni mohou společně postavit ze všech dílů obrazu velký obraz zach ycující žalm 22. Moderátor zakončí setkání modlitbou, je možné se i ve dvou chórech pomodlit žalm 22 (jako se modlí breviář). Sdílení: Co mě oslovilo? Jak ke mně text nově promluvil?
155
Obr. 17: Ž alm 22 193
1. „Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil?“ Ž 22,1 2. „Proč jsi tak daleko?“ Ž 22,1 3. „Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích!“ Ž 22,8 4. „Zachraň mě!“ Ž 22,22 5. „Tys mě Pane vyslyšel!“ Ž 22,22 6. „Proto Ti Pane děkuji před celým společenstvím!“ Ž 22,23 7. „Chvalte ho!“ Ž 22,24
193
DALFERTH, W., Und er rührte sie an…, s. 43.
156
Text: ŽALM 22, 1-32 1
Pro předního zpěváka. Podle "Laně za ranních červánků" .
Žalm Davidův. 2
Bože můj, Bože můj, proč jsi mě opustil? Daleko spása má,
ač o pomoc volám. 3
Bože můj, volám ve dne, a neodpovídáš, nemohu se ztišit
ani v noci. 4
Ty jsi ten Svatý, jenž trůní obklopen chválami Izraele.
5
Otcové naši doufali v tebe, doufali, tys jim dal v yváznout.
6
Úpěli k tobě a unikli zmaru, doufali v tebe a neb yli
zahanbeni. 7
Já však jsem červ a ne člověk, potupa lidství, povrhel lidu.
8
Všem, kdo mě vidí, jsem jenom pro smích, šklebí se na mě,
potřásají hlavou: 9
"Svěř
to
Hospodinu!"
"Ať
mu
dá
v yváznout,
ať
ho
v ysvobodí, kd yž si ho oblíbil!" 10
Ty jsi mě v yvedl z života matk y, chovals mě v bezpečí
u jejích prsou. 11
Na tebe jsem odkázán už z lůna, z života mé matk y t y jsi
můj Bůh. 12
Nebuď mi vzdálen, blízko je soužení, na pomoc nikoho
nemám! 13
Množství
býků
mě
kruhem
svírá,
bášanští
tuři
mě
obstoupili. 14
Rozevírají na mě tlamu jak řvoucí lev, kd yž trhá kořist.
15
Rozlévám se jako voda, všechn y kosti se mi uvolňují, jako
vosk je mé srdce, rozpl ynulo se v mém nitru. 16
Jako střep v yschla má síla, jaz yk mi přisedl k patru. Vrháš
mě do prachu smrti! 17
Smečka psů mě kruhem svírá, zlovolná tlupa mě obkličuje;
sápou se jako lev na mé ruce a noh y,
157 18
mohu si spočítat všechn y své kosti. Pasou se na mně svý m
zrakem. 19
Dělí se o mé roucho, losují o můj oděv.
20
Nebuď mi vzdálen, Hospodine, má sílo, pospěš mi na
pomoc! 21
Vysvoboď mou duši od meče, chraň jediné, co mám, před
psí tlapou; 22a
zachraň mě ze lví tlamy, před roh y jednorožců! –
22b
A tys mi odpověděl.
23
O tvém jménu budu v yprávět svým bratřím, ve shromáždění
tě budu chválit. 24
Kdo se bojíte Hospodina, chvalte ho! Ctěte ho, všichni
potomci Jákobovi, celé Izraelovo potomstvo, žij před ním v bázni! 25
Nepohrdl poníženým, v opovržení ho neměl. Kd yž trpěl
příkoří, neukr yl před ním svou tvář, sl yšel, kd yž k němu o pomoc volal. 26
Od tebe vzejde mi chvála ve velikém shromáždění. Své
slib y splním před těmi, kdo se ho bojí. 27
Pokorní budou jíst dos yta, budou chválit Hospodina ti, kdo
se na jeho vůli dotazují. Vaše srdce bude žít navžd y. 28
Rozpomenou se a navrátí se k Hospodinu všechn y dálav y
země. Tobě se budou klanět všechn y čeledi pronárodů. 29
Vžd yť
Hospodinu
náleží
kralovat,
i
nad
pronárod y
vládnout. 30
Všichni tuční v zemi, ti, kdo jedli a kdo se klaněli, všichni,
kteří sestupují v prach, musí před ním padnout na kolena; a jejich duše si život nezachová. 31
Potomstvo bude mu sloužit. O Panovníku budou v yprávět
dalšímu pokolení, 32
to přijde a bude hlásat jeho spravedlnost lidu, který se
zrodí: "To učinil on!"
