březen
2011
časopis Římskokatolické farnosti Bolatice Drazí farníci, farnice a farničata ...
o knihy a tiskoviny, o vedení formačních společenství, tedy celá tato řada odhodlaných a obětavých osob vytváří tvář naší farnosti. Každému z nás rovněž připomíná, že farnost není jakýmsi pneu-servisem (pneuma – duch a servis – služba), ale společenstvím lidí, kteří si vzájemně slouží a obohacují se svými talenty. Je dobré a žádoucí, abychom se takovým způsobem neustále učili farnost vnímat a abychom měli odvahu často si položit otázku, jaké je mé místo v tomto společenství a čím konkrétně mohu sloužit svým bratřím a sestrám. Za několik málo dnů vstoupíme do doby postní a opět budeme vyzváni ke ztišení se, zpomalení svého životního tempa a pouvažování nad svými životními prioritami a hodnotami. Náš pohled bude čím dál častěji směřovat ke Kříži, zvláště při pobožnostech Křížové cesty, za jejichž účast můžeme získat plnomocné odpustky. Kéž nám právě setkání s Křížem připomíná, že žít křesťansky znamená žít pro druhé v neustálém sebedarování se a takový život pak vede ke slávě Vzkříšení, na jehož slavení se po celou dobu postní budeme připravovat. Každému z nás přeji, aby nám svatopostní ztišení pomohlo uslyšet hlas milosrdné Boží Lásky.
…jak jsem avizoval v únorovém čísle
našeho farního časopisu, kromě Ekonomické rady farnosti už máme jmenovanou také Farní pastorační radu, která má jako poradní orgán za úkol pomáhat knězi v řešení veškerých problémů a záležitostí vyplývajících a vztahujících se k hlavní činnosti farnosti, tedy k široce chápané pastoraci. Členy naší nové Farní pastorační rady byli jmenováni (v abecedním pořadí): p. Jan Dominik, p. Pavel Fus, pí. Silvie Janíková, pí. Jana Lampartová, sl. Lenka Lasáková, pí. Edita Moravcová, Mgr. Jana Pašková, Mgr. Lucie Plačková, Ing. Jan Pavlík a p. Patrik Vehovský. Každý z členů má svěřenou konkrétní oblast života našeho farního společenství a pevně věřím, že tito lidé vynaloží veškeré úsilí k prospěchu celé farnosti a jejich práce a odhodlání přinese mnohonásobné ovoce. Každému z nich přeji Hospodinovo doprovázení a sílu spolu s trpělivostí v práci pro dobro nás všech. Právě existence obou rad, tedy Ekonomické rady farnosti a Farní pastorační rady, podobně jako existence společenství, která slouží celé farnosti, jako jsou podávající svaté přijímání, ministranti, schola, varhaníci a v neposlední řadě i jednotlivci jako páni kostelníci, osoby, které uklízejí náš kostel a dbají o jeho výzdobu a také okolí kostela, hudebníci a zpěváci, osoby, které se starají o liturgické prádlo, www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
o. Przemysław -1-
[email protected]
[email protected]
PŘIPOMÍNKA NAŠEHO KŘTU – DOBA POSTNÍ V rámci tříleté přípravy na 1150. výročí příchodu Cyrila a Metoděje k nám prožíváme letos rok KŘTU. Proto se i v době postní můžeme zaměřit na toto téma a připravit se na obnovu křestních slibů, kterou budeme prožívat o vigilii – na Bílou sobotu. Katechetické centrum brněnského biskupství připravilo na dobu postní krásný program. Díky němu můžeme prožít hlouběji dobu postní i my. Příprava je provázána s nedělním evangeliem, symboly připomínají událost, kterou prožíváme. Promeditujme text nedělního evangelia a ptejme se, jak souvisí s naším životem. ----------------------------------------------1. týden postní – VĚŘÍM V BOHA (symbol BIBLE) Zřeknout se hříchu a vyznat víru v Boha, odevzdat se mu, je základním obsahem křestního slibu. Vycházíme na cestu víry, stáváme se Božími dětmi. Bible je pro nás světlem na této cestě, hovoří v ní Bůh k nám a skrze Slovo Ho poznáváme. Evangelium Mt 4,1-11 – Ježíš je vyveden Duchem na poušť, kde ho pokouší ďábel. Připravoval se na to modlitbou a postem. Důvěřoval svému Otci a opíral se o Boží slovo. Jak prožívám pokušení já? Zkus si tento týden něco odřeknout. ------------------------------------------------2. týden postní – JSEM BOŽÍ DÍTĚ (symbol KŘESTNÍ ROUŠKA) Bílé roucho při křtu symbolizuje čistotu duše a připomíná také zmrtvýchvstalého Krista, pro pokřtěného začíná nový život. Je jako nepopsaný čistý list, jeho duše je plná milosti, je krásná. Evangelium Mt 17,1-9 – Ježíš byl proměněn na hoře Tábor před očima Petra, Jakuba a Jana. Viděli jeho slávu a jejich touhou bylo zůstat tam, s ním, v té situaci, kdy byli šťastní. Kdy jsem já šťastný? Můžu tento týden potěšit někoho tak, že bude šťastný? ------------------------------------------------3. týden postní – MÁM NOVÝ ŽIVOT (symbol VODA) Voda je symbolem křtu. Křestní pramen je obrazem Boží lásky, která nikdy nevyschne. Omývá nás od hříchů a vin. Voda je symbolem života, bez ní není možný, i naše lidské tělo je z velké většiny tvořeno vodou. Evangelium J 4,5-42 – Ježíš se setkává u Jakobovy studny se Samaritánkou. Mluví se ženou, ví o její hříšnosti, neodsuzuje ji a nabízí ji „živou vodu“, kterou je On sám. Setkal ses s Kristem, který přijímá bez podmínek, očišťuje a omývá ve svátosti smíření? Připrav se na ni. ------------------------------------------------4. týden postní – JEŽÍŠ JE MÝM SVĚTLEM (symbol SVÍCE) Svíce šíří teplo a světlo. U křtu je symbolem toho, že se nám otevírají oči, abychom viděli Boží lásku a dobrotu a sami abychom přinášeli Kristovo světlo do tmy tohoto světa. Hoří v nás plamen víry. Evangelium J 9,1-41 – Ježíš uzdravuje slepého od narození. Chce uzdravit i nás, abychom nebyli slepí k našim hříchům. www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-2-
[email protected]
[email protected]
Máš doma svíci? Zkus si ji každý večer zapálit, ztišit se a v modlitbě s Bohem projít svůj den. ------------------------------------------------5. týden postní – DUCH SVATÝ MI DÁVÁ SÍLU (symbol OLEJ) Olej je v Bibli symbolem blahobytu, úcty, léčí… Nově pokřtěný člověk na sebe přijímá všeobecné kněžství (je knězem, prorokem a králem). Kněz - má bezprostřední přístup k Bohu. Prorok - je pověřen mluvit o Boží lásce. Král - svobodný člověk s královskou důstojností, Boží dítě. Přijímá nový život. Člověk je pomazán posvátným olejem (křižmem) i při biřmování, kdy přijímá sílu Ducha svatého a jeho dary. Evangelium J 11,1-45 – Ježíš vzkřísí Lazara. Ještě před svým zmrtvýchvstáním ukazuje, že má moc nejen nad životem, ale i nad smrtí člověka. Říká o sobě, že je vzkříšení a život. Přemýšlel jsi už nad svým životem? Sedni si a sepiš všechny velké události svého života. Poděkuj za ně Bohu. ------------------------------------------------Květná neděle Dnes se čtou Pašije. Připomínáme si nejen Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma, ale i jeho utrpení. Začíná svatý týden. Přemýšlej o svém křtu, o okamžiku, kdy Tě Bůh přijal za své dítě. Připrav se na obnovu křestního slibu a obnov ho na Bílou sobotu během vigilie.
(Podle Katechetického centra Brno - www.biskupstvi.cz/kc/pomucky/postnidoba upravila J. P.) -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Naši průvodci březnem
4. března má svátek sv. Kazimír Byl to kralevic, narodil se 1458 v Krakově, zemřel 4. března 1484 v Litvě. Kazimírovi rodiče byli polský král Kazimír IV. a královna Alžběta, dcera uherského a českého krále Albrechta II. Princ spatřil světlo světa jako třetí syn manželského páru. Roku 1471 byl Kazimír ve svých 13 letech zvolen uherskou šlechtou za krále. Avšak jeho protivník Matyáš Korvín, který se chtěl sám stát králem, mu zabránil nastoupit na trůn. Kazimír se vyznačoval hlubokou zbožností, velkou skromností a jednoduchým způsobem života. Odmítl nabízený sňatek s dcerou císaře Bedřicha III., protože slíbil věčnou čistotu. Kazimír byl svatořečen r. 1521. Je patronem mládeže, Polska a Litvy.
7. března má svátek sv. Perpetua a Felicita Byly to mučednice, narozeny ve 2. století v Kartágu v Tunisku, zemřely 7. března r. 202 v Kartágu. Perpetua a Felicita jsou po Petrovi a Pavlovi nejstarší svědkyně krve, jejichž doba úmrtí je známa a o jejichž mučednictví zanechal zprávu očitý svědek. Obě mučednice byly přijaty do římského mešního kánonu. Felicita byla otrokyně. Perpetua pocházela ze vznešeného rodu. Obě byly katechumenkami, což znamená, že byly připravovány na přijetí křtu a vyučovány v Písmě svatém. Císař Septimus Severus však zakázal přijetí křtu pod trestem smrti. Dal Perpetuu a Felicitu a další tři katechumeny zatknout a vsadit do vězení. Na cestě do vězení byli zajatci pokřtěni, a to císaře ještě víc rozzuřilo. Dne 7. března r. 202 císař uspořádal v obrovské aréně v Kartágu představení s dravou zvěří. V jeho rámci měli být usmrceni křesťané. Perpetua a Felicita se hrdinně odevzdaly svému osudu, jejich víra v Boha znamenala pro ně víc než jejich život. Zaživa byly obě mladé ženy se svými spoluvězni předhozeni šelmám, aby je sežraly. Když i přes nejtěžší zranění ještě žily, vrazili jim katani dýku do krku. Neznámí lidé pochovali mučednice, ale již brzy byl nad jejich hrobem postaven kostel. V dřívější době byla úcta k Perpetui a Felicitě především v Africe velmi veliká. Jsou ochránkyněmi před smrtí malých dětí a mučedníků.
www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-3 -
[email protected]
[email protected]
9. března má svátek sv. Františka Římská Zakladatelka řádu, mystička, narozena r. 1384 v Římě, zemřela 9. března 1440 tamtéž. Narodila se jako dcera v šlechtické rodině. Už v jedenácti letech chtěla vstoupit do kláštera. Její rodiče to však zakázali a ona se proti své vůli podrobila. Již brzy nato byla provdána za Vavřince de Ponzianiho. V příštích letech manželského života byla věrnou a pečlivou manželkou a matkou svých šesti dětí. Po smrti svého manžela byla zvolena představenou klášterního společenství, které se věnovalo charitativní činnosti. Až do dne svého definitivního vstupu do řádu k němu Františka patřila jako oblátka. Dospělí obláti jsou lidé, kteří zasvěcují sebe a své služby některému klášteru a skládají slib poslušnosti, který však mohou kdykoli zrušit. Byla pokládána za mimořádnou osobnost a byla útočištěm těch, kdo hledali pomoc a radu. Je patronkou Říma a také žen.
18. března má svátek sv. Cyril Jeruzalémský Byl to biskup, církevní učitel, narozen kolem r. 315 v Jeruzalémě, zemřel 18. března r. 386 v Jeruzalémě. Byl to syn křesťanských rodičů. Po sesazení biskupa Maximuse, r. 350, nastoupil na biskupský stolec. Za doby jeho úřadování se ho snažili ariáni stále znovu zdiskreditovat. Byl nařčen z bludu a bylo mu předhazováno, že zcizil církevní statky, aby pomohl chudým. Během své biskupské služby strávil Cyril skoro tolik let ve vyhnanství jako ve své diecézi. Zanechal nám 24 velkých promluv, které patří k důležitým svědectvím o názoru raného křesťanství na křest a eucharistii. Je patronem proti křivém obvinění, v chudobě, vyhnanců a lidí žijících v exilu.
19. března má svátek sv. Josef Byl snoubencem Panny Marie a pěstounem Ježíše Krista - Božího Syna. Povoláním byl tesař. Jeho památka se slaví u nás i na celém světě 19. března. Josef byl spravedlivý a nechtěl vystavit svou těhotnou snoubenku hanbě, proto se rozhodl potají ji propustit. Ve snu se mu však zjevil anděl a řekl, že se nemá bát Marii k sobě přijmout, protože to, co v ní bylo počato, bylo z Ducha Svatého, a že se jí narodí syn, kterému má dát jméno Ježíš. To se taky pak stalo. Mezitím ale podle nařízení císaře Augusta probíhalo v Izraeli sčítání lidu, a protože Josef byl z Davidova rodu, musel se jít s těhotnou Marií nechat zapsat do Judska, do Betléma, kde se Ježíš narodil. Po narození se mu přišli klanět mudrci od východu. Když odešli, zjevil se Josefovi ve snu anděl, který mu řekl, že má vzít dítě a matku a prchnout do Egypta, protože Herodes bude v Betlémě hledat dítě a bude ho chtít zahubit. Poté tedy prchli do Egypta, kde byli až do Herodovy smrti. Když Herodes zemřel, Josefovi to zase oznámil anděl s tím, že se má vrátit zpátky do Izraelské země. Protože ale v Judsku kraloval Archealos, Herodův syn, šel Josef raději (na pokyn který dostal ve snu) do Galileje, do Nazareta. Poslední zmínka o Josefovi je, když Maria říká dvanáctiletému Ježíši : "Synu, co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali." Při Kristově ukřižování už nebyl mezi živými. Svatý Josef patří k nejuctívanějším církevním postavám vůbec. Je patronem šťastné hodiny smrti, tesařů, stolařů a řezbářů.
24. března má svátek sv. Kateřina Švédská Byla dcerou svaté Brigity. Narodila se r. 1331 ve Švédsku, zemřela 24. března 1381. Už ve 14 letech ji rodiče provdali za švédského šlechtice. Se svolením manžela roku 1349 doprovázela Kateřina svou matku Brigitu do Říma, kde se jako dvacetiletá dověděla o jeho smrti a rozhodla se, že už zůstane zcela u své matky. Roku 1372 podnikly Kateřina a její matka Brigita pouť do Svaté země. Po této pouti roku 1373 matka Kateřiny v Římě zemřela. Kateřina se stala po svém návratu do vlasti abatyší kláštera. Je patronkou proti předčasnému porodu a potratu, taky proti povodni.
Edita Moravcová www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-4-
[email protected]
[email protected]
dostatku právě sobeckým usilováním o nadřazenost. Toto úsilí je prospěšné pouze tehdy, je-li sociálně zaměřeno. V převážné míře je však antisociální, sebestředné a tudíž regresivní, což vede k poruchám, k přecitlivělosti, k nesnášenlivosti i k přání „postavit se sám proti celému světu“. Adler varoval, že v naší kultuře dokáže být slabost poměrně mocnou zbraní a že je nutno kompenzovat slabost v jedné oblasti usilováním o vyniknutí v jiné. Zdůrazňoval, že je vždycky snadnější bojovat za principy, než podle nich žít ... . Vždyť kolikrát se člověk s nadšením vrhá do boje za principy různého charakteru a za lepší svět! A při veškerém svém úsilí opomíjí skutečnost, že lepší svět tvoří lepší lidé, tudíž veškeré toto úsilí začíná právě u něj, u konkrétního jedince! V této souvislosti nemohu nezmínit osobnost Edith Steinové (svaté Terezie Benedikty od Kříže, spolupatronky Evropy), katolické filozofky a řeholnice. K její hluboké katolické víře nevedla cesta přímá, nýbrž klikatá, a to od ortodoxního judaismu přes období ateismu. Na univerzitě v Göttingenu spolupracovala se zakladatelem fenomenologie, uznávaným profesorem Edmundem Husserlem. Později byla jeho asistentkou, získala doktorát z filozofie a stala se váženou autoritou. Tak vysoce vzdělaných a postavených žen v té době nebylo mnoho. Mohla z dosaženého jen těžit, cítit se nadřazeně, užívat úspěchu. Přestože vypukla 2. světová válka a ona byla Židovka, mohla přežít. Rozhodla se však vydat směrem, o němž byla vnitřně přesvědčena, že je správný. Přidala se k veřejnému prohlášení nizozemských katolických biskupů a vůdců protestantských církví, kteří odmítli pronásledování Židů a vyzvali věřící k tomu, aby jim pomáhali. Za tento čin byla roku 1942, společně se stovkami dalších pokřtěných Židů z Nizozemska, v plynové komoře koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau přednostně vyhlazena. Ještě před svou smrtí se v prostorách koncentračního tábora ze všech sil snažila pomáhat potřebným, převážně matkám s dětmi, slabým a nemohoucím.
Čím je dána lidská důstojnost? Před několika dny jsem měla možnost zúčastnit se jednoho velmi zajímavého semináře. Přednášející svůj projev zakončil slovy: „Nikdy nemůžeme nic ztratit tím, že se k lidem budeme chovat slušně! A hlavně nedělejme ze sebe víc, než-li doopravdy jsme!“ Krátce nato jsem zažila paradoxní situaci, v níž jsem zaujala roli pasivního posluchače. Dva lidé řešili nějaký problém a jeden druhému sebevědomě říká: „Jsi pro ně autorita? Jsi. A jednou vystupuješ z této pozice, takže je úplně jedno, jak se budeš chovat!“ Zpozorněla jsem a nevěřila svým uším. Začala jsem přemýšlet nad tím, zda si dotyčný vůbec uvědomil, co právě vyřkl. Zřejmě ne, protože ve své teorii pokračoval dál, což ve mně podnítilo vlnu úvah... To tedy znamená, že když jsem autorita, mohu se chovat tak, jak se mi zlíbí, nebo mi to zrovna vyhovuje? Nebo mám právo manipulovat s člověkem, jeho smýšlením, vůlí, city a nebrat v potaz jeho důstojnost? Pokud ano, pak ovšem nejde o přístup z pozice autority, nýbrž alibismu a prospěchářství! Co mi dává právo přistupovat k člověku způsobem „já jsem někdo“ a „ty jsi nikdo“? Přece právě proto, že jedinec je autoritou, měl bych jít ostatním pozitivním příkladem! Když se nad tím vším hlouběji zamyslíme, dojdeme k závěru, že naprostá většina věcí v životě je o lidech, o jejich přístupu k sobě navzájem a o vztazích. A přesto, že to víme, se čas od času objeví něco, co člověka vyvede z míry a začne se ptát – kde se v lidech bere tolik touhy po nadřazenosti, arogance, domýšlivosti, chamtivosti, zlomyslnosti a marnivosti? Odpovědí se může nabízet hned několik. A může se nabízet také ta, že jde jen o prostoduchý a laciný způsob, jak zakrýt vnitřní nedospělost, nedozrálost, a tím i slabost! Rakouský lékař a psycholog Alfred Adler v rámci svých vědeckých výzkumů a pozorování došel k přesvědčení, že každý člověk usiluje o překonání pocitů méněcennosti zakotvených v dětství a o dosažení nadřazenosti. Jedinec prožívá silné odhodlání proměnit situaci nedostatku na situaci www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-5 -
[email protected]
[email protected]
například ve smyslu, že čím více toho lidé umí, tím méně se chlubí a vyvyšují nad ostatní a samozřejmě naopak. Co z toho tedy vyplývá? Skutečnost, že právě ona slušnost je tím nejvěrohodnějším ukazatelem osobnosti člověka a míry jeho důstojnosti. Důstojnosti, která pramení v pokoře a je dána tím, jaký člověk je, a ne tím, čeho dosáhl.
Lidé jako Edith Steinová svým životem poukazují na několik klíčových momentů v životě člověka. Zvláště na ten, že když se mu podaří vystoupat vysoko, nemá zapomínat na ty, kteří jsou pod ním. Že všechno, co člověk má, co získal, čeho dosáhl, čemu se těší a co užívá je od Boha pouze propůjčené, tudíž pomíjivé! Říká se, že nepřímá úměra neplatí jen v matematických vědách, ale i v reálném životě,
Pavlína Řehánková
POKÁNÍ A SMÍŘENÍ Minulé setkání se týkalo pochopení významu eucharistie. Cílem únorového setkání byl výklad významu svátosti pokání a smíření a pochopení nejdůležitějších podmínek pro dobrou a platnou svatou zpověď jako i znalost duchovních účinků této svátosti. Pojetí svátosti v Katechismu katolické církve "Pán Ježíš Kristus, lékař našich duší i našich těl, ten, který odpustil hříchy ochrnutému a vrátil mu tělesné zdraví, chtěl, aby jeho církev pokračovala v síle Ducha svatého ve svém díle spásy a v uzdravování i u svých členů. To je cílem dvou svátostí uzdravování: svátosti smíření a pomazání nemocných. Ti, kdo přistupují ke svátosti pokání, dostávají od Božího milosrdenství odpuštění urážek, kterých se proti Bohu dopustili, a zároveň se smiřují s církví, kterou zranili svými hříchy a která svou láskou, příkladem a modlitbami pracuje na jejich obrácení." (KKC 1421,1422) Označení této svátosti není zcela jednoznačné. Některá podle Katechismu vyjmenovaná označení nejsou příliš známa, ale každé z nich ukazuje na některý důležitý aspekt této svátosti. Nazývá se svátost obrácení, protože svátostně naplňuje výzvu k obrácení, návrat k Otci, od kterého jsme se podle Ježíše oddělili a vzdálili hříchem. Nazývá se svátost pokání, poněvadž posvěcuje proces obrácení, lítosti a zadostiučinění hříšníka. Nazývá se svatá zpověď. Vyznání hříchů před knězem je totiž podstatným prvkem této svátosti. Nazývá se svátost odpuštění, "protože prostřednictvím kněžského rozhřešení Bůh uděluje kajícníkovi odpuštění a pokoj." Nazývá se svátost smíření, poněvadž dává hříšníkovi Boží lásku, která vede ke smíření. Ten, kdo žije z milosrdné lásky Boží je schopen se smiřovat se svým bratrem. (KKC srov.1423,1424) Ježíš Kristus začíná svůj veřejný život výzvou k obrácení: "Obraťte se, neboť se přiblížilo nebeské království." (Mt 4,17) Tentýž Ježíš říká, a to je pro nás stálou útěchou, o sobě: "Nepřišel jsem povolat spravedlivé, ale hříšníky." (Mt 9,13) Dokonce těm, kteří na něho žalují a stěžují si, že svůj čas tráví s hříšníky, odpovídá: "V nebi bude větší radost nad jedním hříšníkem, který se obrátí, než nad devětadevadesáti spravedlivými, kteří obrácení nepotřebují." (Lk 15,7) Ježíš bezesporu naléhá na obrácení, na návrat k Otci, u něhož navrácený nalezne odpuštění a smíření, a slibuje mu nový život. Odpuštění hříchů může zakusit každý jednotlivě ve svátosti pokání (ve zpovědi). Pro odpuštění hříchů spáchaných po křtu ustanovil Pán Ježíš zvláštní svátost, svátost pokání (srov. Jan 20,21-23). Církev ji během věků hlásala a naplňovala.
www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-6 -
[email protected]
[email protected]
Tridentský koncil, který vnesl řadu upřesnění do nauky o svátostech, plně formuloval také nauku o pokání, která je samostatnou svátostí. Je relativně nutná pro spásu všech, kdo se dopustili po křtu smrtelného (těžkého) hříchu. Na základě Kristovy smrti (za hříšníky) dává Bůh v této svátosti odpuštění viny. Odpouští se i věčný trest, ne však všechny tresty a následky hříchu. Je nutná vnitřní lítost (i nedokonalá), jež je spolu s vyznáním a zadostiučiněním základem pro udělení rozhřešení. Lítost a vyznání se nutně vztahuje na všechny smrtelné hříchy, jejich počet a způsob. Svátost uděluje kněz, který má k tomu oprávnění (omezení je v kompetenci biskupa) a je těžce vázán tajemstvím. V nebezpečí smrti ovšem může každý kněz, i když nemá dovolení zpovídat, rozhřešit jakýkoliv hřích a vyobcování z církve. (srov. KKC 1462,1463) Svátostná znamení a účinky Pro dobrou a platnou zpověď je nutné: vzbudit lítost Rozlišujeme lítost dokonalou a nedokonalou. Dokonalá vychází z opravdové lásky k Bohu, dosahuje odpuštění smrtelných hříchů, zahrnuje-li předsevzetí jít ke svátostné zpovědi, jakmile to bude možné (KKC 1452). Nedokonalá se zakládá na poznání hanebnosti hříchu jako takového nebo ze strachu před zavržením jako i jiných trestů. Tudíž lítost ze strachu nevyvěrá z lásky k Bohu. Taková lítost sama o sobě nedosahuje odpuštění těžkých hříchů, ale připravuje na takové odpuštění ve svátosti pokání. (KKC 1453) vyznání hříchů Z lítosti pramení touha se vyzpovídat. Jen Bůh odpouští hříchy. Podstatnou částí svátosti pokání je vyznání knězi: "Je nezbytné, aby kajícníci vypočítali ve zpovědi všechny smrtelné hříchy... . Podle církevního přikázání každý věřící, jakmile dospěl užívání rozumu, je povinen alespoň jednou za rok upřímně vyznat své těžké hříchy." (KKC 1456,1457) Zpověď všedních hříchů není nezbytná,"církev ji přesto naléhavě doporučuje." (KKC 1458) Vyžaduje pozorné zpytování svědomí o jednotlivých hříších (těžkých i všedních), ještě důležitější ovšem je ukázat zpovědníkovi "stav" vlastního života. "Nezná-li duchovní lékař dobře chorobu, nemůže léčit to, co nezná." (P. Giglioni, Svátosti Krista a církve) zadostiučinění Mnohé hříchy zasahují život bližních, je potřeba je napravit. "Rozhřešení odstraňuje hřích, ale není lékem na všechno, co hřích uvedl do nepořádku." (KKC 1459) To je smyslem zadostiučinění či "pokání", jak je též označováno, aby jistým způsobem byla vlastní vina napravována. "Pokání, které zpovědník uloží, musí brát v úvahu osobní situaci kajícníka a mít na zřeteli jeho duchovní dobro. Má, pokud možno, odpovídat závažnosti a povaze spáchaných hříchů. Může jím být modlitba, almužna, skutky milosrdenství, služba bližnímu, dobrovolná zřeknutí se něčeho, sebezápory a především trpělivé přijetí kříže, který musíme nést."( KKC 1460) rozhřešení Je to viditelné znamení, jímž Bůh uděluje odpuštění. Rozhřešovací formule prozrazuje, že smíření je dílem celé Nejsvětější Trojice: "Bůh, Otec veškerého milosrdenství, smrtí a vzkříšením svého Syna smířil se sebou celý svět a na odpuštění hříchů dal svého svatého Ducha. Ať ti skrze tuto službu církve odpustí hříchy a naplní tě pokojem. Uděluji ti rozhřešení ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého." Duchovní účinky svátosti pokání jsou: - "smíření s Bohem, jímž kajícník opět nabývá milost, - smíření s církví, - prominutí věčného trestu, který si člověk zasloužil smrtelnými hříchy, - prominutí, alespoň částečné, časných trestů, následků hříchů, - pokoj, klid svědomí a duchovní útěcha, - vzrůst duchovní síly pro křesťanský boj." (KKC 1496) www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-7-
[email protected]
[email protected]
Jak žít a svědčit: I naše pády, hříchy, slabosti a obtíže mají svůj "smysl". Dávají nám schopnost žít jiným způsobem: citlivěji, intenzivněji, vděčněji a otevřeněji vůči bližním. Věřím tomu? Jsem schopen a ochoten přijmout sám sebe, smířit se se svým životním příběhem? Nesrovnávám se neustále s ostatními? Jsem si vědom toho, že opravdové smíření se stává pramenem požehnání pro mne i pro druhé? Bůh odpouští mně, odpouštím i já (s láskou)? Dokážu povzbudit k odpuštění i své příbuzné a bližní? Modlitba: Bože, dej mi poznat, co mě od tebe odděluje, v čem se odchyluji od tvého záměru, od tvé myšlenky se mnou, co nepotřebuji, co je v mém životě zbytečné, co mi brání v přijetí něčeho většího, co není k životu v mém pokročilém věku a čeho se mohu zříci, v čem mám činit pokání, změnu smýšlení a změnu směru. Skrze Krista našeho Pána. Amen.
Za společenství La vie Montante Magda Jurášková ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------je tomu i s pocity. Když se někdo šklebí, bolí jej zub, očichal si shnilé vajíčko, začínají pracovat fragmenty mozku zodpovědné za cítění bolestí Šestnáctiletý kluk rád strašil své kamarády či nepříjemného zápachu. zapalovačem. Když jeden z nich přestal reagoZdá se, že na mimiku lidské tváře jsou vat na zastrašování, zmíněný chlapec mu zapázrcadlové neurony obzvláště citlivé. Právě díky lil vlasy a potom lhostejně přihlížel, když nenim můžeme poznat cítění, které se ukazuje ve šťastník křičel strachy a ostatní kamarádi se tváři druhého člověka, a někdy je také sami zasnažili udusit plamen bundami a volali sanitku, čínáme pociťovat. Tato schopnost se projevuje která popáleného odvezla do nemocnice. už v raném dětství. Nemluvňata se se zájmem Stejně necitlivé na utrpení byly tři náctileté holdívají do tváře matky a přejímají její emoce. ky, které přes internet týraly svou spolubydlící Když v jeslích začne plakat jedno dítě, to stejné tak, že holka nakonec spáchala sebevraždu. pak dělají i ostatní. Neznamená to ale, že empaO obou těchto událostech jsem slyšel tie je dárkem od přírody. během minulého roku. V policejních kronikách Jak to zdůrazňuje německý psycholog se čím dál častěji nachází podobné případy. Joachim Bauer v knize „Empatie. Co dokážou Dokazuje to, že empatie, tedy schopnost cházrcadlové neurony“, spolucítění citů druhých se pání jiných a vcítění se do jejich situace, je člověk musí naučit. Nedozrálý, nevytrénovaný velice slabou stránkou mladé generace, a tato systém zrcadlových buněk může poznávat tendence se od roku 2000 silně zesiluje – jak úplně základní emoce jako radost, smutek nebo tvrdí ve svých článcích Dr. Sara Konrath strach. Aby však mohl správně identifikovat z University v Michiganu. Dnešní mladá genevyšší city jako hrdost, melancholii, pocit viny, race je o polovinu méně empatická než geneneklid či nejistotu, musí analyzovat mikrorace mladých z 80. či 90. let. Dr. Konrath oznaexprese stovek či tisíců tváří. čuje jako hlavní příčinu skutečnost, že mladí liProblém je ale v tom, že při současném dé, kteří neustále používají internet, přebývají rytmu života má vyvíjející se mozek čím dál čím dál méně v reálu, tedy tváří v tvář s ostatními. méně příležitostí k pozorování. Malé dítě sleduAby se lidský mozek stal citlivým na potřeje kreslené filmy v televizi, protože přepracovaby ostatních, potřebuje bezprostřední kontakt ným rodičům často chybí čas a mnohdy i síla s druhou osobou: rozhovory, hry a dokonce na společnou zábavu. Starší děti sedí u počítai hádání se. Tímto způsobem se v něm aktivují če místo toho, aby si hrály s vrstevníky venku. zrcadlové buňky, které zodpovídají za vznik Současné výzkumy ukazují, že už prvňáčci jsou empatie. Fungují prostě na principu zrcadla: schopni šest (!!!) hodin denně strávit hraním když se díváme na někoho, kdo např. kope do počítačových her nebo surfováním po internetu. míče či cvičí gymnastiku, aktivují se v našem Náctiletí si nedokáží představit společenský mozku ty stejné nervové sítě, které by se aktiživot bez facebooku. Aktivity on-line však žádvovaly, kdybychom to dělali my sami. Podobně ný trénink pro zrcadlové neurony neposkytují!
EMOTEMOT-IKONY
www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-8-
[email protected]
[email protected]
Právě proto, jak tvrdí Dr. Konrath, zůstává čím dál víc mladých lidí v otázce čtení emocí z tváře negramotnými. Pro vývoj empatie není rovněž prospěšné bombardování informacemi, které ve velkém množství vysílají elektronická média. Jak tvrdí Dr. Dawid Wiener, lékař a kognitivista z Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani, jejich přespřílišné množství útočí na nejdůležitější ze struktur zodpovědných za náš emocionální život – amygdalu. Nedávno bylo zjištěno, že právě amygdala funguje jako filtr informací (např. zvuky, barvy, obrazy), které přicházejí k člověku skrze smysly. Některé hodnotí jako důležité, jiné ignoruje. Vlivem nadměrného množství přicházejících informací se tento filtr může ucpat nebo rozladit, a to jak u mládeže, tak i u dospělých lidí. V takovém případě pak mozek, který někdy některé zvenčí přicházející informace ignoroval, začíná zpracovávat všechno, a následně má takto přecpaný člověk problém s hodnocením emocionálního stavu druhého člověka. Identifikace bolesti nebo strachu z viděné tváře tehdy vyžaduje 6-8 vteřin, přičemž v normálním stavu se to děje v okamžiku – jak vyplývá z výzkumů vědců z University of Southern California. Zdá se tedy, že pro mozek, který je zasypaný smetím zbytečných informací, se čtení emocí z kresby tváře stává příliš náročné. Zeslabení empatie může být také formou sebeobrany před přílivem špatných zpráv, připouští Dr. Konrath. Podle jejího názoru není bezvýznamnou skutečností, že digitální média každodenně informují o krádeži, lži, agresi nebo zavraždění. Vlivem těchto zpráv totiž mozek oslabuje práci center zodpovědných za empatii, protože se chce od nich odříznout. Kdyby každé neštěstí, o němž slyší v televizi nebo čte na internetu, vzbuzovalo v člověku hluboký soucit, nemohl by normálně fungovat. Autorka výzkumu tvrdí, že empatie je zeslabená také proto, že během posledních let se změnily životní priority. Pro daleko větší procento lidí, nejen mladých, se nadřazeným cílem stává vlastní úspěch. Soustřeďujíce se na sebe samé a na své vlastní úspěchy nejsou ochotní vcítit se do situace ostatních. Takový postoj nepomáhá empatii, protože na jejím vývoji se nepodílí pouze neurony zrcadlové, ale také racionální struktury mozku (mj. mozkové kůry). Díky nim je možné nejen spolucítit emoce, ale také pochopit, co cítí, co si představuje či jaké záměry má druhý člověk. V některých případech www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
dokáží tyto racionální struktury brzdit empatické reakce, říká Prof. Jerzy Ventulani, psychofarmakolog, autor nedávno vydané knihy „Mozek. Fascinace, problémy, tajemství“. Jestliže připustíme, že každý žebrák je lhář, který z nás chce jen dostat peníze na pivo, nikdy v nás nevyvolá pocit lítosti, i kdyby byl zmrzlý, špinavý a nuzně oblečený. Obdobně je tomu s přesvědčením, že jen naše záležitosti jsou nejdůležitější, nebudeme-li věnovat pozornost radostem ani trampotám lidí kolem nás. Bohužel, všeobecná lhostejnost není tím nejhorším, co nás může čekat, pokud se trend pozorovaný Dr. Konrath udrží. Výsledkem zániku empatie se lidé stanou méně tolerantními a přitom více nakloněnými tvrdé rivalitě. Bude ubývat ochotných lidí ke spolupráci a porozumění a místo toho, jak tvrdí Dr. Aleksander Cisłak z varšavské Vysoké školy sociálně – psychologické, poroste procento lidí narcistických, kteří budou přesvědčeni o své daleko vyšší hodnotě ve srovnání s ostatními. Naštěstí mají vědci také dobré zprávy. Umění vcítit se do situace druhého člověka je možné zvládnout bez úplné rezignace surfování po síti či sledování televize. Stačí častěji trávit čas s přáteli a více číst. Ukázalo se, že přebývání v přítomnosti knižních hrdinů vyvíjí empatii skoro stejně účinně jako setkání tváří v tvář. Zrcadlové neurony se aktivují nejen tehdy, když sledujeme mimiku tváře, gesta nebo chování jiných lidí, ale také vlivem představivosti, což dokazuje nedávný výzkum Prof. Keitha Oatleya z university v Torontu. Shromáždil skupinu lidí, kteří velice rádi čtou beletrii, a prozkoumal je testem empatie, který vymyslel Prof. Simon Baron-Cohen. Tento test se zakládá na tom, že testovaný musí rozeznat emoce pouze na základě výrazu očí (je možné zkusit si jej projít na adrese: http://glennrowe.net/BaronCohen/Faces/EyesTest.aspx). Výsledek ukázal, že osoby, které milují beletrii, prošly testem o poznání lépe než ti, kteří se beletrii vyhýbají a svou četbu omezují pouze na profesionální literaturu a noviny. Romány rozvíjejí empatii, vysvětluje Prof. Oatley, protože ve světě fantasie se ztotožňujeme s hrdiny. Jejich cíle se stávají našimi cíli. Jestliže náš hrdina získává to, čeho chtěl dosáhnout, máme radost stejně tak, jako bychom toho dosáhli my sami. Naopak stane-li se mu nějaká nešťastná příhoda, na chvíli se rozhostí smutek nebo pocit křivdy také v nás.
-9 -
[email protected]
[email protected]
Četba pochopitelně prospívá vývoji empatie různou mírou, tvrdí Prof. Oatley. Za knihy nejlépe učící spolucítění považuje publikace Antona P. Čechova (např. povídka „Dáma s psíčkem“ vyvolává silné emoce i u lidí výjimečně studených a nenakloněných empatickým projevům – dle výzkumu Oatleya), Lva N. Tolstoje, Jane Austen či Marcela Prousta („Hledání ztraceného času“ je pozvánkou k proniknutí do světa mysli hlavního hrdiny). Kromě četby doporučují vědci pro vývoj empatie také hru na hudební nástroje. Hudební výchova je tréninkem pro ucho, díky kterému lépe poznáváme emocionální noty v hlase jiných lidí – přesvědčuje Patrick Ragert z Institutu Maxa Planca v Lipsku. Takovéto jednoduché metody mohou předejít zániku empatie. Nicméně pro případ stoupající lhostejnosti vymysleli vědci z univerzity v Bonnu něco neuvěřitelného: nosní sprej na empatii. Obsahuje totiž oxytocin, tedy hormon, který, jak dokazují nové výzkumy, ulehčuje přečtení emocí z tváře druhého člověka. U žen je vylučování oxytocinu větší než u mužů (mj. u porodu, při péči o děti, během sexuálního soužití), proto jsou ženy více empatické než
muži, jejichž schopnost spolucítění je dodatečně snižována testosteronem. Proto se šéf výzkumu, Dr. René Hurlemann, rozhodl ověřit působení spreje na mužích. Aplikoval jej 48 dobrovolníkům a poprosil je, aby vykonali úkol, který muži běžně zvládnou dost obtížně – na základě fotek měli určit emoce fotografovaných osob. Ukázalo se, že po aplikaci spreje jim to šlo podstatně lépe než mužům z kontrolní skupiny. Někteří se dokonce přiblížili k výsledkům běžným pro ženy. Vědci to považují za velký pokrok a chválí účinnost tohoto vynálezu. Není vyloučeno, že si v budoucnosti budeme servírovat takové nosní kapky, abychom se vůbec mohli dorozumět, ale máme to skutečně zapotřebí? Není daleko lepší vypnout obrazovku a přečíst si něco krásného? Není daleko lepší odpojit se od facebooku, skype, twiter, icq, zaklapnout počítač a prostě jen tak být, trávit čas se svými blízkými a přáteli v jejich blízkosti místo mělké komunikace prostřednictvím větších nebo menších LCD panelů a několika tlačítek?
o. Przemysław
Naše děti na křižovatce cest
------nové farní společenství
Setkání budou probíhat na faře 1 za 14 dní v pátek (2. a 4. pátek v měsíci) ve 13 hodin - tedy po pátečním vyučování. Budeme se s dětmi společně modlit (za děti, rodiče, naši farnost), naučíme se pár písniček, každé setkání si budeme povídat na nějaké téma (např. "prožíváme postní dobu", "neseme dál velikonoční radost", "poznáváme svaté, jejichž jména nosíme", "myslíme na nemocné a osamělé", "jeden dárek navíc", "misijní neděle", "přátelství"), vyrobíme něco krásného druhým lidem pro radost (např. přání pro nemocné z naší farnosti), nebo spolu uskutečníme nějaký dobrý skutek pro bližní (např. o misijní neděli nebo i při jiné příležitosti budeme prodávat naše výrobky a výtěžek z prodeje pošleme na misie chudým dětem).
Tímto vás, děti, které máte chuť do toho jít, srdečně zvu na naše 1. setkání v pátek 11. března 2011 ve 13 hodin na faře (délka setkání max. 2 hodiny). Rodiče, kdybyste měli nějaký dotaz, můžete se ozvat na tel. 739 526 272.
Děti, těším se na každého z vás.
Naše děti stojí jakoby na křižovatce cest. Na každém kroku je láká svět k sobectví a k požitkářství a odvádí je od cesty určené pro ty, které Bůh vykoupil. Zda bude jejich život požehnáním nebo utrpením, to závisí na tom, kterou cestu zvolí. Mladí překypují silou. Dychtí vyzkoušet své schopnosti a musí najít příležitost, aby někde uplatnili přemíru své energie. Jejich aktivita se uplatní ve prospěch dobra nebo zla. Boží slovo nepotlačuje aktivitu, nýbrž ji řídí správným směrem. Bůh nenabádá mládež, aby byla méně ctižádostivá. Povahové rysy jako neodolatelná touha po nějakém vyšším dobru, nezkrotná vůle, snaživá píle a neutuchající vytrvalost, které dělají člověka opravdu úspěšným a váženým mezi lidmi, nemají být potlačovány. Bůh chce, abychom ustavičně rostli ve svatosti, štěstí a užitečnosti. Boží milostí mají být usměrňovány k dosažení lepších cílů, než jsou pouhé sobecké a světské zájmy, tak jako jsou nebesa vyšší než země.
Čerpáno s knihy: Život naplněný pokojem Autor: Ellen Gould Whieteová Za společenství matek Maha
Martina Jurášková www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-10-
[email protected]
[email protected]
Z PROGRAMU FARNOSTI Setkávání farních společenství:
Adorace, pobožnosti:
Schola: .................................................. každá sobota v 16:00 hod.
1. čtvrtek v měsíci – Chrámový sbor: ..................................... každý pátek v 18:00 hod. 3. března bezprostředně po Ministranti: ................................ pátek 11.03. a 25.03. v 15:30 hod. mši svaté adorace vedená za Podávající sv. přijímání: ...................... sobota 12.03. v 18:15 hod. nová kněžská, řeholní a misijní povolání. Společenství mládeže: .......................... pátek 18.03. v 19:30 hod. Společenství matek: .............. čtvrtek 10.03. a 24.03. v 18:00 hod. 1. pátek v měsíci – 4. března Společenství seniorů „La vie Montante“: . středa 16.03. v 16:00 hod. tichá adorace Krista v Eucharistii a možnost sv. zpovědi od Varhaníci: ............................................. sobota 26.03. v 18:15 hod. 16:00 do 16:45 hod. Adorace Katecheze pro dospělé: ......... čtvrtek 03.03. a 17.03. v 18:00 hod. ukončena společnou modlitbou Farní klubko dětí: ................... pátek 11.03. a 25.03. ve 13:00 hod. litanií k Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu se svátostným poNávštěvy nemocných: žehnáním. Po mši sv. možnost tiché adorace až do 19:00 hod. čtvrtek 03.03. ul. Příkopní, Slunečná, Luční, Lesní pátek 04.03. ul. Svobody čtvrtek 31.03. ul. Družstevní, Horní, Zahradní, 1. Máje, Hornická, Jasanová, Opavská, K hrází Při březnové návštěvě nemocných se bude udělovat svátost pomazání nemocných.
3. pátek v měsíci – 18. března bezprostředně po mši svaté společná modlitba Korunky k Božímu Milosrdenství a svátostné požehnání.
2. března v 18:00 hod. – zasedání Farní pastorační rady. 8. března – masopust – mše svatá v 16:00 hod., pak jsme OÚ zváni k účasti na „pochování basy“ v Kulturním domě. 9. března – Popeleční středa – mše svaté s udílením popelce v našem kostele v 6:30 a v 17:00 hod. Den přísného půstu pro všechny od 14. roku života – povinnost zdržet se od masitých pokrmů, pro osoby od 18. do 60. roku života povinnost újmy - je tedy povolené jedno jídlo do sytosti a dvě jídla lehká. Po celou dobu postní je doporučeno zdržet se účasti na zábavných pořadech či plesech.
Ostatní události: Svaté přijímání pod obojí způsobou: sobota 05.03. a neděle 06.03. Měsíční sbírka farnosti: sobota 19.03. a neděle 20.03.
Mše svatá na Borové: čtvrtek 31.03. v 18:00 hodin, po mši svaté nebude návštěva 19. března – slavnost sv. Josefa – slavnost s doporučenou nemocných na Borové. Od teď účastí na mši svaté. Slavná mše svatá v našem kostele bude návštěvy nemocných na Borové v 8:30 hod. (není to mše s nedělní platností). budou jen v sudých měsících.
25. března – slavnost Zvěstování Páně – slavnost s doporučenou účastí na mši svaté. Slavná mše svatá v našem kostele bude v 17:00 hod. Tato slavnost ruší páteční půst. Od 29. března platí letní pořad bohoslužeb, tzn. že večerní mše svaté v úterý, čtvrtek, pátek a sobotu budou v 18:00 hod. a úřední hodiny budou v úterý a čtvrtek od 16:00 do 17:00 hod. Po celou dobu postní budou v našem kostele pobožnosti Křížové cesty o nedělích v 13:45 hod. s pašijovým kázáním a uctíváním ostatků Svatého Kříže a o pátcích v 16:20 hod. (v čase letním v 17:20 hod.) vedena společenstvími naší farnosti. Pamatujme, že účastí na pobožnosti Křížové cesty je možné získat plnomocný odpustek. (EI 1999, 13) www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
-11-
[email protected]
[email protected]
ÚMYSLY MŠÍ SVATÝCH Út St Čt Pá So Ne
01.03. 02.03. 03.03. 04.03. 05.03. 06.03.
Út 08.03. St 09.03. Čt Pá So Ne
10.02. 11.03. 12.03. 13.03.
Út St Čt Pá So
15.03. 16.03. 17.03. 18.03. 19.03.
Ne 20.03.
17:00 - Za + rodiče a za živé rodiny 06:30 - Za naše farní společenství 17:00 - Za + Amalii Dembkovou k nedožitým 100. narozeninám, + manžela a syna Valtra a manželku 17:00 - Za + Helenu Fusovou, manžela a za živé rodiny 17:00 - Za + Annu Jurákovou k nedožitým 80. narozeninám, + rodiče a za duše v očistci 08:30 - Za + Pavla Rataje a manželku 14:30 - Na poděkování za 50 let společného života 16:00 - Za + Marii Janíkovou a manžela 06:30 - Za naše farní společenství 17:00 - S prosbou o uzdravení vztahu 17:00 - Za + Martu Ratajovou k nedožitým 90. narozeninám, manžela a dva syny 17:00 - Za + Aloise a Kristinu Kurkovy a rodiče z obou stran 17:00 - Za + rodiče, bratra a za + příbuzné 08:30 - Na poděkování za dar života s prosbou o Boží požehnání, ochranu a vedení 14:30 - Za + Jana Nováka, otce a bratra 17:00 - Za + Františku Baránkovou a manžela 06:30 - Za naše farní společenství 17:00 - Za + Hedviku Slivkovou, rodiče Bočkovy a tři syny 17:00 - Za + manžela, bratra, rodiče a prarodiče 08:30 - Za naše farní společenství, zvláště za muže naší farnosti 17:00 - Za + Teodora Harasima a rodiče 08:30 - Za + Maxmiliána Harasima, Valesku Fusovou, padlého manžela a za živé rodiny 14:30 - Za + manžela, bratra, rodiče a prarodiče
Út St Čt Pá So Ne
22.03. 23.03. 24.03. 25.03. 26.03. 27.03.
17:00 - Za + bratra, manželku a rodiče 06:30 - Za naše farní společenství 17:00 - Za + otce, dvě manželky, syny, dcery a zetě 17:00 - Za + rodiče a příbuzné 17:00 - Za + Kateřinu Kociánovou, manžela a rodiče z obou stran 08:30 - Za + bratra, dvě manželky a jejích děti 14:30 - Za + Urzulu Paškovou, manžela, + Jiřího Kačmaře a za živé rodiny
Út St Čt Pá So Ne
29.03. 30.03. 31.03. 01.04. 02.04. 03.04.
18:00 - Za + manžela a rodiče 06:30 - Za naše farní společenství 18:00 - /Borová/ Za + Viktorii Kolarczikovou, padlého manžela, rodiče z obou stran a + sourozence 18:00 - Za + manžela Richarda Kupku, rodiče a manželé Gvoždíkovy 18:00 - Za + rodiče Paškovy, Buchovy, syny a za živé rodiny 08:30 - Za + Helenu Paškovou, manžela a za živé rodiny 14:30 - S prosbou o dar zdraví
Omlouváme se za případné chyby ve jménech a úmyslech mší svatých. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nás, prosím.
Vydává:
Římskokatolická farnost Bolatice, Svobody 13, 747 23 Bolatice
Šéfredaktorka: Mgr. Lucie Plačková Edice: Marek Blokeš Evidenční číslo: MK ČR E 14902
www.farnost-bolatice.webnode.cz
731 625 635
Uzávěrka příštího čísla: 20. března 2011 Příští číslo: 3. dubna 2011 Náklad: 800 výtisků
-12-
[email protected]
[email protected]