Drazí Farníci, Farnice a Farničata

Studánka

Drazí Farníci, Farnice a Farničata... …během srpna se přihodilo, že jsem si musel na jeden den „odskočit“ do Londýna, brzy ráno tam, pozdě večer zpátky, ale dalo se to stihnout a podařilo se mi vyřídit to, co jsem měl v úmyslu. A dokonce můj známý, za kterým jsem si tam „odskočil”, mě vzal na jedno velmi zvláštní místo, westminsterské opatství, v jehož okolí je uložena jedna zvláštní hrobka. Obraz této hrobky mi vytanul na mysli v souvislosti s děním v naší společnosti, a to především s chybějící tolerancí mezi námi, která se projevuje nejen extremistickými demonstracemi proti Romům, jež se stále častěji konají v našich větších městech, ale také konflikty v rodinách, zvláště mezi rodiči a jejich dospělými dětmi. V roce 1534 anglický parlament, pod nátlakem krále Jindřicha VIII., vyhlásil tzv. „akt supremace“, kterým byl král prohlášen za „jedinou, nejvyšší hlavu Církve v Anglii“. Přesto si sir Thomas More, ještě nedávno Lord a Kancléř Anglie, a John Fisher, biskup Rochester (oba mají své místo i v našem liturgickém kalendáři), dovolili stále uznávat papeže jako nejvyšší hlavu Církve. Na obou, po 15 měsících věznění v londýnské Tower, byl vykonán hrdelní trest. Těsně před stětím Thomas More řekl: „Umírám jako dobrý služebník krále, ale ještě lepší služebník Boží.“ Dcera zmíněného Jindřicha VIII., Marie (potom nazývaná Krvavou – a toto jméno získal pak určitý alkoholický drink), se během svého pětiletého vládnutí (1553-58) rozhodla vrátit

Říjen - 2013

Anglii do lůna katolické Církve. Během tohoto období anglické soudy odsoudily na smrt 273 osob za to, že se nechtěly vrátit do katolické Církve. U vjezdu do Oxfordu byl na hranici upálen arcibiskup Cranmer – jeden z tvůrců anglikánské Církve. Potom byl na jeho památníku umístěn nápis, že zemřel v obraně „pravé víry před chybami římských katolíků“. Koloběhem dějin pak zatočila nevlastní sestra Marie, Alžběta, která vládla po ní v letech 1558-1603. Návštěvníci londýnské Tower mohou vidět nápisy, které zanechali uvěznění za dob Alžběty, katoličtí duchovní, většinou jezuité, na více než 200 z nich byl vykonán trest smrtí stětím. Dnes obě královny, Marie i Alžběta, leží v opatství Westminster v jedné hrobce a před vchodem do kaple, ve které se hrobka nachází, je možné přečíst si nápis: „Mysli na všechny, kteří obětovali svůj život za svobodu svého svědomí.“ Tolerance… Překvapovat nás může skutečnost, že toto slovo v Bibli nenajdeme. Není to biblické slovo. Jedním z nejčastěji se vyskytujících slov v Písmu svatém je ale slovo „svoboda“ a tolerance a svoboda jsou navzájem úzce spjaty. Tolerance, která ve svém slovníkovém významu znamená „trpné snášení“ není souhlasem se zlem, ale pomáhá akceptovat (a v dalším důsledku afirmovat) svobodu druhého člověka. Je to souhlas s tím, aby druhý člověk „rozhodoval sám o sobě i sám sebe tvaroval a aby v tomto kontextu byl příčinou sebe samotného“ (Instrukce o křesťanské svobodě a osvobození, 27).

 731 625 635  www.farnost.bolatice.cz  [email protected]  [email protected]  -1-

Z toho vyplývá, že klíčem k správnému pochopení slova „tolerance“ je správné pochopení svobody. To vůbec není v rozporu ani s povinností bratrského napomenutí a ani s možností svědčení

o své víře a názorech. Každému z nás přeji odvahu i v jednom i v druhém.

Przemysław

Církev dle Františka – část II. Jak v rozhovoru s rabínem Abrahamem Skórkou („W niebie i na ziemi“, Kraków 2013), tak i v dlouhém interview („Jezuita“, Kraków 2013) se kard. Bergoglio opakovaně vrací k událostem z nejnovějších dějin Argentiny, do dob „peronismu“, období následujících po sobě vojenských junt a také roků národního smíření. Tyto veliké události, ale také malé epizody, utvářejí svět, který ovlivnil osobnost příštího papeže. V tom se František podobá bl. Janu Pavlu II. – oba tyto papeže nelze pochopit bez návazností na dějiny zemí, ze kterých pocházeli. Mládí Jorge Bergoglia připadlo na období pádu vlády Juana Perona v roce 1955 a pak následné vojenské vlády. Na začátku byla argentinská Církev spojená s Peronovým režimem, nicméně po smrti Evity přišlo ochlazení těchto vazeb. Jak upozorňuje sám Bergoglio: „Je možné, že vyšší hierarchie nemohla zvládnout nastalou situaci, stačilo, že se v roce 1954 napětí přerodilo v ostrý konflikt.“ On sám měl tehdy 18 let a chystal se vstoupit do kněžského semináře. Právě z Peronova období pochází vzpomínka, o které mluví v rozhovoru: „Pamatuji se, že když jsem byl kluk, četl jsem v novinách článek s titulem „Los senores y monsenores de la mesa bien servis“ (Pánové a monsignoři za sutě zastaveným stolem).“ Tak byla tehdy vnímána argentinská Církev – konsumentská organizace, která zůstávala v dobrých vztazích se skupinou těch, kteří všechno měli. Jestli bl. Jan Pavel II. říkával, že „člověk je cestou Církve“, můžeme bez nadsázky říct, že pro kard. Bergoglia stál člověk uprostřed Církve. Neznamená to ale, že má člověk ze středu zájmu Církve vytlačit Boha a zaujmout Jeho místo. Znamená to, že dobro člověka se musí stát absolutním kritériem působení Církve. „V otázce veřejné spravedlnosti Boží je slovo mnohem radikálnější, než to, co my bychom mohli říct, nebo co by připustila naše společenství.“ Bergoglio měl vědomí nebezpečí, které přinášejí bezprostřední angažovanost Církve v sociálních záležitostech. Kněz, který realizuje Evangelium, by mohl být vnímán jako komunista, nebo on sám by si mohl splést své povolání se službou politické ideji. „Surovost proroků je něčím zvláštním“ – mluví Bergoglio. Stávalo se, že evangelijní surovost se přerodila v ideologii, což vedlo k mnohým odchodům z kněžství. Veškeré sociálně-politické okolnosti 70. let 20. století (opětovná vláda Peronistů a další junta) přinutily Církev k bezprostřední angažovanosti. Kněz – jak to přiznává kardinál - nemohl vést charitativní činnost s pocitem povýšenosti, „aby shromáždil peníze na polentu, těstoviny i všechny ty hnusy, které jí chudáci“, ale musel stát vedle potřebného. Tam, kde Církev nebyla přítomná, obsazovali okamžitě její místo komunisté. Bergoglio mnohokráte zdůrazňuje, že „opce pro chudé“ je podmínkou věrohodnosti Církve: „Je třeba vstoupit na cestu spravedlnosti, aby byla možná odpověď na fundamentální evangelijní požadavek, kterým je starost o ubohé.“ Kardinál Bergoglio má také recept na to, aby se evangelijní starost nepřetavila v ideologii. Tímto garantem je „lidová zbožnost“, o které Bergoglio mluví, že je to „obrovské bohatství“: „Přímo úměrně tomu, jak církevní funkcionáři objevují lidovou zbožnost, ztrácí ideologie svou moc, protože se tímto blíží lidem a jejich problémům, interpretujíce je pravdivě tak, jak to cítí lid samotný.“ Řešení se tedy nenachází v angažovanosti Církve v jakémkoli ekonomickém systému, ať už kapitalistickém nebo komunistickém, ale v bezprostřední angažovanosti v přítomnost blízkosti člověka a konkrétní pomoc. Podle jeho mínění vyplývá mnohem více dobra pro člověka z bezprostřední pomoci, než ze systémových změn, kterým on sám nedůvěřuje. V rámci sytému vždy přece existuje nebezpečí ideologizace, a tím pádem je člověk vždy posouván až do další řady a stává se obětí, a ne beneficientem systému. Může to překvapovat, ale Bergoglio tímto způsobem přemýšlí o charitativní činnosti Církve. V různých svých interview se často vrací k špatně chápané charitativní činnosti, která místo toho, aby sloužila chudým, se stává reklamou bohatých, kteří z ní dělají jakousi show. - pokračování příště -

Przemek


Máme krásný úkol - modlit se a milovat

(sv. J. M. Vianney)

Tématem skript pro společenství La vie montante na školní rok 2013/2014 je "Svatost všedního života". Každý z nás je povolán ke svatosti. Svatými nejsou jen ti, kteří byli zahrnutí mimořádnými dary a jejichž život byl protkán nemalými zázraky. Existuje mnoho svatých, kteří žili skrytým životem a o kterých se dozvíme až v nebi. Měřítkem svatosti nejsou mimořádné dary a zázraky, ale velikost lásky, se kterou děláme ty nejobyčejnější věci. Jak říkala matka Tereza: "Nesnaž se dělat velké věci, ale malé věci s velkou láskou."

Modlit se Lidem, kteří jsou příliš zaměstnaní sami sebou, věcmi okolo sebe i povinnostmi denního života, se může zdát výzva sv. Jana Maria Vianneye neuskutečnitelná v dnešním světě. Dnešní člověk je neustále poháněn dopředu zvládat nové a nové úkoly, proto si nedopřává chvíle ticha, klidu a odpočinku. A přece by volání sv. Jana M. Vianneye nemělo zůstat u nás bez odezvy, tím spíše, že on jen krásným způsobem vyjádřil to, co od nás očekává sám Bůh. Modlitba je ten nejkrásnější způsob, jak navázat nejhlubší vztah k nebeskému Otci. Člověk od nepaměti hledal způsob, jak vyjádřit Bohu svou posvátnou úctu, bázeň, důvěru v jeho pomoc a milosrdenství. O tom všem nádherně svědčí slova žalmů, jimiž se starozákonní lid obrací ke svému Bohu, Stvořiteli, Pánu, Hospodinu. Ježíš nám dal jedinečný příklad, jak se máme modlit. Evangelisté nám zaznamenávají, jak se Ježíš po namáhavém dnu, kdy učil a sytil zástupy, uzdravoval nemocné a konal zázraky, uchyloval do samoty noci a setrvával v modlitbě k nebeskému Otci. Modlící se Ježíš vyvolal v učednících touhu: "Pane, nauč nás modlit se!" Ježíš vyhověl jejich přání a naučil je modlitbu "Otče náš". Ježíš je naším nejlepším a nejvěrohodnějším učitelem modlitby a tím i láskyplného oddaného vztahu k nebeskému Otci. Modlitba nás má provázet po celý den. Je dobré naučit se rannímu i večernímu ztišení před Boží tváří. Ráno poděkovat Bohu za dar nového dne, prosit o jeho sílu a požehnání pro svou denní práci, svěřit do jeho otcovské ochrany sebe i všechny své drahé, potřeby církve i spásu světa. Během dne se obracejme k Bohu v krátké modlitbě a prosme o požehnání, sílu i milost zvládnout svůj úkol, nepříjemnou situaci, napětí v rodině, nesnáze všeho druhu, bolest i nemoc. Nezůstávejme však jen u proseb, kratince projevujme svou vděčnost a díky za vše dobré a krásné, čím nás obdarovává. Čím hlubší bude naše modlitba, tím hlubší bude i náš vztah k Bohu - Otci. Při hodině náboženství se ptá učitel: "Modlíš se večer?" "Jistě!" "A ráno?" "Ne." "Proč?" "Protože se ráno nebojím." Často se modlíme jen proto, že se něčeho bojíme. Je to pokořující pro nás i pro Boha. Modlitba je totiž prostým projevem lásky. Modlitba dává ráno vzejít slunci, modlitba tluče na zeď nehledě na zákon, protože ví, že na druhé straně ji někdo slyší.

Milovat Člověk nemohl dostat krásnější poslání než milovat a být milován. Jsme stvořeni pro lásku. Lidské srdce netouží po ničem tak horoucně jako po ryzí lásce. Ne vždy ji dosahuje, ne vždy takovou lásku samo rozdává. Je jen jedno zapotřebí, povýšit lidskou lásku do Božího řádu. V Písmu svatém čteme: "Láskou věčnou miloval jsem tebe!" Každá lidská sebekrásnější láska má svůj původ v lásce Boží. Bůh nás svou láskou předchází, to On nás miloval ještě dříve, než jsme začali vůbec existovat. Boží láska se


nejdokonaleji projevila ve vtělení Syna Božího. "Tak Bůh miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný." Svatý Pavel říká: "Miloval mě a vydal se za mě." Všichni vždy znovu a znovu, každý sám za sebe, můžeme opakovat tato slova. Láska Ježíšova srdce je nepochopitelná, dává vše a nechce nic nazpět. Objímá každého z nás jako jedinečnou bytost. Nikdo není vyloučen z lásky jeho Srdce. On zemřel za všechny, tedy i za mne. Ježíš se vydal do krajnosti. Svatý Pavel píše Římanům: "Důkazem toho, že nás Ježíš miluje je to, že Kristus za nás zemřel, třebaže jsme byli hříšníky." (Řím 5,8) Vědomí, že jsme Bohem milovaní, má v nás vyvolat touhu projevit za tuto lásku svou vděčnost a svou láskou jen nepatrným způsobem splácet všeobjímající a velkorysou lásku Boží. Vždyť i my známe největší Boží přikázání, které se právě týká lásky: "Milovat Boha nade všechno a bližního jako sama sebe!" Znalost tohoto přikázání ještě mnoho neznamená, důležité je tento zákon naplnit a žít ho. Bůh čeká, že na jeho lásku odpovíme zase jenom láskou. Ta nespočívá v krásných citech, ale projevuje se důsledně v našem způsobu života. Náš láskyplný vztah k Bohu není dán jednou pro vždy. Je to neustálý proces růstu, neustálé hledání, jak nejlépe naplnit Boží vůli, jak nejlépe splnit svůj životní úkol Bohem daný. Druhá rovina lásky, pro nás neméně snadná, spočívá v příkazu milovat sebe! Mnoho lidí má o tomto způsobu lásky zkreslené představy a mluví o sebelásce, sobectví. Tyto formy sebelásky nemají nic společného s onou ukázněnou moudrou láskou k sobě. My máme však zvláštní důvod, proč se milovat. Naším cílem je nekonečné štěstí s Bohem, být s ním po celou věčnost. Proto tedy jako bytost s tak úžasným cílem, jako bytost Bohem milovaná, mám důvod se z této skutečnosti radovat, mít k sobě úctu, mít se rádi, milovat se. Má láska a zároveň úcta k sobě sama mě povede k tomu, že se dám stále více ovládat Duchem Božím, abych žil svůj život v nádherné harmonii, kdy tělo je poddáno duchu, duch pak Bohu. Ovocem této Boží harmonie je pokoj. Milovat bližního - požadavek, který na nás klade Bůh. Kristus vpravdě doplnil Starý zákon a naplnil ho novým duchem. Milovat nejen ty, kteří jsou nám blízcí, milí, přátelé, kteří nám činí dobře, ale milovat i své nepřátele, lidi nám nesympatické, nepříjemné. Je to obtížné, ale Ježíš to po nás žádá, je tedy na nás, upřímně se o tuto pro nás nesnadnou formu lásky snažit. Bůh nás učí lásce bez výhrad. Musíme si pokorně uvědomit, že Bůh nás opravdu přijímá takové, jací jsme a my se tomuto božskému umění lásky musíme učit od něho. Milovat? Co to znamená?  Trocha lásky může být jako kapka vody, která dodává květině sílu, aby se znovu vzchopila.  Trocha lásky může člověka vyléčit. Vyléčit člověka, to znamená pomoci mu nalézt znovu ztracenou odvahu.  Více než slovy svých úst bys měl promlouvat o lásce svýma jemnýma rukama, přátelskými úsměvy a pozornostmi svého srdce. Modlitba Dobrý Bože, Tys každého z nás povolal k tomu, aby byl svatým. Prosíme Tě, přijď do našeho života, přijď do naší činnosti, do práce i odpočinku, do všech našich vztahů. Přijď do všech našich myšlenek, slov a skutků. Posvěť celý náš život. Učiň si z nás svůj příbytek. Přebývej v nás svou láskou a pomoz nám, ať vše obyčejné a všední dokážeme láskou, modlitbou a obětí proměnit ve svaté. Svěřujeme svou prosbu také přímluvě Panny Marie, která nechala svůj prostý a obyčejný život prostoupit Tvou láskou tím, že přijala Tvou svatou vůli. Amen.

Za společenství La vie montante Magda Jurášková


Farní pastorační rada ŘFK Bolatice Zasedání 1/2013, dne 17. 09. 2013, č. j. 67/13 Zápis z jednání Přítomni: Omluveni:

R.D. ThLic. Mgr. Przemysɫaw A. Traczyk, Jan Dominik, Pavel Fus, Jana Lampartová, Mgr, Jana Kubatková, Ing. Jan Pavlík, Mgr. Lucie Plačková, Patrik Vehovský. Silvie Janíková, Lenka Lasáková, Edita Moravcová.

1. Otec Przemek nás přivítal, následovala společná modlitba. 2. Oprava varhan – byl připojen silnější ventilátor, který je hlučný, proto byl přesunut do prostoru věže. 3. Připravuje se exkurze varhan, pro případné zájemce po mši svaté; chystána je taktéž fotogalerie opravy varhan, která bude umístěna na nástěnkách v kostele. 4. Popis nově zrekonstruovaných varhan – viz článek pana Patrika Vehovského v říjnovém čísle Studánky. 5. „Osud Studánky” – vzhledem k tomu, že obsah Studánky je v poslední době „lepen” články jen několika osob, případně články z internetu, pronesl O. Przemek toto ultimátum: „Buď bude Studánka žít tím, že Společenství naší farnosti budou přispívat, nebo nebude existovat vůbec.” 6. Postavení náboženství u nás ve škole se změnilo – hodina náboženství je u nás od letošního školního roku zavedena jako povinně volitelný předmět. Tento předmět se už nenazývá náboženství, nýbrž křesťanská výchova, ale obsah je tentýž. 7. „Nedělní anketa” – celkem 225 hlasovacích lístků – výsledky: sobota 17:00 po celý rok – 2 hlasy, sobota 17:00 – 18:00 – 183 hlasů, neděle 7:00 – 2 hlasy, neděle 7:30 – 5 hlasů, neděle 8:00 – 3 hlasy, neděle 8: 30 – 210 hlasů, neděle 9:00 – 1 hlas, neděle 9:30 – 1 hlas, neděle 10:00 – 4 hlasy, neděle 14:00 – 1 hlas, neděle 14:30 – 184 hlasů, neděle 15:00 – 1 hlas. Z těchto výsledků vyplývá, že časy mší svatých zůstávají stejné. 8. Farní plot je ve fázi výroby – bude podobný jako předchozí. 9. Rozšířená možnost svátosti smíření před slavností Všech svatých: v pátek 25.10. od 13:30 do 14:30 hod. zpověď pro školní dětí a 15:00 do 17:50 hod. pro všechny ostatní v sobotu 26.10. od 15:00 do 17:50 hod. v úterý 29.10. od 14:00 do 16:50 hod. ve středu 30.10. od 6:00 do 6:30 a od 7:00 do 10:00 hod. ve čtvrtek 31.10. od 14:00 do 16:00 v Bolaticích, od 16:15 do 16:55 hod. na Borové V den slavnosti Všech svatých a Památky všech věrných zesnulých se zpovídat nebude. 10. Starý hřbitov – likvidace – poté zde bude parčík, columbarium (místo pro uložení uren), místo pro důstojné uložení rakví před odvozem do krematoria. 11. Je připravován „koncept” zpívání při ranních mších svatých – schola, sbor, muži, „starší děcka” – tyto skupiny by se střídaly během nedělí, připravuje pan Patrik Vehovský. 12. Pletení adventních věnců – uskuteční se 30. 11. 2013 v 13:00 v Hasičské zbrojnici Bolatice.

V Bolaticích, 17. 09. 2013

Zapsala: Plačková Lucie


Kdo (si) hraje, nezlobí! Kdy? 12. října 2013 A kde? Na faře – Scholovna A v kolik? Od 13:00 do 14:30 hod. A pro koho? Všichni kluci i holky od 5 do 8 let (nejen ze scholy) „A co budeme dělat?“ Zahrajeme si na netradiční rytmické nástroje. Zazpíváme beze slov.

Čekají na nás napínavé hry i sladká odměna. Pro případný doprovod něco malého na zub. Na všechny se těší Jana a Heli



Zkoušky scholy Kde:

na faře

Kdy:

každou sobotu a první neděli v měsíci

V kolik:

v soboty od 13:00 do 14:00 hod. a 1. neděli v 7:55 hod.

Kdo:

kluci i holky od 5 do 15 let

Co:

zpívat, hrát na hudební nástroje a poznávat nové kamarády...

Těšíme se, schola Bolatice 


Z programu farnosti Setkávání farních společenství:

Adorace, pobožnosti:

Schola: ....................... každá sobota v 13:00 hod. a 06.10. v 7:55 hod.

1. čtvrtek v měsíci – 3. října, bezprostředně po mši svaté adorace vedená za nová kněžská, řeholní a misijní povolání.

Ministranti: .......................................pátek 11.10. a 25.10. v 16:30 hod. Podávající sv. přijímání: .......................... sobota 19.10. v 19:15 hod. Společenství matek: ..................... čtvrtek 10.10. a 24.10. v 19:00 hod. Společenství seniorů „La vie Montante“: . středa 16.10. v 16:00 hod. Katecheze pro dospělé: ............... čtvrtek 03.10. a 17.10. v 19:00 hod. Farní klubko dětí: ....................... neděle 13.10. a 27.10. ve 13:00 hod.

Návštěvy nemocných: pátek

04.10.

čtvrtek 31.10.

1. pátek v měsíci – 4. října, adorace tichá a možnost sv. zpovědi od 17:00 do 17:45 hod. Adorace ukončena společnou modlitbou litanií k Nejsv. Srdci Ježíšovu se sv. požehnáním. Po mši sv. možnost tiché adorace až do 20:00 hod.

ul. Družstevní, K hrázi, Nádražní, Zahradní, Jasanová, 1. Máje, Hornická, Opavská. ul. Příkopní, Souběžná, Luční, Slunečná, Lesní, Sadová, Svobody, Hlučínská, Ratibořská.

Sobota 5. října a neděle 6. října - bezprostředně po mších sv. bude možnost "exkurze" pro zájemce, během které bude možné se podívat na všechno, co bylo ve varhanách opraveno. 6. října - během mše sv. v 8:30 hod. bude požehnání varhan po opravě. 6. října v 17:00 hod. – adorace Krista v Eucharistii k 1. neděli v měsíci. Hodinová eucharistická pobožnost, během které budeme mít možnost tiché modlitby a také naslouchání Božímu slovu a krátkým zamyšlením. 12. října ve 13:00 hod. na faře – setkání pro všechny děti a jejich rodiče, kteří by se chtěly seznámit se scholou. 13. října ve 14:30 hod. – Setkání chrámových sborů v Píšti. Zúčastní se 13 chrámových sborů Hlučínska včetně našeho chrámového sboru. 16. října – slavnost sv. Hedviky, patronky Slezska a naší diecéze. Slavná mše sv. v našem kostele bude v 18:00 hod.

3. pátek v měsíci – 18. října, bezprostředně po mši svaté Korunka k Božímu Milosrdenství a sv. požehnání.

Ostatní události: Svaté přijímání pod obojí způsobou: sobota 05.10. a neděle 06.10. Měsíční sbírka farnosti na opravu varhan: sobota 12.10. a neděle 13.10. Mše svatá na Borové: čtvrtek 31.10. v 17:00 hodin. Po mši svaté návštěva borovských nemocných.

20. října – Misijní neděle – sbírka během mše svaté bude určena na podporu katolických misií ve světě a po každé nedělní mši svaté bude „misijní koláč“ – tedy možnost zakoupení koláčků, dárkových svící a předmětů, které připraví naše děti – tyto příspěvky budou určeny na podporu misií v Paraguayi, kde pracuje s. Michaela Barbora Jurášková. 24. října – farní den modliteb za bohoslovce a Arcibiskupský kněžský seminář v Olomouci. Eucharistická pobožnost za bohoslovce bude bezprostředně po ranní mši svaté. Od 29. října platí zimní pořad bohoslužeb, tedy v úterý, čtvrtek, pátek a sobotu bohoslužby budou v 17:00 hod. ve středu 6:30 hod. a o nedělích v 8:30 a 14:30 hod. Úřední hodiny: úterý a čtvrtek od 15:00 do 16:00 hod. 1. listopadu – slavnost Všech svatých – s doporučenou účasti na mši svaté. Bohoslužby v našem kostele: 6:30, 12:00 (recitována) a v 17:00 hod. Po večerní mši svaté dušičkové pobožnosti na obou hřbitovech. 2. listopadu – památka všech věrných zesnulých – mše svaté v našem kostele v 6:30 a ve 12:00 (recitována). Večerní mše sv. v 17:00 hod. bude už dle formuláře 31. neděle v mezidobí.


Úmysly mší svatých Út 01.10.

18:00 - Na poděkování za 70 let života s prosbou o další požehnání a za + Františka Ruského k nedožitým 100. narozeninám 06:30 - Za naše farní společenství 18:00 - Na poděkování za dar života s prosbou o další Boží provázení a požehnání 18:00 - Za naše farní společenství 17:00 - Za + Josefa Dudu, syna a za rodiče Dudové a Nevřelové 08:30 - Za + Ericha Bočka, rodiče, sourozence a za živé rodiče 14:30 - Za + rodiče Potomákovy, bratra, švagra a za duše v očistci

St Čt Pá So Ne

02.10. 03.10. 04.10. 05.10. 06.10.

Út St Čt Pá So Ne

08.10. 09.10. 10.10. 11.10. 12.10. 13.10.

18:00 06:30 18:00 18:00 18:00 08:30 14:30 -

Za naše farní společenství, zvláště za členy živého růžence Za + manžela, rodiče z obou stran a jejich děti Za naše farní společenství Za + Valtra Křesťana, rodiče a za živé rodiny Za + Marii Lusarovou, manžela, zetě a za nemocné osoby Za + Rudolfa Tylečka Za + Horsta Pawlittu, rodiče, bratra, + rodiče Sněhotovy, švagra a na poděkování za dar života a za živé rodiny


15.10. 16.10. 17.10. 18.10. 19.10. 20.10.

18:00 18:00 18:00 18:00 18:00 08:30 14:30 -

Za + rodiče a sourozence Na poděkování Pánu Bohu za dar života a za + rodiče a švagra Za naše farní společenství Za + Adolfa Rataje a manželku Za + Güntera Dudu, + rodiče z obou stran a za živou rodinu Na poděkování Pánu Bohu za 50 let manželství s prosbou o další ochranu a za živé rodiny Za + Janu Vavříkovou k 1. výročí úmrtí


22.10. 23.10. 24.10. 25.10. 26.10. 27.10.

18:00 06:30 18:00 18:00 18:00 08:30 14:30 -

Za naše farní společenství Za naše farní společenství Za + rodiče a za živé rodiny Za + manžela, otce a ostatní příbuzné Za + Elišku Jiříkovou k 1. výročí úmrtí Za + Kateřinu Kociánovou, manžela a rodiče Za + Hildegardu Vitáskovou, manžela a rodiče z obou stran

Út St Čt Pá

29.10. 30.10. 31.10. 01.11.

17:00 06:30 17:00 06:30 12:00 17:00 06:30 12:00 18:00 08:30 14:30 -

Za + Adelheidu Holešovou k 1. výročí úmrtí Za naše farní společenství /Borová/ Za naše farní společenství volný úmysl Za + blízké volný úmysl Za + naší farnosti Na úmysl Sv. otce Za + Rudolfa Sněhotu k 1. výročí úmrtí Za + Valesku Michalíkovou a manžela, a za + Huberta Zuga a rodiče Za + Jiřího Běláka

So 02.11.

Ne 03.11.

Omlouváme se za případné chyby ve jménech a úmyslech mší svatých. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nás, prosím.

Vydává:

Římskokatolická farnost Bolatice, Svobody 13, 747 23 Bolatice

Šéfredaktorka: Mgr. Lucie Plačková Uzávěrka příštího čísla: 20. 10. 2013 Edice: Marek Blokeš Příští číslo: 03. 11. 2013 Evidenční číslo: MK ČR E 14902 Náklad: 800 výtisků  731 625 635  www.farnost.bolatice.cz  [email protected]  [email protected]  -8-

Drazí Farníci, Farnice a Farničata

Recommend Documents