Studánka
Časopis Římskokatolické farnosti Bolatice
Červen- 2012 Drazí farníci, farnice a farničata…
ského života, tedy křest, biřmování a Eucharistie, a to právě v takové posloupnosti. Ne náhodou jsou v Katechismu vyjmenovány právě v takém sledu a také v jiných pomůckách křesťanského poznání. Západní liturgická tradice rozložila postupně udělování těchto svátostí do let. V Církvích východní tradice se všechny tři dodnes udělují již nemluvňatům. Když se, po rozhodnutí sv. Pia X., začala Eucharistie udělovat dětem, změnilo se zároveň pořadí přijímání těchto svátostí a biřmování, kterému se dříve nevěnovala skoro žádná pozornost, se stalo synonymem duchovní dozrálosti. V této situaci se první svaté přijímání stalo jakýmsi milníkem pro děti v jejich duchovním životě, ale zároveň také zkouškou z duchovního života pro jejich rodiče. Zní to divně? Rozhodně ano, nicméně, ačkoli se nám příprava na první svaté přijímání spojuje s intenzivním učením katechismových pravd a textů různých modliteb, je třeba pamatovat také na to, že katechismové informace zde skutečně nejsou nejdůležitější. Děti často bez pochopení a čistě mnemotechnicky odříkávají teologické sentence a formule, aniž by věděly, o čem to vlastně mluví. Všechno to asi nějaký vyznám má, nicméně je třeba pamatovat, že rozumové poznání pravd víry nám neotevírá cestu ke svátostem. K tomu je zapotřebí víra. V případě Eucharistie víra, že ten kousek chleba a víno jsou Ježíšovým Tělem a Jeho Krví, že je to Boží Přítomnost. Víra dětí? To bezpochybně ano, ale především víra
…„Svatá eucharistie dokončuje uvedení do křesťanského života. Ti, kteří byli povýšeni k důstojnosti královského kněžství a biřmováním mnohem hlouběji připodobněni ke Kristu, se prostřednictvím eucharistie podílejí spolu s celým společenstvím na samotné oběti Pána.“ (KKC 1322) Nepřekvapují nás náhodou tato slova Katechismu? Jsme přece zvyklí, že poprvé přistupují k svátosti Eucharistie desetileté děti. Biřmování je však nejčastěji udíleno adolescentům a mnohdy také lidem už dospělým. Často se také říká, že biřmování je svátostí křesťanské dozrálosti, kdežto z katechismové definice spíše vyplývá, že svátostí křesťanské dozrálosti je spíše Eucharistie, která je přece doplněním uvedení do křesťanského mystéria společenství Boha a člověka. Zhruba před sto lety dovolil svatý papež Pius X. (nebo spíše přikázal), aby svaté přijímání bylo udíleno dětem, když dosáhnou takzvaného „věku rozeznání dobrého a zlého“ (kolem sedmého roku života). Tehdy nám všem právě začala důvěrně dobře známá tradice udílení Eucharistie dětem. Nic to ale nemění na skutečnosti, že Eucharistie je vrcholem a pramenem křesťanského života. Všimněme si, že když je dospělému udílen křest, během toho stejného obřadu, který je konán v průběhu mše svaté, jsou udíleny všechny tři svátosti uvedení do křesťanwww.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-1-
[email protected]
[email protected]
samotných dospělých. Den Prvního svatého přijímání je zkouškou z víry a duchovní dozrálosti především rodičů, kteří za duchovní život dítěte nesou zodpovědnost, pak také křestních kmotrů, kteří se zavázali dohlížet na duchovní vývoj dítěte, potom také babiček a dědečků, starších sourozenců, příbuzných a známých, kteří o své víře – živém a důležitém vztahu k Bohu, mají svědčit svým každodenním životem. Jedině oni mohou malému křesťanovi pomoct svou živou vírou a osobní zkušeností s Bohem prožít radostné setkání s Pánem Ježíšem v Eucharistii; mohou pomoct dítěti, které ještě nemá schopnost abstraktního myšlení, pochopit jak veliký dar dostává ve
svátosti smíření a Eucharistie, i jak moc je Bohem milované. Mohou také, bohužel, svou povrchností a útěkem k vnějšímu „bohatství formy“, dárkovým festival a organizační hyperaktivitou, které mají překrýt vlastní duchovní prázdnotu, zastínit dítěti toho nejdůležitějšího Hosta a nejdůležitější Dar toho dne. Ano, u Prvního svatého přijímání závisí to nejdůležitější na dospělých. Přeji tedy rodičům, kmotrům, prarodičům, aby tuto, kdo ví, zda ne nejdůležitější zkoušku jejich víry, dobře zvládli.
o. Przemysław
Soustředění před 1. sv. přijímáním v Kunčicích pod Ondřejníkem – 27. - 29. 4. 2012 Protože jsme děti ze třetích tříd a připravujeme se na svaté přijímání, odjely jsme 27. 4. na tři dny do Kunčic pod Ondřejníkem. Učili jsme se tam otázky, hráli jsme tam náročné hry. V sobotu k nám přijel na návštěvu otec Přemek, který nás zkoušel z otázek, a pak jsme se společně šli podívat na malý dřevěný kostelíček, který přivezli z Ruska. V neděli pro nás přijeli rodiče, se kterými jsme měli společnou mši svatou. Na konec celého pobytu bylo vyhodnocení družstev a také jsme dostali odměny. Moc se nám tam líbilo. Sára Kretková, 3. B
V pátek 27. 4. jsme z náboženství odjížděli do Kunčic pod Ondřejníkem. Sraz jsme měli na autobusovém nádraží v Bolaticích. Když jsme přijeli, museli jsme čekat na majitele. Pak nám paní učitelka řekla číslo pokoje. Když jsme se ubytovali, domluvili jsme se, že když paní učitelka zazvoní, tak přijdeme. Hráli jsme různé hry, např. transfúzi nebo nás Eva Maňásková posílala po dvojicích a plnili jsme různé úkoly. Také jsme se byli podívat na dřevěný kostel a tam jsme měli mši svatou s otcem Přemkem. Ten kostelík byl zvláštní tím, že byl dovezen z Ruska. V neděli po snídani pro nás přijeli rodiče, uklidili jsme si pokoje. Rodiče pak měli ještě program s otcem a my ve skupině. Společně s rodiči jsme měli mši svatou. Po mši byl oběd a odjezd domů. Moc se mi tam líbilo, byla tam sranda. (Vedoucí: E. Maňásková, L. Lasáková, H. Dominik)
Eliška Wránová, 3. B
www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-2-
[email protected]
[email protected]
Dar moudrosti Co je to moudrost? - Je rozdíl mezi "moudrý" a "chytrý"? - Jak můžeme charakterizovat moudrého člověka? - Myslíte si, že moudrost přichází s vyšším věkem? - V čem spočívá moudrost? Pro Bibli je moudrost velkým tématem. Biblická moudrost má široké pole významů - může to být schopnost vědět, chápat, učit se. Moudrost může být také dovednost, řemeslná zručnost, vzdělání (zvláště v právu), povšechný rozhled, schopnost řídit, posoudit, rozhodovat, předvídat, rozlišovat dobré a zlé - ale nade vším je biblická moudrost uměním, jak žít. Jak správně žít, jak žít dobře. Počátek moudrosti je bát se Hospodina, stojí psáno. Moudrý člověk je člověk zbožný. Ten, který se nechá Bohem vést. Moudrost je uměním žít. Ne životem proplouvat ani se života zmocňovat, nýbrž žít. Život se nějak nežije sám od sebe, neodžívá se, ani se neprožívá jako nějaké spotřební zboží. Je třeba ho nalézat a milovat. A k tomu napomáhá cesta moudrosti. Moudrost je darem. Moudrost však přistupuje zvenčí, promlouvá k lidskému srdci, vyučuje Božím cestám, dává vidět sebe i věci kolem z jiného úhlu - sub specie aeternitatis neboli ze zorného úhlu věčnosti. Moudrý člověk vnímá dary, jichž se mu dostává. Moudrý člověk dává z toho, co dostává. S moudrostí přichází radost a pokoj. - Dar moudrosti nás vede k poznávání pravých hodnot a k vytvoření pevných životních zásad. - Moudrost je víc než věda nebo chytráctví. - Moudrý je ten, kdo zná smysl a cíl lidského života. Opakem moudrosti je hloupost, nerozumnost. Je to neschopnost uvědomovat si a "cítit" tajemnou přítomnost Boha. Je to nevíra, že Bůh koná vše správně. Tento duchovní nedostatek nás činí nejistými, ustrašenými a plnými obav.
Biblické texty Moudrost je v knihách Starého zákona chápána jako praktická intelektuální schopnost. Jedná se o způsobilost správného úsudku v rozhodujících chvílích, o prozíravost nebo i o technickou zručnost: Naplnil jsem ho Božím duchem, totiž moudrostí, důvtipem a znalostí každého díla (Ex 31,3). Pochází od Boha, který dává člověku "srdce schopné rozlišovat mezi dobrem a zlem" (1 Kr 3,9). Izraelité tedy spojovali moudrost se srdcem. Někdy však také s duchem (Ex 28,3). Moudrost potřebovali zejména králové a vůdci, protože nesli zodpovědnost za rozhodování v politických i společenských záležitostech. Král Šalomoun o ni prosí Hospodina a jeho prosba je vyslyšena. Šalomoun prosí Boha o moudrost a umění jak soudit (poznání), aby je využil pro svůj lid a Bůh mu řekl: „Protože máš na
www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-3-
[email protected]
[email protected]
srdci toto a nežádal jsi bohatství, skvosty ani slávu, ani bezživotí nepřátel, ani dlouhý věk..... budou ti dány moudrost a umění, ale dám ti i bohatství, skvosty a slávu....." (1 Pa 1,10nn). V 1 Kr 5,9-10 čteme: „Bůh dal Šalomounovi moudrost, převelikou rozumnost a takovou hojnost myšlenek, jako je písku na břehu moře. Šalomounova moudrost převýšila moudrost všech synů dávnověku i všechnu ostatní moudrost egyptskou." Moudrost zde znamená jak vybrané chování, tak moudrý způsob vládnutí. Biblická moudrost je nejen praktická, ale i zbožná. Má kořeny v bázni před Hospodinem a postupně se rozšiřuje tak, že se dotýká všech oblastí života. Moudrost chápe dění každodenního života na základě poznání Božích cest. Je protkána porozuměním a poslušností. Př 8,11: Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty. Moudrost v plném slova smyslu patří jedině Bohu. Jeho moudrost není jen úplnost vědění, spočívá též v jeho moci naplnit to, co má na mysli, dovede neomylně rozlišovat mezi dobrem a zlem a je základem spravedlnosti. Mdr 9,17-18: Kdo by poznal tvou vůli, jestliže ty bys mu nedal moudrost a z výšin mu neposlal svého svatého ducha? Jen tak se lidé na zemi dostali na správnou cestu a naučili se tomu, co se ti líbí; jen moudrost je zachránila. Ž 90,12: Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce. V Novém zákoně má moudrost rovněž praktickou povahu jako ve Starém zákoně. V Matoušově i Lukášově evangeliu je znovu připomenut král Šalomoun (Mt 12,42; L 11,31). Skutky apoštolů mluví o "Duchu moudrosti" jáhna Štěpána: Nebyli však schopni čelit Duchu moudrosti, v jehož moci Štěpán mluvil. (Sk 6,10). Druhý list Petrův 3,15 mluví o moudrosti apoštola Pavla: A vězte, že ve své trpělivosti vám Pán poskytuje čas ke spáse, jak vám napsal i náš milý bratr Pavel podle moudrosti, která mu byla dána. L 2,40.52: Vtělený Kristus rostl v moudrosti již v mládí a udivoval moudrostí své posluchače i jako dospělý muž. Mt 13,54: „Přišel do svého domova a učil je v jejich synagóze, takže v úžasu říkali: "Odkud se u toho člověka vzala taková moudrost a mocné činy?" V jeho výrocích se zračila moudrost a jedinečné poznání Boha." Ježíš, jak zaznamenal evangelista Lukáš ve 21. kapitole, zanechal svým učedníkům odkaz týkající se moudrosti vyslovované v dobách pronásledování a výslechů. Lk 21,15: „Neboť já vám dám řeč i moudrost, kterou nedokáže přemoci ani vyvrátit žádný váš protivník". Pravá moudrost se může jevit paradoxně, protože jí nejsou obdarováváni "moudří a obratní", ale maličcí: Mt 11,25: V ten čas řekl Ježíš: „Velebím tě, Otče, Pane nebes i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a rozumnými, a zjevil jsi je maličkým". Křesťanská moudrost není výsledkem lidského snažení, ale Otcova zjevení. Je božského řádu a je tajemně skryta před lidským rozumem. Zjevila se na vrcholu dějin spásy jako výlučný dar Ducha Božího těm, kdo jsou ochotni ji následovat. „Chci, abyste povzbuzeni v srdci a spojeni láskou hluboce pochopili a plně poznali Boží tajemství, jímž je Kristus; v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání." (Kol 2,2-3). www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-4-
[email protected]
[email protected]
Dar moudrosti nám pomáhá také v těchto oblastech: - moudrost, jak správně poznat sebe a své dary a schopnosti - dar moudrosti k vedení rodiny, společenství - moudrost, jak hospodařit s časem, jak správně uspořádat čas na modlitbu, četbu Písma, čas pro rodinu, přátele, ale i pro sebe - umět naslouchat druhým - umět se s láskou a porozuměním dívat na lidi kolem sebe - vidět v druhých dobro - umět mluvit i mlčet v pravý čas K zamyšlení: Moudrost šedin Kdy vlastně začíná stáří? Znáte to - někdo je starý ve třiceti, někdo je naopak v osmdesáti mladík. A moudrost? Přijde sama, automaticky s věkem? Myslím, že ne. Co je to vůbec ta "moudrost stáří"? Je to vševědoucnost, která rozdává rady bez ptaní na každém kroku? Je to pocit, že já vím všechno nejlíp, protože já už jsem přece všechno prožil? Je to nutkavá potřeba ke všemu se vyjadřovat a tím, čemu nerozumím, pohrdat? Je snad její nejoblíbenější frází "to za našich mladých let...."? To určitě ne! Tyhle formy "moudrosti" ostatním spíše otravují život, než aby byly k užitku. Pravá moudrost by měla být laskavá, skromná, láskyplná, chápavá.... Jak ale ty dobré vlastnosti pěstovat a neztrácet je s přibývajícím věkem? Občas slyšíme názor, že ve stáří se projeví, jaký byl člověk uvnitř po celý život. Třeba se uměl dobře ovládat a s postupujícím věkem tuto schopnost ztrácí, takže vyplouvají na povrch ty horší stránky lidského já. Kdo ví, jak to ve skutečnosti je.... Přesto je dobrá rada, abychom ta výše zmiňovaná pozitiva v sobě pěstovali už od mladších let, aby pak ve stáří vlastně nemělo co negativního vyplouvat. A víte, co je na tom všem moc potěšující? Že na to nejsme sami! Bůh nás neopouští v žádné fázi našeho života. Věřím, že i onu "moudrost šedin" si můžeme u Boha vyprosit.
Závěrečná modlitba: Duchu svatý, děkujeme ti za dar moudrosti. - Dej nám, ať s tvou pomocí dokážeme dobře utvářet svůj život. - Pomoz nám rozlišovat dobro a zlo, věci podstatné od nepodstatných. - Nauč nás správně poznávat své vlastní dary a schopnosti. - Dej, ať umíme našich darů využít ve prospěch druhých. - Dej, ať dokážeme moudře zacházet s časem, ať ho zbytečně nepromarníme, ale naplňujeme dobrem. - Dej nám moudrost, ať umíme v pravý čas mluvit a v pravý čas mlčet. Buď s námi a pomáhej nám, protože ty jsi dárce pravé moudrosti. Amen.
Za společenství Seniorů La vie Montante Magda Jurášková
www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-5-
[email protected]
[email protected]
SEDM HLAVNÍCH HŘÍCHŮ Na první pohled se zdá, že tělesnost a nutnost stravování, neboli krmení, je tou jedinou dimenzí lidské přirozenosti, ve které se člověk skoro vůbec neliší od zvířat. Skutečnost je ale jiná. Zvířata, která žijí ve svém přírodním prostředí, obvykle nemají žádné problémy se správným stravováním nebo nadváhou. S těmito problémy se setkáváme pouze u zvířat domácích nebo ochočených, jejichž stravování plně závisí na nás lidech. Nestřídmost v jídle a pití je specifickým problémem člověka. Přespřílišná a těžce zvladatelná chuť k jídlu může vyplývat z narušeného biochemického hospodářství organismu, zvláště v oblasti hormonální. Může být také zapříčiněna špatnými zvyky, které se těžce eliminují, zvláště v případě, když jde o zvyky z dětství. Nejčastěji má nestřídmost v jídle a pití svůj základ v chybné životní filosofii, která se zakládá na špatném hodnotovém žebříčku. Základem chybné životní filosofie, která vede k nestřídmosti, je zpravidla hledání příjemností za každou cenu a také postavení příjemností namísto radosti. Existují základní rozdíly mezi radostí a příjemností. Příjemnost je dosažitelná pro všechny, kdežto ne všichni jsou schopni prožívat radost. K zažití příjemnosti stačí, aby se člověk najedl, vyspal, nebo uspokojil některý ze svých pudů. To vše dokáže každý z nás. Tímto způsobem umí jednat nemluvně i člověk nedozrály či psychicky narušený. Druhý rozdíl spočívá v tom, že příjemnost je možné získat přímo, stačí sáhnout po něčem příjemném, aby byl náš pud uspokojený. Radost ale není dosažitelná přímo, neboť je konsekvencí šlechetného života, který je postavený na lásce a pravdě. Třetí rozdíl je v tom, že příjemnost trvá krátce (např. pocit nasycení po jídle). Soustředění se www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
6. Nestřídmost
na příjemnosti vede mnohdy k nepříjemným zážitkům a někdy také k životním tragediím. Stačí, abychom si v tomto případě vzpomněli na případy lidí, kteří pro chvilkovou příjemnost rezignují z manželské věrnosti, nebo vystavují ohrožení své zdraví či život, nebo se dopouštějí přestupků, někdy také trestních činů; kdežto radost je trvalá a nevytrácí se ani tehdy, když přicházejí nějaké obtíže nebo bolestné zážitky. Radost, to není jen nějaký stav nálady, ale způsob existence těch, kteří milují. Čtvrtý rozdíl je v tom, že hledání příjemností zužuje naše touhy a aspirace a někdy vede k závislostem (obžerství, alkoholismus, erotomanie) a v jejich důsledku k obrovskému utrpení, kdežto radost vede k entusiasmu a posiluje osobní svobodu. Lidé, kteří nehledají v životě nic víc, kromě chvilkové příjemnosti, se nacházejí v docela tragické situaci. Je přece tragické, když někdo nemá větší životní aspirace, než uspokojení potřeb těla a pudů. V počáteční fázi si to člověk ani neuvědomuje, nicméně se postupně stává osobou čím dál více zotročenou svým egoismem. Neumí už pak dozrále milovat a solidně pracovat. Řízení se životní filosofií postavené na vyhledávání příjemností vede k psychickým, mravním, duchovním a společenským napětím. Jedním z důsledků takové situace je jev zvaný somatizace, což znamená, že nespokojenost a napětí v oblasti duchovní nebo psychické člověk odreagovává pomocí anomálií v tělesnosti. Čím větší nespokojenost a napětí někdo prožívá (sebou samotným zaviněné nebo i nezaviněné), tím větší je pravděpodobnost, že bude mít problémy s jídlem a pitím, a právě proto je v naší době více a více lidí, kteří ztrácejí kontrolu v této oblasti i přesto, že máme k dispozici precizní informace o správném stravování.
-6-
[email protected]
[email protected]
Tento narušený postoj k jídlu a pití znamená nejen obžerství, ale také nedopřávání tělu potřebné stravy. Takový jev se pak projevuje anorexií, tedy až chorobným odporem k jídlu. Anorexie je většinou zapříčiněná vážnými problémy psychického anebo sociálního rázu. Obtíže s přijímáním potravy nejsou původu fyziologického, a proto nepřináší farmakologická léčba očekávané výsledky. Stravování je činností, kterou člověk nejen uspokojuje svůj fyzický hlad, ale také několik dalších svých potřeb. Tuto skutečnost můžeme vypozorovat jednoduše u nemluvňat, které při krmení dostávají od matky nejen pokrm, ale také lásku, něžnost, blízkost a pocit bezpečí. V případě anorexie nejsou obtíže fyziologické, nebo nějaké vrozené predispozice, ale vzdor nebo strach dané osoby vůči životu nebo prostředí, ve kterém žije. Osoby, které anorexií trpí, obvykle prožívají neuvědomělý strach ze života a výzev dospělosti a mnohdy také strach z vlastního těla, sexuality a plodnosti. Pak je zde také bulimie, která se mnohdy objevuje jako opačná krajní reakce na anorexii. Vazba mezi chybnou životní filosofií a nestřídmostí je lehce pozorovatelná v případě nestřídmého používání alkoholu, obzvláště tehdy, když se projevuje pravidelným a častým opíjením se alkoholem. Je to látka, která – obdobně jako droga – zužuje vědomí člověka a pozměňuje jeho emocionální stavy. Alkoholik nebo drogově závislý je člověk, který má předně problém se životem a teprve v jeho důsledku je to problém s užíváním alkoholu nebo drog. Správná otázka, kterou by si měli pokládat všichni v okolí osoby s drogovým nebo alkoholovým problémem není, co udělat, aby nepil/nefetoval, ale co udělat, aby k těmto látkám tento člověk nechtěl utíkat, jak pomoct, aby tento člověk www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
neměl potřebu utíkat ze svého reálného života. Nestřídmost se nevztahuje jenom k jídlu a pití. Nestřídmost může mít také formu přespřílišného krmení se psychickými nebo emocionálními impulsy během mnohahodinového sledování televize čí brouzdání po internetu. K ničemu bude zdravá vyžívá a ekologické produkty, když někdo sobě sám ubližuje nezdravým duševním obsahem jako je násilí, brutalita, zvrhlost, pomluvy. Takový člověk otravuje postupně svoje svědomí, své vztahy a nakonec i svůj žebříček hodnot. Chybějící sebeovládání v jídle a pití nebo také krmení se psychickými impulsy oslabuje svobodu ve všech ostatních dimenzích lidství. Vede to nejen k zdravotním problémům, ale také k sobectví, lenosti a konformismu. Nestřídmost v jídle a pití zužuje touhy a aspirace. Mnohdy znamená rezignaci z hledání trvalé radosti a nahrazení jí chvilkovými příjemnostmi. Taková životní filosofie se jeví jako nejkratší cesta k závislostem a nakonec k zoufalství. Jak strašně zoufalý musí být člověk, který je pro chvíli sexuální nebo emocionální příjemnosti schopen obětovat své svědomí, rodinu, zdraví a mnohdy i život. Znovuzískání stavu sebeovládání je většinou velice náročné, často je nutná jakási forma psychoterapie nebo pomoc nějaké podpůrné skupiny, vždy je ale k tomu nutná změna vztahových vazeb, hierarchie hodnot a životosprávy. V této stojí situaci jednoznačně za to varovat se před spadnutím do hříchu nestřídmosti. Nestačí k tomu ale jenom ochota k sebeovládání, umrtvování se, nebo podstupování nějakých dietních akcí. Nestačí také abstinence, která se jeví jako nezbytně nutná v případě alkoholismu nebo závislosti na drogách. Nutná je eliminace příčiny těchto problémů. Jestliže je u základů nestřídmosti chybná
-7-
[email protected]
[email protected]
životní filosofie zákládající se na hledání dobrého požitku místo dobrého života, je pak nejlepší ochranou v této oblasti evangelijní životní filosofie postavená na následování Ježíše. On nás učí lásce, která přináší radost a která je nedosažitelná jen v tělesné dimensi. Funkční ochranou před hříšnou nestřídmostí je nejprve péče o duchovní zdraví, tedy o uspokojení hladu, který je pro člověka podstatně důležitější než hlad fyzický. Jestliže je duch nemocný, trpí celé naše tělo, celý člověk. V nemocném těle může být zdravý duch, ale tam, kde je duch nemocný, tam je
tělo nepochybně odkázáno na trápení. Zdravý duch nás chrání nejen před morálním zlem, ale také před lakomstvím a jinými problémy v oblasti naší tělesnosti. Toto je právě smyslem dozrále chápaného půstu: znovuzískání sebeovládání, ochrana před krmením se tím, co může ublížit, stimulace k duchovnímu růstu a disciplína, díky které se člověk stává pánem sebe sama. Za nestřídmostí těla se obvykle skrývá vyhladovělá duše.
o. Przemysław
„Kdo nemiluje svého bratra, jehož vidí, nemůže milovat Boha, jehož nevidí…“ Na našem pravidelném setkání maminek modlících se za své děti jsme na začátku chválily Boha za to, že se můžeme scházet a můžeme růst ve víře skrze svědectví ostatních maminek. S vděkem a radostí jsme vnímali naši vzájemnou důvěru. Důvěra je totiž plod vztahu, ve kterém člověk ví, že je milován. Následně jsme se zamýšlely nad úryvkem Nového zákona, 1. listem svatého Jana, 4. kapitola, verš 18 až 21. „V lásce není strachu, naopak, dokonalá láska strach zahání, neboť strach předpokládá trest a ten, kdo se bojí, k dokonalosti lásky nedospěl. A my milujeme, protože on nás miloval první. Říká-li někdo: „ Miluji Boha“, a nenávidí svého bratra, je lhář, kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. Ano, toto je přikázání, které jsme od něho dostali: ať ten, kdo miluje Boha, miluje též svého bratra.“ Diskutovali jsme o rozdílnosti vztahu Boha k člověku ve Starém a v Novém zákoně – pro SZ příznačné: oko za oko, zub za zub, tedy především jednoznačnost, jasnost, spravedlnost. Nový zákon naplňuje Starý zákon, navazuje na něj, ale dává nám „laťku“ výš – žádá po nás milosrdenství – a naskytuje se otázka: jak se chová milosrdný člověk? Především miluje Boha skrze člověka. A jak? Že přijímá člověka, takového, jaký je a přeje mu dobro. A jaký je člověk, jací jsme? Chybující, zraňující, nedokonalí, hříšní ... Shodly jsme se na tom, že přijmout člověka, vidět v něm Boha, je možné, ale velmi náročné, je to cesta. Rovněž se naše diskuze zaměřila na problém „zaškatulkování lidí „ – obyčejně se chováme tak, že když nás jednou někdo zklamal, zranil, tak už na něho hledíme s nedůvěrou a nedáme mu znovu šanci - což není správné. Avšak přijmout člověka ještě neznamená souhlasit s jeho hříchem – je třeba rozlišit hříšníka od hříchu. Jak však sdělit druhému, že dělá chybu? Na to jsme našly odpověď v úvodním verši: V lásce není strachu. Došly jsme k závěru, že je velmi dobré, mít kolem sebe lidi, kteří nás na naše chyby umí s láskou upozornit.
Za společenství maminek Edita Moravcová www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-8-
[email protected]
[email protected]
Odpuštěním prospíváme především sobě Odpustit celým srdcem druhému je činem osvobození. Zbavujeme toho člověka negativních vazeb, které mezi námi existují. Říkáme: "Už proti tobě nic nemám." Ale to nestačí. Osvobozujeme též sami sebe od tíživé role uraženého. Dokud totiž neodpustíme těm, kteří nás zranili, bereme je všude s sebou, a co je horší, vlečeme je jako těžký náklad. Velkým pokušením je trvat na pocitech hněvu vůči svým nepřátelům, a pak označit sám sebe za toho, kdo byl jimi uražen a raněn. Odpuštění proto neosvobozuje pouze druhé, ale také nás. Je to cesta ke svobodě Božího dítěte.
Jak přijmout odpuštění? Odpuštění má dvě strany: dávat odpuštění (odpouštět) a přijímat odpuštění (od druhých, kterým jsme ublížili). Ačkoliv se na první pohled zdá těžším odpouštět, často je těžší přijmout odpuštění od druhých - "nechat si odpustit". A to je možná důvod, proč nejsme schopni odpouštět: protože od druhých sami odpuštění neumíme mnohdy přijmout. Proč je přijetí odpuštění tak obtížné? Velmi těžko se totiž říká: "Bez tvého odpuštění jsem stále vázán k tomu, co se mezi námi stalo. A jenom ty mě můžeš osvobodit." Musíme si nejen přiznat, že jsme někomu ublížili, ale také s pokorou uznat svou závislost na druhých. Jedině tehdy, když umíme přijmout odpuštění, umíme je také dát.
V odpuštění je uzdravení Jak můžeme odpustit těm, kteří odpuštění nežádají? Naše nejhlubší touha je, aby odpuštění, které nabízíme, bylo přijato. Vzájemnost mezi dáváním a přijetím je to, co vytváří pokoj a soulad. Ale jestliže je naše odpuštění podmíněno jeho přijetím, zřídka kdy odpustíme. Odpuštění druhým je v první řadě vnitřní záležitostí nás samých. Je to čin, který z našich srdcí odstraňuje hněv, hořkost a touhu po pomstě a pomáhá nám znovu nabýt lidskou důstojnost. Nemůžeme ty, jimž chceme odpustit, nutit k tomu, aby odpuštění přijali. Možná toho nejsou ani schopni, ani ochotni to udělat. Možná ani nevědí a necítí, že nás zranili.
Jediní koho můžeme změnit, jsme my sami. Odpuštění druhým je především uzdravením našeho vlastního srdce. Zpracováno podle knihy J.M. Nouwena: Chléb na cestu, kterou vydalo Karmelitánské nakladatelství
www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-9-
[email protected]
[email protected]
Zápis z jednání Farní pastorační rady ŘKF Bolatice zasedání 2/2012 dne 5.5.2012, č. j. 28/12 Přítomni:
P. ThLic. Mgr. Przemysław Antoni Traczyk, p. Jan Dominik, sl. Lenka Lasáková, pí. Edita Moravcová, Mgr. Jana Pašková, Mgr. Lucie Plačková, p. Patrik Vehovský Omluveni: p. Pavel Fus, pí. Silvie Janíková, pí. Jana Lampartová Nepřítomen: Ing. Jan Pavlík 1. Setkání zahájil otec Przemysław modlitbou, následně přivítal přítomné. 2. Sdělení ohledně požadovaných dotací: a) Dotace z Nadačního fondu OKD na projektovou dokumentaci na přestavbu stodoly nebyla přidělena. b) Dotace z Nadačního fondu OKD na opravu varhan (druhá část, 200.000,-Kč) nebyla přidělena. Pro zahájení oprav varhan musí být schválení diecézního organologa, na které čekáme. c) Je podána další žádost o dotaci u MAS Hlučínsko na opravu soklu kostela. 3. Příprava oslav stého výročí posvěcení kostela: a) P. Pavel Kocur vypracoval návrhy kalendářů, v nejbližší době proběhne výběr. b) Účast na slavnostní mši svaté přislíbili kněží, kteří působili ve farnosti. c) Byly osloveny chrámové a pěvecké sbory na odpolední koncert, dosud se k pozvání nevyjádřily. 4. Farní den bude 27. května odpoledne v 15:15 hod. ve skanzenu, bude probíhat stejně jako vloni. 5. V nedělních ohláškách 20. května bude oznámen termín zkoušky prověrky znalostí dětí, které chtějí přistoupit k 1. sv. přijímání. Úklid kostela před prvním sv. přijímáním bude ve středu 30. května v 16:00 hod. Zpověď dětí bude v sobotu 2. června v 13:00 hod. Mše svatá s přijetím prvního sv. přijímání dětí bude 3. června v 10 hod. V tuto neděli se bude konat mše sv. v 8:30 hod., v 10:00 hod. i ve 14:30 hod. 6. K mezinárodní akci „Noc kostelů“ se letos naše farnost nepřipojí. 7. Ve čtvrtek 7. června bude slavnost „Božího Těla“. Mše sv. se uskuteční v 17 hod., po ní bude průvod naší obcí se čtyřmi zastaveními u oltářů, stejně jako vloni. V případě nepřízně počasí bude pobožnost v kostele. 8. Na bolatický odpust 10. června je plánován koncert sborů Pěveckého sdružení slezských učitelek. Po počátečních domluvách ohledně termínu očekáváme vyjádření PSSU, zatím nejsme schopni říct nic konkrétního. Plánováno je také vystoupení dětí z dramatického souboru ZŠ Bolatice s představením o sv. Zdislavě. V Bolaticích 6. 5. 2012 Zapsala: Edita Moravcová www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-10-
[email protected]
[email protected]
Z PROGRAMU FARNOSTI Setkávání farních společenství: Schola: .......................................................... každá sobota v 16:00 hod. Ministranti: ......................................... pátek 08.06. a 22.06. v 16:30 hod. Podávající sv. přijímání: .............................. sobota 09.06. v 19:15 hod. Společenství matek: ....................... čtvrtek 14.06. a 28.06. v 19:00 hod. Společenství seniorů „La vie Montante“: .... středa 20.06. v 16:00 hod. Katecheze pro dospělé: ............................... čtvrtek 21.06. v 19:00 hod. Farní klubko dětí: ......................... neděle 10.06. a 24.06. ve 13:00 hod.
Návštěvy nemocných: čtvrtek
31.05.
ul. Družstevní, Nádražní, Zahradní.
pátek
01.06.
ul. Jasanová, 1. Máje, Hornická, Opavská.
čtvrtek
05.07.
ul. Příkopní, Luční, Slunečná, Lesní, Sadová.
pátek
06.07.
ul. Svobody, Hlučínská, Ratibořská.
. celý červen ve všední dny, bezprostředně po večerních mších Po svatých, budou v našem kostele Červnové pobožnosti ke cti Srdce Ježíšova.
3. června v 10:00 hod. – mše svatá během které skupina dětí ze 3. tř. ZŠ poprvé přistoupí k svatému přijímání. Ostatní nedělní mše svaté jsou beze změny. 7. června – slavnost Těla a Krve Páně – slavná mše svatá v 17:00 hod., pak eucharistický průvod ke čtyřem oltářům po ulicích naší obce do kaple sv. Mikuláše. Průvod se bude konat za každého počasí. Slavnost s doporučenou účastí na mši svaté.
Adorace, pobožnosti: 1. čtvrtek v měsíci – v červnu, kvůli slavnosti Božího Těla, nebude. 1. pátek v měsíci – 1. června, adorace tichá a možnost sv. zpovědi od 17:00 do 17:45 hod. Adorace ukončena společnou modlitbou litanií k Nejsv. Srdci Ježíšovu se sv. požehnáním. Po mši sv. možnost tiché adorace až do 20:00 hod. 3. pátek v měsíci – 15. června, bezprostředně po mši svaté Korunka k Božímu Milosrdenství a sv. požehnání.
Ostatní události: Svaté přijímání pod obojí způsobou: sobota 02.06. a neděle 03.06. Měsíční sbírka farnosti: sobota 16.06. a neděle 17.06. Mše svatá na Borové: čtvrtek 28.06. v 18:00 hodin. Po mši svaté návštěva nemocných na Borové.
10. června – slavnost sv. Stanislava, biskupa a mučedníka, patrona farního kostela (odpust). Mše svaté jako obvykle o nedělích. Po odpolední mši svaté děti z dramatického kroužku, pod vedením Mgr. Jany Paškové, předvedou inscenaci o svaté Zdislavě. 15. června – slavnost Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, mše svatá v 18:00 hod. Tato slavnost ruší páteční půst. Od 20. června po ranní mši svaté budou přijímány úmysly mši svatých na 2. pololetí roku 2012. 29. června – slavnost sv. Petra a Pavla, apoštolů. Slavná mše svatá v 18:00 hod. Slavnost s doporučenou účastí na mši svaté. Tato slavnost ruší páteční půst. www.farnost.bolatice.cz
731 625 635
-11-
[email protected]
[email protected]
ÚMYSLY MŠÍ SVATÝCH Út St Čt Pá So
05.06. 06.06. 07.06. 08.06. 09.06.
Ne 10.06. Út St Čt Pá So
12.06. 13.06. 14.06. 15.06. 16.06.
Ne 17.06.
18:00 06:30 18:00 18:00 11:00 18:00 08:30 14:30 -
Na poděkování za provázení manželským životem Za naše farní společenství Za + Valentina Kupku, manželku, rodiče z obou stran a sourozence Za + Andělu Uvarovou, rodiče a všechny zemřelé děti svatba: Michael Moravec – Pavla Vyležíková Za živé a zemřelé blízké Za + Ursulu Paškovou k nedožitým 70. narozeninám a za + manžela Na poděkování za 50 let života s prosbou o další Boží ochranu a požehnání
18:00 06:30 18:00 18:00 11:30 18:00 08:30 14:30 -
Za + Aloise Fuse, manželku a za živé rodiny Za naše farní společenství Za + Annu Miketovou, dva manžely, dva syny, dvě dcery a rodiče z obou stran Za + Roberta Bočka, rodiče a dva bratry svatba: Petr Halfar – Barbora Slivková Za + Adolfa Navrata, manželku a + Helenu Kupkovou Za + Oskara Boczka a za živé rodiny Za + Adélu Kretkovou, manžela, sourozence a rodiče z obou stran Za + Ernu Ratajovou a manžela Za naše farní společenství Na poděkování Pánu Bohu za dar života s prosbou o další ochranu a milosti Za + Rudolfa Dudu a vnuka, rodiče z obou stran, sourozence a za živé rodiny Za + Annu Kupkovou, manžela a za živou rodinu Za + Josefa Kupku, manželku, syna a dceru Za + manžela k 15. výročí úmrtí a za duše v očistci
Út St Čt Pá So Ne
19.06. 20.06. 21.06. 22.06. 23.06. 24.06.
18:00 06:30 18:00 18:00 18:00 08:30 14:30 -
Út St Čt Pá So
26.06. 27.06. 28.06. 29.06. 30.06.
18:00 06:30 18:00 18:00 11:00 18:00 -
Ne 01.07.
Za + Anežku Bělákovou, manžela, syna, rodiče a sourozence Za naše farní společenství /Borová/ Za + Ericha Kriebla, manželku a rodiče Na dobrý úmysl svatba: Jiří Ballarin – Radka Kupková Za + Leo Řehánka k nedožitým 80. narozeninám, za + rodiče Řehánkové a Kovalové a za živé rodiny 08:30 - Na poděkování za uplynulý školní rok 14:30 - Za + Přemysla Černého a nejbližší rodinu
Omlouváme se za případné chyby ve jménech a úmyslech mší svatých. Naleznete-li takovou chybu, kontaktujte nás, prosím.
Vydává: Bolatice
Římskokatolická farnost Bolatice, Svobody 13, 747 23
Šéfredaktorka: Mgr. Lucie Plačková
Uzávěrka příštího čísla: 17.června 2012
Edice: Evidenční číslo:
Příští číslo: Náklad:
www.farnost.bolatice.cz
Marek Blokeš MK ČR E 14902
731 625 635
-12-
[email protected]
1.července 2012 800 výtisků
[email protected]