Benefiční koncert LÁSKY MARKA BALOGA

Vydání  3.    •    únor 2014    •    Vydavatel: Smile by horse o.p.s.    •    tisk: Tiskárna Kyjov    •    Neprodejné

přináší úsměv

PRAVDA K večeru když odmaluji si tvář dávám svou hlavu na oltář v naději že tvé oči láskou slepé nečekají nic velkolepé když mé duše zář si lehá na polštář Barbora

Benefiční koncert LÁSKY MARKA BALOGA

Ama Da Le Photo

2

smile  úvodník

Milí přátelé, v tomto čísle bychom vám rádi představili pár zajímavých a dobrých lidí, kteří naprosto nesobecky obohacují naše životy, a také vás srdečně zveme na benefiční koncert LÁSKY Marka Baloga do břeclavské synagogy. Slibujeme nezapomenutelný zážitek a těšíme se na nádherný společný večer :-) Váše Smile by horse o.p.s.

smile  Dobrůtkárna

Levandulová panenka nastudeno Vepřovou panenku v celku naložíme aspoň na 2 dny do marinády z olivového oleje, lístečků levandule, limetkové kůry, chilli vloček, soli a pepře. Naprudko opečeme z každé strany, cca 5 minut necháme dojít v pořádně rozpálené troubě, pak zabalíme do alobalu a necháme chladnout tak asi 3 hodiny. Mezitím si uvaříme ze smetany, sýru, levandulových lístečků nebo květů a trošky česneku omáčku, kterou posléze rozmixujeme do hladka a dosolíme. Vychladlou panenku nakrájíme na plátky, přidáme omáčku, brusinkový terč, liči, pomeranč, posypeme strouhanou čokoládou a připepříme dle chuti. Je vynikající také pouze s omáčkou, bez všech doplňkových ingrediencí. Stačí kousek křupavého toustového chleba :-) Nechte si….

smile  Srdcaři

Smile by horse o.p.s. - Láska a úsměv Naše poslání je zcela prosté a upřímné, postrádající jakýkoli jiný úmysl, než vykouzlit pár úsměvů navíc v životě těch, kteří to nejvíc potřebují. Jo: „milujeme děti a máme rádi koně“ a víme, že spojení těchto dvou čistých stvoření může působit zázraky na poli strádající dětské duše a jejího pozitivního vývoje. Jsme přesvědčeni, že i sociálně znevýhodněné děti mohou být neméně talentované a snažíme se jim pomoci. Dětský domov, Klokánek či pěstounské rodiny pro mnoho nezasvěcených lidí povrchová stigmata. Kdo nezažil, neví, jak hluboký je tento druh smutku. Zde škoda každé kapky lásky, která padne vedle, a věřte, či ne, koně doopravdy člověka milovat umí! A právě děti jsou k projevům lásky velmi citlivé. „Od běžného kontaktu s koněm, přes profesionální tréninky k opravdovým závodům“ – děti si samy přijdou na to, jaká je jejich cesta, a neproměňují naše představy ve skutečnost. Naopak, jejich představy a předsevzetí jim pomáháme realizovat my, foukáme bolístky a sdílíme šťastné úsměvy. Nakonec… přijďte se někdy podívat.:) www.smilebyhorse.cz Z celého srdce děkujeme za podporu benefičního koncertu LÁSKY Marka Baloga, jehož výtěžek bude použit na „koňské aktivity“ našich dětí: „MĚSTSKÉ MUZEUM A GALERIE BŘECLAV, TOP 09, BORS a.s., ROTARY KLUB Valtice-Břeclav, ZVUK agentura, agentura INSTINKT, VINAŘSTVÍ FILA, GURMET SHOP Břeclav, ARCADIA KAFE BAR, EUROPRINTY, BŘECLAVSKO, GRAFIK Břetislav HŘEBAČKA, AMA DA LE Photo“, a všem VÁM, kteří jste se rozhodli tento výjimečný večer s námi sdílet :-)

Regina Lanová

Ama Da Le Photo

3

smile  Osobnosti rakouské a české kultury

Vážení a milí přátelé a čtenáři Smile, po ukončení turisticky orientované rubriky Dolní Rakousko a přechodném článku o Rakouském kulturním fóru jsme se rozhodli, že je čas pro stálejší rubriku. Fanoušci historie a kultury si určitě přijdou na své, protože se budeme zabývat osobnostmi rakouské a české kultury, a to od počátku nám známých dějin až po současnost.

Ötzi: Ledový muž z Ötztalu Je to on! Nemyslím tím šampiona mého srdečního svalu, ale Ötziho, jednu z nejznámějších a nejvýznamnějších mumií světa. Udatný Ötzi pravděpodobně žil v době měděné, t.j. ca 3300 let př. n. l. Jako mnoho lidí této doby měřil okolo 160 – 165 cm. Dle výzkumů se dožil necelých 40ti let, zřejmě mu ten alpský vzduch moc nesvědčil, klukovi jednomu. Opravdovým a oficiálním důvodem jeho smrti jsou následky po zranění šípem. Na jeho těle však byla objevena i další zranění, která však nebyla smrtelná. Jako každý pravěký muž se musel postarat o svou tlupu – rodinu. Proto byl Ötzi vybaven rozličnými předměty. Spolu s jeho tělem byl nalezen i oděv a zbytky bot. Jako správný lovec u sebe měl také měděnou sekeru, pazourkový nůž, nedodělaný luk se šípy a tisový topůrek. Kuriozita: 19. 9. 1991 se dva němečtí turisté vraceli z dlouhé alpské túry v oblasti rakousko-italských hranic. Všimli si, že z ledu vyčnívá hlava s rameny. Mysleli si, že našli tělo pohřešovaného horolezce. Když k místu dorazili záchranáři, začali tělo vyprošťovat pomocí lyžařských hůlek a významně jej poničili. Někdo je střelen šípem a o 5250 let později mu ještě prorazí bedra... chuligáni. A proč jsem si vybral zrovna Ötziho? Ano, byl sice nalezen v jižním Tyrolsku (dnešní Itálie), ale přesto nám poskytl možnost nahlédnout do tehdejšího života a kultury obyvatel nejen rakouských horských oblastí. Také lze odvodit, jak asi vypadali naši předkové žijící na území ČR. Zřejmě měli trošku jiný styl života, ale stavbou těla, výstrojí, výzbrojí a způsobem lovu se od Ötziho zřejmě moc nelišili. Gregor Mikesa

4

smile  rozhovor

Ama Da Le Photo Amatérky Dagmar Helešicová a Lenka Chladová se jednoho dne rozhodly, že budou dělat radost i ostatním, když zachytí různé okamžiky jejich života na fotografii. Dagmar vzala foťák, Lenka popadla rekvizity a začalo se s focením ... prostředí nám vytvořil partner Dášky, který nám tím umožnil rozvinout tvořivost v naší práci, můžeme fotit v exteriéru i v interiéru. Máte místo ve svých srdcích i na nezištnou pomoc? Jsme otevřené ke všem možnostem, co nám život a lidé kolem nás nabídnou. Proto například spolupráce při různých dobročinných akcích je pro nás velkou výzvou, tímto způsobem můžeme zasáhnout do života lidí, kteří to na tomto světě nemají někdy jednoduché, ale je důležité na ně upozornit veřejnost. Například do budoucna máme v plánu spolupráci s o.p.s. Smile by horse, kdy bychom lidem rády předvedly, že tento svět nemusí stát jen na penězích, ale především na lidech, kteří mají srdíčka na správných místech, a tímto jim aspoň trošku pomoci a ukázat, že všechny okamžiky se dají zachytit fotografií.

Ama Da Le Photo Jak se to stalo, holky? Fotografie provází život lidí od nepaměti. Tudíž i nás dvě, Dagmaru a Lenku, spojila stejná vášeň, a tou je zachycení vzácných okamžiků v našem životě. Obě dvě máme krásné malé holčičky, které jsme si příležitostně fotily při společných procházkách. Jednoho dne Lenku napadlo, že to Dáši celkem jde (s úsměvem řečeno), a tak jsme se společně domluvily, že zkusíme fotit i lidi kolem nás a dělat jim touto krásnou zálibou radost. Okamžik je pomíjivý a jeho zachycení ve správný moment je svým způsobem kouzlo fotografie. Kdo nebo co vás inspiruje? Podle nás smyslem toho, co děláme, je, že máme rády úsměvy lidí, kteří se svěří

do našich rukou, a naše práce je nadchne a jsou spokojeni. Velkým vzorem pro nás je jeden z významných slovenských fotografů, mimo jiné i náš dobrý přítel Pavol Delej, kterému vděčíme za dobré rady v začátcích a je pro nás svou prací nesmírným pohonem vpřed. Ne všichni nadšenci jsou obklopeni stejně nadšenými rodinnými příslušníky. Co vy? Rodina je pro nás velkou oporou, protože nám vychází maximálně vstříc, hlavně co se týče hlídání našich malých ratolestí. Velkým skokem kupředu bylo vytvoření našeho malého, ale přesto útulného a účelného ateliérku ve sklepních prostorech rodinného domku. Toto úžasné

SUCHÉ STAVBY - SÁDROKARTONOVÉ PRÁCE KVALITNĚ - SPOLEHLIVĚ - S CERTIFIKÁTEM

www.sadrokartony-suchy.4fan.cz +420 608740309

Má vaše budoucnost i nějakou konkrétní tvář? Co napsat na závěr? Jaký je náš cíl? Snad jen jediné, a to je pravdivé zachycení určitých vzpomínek, které jsou pro lidi důležité tak, aby se i po letech pousmáli a zavzpomínali na ty „staré dobré časy.“ Jen čas může ukázat, co nám budoucnost přinese, ale víme, že o místo na tomto světě chceme bojovat a dát lidem ze sebe to, co nás naplňuje radostí. My holkám přejeme hodně inspirace a usměvavých „zákazníků“.

5

smile  Zveme vás

Benefiční koncert LÁSKY MARKA BALOGA Zázračný houslista, náš kamarád a velké dobračisko Marek Balog, se velmi spontánně rozhodl podpořit naši snahu a v mžiku kývl na společný projekt benefičního koncertu spojený s dražbou obrazů dětí z Dětského domova Hodonín. A nejenom to. Ke koncertování přizval

i svoji nádhernou a nesmírně talentovanou přítelkyni, flétnistku Martinku Kostolanskou. Nad dražbou obrazů převzal pro letošní rok patronát náš milovaný a obdivovaný Miloš Mlha Uhrin, který svým dílem rovněž akci podpoří!

….. a všechny dražitelé zvou k milému pohoštění v závěru akce: Gurmet Shop Břeclav, Arcadia kafé bar a vinařství Fila.

(nar. 1. 1. 1977) vyrůstal ve slovenském Lučenci, který je též nazýván městem Franze Lehára. Po studiích na konzervatoři v Košicích a Bánské Bystrici se stal posluchačem Akademie múzických umění v Bánské Bystrici a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. Působil také jako primárius Trávníčkova kvarteta. Absolvoval stáž ve Francii a v Moskvě. Koncertoval v mnoha zemích Evropy. V současné době navštěvuje konzultace u Arkadije Winokurowa, proslulého houslisty a pedagoga, (žák Davida Oistracha a Leonida Kogana, laureát Pražského jara), který vyučuje na vídeňské a linecké

konzervatoři. Kromě hry na housle se M. Balog věnuje kompozicím a transkripcím již vzniklých známých děl. Založil orchestr Virtuosi di Moravia a jako sólista je častým hostem Talichova komorního orchestru. Umělecké cesty: Jižní Korea, Litva, Rusko - (Moskva), Itálie, Francie, Belgie, Maltské ostrovy... Marek Balog se od jiných slavných houslistů liší svou podivuhodnou přirozenou dovedností střídat žánry od vážné hudby přes hot jazz, folklór až po etno. V každém tomto žánru vyniká originální, profesionální dovedností tohoto stylu.

Věřte, že se máte na co těšit :-)

Marek Balog

Ama Da Le Photo

Narodila se 13.12.1990 v Trnavě (SR). Štěstí v hudebním vývoji ji potkalo už útlém věku, kdy se jí po dobu vzdělávání v Základní umělecké škole ve Vrbovém (okres Piešťany), ujal významný pedagog, interpret a skladatel v multižánrovém rozsahu - Mgr. Jaroslav Červenka. Po ukončení ZUŠ byla přijata na Bratislavskou státní konzervatoř do třídy Mgr. art. Viktora Vavry, kterou ukončila s vyznamenáním a absolventským koncertem za doprovodu komorního orchestru. Během studia na konzervatoři měla možnost obohatit svoje hudební znalosti ve hře na flétnu u umělců zvučných

Martina Kostolanská (flauta) jmen, jako například - Alja Velkaverh nebo Mattia Petrilli. V současnosti se kromě vážné hudby věnuje taktéž interpretaci hudby scénické, filmové, či etnické. Díky své hudební flexibilitě je častým hostem různých hudebních seskupení, a to bez ohledu na ten či onen žánr. Působí v krajinách Evropy jako např. Francie, Německo, Polsko, Itálie, Česká republika, Rakousko. U koncertních cest se ovšem neustále vzdělává a zdokonaluje v hře na flétnu prostřednictvím konzultací u pedagogů v Moskvě a v Paříži. Ama Da Le Photo A na závěr oblíbený citát Marka Baloga: ,,Má li interpret vzít do rukou housle své, ať tedy hraje tak, že rozhádaný pár spočine v objetí, v zloduchu se najde kousek dítěte a unavenému starci navrátí myšlenku mládí.“ Regina Lanová

6

smile  Koně

Appaloosa - opak leoparda, kdy je tmavá srst pokrytá bílými skvrnami po celém těle, nejhustější jsou skvrny na zádi. Mramor - skvrny jsou po celém koňském těle. Tmavé tečky jsou na bílém podkladě. Jinovatka - drobné bílé skvrnky na tmavém podkladě. Skvrny postrádají pravidelnost a jsou větvené. Plášť - bílá plocha, roztahující se od zádi až ke kohoutku. Někdy se udává ještě šesté označení srsti. Jedná se o takzvané dešťové kapky, kdy má kůň po sobě skvrny, připomínající slzy. Toto zabarvení je velice neobvyklé. Pravé appaloosy se vybarvují až v dospělosti. Jedná se o velmi skromné, učenlivé koně s dobrou obratností a silnou vazbou na člověka. Jsou úžasně přizpůsobiví a rychle se učí novým věcem. Mají dobrou prostorovou orientaci a jsou velice samostatní. Dnes se využívají hlavně pro westernové disciplíny. Bohužel díky křížení s quarter horses jsou dnes místo appaloos k vidění různí skvrnití honáčtí koně, a charakteristické znaky se tím rychlým tempem stírají.

Ranč Ladná Appaloosa - hrdý kůň, proslulý svou otužilostí, tvrdostí a nesmírnou inteligencí...

pohybu v nízkých křovinách, kdy se žíně nezamotávaly do křovin.

V historii se s tímto plemenem setkáváme poprvé v 18. století v místech, kde se stýkají hranice severoamerických států Oregon, Washington a Idaho. Za první opravdové chovatele jsou považováni indiáni kmene Nez Percé, kteří první koně odkoupili od španělských dobyvatelů. Své jméno dostaly appaloosy podle řeky Palouse, v jejímž údolí byly vyšlechtěny. Byly by (jako další indiánští koně) jistě odsouzeny k záhubě, kdyby nebylo jejich atraktivně skvrnité srsti, díky níž zaujaly skupinu nadšenců, která plemeno znovu vyšlechtila, a tím i zachránila.

Celé tělo je spíše čtvercového rámce krátká a silná záď (stopy křížení s quarter horse) a hluboký hrudník. Končetiny díky výrazným kloubům mohou působit robustně. Kohoutková výška se v dnešní době pohybuje kolem 147 - 150 cm, i když dřív měly cca o pět centimetrů méně.

Současná appaloosa je dobře nasvalený kůň, s výrazným kohoutkem. Základním znakem je krátká, řídká hříva se slabě ožíněným ocasem. To sloužilo hlavně při

Charakteristické je bělmo kolem celé duhovky a pestré zabarvení srsti a černobíle pruhovaná kopyta, jež vynikají zejména svou tvrdostí. Rozlišujeme pět základních zabarvení, i když neexistuje pravidlo, přesně rozlišující rozmanitost skvrnitosti appaloos. Jsou to: Leopard - bílá srst je na zádi a bedrech pokrytá tmavými vejčitými skvrnami. Někdy používáno označení tygr nebo hermelín. Sněhová vločka

Z appaloos byly vyšlechtěny dva typy koní. Jedná se o Appaloosa sport horse, což je jezdecký sportovní kůň v barvách appaloosa (uplatňuje se hlavně v drezúře a parkurech), a potom Araappaloosa, kde se jedná o křížence arabů a appaloos, čímž se spojila atraktivní barva appaloos a výjimečné vlastnosti arabů. U araappaloos se nejedná o plemeno v pravém slova smyslu. Zdroj konicci.cz

foto: Věra Marková

7

smile  zdraví

Nová cesta – cesta k sobě Startujeme novou etapu svého života a častokrát v sobě řešíme, co je pro nás v životě nejdůležitější. Láska, zdraví, peníze nebo vztahy? O všechno je nutné se starat, ať jsou to vztahy, peníze anebo zdraví. Víme, co je to starat se o naše zdraví? Bylinky, pohyb nebo víra v to, že co tě neskolí, to tě posílí? Každý to máme jinak. Někdo to má dáno geny, čas od času se setká s virózou, ale i ten, kdo ví přesně, ve kterém období stůně, může na tom zapracovat, aby nestonal. To je přesně moment, nad kterým bychom se měli zamyslet ve vztahu k věku, naší činnosti a hlavně ve vztahu k sobě. Žijeme v době internetu, který je plný informací, je jen na nás, jak si je ověříme. Druhým momentem je pak, jak s ověřenou informací naložíme. Zda zapadne mezi stovky tisíc informací, které nám denně procházejí mozkem. Ideální je pravidelný pohyb a prevence. Pohybem může být plavání v bazénu, procházka či běh, nebo pravidelné pohybové aktivity, ať už jde o individuální nebo kolektivní sporty na hobby úrovni. Prevencí může být třeba otužování, nebo pravidelné užívání doplňků stravy, které se stalo poslední dobou trendem. Je to trend nebo nutnost a popřípadě proč? Trend odezní a nahradí jej jiný, nový. Dle nás je to spíš nutnost. Zamysleme se nad kvalitou potravin. Některé k nám cestují i několik stovek kilometrů, ne jinak je to se zeleninou a ovocem. Z televizní obrazovky na nás křičí reklamy s vitamíny a doplňky, které jsou zajisté ty pravé. Teď si vyberte, kterou z cest si vybrat a kterou cestou se vydat. Dále je potřeba si uvědomit, jak vlastně naše tělo funguje? Je ráno, vyspali jsme se, tělo je odpočinuté a zregenerované. Začíná den, je potřeba jej nastartovat. Tělo by mělo dostat dávku minerálů a vitamínů pro celodenní bezchybný chod. Můžeme to udělat pomocí stravy, o které již bylo řečeno, že to s kvalitou není až tak úplně jasné. Proč? Dříve jsme si spoustu potravin pěstovali doma, nebo jsme je konzumovali od regionálních pěstitelů. Ideální stav, který pohřbila globalizace. Hypermarkety jsou doslova přecpané zbožím. O původu mnohdy nic nevíme a region už dnes těžko dokážeme specifikovat. Dává vám to smysl? Žijeme v době, kdy je potřeba se rozhlédnout a řešit tuhle otázku individuálně. Nikdo to totiž za nás neudělá, ani pohyb ani prevenci. Slyšeli jste už někdy výraz superpotraviny, nebo kyselé a zásadité potraviny? Mezi superpotraviny se řadí rostlinky, jejich části a plody. Superpotraviny jsou zdrojem antioxidantů a živin, které si nedokáže tělo vytvořit samo. Podporují imunitu, posilují srdeční svalstvo, upravují cholesterol a omlazují buňky.

Díky tomu, že mají vysoký obsah živin, jsou využívány sportovci pro zvyšování výkonu a rychlou regeneraci. Nemocným vracejí zdraví a těm, kteří se o sebe starají, zlepšují jejich tělesný stav a udržují mladistvý vzhled. Některé ze superpotravin jsou úspěšnými pomocníky při snižování hmotnosti. Určitě vás teď zrovna napadá otázka, které to vlastně jsou? K těm známějším patří mladý ječmen a pšenice, včelí produkty, borůvky, moruše a brusinky, aloe vera, opuncie, kustovnice čínská, žen-šen, mochyně či rakytník. Mezi ty méně známé patří noni, baobab, schizandra, houba reischi, graviola, mořské řasy a další. Napadlo vás někdy, že se náš organismus dělí na dvě části - na fyzickou a na psychickou? Tak to je dobře, protože v tomhle momentu je to důležité. Protože pokud budeme mít zdravé tělo a naše myšlenky a psychika bude strádat, je naše snaha poloviční a pravděpodobně až nulová. Zastavte se a soustřeďte se jen na sebe a na své já. Zpomalte pohyb a začněte vnímat to, co jste si sami odepírali, sami sebe. (příště si něco řekneme, jak na to) PeTy

Tomáš Kosík - přeprava a doprava osob

+420 776 256 156 Jeďte s Kosem ! za svým nosem

e-mail: [email protected], facebook.com/PrincExpres

8

smile  Dravci

Král noci. Dnešní povídání se bude týkat největší sovy žijící u nás, ale také na celém světě. Právem se jí také někdy říká „ Král noci“, protože se na svou kořist soustřeďuje převážně za soumraku a svítání, při tom se řídí převážně sluchem, ale i zrakem, zvláštností je, že loví i pěšky a většinu svého života tráví jako samotář. Pokud jste mysleli, že je to výr velký, slovensky výr skalný ( latinsky Bubo Bubo), tak jste to uhodli... Je hnědo-rezavě zbarvený, na břišní straně s výraznějšími černými skvrnami a pruhováním. Má krásné sytě oranžové oči, typická „ouška“ na hlavě a nožičky zarostlé peřím až po silné pařáty, ve kterých má sílu srovnatelnou s orlem skalním. Rozpětí křídel je až 1,7 m. V severských oblastech bývají ještě o něco větší než u nás. Říka se, že se bojí psů, když sama sedí na zemi, a tak na odplašení „ udělá bubáka“, to znamená, že se načepýří a zvětší svůj objem. Vidět to můžete například v pohádce o Princezně Jasněnce a létajícím ševci. Hnízdí ve skalních stěnách, v lomech, ve zříceninách, v lesích mezi kořeny stromů. Může se stát, že ji spatříte i v kořenech ve vinohradu. Důležitý je jednoduchý přílet k hnízdu a klidné prostředí. Samička snáší v průměru 2-3 vajíčka, mladé krmí oba rodiče, ke vzletu se chystají ve věku asi 9-10 týdnů. Mláďata může ohrozit například liška. Jinak stojí výr velký na vrcholu potravního řetězce. Živí se převážně savci do velikosti zajíce nebo srnčete a ptáky až do velikosti tetřeva, také loví jiné dravce. Není tajemstvím, že dokáže ulovit toulavé psy nebo kočky. Výr velký má pravděpodobně nejpestřejší jídelníček ze všech sov, ne jenom kvůli své velikosti a síle, ale také díky své přizpůsobivosti. Když zjistí, že může změnit zdroj potravy, překvapivě rychle změní způsob lovu. Podaří-li se mu ulovit něco tak velkého, že to nedokáže spořádat naráz, ukryje si to a v noci se tam vrátí. Nepohrdne ani žábou či hadem, největší pochoutka je pro něj ježek, který je také nočním tvorem. Není tedy divu, že je nenáviděn jinými dravci a ptáky. Jakmile ho spatří, do půl hodiny se začnou slétávat, aby zaútočili a společnými silami vyhnali svého predátora. V minulosti se na základě toho dělal i lov tzv. „na výrovce“, kdy myslivec posadil výra na posed na zem, sám se schoval a v momentu, kdy si výr lehl na zem a vystrčil pařáty, věděl, že něco přiletí, a tak střílením tlumil populaci dravých ptáků. Samozřejmě, že dnes jsou dravci zákonem chráněni, je to zakázané a taky neetické. Ornitologové toho ale využívají při odchytech spojených s kroužkováním nebo počítáním ptactva a využívají k tomu hlavně makety výra. Řeknete si, že výr je sám dravec a požírá ostatní dravce, a dokonce milé ježečky? Ano v přírodě je to tak, toto je přirozená regulace tvorstva. Každopádně je to krásná sova a vidět ji ve volné přírodě je pokaždé ohromný zážitek. A když ještě náhodou uslyšíte to její nádherné U-HUU, podle kterého se jí asi v maďarštině nebo němčině říká UHU, tak se ohlédněte kolem sebe a možná se vám to podaří. A když ne, tak nebuďte smutní, od jara ji můžete naživo vidět u nás.....všichni naši výři se už teď na vás těší. Andrea Dušínská

9

smile  Povídání

Povídání březové Hezký den, tak co říkáte na zimu? Pořád se jí nějak nechce obléknout si sněhový šat, tak jí trošku pomůžeme a navštívíme břízu. Třeba se inspiruje její bílou kůrou (doufám, že ne až na Velikonoce). Psali jste někdy na březovou kůru a zkoušeli ji zapálit za mokra, myli si vlasy březovým šamponem, procházeli se březovým hájem, opili se březovým vínem? Věřím, že něco z toho ano, já nejsem výjimkou, až na to poslední... Bříza zahrnuje asi 120 druhů, a to navíc asi 40 druhů je vymřelých. Je to ekologicky velmi plastický strom, vyroste v nejrůznějších možných, až nemožných podmínkách. Daří se jí v suchu i ve vlhku, v zimě i v teple, uchytí se v zaneseném okapu, ve staré zdi, ve skalní štěrbině. Břízy se vyskytují výhradně na severní polokouli. V Evropě a na Sibiři je to nejčastěji bříza bělokorá, v Severní Americe bříza papírová. Kromě stromových existují i keřové břízy, z nichž nejmenší, sotva metrovou břízu trpasličí, můžeme vidět třeba na Šumavě. Roste tam jako relikt doby ledové. Bříza se na jaře zazelená jako jeden z prvních stromů, brzy kvete a začátkem léta dozrávají semena, ty tisíce a tisíce drobounkých okřídlených drobečků. Díky bílé kůře, kterou se odlišuje od ostatních stromů, prý lépe snáší teplotní výkyvy. Pro její půvab se jí říká „nevěsta zahrad“. Bříza není bohužel poslední dobou příliš vítána, protože z ní neustále něco padá a zanáší okapy a dešťové odtoky. Poblíž domů se tedy často kácí. Je to zvláštní, kvůli padajícímu listí jsme schopni vykácet stromy, které potřebujeme k životu, a mnohé, co k životu vůbec nepotřebujeme, naopak vzýváme jako důkaz naší „vyspělosti“... Velké množství opadu není nějaký rozmar přírody, který má naštvat nás, chorobně pořádkumilovné občany. Bříza, jak už bylo řečeno, vyroste i na velmi chudé, zdevastované půdě, z velkého množství zetlelého listí vznikne vrstva

humusu a úrodné půdy, kde pak můžou růst i dřeviny náročnější. Tak fungují samoléčivé procesy přírody... Procházka březovým porostem působí uklidňujícím, pozitivním dojmem. Bříza je strom světla, čistoty a nového začátku. Je ruským národním stromem, kde si ho velmi cení pro jeho léčivé účinky. Brzy na jaře se ze stromů stáčí míza, tzv. březová voda, která se používá k jarním čistícím kůrám a celkově posiluje organismus. Její chuť je mírně nasládlá, obsahuje enzymy, vápník, hořčík, železo atd. Zkvašena ve víno pak může sloužit k příjemným kůrám celoročně... Zevně se používá pro zdravou pleť a vlasy. Šampony a výtažky se vyrábějí také z listí a z pupenů, vůči stromům je to šetrnější. Na břízách cizopasí choroš rezavec šikmý, rusky zvaný čaga, velmi ceněný pro léčivé účinky proti žaludečním a střevním chorobám a především pro své účinky protinádorové. Dřevo břízy je bílé jako její kůra, někdy do šeda, někdy do růžova, bez lesku. Dřevo v časném stádiu hniloby mívá zajímavé šedé až černé části, které často vypadají velmi dekorativně. Dřevo je středně tvrdé, stejnoměrně husté, pevné a dobře se ohýbá. Dlátem se dobře opracovává za syrova, jako ostatně i jiná dřeva. Strom je krátkověký, ani dřevo není trvanlivé. Když necháte v lese ležet poražený kmen, po roce je shnilý a měkký jako vata. Březové dřevo bylo odpradávna ceněno jako palivové, hlavně v polenech do krbů. Kůra dobře chytá i vlhká. Dřevo se výborně soustruží, točí se z něj korbele, vázy, kořenky, slánky, svícny atd. Při sušení v kulatině proschne bez prasknutí až do průměru 15 cm. Dobře se moří i lepí. Ze dřeva se destiluje dehet pro použití ve farmaceutickém průmyslu, v dobách, kdy se ještě tolik netěžilo uhlí, bylo významným palivem do tehdy jednoduchých hutí a pecí. Obyvatelé Sibiře a severoameričtí indiáni používali

a používají březovou kůru a lýko k výrobě obuvi, nádob i oděvů. „Oděv“ pro láhev v dnešní ukázce je ze dřeva staré břízy, s hnilobou mírně zešedivělou částí. Kdyby vás zajímalo, co se nachází v láhvi, budete zklamáni. V očekávání kruté zimy byla slivovička preventivně vypita, a tak ji zastoupila voda. Z „vodovoda...“ Půjdete-li lesem a potkáte nějakou pěknou břízu, nebojte se ji pohladit po krásné bílé kůře. Zaslouží si to a bude vás mít ráda. Filip Šumbera

10

smile  Folklór

Mužský improvizační tanec verbuňk je velmi populární REGION (JaŠ) - V roce 2005 byl slovácký verbuňk zapsán na seznam světového dědictví jako mistrovské dílo kultury lidstva. Stal se tak první oceněnou nemateriální památkou naší země a zařadil se mezi devadesát prohlášených fenoménů z celého světa. Zápis slováckého verbuňku na seznam památek UNESCO byl pro Českou republiku mimořádnou událostí, ale přinesl s sebou i řadu povinností, ke kterým se náš stát v rámci nominace zavázal. To vedlo ředitele Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici Jana Krista k založení Sboru lektorů a znalců verbuňku. Hlavním úkolem Sboru je uchování a rozvoj slováckého tance verbuňk. Z regionu Podluží do Sboru lektorů a znalců ředitel NULK jmenoval znalce folklóru a bývalé verbíře Rudolfa Tučka, původem z Tvrdonic, Štěpána Hubačku z Lužic, Martina Kaňu z Dolních Bojanovic a Jaroslava Švacha z Břeclavi. Tanec verbuňk se v minulosti objevoval jako mužský improvizační tanec na různých lidových zábavách, kde se tančil sice hromadně, ale každý verbíř sám za sebe. Dnes je velmi populární především zásluhou různých soutěží po celém Slovácku a finálové soutěže ve Strážnici. Chlapci -

tanečníci verbuňku, pokud chtějí v soutěži uspět, musí na sobě pracovat, a to jak na pěveckém, tak tanečním projevu. Připravují se na regionální kola, z nichž nejlepší postupují do již zmíněného finále při MFF ve Strážnici. Regionální soutěž na Podluží probíhá v rámci národopisných slavností ve Tvrdonicích. Stadion Zahrada, kde se finále koná, bývá vždy přeplněn, soutěž má náboj a na své si přijdou především fanynky, které své idoly burcují hlasitým pokřikem k největším tanečním výkonům. I když je verbuňk mužský tanec, je potřeba chlapce připravovat již od dětského věku, aby z nich již v patnácti byli hotoví tanečníci. Proto vznikla dětská soutěž ve verbuňku. První při MFF Kunovské léto, postupně i v ostatních regionech. Na Podluží existuje již osm let. Nejlepší dětští tanečníci pak postupují do finále, které se koná v Uherském Hradišti. Verbíři z Podluží jsou vždy ozdobou obou finálových soutěží a umisťují se pravidelně na stupních vítězů. Jaroslav Švach

smile  Music zone

Dnes zase o punku. texty zaměřenými proti uspořádání společnosti. Punk rock si osvojil filosofii DIY; mnoho kapel produkovalo své nahrávky samo a distribuovalo je neformálními cestami.

Punk rock je rockový žánr, který se vyvinul v letech 1974 až 1976 ve Spojených státech amerických, Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a Austrálii. Vycházejíce z garage rocku, rock 'n' rollu a jiných forem toho, co je dnes známo jako protopunk, se punkrockové kapely snažily vyvarovat přemíry, kterou viděly v mainstreamovém rocku 70. let. Vytvořily rychlou, tvrdou hudbu, charakteristickou krátkými písněmi, jednodušším využitím nástrojů a často politickými

Koncem roku 1976 došly kapely jako Ramones v New Yorku nebo Sex Pistols a The Clash v Londýně uznání jako předvoj nového hudebního směru. Následujícího roku se punk rock rozšířil po celém světě a ve Spojeném království se stal předním kulturním fenoménem. Punk z velké části zapustil kořeny v místních scénách, které měly tendenci odmítat začlenění do hlavního proudu. Vznikla související punková subkultura, vyjadřující mladistvou rebelii a příznačná osobitým stylem oblékání a úpravy vzhledu a řadou různých protiautoritních ideologií. Do začátku 80. let začaly převládat rychlejší a agresivnější styly jako Oi! a hardcore. Interpreti inspirující se a ztotožňující

se s punkem dále provedli široké spektrum dalších obměn, které vedly ke vzniku post-punku a alternativního rocku. V devadesátých letech se stal grunge a pop punk součástí hlavního proudu, neboť mu skupiny jako Nirvana, Green Day a The Offspring přinesly značnou popularitu. V České republice jsou nejznámější kapely jako Visací zámek, S.P.S., Plexis, N.V.Ú., E!E, Punk Floid, Totální nasazení nebo Šanov 1. Český punk rock je ovlivněn tím, že mnoho kapel bylo založeno v dobách komunismu. To sice kapelám vystavovalo neustálá omezení, ale také inspiraci k textům. Právě texty jsou chloubou našeho punk rocku.[zdroj?] O čemž svědčí to, že zpěvák a textař kapely Visací zámek Jan Haubert se prosadil i jako literát v oblasti prózy i poezie. Několik kapel též zhudebňovalo básně Františka Gellnera, basníka ovlivněného anarchismem. Roman Suchý Příkazský

11

smile  Památky

Vydavatel: Smile by horse o.p.s. Anenská 551, 691 55 Moravská Nová Ves [email protected]

SYNAGOGA BŘECLAV Když starší synagoga z roku 1697 ve 2. polovině 19. století nestačila rostoucím prostorovým nárokům obce, nahradil ji v roce 1868 nový templ, pořízený nákladem židovského starosty Davida Kuffnera. O dvacet let později jej renovoval významný vídeňský architekt Max Fleischer v novorománském slohu s použitím maurských prvků v interiéru. Synagoga je dvoupodlažní halová budova se sedlovou střechou. Pohledový důraz je kladen na řešení vstupního severozápadního průčelí s kruhovým motivem, kamenným desaterem a dvěma věžičkami na krajích. Nad hlavním vstupem byl restaurován hebrejský nápis – „Vstupujte do bran Jeho s díku činěním, do síní Jeho s chválemi“ (Žalm 100, 4 Starý zákon). Dvojicí bočních vchodů se po užších schodištích vchází na ženskou tribunu, kterou nese deset štíhlých litinových sloupků ukončených dórskými hlavicemi. Prostor haly završuje plochý trámový strop s působivou výmalbou. Interiér sálu osvětlují mohutné dekorativní lustry, k elektrifikaci synagogy došlo kolem roku 1930. Synagoga byla k bohoslužebným účelům využívána do začátku okupace, celé půlstoletí pak sloužila jako skladovací prostory. Po celkové náročné rekonstrukci v letech 1997–1999 slouží jako stálá expozice, koncertní sál a dějiště společenských akcí. Zpřístupnění veřejnosti a odhalení kamenné pamětní desky zaniklé břeclavské židovské komunity v předsíni synagogy se uskutečnilo 28. září 2000. Synagoga je chráněná kulturní památka č. 8 507. Městské muzeum a galerie Břeclav ve spolupráci s Židovskou obcí Brno spravuje a udržuje od roku 2011 významnou židovskou památku Břeclavi, hřbitov. Židovský hřbitov se prostírá asi 700 m severně od hlavního náměstí. Byl založen pravděpodobně v druhé polovině 17. století, přičemž jeho stáří dokazuje nepravidelný tvar hřbitova a převýšení nad okolní terén. Na ploše o výměře 7 136 m2 se dnes nalézá asi 300 náhrobních kamenů, z nichž nejstarší dochované pocházejí z počátku 18. století. Tvar a členění náhrobků odpovídá hlavně tzv. jihomoravskému či mikulovskému typu. Převládá bohatší barokní plastická výzdoba, někdy s reliéfní symbolikou ve vztahu k zemřelému a vždy s hebrejským nápisem. Novodobější náhrobky ze žuly a mramoru s nápisy v německém jazyce již odráží zbohatnutí židovského břeclavského měšťanstva a asimilační trendy přelomu 19. a 20. století. Zastoupena je i secese, moderna a zvláštností jsou náhrobky ve tvaru sarkofágů. Hřbitov tak demonstruje vývoj jednotlivých typů židovských náhrobků od 17. století do 30. let 20. století. Severovýchodnímu rohu hřbitova poblíž vstupu vévodí majestátní novorenesanční hrobka Ignaze Kuffnera. Celý areál obklopený zídkou z režného zdiva a glazovaných poštorenských tvarovek spolu s novogotickou obřadní síní byl dostavěn v roce 1892 podle projektu vídeňského architekta Franze Neumanna. Představuje typickou stavbu břeclavského regionu. V 80. letech 20. století byl zpustošený hřbitov určen k likvidaci a podstatná část náhrobků odvezena. V letech 1991–1993 nechalo město Břeclav provést parkovou úpravu areálu a dochované staré náhrobky nově osadit. Hřbitov je kulturní památka č. 7 128. Zdroj: Městské muzeum a galerie Břeclav

Z celého srdce děkujeme:: SHEAN s.r.o., Tiskárna Šiki Kyjov, Farma Rudimov, Agromoravia a.s., Jezdecká stáj Borový Dvůr

www.smilebyhorse.cz IČ: 29369541 ev.č.: MK ČR E 21411

Redaktor: Regina Lanová [email protected] tel: +420 725 113 100

tisk: Tiskárna Kyjov Pište nám Vyhrazeno právo na úpravu textu. Neprodejné