Čarokraj Marka Ivanoviće

JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Hudební fakulta Katedra dechových nástrojů Hra na lesní roh

Čarokraj Marka Ivanoviće

Bakalářská práce

Autor práce: Ludmila Urbanová, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D. Oponent práce: MgA. Martin Novák

Brno 2016

Bibliografický záznam URBANOVÁ, Ludmila. Opera Čarokraj Marka Ivanoviće ( The opera Čarokraj by Marko Ivanović). Brno: Janáčkova akademie múzických umění v Brně, Hudební fakulta, Katedra dechových nástrojů, 2016. 33 str. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Jana Michálková Slimáčková, Ph.D.

Anotace Bakalářská práce pojednává o opeře Čarokraj a o jejím tvůrci Marku Ivanovićovi, o tom, kdo se podílel na napsání libreta a jak byla nastudována. V dalších kapitolách se věnuje jednotlivým spolupracovníkům opery. Doplňuji zde i její obsazení. Uvedeny jsou také ohlasy v kritikách a nakonec přílohy s postavami.

Annotation Thesis deals with the opera Enchantia, its composer Marko Ivanović and with other artists who were involved in writing the libretto and in staging of the opera. There are composer´s collaborators mentioned in next chapters and published reviews. Finally there is attached a list of opera characters.

Klíčová slova Čarokraj, Marko Ivanović, Národní divadlo Praha, Národní divadlo Brno, opera, hudba 21. století

Keywords Enchantia, Marko Ivanović, National Theatre Brno, National Theatre Prague, Opera, Music of the 21st century

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu

V Brně, dne 10. května 2016

Ludmila Urbanová

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Marku Ivanovićovi, který mi pomohl v napsání této práce a poskytl mi veškeré materiály.

Obsah PŘEDMLUVA……………………………………………………………….1 1.

MARKO IVANOVIĆ ……….………………………………….......2

2.

MARKO IVANOVIĆ OSOBNÍ ROZHOVOR……………………4

3.

SPOLUPRACUJÍCÍ NA ČAROKRAJI……..……………………11

4.

POSTAVY V OPEŘE……………………………………………...16

5.

DĚJ OPERY…….………………………………………………….19

6.

OBSAZENÍ ORCHESTRU………………………………………..22

7.

KRITIKA OPERY……….………….……………………………..23

ZÁVĚR………………………………….………………………………….26 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE…………………………………….27 PŘÍLOHY…………………………………………………..……..…..... …29

Předmluva Vybrala jsem si téma opera Čarokraj, kterou napsal Marko Ivanović, nynější šéfdirigent Národního divadla v Brně. Další lidé, kteří se podíleli na jejím vzniku a nastudování, byli Petr Forman, Matěj Forman, Andrea Sodomková, Ivan Arsenjev, Radek Malý, Veronika Švábová, David Němeček a Martin Buchta. Dále uvádím, o čem opera pojednává a které postavy v ní vystupují a jaký měla ohlas. Když jsem byla členkou Národního divadla v Brně, dostali jsme noty na operu Čarokraj. Už v tu chvíli, kdy jsme začali s orchestrem studovat operu, Čarokraj mi padl do oka. Zjistila jsem, že by to mohlo být dobré téma pro tuto práci, protože nikdo ještě Čarokraj po této stránce nezpracoval. Zaměřila jsem se na Čarokraj, protože jsem sama měla tu čest hrát premiéru této opery. Je to velice zajímavá opera. Je to opera nejen pro dospělé, ale hlavně pro děti, pro které byla napsána. Není jako ostatní repertoárové opery. Hodně se odlišuje od ostatních operních principů a prvků. Na konci jsem uvedla i několik obrázkových příloh pro představu, jak některá zvířátka vypadala. K tomu všemu mi přispěl sám dirigent a skladatel Marko Ivanović, který mi pomohl získat různé zdroje k napsání této práce. Nejprve jsem se zaměřila na jeho životopis a dále na rozhovor s ním. Rozebírám operu, jak vznikala a spoustu dalších otázek a odpovědí.

1

Životopis Marka Ivanoviće Marko Ivanović patří mezi výrazné osobnosti českého hudebního, divadelního i skladatelského života. Roku 1976 se narodil v Praze. Jeho rodina má česko-srbský původ. V Srbsku prožil dětství a v patnácti letech se rozhodl vrátit zpět do Prahy. Zde vystudoval Pražskou konzervatoř a pak Akademii múzických umění u prof. Václava Riedlbaucha, u kterého studoval skladbu a dirigování u prof. Radomila Elišky a Jiřího Bělohlávka. V roce 2008 získal doktorský titul v oboru skladba a teorie skladby. Spolupracuje s českými orchestry, jako je Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Filharmonie Brno, atd. Vedle dirigování se věnuje také skladatelské činnosti. Skládá malé operní kusy, komorní skladby, filmovou hudbu i scénickou hudbu. Upravuje divadelní inscenace. Je vyhledávaným aranžérem. Působí jako pedagog na pražské AMU. Stal se pravidelným hostem na českých hudebních festivalech, jako jsou Pražské jaro, Smetanova Litomyšl, Janáčkův máj, Velikonoční festival duchovní hudby Brno atd. Stal se propagátorem a specialistou na soudobou hudbu a hudbu 20. století. Marko Ivanović patří k všestranným hudebním osobnostem naší současné hudební, divadelní i skladatelské scény. Zasloužil se o první česká uvedení mnoha klíčových děl ve světových premiérách. Byla uvedena například díla Michala Nejtka, Jiřího Kadeřábka nebo ze světové soudobé hudby Pašije Arvo Pärta nebo Music for 18 musicians Steva Reicha. V dalších letech se věnoval natáčení dvou CD s Komorní filharmonií Pardubice. Zasloužil se i o realizaci nahrávek pro Český rozhlas. Ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu natáčí celou symfonii od Miloslava Kabeláče pro vydavatelství Supraphon. Založil spolu s Petrem Kadlecem, redaktorem Českého rozhlasu, velice úspěšnou edukativní koncertní řadu (Čtyři kroky do nového světa). Zaměřili se hlavně na publikum tvořené z žáků a studentů. Nyní spolupracuje s organizací Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK (Symfonický orchestr hlavního města Prahy). Byl první, který se zasloužil o českou premiéru opery B. Brittena „Curlew River“. Napsal novou instrumentaci k inscenaci „Dobře placená procházka“ od režiséra Miloše Formana, kterou později dirigoval. V roce 2012 uvedl svou první operu Čarokraj, na které spolupracovali i bratři Formanové (Petr Forman a Matěj Forman). V Praze měla 60. repríz. Později byla uvedena i v Národním divadle v Brně, kde měla velký úspěch. Od 1. 1. 2015 je

2

šéfdirigentem Národního divadla v Brně. V roce 2016 uvedl nové nastudování opery Její pastorkyňa od Leoše Janáčka.12

1

IVANOVIĆ, Marko. Osobní sdělení, Brno 8. prosince 2015.

2

Marko Ivanović [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.mivanovic.com

3

Osobní rozhovor s Markem Ivanovićem Skladatele a dirigenta Marka Ivanoviće jsem vyhledala v Brně přímo v jeho působišti – v budově Janáčkovy opery. Setkání s ním bylo obohacující a příjemné, jeho poutavé vyprávění, které jsem si natočila, mi přineslo mnoho dalších informací o opeře. Co vás vedlo k tomu, abyste napsal operu Čarokraj? ,,Když se Jiří Heřman stal šéfem Národního divadla v Praze, nemohl nabídnout žádné představení pro děti, kromě Čerta a Káči. Potřeboval vymyslet nějaké představení pro děti. S bratry Formanovými jsme pracovali na jazzové opeře Dobře placená procházka od Suchého a Šlitra, v níž jsem byl asistentem dirigenta. Udělal jsem úpravu této opery pro Národní divadlo a tím jsem se v podstatě osvědčil. A díky tomu, že jsem se znal s panem Heřmanem ze školy, tak mě znovu oslovil a požádal, abych napsal nějakou operu pro děti pro Národní divadlo“. Jak dlouho vám trvalo napsat tuto operu Čarokraj? ,,Řekl bych, že než jsme vůbec společně s bratry Formanovými našli námět, nebo o čem by opera mohla být, tak nám to trvalo asi rok. Napsání libreta a hledání námětu – to byly měsíce práce ve spolupráci s lidmi z Divadla bratrů Formanů (Petr Forman - režisér, Matěj Forman - scénograf a Ivan Arsenjev – scénárista). Vlastně jsme s Ivanem začali hledat všude různě náměty, o čem by opera mohla být. Celkem nám trvalo napsat a dát dohromady vše k opeře 2 roky“. Co vás inspirovalo? ,,Inspirovala nás kniha Mluvící balík od Geralda Durrella. Oba s Ivanem jsme na to vzpomínali, protože v 80. letech 20. století se zde objevila jako první fantasy knížka, která se v té době stala předlohou pro představení, ale později z toho sešlo. Měl složitý děj a opera se z něj utvořit nedala, tak jsme hledali dál (četli různé knížky, sledovali pohádky atd.). Nakonec po dlouhém pátrání a hledání jsme se opět vrátili k Mluvícímu balíku, ale řekli jsme si, že ho budeme muset nějak razantně změnit nebo zcela přepracovat“.

4

S kým jste spolupracoval? ,,Spolupracoval jsem s Petrem a Matějem Formanem, dále s Ivanem Arsenjevem a také s básníkem Radkem Malým“. Jaká byla spolupráce s bratry Formanovými? ,,Úplně skvělá, protože od začátku jsme táhli za jeden provaz“. Jaké postavy vystupují v opeře? ,,Papouš, Velebobule, Penelopka, žabák, lasičky, vedoucí bazilišků, bazilišci, mořské panny, ropucha, Zpívající kniha“. Máte radost z toho, co jste napsal? ,,Ano, mám radost z toho, co jsme spolu s dalšími lidmi vytvořili“. Jaký byl smysl opery? ,,Smyslem bylo přitáhnout do divadla mladé diváky. Seznámit je s operou, s budovou opery a poskytnout jim takový zážitek, aby se do divadla těšili. Z edukativního hlediska je seznámit se základními principy, které v opeře fungují“. Jaké bylo nastudování opery? ,,Bylo zajímavé i tím, že jak jsem zhudebňoval operu, tak jsem volal ostatním, co se mnou spolupracovali a říkal jim: ,,Hele, já jsem tam vyškrtl tuhle větu a připsal jsem si tam svoje dva verše“. Později jsem jim to přehrál na klavír a dívali se na mě zděšeně. Neměli totiž zvukovou představu. S orchestrem by si to představili lépe. Později když byl hotov klavírní part, tak už orchestr měl zkoušky. Dodělával jsem ještě instrumentaci už při probíhajících zkouškách (smích). Bylo toho moc. Vlastně asi dva měsíce před premiérou mi Petr Forman říkal: ,,Hele, tam na tom konci to jako spadne. To tak nejde. Musíš tam něco přidat nebo ubrat, aby to bylo efektní a mělo to šmrnc. Je potřeba nějak oživit, zvednout oponu a rovnou aby se ten boj přerušil a zjistilo se, že je příliš pozdě a že to už nestihli“. Později jsem uznal, že to tak je lepší, ale jen tak zahodit padesát taktů mi bylo líto“.

5

Jaké bylo nastudování opery s orchestrem brněnského Národního divadla? ,,Tady v Brně je orchestr moc hodný. Jako orchestr vám to nedají ,,sežrat“. Nevím, ale potom ten výsledek mě přesvědčil. U Čarokraje je víc než u jiných oper jakoby kouzlo, které spočívá v propojení složek hudby a scény atd. Orchestr divadla v Brně dokázal utvořit to kouzlo, které to mělo mít. V Praze mi to dalo velkou práci, aby to tak vypadalo“. Kde všude byl proveden Čarokraj? ,,Tak hlavně v Praze a v Brně také. Čarokraj byl psaný na míru pro pražské Národní divadlo. Je to dost obtížná a těžko přenositelná inscenace, ale Brno k tomu má také dispozice. Bylo to samozřejmě obtížné, protože já jsem si se zvukem hodně hrál. S podmínkami v Praze jsem si to mohl dovolit. Je tam hodně nahrané i reprodukované hudby. Vlastně díky Čarokraji se tady divadlo zvukově vybavilo, pod záminkou Čarokraje se uvolnila i značná částka na výbavu divadla v Brně“. Změnil nebo připsal byste k opeře něco? ,,Ne, to ne. Mám pocit, že to dramaturgicky sedí. Už bych tam nic neměnil. Spíš než že bych něco měnil, mám chuť napsat něco nového (úsměv)“. Proč právě název Čarokraj? ,,Právě. Dlouho se to jmenovalo Mluvící balík, i když tam ten balík nikde není. Tak jsme přemýšleli, jak tam ten balík dostat. Třeba na začátku tam bude nějaký balík, nebo bude stát ve foyer (smích). Vymýšleli jsme různé varianty. Pak nám došlo, proč se trápíme s balíkem, tak se to prostě nebude jmenovat Mluvící balík. V knížce se ta říše jmenuje Mytologie, protože tam jsou mýtická zvířata. Dlouho jsme pak uvažovali o názvu Mytologie. Později jsme došli k tomu, že je to velmi zavádějící název, protože když jdou lidi do divadla na operu Mytologie, tak si představí mýty, staré Řecko, antiku. Ale o tom Čarokraj není. Ani nevím, koho napadl název Čarokraj. Na facebooku jsem vznesl dotaz na nejlepší pojmenování té říše. Dokonce se někdo i trefil do názvu ve chvíli, kdy už jsme věděli, jak se opera bude jmenovat“.

6

Byla pro vás nějaká opera inspirací? ,,Vědomě ne. Tak ono těch dětských oper moc není. Například Brouk pytlík od Evžena Zámečníka a Žvanivý slimejš od Jiřího Pauera“. Měl jste nějaké speciální požadavky na kostýmy? ,,To ne. Od začátku jsme konzultovali, jak co bude vypadat. Největší zásluhu na tom měli Matěj Forman, Andrea Sodomková, její manžel a spousta dalších lidí. Byla to víceméně týmová práce. Vlastně Andrea v podstatě vytvořila idejní návrh a vytvořila kostýmy. Nechala se inspirovat organickými tvary. Sháněla různě po internetu návrhy spolu s dalšími lidmi třeba na youtube.com a detaily různých listů a spoustu dalších návrhů“. Podílel jste se na výrobě kostýmů? ,,Ne. Největší zásluhu na tom měla Andrea Sodomková“. Se kterým orchestrem se vám lépe pracovalo? ,,Na sto procent tady v Brně. Mám pocit, že tento orchestr má skvělý potenciál, pokud jde o soudobou muziku. Když to srovnám s jinými divadelními orchestry u nás, tak zde v Brně je to takový příjemný nadstandard“. Proč byly použity v Čarokraji nadpřirozené bytosti a normální zvířata? Mělo to nějaký význam? ,,Vlastně jediná normální zvířata jsou lasičky, které tam byli z dějových důvodů, že lasička kousne baziliška. Jinak tam byla použita mýtická zvířata. Fénix tam byl z důvodu měření času. Pro zajímavost Fénix je kombinace zvuku rychlovarné konvice a smažící se slaniny (smích). To bylo vlastně první, co jsem vymyslel. Výbuch Fénixe. Pravidelně se v opeře opakuje asi po třinácti minutách“. Použil jste veškerou škálu bicích nástrojů. Mělo to nějaký důvod? ,,Abych řekl, to právě vzešlo z toho, že sami bicisté z Národního divadla přišli a řekli, ať se dojdu podívat k nim do ,,bicárny“, že tam mají různé nástroje, které by mě mohly inspirovat a ze kterých si určitě vyberu. Vybral jsem 7

skoro všechny, co tam měli, protože se mi všechny líbily. Jako krotály. Proč ne? Nebo kovadlina? Tak tam bude kovadlina. Všechny nástroje jsem si zapsal, nastudoval, jak se píší, a postupně je vpisoval do opery. Já jsem je vybral z důvodu toho, že malé děti hodně zajímají bicí nástroje. Chtěl jsem jich co nejvíc, aby slyšeli pokaždé něco jiného. Je potřeba rozvíjet dětský sluch, proto jsem zvolil takové nástroje z výchovných důvodů“. Konzultoval jste orchestrální party při psaní opery s jednotlivými hráči nástrojových skupin? ,,Některé ano. Já jsem se právě snažil vyvarovat extrémních poloh, takže jsem vycházel spíše ze standardních forem. Je pravda, že některá místa jsem pro Brno přeinstrumentoval. Zjistil jsem, že lesní rohy by bylo potřeba posadit trošku výš. Takto jsem rozmýšlel i nad dalšími nástroji. Instrumentoval jsem tak, aby to znělo lépe, zvláště tutti místech. Spíš než s muzikanty jsem se radil s některými kolegy skladateli“. Byl nejdříve text k opeře nebo hudba? ,,Nejdříve jsme hledali koncept, než byl sepsán text. Jako první byl spíše ,,scénosled“, který nám všem vyhovoval. Takže nejdříve byl text, tedy spíše scénář k filmu a poté jsme oslovovali básníka Radka Malého, který ve spolupráci s Matějem Formanem dělal Slabikář. Radkovi jsme dali scénář, aby ho přepsal podle sebe. To co sepsal, bylo nádherné, ale k naší opeře se to bohužel moc nehodilo. Už to bylo moc sladké a poetické. Později kombinací scénáře a nápadů Radka vznikl text, který se všem moc líbil. Začali jsme tedy tvořit konečný scénář, ke kterému jsem už měl hudební představu o tom, jak opera bude vypadat po hudební stránce, ale i jako celek“. Psal jste nejdříve klavírní part nebo rovnou orchestrální partituru? ,,Já jsem psal v podobě particellu, který jsem pak přepisoval do klavírního partu, aby se z toho dalo vůbec hrát a aby se mohli zpěváci už učit. Pak jsem instrumentoval a později pak psal orchestrální partituru. Někteří jiní skladatelé píší rovnou orchestrální partituru“.

8

Jaký nástrojový part byl pro vás nejobtížnější, co se týče komponování? ,,Nejsem schopen to posoudit. Nevím, ale hrozně mi na zkoušce vynadala harfenistka. Vyloženě se urazila, protože čekala nějaké libozvučné krásné melodie, ale to tak bohužel vůbec není. Abych to nějak shrnul. Lidé v orchestru mi řekli: ,,Ono v té opeře v podstatě nic těžké není, protože co je těžké, to se nedá zahrát“ (smích). S jakými ohlasy jste se setkal po uvedení Čarokraje? „Slyšel jsem, že lidé z divadla i diváci byli ohromeni scénou, ale hudbu si nějak nepamatovali, což mě to trošku mrzelo. Chtěl jsem pokořit tu hranici muzikál – opera. Zastánci modernismu moji operu moc neuznávají a připadá jim eklektická. Co se týče zpěváků, tak tam jsem jen transponoval nějaká místečka. Lidé, kteří byli na opeře, byli nadšeni “. Byl to váš první pokus o napsání opery? ,,Ne. Já jsem už na HAMU napsal operu jako absolventskou práci. Vlastně jsem k divadlu inklinoval už na konzervatoři. Na DAMU jsem brigádně korepetoval na pohybové výuce (valčíky, foxtrot, flamengo) a tam jsem se seznámil s lidmi z divadla. Za studií jsem skládal spoustu hudby k divadlu. Hrozně mě zajímalo spojení divadla a hudby. To je i můj přístup operního dirigenta k opeře. Vím, že hodně dirigentů operu vnímá jako hudbu a takové to ,,hudební krásno“. Mě na tom dráždí ten Gesamtkunstwerk. Hledám v hudbě význam, i když skládám hudbu, která je nedivadelní. Hudba pro mě musí mít nějaký děj, nějakou vypovídající hodnotu. Nedokážu psát hudbu, která je pro mě abstraktní. Na konci studia jsem se domluvil s Michalem Nejtkem, že každý z nás napíšeme komorní operu, kterou bude režírovat Jiří Heřman, náš spolužák. Jako producent bude Martin Cikádek. Z toho jednu operu budu dirigovat já a druhou Jakub Hrůša. Měly velký ohlas na festivalu Opery, kde jsme dostali první cenu. Já jsem pak napsal ještě jednu operu, kterou jsem nedopsal. Později jsem z ní udělal koncertní verzi na Bondyho kyberkomiks. Byla to moje disertační práce. Pak jsem ještě dělal již zmiňovanou Dobře placenou procházku. To byla spíše instrumentační věc úpravy, ale je fakt, že jsem do ní hodně zasahoval“. Máte v plánu napsat ještě další operu?

9

,,Právě s Jiřím Heřmanem promýšlíme a hledáme námět. Takže ano“. Byla opera uvedena i v zahraničí? ,,Ne, nebyla. Usilovali jsme o to, ale nepodařilo se to. Myslím, že by se opera ujala“. Mělo umístění hráčů z orchestru mezi lidmi v hledišti nějaký zvláštní význam? ,,To byl můj nápad, ale inspiroval mě k tomu Petr Forman, který rád využívá prostor. Tak mě napadlo, že by lidé z orchestru mohli hrát v hledišti. Myslím, že to nebyl vůbec špatný nápad“. Z jakého důvodu byl úvod opery rozdělen na části? ,,To byl můj nápad. Chtěl jsem, aby opera nezačínala stejně jako ostatní opery. Aby byla originální už nejen tím, jak celková opera zní a scénicky je jiná, ale i tím, že bude originální její začátek“. Kolikrát byla opera uvedena? ,,Vtipné bylo, když jsme ji produkovali, tak produkční Národního divadla se zvláštně tvářili a říkali:,,Tady je navržených osm repríz. Když prodáme těch osm, tak budeme rádi“. V Praze se už odehrálo šedesát repríz. Hrozně jsme se tomu divili, ale byli jsme šťastní“. Byl jste nervózní před úplnou premiérou své opery? ,,Tak samozřejmě! Já jsem to napsal hlavně po dirigentské stránce moc těžké. Začal jsem si operu užívat až tak za rok, kdy už jsem víceméně uměl její části nazpaměť. Jinak jsem měl hlavu stále v notách. Tam je totiž každých pár taktů změna, podobně jako v Janáčkově hudbě. Je to takový sled všeho, co běží. Pak najednou je opera u konce a vy si oddychnete, že ji máte za sebou“.3

3

IVANOVIČ, Marko. Osobní sdělení, Brno 8. prosince 2015.

10

Spolupracující na Čarokraji Petr Forman (režie, autor libreta) Narodil se v Praze roku 1964. Jeho otec je Miloš Forman a matka Věra Křesadlová. Spolu se svým dvojčetem Matějem Formanem patří k našim předním divadelníkům. Má vystudované loutkoherectví na pražské DAMU. Oproti svému bratrovi byl více obsazován do filmových rolí. Věnoval se pouličnímu divadlu a také účinkoval

s bratrem Matějem na divadelních poutích. Působil spolu s Matějem

Formanem v divadle Tůjů a v „rakvičkovém divadle“. Roku 1991 si založili své Divadlo bratrů Formanů. S představeními procestovali celou Evropu a také USA a Mexiko. Ve svém divadle je jako režisér a herec. Nejúspěšnější inscenace je loutková Barokní opera, která má pokaždé jinou reprízu. Dále Prodaná nevěsta, Nachové plachty, které se odehrávají v plujícím divadle, které bylo vybudováno z nákladního člunu a spousta dalších oper a inscenací. Co se týče jeho filmových rolí, tak se objevuje v trilogii Ecce Homo Homolka, Hogo-fogo Homolka a Homolka a Tobolka od Jaroslava Papouška. Jeho hlavní role byla ve filmu Vojtěch, řečený sirotek. Hrál i v nejznámějším televizním seriálu Zdivočelá země od Hynka Bočana a jiné.4

Ivan Arsenjev (autor libreta a dramaturg) Studoval na Pražské konzervatoři obor varhany, poté se stal absolventem na katedře dramaturgie a scénáristiky na FAMU. Zde pak působil jako odborný asistent. Spolupracoval na řadě filmů. Jeden z hlavních byl Vojtěch, řečený sirotek, kde hrál Petr Forman, nebo Záhada hlavolamu. Napsal filmovou povídku Anděl strážce, za kterou získal II. cenu v soutěži ke stému výročí českého filmu. Spolupracoval s Miroslavem Jankem (dokumentarista). Jejich první film byla Barokní opera,

následovaly Previanti, Člověk a jeho pán atd.. Obdržel Českého lva za loutkový snímek Jedné noci v jednom městě a spoustu ocenění v Evropě i mimo Evropu. Napsal spolu s Janem Balejem sérii televizních večerníčků Karlík, zlatá rybka. 4

Petr Forman [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://zivotopis.osobnosti.cz/petr-forman.php

11

Spolupracoval i na dalších filmech a večerníčcích pro děti. Nyní je zaměstnán v Divadle bratří Formanů, kde se jako hudebník, loutkoherec a scenárista podílí na mnoha představeních.5

Radek Malý (autor libreta) Narodil se roku 1977 v Olomouci. Zde vystudoval germanistiku a bohemistiku na Univerzitě Palackého. Získal Cenu Jiřího Ortena za básnickou sbírku Vraní zpěvy. Díky svým překladům si uspořádal „malou antologii poezie německého expresionismu“ Držíce v drzých držkách cigarety. Je překladatelem veršů Georga Trakla, R. M. Rilka nebo Paula Celana. Překládá i různé texty převážně z milostných středověkých německých písní. Zaměřuje se také na psaní pro děti. Je spoluautor učebnic českého jazyka a literatury pro první stupeň základní školy. Spolupracoval i na Slabikáři, který ilustroval Matěj Forman. Na udílení Cen Alfréda Radoka 2006 dostal cenu Českého rozhlasu 3 Vltava za dramatický text Pocit nočního vlaku, který byl později realizován jako rozhlasová hra.6

Andrea Sodomková (výprava a kostýmy) Narodila se v Trenčíně na Slovensku. Studovala na katedře alternativního a loutkového divadla DAMU scénografii. Spolupracovala na vzniku organizace Mamapapa a podílela se na spoustě jejích projektů. Ve volných chvílích se zabývá malováním a vyřezáváním. Pořádá i výstavy: Kavárna Citadela, zámek Humprecht u Sobotky. Někdy i hraje role Slimáka v představení pro děti Ze života hmyzu nebo Dorotu ve zpěvohře Čert a Káča. Nejvíce se podílela na kostýmech opery Čarokraj. Je také ilustrátorkou. Seznámila se s bratry Formanovými a dostala příležitost připravovat říční představení Nachové plachty na lodi Tajemství. Následovala opera Philipa Glasse Kráska a zvíře, kde se podílela na kompletní výrobě kostýmů. Spolupracovala s týmem bratrů Formanů na komické opeře Dobře placená

5

Ivan Arsenjev [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.narodnidivadlo.cz/cs/umelec/ivan-arsenjev 6

Radek Malý [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.spisovatele.cz/radek-maly

12

procházka, na které se podílel i Marko Ivanović. Také získala Cenu Alfreda Radoka pro nejlepší scénografii roku. V roce 2007 následovala práce na kočovném kabaretním představení Obludárium. Nyní pracuje pro Národní divadlo v Praze a pro Divadlo bratrů Formanů.7

Matěj Forman (výprava) Je dvojče Petra Formana a syn režiséra Miloše Formana a Věry Křesadlové, která se věnuje herectví. V Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Byl na ročním studium v New Yorku na Columbia University. Spolu s bratrem vystupoval na letních poutích s loutkovými představeními na Střeleckém ostrově. V 80. letech 20. století byly tyto letní poutě fenoménem. Dále spolu s bratrem Petrem a několika přáteli založili Divadlo bratrů Formanů, které nemělo pravidelnou scénu. Byl spoluautorem scény Kejklíř matky Boží, Sedlák, čert a bába atd. S bratrem Petrem a dalšími kolegy se podílel na projektech Kráska a zvíře, Klapzubova jedenáctka nebo Dobře placená procházka

a Obludárium.

Je

ilustrátorem různých knížek pro nejmenší čtenáře např. Povídačky pro Klárku od Jiřího Stránského, Povídačky pro moje slunce nebo školní Slabikář, ve kterém jsou texty známého básníka Radka Malého. Spolupracoval i s nakladatelstvím Bonaventura. Cestuje s karavanem a zároveň pracuje v Praze.8

Veronika Švábová (choreografie) Narodila se roku 1974. Vystudovala konzervatoř Duncan Centre v Praze. Byla studentkou na HAMU. Studovala zde obor taneční věda. Vytvořila si své vlastní choreografie, jako jsou Obsessión, Od začátku do konce, Mama Luna a další. Vystupovala i jako tanečnice v různých představeních. Od roku 2004 je hostem divadelní skupiny KREPSKO. V Národním divadle se podílela na inscenacích Requiem od G. Verdiho a Cileovy Adriany Lecouvreur, které režíroval Jiří Nekvasil. Vytvářela a dále vytváří spoustu choreografií. Například pro taneční skupinu NaNohach v představeních Computer Music, Ekran, Emily, Houby atd., kde i sama 7

Andrea

Sodomková [online].

[cit.

2016-05-13].

Dostupné

http://www.formanstheatre.cz/kraskaazvire/html/Sodomkova.html 8

Matěj Forman [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.osobnosti.cz/matej-forman.php

13

z:

účinkovala jako tanečnice. Jako choreografka je ve spolupráci s bratry Formany a v Národním divadle upravovala choreografii opery Dobře placená procházka od známého režiséra Miloše Formana. Spolupracovala i na inscenaci Obludárium, která byla oceněna cenou Alfréda Radoka za inscenaci roku. Divadlo bratrů Formanů uvádělo v brněnském divadle Husa na provázku operu Ubohá rusalka bledá, ve které Veronika Švábová vytvořila neobyčejnou choreografii.9

David Němeček (světelný design a projekce) Je absolventem pražské DAMU, kde studoval v oboru scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla. Zde také pedagogicky působí od roku 2006. Je ve spolupráci s režisérem Jiřím Havelkou a jeho týmem. Nejvíce se však věnuje práci v Divadle Archa, která uvedla některé opery, jako je třeba Exit 89 od Michala Nejtka. Spolupracuje i s Dejvickým divadlem a s Divadlem Na Zábradlí. Spolupracoval na hudebním projektu se skupinou Tigers Lilie. Scénograficky a světelným designem se podílel na inscenacích Studia Ypsilon, jako jsou 1203 aneb Není mi smutno nebo Drama v kostce. Spolupracuje i s brněnským divadlem Husa na provázku. Je autorem skoro třiceti scénografií. Vytvořil pár desítek projektů se světelnými designy v oblasti výstavnictví, televizní tvorby nebo filmu. Pravidelně pořádá kurzy a workshopy, které jsou vedeny na téma světelná režie.10

Martin Buchta (sbormistr) Byl studentem na JAMU v Brně v oboru dirigování orchestru u Emila Skotáka a u Josefa Pančíka studoval dirigování sboru. Poté se dostal na Hochschule für Musik Franz Liszt ve Výmaru, kde studoval u prof. Guntera Kahlerta. Při studiu se věnoval dirigování Moravské filharmonie Olomouc. Zde pod jeho taktovkou zazněla symfonická báseň Taras Bulba od Leoše Janáčka, suita z baletu Romeo a Julie od Sergeje Prokofjeva nebo Rapsodie na Paganiniho téma pro klavír a orchestr od Sergeje Rachmaninova. Je zaměstnán v Národním divadle v Praze, kde zastává

9

Veronika

Švábová [online].

[cit.

2016-05-13].

divadlo.cz/cs/umelec/veronika-svabova 10

IVANOVIĆ, Marko. Osobní sdělení, Brno 17. ledna 2016

14

Dostupné

z:

http://www.narodni-

místo sbormistra opery. Pod jeho vedením sboru v divadle zazněla Věc Makropulos od Leoše Janáčka nebo opera Così fan tutte od W. A. Mozarta a jiné. Spolupracoval na opeře Les enfants terribles

od Philipa Glasse jako asistent dirigenta. Její

režisérkou byla Alice Nellis. Martin Buchta působí také jako jazykový poradce v oboru problematiky operního zpěvu ve francouzském jazyce.11

11

Martin Buchta [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: 5) http://www.narodnidivadlo.cz/cs/umelec/martin-buchta

15

Postavy v opeře Velebobule Na první pohled nezajímavý a upjatý stařík. Za autoritou, zkušenostmi a moudrostí se však ukrývá veselý čaroděj, který i v pokročilém věku a navzdory svému postavení podléhá téměř lidským vášním. Je nejen vážený a ctěný, ale též oblíbený: profesor Hengist Hannibal Velebobule.

Zpívající kniha Symbol krásy, křehkosti, pravdy a víry. Díky tomu však i lehce zranitelná a citlivá bytost, v níž je uložen řád, moudrost a veškerá kouzla Čarokraje. Zákony a údaje, které jsou do ní po tisíciletí vkládány, dávají životu v této zemi smysl, půvab, výjimečnost a hodnoty jimiž se řídí.

Papouš Správce slov a létající učenost. Na rozdíl od moudrého čaroděje Velebobuleho získal veškeré své poznání pouze studiem Zpívající knihy. Na své znalosti je však velmi hrdý. Svým důrazem na přesnou výslovnost, dodržování pravidel a opakováním ustanovení a zásad působí přemoudřele, v soukromí však dokáže být velice vtipný a zábavný

Žabák Je to jedno z mála mytologických zvířat, které (spolu s Papoušem) přežilo úbytek lidské fantazie a stále ještě pobývá i v našem světě. A dalo by se říci, že se v něm cítí osamělý. Většina z nás lidí se ho štítí. Pod slizkou kůží se však ukrývá nečekaně dobré srdce. Tvor, který může sejít z cesty pouze pro touhu naplnit své sny. Jediné zvíře v Čarokraji, jehož hlas ustrnul ve vývojovém stadiu.

16

Mořské panny Tvorové dorůstající velkých rozměrů. Jsou to stálice, pevné body v tomto bájném světě. Dámy Čarokraje. Elegance Mytologie spojená se zkušenostmi, respektem a důstojností. Krásné hlasy a ušlechtilé duše.

Vlkodlaci Nebezpečná zvířata, žijící pouze v noci. Ve dne spí v jeskyních mimo dosah světla. Myslí, loví a pohybují se pouze v tlupě. Podle síly hlasu a hrůznosti vytí si volí svého vůdce. Jsou to velice pohyblivá, trpělivá a pracovitá zvířata. Když cítí smysl svého konání, udělají pro něj vše! Zvláště když jde o žrádlo.

Vůdce vlkodlaků Vůdcem vlkodlaků je vždy volen dominantní jedinec s nejzvučnějším a nejsilnějším hlasem. Barva jeho hlasu vyniká nad ostatními. Za své smutné poslání v tomto světě nemůže. Podaří-li se nám přežít setkání s ním, můžeme mluvit o štěstí, že jsme ho vůbec mohli zahlédnout.

Lasičky Bojácná, líná a nepraktická zvířata. Nepoužitelná pro jakoukoli činnost. Jsou však velice roztomilá. Někteří badatelé si myslí, že byla stvořena pouze pro potěšení, které přináší jejich pozorování, a že jsou jakýmsi našim snem o ideálním způsobu života a vnější podobě. Neprojevují se zpěvem ani zvukem.

Vrchní bazilišci Tupé zvíře s přiměřenou mírou cynismu a primitivnějšího myšlení a jednání. Kdyby byl o něco chytřejší, dalo by se říci: „Silný jako býk a také tak chytrý.” Má však daleko menší hlavu než býk. Přesto jeho naivita působí často až dojemně a vzbuzuje soucit.

Bazilišci

17

Jsou předurčeni k následování svého vůdce a k pobývání v Dolní Mytologii. Touží po moci a lepším životě, avšak závislost jedinců na celém stádu jim brání dosáhnout čehokoli hodnotnějšího. Jejich nedůvěra a nevraživost k jiným tvorům pramení z pocitu zneuznání. Ačkoli tak vypadají, nejsou zlí a pro badatele, kteří přežili pobyt mezi nimi, zůstává otázkou, zda jim bylo vyhrazeno toto prostředí, protože odpovídá jejich povaze a chování, či tomu bylo naopak a takto je zformoval až život v nehostinném podzemí.

Elfky, mandragory, čarokvětiny Žijí ve skupinách, ale i odděleně. S ušlechtilostí, elegancí a krásou vyvažují špatné mravy zvířat z Dolní Mytologie. Jsou světlem Čarokraje. Vnáší do něj světlo nejen září svých vlasů a vláken, z nichž jsou utkány, ale i svým zpěvem. Mají zvláštní schopnost souznít v jediném chóru. Říká se, že tuto jejich schopnost s nimi chodí tajně procvičovat mladý jinoch, který objevil vstup do Čarokraje již před několika lety a postupně si pak získal jejich důvěru.12

12

IVANOVIČ, Marko. Osobní sdělení, Brno 17. ledna 2016

18

Děj opery Diváci, kteří přijedou na představení Čarokraj nevstupují do

Národního

divadla hlavním vchodem, ale jsou směrováni ke skrytým vchodům do podzemí historické budovy. Jsou "střeženi" žabáky a vedeni na exkurzi do světa Mytologie, pohádkového světa fantazie. To bylo vytvořeno již dávno mágem Velebobulem z různých podivných zvířat, kterým hrozilo vyhynutí, protože lidé v ně přestali věřit. Návštěvníci nejprve musí projít nejnebezpečnější částí – podzemím. To je domov zvířat, ke kterým není radno se dostat blízko. Publikum končí své putování na jevišti, kde vstupují do horní části Mytologie, kde již představení probíhá: orchestr tiše hraje, mýtické bytosti zpívají a vše je připraveno pro velký obřad. Pouze při této příležitosti, která trvá jeden mytologický den zesílený postupným vznítěním šesti Fénixů je možné zapsat do Zpívající knihy nová zvířata nebo změnit zákony pohádkového světa. Poté se kniha vrátí do skály na dalších padesát let a vše zůstane tak jak je. Obřad začíná postupně potom, co se poslední divák usadil. Hlavním organizátorem je Papouš - vzdělaný, ale trochu nudný poradce Velebobuleho. Zpívající kniha se ukazuje stejně jako mnoho dalších mýtických zvířat. Ale obřad je narušen útokem bazilišků. Kradou knihu, protože chtějí změnit Mytologii podle svých vlastních pravidel. Po útoku bazilišků je dříve krásná Mytologie šedá, zpustlá a zkažená. Uprostřed toho všeho leží zmačkaný Papouš. Najednou se objevuje mladá houslistka Penelope, jejíž nástroj byl rozbit bazilišky. Zvedne se z orchestřiště a šplhá směrem k Papoušovi a povzbuzuje ho poté, co si vzala radu od kouzelníka Velebobuleho a vydávají se společně na cestu zachránit Mytologii. Jejich první zastávkou je baziliščí podzemní svět. Jsou svědky přepisování knihy skupinou bazilišků, což je pro ni velmi bolestivé. Když baziliškův služebník žabák začne bránit knihu, bazilišci ho chytí a dají ho do klece. Do té doby se Papouš a Penelope tajně přiblíží ke knize, která jim odhaluje, jak porazit bazilišky. Na vlkodlačím ostrově roste rostlina zvaná Routa. Kdokoliv jí sní, promění se v baziliška. Než Papouš a Penelope uniknou zlým baziliškům, podaří se jim zachránit uvězněného žabáka a vzít ho s sebou. V další scéně Penelope, Papouš a žabák sedí v člunu na své cestě na vlkodlačí ostrov. Šťastný žabák děkuje Penelopce za záchranu života. Papouš mu nevěří a nazývá ho zrádcem, ale po malé hádce nakonec souhlasí, aby žabáka vzali s sebou. 19

Žabáček je samozřejmě dojatý z Penelope a poté co usíná, jí žabák zpívá něžnou ukolébavku. Najednou se blíží velká bouře, což způsobuje potopení loďky. Naši tři hrdinové mizí pod vodou, ale jsou zachránění mořskými pannami. S Penelopkou, Papoušem a žabákem na zádech vyrazili mořské panny na vlkodlačí ostrov plnými silami. Trojice přistává na strašidelném ostrově za divokého zvuku bubnů, doprovázeným hrou děsivých zvuků, rozšířených o ozvěny. Poté se ocitnou uprostřed zvlněného pole Rout a okamžitě sbírají rostlinu. Když jsou osvětlena intenzivním měsíčním světlem, ve zlomku vteřiny vidí, že jsou obklopeny vlkodlaky ze všech stran. Tři hrdinové prchají na břeh ostrova. Vlkodlaci se je snaží chytit. Jeviště se otáčí a moře se uklidňuje, dokud úplně nezmizí. Po bouři se usazuje klid nad pevninou. Žabák a Papouš unikli a pomalu vstávají a vracejí se k rozumu. Když si uvědomí, že Penelopka zůstala sama na ostrově, schlíplý žabák si sedne smutně na břeh a začne si brnkat smutnou melodii na své ukulele. Mezitím Penelopka zpívá svůj vlastní nářek, jak byla v zajetí vlkodlaků. O několik okamžiků dříve je jimi pokousána. Papouš, žabák a mořské panny se přiřítí a zachrání ji. Ale když slunce vychází, přetvoří se do nového mýtického zvířete – na vlkodlaka: obětuje se jejich krása. Kvůli pokousání v boji s vlkodlaky. Na souši jsou již mnohá zvířata pochytána bazilišky. Pouze lasice jsou pozadu kvůli jejich neškodné povaze. Žabák testuje na nich Routu a funguje to. Po jídle Routy se lasičky stávají neohroženými bojovníky. Vše je připraveno k boji. Mezitím je v přední části křišťálové jeskyně vše připraveno pro konečný ceremoniál vrácení knihy skále. Situace je téměř totožná s idylickým obrazem Mytologie, který se objevil na samém začátku představení s tím rozdílem, že tentokrát je obřad pod kontrolou a pod vedením bazilišků. Pak se objeví žabák a znovu předstírá, že je zrádce - jako důkaz přináší uvězněnou Penelopku a Papouše. Prezentuje velmi speciální rostlinu- svůdného baziliška. Ve skutečnosti je to Routa, ale žabák pronásleduje bazilišky, protože tato rostlina může změnit jakékoliv zvíře v baziliška. Je mu dovoleno nasytit všechna uvězněná zvířata na jevišti. Protože jsou nadpřirozeně silní, tak zvířata utíkají ze svých klecí a bitva začíná. Uprostřed bitvy se náhle vše zastaví: čas dochází - kniha je již na cestě do jeskyně a bazilišci jsou spokojení, protože už ji přepsali. Ale je tu další překvapení - během bitvy Papouš tajně opravil knihu do jejího původního stavu. Když se rozzlobená zvířata rozhodnou pomstít poraženým baziliškům, Penelopka je přeruší. Připomíná jim bláznovství dát 20

někoho do klece. "Proč platit zlo zlem?". Dává nový název pro jejich svět- Čarokraj, kde si každý může žít v míru v harmonii. A jako odměnu dostává své housle zpět. A co žabák? Po dokončení opery se nakonec odváží požádat Penelopku, aby ho políbila. Žabáček sundá masku a začne zpívat dunivým hlasem. Jedná se o jakési sebeuspokojení, ale velmi chytlavé a veselé, takže ostatní mýtická zvířata jsou odnášena. Tančící, zpívající a oslavující žabák má splněný sen. Anebo to celé bylo sen... ?13

13

IVANOVIĆ, Marko, Osobní sdělení. Synopsys, Brno 17. Ledna 2016

21

Obsazení orchestru Další důležitou součástí je i orchestr, kde Marko Ivanović využil různou škálu nástrojů. V osobním rozhovoru mi sdělil svůj záměr: když je opera psaná pro děti, tak by i děti mohli být seznámeny s různými zvuky, pro jejichž vytvoření byly použity z největší části bicí nástroje. Smyčce: I.housle, II. housle, violy, violoncella, kontrabasy, Dechové nástroje: trubky, křídlovky, lesní rohy, trombony, tuby, flétny, pikola, hoboje, klarinety, basklarinety, fagoty, kontrafagoty Bicí nástroje: velký buben, basový buben, malý bubínek, tamburina, frusta, vibraslap, činely, tympán, tam-tam, marimba, xylofon, vibrafon, kastaněty, triangl, činely, dřevěné tyčky, kravský roh, železo, zvonkohra Ostatní nástroje: klavír, harfa, cembalo, ukulele, cellesta, baskytara14

14

IVANOVIČ, Marko. Osobní sdělení, Partitura. Brno 17. ledna 2015

22

Kritika opery Je důležité se zmínit se i o tom, jak byla opera Čarokraj přijata v Praze i v Brně. Objevila jsem kritiky a měla k dispozici i kritiky z archivu Národního divadla v Brně. Na internetových stránkách jich je mnoho, tak jsem vybrala, co mě samotné připadaly vhodné se zde o nich zmínit. Zde úryvek z kritiky Olgy Janáčkové Čarokraj – Rodinná operní expedice na motivy knihy Geralda Durella Mluvící balík v časopisu Harmonie: ,,Pro inscenace bratří Formanů je charakteristická hravost, empatie k vnímání malých diváků či těch dospělých s dětskou duší, schopnost vyjadřovat se pomocí loutek a živáčků nebo živáčků s maskou či v masce, výtvarná fantazie. Dokáží vytvořit a stmelit tvůrčí tým, který se vzájemně respektuje a skutečně tvoří. Je sympatické, že inscenace Národního divadla nazvaná Čarokraj vznikla na motivy Durrellovy knížky jako novotvar se vším všudy – od libreta a jeho zhudebnění po inscenační podobu. Mladý dirigent Marko Ivanović je obratným skladatelem, vytvořil v Čarokraji hudební kaleidoskop, čerpající z mnoha hudebních stylů od lidové hudby přes inspiraci hudbou barokní, klasicistní, romantickou až po díla skladatelů 20. století. Není překvapením, že mořské panny jsou tři a připomínají dcery Rýna. Do těchto hudebních inspirací vstupuje i názvuk budovatelských pochodů, inspirace džezem nebo popová písnička. Nejslunečnější postavou příběhu je chvástavý Žabák herce Vladimíra Javorského, zpívající svěžím hlasem a pointující nejpůsobivější pasáže opery. Skladatel Marek Ivanovič vládne citem pro divadelní situaci,

pro

vytváření

patřičné

atmosféry a charakterizace

postav,

bohatě

instrumentuje a – nepostrádá smysl pro humor. Jeho hudba je tu spíše doprovodná, atmosférotvorná, ne tvaroslovná. Spolu s ne zcela jednolitým libretem netvoří pevný základ inscenace, která stojí a padá s kvalitou výtvarných prvků a hereckých a zejména pohybových kreací jednotlivců a skupin. Libreto místy trpí rozvláčností a nejednotností slovních vyjádření (jako autoři jsou označeni Petr Forman, libretista a režisér inscenace, Ivan Arsenjev, libretista a dramaturg, a Radek Malý, libretista), velkou plochu ponechává didaktickým pasážím, které, pomnoženy hudbou, znějí snad až příliš často a příliš dlouho z jeviště atd.“15 15

Harmonie: Autor: Olga Janáčková Název: Praha-Čarokraj – Rodinná operní expedice na motivy knihy Geralda Durella Mluvící kalík [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z:

23

Dále pro deník Mladá fronta dnes. Autor: Věra Drápelová, Název: Čarokraj podle Formanů je pastvou pro oči. ,,Vyrazit do boje o dětského diváka, na jehož pozornost dnes útočí množství jiných podnětů, je věc cti každého operního domu. Pražské Národní divadlo to zkusilo s pomocí projektu Čarokraj, který nezastírá, že se obrací ke generaci odchované Harrym Potterem a vůbec žánrem fantasy. Je to svět temnější, snad hororovější, nicméně i v něm vítězí nad zlem dobro vtělené do kamarádství a lásky.Čarokraj volně vychází z knihy Geralda Durrella,, Mluvící balík!, v níž děti zachrání ohroženou pohádkovou říši. V opeře ovšem hraje důležitou roli samo divadlo, respektive tajuplný svět za jevištěm. Proto se začíná procházkou do zákulisí, kde na diváky čekají tajemní tvorové žijící v podzemí zlaté kapličky. Rodinná operní expedice – jak je projekt nazýván – pak přechází z hlediště do slavnosti na jevišti, při níž jsou mírumilovné bytosti napadeny zákeřnými bazilišky, kteří se zmocní kouzelné knihy a přepíšou ji podle vlastního gusta. Na dobrodružnou cestu za rostlinou schopnou zneškodnit nepřátele se vydává houslistka Penelopka doprovázená Papoušem a Žabákem. Skladatel a dirigent v jedné osobě Marko Ivanović napsal na vtipný i poetický text hudbu, v níž do jednoho ústrojného a přístupného celku spojil vznešené "operní" monology pro zástupce Čarokraje, virtuózní zpěv pro kouzelnou knihu, popěvek s kytarou pro plebejského Žabáka nebo muzikálový song. Vše je pohybově vypracováno, účinkující přistoupili na legraci a nadsázku, Žabáka si v opeře pohostinsky užil člen činohry Vladimír Javorský. Ovšem největším trumfem inscenace je výprava. Fantazie bratří Formanů a výtvarnice Andrey Sodomkové stvořila svítící elfky, létající ryby, mořské panny a obzvláště neodolatelné bazilišky, vlkodlaky a lasičky, které při premiéře sklidily potlesk na otevřené scéně. A třebaže se může zdát, že devadesátiminutová vizuální show končí do ztracena a postrádá výraznou hudební tečku, tak překvapivá pointa přichází až po děkovačce. Věrnému Žabákovi se totiž dostane odměny podle pohádkových pravidel.“ 16

http://www.casopisharmonie.cz/kritiky/praha-carokraj-rodinna-operni-expedice-na-motivy-knihygeralda-durella-mluvici-balik.html 16 Autor:Věra Drápelová s názvem článku:,,Čarokraj podle Formanů je pastvou pro oči [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://kultura.zpravy.idnes.cz/recenze-narodni-divadlo-opera-formanovecarokraj-fbh-/divadlo.aspx?c=A120116_143800_divadlo_jaz

24

Osobně si dovoluji napsat, že tato kritika je velmi výstižná, což mohu potvrdit díky vlastní zkušenosti z premiéry v Národním divadle v Brně. Inscenačně je to velice zajímavá opera. Diváka překvapí každou minutou, už nejen hudbou, ale i tím, jaké je to na scéně i za scénou. Lidé si mohou prohlédnout velice propracované kostýmy v hledišti, v kterém prochází světlušky mezi nimi. Dále i hudebníky z orchestru, kteří jsou umístěni na balkónech v hledišti pro zvukové zpestření. Dále mohu uvést ještě jeden úryvek z kritiky Borise Klepala nazvané Čarokraj rodinná výprava do odvrácené strany světa i operního divadla, která byla opět příznivá: „Marko Ivanovič napsal hudbu, která pracuje s rozmanitými prostředky od náznaků předbarokní hudby, přes operní recitativ a árii, až po elektroakustiku a muzikál. Stará hudba se vztahuje ke starým bytostem, krkolomné koloratury zpívá Kniha skrývající moudrost věků, Penelopka je operní naivka, Žabák jí vyznává lásku v perfektním muzikálovém čísle s doprovodem ukulele, Papouch se vyjadřuje recitativními prostředky prvních oper, přednatočené zvuky vytvářejí nebo dokreslují strašidelnou atmosféru. Hudba je složená v duchu představení, které diváka až zahlcuje přívalem dojmů. Je to v mnohém barokní divadlo, chybí snad jen rozprašování vůní – ani mezi bytostmi není žádný skunk.“17

17

Autor: Boris Klepal Název: Čarokraj rodinná výprava do odvrácené strany světa i operního divadla [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/carokraj-rodinna-vyprava-do-odvracene-strany-sveta-ioperniho-divadla

25

Závěr Hře na lesní roh se věnuji již řadu let. V oboru hraní v divadelním orchestru jsem byla dva roky. Hrála jsem spoustu oper, ale jedna z mála, která mě zaujala, byl právě Čarokraj. Vzhledem k tomu, že je odlišná od ostatních oper, už co se týče inscenace, hudby, nebo vůbec celého jejího nastudování, jsem si ji vybrala jako moje téma. Spolu s operou jsem se zmínila i o životě Marka Ivanoviće. Jeho život a umělecká dráha mě též velmi zaujala. Sděluji i rozhovor o opeře. Bylo velice příjemné spolupracovat s vynikajícím dirigentem a autorem opery. Během svého studia jsem došla k závěru, že člověk se stále vzdělává a dovídá spoustu nových informací. Závěrem bych chtěla říci, že informace, které jsem získala díky této práci mě velice obohatily a daly mi jiný pohled na klasickou operu (např. Nabucco od G. Verdiho).

26

Použité informační zdroje Marko Ivanović [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.narodnidivadlo.cz/cs/umelec/marko-ivanovic

Marko

Ivanović [online].

[cit.

2016-05-13].

Dostupné

z:

http://www.mivanovic.com Petr

Forman [online].[cit.

Dostupné

2016-05-13].

z:

http://zivotopis.osobnosti.cz/petr-forman.php Matěj

Forman [online].

[cit.

Dostupné

2016-05-13].

z:

http://www.osobnosti.cz/matej-forman.php Martin

Buchta [online].

[cit.

2016-05-13].

Dostupné

z:

5)

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/martin-buchta Andrea

Sodomková [online].

[cit.

2016-05-13].

http://www.formanstheatre.cz/kraskaazvire/html/Sodomkova.html

Veronika

Švábová [online].

[cit.

2016-05-13].

http://www.narodni-divadlo.cz/cs/umelec/veronika-svabova Ivan Arsenjev [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://www.narodnidivadlo.cz/cs/umelec/ivan-arsenjev Radek

Malý [online].

[cit.

2016-05-13].

Dostupné

z:

http://www.spisovatele.cz/radek-maly

Harmonie: Autor: Olga Janáčková Název: Praha-Čarokraj – Rodinná operní expedice na motivy knihy Geralda Durella Mluvící kalík [online]. [cit. 2016-05-15]. Dostupné z: http://www.casopisharmonie.cz/kritiky/praha-carokraj-rodinna-operniexpedice-na-motivy-knihy-geralda-durella-mluvici-balik.html Autor: Boris Klepal Název: Čarokraj rodinná výprava do odvrácené strany světa

i

operního

divadla [online].

[cit.

2016-05-13].

Dostupné

http://www.mestohudby.cz/publicistika/kritika/carokraj-rodinna-vyprava-doodvracene-strany-sveta-i-operniho-divadla

27

z:

Věra Drápelová s názvem článku:,,Čarokraj podle Formanů je pastvou pro oči [online]. [cit. 2016-05-13]. Dostupné z: http://kultura.zpravy.idnes.cz/recenzenarodni-divadlo-opera-formanove-carokraj-fbh/divadlo.aspx?c=A120116_143800_divadlo_jaz IVANOVIĆ, Marko. Osobní sdělení, Brno 8. prosince 2016 IVANOVIĆ, Marko. Osobní sdělení, Brno 17. ledna 2016 HUDEBNÍ ARCHIV,Osobní sdělení. Národní divadlo.Brno 21. Února 2016

28

Přílohy

Příloha č. 1. - Penelopka

29

Příloha č. 2. Lasičky a Papouš

30

Příloha č. 3. Zpívající kniha a ostatní zvířátka

31

Příloha č. 4 Všechny zvířata

32

Příloha č. 5 Mořské panny

Příloha č.6 Světlušky, Papouš, Zpívající kniha 33