Ježíš v evangeliu podle Marka Komentář k Markovu evangeliu pro maminky s miminky, Vršovice 20011-12 Jozef Nagy Předběžné úvahy Slovo „evangelium“ znamená v češtině „radostná zvěst“. Stejným slovem jsou označovány také knihy, které o této radostné zvěsti podávají zprávu. Autoři těchto knih si nekladli za úkol vyprávět jako historici události z Ježíšova života, ale jako katecheté vyprávět událost, kterou je sám Ježíš. Proto se na evangelia, stejně jako na celou bibli díváme jako na knihu víry.
Synoptická evangelia: podle Matouše, Marka a Lukáše. Janovo evangelium stojí zvlášť. Události z Ježíšova života vybírají evangelisté podle toho, co chtějí zdůraznit. Matoušovo evangelium: kniha dějin spásy, která se naplnila v Ježíši Kristu. Přes Josefa, muže Marie, matky Ježíšovy až k Abrahámovi. Josef obřízkou a udělením jména dává dítěti dědičná práva na mesiášské království, zaslíbené Abrahamovi. Bylo sepsáno hebrejsky v prostředí křesťanů židovského původu, patrně v Sýrii nebo v Palestině mimo Jeruzalém v době po židovské válce, někdy v osmdesátých létech. Markovo evangelium: velikonoční kázání. Nezajímá jej nijak zvlášť Ježíšův život před jeho veřejným vystoupením. Bylo sepsáno řecky v helénském prostředí, patrně v Římě v šedesátých, nebo začátkem sedmdesátých let. Lukášovo evangelium: uspořádané vypsání všeho. Rodokmen vede až k Adamovi a k Bohu, k počátku lidských dějin. Lidstvo vyšlo z rukou Stvořitele a skrze Ježíše Krista se tam má vrátit. Bylo sepsáno řecky v helénském prostředí, patrně v Římě, v Cesareji nebo někde v Řecku v sedmdesátých, nebo začátkem osmdesátých let. Janovo evangelium: Ježíš, věčný Syn věčného Otce. Jde až na počátek stvoření. Bylo sepsáno řecky patrně někde v Malé Asii koncem 1. století.
Křesťanská víra je spojena s přijetím toho výkladu události „Ježíš“, kterou nám podávají evangelia. Popis událostí je vždy zabarven osobně, protože evangelisté měli k ní osobní vztah. Evangelium můžeme číst jako román, jako předmět studia, jako osobní zvěst pro svůj život. Poslední způsob vede obvykle k modlitbě (obdiv, chvála, dík, prosba). I k osobní četbě je užitečné znát dobové reálie: znalost použité literární formy, kterou může poskytnout exegeta, okolnosti, za nichž dílo vzniklo, tj. dějinné souvislosti: židovské prostředí Palestiny, římská nadvláda, kolaboranti – saduceové a publikáni (celníci), odpůrci římské nadvlády – zéloti,
zbožní farizeové, učení zákoníci, diaspora, chrám, levité, kněží, velekněz, synagógy a rabíni, prostředí křesťanských obcí prvotní církve, K otázce historické věrohodnosti některých biblických událostí si uvědomme, že i o románu řekneme, že je pravdivý, přestože pravdivý popis života podává na postavách a událostech, které nemusí odpovídat historické věrohodnosti.
Co víme o Markovi: Jeho symbol je lev. Podle tradice je učedníkem apoštola Petra (1Pt 5,13). Jeho řečtina je nedokonalá. Přitom ale není zdlouhavý, zachycuje postoje, gesta, pohledy a city učedníků, farizeů, zástupů. Někdy je ztotožňován s Janem Markem ze Skutků apoštolů (Sk 12,12.25; 13,5.13; 15,37.39) a s mladíkem z Mk 14,51n. Zmínky o Markovi jsou také v listech apoštolů Petra a Pavla (1Pt 5,13; Ko 4,10; 2Tm 4,11; Fm 24).
Jaké úkoly plní Markovo evangelium? 1. Ježíšovo slovo pomáhalo řešit problémy, před které křesťany stavěla nová situace. Dává jak obecné zásady, tak i řešení konkrétních situací (zachovávání soboty, postu, obřadných předpisů, rozvody, placení daní, postoj k pohanům, celníkům atd.) 2. Výběr zázraků ukazuje Ježíšovo mesiášství. Ježíšovy spory měly pomáhat obhajovat víru. 3. Zachycuje vzpomínku na Ježíše, jeho křest, pokoušení, proměnění, utrpení, zmrtvýchvstání, ... 4. Zdůrazňuje Ježíše jako Božího Syna: při křtu – 1,11; při proměnění – 9,7; při smrti – 15,39. 5. Postupné zjevování Ježíšova mesiášského tajemství. Ježíš úmyslně skrývá, kým vlastně je. Zakazuje o svém mesiášství mluvit démonům (1,34), uzdraveným (1,44; 7,36), učedníkům (9,9; 8,36). Káže v podobenstvích. Skrývá své mesiášské tajemství proto, aby ho mohl později zjevit tak, aby bylo po jeho smrti správně pochopeno.
Literatura: J. R. Donahue, D. J. Harrington: SACRA PAGINA Evangelium podle Marka, KN, Kostelní Vydří 2005 A. E. Gilles: Lidé cesty, Portál, Praha 1993 M. Limbeck: Evangelium svatého Marka, MSK, KN, Kostelní Vydří 1997 Průvodce životem: MAREK, Luxpress, Praha 1994
I. POČÁTEK (1,1-13) 1,1 1, Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. Počátek evangelia: a) vystoupení Jana a Ježíše, b) Ježíšův život, smrt a zmrtvýchvstání Slovo „evangelium“ (radostná zvěst) používá Pavel více než šedesátkrát jako faktické shrnutí kristovské události, tj. k vylíčení významu života, smrti a vzkříšení/vyvýšení Ježíše Krista Ř 1,1-17 Pavel, služebník Krista Ježíše, povolaný za apoštola, vyvolený ke zvěstování Božího evangelia, ... 3 evangelia o jeho Synu, který tělem pocházel z rodu Davidova, 4 ale Duchem svatým byl ve svém zmrtvýchvstání uveden do moci Božího Syna, evangelia o Ježíši Kristu, našem Pánu. ... 7 Všem vám v Římě, kdo jste Bohem milováni a povoláni ke svatosti: milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Ježíše Krista. ... 9 Bůh, jemuž z celé duše sloužím evangeliem o jeho Synu, je mi svědkem, jak na vás bez ustání pamatuji ... 14 Cítím se totiž dlužníkem Řeků i barbarů, vzdělaných i nevzdělaných. 15 Odtud moje touha zvěstovat evangelium i vám, kteří jste v Římě. 16 8estydím se za evangelium: je to moc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka. 17 Vždyť se v něm zjevuje Boží spravedlnost, která je přijímána vírou a vede k víře;... Ř 10,16-17 Ale ne všichni přijali evangelium. Už Izaiáš říká: `Hospodine, kdo uvěřil naší zvěsti?´ 17 Víra je tedy ze zvěstování a zvěstování z pověření Kristova. 1 K 15,1-8 Chci vám připomenout, bratří, evangelium, které jsem vám zvěstoval, které jste přijali, které je základem, na němž stojíte, 2 a skrze něž docházíte spásy, držíte-li se ho tak, jak jsem vám je zvěstoval vždyť jste přece neuvěřili nadarmo. 3 Odevzdal jsem vám především, co jsem sám přijal, že Kristus zemřel za naše hříchy podle Písem 4 a byl pohřben; byl vzkříšen třetího dne podle Písem, 5 ukázal se Petrovi, potom Dvanácti. 6 Poté se ukázal více než pěti stům bratří najednou;... 1K 1,17n.22n Kristus mě totiž neposlal křtít, ale zvěstovat evangelium, ovšem ne moudrostí slov, aby Kristův kříž nepozbyl smyslu. 18 Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží. ... 22 Židé žádají zázračná znamení, Řekové ... moudrost, 23 ale my kážeme Krista ukřižovaného. 1 Te 1,4-7 Víme přece, bratří Bohem milovaní, že patříte k vyvoleným, 5 neboť naše evangelium k vám nepřišlo pouze v slovech, ale v moci Ducha svatého a v přesvědčivé plnosti ... . Jak je vidět z Pavlových listů, v Markově době se formulace „Ježíš Kristus (= Mesiáš)“ stala již vlastním jménem. Marek klade na Ježíšovy tituly Mesiáš a Syn Boží veliký důraz.
Jan Křtitel (Mt 3,1-12; L 3,1-18; J 1,19-28) 1,2 1, Je psáno u proroka Izaiáše: „Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. 3 Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!“ 4 To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ 5 Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu. 6 Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7 A kázal: Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“
Ad 1,2-3: Apokalyptické očekávání příchodu Mesiáše, slíbeného mockrát proroky, zejména Izajášem: Mal 3,1-5.23-24 "Hle, posílám svého posla, aby připravil přede mnou cestu. I vstoupí nenadále do svého chrámu Pán, kterého hledáte, posel smlouvy, po němž toužíte. Opravdu přijde, praví Hospodin zástupů. 2 Kdo však snese den jeho příchodu? Kdo obstojí, až se on ukáže? Bude jako oheň taviče, jako louh těch, kdo bělí plátno ... 5 ... praví Hospodin zástupů." ... 23 „Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. 24 On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům, abych při svém příchodu nestihl zemi klatbou." Eliáš-Jan spojuje otce SZ se syny NZ. Ježíš přináší odpuštění hříchů, ruší prokletí zákona (viz Ga 3,13). Mt 11,2-14 ... 10 To je ten, o němž je psáno: `Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.´ ... Iz 11,1-9 I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce. 2 8a něm spočine duch Hospodinův ... 5 Jeho bedra budou opásána spravedlností a jeho boky přepásá věrnost. 6 Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat ... 8 Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě. 9 ... zemi naplní poznání Hospodina ... Iz 40,1-4 ... 3 Hlas volajícího: "Připravte na poušti cestu Hospodinu! Vyrovnejte na pustině silnici pro našeho Boha! 4 Každé údolí ať je vyvýšeno, každá hora a pahorek sníženy. Izajáš volá k přípravě cesty pouští do velikého osvobození. Na poušti Izraelité trávili mnoho času. U Marka jde o přípravu cesty do spásy v Ježíši. To „se stalo“ v Janově výzvě ke změně smýšlení a v její naplňování. Iz 52,7-9 Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: "Tvůj Bůh kraluje!" Iz 65,17-25 Hle, já stvořím nová nebesa a novou zemi. Věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl. 18 Veselte se, jásejte stále a stále nad tím, co stvořím. Hle, já stvořím Jeruzalém k jásotu a jeho lid k veselí. ... Jr 31,33 Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem. Lk 22,20 ... vzal kalich a řekl: "Tento kalich je nová smlouva zpečetěná mou krví, která se za vás prolévá." Ez 36,26-28 A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Odstraním z vašeho těla srdce kamenné a dám vám srdce z masa. 27 Vložím vám do nitra svého ducha; učiním, že se budete řídit mými nařízeními, zachovávat moje řády a jednat podle nich. 28 Pak ... budete mým lidem a já vám budu Bohem. Sk 2,4 všichni byli naplněni Duchem svatým ... Sf 3,14n Zaplesej, sijónská dcero, zahlahol Izraeli! Raduj se a jásej z celého srdce, dcero jeruzalémská! 15 Rozsudek nad tebou Hospodin zrušil, zbavil tě nepřítele. Král Izraele, Hospodin, je uprostřed tebe, neboj se už zlého! Da 7,13-14 Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. 14 A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků. Jeho vladařská moc je věčná, která nepomine, a jeho království nebude zničeno.
Ad 1,4-5: Jan káže na poušti a křtí v Jordánu u brodu. Jeho kázání vyžaduje okamžitou odezvu. Lidé přicházejí pouští – jako mnohokrát v historii Izraele. Touží po Mesiáši, po „spáse v odpuštění hříchů“. Jsou si vědomi skutečnosti, že hřích, přestoupení zákona, nese sebou prokletí a vede ke smrti: Dt 27,26 Buď proklet, kdo nebude plnit slova tohoto zákona a dodržovat je. Lk 1,77n dal jeho lidu poznat spásu v odpuštění hříchů, pro slitování a milosrdenství našeho Boha, ... Sk 2,38 Petr jim odpověděl: "Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
Ad 1,5: Soukromé i veřejné vyznávání hříchů bylo v judaismu obvyklé a ke konci starozákonního období se stalo běžnou formou modlitby. Lv 5,1-5 ... Když se tedy čímkoli z toho provinil, ať vyzná, čím se prohřešil, ... Ž 32,5 Svůj hřích jsem před tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: "Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti." Da 9,4-19 Modlil jsem se k Hospodinu, svému Bohu, a vyznával se mu slovy: "Ach, Panovníku, Bože veliký a hrozný, ... 5 Zhřešili jsme a provinili se, jednali jsme svévolně, bouřili se a uchýlili od tvých přikázání a soudů. ...
Ad 1,6: Jan je oblečen jako prorok: 2 Kr 1,8 Byl to muž v chlupatém plášti a bedra měl opásaná koženým pásem. ... To byl Elijáš Tišbejský." Za 13,4 V onen den se stane, že proroci .... Už neobléknou chlupatý plášť a nebudou obelhávat.
Ad 1,8: Vylití Ducha v plnosti je známkou mesiášské doby: Iz 44,3 Já vyleji vody v místa zprahlá žízní, bystřiny na suchou zemi. Já vyleji svého ducha na tvé potomstvo ... Ez 36,26 ... A dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. ... Jl 3,1 I stane se potom: Vyleji svého ducha na každé tělo. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši starci budou mít sny, vaši jinoši budou mít prorocká vidění. Za 12,10 Ale na dům Davidův, na toho, jenž sídlí v Jeruzalémě, vyleji ducha milosti a proseb o smilování. Za 13,1 V onen den vytryskne pro dům Davidův i pro obyvatele Jeruzaléma pramen k obmytí hříchu ... Ř 5,5 A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán.
Ježíšův křest (Mt 3,13-17; L 3,21-22)
1,9 1, V těch dnech přišel Ježíš z Nazareta v Galileji a byl v Jordánu od Jana pokřtěn. 10 Vtom, jak vystupoval z vody, uviděl nebesa rozevřená a Ducha, který jako holubice sestupuje na něj. 11 A z nebe se ozval hlas: „Ty jsi můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“ Ad 1,9: Ježíš při křtu nevyznává hříchy a jeho křest je provázen teofanií. V Ježíšově křtu jde o symbolický úkon solidarity s hříšníky, kteří touží po odpuštění a znovuzrození. Chce být s nimi.
Ad 1,10: Duch sestupuje jako sestupuje holubice – tiše, mírně. Rozevřená nebesa – možnost komunikace Iz 63,20 Kéž bys protrhl nebesa a sestoupil dolů, hory by se před tvou tváří potácely.
Ad 1,11: Ježíš bude od této chvíle vystupovat jako milovaný Syn Boží, a tedy v síle Božího Ducha
Pokušení na poušti (Mt 4,1-11; L 4,1-13)
1,12 1, A hned ho Duch vyvedl na poušť. 13 Byl na poušti čtyřicet dní a satan ho pokoušel; byl mezi dravou zvěří a andělé ho obsluhovali. Pobyt na poušti připomíná ráj: dravá zvěř, andělé, pokušení od satana (vládce zlých duchů, svůdce) Ex 24,18 Mojžíš vstoupil doprostřed oblaku. Vystoupil na horu (Sinaj) a byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí. 1 Kr 19,8 (Eliáš) vstal, pojedl, napil se a šel v síle onoho pokrmu čtyřicet dní a čtyřicet nocí až k Boží hoře Chorébu.
