Vánoční koncert Vánoční koncert 20.12. 2006 ve 21,00 hodin kostel U Salvátora unikátní vánoční benefiční koncert FreeTime a Okamžitého filmového orchestru. Originální zpracování tradičních vánočních koled mladými soudobými hudebními skladateli. Na přípravě této jedinečné akce se podílí přes 120 členů hudebních a vokálních těles: Okamžitý Filmový Orchestr, Salvátorský sbor, Sbor sv. Ducha a Angelus Novum. Výtěžek ze vstupného je věnován o.s. Múzy dětem na podporu projektu „Život nanečisto“, který se zaobírá pomocí dospívajícím dětem z dětských domovů. Koncerty navazují na každoroční tradici vánočních koncertů OFO v kostele U Salvátora.
Vánoční koledy v osobitém aranžmá hudebních skladatelů Varhana Orchestroviče Bauera, Evy Kálavské - Faltusové, Jana Kučery, Petra Vajsara, Igora Angelova a Swetji ponoří posluchače do adventní atmosféry. Průběh koncertu bude rovněž zaznamenávám a digitálně zpracován. Záznam bude volně k dispozici na kulturně-informačním-interaktivním internetovém portálu http://www.freetime.cz/.
z tisku Benefiční koncert Okamžitého Filmového Orchestru kostel U Salvátora, Praha 1, 21.12.2005 Benefiční koncert se konal díky spolupráci o.s. Múzy dětem a Free Time. Na přípravě této jedinečné akce se podílelo přes 120 členů hudebních a vokálních těles: Okamžitý Filmový Orchestr, Salvátorský sbor, Sbor sv. Ducha a Angelus Novum. Jak datum konání napovídá byly náplní této akce koledy. Ovšem byly to koledy ve velmi netradičním pojetí. Moderátorka této večerní akce Lejla Abbas provázela na 250 návštěvníků hudební krajinou známých koled, které však oblékli skladatelé Varhan Orchestrovič Bauer, Eva Kálavská - Faltusová, Jan Kučera, Petr Vajsar, Igor Angelov a Swetja do neobvyklých a někdy velmi překvapivých hudebních šatů. Prostor evangelického kostela byl důstojným rámcem pro hudbu a hudba se stala přirozenou partnerkou Múz. Ty tu zastupovala a úspěšně zosobňovala Klára Chábová. Během koncertu a před i po něm se o činnosti o.s. Múzy dětem dozvěděla řada osobností nejen hudebního světa. Některé z nich se navíc živě zajímaly o možnost vyjet s námi za dětmi do dětských domovů. Stejný zájem projevila i Lejla Abbas a o její návštěvě některého z dětských domovů už jednáme. Benefiční koncert proběhl ve skvělé předvánoční atmosféře a skončil krátce před půlnocí za nadšeného aplausu návštěvníků. Všichni hudebníci se pak odebrali do blízkého baru, aby si zde mohli v klidu vychutnat svůj zasloužený honorář - řízek a pivo. Značná část výtěžku z dobrovolného vstupného byla po několika dnech potřebných ke vstřebání chrámového zážitku odevzdána o.s. Múzy dětem na podporu jejich aktivit směřujících k dětem z dětských domovů. (Karel Navrátil – předseda o.s. Múzy dětem)
Okamžitý Filmový Orchestr se v roce 2004 zařadil mezi nejprestižnější tělesa především živým hudebním doprovodem slavnostního ceremoniálu předání filmových cen Český Lev 2003 a koncertem na slavnostním zakončení 39.MFF Karlovy Vary v grandhotelu PUPP. Nahrál také znělku pro slavnostní ceremoniál předání televizních cen ELSA a znělku diskusního pořadu České televize Za zdí a hudbu k mnoha filmům jako: Český Sen – filmová reality show Víta Klusáka a Filipa Remundy o neexistujícím hypermarketu Český holocaust – třídílný dokument České televize, Cisco, Wireless World – reklamní film Benjamina Tučka promítaný na 39. MFF v K. Varech, Kaplický – Profile – dokument o světoznámém českém architektovi Janu Kaplickém, Karlův Most – dokument Jiřího Sirotka pro Magistrát hlavního města Prahy.
Vůdčí Varhan
osobností
tohoto tělesa je
Orchestrovič
Bauer, který
je nejen autorem veškeré výše uvedené hudby, ale i šéfdirigentem orchestru.
Varhan Orchestrovič Bauer je absolventem
Konzervatoře Jaroslava Ježka v oborech
skladba a dirigování (profesorů Antonína Bílého a Hynka Farkače). Svou žánrovou a organizační flexibilitou je schopen uspokojit nároky na nejvyšší kvalitu hudební produkce různých typů – od velkého symfonického orchestru, přes komornější varianty až po kvarteto či malý jazz – swing band.
Vokální soubor Brécy je komorní patnáctičlenné uskupení. Členky začínaly před více než deseti lety v dětském sboru Mladost pod vedením PhDr. Jaroslava Dostalíka. Na jeho práci navázal v roce 1993 Igor Angelov a pod názvem Chorus Angelus pak orientoval repertoár sboru na středověkou, renesanční a barokní hudbu. Brécy tak prošly více než desetiletou praxí sborového zpěvu, koncertních vystupování v Čechách i zahraničí a podílely se na realizaci řady úspěšných projektů v prestižních prostorách, projektů multimediálních i tradičních, samostatných s orchestrem či jinými sbory, též vydání několika vlastních CD. V letech 2001 - 2003 působil soubor pod vedením sbormistra Karla Louly jako chrámový sbor Cantara Schola castuliana. V této době se zabýval především duchovní hudbou a začal pracovat na nastudování renesanční polyfonie Píseň písní od G. P. Da Palestriny. Dlouhodobé zkušenosti, které vyplývaly ze studia Palestrinova cyklu 29 pětihlasých motet, byly podnětem k plánování projektů na roky 2003 - 2005, které již byly realizovány pod vedením stávajícího sbormistra L. Prchala. V sezóně 2005/6 se pak Brécy začaly - zprvu pro vlastní pobavení a posléze i koncertně věnovat worldmusic a popmusic. Základ, kterým byly úderné slovanské lidovky a katalánské písně postupně doplňovaly aranže písní skupiny Värttinä, něco z repertoáru J.Korna, Karla Gotta, ale také například od sarajevsko-americké skupiny Charming Hostess. Zároveň vznikaly a vznikají též skladby komponované přímo pro Brécy (Petr Wajsar, Filip Nebřenský). Je to poměrně živý proces, ve kterém můžete teď Brécy potkat nejčastěji. Zároveň se věnují krátkodobějším projektům, jako například nastudování a provedení skladby Petra Wajsara "Beránek měsíc" se smyčcovým orchestrem a rytmikou, nahrávání hudby skladatele Varhana O. Bauera k filmu Miloše Formana "Goya's Ghosts" nebo účinkování s Michalem Pavlíčkem a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu na koncertě "Beatová síň slávy" v Sazka Aréně 8.6.2006, co by vokální sekce.
Varhan Orchestrovič Bauer, hudební skladatel, orchestrátor, aranžér a dirigent filmové a scénické hudby. Úspěšně absolvoval Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze, obory skladba (profesor Antonín Bílý)a dirigování (profesor Hynek Farkač). Během studia založil a dirigoval svůj vlastní experimentální symfonický orchestr „Worchester Scandal“ (60 členů). Realizoval tím vlastní kompozice, v nichž šlo o hledání syntézy stylů, žánrů, barev a nálad nejen symfonické hudby, ale i jazzu, funku či rapu. Pro jeho umělecký růst byl také velmi přínosný půlroční pobyt v Los Angeles, kde načerpal spoustu vědomostí (Beverly Hills Library), pracovních zkušeností (hudba pro TV a film) a inspirace pro další tvorbu (jam sessions s americkými jazzmany). Založil vlastní žánrově neomezený Okamžitý Filmový Orchestr, se kterým nahrává svou filmovou a komerční hudbu (reklamy, popové aranže). Kromě studiové práce se toto těleso složené z talentovaných mladých hudebníků z Akademie múzických umění a z konzervatoří věnuje koncertní činnosti, zahajuje nebo končí festivaly, otvírá letní kina, v kostelech hraje duchovní hudbu (Roxy 2002, Český Lev 2003, Filmový Festival Karlovy Vary 2004, Elsa 2004…). Miloš Forman a Varhan
Stellan Skarsgard (filmový Goya), Varhan Bauer
Poslední z prací, kterou před nedávnem Varhan Bauer dokončil byla hudba k celovečernímu filmu Miloše Formana Goya.
Igor Angelov vystudoval dirigování na Konzervatoři Jaroslava Ježka a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UK v Praze. Od roku 1990 se zabývá středověkou a renesanční hudbou a jako sbormistr a dirigent vede několik profesionálních souborů (mužský vokální ansámbl Polyphonion, Nové literátské bratrstvo Gregoriánského chorálu, soubor staré hudby Pilgrim Shoes, soubor etnické hudby Alikvótní 4). Od roku 1992 se zabývá propojováním různých hudebních žánrů a proudů (stará hudba, etnické hudba, moderní proudy)a syntetizuje je do specifické hudebně divadelní výpovědi s výtvarnými a vizuálními prvky (Nobis est Natus – vánoce středověku a renesance, Ave Lumen –
velikonoce středověku a renesance, Conversation - postindustriální requiem, Mystika a Éros, Katedrála Světla – Sv. Vít, Rudolf II. a Praha, Timewalker – Roxy, Hamburg). Jako dirigent, sbormistr a producent se podílel na vytvoření celé řady nahrávek (Chronica Bohemorum 1994, Conversation 1998, Vl. Matoušek – Kaligrafie 1999, Česká Mariánská Muzika 2000, Advent 2002, T. L. da Vittoria – Responsoria 2003, Communication with India 2004 a mnoho dalších).
Eva Kalavská – Faltusová je absoloventkou Pražské konzervatoře obor skladba. Kompozici a improvizaci studovala u M. Procházkové. V roce 2004 ukončila studium obor skladba u profesora O. Kvěcha. V roce 1997 získala 1. cenu v Národní skladatelské soutěži pro mladé skladatele. V roce 2003 získala čestné uznání v skladatelské soutěži Generace 2003 a stipendium Českého hudebního fondu. Po absolutoriu s orchestrem v roce 2004, které bylo vysíláno Českým rozhlasem, se věnuje hudební tvorbě a pedagogické činnosti na ZUŠ.
Jan Kučera – patří mezi nejpozoruhodnější a nejvšestrannější hudební objevy současnosti. Své první hudební vědomosti a dovednosti získal během studií klavíru na základní umělecké škole. V letek 1992-1998 studoval kompozice na Pražské konzervatoři pod vedením profesora Bohuslava Řehoře. Již v těchto letech zkomonoval mnoho symfonických básní a dalších skladeb. Mezi jeho významné aktivity patří též scénická hudba, kterou komponoval pro pražská i momopražská divadla. Působí jako pianista a skladatel v hudebním tělese „Jan Kučera Trio“. Repertoár této skupiny je postaven na spojení klasické a jazzové hudby.
Petr Wajsar – hudební skladatel, jehož předsevzetím je skládat hudbu, nezávislou na stylových rozděleních a žánrech. Na Pražské konzervatoři studoval obor jazzu a populární hudby. Na konzervatoři Jaroslava Ježka studoval u profesora Stanislava Jelínka. Jeho tvorba byla ovlivněna rovněž profesorem V. Riedelbauchem, ke kterému docházel na Akademii múzických umění. Jeho hudba je založena na rozmanitě řešené rytmice, pulzaci a rytmických patternech, nástrojových barvách.
Oblíbenými skladatelskými technikami jsou minimalizmus, aleatorika a rytmické recitace. Texty k mnoha svým skladbám si píše sám. Jako skladatel, zpěvák a hráč na klávesové nástroje působí ve vlastní skupině „Cosmic Passengers“. Hrají převážně klubovou taneční hudbu. Dlouhodobě spolupracuje s dívčí vokální skupinou Spirit & Soul. Svou hudbu propojuje s dalšími uměleckými žánry jako je film, tanec, obrazy, atd.
Swetja, hudební skladatel, aranžér, multiinstrumentalista a multimediální specialista. Vlastním jménem Jaroslav Svítek, narozený v roce 1969 v Bánské Bystrici. Vystudoval FE VUT v Brně. Od roku 1996 působí v Praze. V roce 2002 získal za svou kompozici Genesis první cenu v prestižní celosvětové soutěži hudebních skladatelů USA Songwriting Competition v kategorii World Music Kromě studiové práce a živé spolupráce s množstvím žánrově rozdílných hudebníků, skupin, orchestrů, divadelních těles a výtvarníků na československé scéně, je třeba připomenout pravidelnou spolupráci se slavným americkým bluesovým hráčem King Georgem či spolupráci se špičkou světové freejazzové scény George Haslamem. Pro Národní Divadlo Moravskoslezské v Ostravě zkomponoval hudbu k divadelní hře J. K. Tyla Strakonický dudák, která měla premiéru v únoru 2005 v režii Janusze Klimszi. V roce 2005 vytvořil hudbu k doprovodnému programu festivalu animovaného filmu ANIFEST v Třeboni. V letošním roce zkomponoval hudbu pro expozici keltské kultury na zámek Nižbor.
Kromě práce na svém prvním sólovém hudebním multimediálním albu, pracuje s autorskou dvojicí Varhan Orchestrovič Bauer / Igor Angelov na hudebně-vizuálním projektu Conversation II. Dále přiravuje projekt Techinspiration, který pomůže zrestaurovat hudebně-technické skvosty z depozitářů Národního technického muzea v Praze a přiblíží širší veřejnosti kompozicemi současných hudebních skladatelů. Jeho hudební rukopis je ovlivněn žánrem world music. Na koncertech vždycky střídá několik nástrojů, mezi nimi je například i fujara a pila. Jeho hudba je však velmi moderní, vycházeje z fúze akustických nástrojů a elektroniky, umocněná originální projekcí z vlastní dílny.
http://www.free-time.cz
„Múzy dětem – Život nanečisto“ Co je to Život nanečisto: Jde o projekt, který umožní dospívajícím klientům ústavů náhradní výchovné péče vyzkoušet si zásadní situace, s nimiž si zpravidla při přechodu do reálného života nevědí rady, například shánění a udržení práce, shánění bydlení a hospodaření s penězi. Kategorie dospívajících je v současné době v těchto ústavech na období dospělosti připravována nedostatečně a přes řadu programů v podobě specializovaných seminářů se 97% dětí po odchodu z těchto zařízení ocitá v lepším případě v sociální síti, v horším ve sféře kriminální. Pouhá 3 % dětí dokáží úspěšně obstát v reálném životě! Metody, které projekt Život nanečisto (dále ŽNN) používá, jsou kombinací prvků psychodramat, interaktivních dramatických scének, zátěžových her a psychologického působení využívajícího navozených intenzivních zážitků. Ke zvýšení motivace klientů bude sloužit účast známých herců i dalších umělců. Ti svou přítomností zvýší atraktivitu i věrohodnost probíhajících dějů a zároveň v roli pronásledovaných a životem i úředníky zkoušených pomohou neutralizovat pocity méněcennosti a malé sebedůvěry, které jsou chronickým handicapem cílové skupiny ŽNN. Základním a možná nejdůležitějším prvkem projektu je způsob zapojení vychovatelů z DD. Víkendové semináře by totiž měly simulovat reálný život i v tom, že s dětmi nebude jejich vychovatel, ale v roli (zákonně nutného) vychovatele bude člověk, kterého neznají (vychovatel z jiného zařízení). Tím, že vychovatelé sami předem absolvují Život nanečisto a na vlastní kůži okusí intenzivní emoční zátěž, jíž pak projdou jejich svěřenci, mohou adekvátně reagovat po návratu „svých dětí“ ze ŽNN. Hlavní principy projektu jsou dlouhodobě konzultovány s partnerskými neziskovkami i s výchovnými pracovníky konkrétních dětských domovů /např. DD Solenice, DD Sázava, DD Písek, DD Potštejn, DD Korkyně a další/. A právě z prostředí ústavů náhradní výchovné péče vzešel nápad, že by projekt Život nanečisto mohl zásadním způsobem změnit dosavadní praxi zařízení náhradní výchovy, kdy hlavní pozornost je většinou věnována malým dětem a adolescenti vyrůstají do značné míry stranou vlivu vychovatelů. Vychovatelům chce ŽNN poskytnout instrument, který jim umožní zaujmout a motivovat dospívající klienty pro nácvik dovedností nutných pro život „venku“. ŽNN počítá s dlouhodobou komunikací s dětmi, s jejich opakovanou účastí na zážitkových pobytech i se systematickou spoluprací s jednotlivými zařízeními náhradní výchovy. V důsledcích může napomoci ŽNN snížení sociálních rizik pro podstatnou část populace a snad i napomoci vylepšení bezpečnostní situace (snížení počtu mladých delikventů). V současné době se nachází ve 340 Dětských domovech a Dětských domovech se školou na 11 000 dětí. Z toho cca 20 % dětí spadá do kategorie 15-18 let, pro kterou je určen ŽNN a přibližně tisíc jich ročně vychází vstříc rizikům, jimž zpravidla podléhají. Karel Navrátil – předseda o.s. Múzy dětem
