Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Právní úprava obchodování s potravinovými doplňky Bakalářská práce
Autor:
Pavel Kolba Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Jan Tuláček
Duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Mezouni dne 10. 4. 2014
………………………………. Pavel Kolba
Poděkování Touto cestou bych rád poděkoval JUDr. Janu Tuláčkovi za jeho cenné a důleţité rady, připomínky, ochotu a čas při psaní této práce. Rovněţ musím poděkovat společnosti NITRISTAR za umoţnění čerpání praktických zkušeností a pořízení fotodokumentace důleţité pro vznik praktické části mé bakalářské práce.
Anotace Bakalářská práce je zaměřena na legislativní podmínky podnikání s potravinovými doplňky. Potravinové doplňky jsou výrobky určené především k podpoře a ochraně zdraví, ve sportu pak zejména ke zvýšení výkonnosti a regeneraci. V práci jsou shrnuty základní právní normy ČR a EU, které upravují jejich výrobu a manipulaci s nimi. Praktická část obsahuje fotodokumentaci a popis výroby suplementů v soukromé firmě. Cílem práce bylo analyzovat problematiku obchodování s potravinovými doplňky. Klíčová slova: potravinový doplněk, suplement, právní norma, obchod
Annotation The thesis is focused on legislative business conditions with dietary supplements. Nutritional supplements are products intended primarily to promote and protect health, especially in sports then to increase performance and recovery. The paper summarizes the basic laws of the Czech Republic and the EU, which govern their manufacture and handling. The practical part contains a description and photographs of the production of supplements in a private company. The aim of the thesis is to analyze the issue of trading in food supplements. Key words: dietary supplement, supplement, rule of law, legal standard, trade/business
Obsah Úvod............................................................................................................................................7 1
Teoretická část ................................................................................................................8 1.1 Definice potravinového doplňku – suplementu – doplňku výţivy .........................8 1.2 Historie....................................................................................................................9 1.3 Legislativa .............................................................................................................10 Právní normy pro výrobu, sloţení, označování, manipulaci a uvádění na trh ..............10 Administrativní postup uvedení doplňku stravy na trh .................................................11 1.3.1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.46/2002 ze dne 10. června 2002 o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. ....12 1.3.2 Zákon 110/97 Sb. ze dne 24.dubna 1997 o potravinách a tabákových výrobcích13 1.3.3 Vyhláška č. 225 ze 17. června 2008 .............................................................15 1.3.4 Vyhláška č. 113/2005 zde dne 4. března 2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků.....................................................................................17 1.3.5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výţivových a zdravotních tvrzeních při označování potravin ............20 1.3.6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin 21 1.3.7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29.dubna 2004 o hygieně potravin ...............................................................................................26 1.3.8 Vyhláška č. 54/2004 ze dne 30.ledna 2004 o potravinách určených pro zvláštní výţivu a způsobu jejich pouţití .......................................................................27 1.3.9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97ze dne 27. ledna1997 o nových potravinách a nových sloţkách potravin .....................................30 1.4 Doplněk stravy a léčivý přípravek ........................................................................31 1.4.1 Doplněk stravy ..............................................................................................31 1.4.2 Léčivé přípravky ...........................................................................................31 1.4.3 Základní pravidla pro rozlišení doplňku stravy od léčivého přípravku ........32 1.4.4 Základní rozdíly mezi léky a doplňky stravy................................................32 1.4.5 Rozdělení doplňků stravy .............................................................................33 1.4.6 Komu jsou potravinové doplňky určeny .......................................................36 1.5 Srovnání právních norem ČR a některých dalších zemí .......................................42 2 Praktická část ................................................................................................................43 2.1 Výroba potravinového doplňku ............................................................................43 2.1.1 Příjem surovin a obalů ..................................................................................43 2.1.2 Mísení surovin ..............................................................................................44 2.1.3 Formování .....................................................................................................45 2.1.4 Balení ............................................................................................................47 2.1.5 Označování ...................................................................................................47 2.1.6 Distribuce ......................................................................................................48 3 Diskuze .........................................................................................................................49 Závěr .........................................................................................................................................53 Seznam pouţité literatury .........................................................................................................54 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................58 Seznam příloh ...........................................................................................................................59
Úvod V posledních dekádách stoupá počet lidí, kteří se aktivně snaţí starat o své zdraví a dobrou fyzickou a psychickou kondici. Často k těmto účelům pouţívají doplňky stravy (suplementy) ve snaze stát se ještě zdravějšími, krásnějšími, štíhlejšími. K boomu pouţívání suplementů přispívá i moţnost získávání informací prostřednictvím internetu a sociálních sítí, kde si lidé sdělují zkušenosti, dozvídají se nové informace, návody a tipy jak kýţených výsledků pomocí suplementů dosáhnout. Obrovský vliv na poptávku po doplňcích stravy má také reklama spojená zejména se „zdravým“ ţivotním stylem. Dotace některými důleţitými látkami v případě jejich nedostatku pomáhá zcela jistě stabilizovat jejich hladinu nutnou pro zdárný fyziologický vývoj a fungování těla, zejména v případech malnutrice způsobené nedostatkem kvalitní potravy či při neschopnosti těla takovou potravu přijímat, případně z ní potřebné látky získávat například při různých onemocněních. Sportovci a nejen vrcholoví, vyuţívají doplňků stravy ke zvýšení výkonnosti a k podpoře regenerace těla po sportu. Další lidé uţívají potravinové doplňky ve snaze zlepšit si své zdraví. Ne vţdy si však uţivatelé uvědomují, ţe všeho moc škodí a i nadměrná dotace důleţitými minerály, vitaminy (zejména těmi syntetickými) a dalšími účinnými látkami můţe vést ke zdravotním komplikacím, v extrémních případech i k poškození zdraví. Všechny tyto aspekty se snaţí upravovat legislativa, která výrobcům a prodejcům stanovuje jasná pravidla za kterých je doplňky stravy moţno vyrábět a skladovat, jaké sloţky a v jakém maximálním mnoţství mohou výrobky obsahovat, včetně povinných údajů na jejich etiketách, kde je povinnost výrobců uvádět jak sloţení, tak maximální doporučenou bezpečnou dávku. Je jiţ jen na spotřebiteli zda uvedené údaje bude respektovat a řídit se jimi. Legislativně je také upravován obchod se suplementy, neboť se stal velmi výnosným zdrojem podnikání a tím se stal i zajímavým pro nepoctivé výrobce či prodejce. K tomu přispívá moţnost nabízet a prodávat po internetu téměř anonymně cokoliv, včetně výrobků s naprosto neúčinným sloţením aţ po výrobky obsahující látky zdraví poškozující, o čemţ cílový spotřebitel samozřejmě nemá ani tušení. Další „vymoţeností“ internetu je moţnost si zcela anonymně zakoupit látky, které jsou pro volnou distribuci zakázány kvůli zdravotním rizikům. V těchto případech jiţ bohuţel legislativa sama spotřebitele neochrání a je důleţitá řádná osvěta, která by spotřebitele poučila o všech těchto rizicích a relevantně je informovala o skutečných účincích látek a to jak pozitivních, tak i negativních.
7
1 Teoretická část 1.1 Definice potravinového doplňku – suplementu – doplňku výţivy Doplněk stravy je potravina, jejímţ účelem je doplňovat běţnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsaţeným v potravině samostatně nebo v kombinaci určena k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích. (Zákon č.110/97) Dle zákona č.110/97 Sb. ze dne 24. dubna 1997 o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů jsou potravinami látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva a omamné nebo psychotropní látky. Tento zákon povaţuje za potravinu i přídatné látky, pomocné látky a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace. Vyhláška č.225/2008, kterou se stanoví poţadavky na doplňky stravy a obohacování potravin uvádí pouze slovo „ potravina“, nebo slovo „doplněk stravy“. Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která je organizační sloţkou státu a je přímo podřízená ministerstvu zemědělství, je orgánem státního dozoru zejména nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin se na otázku jaký je rozdíl mezi potravinovým doplňkem a doplňkem stravy vyjádřila, ţe v názvu nevidí ţádný rozdíl a podle zákona č.110/97 Sb. a Vyhlášky 225/2008 je vše potravina. Mezi sportovci a některou literaturou přeloţenou z anglického jazyka je ustálený název “ suplement“. Dietologové MUDr. Slíva a MUDr. Minárik (2009) definují doplňky stravy jako potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běţnou spotřebu vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo látek s nutričním, nebo fyziologickým účinkem a které byly vyrobeny za účelem doplnění běţné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav.
8
1.2 Historie Snaha o zlepšení fyzické a psychické kondice je zřejmě stará jako lidstvo samo. Kvůli přeţití druhu bylo nezbytné, aby jedinci byli co nejrychlejší, nejsilnější a nejostraţitější. Tehdy jim musela ovšem stačit jen krev uloveného rychlého či silného zvířete nebo třeba srdce protivníka (Pyšný, 2006). Nicméně jiţ 3000 př. .n. l. se na sumerské tabulce popsané klínovým písmem objevuje první zmínka o opiovém máku včetně informace o jeho pěstování a shromaţďování makové šťávy (v sumerštině " Gil " – štěstí) a také o jejím následném uţívání (Schiff, 2002). Přes Sumer, Asýrii, Babylónii a Persii se uţívání opia poté rozšířilo i do starověkého Egypta a Evropy. Na sumerských tabulkách je také uvedeno pouţití mnoha dalších léčivých rostlin, jako je tymián, lékořice a hořčice. Samozřejmě ani asijské kultury v poznávání léčebných a podpůrných prostředků rostlin nezaostávaly. Čínská zemědělská a lékařská kniha Shennong Bencao Jing přičítaná legendárnímu panovníkovi Shennongovi (okolo 2800 př. n. l.), ale fakticky sepsaná na základě ústních tradic aţ okolo 300- 200 n. l. (Yang, 2007) uvádí na 365 léků obsahujících na 262 rostlin, 67 zvířat a 46 minerálů. Někteří starověcí Řekové na původních olympijských hrách (776-393 př. n. l) pravděpodobně za účelem zvýšení výkonnosti uţívali nám jiţ známou viskózní opiovou šťávu, která také dala vzniknout slovu „doping“, jehoţ původ je přičítán holandskému slovu "DOOP" (Browers, 1998). Strava těchto starověkých olympioniků bývala bohatá na ţivočišné proteiny (převáţně býčího masa či kozího mléka) (Pyšný, L), ale často také byla „vylepšována“ vínem, lektvary, halucinogeny či konzumací srdcí a varlat kvůli údajnému vlivu na potenci (Jenkins, 2007). Řečtí sportovci podstupovali také různé druhy diet zaloţené například na konzumaci sušených fíků. Ani v Římě se uţívání podpůrných prostředků sportovci a zápasníci nevyhnuli. Gladiátoři byli ţiveni především rostlinnou stravou bohatou na sacharidy s minimem ţivočišných bílkovin, aby byli co nejvíce tuční a zranění je méně ohroţovala. Deficit kalcia byl doplňován zejména kostní moučkou, coţ potvrzují provedené izotopické analýzy kostí gladiátorů ze hřbitova v Efezu (Curry, 2008). Aziz (2006) však uvádí, ţe gladiátoři uţívali pro odvrácení únavy a zranění také stimulanty (např. strychnin) a halucinogeny. Slavní severští bojovníci berserkové na které bůh Odin údajně sesílal berserksgangr – bojové šílenství byli známi svou zuřivostí aţ nepříčetností v bojích. Někteří autoři (Fabing, 1956) přičítají zásluhu na jejich neohroţenosti a necitlivosti ke zraněním konzumaci
9
muchomůrky červené (Amanita muscaria) známé svými halucinogenními účinky. Jak vidno podle nástinu jen té nejstarší známé historie je pouţívání léčebných a podpůrných prostředků velmi staré a v dalších staletích a tisítiletích provází i nadále lidskou historii aţ do dnešních dní. A to přes uţívání listů koky indiány či zneuţívání amfetaminů během bojů světové války. Nicméně většina vědeckých poznatků dokazujících vztah mezi stravou, doplňky a lepšími výkony pochází aţ ze začátku 20. stol. (Applegate a Grivetti, 1997) a od té doby se odvíjí systematický výzkum, vývoj a výroba potravinových doplňků. V návaznosti na to také jiţ od roku 1928 dochází k prvnímu omezení jejich uţívání ve sportu vznikem první Mezinárodní sportovní federace pro zákaz dopingu
1.3 Legislativa Česká republika musela do svého právního řádu v přestupném období zabudovat velké mnoţství předpisů, a to i v oblasti potravin. Od roku 2004 lze povaţovat legislativní oblast potravin v ČR za harmonizovanou s předpisy EU, k dalšímu i podstatnému vývoji v celé EU, však nadále průběţně dochází.
Právní normy pro výrobu, sloţení, označování, manipulaci a uvádění na trh Zákon č. 110/1997 Sb. ,o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších zápisů. Vyhláška č.225/2008 ,kterou se stanoví poţadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.46/2002 ze dne 10. června 2002 o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.178/2002 ze dne 28. ledna 2002 kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Vyhláška č.113/2005 ,o způsobu označování a tabákových výrobků ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 54/2004 ze dne 30. ledna 2004 o potravinách určených pro zvláštní výţivu a o způsobu jejich pouţití 10
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o nutričních a zdravotních tvrzeních při označování potravin. Zdravotní tvrzení jsou schvalována a zveřejňována postupně v seznamech schválených ZT: Nařízení komise (EU)č. 432 /2012, č.1047/2012, č.116/2010, Seznamy
pozitivních
ZT:č.
980/2009,č.
983/2009,č.1024/2009,č.
384/2010,č.
955/2010, č. 440/2011,č.668/2011,č.1160/2011, č.1048/2012 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1170/2009 ze dne 30. listopadu 2009, seznamy vitaminů a minerálních látek a jejich formy které lze přidávat do potravin včetně doplňků stravy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů, minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových sloţkách potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách. Nařízení Komise (EU) č.1129/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha 2 Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1333/2008 vytvořením seznamu potravinářských přídatných látek EU. Nařízení Komise (EU) č. 1130/2011 ze dne 11. listopadu 2011, kterým se mění příloha 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1333/2008 o potravinářských přídatných látkách, zavedením seznamu potravinářských přídatných látek EU schválených pro pouţití v potravinářských přídatných látkách, potravinářských enzymech, potravinářských aromatech a ţivinách.
Administrativní postup uvedení doplňku stravy na trh Doplněk stravy musí splňovat řadu poţadavků souvisejících právních předpisů, zejména vyhlášky č.225/2008 Sb.,ve znění pozdějších předpisů, vycházejících ze Zákona č.110/1997 Sb. a směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.46/2002. Označení doplňku stravy pak musí splňovat poţadavky §6 Zákona o potravinách (110/97), vyhlášky č.113/2005 ve znění pozdějších předpisů, zvláště §10, vyhlášky č.225/2008 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006. Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí na trh doplněk stravy, zašle oznámení o uvedení doplňku stravy Ministerstvu zdravotnictví formou předloţení, označení 11
výrobku v českém jazyce, a to buď písemně anebo elektronickou formou na Ministerstvo zdravotnictví ČR, Odbor ochrany veřejného zdraví. Pro zjednodušení povinností se doporučuje vyplnit formulář, který obsahuje seznam údajů vyţadovaných Ministerstvem zdravotnictví. Kopie se posílá na Ministerstvo zemědělství, odbor potravinářské výroby a legislativy. Odesláním oznámení provozovatel potravinářského podniku splnil svoji zákonnou povinnost. V tomto případě jsou všechny legislativní poţadavky splněny. Provozovatel všakplně odpovídá za bezpečnost a označení výrobku. V případě, ţe některá z podmínek uvedení je v rozporu se souvisejícími právními předpisy, bude provozovatel potravinářského podniku vyzván k doplnění nebo opravě zaslaných údajů. Při jakýchkoliv pochybnostech o doplňku stravy má Ministerstvo zdravotnictví oprávnění vyţádat si odborný posudek orgánu zmocněného k hodnocení rizika za účelem posouzení bezpečnosti doplňku stravy, nebo vhodnosti jeho uţití. Oznámení o notifikaci zasílá Ministerstvo zdravotnictví na Státní zdravotní ústav, který provede zanesení do informačního systému RoHy (registr rozhodnutí hlavního hygienika). Tento informační systém obsahuje informace o notifikovaných výrobcích a je z části přístupný veřejnosti. O splnění oznamovací povinnost Ministerstvo zdravotnictví potvrzení nevydává. V případě, ţe doplněk stravy je v rozporu s poţadovanými právními předpisy Ministerstvo zdravotnictví vydá nesouhlasné stanovisko, o kterém informuje provozovatele a dozorový orgán (Anonym 2, 2014).
1.3.1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.46/2002 ze dne 10. června 2002 o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy. Směrnice vzniká z důvodu nárůstu počtu výrobků, které jsou v EU uváděny na trh jako potraviny, které obsahují koncentrované zdroje ţivin a jsou nabízeny pro doplnění příjmu těchto ţivin z běţné stravy. Kaţdý stát má svá vnitrostátní pravidla, která mohou být překáţkou volného pohybu, můţe vytvářet nerovné podmínky soutěţe, a tím přímo ovlivňovat fungování vnitřního trhu. Pro tyto výrobky uváděné na trh jako potraviny bylo tedy nezbytné přijmout pravidla Společenství. Směrnice zavazuje ČR a vyţaduje vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a snaţí se usnadnit spotřebitelům výběr. Vyţaduje bezpečnost a řádné označení výrobků. Dále směrnice stanovuje pravidla pro vitaminy a minerální látky pouţívané jako sloţky doplňků stravy, jejich formy a čistotu. Stanovuje se maximální mnoţství vitaminů a minerálních látek
12
obsaţených v denní doporučené dávce, která je určena výrobcem, přičemţ se zohlední bezpečná nejvyšší mez mnoţství vitaminů a minerálních látek stanovená vědeckým posouzením rizik zaloţených na obecně přijatelných vědeckých údajích, přičemţ se do potřeby zohledňuje různý stupeň citlivosti různých skupin spotřebitelů. Určuje označování, obchodní úpravu, a to, ţe reklama nesmí doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti léků.
1.3.2 Zákon 110/97 Sb. ze dne 24.dubna 1997 o potravinách a tabákových výrobcích Tento zákon zapracovává příslušné předpisy EU a povinnosti provozovatele potravinářského podniku. 1.3.2.1 Pojmy Potravina - je látka určená ke spotřebě v nezměněném a upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde li o léčiva a omamné látky, nebo psychotropní látky. Za potravinu se téţ povaţují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace. Doplněk stravy - je potravina, jejímţ účelem je doplňovat běţnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitamínů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsaţeným v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích. Výroba potravin - je čištění, třídění, upravování, opracování nebo zpracování surovin, popřípadě přidávání dalších látek, včetně balení a dalších úprav potraviny za účelem uvádění do oběhu. Uvádění do oběhu - je nabízení k prodeji, prodej nebo jiné formy nabízení ke spotřebě, skladování, přeprava pro potřeby prodeje a dovoz za účelem prodeje ode dne propuštění do volného oběhu. 1.3.2.2 Povinnost provozovatelů potravinářského podniku Základní povinností je dodrţování poţadavku na jakost potravin ve všech fázích výroby, dodrţování poţadavku na hygienu při přepravě, manipulaci a skladování potravin. 1.3.2.3 Balení potravin Provozovatel podniku pouţívá jen obaly a obalové materiály, které: a) chrání potravinu před znehodnocením
13
b) odpovídají poţadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami 1.3.2.4 Označování potravin Provozovatel je povinen potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo pro provozovny stravovacích sluţeb a) názvem obchodní firmy a sídlem výrobce, nebo prodávajícího. Uvede se země původu b) názvem druhu, skupiny nebo podskupiny potravin c) údajem o mnoţství d) datem pouţitelnosti u druhů podléhajících rychlé zkáze e) datum pouţitelnosti nebo trvanlivosti ostatních druhů f) údajem o způsobu skladování g) způsob pouţití potraviny h) údajem o určení potraviny pro zvláštní výţivu i) údajem o sloţení j) označením šarţe k) údajem o moţném nepříznivém ovlivnění zdraví lidí stanoví – li tak zvláštní předpisy l) údajem o ošetření potraviny ionizujícím zářením m) údajem o nutriční hodnotě potravin, na jejichţ obalu je uvedeno výţivové tvrzení, dále v případech stanovených prováděcím právním předpisům nebo přímo pouţitelným předpisem EU n) údajem o třídě jakosti 1.3.2.5 Uvádění do oběhu Do oběhu je zakázáno uvádět jiné neţ zdravotně nezávadné potraviny, potraviny klamavě označené, s prošlým datem pouţitelnosti neznámého původu, ozářené v rozporu s poţadavky stanovenými zákonem a potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivost. Dozor nad povinnostmi stanoveným tímto zákonem vykonávají: a) orgány ochrany veřejného zdraví b) orgány veterinární správy c) Státní zemědělská a potravinářská inspekce 1.3.2.6 Sankce Nedodrţením poţadavků na jakost, bezpečnost, hygienu, podmínek na přípravu, skladování nebo manipulaci s doplňky stravy se provozovatel dopouští správního deliktu. Za
14
správní delikt je moţné uloţit pokutu aţ do výše 50 000 000 Kč. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliţe prokáţe, ţe vynaloţila veškeré úsilí, které bylo moţno poţadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Na odpovědnost za jednání k němuţ došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahuje ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.
1.3.3 Vyhláška č. 225 ze 17. června 2008 Tato vyhláška stanovuje poţadavky na doplňky stravy a obohacování potravin. Předmětem úpravy jsou poţadavky na sloţení doplňků stravy, jejich označování a způsobu pouţití (příloha č. 1) a dále podmínky přidávání dalších látek do potravin s výjimkou doplňků stravy. Součástí vyhlášky jsou formy vitaminů (příloha 2) a minerálních látek (příloha č. 3), které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy , látky, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy (příloha č. 4), a podmínky za kterých je lze pouţít (příloha č. 5). Do doplňků stravy nelze přidat jednotlivě, nebo směsi omamné nebo psychotropní látky uvedené v zákoně č.167/1998 sb. o návykových látkách, prekursory kategorie 1. přímo pouţitelného předpisu EU, další látky, u nichţ byl prokázán toxický, genotoxický, teratogenní, halucinogenní, omamný či jiný nepříznivý účinek na lidský organismus (příloha č. 6 a 7). 1.3.3.1 Označování doplňků stravy Kromě poţadavků na označování obalu potravin upravených v zákoně č.110/97 Sb., a ve vyhlášce č.113/2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků je na obalu pro spotřebitele povinnost uvést: a) v názvu potraviny slovo „doplněk stravy „ b) název vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek charakterizujících výrobek c) číselný údaj o mnoţství vitaminů, minerálních látek nebo dalších látek vztaţený na doporučenou denní dávku, přičemţ u vitaminů a minerálních látek se pouţívají jednotky uvedené ve výše uvedené tabulce (tabulka č.3) d) údaje o obsahu vitaminů a minerálních látek i v procentech doporučené denní dávky e) doporučené denní dávkování a popřípadě další podmínky pouţití f) varování před překročením doporučené denní dávky g) upozornění, aby byly výrobky uloţeny mimo dosah dětí h) upozornění, ţe doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy
15
i) upozornění „ nevhodné pro těhotné ţeny „ u doplňků stravy obsahujících více neţ 800 μg (RE) vitaminu A v denní dávce. Údaje se uvádějí průměrnými hodnotami zjištěnými na základě kvantitativní analýzy doplňků stravy provedené výrobcem. Při označování doplňků stravy není dovoleno: a) doplňkům přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat b) obsahovat ţádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, ţe vyváţená a pestrá strava obecně nemůţe poskytnout dostatečné mnoţství vitaminů anebo minerálních látek 1.3.3.2 Doplňky stravy se pouţívají upravené do formy: a) kapsle b) tobolky c) pastilky d) tablety e) draţe f) sáčky s práškem g) ampulky s tekutinou h) kapky
i) prášek j)
jiné formy tekutin
Tyto jsou určeny pro příjem v malých odměřených mnoţstvích a takto se uvádějí do oběhu. Doplňky stravy se do oběhu uvádějí pouze balené. Podmínky přidávání dalších látek, vitaminů a minerálních látek do potravin upravuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady ( ES ) č. 1925/2006
16
1.3.4 Vyhláška č. 113/2005 zde dne 4. března 2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků Tato vyhláška zapracovává dané předpisy EU a upravuje způsob označování potravin, včetně potravin nového typu a geneticky modifikovaných potravin, v návaznosti na jejich členění podle druhu, skupiny nebo podskupiny, a sloţení potraviny a způsob označení šarţe a druhy potravin, které nemusí být označeny datem minimální trvanlivosti. Označení se provádí na obalech určených pro spotřebitele, na vnějších obalech nebo na jejich nesnadno oddělitelných součástech, popřípadě na připojených součástech. Tam, kde není moţné označit spolehlivě vnější obaly, uvedou se stanovené údaje v písemné dokumentaci, která potravinu doprovází. Označení musí být uvedeno srozumitelně, na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné, a vyjádřené v nekódované formě, výjimkou je označení šarţe. Před označením šarţe se uvádí písmeno „L“ s výjimkou kdy je označení šarţe jasně rozlišitelné od ostatních údajů a není moţná záměna s jiným údajem. 1.3.4.1 Způsob označování Označování potravin se provádí tak, aby neuváděl spotřebitele v omyl. V případech charakteristiky potravin, její podstaty, totoţnosti, vlastnosti, sloţení, mnoţství, trvanlivosti, původu, vzniku, způsobu zpracování, nebo výroby. Výrobku nesmí být přisuzován účinek, nebo vlastnost, které nevykazuje. Nesmí vyvolávat dojem, ţe potravina vykazuje zvláštní charakteristické vlastnost, kdyţ ve skutečnosti mají tyto vlastnosti všechny podobné potraviny. 1.3.4.2 Údaje, které se nesmí uvádět na obalu a v písemné dokumentaci Na obalu je zakázáno uvádět, ţe daný výrobek je zdrojem všech ţivotně nezbytných ţivin, nebo ţe běţné potraviny nedodají potřebné mnoţství ţivin, které obsahuje nabízený výrobek. Není dovoleno uvádět, ţe potravina má zvýšenou, nebo zvláštní nutriční hodnotu v důsledku přídavku přídatných látek, nebo potravních doplňků, bez provedeného nutričního hodnocení. Dále se neuvádí, ţe potravina má zvláštní vlastnosti, přestoţe tyto vlastnosti vykazují všechny srovnatelné potraviny, nebo ţe je vhodná k prevenci, zmírnění nebo léčení zdravotní poruchy nebo k lékařským účelům, pokud zvláštní předpisy EU nestanoví jinak. Údaje, které nelze dokázat se neuvádí, údaje o rychlosti úbytku tělesné hmotnosti a údaje které by mohly vést k záměně běţných potravinami pro zvláštní výţivu.
17
1.3.4.3 Označování mnoţství potraviny Na viditelném místě obalu určeného pro spotřebitele a na vnějším obalu se označují: a) tekuté potraviny – údaj o objemu (ml, l) b) jiné neţ tekuté potraviny údaj o hmotnosti (g, kg) c) polotekuté, polotuhé výrobky údaj o objemu, nebo údaj o hmotnosti. 1.3.4.4 Datum minimální trvanlivost a datum pouţitelnosti Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „ minimální trvanlivost do …“ s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí, nebo se uvádí „minimální trvanlivost do konce …“ Datum pouţitelnosti se uvádí slovy „ spotřebujte do“ s udáním dne a měsíce, popřípadě téţ roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. Jestliţe za slovy „spotřebujte do“ nebo „ minimální trvanlivost do“ nebude následovat datum, musí zde být uvedeno, kde je toto datum na obalu vyznačeno. Je-li výrobek označen datem pouţitelnosti, doplní se vţdy údajem o konkrétních podmínkách skladování, u teplot vyjádřených číselnými hodnotami. Nejsou – li podmínky skladování u takto označených potravin, stanoví je výrobce, dovozce, prodávající nebo balírna. 1.3.4.5 Pouţití potraviny Údaje o způsobu pouţití potraviny musí být uvedeny takovým způsobem, aby umoţnily její správné pouţití. Balená potravina určená ke spotřebě po nezbytné tepelné úpravě musí být takto označena, a pokud to povaha potraviny vyţaduje, musí být uveden i postup a způsob tepelné úpravy potraviny. To samozřejmě neplatí pro potraviny, u kterých je jednoznačně zřejmé ţe je bez tepelné úpravy nelze konzumovat. U výrobků, které vyţadují před spotřebou úpravu ředěním nebo rozpouštěním v tekutině, musí být uveden na obalu doporučený poměr ředění nebo způsob přípravy. 1.3.4.6 Údaje o sloţkách potravin Údaje o sloţkách se řadí sestupně podle obsahu jednotlivých sloţek v potravině v době výroby potraviny a musí být uvedeny slovem „ sloţení“. Údaje mnoţství potravních doplňků se nemusí uvádět v případě, ţe je potravina označena údaji o výţivové (nutriční) hodnotě. Přídatné látky a enzymy, které se dostaly do potravin z jedné, nebo více sloţek této potraviny se za sloţky nepovaţují. Je poţadováno, aby technologicky neovlivnily jakost, zdravotní nezávadnost nebo nutriční hodnoty konečného výrobku. Za sloţky se téţ nepovaţují přídatné látky, které jsou uţity v nezbytně nutných mnoţstvích jako rozpouštědla nebo nosiče přídatných látek, enzymů, aromat nebo potravních doplňků, dále pak pomocné látky a látky 18
které nejsou přídatnými látkami, avšak jsou poţívány stejným způsobem a za stejným účelem jako pomocné látky při zpracování a jsou nadále obsaţeny v konečném výrobku, a to i ve změněné formě. 1.3.4.7 Uváděné sloţky Mnoţství sloţky v hmotnostních nebo objemových procentech popřípadě v g/100g potraviny nebo v ml/100ml se uvede na obalu v blízkosti názvu nebo u příslušné sloţky. Sloţka nebo skupina sloţek v označení je zdůrazněna slovně, obrazově nebo graficky. Sloţka nebo skupina sloţek je základní pro charakteristiku potraviny a pro její odlišení od výrobků, se kterými by mohla být zaměnitelná pro svůj název nebo vzhled. Mnoţství musí odpovídat mnoţství sloţky nebo skupiny sloţek v okamţiku jejich zpracování. Pokud však potravina ztratila po tepelné nebo jiné úpravě vodu, musí mnoţství odpovídat mnoţství sloţky nebo skupiny sloţek v hotovém výrobku a musí být vyjádřeno v procentech. Jestliţe však mnoţství sloţky nebo celkové mnoţství všech sloţek překračuje 100%, musí být údaj v procentech nahrazen hmotností sloţek pouţitých k přípravě 100g hotového výrobku. Mnoţství těkavých sloţek se uvede v závislosti na jejich hmotnostních podílech v konečném výrobku. Pokud se na obalu uvede výţivové tvrzení, uvádí se výţivová hodnota potraviny dle Vyhlášky č. 450/2004 a jestli jde o vitaminy a minerální látky nebo aminokyseliny, označí se navíc dle Vyhlášky č. 225/2008. Nachází-li se ve výrobku sladidlo, doplní se v blízkosti názvu potraviny slova „ se sladidlem‘‘. Pokud jde o přírodní sladidlo a sladidlo, doplní se „ s přírodním sladidlem a sladidlem‘‘. Pokud byl přidán cukr a sladidlo, doplní se „ s cukrem a sladidlem‘‘. Označení přídatné látky a enzymů se na obalu uvádí v údajích o sloţení výrobku, a to buď uvedením názvu látky, nebo enzymu anebo uvedením jejich číselného kódu. Modifikovaný škrob se na potravině označuje slovy „ Modifikovaný škrob‘‘, doplní se údajem o původu, a jestli tato sloţka můţe obsahovat lepek. U přídatných látek a enzymů, které náleţí do kategorie antioxidanty, barviva, konzervanty, kyseliny, regulátory kyselosti, soli, kypřící látky, sladidla, zpevňující nebo zvlhčující látky, plnidla, látky zvýrazňující vůni nebo chuť, zahušťovadla, ţelírující látky, stabilizátory, emulgátory, protispékavé látky, odpěňovače, leštící látky, musí být uveden před názvem přídatné látky nebo enzymu anebo jejich číselného kódu také název kategorie do které přídatná látka nebo enzym patří.
19
Výrobky u kterých byla trvanlivost prodlouţena pouţitím balicích plynů, se na obalu označí slovy „ Baleno v ochranné atmosféře ‘‘. 1.3.4.8 Údaje o aromatech Aroma obsaţené v potravině se na obalu označuje slovy „ Aroma“, nebo jeho přesným názvem. 1.3.4.9 Údaje o potravinách nového typu a geneticky modifikovaných potravinách Potraviny nebo sloţky potravin nového typu se na obalu určeném pro spotřebitele označují dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 o nových potravinách. Výrobky nebo sloţky potravin, které jsou geneticky modifikovaným organismem nebo jej obsahují anebo jsou vyrobeny z geneticky modifikovaného organismu, se na obalu určeném pro spotřebitele označí dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách.
1.3.5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výţivových a zdravotních tvrzeních při označování potravin Nařízení uvádí v soulad právní a správní předpisy v členských státech, které se týkají výţivových a zdravotních tvrzení, aby bylo zajištěno účinné fungování vnitřního trhu a zároveň i vysoká míra ochrany spotřebitele. Vztahuje se na tvrzení, která jsou uváděna v obchodních sděleních, ať uţ při označování a obchodní úpravě potravin, nebo v reklamách týkajících se výrobků, které se v tomto stavu dodávají konečnému spotřebiteli. Výţivovým tvrzením se rozumí kaţdé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, ţe potravina má určité výţivové vlastnosti. Zdravotním tvrzením se pak rozumí kaţdé tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, ţe existuje souvislost mezi kategorií potravin, potravinou, nebo některou z jejich sloţek a zdravím. Tvrzením o sníţení rizika onemocnění se rozumí kaţdé zdravotní tvrzení, které uvádí, naznačuje nebo ze kterého vyplývá, ţe spotřeba určité kategorie potravin, potraviny nebo některé z jejích sloţek významně sniţuje riziko vzniku určitého lidského onemocnění. Výţivová a zdravotní tvrzení nesmí být nepravdivá, dvojsmyslná nebo klamavá. Nesměji vyvolávat pochybnosti o bezpečnosti nebo výţivové přiměřenosti jiných potravin a nesmějí nabádat k nadměrné konzumaci určité potraviny nebo nadměrnou konzumaci omlouvat. Dále nesmí odkazovat na změny tělesných funkcí, které by mohli u spotřebitele
20
vzbuzovat strach nebo které by mohli zneuţívat strachu, pomocí textu nebo prostřednictvím obrazového, grafického či symbolického znázornění. Výţivové profily potravin nebo určitých kategorií potravin se stanoví zejména s ohledem na mnoţství některých ţivin a jiných látek obsaţených v potravině, její úlohu a význam, nebo přínos ke stravě populace. Výţivové profily vycházejí z vědeckých poznatků o stravě a výţivě a jejich vztahu ke zdraví. 1.3.5.1 Podmínky nutné pro přípustnost pouţívání výţivových a zdravotních tvrzení Na základě všeobecně uznávaných vědeckých poznatků musí být prokázáno, ţe přítomnost, nepřítomnost nebo sníţení obsahu ţiviny či jiné látky, k níţ se tvrzení vztahuje má příznivý výţivový nebo fyziologický účinek. Ţivina nebo jiná látka, k níţ se tvrzení vztahuje, musí být v konečném produktu obsaţena ve významném mnoţství a to ve formě, kterou lidský organismus dokáţe vyuţít. Pouţití výţivového a zdravotního tvrzení je přípustné jen tehdy, jestliţe lze očekávat, ţe průměrný spotřebitel příznivému účinku vyjádřenému v daném tvrzení porozumí. Příslušné orgány členských států mohou provozovatele potravinářského podniku, který produkt uvádí na trh, poţádat o předloţení veškerých náleţitých podkladů a údajů, které dokládají soulad s tímto tvrzením. Schválená tvrzení (příloha č. 8)
1.3.6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin Toto nařízení poskytuje základ k zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů, pokud jde o potraviny, přičemţ zohledňuje zejména rozmanitost nabídky potravin včetně tradičních výrobků a současně zajišťuje účinné fungování vnitřního trhu. Stanoví jednotné zásady a odpovědnosti, předpoklady pro vytvoření silné vědecké základny, účinného organizačního uspořádání a postupy pro podporu rozhodování v záleţitostech bezpečnosti potravin, vztahuje se na všechny stupně výroby, zpracování a distribuci potravin. Nevztahuje se na prvovýrobu pro soukromé domácí pouţití nebo na domácí přípravu potravin, na zacházení s nimi nebo na jejich skladování pro soukromou domácí spotřebu. Potravinové právo musí sledovat jeden nebo více obecných cílů vysoké úrovně ochrany lidského ţivota a zdraví a ochrany zájmů spotřebitelů, včetně poctivého jednání
21
při obchodování s potravinami, a podle potřeby musí zohlednit ochranu zdraví a blaho zvířat, zdraví rostlin a ochrany ţivotního prostředí, dále musí směřovat k tomu, aby byl ve Společenství dosaţen volný pohyb potravin a krmiv vyrobených nebo uvedených na trh podle obecných zásad a poţadavků. Existují-li nebo dokončují-li se právě mezinárodní normy, zohlední se při přípravě nebo přizpůsobení potravinového práva, s výjimkou případů, kdy by byly takové normy nebo příslušné části neúčinným nebo nevhodným prostředkem pro splnění legitimních cílů potravinového práva, hovoří-li proti nim vědecké důvody nebo vedou-li k úrovni ochrany, která se liší od úrovně, která je stanovena ve Společenství jako přiměřená. 1.3.6.1 Ochrana zájmů spotřebitele Cílem potravinového práva je ochrana zájmů spotřebitelů a musí poskytnout spotřebitelům východisko pro informovaná rozhodnutí, pokud jde o potraviny, které konzumují. Musí být zaměřeno na zabránění: a)
podvodným nebo klamavým praktikám,
b)
falšování potravin
c)
a jakýmkoli jiným praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl.
1.3.6.2 Informování veřejnosti Aniţ jsou dotčena pouţitelná ustanovení EU a ustanovení vnitrostátních právních předpisů o přístupu k dokumentům, učiní orgány veřejné moci v případech, kdy existují dostatečné důvody k podezření, ţe potravina můţe představovat riziko pro lidské zdraví, vhodné kroky s ohledem na povahu, závaţnost a rozsah tohoto rizika, aby informovaly širokou veřejnost o povaze zdravotního rizika, přičemţ v nejvyšším moţném rozsahu identifikují potravinu nebo druh potraviny, riziko, jaké mohou představovat, a opatření, která se přijímají, nebo budou přijata s cílem předejít riziku, omezit je nebo je vyloučit. 1.3.6.3 Potraviny dováţené do EU Potraviny dováţené do EU pro uvedení na trh ve Společenství musí splňovat příslušné poţadavky potravinového práva nebo podmínky, které jsou Společenstvím povaţovány přinejmenším za rovnocenné těmto poţadavkům, nebo, v případě existence specifické dohody mezi Společenstvím a zemí vývozu, poţadavky obsaţené v dotyčné dohodě.
22
1.3.6.4 Potraviny vyváţené z EU Potraviny vyváţené nebo znovu vyváţené z EU za účelem uvedení na trh třetí země musí splňovat příslušné poţadavky potravinového práva, pokud není orgány země dovozu poţadováno jinak nebo pokud není jinak stanoveno právními předpisy, nařízeními, normami, zásadami správné praxe a jinými právními a správními postupy, které mohou platit v zemi dovozu. V ostatních případech, kromě případů, kdy potraviny poškozují zdraví, mohou být potraviny vyváţeny nebo znovu vyváţeny pouze tehdy, jestliţe příslušné orgány země určení výslovně souhlasily poté, co byly plně informovány o důvodech a okolnostech, kvůli kterým nemohly být dotyčné potraviny uvedeny na trh ve Společenství. Pokud jsou pouţitelná ustanovení bilaterální dohody uzavřené mezi EU nebo jedním z jeho členských států a třetí zemí, musí být potraviny vyváţené z EU nebo z dotyčného členského státu do této třetí země v souladu s dotyčnými ustanoveními. 1.3.6.5 Poţadavky na bezpečnost potravin Potravina nesmí být uvedena na trh, není-li bezpečná. Potravina se nepovaţuje za bezpečnou, je-li povaţována za poškozující zdraví; nebo nevhodnou k lidské spotřebě. Při rozhodování o tom, zda potravina je nebo není bezpečná, musí být přihlédnuto k běţným podmínkám pouţití potraviny spotřebitelem a v kaţdém stupni výroby, zpracování a distribuce. Informacím poskytnutým spotřebiteli, včetně informací na etiketě nebo dalších informací obecně dostupných spotřebiteli o tom, jak zamezit konkrétnímu nepříznivému účinku určité potraviny nebo kategorie potravin na zdraví. Při rozhodování o tom, zda potravina poškozuje nebo nepoškozuje zdraví, musí být přihlédnuto: a)
nejen k pravděpodobným okamţitým a/nebo krátkodobým a/nebo dlouhodobým účinkům dotyčné potraviny na zdraví osoby, která ji konzumuje, ale také účinkům na další generace;
b)
k pravděpodobným kumulativním toxickým účinkům;
c)
ke zvláštní zdravotní citlivost specifické skupiny spotřebitelů v případech, kdy je potravina pro tuto skupinu spotřebitelů určena. Při rozhodování o tom, zda potravina je nebo není vhodná k lidské spotřebě, musí být
přihlédnuto k tomu, zda není potravina s ohledem na její zamýšlené pouţití nepřijatelná pro
23
lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami, nebo z důvodu hniloby, kaţení nebo rozkladu. Patří - li potravina, která není bezpečná, do dávky, šarţe nebo zásilky potravin se stejným zatříděním nebo se stejným popisem, předpokládá se, ţe všechny potraviny v dané dávce, šarţi nebo zásilce rovněţ nejsou bezpečné, dokud se po podrobném posouzení nezjistí, ţe neexistují důkazy o tom, ţe zbytek dávky, šarţe nebo zásilky není bezpečný. Potravina, která je v souladu se zvláštními ustanoveními Společenství regulujícími bezpečnost potravin, se povaţuje za bezpečnou z hledisek, na něţ se vztahují dotyčná ustanovení Společenství. Skutečnost, ţe potravina splňuje zvláštní ustanovení pouţitelná pro tuto potravinu, nebrání příslušným orgánům přijmout vhodná opatření k omezení jejího uvedení na trh nebo k jejímu staţení z trhu v případě, ţe existují důvody k podezření, ţe navzdory tomuto souladu není potravina bezpečná. Neexistují-li ţádná zvláštní ustanovení Společenství, povaţuje se potravina za bezpečnou, je-li v souladu se zvláštními ustanoveními vnitrostátního potravinového práva členského státu, na jehoţ území je uvedena na trh, pokud jsou tato ustanovení vypracována a pouţívána, aniţ jsou dotčena ustanovení Smlouvy. Provozovatelé potravinářských podniků na všech stupních výroby, zpracování a distribuce musí v podnicích, které jsou pod jejich kontrolou, zajistit, aby potraviny splňovaly poţadavky potravinového práva, které se týkají jejich činností, a musí ověřovat, ţe jsou tyto poţadavky plněny. Musí být zajištěna sledovatelnost potravin, a jakékoli jiné látky, která je určena k zapracování do potraviny nebo u níţ se to očekává, a to na všech stupních výroby, zpracování a distribuce. Odpovědnost za potravinu mají provozovatelé potravinářských podniků. Jestliţe provozovatel potravinářského podniku zjistí nebo se důvodně domnívá, ţe potravina, kterou dovezl, vyprodukoval, zpracoval, vyrobil nebo distribuoval, není v souladu s poţadavky na bezpečnost potravin, neprodleně zahájí postupy ke staţení dotyčné potraviny z trhu, pokud tato potravina jiţ není pod bezprostřední kontrolou tohoto původního provozovatele potravinářského podniku, a uvědomí o tom příslušné orgány. Jestliţe se jiţ produkt mohl dostat ke spotřebiteli, musí provozovatel účinně a přesně informovat spotřebitele o důvodu jeho staţení, a je-li to nezbytné, stáhne od spotřebitelů jiţ dodané produkty, nestačí-li k dosaţení vysoké úrovně ochrany zdraví jiná opatření.
24
1.3.6.6 Evropský Úřad pro bezpečnost potravin Úřad má tyto úkoly: a)
poskytovat institucím Společenství a členským státům co nejlepší vědecká stanoviska ve všech případech stanovených v právních předpisech Společenství, a k jakýmkoli otázkám v rámci svého poslání;
b)
podporovat a koordinovat vývoj jednotných metodik posuzování rizika v oblastech spadajících do jeho poslání;
c)
poskytovat vědeckou a technickou podporu Komisi v oblastech svého poslání a na poţádání vědeckou a technickou podporu při interpretaci a zkoumání stanovisek k posouzení rizika;
d)
zadávat vědecké studie nezbytné k plnění svého poslání;
e)
vyhledávat, shromaţďovat, uspořádávat, analyzovat a shrnovat vědecká a technická data v oblastech svého poslání;
f)
přijímat opatření k identifikaci a charakterizaci nově vznikajících rizik v oblastech svého poslání;
g)
vytvořit síť organizací, které budou působit v oblastech jeho poslání, a odpovídat za fungování sítě;
h)
na ţádost Komise poskytovat vědeckou a technickou pomoc při postupech managementu rizik pouţívaných Komisí v souvislosti s bezpečností potravin a krmiv;
i)
na ţádost Komise poskytovat v oblastech svého poslání vědeckou a technickou pomoc s cílem zlepšit spolupráci mezi Společenstvím, kandidátskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi;
j)
zajišťovat, aby v oblastech jeho poslání dostávala veřejnost a zúčastněné strany rychlé, spolehlivé, objektivní a srozumitelné informace;
k)
nezávisle vyjadřovat své vlastní závěry a směřování v záleţitostech v oblasti svého poslání;
l)
plnit jakékoli další úkoly v oblasti svého poslání, které mu budou zadány Komisí
25
1.3.7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29.dubna 2004 o hygieně potravin 1.3.7.1 Povinnosti provozovatelů potravinářských podniků Provozovatel potravinářského podniku zajistí, aby ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce, potraviny pod jeho kontrolou splňovaly odpovídající hygienické poţadavky stanovené v tomto nařízení. 1.3.7.2 Obecné a zvláštní hygienické poţadavky Provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, dodrţí všeobecné hygienické poţadavky a všechny zvláštní poţadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/2004. Provozovatelé potravinářských podniků podle potřeby přijmou tato zvláštní hygienická opatření: pro soulad s mikrobiologickými kritérii pro potraviny: a) postupy nezbytné pro splnění úkolů stanovených za účelem dosaţení cílů tohoto nařízení; b) pro soulad s poţadavky na kontrolu teploty potravin; c) pro zachování chladicího řetězce; d) pro odběr vzorků a analýzu. 1.3.7.3 Obecné poţadavky na potravinářské prostory Potravinářské prostory musí být udrţovány v čistotě a v dobrém stavu. Uspořádání, vnější úprava, konstrukce, poloha a velikost potravinářských prostor musí umoţňovat odpovídající údrţbu, čištění nebo dezinfekci, vylučovat nebo minimalizovat kontaminaci z ovzduší a poskytovat dostatečný pracovní prostor pro hygienické provedení všech postupů. Musí být takové, aby se zabránilo hromadění nečistot, styku s toxickými materiály, odlučování částeček do potravin a vytváření kondenzátu nebo neţádoucích plísní na površích. Umoţňovat správnou hygienickou praxi, včetně ochrany před kontaminací a zejména regulace škůdců, a poskytovat, je-li to nezbytné, odpovídající kapacity s vhodnými teplotními podmínkami pro manipulaci s potravinami a pro jejich skladování při vhodných teplotách a s moţností monitorovat, a je-li to nezbytné, zaznamenávat jejich teplotu. K dispozici musí být vhodné a dostatečné prostředky pro přirozené nebo nucené větrání. Nesmí docházet k tomu, aby proudění vzduchu při nuceném větrání směřovalo ze znečistěné oblasti do čisté. Ventilační systémy musí být konstruovány takovým způsobem,
26
aby umoţňovaly snadný přístup k filtrům a ostatním součástem vyţadujícím čištění nebo výměnu. Kanalizační zařízení musí odpovídat poţadovanému účelu. Musí být navrţena a konstruována takovým způsobem, aby nevzniklo riziko kontaminace. Pokud jsou kanalizační kanály zcela nebo částečně otevřené, musí být navrţeny tak, aby bylo zajištěno, ţe odpad neteče ze znečištěné oblasti směrem k čisté oblasti nebo do ní, zejména u oblastí, kde se manipuluje s potravinami, které mohou představovat vysoké riziko pro konečného spotřebitele. 1.3.7.4 Ustanovení týkající se prvního balení a dalšího balení potravin a) Materiál pouţitý pro první balení a další balení potravin nesmí být zdrojem kontaminace. b) Obalové materiály musí být skladovány takovým způsobem, aby nebyly vystaveny riziku kontaminace. c) Při prvním balení a dalším balení musí být postupováno tak, aby nedošlo ke kontaminaci produktu. Zejména u plechovek a sklenic musí být popřípadě zajištěno, aby byly neporušené a čisté. d) První obaly a další obaly pro opakované pouţití u potravin musí být snadno čistitelné, a je-li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. 1.3.7.5 Školení Provozovatelé potravinářských podniků musí zajistit, aby nad osobami manipulujícími s potravinami byl prováděn dohled, a aby tyto osoby byly poučeny nebo vyškoleny v otázkách hygieny potravin přiměřeně ke své pracovní činnosti.Provozovatel je odpovědný za dodrţování vnitrostátních právních předpisů týkajících se školicích programů pro osoby pracující v určitých potravinářských odvětvích.
1.3.8 Vyhláška č. 54/2004 ze dne 30.ledna 2004 o potravinách určených pro zvláštní výţivu a způsobu jejich pouţití Vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje v návaznosti na přímo pouţitelné předpisy Evropské unie druhy potravin pro zvláštní výţivu, poţadavky na zdravotní nezávadnost potravin určených pro zvláštní výţivu, jejich sloţení, označování a podmínky a způsob jejich pouţití.
27
Potravinami určenými pro zvláštní výţivu se rozumějí potraviny, které jsou určeny pro výţivové účely stanovené v této vyhlášce a uvádějí se do oběhu s označením účelu pouţití. Při stanovení výţivových účelů platí zvláštní nutriční poţadavky: a)
určitých skupin osob, jejichţ trávicí proces nebo látková přeměna je narušená
b)
určitých skupin osob, nacházejících se ve zvláštním fyziologickém stavu, které proto mohou mít specifické výhody z řízené spotřeby určitých látek v potravinách, nebo
c)
zdravých kojenců a malých dětí. Vitaminy, minerální látky a další látky s nutričním nebo fyziologickým účinkem
upravené přímo pouţitelným předpisem Evropské unie o vitaminech, minerálních látkách a dalších látkách (dále jen „vitaminy, minerální látky a další látky“), které smějí být přidávány do potravin určených pro zvláštní výţivu, s výjimkou počáteční a pokračovací kojenecké výţivy a obilných a ostatních příkrmů pro kojence a malé děti, jsou uvedeny v přímo pouţitelném předpisu Evropské unie o látkách, které mohou být přidávány do potravin pro zvláštní výţivu) Pro účely této vyhlášky se rozlišují následující kategorie potravin pro zvláštní výţivu: a)
potraviny pro počáteční a pokračovací kojeneckou výţivu a výţivu malých dětí
b)
potraviny pro obilnou a ostatní výţivu jinou neţ obilnou určenou pro výţivu kojenců a malých dětí
c)
potraviny pro nízkoenergetickou výţivu určené ke sniţování tělesné hmotnosti
d)
potraviny pro zvláštní lékařské účely,
e)
potraviny bez fenylalaninu,
f)
potraviny s nízkým obsahem laktózy nebo bezlaktózové,
g)
potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu.
Z hlediska potravinových doplňků jsou z této vyhlášky podstatné potraviny určené pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu. Potravinami určenými pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu se rozumějí potraviny zajišťující vyšší přívod energie, které se svým zvláštním sloţením, zvláště vyšším obsahem energetických ţivin (sacharidů, tuků), zřetelně odlišují od potravin pro 28
běţnou spotřebu a které obsahují nutrienty zvyšující vyuţití energetických zdrojů (např. vitamin B1,karnitin, chrom a jiné látky s takovým účinkem), potraviny podporující tvorbu svalstva, které svým sloţením, zvláště vysokým obsahem bílkovin, peptidů, či esenciálních aminokyselin, jsou vhodné pro tento účel, nebo které obsahují látky, které tomuto účelu napomáhají. Další specifické potraviny určené zejména pro výţivu sportovců . Nápoje určené pro sportovce, zvláště iontové nápoje, které obsahují látky zvyšující tělesný výkon, nebo nápoje, jejichţ účelem je náhrada minerálů, k jejichţ úbytku došlo v důsledku zvýšeného tělesného (sportovního) výkonu, které se rozlišují na: a)
isotonické nápoje, jejichţ osmolalita činí 290 +- 15 miliosmolů v 1l nápoje připraveného ke spotřebě
b)
hypertonické nápoje, jejichţ osmolalita činí 340 nebo více miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě,
c)
hypotonické nápoje, jejichţ osmolalita činí 250 nebo méně miliosmolů v 1 l nápoje připraveného ke spotřebě,
d)
ostatní nápoje pro sportovce.
Poţadavky na sloţení potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu Vitaminy, minerální látky a další látky, které smějí být přidávány do potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu, stanoví přímo pouţitelný předpis Evropské unie o látkách, které mohou být přidávány do potravin pro zvláštní výţivu. Označování potravin určených pro sportovce a pro osoby při zvýšeném tělesném výkonu Na obalu potravin určených pro sportovce bývá uváděno: a)
označení „vhodné pro sportovce" nebo "vhodné při zvýšeném tělesném výkonu" jako součást názvu potraviny,
b)
u iontových nápojů údaj o osmolalitě v miliosmolech na 1l nápoje určeného ke spotřebě po přípravě podle návodu výrobce,
c)
u potravin obsahujících kofein označení "obsahuje kofein", "není vhodné pro registrované sportovce"
29
d)
údaj o obsahu vitaminů, minerálních látek a dalších látek v hmotnostních jednotkách mikrog, mg nebo g na 100 g nebo 100 ml potraviny, nebo na jiné vhodné mnoţství, odpovídající denní dávce.
e)
údaj o energetické hodnotě v kJ a kcal. Je-li energetická hodnota potraviny ve stavu, v jakém je uváděna do oběhu, niţší neţ 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml potraviny, lze údaj o energetické hodnotě nahradit slovy "energetická hodnota niţší neţ 50 kJ (12 kcal) ve 100 g nebo ve 100 ml.
1.3.9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97ze dne 27. ledna1997 o nových potravinách a nových sloţkách potravin Toto nařízení se vztahuje na uvádění nových potravin nebo nových sloţek potravin na trh ve Společenství, vztahuje se na uvádění na trh ve Společenství takových potravin a sloţek potravin, které dosud nebyly ve významné míře pouţívány ve Společenství k lidské spotřebě a které patří do těchto skupin: a)
potraviny a sloţky potravin, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo se z nich skládají;
b)
potraviny a sloţky potravin vyrobené z geneticky modifikovaných organismů, ale neobsahující tyto organismy;
c)
potraviny a sloţky potravin s novou nebo záměrně modifikovanou primární molekulární strukturou;
d)
potraviny a sloţky potravin skládající se z mikroorganismů, hub nebo řas nebo z nich izolované;
e)
potraviny a sloţky potravin skládající se z rostlin, anebo z nich izolované a sloţky potravin izolované z ţivočichů, s výjimkou potravin a sloţek potravin získaných tradičními metodami šlechtění a chovu, jejichţ bezpečnost byla prokázána dlouhodobým uţíváním jako potravin;
f)
potraviny a sloţky potravin, u nichţ se pouţil výrobní postup, který není běţně pouţíván, pokud tento postup způsobuje významné změny ve sloţení nebo struktuře potravin nebo sloţek potravin, coţ ovlivňuje jejich výţivovou hodnotu, metabolismus nebo obsah neţádoucích látek. Potraviny a sloţky potravin, na které se vztahuje toto nařízení, nesmějí představovat
nebezpečí pro spotřebitele, uvádět spotřebitele v omyl, nebo být do té míry odlišné od potravin a sloţek potravin, k jejichţ náhradě jsou určeny, aby jejich běţná spotřeba byla pro spotřebitele z hlediska výţivy nevhodná. 30
1.4 Doplněk stravy a léčivý přípravek 1.4.1 Doplněk stravy Na trhu v celé EU se objevuje stále více doplňků stravy. Ty svým vzhledem a informacím na obalu nebo v příbalovém letáku připomínají léky. Mnoho doplňků stravy má téţ podobné účinky jako léky, také často deklarují zlepšení zdravotního stavu nebo předcházením různým onemocněním. Pro spotřebitele je nadlidský výkon orientovat se v nabídce výrobků, posoudit jejich spolehlivost a hlavně umět odlišit doplněk stravy od léku. Doplňky stravy v ČR posuzuje a schvaluje Ministerstvo zdravotnictví ČR. Před uvedením doplňku stravy posuzuje Ministerstvo zdravotnictví pouze jejich zdravotní nezávadnost. To znamená, ţe jejich dlouhodobé uţívání by nemělo vést k poškození zdraví. Účinky deklarované výrobcem nemusí být vědecky ověřeny, protoţe u doplňků stravy není posuzována jejich účinnost. Pokud účinky uváděné na obalu výrobků nejsou v rozporu s právními předpisy, je moţné uvádět na obalu i dalších informačních materiálech o výrobku jakékoliv informace bez ohledu na jejich pravdivost. Doplňky stravy nesmí dle platných právních předpisů deklarovat vlastnosti prevence léčby nebo vyléčení onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat. Informace, ţe byl výrobek schválen Ministerstvem zdravotnictví ČR znamená, ţe byla posouzena pouze jeho zdravotní nezávadnost, nikoliv, ţe Ministerstvo zdravotnictví ČR schvaluje jeho účinnost a dokonce výrobek doporučuje uţívat (Petláková, 2008).
1.4.2 Léčivé přípravky Posuzování a schvalování léčivých přípravků v ČR je v kompetenci Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Na rozdíl od doplňků stravy procházejí léčivé přípravky před svým uvedením na trh registračním řízením kde je hodnocena jakost, bezpečnost a účinnost léčivého přípravku. Účinnost je nutné doloţit příslušnými klinickými studiemi, které musí splňovat přísná kritéria stanovená právními předpisy. U léčivého přípravku nesmí být uvedena informace, která není podloţena výsledkem klinických studií. Bezpečnost léčivého přípravku je pravidelně sledována a vyhodnocována po celou dobu, kdy je uváděn do oběhu a to ze strany drţitele rozhodnutí o registraci tak ze strany SÚKL. Pokud dojde k situaci, ţe riziko z pouţívání léku je větší neţ prospěch z léčby, provedou se příslušná opatření k ochraně zdraví pacientů (Petláková, 2008).
31
1.4.3 Základní pravidla pro rozlišení doplňku stravy od léčivého přípravku a) na obalu doplňku stravy musí být podle právních předpisů uvedeno označení „doplněk stravy“. b) na obalu a v příbalové informaci léčivého přípravku, kterému byla v rámci registračního řízení udělena registrace, musí být podle právních předpisů uvedeno tzv. registrační číslo. Struktura registračního čísla závisí na tom, zda byl léčivý přípravek zaregistrován pouze v České republice (tzv. národní registrace), nebo zda se jedná o tzv. centralizovanou registraci s platností ve všech členských státech Evropské unie (Petláková, 2008)
1.4.4 Základní rozdíly mezi léky a doplňky stravy Účel a pouţití Doplněk stravy: Koncentrovaný zdroj ţivin nebo jiných látek, jejichţ účelem je doplňovat běţnou stravu. Na obalu doplňku stravy nesmí být uvedena tvrzení o léčebných a preventivních vlastnostech doplňku. Lék: Látka nebo kombinace látek s léčebnými či preventivními vlastnostmi. Schvalovací proces Doplněk stravy: Nejsou schvalovány, výrobce či dovozce má pouze informační povinnost vůči Ministerstvu zdravotnictví ČR, kam musí před prvním uvedením na trh zaslat text české etikety doplňku stravy; před uvedením na trh není výrobce povinen ověřovat účinnost či bezpečnost doplňku stravy Lék:Léky musí před uvedením na trh projít schvalovacím řízením (registrací), v tomto procesu se hodnotí účinnost, jakost a bezpečnost přípravku. Výrobce předkládá toxikologické a farmakologické zkoušky, klinická hodnocení atd. Způsob prodeje Doplněk stravy: Uţívání není vázáno na lékařský předpis, doplňky stravy jsou volně prodejné. Lék: V oprávněných případech je s ohledem na látky obsaţené v léku jeho uţití vázáno na lékařský předpis, tzn., ţe pacient jej získá pouze na základě doporučení lékaře .
32
Dostupnost Doplněk stravy: Doplňky stravy jsou dostupné v lékárnách, v běţných obchodech s potravinami, v drogériích atd. Často se doplňky stravy distribuují i formou prezentačních akcí. Lék: Léky mohou být prodávány pouze v lékárnách, prostřednictvím jejich internetových nabídek nebo u prodejců vyhrazených léčiv. Poţadavky na prodávajícího Doplněk stravy: Zákonem není vymezena odborná způsobilost personálu prodejen doplňků stravy Lék: Léky mohou vydávat jen osoby stanovené zákonem (farmaceuti, farmaceutičtí asistenti, prodejci vyhrazených léčiv). Prodej prostřednictvím internetových stránek Doplněk stravy: Doplňky stravy jsou často prodávány prostřednictvím internetu. Také internetový prodejce je provozovatelem potravinářského podniku. Lék: Zásilkový prodej léků můţe provozovat pouze schválená „kamenná“ lékárna, prostřednictvím zásilkového (internetového) prodeje lze prodávat jen léky bez lékařského předpisu. Jednoznačné povinné označení na obalu Doplněk stravy:Kaţdý doplněk stravy musí být označen slovy "doplněk stravy". Lék: Kaţdý lék musí být označen registračním číslem SÚKL, případně Evropské lékové agentury. (Anonym 1, 2014)
1.4.5 Rozdělení doplňků stravy Doplňky stravy je moţno rozdělit podle nejrůznějších kritérií, vlastností a forem do mnoha různých kategorií (rozdělení podle počtu obsaţených látek, dle původu atd.). 1.4.5.1 Rozdělení dle počtu obsaţených látek: a) jednosloţkové – obsahují pouze jednu účinnou látku b) vícesloţkové – obsahují více účinných látek (multivitaminové a multiminerální přípravky, vícesloţkové výtaţky z rostlin)
33
1.4.5.2 Rozdělení dle původu: a) vitaminy (vitaminy rozpustné v tucích a ve vodě) b) minerální látky c) látky rostlinného původu (Echinacea, Ginkgo biloba apod.) d) látky ţivočišného původu (Ovosan, rybí tuk apod.) e) ostatní látky (L-karnitin, koenzym Q apod.) (Bauman, 2009) 1.4.5.3 Rozdělení dle specifického působení (Talbott, 2003 ) Doplňky stravy pro sníţení hmotnosti a) Karnitin b) Konjugovanákyselina linolová – CLA c) Chrom d) Kyseina hydroxycitronová - HCA Doplňky stravy pro zvýšení svalové síly a výkonnosti a) Proteiny b) Hydrolyzáty bílkovin c) Peptidy d) Aminokyseliny e) Kreatin f) Puryvát g) HMB – beta-hydroxy-beta-metylbutylát
Doplňky stravy pro navýšení energie a) Sacharidy b) Kreatin
Doplňky stravy pro zdraví kostí a) Kalcium b) Hořčík c) Vitamin D d) Vitamin K
Doplňky stravy pro zdraví kloubů a) Boswellia serrat (extrakt) b) Cetylmyristoleát (CMO) c) Chondroitinsulfát
34
d) Kyselina hyaluronová e) Měd f) Metylsulfonylmetan (MSM) g) Ţelatina (ţivočišná)
Doplňky stravy pro zdraví mozku a na dobrou náladu a) Acetyl L – karnitin (ALC) b) Kyselina dokosahexanová (DHA) c) Vitamin E d) Ginko biloba (jinan dvoulaločný) e) Fosfatidylserin (PS) f) Tyroxin g) Lecitin h) L – taurin i) Vinpocetin
Doplňky stravy pro podporu imunitního systému a) Echinacea (rudbekie) b) Vitamin A c) Zinek d) Kolostrum – mlezivo
Doplňky stravy – antioxidanty + doplňky stravy pro zdraví očí a) Beta – karoten b) Selen c) Vitamin E d) Vitamin C
Doplňky stravy pro zdraví GIT a) Vláknina b) Probiotika c) Prebiotika
1.4.5.4 Rozdělení dle formy, ve které jsou doplňky stravy dostupné a v jaké se doplňky stravy přijímají (Mach, 2004) Pevné látky a) Draţé – obalované, potahované, retrudované (s prodlouţeným uvolňováním) b) Granulát – perorální, rozpustný, s řízeným uvolňováním 35
c) Prášek – perorální, rozpustný d) Kapsle e) Pastilka f) Tableta – obalovaná, potahová, pro přípravu roztoku, retardovaná, rozpustná šumivá, s řízeným uvolňováním, sublingulární (rozpustná pod jazykem), ţvýkací g) Ţvýkací plátek Tekutiny a) Aerosol b) Gel c) Kapky d) Rostlinné tinktury (extrakty) e) Tobolka – tvrdá, měkká, retardovaná, s řízeným uvolňováním f) Roztok g) Sirup h) Sprej i) Olej j) Olejový extrakt 1.4.5.5 Rozdělení dle původu a chemického charakteru a) Vitaminy b) Minerální látky c) Antioxidynty d) Rostlinné extrakty
1.4.6 Komu jsou potravinové doplňky určeny 1.4.6.1 Děti Kojenci V případě, ţe matka přestane kojit je na řadě umělá dětská výţiva. Touto výţivou bývá adaptované kravské mléko zpravidla doplněné mléčným cukrem /laktózou/ , bílkovinou lidského typu /albuminem/, ţelezem a vitaminy C, D a A. Do jednoho roku ţivota se doporučují kaše neobsahující lepek, zeleninové a masové přípravky. Ţádné jiné doplňky se kojencům nedoporučují (Mach, 2006). 36
Batolata Pro děti od jednoho do tří let je důleţitý vápník, ţelezo a zinek. Při přísunu kvalitní stravy obsahující mléčné výrobky, vejce a maso by měly děti dobře prospívat. Je vhodné pouze doplnění vhodných vitaminů v období chřipek (Mach, 2006). Děti předškolního věku Pro děti od tří do šesti let jsou důleţité minerály jako: vápník, ţelezo, hořčík, sodík, draslík, zinek, měď, selen a vitamíny C, B, A, D, E. V tomto věku je vhodné děti naučit správným stravovacím návykům. Předškoláci občas trpí nechutenstvím. To lze, ale potlačit vitaminem B a zinkem. Při sklonu dítěte k obezitě se dá pouţít kyselina linolová (CLA). Vyuţití vitaminu C v chřipkovém období je jiţ ustáleným zvykem (Mach, 2006). Děti 7 – 14 let Zvýšený důraz na přísun minerálů – ţeleza (zejména u dívek s počínající menstruací), fosforu, vápníku, jodu a vitaminů B , K, C, E, D, A. Zvýšený přísun si ţádá růst, tvorba kostí a ochrana před infekcemi. V chřipkovém období je vhodné dávat dětem minerální a vitamínové komplexy. Je samozřejmostí pouţití přípravku určeného pro děti daného věku (Mach, 2006). Mladiství 15 – 18 let Je vhodné uţívat suplementy se zinkem a selenem (vlasy, nehty, pleť, imunita), nenasycenými mastnými kyselinami (bioaktivní extrakt z rybího tuku, brutnáku, nebo pupalky) Beta – karoten (zrak), minerální a multivitaminové komplexní přípravky, nebo bioaktivní probiotika (bakterie mléčného kvašení podporující zaţívaní). V adolescenci je třeba počítat se zvýšenou tvorbou svalů (chlapci). Je nezbytný přísun kvalitních zdrojů energie, bílkovin s co nejpestřejším sloţením a vydatný pitný reţim. Pro dívky je vhodné dávat přednost tukům ve formě n-3 (tučné ryby) a n – 6 (rostlinné oleje a ořechy) pro sníţení menstruačního diskomfortu, který můţe mít za následek i psychické problémy (Mach, 2006). 1.4.6.2 Ţeny Ţeny před početím Ţeny před plánovaným těhotenstvím by měly přijímat 400 – 600 mikrogramů kyseliny listové za den aţ do prvního trimestru. Kyselina listová je vitaminem skupiny B, který vyuţívají všechny buňky při dělení. Jeho dostatečný příjem před početím sniţuje nebezpečí vzniku rozštěpu páteře (Mach, 2006).
37
Těhotné ţeny Nastávající matky by měly dbát na dostatek ţeleza, vápníku, zinku, selenu, fosforu a vitaminy B12, B5, B6, E a C. Na bílkoviny z kvalitního masa s výjimkou jater – ta nejsou v těhotenství vhodná kvůli moţnému vysokému retinolu. Důleţitý je přísun jodu. Doporučuje se asi 130 mikrogramů z vhodného doplňku. Je vhodné, aby nastávající maminka zvýšila přísun vápníku na 1250 miligramů, to je o 50% více neţ běţný dospělý člověk. S vápníkem je vhodné zvýšit i přísun hořčíku, vitamínu D a K, křemíku, fosforu a selenu. V neposlední řadě je důleţité pro těhotné zvýšit přísun vlákniny, protoţe zamezuje zácpě, která často ţeny zatěţuje (Mach, 2006). Ţeny v laktaci Pokud má mít maminka kvalitní mateřské mléko musí přijímat dostatek bílkovin z kvalitního masa a mléka. Mléčné výrobky, listová zelenina a doplňky (celkem 1250 miligramů za den), zabezpečí dostatek vápníku. Z celozrnných obilovin, ořechů a fazolí dostatek hořčíku (380 mg/den). První měsíc kojení je téţ velmi důleţitý příjem zinku aţ 15 mg denně, který dobře řeší vhodné potravinové doplňky. Významné jsou i měď, selen, vitamin C, vitaminy skupiny B a vitamin D (Mach, 2006). Ţeny v menopauze Pro ţeny kolem 50 jsou velmi důleţité nenasycené mastné kyseliny, vápník, hořčík, vitaminy C, D, E, selen a beta – karoten. Všechny tyto látky jsou potřebné k omezení rizika osteoporózy, kvalitním kostem a hladině cholesterolu (Mach, 2006). 1.4.6.3 Dospělí Naši předkové na tom byli s výţivovými hodnotami přírodních a nerafinovaných potravin daleko lépe neţ my dnes ve spotřebitelském ráji. Dnešní stravovací styl - hodně solíme, málo pijeme, jíme hodně tuků a hodně výrobků s cholesterolem, jíme ve spěchu a nepravidelně, přijímáme málo vlákniny. Některé důleţité látky díky potravinářským technologiím a intenzivnímu zemědělství téměř vymizely. Znehodnocování vitaminů konzervováním, smaţením pokrmů a teplem je známou věcí. Podle zjištění WHO (světové zdravotnické organizace) bychom měli přijmout dvakrát více selenu, neţ obvykle spotřebováváme. Je to tím, ţe zemědělské půdy v Evropě jsou na něj prostě chudé. Také je známo, ţe s věkem spotřeba některých látek rapidně roste (Mach, 2006). 1.4.6.4 Senioři S nastávajícím stářím je sníţené vstřebávání vitaminů B12, beta – karotenu, kyseliny listové, vápníku a ţeleza. Dále je vhodné doplňovat vitamin E, C, selen (sníţení rizika 38
rakoviny a onemocnění srdce) a výtaţek z ginkgo biloba (paměť). Poslední dobou přicházejí do módy tzv. geriatrika ,to jsou látky, které oddalují symptomy stáří a předcházejí civilizačním nemocem ( DHEA ,lecitin, melatonin, výtaţky česneku, zeleného čaje, serenoa repens a pyknogenol) (Mach, 2006). Tabulka č. 1 - doporučené denní potřeby vitamínů podle věku (Mach, 2006) DDD Věk roků 3–6 7 – 10 11 – 14 15 – 18 Těhotné ţeny Kojící ţeny Dospělí 19 - 59 Dospělí po 60
Vitamíny (mg/den) A
E
B1
B2
B6
Niacin
0,4 0,7 0,9 0,75
7 8 12 12
1 1,2 1,6 1,7
1,1 102 1,6 1,7
12 13 16 17
0,85
12
0,7 1,1 1,2 1,3 1,31,5
Kyselina listová 0,075 0,100 0,160 0,200
2,0
2,0
18
0,400
0,00015 94
10
101
13
1,4
1,9
1,9
18
0,280
0,0018
117
10
0,75
12
1,11,2
1,81,9
1,81,9
16-18
0,400
0,0014
100
5
1
12
1,1
1,8
1,8
15
0,400
0,002
100
10
B12
C
D
0,0006 0,0009 0,0011 0,0015
31 65 78 80
5-10 5 5 5
Tabulka č. 2 - doporučené denní potřeby minerálů podle věku (Mach, 2006) DDD Minerály (mg/den) Věk Jod Ţelezo Vápník Hořčík Zinek Fosfor Selen roků 3-6 0,08 7,5 500 130 6 300 20 7-10 0,09 10 900 200 11 600 25 m-12 11-14 0,13 1100 440 12 900 35 ţ-15 15-18 0,13 15 1100 150 13 900 40 Těhotné 0,20 30 1200 350 13 900 60-75 ţeny Kojící 0,17 20 1050 380 15 900 75 ţeny Dospělí m-12 0,13 700 320 10-12 1000 55 19-59 ţ-16 Dospělí 0,18 11 1000 350 12 700 55 po 60
Měď 1,5 1,5 2 2,5 2,5 3 3 3
39
Tabulka č. 3 – Doporučené denní dávky (DDD) vitamínů a minerálů (Vyhláška 353/2009) Vitamín – minerální látka Vitamín A Tiamin (vitamin B1) Riboflavin (vitamín B2) Vitamín B6 Vitamín B12 Kyselina pantotenová Vitamín C Vitamín D Vitamín E Vitamín K Biotin Kyselina listová Niacin Draslík Fosfor Fluoridy Hořčík Chloridy Chrom Jód Mangan Měď Molybden Selen Vápník Zinek Ţelezo
Jednotka mikrogram mg mg mg mikrogram mg mg mikrogram mg mikrogram mikrogram mikrogram mg mg mg mg mg mg mikrogram mikrogram mg mg mikrogram mikrogram mg mg mg
Denní doporučená dávka 800 1,1 1,4 1,4 2,5 6 80 5 12 75 50 200 16 2000 700 3,5 375 800 40 150 2 1 50 55 800 10 14
Doporučené denní dávky vitamínů a minerálních látek se vztahují na celkový denní příjem vitamínů a minerálních látek. Za zdroj vitamínů a minerálních látek lze povaţovat doplňky.stravy s obsahem alespoň významného mnoţství vitamínů a minerálních látek, za které se povaţuje nejméně 15% z hodnot doporučených denních dávek uvedených v tabulce, které je obsaţeno ve 100 g nebo ve 100 ml nebo v jednom balení, pokud toto balení obsahuje jednu porci (Vyhláška č.352 /2009 ). 1.4.6.5 Sportovci Sportovci se od běţné populace po stránce výţivy liší především vyšším výdejem energie a tím i nutností jejího vyššího příjmu, upraveným poměrem základních ţivin ve prospěch bílkovin a cukrů a v neprospěch tuků, celkově vyššími poţadavky na kvalitu přijatých ţivin a v neposlední řadě vyššími nároky na příjem tekutin. Jak z výše zmíněného
40
vyplývá strava sportovce je specifická vyššími nároky na mnoţství vitaminů, minerálních látek, chondroprotektiv atd. (Fořt, 1996) Tabulka č. 4 – Doporučené denní dávky pro sportovce - minerální a stopové prvky (Mach, 2006) Vitamin A. retinol D.cholekalciferol E. tokoferoly K B1. thiamin B2. riboflavin B3 .niacin B5 .kyselina pantotenová B6 .pyridoxin B9 .kyselina listová B12 .kobalamin C. kyselina askorbová Vitagen
Doporučená denní dávka v mg/den 0,8 – 1,0 0,005 – 0,01 12 0,065 – 0,080 1,1 – 1,5 1,5 – 1,8 15 - 20 5 – 10 1,6 – 2,0 0,3 0,003 75 Doporučená denní dávka v mg/den 0,3 4 – 8.000 4 – 5.000
Biotin inositol cholin PABA 30 - 100 kyselina paraaminobenzoová L-karnitin 100 - 200 Koenzym Q10 30 Tam, kde je v tabulce uveden interval, vybíráme si z něj příslušné hodnoty např. podle tohoto klíče: Tabulka č. 5 – Intervaly DDD pro sportovce (Mach, 2006) část intervalu dolní střed horní
určeno pro sportovce muţe do 60 kg při kondičním tréninku při výkonnostním a vrcholovém tréninku
ţeny do 50 kg, nebo při kondičním tréninku do 60 kg, nebo v těhotenství při výkonnostním a vrcholovém tréninku
41
1.5 Srovnání právních norem ČR a některých dalších zemí V České republice a ostatních státech EU se legislativní normy řídí nařízením a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady (ES). Kaţdý členský stát má danou problematiku ošetřenou zákonem a z něj vycházejícími prováděcími vyhláškami. Nad dodrţováním potravinářského práva v EU dohlíţí Evropský úřad pro bezpečnost potravin. V USA má na starost bezpečnost potravin a tedy i doplňků stravy Centrum pro bezpečnost potravin a aplikovanou výţivu (FDA). Tento úřad vznikl uţ v roce 1970. Podmětem pro vznik bylo sjednocení názvů, popisných výrazů, názvu ţivin a pouţitých jednotek (Saldanha a spol., 2012).
42
2 Praktická část Součástí praktické části bylo ověřit zda legislativní poţadavky a hygienické normy řídící výrobu a další nakládání s doplňky stravy je aplikováno a dodrţováno v praxi. Praktická část byla provedena ve společnosti NUTRISTAR s.r.o. v provozovně Rudná, která se zabývá výrobou doplňků stravy. Společnost funguje jako přímý dodavatel pro koncového zákazníka (trenéři fitness, sportovní kluby, domovy důchodců atd.) a majitele privátních značek. Celá provozovna je umístěna v jedné centrální budově, která je rozdělena na administrativní, výrobní a distribuční část.
2.1 Výroba potravinového doplňku 2.1.1 Příjem surovin a obalů Příjem surovin a obalů probíhá do příjmového skladu odkud je dále přepravován k jednotlivým výrobním operacím. Obrázek č. 1 - sklad
43
2.1.2 Mísení surovin Jednotlivé suroviny se míchají v míchačkách o objemu 15 – 1000 kg. Obrázek č. 2 – horizontální míchačka na přidávání tuků do směsi, max. objem 80 kg
Obrázek č. 3 – mixér na tabletovací směsi, max. 15 kg
Obrázek č. 4 – vertikální míchačka max. 400 kg
44
2.1.3 Formování a) Kapslování – provádí se ručně, dochází k plnění směsi do ţelatinových kapslí Obrázek č. 5 – nanášení suroviny do kapslovacího stroje
Obrázek č. 6 – ruční plnění kapslí
Obrázek č 7 – finální podoba kapslí
45
b) Tabletování – dochází k mechanickému stlačení směsi do poţadovaného tvaru a velikosti, která musí být obohacena o protispékavé látky. Obrázek č. 8 – tabletovací stroj
Obrázek č. 9 – tabletovací stroj
46
2.1.4 Balení Vyrobené tablety nebo kapsle se plní do plastových dóz různých velikostí a tvarů. Uzavřená dóza se vloţí do mikrovlnné svářečky, kde dojde k zatavení bezpečnostní hliníkové fólie pod víčkem. Obrázek č. 10 – mikrovlnná svářečka
2.1.5 Označování Naplněné a uzavřené dózy se následně označí příslušnou etiketou výrobku. Etiketa musí obsahovat všechny náleţitosti vycházející z legislativních norem (název výrobku, sloţení, výţivová hodnota, datum spotřeby, návod k pouţití, výrobce atd.). Obrázek č. 11 – etiketa
47
Obrázek č. 12 – etiketa
Obrázek č. 13 – etiketa
2.1.6 Distribuce Finální výrobek se distribuuje konečnému spotřebiteli. Obrázek č. 14 – prodejna s potravinovými doplňky
48
3 Diskuze Na doplňky stravy lze pohlíţet jako na zboţí, které se prodává a je předmětem marketingu. Reklama na doplňky stravy nebyla do poloviny devadesátých let nikterak omezována. Výrobci a distributoři mohli uvádět, ţe doplněk stravy léčí, zlepšuje zdravotní stav u konkrétního onemocnění, aniţ pro to měli jediný důkaz v podobě jediné statisticky průkazné studie. V současnosti podle Vyhlášky č. 225/2008 nesmí reklama stejně jako označení na obalu či údaje v příbalové informaci přisuzovat doplňkům stravy vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění anebo na tyto vlastnosti odkazovat. Nesmí obsahovat ţádné tvrzení uvádějící nebo naznačující, ţe vyváţená a pestrá strava obecně nemůţe poskytnout dostatečné mnoţství vitaminů anebo minerálních látek. Na obalu musí být však uvedeno, ţe jde o doplněk stravy. Na druhou stranu existují potravinové doplňky, jejichţ účinnost byla ověřena klinickými studiemi, ale protoţe obsahují látky, které splňují i kritéria potravinových doplňků (neobsahují "zakázané" látky či nepovolené koncentrace látek, nebo byly schváleny jako potraviny nového typu), uvádí je výrobce na trh jako doplňky stravy, aby se vyhnul často zdlouhavému a nákladnému registračnímu řízení (Šimůnková, 2010). Léčivé přípravky a doplňky stravy prodávané v ČR procházejí systémem schvalování a podléhají kontrole kvality a bezpečnosti. Ovšem jen tehdy, pokud pocházejí od renomované farmaceutické firmy, jsou koupené v lékárně, objednané ze spolehlivé internetové lékárny, která má zázemí v existující kamenné lékárně. Nebezpečí číhá v lécích i doplňcích stravy "nejistého" či neznámého původu. V říjnu 2013 uveřejnil časopis The New England Journal of Medicine článek s názvem Americká ruleta - kontaminované doplňky stravy. V úvodu je zmíněna kazuistika mladého muţe (policisty), jemuţ lékař doporučil redukci hmotnosti. S úmyslem zlepšit svůj zdravotní stav si mladík koupil brazilský potravinový doplněk, který sliboval úbytek kilogramů prostřednictvím přírodních produktů. Místo štíhlosti dosáhl zcela jiného efektu - pro nález amfetaminu v moči byl od policie propuštěn (Šimůnková, 2010). Ani u nás neschvaluje doplňky stravy SÚKL. Zárukou kvality je (nefalzifikovaná) značka, renomovaná firma a obchod (kamenný i internetový), kde je přípravek kupován. Hodně levná alternativa dobrého produktu od známé farmaceutické firmy, koupená z
49
neznámého portálu kdesi na internetu, bude v optimálním případě čistý cukr ve tvaru tablety, v tom horším přípravek plný neznámých "účinných" látek. Podle nařízení ES nesmějí být výţivová a zdravotní tvrzení pouţívaná u potravin uváděných na trh v EU nepravdivá, dvojsmyslná nebo klamavá, nesmějí vyvolávat pochybnosti o bezpečnosti nebo výţivové přiměřenosti jiných potravin, nesmějí nabádat k nadměrné konzumaci určité potraviny nebo takovou nadměrnou konzumaci omlouvat, nesmějí přímo ani nepřímo uvádět, ţe vyváţená a různorodá strava nemůţe zajistit přiměřené mnoţství ţivin, a nesmějí zneuţívat motiv strachu. Je zcela zakázáno pouţívat tvrzení, která naznačují, ţe nekonzumováním potraviny by mohlo být ohroţeno zdraví, odkazují na míru nebo mnoţství úbytku hmotnosti, odkazují na doporučení lékařů a dalších odborníků ve zdravotnictví. Povolena jsou však doporučení vnitrostátních sdruţení odborníků v oblasti lékařství, výţivy nebo dietologie a doporučení charitativních organizací v oblasti zdraví (Šimůnková, 2010). Tak například odborník na poradenství ve výţivě RNDr. Petr Fořt CSc. (1996) ve své knize Výţiva nejen pro kulturisty uvádí, ţe výkonnostní, především však vrcholový a profesionální sport je činností natolik zdravotně rizikovou a běţná výţiva je natolik nekvalitní, ţe pouţití doplňků stravy je doslova samozřejmou nutností. Dále prohlašuje, ţe v případě nesportující nebo jen rekreačně sportující veřejnosti je známa celá řada situací, v nichţ je pouţití doplňků stravy velmi uţitečnou a vítanou moţností pro zlepšení zdravotní prevence i pro podporu klasické léčby. Kvalita běţné výţivy je stále horší, ekologická a psychosociální zátěţ má trvale stoupající tendenci, coţ je příčinou rostoucího počtu chronických civilizačních onemocnění. Od devadesátých let minulého století můţeme být svědky nebývalého nárůstu poptávky po doplňcích stravy. Poptávka je odrazem obrovské nabídky, podporované intenzivní reklamou v nejrůznějších médiích. Tyto výrobky si vybudovaly silné postavení, které má oporu v legislativě jak národní tak v legislativě EU. I kdyţ se některé z doplňků stravy netěší příliš velké oblibě, je naprosto zřejmé ţe běţný konzument si tyto přípravky poměrně rád opatřuje s vidinou činěného dobra pro své zdraví, které nabyl z reklamního pozlátka (Slíva a Minárik, 2009) Podle údajů SÚKL, který registruje i volně prodejná léčiva, jako jsou multivitaminové přípravky kombinované s minerály (tedy jen malou část doplňků stravy) utratili Češi za tyto výrobky v roce 1993 137,5 mil. Kč. V roce 2002 to bylo uţ 308,3 mil. Kč. Podle údajů
50
Evropské asociace výrobců volně prodejných léčiv, utratil kaţdý občan ČR v roce 2002 za volně prodejné léky (malá část doplňků stravy) asi 700 Kč, coţ je asi 7 miliard Kč. V rámci EU zůstáváme pozadu, průměrný Evropan utratil za tyto výrobky jednou tolik. Postupem let však průměr EU zdatně doháníme, protoţe meziroční nárůsty prodeje jsou pro výrobce i distributory doplňků stravy více neţ povzbudivé (Mach, 2006) V současné době se ve světě prodává ročně těchto výrobků za 200 miliard dolarů. V sousedním Německu to je ročně za 23 miliard dolarů. V USA se prodalo doplňků stravy v roce 1999 za 15 miliard dolarů, v roce 2010 uţ za 27 miliard a v roce 2012 dokonce za 29 miliard dolarů. Je velmi zajímavé, ţe i přes hospodářský pokles tento průmysl roste takovým tempem. Trh s doplňky stravy je však velmi dynamický a proto je třeba věnovat tomuto segmentu spotřeb stále větší pozornost (Bergan a Hague, 2011) Zabýváme-li se doplňky stravy, nemůţeme nechat bez povšimnutí ani zakázané látky, ve sportu označované jako doping. V touze po vyšším výkonu, lepší stimulaci a regeneraci je obrovský zájem nejen o doplňky stravy, ale také o zakázané látky. Ve velkém je zneuţívají jak vrcholoví, tak výkonnostní sportovci. Uţívání podpůrných látek sportovců je upravováno Světovým antidopingovým kodexem, který obsahuje seznam zakázaných látek a metod tréninku. Kodex je veřejně přístupný a kaţdý rok se k 1. lednu aktualizuje (příloha č. 9). Registrovaní sportovci jsou kontrolováni nejen na závodech, ale i během přípravy na tréninku. Bohuţel, profesionální sportovci jsou podle výkonu honorováni a je tak na něm závislá jejich existence. Na rozdíl od vrcholových sportovců jsou výkonnostní sportovci lidé, které sport „pouze“ baví a není součástí jejich obţivy, svými výkony se však rádi přibliţují vrcholovým sportovcům. Profesionální kulturista Mike Matarazzo prohlásil: „Nestal jsem se profesionálem díky steroidům. Ničeho takového jsem se nedotkl, dokud jsem neváţil 100 kg. Měli by spíš testovat diváky na soutěţích. 99% kluků v obecenstvu je na steroidech (Thorne a Embleton, 2001). Pokud pomineme případné negativní dopady na zdraví, mohou se uţivatelé dostat do konfliktu se zákonem a to porušováním Zákona č. 378/2007 Sb. O léčivech a především k rozporu s §288 zák. č. 40/2009 Sb. Trestního zákona, který hovoří o výrobě a dalším nakládání s látkami s hormonálním účinkem. Dle tohoto zákona je trestné jiţ i přechovávání, podání či poskytnutí této látky. Mezi uţivateli z řad výkonnostních sportovců je často toto riziko bagatelizováno. Všechna varování však bývají „přebita“ zjištěním, ţe zakázané látky jsou nejen mnohem účinnější neţ doplňky stravy, ale mnohdy i levnější. A etika? Občasný
51
uţivatel zakázaných hormonálních látek touţí zejména po výsledcích. Nechce se stát vrcholovým sportovcem a tudíţ mu ani ţádné antidopingové kontroly nehrozí a on můţe dále hazardovat nejen se svým zdravím, ale i být v rozporu se zákonem. Aneb, kde není ţalobce, není ani soudce.
52
Závěr Potravinové doplňky, doplňky stravy či suplementy, jsou jiţ neodmyslitelnou součástí dnešního ţivotního stylu. Jsou lehce dostupné v maloobchodní spotřebitelské síti a jejich výběr je obrovský. Jedná se o jeden z nejvýnosnějších předmětů obchodu současnosti, který je však upravován celou řadou právních předpisů. Tato práce byla zaměřena na osvětlení pravidel výroby a obchodování se suplementy. V teoretické části byly vysvětleny legislativní podmínky, charakterizovány doplňky stravy a popsány cílové skupiny, kterým jsou nejběţnější suplementy určeny. V praktické části bylo názorně ukázáno, jak vypadá výroba doplňků stravy ve firmě, která se touto problematikou zabývá. Podrobným studiem potřebných zákonů a vyhlášek ČR a nařízení a směrnic EU, bylo zjištěno , ţe legislativně je maximálně ošetřena jak výroba doplňků stravy, tak i další nakládání s nimi. Uţivatelé si mohou být jisti, ţe jim daný výrobek neublíţí a obsahuje to, co je uvedeno na obalu. Při výrobě je vyţadována maximální čistota a jsou dodrţovány všechny dané normy. V ČR je výroba velice pečlivě kontrolována Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a krajskou hygienickou správou. Dále k vyšší kvalitě výroby přispívá obrovská konkurence výrobků na trhu. Nicméně jsou to pořád „jen“ suplementy a je nutno mít na paměti, ţe sebelepší potravinový doplněk pestrou a kvalitní stravu nenahradí.
53
Seznam pouţité literatury APPLEGATE, E. A. a L. E. GRIVETTI. Search for the Competitive Edge: A History of Dietary Fads and Supplements. American Society for Nutritional Sciences. 1997. pp. 869S 873S. AZIZ, R. A.. History of Doping. Presented at the WADA Asia Education Symposium. 2006. Aug. 29. BERGAN, C. a R. HAGUE. Supplements: A $27 Billion Industry. Ar you buying in?.Poster sesion: Professional skills, nutrition assesment; madical nutrition therapy. 9/2011. s 111. BOWERS, L. D.. Athletic Drug Testing. Clinics in Sports Medicine. 1998. Apr. 1. CURRY, A.. Gladiator Diet. Archaeology. 2008. Vol. 61. Num.6. FABING, H. D.. On going berserk: a neurochemical inquiry. Am J Psychiatry. 1956. 113:409415. FOŘT, Petr. Výživa nejen pro kultiristy. Pardubice: Východočeská tiskárna,1996. JENKINS, S..Winning. Cheating Have Ancient Roots. Washington Post. 2007. Aug. 3. MACH Ivan. Doplňky stravy. Praha: Svoboda servis. 2004. ISBN 80-86320-34-0 MACH, Ivan. Doplňky stravy na našem trhu. Praha: Svoboda servis. 2006. ISBN 80-8632046-4. PYŠNÝ, Ladislav. Doping. Praha: Grada publishing, 2006. ISBN 80-247-1702-6. SALDANHA, Leila G., Johanna T. DWYER, Joanne M. HOLDEN, Jayne D. IRELAND, Karen W. ANDREWS, Regan L. BAILEY, Jaime J. GAHCHE, Konstance J. HARDY, Anders MILLER, Susan M. PILCH, Janet M. ROSELAND, A structured vocabulary for indexing dietary supplements in databases in the United States, Journal of food composition and Analysis, 2012, č. 25, s 226 – 233. SCHIFF, P. L.. Opium and Its Alkaloids. American Journal of Pharmaceutical Education . 54
2002. Vol. 66. Pp. 186 – 194. SLÍVA, Jiří a Juraj MINÁRIK. Doplňky stravy.Praha: Triton, 2009. ISBN 978-80-7387-1697. THORNE, Gepard a Phil EMBLETON. Encyklopedie kulturistiky. Pardubice: Východočeská tiskárna, 2001. ISBN 80-902589-0-5. YANG, S.Z.. The Divine Farmer's Materia Medica: A Translation of the Shen Nong Ben Cao Jing. USA, Blue Poppy Press. 2007. Google book, 2014. Legislativní normy: EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a poţadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. In: Úř. Věst. 2002. L 31.
s.
37.
Dostupné
také
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02002R0178-20090807&rid=1. EU.Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.258/1997 ze dne 27. ledna 1997 o nových potravinách a nových sloţkách potravin. In: Úř. Věst. 1997. L 43. s. 1. Dostupné také z: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:01997R025820090120&rid=2. EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. In: Úř. Věst. 2004. L 139. s. 1. Dostupné také z: http://eurlex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02004R0852-20081028&rid=2. EU. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o nutričních a zdravotních tvrzeních při označování potravin. In: Úř. Věst. 2006. L 404. s. 9. Dostupné
také
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02006R1924-20121129&rid=1. EU.Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č.46/2002 ze dne 10. června 2002 o sbliţování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy.In: Úř. Věst. 2002.
55
L
183.
s 51.
Dostupné
také
z:
http://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:02002L0046-20111205&qid=1397927554333&from=CS ČESKO. Vyhláška č. 54/2004 ze dne 30. ledna 2004 o potravinách určených pro zvláštní výţivu a o způsobu jejich pouţití. In: Sbírka zákonů České republiky.2004. částka 17. s. 810856. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-54. ČESKO. Vyhláška č.113/2005 ze dne 4. března 2005 o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. In: Sbírka zákonů České republiky. 2005. částka 37. s. 1163-1176. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2005-113. ČESKO. Vyhláška č.225/2008 ze dne 17. června 2008 ,kterou se stanoví poţadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. In: Sbírka zákonů.České republiky. 2008. částka 71. s. 3230-3244. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2008-225 ČESKO. Vyhláška č. 352/2009 ze dne 29. září 2009, kterou se mění vyhláška č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví poţadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin. In: Sbírka zákonů.České
republiky.
2009.
částka
110.
s 4910-4911.
Dostupné
také
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-352 ČESKO. Zákon 40/2009 ze dne 8. ledna 2009 trestní zákoník. In: Sbírka zákonů.České republiky.
2009.
částka
11.
s.
354-464.
Dostupné
také
z:
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40. ČESKO. Zákon 110/1997 ze dne 24.dubna 1997 o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1997. částka 38. s. 2178-2188. Dostupné také z: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1997-110 Internetové odkazy: Anonym 1. Jaký je rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy?.In: O lécích. [on line]. [cit.2014-0311]. Dostupné z http://www.olecich.cz/encyklopedie/jaky-je-rozdil-mezi-lekem-a-doplnkemstravy?highlightWords=dopl%C5%88ky+stravy Anonym 2, Potraviny určené pro zvláštní výţivu, doplňky stravy a přístup SZPI k jejich
56
kontrole. In: Státní zemědělská a potravinářská inspekce. [on line]. 2014-02-13. [cit. 2014-0408].
Dostupné
z:
http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?nid=11431&docid=1004570&chnum=1 BAUMAN Michal. Doplňky stravy: 1.úvodní seznámení. In: Viviente. [on line].3.4. 2009. [cit. 2014-03-16].Dostupnéz http://www.viviente.cz/doplnky-stravy-1-uvodni-seznameni/ PETLÁKOVÁ, Veronika. Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků. In: Súkl.[on line].19.5.2008[cit 2014-04-08]. Dostupné z http://www.sukl.cz/leciva/rozliseni-doplnkustravy-od-lecivych ŠIMŮNKOVÁ, Marta.Libo lék nebo potravinový doplněk?.Medical Tribune .[on line].8/2010.[cit. 2014-04-16]. Dostupné z http://www.tribune.cz/clanek/17384-libo-lek-nebopotravinovy-doplnek
57
Seznam pouţitých zkratek ES – Evropská společenství EU – Evropská unie SÚKL – státní ústav pro kontrolu léčiv DDD – denní doporučená dávka FDA – Centrum pro bezpečnost potravin a aplikovanou výţivu v USA RE - trans-retinolekvivalent α – TE - alfa – tokoferolekvivalent NE - niacinekvivalent μg – mikrogram mg - miligram
58
Seznam příloh Příloha č. 1 - Vitaminy a minerální látky, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy………..1 Příloha č. 2 - Formy vitaminů, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy…………………...2 Příloha č. 3 - Formy minerálů, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy…………………...3 Příloha č. 4 - Další látky, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy………………………...5 Příloha č. 5 - Podmínky pouţití některých dalších látek jiných neţ rostliny…………………..6 Příloha č. 6 - Další látky, které nelze pouţít k výrobě doplňků stravy………………………...7 Příloha č. 7 - Zakázané látky při výrobě potravin…………………………………………….10 Příloha č. 8 - Schválená tvrzení dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006……………………………………………………………………………………..11 Příloha č. 9 - Světový antidopingový kodex………………………………………………….17
59
Přílohy Příloha č. 1 Vitaminy a minerální látky, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy
1. Vitaminy *
Vitamin A (μg RE) Vitamin D (μg) Vitamin E (mg α – TE)** Vitamin K (μg) Vitamin B1 (thiamin) (mg) Vitamin B2 (riboflavin) (mg) Niacin (mg NE)*** Pantothenová kyselina (mg) Vitamin B6 (pyridoxin) (mg) Kyselina listová (μg) Vitamin B12 (kyanokobalamin) (μg) Biotin (μg) Vitamin C (mg) *
2. Minerální látky Vápník (mg) Hořčík (mg) Ţelezo (mg) Měď (μg) Jód (μg) Zinek (mg) Mangan (mg) Sodík (mg) Draslík (mg) Selen (μg) Chrom (μg) Molybden (μg) Fluór (mg) Chlor (mg) Fosfor (mg)
RE= trans-retinolekvivalent α – TE= alfa – tokoferolekvivalent *** NE= niacinekvivalent **
1
Příloha č. 2 Formy vitaminů, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy
Vitamin Vitamin A
Vitamin D Vitamin E
Vitamin K Vitamin B1 Vitamin B2 Niacin Kyselina pantothenová Vitamin Vitamin B6 Foláty Vitamin B12 Biotin Vitamin C
Forma retinol retinyl-acetát retinyl -palmitát beta-karoten cholekalciferol ergokalciferol D-alfa-tokoferol DL-alfa-tokoferol D-alfa-tokoferyl-acetát DL-alfa-tokoferyl-acetát D-alfa-tokoferyl-sukcinát fylochinon (fytomenadion) thiamin-hydrochlorid thiamin-mononitrát riboflavin riboflavin-5- fosfát, sodná sůl kyselina nikotinová nikotinamid D-pantothenan vápenatý D-pantothenan sodný dexpanthenol
Forma pyridoxin-hydrochlorid pyridoxin-5-fosfát kyselina pteroylmonoglutamová kalcium-L-methylfolát kyanokobalamin hydroxokobalamin D-biotin kyselina L-askorbová L-askorban vápenatý L-askorban draselný L-askorban sodný L-askorbyl-6-palmitát
2
Příloha č. 3 Formy minerálů, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy
Minerální látka Vápník
Hořčík
Ţelezo
Měď
Jód
Zinek
Forma uhličitan vápenatý vápenaté soli kyseliny citrónové chlorid vápenatý glukonan vápenatý glycerofosforečnan vápenatý mléčnan vápenatý vápenaté soli kyseliny fosforečné hydroxid vápenatý oxid vápenatý octan hořečnatý uhličitan hořečnatý chlorid hořečnatý hořečnaté soli kyseliny citrónové glukonan hořečnatý glycerofosforečnan hořečnatý hořečnaté soli kyseliny fosforečné mléčnan hořečnatý hydroxid hořečnatý oxid hořečnatý síran hořečnatý uhličitan ţeleznatý citronan ţeleznatý citronan ţelezito-amonný glukonan ţeleznatý fumaran ţeleznatý difosforečnan sodno-ţelezitý mléčnan ţeleznatý síran ţeleznatý difosforečnan ţelezitý elementární ţelezo (získané redukcí vodíkem nebo elektrolyticky) sacharát ţelezitý oxid ţelezitý se sacharosou bisglycinát ţelezitý uhličitan měďnatý citronan měďnatý glukonan měďnatý síran měďnatý komplex mědi a lysinu jodičnan sodný jodid sodný jodičnan draselný jodid draselný octan zinečnatý
3
Mangan
Sodík
Draslík
Selen Chrom Molybden Fluór
chlorid zinečnatý citronan zinečnatý glukonan zinečnatý mléčnan zinečnatý oxid zinečnatý uhličitan zinečnatý síran zinečnatý uhličitan manganatý chlorid manganatý citronan manganatý glukonan manganatý glycerofosforečnan manganatý síran manganatý hydrogenuhličitan sodný uhličitan sodný chlorid sodný citronan sodný glukonan sodný mléčnan sodný hydroxid sodný sodné soli kyseliny fosforečné hydrogenuhličitan draselný uhličitan draselný chlorid draselný citronan draselný glukonan draselný glycerofosforečnan draselný mléčnan draselný hydroxid draselný draselné soli kyseliny fosforečné selenan sodný hydrogenseleničitan sodný seleničitan sodný chlorid chromitý síran chromitý molybdenan amonný molybdenan sodný fluorid draselný fluorid sodný
4
Příloha č. 4 Další látky, které lze pouţít pro výrobu doplňků stravy
Název rostliny Cimicifuga racemosa (ploštiční hroznovitý) Citrus aurantium hořký pomeranč) Crataegus spp. (hloh) Dioscorea sp. (rod Jam) Echinacea spp. (třapatka) Garcinia cambogia (garcinie kambodţská) Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný) Ginkgo biloba (jinan dvoulaločný Hypericum perforatum (třezalka tečkovaná) Panax ginseng (všehoj ţenšenový) Ptychopetalum olacoides (muira puama Rhodiola rosea (rozchodnice růţová) Schisandra chinensis (klanopraška čínská) Tabebuia impetiginosa (lapačo červené) Tribulus terrestris (kotvičník zemní) Turnera diffusa (pantala rozkladitá) Uncaria tomentosa (vilcacora, kočičí dráp) Valeriana officinalis (kozlík lékařský)
Část rostliny sušený kořen a oddenek extrakt (přepočteno na mnoţství synefrinu) sušený list, květ, plod sušená hlíza sušený kořen, nať slupka (přepočteno na mnoţství kyseliny hydroxycitronové) standardizovaný extrakt 24/6 z listů sušený list sušená nať
Nejvyšší přípustné mnoţství v denní dávce 20 mg 10 mg synefrinu 200 mg 100 mg 500mg 2 000 mg 40 mg 2 500mg 300 mg
sušený kořen
1 000 mg
sušené dřevo
500 mg
standardizovaný extrakt z kořene (4% rosavinu)
100 mg
sušené plody
600 mg
sušená kůra
3 000 mg
sušená nať, plody sušené listy
2 000 mg 1 000 mg
sušený kořen
1 000 mg
sušený kořen
500 mg
5
Příloha č. 5 Podmínky pouţití některých dalších látek jiných neţ rostliny
Další látky Acetylkarnitin DMAE (dimethylaminoethanol) Kyselina orotová Pycnogenol Taurin
Nejvyšší přípustné mnoţství v denní dávce 500 mg 20 mg 50 mg 100 mg 2000 mg
6
Příloha č. 6 Další látky, které nelze pouţít k výrobě doplňků stravy Latinský název Český název oměj Aconitum spp. hlaváček Adonanthespp(Adonis spp. kamejník Alkanna spp. alstonie Alstonia spp. moráč zákrovnatý Ammi visnaga (L)LAM. andira Andira spp. pilát Anchusa spp. toješť Apocynum spp. areka obecná (betelový Areca catechu L. oříšek čeleď podraţcovité Aristolochiaceae pelyněk cicvárový Artemisia cina kopytník Asarum spp. štítosemenka kebračo Aspidosperma quebrachoblanco SCHLECHT rulík Atropa spp. zederach indický Azadirachta indica pomíšenka srdcolistá Baccharis coridifolia pomíšenka poříční Baccharis megapotamica brutnák lékařský Borago officinalis bragantie Wallichova Bragantia wallichii jazýčkovec Brachyglottis spp. blatouch bahenní Caltha palustris kassie ostrolistá Cassia acutifolia (Cassia senna) kassie úzkolistá Cassia angustifolia VAHL Catharanthus roseus (L). G. DON Cephaelis spp. Cineraria spp. Cinchona spp. Citrullus colocynthis Clematis spp. Cocculus spp. (Anamirta cocculus) Coleus forskohlii Colchicum spp. Conium maculatum Convallaria majalis L. Corydalis spp. Croton tiglium Cynoglossum spp. Datura spp. Digitalis spp.
Rostlinná část kořen nať kůra plod kořen semeno
nať kůra list, nať, kořen
nať , květ
list, plod list, plod
katarant růţový
nať
hlavěnka (uragoga
kořen
chinovník kolokvinta obecná plamínek chebule (latnatá)
kůra plod
koleus (kopřivěnka) Forskohlů ocún bolehlav plamatý konvalinka vonná dymnivka ladel počistivý uţanka durman náprstník
semeno list, nať kořen list, nať, semeno list 7
Diploclisia affinis Diploclisia chinensis Dryopteris filix-mas Duboisia spp. Ecballium elaterium A. RICH. Ephedra spp. Erechthites spp. Erythroxylon sp. Eschscholtzia californica CHAM Eupatorium spp.(kromě Eupatorium perfoliatum) Euphorbia spp. Exogonium purga Frangula alnus MILL. Gelsemium sempervirens (L.) AIT Genista tinctoria Gossypium spp. Hedera helix L. Heliotropium spp. Helleborus spp. Hydrastis canadensis L. Hyoscyamus spp. Chelidonium majus L. Chenopodium ambrosioides Ipomoea spp. Ledum palustre Lithospermum officinale Lobelia spp. Mallotus philippinensis Mandragora officinarum L. Menispermum canadense Menispermum dahuricum Mucuna pruriens Nerium oleander L. Nicotiana spp. Papaver somniferum L.
diklopsie příbuzná diklopsie čínská kapraď samec jedovatice tykvice pukavá
Pausinystalia yohimbe (K. SCHUM.) PIERRE Petasites spp. Physostigma venenosum BALF. Pilocarpus spp. Pinellia ternata Piper methysticum FORSTER
bujarník johimbe
chvojník starčkovec rudodřev sluncovka kalifornská
oddenek list plod nať nať
konopáč pryšec jalapa počistivá krušina olšová jasmínovec vţdyzelený kručinka barvířská bavlník břečťan popínavý otočník čemeřice vodilka kanadská blín vlaštovičník větší merlík vonný povíjnice rojovník bahenní kamejka lobelka kamala mandragora lékařská lunoplod (chebule) kanadský lunoplod dahurský mukuna oleandr obecný tabák mák setý
devětsil puchýřnatec jedovatý Mrštnoplod, jaborand pinelie trojčetná pepřovník opojný (kava-kava
nať, zaschlá šťáva kůra kořen semeno list kořen kořen list, nať kořen, list, nať
nať kořen
list, nať list plod s výjimkou zralých semen, zaschlá šťáva kůra
semeno list
8
Podophyllum peltatum L. Polygonum sachalinensis Polygonum cuspidatum Pulsatilla vulgaris Rauwolfia serpentina (L.) BENTH. Rhamnus cathartica L. Rhamnus purshiana DC. Rheum officinale, palmatum Rhododendron ferrugineum L. Ricinus communis L. Ruta graveolens Sarothamnus scoparius (L.) WIMM.ex KOCH Sassafras albidum Scopolia carniolica JACQ. Senecio spp. Schoenocaulon officinale (SCHLECHT.et CHAM. GRAY Sida cordifolia Sinomenium acutum Spartium junceum L. Spigelia spp Stephania spp. Strophanthus spp. Strychnos spp. Symphytum spp. Taxus spp. Thevetia peruviana (PERS.) SCHUMANN Tussilago farfara Urginea maritima (L.) J.B.BAK. Veratrum spp. Vitex agnus-castus Vladimiria souliei Xysmalobium undulatum R.
noholist štítnatý křídlatka sachalinská křídlatka japonská koniklec rauwolfie plazivá
kořen
řešetlák počistivý řešetlák Purshův reveň pěnišník rezavý
kůra, plod kůra kořen
skočec obecný routa vonná janovec metlatý
semeno nať květ, nať
sasafras pablen kraňský
kořen
list
kořen
starček sabadila lékařská
semeno
sida srdcolistá sinomenium prudké vítečník sítinovitý spigelie
květ, nať kořen, nať
krutikvět kulčiba kostival tis tevetie
semeno semeno kořen
podběl obecný urginea přímořská
list, květ
kýchavice drmek obecný vladimira Souliejova xysmalobium kadeřavé
kořen
nať cibule
kořen
9
Příloha č. 7 Zakázané látky při výrobě potravin Název Claviceps spp. (paličkovice - sklerocium) Acetyltryptofan Dehydroepiandrosteron (DHEA) Kyselina gama-aminomáselná (GABA) 5hydroxytryptofan (5http) Koloidní stříbro Laktulóza Melatonin N-acetylcystein
10
Příloha č. 8 Schválená tvrzení dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 S nízkou energetickou hodnotouTvrzení, ţe se jedná o nízkoenergetickou potravinu, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje- li produkt více neţ 40 kcal (170 kJ)/100 g v případě potravin pevné konzistence nebo více neţ 20 kcal (80 kJ)/100 ml v případě tekutin. V případě stolních sladidel se pouţije limit 4 kcal (17 kJ) na porci, se sladivými vlastnostmi odpovídajícími 6 g sacharózy (přibliţně 1 kávová lţička sacharózy). Se sníţenou energetickou hodnotou Tvrzení, ţe se jedná o potravinu se sníţenou energetickou hodnotou, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, je-li energetická hodnota sníţena alespoň o 30 %, a současně je nutné uvést vlastnost nebo vlastnosti, díky nimţ má potravina sníţenou celkovou energetickou hodnotu. Bez energetické hodnoty Tvrzení, ţe se jedná o potravinu bez energetické hodnoty, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 4 kcal (17 kJ)/100 ml. V případě stolních sladidel se pouţije limit 0,4 kcal (1,7 kJ) na porci, se sladivými vlastnostmi odpovídajícími 6 g sacharózy(přibliţně 1 kávová lţička sacharózy). S nízkým obsahem tuku Tvrzení, ţe se jedná o nízkotučnou potravinu, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 3 g tuku na 100 g v případě potravin pevné konzistence nebo 1,5 g tuku na 100 ml v případě tekutin (1,8 g tuku na 100 ml v případě polotučného mléka). Bez tuku Tvrzení, ţe se jedná o potravinu bez tuku, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 0,5 g tuku na 100 g nebo 100 ml. Tvrzení vyjádřená jako „X % bez tuku“ jsou však zakázána. S nízkým obsahem nasycených tuků
11
Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s nízkým obsahem nasycených tuků, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, pokud celkový obsah nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin v produktu nepřesahuje 1,5 g na 100 g v případě potravin pevné konzistence nebo 0,75 g na 100 ml v případě tekutin, přičemţ v ţádném z těchto případů nesmí celkový obsah nasycených mastných kyselin a transmastných kyselin představovat více neţ 10 % energetické hodnoty. Bez nasycených tuků Tvrzení, ţe se jedná o potravinu bez nasycených tuků, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, pokud celkový obsah nasycených tuků a transmastných kyselin nepřesahuje 0,1g nasycených tuků na 100 g nebo 100 ml. S nízkým obsahem cukrů Tvrzení, ţe se jedná o potravinu bez tuku, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 0,5 g tuku na 100 g nebo 100 ml. Tvrzení vyjádřená jako „X % bez tuku“ jsou však zakázána. Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s nízkým obsahem cukrů, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 5 g cukrů na 100 g v případě potravin pevné konzistence nebo 2,5 g cukrů na 100 ml v případě tekutin. Bez cukrů Tvrzení, ţe se jedná o potravinu bez cukrů, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 0,5 g cukrů na 100 g nebo 100 ml. Bez přídavku cukrů Tvrzení, ţe do potraviny nebyly přidány cukry, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, pokud nebyly do produktu přidány ţádné monosacharidy ani disacharidy ani ţádná jiná potravina pouţívaná pro své sladivé vlastnosti. Pokud se cukry v potravině vyskytují přirozeně, mělo by být na etiketě rovněţ uvedeno: „Obsahuje přirozeně se vyskytující cukry“. S nízkým obsahem sodíku/soli 12
Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s nízkým obsahem sodíku/soli, a jakékoli tvrzení které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahujeli produkt více neţ 0,12 g sodíku nebo rovnocenné mnoţství soli na 100 g nebo 100 ml. V případě vod jiných neţ přírodních minerálních vod spadajících do působnosti směrnice 80/777/EHS by tato hodnota neměla být vyšší neţ 2 mg sodíku na 100 ml. S velmi nízkým obsahem sodíku/soli Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s velmi nízkým obsahem sodíku/soli, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 0,04 g sodíku nebo rovnocenné mnoţství soli na 100 g nebo 100 ml. Toto tvrzení nelze pouţít v případě přírodních minerálních vod a jiných vod. Bez sodíku/bez soli Tvrzení, ţe se jedná o potravinu bez sodíku nebo bez soli, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, neobsahuje-li produkt více neţ 0,005 g sodíku nebo rovnocenné mnoţství soli na 100 g.
Zdroj vlákniny Tvrzení, ţe se jedná o potravinu, která je zdrojem vlákniny, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň 3 g vlákniny na 100 g nebo alespoň 1,5 g na 100 kcal. S vysokým obsahem vlákniny Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem vlákniny, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň 6 g vlákniny na 100 g nebo alespoň 3 g na 100 kcal. Zdroj bílkovin Tvrzení, ţe se jedná o potravinu, která je zdrojem bílkovin, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, pokud bílkoviny představují alespoň 12 % energetické hodnoty potraviny. S vysokým obsahem bílkovin
13
Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem bílkovin, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, pokud bílkoviny představují alespoň 20 % energetické hodnoty potraviny. Zdroj (název vitaminu/vitaminů) nebo (název minerální látky/minerálních látek) Tvrzení, ţe se jedná o potravinu, která je zdrojem vitaminů nebo minerálních látek, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň významné mnoţství vitaminů nebo minerálních látek, jak je uvedeno v příloze směrnice 90/496/EHS, nebo mnoţství uvedené v odchylkách stanovených v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů, minerálních látek a některých dalších látek do potravin. Zdroj (název vitaminu/vitaminů) nebo (název minerální látky/minerálních látek) Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem vitaminů nebo minerálních látek, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň dvojnásobek hodnoty „zdroje‘‘. Název ţiviny, nebo jiné látky Tvrzení, ţe potravina obsahuje určitou ţivinu nebo jinou látku, pro které nejsou v tomto nařízení stanoveny zvláštní podmínky, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, splňuje-li produkt všechna příslušná ustanovení tohoto nařízení, a zejména článek 5. Pro vitaminy a minerální látky se pouţijí podmínky vztahující se na tvrzení„zdroj“. Se zvýšeným obsahem (název ţiviny) Tvrzení, ţe obsah jedné nebo více ţivin jiných neţ vitaminů a minerálních látek byl zvýšen, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, splňuje-li produkt podmínky platné pro tvrzení „zdroj“ a zvýšení obsahu představuje ve srovnání s podobným produktem alespoň 30 %. Se sníţeným obsahem (název ţiviny) Tvrzení, ţe byl obsah jedné nebo více ţivin sníţen, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, pokud sníţení obsahu představuje alespoň 30 % ve srovnání s podobným produktem, s výjimkou mikroţivin, pro
14
něţ je přijatelný 10 % rozdíl referenčních hodnot stanovených ve směrnici 90/496/EHS, a sodíku nebo rovnocenné hodnoty soli, pro něţ je přijatelný 25 % rozdíl. Light/lite(lehký) Tvrzení, ţe se jedná o produkt „light“ nebo „lite“, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, musí splňovat stejné podmínky, jako jsou podmínky stanovené pro výraz „se sníţeným obsahem“; toto tvrzení musí být také doplněno informací o vlastnosti nebo vlastnostech, díky nimţ se jedná o produkt„light“ nebo „lite“. Přirozeně/přirozený Pokud potravina přirozeně splňuje podmínky stanovené v této příloze pro pouţití výţivového tvrzení, lze před daným tvrzením pouţít slovo „přirozeně/přirozený“. Zdroj omega mastných kyselin – 3 Tvrzení, ţe se jedná o potravinu, která je zdrojem omega-3 mastných kyselin, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň 0,3 g kyseliny alfa-linolenové na 100 g a na 100 kcal nebo alespoň 40 mg celkového obsahu kyseliny eikosapentaenové a kyseliny dokosahexaenové na 100 g a na 100 kcal. S vysokým obsahem omega - 3 mastných kyselin Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem omega-3 mastných kyselin, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, obsahuje-li produkt alespoň 0,6 g kyseliny alfa-linolenové na 100 g a na 100 kcal nebo alespoň 80 mg celkového obsahu kyseliny eikosapentaenové a kyseliny dokosahexaenové na 100 g a na 100 kcal. S vysokým obsahem mononenasycených tuků Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem mononenasycených tuků, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, je-li alespoň 45 % mastných kyselin přítomných v produktu odvozených od mononenasycených tuků a představují-li mononenasycené tuky více neţ 20 % energetické hodnoty produktu.
15
S vysokým obsahem polynenasycených tuků Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem polynenasycených tuků, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, je-li alespoň 45 % mastných kyselin přítomných v produktu odvozených od polynenasycených tuků a představují-li polynenasycené tuky více neţ 20 % energetické hodnoty produktu. S vysokým obsahem nenasycených tuků Tvrzení, ţe se jedná o potravinu s vysokým obsahem nenasycených tuků, a jakékoli tvrzení, které má pro spotřebitele pravděpodobně stejný význam, lze pouţít pouze tehdy, je-li alespoň 70 % mastných kyselin přítomných v produktu odvozených od nenasycených tuků a představují-li nenasycené tuky více neţ 20 % energetické hodnoty produktu.
16
Příloha č. 9 Světový antidopingový kodex SVĚTOVÝ ANTIDOPINGOVÝ KODEX Platný od 1. ledna 2014 Podle článku 4.2.2 Světového antidopingového kodexu všechny Zakázané látky budou povaţovány za „Specifické látky“ kromě látek ze skupin S1, S2, S4.4, S4.5 a S6(a) a Zakázaných metod M1, M2 a M3. LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ STÁLE (PŘI SOUTĚŢI I MIMO SOUTĚŢ) ZAKÁZANÉ LÁTKY S0. NESCHVÁLENÉ LÁTKY Jakákoliv farmaceutická látka, která není zahrnuta v následujících sekcích Seznamu a není aktuálně schválena pro humánní terapeutické pouţití jakýmkoliv vládním zdravotnickým regulačním úřadem (např. léčiva v preklinickém nebo klinickém stadiu výzkumu nebo po ukončené registraci, syntetické drogy, látky schválené pouze pro veterinární pouţití), je zakázána stále. S1. ANABOLICKÉ LÁTKY Anabolické látky jsou zakázány. 1. ANDROGENNÍ ANABOLICKÉ STEROIDY (AAS): (a) Exogenní* AAS, zahrnující: 1-androstendiol (5a-androst-1-en-3b,17b-diol ); 1-androstendion (5a-androst-1-en-3,17dion); bolandiol (estr-4-en-3b,17b-diol); bolasteron; boldenon; boldion (androsta-1,4-dien3,17-dion);
danazol
([1,2]oxazolo[4',5':2,3]pregna-4-en-20-yn-17α-ol);
dehydrochlormethyltestosteron (4-chloro-17b-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on); desoxymethyltestosteron (17a-methyl-5a-androst-2-en-17b-ol); drostanolon; ethylestrenol (19-norpregna-4-en-17α-ol);
fluoxymesteron;
formebolon;
furazabol
(17α-
methyl[1,2,5]oxadiazolo[3',4':2,3]-5α-androstan-17β-ol); gestrinon; 4-hydroxytestosteron (4,17b-dihydroxyandrost-4-en-3-on); kalusteron; klostebol; mestanolon; mesterolon; metandienon (17b-hydroxy-17a-methylandrosta-1,4-dien-3-on); metenolon; methandriol; metasteron
(17β-hydroxy-2α,17α-dimethyl-5α-androstan-3-on);
methyldienolon
(17b-
hydroxy-17a-methylestra-4,9-dien-3-on); methyl-1-testosteron (17b-hydroxy-17a-methyl5a-androst-1-en-3-on);
methylnortestosteron
(17b-hydroxy-17a-methylestr-4-en-3-on);
methyltestosteron; metribolon (methyltrienolon (17b-hydroxy-17a-methylestra-4,9,11-trien3-on); miboleron; nandrolon; 19-norandrostendion (estr-4-en-3,17-dion); norboleton;
17
norethandrolon; norklostebol; oxabolon; oxandrolon; oxymesteron; oxymetolon; prostanozol
(17β-[(tetrahydropyran-2-yl)oxy]-1'H-pyrazolo[3,4:2,3]-5α-androstane);
quinbolon; stanozolol; stenbolon; 1-testosteron (17b-hydroxy-5a-androst-1-en-3-on); tetrahydrogestrinon
(17-hydroxy-18a-homo-19-nor-17α-pregna-4,9,11-trien-3-on);
trenbolon (17β-hydroxyestr-4,9,11-trien-3-on) a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. b. Endogenní** AAS, pokud jsou podány exogenně: Androstendiol (androst-5-en-3b,17b-diol), androstendion (androst-4-en-3,17-dion), dihydrotestosteron, prasteron (dehydroepiandrosteron, DHEA, 3β-hydroxyandrost-5-en17-on), testosteron a jejich metabolity a isomery, ale ne s omezením pouze na ně: 5a-androstan-3a,17a-diol 5a-androstan-3a,17b-diol 5a-androstan-3b,17a-diol 5a-androstan-3b,17b-diol androst-4-en-3a,17a-diol androst-4-en-3a,17b-diol androst-5-en-3b,17a-diol androst-5-en-3a,17a-diol androst-5-en-3a,17b-diol androst-5-en-3b,17a-diol 4-androstendiol (androst-4-en-3b,17b-diol) 5-androstendion (androst-5-en-3,17-dion) epi-dihydrotestosteron epitestosteron etiocholanolon 3a-hydroxy-5aandrostan-17-on 3b-hydroxy-5aandrostan-17-on 7a-hydroxy-DHEA 7b-hydroxy-DHEA 7-keto-DHEA 19-norandrosteron 19-noretiocholanolon 2. Ostatní anabolické látky, zahrnující: 18
Klenbuterol, selektivní modulátory androgenových receptorů (SARM), tibolon, zeranol, zilpaterol, ale ne s omezením pouze na ně. Pro účely skupiny této sekce: * „exogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně neprodukuje. ** „endogenní” se vztahuje k látce, kterou tělo normálně přirozeně produkuje. S2. PEPTIDOVÉ HORMONY, RŮSTOVÉ FAKTORY A PŘÍBUZNÉ LÁTKY Následující látky a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky jsou zakázány: 1. Látky stimulující erytropoesu (např. erytropoetin (EPO), darbepoetin (dEPO), stabilizátory hypoxii vyvolávajícího faktoru (HIF), methoxypolyethylenglykolepoetin beta (CERA), peginesatid /Hematide/); 2. Choriogonadotropin (CG) a luteinizační hormon (LH) a jejich uvolňující faktory u muţů; 3. Kortikotropiny a jejich uvolňující faktory; 4. Růstový hormon (GH) a jeho uvolňující faktory a insulinu podobný růstový faktor-1 (IGF-1). Kromě toho jsou zakázány následující růstové faktory: Fibroblastové růstové faktory (FGFs), hepatocytový růstový faktor (HGF), mechanické růstové faktory (MGF), růstový faktor odvozený z krevních destiček (PDGF) a vaskulárně-endoteliární růstový faktor (VEGF), stejně jako jakékoliv jiné růstové faktory ovlivňující syntézu nebo degradaci bílkovin svalů, šlach a vaziva, krevní zásobení, vyuţití energie, regenerativní kapacitu nebo ovlivňující typy svalových vláken; a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. S3. BETA2- AGONISTÉ Všichni beta-2 agonisté, včetně všech případných optických isomerů (např. d- a l-), jsou zakázáni kromě inhalačního salbutamolu (maximálně 1600 mikrogramů za 24 hodin), inhalačního formoterolu (maximální podaná dávka 54 mikrogramů za 24 hodin) a salmeterolu, pokud jsou podány v inhalaci v souladu s doporučeným léčebným reţimem výrobce. Přítomnost salbutamolu v moči v koncentraci vyšší neţ 1000 ng/ml a přítomnost formoterolu v moči v koncentraci vyšší neţ 40 ng/ml nebude povaţována za zamýšlené terapeutické pouţití, ale bude povaţována za pozitivní laboratorní nález, pokud sportovec neprokáţe kontrolovanou farmakokinetickou studií, ţe abnormální výsledek byl způsoben uţíváním terapeutické inhalační dávky niţší neţ výše uvedené maximum. 19
S4. HORMONOVÉ A METABOLICKÉ MODULÁTORY Zakázané je následující: 1. Inhibitory aromatáz, zahrnující: Aminoglutethimid, anastrozol, androsta-1,4,6-trien-3-17-dion (androstatriendion), 4androsten-3,6,17-trion (6-oxo),exemestan, formestan, letrozol, testolacton, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Selektivní modulátory estrogenových receptorů (SERM), zahrnující: Raloxifen, tamoxifen, toremifen, ale ne s omezením pouze na ně. 3. Ostatní antiestrogenní látky zahrnující: Cyklofenil, fulvestrant, klomifen, ale ne s omezením pouze na ně. 4. Látky modifikující funkce myostatinu včetně inhibitorů myostatinu, ale ne s omezením pouze na ně. 5. Metabolické modulátory: a) Insuliny; b) Receptor delta aktivovaný peroxizomovými proliferátory /Peroxisome Proliferator Activated Receptor δ (PPARδ) agonists/ (např. GW 1516) a Agonisté proteinkinasové osy aktivované AMP v součinnosti s PPAR delta /PPARδ-AMP-activated protein kinase (AMPK) axis agonists/ (např. AICAR) S5. DIURETIKA A OSTATNÍ MASKOVACÍ LÁTKY Maskovací látky jsou zakázané. Zahrnují: Diuretika, desmopressin, plasmaexpandery (např. glycerol, nitroţilní podání albuminu, dextranu, hydroxyethylškrobu a mannitolu), probenecid a další látky s podobnými biologickými účinky. Lokální podání felypressinu pro zubní anestézii není zakázáno. Diuretika zahrnují: Acetazolamid, amilorid, bumetanid, furosemid, chlortalidon, indapamid, kanrenon, kyselina etakrynová, metolazon, spironolakton, thiazidy (např. bendroflumethiazid, hydrochlorothiazid, chlorothiazid), triamteren, vaptany (např. tolvaptan) a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky (kromě drospirenonu, pamabromu a lokálního podání dorzolamidu a brinzolamidu, které nejsou zakázané). Pro pouţití (Při Soutěži, případně Mimo Soutěž) jakéhokoliv mnoţství látky se stanoveným prahovým limitem (tj. formoterol, salbutamol, katin, efedrin, metylefedrin a pseudoefedrin) ve spojení s diuretikem nebo jinou maskovací látkou je vyţadováno udělení specifické Terapeutické výjimky na tuto látku navíc k té, která jiţ byla udělena na diuretikum nebo jinou maskovací látku. 20
ZAKÁZANÉ METODY M1. MANIPULACE S KRVÍ A KREVNÍMI KOMPONENTAMI Zakázané je následující: 1. Podání nebo znovuzavedení jakéhokoliv mnoţství autologní, alogenní (homologní) nebo heterologní krve nebo červených krvinek a jim podobných produktů jakéhokoliv původu do oběhového systému. 2. Umělé zvyšování spotřeby, přenosu nebo dodávky kyslíku, zahrnující modifikované hemoglobinové
produkty
(např.
krevní
náhraţky
zaloţené
na
hemoglobinu,
mikroenkapsulované hemoglobiny), perfluorochemikálie a efaproxiral (RSR13), ale ne s omezením pouze na ně. Suplementace kyslíkem zakázána není. 3. Jakákoliv forma intravaskulární manipulace s krví nebo s krevními komponentami fyzikálními nebo chemickými způsoby. M2. CHEMICKÁ A FYZIKÁLNÍ MANIPULACE Zakázané je následující: 1. Podvádění, nebo pokus o podvod, za účelem porušit integritu a platnost Vzorků odebraných při Dopingové kontrole. To zahrnuje záměnu a/nebo úpravu (např. proteázami) moči, ale ne s omezením pouze na ně. 2. Nitroţilní infuze a/nebo injekce více neţ 50 ml za 6 hodin kromě infuzí legitimně přijatých v průběhu nemocničních zákroků nebo klinických vyšetřovacích metod. M3. GENOVÝ DOPING Z důvodu potenciálu ke zvýšení sportovního výkonu je zakázáno následující: 1. Transfer polymerů nukleových kyselin nebo jejich analogů; 2. Pouţití normálních nebo geneticky modifikovaných buněk; LÁTKY A METODY ZAKÁZANÉ PŘI SOUTĚŢI Kromě kategorií S0 aţ S5 a M1 aţ M3 uvedených výše jsou Při Soutěži zakázané i následující skupiny: ZAKÁZANÉ LÁTKY S6. STIMULANCIA Všechna stimulancia včetně všech jejich případných optických isomerů (např. d- a l-) jsou zakázaná, s výjimkou derivátů imidazolu v případě jejich místního pouţití a stimulancií zahrnutých do Monitorovacího programu pro rok 2014*. Stimulancia zahrnují: (a) Nespecifická stimulancia:
21
Adrafinil,
amfepramon,
benzylpiperazin,
amfetamin,
bromantan,
amfetaminil,
fendimetrazin,
amifenazol,
fenetylin,
benfluorex,
fenfluramin,
fenkamin,
fenmetrazin, fenproporex, fentermin, fonturacetam /4-fenylpiracetam (karfedon)/, furfenorex, klobenzorex, kokain, kropropamid, krotetamid, mefenorex, mefentermin, metamfetamin
(d-),
mezokarb,
modafinil,
norfenfluramin,
p-metylamfetamin,
prenylamin, prolintan. Stimulancium, které není výslovně uvedeno v tomto odstavci, je Specifickou látkou. (b) Specifická stimulancia (příklady): Adrenalin
(epinefrin),
benzfetamin,
dimethylamfetamin,
efedrin,
etamivan,
etylamfetamin, etylefrin, famprofazon, fenbutrazát, fenkamfamin, fenprometamin, heptaminol, hydroxyamfetamin (parahydroamfetamin), isomethepten, katin, katinon a jeho
analoga
levmetamfetamin,
(např.
mefedron,
meklofenoxát,
methedron, metylefedrin,
alfa-pyrolidinovalerofenon), metylendioxymetamfetamin,
metylfenidát, metylhexanamin (dimetylpentylamin), niketamid, norfenefrin, oktopamin, oxilofrin (metylsynefrin), pemolin, pentetrazol, propylhexedrin, pseudoefedrin, selegilin, sibutramin,
strychnin,
tenamfetamin
(metylendioxyamfetamin),
trimetazidin,
tuaminoheptan a další látky s podobnou chemickou strukturou nebo podobnými biologickými účinky. Následující látky zahrnuté do Monitorovacího programu 2014 (bupropion, fenylefrin, fenylpropanolamin, kofein, nikotin, pipradrol, synefrin) nejsou povaţovány za Zakázané látky. Katin je zakázaný pouze při koncentraci vyšší neţ 5 mikrogramů v 1 ml moči. Efedrin a methylefedrin jsou zakázány při koncentraci vyšší neţ 10 mikrogramů v 1 ml moči. Lokální podání adrenalinu (epinefrinu) (např. nosní, oční aplikace) nebo jeho podání společně s lokálními anestetiky není zakázáno. Pseudoefedrin je zakázán, pokud jeho koncentrace v moči je vyšší neţ 150 mikrogramů S7. NARKOTIKA Zakázané je následující: Buprenorfin, dextromoramid, diamorfin(heroin), fentanyl a jeho deriváty, hydromorfon, metadon, morfin, oxykodon, oxymorfon, pentazocin, petidin. S8. KANABINOIDY
22
Přírodní (např. hašiš, konopí a marihuana) nebo syntetický delta9-tetrahydrokanabinol (THC) a kanabimimetika (např. „Spice“, JWH018, JWH073 a HU-210) jsou zakázané. S9. GLUKOKORTIKOSTEROIDY Všechny glukokortikosteroidy podávané orálně, rektálně, nitroţilní nebo nitrosvalovou aplikací jsou zakázané. LÁTKY ZAKÁZANÉ V URČITÝCH SPORTECH P1. ALKOHOL Alkohol (etanol) je zakázaný pouze Při Soutěži v následujících sportech. Detekce se bude provádět dechovou zkouškou a/nebo rozborem krve. Prahová hodnota pro porušení dopingového pravidla je ekvivalentní koncentraci alkoholu v krvi 0.10 g/l. Automobilový sport (FIA) Karate (WKF) Letecké sporty a parašutismus(FAI) Lukostřelba (WA) Motocyklový sport (FIM) Vodní motorismus (UIM) P2. BETA-BLOKÁTORY Pokud není jinak určeno, beta-blokátory jsou zakázány pouze Při Soutěži v následujících sportech. Automobilový sport (FIA) Billiard (všechny discipliny) (WCBS) Golf (IGF) Lukostřelba (WA) (zakázané také Mimo soutěž) Lyţování (FIS) – skoky na lyţích a akrobatické lyţování-skoky a U-rampa,a snowboard U-rampa a „big air“ Střelba (ISSF, IPC) (zakázané také Mimo soutěž) Šipky (WDF) Beta-blokátory zahrnují následující látky: Acebutolol, alprenolol, atenolol, betaxolol, bisoprolol, bunolol, celiprolol, esmolol, karteolol, karvedilol, labetalol, levobunolol, metipranolol, metoprolol, nadolol, oxprenolol, pindolol, propranolol, sotalol, timolol, ale ne s omezením pouze na ně.
23
