Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav marketingu a obchodu
Bakalářská práce
Faktory ovlivňující úspěšnost prodeje doplňků stravy
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. JUDr. Oldřich Tvrdoň, CSc.
Brno 2008
Michal Grepl
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Faktory ovlivňující úspěšnost prodeje doplňků stravy“ vypracoval samostatně na základě studia odborné literatury a zdrojů, jejichž seznam uvádím v přehledu literatury.
V Brně dne 23. května 2008 .......................................... Michal Grepl
Poděkování Děkuji vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. JUDr. Oldřichu Tvrdoňovi, CSc. za odborné vedení a veškeré formální připomínky poskytnuté při jejím zpracování. Poděkování též náleží panu Jamesu Justicovi, majiteli společnosti Naturallink. Díky spolupráci s ním jsem získal cenné zkušenosti využité v této práci.
Abstrakt GREPL, M. Faktory ovlivňující úspěšnost prodeje doplňků stravy. Bakalářská práce. Brno 2008. Cílem bakalářské práce je zdůraznit význam potravních doplňků ve výživě, seznámit se složitým procesem uvádění doplňků stravy na trh České republiky a podmínkami úspěšné propagace. Praktická část zahrnuje představení konkrétního doplňku stravy vybrané firmy a zpracování dotazníkového šetření zabývajícího se výdaji obyvatel ČR na konkrétní skupiny doplňků stravy a názory na jejich význam.
Klíčová slova: výživa, potravní doplňky, doplňky stravy, uvádění na trh, zdravá výživa, propagace, čaj
Abstract GREPL, M. Factors of successful food supplement selling. Bachelor Thesis. Brno 2008. The aim of this bachelor thesis is to highlight the value of food supplements in nutrition, explain the complicated process of launching a new food supplement product on the Czech market and focus on its promotion. The practical part involves food supplements‘ description of a chosen company and processing of acquired data from prepared questionnaire. Research was focused on Czech populations’ expenses for food supplement products and their own opinion about its importance.
Key words: nutrition, food supplement, healthy diet, launching on the market, promotion, tea
1
ÚVOD............................................................................................................................8
2
CÍL A METODIKA PRÁCE ....................................................................................10
2.1
Cíl práce...................................................................................................................10
2.2
Metodika ..................................................................................................................10
3 3.1
VYMEZENÍ DOPLŇKŮ STRAVY A POTRAVNÍCH DOPLŇKŮ....................12 Výživa......................................................................................................................12 3.1.1
Energie a základní metabolismus ................................................................13
3.2
Potraviny..................................................................................................................14
3.3
Potravní doplňky......................................................................................................14
3.4
Doplňky stravy.........................................................................................................15
3.5
Druhy vybraných potravních doplňků, jejich složení a obchodní názvy.................16 3.5.1
Vitamín C.....................................................................................................16
3.5.2
Vápník..........................................................................................................16
3.5.3
Další známé vitamíny a minerální látky ......................................................17
3.6
Obohacování a referenční dávka dle vyhlášky ........................................................18
3.7
Hraniční přípravky...................................................................................................19
3.8
Postup při schvalování doplňků stravy v ČR...........................................................19 3.8.1
Náležitosti žádosti o vydání odborného stanoviska.....................................21
3.8.2
Náležitosti žádosti podávané na Ministerstvo zdravotnictví .......................22
3.8.3
Rozhodnutí...................................................................................................24
3.9
Informační systém ROHY .......................................................................................25
3.10
Obecná pravidla pro uvádění do oběhu jakýchkoli potravin ...................................26
3.11
Potraviny nového typu a doplňky stravy .................................................................26
3.12
Potraviny určené pro zvláštní výživu.......................................................................27 3.12.1
4
Notifikace.....................................................................................................27
ČAJE A JEJICH UVÁDĚNÍ DO OBĚHU..............................................................28
4.1
Základní rozdělení čajů............................................................................................28
4.2
Druhy čajů podle způsobu zpracování.....................................................................28 4.2.1
Zelený čaj.....................................................................................................28
4.2.2
Bílý čaj .........................................................................................................28
4.2.3
Žlutý čaj .......................................................................................................29
4.2.4
Polozelený (modrozelený, oolong) čaj ........................................................29
4.2.5
Černý čaj ......................................................................................................29
4.3
Uvádění čaje do oběhu.............................................................................................29
4.4
Dovoz čajů z třetích zemí ........................................................................................30
5
PROPAGACE POTRAVNÍCH DOPLŇKŮ...........................................................32
5.1
Reklama ...................................................................................................................32
5.2
Podpora prodeje .......................................................................................................33
5.3
Public relations a publicita.......................................................................................33
5.4
Osobní prodej...........................................................................................................34
5.5
Přímý marketing ......................................................................................................34
5.6
Informace a značky používané na produktech.........................................................34
5.7
Zakázané značení .....................................................................................................35 5.7.1
Další náležitosti značení doplňků stravy .....................................................37
5.8
Klamavá reklama .....................................................................................................37
5.9
Nástroje regulace reklamy .......................................................................................38
5.10
Sdružení výrobců volně prodejných léčiv (SVOPL) ...............................................38
5.11
Cíle reklamy a marketingové komunikace ..............................................................39
5.12
Vzhled obalu ............................................................................................................40
6
CENA A KOUPĚ .......................................................................................................42
6.1
Způsoby stanovení ceny...........................................................................................42
6.2
Rozhodovací procesy spotřebitelů ...........................................................................43
7
PŘEDSTAVENÍ FIRMY PRODÁVAJÍCÍ DOPLŇKY STRAVY.......................45
7.1
Charakteristika společnosti ......................................................................................45
7.2
Charakteristika produktu a jeho cíle ........................................................................45
7.3
Portfolio ...................................................................................................................47
7.4
Použité druhy propagace a reklamy zvoleného produktu ........................................47
7.5
Obal vybraného produktu ........................................................................................48
7.6
Zařazení produktu dle druhu nákupního chování zákazníků ...................................48
8
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ ....................................................................................50
8.1
Sběr dat ....................................................................................................................50
8.2
Analýza dat ..............................................................................................................52
8.3
Zpracování a vyhodnocení dotazníku ......................................................................53 8.3.1
Srovnání výdajů a statistických znaků.........................................................53
9
ZHODNOCENÍ A ZÁVĚR.......................................................................................62
10
POUŽITÁ LITERATURA........................................................................................64
11
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................67
12
PŘÍLOHY...................................................................................................................68
8
1 ÚVOD Příjem dostatečně kvalitní výživy vždy byl a je velice důležitý pro vývoj člověka. Dostatek výživných látek a jejich poměrů ve stravě zajišťuje jedinci dobré předpoklady pro správné plnění životních funkcí, podporu aktivit, růstu a reprodukce. Nedostatky ve správné výživě v převážné míře ovlivňují rychlost nástupu únavy, nervozity a stresu, její vyváženost a harmonie naopak přináší nutné uvolnění, podporu aktivit, posilují imunitu a zpomalují i rychlost stárnutí člověka. Lidské tělo je schopné si mnohé látky díky metabolické funkci vytvořit samo, ale u početné skupiny nutných výživných látek je odkázáno na jejich přímý příjem ve formě stravy. Ne vždy však přijímaná strava pokrývá veškeré nároky organismu. Vysoké životní tempo s přemírou stresu a nedostatkem odpočinku vede ke zvýšeným požadavkům na hodnotnou, především rozmanitou stravu. Na její kvalitě se částečně projevuje roční období, původ a zpracování potravin, ale především stav životního prostředí. Tyto různé aspekty mohou vést k přebytkům ale i k vážným deficitům. Při nedostatku určitých látek v lidském těle dochází ke specifickým projevům strádání psychického i fyzického charakteru. Člověk dnes dokáže většinu těchto nedostatkových látek určit, synteticky vyrobit nebo získat z extraktů rostlin či živočichů. Tyto získané látky, mezi něž se řadí především vitamíny, minerály, aminokyseliny a specifické mastné kyseliny se nazývají potravní doplňky. Volně prodejné produkty, které je obsahují v koncentrované míře, se označují jako doplňky stravy. I přes skutečnost, že místo prodeje doplňků stravy není nikterak zákony vymezeno, jsou nabízeny zejména v lékárnách, kde byly zahrnuty jako významný a rozsáhlý doplňkový sortiment. Tato skutečnost má však i potenciální zavádějící vliv na spotřebitele, který může podvědomě i vědomě přirovnávat a chápat mnohé doplňky stravy k léčivům a přisuzovat jim vlastnosti léku. Česká i evropská legislativa se takovému srovnání brání a případné tvrzení o identitě či podobnosti s léčivy při značení nebo propagaci doplňků stravy zakazuje. Argumentuje především tím, že léčivé účinky doplňků stravy nejsou vědecky dostatečně podloženy.
9
Upřednostňovat doplňky stravy nutí spotřebitele nejen zvyšující se cena léčiv, ale i vědecky podložené trendy zdravé výživy v náročném způsobu života a složitosti životního prostředí. Doplňky stravy, které mají na trhu již své pevné místo, se staly alternativou pro spotřebitele, kteří upřednostňují přírodní způsob léčby či stimulace prostřednictvím bylinných extraktů, než synteticky vyrobenými medikamenty. Navíc také bývají často doporučovány lékaři jako podpůrný prostředek klasické léčby. V současnosti si hledají nové místo v nabídce spotřebitelům a stávají se hlavním prodejním artiklem obchodů zdravé výživy a internetových lékáren, kde je i možné je pořídit za nižší cenu. Tato práce poukazuje na důležitost potravních doplňků pro lidský organismus a významné místo doplňků stravy na trhu, což podkládá výsledky výzkumu zabývajícího se výší vynaložených nákladů občanů ČR na doplňky stravy. Ve svých závěrech se pokusím uvést teoretická i výzkumem podložená doporučení pro podniky, které se rozhodnou na český trh doplňky stravy uvádět.
10
2 CÍL A METODIKA PRÁCE 2.1 Cíl práce Primární a sekundární právní předpisy České Republiky vycházejí ze základních předpisů Evropské unie, jenž tvoří nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Mezi další předpisy je třeba zařadit nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat, nařízení Komise (ES) č. 2073/2005 ze dne 15. listopadu 2005 o mikrobiologických kritériích pro potraviny a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví. Na základě těchto směrnic a zákonů jsou zpracovány podmínky uvedení produktů na trh. Z těchto právních předpisů vycházejí cíle předkládané bakalářské práce, kterými jsou: •
přiblížit potravní doplňky a doplňky stravy, jak je vymezuje zákon o potravinách a tabákových výrobcích č. 456/2004 Sb. úplné znění zákona č. 110/1997 Sb. a vyhláška č. 446/2004 Sb. ministerstva zdravotnictví, obsahující požadavky na doplňky stravy a obohacování potravin potravními doplňky,
•
poukázat na význam propagace a reklamy, jako významného faktoru ovlivňování spotřebitelské poptávky při uvádění nového produktu na trh,
•
seznámit s druhy čajů a zásobování tuzemského trhu,
•
provést průzkum názorů respondentů na význam doplňků stravy a finančních prostředků vydávaných na nákup doplňků stravy.
2.2 Metodika První část práce přibližuje základní pojmy výživa a potraviny, jejich význam a správné složení v souvislosti s potřebami lidského organismu. Seznamuje s modelem základního metabolismu a látkové přeměny dalších látek, které funkci metabolismu významně
11
ovlivňují. Uvádí, že látky, které můžeme do jisté míry organismu dodat v jiných formách než v běžné stravě, se nazývají doplňky stravy (potravní doplňky). Další kapitoly práce obsahují popis složitého postupu schvalování doplňků stravy určených k prodeji na trhu v České Republice, včetně doporučení provozovatelům potravinářských podniků. Je v nich nastíněna problematika hraničních přípravků a možnost uvedení na trh jako léčiva. V závěru teoretické části práce je poukázáno na propagaci doplňků stravy a zvláště jejich správné značení, což je pro prodej zcela nezbytné. Popisují se v ní prvky důležité pro efektivní reklamu z hlediska legislativního a hlediska marketingu. Vysvětlena je podstata klamavé reklamy a zakázaných druhů reklamy v souvislosti s potravinami a doplňky stravy. V praktické části bude představena společnost prodávající doplňky stravy V České republice a její stěžejní produkt. Hlavní část se pak zabývá zpracováním a analýzou dat získaných v dotazníkovém výzkumu zabývajícím se významem a výdaji na nákup doplňků stravy. Data jsou posuzována se statistickými údaji, jako je věk, pohlaví a vzdělání, ve vztahu k výdajům různých skupin doplňků stravy a zdravé stravy.
12
3 VYMEZENÍ DOPLŇKŮ STRAVY A POTRAVNÍCH DOPLŇKŮ 3.1 Výživa Výživa je významným faktorem životního stylu obyvatel, která ovlivňuje zdraví jedince. Hradí energetické potřeby organismu a je zdrojem jednotlivých živin nezbytných k životu. Je spojena s psychickou kondicí, emocemi a často s pocitem uspokojení. Dostatečná výživa musí tělu dodávat: • potřebnou energii, • minimální množství bílkovin a sacharidů, • minerální látky (včetně stopových prvků), • esenciální aminokyseliny a mastné kyseliny, • vitamíny. Dále musí člověk přijímat dostatečné množství vody. Nevyvážená strava, neodpovídající energetickým nárokům, vede u jedinců ke vzniku obezity a dalších závažných, především kardiovaskulárních chorob, které ovlivňuji mortalitu a reprodukci jedince. 1 Energetické nároky hradí tři základní živiny: bílkoviny (proteiny), tuky (lipidy) a cukry (sacharidy). Minimální potřeba bílkovin je okolo 0,5g/kg tělesné hmotnosti jedince a den, přičemž aby byl zajištěn dostatečný přívod esenciálních aminokyselin, musí být přibližně polovina v podobě živočišných bílkovin (maso, vejce, ryby, mléko). Rostlinné bílkoviny musí být ve vyváženém poměru, neboť neobsahují esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Cukry a tuky se mohou jako zdroje energie do jisté míry zastoupit. Podíl cukrů na energii přiváděné potravou může být až 10% (průměrně zhruba 60%), aniž dojde k poruchám metabolismu. Na rozdíl od cukrů, je tuk z energetického hlediska téměř úplně postradatelný. Musí však být zachován přísun vitamínů rozpustných v tucích.
1
Silbernagl, S. Atlas fyziologie člověka, 6. vydání. str. 226
13
3.1.1
Energie a základní metabolismus
Člověk přijímá energii ve formě chemické, uložené v makronutrientech potravy. Při jejich štěpení se energie ukládá ve formě pro organismus rychle použitelných makroergních vazeb typu adenosintrifosfátu (ATP). Zásobní a nadbytečná energie se ukládá ve formě lipidů v tukové tkáni. Energie je nezbytná pro životní procesy. Potrava + O2 → CO2 + H20 + ATP + tepelná energie „Hlavní metabolickou cestou tvorby ATP je aerobní oxidace mastných kyselin (lipidů) a glukózy (sacharidů). V tomto procesu zároveň dochází k přeměně průměrně 60 % původně přijaté chemické energie na energii tepelnou.“ 2
Obr. č. 1 Základní metabolismus (Pramen: Anděl, M.:Vnitřní lékařství : endokrinologie, diabetologie, poruchy metabolismu a výživy. sv. 5. Prah,Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1996) 2
KATZUNG, Bertram G. Základní & klinická farmakologie. s. 45
14
Organismus člověka potřebuje anorganické minerální látky, zvláště dostatečná množství vápníku (800 mg/den), železa (15mg/den) a jódu (0,15mg/den). Stejně tak jsou nezbytné další stopové prvky, mezi něž se řadí: Astat, Francium, Měď, Křemík, Vanad, Cín, Nikl, Selen, Mangan, Molybden, Chrom a Kobalt. Ty jsou ve vyvážené stravě obsaženy v dostatečném množství. Jejich nadměrná konzumace však může být toxická. Vitamíny (A, skupiny B, C, D, E, H, K, kyselina listová, niacinamid (niacin), kyselina pantotenová) jsou organické sloučeniny, které tělo potřebuje pro svůj metabolismus (hlavně jako koenzymy). Přestože je jich zapotřebí jen velmi málo, může v některých případech docházet k jejich nedostatečnému přísunu a mohou nastat specifické projevy jejich nedostatku (avitaminózy). Ve vyspělých zemích je ve velké míře při lehčích pracovních podmínkách konzumována strava příliš bohatá na energii a alkohol. Důsledkem tohoto příliš vysokého příjmu energie je nadváha. 3.2 Potraviny Potraviny definuje zákon č. 456/2004 Sb., úplné znění zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, jako: „Látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj, nejde-li o léčiva a omamné nebo psychotropní látky. Za potravinu se podle tohoto zákona považují i přídatné látky, látky pomocné a látky určené k aromatizaci, které jsou určeny k prodeji spotřebiteli za účelem konzumace…“3 Toto vymezení je poměrně široké. Zahrnuje výživné látky a nápoje. Je významné, že se zde zahrnují přídatné a pomocné látky. 3.3 Potravní doplňky Podle zákona č. 456/2004 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích (úplné znění zákona č. 110/1997 Sb.) jsou potravní doplňky nutriční faktory (vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny a další látky) s významným biologickým účinkem, které se přidávají do potravin za účelem obohacení (fortifikace) a zvýšení jejich výživové hodnoty.
3
Zákon č. 456/2004 Sb., úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
15
Potravní doplňky se typicky používají v doplňcích stravy a jiných tzv. funkčních potravinách. Přidávají se však často také do různých nápojů, cukrovinek, mléčných výrobků a jiných potravin. 3.4 Doplňky stravy Doplňky stravy jsou podle téhož zákona charakterizovány jako potraviny určené k přímé spotřebě, které se odlišují od potravin pro běžnou spotřebu vysokým obsahem vitamínů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, a které byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Doplňky stravy jsou volně prodejné. Ve většině případů jsou to vitamíny a minerální látky. Směrnice Evropského Parlamentu a Rady č. 2002/46/ES o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy definuje doplňky stravy jako potraviny, jejichž účelem je doplňovat běžnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji živin (vitamínů a minerálních látek) nebo jiných látek s výživovým nebo fyziologickým účinkem. Jsou samostatně nebo v kombinacích uváděny na trh ve formě dávek určených k příjmu v malých odměřených množstvích., a to v podobě: • tobolek, pastilek, tablet a pilulek, • ve formě sypké, • jako kapalina v ampulích či v lahvičkách. Není zcela jednoduché zajistit přísun dostatečného množství živin z běžné stravy, zvláště pak pokud každý jedinec ve výživě vyžaduje více či méně jednotlivých látek nebo potraviny pocházející z geografické oblasti chudé na určitou nutriční složku. Při konzumaci nevhodné stravy a špatné životosprávě mohou k zajištění dostatečné skladby výživy sloužit právě doplňky stravy.
16
3.5 Druhy vybraných potravních doplňků, jejich složení a obchodní názvy 3.5.1
Vitamín C
Vitamín C, komerčně známý jako například Celaskon, má v lidském organismu mnohostranné funkce. Je důležitý pro tvorbu kolagenu, který tvoří strukturu svalů, cévních tkání a chrupavek a dodává jim pevnost a pružnost. Účastní se metabolických procesů, je důležitý pro správnou funkci imunitního systému, podporuje odolnost organismu proti infekcím. Spolu s dalšími vitamíny hraje roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění, chrání buněčné membrány před oxidací atd. „Do doplňků stravy je dodáván jako kyselina L-askorbová a její sodná, vápenatá a draselná sůl a L-askorbyl-6-palmitát.“
4
Denní
doporučená dávka závisí na věku, pohlaví i životním stylu. Její doporučené množství v denní dávce představuje 60 mg. Větší potřebu mají muži, kuřáci, starší lidé, lidé žijící v znečištěném prostředí, pod stálým stresem apod. Nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 2000 mg. Déle trvající nedostatek vitamínu C se projevuje krvácivostí dásní, ztrátou zubů, kurdějemi. Nadbytek vitamínu C se vylučuje močí. Vzhledem k tomu, že je pro lidský organismus velice významný a zároveň je poměrně málo stabilní vůči technologickým procesům, jsou mnohé potraviny vitamínem C obohacovány. Jedná se především o ovocné a zeleninové nápoje, cukrovinky, sušenky apod. V potravinářském průmyslu je používán jako antioxidační látka, aby se ochránily senzorické vlastnosti výrobků, např. barva, vůně a obsah labilních výživových složek. 3.5.2
Vápník
Do doplňků se používá jako dvojmocná sůl octanu, uhličitanu, chloridu, citronanu, glukonanu, glycerofosforečnanu, solí kyseliny fosforečné, mléčnanu, hydroxidu a oxidu. Jeho doporučené množství v denní dávce v doplňku stravy představuje 800 mg. Nejvyšší přípustné množství v denní dávce je stanoveno na 2500 mg. Vápník je důležitým prvkem pro stavbu kostí. Pro jeho využití z potravy i z doplňků stravy je však nezbytná i dostatečná hladina vitamínů, zejména D a K. Vitamín K především pro dodržení rovnovážných poměrů s dalšími látkami a prvky, zejména s fosforem a hořčíkem.
4
Michalová, I. Průvodce spotřebitele, Doplňky stravy. s. 12
17
3.5.3
Další známé vitamíny a minerální látky
Tab. č. 1: Vitamíny a minerální látky, které mohou být použity při výrobě doplňků stravy a jejich význam Vitamíny rozpustné v tucích Vitamín A
Vitamín D
funkce Nezbytný pro zrak, má antioxidační vlastnosti a ovlivňuje integritu imunitního systému. Zvyšuje plazmatickou hladinu (krev). Mineralizace a osifikace kostí. Reprodukce imunitního systému.
projevy nedostatku Šeroslepost, slepota. vnímavost k infekcím. kůže.
Zvýšená Suchost
Křivice, nervové poruchy, pocení v záhlaví, pozdní prořezávání zubů.
Vitamín E
Antioxidant.
Anémie, reprodukční a neurologické poruchy. Alzheimerova choroba.
Vitamín K
Kalcifikace kostí a zubů, oxidativní fosforylace (základní metabolismus).
Poruchy krevní srážlivosti.
Vitamín B1
Nutný pro intermediární metabolismus.
Beri-beri (kardiální a neurologické projevy). Zmatenost, nekoordinace.
Vitamín B2
Nutný pro intermediární metabolismus.
Postižení kůže a sliznic. Pokles duševní výkonnosti a imunity.
Vitamín B6
Správná funkce některých enzymů.
Záněty dutiny ústní. Anémie.
Vitamín B12
Nutný pro intermediární metabolismus mastných kyselin.
Porucha kognitivních funkcí (mícha). Riziko aterosklerózy.
Oxidativní fosforylace.
Pelagra : dermatitida.
průjem,
demence,
Nutná pro intermediární metabolismus a přeměnu živin.
Vzácné. anémie, vypadávání vlasů.
únava,
Dělení buněk.
Slabost, záněty v dutině ústní. Ateroskleróza, špatná krvetvorba.
Nutný pro intermediární metabolismus a syntézu lipidů.
Hypercholesterolémie, vypadávání vlasů.
Vitamíny rozpustné ve vodě
Niacin Kyselina pantotenová Kyselina listová Biotin (H)
Oxido-redukční systém. Antioxidant. Krvácení. Prevence rakoviny Přeměna cholesterolu. Detoxikace. a kardiovaskulárních onemocnění. Resorpce železa. (Pramen: Blatná, J.: Výživa na začátku 21. století, aneb, O výživě aktuálně a se zárukou. Praha, 2005, s.15) Vitamín C
18
Tab. č. 2: Vitamíny a minerální látky, které mohou být použity při výrobě doplňků stravy a jejich význam Minerální látky
funkce
projevy nedostatku
Vápník
Krevní srážlivost. Součást kostí a zubů.
Osteoporóza.
Hořčík
Buněčný metabolismus. Neuromusklární přenos.
Zinek
Nutný pro intermediární metabolismus a syntézu proteinů. Antioxidant.
Železo
Vznik hemoglobinu, posiluje imunitu.
Měď
Součást mnoha enzymů.
Mentální poruchy, svalová slabost. Cévní potíže. Růstová retardace, kožní projevy, špatné hojení ran, únava. Anémie – chudokrevnost. Únava. Porucha imunity, růstu vlasů.Osteoporóza
Jód
Buněčný metabolismus. hormonů štítné žlázy.
Syntéza
Mangan Důležitý kationt a při buněčném metabolismu. Udržuje vodu v buňkách.
Sodík Draslík Selen
Lipoproteinový metabolismus. Inzulínová aktivita.
Chrom Molybden
Kretenismus u dětí. Lipidové abnormality. Anémie. Dehydratace organismu. Křeček. Slabost, anorexie, srdeční arytmie. Zhoršení antioxidační a imunitní obrany. Glukózová intolerance. Poruchy zraku.
Fluór
Mineralizace kostí a zubů.
Chlor (aniont)
Udržování množství krve. Žaludeční šťáva.
Zubní kaz, porucha ukládání vápníku do kostí.
Těžká svalová slabost, respirační selhání. (Pramen: Blatná, J.: Výživa na začátku 21. století, aneb, O výživě aktuálně a se zárukou. Praha, 2005, s.15) Fosfor
Součást kostí a zubů.
3.6 Obohacování a referenční dávka dle vyhlášky Vyhláška č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky, dále rozpoznává: • referenční dávku, což je množství potravního doplňku, které je základem k výpočtu přípustné hranice obohacování, •
obohacování neboli fortifikaci potravin, což je přidávání potravních doplňků do potravin za účelem zvýšení jejich nutriční hodnoty.
19
Tab. č. 3 Povolené referenční dávky potravních doplňků k obohacování potravin Vitamíny
Referenční dávka
Minerály
Referenční dávka
Vitamín B1
1,40 mg
Draslík
1000 mg
Vitamín B2
1,60 mg
Hořčík
300 mg
Vitamín B6
2,00 mg
Vápník
800 mg
Vitamín B12
1,00 µg
Zinek
15 mg 2 mg
Vitamín C
60,00 mg
Měď
Vitamín E
10,00 mg
Jód
Karoten
16,00 mg
Niacin
18,00 mg
Biotin
0,15 mg
Kyselina listová
150 µg
200,00 µg
Kyselina pantotenová
6,00 mg
(Pramen příloha č. 6 k vyhlášce č. 446/2004 Sb.)
3.7 Hraniční přípravky Doplňky stravy jsou v mnohém velmi podobné léčivým přípravkům. Nejedná se pouze o vnější formu, ale i o formu obsahovou. Ve většině případů jde o složení z mnohdy stejných látek, avšak rozdíl bývá (ne vždy) v použitém dávkování, množství účinné látky, koncentraci nebo zamýšleném způsobu použití. U tzv. hraničních přípravků často najdeme složení prakticky stejné jak v kategorii doplňků stravy, tak i léčivých přípravků „(typicky např. u multivitamínů, glukosamin sulfátu, chondroitin sulfátu atd.).“5 3.8 Postup při schvalování doplňků stravy v ČR Postup schvalování a uvádění doplňků stravy na trh v ČR probíhá dvěma způsoby podle toho, zda jsou potravní doplňky uvedeny nebo neuvedeny ve vyhlášce č. 446/2004 Sb.
5
MACH, I. Doplňky stravy. s. 90
20
Postup schvalování doplňků stravy obsahující potravní doplňky uvedené ve vyhlášce č. 446/2004 Sb.: Žadatel, který chce uvádět na trh doplňky stravy (dovozce, výrobce nebo provozovatel potravinářského podniku) obsahující pouze vitamíny, minerální látky a některé další potravní doplňky uvedené v prováděcích vyhláškách k zákonu č. 110/1997 Sb. (vyhlášky č. 446/2004 Sb. a č. 54/2004 Sb.) o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů má povinnost, podle § 3d odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb., zaslat na Ministerstvo zdravotnictví ČR, odbor ochrany veřejného zdraví (OVZ), dříve odbor hygieny a epidemiologie (HEM), text etikety použitý pro daný výrobek v českém jazyce. V případě, že výrobek splňuje náležitosti podle zákona 456/2004 a vyhlášky 446/2004MZ ČR, přidělí OVZ oznámeným výrobkům číslo OVZ (neboli také kód hlavního hygienika - HEM). Tento proces se dále označuje jako notifikace6. Jedná se pouze o kontrolu správnosti textu etikety podle uvedených vyhlášek. Povinnost notifikace výrobků pomíjí, pakliže byl již daný výrobek v minulosti notifikován (tudíž se jedná například o opakovaný dovoz téže potraviny) a nedošlo ke změně vzorku potraviny. Ministerstvo zdravotnictví údaje z etikety převede do informačního systému ROHY. Žádost o notifikaci je uvedena v příloze č. 1.
6
Notifikaci dále v kapitole 3.12.1
21
Postup schvalování doplňků stravy obsahující potravní doplňky neuvedené ve vyhlášce č. 446/2004 Sb.: Doplňky stravy obsahující jiné formy vitamínů nebo minerálních látek7 nebo jiné látky než vitamíny a minerály (aminokyseliny, esenciální mastné kyseliny, vlákniny různých rostlin, bylinné extrakty), které jsou součástí doplňků stravy nebo se přidávají do potravin za účelem obohacování potravin (fortifikace) a obsahují potravní doplňky neuvedené v dané vyhlášce, musí být vždy před uvedením na trh schváleny Ministerstvem zdravotnictví
ČR,
a to
odborem
ochrany
veřejného
zdraví
(OVZ)
podle
§ 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb. v platném znění. Ministerstvo zdravotnictví vydává souhlas s uvedením přípravku na český trh na základě odborného stanoviska Státního zdravotního ústavu (SZÚ) – Centra zdraví a životních podmínek (CZŽP), které posuzuje zdravotní nezávadnost výrobku. Žádost o vydání odborného stanoviska podává výrobce (případně prodejce, dovozce, atd.) doplňku stravy. Vydání souhlasu s uvedením výrobku do oběhu je správním řízením dle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. 3.8.1
Náležitosti žádosti o vydání odborného stanoviska
Žadatel o vydání odborného stanoviska předkládá na SZÚ: 1. Žádost o posouzení výrobku. Neexistuje žádný zvláštní formulář ani předepsaná formulace. Žádost bývá psána formou běžného dopisu. 2. Dokumentaci výrobku, která zahrnuje normu, technické podmínky, specifikaci, mikrobiologické a chemické vyšetření výrobku provedené akreditovanou laboratoří, výpis úplného složení, podle něhož a charakteru výrobku mohou být požadovány další
7
Používání chemických forem vitamínů nebo minerálních látek neuvedených ve vyhlášce může Ministerstvo zdravotnictví povolit na území České republiky do 31. prosince 2009 za předpokladu, že a) vitamín nebo minerální látka byla obsažena v jednom nebo více doplňcích stravy uváděných na trh ve členských státech Evropské unie ke dni 10. června 2002, b) Evropský úřad pro bezpečnost potravin nezaujal záporné stanovisko k používání takové látky nebo její formy při výrobě doplňků stravy na základě předložené dokumentace (dossier) podporující používání takové látky. Aktuální seznam dokumentů (dossierů) k dosud neuvedeným chemickým formám vitamínů a minerálních látek, které byly předloženy Evropské komisi k 30.5.2007 členskými státy Evropské unie je uveden na adrese: http://ec.europa.eu/food/food/labellingnutrition/supplements/index_en.htm Předběžné posouzení nových forem vitamínů a minerálních látek na národní úrovni provádí Státní zdravotní ústav, Odborná skupina pro speciální druhy potravin a mikrobiologii PBU. Dokument o posouzení bude prostřednictvím Ministerstva zdravotnictví zaslán Evropské komisi, která dokument postoupí dále Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin k odbornému vyjádření.
22
potvrzení a certifikáty, což mohou být třeba potvrzení o vyšetření na BSE apod. U výrobků z dovozu musí být údaje o složení předloženy v obecně srozumitelném jazyce (češtině, angličtině či němčině). Dále existuje povinnost uvádět způsob užívání (dávkování, vhodnost pro těhotné a kojící ženy, vhodnost pro děti a jiné). Žádoucí jsou též
údaje
o schválení
výrobku
v zemi
výrobce
případně
další
specifikace
a dokumentace. 3. Text české etikety. 4. Vzorek výrobku (1 – 3 ks podle požadovaných vyšetření). Žádost o posouzení výrobku/vydání odborného stanoviska je zařazena v příloze č. 2. Způsob registrace hraničních přípravků, resp. schválení je obvykle dán rozhodnutím výrobce. „Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).“8 Na základě podkladů od výrobce vypracuje SZÚ-CZŽP odborné stanovisko. V případě, že by přípravek z hlediska složení nebo deklarací mohl být hodnocen jako léčivo (podle rozhodnutí experta SZÚ), žadatel na doporučení SZÚ-CZŽP požádá o stanovisko Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) oddělení farmakovigilance9 (dozor nad léčivými přípravky za účelem zajištění maximálních léčivých účinků při minimálním riziku nežádoucích účinků), který rozhodne o možném zařazení mezi léčiva. Pokud SÚKL rozhodne, že přípravek není hodnocen jako léčivo, může být zařazen mezi doplňky stravy. V případě podezření, že by přípravek na základě složení měl být hodnocen jako potravina nebo složka potraviny nového typu (PNT), SZÚ-CZŽP požádá Pracovní skupinu pro potraviny nového typu (PSPNT) Státního zdravotního ústavu – Centra hygieny potravinových řetězců (SZÚ-CHPŘ) o odborné stanovisko. V případě, že se jedná o PNT, žadatel podá oznámení podle postupu schvalování a uvádění potravin nového typu na trh. Po vydání odborného stanoviska, může prodejce podat žádost na MZD. 3.8.2
8 9
Náležitosti žádosti podávané na Ministerstvo zdravotnictví
Zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech v platném znění http://www.sukl.cz/farmakovigilance-4
23
V případě, že žádost bude zaslána v elektronické podobě, musí být opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Pokud žádost neobsahuje zaručený elektronický podpis, musí být podání do 5 dnů potvrzeno písemnou žádostí (§ 37 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.). Provozovatel potravinářského podniku, který hodlá uvádět do oběhu doplňky stravy v České republice je povinen předložit Ministerstvu zdravotnictví žádost (dle § 45 zákona č. 500/2004 Sb.), která musí mít předepsané náležitosti. Žádost musí být podložena mimo jiné i odpovídající dokumentací obsahující skutečnosti nutné pro zdravotní posouzení navrhované potraviny, kterými jsou: 1. Laboratorní vyšetření přípravků provedené v akreditované nebo autorizované laboratoři na území České republiky nebo v případě distributora laboratorní vyšetření v k tomu oprávněné laboratoři příslušného členského státu EU. 2. Stanovisko odborného pracoviště zaměřené zejména na posouzení vhodnosti přípravku pro navrhovanou skupinu osob a velikost dávkování a uvedení nezbytných zdravotních upozornění (v originále nebo úředně ověřené kopii). Tímto pracovištěm je zpravidla Státní zdravotní ústav Praha, záleží na povaze přípravku. V případě některých hraničních výrobků (výrobků na rozhraní mezi potravinou a léčivem) je nezbytné odborné stanovisko Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), pro přípravky cílené
vrcholových
sportovcům
s přihlédnutím
ke
složení
i stanovisko
Antidopingového výboru ČR apod. 3. Návrh české etikety, kde budou uvedeny všechny údaje vyplývající jednak z § 6 zákona č. 110/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jednak z vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, a dále zejména vyhlášek č. 450/2004 Sb., o označování výživové hodnoty potravin a vyhlášky č. 446/2004 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin potravními doplňky. 4. Výrobcem potvrzené složení přípravku. 5. Notářsky ověřenou kopii oprávnění k podnikatelské činnosti na území České republiky, tj. živnostenský list nebo výpis z obchodního rejstříku.
24
Obr. č. 2 Schéma schvalování nového doplňku stravy na trh (Pramen: Státní zdravotní ústav, www.chpr.szu.cz/vedvybor/dokumenty/informace/info_2005_6_deklas_DS_PNT_rev1.pdf)
3.8.3
Rozhodnutí
Na základě tohoto posudku vydává Hlavní hygienik Ministerstva zdravotnictví, odboru hygieny a epidemiologie (HEM) rozhodnutí o povolení uvedení výrobku na trh.
25
Rozhodnutí obsahuje doporučené dávkování a omezení dle posudku Státního zdravotního ústavu (SZÚ), která musejí být uvedena na obalu. Schváleným přípravkům přidělí číslo OVZ (HEM). Databáze schválených doplňků stravy je uvedena v registru rozhodnutí hlavního hygienika (RoHy). Ministerstvo zdravotnictví jako správní orgán, kterému byla svěřena zákonem č. 110/1997 Sb. pravomoc ve věci vydání souhlasu s uvedením doplňků stravy do oběhu, proto neposkytuje rozsáhlé konzultační služby, ale poskytuje dotčeným osobám informace a poučení podle zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména v rozsahu jeho ustanovení § 4, 37 a 45. Účinnost přípravku a zajištění kvality nejsou při schvalování doplňků stravy posuzovány. Nicméně výrobce nesmí deklarovat nepravdivá tvrzení o účinku přípravku (zákaz klamání spotřebitele). Deklarované účinky musí být schopen kdykoliv doložit. Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). 3.9 Informační systém ROHY „Registr rozhodnutí hlavního hygienika je databáze potravin pro zvláštní výživu a doplňků stravy schválených MZd ČR.“10 Databáze umožňuje vyhledání přípravku podle názvu, výrobce, účinné složky (pouze pro odborníky s přístupovými právy) a čísla rozhodnutí MZ ČR, a je možné ověřit, zda je příslušný výrobek řádně ohlášen. Omezený přístup k databázi je umožněn široké veřejnosti v souvislosti s ochranou veřejného zdraví. Databáze doplňků stravy je průběžně doplňována. Ministerstvo zdravotnictví neposuzuje správnost údajů na etiketě, pouze hodnotí, zda z hlediska obsahu potravních doplňků je postup výrobce a dovozce dle § 3d odst. 1 výše uvedeného zákona správný. Vzhledem k tomu, že údaje z etikety budou obsaženy v informačním systému ROHY, Ministerstvo zdravotnictví nebude nadále zasílat oznámení výrobci a dovozci, že povinnost notifikace byla splněna. Pokud chce mít výrobce nebo dovozce jistotu, že splnil povinnost notifikace, může pro zaslání etikety zvolit poštovní službu, která zahrnuje stvrzení podání 10
http://public.ksrzis.cz/snzr/rrh/index.html
26
a dodání poštovní zásilky, případně se telefonicky obrátit na odbor ochrany veřejného zdraví, oddělení hygieny výživy a předmětů běžného užívání. 3.10 Obecná pravidla pro uvádění do oběhu jakýchkoli potravin 1. Subjekt, který uvádí potraviny do oběhu je povinen disponovat platným oprávněním k podnikatelské činnosti. 2. Každý provozovatel potravinářského podniku je povinen se zaregistrovat u SZPI. Jedná se pouze o ohlašovací povinnost, která vyplývá z § 3 zákona č. 110/1997 Sb. K tomuto úkonu slouží zvláštní Registrační formulář11, který uveden v příloze č. 3. 3.11 Potraviny nového typu a doplňky stravy Pokud složka doplňku stravy nepatří mezi tradičně užívané složky potravin na území České republiky resp. Evropského společenství vzhledem k tomu, že jejich použití v potravinách (doplňcích stravy) není dokumentováno před 15.5.1997 (tj. dnem, kdy vstoupilo v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 258/1997 o potravinách nového typu a složek potravin nového typu), je možné, že bude na základě rozhodnutí Evropské komise taková složka zařazena mezi potraviny nového typu. V takovém případě je možno uvádět do oběhu doplněk stravy jen podle nařízení č. 258/1997. To znamená, že složka podléhá schválení na evropské úrovni. Dokumentaci k potenciálním složkám potravin nového typu je třeba předložit Ministerstvu zdravotnictví (případně prostřednictvím SZÚ) podle požadavků uvedených v doporučení Evropské komise č. 97/618/ES. V případě, že se prokáže, že již byla složka obchodována na území některého členského státu před 15. 5. 1997, lze přípravek obsahující takovou složku zařadit mezi doplňky stravy. Státní zdravotní ústav v této souvislosti doporučuje, aby si žadatel obstaral potvrzení o obchodování takovéto složky před uvedeným datem na území Evropského společenství. V případě, že není možno toto potvrzení zajistit, lze o něj požádat SZÚ.12
11
Registrační formulář: "Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení předmětu činnosti". 12 http://www.chpr.szu.cz/vedvybor/dokumenty/informace/Info_2006_6_deklas_DS-PNT%20add1.pdf
27
3.12 Potraviny určené pro zvláštní výživu „Jsou to potraviny, které se odlišují od běžných potravin buď svým zvláštním složením, nebo zvláštním výrobním postupem. Jsou vhodné pro výživové účely stanovené vyhláškou č. 450/2004 Sb. Při uvádění do oběhu musí být označen účel použití.“ 13 3.12.1 Notifikace Výrobce, který uvádí poprvé do oběhu potravinu určenou pro zvláštní výživu, nebo dovozce potraviny pro zvláštní výživu ze třetích zemí, jenž neupravuje vyhláška č.54/2004 Sb. o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, ve znění pozdějších předpisů, má povinnost podle § 3c odst. 1 zákona č. 110/1997 Sb. zaslat na Ministerstvo zdravotnictví, odbor ochrany veřejného zdraví, etiketu používanou pro danou potravinu určenou pro zvláštní výživu. Ministerstvo zdravotnictví je oprávněno vyžádat si od výrobce nebo dovozce potraviny určené pro zvláštní výživu odborné ověření oznámené potraviny včetně údajů o tom, že je vhodná pro označené výživové účely, splňuje označené výživové požadavky, je označena způsobem stanoveným vyhláškou č. 54/2004 Sb. Stejně jako u doplňků stravy Ministerstvo zdravotnictví údaje z etikety převede do informačního systému ROHY. Ministerstvo zdravotnictví neposuzuje správnost údajů na etiketě, pouze hodnotí, zda je z hlediska obsahu potravních doplňků postup výrobce a dovozce podle výše uvedeného zákona správný (§ 3c odst. 1). Vzhledem k tomu, že údaje z etikety budou obsaženy v informačním systému ROHY, Ministerstvo zdravotnictví nebude nadále zasílat oznámení výrobci a dovozci, že povinnost notifikace byla splněna. Pokud chce mít výrobce nebo dovozce jistotu, že tuto povinnost splnil, může pro zaslání etikety zvolit poštovní službu, která zahrnuje stvrzení podání a dodání poštovní zásilky, případně se telefonicky obrátit na odbor ochrany veřejného zdraví, oddělení hygieny výživy a předmětů běžného užívání.
13
SZPI – Potraviny určené pro zvláštní výživu: http://www.szpi.gov.cz/cze/pristupy/article.asp?id=56069&chapter=1&cat=2164&preview=&ts=4ec14
28
4 ČAJE A JEJICH UVÁDĚNÍ DO OBĚHU 4.1 Základní rozdělení čajů Čaj pochází z pododrůd stálezeleného keře čajovníku čínského, často rozlišovaného na dvě základní odrůdy - čajovník čínský a čajovník ásamský. Pro snazší sklizeň jsou na čajových plantážích rostliny sestříhávány do keříků okolo 1 metru. Čajovník ásamský zvládá i vysoké teploty tropického pásma a dosahuje přirozené výšky až 25 metrů, čínský čajovník naopak roste spíše v mírném podnebí a dobře snáší nízké teploty. Díky tomu, že se čajovníkovým keřům daří v různých klimatických podmínkách, je produkce čaje rozšířena po celém světě. Čaj je možné rozlišovat podle země původu - mezi nejznámější země a oblasti produkující čaj patří Čína, Indie, Nepál, Cejlon (Sri Lanka), Formosa (Tchaj-wan), Japonsko, Vietnam, Afrika, Indonésie ale i některé státy východní Evropy a Jižní Ameriky. Rozdělení čajů vychází z procesu výroby čaje. Po sklizni se nechají čajové lístky zavadnout, pak jsou svinovány. Tímto se naruší textura lístků a jsou připraveny podmínky pro proces oxidace, který je podle druhu čaje dříve či později přerušen a čajové lístky jsou usušeny, roztříděny a zabaleny. Rozdělení čajů podle způsobu zpracování je tedy rozlišením podle míry oxidace čajových lístků. 4.2 Druhy čajů podle způsobu zpracování 4.2.1
Zelený čaj
Procesem oxidace vůbec neprochází, ihned po sklizni a zavadnutí lístků je oxidaci různými postupy zabráněno - opražením na pánvi, pečením nebo metodou napaření. Zelený čaj se vyrábí především v Číně, Japonsku, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu. 4.2.2
Bílý čaj
Dochází pouze ke slabé oxidaci. Název druhu čaje je odvozen od velkého obsahu nerozvinutých vrcholových lístků, jemně, bíle ochmýřených. Bílé čaje se suší volně v přirozeném tvaru a jsou následně tvarovány do kuliček, spirálek či jiných tvarů. Bílé čaje se vyrábějí především v Číně.
29
4.2.3
Žlutý čaj
Žlutý čaj se od zeleného čaje liší speciálním postupem přerušení oxidace a sušením. Tato čínská specialita je na čajových trzích vysoce ceněna. 4.2.4
Polozelený (modrozelený, oolong) čaj
Tento druh čaje je částečně oxidován, čajové lístky se na rozdíl od ostatních druhů čaje nechávají zavadnout na přímém slunci, poté je jejich povrch narušen a následuje částečný proces oxidace zastavený pražením nebo pečením. Oxidace může být ukončena velmi záhy, vznikají pak velmi světlé oolongy typu Jade se stupněm oxidace pouze do 20%. Čaje více oxidované od 20 - 40% tvoří většinu polozelených čajů, tento typ bývá nazýván také jako Amber. Oolongy oxidované nad 40% jsou často vynikající kvality a jsou velmi ceněny. Polozelené čaje jsou vyráběny především na Tchaj-wanu a v Číně. 4.2.5
Černý čaj
U nás je asi nejznámějším druhem čaje a je nejvíce oxidován. Hlavními producenty černého čaje jsou Indie, Nepál, Cejlon, ale i africké země např. Keňa, nebo v Evropě Turecko. „V asijských zemích jako je Čína, Japonsko je tradičně černý čaj nazýván jako červený podle charakteristické barvy hotového nálevu. Čínský červený čaj se od „černého čaje“ liší i chutí. Z kvalitního červeného čaje nasládlé chuti lze mnohdy připravit i další nálev.“ 14 4.3 Uvádění čaje do oběhu Před uvedením určitého čaje do oběhu se musí prodejce rozhodnout, v jakém režimu jej bude chtít registrovat. 1. Čaj je uváděn do oběhu jako potravina (předpis: Vyhláška č.330/1997 Sb., pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů, dozoruje SZPI). 2. Čaj je uváděn jako potravina pro zvláštní výživu předpis: Vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výživu a o způsobu jejich použití, dozoruje SZPI) 3. Čaj je uváděn jako léčivo (předpis: Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech, ve znění pozdějších předpisů, dozoruje SÚKL). 14
PRATT, J.N., ROSEN, Diana. Rádce milovníka čaje. s. 206
30
4. Čaj jako doplněk stravy (upravuje vyhláška č. 446/2004, dozoruje SZPI). 4.4 Dovoz čajů z třetích zemí K dovozu potravin z třetí země není třeba žádných speciálních povolení ani certifikátů, ani je není nutné testovat. Čaje musí být samozřejmě bezpečné a správně označené. Při dovozu potravin do ČR dále záleží na tom, zda spadá potravina do harmonizované, či neharmonizované sféry. V případě sféry harmonizované musí potravina splňovat požadavky stanovené v příslušném evropském právním předpisu. V případě sféry neharmonizované musí být splněny požadavky národního předpisu té členské země, kde byla potravina vyrobena nebo poprvé uvedena do oběhu v rámci ES. Čaj spadá do neharmonizované sféry. Jakostní požadavky pro čaj vyrobený v ČR a dovezený z třetí země přes ČR, jsou uvedeny ve vyhlášce č. 330/1997 Sb., pro čaj, kávu a kávoviny. V následující tabulce je uveden dovoz čajů z vybraných zemí do České republiky v období březen 2007 až březen 2008. Tab. č. 4: Dovoz čajů z vybraných zemí do ČR v období 3/2007 – 3/2008 v tis. Kč a % Země
dovoz do ČR v tis. Kč dovoz do ČR v %
Belgie Čína
1 540 50 229
0,36% 11,78%
Francie
1 073
0,25%
16 907
3,96%
5 227
1,23%
Indie Japonsko Keňa
4 238
0,99%
Maďarsko
80 989
18,99%
Německo
31 254
7,33%
Nizozemsko
11 599
2,72%
Polsko
120 944
28,36%
Rakousko
3 048
0,71%
Slovensko
888
0,21%
12693
2,98%
Spojené království Spojené státy
1821
0,43%
75 326
17,66%
Vietnam
4 823
1,13%
ostatní země
3 835
0,90%
Srí Lanka
celkem dovoz 426 434 100,00% (Pramen: Český statistický úřad, http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_ekon)
31
Dovoz čajů do ČR z vybraných zemí v % Polsko 19%
Maďarsko Srí Lanka 18%
Čína Německo 28%
Indie Spojené království 12%
Nizozemsko
4%
7% 1%
1% 3%
3%
4%
Japonsko Vietnam ostatní země
Graf č. 1 Dovoz čajů do ČR z vybraných zemí v %
32
5 PROPAGACE POTRAVNÍCH DOPLŇKŮ Propagace (nebo také komunikační či propagační mix) je nedílnou součástí marketingového mixu každého produktu, která se skládá z prvků: • Price (cena), • Place (místo), • Product (výrobek) • Promotion (propagace). Propagace se rozmanitými činnostmi snaží na cílovém trhu upoutat pozornost zákazníka a seznámit ho se svými produkty. Má za úkol tvorbu a šíření věrohodných informací, které přilákají klientelu. Kotler (2000)15 uvádí pět nástrojů propagačního mixu: Reklama, Podpora prodeje, Public relations a publicita, Osobní prodej a Přímý marketing. 5.1 Reklama Dle zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy, v platném znění se reklamou rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky. Reklama je veřejný, placený a neosobní nástroj propagace. Její důležitost se násobí, pokud se jedná o nový produkt zaváděný na trh novou společností, kdy je zásadní upozornit a zanechat co nejlepší „první dojem“. I když tento dojem nezaručí produktu trvalý úspěch v budoucnu, je zásadní v zaváděcí fázi jeho životního cyklu16. „Reklama má řadu forem a způsobů použití. Je proto složité zevšeobecnit její odlišné jakosti jako součásti propagačního mixu.“ 17 Nicméně Kotler (2000) dále uvádí některé z vlastností, jako jsou veřejná prezentace, účinnost, znásobená působivost, násobní charakter apod. 15
Kotler P., Marketing management, s. 32 Kotler, P., Armstrong, G. Marketing. s. 462-467 17 Kotler P., Marketing management, s. 557 16
33
Jon Steel (2003) přikládá důležitost tomu, aby byl předem jasně definován efekt, který reklama má mít. Je třeba si také uvědomit, koho má reklama oslovit a co má sdělit. 18 5.2 Podpora prodeje Za podporu prodeje lze označit komunikační aktivity, které mají za cíl zvýšit objem prodeje, zatraktivnit pro zákazníky současnou nabídku zboží a především vyvolat silnější a rychlejší reakci při nákupu zboží. Tellis19 dále uvádí, že základním rysem podpory prodeje, je časová omezenost celé akce, která je realizována spotřebitelům v přesně oznámeném období. Dalším klíčovým rysem je pak spoluúčast zákazníků jejich aktivním nákupním chováním. Příklady podpory prodeje: • kupony, • slevy, • rabaty, • cenové balíčky, • prémie a odměny, • loterie a soutěže, • vzorky atd. 5.3 Public relations a publicita Hlavním úkolem public relations nebo také vztahů s veřejností je nepřetržité budování dobrého jména firmy. Manažeři však mnohdy nepřikládají tomuto nástroji patřičný význam. Kotler, P. (2000) dále uvádí výhody public relations oproti reklamě. Je to především vysoká věrohodnost (zákazník obecně více důvěřuje informacím plynoucím z PR než z reklamy) a schopnost zasáhnout mnoho zákazníků, kteří se vyhýbají prodejcům a reklamě.
18 19
Steel, Jon Reklama plánování a příprava, s. 136 Tellis, J. G. Reklama a podpora prodeje, s. 285
34
5.4 Osobní prodej Je založen na osobním kontaktu se zákazníkem. Podle Kotlera (2000) se jedná o nejefektivnější nástroj marketingového mixu v pozdějších stádiích nakupování. Osobní prodej dále umožňuje kultivaci všech druhů vztahů, vyslechnutí kupujícího a určitou povinnost naslouchat prodávajícímu. 5.5 Přímý marketing Foret, M. (2005)20 formuluje přímý (direct) marketing jako přímo zaměřený na určitý segment trhu, a to většinou na stávající zákazníky případně ty, které má podnik zaznamenány ve své databázi jako bývalé klienty. Kontakt probíhá formou dopisů, telefonických hovorů, elektronických obchodů, rozhlasu a televize či tiskové inzerce. Kotler (2000) pak dělí přímý marketing na: • neveřejný, kdy je sdělení určeno konkrétní osobě, • přizpůsobený – sdělení je zpracováno tak, aby působilo na určité osoby, • aktuální – sdělení je možné připravit velmi rychle, • interaktivní – sdělení je možné změnit na základě reakce osloveného. Dále zdůrazňuje, že v přímém marketingu je očekávána odezva zákazníků formou provedení objednávky. 5.6 Informace a značky používané na produktech „Informace provázející přípravek a prezentace přípravku jsou z pohledu rozlišení mezi léčivým přípravkem a jiným výrobkem velmi podstatné, protože jde o prvky "určující" účel použití a tedy druh produktu.“21 Pravidla pro propagaci v souvislosti s doplňky stravy jsou daleko přísnější. Pozornost musí být především věnována právním aspektům. Je nezbytné odlišit vnímání doplňku stravy jako potraviny, tak jak je jasně formulováno zákonem č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, od léčivého přípravku, pro který platí pravidla léčiv, a jehož vlastnosti nesmí být doplňkům stravy přisuzovány.
20 21
Foret, M. Marketing – základy a principy. s. 125 vyhláška č. 113/2005 Sb., § 4 o zakázaných způsobech označování
35
Léčivým přípravkem se rozumí jakákoliv látka nebo kombinace látek určená k léčení nebo předcházení nemoci u lidí nebo zvířat. „Za léčivý přípravek se rovněž považuje jakákoliv látka nebo kombinace látek, které lze podat lidem nebo zvířatům za účelem stanovení lékařské diagnózy nebo k obnově, úpravě či ovlivnění jejich fyziologických funkcí.“ 22 Rozdíl mezi lékem a doplňkem stravy lze poznat například: •
nahlédnutím do seznamu registrovaných léčiv na www.sukl.cz23,
•
podle struktury registračního čísla (kódu) přípravku na obalu (SÚKL vs. HEM)24,
•
léky povinně udávají názvy a množství účinné látky i na obalu (doplňky stravy tuto povinnost nemají),
•
léky musí uvést indikaci, k čemu jsou určeny nebo indikační skupinu i na obalu (DS nikoli),
•
léky jsou povinně vybaveny "příbalovým" letákem, kde je v závěru mimo jiné uvedeno i datum poslední revize textu,
•
doplňky stravy by měly mít na všech svých sděleních i na obalech viditelné označení "Doplněk stravy".
Požadavky na označování a propagaci doplňků stravy jsou dále formulovány nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006/ES ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, pro ČR jsou požadavky evropské směrnice zpracovány do zákona o potravinách č. 110/1997 Sb. a vyhlášky č. 113/2005, o způsobu označování potravin a tabákových výrobků 5.7 Zakázané značení Doplňky stravy nesmějí být na obalu označeny léčebnou indikací (ani nesmějí vyléčení či prevenci chorob naznačovat), což, jak již bylo uvedeno, je vyhrazeno pouze pro léčiva. Zakázáno je25 „přisuzování doplňkům stravy takové vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo odkazování na tyto vlastnosti, které tyto látky nemají.“
22
Zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech v platném znění Oficiální internetové stránky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, www.sukl.cz 24 číslo SUKL udělováno pro léčiva, číslo HEM pro doplňky stravy 25 citace - (Vyhláška č. 446/2004 Sb., 54/2004 Sb., zákon č. 40/1995 Sb.) 23
36
Smějí být ale uváděny příznivé účinky na zdravotní stav uživatele. Totéž platí i pro reklamu26 a způsob nabízení potravin k prodeji27 (pro potraviny vyráběné v EU, tedy i ČR). Obal nebo reklama dále nesmí obsahovat žádné tvrzení prohlašující nebo naznačující, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin nebo že nahrazují léky či zdravý způsob života. Platné normy EU (nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006/ES) definují účel nutričních přípravků (doplňků stravy): • udržovat normální zdraví, • optimalizovat výkon a zdravotní stav • snižovat rizika vzniku onemocnění. „Zdravotní“ tvrzení doplňku stravy musí být mimo rámec medicínských terminologií a je povoleno používat jen obecná zdravotní vyjádření. Nesmí být použity konkrétní výrazy, jako jsou: „nemoci, léčbu a prevenci“, ale obecné příznaky, kterým by se dalo předcházet: „pro zdravé kosti je…“, nikoli však: „problémy s kloubním zánětem“ nebo „rychlé řešení problémů s erekcí“. Podle článku 3 této EU normy, použití výživových a zdravotních tvrzení nesmí být falešné, nejednoznačné nebo matoucí. Nesmí odkazovat na změny tělesných funkcí, které
26
Pouze reklama na léčivý přípravek smí uvádět informace o tom, že přípravek má schopnost léčit a předcházet lidským chorobám, zmiňovat se o konkrétních zdravotních problémech a vyjmenovávat možná zdravotní zlepšení. Reklama na léčivý přípravek zaměřená na širokou veřejnost je přípustná pouze na přípravek, jehož výdej není vázán na lékařský předpis (určuje rozhodnutí o registraci). Reklama na léčivý přípravek zaměřená na širokou veřejnost musí mimo jiné obsahovat zřetelné upozornění na nutnost přečtení příbalové informace. Doplňky stravy a jiné zvláštní druhy potravin jsou registrovány u Státního zdravotního ústavu (SZÚ) s kódem hlavního hygienika - HEM (např. HEM-330-4.10.00/40027). Sdělení výrobců doplňků stravy tedy nejsou určena pro pacienty, ale pro spotřebitele potravin. Reklama na doplněk stravy musí mít čitelné označení o druhu potraviny podle zákona o potravinách. Výrobek (doplněk stravy) musí obsahovat viditelné označení „Doplněk stravy“ na obale, tento údaj je povinný i v reklamě. Reklama na doplněk stravy nesmí obsahovat jakákoliv tvrzení, která by mu přisuzovala schopnost léčit nebo předcházet lidským chorobám. Podle zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, nesmí reklama na potraviny obecně přisuzovat potravině vlastnosti prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo takové vlastnosti naznačovat. Pokud nebude možné zařadit přípravek (u něhož reklama obsahuje „zdravotní tvrzení“) do konkrétní kategorie zboží a určit tedy pravidla, jimiž se řídí možnosti užití zdravotních tvrzení v reklamě, je nutno v rámci zjišťování skutečného stavu věci např. učinit dotazy k SÚKL (www.sukl.cz), Státnímu zdravotnímu ústavu, Ministerstvu zemědělství apod. Pomoc a konsultace nabízí též Sdružení výrobců volně prodejných léčiv (www.svopl.cz) a ostatní asociace, aby nedocházelo k dlouhým prodlevám a zdlouhavému získávání odborných informací. 27 http://www.szpi.gov.cz/cze/legislativa/article.asp?id=56978&cat=2166&ts=10ec32
37
by
mohly
vzbudit
obavy
spotřebitele,
textovým,
ilustračním,
grafickým
či
symbolizovaným prezentováním. Zakázané je též uvedení odvolávající se na doporučení lékařů nebo zdravotních profesionálů a dalších asociací. 5.7.1
Další náležitosti značení doplňků stravy
Na doplňcích stravy je navíc nezbytné uvést: •
viditelné označení „doplněk stravy“,
•
složení obsahující názvy kategorií živin nebo látek charakterizujících výrobek nebo označení povahy těchto živin či látek,
•
doporučená denní dávka výrobku, příp. návod k použití,
•
varování před překročením uvedené doporučené denní dávky,
•
upozornění, že by doplňky stravy neměly být používány jako náhrada pestré stravy,
•
upozornění, že by výrobky měly být skladovány mimo dosah malých dětí.
Druhé právní kritérium vyplývá z faktu, že i doplňky stravy při jejich propagaci podléhají zákonu o reklamě, resp. zákonu č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění. Výrobce nebo prodejce si musí dát pozor zvláště na tvrzení hraničící s klamavou reklamou. 5.8 Klamavá reklama Podle §45 obchodního zákoníku je definována klamavá reklama, jako šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, jeho výrobcích či výkonech, které je způsobilé vyvolat klamnou představu a zjednat tím vlastnímu nebo cizímu podniku v hospodářské soutěži prospěch na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů „Klamavým je i údaj sám o sobě pravdivý, jestliže vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichž byl učiněn, může uvést v omyl.“
28
Správné náležitosti posuzuje Rada pro reklamu •
Reklama musí být slušná, čestná, pravdivá a musí být vytvářena s vědomím odpovědnosti vůči spotřebiteli či společnosti.
28
Klamavá reklama, §45 obchodního zákoníku
38
•
Reklama musí splňovat zásady čestného soutěžení.
•
„Žádná reklama nesmí v zásadě ohrožovat dobré jméno reklamy jako takové či snižovat důvěru v reklamu jako službu spotřebitelům.“ 29
5.9 Nástroje regulace reklamy Právní regulaci reklamy můžeme rozdělit do dvou základních částí – oblast veřejnoprávní, která má za úkol regulaci v zájmu obecném, tedy zájmu společnosti jako celku. „Veřejné právo je v reklamě nástrojem, kterým zákonodárce stanoví reklamní zákazy či omezení, na nichž má přímo zájem stát a jejichž dodržování je také stát svými orgány sám schopen efektivně kontrolovat a sankcionovat.“30 Převážně kogentní normy neumožňují subjektům, které se podle nich řídí, žádné odchylky a musí být přesně dodržovány. Dodržování právních norem regulace reklamy ve veřejnoprávní sféře hlídá v nadřazeném postavení státní orgány (nositelé veřejné správy), při jejich porušení udělují sankce. K započetí řízení není nutné, aby byl podán podnět. Kontrolní orgány zahajují řízení z vlastní iniciativy. Soukromoprávní úprava pak zahrnuje zejména zájem konkrétních osob na dodržování norem, které jsou v převážné většině dispozitivní – připouštějící odlišnou úpravu právního vztahu mezi účastníky. V soukromoprávním vztahu jsou si subjekty rovny a svého práva se mohou domáhat prostřednictvím soukromoprávního řízení či žaloby, tedy na základě vlastního podnětu. Soukromoprávním subjektem v tomto případě může být spotřebitel nebo i konkurent. 5.10 Sdružení výrobců volně prodejných léčiv (SVOPL) Sdružení výrobců volně prodejných léčiv (dále SVOPL) je sdružením farmaceutických společností zabývajících se výrobou, prodejem a dovozem volně prodejných léčiv.
29
30
http://www.rpr.cz/cz/index.php Winter, F. Reklama a právo. s. 101.
39
„Chce přispívat k prohloubení dialogu s orgány státní správy, legislativy, zástupců lékařů a lékárníků na straně jedné, a s širokou veřejností na straně druhé - o všech důležitých otázkách samoléčby.“ 31 Cílem sdružení je: •
sladit zájmy veřejnosti a zdravotního systému (zdravotníků),
•
nabídnout veřejnosti i lékařům dostatečně široký sortiment volně prodejných léků a prostředků, které pomohou při léčbě běžných (akutních) nemocí nebo přispějí ke zdravějšímu způsobu života,
•
zakotvit a uplatnit principy samoléčby do české praxe.
„Jako příspěvek k dosažení tohoto cíle, se všichni členové SVOPL zavázali, že při propagaci volně prodejných léčiv budou dodržovat zásady obsažené v tzv. Etickém kodexu. Přijetí a dodržování Etického kodexu je podmínkou členství v SVOPL a u společností, které nejsou členem SVOPL je vítáno jeho přijetí a dodržování.“32 5.11 Cíle reklamy a marketingové komunikace Cíle reklamy (ve vztahu prodejce – spotřebitel) není možné jednoznačně shrnout či konkrétně specifikovat. Liší se dle druhu (podstaty) výrobku a především v závislosti na fázi prodeje výrobku či jeho životního cyklu. Podle Tellise v knize Reklama a podpora prodeje33 můžeme rozdělit marketingové cíle (které mají s cíly reklamy stejný základ) do tří kategorií. Jsou to taktické cíle, které se v okamžitém či krátkodobém časovém horizontu zaměřují na prvotní efekt. Strategické cíle jsou středně až dlouhodobé, založené na hlubším poznání dynamiky trhu a jsou z pohledu prodejce náročnější. Konečné cíle se zaměřují na plnění účetních ukazatelů, jako jsou prodeje, tržby a zisk.
31
http://www.svopl.cz/reklama.html http://www.svopl.cz/index.html 33 Tellis, G. J. Reklama a podpora prodeje. s. 53 32
40
5.12 Vzhled obalu Pod tímto pojmem rozumíme návrh designu a výrobu obalového materiálu pro daný výrobek.34 Rozeznáváme až 3 druhy či vrstvy balení: •
vlastní obal výrobku (např. tuba ve které je uložena zubní pasta),
•
dodatečný obal, který se před použitím výrobku znehodnotí (papírová krabička ve které je tuba uložena)
•
přepravní balení, sloužící pro uložení, identifikaci a přepravu výrobku (lepenková krabice nebo fólie, obsahující krabičky s tubami zubní pasty). Pod pojmem balení výrobku zahrnujeme rovněž jeho značení, tj. tištěnou informaci
obsaženou na obalu výrobku nebo uvnitř tohoto obalu. Hlavní funkcí obalu bylo v minulosti především uložení a ochrana výrobku. V současné době se však balení z mnoha důvodů stalo též důležitým marketinkovým nástrojem. Obaly nyní plní mnoho prodejních funkcí: zaujmout, popsat výrobek a nakonec jej prodat. „Firmy si dobře uvědomují sílu vhodného balení, která spočívá v tom, že pomáhá spotřebiteli okamžitě rozpoznat, o kterého výrobce nebo o kterou značku jde. Typický spotřebitel v průměrném supermarketu, který nabízí patnáct tisíc až sedmnáct tisíc položek, prochází kolem tří set výrobků za minutu. Přitom 53 procent nákupů je impulsivních, neplánovaných předem. V takovém vysoce konkurenčním prostředí může být balení poslední možností, jak spotřebitele ovlivnit- proto se mu také říká „pětivteřinová reklama“ (five second commercial).“35 Inovace v balení mohou firmě poskytnout konkurenční výhodu. Špatný návrh balení může naopak zkomplikovat prodej. Při tvorbě obalu je třeba učinit mnoho rozhodnutí. Nejprve je nezbytné připravit koncepci, která stanoví, jakou funkci má obal plnit. Zda pouze ochrannou nebo má umožnit novou formu distribuce či zdůraznit některé jeho vlastnosti. Dále je nutné určit parametry a vlastnosti obalu (tvar, velikost, materiál, barva, textové i obrazové informace o výrobku a značce apod.). 34 35
Kotler P., Armstrong G. Marketing. s. 410 Kotler P., Armstrong G. Marketing. s. 411
41
„Tyto parametry a vlastnosti musí být v souladu mezi sebou, s pozicí výrobku na trhu a s marketingovou strategií. Obal musí být v souladu také s reklamou, cenou a formou distribuce výrobku.“36 Balení z hlediska povinností ukládaných zákonem „Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je povinen používat jen takové obaly a obalové materiály, které: •
chrání potravinu před znehodnocením a znemožňují záměnu nebo změnu obsahu bez otevření nebo změny obalu,
•
odpovídají požadavkům na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami,
•
36 37
senzoricky ani jiným způsobem neovlivní potravinu“.37
Kotler P., Armstrong G. Marketing s. 411 http://www.szpi.gov.cz/cze/pristupy/article.asp?id=56069&chapter=4&cat=2164&preview=&ts=5ec5
42
6 CENA A KOUPĚ Kotler (2001) uvádí, že firma musí nově stanovit cenu, pakliže uvádí na trh nový produkt, uvádí zavedený produkt do nové distribuční cesty nebo na nové území a dostaneli nabídku od nového odběratele. Firma se musí rozhodnout, do jakého segmentu trhu umístí svůj produkt z hlediska jeho jakosti a ceny. Na stejném trhu může existovat i osm odlišných cenových tříd, vztahujících se k určitým skupinám zákazníků podle jejich představ o ceně. 38 Firma se musí nejprve rozhodnout, čeho chce nabídkou určitého produktu dosáhnout. Čím jasnější jsou cíle firmy, tím snazší bude stanovení ceny. Cenovou tvorbou může firma sledovat kterýkoliv z následujících hlavních cílů: 1. přežití, 2. maximalizace běžného zisku, 3. maximalizace podílu na trhu, 4. maximalizace využití trhu, 5. získání vedoucího postavení v jakosti produktu. 6.1 Způsoby stanovení ceny 1. Cena založená na nákladech. 2. Stanovení ceny na základě poptávky. 3. Stanovení ceny na základě cen konkurence. 4. Stanovení cen z marketingových sílů firmy. Horní hranici ceny, kterou může firma za svůj výrobek požadovat, určuje poptávka, zatímco její dolní hranici představují celkové náklady spojené s nákupem, transportem a propagací výrobku. Celkově lze cenotvorbu společnosti charakterizovat jako metodu obchodní přirážky se zohledněním cen konkurenčních výrobků. Při stanovení ceny se nejprve určí náklady na jednotku výrobku. Nákupní cena od výrobce, transport, skladování, propagace, (distribuce), DPH. K této částce se přičte obchodní přirážka a procentuální přirážka pro možnost poskytnutí slev.
38
Kotler P. – Management marketing. s. 315
43
ceníková cena = náklady + obchodní přirážka + přirážka pro poskytnutí slev Výsledná ceníková cena jednoho výrobku se stanoví o něco nižší nebo stejná jako průměrná konkurenční cena. Nejnižší možná cena je stanovena tak, aby dovoz nebyl ztrátový. Je tvořena nákupními a režijními náklady a určitou mírou zisku. Není však zahrnutá daň. 6.2 Rozhodovací procesy spotřebitelů Foret, M. (2005) uvádí následující rozhodovací procesy u spotřebitelů. 1. identifikace problému, potřeby, 2. sběr informací o nabídce na trhu, 3. vyhodnocení získaných informací, 4. rozhodnutí a koupě, 5. ponákupní vyhodnocení (zpětná vazba).
Rozhodovací procesy spotřebitelů (při výběru doplňku stravy za předpokladu neuvědomělé potřeby) by mohly vypadat takto: 1. žádný problém není třeba identifikovat – existuje pouze subjektivní pocit zákazníka vyvolaný pravděpodobně reklamou, doporučením známého, lékaře (zákazník již ví, o jakou skupinu potravního doplňku má zájem), 2. sběr informací o nabídce na trhu, 3. vyhodnocení získaných informací, 4. rozhodnutí, koupě, 5. ponákupní vyhodnocení (zpětná vazba) – velice subjektivní – pakliže přípravek zakoupen za účelem prevence (např. vit C – není jisté, zda pomohl, byl účinný).
Dle Foreta (2005): „Ve většině běžných a každodenních situací se tedy lidé při nákupu nerozhodují vůbec;…Tento typ nákupního chování bývá označován jako rutinní nebo automatické; při nákupech tohoto typu lidé nepotřebují získávat a vyhodnocovat informace o produktu a jeho vlastnostech…Koupě bývá mnohdy i zcela impulzivní, takže proces vyhodnocení nákupu odpadá. Automaticky lidé obvykle kupují levné předměty každodenní
44
potřeby, například základní potraviny, nápoje apod.“39 Z hlediska prodejců je v tomto případě velmi důležité dbát na neměnnou kvalitu a na zřetelně odlišení vlastních výrobků od výrobků ostatních. Druhým typem nákupního chování jednotlivců je tzv. řešení omezeného problému, tj. situace, kdy spotřebitel narazí na produkt, který typově sice zná, ale o konkrétním (obvykle novém) druhu výrobku nemá k dispozici dostatek informací. I když ani v tomto případě nemusí být produkt příliš drahý, je snahou spotřebitele, aby o možnostech volby a alternativních (případě dokonce variantních) produktech získal informace podrobnější; ty pak vyhodnotí a teprve na základě tohoto hodnocení dospěje k rozhodnutí, zda si výrobek koupí či nekoupí. Zpravidla se jedná o dražší výrobky než v prvním případě a výrobky určené k dlouhodobějšímu užívání či spotřebě, či zážitkový výrobek (dovolená, koncert... ) „Třetí situace se týká řešení složitého problému, kdy se zákazník ocitá v situaci, kdy chce spojit některou ze svých zásadních životních potřeb. Jedná se o drahé výrobky jako je dům, automobil, které výrazně naruší rodinný rozpočet apod. Aby bylo možno se rozhodnout správně, je u tohoto typu nákupních chování třeba získat relativně velké množství informací.“
39
Foret, M., Marketing. s. 88
45
7 PŘEDSTAVENÍ FIRMY PRODÁVAJÍCÍ DOPLŇKY STRAVY 7.1 Charakteristika společnosti NATURALLINK - Specializované centrum léčivých bylinkových výrobků Je společnost zabývající se maloobchodem a distribucí tradiční čínské medicíny a to speciálních bylinkových léčivých přípravků. Byla založena ve spolupráci s čínskými zdravotními centry (Chinese herbal centers) a výrobci doplňků stravy za účelem obchodování a rozšíření na evropský trh. Jedním z předních uvedených center je společnost Benefit. Ta umožňuje, z důvodu zajištění vyššího odbytu svého zboží na vzdálenějších trzích, prodávat své produkty pod jinou značkou prostřednictvím registrovaných distributorů - společností z jiných států. Každý „distributor“ či společnost si připraví trh na vlastní prodej, uplatňuje vlastní strategii a profituje z marže na výrobku. Výrobce si tímto zajišťuje stálý odbyt s minimálními náklady, které se omezují na čistou výrobu a obal. Každá z distributorských firem pak zajišťuje další prvky marketingového mixu, jako je například propagace. 7.2 Charakteristika produktu a jeho cíle Jak již samotný název společnosti (Naturallink) vypovídá o souvislosti jejich produktů s přírodním základem. Své zboží označuje jako produkty čistě přírodní povahy. Jedná se o čaje, jehož čajové sáčky obsahují bylinné extrakty, nebo kapsle s podobným obsahem usnadňující konzumaci a v České republice jsou prodávány jako doplňky stravy. Způsob, jakým chce společnost svými výrobky oslovit zákazníky, je založen na zdůraznění významu tradiční východní medicíny. Ta je od pradávna založená na filozofii zkušeností, léčby přírodní cestou (extrakty z rostlin, bylin, živočichů), odmítání chemie a průmyslově vyrobených léčiv.40 Naopak evropské lékařství a legislativa (potažmo celý západní svět) oficiálně uznává převážně způsob léčby synteticky vyrobenými léčivy. Doplňky stravy podle takových kritérii funkci léčiv neplní.
40
Podvědomí lidu východního světa po dlouhou dobu bránilo farmakologickým společnostem ovládnout východní trhy. Léčivy „západní medicíny“ byla dlouhou dobu odmítána.
46
Společnost hlavní skupinu svých doplňků zaměřuje podporu redukce hmotnosti a procesu hubnutí. Obezita41 respektive nadváha se stala v posledních letech dosti závažným a osobním problémem. Konzumace doplňku stravy k tomuto účelu se stává nejméně náročnou cestou pro osoby postižené touto civilizační chorobou. „Obezitou nazýváme nadměrný podíl tělesného tuku. Kritérií nadměrného množství tuku je celá řada, nejjednodušší je použití indexu posuzující tělesnou váhu ve vztahu k výšce pacienta42 - BMI 43. Obezitu nelze vnímat jen jako zmnožení tuku v těle, ale spíše jako chronické onemocnění, spojené s řadou jiných poruch. Jde o významný rizikový faktor, který se podílí na vzniku a rozvoji závažných somatických nemocí. Česká republika se v posledních letech vyšplhala na přední stupně celosvětového žebříčku obezity. Podle Českého statistického úřadu44 míra obezity v roce 2002 byla 14,8 % (u žen 16,1% a mužů 13,4%). Procento vyjadřuje kolik je obyvatel starších patnácti let s indexem tělesné hmotnosti (BMI) vyšším jak 30. Díky této rozšířené problematice v ČR sází společnost na kombinaci poptávek po přípravcích na hubnutí a přípravcích čistě přírodní povahy, jako jsou extrakty a bylinky exotického původu pocházející ze zemí se silnou tradiční kulturní medicínou jako jsou Čína nebo Indie. Zároveň garantuje nulový vedlejší účinek při zachování doporučeného dávkování. Mottem propagace těchto produktů je tedy i návrat k původní (přírodní) medicíně, aplikací (východní) čínské medicíny tam, kde lidé trpí civilizačními chorobami a kde byla původní přírodní medicína z velké části nahrazena moderním lékařstvím, které upřednostňuje průmyslově vyráběná léčiva.
41
Obezita se stává průvodním jevem civilizace, zřídka ji nacházíme v sociálně nižších vrstvách rozvojových zemí, ale naopak je častá v dříve jednoduše žijících populacích s rychlou „modernizací“ životního stylu. V civilizovaném světě její prevalence stále stoupá a je spojena s výskytem mnoha dalších chorob. Výrobce takového produktu uvádí mnohá doporučení, založené na zásadách zdravého životního stylu, které mají účinky přípravku na hubnutí zefektivnit. 42 Anděl, M. Vnitřní lékařství. s. 140 43 Poznámka autora bakalářské práce – BMI : Výpočet: podíl tělesné váhy v kilogramech a druhé mocniny tělesné výšky v metrech 44 ČSÚ - http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/t/3C00318E24/$File/16070651.xls
47
7.3 Portfolio •
SLIM PROGRAM TEA
Redukční bylinková směs – Čaj na hubnutí. Doplněk stravy. SLIM PROGRAM TEA je redukční bylinný čaj, který vychází z receptů tradiční čínské medicíny. Je připravován z bylin, které efektivně pomáhají redukovat hmotnost. Zároveň propaguje detoxikaci organismu a snižování cholesterolu v krvi. Je stěžejním produktem firmy Naturallink a je spolu s níže uvedenými kapslemi zahrnut do marketingu s názvem „Hubnutí s Programem“. Krabičkové balení čaje obsahuje přílohu, ve které jsou uvedeny doplňující informace o tradiční čínské medicíně, hubnutí s Programem a různá doporučení založená na zásadách zdravého životního stylu, které zvyšují efekt účinků přípravků na hubnutí. •
SLIM PROGRAM CAPSULES
Redukční bylinkové kapsle – kapsle na hubnutí. Složení přípravku je prakticky totožné s Redukční bylinkovou směsí, avšak bylinný extrakt je obsažen v tobolkách. Výhodou takového produktu je jeho jednodušší konzumace bez nutnosti přípravy nápoje. Toto se však promítá na vyšší ceně za stejné množství účinných látek. 7.4 Použité druhy propagace a reklamy zvoleného produktu Za účelem propagace vybraného produktu, byly vybrány tyto konkrétní typy reklamy, některé z nich jsou uvedeny v příloze: •
webová prezentace společnosti, produktů a elektronický obchod45,
•
venkovní reklama (výloze46, panely na prodejně47, billboard v její blízkosti),
•
MHD – DPMB48 (uvnitř, venku – polepy)49,
•
reklama, upoutávka v rádiu,
•
reklamní kartičky, letáky a vizitky ve fitcentrech, posilovnách a místech zaměřujících se na vzhled a péči o tělo,
45
Naturallink; www.naturallink.eu příloha č. 4 – Folie na výlohu k polepu 122x82 cm 47 příloha č. 5 – Panel k umístění před prodejnu 50x80 cm 48 Ceník reklamy u DPMB, http://www.dpmb.cz/dn.asp?id=138&download 49 příloha č. 6 – Reklamní leták do MHD A4 46
48
•
„promo akce“ – podpora prodeje (osobní prodej – přímý kontakt se zákazníkem a jeho oslovení, doporučení, rozšíření databáze – follow-up - supermarkety a hypermarkety).
7.5 Obal vybraného produktu Obal byl navržen jak na základě legislativních předpisů vztahujícím se k označování potravin a doplňků stravy, tak i marketingových doporučení uvedených v předchozích kapitolách. Jsou dodrženy zásady používané při tvorbě frází uvedených na obalu. Návrh designu, který jsem vytvořil, splňuje požadavky jeho uvádění na trh v České republice i v zahraničí. Vzhled obalu je po stránce barevnosti volen do zelena, což reprezentuje přírodní barvy a povahu produktu, což samo o sobě navíc zdůrazňuje logo s nápisem NATURALlink pod zeleným listem. Výraz „Pro muže i ženy“ má za cíl neomezit nabídku pouze na určitou skupinu zákazníků, pojem „100% přírodní“ podporuje heslo společnosti, jehož náplní je prosazování přírodní medicíny. Tvrzení „Výsledky již po třech týdnech!“ nabádá k vyzkoušení produktu. Grafickému zpracování obrázku ženského těla předcházel výběr vhodné kandidátky pro fotografování. Společnost vsadila na přirozený vzhled před „extrémní vychrtlostí“. Fotografie krabičky je uvedena v příloze číslo 7. 7.6 Zařazení produktu dle druhu nákupního chování zákazníků Na základě teorie, kterou jsem uvedl v předchozí kapitole, bych vybraný produkt SLIM PROGRAM TEA zařadil do druhé kategorie dle nákupního chování zákazníku, jak Foret (2005) uvádí - řešení omezeného problému. Nejedná se o běžný čaj, který můžeme v obchodě zakoupit za pár desítek korun. Tento produkt se výrazně odlišuje od jiných ve své kategorii. Nejde však ani o nákladnou investici, která na několik měsíců či let ovlivní rozpočet jedince. Jedná se o doplněk stravy, který může být díky svému výjimečnému složení a funkcí prodáván pouze ve specializovaném obchodě a také za vyšší cenu. Produkt je prodáván v tzv. setu, který obsahuje 3x krabičky čaje Naturallink za 600 Kč bez DPH.
Obr. 3 Přední (vrchní) strana krabičky SLIM PROGRAM TEA, (autor: Michal Grepl, 2007)
49
50
8 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ V této části práce uvádím postupy a výsledky výzkumu zabývajícího se vztahem občanů České republiky k míře nákupu a využití doplňků stravy. Pro zjišťování jsem vytvořil krátký výstižný elektronický dotazník, jehož vyplnění nemělo respondenta zaneprázdnit na dobu delší jak 3 minuty. Na školní server50 jsem umístil jednoduchý formulář a PHP skript. Odkaz na něj byl rozeslán též elektronickým způsobem (především emailem a prostřednictvím IM (instant messanger). Data z vyplněných dotazníků jsem průběžně získával z elektronické pošty, kam je webová aplikace odesílala. Bylo možné též využít možností ukládání odpovědí například do databázového souboru, což by ještě více usnadnilo zpracování. V příloze č. 10 je uveden vzorový dotazník. 8.1 Sběr dat Pro zjištění názorů respondentů jsem provedl dotazníkové šetření, jehož cílem bylo zjistit význam doplňků stravy pro občany ČR podle jednotlivých kritérií. Zjišťoval jsem výdaje na konkrétní skupiny doplňků stravy a výdaje na zdravou stravu (především ovoce a zeleninu). K doplňujícím otázkám jsem zařadil dotaz na místo nákupu, nebo zda se respondenti domnívají, že konzumují zdravou a vyváženou stravu. Jednoduchý dotazník, vyplnilo 240 respondentů (muži i ženy) různých věkových kategorií (18 - 75 let) a různého vzdělání. V první části respondenti uváděli základní informace o své osobě: pohlaví, věkový interval a dosažené vzdělání. V druhé části pak uváděli, finanční prostředky, které vydávají v jednom čtvrtletí na všechny dostupné a kupované doplňky stravy. Doplňky stravy jsou v dotazníku kategorizovány do 3 oblastí. V první kategorii jsou doplňky stravy určené jako podpora při léčbě různých onemocnění (převážně nachlazení), příznivě působící při jejich prevenci, nebo zajišťováním přísunu látek, kterých může být nedostatek. Kategorie je rozdělena na oblast „Vitamíny a minerály“ a „Ostatní“ (což mohou být například doplňky na podporu imunity: Echinaceové kapky, Kanadské brusinky, Preventan, kloubní preparáty Geladrink, a pod.). 50
http://akela.mendelu.cz/~xgrepl/dotaznik/form.html
51
Druhá kategorie je vymezena doplňkům stravy prodávaných, jako podpora pro lepší vzhled a označená je názvem „pro krásu“. Mohou to být doplňky např. přípravky pro zlepšení stavu pokožky, vlasů, ale i přípravky na hubnutí nebo pro kontrolu váhy či žvýkačky na bělení zubů. Do třetí kategorie jsou zařazeny doplňky, které nejsou přímo vitamíny ani minerály a mohou jiným způsobem ovlivňovat nebo stimulovat náš organismus, nebo doplňovat takové látky, jejichž potřebné množství běžnou stravou nezískáme a z nějakého důvodu jich máme nedostatek (námaha, stres, špatná strava). Jedná se o známé doplňky určené například pro vyšší koncentraci a výkonost (Ginkgo-biloba), tabletky pro řidiče (Energit) apod. a především o speciální výživu určenou pro sportovce. Mohou to být: •
proteinové koncentráty, které jsou určeny k regeneraci a růstu svalové hmoty,
•
sacharido–proteinové koncentráty (gainery), jež obsahují energetickou složku (sacharidy), stavební složku (bílkoviny) a jsou určeny k regeneraci svalové hmoty i energetických zásob,
•
aminokyseliny, které se užívají pro urychlení regenerace, jako prostředek tvorby svalových bílkovin nebo jako zdroj energie,
•
sportovní nápoje, jejichž úkolem je doplnit tekutiny a minerální látky ztracené pocením, vyrovnat osmolalitu vnitřního prostředí a doplnit energii,
•
energizéry jsou přípravky, které stimulují schopnost uvolňovat energii svým vlivem na centrální nervovou soustavu, nebo ovlivňováním cyklu produkce ATP. Mohou být rostlinného původu (kofein, guarana, ginseng), živočišného původu (včelí mateří kašička, včelí pyl), nebo syntetického původu (kreatin, karnitin, arginin, glutamin atd.),
•
lipotropní látky zlepšující metabolizmus tuků a tím umožňují jejich využití jako zdroje energie. Mezi lipotropní látky patří Karnitin, kyselina hydroxycitronová, pyruvát, chróm, kyselina linolová, guarana, lecitin a další. Kategorie je označena jako jiné druhy doplňků stravy.
52
V další části dotazníku jsem zjišťoval, kde nejčastěji respondenti nakupují doplňky stravy. Odpověď se vyjadřovala v procentech (%) přičemž součet za všechna nákupní místa musí být 100 %. Další dvě otázky dávají prostor vyjádření názoru respondenta, v tom, zda konzumuje dostatečně zdravou a vyváženou stravu (což dále podkládá měsíčními výdaji za ovoce a zeleninu), a zda mají doplňky stravy význam a propagovaný účinek. V závěru dotazníku mohli respondenti vyslovit připomínky, názory případně vysvětlení související s dotazníkem. 8.2 Analýza dat Díky vyplněnému počtu 240 dotazníků osobami různého pohlaví, věku a vzdělání bylo možné provést relativně obsáhlejší analýzu dat. Pomocí programového vybavení MS Access a MS Excel jsem mohl určit závislosti mezi jednotlivými znaky: věk, pohlaví, vzdělání a názor na doplňky stravy, výši výdajů na doplňky stravy. Dále jsem mohl určit průměrné výdaje na konkrétní skupiny doplňků stravy a všechny hodnoty vyjádřit prostřednictvím tabulek a grafů. Analýza statistických znaků Následující tabulka ukazuje rozdělení dotázaných dle pohlaví. Tab. č. 5: Rozdělení souboru dle pohlaví relativní vyjádřeni muž 93 38,75% žena 147 61,25% celkem 240 100,00% (Pramen: data získána a zpracována autorem práce) pohlaví
četnost pohlaví
Jak již z tabulky č. 1 vyplývá, osloveno bylo 147 žen a 93 mužů z celkových 240 respondentů. Dalším statistickým zjišťovaným znakem byl věk respondentů. V tabulce jsou respondenti rozdělení do intervalů dle jejich věku. Z technických důvodů nebylo možné oslovit stejný počet osob z každé věkové skupiny. Ukazuje následující tabulka.
53
Tab. č. 6: Rozdělení souboru respondentů do věkových intervalů třída 1 2 3 4 5 6
popis třídy
Hranice tříd dolní horní 18 26 27 36 37 46 47 56 57 66 67 a více
většinou studující let pracující let pracující let pracující (děti mimo domov) let pracující (děti mimo domov) let důchodový věk let celkem (Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
počet respondentů abs. rel. (%) 83 34,58% 41 17,08% 37 15,42% 39 16,25% 21 8,75% 19 7,92% 100,00% 240
Z tabulky č. 1 vyplývá, že věková třída s nejvyšším počtem dotázaných je v rozmezí 18 až 26 let včetně. Naopak nejméně dotázaných osob bylo ze tříd 5 a 6. Posledním určujícím znakem, který byl vybrán pro účel porovnání, je vzdělání respondenta. Tabulka 5a ukazuje rozdělení dle vzdělání podle odpovědí tázaných.51 Vzhledem k faktu, že třída ZŠ a VOŠ vykazovala příliš nízkou četnost, rozhodl jsem se spojit tyto třídy s třídami přímo následujícími, více tabulka č. 5b. Tab. č. 7a: Rozdělení respondentů dle vzdělání relativní vyjádření ZŠ 2 0,83% SŠ 81 33,75% VOŠ 5 2,08% VŠ3 22,50% 54 VŠ5 98 40,83% celkem 240 100,00% (Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
vzdělání
četnost dle vzdělání
Tab. 7b Upravená tab. 5a vzdělání ZŠ +SŠ VOŠ + VŠ3 VŠ5 celkem
četnost dle vzdělání 83 59 98 240
relativní vyjádření 34,58% 24,58% 40,83% 100,00%
8.3 Zpracování a vyhodnocení dotazníku Hodnoty o výdajích na jednotlivé doplňky stravy a zdravou stravu zjištěné z dotazníků jsem rozdělil v následující části dle předchozích statistických znaků. 8.3.1
Srovnání výdajů a statistických znaků
V závislosti na pohlaví 51
ZŠ –základní, SŠ – středoškolské, VOŠ – vyšší odborná škola, VŠ3 – bakalářské studijní programy, VŠ5 – magisterské studijní programy a vyšší
54
V tabulce č. 8 jsou vyjádřeny výdaje za jednotlivé skupiny doplňků stravy a zdravou stravu (ovoce a zeleninu) u mužů a u žen za čtvrtletí, přepočítané jsou pak i na období jednoho roku. Tab. č. 8: Výše finančních průměrných prostředků vynaložených muži a ženami na doplňky stravy (čtvrtletně, ročně) a zdravou stravu (měsíčně, ročně) Doplňky stravy Pohlaví
Období
Muži
Ženy
průměrně
průměrně za čtvrtletí průměrně za rok průměrně za čtvrtletí průměrně za rok průměrně za čtvrtletí průměrně za rok
Doplňky stravy pro "zdraví" vitamíny ostatní a minerály
Doplňky stravy pro "krásu"
Výdaje na zdravou Jiné stravu druhy (ovoce, doplňků zelenina) stravy za měsíc
průměrné výdaje na doplňky stravy
188 Kč
96 Kč
48 Kč
238 Kč
478 Kč
570 Kč
753 Kč
383 Kč
191 Kč
953 Kč
5 742 Kč
2 280 Kč
178 Kč
150 Kč
148 Kč
96 Kč
543 Kč
572 Kč
713 Kč
599 Kč
590 Kč
385 Kč
6 518 Kč
2 287 Kč
183 Kč
122 Kč
97 Kč
167 Kč
511 Kč
571 Kč
732 Kč
490 Kč
391 Kč
667 Kč
6130 Kč
2283 Kč
(Prameny: data získána a zpracována autorem práce)
Kolik průměrně vydají muži a ženy za doplňky stravy? (údaje za čtvrtletí)
300 Kč
Výdaje
250 Kč 200 Kč
238 188 178
150 Kč
150
148
96
100 Kč
96 48
50 Kč 0 Kč
vitamíny a minerály
ostatní "pro zdraví"
pro "krásu"
doplňky stravy
jiné druhy
Muži Ženy
Graf č. 2 Výdaje respondentů na určité skupiny doplňků stravy v závislosti na pohlaví
55
Z grafu č. 2 a tabulky č. 8 je zřejmé, že za vitamíny a minerály vydají muži a ženy srovnatelné částky. Oba v průměru 183 Kč za jedno čtvrtletí, což je ve srovnání s jinými skupinami doplňků stravy nejvyšší průměrně vydaná částka. Reklama v této kategorii bývá zaměřena na oboje pohlaví bez rozdílu a prospěšnost vitamínu a minerálních látek je dlouhodobě známým tvrzením. Obojí má vliv na srovnatelné výdaje u této skupiny doplňků. Výraznější rozdíl je znatelný v průměrných výdajích na doplňky spadající do kategorie „pro zdraví“. Ženy vydají přibližně o 56% více než muži. Na doplňků stravy v kategorii „pro krásu“ vydají ženy dokonce až 3krát více než muži. Tento jev si můžeme vysvětlit faktem, že v této kategorii jsou reklamy obecně zaměřeny na zákazníky spíše ženského pohlaví. Ze šetření také vyplynulo, že tato kategorie doplňků stravy muže téměř nezajímá. Ti naopak investují více do doplňků stravy z kategorie „jiné“, jsou to pak především doplňkové výživy pro sportovce, spalovače apod., za které muži vydají přibližně 2,5krát více než ženy. Z dílčího pohledu tedy ženy ve stejném období nejvíce vydají za vitamíny a minerální látky (178 Kč), avšak srovnatelně s výdaji na doplňky stravy v kategorii „ostatní pro zdraví“ a „pro krásu“. Muži naopak od žen výrazně investují do kategorie „jiných doplňků stravy“ (238 Kč). Druhý nejvyšší výdaj je za vitamíny a minerální látky (178 Kč). O zbylé kategorie muži zájem příliš nemají. Dále jsem provedl komparaci výdajů na zdravou výživu a to především na nákup ovoce a zeleniny v jednom měsíci. Průzkumem, jsem zjistil, že ženy vydají přibližně o 12% více než muži. V průměru pak vydají muži i ženy 511 Kč za měsíc. Závěrečné srovnání vypovídá o téměř shodných výdajích na doplňky stravy u obou pohlaví. V průměru pak 571 Kč za čtvrtletí, což je téměř 3krát méně, než výdaje na zdravou stravu ve stejném období. V závislosti na věku Následující tabulka č. 9 a graf č. 3 vyjadřují, jak vysoké výdaje na různé skupiny doplňků stravy měli respondenti spadající do odlišných věkových kategorií.
56
Tab. č. 9: Výše finančních průměrných prostředků vynaložených různými věkovými skupinami na doplňky stravy (čtvrtletně, ročně) a zdravou stravu (měsíčně, ročně) Výdaje celkové na výdaje na zdravou Doplňky Jiné doplňky stravu stravy druhy pro doplňků (ovoce, stravy ve "krásu" stravy zelenina) čtvrtletí za měsíc
Doplňky stravy věkový interval
Doplňky stravy pro "zdraví"
věk
vitamíny a minerály
ostatní
1
18 - 26 let
163 Kč
107 Kč
92 Kč
145 Kč
474 Kč
507 Kč
2
27 - 36 let
230 Kč
167 Kč
129 Kč
254 Kč
557 Kč
779 Kč
3
37 - 46 let
231 Kč
181 Kč
158 Kč
27 Kč
546 Kč
596 Kč
4
47 - 56 let
203 Kč
174 Kč
181 Kč
69 Kč
748 Kč
628 Kč
5
57 - 66 let
6
67 let a více
157 Kč 170 Kč
156 Kč 160 Kč
21 Kč 20 Kč
129 Kč 80 Kč
400 Kč 270 Kč
464 Kč 430 Kč
(Prameny: data získána a zpracována autorem práce)
Výdaje na určitou skupinu doplňků stravy v závislosti na věku 800 Kč 700 Kč 600 Kč 500 Kč
Kč
400 Kč 300 Kč 200 Kč 100 Kč 0 Kč
18-26ti let
27-36 let
37-46 let
47-56 let
57-66 let
67 let a více
věk
Vitamíny a minerály
"ostatní" pro zdraví
"pro krásu"
"jiné"
ovoce a zelenina
Graf č. 3 Výše finančních průměrných prostředků vynaložených různými věkovými skupinami na doplňky stravy (čtvrtletně, ročně) a zdravou stravu (měsíčně, ročně)
57
Z předchozí tabulky a grafu vyplývá, že za vitamíny a minerály vydají nejvíce skupiny z věkových intervalů 2 a 3, to jest ve věku 27 – 46 let. Čtvrtletní průměrně vydaná částka u této skupiny se pohybuje kolem 230 Kč a to je zhruba o 25 % více ve srovnání s jinými věkovými kategoriemi. Vynaložené finanční prostředky na skupinu doplňků stravy „ostatní pro zdraví“ byly nejvyšší u osob ve věku 37 – 46 let (interval č.3) a to 181 Kč. V tomto případě se však nevyskytují v nákupech mezi jednotlivými věkovými intervaly větší odchylky. Snad výjimkou 1. třídy, ve které dosahují nákupy tohoto druhu doplňků 107 Kč. Výdajům za doplňky stravy určeným pro krásu vévodí věkové třídy 2 – 4 (věk 27 – 56 let). Nejvíce vydají osoby ve věku 47 – 56 let (181 Kč). Mizivé částky za tuto skupinu doplňků vydají osoby nad 57 let. Doplňky stravy z kategorie „jiné“ nejvíce nakupují lidé ve věku 27 – 36 let, a to za přibližně 254 Kč ve čtvrtletí. Ve srovnání s průměrem věkových tříd 18 – 36 let a 37 s více let jsem zaznamenal pokles výdajů druhé skupiny o více jak o 60 %. Zájem o nákup ovoce a zeleniny byl nejvýraznější u osob ve věku 47 – 56 let, to jest 748 Kč měsíčně. V tomto případě je pozorovatelná spojitost jednotlivých tříd a postupný nárust nákupu až do hodnoty maxima ve 4. věkové třídě. Pak následuje výrazný pokles. V závěrečném pohledu byly celkové čtvrtletní výdaje na doplňky stravy nejvyšší u osob ve věku 27 – 36 let (779 Kč) a nejnižší u osob ve věku 67 let a více (430 Kč). Za zmínku též stojí podíl výdajů na doplňcích stravy „pro zdraví“ a celkových výdajích na doplňky stravy u této věkové skupiny (67 let a více), který činil 75% ve srovnání s průměrným podílem výdajů ostatních věkových tříd, který činil pouze 33 %. Místa nákupu Tab. č. 10: Místo nákupu doplňků stravy podle pohlaví
muži
48,96%
13,23%
spec. obchody, zdravá výživa 26,71%
ženy
63,61%
14,21%
v průměru (Kč)
321 Kč
78 Kč
pohlaví
roční průměr (Kč)
lékárny
obchody širokého sortimentu
jinde (internet, distribuce)
celkem (%)
11,10%
100,00%
17,11%
5,07%
100,00%
125 Kč
46 Kč
571 Kč
1 285 Kč 313 Kč 500 Kč 185 Kč (Prameny: data získána a zpracována autorem práce)
2 283 Kč
58
Tabulka č. 10 ukazuje, jaká místa k nákupu doplňků stravy volí muži a ženy. Z prvního údaje vyplývá, že v lékárnách doplňky stravy nakupuje o 23 % více žen než muži. Ke koupi doplňků v hypermarketu se rozhodují obě pohlaví téměř shodně. Muži naopak nakupují více ve specializovaných obchodech prodávající doplňky stravy (o 44 % více) a na internetu, popř. prostřednictvím přímé distribuce (dokonce 2x více). Z tabulky č. 10 je dále zřejmé, že občané ČR vynaloží na nákup pouze doplňků stravy v lékárnách přibližně 321 Kč čtvrtletně, což je 1 285 Kč ročně.
věkový interval 1 2 3 4 5 6
Tab. č. 11: Místo nákupu doplňků stravy v závislosti na věku respondenta obchody specializované jinde věk pohlaví lékárny širokého obchody, (internet, sortimentu zdravá výživa distribuce) muž 18 - 26 11,3% 30,6% 12,7% 45,3% let žena 63,0% 11,8% 22,4% 2,8% muž 27 - 36 47,3% 19,3% 18,7% 14,7% let žena 60,0% 24,3% 5,2% 10,4% muž 37 - 46 52,5% 7,5% 27,5% 12,5% let žena 19,5% 31,0% 0,0% 49,5% muž 47 - 56 78,0% 16,0% 6,0% 0,0% let žena 70,5% 12,3% 9,1% 8,2% muž 57 - 66 35,0% 40,0% 15,0% 10,0% let žena 10,0% 8,0% 12,0% 70,0% muž 67 let 95,0% 1,7% 3,3% 0,0% a více žena 7,5% 5,0% 0,0% 87,5% (Prameny: data získána a zpracována autorem práce)
celkem 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%
Z dat získaných v tabulce č. 11 můžeme určit, které skupiny respondentů určitého věku a pohlaví nejvíce nakupovaly doplňky stravy. V lékárnách nakupuje naprostá většina mužů a žen nejvyšší věkové kategorie (67 let a více). V obchodech širokého sortimentu (hypermarkety apod.) nejvíce nakoupí doplňky stravy muži ve věku 57 – 66 let. Do specializovaných obchodů nebo obchodů zdravé výživy zamíří za účelem nákupu doplňků stravy nejvíce ženy ve věku 37 – 46 let. V internetových lékárnách nebo prostřednictvím přímé distribuce nakoupí nejvíce muži ve věku 27 – 36 let.
Tabulka č. 12 uvádí, pro jaký počet respondentů mají doplňky význam a věří jejich propagovaným účinkům.
59
Tab. č. 12: Význam a propagovaný účinek doplňků stravy relativní vyjádření 134 55,8% ano 22,5% 54 ne 52 21,7% nevim celkem 240 100,0% (Prameny: data získána a zpracována autorem práce)
význam
četnost
Více jak polovina respondentů se domnívá, že mají doplňky stravy význam a věří jejich propagovanému účinku. Necelá čtvrtina respondentů nevěří doplňkům stravy a zhruba stejný počet respondentů nemá vyhraněný názor. Tabulka č. 13 srovnává stejný dotaz podle pohlaví dotazovaných. Tab. č. 13: Význam doplňků stravy podle pohlaví pohlaví
ano
ne
nevím
suma
muž
52,7%
28,0%
19,4%
93
žena
57,8%
19,0%
23,1%
147
průměr 240 55,8 % 22,5 % 21,7 % (Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
Z tabulky je zřejmé, že názor na význam doplňků stravy není příliš závislí na pohlaví respondentů. Důvěru v doplňky stravy mají muži i ženy v celku obdobnou. Mužů, kteří se však domnívají, že doplňky stravy nemají význam a propagovaný účinek, je v porovnání s ženami stejného názoru o 9 % více. Závislost významu a vzdělání sleduje následující tabulka č.14. Tab. č. 14: Význam doplňků stravy podle vzdělání respondentů vzdělání ano ne nevím suma ZŠ +SŠ 83 57,8% 24,1% 18,1% VOŠ + VŠ3 61,0% 59 22,0% 16,9% VŠ5 27,6% 98 51,0% 21,4% průměr 55,8 % 22,5 % 21,7 % 240 (Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
Z tabulky č. 14 je patrné, že největší význam doplňkům stravy přikládají absolventi vyšších odborných škol a bakalářských studijních programů. Ve srovnání s ostatními stupni vzdělání, měli absolventi magisterských studijních programů a vyššího stupně vzdělání o 10 % početnější skupinu s nevyhraněným názorem.
60
Tabulka č. 15, mají podle vás doplňky stravy význam? (srovnání podle názoru, zda konzumuje respondent zdravou a vyváženou stravu a bez potřeby doplňků stravy) Tab. č. 15: Význam doplňků stravy podle konzumace vyvážené stravy Mají doplňky stravy význam a Konzumujete propagovaný účinek? názor zdravou a ano ne nevím vyváženou stravu bez ano 54,2 % 26,1 % 19,7 % potřeby ne 58,2 % 17,3 % 24,5 % doplňků stravy? průměr 55,8 % 22,5 % 21,7 % (Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
celkem 100,0 % 100,0 % 100,0 %
Z tabulky č. 15 vyplývá, že mínění, zda respondent konzumuje dostatečně zdravou a vyváženou stravu nemá přílišný vliv na jeho názor, zda mají doplňky stravy význam a propagovaný účinek. Tabulka č. 16, mají podle vás doplňky stravy význam? (srovnání podle názoru věku) Tab. č. 16: Význam doplňků stravy podle věku věkový interval 1
18 - 26 let
56,9%
23,6%
19,4%
83
2
27 - 36 let
64,3%
16,7%
19,0%
41
3
37 - 46 let
38,5%
46,2%
15,4%
37
4
47 - 56 let
44,8%
13,8%
41,4%
39
5
57 - 66 let
57,1%
28,6%
14,3%
21
6
67 let a více
60,0%
20,0%
20,0%
19 240
x
věk
ano
ne
nevím
průměr 55,8% 22,5% 21,7% (Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
suma
Z tabulky č. 16 je patrné, že nejvíce významné jsou doplňky stravy pro respondenty ve věku od 27 do 36 let, 64 % z nich se vyjádřilo kladně. Doplňkům stravy nejméně důvěřivá věková skupina je v rozmezí 37 až 46 let, z které se zhruba 45 % vyjádřilo negativně. Věková skupina 47 – 56 let ve srovnání s ostatními vykázala nejvyšší poměr dotazovaných bez vyhraněného názoru (41 %).
61
Tab. č. 17: Názor, zda respondent konzumuje dostatečně vyváženou stravu bez potřeby doplňků stravy v závislosti na výdajích za ovoce a zeleninu, a doplňky stravy (roční srovnání) Konzumuje dostatečně vyváženou stravu a bez potřeby doplňků stravy
Čtvrtletní výdaje na doplňky stravy (průměr)
Měsíční výdaje na zeleninu
Roční přepočet výdajů na doplňky stravy
Roční přepočet výdajů na ovoce a zeleninu
Celkem (součet zdravá strava + doplňky stravy)
ano
552 Kč
580 Kč
2 208 Kč
6 963 Kč
9 172 Kč
ne
608 Kč
431 Kč
2 431 Kč
5 173 Kč
7 604 Kč
(Pramen: data získána a zpracována autorem práce)
Z tabulky č. 17 vyplývá, že respondenti domnívající se, že konzumují zdravou a vyváženou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny, vydají za rok 2 208 Kč za doplňky stravy a 6 963 Kč za ovoce a zeleninu v jednom roce. Respondenti, kteří se nedomnívají, že konzumují zdravou a vyváženou stravu vydají za doplňky stravy zhruba o 10 % více, tedy 2 431 Kč a na ovoce a zeleninu přibližně o 25% méně, tedy 5 173 Kč za rok. V celoročním součtovém srovnání pak osoby domnívající se, že konzumují dostatečně kvalitní stravu, vydají 9 172 Kč za zdravou stravu i doplňky stravy. Osoby opačného názoru vydají téměř o 20 % méně, celkem částku 7 604 Kč.
62
9 ZHODNOCENÍ A ZÁVĚR Správné a efektivní uvedení doplňku stravy na trh je časově, legislativně i finančně náročný proces. Nároky na kvalitu a bezpečnost potravin, tedy i doplňků stravy, jsou velice přísné. Trhy jsou nuceny zavádět legislativní opatření, které mají zabránit prodeji neznámých nebo potenciálně nebezpečných potravin. Pro výrazné usnadnění procesu vstupu na určitý trh je vhodné, aby se podnik dostatečně před jeho započetím připravil a provedl případné analýzy. Vedle průzkumu trhu je nezbytná dobrá orientace v souvisejících českých i evropských právních normách a analýza vlastního produktu, se kterým hodlá firma obchodovat. Produkt i jeho značení a propagace s ním spojená musí splňovat patřičné náležitosti, které byly podrobně v této práci uvedeny. Pakliže bude podnik dobře připraven, lze výrazně zkrátit dobu potřebnou ke schválení doplňku stravy k prodeji a tím případně snížit i náklady související s fází jeho zavádění a přípravou na prodej. Ve své práci jsem též uvedl náležitosti, které by měl splňovat obal konkrétního produktu (jakožto jedno z „P“ rozšířeného marketingového mixu) a představil jeho design, který jsem pro konkrétní výrobek sám spolu s dalšími propagačními materiály navrhoval. Dotazníkové šetření nebo také výzkum, je jedním z účinných nástrojů určení tržní situace. Vhodně formulovanými dotazy jsem získal informace o nákupních zvycích zákazníků, výši jejich výdajů, místa nákupů a názorech na účinnost a význam doplňků stravy. Ze získaných dat jsem byl schopen určit závislosti jednotlivých znaků, jako jsou pohlaví nebo věk na konkrétních výdajích určitých skupin doplňků stravy. Některé výsledky se daly očekávat, jiné byly překvapením. V souvislosti se zjišťováním výše vynaložených finančních prostředků na zdravou stravu a doplňky stravy jsem si vědom i úskalí, které z něj vyplývají. Výsledky mého výzkumu nezahrnují doplňky stravy získané jiným způsobem než prostřednictvím nákupu. Mnozí zaměstnavatelé vydávají obrovské sumy peněz na tzv. balíčky pro zaměstnance nebo též „zdravenky“ obsahující různé vitamíny či ovoce. Výdaje na zeleninu a ovoce konzumované ve veřejných stravovacích zařízeních nejsou též zahrnuty.
63
Ve svém výzkumu jsem záměrně neuvedl dotaz směřující na příjem respondentů. Ne z důvodu, že bych tomuto údaji nepřikládal význam, ale domnívám se, že mentalita občanů České republiky ještě není na tento druh dotazu připravena. I v jiných zemích je tento druh otázky pokládán za osobní a nediplomatický. Podle mého názoru by odpovědi mohly mít zkreslující účinek na výsledky výzkumu, především díky neúplným či nepravdivě uvedeným údajům. Při zpracovávání této bakalářské práce jsem získal mnoho zajímavých a nových poznatků a informací z oblasti marketingu s možností využití internetu jako důležitého komunikačního kanálu nejen na trhu reklamy. Jeho využití bylo významné především při získávání cenných dat a odpovědí respondentů figurujících v provedeném dotazníkovém šetření. Díky využití internetu a elektronického získávání a zpracování dat je možné oslovit větší skupinu osob, usnadnit a urychlit celý průběh marketingového výzkumu, zároveň při nižších nákladech. Využití doplňků stravy v budoucnosti podle mého názoru přímo souvisí s nutričními a výživovými vlastnostmi potravin, které bude potravinářský průmysl a zemědělství produkovat. Pakliže bude v souvislosti s rychlým nárůstem populace dosaženo vyšších výnosů v zemědělství na úkor kvality zboží, lze očekávat, že se doplňky stravy stanou nedílnou součástí každodenní výživy a jejich význam nadále poroste.
64
10 POUŽITÁ LITERATURA Publikace: 1. Anděl, M.:Vnitřní lékařství : endokrinologie, diabetologie, poruchy metabolismu a výživy. sv. 5. Praha, Univerzita Karlova - Vydavatelství Karolinum, 1996., 201 stran. ISBN 80-718-43-164. 2. BLATNÁ, J., et al. Výživa na začátku 21. století. Praha : Společnost pro výživu, 2005. 79 s. ISBN 80-239-6202-7 . 3. FORET, Miroslav, PROCHÁZKA, Petr, URBÁNEK, Tomáš. Marketing- Základy a principy. [s.l.] : Computer Press, 2005. 149 s. ISBN 80-251-0790-6. 4. KATZUNG, Bertram G. Základní & klinická farmakologie. Jinočany : H&H, c2002. 179 s. ISBN 80-85787-35-0 5. KOTLER, Philip. Marketing management. Praha : GRADA, 2001. 719 s. ISBN 80247-0016-6. 6. KOTLER, P., ARMSTRONG, G. Marketing. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2004. 855 s. ISBN 80-247-0513-3. 7. MACH, Ivan. Doplňky stravy. Vyd. 1. Praha : Svoboda Servis, 2004. 157 s. ISBN 80-86320-34-0. 8. MICHALOVÁ, I. Průvodce spotřebitele : svazek č. 12 - Doplňky stravy. Praha : Sdružení českých spotřebitelů, 2007. 23 s. ISBN 978-80-903930-1-1. 9. PRATT, J.N., ROSEN, Diana. Rádce milovníka čaje. [s.l.] : [s.n.], 1999. 430 s. ISBN 80-7205-672-7. 10. SILBERNAGL, Stefan. Atlas fyziologie člověka. [s.l.] : GRADA, 2004. 448 s. ISBN 80-247-0630-X. 11. STEEL, J., Reklama plánování a příprava. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2003. 256 s. ISBN 80-251-0065-0. 12. TELLIS, G. J. Reklama a podpora prodeje. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2000. 602 s. ISBN 80-7169-997-7.
65
13. WINTER, Filip. Reklama a právo. Praha: Orac, 2001, 152 s. ISBN 80-86199-31-2. Právní předpisy (legislativa): 1. Zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech v platném znění 2. Zákon č. 110/97 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích v platném znění 3. Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 o nových potravinách a nových složkách potravin 4. zákon č. 456/2004 Sb., úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích 5. Zákon č. 456/2004 Sb., úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích. [s.l.] : [s.n.], 2004. 6. Zákon č. 79/1997 Sb. o léčivech v platném znění. [s.l.] : [s.n.], 1997. 7. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 446/2004 Sb., zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy Zdroje na internetu: Český statistický úřad [online]. [2008] [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: < http://dw.czso.cz>. Doplňky stravy. : Léky s nejasným účinkem? [online]. [2006] [cit. 2008-02-17]. Dostupný z WWW:
. Český statistický úřad [online]. [2008] [cit. 2008-04-15]. Dostupný z WWW: . Informační centrum bezpečnosti potravin [online]. [2004] [cit. 2008-04-12]. Dostupný z WWW: <www.bezpecnostpotravin.cz>. CEU.cz [online]. [2006] [cit. 2008-02-23]. Dostupný z WWW: .
66
Ministerstvo Zdravotnictví České republiky [online]. [2005] [cit. 2008-05-12]. Dostupný z WWW: <www.mzd.cz>. Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. [2004] [cit. 2008-04-09]. Dostupný z WWW: <www.szpi.cz>. Státní ústav pro kontrolu léčiv [online]. [2005] [cit. 2008-05-15]. Dostupný z WWW: <www.sukl.cz>. SVOPL - Sdružení výrobců volně prodejných léčiv [online]. [2004] [cit. 2008-05-02]. Dostupný z WWW: <www.svopl.cz>. Posuzování reklamy obsahující "zdravotní tvrzení“ : Portál Zlínského kraje [online]. [2006] [cit. 2008-04-14]. Dostupný z WWW: .
67
11 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
ČR DS EFSA
Česká republika Doplněk stravy European Food Safety Autority (Evropský úřad pro bezpečnost potravin)
EK EU GMO HEM MZ ČR MZe ČR OVZ PD PF PNT PSPNT RoHy SÚKL SZÚ-CZŽP SZÚ-CHPŘ VVP WHO
Evropská komise Evropská unie Geneticky modifikované organismy Odbor hygieny, epidemiologie a mikrobiologie (na MZ ČR) Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky Odbor ochrany veřejného zdraví (na MZ ČR) Potravní doplněk Parafarmaceutika Potravina nového typu Pracovní skupina pro potraviny nového typu Registr rozhodnutí hlavního hygienika Státní ústav pro kontrolu léčiv Státní zdravotní ústav - Centrum zdraví a životních podmínek Státní zdravotní ústav – Centrum hygieny potravinových řetězců Vědecký výbor pro potraviny World Health Organisation (Světová zdravotní organizace)
68
12 PŘÍLOHY Příloha č. 1
Žádost o notifikaci
Příloha č. 2
Žádost o vydání odborného stanoviska
Příloha č. 3
Oznámení provozovatele potravinářského podniku
Příloha č. 4
Reklama – fólie do výlohy
Příloha č. 5
Reklama – panel před prodejnu
Příloha č. 6
Reklama – leták do MHD
Příloha č. 7
Krabička čaje SLIM PROGRAM TEA
Příloha č. 8
Dotazník
Příloha č. 9
Doplňující grafy
69
Příloha č. 1
Žádost o notifikaci
Naturallink James Justice Addo
Pod Lesem 8/424 Moravany - Brno Česká Republika
4. června 20087, v Brně
IC: 65838114 Ministerstvo zdravotnictví - odbor OVZ Palackého náměstí č.4 128 01 Praha 2 Věc: Žádost o notifikaci - podle § 3d zákona č. 110/1997 Sb. a ve znění pozdějších předpisů
Dobrý den, žádám tímto o notifikaci těchto výrobků, rodiny bylinkových čajů značky Naturallink, jakožto doplňků stravy. Výrobky pocházejí z Číny a byly určeny pro trh v USA. Současně je prováděna registrace subjektu na SZPI. •
SLIM PROGRAM TEA, Redukční bylinkový čaj.
•
HERBAL SLIMMING CAPSULES, Redukční bylinkové kapsle.
•
HIGH BLOOD PRESSURE TEA, Čaj pomáhající při snižování krevního tlaku.
•
CHOLESTEROL TEA, Čaj pomáhající při snižování cholesterolu.
•
DIABETES, Čaj pro diabetiky.
•
GINGKO TEA, Čaj Gingko pomáhající při kardiovaskulárních problémech, pro zvýšení vitality a proti únavě.
•
ANTI-CONSTIPATION TEA, Čaj proti zácpě, pro lepší trávení a pročištění organismu.
•
ENERGY TONIC TEA, Čaj pro osoby se zvýšeným výdajem energie, pro regeneraci organismu a zvýšení sexuální výkonnosti.
•
BEAUTY TEA, Čaj pro krásnou pokožku a detoxifikaci organismu.
•
GANODERMA TEA, Čaj pro zvýšení imunity.
•
SNOW TEA, Sněhový čaj proti kašli, nespavosti, pro lepší spánek a snížení krevního tlaku.
Žádost je zaslána s následujícími přílohami : -
kopie původní dokumentace (certifikace) k výrobkům v AJ, texty českých etiket jednotlivých výrobků .
V případě nedostatků v žádosti, kontaktujte mne prosím na emailové adrese : [email protected]. S pozdravem, .......................................... James Justice Addo majitel společnosti
70
Příloha č. 2
Žádost o notifikaci
Naturallink
Pod Lesem 8/424 Moravany - Brno Česká Republika
4. června 20087, v Brně
James Justice Addo
IC: 65838114 STATNI ZDRAVOTNI USTAV Šrobárova 48 Praha 10 100 42 Věc: Žádost o souhlas - vydání odborného stanoviska, žádost o provedení laboratorních rozborů
Dobrý den, žádám tímto o posouzení těchto výrobků : •
SLIM PROGRAM TEA, redukční bylinkový čaj
Bylinný čaj na hubnutí. Země původu Čína. •
HERBAL SLIMMING CAPSULES, redukční bylinkové kapsle
Kapsle s obsahem výtažků z bylin. Země původu Čína. Laboratorní rozbory těchto výrobků nebyly v ČR dosud provedeny. Na základě komunikace s SZU vyšlo najevo, že je možné tyto rozbory provádět ve vašich laboratořích, ev. ve vámi pověřených. Proto žádám i o provedení těchto rozborů. Fakturaci je možno zaslat na uvedenou adresu, nebo zaslat složenku, zaslat ev. číslo účtu a výši částky za vydání stanoviska a provedení rozborů. Žádost je zaslána s následujícími přílohami : -
kopie původní dokumentace k výrobku v AJ pro SPT kopie původní dokumentace k výrobku v AJ HSC vzorek 3 čajové sáčky SPT vzorek 6 kapslí HSC etiketa SPT etiketa HSC S pozdravem, .......................................... James Justice Addo majitel společnosti
71
Příloha č. 3
Oznámení provozovatele potravinářského podniku Státní zemědělská a potravinářská inspekce -
inspektorát v …..
Oznámení provozovatele potravinářského podniku o zahájení/ukončení* výkonu předmětu činnosti ve smyslu § 3 zákona č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů Provozovatel potravinářského podniku** (jméno a příjmení u fyzických osob, jméno a právní forma firmy u právnických osob):
IČ:
Místo podnikání (u fyzických osob) : Obec:
Ulice/č.p.:
PSČ:
Tel.:
Fax:
PSČ:
Tel.:
Fax:
PSČ:
Tel.:
Fax:
Tel.:
Fax:
Sídlo (u právnických osob), Trvalý pobyt (u fyzických osob): Obec:
Ulice/č.p.:
Provozovna potravinářského podniku: Obec:
Ulice/č.p.:
Jiné místo výkonu předmětu činnosti potravinářského podniku: Obec:
Ulice/č.p.:
PSČ:
Předmět činnosti v dané provozovně* : Výrobce
Restaurace
Velkoobchod
Maloobchod
Dovozce
Přepravce
Jiný
Upřesnění předmětu činnosti:
Kód (provozovatel nevyplňuje) : Datum zahájení výkonu předmětu činnosti* (den, měsíc, rok) : Datum ukončení výkonu předmětu činnosti* (den, měsíc, rok) : Vysvětlivka: * Nehodící se škrtněte Při prvním oznámení zahájení výkonu předmětu činnosti provozovatel potravinářského podniku (výrobce, dovozce, obchodník) doloží právní subjektivitu kopií výpisu z obchodního rejstříku, kopií živnostenského listu nebo dalším dokladem **
V ………………
dne ………………..
Razítko a podpis zástupce:
72
Příloha č. 4
Reklama – fólie do výlohy
Příloha č. 5 Reklama – panel před prodejnu
Příloha č. 6 Reklama – leták do MHD
73
Příloha č. 7
Krabička čaje SLIM PROGRAM TEA
74
Příloha č. 8
Dotazník
strana 1/2
Dotazník Věnujte prosím chvíli Vašeho času vyplnění krátkého (anonymního) dotazníku týkajícího se vynaložených finančních prostředků na doplňky stravy (DS). Doplňky stravy jsou přípravky, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jsou zvláštní kategorií potravin. Jejich účinné složky jsou tzv. potravní doplňky. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné látky, které mají příznivý účinek na zdravotní stav. Věk respondenta: Nejvyšší dosažené vzdělání (i současně studované): do 26ti let
ZŠ SŠ
Pohlaví:
VOŠ
Muž
VŠ3
Žena
VŠ5 a více
Jakou částku finančních prostředků vynaložíte na nákupy doplňků stravy v období jednoho čtvrtletí? 1) Na doplňky stravy určené "pro zdraví": a. vitamíny a minerály, např. Centrum, Celaskon, Duovit, vit. A,B,C, atd., 0
Kč za čtvrt roku.
b. další doplňky stravy, např. Echinacea kapky, Kanadská brusinka, koenzim Q, laktobacily, čaje na zvýšení imunity, čistící (detoxikační) čaje, atd. 0
Kč za čtvrt roku.
2) Doplňky stravy určené "pro krásu", např. ženšen, přípravky pro zlepšení stavu pokožky a vlasů, přípravky na hubnutí, čaje, Evelle (proti vráskám), Biodet (pro kontrolu váhy), žvýkačky na bělení zubů, čaj na hubnutí, bioaktivní (beta) karoten, paba, jablečný ocet, atd. 0
Kč za čtvrt roku.
3) Na jiné doplňky stravy, které mohou jiným způsobem ovlivňovat nebo stimulovat náš organismus, nebo doplňovat takové látky, jejichž potřebné množství běžnou stravou nezískáme. Jedná se například o doplňky určené proti únavě, pro vyšší koncentraci a výkonnost (např. hroznový cukr, Ginkgo-biloba, Energit, tabletky pro řidiče, Memoplus atd.) nebo speciální doplňky stravy určené pro sportovce, jako jsou isotonické nápoje, proteinové a sacharidové koncentráty, aminokyseliny, energizéry, lipotropní látky atd. 0
Kč za čtvrt roku.
75
Příloha č. 8
Dotazník
strana 2/2
4) Kde nakupujete doplňky stravy? (Vyjádřete v % např. 50/30/10/20). V lékárně
0
%,
v běžném obchodě
ve specializovaném obchodě (zdravá výživa)
0
%,
Jinde (distribuce, internetové obchody)
0
%, 0
5) Myslíte si, že konzumujete dostatečně bohatou a vyváženou stravu (bez potřeby doplňků stravy)? Ano Ne 6) Jakou částku měsíčně vydáte za ovoce a zeleninu? 0
Kč za měsíc.
7) Domníváte se, že mají doplňky stravy význam a propagovaný účinek? Ano Ne Nevím Jiný názor, doplňte
8) Prostor pro Vaše vzkazy, poznámky a komentáře k dotazníku:
Odeslat
Po kliknutí na tlačítko odeslat se objeví nová stránka s poděkováním:
Děkuji!
%.
76
Váš vyplněný formulář byl v pořádku odeslán příjemci. :-)
Příloha č. 9
Doplňující grafy
77
respondenti
Domnívá se, že konzumuje zdravou stravu / přikládá význam DS 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
ano ne
ano
ne
nevím
názor
Graf 4 Počet respondentů domnívajících se, že konzumují zdravou stravu a jejich názor zda mají doplňky stravy význam
respndenti
Vzdělání/význam DS 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%
zs+ss vos+vs3 vs5 a vic
ano
ne
nevím
názor
Graf 5 Počet respondentů určitého vzdělání a jejich názor zda mají doplňky stravy význam
Podíl výdajů na skupiny doplňků stravy Doplňky stravy v kategorii pro "zdraví" vitamíny a minerály
29% 33%
Doplňky stravy v kategorii pro "zdraví" ostatní Doplňky stravy pro "krásu"
17% 21%
Jiné druhy doplňků stravy
Graf 6 Podíl výdajů všech respondentů na různé druhy doplňků stravy
