BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Burzy cenných papírů ve střední. Evropě. Stock markets in Central Europe. Jaroslav Šedivý

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Burzy cenných papírů ve střední Evropě

Stock markets in Central Europe

Jaroslav Šedivý

Unicorn College © 2011 Unicorn College, V kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Název práce v ČJ:

Burzy cenných papírů ve střední Evropě

Název práce v AJ:

Stock markets in Central Europe

Autor:

Jaroslav Šedivý

Akademický rok:

2010/2011

Kontakt:

E-mail: [email protected] Tel.: (+420) 605 369 253

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe

1.

ZADÁNÍ

-1-


2.

ABSTRAKT Důvodem výběru tématu „Burzy cenných papírů ve střední Evropě“ pro moji bakalářskou

práci byla skutečnost, že mě tato oblast zajímá. Poprvé jsem se začal o burzy zajímat v posledním ročníku na vysoké škole Unicorn College, kde jsem se s nimi setkal na přednáškách předmětu Obchodování na finančních trzích. Dalším důvodem, proč jsem zvolil toto téma, je možnost uplatnění získaných vědomostí v mém budoucím zaměstnání. Burzy jsou důležité jako zdroj financí. Společnost, která hledá pro svoji činnost volné finanční zdroje, někdy nemá možnost půjčit si od banky nebo banka není ochotná půjčit společnosti. Proto společnosti nezbývá nic jiného, než jít na burzu a prostřednictvím IPO si od investorů půjčit na expanzi výměnou za obchodní podíl. Investoři jsou totiž ochotní investovat do společnosti i v případě, že je několik období ztrátová. Proto je znalost problematiky burz v tomto případě klíčově důležitá. V bakalářské práci se snažím porovnat vybrané středoevropské burzy na základě komparativní analýzy, v mém případě to jsou pražská, vídeňská a varšavská burza. Z této analýzy by mělo být patrné, jaká burza je v současnosti nejvýhodnější. Analýzu jsem řešil kvantitativně prostřednictvím vybraných tržních ukazatelů, srovnáním vývoje těchto ukazatelů a popisem jednotlivých burz. Dále jsem kvalitativně zhodnotil jejich historický vývoj. K tomu bylo nutno nastudovat nejen řadu odborných knih a internetových zdrojů, zabývajících se touto problematikou, ale v neposlední řadě také domovské stránky vybraných burz. Na základě provedených analýz jsem zjistil, že varšavská burza dosahuje nejlepších výsledků u většiny hodnocených ukazatelů. Konkrétně se jednalo o tyto ukazatele: turnover velocity, počet nových primárních emisí prostřednictvím IPO, počet kótovaných společností na burze, tržní kapitalizace a objem obchodů s akciemi na hlavním a vedlejším trhu. Z výsledků jsem se dozvěděl, která z hodnocených burz je v současnosti nejvýhodnější pro umístění akcií, jaký byl průběh vývoje burz a jaké jsou podmínky pro přijetí akcií na burzu. Výsledky slouží jako užitečný zdroj informací pro čtenáře.

Klíčová slova: burza depozitář seance index likvidita kapitalizace analýza objemu obchodů tržní kapitalizace turnover velocity (rychlost obratu)

-2-


3.

ABSTRACT The reason for choosing the topic “Stock Exchanges in Central Europe“ for my bachelor

thesis was the fact that I am interested in this area. I first became interested in stock exchanges in the last year of my studies at Unicorn College where I got acquainted with them in the subject “Trading at financial markets”. Another reason for this choice is the possibility to apply the gained knowledge in my future job. Stock exchanges are important as a source of finance. A company looking for available financial resources for its activities is not sometimes able to borrow from the bank or the bank is not willing to lend the company. Therefore, companies have the only choice - to go to a stock exchange and, with the help of IPO, to borrow for its expansion from investors in exchange of shares. Actually, investors are willing to invest in the company even if it suffers from several loss-making periods. Therefore, the knowledge of stock markets is of crucial importance in this case. In this bachelor thesis I am trying to make a comparison of selected Central European stock exchanges (Prague, Vienna and Warsaw) on the basis of comparative analysis. This analysis should clarify which of the three exchanges is currently the best. I have dealt the analysis with the quantitative approach by means of selected market indicators, comparing the development of these indicators, and by description of mentioned exchanges. Furthermore, I assessed their historical development with the qualitative approach. Thereto was necessary to study a number of specialized books, online resources dealing with this issue and home pages of the selected stock exchanges. In carried out analyses, I discovered that the Warsaw Stock Exchange gets the best results in most of the evaluated indicators. For example, in turnover velocity, number of new initial public offerings by means of IPO, number of companies listed on a stock exchange, market capitalization and trading volume of shares on primary and secondary markets. From the obtained results, I learned which of the evaluated stock markets is at present the most advantageous for the location of shares, what was the course of the stock markets development, and what are the conditions for the admission of shares to a stock exchange. The results serve as a useful source of information for the readers.

Keywords: Stock market Depositary Seance Index Liquidity Capitalization Analysis of trading volumes Market capitalization

-3-

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Turnover velocity

-4-


4.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svou bakalářskou práci na téma „Burzy cenných papírů ve střední Evropě“

jsem vypracoval samostatně pod vedením vedoucího bakalářské práce a s použitím odborné literatury a dalších informačních zdrojů, které jsou v práci citovány a jsou též uvedeny v seznamu literatury a použitých zdrojů. Jako autor uvedené bakalářské práce dále prohlašuji, že v souvislosti s vytvořením této bakalářské práce jsem neporušil autorská práva třetích osob, zejména jsem nezasáhl nedovoleným způsobem do cizích autorských práv osobnostních a jsem si plně vědom následků porušení ustanovení § 11 a následujících autorského zákona č. 121/2000 Sb.

…….……………….

V Praze dne 10. 5. 2011

Jaroslav Šedivý

-5-


5.

PODĚKOVÁNÍ Děkuji vedoucímu bakalářské práce Ing. Petru Hájkovi Ph.D. za účinnou metodickou,

pedagogickou a odbornou pomoc a další cenné rady při zpracování mé bakalářské práce.

-6-


Obsah 1.

ZADÁNÍ ................................................................................................................................ - 1 -

2.

ABSTRAKT ............................................................................................................................ - 2 -

3.

ABSTRACT ............................................................................................................................ - 3 -

4.

PROHLÁŠENÍ ........................................................................................................................ - 5 -

5.

PODĚKOVÁNÍ ....................................................................................................................... - 6 -

6.

ÚVOD................................................................................................................................... - 9 -

7.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O BURZÁCH................................................................................... - 11 7.1 PŮVOD POJMU BURZA ...........................................................................................................- 11 7.2 VZNIK A VÝVOJ BURZ..............................................................................................................- 11 7.3 DEFINICE BURZY ...................................................................................................................- 13 7.4 FUNKCE A VÝZNAM BURZ V TRŽNÍ EKONOMICE ............................................................................- 13 7.4.1 Význam burz v tržní ekonomice .................................................................................. - 13 7.4.2 Funkce burz v tržní ekonomice ................................................................................... - 14 7.5 ÚČASTNÍCI BURZY .................................................................................................................- 15 7.6 OBCHODOVÁNÍ NA BURZE.......................................................................................................- 16 7.7 DRUHY A PRÁVNÍ FORMA BURZ ................................................................................................- 17 7.7.1 Druhy burz .................................................................................................................. - 17 7.7.2 Právní forma burz cenných papírů .............................................................................. - 18 7.8 REGULACE BURZ CENNÝCH PAPÍRŮ............................................................................................- 18 7.8.1 Regulace českého trhu cenných papírů ...................................................................... - 19 -

8.

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA....................................................................................... - 21 8.1 HISTORIE.............................................................................................................................- 21 8.2 VÝZNAM BCPP ....................................................................................................................- 23 8.3 ORGANIZACE BCPP ..............................................................................................................- 24 8.4 PODMÍNKY ČLENSTVÍ NA BCPP................................................................................................- 25 8.5 TRHY BCPP .........................................................................................................................- 26 8.5.1 Hlavní trh .................................................................................................................... - 26 8.5.2 Volný trh ..................................................................................................................... - 26 8.5.3 Trh MTF ...................................................................................................................... - 26 8.6 OBCHODOVÁNÍ NA BCPP .......................................................................................................- 27 8.6.1 Předmět a způsob obchodování na BCPP ................................................................... - 27 8.6.2 SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů) .................................................... - 28 8.6.3 Automatické obchody – Aukční režim ........................................................................ - 29 8.6.4 Automatické obchody – Kontinuální režim ................................................................. - 30 8.6.5 Blokové obchody......................................................................................................... - 30 8.6.6 Obchody s účastí specialisty ....................................................................................... - 31 8.6.7 Futures obchody ......................................................................................................... - 31 8.7 VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ .........................................................................................................- 32 8.8 BURZOVNÍ INFORMACE ..........................................................................................................- 32 8.9 INDEX PX A PX-GLOB ..........................................................................................................- 33 -

9.

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ VARŠAVA .................................................................................. - 35 9.1

HISTORIE.............................................................................................................................- 35 -

-7-

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe 9.2 VÝZNAM WSE .....................................................................................................................- 37 9.3 ORGANIZACE WSE ...............................................................................................................- 37 9.4 OBCHODOVÁNÍ NA WSE ........................................................................................................- 38 9.4.1 Předmět a způsob obchodování ................................................................................. - 38 9.4.2 Kontinuální obchodování ............................................................................................ - 39 9.4.3 Systém jednotné cenové aukce ................................................................................... - 39 9.4.4 Blokové obchody......................................................................................................... - 40 9.5 VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ .........................................................................................................- 41 9.6 BURZOVNÍ INFORMACE ..........................................................................................................- 41 9.7 BURZOVNÍ INDEXY.................................................................................................................- 41 9.7.1 Index WIG20 ............................................................................................................... - 42 9.7.2 Index mWIG40 ............................................................................................................ - 42 9.7.3 Index sWIG80.............................................................................................................. - 42 9.7.4 Index WIG ................................................................................................................... - 43 9.7.5 Ostatní indexy ............................................................................................................. - 43 10.

VÍDEŇSKÁ BURZA .......................................................................................................... - 44 -

10.1 HISTORIE.............................................................................................................................- 44 10.2 VÝZNAM WB .......................................................................................................................- 46 10.3 ORGANIZACE WB .................................................................................................................- 46 10.4 PODMÍNKY ČLENSTVÍ NA WB ..................................................................................................- 46 10.5 OBCHODOVÁNÍ NA WB .........................................................................................................- 48 10.5.1 Xetra obchodní systém ........................................................................................... - 48 10.5.2 Eurex obchodní systém........................................................................................... - 48 10.6 SEGMENTACE TRHU ...............................................................................................................- 49 10.7 VYPOŘÁDÁNÍ OBCHODŮ .........................................................................................................- 49 10.8 BURZOVNÍ INFORMACE ..........................................................................................................- 50 10.9 BURZOVNÍ INDEXY.................................................................................................................- 50 10.9.1 ATX index................................................................................................................ - 51 10.9.2 CTX index ................................................................................................................ - 51 11. 11.1 11.2 11.3 11.4 11.5

POROVNÁNÍ VYBRANÝCH STŘEDOEVROPSKÝCH BURZ .................................................. - 52 ANALÝZA OBJEMU OBCHODŮ ..................................................................................................- 52 TRŽNÍ KAPITALIZACE ..............................................................................................................- 53 VÝVOJ NOVÝCH SPOLEČNOSTÍ A PRIMÁRNÍCH EMISÍ PROSTŘEDNICTVÍM IPO......................................- 56 TURNOVER VELOCITY .............................................................................................................- 58 ANALÝZA VÝVOJE BURZOVNÍCH INDEXŮ .....................................................................................- 59 -

12.

ZÁVĚR ............................................................................................................................ - 61 -

13.

CONCLUSION ................................................................................................................. - 65 -

14.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ...................................................................................... - 69 -

15.

SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY ................................................................................... - 70 -

16.

SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ................................................................... - 73 -

17.

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................ - 74 -

18.

SEZNAM TABULEK ......................................................................................................... - 75 -

-8-


6.

ÚVOD Důvodem výběru tématu „Burzy cenných papírů ve střední Evropě“ pro moji bakalářskou

práci byl fakt, že mě oblast velice zaujala a vidím možnost širokého uplatnění znalostí v budoucím zaměstnání. Mé první zkoumání burz přišlo v posledním ročníku na vysoké škole Unicorn College, kde jsem se s burzami setkal na přednáškách předmětu Obchodování na finančních trzích. Cílem mé bakalářské práce je zpracovat komparativní analýzu vybraných burz ve střední Evropě. Z toho důvodu se zaměřím na burzy obecně v teoretickém úvodu.

Srovnání na

základě vybraných ukazatelů je provedeno v poslední části práce. Za účelem analýzy jsem si zvolil tři středoevropské burzy - Pražskou, Varšavskou a Vídeňskou. Tyto burzy mě zaujaly z pohledu jejich rozdílného vývoje a postavení na trhu. Důvod výběru Vídeňské burzy je následující - spadá do oblasti střední Evropy, nebyla poznamenána komunistickým režimem a je nově majoritním vlastníkem Pražské burzy. Po druhé světové válce byla znovu otevřena a mohla se dále rozvíjet. Pražskou burzu jsem si zvolil, protože spadá rovněž do oblasti střední Evropy. Ve výběru Vídeňské burzy sehrála skutečnost jejího nynějšího úspěchu a velké konkurenceschopnosti Pražské a Vídeňské burzy. Varšavská a Pražská burza byly uzavřeny po druhé světové válce a z důvodu komunistickému režimu se neotevřely. Po roce 1989 dochází k privatizaci společností prostřednictvím burz. Snažil jsem se zjistit, jaké jsou mezi těmito burzami rozdíly během jejich dlouholetého vývoje, proto jsem si stanovil jako cíl komparativní analýzu vybraných burz ve střední Evropě. Ke splnění zvoleného cíle jsem se zaměřil hlavně na ukazatele, které nejvíce vypovídají o vývoji a úspěšnosti těchto burz ve sledovaném období, v mém případě mezi lety 2000 a 2010. Hlavním zdrojem byly výroční zprávy a oficiální burzovní stránky, které mi poskytly potřebné informace pro cíle práce, které jsem si určil. Pokusím se využít znalostí nabytých z mého dosavadního studia na Unicorn College. Tato analýza je zpracována z externího pohledu, to znamená, že veškeré informace jsou dostupné z veřejných zdrojů. Práce je rozdělena do tří následujících částí. V první části se zaměřím na obecné informace o burzách, tento blok slouží jako teoretický úvod do problematiky burz. Popisuji zde historický vývoj a vznik burz. Co to vlastně burza je, jaký je její význam a funkce v tržní ekonomice. Jací účastníci obchodování na burze existují a proč jsou burzy regulovány. V druhé části budu již popisovat vybrané burzy Varšavskou, Pražskou a Vídeňskou. U každé burzy začínám úvodem, kde zmiňuji její historii, význam burzy, organizaci a podmínky členství na burze. Popisuji jednotlivé burzovní trhy a druhy obchodů, které na nich probíhají. Ke konci uvádím způsob vypořádání burzovních obchodů, způsob šíření burzovních informací a druhy burzovních indexů používaných na těchto burzách.

-9-

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe V posledním bloku provedu komparativní analýzu, protože to je základním cílem mé práce. Analýza je zde provedena několika způsoby. Konkrétně analýzou objemu obchodů, tržní kapitalizace, turnover velocity, vývoje burzovních indexů, vývoje nových společností a primárních emisí prostřednictvím IPO.

- 10 -


7.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O BURZÁCH V první části se snažím popsat burzy obecně, aby čtenář získal představu o tom, co to

burza vlastně je, jak se vyvíjela, jak burza obecně funguje a jaký je její význam. Proto do tohoto bloku zahrnuji historii od vzniku první burzy až do současnosti moderních burz. Čtenář by si měl uvědomit jak významnou funkci a jaký význam plní tyto burzy v tržní ekonomice, že mají značný přínos pro stát a z toho důvodu je podporuje. Uvádím, kdo může být účastníkem obchodování na burze, že jsou burzou jasně stanovená pravidla pro účastníky a jejich nedodržení vede k omezení nebo zamezení obchodování na burze. Je dobré si uvědomit, že burzovní svět je jedním z nejregulovanějších oblastí ze strany státu. Čtenář by měl vědět, že každá burza se ještě dělí podle toho, s čím obchoduje a ne, že na každé burze se obchoduje se vším a jaké jsou druhy burzovních instrumentů. Jedná se hlavně o teoretický blok, který slouží k získání základního přehledu o burzách a pro další části mé práce

7.1 Původ pojmu burza Na vznik pojmu „burza“ existuje několik názorů. Podle jednoho z nich pochází pojem burza ze středověkých „bursae“, což byly jakési kupecké koleje. Podle jiného názoru pochází slovo burza z latinského výrazu bursa, což je kožený měšec. Název „burza“ je spojen s existencí středověkého trhu v belgickém městě Bruggy, kam přijížděli za obchodem kupci z Benátek a Janova a kde se obvykle shromažďovali před domem rodiny bankéře Van der Buerse.Název Kožený měšec měl být vytesán i ve štítě této rodiny. V té době bylo město Bruggy jedním z nejvýznamnějších obchodních center západní Evropy. Někteří badatelé uvádějí, že název „burza“ je spojen právě s těmito trhy v Bruggách a s úlohou uvedené bankéřské rodiny.[Dědič, 1992, s. 17]

7.2 Vznik a vývoj burz Vznik a vývoj burzy souvisí se vznikem a rozvojem tržního obchodu. Do dnešní podoby prošla instituce burzy dlouhodobým, po staletí trvajícím vývojem. Trhy byly nejprve nepravidelná a později pravidelná shromáždění kupců a živnostníků spojená s církevními slavnostmi, kde nabízeli své zboží obyvatelstvu. Veletrhy naproti tomu byly shromáždění, kde kupci a živnostníci obchodovali mezi sebou. Jednalo se tedy o trh, který převážně nebo výlučně sloužil velkoobchodu. Burza jako zvláštní druh trhu nastupuje, až když se na trhu objevuje zastupitelné zboží, což byly zpočátku cenné papíry ve formě směnky. Význam těchto prvních burz byl pouze místní a jejich základem byly obchody směnečné a s mincemi. Vývoj burz můžeme rozdělit na dvě období:

- 11 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe První období vzniku a vývoje burz v Evropě začíná ve 12. a 13. století v italských městech jako např. Lucca, Janov, Florencie, Benátky a Milano. Schůzky obchodníků se konaly poblíž konzulárních domů, tzv. „loggií“. Zde se rozvíjel obchod zejména se směnkami. Místa, kde se tento obchod konal, se nenazývala ještě burzami, ale loggiemi. Pojmu „burza“ se začalo používat nejdříve v belgických Bruggách ve Flandrech. Po úpadku Brugg bylo burzovní zařízení přeneseno do Antverp. První období vzniku burz končí rokem 1531, kdy byla vybudována v Antverpách burzovní budova. V prvním období nebylo předmětem burzovních obchodů ještě skutečné zboží, protože nebylo zastupitelné, ale obchodovali se pouze směnky a mince. Druhé období vývoje burz začíná rokem 1531a končí založením amsterdamské burzy v roce1631. V tomto období se burzy začínají rozšiřovat po celé západní Evropě a nabývají mezinárodního významu. Kromě cenných papírů se objevuje i první skutečné zboží jako předmět obchodu. Ve Francii to byl zejména Lyon, kde byla burza založena v roce 1546 a v roce 1549 byla založena Jindřichem II. burza v Toulouse a v roce 1563 v Paříži. V Německu vznikaly burzy hlavně v hanzovních městech v Hamburku, Kolíně, Lübecku, Brémách a Norimberku. V Anglii byla zřízena burza v Londýně nazývaná The Royal Exchange, její oficiální otevření v roce 1571. Období vzniku moderních burz započalo vznikem amsterdamské burzy. Na amsterdamské burze se vyvinuly techniky moderních burzovních obchodů a burzovní spekulace, zejména vlivem rozvoje obchodů s novým druhem cenných papírů (akciemi a obligacemi). Popularita burz roste a zakládají se další burzy jako burza berlínská roku 1739, newyorská roku 1792 a Londýně Corn Exchange roku 1745. Vznik burz na zboţí započal později než vznik burz s cennými papíry, protože se v té době stále řešily problémy technické. Neexistovaly způsoby jak rychle zboží přepravit na velké vzdálenosti. Jednou z prvních těchto burz byla burza v Amsterodamu založená roku 1617. Obchodovalo se zde s obilím dle vzorku a pouze se zbožím, které bylo na skladě. Jednalo se o místní promptní obchody. Obchody dodací se začaly rozvíjet teprve koncem 19. stol., kdy vznikají technické předpoklady pro rozvoj takového obchodu. Vývojové trendy burz ve 20. století. Ve 20. stol. mírně klesá význam místních burz s pohotovým zbožím a vzrůstá význam velkých mezinárodních burz se zboţím termínovým (futures). Posledním vývojovým trendem burzovních obchodů je jeho automatizace prostřednictvím dálkového přenosu dat s využitím výpočetní techniky, která přináší zásadní průlom do dosavadního chápání burzovních obchodů. Od konce 80. let se také začíná znovu prudce rozvíjet obchod s opcemi (options). [Dědič, 1992, s. 19-20] Vznik nových burz. V polovině 90. let došlo ke vzniku velkého počtu nových burz cenných papíru ve světě, a to jednak v řadě rozvojových zemí a jednak ve většině postkomunistických zemí. V řadě rozvojových zemí tržní ekonomika postoupila natolik, že začala pociťovat potřebu vybudování vlastních národních burz. V postkomunistických

- 12 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe zemích si přechod od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice vynutil i vytvoření burz cenných papírů. V některých z těchto zemí jejich vznik souvisel i s potřebami procesu privatizace. Tak tomu bylo ve většině evropských postkomunistických zemí, např. bývalém Československu, v Polsku aj. Na území Ruské federace vzniklo v letech 1991 až 1994 více než 60 burz cenných papírů. Nové burzy vznikají i v ostatních zemích Evropy. Tyto nové burzy již jsou většinou vybaveny moderní technologií a obchodují elektronicky. Nové burzy vznikají i v zemích s vyspělou tržní ekonomikou. Většinou se zde jedná o opční burzy, jejichž vznik souvisel zejména s rychlým růstem objemu opčních a termínových obchodů. Je zde snaha o specializaci burz cenných papírů. Na přelomu 80. a 90. let vznikly specializované opční a termínové burzy např. v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Norsku, Švédsku aj.[Pavlát et al, 2003a, s. 92]

7.3 Definice burzy Definovat slovo burza je velmi obtížné, jednotná definice neexistuje. V průběhu času dochází k jejímu vývoji a proměnám s tím, jak se vyvíjí a mění tvář samotného burzovního trhu. Burzu můžeme vymezit jako zvláštním způsobem organizované shromáždění subjektů, kteří se osobně tváří v tvář scházejí na přesně vymezeném místě (prezenční burza) nebo jsou propojeni prostřednictvím počítačové sítě bez osobního setkání (elektronická burza) a obchodují s přesně vymezenými instrumenty (např. akcie, dluhopisy, podílové listy, plodiny, devizy), přesně vymezeným způsobem, podle přesně vymezených pravidel, v přesně vymezeném čase. Nyní si podrobně a blíže objasněme specifické rysy burzy. V první řadě je třeba si uvědomit, že burza je organizovaný trh, což znamená, že její fungování je na rozdíl od ostatních typů trhů přesně vymezeno burzovními zákony, předpisy a pravidly, které musí být striktně dodržovány. K organizování burzovních obchodů je navíc ve většině zemí nutno získat povolení (licenci) od příslušného regulatorního orgánu. Burzy jsou většinou organizovány na členském principu, což znamená, že přístup na burzu mají pouze členové burzy. Nečlenové burzy se nemohou obchodování přímo zúčastnit, musí využít služeb některého z členů. Uchazeč o členství musí vyhovět veškerým požadavkům na člena burzy a platit členské poplatky. [Veselá, 2005, s. 16]

7.4 Funkce a význam burz v trţní ekonomice 7.4.1

Význam burz v trţní ekonomice

Burza je významnou, nedílnou součástí systému finančních trhů, které hrají důležitou roli v každé tržní ekonomice. Jako součást systému finančních trhů plní burza v tržní ekonomice několik nezastupitelných funkcí, jejichž oslabení nebo nenaplnění okamžitě vnáší problémy a

- 13 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe výkyvy do hladkého fungování a vývoje finančních trhů, ale i celé ekonomiky. Vzhledem k tomu, že je burza součástí finančního trhu, funkce, jež plní, se z velké části kryjí s funkcemi, které plní také finanční trh jako celek. Některé funkce (např. spekulace) jsou však typické právě pro burzovní trh. Jak už jsem zmínil význam burzy pro hladké fungování tržní ekonomiky je obrovský. Umožňuje shromáždění volných finančních prostředků od investorů a jejich efektivní využití, zhodnocení a zajištění neustálé likvidity. Pro společnosti, jejichž cenné papíry jsou na burze obchodovány, burza nabízí možnosti k získání dalšího 1

kapitálu, přístup ke zdrojům pro jejich další rozvoj a expanzi. Kotace cenných papírů určité společnosti na burze přispívá ke zvýšení prestiže této společnosti v očích investorů, a to nejen domácích, ale i zahraničních. Možnost opatřit si finanční zdroje prostřednictvím kapitálového trhu rovněž snižuje závislost firem na úvěrových zdrojích poskytovaných bankami. Existence burzovního trhu a celé řady faktorů, které na něj působí, umožňuje investorům spekulovat na vzestup nebo pokles kurzů cenných papírů. Obchodovatelnost cenných papírů na burze umožňuje akcionářům snadno vykonávat svá práva vyplývající z držby akcií. [Veselá, 2005, s. 17, 23]

7.4.2

Funkce burz v trţní ekonomice

Bez dobře fungujících burz by neexistoval kapitálový trh, jehož úlohou je shromažďovat disponibilní kapitál a orientovat jej tam, kde jej lze z národohospodářského hlediska co nejúčelněji použít. Velmi důležitou funkcí burzy je stanovení kursu. Při koncentrovaném střetu nabídky s poptávkou se projeví jejich skutečný poměr a odrazí se v kursu. V pohybech kursů se projevuje nejen současný a očekávaný vývoj emitentů, ale také poměry na peněžním a kapitálovém trhu, posuzování hospodářských procesů v současnosti a v blízké budoucnosti a rovněž působení vnitropolitických a zahraničně politických opatření. Tržní funkce burzy, která spočívá: a) v zabezpečování velkých objemů obchodu cennými papíry b) ve stanovení kursu cenných papírů c) v zajišťování likvidity Za hlavní funkci burzy v tržním hospodářství je nutno považovat výše uvedenou první funkci, označenou jako funkci tržní. Tato funkce, kterou lze rozložit do tří podfunkcí, resp. složek této funkce, je původní historickou funkcí burzy. Ostatní výše uvedené funkce od ní nelze oddělit, všechny spolu navzájem úzce souvisí. Burza je indikátorem důvěry ve zdravé finanční poměry podniků a celého národního hospodářství každé země s tržní ekonomikou. Kurzy dluhopisů umožňují nepřímé měření výnosů, které jsou vyžadovány pro získání 1

Kotace je přijetí cenného papíru k obchodování na určitém regulovaném veřejném trhu (v ČR na oficiálním trhu), např. na burze. Jednou z podmínek přijetí k obchodování na oficiálním trhu je uveřejnění tzv. prospektu akcií nebo dluhopisů. Z pohledu emitenta znamená kotace jeho cenného papíru nutnost uveřejňovat velké množství informací (hospodářské výsledky, struktura akcionářů, velikost vlastního kapitálu, atd.)

- 14 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe dlouhodobých úvěrů ve formě obligací. Vývoj výnosů z dluhopisů je ukazatelem důvěry investorů s ohledem na vývoj měnových rizik (rizika inflace) a finančních rizik (stupeň solventnosti) emitentů dluhopisů. Burza je tedy jakousi ekonomickou observatoří, která umožňuje všem hospodařícím subjektům, ať soukromým nebo veřejným, aby činily co nejlepší investiční rozhodnutí, resp. rozhodnutí o jiném využití kapitálu. Bez burzy cenných papírů není hladké fungování tržní ekonomiky možné – burza je nezastupitelná.[Pavlát, 1993a, s. 105-106]

7.5 Účastníci burzy2 Jak už jsem zmínil, na burzu mohou přistupovat ve většině případů pouze členové burzy. Rozlišujeme dva druhy účastníků, přímé a nepřímé účastníky burzy. Přímými účastníky obchodování na burze tedy mohou být členové burzy – členské společnosti, které prostřednictvím svých zástupců (používá se obecný termín burzovní obchodníci) uzavírají obchody, a burzovní zprostředkovatelé (makléř), kteří v aktivní nebo pasivní roli přispívají k uzavírání obchodů. Burzovní zprostředkovatel v pasivní roli je označován jako dohodce (makléř), jehož úkolem je v systému řízeném příkazy shromažďovat nákupní a prodejní příkazy, párovat je a stanovovat kurz. Dohodce sám neuzavírá obchody, jde v podstatě o jakéhosi úředníka burzy, který obchodování zabezpečuje po technické stránce. Zprostředkovatel v aktivní roli je nazýván tvůrcem trhu (angl. market maker). Objevuje se v systému řízeném cenou a v jeho elektronické podobě. Hlavním úkolem tvůrce trhu je neustále, pro vymezené cenné papíry, kótovat nákupní a prodejní kurzy, za které je ochoten obchodovat. Uzavírat může zpravidla obchody jak na vlastní (dealer), tak na cizí (broker) účet. Svou činností tvůrci trhu dodávají cenným papírům likviditu. Dealeři větších bank často plní na mezibankovním trhu funkci tzv. tvůrců trhu, neboli market makers, což znamená, že v každém okamžiku obchodování musí zajišťovat likviditu trhu. Pokud dostanou dotaz od některého z účastníků trhu, jejich povinností je kotovat oba kurzy nákup i prodej. V dotazu přitom není specifikováno, zda chce druhá strana příslušnou měnu nakupovat či prodávat. Tím se předchází nadměrnému roztahování kurzových spreadů.[Finance.cz, 2011a] Spread - ve finančnictví představuje spread rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou daného finančního instrumentu. Může se jednat o ceny akcií, dluhopisů, měn, komodit, futures, opcí, apod.

2

Výchozím zdrojem je [Veselá, 2005, s. 16-17] ostatní zdroje jsou v textu.

- 15 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Tvůrce trhu (market maker) je člen burzy, který s ní má uzavřenou smlouvu o vykonávání činnosti tvůrce trhu na vybrané emise. V současnosti se mezi tvůrce trhu řadí například obchodníci s cennými papíry Atlantik Finanční trhy či Patria Finance nebo banky (Komerční banka, ING Bank, Česká spořitelna). Každý tvůrce trhu může vykonávat svou činnost v rámci více emisí. [Finance.cz, 2011b] Vypořádání obchodů (clearing) - Burza prostřednictvím svého zúčtovacího centra organizuje vypořádání burzovních obchodů. Stručně řečeno, je to vzájemné vyrovnání závazků a pohledávek z uzavřených burzovních obchodů mezi kupujícím a prodávajícím. Zúčtovací centrum tím zajišťuje i garance vypořádání burzovních obchodů. Vypořádání burzovních obchodů je upraveno v burzovních pravidlech a kupující i prodávají je povinen se podle nich řídit. Obecně však platí princip, že kupující musí před termínem plnění složit na svůj účet u zúčtovacího centra cenu dodávky u uzavřeného burzovního obchodu. Zúčtovací centrum to oznámí prodávajícímu a zablokuje složené peníze, dokud nedostane od kupujícího informaci o tom, v jaké kvalitě si komoditu převzal, zejména jestli odpovídá množstevně a na jakých slevách se s prodávajícím dohodl. Po obdržení této informace zúčtovací centrum následně převede dohodnutou částku na účet prodávajícího u zúčtovacího centra. Prodávající si ji tam ponechá pro další burzovní obchody nebo si ji dá převést na svůj bankovní účet. Vypořádání burzovních obchodů není na volném trhu vůbec organizováno. Spory z burzovních obchodů řeší burzovní rozhodčí soud. Ve srovnání s obecnými soudy rozhoduje rychle a levně.[agroweb.cz, 2011] Burzovní zprostředkovatel - náplní burzovního zprostředkovatele je sjednání obchodů pro privátní a korporátní klienty, komunikace se stávajícími a potenciálními klienty, sledování klientských portfolií, rozšiřování znalostí kapitálových trhů, aktivní rozšiřování klientské databáze a reporting.[prace.abcqe.com, 2011] Nepřímými účastníky obchodování můžeme označit všechny investory, kteří mají zájem kupovat nebo prodávat cenné papíry na burze, nicméně nejsou členy burzy, a proto na ní nemají přístup. Obchodovat s cennými papíry tedy tito investoři mohou pouze nepřímo, a to prostřednictvím burzovního obchodníka – člena burzy.

7.6 Obchodování na burze Obchodování na burze je velice striktně vymezeno z časového hlediska. Jsou přesně stanoveny burzovní dny, ve kterých se bude moci obchodovat, ale také hodiny, ve kterých je možno uzavírat obchody nebo pouze zadávat příkazy. Každá burza vyhlašuje svůj kalendář nebo přehled burzovních dní, který podává přesnou informaci o rozvržení burzovních dní v daném roce a svůj harmonogram burzovního dne, jenž obsahuje přesné časové rozvržení burzovního dne s ohledem na druhy prováděných obchodů a činnosti, které mohou subjekty účastnící se v určité funkci obchodů na burze provádět. Předmětem obchodování na burze

- 16 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe je zboží, resp. instrumenty, které musí být vzájemně zaměnitelné a zastupitelné. Tuto podmínku splňují např. cenné papíry z jedné emise nebo peníze. Aby předmět obchodování na burze splnil uvedenou podmínku zastupitelnosti, je nezbytné přesně vymezit a sjednotit jeho vlastnosti a obchodované množství. Předmět obchodování tak podléhá standardizaci, to znamená ustálení, sjednocení jeho vlastností, podoby, a to jak z kvalitativního, tak z kvantitativního hlediska. Konkrétně to znamená, že cenné papíry stejného druhu, z jedné emise, od jednoho emitenta, mají stejnou jmenovitou (nominální) hodnotu, stejné číselné označení, jsou s nimi spojena stejná práva a povinnosti, stejné způsoby a možnosti obchodování, stejná minimální obchodovatelná množství (loty), stejný způsob stanovení ceny, vypořádání apod. [Veselá, 2005, s. 17,23]

7.7 Druhy a právní forma burz 7.7.1

Druhy burz

Z hlediska předmětu obchodu lze rozlišovat burzy všeobecné a specializované. Na všeobecných burzách se obchoduje s různými druhy zboží, kdežto specializované burzy se zaměřují pouze na určitý druh zboží.[Pavlát, 1993a, s. 91-92] Specializované burzy lze dále dělit na tři, případně čtyři skupiny:  burzy cenných papírů  burzy devizové  burzy komoditní Na burzách cenných papírů se obchoduje zastupitelnými cennými papíry. K nim patří dluhopisy (jako jsou průmyslové obligace), státní půjčky, hypotéční zástavní listy, účasti, (tj. akcie, investiční certifikáty aj.) Na devizových burzách se obchoduje s devizami, jedná se o obchody likvidní a kdykoliv splatné. Jedná se o obchod s bezhotovostními zahraničními platebními prostředky. Na devizových burzách se vytvářejí kurzy deviz podle nabídky a poptávky po příslušných devizách. Na devizových burzách obchodují pouze banky, a to na vlastní účet. Převážná část obchodů s devizami se však v současné době uskutečňuje mimo burzu.[derivat.sk, 2011] Komoditní burza je místo, na kterém se za striktního dohledu kontrolních orgánů provádějí jednotlivé obchody. Pokud chce někdo jakoukoliv komoditu nakoupit nebo prodat, kontaktuje svého brokera, zadá mu příkaz k nákupu či prodeji patřičného množství konkrétní komodity a broker pak tento příkaz dále předá (e-mailem nebo telefonicky) na obchodní parket, kde jeho člověk pro vás danou komoditu nakoupí nebo prodá nebo-li splní váš příkaz. Komoditní obchod je vysoce likvidní, proto je téměř vždy někdo takový, kdo danou komoditu koupí. Komoditních burz je po světě celá řada a jejich hlavním smyslem je

- 17 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe poskytnout vysoce seriózní a spolehlivé prostředí pro realizaci a zúčtování obchodů, dohlížet nad obchodními praktikami a garantovat probíhající obchody. Prostřednictvím komoditních burz může obchodovat v podstatě kdokoliv, vždy však prostřednictvím brokera (resp. brokerské společnosti), která má na dané burze své zástupce. Pro běžného obchodníka s komoditami jsou nejdůležitější americké komoditní burzy, mezi ty hlavní patří burza v New Yorku pro bavlnu, vlnu, hedvábí, kovy, kaučuk, kůži, kávu, cukr a rostlinné oleje. Burza v Chicagu pro obilí, maso, sójový a bavlníkový olej. Burza ve Winnipegu pro obilí a rostlinné oleje. [financnik.cz, 2004]

7.7.2

Právní forma burz cenných papírů

Vzhledem k tomu, že burzy cenných papírů v různých zemích vznikaly často ve velmi odlišných podmínkách, lišila se i jejich právní forma. V zásadě lze rozlišovat dvě hlavní právní formy, v nichž existují burzy cenných papírů: Veřejnoprávní forma, která byla převládající formou na evropském kontinentě v průběhu 19. století a v první polovině 20. století. Zakladatelem burzy v tomto případě bývá stát reprezentovaný příslušným státním orgánem, obvykle ministerstvem financí, případně ministerstvem hospodářství, průmyslu apod. Zakladatelem burzy však mohou být i veřejnoprávní instituce, např. obchodní a průmyslové komory nebo spolky považované za tzv. nositele burzy, které zodpovídají za zajištění finančních prostředků, prostor a personálu burzy. Např. nositelem Berlínské burzy je Spolek (Verein). Soukromoprávní forma, tj. obchodní společnosti. V této formě vznikla většina burz v USA a Kanadě. Např. NYSE (New Yourk Stock Exchange) je nezisková obchodní společnost. Burzy jsou považovány za samosprávní organizace (SRO – Self Regulating Organisation), které mají právo, aby v rámci platných zákonů vydávaly vlastní předpisy (pravidla) pro činnost svých členů.[Pavlát, 1993a, str. 94-95]

7.8 Regulace burz cenných papírů Trh s cennými papíry patří k nejregulovanějším segmentům existujícího tržního prostředí[Pavlát et al, 2003f, s. 46]. Historickými zkušenostmi zemí s tržní ekonomikou je naprosto přesvědčivě prokázáno, že finanční trh musí být v určité nezbytně potřebné míře regulován státem. Tato regulace je nutná ze tří důvodů:  k zabezpečení hladkého fungování finančního trhu je nezbytné stanovit pravidla, jimiž se řídí účastníci trhu  je nezbytně nutné zabezpečit ochranu zájmů investorů před nebezpečím hrozícím v důsledku pokusů o podvod, machinací, nezákonných úmluv, manipulací, úpadků a celkového chaosu, který by mohl bez této regulace nastat

- 18 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe  je nezbytné chránit finanční trh před monopolizací a zabezpečit konkurenční prostředí na tomto trhu Je třeba vymezit pravomoc a odpovědnost orgánu nebo orgánů, jimž je svěřena péče o finanční trh. V řadě zemí je pravomoc svěřena jedinému orgánu Komisi pro cenné papíry a burzy. Tento orgán má povahu nezávislého nevládního orgánu a jeho pravomoc je velmi rozsáhlá. Tak je tomu např. v USA, Kanadě, Francii, Itálii a dalších státech. V jiných zemích hrají hlavní roli při regulování kapitálového trhu státní orgány, např. ministerstvo financí nebo ministerstvo průmyslu, např. Dánsko. V předpisech regulujících dění na kapitálovém trhu především v zákonu o cenných papírech bývají definováni účastníci trhu, činnosti prováděné na tomto trhu, jednotlivé finanční nástroje a rámec pro jejich fungování. Dále bývají stanoveny povinnosti emitentů při emisích cenných papírů, pravidla pro činnost finančních zprostředkovatelů na primárním a sekundárním trhu, podmínky pro získání licence k činnosti na trhu cenných papírů apod. Důležitou otázkou, kterou tyto předpisy obvykle řeší, je vytvoření rámce pro správu a úschovu cenných papírů, případně registraci vlastnictví cenných papírů, systém převodu vlastnictví a způsob provádění transakcí na trhu cenných papírů. V řadě zemí zákon o cenných papírech řeší také otázku burzy cenných papírů, tj. povolování jejích vzniku a obecná ustanovení týkající se její činnosti, např. burzovní orgány, způsob obchodování aj. Předpisy regulující kapitálový trh řeší i otázku dohledu na burzy cenných papírů. V některých zemích tento dohled vykonávají Komise pro cenné papíry (resp. Komise pro cenné papíry a burzu), v jiných zemích státní orgány (např. v Německu nebo Rakousku existují instituce tzv. burzovních komisařů). Je žádoucí, aby regulace finančního trhu byla dostatečně účinná a přísná, což je jednou z podmínek pro zdravý rozvoj tohoto trhu. Ochrana zájmu investora patří mezi uznávané prioritní cíle. Regulace finančního trhu však nesmí být příliš tuhá, nepružná a byrokratická, neboť by tím byl omezován jeho rozvoj. Nalézt rozumnou míru regulace je velmi nesnadné. Vlády zemí s vyspělou tržní ekonomikou právem věnují tomuto obtížnému úkolu značnou pozornost, neboť zdravý rozvoj finančního trhu patří mezi velmi významné podmínky hospodářského rozvoje a celkové prosperity. [Musílek, 2002, s. 107-114]

7.8.1

Regulace českého trhu cenných papírů

Primárním regulatorním orgánem trhu cenných papírů bylo od roku 1993 Ministerstvo financí, to nejen jako orgán státního dozoru, ale také jako správní orgán. Začátkem února roku 1997 vznikl Úřad pro cenné papíry, který nahradil dozor nad kapitálovým trhem. 1. dubna 1998 začala fungovat Komise pro cenné papíry, která byla vytvořena z Úřadu pro cenné papíry. Komise pro cenné papíry je správním úřadem pro oblast kapitálového trhu, jehož posláním je svou činností přispívat k rozvoji a ochraně kapitálového trhu v rámci svěřené působnosti. Mezi základní nástroje Komise pro cenné papíry patří:  udělování povolení k příslušným činnostem na kapitálovém trhu

- 19 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe  kontrola plnění povinností daných příslušnými zákony  rozhodování o právech a povinnostech právnických a fyzických osob podle příslušných zákonů  kontrola plnění informačních povinností osob podléhajících státnímu dozoru  kontrola plnění povinností osob vyplývajících ze zákazu využívat důvěrné informace a oznamování podezření ze spáchání trestného činu za zneužívání informací v obchodním styku  uložení předběžného opatření  uložení opatření k nápravě a sankce včetně pokut až do výše 100 mil. Kč. Nedílnou součástí regulace českého trhu cenných papírů je ochrana investorů. Zákon o cenných papírech z roku 1992 vymezuje základní principy ochrany finančního trhu. V České republice je dosud velmi malá vůle vynucovat ustanovení uvedená v tomto zákoně. Tyto skutečnosti snižují důvěryhodnost a odrazují domácí i zahraniční investory od investování na českém trhu cenných papírů. [Musílek, 2002, s. 118-121]

- 20 -


8.

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ PRAHA Burza cenných papírů Praha je největším organizátorem trhu s cennými papíry v České

republice. Ze zákona je akciovou společností. Je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou zároveň členy burzy. Pražská burza si získala pozici respektovaného a stabilního trhu. Je členem Federace evropských burz (FESE) a americká komise pro cenné papíry jí udělila statut tzv. „Designated Offshore Market“, tedy trhu bezpečného pro americké investory. Trvalému zájmu se Pražská burza těší jak mezi domácími, tak i mezi zahraničními investory [bcpp.cz, 2011a]. Nejvyšším orgánem BCPP je valná hromada. Statutárním orgánem, který řídí činnost burzy a jedná jejím jménem, je burzovní komora. Na činnost burzovní komory a fungování burzy dohlíží dozorčí rada. K uzavírání burzovních obchodů jsou oprávněni pouze členové burzy a ze zákona o podnikání na kapitálovém trhu také Česká národní banka a Česká republika, která jedná prostřednictvím Ministerstva financí. Podmínky účasti na burzovních obchodech upravují burzovní pravidla v částech Pravidla členství a Pravidla obchodování. Členem burzy může být jen obchodník s cennými papíry nebo zahraniční osoba s povolením k poskytování investičních služeb, která splňuje podmínky stanovené Burzovními pravidly. Mezi další povinnosti patří členství v Garančním fondu burzy (GFB), pouze tehdy je člen oprávněn nakupovat a prodávat cenné papíry. Majetek GFB potom slouží k pokrytí rizik vyplývajících z vypořádání burzovních obchodů. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. Převedení členství na jiný subjekt je možné pouze za souhlasu burzovní komory. Burzovní komora je oprávněná uložit členovi, který poruší povinnosti stanovené burzovními pravidly, opatření. [bcpp.cz, 2011b]

8.1 Historie Snahy o založení burzy se datují už od dob Marie Terezie, úspěchu bylo však dosaženo až v roce 1871. Zpočátku se na Pražské burze obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami. Velmi úspěšná se stala Pražská burza v obchodu s cukrem, pro který se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce však tento druh obchodů ustoupil a obchodovalo se výlučně s cennými papíry. Meziválečné období se stalo pro Pražskou burzu obdobím největšího rozmachu. Svým významem dokonce překonala Vídeňskou burzu. Toto období prosperity však bylo přerušeno příchodem druhé světové války, která znamenala pro Pražskou burzu konec obchodování na více než 60 let. Tradice českého burzovnictví byla tímto přerušena až do počátku 90. let minulého století, kdy se objevují myšlenky a snahy o znovuobnovení burzovního trhu. V květnu 1991 vznikl Přípravný výbor pro založení Burzy cenných papíru Praha tvořený 8 bankami, jenž se 24. srpna 1992 přetransformoval na sdružení, které se později v souladu s přijatým zákonem o burze

- 21 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe přeměnilo na obchodní společnost Burza cenných papírů Praha, a.s. Zápis této společnosti do obchodního rejstříku byl proveden 24. listopadu 1992. [Veselá, 2005, s. 113] Burza cenných papírů Praha, a.s. byla založena zakladatelskou smlouvou ze dne 24. července 1992 v souladu se zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, a zákonem č. 214/1992 Sb., dne 24. listopadu 1992. Na úspěšnou a bohatou tradici mohlo být navázáno až po pádu komunismu, kdy se 6. dubna 1993 uskutečnily na parketu burzy první obchody. Historický vývoj burzy od roku 1992 [bcpp.cz, 2011c]:  24. 11. 1992

Vznik Burzy cenných papírů Praha, a.s.

 6. 4. 1993

Zahájení obchodování se 7 emisemi cenných papírů.

 1993

Uvedení 955 emisí akcií z 1. vlny kupónové privatizace na burzovní trh.

 5. 4. 1994

Zahájení výpočtu oficiálního burzovního indexu PX (PX 50).

 1995

Uvedení 674 emisí akcií z 2. vlny kupónové privatizace na burzovní trhy.

 1997

Vyřazení 1301 nelikvidních emisí akcií z volného trhu burzy.

 1998

Zahájení obchodování v systému SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů).

 4. 1. 1999

Zavedení nového, kontinuálně propočítávaného, indexu PX-D

 1. 10. 2002

Zahájení obchodování s 1. zahraniční akciovou emisí ERSTE BANK

 2004

Řádné členství burzy ve FESE (Federace evropských burz).

 2004

Udělení statutu definované zahraniční burzy americkou Komisí pro cenné papíry a burzy do prestižního seznamu neamerických burz bezpečných pro investory.

 28. 6. 2004

Zahájení obchodování s 1. primární akciovou emisí ZENTIVA (IPO)

 4. 10. 2006

Zahájení obchodování s investičními certifikáty.

 5. 10. 2006

Zahájení obchodování s futures.

 7. 12. 2006

Zahájení obchodování s primární akciovou emisí ECM (IPO = Initial Public Offering)

 11. 12. 2006

Začátek obchodování s warranty na oficiálním volném trhu.

 1. 2. 2007

Licence pro Energetickou burzu Praha.

 9. 2. 2007

Pro začínající tuzemské investory byl zahájen provoz internetových stránekwww.px.cz.

 17. 7. 2007

První obchodní den na Energetické burze Praha.

 24. 9. 2007

Zahájení obchodování s primární akciovou emisí AAA (IPO).

 7. 12. 2007

Zahájení obchodování s primární akciovou emisí VGP (IPO).

 5. 2. 2007

Zahájení obchodování s primární akciovou emisí VIG (IPO).

 22. 2. 2008

Ve spolupráci s Českou televizí spuštěn provoz televizního studia Burza, které přináší zpravodajství z dění na kapitálových trzích.

 6. 4. 2008

Burza cenných papírů Praha završila patnáct let obchodování. Za dobu

- 22 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe obchodování změnily majitele akcie v celkové hodnotě 5,5 bil. Kč a dluhopisy v celkové hodnotě 10,4 bil Kč.  6. 5. 2008

Zahájení obchodování s primární akciovou emisí NWR. Jedná se o největší IPO v historii českého kapitálového trhu.

 1. 10. 2008

Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání na Slovensku.

 8. 12. 2008

Majoritním akcionářem Burzy cenných papírů Praha se stala Wiener Börse AG, jejíž podíl na základním kapitálu burzy činí 92,739%.

 1. 3. 2009

Energetická burza Praha rozšířila nabídku svých produktů o futures na elektrickou energii s místem dodání v Maďarsku.

 15. 7. 2009

Energetická burza Praha změnila název na Power Exchange Central Europe. V platnosti nadále zůstává již zaužívaná zkratka PXE.

8.2 Význam BCPP V České republice hraje úlohu regionální burzy BCPP. Podporou BCPP Česká republika získává velmi cenný zdroj růstového potenciálu, a tím dále zvyšuje přidanou hodnotu, kterou země jako celek generuje. Zahraniční studie, které se věnovaly významu regionálních burz, uvádí sedm základních přínosů, které existence silných regionálních burz představuje [Moudrý et al, 2007, s. 38]:  přilákání množství menších firem do regionu  poskytování trvalé podpory a zajištění hodnoty pro podniky i investory  spolupráce převážně s domácími bankovními a makléřskými sektory, rozšiřování schopností finančního a obchodního sektoru v regionu  podporování místního vlastnictví kapitálu  usilování o rozvoj vazeb a systémů mezi společnostmi uvedenými na regionálních burzách  možnost vyššího stupně flexibility při predikci vývoje budoucího růstu v rámci investování, které je založeno na dlouhodobém plánování  vytváření podstatného dlouhodobého přínosu pro ekonomický růst jak regionů, tak vyšších ekonomických celků Je nesporné, že díky BCPP i česká ekonomika využívá všech výše jmenovaných přínosů. Podpora dalšího rozvoje BCPP se tak ve skutečnosti stává přímou investicí do zdravého a dlouhodobě udržitelného rozvoje ekonomiky, infrastruktury, zaměstnanosti a celé řady dalších oblastí.

Tabulka 1: Objemy obchodů s CP v jednotlivých letech na BCPP a RM-S (mld. Kč)

- 23 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Rok

1999

2000

2001

2002

2003

2004

BCPP

1187,49

1222,84

1987,18

1793,07

1367,54

1172,14

RM-S

181

60,76

19,36

20,41

9,36

4,88

1368,49

1283,6

2006,54

1813,48

1376,9

1177,02

86,77

95,27

99,04

98,87

99,32

99,59

Celkem Z toho podíl BCPP (%) Rok

2005

2006

2007

2008

2009

BCPP

1574,41

1447,82

1521,88

1495,19

1049,57

RM-S

6,58

3,93

8,31

6,87

10,46

1580,99

1451,75

1529,55

1502,06

1060,03

99,58

99,72

99,49

99,54

99,01

Celkem Z toho podíl BCPP (%)

Zdroj: Statistická ročenka Burzy cenných papírů Praha, a. s., 2009 [bcpp, 2011d], výroční zprávy RM-SYSTÉM 1999 – 2008, [rmsystem.cz, 2011]

Ze statistických údajů v jednotlivých letech je zřejmé, že BCPP je největší burzou s cennými papíry vzhledem k objemu obchodů v České republice. RM-SYSTÉM má zanedbatelný podíl na českém trhu s cennými papíry. Objem obchodů RM-SYSTÉM (česká burza cenných papírů) bude pravděpodobně nadále klesat, nebo stagnovat. BCPP dosáhla ve sledovaném období svého maxima v roce 2001 a svého minima v roce 2009. RMSYSTÉM dosáhl svého maxima ve sledovaném období v roce 1999 a svého minima v roce 2006. Na RM-SYSTÉM se obchoduje s akciemi nejvýznamnějších českých, ale i zahraničních společností, jako je například ČEZ, Telefónica O2, Unipetrol, Erste Bank, nebo NWR. Online se zde obchoduje také s akciemi, které se nevyskytují na Pražské burze, jako jsou Vítkovice, Arcelor Mittal Ostrava nebo Tatra. Česká burza RM-SYSTÉM je zaměřena především na drobné a střední investory, kteří mají zájem o investování na kapitálovém trhu. [rmsystem, 2011b]

8.3 Organizace BCPP Burza cenných papírů Praha má 3 orgány, valnou hromadu, burzovní komoru a dozorčí radu. Valná hromada je nejvyšším orgánem a rozhoduje o zvýšení nebo snížení základního kapitálu burzy, o složení burzovní komory, dozorčí rady a o zásadních otázkách fungování burzy. Schvaluje roční účetní závěrku s návrhem rozdělení zisku, zprávu o podnikatelské činnosti burzy a o stavu jejího majetku a zásady hospodaření burzy na další účetní období. Rovněž schvaluje stanovy, Řád burzovního rozhodčího soudu a pravidla o nákladech rozhodčího řízení. Burzovní komora je statutárním orgánem, který řídí činnost burzy a jedná jejím jménem. Členové burzovní komory jsou voleni na 5 let, členem může být také generální ředitel burzy.

- 24 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Burzovní komora schvaluje Burzovní pravidla, Poplatkový řád a Sazebník poplatků. Jmenuje a odvolává generálního ředitele, který řídí provoz burzy. Pro jednotlivé okruhy své činnosti si burzovní komora zřizuje burzovní výbory. Jedná se o burzovní výbor pro členské otázky, burzovní výbor pro kotaci a burzovní výbor pro burzovní obchody. V souladu se svým zaměřením řeší tyto výbory otázky přijetí nových členů, pozastavení, postoupení či zánik členství, přijetí cenných papírů k obchodování na oficiálním trhu aj. Burzovní komora rovněž zřizuje Burzovní rozhodčí soud a schvaluje jeho rozpočet. Tento soud řeší spory vzniklé z burzovních obchodů. Dozorčí rada dohlíží na činnost burzovní komory a fungování burzy, má 6 členů, kteří jsou voleni na funkční období 5 let. [Veselá, 2005, s. 115] Burzovní rozhodčí soud rozhoduje ve sporech, které vznikly na základě burzovních obchodů. Garanční fond burzy zajišťuje závazky a pokrývá rizika, která mohou vzniknout z burzovních obchodů. Centrální depozitář cenných papírů a.s., dříve UNIVYC, a.s. je dceřinou společností BCPP. Byla zřízená za účelem vypořádání burzovních a mimoburzovních obchodů a vedení evidence cenných papírů na účtech svých členů. [miras.cz, 2011]

8.4 Podmínky členství na BCPP Burza cenných papírů Praha je založena na členském principu. To znamená, že přístup do burzovního obchodního systému mají pouze licencovaní obchodníci s cennými papíry, kteří jsou členy burzy. Česká národní banka, ministerstvo financí České republiky a Česká konsolidační agentura jsou ze zákona oprávněni uzavírat burzovní obchody. Podmínky členství upravuje burzovní předpis nazvaný Burzovní pravidla. Členem burzy může být pouze osoba, která splňuje předepsanou kapitálovou přiměřenost, má hotové likvidní prostředky ve výši minimálně 5 mil. Kč a má splacený základní kapitál ve výši nejméně 10 mil. Kč. Členství uděluje burzovní komora, která rovněž rozhoduje o možnosti převedení členství na jinou osobu. Za podání žádosti, za udělení členství a za organizování promptních obchodů (zde ročně) je člen povinen platit poplatky stanovené sazebníkem burzy, které se pohybují v řádu statisíců Kč. Člen burzy jedná vždy vlastním jménem prostřednictvím svého makléře. [Veselá, 2005, s. 115]

- 25 -


8.5 Trhy BCPP 3 Všechny emise, jež se obchodují na burze, jsou v zájmu zvýšení transparentnosti, rozděleny do několika trhů na základě své atraktivity pro investory. Přijetí na kvalitnější trh je možné jen po splnění určitých podmínek, díky nimž se tyto akcie stávají předmětem zájmu širšího okruhu potencionálních investorů, což má většinou za následek nárůst kurzu. Do roku 1995 existovaly dva trhy: kótovaný a nekótovaný. V současné době oficiálně rozlišujeme tyto burzovní trhy z hlediska prestiže cenných papírů na trh regulovaný a neregulovaný. Regulovaný trh se dále dělí na hlavní trh a volný trh, neregulovaný trh je trh MTF. Nejvýznamnějším trhem je trh hlavní.

8.5.1

Hlavní trh

Na hlavním trhu se obchoduje pouze s největšími a nejkvalitnějšími společnostmi. Emise tohoto trhu se obchodují většinou v systému SPAD. O přijetí na tento trh žádá emitent prostřednictvím pověřeného člena burzy. O žádosti rozhoduje Burzovní výbor pro kotaci a zkoumá, zda jsou splněny různé podmínky. Mezi důležité patří, aby mezi veřejnost bylo rozptýleno nejméně 25% emise, společnost fungovala alespoň 3 roky a plnila řadu informačních povinností. Hlavní trh je v souladu se zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZPKT), jedná se o trh regulovaný oficiální. Cenné papíry přijímané na tento trh musí splňovat podmínky stanovené § 65 ZPKT a Burzovními pravidly část III. – Podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na hlavním trhu burzy.

8.5.2

Volný trh

Na volném trhu jsou umístěny emise nesplňující kritéria na přijetí na kvalitnější trh, ale společnost požaduje, aby její akcie byly obchodovány na burze. O registraci cenného papíru na volném trhu rozhoduje generální tajemník na základě žádosti člena burzy. Základním kritériem registrace je objem obchodů, který stanoví Burzovní výbor pro burzovní obchody. Emitentovi neplynou z této registrace žádné závazky ani povinnosti vůči burze. Volný trh je v souladu se zák. č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu trhem regulovaným. Investiční nástroje přijímané na tento trh musí splňovat podmínky stanovené § 56 ZPKT a Burzovními pravidly část V. – Podmínky přijetí cenného papíru k obchodu na volném trhu burzy.

8.5.3

Trh MTF

Trh MTF je neregulovaným trhem, tzn., že veškeré podmínky přijetí, přístupu a obchodování stanovuje pouze burza. Základní pravidla pro provozování tohoto systému jsou

3

Výchozím zdrojem je [bcpp.cz, 2011e]

- 26 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe popsána v zákoně č. 256/2004 Sb. Pro společnosti obchodované na tomto trhu neplatí přísnější pravidla stanovená pro společnosti obchodované na regulovaných trzích.

8.6 Obchodování na BCPP Na burze se obchoduje každý pracovní den od 8:45 do 9:10. Na BCPP se obchoduje s následujícími produkty, akcie, dluhopisy, investiční certifikáty, warranty, futures. Pro stanovení kurzu u jednotlivých investičních instrumentů je rozhodujícím hlediskem jejich zařazení do příslušné obchodní skupiny a způsob obchodování. Na burze je v současné době možné uzavírat Automatické obchody, SPAD obchody a Blokové obchody. Princip obchodování je založen na automatizovaném zpracování příkazů k nákupu a prodeji investičních instrumentů, což znamená, že Pražská burza se řadí mezi tzv. elektronické burzy. Česká národní banka provádí dohled nad BCPP.

8.6.1

Předmět a způsob obchodování na BCPP

Burza cenných papírů Praha provedla rozčlenění všech obchodovaných emisí do obchodních skupin, kde základním kritériem pro rozdělení emisí do těchto skupin byl způsob obchodování s těmito emisemi. Rozdělení emisí do obchodních skupin znázorňuje následující tabulka. Tabulka 2: Rozdělení jednotlivých investičních instrumentů do obchodních skupin Obchodní skupina

Instrumenty zařazené do jednotlivých skupiny

1

Všechny akcie a dluhopisy s výjimkou akcií obchodovaných ve SPAD a emisí listinných akcií a dluhopisů

2

Listinné akcie a dluhopisy

3

Vybrané akcie zařazené k obchodování ve SPAD

8

Investiční certifikáty

9

Futures

0

Warranty

Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a. s., Obchodování, www.bcpp.cz

- 27 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Tabulka 3: Podporované způsoby obchodování s jednotlivými investičními instrumenty Obchodní skupina

Úvodní aukční reţim

Kontinuální reţim

1

ano

ano (kurz)

2

ano (kurz)

3

ano

Závěrečný Obchody Futures Blokové aukční s účastí obchody obchody reţim specialisty ve SPAD

SPAD

ano ano

ano

ano

ano (kurz)

8

ano ano (kurz) ano (kurz)

9 0

ano

ano

ano (kurz)

Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a. s., Obchodován, www.bcpp.cz

Burza cenných papírů Praha je elektronickou burzou, na níž se obchody uskutečňují prostřednictvím automatizovaného obchodního systému (AOS). Tento obchodní systém je založen na automatizovaném zpracování objednávek a instrukcí členů k nákupu a prodeji cenných papírů. Jednotliví členové jsou on-line připojeni na centrální počítač burzy. Odbornou činnost spočívající v obchodování s investičními nástroji na cizí i vlastní účast na BCPP může obchodník s cennými papíry vykonávat pouze prostřednictvím makléře. [Veselá, 2005, s. 116] V obchodním systému BCPP jsou rozlišovány tyto druhy obchodů: [bcpp.cz, 2011f] 1) obchody s účastí tvůrců trhu ve SPAD 2) automatické ochody v podobě: a) aukce b) kontinuálu 3) blokové obchody a) blokové obchody b) blokové obchody členů burzy s nečleny 4) obchody s účastí specialisty 5) futures obchody

8.6.2

SPAD (Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů)

Obchodování ve SPAD je založeno na činnosti tvůrců trhu, kteří mají za úkol zajišťovat na trhu dostatečnou likviditu. Tvůrce trhu (TT) je člen burzy, který má s burzou uzavřenou smlouvu o vykonávání této činnosti na vybraných emisích akciových titulů. Počet tvůrců na jedné emisi ani počet emisí pro jednoho tvůrce není omeze. Obchodování ve SPAD probíhá ve dvou fázích:

- 28 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Obchodování v otevřené fázi (tj. od 9:15 – 16:00), mají TT povinnost průběžně stanovovat (kotovat) cenu na nákup a na prodej těch emisí, pro které tuto činnost vykonávají. Pokud je kotace některého z TT součástí tzv. nejlepší kotace, má tento tvůrce povinnost neprodleně uzavřít obchod, pokud na jeho kotaci reaguje protistrana vložením instrukce. Za nejlepší kotaci je v daném okamžiku považováno pásmo vymezené nejlepší cenou na nákup a na prodej. Tyto ceny se vybírají z jednotlivých cen jmenovaných TT. Uzavřít obchod je možné pouze v rámci povoleného rozpětí, které je vymezeno nejlepší kotací rozšířenou o 0,5 % oběma směry. Pokud se aritmetický střed povoleného rozpětí odchýlí o více neţ 20 % od aritmetického středu, který byl stanoven při zahájení otevřené fáze a do 2 minut od okamžiku překročení se nevrátí zpět do pásma, bude vyhlášena 15 minutová přestávka. Během této přestávky není možné s příslušnou emisí uzavřít ve SPAD obchod. V případě, že se ke kotování přihlásí během této přestávky alespoň 3 tvůrci trhu, bude se povolené rozpětí po jejím uplynutí rozšiřovat o dalších 10 % a to až do možného max. stanoveného limitu ± 50%. Přestávka bude zahájena i v případě překročení každého dalšího vyhlášeného 10% pásma. Obchodování v uzavřené fázi probíhá mezi 17:00 – 20:00 a mezi 8:00 – 9:15. V průběhu této fáze nemají tvůrci trhu povinnost kótovat ani uzavírat obchody. Obchody mohou být uzavírány v rámci povoleného rozpětí, které je po celou dobu této fáze vymezeno nejlepší kotací platnou k okamžiku ukončení otevřené fáze rozšířenou o 10% oběma směry. Obchody uzavírané ve SPAD jsou burzovními obchody a vztahují se na ně garance prostředků Garančního fondu burzy. Vypořádání těchto obchodů probíhá v termínu T+1 až T+15 (T je den zaregistrování blokového obchodu v systému burzy). S emisemi zařazenými k obchodování ve SPAD není moţno uzavírat blokové obchody, s výjimkou tzv. nadlimitních obchodů, které svým objemem překračují limit stanovený burzou cca 150 mil. Kč a blokových obchodů, kde protistranou obchodu není člen burzy.

8.6.3

Automatické obchody – Aukční reţim

Obchodování v aukčním režimu je založeno na zpracování objednávek k nákupu a prodeji investičních instrumentů soustředěných k jednomu časovému okamžiku. Výsledkem obchodování je stanovení aukční ceny, míry alokace (míry uspokojení objednávek vyjádřené v procentech) a kódu stavu trhu. V době vymezené pro aukční režim probíhá pouze příjem objednávek (modifikace, rušení), nejsou zveřejňovány žádné průběžné informace. Obchodovatelnou jednotkou je 1 kus. Pro stanovení aukční ceny je hlavním kritériem dosažení největšího zobchodovaného množství investičních instrumentů, následně pak minimální převis. V případech kdy by nebyla stanovena aukční cena na základě ani jednoho z těchto kritérií, stává se aukční cenou cena nižší v případě převisu nabídky nebo vyšší v případě převisu poptávky. Krok kotace je nejmenší možná změna mezi novým a předchozím kurzem. V případě, že by cena měla být stanovena mimo krok kotace, posune takový kurz

- 29 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe AOS (automatizovaný obchodní systém) na nejbližší krok kotace směrem ke středu povoleného rozpětí. Vypořádání těchto obchodů probíhá v termínu T+3.

8.6.4

Automatické obchody – Kontinuální reţim

Tento typ obchodování navazuje v rámci harmonogramu burzovního dne na aukční režim a je určen pouze pro investiční instrumenty zařazené do 1. a 3. obchodní skupiny. K uzavírání obchodů dochází na základě průběžného vkládaní objednávek k nákupu a prodeji. Při párování objednávek je uplatňován princip cenové a následně časové priority, tzn., že pokud je vloženo více objednávek se shodnou cenou, jsou přednostně zpracovány dříve vložené objednávky. Obchody lze uzavírat pouze v rámci povoleného rozpětí (dáno maximální odchylkou ceny obchodu od otevírací ceny, která je v tomto případě rovna ceně stanovené v rámci aukčního režimu). Pro jednotlivé investiční instrumenty je toto rozpětí odlišné a váže se k jejich zařazení do obchodní skupiny. Minimální obchodovatelnou jednotkou je v kontinuálním režimu lot. Velikost lotu je v současnosti pro všechny investiční instrumenty stanovena na 1 ks. Vypořádání těchto obchodů probíhá v termínu T+3.

8.6.5

Blokové obchody

Blokovým obchodem se rozumí obchod, kde alespoň na jedné straně vystupuje člen burzy, který uzavírá obchod na vlastní účet nebo pro svého zákazníka. Předmětem obchodu je jedna emise investičního instrumentu, obchod je domluven na ceně za 1 ks nebo na celkovém objemu obchodu, počtu kusů a termínu vypořádání. Cena uzavřeného obchodu není nijak omezena ani vázána na kurz investičního instrumentu na burze. Domluvený obchod je poté registrován v automatizovaném obchodním systému burzy (AOS). Blokový obchod musí splňovat podmínku minimálního objemu, která je v současné době stanovena na:  1 Kč pro akcie a podílové listy  10 000 Kč pro dluhopisy Blokové obchody je možno vypořádávat v termínu T+0 až T+15. Na blokové obchody se nevztahují záruky Garančního fondu burzy. Registrace blokového obchodu musí být provedena ve stanovené lhůtě. Informace o těchto obchodech jsou zveřejňovány neprodleně po registraci v AOS, a to prostřednictvím datového rozhraní (členové burzy, agentury) a internetových stránek burzy (veřejnost). Rozlišují se 2 typy blokových obchodů:  blokové obchody  blokové obchody členů burzy s nečleny Blokové obchody, na obou stranách obchodu stojí členové burzy (uzavírají obchod na vlastní účet nebo pro svého zákazníka). Každá ze stran vkládá svou část obchodu, tj. do

- 30 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe AOS jsou vloţeny 2 instrukce – nákup a prodej. Pokud se párovací položky v instrukcích shodují, dojde ke spárování instrukcí a obchod je považován za zaregistrovaný. Bezprostředně po zaregistrování je obchod za oba účastníky obchodu, členy burzy, nahlášen ČNB. Blokové obchody členů burzy s nečleny, na jedné straně obchodu stojí člen burzy (vkládá instrukci na vlastní účet nebo pro svého zákazníka) a jako jeho protistrana obchodu vystupuje nečlen burzy. Člen burzy zaregistruje instrukci k obchodu (ze svého pohledu), 4

přičemž jako protistranu uvede daného nečlena a custodiena , který za nečlena obchod vypořádá. Systém neprodleně automaticky vygeneruje protiinstrukci a informaci custodienovi, který musí doplnit odpovídající údaje pro potřeby vypořádání. Obchod je zaregistrován v databázi blokových obchodů v AOS a je zveřejněn. Bezprostředně po zaregistrování je obchod za člena burzy nahlášen ČNB, protistrana obchodu – nečlen, si musí hlášení zajistit sama.

8.6.6

Obchody s účastí specialisty

Obchody s účastí specialisty jsou určeny pro obchodování produktů, u kterých není možné zajistit dostatečný počet tvůrců trhu pro obchodování ve SPAD. Tento způsob obchodování je v současné době určen pro obchodování s investičními certifikáty a warranty. Obchodování je založeno na principu stanovování cen nabídky a poptávky (kotací) jedním specialistou, jehož úkolem je udržovat dostatečnou likviditu na jemu přiděleném investičním instrumentu. Činnost specialisty může vykonávat pouze člen burzy, a to na základě s burzou uzavřené smlouvy. Obchodování za účasti specialisty probíhá obdobně jako obchodování ve SPAD, ve dvou fázích:  otevřená – specialista má povinnost udržovat kotaci a uzavírat obchody. Obchody je možné uzavírat v povoleném pásmu vymezeném kotací specialisty rozšířenou o ± 0,5 %.  uzavřená – specialista nemá povinnost udržovat kotaci. Obchody je možné realizovat v povoleném pásmu vymezeném poslední kotací specialisty v otevřené fázi rozšířenou o ± 5 %.

8.6.7

Futures obchody

Na trh s futures mohou vstoupit pouze oprávnění členové burzy, kteří splní burzou a právními předpisy stanovené předpoklady pro obchodování derivátů. Obchodování je založeno na činnosti tvůrců trhu, kteří mají povinnost udržovat nabídku a poptávku pro všechny futures série, pro které tuto činnost vykonávají. Obchodování futures, stejně jako obchodování ve SPAD, probíhá ve dvou fázích otevřené a uzavřené.

4

custodien - správce cenných papírů svého klienta

- 31 -


8.7 Vypořádání obchodů O vypořádání obchodů na BCPP se stará Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (CDCP), je stoprocentní dceřiná společnost BCPP, dříve se jmenovala UNIVYC, a.s. CDCP zajišťuje vypořádání investičních nástrojů v českých korunách a v případě zúčtování obchodů s elektřinou finanční vypořádání v EUR. Vypořádání v českých korunách zabezpečuje centrální depozitář

prostřednictvím

platebních příkazů

zasílaných

do

Zúčtovacího centra České národní banky. Zúčtovací bankou pro finanční vypořádání v EUR je Komerční banka, a. s. Centrální depozitář rovněž provádí vypořádání investičních nástrojů bez peněz v případě mimoburzovních obchodů a převodů. Jednou z nejvýznamnějších doplňkových služeb společnosti CDCP je správa Garančního fondu burzy, který slouží k zajištění závazků a pokrytí rizik vyplývajících z burzovních obchodů a z jejich vypořádání. [BCPP výroční zpráva, 2009] Obchody uzavřené v aukčním reţimu jsou burzovními obchody a vztahují se na ně tedy garance prostředků Garančního fondu burzy. Vypořádání těchto obchodů probíhá v termínu T+3. Obchody uzavřené v kontinuálním reţimu jsou burzovními obchody a vztahují se na ně garance prostředků Garančního fondu burzy. Vypořádání těchto obchodů probíhá v termínu T+3. Obchody uzavírané ve SPAD jsou burzovními obchody a vztahují se na ně garance prostředků Garančního fondu burzy. Vypořádání těchto obchodů probíhá v termínu T+1 až T+15. Na blokové obchody se nevztahují záruky Garančního fondu burzy. Blokové obchody je možno vypořádávat v termínu T+0 až T+15. Obchody s účastí specialisty, tento způsob obchodování je určen pro obchodování s investičními certifikáty a warranty. Vypořádání obchodů probíhá v termínu T+1 až T+15, standardní termín vypořádání je T+3. Vypořádání Futures obchodů probíhá v termínu T+1. [bcpp.cz, 2011f]

8.8 Burzovní informace Burza uveřejňuje informace v průběhu burzovního dne na svých internetových stránkách z obchodování se zpožděním 15 minut a každý burzovní den po 17:15 zpřístupňuje na svých stránkách závěrečné výsledky obchodování, tzn. oficiální kurzovní lístek. Vybraná statistická data jsou k dispozici volně ke stažení na internetových stránkách nebo na FTP serveru burzy. Profesionální uživatelé mohou odebírat od burzy data v reálném čase (online) nebo výsledky obchodování po skončení obchodního dne (offline). Subjekt, který chce odebírat data přímo od burzy, musí být srozuměn se všeobecnými obchodními podmínkami a mít s burzou podepsanou platnou smlouvu. Ceny dat se řídí dle platného ceníku burzy cenných papíru Praha. [bcpp.cz, 2011g] Dozorčí rada Wiener Börse AG za účelem šíření a prodeje dat v roce 2009 založila centrální holdingovou společnost, která koordinuje 4 burzy ve Vídni, Budapešti, Lublani a Praze jako dceřiné společnosti. Jedná se o vedoucí organizaci skupiny CEE Stock Exchange Group a je zodpovědná za finanční management a správu provozních

- 32 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe investic. Pomocí datového kanálu ADH vídeňské burzy cenných papírů poskytuje skupina CEE Stock Exchange Group na regionálních finančních trzích profesionální a živé údaje o kurzech a údaje o hloubce trhu. Data z BCPP jsou distribuovány od počátku roku 2010. Díky koordinované distribuci Vídeňské burzy jsou pro datové obchodníky k dispozici informace ze čtyř členských burz. Účelem je vzbudit zájem institucionálních investorů. [BCPP výroční zpráva, 2009]

8.9 Index PX a PX-GLOB 5 Index PX je oficiálním indexem Burzy cenných papírů Praha, a. s. První výpočet indexu PX se uskutečnil 20. 3. 2006, kdy se stal nástupcem indexu PX 50 a PX-D. Index PX převzal historické hodnoty nejstaršího indexu burzy PX 50 a spojitě na ně navázal. Výpočet indexu PX 50 byl zaveden ve shodě s metodologií IFC (International Finance Corporation) doporučenou pro tvorbu indexů na vznikajících trzích. Výchozím dnem výpočtu indexu se stal 5. duben 1994, k němuž byla sestavena báze obsahující 50 emisí a nastavena výchozí hodnota indexu 1 000 bodů. Od prosince 2001 byl počet bazických emisí variabilní. Index PX je cenovým indexem, dividendové výnosy se ve výpočtu nezohledňují. Výpočet indexu PX vychází z následujícího vzorce: ( )

( )

( ) ( )

kde: M(t) = tržní kapitalizace báze v čase t M(0) = tržní kapitalizace báze ve výchozím datu (5. 4. 1994) K(t) = faktor zřetězení v čase t Index je kalkulován v době obchodování v rámci cenotvorných segmentů, tj. od 9:11 do 16:08 v intervalu 15 sekund.

5

Zdrojem je [bcpp.cz, 2011h]

- 33 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Graf 1: Index PX

Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a. s., www.bcpp.cz - převzato

Index PX-GLOB je indexem se širokou bází, na rozdíl od PX do báze patří kromě blue chips i více než 20 dalších emitentů. Výchozím datem je 30. 9. 1994. Výchozí hodnota je nastavena na 1 000 bodů. Výpočet se provádí po ukončení burzovního dne na základě závěrečných kurzů. Graf 2: Index PX-GLOB

Zdroj: Burza cenných papírů Praha, a. s., www.bcpp.cz - převzato

Výpočet indexu PX-GLOB vychází z následujícího vzorce: (

)

()

(

)

kde: M(t+1) = tržní kapitalizace báze v čase t+1 M*(t) = tržní kapitalizace báze v čase t po případné aktualizaci

- 34 -


9.

BURZA CENNÝCH PAPÍRŮ VARŠAVA Burza cenných papírů Varšava (WSE) je akciová společnost založená State Treasury.

Základní kapitál společnosti činní 41,972 milionů zlotých a je rozdělen na dvě části. První část jsou přednostní akcie na jméno a druhá část jsou kmenové akcie na majitele o jmenovité hodnotě 1 PLN na akcii. State Treasury vlastní 14 688 470 akcii společnosti, které představují 35% podíl ze základního kapitálu společnosti, což představuje 29 376 940 hlasovacích práv a to představuje 51,40% z celkového počtu hlasů. Je to jediný akcionářský podíl větší než 5% z celkového počtu hlasů ve smyslu článku 22.5 zákona o obchodování s finančními nástroji ze dne 29. července 2005 (v pozdějším znění). WSE patří mezi nejrychleji rostoucí burzy v Evropě. Obchodování na burze je elektronické a probíhá 5 dní v týdnu od pondělí do pátku, burza má otevřeno od 8:00 do 17:35. Kontinuální obchodování probíhá od 9:00 do 17:20, a kontinuální obchody s futures probíhají od 8:30 do 17:20. Mezi akcionáře v rámci finančních společností patří banky, pojišťovny a developerské společnosti. Z oblasti průmyslových společností to jsou stavební společnosti, kovo-společnosti, ropné a plynové společnosti. Z oblasti služeb to jsou telekomunikační, mediální, energetické a IT společnosti. Nejvýznamnějším indexem burzy je index WIG20, který soustřeďuje 20 největších a nejobchodovanějších titulů na hlavním trhu burzy. Vypořádání probíhá prostřednictvím „Národního depozitáře cenných papírů (NDS)“, které také zajišťuje peněžní vypořádání obchodů. BCPV je majoritním vlastníkem NDS. Mezi obchodované instrumenty patří podílové listy, dluhopisy, investiční certifikáty, deriváty, akcie a opce. Na burze mohou obchodovat pouze členové za podmínek, které stanoví burzovní pravidla. Členem burzy se může stát akcionář. WSE je od 3. 12. 1991 členem International Federation of Stock Exchanges (FIBV) a od 3. 6. 2004 se stala plnohodnotným členem Federation of European Securities Exchanges (FESE). [gpw.pl, 2011a]

9.1 Historie 6 Historie polského kapitálového trhu sahá až do roku 1817, kdy byla založena Varšavská obchodní burza. Obchodovalo se s dluhopisy a jinými dluhovými cennými papíry. S akciemi se začalo ve větším měřítku obchodovat až ve dvacátém století, přičemž před druhou světovou válkou bylo v Polsku provozováno až sedm burz. Většina obchodů, více než 90% probíhala ve Varšavě, kde se před válkou obchodovalo 130 dluhopisů a akcií. Po válce byla burza uzavřena, nebylo tomu však proto, že její původní budova byla kompletně zničena, ale kvůli změně systému. [Kuchta, 2009] Po svržení bývalého polského komunistického režimu 7

v roce 1989, byla založena WSE akciová společnost dne 12. dubna 1991 State Treasury 6 7

Zdrojem je [gpw.pl, 2011b] State Treasury v polském právu představuje polský stát v určitých právních aspektech. Může být zastoupen různými úředníky nebo institucemi, v závislosti na okolnostech. Historicky byl vytvořen v

- 35 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe podle zákona o nadaci. Už v roce 1990 byla podepsána smlouva o spolupráci mezi Polskem a Francií, která kromě zkušeností poskytla také finanční pomoc. První rámcové nařízení, kterým byl Zákon o obchodování s cennými papíry a fondy, bylo přijato v březnu 1991. Společně se založením WSE byla založena komise pro cenné papíry. [Kuchta, 2009] V roce 1997 pak počet kotovaných společností přesáhl stovku a na burze byly poprvé kotovány Státní investiční fondy. V roce 1998 se začalo na burze obchodovat s warranty a prvním futures kontrakty na index WIG, v roce 2000 se přidaly firemní dluhopisy a od roku 2001 se na burze obchoduje také s futures kontrakty na jednotlivé akciové tituly. Opce na indexy se přidaly v roce 2003 a v roce 2005 pak přibyly také opce na jednotlivé akcie. Od roku 2003 začaly na burze ve Varšavě své akcie kotovat také zahraniční společnosti. První byla rakouská banka Creditanstalt, od roku 2006 pak začaly přibývat také společnosti z ČR, nebo SR. Dnes se na burze obchodují více než 450 akciových titulů (společně s trhem NewConnect), více než 25 akciových titulů je ze zahraničí. Varšavská burza byla organizována od jejího počátku jako moderní burza, která podporuje elektronické 8

obchodování a zaknihované cenné papír , které se staly základem pro další rozvoj. Varšavská burza uspořádala první obchodní seanci 16 dubna 1991 s pěti kótovanými

9

společnostmi, z nichž všechny byly dříve státem vlastněné společnosti, které byly privatizovány. Prostřednictvím Varšavské burzy proběhla nebo probíhá privatizace mnoha státních společností. V roce 1999 Polsko provedlo reformu penzijního systému, což přispělo ke zvýšení domácí institucionální investice, a v roce 2004 se Polsko stalo členem EU. Tento vývoj pomohl k posílení objemu obchodů v následujících letech. V průběhu let, skupina pokračovala v inovaci a vývoji, aby vyhověla potřebám svých klientů. Varšavská burza zahájila obchodování s deriváty v roce 1998 a spustila obchodní systém WARSET v roce 2000. Systém WARSET byl spuštěn ve spolupráci s Pařížskou burzou a

Euronexem a

umožnil její kontinuální obchodování poprvé na WSE. WSE vytvořila NewConnect regulovaný trh pro malé a střední podniky v roce 2007, a spustila Catalyst bond market, který vytváří platformu pro obchodní podniky a ministerstvo financí. V červenci 2010 uzavřela WSE rámcovou smlouvu s NYSE Euronext kvůli jejich strategické spolupráci. Zejména rámcová smlouva stanovuje, že získává WSE nový UTP vyvinutý NYSE Euronext a exkluzivní strategické partnerství mezi stranami ve vymezeném regionu CEE (Central and Eastern Europe) s ohledem na řadu identifikovaných obchodních iniciativ. Obchoduje se zde v aukčním a kontinuálním režimu, ceny akcií jsou stanoveny na základě maximalizace objemu transakcí, příkazy jednotlivých účastníků jsou pak vyhodnoceny a nakonec spárovány. [Kuchta, 2009] V posledních letech Varšavská burza se stala jednou z nejdynamičtějších evropských trhů IPO s 383 společnostmi, včetně 23 zahraničních

polském království v roce 1590, kdy byla státní pokladna oddělena od Crown pokladny. 8

Zaknihovaný cenný papír je cenný papír, jehož listinná podoba je nahrazena zápisem do zákonem stanovené evidence.

9

Kótovaná společnost je společnost, s jejímiž akciemi lze na burze volně obchodovat.

- 36 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe společností, které jsou uvedeny na hlavním trhu a 136 společností uvedených na NewConnect k 30. červnu 2010. Kromě toho se na WSE obchodování s deriváty postupně stává největší v regionu CEE.

9.2 Význam WSE Varšavská burza je nejdynamičtěji rostoucí trh ve střední a východní Evropě, vynakládající úsilí obrátit Varšavu na finanční centrum pro tento region Evropy. Pokud jde o kvantitativní ukazatele, Varšavská burza je vůdcem mezi CEE burzami. Růst Varšavské burzy je usnadněn jeho dobře rozvinutou tržní infrastrukturou, nacházející se na vyspělých trzích stejně jako její právní předpisy, v plném souladu s EU standardy a širokou sítí obchodních partnerů. V současné době WSE je mezinárodním trhem s mezinárodním významem, který kotuje největší CEE společnosti a generuje značnou část svého množství obchodů díky zahraničním investorům. Ve srovnání s ostatními značkami ve Střední a Východní Evropě se ukazuje, že WSE posílila své vedoucí postavení v regionu v roce 2009. Dosáhla prvního místa, pokud jde o obchodování s akciemi a kapitalizaci tuzemských společností, předehnala svého hlavního konkurenta Vídeňskou burzu. Varšavská burza je jediný trh ve střední a východní Evropě nabízející řadu pokročilých derivátů a strukturovaných produktů. Na konci roku 2009 dostala čtvrté místo v Evropě v objemu obchodů s index futures. [WSE FactBook, 2010]

9.3 Organizace WSE WSE byla založena State Treasury jako akciová společnost. Na Varšavskou burzu dohlíží Polish Financial Supervision Authority (PFSA). Nejvyšším rozhodovacím orgánem Varšavské burzy je valná hromada. Právo účastnit se valné hromady mají všichni akcionáři burzy. Valná hromada má možnost měnit statut burzy, pravidla burzy a volit členy dozorčí rady. Dozorčí rada má na rozdíl od Pražské burzy zastává odlišnou funkci. Dozorčí rada dohlíží a kontroluje podnikání a činnost burzy, ale také přijímá cenné papíry k obchodování, stanovuje pravidla pro cenné papíry na trhu, dohlíží na činnost burzovních makléřů a členů burzy, uděluje a odjímá burzovní členství. Dozorčí rada má 6 členů, které volí valná hromada. Správní rada má v kompetenci každodenní řízení činnosti burzy a uvádí cenné papíry do obchodování. Skládá se ze 4 členů. Prezident správní rady je volen valnou hromadou na dobu tří let a řídí činnost správní rady. Ostatní členové správní rady si rozdělí oddělení burzy a řízení. [WSE FactBook, 2010]

- 37 -


9.4 Obchodování na WSE 10 Podle burzovních pravidel mohou na WSE obchodovat jenom osoby které mají patřičné oprávnění, což jsou členové burzy. Aby se někdo stal členem burzy, musí splňovat následující pravidla:  investiční společnost ve znění článku 3.33 zákona, který umožňuje burzovní obchody na vlastní účet nebo na účet klienta  jakýkoliv další subjekt, který je účastníkem Národního depozitáře, který provádí transakce pouze na vlastní účet  jakýkoliv další subjekt, který není účastníkem Národního depozitáře, který provádí obchody pouze na svůj účet, který provádí devizové transakce na vlastní účet pouze, že osoba, která je účastníkem Národního depozitáře zaručí za plnění závazků vyplývajících z vypořádání provedených obchodů Subjekt může být přijat do provozu na burze, pokud tento subjekt:  má povolení k provádění burzovních obchodů v případě, že rozsah operací na burze od něho vyžaduje, aby měl povolení, v souladu s příslušným ustanovením zákona.  zaručuje řádné plnění povinností člena burzy  má základní organizační a technická opatření, která umožní řízení obchodování s kótovanými finančními nástroji  je právnickou osobou Fyzická osoba nemůže získat status člena burzy na Varšavské burze. Varšavská burza má ke 2. 2. 2011 28 domácích členů a 23 zahraničních členů.

9.4.1

Předmět a způsob obchodování

Na WSE jsou hlavně obchodovány akcie, futures, opce, dluhopisy, investiční certifikáty a warranty. K začátku roku 2011 jsou listovány akcie 397 společností. Od roku 2000 se začalo obchodovat v systému WARSET. V tomto systému se obchoduje se všemi kótovanými cennými papíry. Jedná se o klíčovou událost ve vývoji polského kapitálového trhu, protože se rozšířil na všechny účastníky trhu – makléři, emitenti, investoři, instituce, kontrolu a dozor. Dříve systém mohl zpracovávat 40 požadavků za sekundu, ale v současnosti zvládá zpracování 180 požadavků za sekundu. Stabilitu systému zaručuje odolný hardware a software. Jedná se o modifikovaný obchodní systém používaný burzami v New Yorku, Torontu, Paříži, Bruselu a Amsterdamu. Což umožňuje normalizaci a provádění mnohých společných operací s akciemi.

10

Zdrojem je [gpw.pl, 2011c]

- 38 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe WARSET je centrální evidenční systém. Jedná se o počítačový program nainstalovaný v hlavní burze cenných papírů. Tento program plní důležité úkoly, kterými jsou [pl.wikipedia.org, 2011]:  příjem a ověřování příkazů od obchodníků s cennými papíry  přenos informací od makléřů a přijímání nebo odmítání příkazů  distribuce informací o příkazech mimo systém  porovnávání příkazů za účelem uzavření transakce  po transakci odeslat informaci obchodníku s cennými papíry Zákaznické objednávky jsou přenášeny na server objednávek, a odtud jsou odesílány do systému obchodování. Není pochyb o tom, že se výrazně zlepšuje systém pro zadávání objednávky.

9.4.2

Kontinuální obchodování

V kontinuálním obchodování zadávají kupci a prodejci do systému příkazy, které jsou buď okamžitě realizovány (za předpokladu, že jejich ceny se shodují), nebo jsou zapsány do orderbooku, kde čekají na spárování s příkazem se stejnou cenou ale opačnou stranou obchodu. Obchody jsou prováděny na základě dvou priorit: cenové a časové. To znamená, že vždy, když dva příkazy se stejnou cenou čekají na provedení, je provedena transakce, která byla předložena dříve. V rámci kontinuálního obchodování je možné uzavírat transakce pouze

v rámci

povoleného

rozpětí.

Kontinuální

obchodování

začíná

zveřejněním

zahajovacího kurzu a uzavírá se oznámením závěrečného kurzu. Příkazy jsou přijímány v před otevírací fázi, nejsou prováděny, ale orientační cena je stanovena. Nejlikvidnější akcie jsou obchodovány v kontinuálním systému, jako jsou všechny dluhopisy, investiční certifikáty, futures obchody a warranty. Upisující práva a podílové listy jsou obchodovány v kontinuálním systému pouze tehdy, pokud se jejich podkladové akcie také obchodují v tomto systému. Kontinuální obchodování probíhá od 9:00 do 17:20 a v případě kontinuální obchodování s futures obchody od 8:30 do 17:20. Před otevírací fáze začíná v 8:00 a končí v 9:00, v případě futures obchodů končí 8:30. V před obchodní fázi se na základě podaných příkazů stanovuje cena metodou IOP (indicative opening price). Před uzavírací fáze probíhá mezi 17:20 a 17:30, v 17:30 je aukce zavřená.

9.4.3

Systém jednotné cenové aukce

Obchodování v systému jednotné cenové aukce je založen na metodě aukce, tj. stanovení jedné ceny pro všechny obchody, a to na základě předem podaných příkazů k nákupu a prodeji. První fáze seance je takzvaná před otevírací fáze, během které systém přijímá příkazy k nákupu a prodeji, ale žádná transakce se neprovede. Nicméně, je stanovena orientační otevírací cena (IOP), která je vypočítána a zveřejněna. Dále, s použitím vhodného algoritmu, počítačový systém vypočítá jednotnou cenu, při které musí

- 39 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe být transakce provedeny. Jednotná cena je stanovena na základě makléřských objednávek, které obsahují limitní cenu a objednávky bez limitu. Jakmile je jednotná cena zveřejněna, stává se cenou, za kterou je transakce uzavřena. Při stanovení jednotné ceny systém používá následující zásady:  maximalizace množství obchodů  minimalizace rozdílů mezi počtem cenných papírů v příkazech nákupu a prodeje možných provést za stanovenou cenu  minimalizace rozdílu mezi stanovenou cenou a porovnávanou cenou  po vyhlášení jednotné ceny, další příkazy nákupu a prodeje mohou být ukládány s limity ve výši dané jednotnou cenou, tj. před uzavírací fázi V současné době se v systému jednotné ceny na Varšavské burze používá systém dvou aukcí. Postup zjišťování ceny a uzavírání transakcí je prováděn dvakrát denně. To znamená, že po první fázi před otevírací, další před otevírací fáze nastává, IOP se vypočítá ještě jednou a druhá jednotná cena je určena pro cenné papíry obchodované v systému jednotné cenové aukce. Po této jednotné ceně je zveřejněna, před uzavírací fáze začíná podruhé ten den.

9.4.4

Blokové obchody

Blokové obchody jsou uzavírány mimo kontinuální systémy a systémy jednotné cenové aukce. Předmětem tohoto typu transakce mohou být velké bloky obchodních nástrojů obchodovaných na burze. Nejčastěji se jedná o transakce velkých hráčů, kteří se dříve dohodli na podrobnostech transakce, tj. cena, množství a datum vypořádání. Blokové obchody pro finanční nástroje jiné neţ derivátové: Blokový obchod může být proveden v průběhu seance, pokud je předmětem transakce blok stojící alespoň:  250 tis. zlotých v případě akcií zahrnutých do WIG 20  100 tis. zlotých v případě zbývajících nástrojů obchodovaných v kontinuálním systému  20 tis. zlotých v případě jiných akcií, cenných papírů a finančních nástrojů a maximální rozdíl mezi transakční cenou a poslední cenou cenného papíru v průběhu seance není větší než 10%. Blokové obchody uzavřené mimo obchodní hodiny můžou být také provedeny v případě, že rozdíl v ceně transakce dosahuje až 40% VWAP (volume weight average price) od obchodní seance. V odůvodněných případech může Exchange Management Board souhlasit s transakcí, která není v souladu s minimální hodnotou a podmínkami cenové změny, jestliže zahrnuje alespoň 5% cenných papírů zavedených do obchodování na burze.

- 40 -


9.5 Vypořádání obchodů Vypořádání obchodů probíhá prostřednictvím „Národního depozitáře cenných papírů (NDS)“, které také zajištuje peněžní vypořádání obchodů. Varšavská burza je majoritním vlastníkem NDS. NDS přijímá od burzy informace o všech transakcích uzavřených na burze. Členové Varšavské burzy musí mít depozitní účet vedený NDS a bankovní účet buď v polské bance, nebo jiné bance, která má účet v Národní bance polská. Převod cenných papírů provádí NDS. Vypořádání probíhá v souladu s mezinárodními zvyklostmi a to v cyklu T+3, což znamená, že obchody jsou vypořádány třetí den po uzavření.

9.6 Burzovní informace Investoři si mohou vybrat z různých kanálů, kterými chtějí být informováni o novinkách např. pomocí internetu, pevné linky, televizního vysílání (pozemní nebo satelitní) a v neposlední řadě mobilním telefonem. V posledních letech došlo k masovému přístupu k datům Varšavské burzy, především prostřednictvím internetu. Komerční služby jsou poskytovány datovými obchodníky. Jedná se o příjemce komerčních burzovních zpráv, které poskytují svým klientům, domácím i zahraničním. Klienti napojení přímo na systém Varšavské burzy platí technický poplatek a distribuční poplatek. Informace v reálném času jsou zveřejňovány 15 minut před zveřejněním na Varšavské burze. Tyto informace nesmí být zveřejňovány bez souhlasu Varšavské burzy, ledaže jsou zpožděny o 15 minut. Za zpožděné informace se neúčtují žádné poplatky. [WSE FactBook, 2010]

9.7 Burzovní indexy Na Varšavské burze je v roce 2011 uveřejněno a počítáno 21 indexů. Hodnoty indexů WIG20, mWIG40, sWIG80 a WIG jsou zveřejňovány v průběhu kontinuálního obchodování. Hodnota WIG-PL, RESPECT a sektorové dílčí indexy jsou hlášeny třikrát v průběhu obchodního seance (po první a druhé aukci a uzavření seance). [WSE FactBook, 2010] Každá společnost může být zařazena do všech indexů, pokud splní následující podmínky:  počet volně obchodovaných akcií je vyšší než 10%  hodnota volně obchodovaných akcií musí být vyšší než 1 mil. EUR  nejsou ve zvláštní situaci, která je definována v pravidlech Varšavské burzy  není součástí Lower Liquidity Zone

- 41 -


9.7.1

Index WIG20

WIG20 index je počítán od 16 dubna 1994, WIG20 je index největších kótovaných 11

společností (blue chips ) a výchozí hodnota indexu byla stanovena na 1000 bodů.WIG20 hodnoty jsou vypočteny na základě ceny akcií 20 společností kótovaných na burze. Tento index je zveřejňován od začátku až do uzavření seance v 15 sekundových intervalech. WIG20 je cenový index, což znamená, že příjmy z dividend a předkupní práva nejsou brány v úvahu při výpočtu. Změny složení WIG20 jsou prováděny čtyřikrát ročně. Akcie držené společnostmi v tomto indexu jsou aktualizovány během každého přezkoumání. Jedná se o vážený index, kde váha je založena na aktuálních volně obchodovaných akcií. Další požadavek je, že jedna společnost nesmí mít více než 15% podíl váhy emise v tomto indexu. Výpočet indexu vychází z následujícího vzorce [pl.wikipedia.org, 2011b]: ( ) ( )

( )

kde: M(t) je tržní kapitalizace portfolia indexu v čase t M(0) je tržní kapitalizace portfolia indexu v čase 0 (16. dubna 1994) K(t)je koeficient řetězení

9.7.2

Index mWIG40

mWIG40 je následovník MIGWIG, mWIG40 pokrývá středně velké společnosti (podle tržní hodnoty a obratu). Index byl publikován WSE 31. prosince 1997 a jeho výchozí hodnota byla stanovena na 1000 bodů. mWIG40 hodnoty jsou vypočteny na základě ceny akcií 40 společností kótovaných na burze. Tento index je zveřejňován od začátku až do uzavření seance v jednominutových intervalech. mWIG40 je cenový index, což znamená, že příjmy z dividend a předkupní práva nejsou brány v úvahu při výpočtu. Změny složení mWIG40 jsou prováděny čtyřikrát ročně. Akcie držené společnostmi v tomto indexu jsou aktualizovány během každého přezkoumání. Jedná se o vážený index, kde váha je založena na aktuálních volně obchodovaných akcií. Další požadavek je, že jedna společnost nesmí mít více než 10% podíl váhy emise v tomto indexu.

9.7.3

Index sWIG80

sWIG80 index je následovník WIRR. Jeho portfolio zahrnují kótované společnosti, které jsou menší než WIG20 a mWIG40 složky. Index byl zveřejněn WSE 31. prosince 1994, jeho výchozí hodnota byla stanovena na 1000 bodů. sWIG80 hodnoty jsou vypočteny na základě ceny akcií 80 kótovaných společností. Tento index je zveřejňován od začátku až do uzavření 11

Blue chip je termín, kterým se označují akcie největších a nejziskovějších společností, které jsou obchodovány na burze, mají stabilní růst a pravidelně vyplácejí dividendy.

- 42 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe seance v jednominutových intervalech. sWIG80 je cenový index, což znamená, že příjmy z dividend a předkupní práva nejsou brány v úvahu při výpočtu. Akcie držené společnostmi v tomto indexu jsou aktualizovány během každého přezkoumání. Jedná se o vážený index, kde váha je založena na aktuálních volně obchodovaných akciích. Další požadavek je, že jedna společnost nesmí mít více než 10% podíl váhy emise v tomto indexu.

9.7.4

Index WIG

WIG index je prvním burzovním indexem, což znamená, že je i nejstarší. První výpočet proběhl na WSE 16. dubna 1991. Jeho portfolio pokrývá všechny kótované společnosti, krom těch, jejichž volně obchodované akcie jsou pod 10% a 1 mil. EUR a ty ve zvláštních situacích definovaných v pravidlech WSE. Výchozí hodnota WIG byla stanovena na 1000 bodů. Jeho hodnoty jsou vypočítány na základě cen akcií všech společností. Tento index je zveřejňován od začátku do konce seance v jednominutových intervalech. WIG je Total Return Index, což znamená, že příjmy z dividend a předkupních práv jsou také zahrnuty do výpočtu. Změny složení WIG jsou prováděny čtyřikrát do roka. Seznam všech uvedených společností je sestaven po posledním zasedání. Seznam nezahrnuje společnosti, které nesplňují základní požadavky účasti. Akcie společností v tomto indexu jsou stanoveny na základě množství volně obchodovaných akcií. Jako další požadavek jedna společnost nesmí mít větší než 10% podíl váhy emise v tomto indexu, zatímco podíl jednoho sektoru nesmí překročit 30%.

9.7.5

Ostatní indexy

WIG-PL, WIG-banking, WIG-construction, WIG-chemical, WIG-developers, WIG-IT, WIGmedia, WIG-oil and gas, WIG-food, WIG-telecom, WIG-energy, NCINDEX, NCXLIFESCI, RESPECT, WIG20lev, WIG20short, WIGdiv Jedná se o sektorové subindexy kótovaných společností. Seznam společností zahrnutých v sektorových subindexech WIG je založený na tom do jakého sektorů patří. Každá společnost může být jen v jednom subindexu. Hodnoty sektorových subindexů jsou zveřejňovány třikrát během seance. Sektorové subindexy jsou založeny na WIG metodologii výpočtu. Čistě pro polské společnosti byl zaveden index WIG-PL, které splňují základní podmínky pro zahrnutí do tohoto indexu.

- 43 -


10. VÍDEŇSKÁ BURZA Wiener Börse AG, známá jako Vídeňská burz, je jedinou burzou cenných papírů ve Vídni a v Rakousku. Nepatří mezi největší a není ani nejrychleji rozvíjející se trh, ale v poslední době se stala vzorem pro integraci kapitálového trhu ve střední a východní Evropě. V současnosti je i jedinou všeobecnou komoditní burzou. Kromě Vídeňské burzy existují v Rakousku pouze speciální burzy zemědělských výrobků ve Vídni, Štýrském Hradci a v Linci. Vídeňská burza vlastní 82,4% podíl BCPP, 81,1% podíl Lublaňské burzy a společně s Oesterreichische Kontrollbank vlastní většinový podíl (68,8 %, z toho WBAG patří 50,4 %) burzy v Budapešti. Hlavním indexem burzy je v současnosti index ATX.

10.1 Historie 12 Vídeňská burza je jednou z nejstarších na světě, existuje přes 200 let a byla založena v roce 1771 Marií Terezií. Zpočátku burza sloužila jako prostor pro obchodování s dluhopisy, směnkami a cizími měnami. Mimoburzovní obchody s obligacemi byly zakázány. S akciemi se zde začalo obchodovat až v roce 1818, ale díky politickému i ekonomickému významu Habsburků se brzy stala mezinárodně významnou. Společně s ekonomickým boomem rostl význam burzy a objemy obchodů, v roce 1872 pak došlo ke spojení akciové burzy a nově vzniklou komoditní burzou. K rozvoji finančního trhu v 19. století značně přispěla výstavba prvních železničních tratí a rovněž rozvoj lodní dopravy. V roce 1855 byl vydán nový burzovní patent, kterým byla do čela burzy postavena tzv. burzovní komora s 18 burzovními radami jmenovanými vládou na návrh grémia (správní sbor) pro velkoobchod a obchodní komory. V té době se na burze objevovali spekulanti, což vedlo i přes nově přijímané regulace a zákony v roce 1873 k prvnímu velkému krachu na burze. Panika se rozšířila po celém světě, následovala dlouhá deprese a z Vídeňské burzy zmizelo 90% všech společností, které si pro peníze chodily namísto na burzu do bank. Trvalo několik desetiletí, než se burza vzpamatovala. Nové zákony z roku 1875 pomohly obnovit regulérnost obchodování a situace na burze se postupně konsolidovala. Před první světovou válkou zažila burza jedno ze svých nejlepších období a její postavení ve východní a střední Evropě bylo dominantní. Burza byla během první světové války uzavřená a k jejímu otevření došlo až v roce 1918, kdy zažila další boom v obchodování, který se týkal kromě akcií také komoditního trhu. Další propad následoval v březnu 1924, z něhož se akcie vzpamatovávaly velmi pomalu. Pozici Vídeňské burzy oslabil rozpad Rakousko-Uherska a začlenění do Německé říše v roce 1938, kdy burza ztratila svoji nezávislost, burza podléhala německým zákonům a obchodování bylo výrazně omezeno. Po druhé světové válce se opět otevřela v roce 1948, ale kvůli znárodnění některých společností to byl spíše trh s dluhopisy, který se 12

Zdrojem je [en.wienerborse.at, 2011a]

- 44 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe i díky měnové reformě z roku 1952 vzpamatoval mnohem rychleji. Akcie se znovu ke slovu dostávají až v šedesátých letech, primární úlohu stále hrály dluhopisy. Začátkem osmdesátých let byla likvidita na burze s akciemi mizivá a společnosti se na burzu nehrnuli. Trh nakonec rozhýbal až Jim Rogers, který nakoupil všechny akcie na trhu. Rozvoj trhu hodně ovlivnilo představení elektronického obchodního systému PATS a přijetí nového zákona o burze v roce 1989. Extrémní růst byl však opět příčinou spekulativní bubliny, která splaskla v roce 1990. Na stejnou úroveň se pak akcie dostaly až v roce 2004, kdy už byla Vídeňská burza plně rozvinutým a fungujícím trhem. Koncem roku 1997 se spojila akciová a komoditní burza (Österreichische Termin-und Optionenbörse ÖTOB) a vznikla nová společnost pod názvem Wiener Börse AG. V roce 1999 dochází k privatizaci polovičního podílu společnosti a zároveň dochází také k novému rozdělení trhu. Koncem roku je pak nejvýznamnější událostí představení obchodního systému Xetra. V roce 1991 byl zaveden nový hlavní index ATX, který se stal nástupce indexu WBI z roku 1968. V roce 2002 pak dochází k otevření primárního trhu, což díky zvýšeným nárokům na otevřenost zařazených společností výrazně zvýšilo transparentnost i likviditu na trhu. I přesto zůstává WBAG v očích investorů malou regionální burzou, díky čemuž jí opět z větší části obešly propady na trzích v roce 2002. Od roku 2003 pak dochází opět k velkému oživení na trhu, když kromě zájmu investorů roste také zájem společností umisťovat své akcie na burze a privatizují se další velké společnosti. V posledních letech je pak vídeňská burza jedním z hlavních hráčů v integračním procesu středoevropských a východoevropských burz. Po převzetí většího podílu v Budapešťské burze v roce 2004, získala také většinu v Lublaňské a Pražské burze, kromě toho spolupracuje i s ostatními burzami zejména v jihovýchodní Evropě. V roce 2005 dochází k založení společnosti CCP Austria, která od té doby funguje jako clearingové a vypořádací centrum pro obchodování s cennými papíry a deriváty. Do té doby tuto funkci vykonávala Oesterreichische Kontrollbank (OeKB), která je spoluvlastníkem CCP společně s WBAG. Po získání většinových podílů ve třech sousedících burzách v Budapešti, Lublani a Praze v roce 2008 byla Vídeňská burza intenzivně zapojena do vzniku CEE Stock Exchange Group v roce 2009. Prvním krokem v tomto úsilí bylo spojení rodinné značky. Byl položen základní kámen pro založení centrální holdingové společnosti. 14. ledna 2010 holdingová společnost CEESEG AG byla oficiálně zapsána do obchodního rejstříku. Od toho dne, burzy Vídeň, Budapešť, Lublani a Praze jsou dceřiné společnosti centrální holdingové společnosti. Jediným akcionářem Wiener Börse AG provozující Vídeňskou burzu je v současnosti CEESEG AG. Stávající akcionáři na Wiener Börse AG jsou akcionáři CEESEG AG. Holdingová společnost je zodpovědná za strategické a finanční řízení a správu dceřiných společností, přičemž obchodní operace se provádějí pomocí čtyř členských burz.

- 45 -


10.2 Význam WB Jakožto jediná burza cenných papíru v Rakousku má významné postavení na domácím a evropském trhu. Je mezinárodně uznávanou burzou cenných papírů, je atraktivní pro zahraniční investory. Vídeňská burza vytváří rámcové podmínky podporující kapitálový trh a rozvoj investiční kultury v Rakousku. Vídeňská burza pracuje na zlepšení zájmu o rakouský kapitálový trh mezi rakouskými investory, mezinárodními investory, účastníky obchodování a datovými zákazníky. Kromě toho se strategické cíle Vídeňské burzy jako jedné z vedoucích burz v centrální a východní Evropě je posílení mezinárodní pozice na celém kapitálovém trhu střední a východní Evropy. Vídeňská burza také spolupracuje s množstvím burz v regionu. Je majoritním akcionářem sousedících burz jakožto Pražské, Budapešťské a Lublani. S těmito burzami tvoří CEE Stock Exchange Group.

10.3 Organizace WB Nejvyšším orgánem Vídeňské burzy je valná hromada. Akcionáři prostřednictvím tohoto orgánu vykonávají svá vlastnická práva. V současnosti má burza 56 akcionářů, jedná se o bankovní nebo finanční instituce, ale mezi akcionáři jsou i společnosti kotované na burze, jako např. Telekom Austria, Voestalpine nebo Österreichische. Valná hromada volí 12 členů dozorčí rady. Valná hromada volí ředitele. Dozorčí rada jmenuje představenstvo a vykonává dozor nad řízením společnosti. Počet členů dozorčí rady je 17, přičemž 12 členů je voleno valnou hromadou a zbylých 5 členů jsou voleni z řad zaměstnanců. V čele dozorčí rady musí stát zástupce akcionářů. Představenstvo řídí na vlastní odpovědnost burzu. Představenstvo Vídeňské burzy je dvoučlenné. Členem představenstva může být zástupce akcionáře, ale ne člen dozorčí rady. Pod přímé řízení představenstva spadají právní záležitosti, mezinárodní obchodní rozvoj, emitenti a trh datových služeb, finance, lidské zdroje, veřejné záležitosti, marketingová a podniková komunikace, vztahy s médii a výkonná komunikace, trh a produkty, informační technologie. [en.wienerborse.at, 2011b]

10.4 Podmínky členství na WB Obchodovat na burze můžou pouze členové burzy, kteří splnili řádné předpoklady. K tomu, aby se instituce zapojila do obchodování na Wiener Börse na derivátových a peněžních trzích, je nezbytné stát se členem Wiener Börse a mít požadované technické a lidské zdroje. Dle zákona z roku 1999 se členy burzy se mohou stát tyto subjekty [en.wienerborse.at, 2011c]:  kreditní společnosti z Evropského ekonomického prostoru (EEA)

- 46 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe  investiční společnosti z EEA nebo uznané investiční společnosti, které mají sídlo mimo tento prostor  místní investiční podniky z členských států z Evropských hospodářských prostorů Předpokladem pro společnosti, které se chtějí stát členy Wiener Börse je potvrzení o tom, že žadatel je oprávněn vykonávat činnost poskytování investičních služeb ve své domovské zemi a byl přijat za člena na regulovaném trhu a je na něj dohlíženo příslušným orgánem. V případě společností se sídlem ve třetích zemích, jsou nároky na splnění požadavků posuzovány individuálně. Aby se společnost stala členem, musí podepsat následující smlouvy:  členskou smlouvu, tato smlouva potvrzuje, že žadatel splňuje podmínky členství  všeobecné obchodní podmínky Wiener Börse AG  členské prohlášení pro Xetra® nebo Eurex® obchodní systém  žádost o vydání Trading pass Uchazeči o členství mohou podat žádost na jednu z následujících aktivit:  účast na obchodování s cennými papíry  účast na obchodování s opcemi a finančními futures obchody  účast v systému vypořádání obchodů s cennými papíry uzavřených prostřednictvím burzy  účast

v systému

vypořádání

obchodů

s opcemi

a

finančními

futures

obchody

prostřednictvím burzy Na peněžních a derivátových trzích jsou možné následující typy členství:  Direct Clearing Member (DCM) jsou oprávněni k zúčtování a vypořádání transakcí na vlastní účet a pro zákazníka.  Non Clearing Member (NCM) má přistup do obchodního systému, ale nemá takové povolení jako clearing členové.  General Clearing Member (GCM) jsou oprávněni zúčtovat a vypořádat transakce na vlastní účet a pro zákazníky, stejně jako transakce ostatních členů (NKP) pod podmínkou, že clearingová smlouva s takovým členem byla uzavřena.  Clearing Agents: Clearingový agent působí jako technický asistent pro vypořádání obchodů s cennými papíry pro DCMs na účet DCM. Clearingový člen se zavazuje zajistit plnění zákazníkových obchodů, ale pouze v případě, jestliže prohlásil clearingový člen, že byl uveden do pozice, aby splnil své závazky ze strany zákazníka. Wiener Börse nabízí vzdělávací kurzy pro obchodníky na peněžním trhu a derivátovém trhu (pouze německy). Zkoušky jsou podávány Wiener Börse (pouze německy). Pokud obchodník má již Trading pass pro Xetra nebo Eurex obchodní systém, např. jediný požadavek je doplňující kurz pro vídeňský trh, jedná se o znalosti místních obchodních

- 47 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe pravidel. Pro vstup na Wiener Börse se neplatí žádný vstupní poplatek, pouze roční poplatky, které jsou zveřejněny na stránkách burzy.

10.5 Obchodování na WB13 Obchodování na Vídeňské burze probíhá ve dvou obchodních systémech Xetra a Eurex. Zatímco cenné papíry jsou obchodovány skrze Xetra obchodní systém, derivátové produkty (futures a opce) jsou obchodovány skrze Eurex obchodní systém.

10.5.1 Xetra obchodní systém O roku 1999 se obchodování s cennými papíry provádí přes obchodní systéme Xetra (Exchange Electronic Trading). Jedná se o obchodní systém Německé burzy. V tomto systému

se

dá

obchodovat

v aukčním

režimu

s akciemi,

dluhopisy,

investičními

certifikáty, warranty a v kontinuálním režimu. Rozlišujeme tržní model pro obchodování s akciemi, dluhopisy a strukturovanými produkty. V aukčním reţimu obchodování jsou příkazy shromažďovány k jednomu časovému okamžiku, ve kterém je určena jednotná aukční cena. Ceny jsou stanoveny podle principu uspokojení co největšího počtu příkazů. Obchodování s dluhopisy probíhá od 11:30 do 14:20. Aukční cena je stanovena tak, aby minimalizovala počet neúspěšných příkazů. Obchodování v aukčním režimu probíhá od 12:30 do 13:30 každý obchodní den. Obchodování v kontinuálním reţimu probíhá každý den na Vídeňské burze po skončení zahajovací aukce. V systému Xetra vstupuje každý burzovní příkaz nejprve do orderbooku, ve kterém se shromažďují příkazy a jsou viditelné pro protistrany. Po spárování příkazů, je obchod automatický systémem uzavřen. Výhodou kontinuálního obchodování je, že obchody mohou být uzavírány průběžně a ne za jednotnou cenu. Tvůrci trhu zajišťují, že na každém cenném papíru jsou k dispozici v každém okamžiku nákupní i prodejní kotace, to zvyšuje likviditu trhu. Kontinuální obchodování s akciemi probíhá od 8:55 do 17:35, záleží ještě na skupině instrumentů. S investičními certifikáty se obchoduje od 9:15 do 17:30.

10.5.2 Eurex obchodní systém Finanční Futures obchody a opce jsou obchodovány ve Vídni skrze Eurex obchodní systém. Obchodování je prováděno výhradně v kontinuálním režimu určování ceny (kontinuální obchodování). Všechny nové přijaté příkazy jsou okamžitě kontrolovány, jestli mohou být provedeny proti existujícímu příkazu v orderbooku. Provedení příkazu probíhá podle ceny a časové priority.

13

Zdrojem je [en.wienerborse.at, 2011d]

- 48 -


10.6 Segmentace trhu 14 Wiener Börse AG se dělí na regulovaný a neregulovaný trh. Regulovaný trh se dělí na trh oficiální a druhý regulovaný trh. Třetí trh je trhem neregulovaným, do něhož patří MTF (Multilateral Trading Facility). Segmentace trhu alokuje finanční instrumenty obchodované na trzích Wiener Börse AG podle určitých kritérií do tržních segmentů. Segmentace trhu nebere v úvahu, jestli finanční instrumenty jsou přijaty ke kótování na regulovaném trhu (oficiální trhu nebo druhý regulovaný trh), nebo jsou obchodovány na třetím neregulovaném trhu (MTF). Tyto trhy jsou používány jako kritérium pro alokaci na různých trzích. Alokační kritéria v různých segmentech trhu jsou určena především:  trhy (oficiální trh, druhý trh, třetí trh)  typem finančních instrumentů (akcie, podílové certifikáty, dluhopisy, certifikáty a dalšími)  přísnější požadavky na reporting, kvalitu a zveřejňování  zajišťování likvidity (specialistou, market makerem a dalšími)  obchodním systém a typem obchodování Kromě toho, že se trhy dělí na tři základní oficiální, druhý a třetí, jsou finanční instrumenty děleny na Wiener Börse AG do segmentů, přičemž jednotlivé segmenty trhu s finančními instrumenty mohou být obchodovány na těchto třech trzích, buď výlučně na jednom z nich nebo společně na dvou nebo všech. Finanční instrumenty obchodovány na trzích Wiener Börse AG jsou uskupeny do následujících segmentů:  Trh cenných papírů, který se dále dělí na hlavní trh, střední trh a standardní trh. Střední trh se dělí na kontinuální a aukční. Standardní trh se dělí na kontinuální a aukční.  Trh dluhopisů, který se dělí na veřejný, podnikový, finanční sektor a performance linked bonds.  Trh derivátů, který se dělí na rakouské a středoevropské deriváty.  Trh strukturovaných produktů, jakož to certifikáty, burzovně obchodované fondy, investiční fondy a warranty.  Trh ostatních cenných papírů obchodovaných v kontinuálním a aukčním režimu.

10.7 Vypořádání obchodů Systém vypořádání obchodů na peněžních a derivátových trzích ve Vídni se provádí prostřednictvím společnosti Central Counterparty Austria GmbH (CCP.A). CCP.A je společnost vlastněná společně Wiener Börse a Oesterreichische Kontrollbank AG. Obchody

14

Zdrojem je [en.wienerborse.at, 2011d]

- 49 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe jsou vypořádány v periodě T+3 na peněžním trhu a T+1 na derivátovém trhu. Oesterreichische Kontrollbank AG (OeKB) má postavení clearingové banky. CCP Rakousko samo o sobě nemá bankovní licenci. Vypořádání CCP transakcí a bankovní záruky provádí OeKB jménem CPP Rakouska. Clearingová banka je odpovědná za včasné zarezervování vstupu a platby za dodávku, stejně jako pro úschovu cenných papírů (s výjimkou záruk), bankovní procesy jsou oceňovány zúčtovací marží. Vypořádání se provádí plně elektronicky prostřednictvím spolehlivého clearingového systému SICS (Settlement information clearing system). SICS zaznamenává všechny obchody zúčtování a vypořádání. Obvykle periodou je jeden obchodní den. Vypořádání pak probíhá z pozice vzniklé po vzájemném započtení všech proběhlých transakcí, které je možné započíst. Tento proces pomáhá minimalizovat množství vypořádacích a zúčtovacích transakcí a zajišťuje efektivní zúčtování a vypořádání transakcí s mezinárodními normami. SCIS optimalizuje zúčtování informací poskytnutých zúčtovacími členy. Tyto informace jsou k dispozici strukturovaným způsobem v dialogovém okně (připojení k systému SICS) v reálném čase. Navíc, je možné přijímat data přes souborový přenos. Transakce futures a opcí uzavřených na Wiener Börse AG jsou zúčtovány v systému EUREX Vídeň. [en.ccpa.at, 2011]

10.8 Burzovní informace Wiener Börse AG pro subjekty, které mají předplaceny nadstandardní informační služby, poskytuje informační data v reálném čase, což znamená bez 15 minutového zpoždění přes „Wiener Börse Live“ na webových trenkách WBAG. Data, která poskytuje, jsou kombinací poslední obchodované ceny včetně velikosti objednávky. Pro běžné uživatele, kteří nejsou předplatiteli žádné informační služby, jsou informační data dostupná na webových stránkách s 15 minutovým zpožděním. Posledním typem dat jsou data zveřejňována po závěru obchodování s uzavíracími cenami. [en.wienerborse.a, 2011e]

10.9 Burzovní indexy Rakouská burza v současnosti počítá velké množství rakouských a CEE indexů, které se dají rozdělit do následujících 4 kategorií [en.indices.cc, 2011]:  rakouské indexy jsou ATX, ATX Prime, ATX five, IATX, SATX, ATXTR, ATX FND, VÖNIX, WBI  indexy zemí střední a východní Evropy jsou děleny podle země na indexy CTX, HTX, PTX, ROTX, CROX, SRX, BTX, na indexy podle regionu CECE, SETX, CECExt, NTX, CECE MID, SCECE, CECETR, CEERIUS, na indexy podle sektoru CECE BNK, CECE OIL, CECE TEL, CECE HCA, CECE INF, CERX

- 50 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe  indexy nezávislých států podle země RDX, RDXxt, RDXTR, RTX, RTX MID, UTX, KTX, podle sektoru RTX OIL, RTX MET, RTX TEL, RTX NRG  index pro Asii CNX Všechny indexy jsou vážené cenové indexy, jako váha indexů se používá cena volně 15

obchodovatelných akcií (tzv. free float ).

10.9.1 ATX index ATX (Austrian traded index) index byl zaveden v roce 1991, je to cenový index, vážený free floatem, složený z 20 rakouských blue-chip akcií obchodovaných na Wiener Börse. Vypočítávaný a šířený v reálném čase, index je denominovaný v EUR, a slouží jako základ pro strukturované produkty a standardizované futures a opce obchodované na Wiener Börse. Výchozí hodnota indexu byla stanovena na 1000 bodů. Výpočet indexu probíhá každý obchodní den od 9:00 do 17:45. Do výpočtu indexu nejsou zahrnuty dividendové platby. Změny ve složení indexu jsou prováděny čtvrtletně. Množství akcií zahrnutých v ATX indexu není limitován.

10.9.2 CTX index CTX (Czech traded index) index byl zaveden v roce 1999, je to cenový index, vážený free floatem a je složen z nejvíce obchodovaných blue-chips na Burze cenných papírů Praha. Index je počítán v EUR, USD a místní měně a šířen v reálném čase Wiener Börse AG. Je navržený jako obchodovatelný index používaný jako základ pro strukturované produkty a pro standardizované deriváty (futures a opce). Výchozí hodnota CTX USD a CTX CZK byla stanovena na 1000 bodů. Výpočet indexu probíhá každý obchodní den na Pražské burze a o prázdninách v Rakousku od 9:00 do 17:00. Do výpočtu indexu nejsou zahrnuty dividendové platby. Změny ve složení indexu jsou prováděny čtvrtletně. Množství akcií zahrnutých v CTX indexu není limitován.

15

Část základního kapitálu, která je veřejně obchodovatelná, ale kterou nevlastní strategičtí investoři.

- 51 -


11. POROVNÁNÍ VYBRANÝCH STŘEDOEVROPSKÝCH BURZ V této poslední části mé práce se budu snažit porovnat burzy na základě analýzy nejdůležitějších ukazatelů. Provedu analýzu objemu obchodů, analýzu tržní kapitalizace, analýzu Turnover velocity, analýzu vývoje nových společností a analýzu vývoje burzovních indexů.

11.1 Analýza objemu obchodů Při analýze objemu obchodů s akciemi jsem čerpal data ze stránek FESE, což je federace evropských burz, která zastupuje 46 burz cenných papírů. Při analýze objemu obchodů hraje významnou roli likvidita, protože nejvíce se obchoduje s nejlikvidnějšími akciemi. Bylo dokázáno, že zvýšení objemu obchodování má pozitivní vliv na HDP. Konkrétně zvýšení objemu vede ke zvýšení růstu HDP. Při jistém zjednodušení lze říci, že zdvojnásobení objemu obchodování by teoreticky mohlo vést až k 0,5% zvýšení růstu HDP. [Moudrý et al, 2007, s. 30] Objem obchodů se spočítá jako celkový počet akcií obchodovaných vynásobený jejich odpovídající cenou. Data jsou single-counted, což znamená, že do celkového objemu je započítána pouze jedna strana transakce. Společnosti přijaté ke kótování a obchodovaní jsou zahrnuty v datech. Ve výpočtu jsou zahrnuty jak domácí tak zahraniční společnosti, data jsou v milionech EUR. [world-exchanges.org, 2011a] Tabulka 4: Objemy obchodů s akciemi na hlavním a vedlejších trzích (v EUR mil.) Rok Pražská burza

2000

2001

2002

2003

2004

2005

7 457,20

4 026,08

5 909,50

7 470,60

15 073,20

34 908,60

Varšavská burza

31 053,50

10 845,50

8 308,40

8 776,70

13 147,40

24 110,70

Vídeňská burza

10 497,00

8 615,00

6 449,80

9 803,90

19 400,80

37 503,40

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Pražská burza

30 015,40

36 581,40

34 178,60

17 564,50

10 629,10

Varšavská burza

43 235,20

63 876,10

47 853,50

41 415,10

58 581,80

Vídeňská burza

54 892,60

94 488,80

71 850,60

36 448,90

36 404,30

Zdroj: FESE [fese.be, 2011] – vlastní zpracování

- 52 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Graf 3: Objemy obchodů s akciemi na hlavním a vedlejších trzích (v EUR mil.)


Na grafu číslo 3 je vidět průběh objemu obchodů s akciemi mezi rokem 2000 a 2010. Průběh grafu je podobný průběhu grafu tržní kapitalizace, protože ho ovlivňují stejné faktory jako graf objemu obchodů s akciemi. Z grafu je vidět, že od roku 2000 došlo k útlumu, nejnižší objem obchodů byl zaznamenán v roce 2002, kdy tyto burzy měly téměř totožné výsledky. Od tohoto roku nastává růst, ve vedení je Vídeňská burza, až do roku 2005, v těsném závěsu za ní je Pražská burza. V roce 2006 získává druhé místo Varšavská burza, která láká stále větší množství společností jak domácích tak zahraničních, které na ni umisťují své emise. V roce 2007 dosáhly tyto burzy svého maxima, vítězem se stala Vídeňská burza, je vidět, že Varšavská burza se dokázala vypracovat a získala významné postavení na trhu s akciemi. S nástupem celosvětové krize od tohoto roku 2007 nastává útlum v obchodování. V roce 2010 dokázala zvítězit Varšavská burza díky velkému množství společností, které dokázala přesvědčit, aby na ni umisťovali své emise a obchodovali na ní. Likvidita hraje také významnou roli, protože pokud se na burze obchoduje s likvidními akciemi, stává se burza atraktivní pro společnosti a investory. Varšavská burza stále získává velké množství nových společnosti na rozdíl od Pražské a Vídeňské burzy, kde příliv nových společnosti je minimální.

11.2 Trţní kapitalizace Data pro tržní kapitalizaci jsem čerpal ze stránek FESE stejně jako data pro objem obchodů cenných papírů. Tržní kapitalizace vyjadřuje hodnotu firmy na základě tržního ohodnocení cen jejích akcií. Celková tržní kapitalizace je získána jako součet celkové tržní kapitalizace každé domácí společnosti a exkluzivně kótovaných zahraničních společností

- 53 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe zahrnujících všechny trhy nebo segmenty burzy. Tržní kapitalizace jedné společnosti se spočítá jako součin množství emitovaných akcií a jejich tržní hodnoty. Toto číslo odráží komplexní hodnotu trhu v té době. Tržní kapitalizace zahrnuje world-exchanges.org, 2011a]:  akcie domácích společností  akcie zahraničních společností, které jsou exkluzivně kótovány na burze, tj. zahraniční společnosti nejsou kótovány na žádné další burze.  kmenové a prioritní akcie  akcie bez hlasovacích práv pokud existují  investiční a účastnické certifikáty když jsou dostupné Tržní kapitalizace nezahrnuje:  kolektivní investiční fondy  práva, warrants, konvertibilní instrumenty  opce, futures  zahraniční kótované společnosti jiné než exkluzivně kótované  společnosti, jejichž jediným obchodním cílem je podíl jiné kótované společnosti  společnosti přijaté k obchodování, ale nebyly přijaty ke kotování Následující tabulka obsahuje data od roku 2000 až 2010. Data jsou vyjádřena v EUR milionech za sledované období. Tabulka 5: Tržní kapitalizace (v EUR mil.) Rok

2000

2001

Pražská burza

12615,2

8999,1

Varšavská burza

33760,8

Vídeňská burza

31 884,0

2002

2003

2004

2005

9796,3

12287,9

21720,0

31059,5

28845,8

27055,4

29349,8

51888,3

79353,5

28 307,0

32 235,0

44811,0

64 577,0

107 036,0

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Pražská burza

34693,4

47987,4

29615,1

31265,4

31922,2

Varšavská burza

112825,6

144323,3

65177,6

105157,2

141918,4

Vídeňská burza

151 013,0

161730,7

54752,4

79511,0

93944,2

Zdroj: FESE[fese.be, 2011] – vlastní zpracování

- 54 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Graf 4: Tržní kapitalizace (v EUR mil.)


Pro názornost jsem vytvořil graf, který mapuje průběh tržní kapitalizace tří hodnocených burz. Jak už jsem zmínil u objemu obchodů, grafy jsou si podobné, protože zde hrají roli stejné faktory. Od roku 2000 do roku 2002 došlo k poklesu tržní kapitalizace, bylo to způsobeno tím, že některé akcie přestaly vyhovovat podmínkám registrace dle zákona, především z důvodu nižší tržní kapitalizace emise, nebo nedostatečného rozptýlení akcií mezi veřejnost. Od roku 2002 se začíná dařit a roste tržní kapitalizace společností, je to způsobeno hlavně rostoucí cenou akcií. Společnostem se daří až do roku 2007, kdy Vídeňská burza naměřila největší kapitalizaci za sledované období. V této době burzy naměřily největší objemy obchodů a ceny akcií dosáhly svého historického maxima. V roce 2008 přichází krize a dochází na všech burzách k velkému snížení kapitalizace, největší snížení zaznamenala Vídeňská burza, kde došlo ke snížení až o 55%. Tato krize byla způsobená hypoteční krizí v USA, propadem cen nemovitostí, pádem dolaru a ekonomickou recesí. To má za následek snížení cen akcií, dochází k výraznému útlumu přílivu nových společností. Od tohoto roku se začíná burzám dařit a roste kapitalizace, do absolutního vedení se dostává Varšavská burza, která dokáže získávat stále velké množství nových společností, které na ni umisťují své akcie. Pražská burza neprojevuje výrazné změny v kapitalizaci. Z grafu je tedy vidět, že od roku 2000 do roku 2010 tržní kapitalizace v ČR vzrostla o 153%, v Rakousku o 195% a Polsku o 320%.

- 55 -


11.3 Vývoj nových společností a primárních emisí prostřednictvím IPO V této části jsem se zaměřil na vývoj nových společností a nové primární emise prostřednictvím IPO. Data jsem čerpal ze stránek FESE.V tabulce 6 je zobrazen vývoj nových společností na třech burzách od roku 2000 až 2010. Vliv na příchod nových společností má počet nových emisí, pokud tedy nejsou společnosti schopné lákat nové společnosti, ztrácejí tím svoji atraktivitu a následuje odchod investorů na jiné burzy. V roce 2000 měla Pražská burza 151 kótovaných společností, Varšavská burza 211 a Vídeňská burza 111. Z tabulky je vidět, že mistrem v získávání nových společností je Varšavská burza, která počet nových společností dokázala navýšit od roku 2000 o 177%, Pražská burza ztratila 460% společností, je na tom nejhůře. Vídeňská burza nevykazuje výrazné změny v průběhu sledovaného období. Tabulka 6: Počet kótovaných společností na burze Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pražská burza

151

102

79

65

55

39

Varšavská burza

211

216

202

189

216

241

Vídeňská burza

111

113

129

125

120

111

Rok Pražská burza

2006

2007

2008

2009

2010

32

32

28

25

27

Varšavská burza

265

375

458

486

584

Vídeňská burza

113

119

118

115

110

Zdroj: BCPP [bcpp.cz, 2011g], FESE[fese.be, 2011] – vlastní zpracování

Rád bych vysvětlit, co znamená Initial Public Offering (IPO), je první veřejná nabídka akcií. Pro tento pojem se v praxi běžně používá zkratka IPO. IPO je proces, při kterém společnost poprvé vstupuje na burzu a nabízí své akcie široké veřejnosti. Důvodů, proč společnosti chtějí realizovat IPO, je několik, mezi nejvýznamnější však patří potřeba navýšit kapitál společnosti, tedy získat dodatečné finanční zdroje. [en.wikipedia.org, 2011]

- 56 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe Tabulka 7: Počet nových primárních emisí prostřednictvím IPO Rok

2000

Pražská burza Varšavská burza Vídeňská burza Rok

2001

Varšavská burza Vídeňská burza

2003

2004

2005

0

0

0

0

1

2

13

9

5

6

36

35

8

8

8

9

4

7

2006

Pražská burza

2002

2007

2008

2009

2010

2

2

1

0

1

33

105

93

38

109

9

9

4

3

7

Zdroj: BCPP [bcpp.cz, 2011g], FESE [fese.be, 2011] – vlastní zpracování

Graf 5: Počet kótovaných společností na burze

Zdroj: BCPP [bcpp.cz, 2011g], FESE [fese.be, 2011] – vlastní zpracování

Varšavská burza od roku 2001 zaznamenala úbytek společností, který skončil v roce 2003, následuje pozvolný nárůst a od roku 2006 stoupá závratnou rychlostí. Je jasné, že se stala je vítězem co do počtu kótovaných společností, tak nových primárních emisí. Vídeňská burza zaznamenala největší odchylku v roce 2002, jinak k žádným výrazným odchylkám nedochází. Pražská burza od roku 2000 neustále klesá, je to tím, že jsou společnosti dekotovány, protože nesplňují pravidla burzy, např. nejsou dostatečně likvidní nebo odcházejí do zahraničí, např. Varšavská burza láká české organizace a investory.

- 57 -


11.4

Turnover velocity 16

Data jsem čerpal ze stránek BCPP, FESE a WFE . Turnover velocity ukazuje rychlost za jakou je zobchodován celý objem emise. Jedná se o poměrový ukazatel, který se počítá jako poměr mezi objemem obchodů a tržní kapitalizací akcií. Díky tomuto ukazateli se dá porovnávat likvidita na burzách s různou tržní kapitalizací. Ve výpočtu jsou zahrnuty pouze domácí akcie. Tabulka 8: Vývoj ukazatele Turnover velocity Rok

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Pražská burza

59,64%

37,85%

41,20%

54,75%

62,28%

95,26%

Varšavská burza

66,00%

38,50%

28,70%

29,30%

45,40%

38,70%

Vídeňská burza

34,40%

21,30%

21,30%

25,30%

50,20%

41,60%

Rok

2006

2007

2008

2009

2010

Pražská burza

62,96%

50,70%

43,20%

27,30%

30,10%

Varšavská burza

45,40%

43,30%

43,60%

43,00%

37,10%

Vídeňská burza

50,20%

55,60%

65,70%

39,30%

47,10%

Zdroj: BCPP [world-exchanges.org, 2011b], WFE, FESEBCPP [bcpp.cz, 2011g], FESE [fese.be, 2011] – vlastní zpracování

Graf 6: Vývoj ukazatele Turnover velocity

Zdroj: Zdroj: BCPP [world-exchanges.org, 2011b], WFE, FESE BCPP [bcpp.cz, 2011g], FESE [fese.be, 2011] – vlastní zpracování

Graf 6 znázorňuje průběh Turnover velocity v jednotlivých letech 2000 až 2010. Graf nám ukazuje, jaké burzy jsou nejvíce a nejméně likvidní. V našem případě nejmenší likvidity dosáhla Vídeňská burza v roce 2002 a největší likvidity dosáhla Pražská burza v roce 2005, 16

WFE - World federation of exchanges je asociace 52 burz

- 58 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe mezi lety 2002 až 2006 překonala s velkým předstihem své konkurenty. Od roku 2006 dochází na Pražské burze ke klesání likvidity, což nepůsobí dobrým dojmem na její okolí a klesá zájem o její akcie. Současným vítězem je Vídeňská burza.

11.5 Analýza vývoje burzovních indexů V této části vysvětlím, jaký význam má burzovní index. Akciové indexy jsou základním statistickým indikátorem měřícím vývoj celého trhu. Pro investory jsou základním ukazatelem, který jim naznačuje, jak se daný trh v čase vyvíjí, tj. zda má klesající či naopak růstovou tendenci. Namísto sledování jednotlivých akcií a jejich kurzů stačí sledovat na hodnotu indexu a hned investor ví, zda má jásat či naopak propadat skepsi. Pro ukázku vývoje burzovních indexů jsem vybral ty hlavní:  Index PX, který používá Pražská burza, obsahuje blue-chip akcie, váhy indexu jsou počítány na základě celkové tržní kapitalizace, báze indexu se skládá z 15 společností.  Index WIG20, který používá Varšavská burza, obsahuje blue-chip akcie, váhy indexu jsou počítány na základě celkové tržní kapitalizace, báze indexu se skládá z 20 společností.  Index ATX, který používá Vídeňská burza, obsahuje blue-chip akcie, jedná se o vážený cenový index, kde váhy indexu jsou počítány na základě kombinovaného rankingu free float value (tržní hodnota akcií) a objem burzovních obchodů. Porovnání indexů jsem provedl v domácích měnách, proto na vývoj indexů nepůsobí změny kurzů. Graf 7: Vývoj burzovních indexů v domácích měnách

Zdroj: [marketwatch.com, 2011] – Vlastní úprava

Na grafu 7 je vidět procentuální vývoj hodnot středoevropských indexů od začátku roku 2000 až do konce roku 2011. Na vodorovné ose jsou roky a na svislé výkonost indexů v procentech. Všechny indexy začínají ve společném bodě 0% a postupně se přičítají

- 59 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe procentuální změny výkonosti indexů. Rostou od roku 2003 až do roku 2007, jediný výchylka nastala v roce 2006. Nejvýkonnějším indexem se stal PX. Důvodem je růst celosvětového ekonomického rozvoje. Všechny indexy dosáhly svých maxim v roce 2007 před příchodem velké hypoteční krize v USA. Po příchodu této krize dochází k rapidnímu poklesu výkonosti indexů, která končí na začátku roku 2009. Od tohoto roku indexy rostou až do současnosti.

- 60 -


12. ZÁVĚR Cílem mé bakalářské práce bylo porovnat a zhodnotit vývoj středoevropských burz v Praze, Varšavě a Vídni v letech 2000 až 2010. Burzy jsem zkoumal po stránce kvalitativní a kvantitativní. Z kvalitativního hlediska jsem se zaměřil na strukturu burzovních trhů. Po stránce kvantitativní jsem provedl komparativní analýzu vybraných burz na základě tržních ukazatelů. Moje práce je rozdělena do tří částí / kapitol / oddílů. V první části / kapitole / prvním oddílu jsem se zaměřil hlavně na teorii burz. Tato část / kapitola / tento oddíl byl navržen tak, aby čtenáře uvedl do problematiky burz cenných papírů. Burzy slouží k alokaci a realokaci volných peněžních prostředků prostřednictvím jednotlivých druhů cenných papírů. Investoři neustále vyhledávají nové investiční příležitosti. Trhy cenných papírů jsou místa, která jim umožňují ukládat volné finanční prostředky tam, kde očekávají jejich zhodnocení a zajištění likvidity. Důsledkem toho roste i význam burz ve střední Evropě. Z historie bylo zjištěno, že první burzy vznikaly od 12. století v italských městech. Tenkrát se však ještě nenazývaly burzami, ale slovem „loggie“. Pojmu burza se začalo používat až v belgických Bruggách ve Flandrech. Ze začátku se ještě neobchodovalo se zastupitelným zbožím, ale jen se směnkami a mincemi. V druhém období, které začalo rokem 1531 a skončilo založením amsterdamské burzy v roce 1631, se objevilo první skutečné zboží. Vznik burz na zboží započal později než vznik burz s cennými papíry, protože se řešily technické problémy s dopravou. Ve 20. století klesá význam místních burz s pohotovým zbožím a roste význam velkých mezinárodních burz se zbožím termínovým (futures). V 90. letech došlo ke vzniku velkého počtu nových burz s cennými papíry v rozvojových zemích a ve většině postkomunistických zemí, kde byla zavedena centrálně plánovaná ekonomika. Další roli hrála potřeba provedení privatizace, která probíhala hlavně prostřednictvím burz. S rozvojem dálkového přenosu dat a výpočetní techniky se obchodování značně urychlilo. Bez dobře fungujících burz by neexistoval kapitálový trh, jehož úlohou je shromažďovat disponibilní kapitál a orientovat jej tam, kde jej lze co nejúčelněji použít. Společnostem, jejichž cenné papíry jsou na burze obchodovány, burza nabízí možnosti k získání dalšího kapitálu. Burza umožnuje investorům spekulovat, a tím ovlivňovat kurz cenných papírů (pozitivně či negativně). Burzy fungují na členském principu, což znamená, že na burzu mohou přistupovat ve většině případů pouze členové burzy. Obchodovaní na burze je striktně vymezeno z časového hlediska, jsou jasně vymezeny dny, ve kterých se může obchodovat a také hodiny, od kdy do kdy může probíhat určitý druh obchodu. Předmětem obchodování na burze je zboží, resp. instrumenty, které musí být vzájemně zastupitelné. Tuto podmínku splňují cenné papíry z jedné emise nebo peníze. Burzy se dělí podle předmětu obchodování na všeobecné a specializované. Na všeobecných se obchoduje s různými druhy zboží, zatímco specializované se zaměřují jen

- 61 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe na určitý druh zboží. Burzy v jednotlivých zemích vznikaly v rozdílných dobách a za rozdílných společenských, ekonomických, právních a dalších podmínek. Organizace burz vykazuje v jednotlivých zemích řadu významných rozdílů; přes tyto rozdíly je možno v organizaci burzy nalézt řadu společných rysů. Burza má pevnou vnitřní organizaci, která se projevuje v existenci orgánů burzy. Orgány burzy rozhodují o podmínkách obchodování na burze. Burzy cenných papírů v různých zemích vznikaly často ve velmi odlišných podmínkách, lišila se i jejich právní forma. Rozlišujeme dvě právní formy: za prvé veřejnoprávní, která převládala na evropském kontinentě v průběhu 19. století a v první polovině 20. století, za druhé soukromoprávní, která vznikala většinou v USA. Trh cenných papírů patří mezi nejregulovanější segmenty tržního prostředí. Z historických zkušeností zemí s tržní ekonomikou je přesvědčivě dokázáno, že finanční trh musí být v určité míře regulován, aby se zabezpečilo jeho hladké fungování. Je nezbytně nutné zabezpečit ochranu zájmů investorů, je třeba chránit finanční trh před monopolizací a zabezpečit konkurenční prostředí na tomto trhu. V řadě zemí je pravomoc svěřena jedinému orgánu, a to Komisi pro cenné papíry a burzy, v jiných zemích hrají hlavní roli při regulování kapitálového trhu státní orgány, např. ministerstvo financí nebo ministerstvo průmyslu. Druhá část mé práce se zabývá důkladným popisem vybraných burz cenných papírů. V mém případě burzami vídeňskou, pražskou a varšavskou. Pozornost jsem věnoval jejich historii, protože obsahuje informace o jejich vývoji. Nejlépe na tom byla burza vídeňská, která nebyla uzavřena po druhé světové válce a mohla se dále rozvíjet. Horší už to bylo s burzou pražskou a varšavskou. Tyto burzy byly s nástupem komunismu a centrálně plánované ekonomiky uzavřeny a k jejich znovuotevření došlo až po pádu komunismu a přechodu k tržní ekonomice v 90. letech dvacátého století. Proto byly zpočátku relativně pozadu, ale nakonec se vypracovaly. Tyto burzy jsou členy Federace evropských burz (FESE). Podpora rozvoje pražské burzy je přímou investicí do zdravého a dlouhodobě udržitelného rozvoje ekonomiky, infrastruktury, zaměstnanosti a celé řady dalších oblastí. Varšavská burza je nejdynamičtěji rostoucí trh ve střední a východní Evropě. Pokud jde o kvalitativní ukazatele, varšavská burza je vůdcem mezi burzami ve střední a východní Evropě. Vídeňská burza má významné postavení na domácím a evropském trhu. Je mezinárodně uznávanou burzou cenných papírů, je atraktivní pro zahraniční investory a je majoritním akcionářem pražské, budapešťské a lublaňské burzy. S těmito burzami tvoří CEE Stock Exchange Group. Tyto burzy jsou založeny na členském principu. U jednotlivých burz jsem provedl popis obchodních systémů. Zjistil jsem, že šíření burzovních informací probíhá u každé burzy trochu odlišným způsobem. Jedno mají tyto burzy společné - informace jsou dostupné prostřednictvím jejich internetových stránek. Tyto informace se navíc liší podle toho, zda se jedná o běžné uživatele nebo předplatitele

- 62 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe nadstandardních služeb, u kterých nedochází ke zpoždění. U Varšavské burzy jsou tyto informace šířeny také prostřednictvím médií. Třetí oddíl je věnován praktické části mé práce. Snažil jsem se zde popsat a zhodnotit průběh těchto tří burz ve sledovaném období let 2000 až 2010. Abych toho dosáhl, zvolil jsem několik tržních ukazatelů, které nejlépe charakterizují daný trh. Provedl jsem analýzu objemu obchodů. Zjistil jsem, že významnou roli hraje likvidita, protože se nejvíce obchoduje s nejlikvidnějšími akciemi. Na základě studie Marka Moudrého a Romana Bitera bylo dokázáno, že zdvojnásobení objemu obchodů má pozitivní vliv na HDP; při zdvojnásobení obchodů teoreticky vzroste HDP o 0,5%. Při srovnání jsem použil objemy obchodů s akciemi na hlavním a vedlejších trzích v mil. EUR. Ve sledovaném období 2000 až 2010 jsem zjistil, že průběh grafu je podobný průběhu grafu tržní kapitalizace, protože ho ovlivňují stejné faktory jako graf objemu obchodů s akciemi. Bylo zjištěno, že v roce 2007 dosáhly tyto burzy svého maxima, vítězem se stala vídeňská burza. Varšavská burza se dokázala vypracovat a získala významné postavení na trhu s akciemi. S nástupem celosvětové krize v roce 2007 nastává útlum v obchodování. V roce 2010 dokázala zvítězit varšavská burza díky velkému množství společností, které přesvědčila, aby na ni umisťovali své emise a obchodovali na ní. Jako další ukazatel jsem zvolil tržní kapitalizaci. Tento ukazatel vyjadřuje hodnotu společnosti na základě tržního ohodnocení cen jejích akcií. Pro porovnání jsem použil hodnoty v mil. EUR. Z hodnot tržní kapitalizace jsem zjistil, že společnostem se daří až do roku 2007, kdy vídeňská burza naměřila největší kapitalizaci za sledované období. V této době burzy naměřily největší objemy obchodů a ceny akcií dosáhly svého historického maxima. V roce 2008 se rozvíjí krize a na všech burzách dochází k velkému snížení kapitalizace. Největší snížení zaznamenala vídeňská burza, a to o 55%. Tato krize byla způsobena hypoteční krizí v USA, propadem cen nemovitostí, pádem dolaru a ekonomickou recesí. To mělo za následek snížení cen akcií a došlo k výraznému útlumu přílivu nových společností. Od roku 2008 se začíná burzám dařit a roste kapitalizace. Od roku 2000 do roku 2010 tržní kapitalizace v ČR vzrostla o 153 %, v Rakousku o 195 % a Polsku o 320 %. Dalšími ukazateli jsou vývoj nových společností a primární emise prostřednictvím IPO. Z této analýzy jsem zjistil, že absolutním vítězem je varšavská burza, což je dáno hlavně tím, že je schopna získávat nové společnosti. V roce 2010 měla pražská burza 27, varšavská 584 a vídeňská 110 společností. Od roku 2000 dokázala varšavská burza navýšit počet nových společností o 177 %, zatímco burza pražská ztratila 460 % společností a je na tom nejhůře. Vídeňská burza nevykazuje výrazné změny v průběhu sledovaného období. Z hlediska nových primárních emisí je varšavská burza také vítězem, což je dáno její oblíbeností (např. české společnosti odcházejí na varšavskou burzu). Dalším ukazatelem je turnover velocity (rychlost obratu), který ukazuje rychlost, za jakou je zobchodován celý objem emise. Podle tohoto ukazatele se měří likvidita akcií. Do výpočtu

- 63 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe byly zahrnuty pouze domácí akcie. Zjistil jsem, že v našem případě nejmenší likvidity dosáhla vídeňská burza v roce 2002 a největší likvidity pražská burza v roce 2005. Mezi lety 2002 až 2006 pražská burza překonala s velkým předstihem své konkurenty. Od roku 2006 dochází na pražské burze k poklesu likvidity, což nepůsobí dobrým dojmem na její okolí a klesá zájem o její akcie. Současným vítězem je vídeňská burza. Posledním ukazatelem, který jsem si zvolil, je vývoj burzovních indexů, protože indexy jsou základním statistickým indikátorem měřícím vývoj celého trhu. Investor nemusí sledovat vývoj cen akcií, ale stačí mu sledovat vývoj hodnot indexů. Pro analýzu jsem zvolil domácí indexy PX, WIG20 a ATX. Indexy jsem porovnával pouze v domácích měnách, tudíž se neprojevují změny v kurzu. Zjistil jsem, že indexy rostou od roku 2003 až do roku 2007, jediná výchylka nastala v roce 2006. Nejvýkonnějším indexem se stal PX. Důvodem je růst celosvětového ekonomického rozvoje. Všechny indexy dosáhly svých maxim v roce 2007 před příchodem velké hypoteční krize v USA. Po příchodu této krize dochází k rapidnímu poklesu výkonosti indexů, která končí na začátku roku 2009. Od tohoto roku indexy rostou až do současnosti.

- 64 -


13. CONCLUSION The goal of this bachelor thesis was to compare and evaluate the development of Central European stock markets in Prague, Warsaw and Vienna between the years 2000 and 2010. I researched these stock markets with both quantitative and qualitative approaches. In the qualitative approach, I focused on the structure of the stock markets. In the quantitative approach, I carried out a comparative analysis of the selected exchanges on the basis of market indicators. My work is divided into three parts. The first part is focused mainly on the theory of stock markets and it was designed in the way to put the readers into the issue of stock markets. Stock markets are used for the allocation and reallocation of available funds through various kinds of securities. Investors are constantly looking for new investment opportunities. Securities markets are places that allow the investors to store free funds where they expect their appreciation and the provision of their liquidity. This results in the growing importance of stock markets in Central Europe. Historical resources revealed that stock markets originated in Italian cities in 12 century and at that time were not called a stock market but a “loggia“. The term stock market began to be used in Bruges in Flanders. At the beginning, substitute goods were not traded yet, only bills of exchange and coins. The first real goods appeared in the second period which began in the year 1531 and ended with the establishment of the Amsterdam stock market in 1631. The constitution of goods stock markets came later than the constitution of securities stock markets, because of technical problems with transportation. In the 20 century, the importance of local stock exchanges with prompt goods declined. On the other hand, we could witness the growing importance of large international commodity stock exchanges (futures). The 1990s was the period of the establishment of a large number of new securities stock exchanges in developing countries and in most post-communist countries where centrally planned economies were introduced. Another reason was the need to implement privatization which was carried out mainly by means of stock exchanges. With the development of remote data transmission and of information and communication technology, the trading was considerably accelerated. Stock market, the role of which is to collect the available capital and focus it where it can be used as effectively as possible, could not exist without a well-functioning stock exchanges. A stock exchange offers opportunities to obtain additional capital to the companies whose securities are traded there. A stock exchange allows investors to specualte and thus influence the securities rate, either positively or negatively. Stock exchanges operate on a membership principle, which means that in most cases only stock exchange members can access the auctions. Stock market trading is strictly defined in terms of time – not only trading days are clearly defined, but also the hours during which a specific kind of business may be carried out. The subject of stock market trading consists of goods,

- 65 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe respectively instruments, which have to be mutually interchangeable. These requirements are met by securities from one emission or money. According to the subject of trading, stock exchanges are divided to general and specialized ones. On the general ones different types of goods are traded, while the specialized ones are focused on a particular commodity. Stock exchanges in different countries were constituted in different times and under different social, economic, legal and other conditions. The organization of stock exchanges in different countries shows a number of significant differences; despite these differences, a lot of common features can be found as well. Stock exchanges have strong internal organization, reflected in the existence of stock exchange authorities. These stock exchange authorities decide on trading conditions on a stock exchange. Stock exchanges in different countries were often formed in very different conditions, and their legal forms varied, too. We distinguish two legal forms of stock exchanges. The first one is a public- law form that prevailed on European continent during 19th century and the first half of 20th century. The second one is a private-law form which originated mostly in the U.S.A. Stock markets belong to the most regulated segments of market environment. Historical experience of countries with market economies convincingly proves that financial markets have to be regulated to a certain extent to ensure their smooth functioning. It is indispensable to ensure protection of investors„ interests, to protect financial market from its monopolization and to ensure competitive environment on this market. In many countries, this power is in the hands of a single authority, namely Security and Exchange Commission, whereas in other countries, the major part in regulating the capital market is played by state authorities, such as Ministry of Finance or Ministry of Industry. The second part of my work deals with a thorough description of each of the three selected stock markets. My attention was devoted to their history, because it contains information about their development. Vienna Stock Exchange kept the best position, since it was not closed after the Second World War and its development could continue futher on. Prague and Warsaw stock exchanges were in worse situation. These stock exchanges were closed with the onset of communism and centrally planned economies. Their re-opening took place as late as after the fall of communism and transition to market economies in the 1990s. Therefore, they were relatively behind at the beginning, but they developed, eventually. These stock exchanges are members of the Federation of European Stock Markets (FESE). Promoting the development of the Prague Stock Exchange is a direct investment into a healthy and sustainable economic development, infrastructure, employment and many other areas. Warsaw Stock Exchange is the fastest growing market in Central and Eastern Europe. And according to qualitative indicators, Warsaw Stock Exchange is also the leader in this territory. Vienna Stock Exchange has a significant position on domestic and European markets. It is an internationally accepted stock exchange, it is attractive to foreign investors

- 66 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe and it is the majority shareholder of Prague, Budapest and Ljubljana stock exchanges. Together with these stock exchanges, it forms the CEE Stock Exchange Group. These exchanges are based on a membership principle. I have made a description of the business systems of each of the three stock exchanges. I have found out that each of the stock exchanges spreads its stock exchange information in a slightly different way. These stock exchanges have one thing in common - that the information is available through their websites. Moreover, this information differs according to whether they are regular users or subscribers of premium services, where there is no delay. At Warsaw Stock Exchange, this information is also disseminated through media. The third section is devoted to the practical part of my work. Here, I have tried to describe and evaluate the progress of these three stock exchanges in the monitored period from 2000 to 2010. To achieve this, I have chosen several market indicators that characterize best the described market. I have performed an analysis of a trading volume. I have found out that liquidity plays an important role, since the most liquid shares are traded. The studies of Marek Moudrý and Roman Biter proved that doubling the volume of transactions has a positive effect on GDP. Theoretically, doubling the transactions will lead to the growth of GDP by 0,5 %. In my comparison I have used the volumes of stock transactions on primary and secondary markets in millions of euros. I have found out that the graph shape in the monitored period of 2000 – 2010 is similar to the shape of the market capitalization graph, since it is affected by the same factors as the graph of a volume of stock transactions. It has been found that in the year 2007 these stock exchanges reached its peak, with Vienna Stock Exchange as the winner. Warsaw Stock Exchange was able to develop and gained a significant position in the stock market. After the onset of the global crisis in the year 2007, the trading kept declining. In 2010, Warsaw Stock Exchange managed to win thanks to convincing a large number of companies to place its emissions on it and to trade on it. Another chosen indicator was market capitalization. This index represents the company´s value based on the market evaluation of the prices of its shares. The values in millions of euros were used to do this. From the value of market capitalization I have found out that companies were successful until the year 2007, when Vienna Stock Exchange measured the largest capitalization during the observed period. At that time, the three stock exchanges measured the largest trading volumes and stock prices reached their historical maximum. In the year 2008, a crisis comes and a great decrease of capitalization occurs on all stock exchanges. The biggest drop (55 %) was recorded on Vienna Stock Exchange. This crisis was caused by the mortgage crisis in the U.S.A., the decline of housing prices, falling of the dollar and economic recession. All this resulted in the decrease of stock prices and there was also a significant decline in the influx of new companies. Since the year 2008 the stock

- 67 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe exchanges have been increasing and the capitalization has been growing. From 2000 to 2010, the market capitalization in the Czech Republic increased by 153 %, in Austria by 195 % and in Poland by 320 %. Other indicators are development of new companies and primary emissions by means of IPO. From this analysis I have found out that the absolute winner is the Warsaw Stock Exchange, which is mainly due to the fact that it is able to acquire new companies. In the year 2010, Prague Stock Exchange had 27 companies, Vienna Stock Exchange had 110 companies, and Warsaw Stock Exchange had 584 companies. From the year 2000, Warsaw Stock Exchange managed to increase the number of new companies by 177 %, whereas Prague Stock Exchange lost 460 % companies and keeps the worst position. Vienna Stock Exchange does not show significant changes during reporting period. Taking into account new IPOs, Warsaw Stock Exchange wins again, in this case due to its popularity (Czech companies, for example, tend to leave for Warsaw Stock Exchange). Next indicator is turnover velocity which shows the speed at which the total volume of emission is traded. According to this indicator the liquidity of shares is measured. Only domestic shares were included into this calculation. I have found out that in this case, the minimum liquidity was recorded on Vienna Stock Exchange in the year 2002, while the largest liquidity was recorded on Prague Stock Exchange in the year 2005. Between the years 2002 – 2006, Prague Exchange was well ahead of its competitors. From 2006 to 2010, the liquidity on Prague Stock Exchange kept decreasing, which had a negative impact on its reputation, accompanied with a declining interest in its shares. The current winner is Vienna Stock Exchange. The last indicator I have selected, is the trend of stock exchange indexes, because indexes form a basic statistical indicator measuring the development of the whole market. Investors do not have to follow trends of stock prices, because it is sufficient for them to follow the development of index values. For the analysis, I have chosen home indexes - PX, WIG20 and ATX. The alterations in exchange rates do not affect this analysis, since I compared the indexes only in local currencies. I have found out the growth of these indexes between the years 2003 and 2007, with an only deviation from this trend occurring in the year 2006. Due to the growth of global economic development, the PX index became the most powerful. All indexes reached their peaks in the year 2007, before the onset of the large mortgage crisis in the U.S.A. The arrival of this crisis caused a rapid decline in the performance of these indexes. This decline stopped at the beginning of 2009. Since that year, the indexes have been rising until now.

- 68 -


14. SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1992. Praha : Prospektum, 1992. ISBN 80-85431-62-9. HOLMAN, Robert. Transformace české ekonomiky v komparaci s dalšími zeměmi střední Evropy. Praha : Centrum pro ekonomiku a politiku, 2000. ISBN 80-902795-6-2. Liška, Václav, et al. IPO kmenové akcie a jejich primární emise, HZ, Praha 2001, ISBN: 8086009-36-X LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování první vydání, Profesional publishing, Praha 2004, ISBN: 80-86419-63-0 MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání. Praha : Ekopress, 2002. ISBN 80-8611955-6. PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. Praha : Grada a.s., 1993. ISBN 8085424-90-8. PAVLÁT, Vladislav, et al. Kapitálové trhy. 1. vydání. Praha : Americas International Brokers a.s., 2003. ISBN 80-86419-33-9. PAVLÁT, Vladislav. Kapitálový trh v České republice 1993-1994. Praha, Magnet-Press, 1994. ISBN 80-85847-30-2. SHARP, W. F., ALEXANDER, G. J. Investice, Publishing, Praha 1994. ISBN 80-58605-47-3 VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody: Výchozí text ke studiu. 1. vydání. Praha : Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0939-3.

- 69 -


15. SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY [agroweb.cz, 2011] Burzovní obchody poskytují jistotu [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. AGROWEB. Dostupné z WWW: . [BCPP výroční zpráva, 2009a] BCPP výroční zpráva 2009 [online]. Praha : B.I.G. Prague, 2010 [cit. 2011-02-13]. Vypořádání burzovních obchodů. Dostupné z WWW: . [bcpp, 2011d] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Statistická ročenka Burzy cenných papírů Praha, a. s., 2009. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011a] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Profil burzy. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011b] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Členové burzy. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011c] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Historie. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011e] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Burzovní trhy. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011f] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Typy obchodů. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011g] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Statistické soubory. Dostupné z WWW: . [bcpp.cz, 2011g] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Šíření burzovních informací z WWW: . [bcpp.cz, 2011h] BCPP [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Burzovní indexy z WWW: . [Dědič, 1992] DĚDIČ, Jan. Burza cenných papírů a komoditní burza. 1992. Praha : Prospektum, 1992. ISBN 80-85431-62-9. [derivat.sk, 2011] Finančné trhý [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Devizový trh. Dostupné z WWW: . [en.ccpa.at, 2011] Ccp.a [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Clearing. Dostupné z WWW: .

- 70 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe [en.indices.cc, 2011] Wiener Börse AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Indices. Dostupné z WWW: . [en.wienerborse.at, 2011a] Wiener Börse AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. History. Dostupné z WWW: . [en.wienerborse.at, 2011b] Wiener Börse AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Departments and staff. Dostupné z WWW: . [en.wienerborse.at, 2011c] Wiener Börse AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Membership. Dostupné z WWW: . [en.wienerborse.at, 2011d] Wiener Börse AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Trading. Dostupné z WWW: . [en.wienerborse.at, 2011e] Wiener Börse AG [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. FAQ. Dostupné z WWW: . [en.wikipedia.org, 2011] Wikipedia [online]. 25.2.2001 [cit. 2011-03-02]. Initial Public Offering. Dostupné z WWW: . [fese.be, 2011] FESE [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Historical data. Dostupné z WWW: . [Finance.cz, 2011a] Finance [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Forex - role a funkce bankovních dealerů. Dostupné z WWW: . [Finance.cz, 2011b] Finance [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Systém SPAD. Dostupné z WWW: . [financnik.cz] Finančník [online]. 08.12.2004 [cit. 2011-04-02]. Komoditní burza. Dostupné z WWW: . [gpw.pl, 2011a] Gpw [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Dostupné z WWW: . [gpw.pl, 2011b] Gpw [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. History. Dostupné z WWW: . [gpw.pl, 2011c] Gpw [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Trading system. Dostupné z WWW: . [Kuchta, 2009] KUCHTA, Daniel. Varšavská burza – ta, která předběhla i Londýn. Trocha historie nezaškodí [online]. 12. 2. 2009, [cit. 2011-02-10]. Dostupný z WWW: http://www.investujeme.cz/clanky/varsavska-burza-ta-ktera-predbehla-i-londyn/ [marketwatch.com, 2011] Marketwatch [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Indices. Dostupné z WWW: .

- 71 -

Bakalářská práce Burzy cenných papírů ve střední Evropě Stock markets in Central Europe [miras.cz, 2011] Miras.cz [online]. 2011 [cit. 2011-02-13]. Miraslebl. Dostupné z WWW: . [Moudrý et al, 2007] MOUDRÝ, Marek; BINTER, Roman. Význam BCPP a její propojení s českou ekonomikou. Burza cenných papírů Praha, a.s. : [s.n.], 2007. s. 38. [Musílek, 2002] MUSÍLEK, Petr. Trhy cenných papírů. 1. vydání. Praha: Ekopress, 2002. ISBN 80-86119-55-6. [Pavlát et al, 2003a] PAVLÁT, Vladislav, et al. Kapitálové trhy. 1. vydání. Praha: Americas International Brokers a. s., 2003. ISBN 80-86419-33-9. [Pavlát, 1993b] PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy a burzy ve světě. Praha: Grada a.s., 1993. ISBN 80-85424-90-8. [pl.wikipedia.org, 2011a] Warset [online]. 7.10.2010 [cit. 2011-03-06]. Dostupné z WWW: . [pl.wikipedia.org, 2011b] WIG20 [online]. 19. leden 2011 [cit. 2011-02-12]. Pl.wikipedia.org. Dostupné z WWW: . [prace.abcqe.com] Práce [online]. 2011 [cit. 2011-04-02]. Burzovní zprostředkovatel. Dostupné z WWW: . [rmsystem.cz, 2011a] RM-SYSTÉM [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Souhrné statistiky. Dostupné z WWW: . [rmsystem.cz, 2011b] RM-SYSTÉM [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Základní informace. Dostupné z WWW: . [Veselá, 2005] VESELÁ, Jitka. Burzy a burzovní obchody : Výchozí text ke studiu. 1. vydání. Praha: Oeconomica, 2005. ISBN 80-245-0939-3. [world-exchanges.org, 2011a] WFE [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Statistics definitions. Dostupné z WWW: . [world-exchanges.org, 2011b] WFE [online]. 2011 [cit. 2011-04-18]. Statistics. Dostupné z WWW: . [WSE FactBook, 2010] FactBook 2010 [online]. Warsaw Stock Exchange : Sp. z o.o, 2010 [cit. 2011-02-13]. Dostupné z WWW: http://www.gpw.pl/fact_books

- 72 -


16. SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK Zkratka

Popisek

FESE

FederationofEuropean Securities Exchanges

ČNB

Česká národní banka

GFB

Garanční fond burzy

BCPP

Burza cenných papírů Praha

MTF

Multilateral Trading Facility

ZPKT

Zákon o podnikání na kapitálovém trhu

AOS

Automatický obchodní systém

TT

Tvůrce trhu

CDCP

Centrální depozitář cenných papírů

CEE

Central and eastern Europe

IFC

International Finance Corporation

WSE

Warsaw stock exchange

NDS

Národní depozitář cenných papírů

PFSA

Polish Financial Supervision Authority

WASET

Warsaw stock trading system

IOP

Indicative opening price

VWAP

Volume weighted average price

WBAG

WienerBörse AG

CCP.A

CentralCounterpartyAustria

CEESEG AG

Central and eastern Europe stock exchange group AG

EEA

Europe economic area

- 73 -


17. SEZNAM OBRÁZKŮ Graf 1: Index PX.................................................................................................................. - 34 Graf 2: Index PX-GLOB ....................................................................................................... - 34 Graf 3: Objemy obchodů s akciemi na hlavním a vedlejších trzích (v EUR mil.) ................ - 53 Graf 4: Tržní kapitalizace (v EUR mil.) ................................................................................ - 55 Graf 5: Počet kótovaných společností na burze................................................................. - 57 Graf 6: Vývoj ukazatele Turnover velocity ......................................................................... - 58 Graf 7: Vývoj burzovních indexů v domácích měnách ....................................................... - 59 -

- 74 -


18. SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Objemy obchodů s CP v jednotlivých letech na BCPP a RM-S (mld. Kč) .......... - 23 Tabulka 2: Rozdělení jednotlivých investičních instrumentů do obchodních skupin ........ - 27 Tabulka 3: Podporované způsoby obchodování s jednotlivými investičními instrumenty - 28 Tabulka 4: Objemy obchodů s akciemi na hlavním a vedlejších trzích (v EUR mil.) .......... - 52 Tabulka 5: Tržní kapitalizace (v EUR mil.) .......................................................................... - 54 Tabulka 6: Počet kótovaných společností na burze ........................................................... - 56 Tabulka 7: Počet nových primárních emisí prostřednictvím IPO ....................................... - 57 Tabulka 8: Vývoj ukazatele Turnover velocity ................................................................... - 58 -

- 75 -

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Burzy cenných papírů ve střední. Evropě. Stock markets in Central Europe. Jaroslav Šedivý

Recommend Documents