Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav podnikové ekonomiky
HODNOCENÍ VÝVOJE FINAČNÍ SITUACE PODNIKU
Bakalářská práce Alexandr Demin
Brno, květen 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Hodnocení vývoje finanční situace podniku“ vypracoval samostatně pod vedením Ing. Elišky Svobodové a použil jen pramenu, které jsem uvedl v seznamu literatury. Brno, květen 2008 vlastnoruční podpis autora
Poděkování
Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Elišce Svobodové za odborné rady, ochotu a pomoc při zpracovaní této práce. Dále bych rád poděkoval zaměstnancům společnosti Český porcelán, a.s. za poskytnuté informace.
Abstrakt Tato práce se zabývá finanční analýzou společnosti Český porcelán, a.s. za období 2003 – 2006. Součástí práce je navrhnout opatření pro další hospodaření podniku. V této práci byly provedeny výpočty horizontální a vertikální analýzy rozvahy a výkazu zisků a ztrát, analýza poměrových ukazatelů, pyramidální rozklad ukazatelů rentability celkového vloženého kapitálu a rentability vlastního kapitálu.
Abstrakct This project is focused with the financial analysis of the company Český porcelán, Inc. during the period 2003 – 2006. Another part of this project is the proposal of precautions for further company economy. The calculations of horizontal and vertical analysis of accounting statements, analysis, analysis ratio indicators, pyramidal dissociation of return on total assets and return on common equity were brought into effect in this work.
OBSAH: 1 ÚVOD ..................................................................................................................................... 7 2 LITERÁRNÍ REŠERŠE.......................................................................................................... 8 2.1 ÚLOHA, UŽIVATELE A ZDROJE FINANČÍ ANALÝZY .......................................... 8 2.2 TECHNIKY A METODY FINANČNÍ ANALÝZY ..................................................... 10 2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů................................................................................ 11 2.2.2 Analýza rozdílových ukazatelů ............................................................................... 11 2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů .............................................................................. 12 2.2.3.1 Ukazatele rentability......................................................................................... 12 2.2.3.2 Ukazatele aktivity............................................................................................. 13 2.2.3.3 Ukazatel zadluženosti....................................................................................... 15 2.2.3.4 Ukazatele likvidity ........................................................................................... 16 2.2.3.5 Ukazatele tržní hodnoty ................................................................................... 17 2.2.4 Analýza pomoci pyramidových soustav ukazatelů ................................................. 17 2.2.5 Analýza predikce finanční tísně .............................................................................. 18 2.2.5.1 Predikce na bázi peněžních toků ...................................................................... 19 2.2.5.2 Predikce na bázi poměrových ukazatelů .......................................................... 19 2.2.5.2.1 Bonitní modely.......................................................................................... 19 2.2.5.2.2 Bankrotní modely...................................................................................... 20 3 CÍL PRÁCE, MATERIÁL A METODIKA.......................................................................... 23 4 VLASTNÍ PRÁCE................................................................................................................ 24 4.1 CHARAKTERISTIKA PODKIKU ............................................................................... 24 4.2 ANALÝZA ABSOLUTÍCH UKAZATELŮ ................................................................. 26 4.2.1 Horizontální analýza rozvahy.................................................................................. 26 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy........................................................................... 26 4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát........................................................ 28 4.2.2 Vertikalní analýza ................................................................................................... 31 4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy............................................................................... 31 4.3 ANALÝZA ROZDILOVÝCH UKAZATELU ............................................................. 34 4.3.1 Čistý pracovní kapitál.............................................................................................. 34 4.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELU .............................................................. 36 4.4.1 Ukazatele rentability ............................................................................................... 36 4.4.2 Ukazatele aktivity.................................................................................................... 39 4.4.3 Ukazatele zadluženosti ............................................................................................ 43 4.4.4 Ukazatele likvidity .................................................................................................. 46 4.4.5 Doplňující poměrové ukazatele............................................................................... 49 4.5 ANALÝZA POMOCI PÝRAMIDOVÝCH SOUSTAV UKAZATELU...................... 51 4.5.1 Ukazatele DU PONT............................................................................................... 51 4.5.1.1 Rentabilita celkových vložených aktiv............................................................. 51 4.5.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu........................................................................... 52 4.6 ANALYZA PREDIKCE FINANČTI TISNĚ ................................................................ 53 4.6.1 Vícerozměrný bankrotní model – Altmanův Z-skóre ............................................. 53 4.6.2. Index IN pro podmínky České republiky ............................................................... 54 5 ZAVĚR.................................................................................................................................. 55 6 SEZNAM POUŽÍTÉ LITERATURY................................................................................... 57 7 SEZNAM POUŽÍTÝCH ZKRATEK ................................................................................... 58 8 SEZNAM TABULEK........................................................................................................... 59 9 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................... 60
1 ÚVOD Finanční analýza hraje nezastupitelnou roli v každém podniku bez ohledu na velikost. Je to náhled do minulosti, z níž se dá posoudit resp. předpokládat, jak se bude podnik v budoucnu vyvíjet. Finanční analýza je nezbytný předpoklad pro finanční management podniku, z níž se vychází při odstraňování vzniklých problémů a plánovaní budoucí finanční činnost podniku. Společnost Český porcelán, a.s. patří mezi podniky, které víc než 50 % své produkce exportuje do zahraničí a to převážně do Německa (85%). V posledních letech docházelo a dochází k posilování české koruny vůči euru. Na tuto situaci jsou velice citlivé společnosti, které exportují zboží do zahraničí, a může to ovlivnit chod celé organizace. Posilování české koruny není jediný důvod, který ovlivňuje chod organizace a prostřednictvím finanční analýzy lze zjistit, došlo-li v podniku ke změně finanční situace zapříčiněné jinými faktory. Mezi nejdůležitější ukazatele finanční analýzy patří ukazatele rentability, čím vyšší hodnoty dosahují tím lépe pro podnik a pro investory, kteří prostřednictvím ukazatelů rentability zjišťuji, jak jsou využívaný zdroje v podniku. Pravidelné sestavování finanční analýzy je důležité pro každý podnik. Je to nástroj pomoci něhož je možné nahlédnout, jak podnik hospodaří, jak jsou využívaný zdroje v podniku, a taký v neposlední řadě usnadňuje rozhodování managementu při finančních rozhodnutích.
2 LITERÁRNÍ REŠERŠE 2.1 ÚLOHA, UŽIVATELE A ZDROJE FINANČÍ ANALÝZY Úloha finanční analýzy Hlavním cílem při provádění finanční analýzy podniku je celkové posouzeni finanční situace za pomoci specifických metodických postupů. Finanční analýza se zaměřuje na posouzení jevu z minulosti, které dále mohou být porovnané s planém a následně zjistit kde došlo k odchylce a učinit nápravu do budoucna. Na základě výsledku finanční analýzy je možné stanovit pravděpodobný vývoj finanční a s tím související i celkový pravděpodobný vývojové situace v budoucnu. Prováděni finanční analýzy je nezbytnou součásti finančního managementu pro řízeni podniku a včasné reagováni na zhoršující se situaci ve firmě.
Uživatele finanční analýzy Mezi hlavní uživatele finanční analýzy patří především management a vlastníci podniku. Z okolí podniku se o finanční analýzu zajímají věřitelé, dodavatelé a držitelé cenných papírů podniku, z kterých neplyne rozhodovací právo (obligací, prioritní akcie). Finanční analýza je nezbytnou součásti rozhodovacích procesů finančního managementu, jen těžko se dá řídit podnik bez znalosti jeho finanční situace a jevů, které mohou vyvolat nebo vyvolali určitou změnu ve finanční struktuře podniku. Vlastníky podniků zajímá především, jak jsou zhodnocení jejích vložené prostředky, jaké výši rentability bylo dosaženo za účetní období. Jestli je podnik finančně stabilní a nehrozí mu v budoucnu nějaké riziko. Věřitelé se zajímají o schopnosti podniků splácet jíž existující závazky, nebo v případě poskytnuti úvěru bankovní instituci, zjištěni zda podnik bude schopen splatit úvěr v čas a plné výši. Držitelé cenných papíru podniku, ze kterých neplyne rozhodovací právo, se zajímají především o výší dosahovaného zisku a o finanční stabilitu podniku. I když se informační potřeby různých skupin uživatelů účetních výkazů liší, lze často odvodit obecné platné pravidlo, že všechny tyto skupiny jsou v té či oné míře zainteresovány na zjištěni těchto základních charakteristik hospodářské a finanční situace podniku.
Zdroje informací Zdroje informací se čerpají zejména z účetních výkazů finančního účetnictví, informací finančních analytiků a manažerů podniku, výroční zprávy. Kromě těchto vnitřních zdrojů sem patří i vnější finanční informace jako roční zprávy emitentů veřejně obchodovatelných cenných papírů, prospekty cenných papírů, burzovní zpravodajství apod. [7] Účetní výkazy se do značné míry podřizují potřebám finančního řízení a finanční analýzy. Účetní osnova volí soustavu účtů tak, aby umožňovala sestavovat výkazy s potřebnou vypovídací schopností o stavu rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a o důležitých příčinných souvislostech. O stavu a vývoji financí podniku vypovídá účetní závěrka (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz cash flow, a přílohy), doplněná v předepsaných případech o výroční zprávu.
Rozvaha uvádí jednotlivé položky aktiv a pasiv, zachycuje stav majetku v podniku a zdrojů jeho krytí. Většinou se rozvaha stanovuje k poslednímu dni účetního období, která je vyjádřena v peněžních prostředcích. Aktiva se v podniku člení do třech základních kategorií: -
stálá aktiva (dlouhodobý majetek)
-
oběžná aktiva (krátkodobý oběžný majetek)
-
ostatní aktiva
Pasiva se v podniku člení podle původu zdrojů: -
vlastní pasiva (vlastní kapitál)
-
cizí pasiva (cizí zdroje)
-
ostatní pasiva
V rozvaze se celková aktiva = celkových pasivum
Výkaz zisku a ztrát zachycuje náklady a výnosy, které se podíleli na hospodářském výsledku za účetní období, který je pak v rozvaze zobrazen jako jediný údaj. Cash flow nebo peněžní toky je rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji podniku za určité časové období. Cash-flow si firma musí pozorně plánovat a sledovat, jinak se může dostat do vážných finančních problémů, přestože je celková bilance firmy dobrá.
Peněžní toky se uvádí v členění na: -
provozní činnost (základní výdělečná činnost podniku)
-
investiční činnost (pořízení a vyřazení dlouhodobého majetku)
-
finanční činnost (zachycuje změnu struktury vlastního kapitálu a dlouhodobých závazku)
2.2 TECHNIKY A METODY FINANČNÍ ANALÝZY V závislosti na konkrétních potřebách lze finanční analýzu účetních výkazů provádět různým způsobem, v různé míře podrobnosti, pomocí různých forem a technik. Finanční analýza zkoumá finanční situaci podniku. Finanční výkazy podávají obraz o finanční situaci podniku v řeči finančního účetnictví. Finanční situace se testuje kvantitativními metodami, zpracovávajícími údaje uvedené v účetních výkazech. Z účetních výkazů je třeba vypreparovat indikátory finanční situace podniku a jejího vývoje, a z pouček finančního řízení odvodit kritéria pro jejich hodnocení. [7] Při sestavovaní finanční analýzy jsou využívány různé druhy ukazatelů: Absolutní ukazatele vyjadřují určitý jev bez vztahu k jinému jevu. Jsou velmi citlivé na velikost podniku, což znemožňuje nebo komplikuje jejich použití při porovnávání výsledků různých podniků, můžeme je však dobře srovnávat v rámci jednoho podniku. Absolutní ukazatele jsou přímo obsaženy ve finančních výkazech podniku. Poměrové ukazatele jsou základním metodickým nástrojem, jádrem metodiky finanční analýzy. Jsou formou číselného vztahu, do kterého jsou uváděny finančně-účetní informace, podílem dvou extenzivních, stavových nebo tokových ukazatelů. Poměrové finanční ukazatele se běžně vypočítávají vydělením jedné položky (skupiny položek) jinou položkou určité souvislosti. [12] Rozdílové ukazatele bývají taký označované jako fondy finančních prostředků. Vyjadřuje rozdíl dvou absolutních ukazatelů. Jedním z nejčastěji používaných rozdílových ukazatelů je čistý pracovní kapitál (ČPK).
2.2.1 Analýza absolutních ukazatelů Mezi speciální metody uplatňované ve finanční analýze patři horizontální a vertikální analýza. Horizontální analýza výživa absolutních a rozdílových ukazatelů. Při použití této analýzy se zjišťuji procentní změny jednotlivých položek účetních výkazu oproti předchozímu období. Pokud je dostatečné velká časová řada údajů, lze z vypočtu odvodit pravděpodobný vývoj ukazatelů v budoucnu. Vzorec pro výpočet: Absolutní změna = ukazatel t – ukazatel t - 1 Procentní změna = absolutní změna / ukazatel t – 1 * 100 t – příslušní rok [8] Vertikální analýza je to procentní rozbor účetních výkazu ze stanoveného základu, za který je většinou u rozvahy volena aktiva (pasiva). Účinného efektu se dosáhne při provádění analýzy účetních výkazů za delší časové období. [7]
2.2.2 Analýza rozdílových ukazatelů Jedním z nejčastěji používaných rozdílových ukazatelů je čistý pracovní kapitál, který se vypočítá:
ČPK = oběžná aktiva – krátkodobé zdroje (krátkodobé závazky + krátkodobé bank. úvěry)[11]
Čistý pracovní kapitál je to část oběžného majetku, která je financovaná dlouhodobými jak vlastními tak i cizími zdroji a tvoří základnu pro efektivní činnost vedení podniku, neboť jde o tu část oběžných aktiv, která není zatížena nutnosti brzkého splácení. Potřebná výše čistého pracovního kapitálu závisí na délce obratového cyklu peněz a má významný vliv na platební schopnost podniku. Určitá výše čistého pracovního kapitálu je tedy pro zajištění platební schopnosti nutná a je dobrým znamením pro věřitele. Avšak vysoký čistý pracovní kapitál by sám o sobě - bez patřičného obratu – svědčil o neefektivním využívání prostředků. [6]
2.2.3 Analýza poměrových ukazatelů Je to jedná z nejpoužívanějších metod finanční analýzy podniku. Je založena na využití jak absolutních tak i poměrových ukazatelů. Podle vypočtených hodnot lze srovnávat finanční situaci v různých podnicích. Poměrové ukazatele se člení do pěti základních skupin: -
Ukazatele rentability (ukazatele výnosnosti)
-
Ukazatele aktivity (ukazatel efektivity)
-
Ukazatel zadluženosti (ukazatele finanční struktury)
-
Ukazatele likvidity (ukazatele platební schopnosti)
-
Ukazatele tržní hodnoty (ukazatele kapitálového trhu)
2.2.3.1 Ukazatele rentability Rentabilita resp. výnosnost je jednou z nejvíce používaných metod jak v České republice tak i v mnoha dalších zemích světa. Je součásti mnoha rozhodovacích procesů, při nichž je třeba brát v úvahu, jakého ekonomického přínosu se dosáhlo, resp. dosáhne vynaložením určité částky prostředků na určitý účel. Rentabilita patři k nejdůležitějším charakteristikám podnikatelské činnosti. Každý podnik má specifické cíle, ale jedno mají společné a to dosáhnout uspokojivé výnosnosti z vložených prostředků. Ukazatelé rentability hodnotí výši dosahované výnosností z investic. Každé investiční rozhodnutí přináší určité riziko, přičemž investoři zajímá míra rizika a čím je vyšší tím vyšší výnosnost požadují z vloženého kapitálu. V praxi ke zjišťovaní míry rentability z vloženého kapitálu se používají především tyto ukazatele: -
rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA)
-
rentabilita vlastního kapitálu (ROE)
-
rentabilita dlouhodobé investovaného kapitálu (ROCE)
-
rentabilita tržeb (odbytu)
-
rentabilita nákladu
-
finanční rentabilita vloženého kapitálu
Rentabilita celkového vloženého kapitálu se považuje je považována za hlavní měřítko výnosností, která poměřuje výši dosaženého zisku s celkovými aktivy. ROA = zisk před úroky a zdaněním / celková aktiva [4] ROA po zdaněni = (zisk po zdanění + zdaněné úroky) / celková aktiva [4]
ROA zisk po zdaněni = zisk po zdanění / celková aktiva [4] Rentabilita vlastního kapitálu měří efektivnost využívaní vloženého kapitálu akcionáři nebo vlastníky. ROE = zisk po zdanění / vlastní kapitál Rentabilita
dlouhodobě
investovaného
kapitálu
je
velmi
často
používaná
pro
mezipodnikové srovnávání. Většinou se používá u velkých průmyslových podniku, kde je dlouhodobý kapitál zastoupen značným procentem. ROCE = (zisk po zdanění + zdaněné úroky) / dlouhodobý kapitál [4] Rentabilita tržeb vyjadřuje schopnost podniku dosahovat zisku při dané úrovní tržeb neboli kolik Korun zisku vyprodukuje podnik na jednu Korunu tržeb. Rentabilita tržeb = zisk / tržby Rentabilita nákladu je to měřítko schopnosti podniku ovlivňovat úroveň nákladu. Čím nižší je hodnota tohoto ukazatel, tím lepší jsou výsledky hospodaření podniku, neboť 1 Kč zisku byla vytvořena s nižšími náklady. Rentabilita nákladu = zisk / náklady Finanční rentabilita vloženého kapitálu používá se po zjištěni toho, kolik je podnik schopen vytvořit peněžních prostředku z vloženého kapitálu. Finanční rentabilita vloženého kapitálu = cash flow / celkový vložený kapitál
2.2.3.2 Ukazatele aktivity Měří, jak podnik hospodaří se svými aktivy. Různé podniky a odvětví mají rozdílný objem a strukturu aktiv. Jeli v podniku víc aktiv než je účelné vznikají zbytečné náklady a tím i nižší zisk. Z provedených výpočtu ukazatelů aktivity je možné zjistit, zda je přiměřený poměr aktiv vzhledem k činnosti podniku. Ukazatele aktivity vyjadřuji dobu obratu, nebo počtem obrátek za rok a mezi nejčastěji používané ukazatele v praxi se řadí: [7] -
obrat celkových aktiv
-
obrat dlouhodobého hmotného majetku
-
obrat zásob a/nebo doba obratu zásob
-
obrat pohledávek a/nebo doba obratu pohledávek
-
obrat závazků a/nebo doba obratu závazků
Obrat celkových aktiv označovaný též jako produktivita vloženého kapitálu, měří efektivnost využiti celkových aktiv v podniku. Nevýhodou tohoto ukazatele je, že ukazatel je stanoven k určitému datu (statický), zatímco stav aktiv se může během roku měnit a tržby jsou veličinou tokovou.
Proto je vhodné při vypočtu ukazatele vyjádřit celková aktiva
průměrným stavem. Obrat celkových aktiv = tržby / celková aktiva [3]
Obrat dlouhodobého hmotného majetku používá se pro zjištěni efektivností využívaní stálých aktiv. Hodnota ukazatele bývá porovnávaná s odvětvovým průměrem. Jeli menší než odvětvový průměr, signalizuje to, že podnik nedostatečně využívá stalých aktiv. Obrat DHM = tržby / DHM [3]
Obrat zásob vyjadřuje rychlost obratu zásob za rok. Ukazatel obratu zásob je třeba srovnávat s odvětvovým průměrem, jeli hodnota nižší, je to signál pro podnik, že má zbytečně mnoho nelikvidních zásob a to jsou pro něj nadbytečné náklady. Obrat zásob = tržby / zásoby [3] Vydělíme-li 365 obratem zásob, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech: Doba obratu zásob = 365 / obrat zásob [3] Čím vyšší obrat zásob a čím kratší doba obratu zásob, tím lépe.
Obrat pohledávek udává počet obrátek, neboli kolikrát za rok se v podniku pohledávky přemění v hotové peníze. Dále tento ukazatel se může použít k zjištění doby obratu pohledávek, neboli jak dlouho průměrně musí podnik čekat, než inkasuje peníze od svých odběratelů. Za standardní přiměřenou čekací dobu je považováno 48 dní. Obrat pohledávek = tržby / pohledávky[3] Vydělíme-li 365 obratem zásob, dostaneme dobu obratu zásob ve dnech: Doba obratu pohledávek = 365 / obrat pohledávek [3] Většina
podniků
má
stanovenou
dobu,
na
kterou
poskytuje
obchodní
úvěr
(platební podmínka) a právě ukazatel doby obratu zásob se srovnává s platební podmínkou, pokud je doba obratu pohledávek delší než platební podmínka, měla by organizace zavést opatřeni na napraveni inkasa svých pohledávek.
2.2.3.3 Ukazatel zadluženosti Měří rozsah v jakém je podnik financován cizími zdroji. Teorie pravidel jak by měla vypadat kapitálová struktura v podniku se liší podle autoru. I když jsou odlišné jedno mají společné a shodné, podíl cizích zdrojů by neměl byt větší než podíl vlastního kapitálu.. Nejkomplexnějším ukazatelem zadluženosti je označovaná celková zadluženost, neboli poměr celkových závazků podniku k celkovým aktivům. Celková zadluženost = (celkové závazky / aktiva celkem) * 100 [5] Analytickými ukazateli celkové zadluženosti jsou dlouhodobá a krátkodobá zadluženost. Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky / aktiva celkem) * 100 [5] Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky / aktiva celkem) * 100 [5] Ukazatelem doplňkovým k celkové zadluženosti je ukazatel míry samofinancování. Tento ukazatel spolu s ukazatelem platební schopností je považován za nejdůležitější ukazatel zobrazující celkovou finanční situaci podniku. Součet hodnot ukazatelů krátkodobé zadluženosti, dlouhodobé zadluženosti a míry samofinancování se blíží k cca 100 % a to z důvodu, že majetek podniku je financován z vlastních a cizích zdrojů. Míra samofinancování = (vlastní kapitál / aktiva celkem) * 100 [5] Finanční paka je jednou z forem vyjádření míry zadluženosti podniku, podílu cizích zdrojů ve finanční struktuře podniku. Čím je podíl cizích zdrojů větší, tím je vyšší i ukazatel finanční páka. Z uvedeného rozkladu je zřejmá souvislost mezi zadlužeností podniku a RVK. Finanční páka je založena zejména na skutečnosti, že cizí kapitál je obvykle levnější než kapitál vlastní. Zvýšení zadluženosti má podle výše uvedené rovnice pozitivní vliv na rentabilitu kapitálu vloženého akcionáři. To může nastat jen za určitých okolností, neboť změna v zadluženosti se dotkne i hodnot zbývajících dvou dílčích ukazatelů použitých při rozkladu. [7] Finanční paka = aktiva celkem / vlastní kapitál [5] Vysoký podíl vlastního kapitálu v podniku muže vyjadřovat překapitalizování, ke kterému dojede, pokud podnik nedostatečně využívá cizích zdrojů. Opakem překapitalizování je podkapitalizování což je mnohem nebezpečnější situace pro organizaci, která nastane, jeli podnik příliš zadlužen. (Překapitalizování) Podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + vlastní kapitál) / stála aktiva Pokud je ukazatel vetší než 1, jedna se o ukazatel překapitalizování, jeli menši než 1, hovoříme o podkapitalizování
2.2.3.4 Ukazatele likvidity Podnik během provozovaní své činnosti může být ohrožen platební neschopností, která ho může přivést až k bankrotu. Platební schopnost je chápaná jako schopnost podniku hradit své závazky. V souvislosti hodnocení platební schopnosti se setkáváme se třemi základními pojmy: [7] -
Solventnost je to schopnost podniku získat finanční prostředky na úhradu svých závazků.
-
Likvidita je měřítkem krátkodobé platební schopnosti podniku, která vyjadřuje momentální schopnost podniku splatit své krátkodobé závazky.
-
Likvidnost vyjadřuje schopnost přeměny majetku na peněžní prostředky.
V praxi se většinou používají tři stupně likvidity, a to podle hodnoty vymezené v čitateli. -
Běžná likvidita taky označovaná jako likvidita 3. stupně. Vyjadřuje kolika Kč oběžných aktiv je krytá 1 Kč krátkodobých závazků. Běžná likvidita = oběžná aktiva / krátkodobé závazky [2] Ukazatel by měl mít hodnotu na intervalu 1,5 – 2,5
-
Pohotová likvidita neboli likvidita 2. stupně. Vyjadřuje kolika Kč oběžných aktiv po odečtení zásob je krytá 1 Kč krátkodobých závazku. Zásoby v podniku jsou nejméně likvidní z oběžných aktiv, proto tento ukazatel lepé vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / krátkodobé závazky [2] Ukazatel by měl mít hodnotu na intervalu 1 – 1,5
-
Hotovostní likvidita neboli likvidita 1. stupně. Do čitatele se zahrnuji peníze v hotovostí, na běžných účtech, krátkodobý finanční majetek a terminované vklady se splatností do 3 měsíců. Je to nejlikvidní ukazatel, který nejlépe vystihuje okamžitou platební schopnost podniku. Hotovostní likvidita = finanční majetek krátkodobé povahy / krátkodobé závazky [2] Ukazatel by měl mít hodnotu na intervalu 0,2 – 0,5
Výše uvedené ukazatel likvidity hodnotí likviditu podniku pouze k určitému datu. K překonání tohoto nedostatku se užívá cash flow likvidita. Která vyjadřuje schopnost podniku hradit své závazky z peněžních toků ve sledovaném období. Cash flow likvidita = cash flow / krátkodobé závazky [2]
V praxi bývá využíván ukazatel stupně oddlužení, který hodnotí schopnost podniku hradit veškeré své závazky. Vypovídá o schopnosti podniku splatit své závazky z vlastní finanční síly. Stupeň oddlužení = cash flow / cizí kapitál [2]
2.2.3.5 Ukazatele tržní hodnoty Finanční výkonnost podniku jako výnosnost pro vlastníky, se tradičně hodnotí rentabilitou vlastního kapitálu podle účetních údajů uvedených v rozvaze (vlastní kapitál) a ve výkazu zisku a ztráty (výsledek hospodaření za četní období = zisk po zdanění). Výkonnost lze však hodnotit také podle tržních měřítek. Tržní výkonnost je vyjádřena ziskovou výkonností z tržní hodnoty podniku. Hodnotí se podle údajů z kapitálového trhu, jde-li o akciovou společnost s akciemi, nebo dluhopisy, kótovanými na burze. [7] Jedním z rozhodujících údajů pro investory nebo akcionáře je čistý zisk připadající na jednu akcii. Zisková výnosnost akcie: Zisk na akcii = zisk po zdanění / počet emitovaných akcií
2.2.4 Analýza pomoci pyramidových soustav ukazatelů Rentabilita je vrcholový, komplexní, syntetický ukazatel efektivnosti podniku, do kterého se promítá mnoho vlivů. Proto, má-li finanční analytik vyjádřit úsudek o perspektivách finančního zdraví podniku, nevystačí se zjištěním souhrnného ukazatel rentability, ale zajímá se o faktory, které se na jejím utváření podílely. Velký důraz je klade na meziroční změny ukazatelů rentability, dílčí vlivy základní faktory, které je způsobily, což zjistíme z dalších rozkladu těchto ukazatelů. Ukazatele Du Pont Du Pont analýza podle stejnojmenné nadnárodní chemické společnosti, která disagregaci těchto ukazatelů jako první prakticky prováděla a využívala. Rozklad rentability celkového vloženého kapitálu je vyjádřen jako funkce dvou ukazatelů: -
rentabilita tržeb
-
obrat celkových aktiv ROA = (zisk / tržby) * (tržby / aktiva)
Pro vypočet vlivu jednotlivých ukazatelů se použije rovnice: log I ROA = log IZ/T + log IT/CA
Rozklad rentability vlastního kapitálu je vyjádřen jako funkce tři ukazatelů: -
rentabilita tržeb
-
obrat celkových aktiv
-
finanční páka ROE = (zisk / tržby) * (tržby / aktiva) * (aktiva / vlastní jmění)
Pro vypočet vlivu jednotlivých ukazatelů se použije rovnice: log I ROE = log IZ/T + log IT/CA + log ICA/VK
2.2.5 Analýza predikce finanční tísně Podniku hrozí zánik z několika finančních důvodů: -
pro platební neschopnost
-
pro předlužení
-
převzetí
Zánikem podniku je ohrožen management, zaměstnanci i externí partneři, kteří by všichni rádi spoléhali na finanční analýzu jako na nástroj včasného varování. Výstraha by měla přijít s takovým předstihem, aby se management mohl ještě pokusit úpadek odvrátit, a aby se vlastníci, věřitelé a obchodní partneři mohli chránit před nepříznivými následky. [7] Ve finanční tísni bývá obtížné, nikoli však nemožné sestavovat platební kalendář pro nejbližší dny a měsíce tak, aby nedocházelo k překročení lhůt splatnosti peněžitých závazků, které by mohlo vést k jejich soudnímu vymáhání. [7] Finanční tíseň nastává tehdy, když jsou problémy s platební schopností tak vážné, že nemohou bát vyřešeny bez výrazných změn v provozní a/nebo ve finanční činnosti podniku. Takovými změnami (provozní a finanční restrukturalizací neboli reorganizací) se má zastavit a odvrátit směřování k úpadku. Predikce finanční tísně podniku je sestavovaná na bázi peněžních toků a/nebo na bázi poměrových ukazatelů.
2.2.5.1 Predikce na bázi peněžních toků Beaver v raném období vyvinul jednoduchý model pravděpodobnosti úpadku a finanční tísně na základě peněžních toků. Pohlíží na firmu jako na rezervoár likvidního majetku, který je doplňován příjmy (inflows) a vyprazdňován výdaji (outflows). Rezervoár je vyrovnávací nádrží proti výkyvům peněžních toků. Likvidita firmy může být definována jako pravděpodobnost, za jak dlouho a za jakých podmínek dojde k vyčerpání rezervoáru, a firma nebude schopna plnit své splatné peněžní závazky. Pravděpodobnosti je ovlivněna velikostí „rezervoáru“, peněžními příjmy z provozní činnosti a dluhovou zátěží. Na Beaverův model navazuje propracovanější scénář úpadku, založený na horizontální analýze peněžních toků za několik let. Scénář lze aplikovat na kterýkoliv podnik, bez ohledu na aktuální úroveň finančního zdraví. [7]
2.2.5.2 Predikce na bázi poměrových ukazatelů Predikce na bázi poměrových ukazatelů je založena na statistickém sledování chování určitých ukazatelů v různých podnicích před úpadkem, a na následném využití poznaných charakteristických příznaků finanční tísně k identifikaci podniků, které by se teprve mohly stát kandidátem úpadku v příštích letech. Nejpoužívanější modely je možno rozdělit do dvou základních skupin, a to: -
bonitní modely
-
bankrotní modely
2.2.5.2.1 Bonitní modely Vycházejí z normativních hodnot vybraných ukazatelů finanční analýzy, na jejichž základě jsou podniky zařazovány do různých bonitních tříd. K této skupině modelu patří např: - Kralickův quicktest - Tamariho model - Argentiho model
2.2.5.2.2 Bankrotní modely Bankrotní modely jsou soustavy několik poměrových ukazatelů, jimž jsou přeřazeny váhy, a jejich vážený součet dává skóre, podle kterého se usuzuje, zda podnik je náchylný k finanční tísni a úpadku, nebo je bankrot velice nepravděpodobný. Bankrotní modely jsou dvojího druhu: -
jednorozměrné modely
-
vícerozměrné modely
Jednorozměrné modely Snaží se najít jednoduchou charakteristiku, která by dokázala dobře rozlišit mezi podniky, které se v určité časové době ocitnou ve finančních problémech a mezi podniky ostatními (Beaver, Zmijewski, Deakin, Marais, Ohlson, Bleier). Vícerozměrné modely Jsou konstruovány na bázi několika vybraných poměrových ukazatelů, kterým jsou přiřazovány určité váhy. Konečným výsledkem je pak jedno číslo, podle něhož se odhaduje budoucí finanční situace podniku.
Altmanův Z – skóre model: Z - Skóre = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x5 X1 = pracovní kapitál / celková aktiva = (Oběžná aktiva – krátkodobé závazky (včetně běžných bankovních úvěrů))/CA X2 = nerozdělený zisk / celková aktiva = (zisk po zdanění – dividendy)/CA X3 = zisk před zdaněním a úroky / CA = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / CA X4 = vlastní kapitál / celkové závazky (krátkodobé + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci) X5 = tržby / celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony) / CA Z - Skóre
>
2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik
Z - Skóre
=
1,81 – 2,99 firma s neurčitou finanční situací
Z - Skóre
<
1,81 podnik se špatnou finanční situací – krachující podnik
Altmanův Z – skóre model pro české podniky: Z – skóre = 1,2 x1 + 1,4 x2 + 3,3 x 3 + 0,6 x 4 + 1,0 x5 - 1,0 x6 X1 = pracovní kapitál / celková aktiva = (Oběžná aktiva – krátkodobé závazky (včetně běžných bankovních úvěrů))/CA X2 = nerozdělený zisk / celková aktiva = (zisk po zdanění – dividendy)/CA X3 = zisk před zdaněním a úroky / CA = (zisk před zdaněním + nákladové úroky) / CA X4 = vlastní kapitál / celkové závazky (krátkodobé + dlouhodobé závazky + bankovní úvěry a výpomoci) X5 = tržby / celková aktiva = (tržby za prodej výrobků a služeb + výkony) / CA X6 = závazky po lhůtě splatnosti/výnosy celkem Z - Skóre
>
2.99 finančně pevný, stabilizovaný podnik
Z - Skóre
=
1,81 – 2,99 firma s neurčitou finanční situací
Z - Skóre
<
1,81 podnik se špatnou finanční situací – krachující podnik
Index důvěryhodnosti českého podniku: IN 95 = v 1 * x1 + v 2 * x 2 + v 3 * x 3 + v 4 * x 4 + v 5 * x 5 - v 6 * x 6 v 1 až 6 v2
- váhy
= 0,11
v5
= 0,10
aktiva celkem x1
= -----------------------
zisk před zdaněním a úroky x 2 = ----------------------------------
cizí zdroje zisk před zdaněním a úroky x 3 = ------------------------------------aktiva celkem oběžná aktiva x 5 = -------------------------------------------krátkodobé závazky vč. bank. úvěrů [5]
nákladové úroky výnosy celkem x 4 = -----------------------aktiva celkem závazky po lhůtě splatnosti x 6 = ---------------------------------výnosy celkem
Index IN pro celé národní hospodářství: IN = 0,22 x1 + 0,11 x 2 + 8,33 x 3 + 0,52 x 4 + 0,10 x 5 - 16,80 x 6 Hodnocení indexu IN: IN > 2
podnik finančně zdravý
IN = 1 - 2
podnik s neurčitou finanční situací
IN < 1
podnik finančně neduživý
EVA ( Economic Value Added ), ekonomická přidaná hodnota [5] Nový index IN 99: IN 99 = 0,017 x1
+ 4,573 x 3
+ 0,481 x 4
Hodnocení indexu IN 99: IN > 2,070
podnik tvoří hodnotu
1,420 < IN < 2,070
podnik spíše tvoří hodnotu
1,089 < IN < 1,420
nelze určit ( šedá zóna )
0,684 < IN < 1,089
podnik spíše netvoří hodnotu
IN < 0,684
podnik netvoří hodnotu
[5]
+ 0,015 x 5
3 CÍL PRÁCE, MATERIÁL A METODIKA Tato práce je zaměřena na posouzení finanční pozice podniku Český porcelán, a. s., pomoci metodických postupu finanční analýzy. Ve vlastní prácí budou provedený výpočty vybraných ukazatelů finanční analýzy tak, aby co nejlépe vystihly finanční situaci společnosti Český porcelán, a.s., a z těchto vypočtu v závěrů budou interpretováni výsledky případně navržena doporučeni pro budoucí finanční vývoj společnosti.
Při zpracovaní finanční analýzy jsou použité údaje o podniku za léta 2003 – 2006 a to: -
rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč)
-
výkaz zisku a ztrát (v tis. Kč)
-
přehled o peněžních tocích (v tis. Kč)
Jako nástroj při zpracování finanční analýzy je použito několik metod pro podrobnější vyhodnocení: -
analýza absolutných ukazatelů
-
analýzy rozdílových ukazatelů
-
analýza poměrových ukazatelů
-
analýza pyramidových soustav ukazatelů
-
predikce finanční tísně podniku
Všechny vzorce, které jsou použité pro výpočet zvolených ukazatelů jsou uvedeny v literární rešerši této práce.
4 VLASTNÍ PRÁCE
4.1 CHARAKTERISTIKA PODKIKU Historie Akciová společnost Český porcelán Dubí je jedním ze čtyř výrobců velice žádaného "porcelánu generací", porcelánu s cibulovým vzorem. Je pokračovatelem tradice, jejíž kořeny sahají až do roku 1864, kdy průmyslník Anton Tschinkel koupil v Dubí budovu tzv. Dolního mlýnu a zavedl zde výrobu nejprve majoliky a později (1874) i výrobu porcelánu. V roce 1885 přešel podnik do vlastnictví německé firmy C. Teichert a byla zahájena výroba rozsáhlého sortimentu uceleného porcelánového souboru podle vzoru vyráběného v Porcelánové manufaktuře Míšeň. Do druhé světové války změnila továrna několikrát majitele. Po skončení války se vrací závod do českých rukou. V roce 1955 začíná spolupracovat s vídeňskou firmou Thun-Hohenstein. Od konce šedesátých let je v závodě věnována značná pozornost stálé modernizaci provozů s cílem ulehčit a zefektivnit výrobu, vytvořit optimální pracovní prostředí a dosáhnout co nejčistší produkce z hlediska ekologie. V roce 1991 se podnik osamostatnil a stal se akciovou společností. Od roku 1997 došlo k doplnění ochranné známky z roku 1993 o označení země původu. V roce l997 se stala akciová společnost ČESKÝ PORCELÁN většinovým akcionářem Porcelánové manufaktury Royal Dux Bohemia, a.s. v Duchcově (tato společnost se zabývá výrobou figurálního a ozdobného porcelánu). Roku 2002 se Český porcelán, akciová společnost zařadil mezi firmy a značky, které obdržely titul "Rodinné stříbro".
Současnost Název: Český porcelán, akciová společnost Sídlo: Dubí, Tovární 605/17, PSČ 417 01 Identifikační číslo organizace: 00174238 Datum založení: 15. 3. 1991 podle zákona č. 104/1990 Sb. o akciových společnostech. Společnost byla založena na dobu neurčitou a je zapsána v oddíle B, vložka 101 u rejstříkového soudu vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem.
Český porcelán, akciová společnost je řádným členem Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR a Svazu průmyslu a dopravy ČR. V okresním měřítku je členem Hospodářské komory a Hospodářské a sociální rady Teplická. Je rovněž zakládajícím členem organizace APEC zabývající se elektronickým obchodem.
Údaje o základním kapitálu Základní kapitál: 106 149 000 Kč. Akcionáři s podílem na základním kapitálu vyšším než 10 % : Ing. Vladimír Feix 43,70 % Česká pojišťovna, akciová společnost 23,76 % Dům porcelánu, akciová společnost 18,09 %
Údaje o cenných papírech Vydané cenné papíry a) 11 646 ks akcií prioritních na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč, objem emise činí 11 646 000 Kč. b) 5 845 ks akcií kmenových na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000 Kč ISIN CZ0005105007, objem emise činí 58 450 000 Kč. c) 36 053 ks akcií kmenových na majitele v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000 Kč ISIN CZ0005105106, objem emise činí 36 053 000 Kč.
Předmět činnosti společnosti podle Obchodního rejstříku: - výroba užitkového a ozdobného porcelánu - koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej - silniční motorová doprava nákladní - silniční motorová doprava osobní - zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb - činnost organizačních a ekonomických poradců - reklamní a propagační činnost - provádění personální agendy - vedení účetnictví - provádění a zajišťování vzdělávacích akcí - poskytování software - výroba a údržba strojního a technologického zařízení
4.2 Analýza absolutních ukazatelů
4.2.1 Horizontální analýza rozvahy Při prováděni horizontální analýzy se používá jak absolutních tak i rozdílových ukazatelů pro srovnávání proložek účetních výkazu v čase. Z výsledku horizontálního rozboru je možné vyvodit, jak se budou jednotlivé položky vyvíjet v čase, přičemž je třeba pro stanovení pravděpodobného vývoje mít dostatečně velké množství podkladu v čase. 4.2.1.1 Horizontální analýza rozvahy Tab. 1. Horizontální analýza rozvahy 2003/2004
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
2004/2005
2005/2006
2003/2006
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
(v tis.
(v tis.
(v tis.
(v tis.
Kč)
Kč)
Kč)
Kč)
-3 807
-1,59
-33 591
-14,23
-2 643
-1,31
-40 041
-16,69
-6 481
-3,98
-15 158
-9,69
-18 225
-12,90
-39 864
-24,47
6 886
10,54
-13 116
-18,17
15 375
26,03
9 145
14,00
-4 212
-36,17
-5 317
-71,52
207
9,78
-9 322
-80,04
-3 807
-1,59
-33 591
-14,23
-2 643
-1,31
-40 041
-16,69
-3 343 -9
-1,61 -0,03
-28 796 -5 079
-14,06 -16,27
-18 539 15 086
-10,54 57,74
-50 678 9 998
-24,35 32,03
-455
-86,67
284
405,71
810
228,81
639
121,71
Za sledovanou dobu od roku 2003 do roku 2006 docházelo k neustálému poklesu celkových aktiv v podniku. V absolutním vyjádření došlo ke snížení celkových aktiv v roce 2006 oproti roku 2003 o 41 041 000 Kč, což v procentním vyjádřeni činí 16,69 %. Hlavním činitelem této změny jsou stála aktiva, a z nich nejvíce dlouhodobý hmotný majetek, který poklesl o 26 848 000 Kč v procentech 20,37 % a dlouhodobý finanční majetek u kterého byla zaznamenaná absolutní změna 9 423 000 Kč a v procentech to bylo 37,38 %. U oběžních aktiv docházelo ke kolísavému vývoji a v porovnání roku 2006 k roku 2003 došlo k navýšení oběžních aktiv v absolutním vyjádření o 9 145 000 Kč (14,00 %), což bylo zapříčíněno zejména zvýšením krátkodobých pohledávek o 9 166 000 Kč (30,84 %).
Ostatní aktiva poklesli o 80,04 %, což v absolutním vyjádřeni činí 9 322 000 Kč. Jelikož v rozvaze se celková aktiva rovnají celkovým pasivum tak i u pasiv došlo k obdobnému poklesu jako u aktiv. Vlastní kapitál v roce 2006 poklesl o 50 678 000 Kč, v procentním vyjádření to činí 24,35% oproti roku 2003. Největší podíl na této změně měli rezervní fondy, nedělitelní fondy a ostatní fondy ze zisku a výsledek hospodařený běžného účetního období, který zaznamenal pokles o 430,66 % v absolutním vyjádření o 12 373 000 Kč. Naopak u ostatních pasiv došlo ke zvýšení o 121,71 %, v absolutním vyjádření to činilo 639 000 Kč.
Porovnání roku 2004 k roku 2003: U aktiv dochází v roce 2004 oproti roku 2003 k poklesu o 3 807 000 Kč v procentním vyjádření 1,59 %. Dlouhodobý majetek poklesl o 6 481 000 Kč (3,98 %) a to hlavně dlouhodobý hmotný majetek o 4 768 000 Kč (3,62 %). Naopak u oběžných aktiv došlo k jejich nárůstu o 6 886 000 Kč (10,54 %) a největší podíl na této změně připadal na krátkodobý finanční majetek, u kterého byl zaznamenán narůst v absolutním vyjádření o 7 077 000 Kč, v procentech tato změna činila 93,64 %. Ostatní aktiva poklesla o 4 212 000 Kč (36,17 %). Celková pasiva podniku jako celková aktiva poklesla o 3 807 000 Kč (1,59 %). Došlo k poklesu všech hlavních položek tvořících celková pasiva. K největšímu poklesu v absolutním vyjádření, došlo u vlastního kapitálu o 3 343 000 Kč v procentech 1,61 % a jednou z hlavních položek vlastního kapitálu, která největším dílem se podílela na této změně, byla položka „Výsledek hospodaření minulých let“, snížila se v absolutním vyjádřený o 3 518 000 Kč v procentech to bylo 16,56 %.
Porovnání roku 2005 k roku 2004: Ve srovnání s rokem 2004 v roce 2005 došlo k poklesu aktiv o 14,23 %. Tato změna byla způsobena poklesem všech základních položek aktiv. Dlouhodobý majetek poklesl o 15 158 000 Kč (9,69 %), z něhož nejvíce dlouhodobý hmotný majetek o 10 350 000 Kč, v procentním vyjádřeni o 8,15 %. Oběžná aktiva poklesla o 18,17 % v absolutním změně je to pokles o 13 116 000 Kč, přičemž k poklesu došlu u všech položek tvořících celková oběžná aktiva a nejvíce krátkodobý finanční majetek, u kterého byl zaznamenán poklesu o 62,9 %, což v absolutním vyjádřený činí 9 206 000 Kč. Ostatní aktiva se snížili o 71,52 %, v absolutní změně je to pokles o 5 317 000 Kč.
Na celkovém snížený pasiv o 14,23 % se nejvíce podílel vlastní kapitál, který poklesl o 14,06 %, absolutně poklesl o 28 796 000 Kč. U cizích zdrojů došlo k poklesu 5 079 000 Kč. Ostatní pasiva vzrostly o 405,71 %, což v absolutním vyjádřený bylo jenom 284 000 Kč.
Porovnání roku 2006 k roku 2005: V roce 2006 došlo k poklesu celkových aktiv oproti roku 2005 o 1,31 % v absolutním srovnání o 2 631 000 Kč, což je sice taky pokles, ale nejmenší za celou sledovanou dobu. Dlouhodobý majetek zaznamenal pokles o 18 225 000 Kč v procentním vyjádření o 12,9 %. Z toho největší podíl připadal na dlouhodobý hmotný majetek, který se snížil o 11 730 000 Kč, dlouhodobý finanční majetek poklesl o 6 154 000 Kč
a dlouhodobý
nehmotný majetek o 341 000 Kč. Oběžná aktiva vzrostla o 26,03 %, absolutně vzrostla o 15 375 000 Kč, z toho největší podíl připadal na krátkodobé pohledávky, které vzrostly o 12 215 000 Kč. Ostatní aktiva poprvé za sledovanou dobu vzrostly o 9,78 %, absolutně vzrostly pouze o 207 000 Kč. Samozřejmě jak u aktiv, tak i u pasiv byl zaznamenán pokles o 1,31 %. Vlastní kapitál poklesl o 18 539 000 Kč (10,54 %). Cizí zdroje vzrostly o 57,74 % v absolutní změně je to 15 086 000 Kč, z nichž hlavně bankovní úvěry a výpomoci (109,41 %, absolutně vzrostly o 14 567 000 Kč). Ostatní pasiva vzrostly o 228,81 % v absolutním vyjádření vzrostly o 810 000 Kč.
4.2.1.2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát V roce 2006 ve srovnání s rokem 2003 poklesly celkové výkony a prodej zboží o 36 357 000 Kč což v procentní změně je pokles o 21,18 %. Výkonová spotřeba a náklady vynaložené na prodané zboží poklesy o 22,28 % a podle toho se taky vyvíjela přidaná hodnota, u které došlo k poklesu o 19,97 %. Osobní náklady poklesly o 12,03 %, což mohlo být způsobeno poklesem počtu zaměstnanců v podniku. Příčinou poklesu odpisu DHM a DNM o 5,96 % mohlo byt snížení DHM a DNM v podniku. Provozní výsledek hospodaření poklesl o 217,21 %, což v absolutním vyjádřeni činí 11 449 000 Kč. Jednou z hlavních příčin toho poklesu je pokles tržeb v podniku. Finanční výsledek hospodaření poklesl o 23,72 % což v absolutním vyjádření činí pouze 614 000 Kč. To bylo zapříčiněno poklesem výnosových úroku (52,63 %) a zvýšením nákladových úroků (70,90 %), které se zvýšili, protože došlo ke zvýšení zadluženosti podniku. Další příčinou je, že v podniku došlo ke snížení ostatních finančních výnosu
o 78,89 % a ke snížení ostatních finančních nákladu o 42,37 % z čehož plyne, že finanční výnosy klesaly rychleji než finanční náklady. Hospodářský výsledek za běžnou činnost poklesl o 12 016 000 Kč (477,58 %). Mimořádný výsledek hospodařený o 100,00 % což v absolutním vyjádření činilo jenom 357 000 Kč. V hospodářském výsledku za účetní období došlo k poklesu o 12 373 000 Kč oproti roku 2003 což v procentním vyjádřený je 430,66 %.
Porovnání roku 2004 k roku 2003: V roce 2004 došlo ke snížení celkových výkonů a prodeje zboží o 5,40 % oproti roku 2003, z toho tržby za prodej zboží poklesly o 3,97 %, tržby za prodej vlastních výrobků a služeb poklesly o 6,01 %, změna stavu zásob vlastní činnosti vzrostla o 107,74 % což v absolutním vyjádření činilo pouze 543 000 Kč a aktivace poklesala o 0,50 %. Náklady vynaložené na prodané zboží poklesly o 8,01 % a u výkonové spotřeby došlo k poklesu 11,19 %. Náklady na prodej a na výkonovou spotřebu klesaly rychleji než položky tvořící celkové výkony a prodej zboží a tak došlo k mírnému růstu přidané hodnoty o 0,79 % v absolutním vyjádření přidaná hodnota vzrostlá o 649 000 Kč. Osobní náklady poklesly o 3,50 %, odpisy DHM a DNM o 0,71 %, ostatní provozní výnosy o 47,97 % a ostatní provozní náklady vzrostli o 2,76 %. U provozního výsledku hospodařený došlo k nárůstu o 47,45 %, což v absolutním vyjádření činilo 2 501 000 Kč. Finanční výsledek hospodařený poklesl o 50,52 % v absolutním vyjádření pokles o 1 308 000 Kč. Výsledek hospodařený za běžnou činnost vrostl o 42,73 %. Mimořádný výsledek hospodaření poklesl o 64,71 % v absolutním vyjádření 231 000 Kč a výsledek hospodaření za účetní období vzrostl o 29,38 %.
Porovnání roku 2005 k roku 2004: V porovnání s rokem 2004 v roce 2005 došlo k poklesu celkových výkonu a prodaného zboží o 17,88 % což v absolutním vyjádření činilo 29 033 000 Kč, z toho tržby za prodej zboží poklesly o 8,73 %, tržby za prodej vlastních výrobku a služeb o 19,58 %, a aktivace o 8,96 %. U nákladu vynaložených na prodané zboží došlo k poklesu o 5,51 %, výkonová spotřeba klesla o 11,61 %. Osobní náklady poklesly o 8,13 % a jeden z hlavních důvodu tohoto poklesu bylo snižovaní počtu zaměstnanců v podniku. Odpisy mírně vzrostly o 2,45 % což v absolutním vyjádření bylo pouze 226 000 Kč. Ostatní provozní výnosy vzrostli o 23,91 % (383 000 Kč), ale na druhou stranu u ostatních provozních nákladů došlo k nárůstu o 509,61 % (4 561 000 Kč). Provozní výsledek hospodařený poklesl o 312,26 % v absolutním
vyjádření došlo k poklesu
o 24 277 000 Kč, hlavním důvodem tohoto poklesu bylo,
že v podniku došlo k poklesu jak provozních výnosu tak i provozních nákladu, ale provozní výnosy zaznamenali větší pokles než provozní náklady. Finanční výsledek hospodařený vzrostl o 50,47 %, došlo k nárůstu finančních výnosu a poklesu finančních nákladu i přes to, hospodářský výsledek za běžnou činnost poklesl o 631,89 %. Mimořádný výsledek hospodařený poklesl o 100,00 %, a hospodářský výsledek za účetní období poklesl o 613,86 % což v absolutním vyjádřený je pokles o 22 817 000 Kč.
Porovnání roku 2006 k roku 2005: V roce 2006 ve srovnaný s rokem 2005 byl poprvé za celou sledovanou dobu zaznamenán růst celkových výkonů a prodaného zboží o 1,46 %, z toho tržby za prodej zboží poklesly o 6,65 %, tržby za prodej vlastních výrobku a služeb vzrostlý o 2,34 %, změna stavů zásob vlastní činnosti vzrostla o 107,97 % a u aktivace došlo k poklesu o 6,97 %. Náklady vynaložené na prodané zboží a výkonová spotřeba poklesly o 1,45 %, z toho náklady vynaložené na prodané zboží klesly o 7,76 % a výkonová spotřeba klesla o 1,13 %. Osobní náklady poklesly o 0,78 %, odpisy DHM a DNM o 7,55 %, změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladu příštích období poklesly o 53,33 %. Ostatní provozní výnosy poklesly o 89,84 % a provozní náklady o 73,55 %. V porovnaní s rokem 2005 hospodářsky výsledek s provozní činnosti vzrostl o 62,57 % v roce 2006, absolutně vzrostl o 10 327 000 Kč. Finanční výsledek hospodařený poklesl o 65,96 %, příčinou toho byl narůst nákladových úroku (89,26 %) a pokles výnosových úroku (57,14 %), dále došlo k poklesu ostatních finančních výnosu (75,37 %) a ostatních finančních nákladu (26,15 %), přičemž výnosy poklesly vice než náklady. Mimořádný výsledek hospodařený se nezměnil a hospodářský výsledek za účetní období vzrostl o 50,26 %.
4.2.2 VERTIKALNÍ ANALÝZA Vyjadřuje procentní podíl položek účetních výkazů. Použiti je vhodnější pro srovnání údajů za delší časové období a taky pro mezipodnikové porovnáni v oboru nebo v daném odvětvovém průmyslu. Za celkový zaklad se voli celková aktiva (pasiva).
4.2.2.1 Vertikální analýza rozvahy Tab. 2. Vertikální analýza rozvahy 2003
2004
2005
2006
Procentní
Procentní
Procentní
Procentní
podíl
podíl
podíl
podíl
Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Oběžná aktiva Ostatní aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Cizí zdroje Ostatní pasiva
100,00 67,92 27,23 4,86 100,00 86,77 13,02 0,22
100,00 66,27 30,58 3,15 100,00 86,75 13,22 0,03
100,00 69,77 29,18 1,05 100,00 86,92 12,91 0,17
100,00 61,58 37,26 1,16 100,00 78,79 20,63 0,58
Struktura aktiv a pasiv v roce 2003: Největší podíl z celkových aktiv v podniku připadal na dlouhodobý majetek, který v roce 2003 tvořil 67,92 % z toho nejvíce dlouhodobý hmotný majetek 80,90 %, potom dlouhodobý finanční majetek 15,48 % a dlouhodobý nehmotný majetek 3,62 %. Oběžná aktiva se v podniku podílela na sumě celkových aktiv 27,23 % z toho zásoby 42,92 %, krátkodobé pohledávky 45,51 % a krátkodobý finanční majetek 11,57 %. Ostatní aktiva v podniku tvořily 4,86 % z celkových aktiv. Na sumě celkových pasiv se vlastní kapitál podílel 86,77 %, cizí zdroje 13,02 % a ostatní pasiva 0,22 %. Vlastní kapitál se skládal z 51,01 % ze základního kapitálu, kapitálové fondy tvořili – 5,34 % (oceňovací rozdíl z přecenění majetku), rezervní fondy 42,74 %, výsledek hospodaření minulých let 10,21 % a výsledek hospodaření běžného účetního období 1,38 %. Cizí zdroje v podniku tvořili z 35,93 % krátkodobé závazky a zbyla část 64,07 %, připadala na bankovní úvěry a výpomoci (krátkodobé).
Struktura aktiv a pasiv v roce 2004: Struktura aktiv v roce 2004 byla tvořena z 66,27 % dlouhodobým majetkem, 30,58 % oběžnými aktivy a 3,15 ostatními aktivy. Dlouhodobý majetek se skládal z dlouhodobého hmotného majetku 81,21 %, dlouhodobého finančního majetku 15,65 % a dlouhodobého
nehmotného majetku 3,14 %. Oběžná aktiva byla tvořena z 41,71 % krátkodobými pohledávkami, 38,02 % zásoby a zbyla část 20,27 % připadala na krátkodobý finanční majetek. Jako v předchozím roce největší podíl 86,75 % z celkových pasiv připadal na vlastní kapitál, cizí zdroje tvořili 13,22 % a ostatní pasiva 0,03 % z celkových pasiv. Na tvorbě vlastního kapitálu se podílel základní kapitál (51,77%), kapitálové fondy (- 5,79 %), rezervní fondy (43,54 %), výsledek hospodařený minulých let (8,66 %) a výsledek hospodařený běžného účetního období (1,82 %). Cizí zdroje se skládali z krátkodobých závazků (38,90 %) a bankovních úvěru a vypomoci (61,10 %).
Struktura aktiv a pasiv v roce 2005: Dlouhodobý majetek tvořil největší podíl z celkových aktiv a to 69,77 %, z toho 82,60 % dlouhodobý hmotný majetek, 15,53 % dlouhodobý finanční majetek a 1,87 % dlouhodobý nehmotný majetek. Oběžná aktiva se na sumě celkových aktiv podílela 29,18 %, které byli složeny z zásob (45,66 %), krátkodobých pohledávek (45,14 %) a krátkodobého finančního majetku (9,19 %). Ostatní aktiva se na sumě celkových aktiv podílela 1,05 %. Největší podíl 86,92 % z celkových pasiv připadal na vlastní kapitál, který se skládal ze základního kapitálu (60,18 %), kapitálových fondu (- 8,18 %), rezervních fondu (50,84 %), výsledku hospodařený minulých let (8,01 %) a výsledek hospodařený za účetní období (-10,85 %). Na struktuře pasiv se podíleli cizí zdroje z 12,91 %, které se skládaly z dlouhodobých závazků (6,76 %), krátkodobých závazků (42,28 %) a bankovních úvěrů a výpomoci (50,95 %). Ostatní pasiva tvořili 0,17 % celkových pasiv.
Struktura aktiv a pasiv v roce 2006: Struktura aktiv v roce 2006 byla tvořena z dlouhodobého majetku 61,58 %, oběžních aktiv 37,26 % a ostatních aktiv 1,16 %. Dlouhodobý majetek se skládal z dlouhodobého nehmotného majetku (1,87 %), dlouhodobého hmotného majetku (85,30 %) a dlouhodobého finančního majetku (12,83 %). Oběžná aktiva byla tvořena ze zásob (34,23 %), krátkodobých pohledávek (52,23 %) a krátkodobého finančního majetku (13,54 %). Pasiva v podniku v roce 2006 byla tvořena z vlastního kapitálu 78,79 %, cizích zdrojů 20,63 % a ostatních pasiv 0,58 %. Vlastní kapitál se skládal ze základního kapitálu (66,01 %), kapitálových fondu (- 13,02 %), rezervních fondu (44,09 %), výsledku hospodaření minulých let (8,95 %) a výsledku hospodařený běžného účetního období (- 6,03 %). Cizí zdroje
v podniku tvořili dlouhodobé závazky (6,57 %), krátkodobé závazky (25,78 %) a bankovní úvěry a vypomoci (67,65 %). Největší podíl z celkových aktiv v poníku připadal na dlouhodobý majetek, který za sledovanou dobu zaznamenal kolísavý vývoj, přičemž největší podíl 69,77 % dlouhodobého majetku na celkových aktivech byl v roce 2005 a následující rok nejmenší 61,58 %. Dlouhodobý majetek byl tvořen z větší časti dlouhodobým hmotným majetkem 80,90 % v roce 2003 a v dalších letech se jeho podíl jen zvětšoval. Oběžná aktiva v prvních dvou letech rostly, v roce 2005 došlo k mírnému poklesu a následující rok se zvýšili a celková oběžná aktiva dosáhla největšího podílu 37,26 % na celkových aktivech za sledovanou dobu. V roce 2003 podíl ostatních aktiv na celkové struktuře aktiv tvořili 4,86 % , v dalších dvou letech klesaly a v roce 2005 jejich podíl činil 1,05 %, další rok došlo k mírnému zvýšeni na 1,16 %. Za sledovanou dobu struktura pasiv z větší části se skládala z vlastního kapitálu, který v prvních třech letech tvořil téměř 87 % z celkových pasiv. V roce 2006 došlo k poklesu na 78,79 % a podnik se více zadlužil na 20,63 %, přičemž v předchozích třech letech cizí zdroje se pohybovali okolo 13 %, které z větší časti byli tvořeny bankovními úvěry a výpomocí. Z vertikální rozvahy je vidět, že podnik financuje svoji činnost převážně z vlastních zdrojů (86 %). Vlastní zdroje jsou dražší než cizí, a proto by měl využívat vice cizích zdrojů.
4.3 ANALÝZA ROZDILOVÝCH UKAZATELU
4.3.1 Čistý pracovní kapitál Čistý pracovní kapitál se vypočítá jako rozdíl mezi celkovými oběžnými aktivy a celkovými krátkodobými závazky.
Tab. 3. Čistý pracovní kapitál, hrubý pracovní kapitál a celkové krátkodobé závazky 2003 Hrubý pracovní kapitál (v tis. Kč) Celkové krátkodobé závazky (v tis. Kč) Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)
2004
2005
2006
65 302 72 188 59 072 74 447 31 217 31 208 24 362 38 508 34 085 40 980 34 710 35 939
Za celou sledovanou dobu podnik nepřekročil kritickou mez, které se dosáhne, pokud čistý pracovní kapitál je roven nule nebo je záporní. V prvních třech letech podnik vykazuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými závazky.
Což svědčí o dobrém finančním
postaveni. Největší hodnota ČPK byla v roce 2004 a to ve výši 40 980 000 Kč, nejmenší hodnota za sledovanou dobu byla v roce 2003, která činila 34 085 000 Kč. V roce 2006 došlo ke zvýšeni krátkodobých závazků ve větší míře než zvýšeni oběžných aktiv, a celkové krátkodobé závazky překročily hodnotu čistého pracovního kapitálu o 2 569 000 Kč i přes to v případě, že by v tomto roce musel podnik uhradit své celkové krátkodobé závazky v plné výši zůstane mu částka 35 939 000 Kč. V letech 2003 – 2006 podnik vykazoval kolísavý vývoj ČPK, který se pohyboval v průměru okolo 36,5 mil. Kč, tato částka představuje průměrný rozdíl, který by podniku zůstal, v případě, že by musel uhradit své celkové krátkodobé závazky. Z čehož taky plyne, že podnik financuje oběžná aktiva z velké části cca 50 % z dlouhodobých zdrojů.
Hodnoty čistého prácovního kapitálu
Graf 1. Vývoj čistého pracovního kapitálu v letech 2003 – 2006 45 000
40 000
35 000
30 000 2003
2004
2005 roky
2006
4.4 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELU 4.4.1 Ukazatele rentability Vypovídají o přínosu, který se dosáhne nebo bylo dosaženo vynaloženým určité finanční částky na určitý účel. Ukazatel rentability poskytuji informaci o podniku a to jak majitelům podniku, tak i potenciálním investorům.
Tab. 4. Vývoj ukazatelů rentability 2003
2004
2005
2006
Rentabilita celkového vloženého kapitálu – zisk před zdaněním a úroky (v %)
1,59
2,04
-8,77
-4,04
1,42
1,82
-9,18
-4,27
1,20
1,57
-9,43
-4,75
1,38
1,82 -10,85
-6,03
2,21
2,97 -14,34
-7,90
1,76
2,49 -11,92
-6,45
Rentabilita celkového vloženého kapitálu – zisk po zdaněni a zdaněné úroky (v %) Rentabilita celkového vloženého kapitul – zisk po zdaněni (v %) Rentabilita vlastního kapitálu (v %) Rentabilita tržeb (v %) Rentabilita nákladu (v %) Finanční rentabilita vloženého kapitálu (v %)
Rentabilita celkového vloženého kapitálu (ROA) -
12,98
7,02
-1,61
1,30
je považován za hlavni ukazatel
výnosnosti vloženého kapitálu. Ukazatel ROA se vyskytuje v mnoha modifikacích a to podle toho k jakému účelu bude použit. Do jmenovatele se dosazuje, pokud se to týká celkového vloženého kapitálu celková aktiva a do čitatele podle toho k čemu bude následně použit a o čem má vypovídat se dosazuje: -
zisk před zdaněním a úroky - tento výpočet ROA, je dán v podobě výsledku hospodaření před zdaněním zisku a před úhradou úroku. Pohlíží na zisk jako celek, kterého bylo dosaženo použitím celkového vloženého kapitálu. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004 a došlo ke zvýšení o 0,45 % oproti roku 2003, tento ukazatel rentability tvořil 2,04 % což představuje zisk 0,0204 Kč na každou vloženou Korunu z celkových aktiv. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu hospodářského výsledku za účetní období, který zaznamenal ztrátu 19 100 000 Kč a po přičtení nákladových úroku ve vyšší 689 000 Kč a vydělením celkovými aktivy 202 444 000 Kč ukazatel rentability tvořil – 8,77 %. V roce 2006 podnik vykázal ztrátu. Sice došlo ke zvýšení
ROA, ale stejně jako v roce 2005 byl záporný a tvořil – 4,04 %, z čehož plyne, že z každé vložené koruny celkových aktiv podnik ztratil 0,0404 Kč. V roce 2005 a 2006 podnik uhradil ztrátu v plné výši a to z nerozděleného zisku minulých let. ROA – zisk před zdaněním a úroky je vhodné používat pro mezinárodní srovnávaní podniku, a to z důvodu, že v různých státech je odlišná daň z přijmu. -
zisk po zdanění a zdaněné úroky -
tento způsob vypočtu ROA se preferuje
v souvislosti řízeni kapitálových nákladu, který zohledňuje daňový štít. Do čitatele se dosazuje zisk po zdanění plus zdaněné úroky. -
zisk po zdanění – tento ukazatel vyjadřuje, jak jsou využívaná celková aktiva. Tento ukazatel je silně závislý na struktuře celkových aktiv a nelze ho využit v podniku kde je různá finanční struktura.
Rentabilita vlastního kapitálu (ROE) - vyjadřuje zhodnoceni kapitálu, vloženého akcionáři nebo vlastníky. Pro nich je to klíčové měřítko, jak byly zhodnoceni jejich investice do podniku. Tento ukazatel se vypočítá vydělením čistého zisku vlastním kapitálem. Nejvyšší hodnoty za sledovanou dobu ukazatel ROE dosáhl v roce 2004, kdy na každou 100 Kč vlastního kapitálu připadalo 1,82 Kč zisku. V roce 2005 z každé 100 Kč vlastního kapitálu bylo ztraceno 10,85 Kč. Následující rok došlo k nárůstu ukazatele ROE a ztráta na každou 100 Kč vlastního kapitálu poklesla na 6,03 Kč. Je to dlouhodobě neúnosná situace pro podnik, která muže vést až k zániku. Rentabilita
dlouhodobě
investovaného
kapitálu
(ROCE)
-
umožňuje
posouzení
dlouhodobých investic do podniku. Vypočítá se dosazením do čitatele zisku po zdanění a zdaněné náladové úroky a v jmenovateli budou dlouhodobé závazky, včetně bankovních úvěrů a vlastní kapitál. Při výpočtu ukazatele je třeba do čitatele dosazovat nákladové úroky placené pouze z dlouhodobých závazku podniku. Nákladové úroky v rozvaze nebyly rozděleny, proto jsem tento ukazatel vynechal a nepočítal, z celkových nákladových úroků, protože by nezobrazoval skutečnost. Podnik má pouze krátkodobé zdroje a dlouhodobé jsou pouze minimální. Rentabilita tržeb (ROS) - tento ukazatel vyjadřuje jaká část zisku připadá na tržby. Je měřítkem úspěšnosti podniku, a to v tom jak dokáže prosadit své výrobky v konkurenčním prostředí a dosahovat při tom zisku a udržet se na trhu. Nejvyšší hodnoty ukazatel bylo dosaženo v roce 2004, kdy na jednu Korunu tržeb připadalo 0,0297 Kč zisku. V roce 2005 kdy podnik dosáhl ztráty, na jednu korunu tržeb připadalo 0,1434 Kč ztráty. Následující rok na jednu Korunu tržeb připadalo 0,079 Kč ztráty, a oproti minulému roku došlo ke zvýšení
ukazatele ROS. Příčinou bylo, že v podniku se zvýšili tržby v zahraničním obchodě, které se neměnili od roku 2000 a to o 2 %, jak je uvedeno v podnikové rozvaze za rok 2006. Rentabilita nákladů - hodnotí kolik zisku resp. ztráty připadá na celkové náklady. Za sledovanou dobu náklady vykazovali klesající trend. Výsledek hospodaření v letech 2003 – 2006 měl kolísavý vývoj. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004 a to zisku ve vyšší 4 001 000 Kč, na jednu korunu nákladu připadalo 0,0249 Kč zisku před zdaněním. V roce 2005 podnik uzavřel účetní období s záporným hospodářským výsledkem, bylo dosaženo ztráty ve vyšší 18 435 000 Kč. Na 100 Kč nákladů připadalo 11,92 Kč ztráty. V roce 2006 byla taky dosažena ztráta 9 381 000 Kč, a na 100 Kč nákladů připadalo 6,45 Kč ztráty. Finanční rentabilita vloženého kapitálu – vyjadřuje kolik jednotek peněžních prostředku je podnik schopen vytvořit z celkového vloženého kapitálu. Slouží i jako ukazatel toho jak je podnik schopen splácet své dluhy z vytvořených peněžních prostředků. Nejvyšší hodnoty dosáhl ukazatel finanční rentability vloženého kapitálu v roce 2003. Na 100 Kč vloženého kapitálu dokázal vytvořit 12,98 Kč. Následující rok došlo k poklesu tohoto ukazatele cca 6 peněžních jednotek na 100 Kč vloženého kapitálu a v roce 2005 ukazatel zaznamenal nejmenší hodnotu za celou sledovanou dobu, kdy na 100 Kč vloženého kapitálu podnik ještě potřeboval 1,61 peněžních jednotek. Z čehož plyne, že neměl finanční prostředky na úhradu dluhu a výplatu dividend. V roce 2006 došlo k nárůstů a podnik za každou 100 Kč vloženého kapitálu vytvořil 1,30 peněžních jednotek.
Graf 2. Vývoj ukazatelů rentability
Hodnoty ukazatelů rentability
15,00 10,00 5,00 0,00 -5,00
1,00
2,00
3,00
-10,00 -15,00 -20,00 Leta ROA RVK ROS Rentabilita nákladů Finanční rentabilita celk. vlož. kapitalů
4,00
4.4.2 Ukazatele aktivity Ukazatele aktivity měří jak podnik hospodaří se svými aktivy, jestli je účelně vynakládá. Jeli aktiv nadměrné množství, vznikají zbytečné náklady a z toho plynoucí nízký zisk. Pokud je jich menši, než potřebné množství přichází o zisk, který by mohl získat jejich správným poměrovým vynaložením.
Tab. 5. Vývoj a doba obratu celkových aktiv 2003 Tržby (v tis. Kč) Celková aktiva (v tis. Kč) Obrat celkových aktiv
2004
2005
2006
171 685 162 413 133 380 135 328 239 842 236 035 202 444 199 801 0,72
0,69
0,66
0,68
510
530
553
539
Doba obratu celkových aktiv (ve dnech)
Obrat celkových aktiv – je to nejkomplexnější ukazatel z ukazatelů aktivity. Vypočítá se vydělením tržeb celkovými aktivy. V letech 2003 – 2006 tržby a celková aktiva vykazovali klesající trend. Nejvyšší hodnoty ukazatel obratu celkových aktiv dosáhl v roce 2003, kdy na 100 Kč vložených celkových aktiv bylo vyprodukováno 72 Kč tržeb. Nejmenší zhodnocení vloženého kapitálu podnik vykázal v roce 2005. Na každou vloženou 100 Kč z celkových aktiv podnik vyprodukoval 66 Kč tržeb. Následující rok došlo k mírnému zvýšeni produkční schopnosti podniku a tržby se zvýšili o 2 Kč na 100 Kč vloženého kapitálu, oproti loňskému roku. Za sledovaná léta, obrat celkových aktiv nebyl vyšší než jedna, což znamená, že celkový vložený kapitál se neobrátí v tržbách za rok. Doba obratu celkových aktiv – tento ukazatel vyjadřuje za jak, dlouho se celková aktiva obrátí v tržbách. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2005, kdy celková aktiva se obrátí v tržbách za 554 dní. Nejnižší hodnota za sledovanou dobu byla v roce 2003, a obrat celkových aktiv trval 510 dni. Od roku 2003 docházelo k růstu doby obratu celkových aktiv až do roku 2005, následující rok došlo k poklesu doby obratu, ale hodnota byla větší, než v roce 2004, z čehož plyne, že sice došlo k poklesu, ale ne k takovému jako byl narůst doby v předchozích letech.
Tab. 6. Vývoj a doba obratu dlouhodobého hmotného majetku 2003 Tržby (v tis. Kč) Dlouhodobý hmotný majetek (v tis. Kč) Obrat DHM Doba obratu DHM (ve dnech)
2004
2005
2006
171 685 162 413 133 380 135 328 131 788 127 020 116 670 109 940 1,30
1,28
1,14
1,23
280
285
319
297
Obrat dlouhodobého hmotného majetku – ukazatel vyjadřující efektivnost a intenzitu využívaní fixních aktiv. Hodnota ukazatele je pevně stanovena pro odlišná odvětví. Nízká hodnota ukazatele vypovídá o nedostatečném využiti výrobních kapacit, a signalizuje pro vedeni podniku, aby omezili investice, a lépe využívali výrobních kapacit. Ukazatel obratu DHM vykazuje za sledovanou dobu klesající tendenci. DHM klesal v letech 2004 – 2005, ale také klesaly tržby v letech 2003 – 2005 a v roce 2006 došlo k mírnému zvýšeni tržeb, oproti předchozímu roku. Jedna z příčin tohoto růstu, byla zvýšeni tržeb v zahraničním obchodě, které se neměnili od roku 2000 a to o 2 %. U obratu stálých aktiv je uváděná hodnota odvětvového průměru 5,1. Nevyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2003 a to 1,3 a nejnižší 1,14 v roce 2005, což je hluboko pod odvětvovým průměrem. Plyne z toho, že podnik by měl omezit podnikové investice a zvýšit využit výrobních kapacit. Jak je vidět z tabulky 4.5.2.2 podnik neinvestoval do DHM, který za sledovanou dobu jen klesal, ale také klesaly tržby. Doba obratu dlouhodobého hmotného majetku – tento ukazatel vypovídá o době za jak dlouho se v podniku DHM obrátí v tržbách. Nejvyšší hodnota byla v roce 2005 a to 319 dní. Naopak nejnižší v roce 2003 kdy trvalo 280 dní, než se majetek promění v peněžní prostředky přes tržby. Čím nižší je doba obratu, tím je to příznivější pro podnik a signalizuje vysoké a intenzivní využiti fixních aktiv, z čehož plyne, že by cílem každého podniku měla byt snaha o sníženi doby obratu DHM.
Tab. 7. Vývoj a doba obratu zásob 2003 Tržby (v tis. Kč)
2004
2005
2006
171 685 162 413 133 380 135 328
Zásoby (v tis. Kč) Obrat zásob Doba obratu zásob (ve dnech)
28 027
27 446
26 975
25 483
6,13
5,92
4,94
5,31
60
62
74
69
Obrat zásob – tento ukazatel vypovídá o tom kolik krát za rok se zásoby přemění v jinou formu oběžného majetku, až po jejich další nakup. Od roku 2003 docházelo v podniku ke každoročnímu poklesu zásob do roku 2005 a následující rok došlo ke zvýšení. Nejvyšší hodnoty ukazatele obratu zásob bylo dosaženo v roce 2003, kdy se zásoby v podniku obrátili 6,13 krát. Nejnižší hodnotu vykázal podnik v roce 2005, kdy v tržbách podniku se zásoby obrátili 4,94 krát. Doba obratu zásob – ukazuje intenzitu využiti zásob, jak dlouho jsou oběžná aktiva vázaná v podobě zásob. Od roku 2003 docházelo k nárůstů doby obratů zásob a v roce 2005 se tato hodnota zvedla o 14 dní oproti roku 2003 a činila 74 dní. V podniku docházelo za sledovanou dobu k nárůstů doby obratu zásob vyjma roku 2006, kdy došlo k poklesu oproti roku 2005 o 5 dní.
Tab. 8. Vývoj a doba obratu pohledávek 2003 Tržby (v tis. Kč) Pohledávky (v tis. Kč) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (ve dnech)
2004
2005
2006
171 685 162 413 133 380 135 328 29 717
30 107
26 668
38 883
5,78
5,39
5,00
3,48
63
68
73
105
Obrat pohledávek – tento ukazatel udává počet obrátek pohledávek, nebili kolik krát do roka se přemění pohledávky v peněžní hotovost. Podnik ve sledovaných letech měl pouze krátkodobé pohledávky, které vykazovali kolísavý trend. Nejvyšší hodnotu pohledávek podnik vykázal v roce 2006, jejich výše byla 38 883 000 Kč. Nejnižší hodnoty bylo dosaženo v roce 2005 a to ve výši 26 668 000 Kč. Ukazatel obratu pohledávek za sledovanou dobu zaznamenal klesající vývoj a v posledním roce 2006 jeho hodnota činila pouze 3,48 a došlo
k poklesu oproti roku 2003 o 2,3. Je to nepříznivý vývoj pro podnik, čekací doba než odběratel zaplatí své pohledávky se oproti roku 2003 zvýšila téměř o 70 %. Jednou z příčin tohoto vývoje mohl byt pokles v tržbách a zvýšení pohledávek. Doba obratu pohledávek – tento ukazatel vyjadřuje, jak dlouho musí podnik čekat, než obdrží platby za své pohledávky. Za přiměřenou čekací dobu se uvádí 48 dní. Hodnota doby ukazatele v podniku se nachází nad přiměřenou hodnotou. Za sledovanou dobu neustále rostla a v roce 2006 zaznamenal ukazatel hodnotu 105 dní, což je o 57 dní vice než přiměřena čekací doba. Přes to celková zadluženost se zvýšila v roce 2006 oproti předchozímu roku o cca 8 % a činila pouze 20, 63 %, což pro výrobní podnik je velice příznivé.
Graf 3. Vývoj ukazatelů aktivity
Hodnoty ukazatelu aktivity
7 6 5 4 3 2 1 0 2003
2004 Obrat pohledávek Obrat DHM
Leta
2005 Obrat zásob Obrat celkových aktiv
2006
600 500 ukazatelu aktivity
Hodnoty ukazatelu doby obratu
Graf 4. Vývoj doby ukazatelů aktivity
400 300 200 100 0 2003
2004
Doba obratu celkových aktiv Doba obratu zásob
2005 Leta
Doba obratu DHM Doba obratu pohledávek
2006
4.4.3 Ukazatele zadluženosti -
Hodnotí finanční strukturu podniku neboli z jaké časti je financovaná cizími zdroji.
Tab. 9. Vývoj ukazatelů zadluženosti
Celkové závazky (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) Celková aktiva (v tis. Kč) Dlouhodobá zadluženost (v %) Krátkodobá zadluženost (v %) Celková zadluženost (v %)
2003
2004
2005
2006
31 217
31 208
26 129
41 215
0
0
1767
2707
31 217
31 208
24 362
38 508
239 842 236 035 202 444 199 801 0,00
0,00
0,87
1,35
13,02
13,22
12,03
19,27
13,02
13,22
12,91
20,63
Celková zadluženost – udává poměr, z jaké časti je podnik financován z cizích zdrojů. Celková zadluženost dosáhla největšího podílu z finanční struktury v roce 2006, kdy byla na úrovni 20,63 % z celkových aktiv. Nejnižší podíl zadluženosti za sledovanou dobu byl zaznamenán v roce 2005. Kdy podnik byl financován z 12,91 % z cizích zdrojů. Za celou sledovanou dobu podnik neměl dlouhodobé závazky vůči finančním instituci a věřitelů. V roce 2005 a 2006 došlo ke zvýšeni dlouhodobé zadluženosti, která vznikla vůči státu z odložené daně. Na vývoji celkové zadluženosti se podílela zvýšením o 0,88 % v roce 2005 a o 1,36 % následující rok. Za sledovanou dobu podnik byl financován z velké časti z vlastních zdrojů, z čehož vyplývá, že v případě potřeby finančních prostředku, zaujímal dobrou vyjednávací pozici, při vyjednávaní s věřiteli o možnosti v případě nutnosti dalších zdrojů na chod podniku.
Tab. 10. Vývoj ukazatelů finanční páky a míry samofinancování 2003 Celková aktiva (v tis. Kč) Vlastní kapitál (v tis. Kč)
2004
2005
2006
239 842 236 035 202 444 199 801 208 100 204 757 175 961 157 422
Míra samofinancování (v %) Finanční páka
86,77
86,75
86,92
78,79
1,15
1,15
1,15
1,27
Míra samofinancování – tento ukazatel vyjadřuje, z jaké časti, jsou celková aktiva podniku, financovaná penězi vlastníků. Za celé sledované období celková aktiva a vlastní kapitál neustále klesali, což se taky projevilo na poklesu míry samofinancování. V roce 2006 došlo k poklesu míry samofinancování oproti roku 2003 o 7,98 %. I přes to je podnik z vetší časti financován z vlastních zdrojů, což je příznivá situace a dobry ukazatel finanční stability podniku. Finanční páka – udává vliv změn zadluženosti podniku ve změnách rentability vloženého kapitálu. Poskytuje informaci o tom, jaká část celkových aktiv připadá na 1 Kč vlastního kapitálu. Z tabulky 4.5.3.2 je vidět, že v letech 2003 až 2005 ukazatel finanční páky nezaznamenal žádné výkyvy a pohyboval se na úrovní 1,15, což znamená, že na jednu Korunu vlastního kapitálu připadalo 1,15 Kč z celkového majetku. Následuji rok došlo ke zvýšení ukazatele o 0,12 Kč a na jednu Korunu vlastního kapitálu připadalo 1,27 Kč majetku.
Tab. 11. Vývoj ukazatelů překapitalizování 2003 Vlastní kapitál (v tis. Kč) Dlouhodobé závazky (v tis. Kč) Stala aktiva (v tis. Kč) Překapitalizování
2004
2005
2006
208 100 204 757 175 961 157 422 0
0
1767
2707
162 894 156 413 141 255 123 030 1,28
1,31
1,26
1,30
Ukazatel překapitalizování – vypočítá se vydělením dlouhodobé závazku plus vlastní kapitál stálými aktivy podniku. Pokud je ukazatel vetší než 1, jedna se o ukazatel překapitalizování, jeli menší než 1, hovoříme o podkapitalizování. U sledovaného podniku se jedna o překapitalizování, z čehož plyne, že podnik nedostatečně výživa cizích zdrojů. Jedním z důvodu tohoto chování muže byt opatrnost vůči cizím zdrojům. Za celou sledovanou dobu
nedošlo k výrazním výkyvům ukazatele překapitalizování a hodnota ukazatele se pohybovala v intervalu 1,26 – 1,31.
Tab. 12. Vývoj ukazatelů dluhu na vlastní kapitál
Celkové závazky (v tis. Kč) Vlastní kapitál (v tis. Kč) Dluh na vlastní kapitál (v %)
2003
2004
2005
2006
31 217
31 208
26 129
41 215
208 100 204 757 175 961 157 422 15,00
15,24
14,85
26,18
Dluh na vlastní kapitál – tento ukazatel zadluženosti vypovídá o tom, kolik celkových závazku připadá na jednu korunu vlastního kapitálu. Po celou sledovanou dobu velikost vlastního kapitálu jen klesala. Celkové závazky klesaly od roku 2003 do roku 2005. V posledním roce došlo ke zvýšení celkových závazku oproti předchozímu roku o 15 086 000 Kč což se taky projevilo na ukazateli podílu dluhu na vlastním kapitálu, který vzrostl o 11,33 %, a na jednu Korunu vlastního kapitálu připadalo 0,26 Kč závazku.
Tab. 13. Vývoj ukazatelů úrokového krytí 2003 Zisk před zdaněním a úroky (v tis. Kč) Celkové úroky (v tis. Kč) Úrokové krytí
2004
2005
2006
3 802 4 821 -19 124 -10 685 763
820
689
1 304
4,98
5,88
-27,76
-8,19
Ukazatel úrokového krytí – vyjadřuje kolik krát je podnik schopen zaplatit své úrokové platby ze zisku před odpočtem nákladových úroků a daní. Za bezproblémový podnik je považován ten, u kterého úroveň tohoto ukazatele pohybuje okolo 8 a za problémový ten u kterého hodnota ukazatele úrokového krytí pohybuje okolo 3. V roce 2003 podnik byl schopen zaplatit vzniklé úrokové platby 4,98 krát a další rok 5,88 krát. V těchto dvou letech se podnik pohyboval mezi problémovým a bezproblémovým podnikem. V následujících dvou letech podnik dosáhl ztráty a nebyl schopen zaplatit z hospodářského výsledku úrokové platby.
4.4.4 Ukazatele likvidity Ukazatele likvidity resp. platební schopnosti, vyjadřují jak je podnik schopen hradit své splatné závazky. Likvidita se vyjadřuje v podobě těchto ukazatelů: -
běžná likvidita
-
pohotovostní likvidita
-
okamžitá likvidita
Tab. 14. Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2003 - 2006 Oběžná aktiva (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) Běžná likvidita (3. stupeň) Oběžná aktiva – zásoby (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) Pohotovostní likvidita (2. stupeň) Finanční majetek krátkodobé povahy (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis. Kč) Okamžitá likvidita (1. stupeň)
2003
2004
2005
2006
65 302 31 217 2,09 37 275 31 217 1,19 7 558 31 217 0,24
72 188 31 208 2,31 44 742 31 208 1,43 14 635 31 208 0,47
59 072 24 362 2,42 32 097 24 362 1,32 5 429 24 362 0,22
74 447 38 508 1,93 48 964 38 508 1,27 10 081 38 508 0,26
Běžná likvidita- poskytuje důležitou a rychlou informaci a to hlavně věřitelům jak jsou kryta jejich aktiva oběžnýma aktivy podniku. Vypočítá se podílem oběžných aktiv krátkodobými závazky. Koeficient běžné likvidity by se měl pohybovat v intervalu od 1,5 do 2,5 a u sledovaného podnik se pohybuje v tomto intervalu. V roce 2004 došlo ke zvýšení oběžných aktiv o 6 886 000 Kč a poklesu krátkodobých závazků o 9 000 Kč oproti roku 2003 to způsobilo zvýšení likvidity 3. stupně. Od roku 2003 se zvyšoval ukazatel běžné likvidity, až v roce 2006 se koeficient snížil. Došlo k nárůstu oběžných aktiv o 15 375 000 Kč a zvýšeni krátkodobých závazku o 14 146 000 Kč oproti roku 2005. Pro podnik je důležité sledovat běžnou likviditu a udržovat ji v rozmezí 1,5 – 2,5. V případě nedostatku peněžních prostředku je to významní indikátor platební schopnosti podniku, který poskytuje důležitou informaci krátkodobým věřitelům podniku, pro které je to indikátor toho jak jsou jejich investice pokryte hodnotou majetku.
Graf 5. Vývoj běžné likvidity
Hodnoty běžné likvidity
3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 2003
2004
2005
2006
Roky
Pohotová likvidita- se vypočítá vydělením oběžných aktiva, od kterých jsou odečtené zásoby krátkodobými závazky. Aby likvidita měla přesnější vypovídací schopnost, je vhodné upravit pohledávky o nedobytné pohledávky, případně pohledávky po lhůtě splatnosti. Pohotovosti likvidita se vyvíjela podobně jako běžná, v roce 2004 se zvýšila oproti roku 2003. V roce 2005 došlo k jejímu poklesu, oběžná aktiva po odečteni zásob poklesly o 12 645 000 Kč a krátkodobé závazky se snížili o 6 846 000 Kč. Pohotovostní likvidita by se měla pohybovat v intervalu 1 – 1,5. V tomto intervalu se podnik pohyboval ve všech sledovaných letech.
Hodnoty pohotové likvidity
Graf 6. Vývoj pohotové likvidity 1,8 1,5 1,2 0,9 0,6 0,3 0 2003
2004
2005
2006
Roky
Okamžitá likvidita - se taky označuje jako peněžní likvidita, udává do jaké míry je podnik schopen zaplatit své krátkodobé závazky, pokud věřitele je budou požadovat okamžitě. V roce 2004 došlo ke zvýšení okamžité likvidity oproti roku 2003. V roce 2005 se finanční majetek krátkodobé povahy snížil o 9 206 000 Kč a krátkodobé závazky poklesly
o 6 846 000 Kč oproti roku 2004. V roce 2003 – 2006 podnik nepřekročil hranici doporučeného intervalu pro okamžitou likviditu a pohyboval se v rozmezí 0,2 – 0,5.
Hodnoty okamžite likvidity
Graf 7. Vývoj okamžité likvidity 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0 2003
2004
2005
2006
Roky
Výše uvedené ukazatele likvidity hodnotí ji k určitému datu. Tento nedostatek je možno překonat ukazatelem odvozeným s cash flow. Při hodnoceni podniku jestli je schopen hradit veškeré dluhy se používá ukazatel stupně oddlužení.
Tab. 15. Vývoj cash flow likvidity a stupně oddlužení v letech 2003 - 2006 2003 Cizí zdroje (v tis. Kč) Krátkodobé závazky (v tis Kč) Provozní cash flow (v tis. Kč) Cash flow likvidita Stupeň oddlužení
2004
2005
2006
31 217 31 208 26 129 41 215 31 217 31 208 24 362 38 508 31 141 16 577
-3 250
2 591
1,00
0,53
-0,13
0,07
1,00
0,53
-0,12
0,06
Cash flow likvidita - vyjadřuje schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky ve sledovaném období k úhradě krátkodobých cizích zdrojů. Vypočítá se vydělením cash flow z provozní činnosti krátkodobými závazky. V roce 2004 podnik byl schopen hradit své krátkodobé závazky v plné míře. O rok později došlo k mírnému poklesu krátkodobých závazku o
9 000 Kč, cash flow z provozní činnosti poklesl o 14 584 000 Kč a hodnota cash
flow likvidity poklesla téměř o polovinu. V roce 2005 se podnik ocitl v situaci, kdy nebyl schopen splácet své krátkobodé závazky, hodnota ukazatele cash flow likvidity činila – 0,13, cash flow z provozní činnosti se dostal do záporu a činil – 3 250 000 Kč a zaznamenal pokles
o 19 827 000 Kč oproti roku 2004. Roku 2006 došlo ke zvýšeni hodnoty cash flow likvidity, ale ta činila pouze 0,07.
Stupeň oddluženi se používá pro zjištění jestli je podnik schopen vyrovnávat své závazky z vlastních financi. Vypočítá se vydělením cash flow z provozní činnosti veškerými dluhy podniku. V roce 2003 byl ukazatel stupně oddlužení roven jedné což vypovídá, že se pohyboval na hranici finančních možnosti. V roce 2004 tento ukazatel zaznamenal pokles téměř o polovinu. Další rok se ukazatel stupně oddluženi, dostal do mínusu, což vypovídá o špatné finanční sile podniku. V roce 2006 došlo k jejímu zvýšeni a to na hodnotu 0,06. Celkové cizí zdroje vzrostlí o 15 086 000 Kč a cash flow z provozní činnosti stouplo o 5 841 000 Kč oproti roku 2005. Stupeň oddlužení poskytuje větší vypovídací schopnost při jeho sledovaní za delší časový usek. Klesající hodnota vypovídá o nestabilní a zhoršující se finanční situace podniku.
4.4.5 Doplňující poměrové ukazatele Tab. 16. Vývoj dopujících poměrových ukazatelů 2003 Výkony a tržby za prodej zboží (v tis. Kč) Provozní náklady (v tis. Kč) Dlouhodobý hmotný majetek (v tis. Kč) Osobní náklady (v tis. Kč) Počet zaměstnanců Nákladovost tržeb a výkonů Vybavenost zaměstnanců DHM (v tis. Kč) Tržby na zaměstnance (v tis. Kč) Index průměrné mzdy na zaměstnance
2004
2005
2006
171 685 162 413 133 380 135 328 167 273 154 964 150 707 141 664 131 788 127 020 116 670 109 940 67 344
64 988
59 707
59 243
332
309
303
277
0,97
0,95
1,13
1,05
396,95
411,07
385,05
396,90
517,12
525,61
440,20
488,55
100,00
103,68
97,15
105,44
Nákladovost tržeb a výkonu – se vypočítá vydělením celkových provozních nákladu celkovými tržbami. V prvních dvou sledováních letech tržby převyšovali nad náklady a proto hodnota ukazatele byla menší než jedna a nejnižší hodnoty dosáhl v roce 2004, kdy na jednu Korunu tržeb připadalo 0,95 Kč nákladů. V posledních dvou sledovaných letech hodnota ukazatel byla větší než jedna, z čehož plyne, že v podniku převyšovali provozní náklady nad
tržbami a podnik dosáhl ztráty. Nejvyšší hodnotu zaznamenal ukazatel v roce 2005, kdy na 1 Kč tržeb připadalo 1,13 Kč nákladu. Je to finančně nepříznivá a dlouhodobě neúnosná situace pro podnik, která může vést až k zániku. Vybavenost zaměstnanců DHM – vypočítá se vydělením DHM počtem pracovníku. Vyjadřuje jaká část DHM připadá na jednoho pracovníka. Jak je vidět v tabulce 16, v podniku klesal jak dlouhodobý majetek, tak i počet pracovníků, ale ukazatel nákladovosti měl kolísavý vývoj. Nejvíce dlouhodobého hmotného majetku připadalo na jednoho pracovníka v roce 2004 a to 411 070 Kč a nejméně v předposledním roce 385 050 Kč. Tržby na zaměstnance – vypočítá se vydělením celkových tržeb počtem zaměstnanců. Informuje jaká část z celkových tržeb připadá na jednoho zaměstnance podniku. Jako u předchozích ukazatelů nákladovosti i tento ukazatel vykazoval kolísavý vývoj za sledovanou dobu. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004, kdy na jednoho pracovníka připadalo 525 610 Kč, a následující rok byl zaznamenán nejmenší podíl z tržeb za sledovanou dobu na jednoho zaměstnance, který činil 440 200 Kč. Index průměrné mzdy na zaměstnance -
vyjadřuje jak v podniku rostla, resp. klesala
průměrná mzda. Pro výpočet jako základní rok, byl zvolen rok 2002. Počet zaměstnanců v podniku od roku 2002 neustále klesal a docházelo k poklesu osobních nákladů. V roce 2003 průměrná mzda vzrostla o 3,68 % oproti základnímu roku. Další rok došlo k poklesu průměrné mzdy o 2,85 %. Podnik opustilo 29 zaměstnanců (8,73 %) a osobní náklady podniku klesly o 7 637 000 Kč (11,34 %). V roce 2006 vzrostla průměrná mzda o 5,44 % oproti základnímu roku. Osobní náklady poklesly o 8 101 000 Kč (12,03 %) a z podniku odešlo 55 zaměstnanců (16,57 %).
Od roku 2003 do roku 2006 z podniku odešlo
55 zaměstnanců a průměrná mzda vzrostla o 5,44 %, s čehož plyne, že podnik snižuje počty zaměstnanců a to hlavně dělníků na výrobních linkách, a proto ve skutečnosti zvýšeni průměrné mzdy o 5,44 % nemuselo znamenat reálné zvýšení mzdy, jelikož na vedoucích pozicích v podniku je větší mzda než u dělnických profesi. Při výpočtů průměru se do něj zahrnuji zaměstnanci na všech pozicích podniku.
4.5 ANALÝZA POMOCI PÝRAMIDOVÝCH SOUSTAV UKAZATELU Je to jeden ze způsobu odhaleni finanční situace podniku. Využívají se k hledáni konkrétních příčin vývoje dané situace podniku.
4.5.1 Ukazatele DU PONT 4.5.1.1 Rentabilita celkových vložených aktiv Při výpočtu se používá ukazatele ROA.
Tab. 17. Vývoj rentability celkových vložených aktiv 2003 Zisk před úroky a daněmi (v tis. Kč) Tržby (v tis. Kč) Celková aktiva (v tis. Kč)
3 802
2004 4 821
2005
2006
-19 124
-10 685
171 685 162 413 133 380 135 328 239 842 236 035 202 444 199 801
Rentabilita tržeb (v %) Obrat celkových vložených aktiv
2,21
2,97
-14,34
-7,90
0,72
0,69
0,66
0,68
1,59
2,04
-9,45
-5,35
Rentabilita celkových vložných aktiv (ROA - před zdaněním a úroky v %)
Tab. 18. Vliv jednotlivých složek rentability na vývoj rentability celk. vložených aktiv I04/03 I05/04 Rentabilita tržeb Obrat celkových aktiv
I06/05
1,3404 - 4,8303 0,5507 0,9613
0,9575 1,0280
1,2885
-4,6250 0,5661
Rentabilita celkových vložných aktiv (ROA – před zdaněním a úroky)
Obrat celkových aktiv v prvních třech letech zaznamenal klesající tendenci, což pro podnik není příznivá situace, která by se měla vyvíjet opačným směrem. I přes to, že v těchto letech docházelo ke snižovaní nákladu, tak výnosy klesali rychleji a v posledních dvou letech podnik zaznamenal ztrátu.
4.5.1.2 Rentabilita vlastního kapitálu Tab. 19. Vývoj rentability vlastního kapitálu a složek podílejících se na výpočtu 2003 3 802
Zisk před úroky a daněmi (v tis. Kč)
2004 4 821
2005
2006
-19 124
-10 685
Tržby (v tis. Kč)
171 685 162 413 133 380 135 328
Vlastní kapitál (v tis. Kč)
239 842 236 035 202 444 199 801
Rentabilita tržeb (v %)
2,21
2,97
-14,34
-7,90
Obrat celkových vložených aktiv
0,72
0,69
0,66
0,68
1,15
1,15
1,15
1,27
1,83
2,35
-10,87
-6,79
Finanční pák Rentabilita vlastního kapitálu (v %)
Tab. 20. Vliv jednotlivých složek rentability na vývoj rentability vlastního kapitálu I04/03 I05/04 Rentabilita tržeb Obrat celkových aktiv Finanční páka Rentabilita vlastního kapitálu
I06/05
1,3404 -4,8303 0,5507 0,9613
0,9575 1,0280
1,0002
0,9980 1,1032
1,2887 -4,6160 0,6245
Jak je vidět v tabulce 20. v roce 2005 a 2006 rentabilita vlastního kapitálu byla záporná a v rozmezí let 2004 – 2006 se na tomto poklesu z největší části podílela rentabilita tržeb. V podniku docházelo ke snižování nákladu, ale výnosy klesali rychleji. Tržby zaznamenali klesající tendenci od roku 2003, i přes to, že v roce 2006 došlo k mírnému zvýšení tržeb oproti předchozímu roku a to o 1 948 000 Kč a snížení nákladu, podnik byl ztrátový.
4.6 ANALYZA PREDIKCE FINANČTI TISNĚ
4.6.1 Vícerozměrný bankrotní model – Altmanův Z-skóre Finanční tíseň nastává v podniku tehdy, když jsou problémy s platební schopností tak vážné, že nemohou byt vyřešeny bez výrazného zásahu v provozní a/nebo finanční činnosti podniku. Jak je vidět z předchozích výpočtu v letech 2005 a 2006 podnik v hospodářském výsledku zaznamenal ztrátu. V těchto dvou letech došlo k výrazním provozním a finančním změnám v podniku. Pro zjištěni jestli je podnik v ohrožení bylo použito bankrotního modelu Altmanova Z – Skóre. Zvolil jsem tento model, protože je to univerzální vícerozměrný model, pro všechny druhy podniku.
Tab. 21. Vývoj ukazatelů Altmanova Z – skóre modelu
Pracovní kapitál/celková aktiva Nerozdělený zisk/celková aktiva Zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva Vlastní kapitál/celkové závazky Tržby/celkový aktiva Altmanův Z - skóre model
2003
2004
2005
2006
0,14
0,17
0,17
0,18
-0,01 -0,01 -0,09 -0,05 0,02
0,02 -0,09 -0,04
6,67
6,56
6,73
3,82
0,72
0,69
0,66
0,68
4,93
4,89
4,48
2,98
Nejvyšší hodnoty ukazatele bylo dosaženo v roce 2003 a to 4,93 což vypovídá podle stanovených hodnot Altmanova modelu, že podnik byl finančně pevný a stabilizováni. V dalších dvou letech ukazatel mírně klesal, ale zapadal do intervalu finančně stabilního podniku. V posledním roce došlo k výraznému poklesu ukazatele na hodnotu 2,98 z čehož plyne, že se dostal do nepříznivé finanční situace a stal se z něj podnik s neurčitou finančně-ekonomickou situaci.
4.6.2. Index IN pro podmínky České republiky Altmanova analýza v podmínkách České republiky přináší určitá úskalí z hlediska vlastního naplnění jednotlivých ukazatelů a byla zpracována pro podmínky rozvinutého kapitálového trhu. Setkáme se proto s určitými pokusy, jak tento analytický nástroj upravit pro zatím nestandardní prostředí. Určitým pokusem o úpravu Altmanovy analýzy na podmínky České republiky je index IN.
Tab. 22. Vývoj ukazatelů IN pro podmínky České republiky 2003 2004 2005 2006 Pracovní kapitál/celková aktiva 0,17 0,17 0,18 0,14 Nerozdělený zisk/celková aktiva -0,01 -0,01 -0,09 -0,05 Zisk před zdaněním a úroky/celková aktiva 0,02 0,02 -0,09 -0,04 Vlastní kapitál/celkové závazky 6,67 6,56 6,73 3,82 Tržby/celkový aktiva 0,72 0,69 0,66 0,68 Závazky po lhůtě splatnosti/výnosy celkem 0,00 0,00 0,00 0,01 Index IN 4,93 4,89 4,48 2,89 V letech 2003 až 2005 podnik neměl závazky po lhůtě splatnosti, proto v těchto letech jsou hodnoty indexu IN na podmínky České republiky totožné s modelem Altmanova Z - skóre a nejvyšší hodnoty ukazatele bylo dosaženo v roce 2003 a to 4,93 což vypovídá podle stanovených hodnot, že podnik byl finančně pevný a stabilizováný. V posledním roce došlo k výraznému poklesu ukazatele na hodnotu 2,89 z čehož plyne, že se dostal do nepříznivé finanční situace a stal se z něj podnik s neurčitou finančně-ekonomickou situaci.
5 ZAVĚR Finanční řízeni podniku je nezastupitelné v každém podniku. Pro správné finanční řízeni a rozhodováni je zapotřebí mít přehled o všech činnostech v podniku. Finanční řízeni vychází z finanční analýzy podniku, která se provádí za minulé období. Výsledky finanční analýzy mohou napovědět finančnímu managementu podniku, jak se naplňovali zamyšlené planý, co se vyvíjelo jinak a popřípadě pohled na činnost nebo část podniku kde se akumuluji zbytečné finanční prostředky nebo naopak kde je nedostatek. Hospodářský výsledek za účetní období se v roce 2004 zvýšil o 844 000 Kč oproti roku 2003, bylo to jediné zvýšeni za sledovanou dobu. V roce 2005 podnik dosáhl ztráty 18 435 000 Kč a další rok 9 381 000 Kč. Ztráta byla uhrazena z rezervních fondu (nerozděleni zisk minulých let). Je to velice nepříznivá situace pro podnik, která je dlouhodobě neúnosná. Pokud by se situace vyvíjela tak jak v posledních dvou letech, mohlo by to vest podnik až k zániku, jelikož rezervní fondy nejsou nekonečné. Jedním z hlavních důvodů dosažení těchto ztrát byl pokles tržeb. V rozmezí let 2003 – 2006 poklesly o 36 357 000 Kč, a k největšímu poklesu došlo v roce 2005 oproti roku 2004 a to o 29 033 000 Kč. Podnik by se měl více zaměřit na propagaci svých výrobku a více rozšířit zahraniční obchod i přes to, že by byl v nevýhodném postavení kvůli posilující Koruně, což je taký důvod poklesu tržeb v zahraničním obchodě. Dále by měl vice analyzovat výrobní činnost, kde se nejvíce akumuluji náklady a zjistit, zda je efektivně vynaloženo se všemi výrobními zdroje a zda je produktivita práce odpovídající ohodnocení. Vývoj složek aktivity v letech 2003 – 2005 vykazovali klesající tendenci, což je opačný směr než, kterým by se měli vyvíjet. Sice v roce 2006 došlo u většiny položek aktivity k růstu obratu vyjma pohledávek, ale byl to menší růst, než pokles v roce 2005. U pohledávek doba obratu od roku 2003 kdy činila 63 dní se jenom zvětšovala a v roce 2006 byla 105 dní, přičemž za přiměřenou čekací dobu se uvádí 48 dní. K prodloužení doby splaceni pohledávek podnik byl donucen od odběratelů a taký dobrovolně pro zvýšeni konkurenceschopnosti, i přes to by se tomu měla věnovat vetší pozornost a pokusit se o zastaveni tohoto trendu. Celková zadluženost tvořila méně než 20 % z celkových zdrojů financování, což svědčí o opatrnosti podniku vůči cizím zdrojům. Obecně platí, že cizí zdroje financovaní jsou levnější než vlastní a uvádí se poměr 1:1. O tom, že podnik je z vetší části financován z vlastních zdrojů, svědčí ukazatel překapitalizovaní, jehož hodnota se pohybuje okolo 1,3. Na druhou stranu nízká zadluženost podniku se příznivě projevuje na ukazatelích likvidity, které za sledovanou dobu jsou ukázkové pro ostatní jak by se měla pohybovat. Všechny stupně
likvidity se pohybovali na doporučeném intervalu a ani jednou nepřekročili horní ani dolní doporučenou mez. Rentabilita celkových vložených aktiv se v podniku odvíjela od hospodářského výsledku, a nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 2004, kdy na každou vložnou 100 Kč připadalo 2,04 Kč zisku. V dalších dvou letech se nejednalo o rentabilitu (výnosnost) jelikož podnik dosáhl ztráty. Na každou vloženou 100 Kč připadalo 8,77 Kč ztráty v roce 2005 a 4,04 Kč v roce 2006. Ztrátový podnik v tržní konkurenci dlouho neustojí a rezervní fondy z kterých podnik v roce 2005 a 2006 uhrazoval vzniklou ztrátu nejsou nekonečné, a proto by měl by co nejdříve provést průzkum trhu a zjistit jaké porcelánové výrobky jsou nejžádanější a zaměřit se na tento sortiment a vice inovovat a neustále přicházet na trh s novými výrobky, které jsou žádané spotřebiteli. Po zjištěné, že hospodářský výsledek v podniku vykazuje klesající tendenci již od roku 1995, rozhodl jsem se pro stanoveni vícerozměrného bankovního modelu podle Altmanova modelu Z-Skóre. V letech 2003 – 2004 se hodnota ukazatele pohybuje okolo 4, což vypovídá podle rozmezí, že je to finančně stabilní podnik. V roce 2006 hodnota ukazatele činila 2,98 čímž se podnik dostal do intervalu 1,81 – 2,99, pro který je vymezení „Podnik s neurčitou finanční situaci“.
6 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1.
BREALEY, R. -- MYERS, S. Teorie a praxe firemních financí. Praha: Victoria Publishing, 1992. 971 s. ISBN 80-85605-24-4.
2.
FREIBERG, F. Cash flow - řízení likvidity podniku. 3. vyd. Praha: Management Press, 1997. 173 s. ISBN 80-85943-37-9.
3.
GRÜNWALD, R. -- HOLEČKOVÁ, J. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: VŠE, 2002. 186 s. ISBN 80-2450-422-7.
4.
KISLINGEROVÁ, E. -- HNILICA, J. Finanční analýza : krok za krokem. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005. 137 s. C.H. Beck pro praxi. ISBN 80-7179-321-3.
5.
NEUMAIER, I.: Výkonnost a tržní hodnota firmy. 1. vyd. Grada Publishing, s. r. o., Praha 2002. 215 s. ISBN 80-247-0125-1.
6.
SŮVOVÁ, H.: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači. 1. vyd. Bankovní institut, s. r. o., Praha 1999. 622 s. ISBN 80-7265-027-0.
7.
SYNEK, M.: Manažerská ekonomika. Grada Publishing, s. r. o., Praha 2007. 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.
8.
SYNEK, M.: Podniková ekonomika. C.H.Beck, s. r. o. Praha 2006. 475 s. ISBN 80-7179-892-4.
9.
VALACH, J. Finanční řízení podniku. 2. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 324 s. ISBN 80-86119-21-1.
11.
VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2001. 447 s. ISBN 80-86119-38-6.
12.
ZALAI, K. Finančno-ekonomická analýza podniku. 1. vyd. Ekonom, Bratislava 1995. 258 s. ISBN 80-225-0643-5.
7 SEZNAM POUŽÍTÝCH ZKRATEK a.s.
akciová společnost
ČPK:
čistý pracovní kapitál
DFM:
dlouhodobý finanční majetek
DHM:
dlouhodobý hmotný majetek
DNM:
dlouhodobý nehmotný majetek
ROA:
rentabilita celkového vloženého kapitálu
ROCE:
rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu
ROE (RVK): rentabilita vlastního kapitálu ROS:
rentabilita tržeb
8 SEZNAM TABULEK Tabulka 1. Horizontální analýza rozvahy Tabulka 2. Vertikální analýza rozvahy Tabulka 3. Čistý pracovní kapitál, hrubý pracovní kapitál a celkové krátkodobé závazky Tabulka 4. Vývoj ukazatelů rentability Tabulka 5. Vývoj a doba obratu celkových aktiv Tabulka 6. Vývoj a doba obratu dlouhodobého hmotného majetku Tabulka 7. Vývoj a doba obratu zásob Tabulka 8. Vývoj a doba obratu pohledávek Tabulka 9. Vývoj ukazatelů zadluženosti Tabulka 10. Vývoj ukazatelů finanční páky a míry samofinancování Tabulka 11. Vývoj ukazatelů překapitalizování Tabulka 12. Vývoj ukazatelů dluhu na vlastní kapitál Tabulka 13. Vývoj ukazatelů úrokového krytí Tabulka 14. Vývoj ukazatelů likvidity v letech 2003 – 2006 Tabulka 15. Vývoj cash flow likvidity a stupně oddlužení v letech 2003 – 2006 Tabulka 16. Vývoj doplňujících poměrových ukazatelů Tabulka 17. Vývoj rentability celkových vložených aktiv Tabulka 18. Vliv jednotlivých složek rentab. na vývoj rentability celk. vložených aktiv Tabulka 19. Vývoj rentability vlastního kapitálu a složek podílejících se na výpočtu Tabulka 20. Vliv jednotlivých složek rentability na vývoj rentability vlastního kapitálu Tabulka 21. Vývoj ukazatelů Altmanova Z – skóre modelu Tabulka 22. Vývoj ukazatelů IN pro podmínky České republiky
9 SEZNAM PŘÍLOH 1. Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) za léta 2003 – 2006 2. Výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu (v tis. Kč) za léta 2003 – 2006 3. Přehled o peněžních tocích (v tis. Kč) za léta 2003 – 2006 4. Horizontální analýza rozvahy 5. Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát 6. Vertikální analýza rozvahy 7. Organizační struktura účetní jednotky
1. Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) za léta 2003 – 2006 Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) AKTIVA CELKEM A. Pohledávky za upsaný základní kapitál B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva 5. Goodwill 6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.II. 1. Pozemky 2. Stavby 3. Samostatné movité věci a soubory movitých věcí 4. Pěstitelské celky trvalých porostů 5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek 8. Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B.III. Dlouhodobý finanční majetek B.III. 1. Podíly v ovládaných a řízených osobách 2. Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem 3. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly C. Oběžný aktiva C.I. Zásoby C.I. 1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky 4. Zvířata 5. Zboží C.II. Dlouhodobé pohledávky C.III. Kratkodobé pohledávky C.III. 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv 4. Pohledávky za společníky, členy družstva a úsatníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C.IV. Kratkodobý finanční majetek C.IV. 1. Peníze 2. Účty v bankách 3. Krátkodobé cenné papíry a podíly D.I. Časové rolišení D.I. 1. Náklady príštích období 2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období
R. 2003 R.2004 R.2005 R.2006 239 842 236 035 202 444 199 801 162 894 156 413 141 255 123 030 5 896 4 919 2 644 2 303
4 684
3 707
1 212
1 212
2 644
2 303
131 788 127 020 116 670 109 940 4 906 5 224 5 371 4 115 94 431 90 091 91 597 82 102 6 849 19 027 17 142 16 922
712 24 890
722 11 956
722 1 838
722 1 079
25 210 25 052
24 474 24 316
21 941 21 783
15 787 15 667
158,00 65 302 28 027 8 049 12 643 5 193
158,00 72 188 27 446 7 373 13 691 4 192
158,00 59 072 26 975 6 805 13 722 4 541
120,00 74 447 25 483 6 679 12 959 4 248
2 142
2 190
1 907
1 597
29 717 28 147
30 107 29 416
26 668 25 953
38 883 37 591
1 289
111,00 269,00
28,00 850,00
281,00 7 558 245,00 7 313
89,00 252,00 20,00 330,00 14 635 531,00 14 104
335,00 5 429 389,00 5 040
414,00 10 081 373,00 9 708
11 646 11 628
7 434 6 856
2 117 1 469
2 324 2 186
18,00
578,00
648,00
138,00
Rozvaha v plném rozsahu (v tis. Kč) PASIVA CELKEM A. Vlastní kapitál A.I. Základní kapitál A.I. 1. Základní kapitál 2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly 3. Změny základního kapitálu A.II. Kapitálové fondy A.II. 1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy 3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků 4. Oceňovací rozdíly z precenění při přeměnách A.III. Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.III. 1. Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond 2. Statutární a ostatní fondy A.IV. Výsledek hospodaření minulých let A.IV. 1. Nerozdělený zisk minulých let 2. Neuhrazená ztráta minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období B. Cizí zdroje B.I. Rezervy B.I. 1. Rezervy podle zvláštních právních předpisů B.II. Dlouhodobé závazky B.II. 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - obládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek B.III. Krátkodobé závazky B.III. 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - obládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv 4. Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům 6. Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace 8. Krátkodobé prijaté zálohy 9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B.IV. Bankovní úvěry a výpomoci B.IV. 1. Bankovní úvěry a výpomoci 2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci C.I. Časové rozlišení C.I. 1. Výdaje příštích období 2. Výnosy příštích období
R. 2003 239 842 208 100 106 149 155 223 -49 074
R. 2004 236 035 204 757 106 012 106 149 -137
R. 2005 202 444 175 961 105 900 106 149 -249
R. 2006 199 801 157 422 103 919 106 149 -2 230
-11 116
-11 852
-14 385
-20 501
-11 116
-11 852
-14 385
-20 501
88 945 20 257 68 688 21 249 21 249
89 149 20 407 68 742 17 731 17 731
89 453 20 607 68 846 14 093 14 093
69 411 20 607 48 804 14 093 14 093
2 873 31 217
3 717 31 208
-19 100 26 129
-9 500 41 215
1 767
2 707
821,00 1 886 10 627 3 899
11 217 4 319
12 141 2 944
1 767 11 048 3 283
41,00 3 081 1 393
245,00 3 138 1 993 2 376 1 290
704 2 670 1 435 1 599 1 230
4 2 943 1 262 1 102 781
2 383
155
127
636
20 000
19 067
13 314
27 881
20 000
19 067
13 314
27 881
525,00 525,00
70,00 70,00
354,00 354,00
1 164 1 164
2. Výkaz zisku a ztrát v plném rozsahu (v tis. Kč) za léta 2003 – 2006 Výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu (v tis. Kč) I. Tržby za prodej zboží A. Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže II. Výkony II. 1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb 2. Změna stavu zásob vlastní činnosti 3. Aktivace B. Výkonová spotřeba B. 1. Spotřeba materiálu a energie 2. Služby Přidaná hodnota C. Osobní náklady C. 1. Mzdové náklady 2. Odměny členům orgánů společnosti a družstva 3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 4. Sociální náklady D. Daně a poplatky E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku III. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu III. 1. Tržby z prodeje dlouhodobého majetku 2. Tržby z prodeje materiálu F. Zůstatková cena prod. dlouhodobého majeku a materiálu F. 1. Zůstatková cena prod. dlouhodobého majeku 2. Prodaný materiál G. Změna stavu rezerv a opravných pol. v prov. oblati a komp. N příštích období IV. Ostatní provozní výnosy H. Ostatní provozní náklady V. Převod provozních výnosů I. Převod provozních nákladů * Provozní výsledek hospodaření VI. Tržby z prodeje cenných paprů a podílů J. Prodané cenné papíry a vklady VII. Výnosy z dlouhodobého finančního majetku VII. 1. Výn. z podílů v ovládaných a řízených osob. a v účet. jed. pod podstat. vlivem 2. Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů 3. Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku VIII. Výnosy z krátkodobého finančního majetku K. Náklady z finančního majetku IX. Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů L. Náklady na přecenění cenných papírů a derivátů M. Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti X. Výnosové úroky N. Nákladové úroky XI. Ostatní finanční výnosy O. Ostatní finanční náklady XII. Převod finančních výnosů P. Převod finančních nákladů * Finanční výsledek hospodaření Q. Daň z příjmu za běžnou činnost Q. 1. - splatná 2. - odložená ** Výsledek hospodaření za běžnou činnost
R. 2003 19 197 3 943 15 254 152 488 150 378 -504 2 614 85 836 49 447 36 389 81 906 67 344 48 879 1 073 17 118 274 446 9 279 3 929 9 3 920 3 681
R. 2004 18 434 3 627 14 807 143 979 141 339 39 2 601 76 231 50 051 26 180 82 555 64 988 47 435 895 16 385 273 381 9 213 2 754 37 2 717 2 600
R. 2005 16 825 3 427 13 398 116 555 113 660 527 2 368 67 379 48 060 19 319 62 574 59 707 43 391 990 15 062 264 356 9 439 2 495 23 2 472 2 282
R. 2006 15 706 3 161 12 546 119 622 116 323 1 096 2 203 66 618 48 307 18 311 65 549 59 243 42 968 1 080 14 750 445 708 8 726 6 660 4 967 1 693 5 892 4 308 1 584 2 473 98 1 443
3 681 1 057 871,00
2 600 10 550 895
2 282 5 299 965 5 456
5 271
7 772
-16 505
-6 178 39,00 38,00
19,00 763,00 2 316 4 161
31,00 820,00 1 602 4 710
21,00 689,00 1 985 3 247
9,00 1 304 489 2 398
-2 589 166,00 166,00
-3 897 284,00 284,00
-3 203 119,00
2 516
3 591
-1 930 665,00 -213,00 878,00 -19 100
119,00 -9 500
XIII. Mimořádné výnosy R. Mimořádné náklady S. Daň z příjmů z mimořádné činnosti S. 1. - spátna 2. - odložená * Mimořadný výsledek hospodaření T. Převod podílu na výsledeku hospodaření společníkům *** Výsledek hospodaření za účetní období **** Výsledek hospodaření před zdaněním
357,00
126,00
357,00
126,00
2 873 3 039
3 717 4 001
-19 100 -18 435
-9 500 -9 381
3. Přehled o peněžních tocích (v tis. Kč) za léta 2003 - 2006 Přehled o peněžních tocích (v tis. Kč) P. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvival. na zač. účet. období Peněžní toky z hlavní výdělečné činnosti (provozní činnosti) Z. Účetní zisk nebo ztráta z běžné činnosti před zdaněním A.1. Úpravy o nepeněžní operace A.1.1. Odpisy stálých aktiv s výjimkou zůstatkové ceny prodaných stálých aktiv A.1.2. Změna stavu opravných položek, rezerv A.1.3. Zisk (ztráta) z prodeje stálých aktiv (vyúčtování do výnosů -, do nákladů +) A.1.4. Výnosy z dividend a podílů na zisku A.1.5. Vyúčtované nákl. úroky s výjimkou kapit. úroků a vyúčtované výnosové úroky A.1.6. Případné úpravy o ostatní nepeněžní operace A.* Čisty pen. tok z prov. činnosti před zdaněním, změn. prac. kap. a mimoř. pol. A.2. Změna stavu nepeněžních složek pracovního kaitálu A.2.1. Změna stavu pohled. z provoz. činnosti, ativních účtů čas.rozlišení a doh. účtů akt. A.2.2. Změna stavu krátkod. závazků z provoz. činnosti, pas. účtů čas. rozlišení a doh.účtu pas. A.2.3. Změna stavu zásob A.2.4. Změna stavu krátkodob. finančního majetku nespadajícího do peněž. prostředků a ekvival. A.** Čistý peněžní tok z provozní činnosti před zdaněním a mimořádnými položkami A.3. Vyplacené úroky s výjimkou kapitalizovaných úroků A.4. Přijaté úroky A.5. Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost a za doměrky daně za minulá období A.6. Příjmy a výdaje spojené s mimořádnými účetními případy, které tvoří mimořádný HV A.7. Přijaté dividendy a podíly na zisku A.*** Čistý peněžní tok z provozní činnosti Peněžní toky z investiční činnosti B.1. Výdaje spojené s nabytím stálých aktiv B.2. Příjmy z prodeje stálých aktiv B.3. Půjčky a úvěry spřízněným osobám B.*** Čistý peněžní tok vztahující se k investiční činnosti Peněžní toky z finančních činností C.1. Dopady změn dlouhod. popř. krátkodob. závazků na peněžní prostředky a ekvivalenty C.2. Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky a ekvivalenty C.2.1. Zvýšení peněžních prostředků z titulu zvýšení ZK, event. rez. fondu včetně záloh C.2.2. Vyplacení podílu na vlastním kapitálu společníkům C.2.3. Další vklady peněžních prostředků společníků a akcionářů C.2.4. Úhrada ztráty společníky C.2.5. Přímé platby na vrub fondů C.2.6. Vyplacené dividendy nebo podíly na zisku včetně zaplacené srážkové daně C.*** Čistý peněžní tok vztahující se k finanční činnosti F. Čisté zvýšení nebo snížení peněžních prostředků R. Stav peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů na konci účetního období
R.2003 18 261
R.2004 7 558
R.2005 14 635
R.2006 5 429
2 682 21 139 9 279 11 116
4 001 11 337 9 279 1 314 -38
-18 435 15 383 9 439 5 299 -23
-9 500 11 836 8 726 2 474 -660
744
782
668
1 296
23 821 7 707 13 951
15 338 1 938 4 253
-3 052 581,00 7 159
2 336 1 468 -12 828
-5 728 -516
-2 896 518
-7 049 471,00
14 955 -659
31 528 -763,00 19,00
17 276 -819 37,00 83,00
-2 471 -689,00 21,00 -111,00
3 804 -1 305 9,00 83,00
31 141
16 577
-3 250
2 591
-36 978
-4 426 38,00
-3 620
-963 5 006
-36 978
-4 388
-3 620
-4 043
-99,00 -4 767
-5 112
1 767 -4 103
941,00 -2 923
357,00
-1 981
1 748 -6 515 -4 866 -10 703 7 558
-5 112 -5 112 7 077 14 635
-4 103 -2 336 -9 206 5 429
-942,00 0 -1 982 4 652 10 081
4. Horizontální analýza rozvahy 2003/2004
2004/2005
účetního období Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a vypomoci Ostatní pasiva
2003/2006
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
(v tis. Kč) Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Ostatní aktiva Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodařeni minulých let Výsledek hospodařeni běžného
2005/2006
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
-3 807 -6 481 -977 -4 768 -736 6 886 -581 0 390 7 077 -4 212 -3 807 -3 343 -137 -736
-1,59 -3,98 -16,57 -3,62 -2,92 10,54 -2,07 0,00 1,31 93,64 -36,17 -1,59 -1,61 -0,13 -6,62
-33 591 -15 158 -2 275 -10 350 -2 533 -13 116 -471 0 -3 439 -9 206 -5 317 -33 591 -28 796 -112 -2 533
-14,23 -9,69 -46,25 -8,15 -10,35 -18,17 -1,72 0,00 -11,42 -62,90 -71,52 -14,23 -14,06 -0,11 -21,37
-2 643 -18 225 -341 -11 730 -6 154 15 375 -1 492 0 12 215 4 652 207 -2 643 -18 539 -1 981 -6 116
-1,31 -12,90 -12,90 -10,05 -28,05 26,03 -5,53 0,00 45,80 85,69 9,78 -1,31 -10,54 -1,87 -42,52
-40 041 -39 864 -3 593 -26 848 -9 423 9 145 -2 544 0 9 166 2 523 -9 322 -40 041 -50 678 -2 230 -9 385
-16,69 -24,47 -60,94 -20,37 -37,38 14,00 -9,08 0,00 30,84 33,38 -80,04 -16,69 -24,35 -2,10 -84,43
204
0,23
304
0,34
-20 042
-22,41
-19 534
-21,96
-3 518
-16,56
-3 638
-20,52
0
0,00
-7 156
-33,68
844 -9 0 0 924 -933 -455
29,38 -0,03 0,00 0,00 8,24 -4,67 -86,67
-22 817 -5 079 0 1 767 -1 093 -5 753 284
-613,86 -16,27 0,00 100,00 -9,00 -30,17 405,71
9 600 15 086 0 940 -421 14 567 810
50,26 57,74 0,00 34,72 -3,81 109,41 228,81
-12 373 9 998 0 2 707 -590 7 881 639
-430,66 32,03 0,00 -5,26 39,41 121,71
5. Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát 2003/2004
2004/2005
2003/2006
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
Absolutní
Procentní
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
změna
(v tis. Kč) Celkové výkony a prodané zboží Tržby za prodej zboží Tržby za prodej vlastních výrobku a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Náklady vynaložené na prodané zboží Výkonová spotřeba Náklady vynaložené na prod. zboží a vykon. spotř. Přidaná hodnota Osobní náklady Odpis DHM a DNM Změna stavu rezerv a opravných pol. v prov. oblati a komp. N příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Provozní výsledek hospodaření Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Finanční výsledek hospodaření Daň z příjmu za běžnou činnost Výsledek hospodaření za běžnou činnost Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Mimořádný výsledek hospodaření Hospodářský výsledek za účetní období
2005/2006
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
(v tis. Kč)
-9 272 -763
-5,40 -3,97
-29 033 -1 609
-17,88 -8,73
1 948 -1 119
1,46 -6,65
-36 357 -3 491
-21,18 -18,19
-9 039
-6,01
-27 679
-19,58
2 663
2,34
-34 055
-22,65
543 -13
107,74 -0,50
488 -233
1251,28 -8,96
569 -165
107,97 -6,97
1 600 -411
317,46 -15,72
-316 -9 605
-8,01 -11,19
-200 -8 852
-5,51 -11,61
-266 -761
-7,76 -1,13
-782 -19 218
-19,83 -22,39
-9 921 649 -2 356 -66
-11,05 0,79 -3,50 -0,71
-9 052 -19 981 -5 281 226
-11,34 -24,20 -8,13 2,45
-1 027 2 975 -464 -713
-1,45 4,75 -0,78 -7,55
-20 000 -16 357 -8 101 -553
-22,28 -19,97 -12,03 -5,96
10 -507 24 2 501
-47,97 2,76 47,45
5 289 415 4 561 -24 277
528,00 75,45 509,61 -312,36
-2 826 -867 -4 013 10 327
-53,33 -89,84 -73,55 62,57
2 473 -959 572 -11 449
-90,73 65,67 -217,21
0 12 57 -714 549 -1 308 118
0,00 63,16 7,47 -30,83 13,19 -50,52 71,08
0 -10 -131 383 -1 463 1 967 381
0,00 -32,26 -15,98 23,91 -31,06 50,47 134,15
39 -12 615 -1 496 -849 -1 273 -546
-57,14 89,26 -75,37 -26,15 -65,96 -82,11
39 -10 541 -1 827 -1 763 -614 -47
-52,63 70,90 -78,89 -42,37 -23,72 -28,31
1 075 -231 0 -231
42,73 -64,71 0,00 -64,71
-22 691 -126 0 -126
-631,89 -100,00 0,00 -100,00
9 600 0 0 0
50,26 0,00 0,00 0,00
-12 016 -357 0 -357
-477,58 -100,00 0,00 -100,00
844
29,38
-22 817
-613,86
9 600
50,26
-12 373
-430,66
6. Vertikální analýza rozvahy 2003
2004
2006
Celkový
Procentní
Celkový
Procentní
Celkový
Procentní
Celkový
Procentní
procentní
podíl
procentní
podíl
procentní
podíl
procentní
podíl
podíl
jednotlivých
podíl
jednotlivých
podíl
jednotlivých
podíl
jednotlivých
položek Aktiva celkem Dlouhodobý majetek Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva Zásoby Dlouhodobé pohledávky Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení Pasiva celkem Vlastní kapitál Základní kapitál Kapitálové fondy Rezervní fond, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku Výsledek hospodařeni minulých let Výsledek hospodařeni
2005
položek
položek
položek
100,00 67,92
100,00
100,00 66,27
100,00
100,00 69,77
100,00
100,00 61,58
100,00
2,46
3,62
2,08
3,14
1,31
1,87
1,15
1,87
54,95
80,90
53,81
81,21
57,63
82,60
52,52
85,30
10,51 27,23 11,69 0,00 12,39
15,48 100,00 42,92 0,00 45,51
10,37 30,58 11,63 0,00 12,76
15,65 100,00 38,02 0,00 41,71
10,84 29,18 13,32 0,00 13,17
15,53 100,00 45,66 0,00 45,14
7,90 37,26 12,75 0,00 19,46
12,83 100,00 34,23 0,00 52,23
3,15 4,86 100,00 86,77 44,26 -4,63
11,57 100,00
20,27 100,00
100,00 60,18 -8,18
5,05 1,16 100,00 78,79 52,01 -10,26
13,54 100,00
100,00 51,77 -5,79
2,68 1,05 100,00 86,92 52,31 -7,11
9,19 100,00
100,00 51,01 -5,34
6,20 3,15 100,00 86,75 44,91 -5,02
37,08
42,74
37,77
43,54
44,19
50,84
34,74
44,09
8,86
10,21
7,51
8,66
6,96
8,01
7,05
8,95
1,20 13,02 0,00 0,00 4,68
1,38 100,00 0,00 0,00 35,93
1,57 13,22 0,00 0,00 5,14
1,82 100,00 0,00 0,00 38,90
-9,43 12,91 0,00 0,87 5,46
-10,85 100,00 0,00 6,76 42,28
-4,75 20,63 0,00 1,35 5,32
-6,03 100,00 0,00 6,57 25,78
8,34 0,22
64,07 100,00
8,08 0,03
61,10 100,00
6,58 0,17
50,95 100,00
13,95 0,58
67,65 100,00
100,00 66,01 -13,02
běžného účetního období
Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky Bankovní úvěry a vypomoci Časové rozlišení
7. Organizační struktura účetní jednotky. Generální ředitel Personalistika
Sekretariát
Správce sítě a IT
Mzdy
Útvar výrobně-technický
Útvar ekonomicko-finanční
Výrobní úsek
Vlastní výroba -
vytváření výpal dekorace
Technologi e Kontrola jakosti
Útvar obchodní
Účtárna
Expedice
Finance
Tuzemské odd.
Kalkulace a ceny
Exportní odd.
Zásobování,
sklady
Podnikové prodejny
Přípr. výr.
Sklad. mat. Dubí
Prodejna Dubí
Říz. výr.
Sklad. mat. Duchcov
Prodejna Praha
Technický úsek
Prodejna Plzeň Prodejna Liberec
Ekologie
Energetika Prodejna Teplice
Bezpečnost práce
Doprava Studio Fantasie
Požární práce Investiční činnost Správa majetku
Pomocné provozy
