BaÏantnice u Loukova. Okres Mladá Boleslav. Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná svahov mi MB Pfiírodní rezervace

Okres Mladá Boleslav GEOLOGIE Na podkladû vápnit˘ch pískovcÛ aÏ písãit˘ch vápencÛ stfiedního turonu je niva fieky Jizery. Vyvinuty jsou zde fluvizemû a na nûkolika místech vystupují svahové prameny s pokryvem glejÛ, okolo kter˘ch se vytváfiejí slabé povlaky pûnovcÛ. V severní ãásti území sem zasahují lehké písãité pÛdy ‰tûrkopískov˘ch teras Jizery.

1

Pfiírodní rezervace

BaÏantnice u Loukova

Severozápadní svah údolí Jizery nad nejniÏ‰í terasou fieky mezi Loukovem a Svijany. Katastrální území: Loukov u Mnichova Hradi‰tû

Nadmofiská v˘‰ka: 232 – 274 m

V˘mûra: 7,2 ha

Vyhlá‰eno: 2000

Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná svahov˘mi prameni‰ti.

Svah s men‰ími KVùTENA mokfiady je porostl˘ aÏ 200 let star˘m listnat˘m lesem b˘valé baÏantnice. Vzhledem k velkému zamokfiení má znaãné zastoupení jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior). Dále se ve stromovém patru uplatÀuje dub zimní (Quercus petraea) a d. letní (Q. robur), javor mléã (Acer platanoides) i j. klen (A. pseudoplatanus) a jilm habrolist˘ (Ulmus minor) a j. horsk˘ (U. glabra). V bylinném patfie najdeme vedle bûÏn˘ch nitrofilních druhÛ nûkteré indikaãní prvky habrov˘ch doubrav, napfi. sasanku hajní (Anemonoides nemorosa) a s. pryskyfiníkovitou (A. ranunculoides), prvosenku jarní (Primula veris), dymnivku dutou (Corydalis cava), vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), plicník tmav˘ (Pulmonaria obscura) a dal‰í. V letním aspektu pfievaÏuje br‰lice kozí noha (Aegopodium podagraria) a pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon luteum). Nedaleko chránûného území v nivû Jizery je men‰í populace áronu plamatého (Arum maculatum), coÏ je první nález v dolním Pojizefií – v posledních letech se v‰ak tento druh ‰ífií po proudu. Les je hojnû osídZVÍ¤ENA len ptactvem. Mnohé druhy zde hnízdí – napfi. strakapoud velk˘ (Dendropos major), holub hfiivnáã (Columba oenas), Ïluna zelená (Picus viridis), ze sov pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), kalous u‰at˘ (Asio otus), z pûvcÛ pûnice slavíková (Sylvia borin) a p. ãernohlavá (S. atricapilla), s˘kora babka (Parus palustris) ãi drozd brávník (Turdus viscivorus). Z obojÏivelníkÛ zde byl zaznamenán skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Bezobratlí Ïivoãichové nebyli zkoumáni, lze v‰ak pfiedpokládat v˘skyt druhÛ vázan˘ch na staré stromy a prameni‰tû.

2

3

4 VYUÎITÍ V ochranném pásmu pfiírodní rezervace je objekt b˘valé hájovny, kter˘ má b˘t opraven a vyuÏíván jako informaãní stfiedisko o v˘znamu krajinotvorn˘ch programÛ a ochrany pfiírody.

1 Pohled do interiéru starého listnatého porostu s pfievahou jasanu ztepilého. 2 Strakapoud velk˘ (Dendrocopos major) je na‰ím nejroz‰ífienûj‰ím ‰plhavcem (Piciformes), Ïije ve v‰ech typech vzrostl˘ch stromov˘ch porostÛ. 3 V podrostu starého listnatého lesa rostou i ménû bûÏné druhy jako je bradáãek vejãit˘ (Listera ovata). 4 Aron plamat˘ (Arum maculatum) roste v tûsné blízkosti rezervace.

MB 11

331

Stfiední âechy

1 Geologické GEOLOGIE podloÏí tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce pfiekryté ãtvrtohorními (mlad‰í pleistocén) ‰tûrkopískov˘mi terasami. Terén je rovinn˘, pÛdy jsou písãité aÏ ‰tûrkovité, typu arenické kambizemû aÏ podzolu. KVùTENA Komplex pfieváÏnû kulturního lesa s pfievahou borovice lesní (Pinus sylvestris) a pfiírodû blízk˘ch lipov˘ch

1 Borová doubrava roste na ‰tûrkopískové terase.

332

MB 12

a borov˘ch doubrav ve stáfií 150 aÏ 200 let se nachází uprostfied rozsáhl˘ch brand˘sk˘ch lesÛ podobného charakteru, na polabsk˘ch ‰tûrkopískov˘ch terasách. Na vyvinut˘ch hnûd˘ch pÛdách to jsou oligotrofní lipové doubravy (Tilio-Betuletum). Ve stromovém patfie pfievládá dub zimní (Quercus petraea) a letní. Dále je vtrou‰ena lípa malolistá, bfiíza bûlokorá nebo ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa). Z nepÛvodních druhÛ je zde vzácnû smrk ztepil˘ (Picea abies), borovice ãerná (Pinus nigra) a dub ãerven˘ (Quercus rubra). Kefiové patro vesmûs chybí, coÏ je pravdûpodobnû zpÛsobeno okusem zvûfií. V pomûr-

Pfiírodní památka

âern˘ orel

Lesní oddûlení, 700 m na severov˘chod od Nového Vestce. Katastrální území: Otradovice

Nadmofiská v˘‰ka: 178 –184 m

V˘mûra: 8,8 ha

Vyhlá‰eno: 1933

Jde o lipovou doubravu na nízké terase Jizery. nû chudém bylinném patru dominují trávy jako lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka nicí (Melica nutans), na vlhãích místech i bezkolenec rákosovit˘ (Molinia arundinacea), z ostat-

ních bylin konvalinka vonná (Convallaria majalis), ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea) a jestfiábník zední (Hieracium murorum). Z indikaãních druhÛ acidofilních doubrav roste

Okres Mladá Boleslav osa), rozrazil lékafisk˘ (Veronica officinalis), tfitina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum) a z chránûn˘ch druhÛ na svûtlinách bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum).

2 v chránûném území kostfiava ovãí (Festuca ovina), ãern˘‰ luã ní (Melampyrum pratense), jestfiábník LachenalÛv (Hieracium lachenalii), metliãka kfiivolaká (Avenella flexu-

Jedním z dÛvoZVÍ¤ENA dÛ vyhlá‰ení chránûného území byla ochrana hnízdi‰tû mandelíka hajního (Coracias garrulus), kter˘ zde ale pfiinejmen‰ím od 60. let 20. století nebyl pozorován. Dnes se zde vyskytují bûÏnûj‰í lesní druhy (typick˘ je zde napfi. budníãek lesní Phylloscopus sibilatrix nebo lejsek bûlokrk˘ – Ficedula albicollis), i nûkteré vzácnûj‰í druhy (strakapoud prostfiední – Dendrocopos medius, lejsek mal˘ – Ficedula parva a krahujec obecn˘ – Accipiter nisus). Díky absenci kefiového patra zde témûfi chybûjí ptaãí druhy vázané na hust‰í podrost, relativnû více jsou zde zastoupeny druhy hnízdící v dutinách star˘ch stromÛ. V tÛÀce se rozmnoÏuje ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris), skokan ‰tíhl˘ (Rana dalmatina), ropucha obecná (Bufo bufo) a skokan hnûd˘ (Rana temporaria). Plazi jsou zastoupeni slep˘‰em kfiehk˘m (Anguis fragilis), uÏovkou obojkovou (Natrix natrix) a je‰tûrkou obecnou (Lacerta agilis). Ze savcÛ byl na území zji‰tûn netop˘r velk˘ (Myotis myotis), n. u‰at˘ (Plecotus auritus), n. hvízdav˘ (Pipistrellus pipistrellus) a dále bûÏní hmyzoÏravci a hlodavci. Z bezobratl˘ch byli blíÏe zkoumáni brouci a pavouci, ktefií zde prezentují dobfie vyvinuté spoleãenstvo níÏinn˘ch lesÛ. Za zmínku stojí v˘skyt chránûného krajníka hnûdého (Calosoma inquisitor) a nûkolika teplomiln˘ch druhÛ pavoukÛ, napfi. kfiiÏákÛ Araniella opistographa a Gibbaranea bituberculata, snovaãky Dipoena melanogaster, skálovky Trachyzelotes pedestris, bûÏníkÛ Tmarus piger a Xysticus cambridgei nebo pavuãenky Abacoproeces saltuum. V této oblasti byli nalezeni i vzácnûj‰í, na duby vázaní tesafiíci Pseudostrangalia revestita, Necydalis maior, Ropalopus femoratus a Clytus tropicus. V okolí tÛnûk po tûÏbû písku se vyskytují hydrofilní druhy stfievlíkÛ.

HISTORIE Brand˘ské panství patfiilo ãeské královské komofie a lesy královské honitbû. To znamenalo do urãité míry záchranu velkého lesního komplexu pfied kultivací na zemûdûlskou pÛdu, jak to bylo v Polabí bûÏné. Hospodáfiskou obnovou lesa v‰ak do‰lo ke znaãn˘m zmûnám ve prospûch borovice, místy i zcela nepÛvodního smrku, dubu ãerveného nebo akátu. V lesích se hospoVYUÎITÍ dafií v souladu se zachováním pfiirozené struktury lesního spoleãenstva. V brand˘sk˘ch POZNÁMKA lesích se na území okresu vyskytuje je‰tû nûkolik lokalit, vyhlá‰en˘ch pfied rokem 1945 za rezervace. Jejich právní podstata je nejasná, v oficiálních seznamech státní ochrany pfiírody nebyly a nejsou uvádûny. Jedná se o lokality: Lipové paseky (lesní odd. 116e), Ve zmrzlém (lesní odd. 117/1), KfiíÏová lípa (lesní odd. 109) a Kobylí hlava, vesmûs lesy podobného charakteru jako âern˘ orel. V blízkosti na okraji Ïelezniãního tûlesa u Otradovic se do nedávna vyskytovala pomûrnû bohatá lokalita koniklece luãního ãeského (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) s nûkter˘mi dal‰ími zajímav˘mi druhy. Dodnes je podél trati mezi nádraÏím St. Boleslav a zastávkou Otradovice fietûz zajímav˘ch psamofytních spoleãenstev (svaz Corynephorion). BIBLIOGRAFIE

381, 1107

3

4

2 Ptaãinec velkokvût˘ (Stellaria holostea) indikuje pfiechod k mírnû acidofilním lipov˘m doubravám. 3 S˘kora babka (Parus palustris) je pomûrnû bûÏnou obyvatelkou listnat˘ch lesÛ, odkud proniká i do parkÛ a zahrad. Hnízdí v dutinách. 4 Na lesních svûtlinách a rozvolnûn˘ch místech se v letním období vyskytuje krásn˘ mot˘l perleÈovec stfiíbropásek (Argynnis paphia).

MB 13

333

Stfiední âechy

1

2 GEOLOGIE Horninov˘ podklad tvofií svrchnokfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystupují ve svazích údolí. V bázi území jsou zvodnûlé aluviální sedimenty. Z pÛd se na su‰‰ích, vyv˘‰en˘ch místech vyvinuly kambizemû arenické aÏ podzoly, v nivû gleje, organozemû a fluvizemû. Chránûné úzeKVùTENA mí bylo v dobû vyhlá‰ení baÏinatou (slatinnou) loukou, která pozdûji nebyla kosena a postupnû zarÛstala rákosem a náletov˘mi ol‰emi. Dnes je tvofií mozaika vodních a baÏinn˘ch spoleãenstev – vysok˘ch ostfiic, ãásteãnû rákosin a potoãních i mokfiadních ol‰in (Carici acutiformis – Alnetum). Nejvût‰í plochu zaujímají eurosibifiská spoleãenstva vysok˘ch ostfiic (Magnocaricion elatae) s ostfiicí ostrou

1 Lindu‰ka lesní (Anthus trivialis) je nenápadn˘m, ale pomûrnû roz‰ífien˘m obyvatelem fiid‰ích lesÛ, lesních okrajÛ a pasek. 2 Kapradiník baÏinn˘ (Thelypteris palustris) se v poslední dobû na lokalitû ‰ífií díky jejímu vût‰ímu zavodnûní boãními prameny. 3 Pohled na porost kvetoucí popelivky sibifiské (Ligularia sibirica). Její lokality v severních âechách jsou povaÏovány za relikt jejího vût‰ího roz‰ífiení v raném postglaciálu. V souãasné dobû je tûÏi‰tû jejího roz‰ífiení ve svûtl˘ch lesích jiÏní Sibifie.

334

MB 14

3 (Carex acutiformis), o. latnatou (C. paniculata), svízelem bahenním (Galium palustre) a ‰i‰ákem vroubkovan˘m (Scutellaria galericulata). Rostou v polohách s vysokou hladinou vody, která leÏí po vût‰inu roku nad pÛdním povrchem – stanovi‰tû je syceno boãními vrstevními prameny. Na nejvlhãích místech tvofií porost sítina uzlíkatá (Juncus subnodulosus), vzácnû se v ‰ir‰ím údolí Bûlé vyskytuje i s. alpská (J. alpino-articulatus). Dále se vyskytuje ostfiice nedo‰áchor (Carex pseudocyperus), ‰Èovík koÀsk˘ (Rumex hydrolapathum), lilek potmûchuÈ (Solanum dulcamara), ze vzácn˘ch a chránûn˘ch druhÛ zábûlník bahenní (Comarum palustre) a nejv˘znamnûj‰í z nich popelivka sibifiská (Ligularia sibirica). Popelivka sibifiská je povaÏována za glaciální relikt a jejích nûkolik lokalit na Dokesku a Bakovsku pfiedstavuje jednu z izolovan˘ch arel jejího pfieváÏnû kontinentálního areálu v Asii. V poslední dobû stoupá hladina podzemní vody a území se zamokfiuje v dÛsledku zaná‰ení fiíãky Bûlé. To má vliv na zmûny rostlinného porostu; vymizela napfiíklad vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), naopak sílí populace kapradiníku baÏinného (Thelypteris palustris). Okraje nivy lemuje bezkolenec modr˘ (Molinia caerulea) a tfitina ‰edavá (Calamagrostis canescens). Souãástí chránûného území je i pfiírodû blízk˘ kvût-

Národní pfiírodní památka

Klokoãka

Podmáãená ol‰ina v nivû Bûlé 300 m severnû od Malého Reãkova. Katastrální území: Bûlá pod Bezdûzem

Nadmofiská v˘‰ka: 222 m

V˘mûra: 3,0 ha

Vyhlá‰eno: 1956

Lokalitu tvofií mokfiadní ol‰ina stfiídaná bezkolencov˘mi loukami a porosty rákosin a vysok˘ch ostfiic v nivû potoka Bûlá s hojn˘m v˘skytem popelivky sibifiské. nat˘ bor na suché písãité elevaci s nûkter˘mi vzácnûj‰ími druhy, k nimÏ patfií i bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum). Podrobnûji byli ZVÍ¤ENA sledováni pavouci, z nichÏ se zde vyskytuje fiada vzácn˘ch vlhkomiln˘ch druhÛ typick˘ch pro pfiirozené mokfiady, napfi. slíìák Hygrolycosa rubrofasciata, plachetnatky Aphileta misera, Centromerus levitarsis, Kaestneria pullata a Taranucnus setosus, pavuãenka Erigonella ignobilis nebo skákavky Marpissa radiata a Neon valentulus. Z mûkk˘‰Û je v˘znamn˘ pfiedev‰ím v˘skyt reliktního plÏe Perpolita petronella, dále zde byl zji‰tûn okruÏákovit˘ plÏ Anisus vortex a toãenka plochá (Valvata cristata). Z tesafiíkÛ zde byly nalezeny napfi. druhy Grammoptera ustulata a pod-

horsk˘ Pachyta quadrimaculata. Z ménû bûÏn˘ch druhÛ ptákÛ zde Ïije lindu‰ka lesní (Anthus trivialis) ãi cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis). Území není obVYUÎITÍ hospodafiované a není vefiejnosti pfiístupné. Je nutné obãasné odstranûní náletÛ ol‰í. Chránûné úzePOZNÁMKA mí je negativnû ovlivÀováno zneãi‰tûním fiíãky Bûlé odpady z papírny v Bûlé. Název národní pfiírodní památky je zavádûjící, protoÏe pramen Klokoãka u kaple sv. Stapina leÏí sice nedaleko, ale v údolí Rokytky, pfiítoku Bûlé, mimo chránûné území. 403, 442, BIBLIOGRAFIE 885, 1107, 1214, 1215, 1854 MAPA ÚZEMÍ

strana 360

Okres Mladá Boleslav

2

3 BIBLIOGRAFIE 1107, 1842 MAPA ÚZEMÍ

1


Lom u Chrástu

Stûna opu‰tûného stûnového lomu a svah nad ní, u Ïelezniãní trati 700 m severozápadnû od Bezdûãína, 300 m jiÏnû od Chrástu. Katastrální území: Chrást


V˘mûra: 1,469 ha

Vyhlá‰eno: 1984

Chránûno je v˘znamné nalezi‰tû kfiídov˘ch zkamenûlin a dÛleÏit˘ stratigrafick˘ profil vrstvami jizerského souvrství stfiedního turonu. Území pfiírodGEOLOGIE ní památky tvofií opu‰tûn˘ jámov˘ lom s kolm˘mi stûnami o v˘‰ce 8 –10 m, rozmûrÛ pfiibliÏnû 100 × 40 m, zaloÏen˘ v kfiídov˘ch vápnit˘ch pískovcích (stfiední turon). Zdej‰í horniny obsahují velké mnoÏství nejrÛznûj‰ích zkamenûlin mofisk˘ch ÏivoãichÛ – mlÏÛ, plÏÛ, lodûnek, serpulidÛ, mechovek a dal‰ích. Lomovou ãinností zde byl odkryt jeden z nejúplnûj‰ích profilÛ jizerského souvrství stfiedního turonu ãeské kfiídy. Vlastní plochu lomu pokr˘vá pouze odvalov˘ materiál s vysok˘m podílem písku. Postupnû dochází k v˘voji chud˘ch kambizemí a pararendzin. TûÏba v lomu KVùTENA byla zastavena jiÏ v 50. letech

20. století a od té doby lom postupnû zarÛstal kfiovinami a stromy odpovídajícími vesmûs druhové skladbû potenciálních acidofilních a habrov˘ch doubrav. Pfiesto je lokalita zajímavá i botanicky díky v˘skytu fragmentÛ subxerotermních trávníkÛ svazu Bromion erecti se svefiepem vzpfiímen˘m (Bromus erectus), váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), ostfiicí chabou (Carex flacca) a o. nízkou (C. humilis), smldníkem ole‰níkovit˘m (Peucedanum oreoselinum), pcháãem bezlodyÏn˘m (Cirsium acaulon), z chránûn˘ch druhÛ i kru‰tíkem tmavoãerven˘m (Epipactis atrorubens) prolínající se s acidofilnûj‰ími trávníky svazu Koelerio-Phleion s druhy jako smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyrami-

1049, strana 359

data), kostfiava Ïlábkatá (Festuca rupicola), hvozdík kartouzek (Dianthus carthusianorum) i vzácnûj‰í silenka u‰nice (Silene otites) a trávniãka obecná (Armeria elongata). Zoologick˘ v˘ZVÍ¤ENA znam samotné lomové stûny a dna lomu je mal˘, ale zajímavé zoocenózy je moÏno nalézt na fragmentu stepi nad lomem, souãásti rozsáhlej‰ích jiÏnû orientovan˘ch xerotermních strání táhnoucích se odsud západním smûrem, které by si zaslouÏily zv˘‰en˘ ochranáfisk˘ zájem. Dílãími v˘zkumy zde byly zji‰tûny napfi. tfii druhy sviÏníkÛ, vzácnûj‰í stfievlíci Carabus ullrichi, Harpalus signaticornis a Ophonus nitidulus, nesytka sr‰Àová (Sesia apiformis), mravkolev bûÏn˘ (Myrmeleon formicarius), cvrãek polní (Gryllus campestris), bohatá fauna blanokfiídl˘ch a pavoukÛ (napfi. teplomilné druhy kfiiÏák Agalenatea redii, snovaãka Dipoena melanogaster, zápfiedník Clubiona brevipes a skákavka Phlegra festiva). V posledních leVYUÎITÍ tech dochází k rychlému zarÛstání lokality a ta získává charakter refugia pro drobnou faunu. Náletové dfieviny jsou ãásteãnû odstraÀovány a jsou tak uvolÀovány pohledy na chránûn˘ skalní profil.

1 Otevfiená lomová stûna ve vápnit˘ch pískovcích stfiedního turonu. 2 Nautiloid Eutrephoceras galea ze stfiedního turonu. 3 Klepeta raka Protocallianassa antiqua ze stfiedního turonu.

MB 15

335

Stfiední âechy

1 Mrtvé rameno GEOLOGIE má zhruba tvar písmene „U“ s rameny smûrem k západu aÏ jihozápadu. Jizera protéká na protilehlém okraji nivy, tj. asi 150 m daleko. Mrtvé rameno je trvale dotováno podzemní vo-

1 Bfiehové porosty tvofií vrby a ol‰e.

336

MB 16

dou, nûkdy je celé území pfieplavováno velk˘mi vodami. Tyto jevy se neváÏí jen na období jarního tání snûhu, ale vlivem klimatick˘ch v˘kyvÛ a ztráty retenãní schopnosti krajiny se vyskytují i bûhem ostatních roãních období. Bûhem roku hladina ramene mírnû kolísá. Horninové podloÏí tvofií vápnité pískovce aÏ písãité vápence kfiídy (stfiední turon). Na nich jsou naplaveny mocné jizerské nivní hlíny se znaãn˘m podílem písku a valounÛ kfiemene a hornin. Vyvinuta je fluvizem s plochami glejÛ a hnilokalu v zazemÀovaném mrtvém ramenu Jizery.


Podhradská tÛÀ

Mrtvé, pfieváÏnû zakolmatované rameno Jizery 800 m jihozápadnû od obce Podhradí. Katastrální území: Zvífietice


V˘mûra: 3,07 ha

Vyhlá‰eno: 1998

Jedná se o mrtvá ramena fieky Jizery lemovaná vrbami a ol‰emi, chrasticí rákosovitou, zblochanem vodním a kosatcem Ïlut˘m. V tÛních roste vodní rostlinstvo, zejména stulík Ïlut˘.


V okolí jsou vyvinuty hnûdozemû. KVùTENA Vodní spoleãenstva jsou vázána na severozápadní ãást ramene, hladina je pokryta listy vzpl˘vav˘ch i kofienujících makrofyt (Lemnetea, Potametea): rdestu vzpl˘vavého (Potamogeton natans) a stulíku Ïlutého (Nuphar lutea), místy i okfiehku men‰ího (Lemna minor). Z ponofien˘ch rostlin se zde nachází okfiehek trojbrázd˘ (Lemna trisulca) a bublinatka jiÏní (Utricularia australis). Místy jsou vyvinuty rákosiny (Phragmition). Vedle bûÏn˘ch

druhÛ se zde vyskytuje ostfiice pobfieÏní (Carex riparia), o. banátská Carex buekii), ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus) a ‰ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). Pfii obou koncích vyznívání mrtvého ramene v nezfietelné litorální fázi jsou vyvinuta druhovû pomûrnû chudá spoleãenstva vysok˘ch ostfiic, rovnûÏ kosením omezená na úzk˘ pruh. Dominantní jsou stfiídavû ostfiice ‰tíhlá (Carex gracilis), a o. zobánkatá (C. rostrata), doprovázené chrasticí (Phalaroides arundinacea), ostfiicí dvoufiadou (C. disticha), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara) a místy koloniemi ostfiice trsnaté (Carex paniculata). PfieváÏná ãást mrtvého ramene, nûkdy sezónnû zcela vysychajícího, je pokrytá kefiovou a stromovou vegetací. V jihov˘chodním v˘bûÏku je baÏinná ol‰ina. Hlavní dfievinou je ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), vtrou‰en je jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), pfii okrajích i kefie bezu ãerného (Sambucus nigra). ¤ídk˘ podrost tvofií hlavnû ostfiice – o. prodlouÏená (Carex elongata), o. mûch˘fikatá (C. vesicaria), o. zobánkatá (C. rostrata) a v Pojizefií vzácná o. nedo‰áchor (C. pseudocyperus), dále trávy zblochan vodní (Glyceria maxima) a opût chrastice rákosovitá, dále pak kolonie fiefii‰nice hofiké (Cardamine amara). Na relativnû su‰‰ích partiích jsou druhy, naznaãující vztah k úvalov˘m jilmov˘m luhÛm, napfi. orsej jarní (Ficaria bulbifera), kfiivatec Ïlut˘ (Gagea lutea), net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere) a ptaãinec hajní (Stellaria nemorum) aj. V ohybu ramene vystfiídají ol‰inu porosty vrby bílé (Salix alba) a v. kfiehké (S. fragilis), rovnûÏ zde je bylinné patro nesouvislé. Vedle nûkter˘ch jmenovan˘ch zde roste karbinec evropsk˘ (Lycopus europaeus), vrbina penízková (Lysimachia nummularia), rukev obojÏivelná (Rorippa amphibia) a ostruÏiník jeÏiník (Rubus caesius); v létû b˘vají su‰‰í místa plo‰nû zarostlá kopfiivou dvoudomou (Urtica dioica). Typick˘ je v˘skyt liány chmelu otáãivého (Humulus lupulus). Porosty kefiov˘ch vrb vytváfiejí víceménû mozaikovit˘ plá‰È nebo men‰í skupiny v louce. Tvofií je fiada druhÛ vrb (Salix purpurea, S. viminalis,

2 S. triandra, S. cinerea) a jejich kfiíÏenci, dále pak kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus). V˘‰e uvedená pfiirozená spoleãenstva obklopují kulturní, ale stále pfiírodû blízké vlhké louky, pravidelnû i dvakrát roãnû sekané. Na nejvlhãích anebo stfiídavû mokr˘ch stanovi‰tích jsou to spoleãenstva s blatouchem bahenním (podsvaz Calthenion), kde vedle bûÏn˘ch indikaãních druhÛ roste i ohroÏená ostfiice trsnatá (Carex caespitosa) a ptaãinec bahenní (Stellaria palustris) a z vy‰‰ích poloh splaven˘ hadí kofien vût‰í (Bistorta major). Tam kde je kosení omezeno nebo je nepravidelné, mûní se pfiedcházející spoleãenstva ve vysokobylinná lada s dominantním tuÏebníkem jilmov˘m (Filipendula ulmaria), kde se uplatÀuje i vzácnûj‰í ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). V zamokfien˘ch pfiíkopech a na se‰lapávan˘ch cestách v okolí pfiib˘vají dal‰í typy mokfiadních druhÛ, které dotváfiejí obraz chránûného území, napfi. Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica), psárka plavá (Alopecurus aequalis), bahniãka obecná (Eleocharis palustris s. l.) apod. Ze vzácnûj‰ích ZVÍ¤ENA pavoukÛ se tu vyskytuje napfi. pavuãenka Walckenaeria unicornis a na rákosu Ïijící skákavka Marpissa radiata. Pfii podrobném prÛzkumu stfievlíkÛ zde byly zji‰tûny vzácné druhy Trichocellus placidus, Paradromius longiceps, Leistus terminatus a chránûn˘ Carabus ullrichi. Z mûkk˘‰Û zde byl zaznamenán vodní plÏ svinutec zplo‰tûl˘ (Anisus vortex). TÛnû vyuÏívají VYUÎITÍ sportovní rybáfii.

3

4 BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

1209 strana 361

2

Mezi vodními rostlinami se uplatní i ‰ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia). 3 Ostfiice zobánkatá (Carex rostrata) je souãástí rákosin a porostÛ vysok˘ch ostfiic. 4 Plo‰tice kle‰Èanky jsou ãast˘mi prÛvodci mrtv˘ch fiíãních ramen.

MB 17

337

Stfiední âechy

1 Horninov˘ GEOLOGIE podklad území tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce jizerského souvrství, které vystupují v podobû pfiirozen˘ch v˘chozÛ i umûle odlámané stûny opu‰tûného lomu a ãasto vytváfiejí pfievislé skalní stupnû. Jsou bohat˘m zdrojem nálezÛ kfiídov˘ch zkamenûlin – mlÏÛ, plÏÛ, amonitÛ, mechovek a dal‰ích. Na vápnit˘ch pískovcích se vytváfiejí pararendziny a litozemû v iniciálních stadiích na hranách skalních stupÀÛ, jinde s hlub‰ím humusov˘m horizontem. Na plo‰inû se rychle odvápÀují a mûní se na oligotrofní kambizemû aÏ podzoly. Je nepochybné, KVùTENA Ïe souãasná nelesní vegetace je ze znaãné ãásti podmínûna his-

1 Pohled k severu na svahy Radouãe (vpravo) s údolím Jizery.

338

MB 18

torickou, ãásteãnû i souãasnou lidskou ãinností. Potenciální vegetací je zde teplomilná doubrava, mimo stávající chránûné území pak acidofilní doubrava, dodnes ve fragmentech zachovaná.V souãasné dobû nelesní ãást chránûného území pfiedstavuje podivuhodnou mozaiku maloplo‰nû zastoupen˘ch skalních a travinobylinn˘ch spoleãenstev. V horní ãásti západního svahu s vystupujícími skalkami jsou pion˘rská spoleãenstva skalních ‰tûrbin svazu Cystopteridion. Roste zde napfi. sleziník routiãka (Asplenium ruta-muraria) a s. severní (A. septentrionale), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis), dále zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia), kakost holubiãí (Geranium columbinum), kyselka obecná tenkolistá (Acetosella multifida subsp. tenuifolia), rozchodník ostr˘ (Sedum acre), r. tenkolist˘ (S. boloniense), r. bíl˘ (Oreosedum album) i rozchodníkovec velk˘ (Hylotelephium maximum) a netfieskovec v˘bûÏkat˘ (Jovibarba sobolifera). Na podobném stanovi‰ti


Radouã

âást skalnatého svahu na levém bfiehu kaÀonovitého údolí Jizery s opu‰tûn˘m lomem u mostu do Podlázek. Katastrální území: Debfi


V˘mûra: 1,47 ha

Vyhlá‰eno: 1977

Pfiedmûtem ochrany jsou skalní a travinobylinná spoleãenstva na svazích tvofien˘ch vápnit˘mi pískovci s ojedinûl˘m v˘skytem devaterky poléhavé, na pfiilehlé plo‰inû se nacházejí oligotrofní písãiny a vfiesovi‰tû. roste drobná lipnice cibulkatá (Poa bulbosa), vyhledávající se‰lapávaná stanovi‰tû. Tam, kde se vytvofiila alespoÀ primitivní pÛda typu litozem aÏ pararendzina, rostou mezerovité porosty travin. Je to pûknû vyvinuté spoleãenstvo svízele sivého a kostfiavy sivé (Asperulo glaucae-Festucetum pallentis), vesmûs s dominantami kostfiavou sivou (Festuca

pallens) a mochnou píseãnou (Potentilla arenaria). BûÏná je dále mafiinka psí (Asperula cynanchica), silenka u‰nice (Silene otites), ãesnek chlumní (Allium senescens), pamûtník rolní (Acinos arvensis), matefiídou‰ka ãasná (Thymus praecox), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica); vzácn˘ je zlatovlásek obecn˘ (Linosyris vulgaris), koniklec luãní ãesk˘ (Pulsa-

Okres Mladá Boleslav nûji zkoumáni byli pavouci, ktefií zde vytváfiejí dobfie vyvinuté teplomilné spoleãenstvo s fiadou vzácn˘ch druhÛ typick˘ch pro stepní lokality (napfi. stepník rud˘ Eresus cinnaberinus, snovaãka Dipoena melanogaster, skálovka Zelotes longipes, listovník Thanatus arenarius, bûÏník Tmarus piger nebo skákavka Phlegra festiva). Z mûkk˘‰Û zde byl nalezen v˘znamn˘ teplomiln˘ plÏ Pupilla triplicata. V území hnízdí bûÏnûj‰í druhy ptákÛ kfiovin a otevfien˘ch ploch (pûnice apod.). V˘znamn˘ je v˘skyt sysla obecného (Spermophilus citellus) na pfiilehlé plo‰inû.

2

Na území je tfieVYUÎITÍ ba citlivû regulovat náv‰tûvnost vzhledem k blízkosti mûsta a odstraÀovat ‰ífiící se akát. Na písãité plo‰inû je naopak urãité trvalé naru‰ování povrchu nutné pro zachování druhÛ písãin a nezpevnûn˘ch pÛd.

tilla pratensis subsp. bohemica), nejvzácnûj‰í pak devaterka poléhavá (Fumana procumbens), která zde má jedinou lokalitu v âechách. Zdej‰í populace je i pfies pfiechodné po‰kození imisemi pomûrnû stabilizována. Poãet asi 30 aÏ 40 ks je v‰ak velice nízk˘ a bylo by vhodné uvaÏovat o umûlém rozmnoÏení populace. Na zazemnûné suti pod skalkami se zbytky spra‰e je zapojené travinné spoleãenstvo ostfiice nízké a kostfiavy Ïlábkaté (Carici humilisFestucetum sulcatae) s kavylem Ivanov˘m (Stipa joannis). Z dal‰ích travin je typick˘ smûlek jehlancovit˘ (Koeleria pyramidata) a s. ‰tíhl˘ (K. macrantha), ovsífi luãní (Helictotrichon pratense), bojínek tuh˘ (Phleum phleoides), vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum). Na hlub‰ích rendzinoidních pÛdách na ãásti svahu nastupuje váleãka prapofiitá (Brachypodium pinnatum), svefiep vzpfiímen˘ (Bromus erectus), lipnice úzkolistá (Poa angustifolia) a koneãnû i expanzivní ovsík vyv˘‰en˘ (Arrhenatherum

elatius). Z barevnû nápadn˘ch bylin tvofií místy souvislé porosty napfi. bíle kvetoucí svízel siv˘ (Galium glaucum) a bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), Ïlut˘ hlaváã Ïlutav˘ (Scabiosa ochroleuca) a svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum) nebo rÛÏová ãiãorka pestrá (Coronilla varia) a chrpa por˘nská (Acosta rhenana). ¤ada dal‰ích druhÛ vãetnû druhÛ rostoucích na blízk˘ch lokalitách dokresluje botanick˘ v˘znam území. Dolní ãást svahu zarÛstá kfiovinami, kde dominuje svída krvavá (Swida sanguinea), ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum vulgare) a hlohy (Crataegus laevigata, C. monogyna, C. ×calycina), sledovány jsou v sukcesi jasanem, místy i akátem. Pouze na horní hranû svahu je trnka (Prunus spinosa). Lokalita hostí ZVÍ¤ENA cenné teplomilné zoocenózy. Îije zde fiada chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ bezobratl˘ch, napfi. majka fialová (Meloe violaceus) a nosoroÏík kapucínek (Oryctes nasicornis). Podrob-

Vzácná kvûPOZNÁMKA 1 tena Radouãe je známa jiÏ od 2. poloviny 19. století. V roce 1885 nav‰tívil lokalitu nestor ãesk˘ch botanikÛ prof. L. âelakovsk˘. V roce 1916 vlastnil pozemek nynûj‰ího chránûného území Okra‰lovací spolek v Mladé Boleslavi. V roce 1922 byla vyhlá‰ena ochrana devaterky poléhavé na plo‰e pouh˘ch 30 m2, pod správou velkostatku v Kosmonosích. Na ‰tûrkoPOZNÁMKA 2 pískové plo‰inû navazující na chránûné území, která dfiíve slouÏila jako vojenské cviãi‰tû, jsou ochranáfisky rovnûÏ velmi cenná, tentokrát acidofilní aÏ psamofilní spoleãenstva, ãásteãnû i semixerotermní trávníky se svefiepem vzpfiímen˘m. Na otevfien˘ch píscích jsou mezernatá spoleãenstva s paleãkovcem ‰ed˘m (Corynephorus canescens), kde se uplatÀuje bûlolist nejmen‰í (Filago minima), kolenec jarní (Spergula morisonii), nahoprutka píseãná (Teesdalia nudicaulis), matefiídou‰ka úzkolistá (Thymus serpyllum) a v bohaté populaci kriticky ohroÏen˘ smil píseãn˘ (Helichrysum arenarium). Obãas se nalézají druhy naru‰ovan˘ch písãit˘ch pÛd, jako je ovsíãek obecn˘ (Aira caryophyllea) a o. ãasn˘ (A. praecox), bûlolist

3

4 rolní (Filago arvensis) a b. nejmen‰í (F. minima), mrvka my‰í ocásek (Vulpia myuros) a chmerek mnohoplod˘ (Scleranthus polycarpos). Vût‰inou jde o vzácné nebo ohroÏené druhy. Na nû navazují sukcesnû vyvinutûj‰í spoleãenstva svazu Hyperico perforati-Scleranthion perennis s vy‰‰í pokryvností i stabilitou. Charakterizují je druhy

2

Devaterka poléhavá (Fumana procumbens) má na Radouãi jedinou lokalitu v âechách, jako submediteránní a subatlantsk˘ druh roste roztrou‰enû v Nûmecku na vápnit˘ch skalách a písãinách, ale i na jiÏní Moravû a u Vídnû. 3 Sameãek nosoroÏíka kapucínka (Oryctes nasicornis) má na ãele nápadn˘ roh. V˘voj larev trvá nûkolik let a nejãastûji probíhá ve ztrouchnivûl˘ch pafiezech dubÛ a bukÛ, ve starém kompostu nebo v dfievûném odpadu na pilách. 4 MlÏ Crassatella arcacea ze stfiedního turonu.

MB 19

339

Stfiední âechy ostfiice jarní (Carex caryophyllea), hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani), ‰Èovík nejmen‰í (Rumex acetosella), opût chmerek mnohoplod˘ (Scleranthus polycarpos), dále roÏec rolní (Cerastium arvense), pavinec modr˘ (Jasione montana), pelynûk ladní (Artemisia campestris), lipnice smáãklá (Poa compressa), l. cibulkatá (P. bulbosa) a nûkteré jiÏ zmínûné druhy. Mozaikovitû se podle intenzity se‰lapu uplatÀují dal‰í druhy. Místy jsou dominantními druhy trávniãka prodlouÏená (Armeria elongata) a kostfiava drsnolistá (Festuca trachyphylla), jinde svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum), chlupáãek obecn˘ (Pilosella officinarum) a jetel rolní (Trifolium arvense). Na vyvinutûj‰ích pÛdách rostou spoleãenstva s kefiíãky jako je vfies obecn˘ (Calluna vulgaris) a kruãinka nûmecká (Genista germanica) a spoleãnû s nimi rostou kociánek dvoudom˘ (Antennaria dioica), ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera), svûtlík tuh˘ (Euphrasia stricta), s. lékafisk˘ (E. rostkoviana) a mochna nátrÏník (Potentilla erecta). Jen místy na velmi mûlk˘ch pÛdách s plo‰nû vystupujícím skalním podkladem se vyskytují fragmenty druhotn˘ch smilkov˘ch pastvin, které se jinak ãastûji vyskytují v horsk˘ch polohách a v okrese jsou pomûrnû vzácné (svaz Violion caninae) – z trav jsou zastoupeny smilka tuhá (Nardus stricta), trojzubec poléhav˘ (Sieglingia decumbens), kostfiava ovãí (Festuca ovina), psineãek obecn˘ (Agrostis capillaris), vzácnûji p. tuh˘ (A. vinealis), metliãka kfiivolaká (Deschampsia flexuosa), vítod

5

Leteck˘ pohled na ‰tûrkopískovou terasu s fiadou acidofilních spoleãenstev. Plocha slouÏila do nedávna jako vojenské cviãi‰tû. 6

Pohled na skalní step s fiadou kvetoucích rostlin i xerotermních trav.

340

MB 20

5 obecn˘ (Polygala vulgaris), matefiídou‰ka polejovitá (Thymus pulegioides), violka psí (Viola canina), hvozdík kropenat˘ (Dianthus deltoides) a zvonek okrouhlolist˘ (Campanula rotundifolia). Na pÛdnû pfiíznivûj‰ích stanovi‰tích jsou dobfie vyvinuta subxerotermní vfiesovi‰tû s pry‰cem chvojkou (svaz Euphorbio-Callunion), kde roste i svízel syfii‰Èov˘ (Galium verum), tfiezalka teãkovaná (Hypericum perforatum), bedrník men‰í (Pimpinella saxifraga), mochna jarní (Potentilla tabernaemontani) a opût silná populace smilu píseãného (Helichrysum arenarium). Vût‰í ãást plo‰iny je zalesnûná. Pouze na okrajích a v prÛseku pod vedením vysokého napûtí jsou vyvinuta travinná spoleãenstva se svefiepem vzpfiímen˘m (Bromus erectus) a váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum), kde najdeme typické druhy jako je ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã bezlodyÏn˘ (Cirsium acaulon), vítod chocholat˘ (Polygala comosa) a ãernohlávek velkokvût˘ (Prunella grandiflora), doprovázené hlaváãem Ïlutav˘m (Scabiosa ochroleuca), jehlicí trnitou (Ononis spinosa), na oglejen˘ch místech místy bezkolencem modr˘m (Molinia caerulea). Vzhledem POZNÁMKA 3 k blízkosti mûsta, tendenci umisÈovat zde divoké skládky a turistickému náporu je pochopitelné,

6

Ïe je tu fiada ruderálních druhÛ, které v‰ak pfiírodovûdeckou hodnotu chránûného území dramaticky nesniÏují a navíc jsou vhodn˘m managementem odstranitelné. Nûkteré z tûchto druhÛ jsou i fytogeograficky zajímavé, jako napfi. hulevník vysok˘ (Si-

symbrium altissimum) aj. Samozfiejmû je nutné systematicky omezovat a odstraÀovat místy expanzivní tfitinu kfiovi‰tní a pfiedev‰ím akát. 732, 968, BIBLIOGRAFIE 1049, 1107, 1130, 1131, 1418


1


Reãkov

Niva Rokytky 300 m severnû od Velkého Reãkova. Katastrální území: Nová Ves u Bakova


V˘mûra: 3,45 ha

Vyhlá‰eno: 1949

Mokfiadní ol‰iny a rákosiny v nivû potoka Rokytky jsou refugiem velmi vzácné rostliny popelivky sibifiské (Ligularia sibirica) na izolované lokalitû.

GEOLOGIE Skalní podklad tvofií kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce, na nichÏ jsou vyvinuty zvodnûlé nivní sedimenty s pfievahou písãité sloÏky. Vût‰inu území tvofií zvodnûlá saprická organozem, gleje a fluvizemû. Chránûné úzeKVùTENA mí pfiedstavuje komplex vodních a mokfiadních oligo- aÏ mezotrofních spoleãenstev, ze znaãné ãásti antropicky ovlivnûn˘ch a degradovan˘ch. Pfiesto jsou stále bohat˘m nalezi‰tûm

popelivky sibifiské (Ligularia sibirica), nápadného druhu z ãeledi hvûzdnicovit˘ch, jejíÏ areál se prostírá na jiÏní Sibifii od Uralu po âínu. Nûkolik málo západnûji leÏících lokalit je reliktem jejího vût‰ího roz‰ífiení v ran˘ch dobách poledov˘ch. Roste v nezastínûn˘ch ãástech mokfiadÛ a pfii zarÛstání mokfiadními ol‰inami ustupuje. Vodní a prameni‰tní spoleãenstva jsou vázána na tok Rokytky a její ãetná ramena. Prameni‰tû svazu Cardaminion amarae charakterizuje fiefii‰nice hofiká (Cardamine amara), blatouch bahenní (Caltha palustris), mokr˘‰ stfiídavolist˘ (Chrysosplenium alternifolium), ostfiice fiídkoklasá (Carex remota), vzácnû ãarovník prostfiední (Circaea intermedia), vrbina hajní (Lysimachia nemorum) a nûkteré játrovky a mechy. Semiterestrická pobfieÏní spoleãenstva (Glycerietum fluitantis, Beruletum angustifoliae, Nasturtietum officinalis) jsou zastoupena druhy jak vzpl˘vav˘ch, tak vzpfiímen˘ch rostlin, napfi. potoãník vzpfiímen˘ (Berula erecta), vrbovka chlupatá (Epilobium hirsutum), zblochan vzpl˘vav˘ (Glyceria fluitans), pfiesliãka bahenní (Equisetum palustre), pomnûnka bahenní volnokvûtá (Myosotis palustris subsp. laxiflora), vzácná potoãnice Nasturtium ×sterile, krtiãník stinn˘ (Scrophularia umbrosa), zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum), rozrazil vodní (Veronica anagallis-aquatica) a r. potoãní (V. beccabunga). Na nûkter˘ch místech se stagnující, Ïivinami obohacenou vodou jsou vyvinuta spoleãenstva vysok˘ch ostfiic (Magnocaricion elatae) s ostfiicí ostrou (Carex acutiformis), o. latnatou (C. paniculata), svízelem bahenním (Galium palustre), smldníkem bahenním (Peucedanum palustre), ‰i‰ákem vroubkovan˘m

1 Mokfiadní porosty v nivû potoka Rokytky.

MB 21

341

Stfiední âechy

2

3

2 Popelivka sibifiská (Ligularia sibirica) má zde nejpoãetnûj‰í populaci z nûkolika mála lokalit v údolí Bûlé a na Dokesku. 3 Úbory popelivky poskytují bohatou pastvu hmyzu, na obrázku baboãka síÈkovaná (Araschnia levana) a paãmelák panensk˘ (Psithyrus vestalis).

342

MB 22

(Scutellaria galericulata), popfi. i Caricion gracilis s ostfiicí ‰tíhlou (Carex gracilis), o. li‰ãí (C. vulpina) a chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Nejcennûj‰í bezlesá spoleãenstva ostfiicovo-mechov˘ch slatini‰È lze zafiadit do svazu Caricion davallianae s témûfi úpln˘m zastoupením indikaãní skupiny; roste zde ostfiice Davallova (Carex davalliana), o. ‰upinoplodá (C. lepidocarpa), o. prosová (Carex panicea), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa), sítina uzlíkatá (Juncus subnodulosus), tolije bahenní (Parnassia palustris), kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), suchop˘r ‰irolist˘ (Eriophorum latifolium), skfiípinka smáãknutá (Blysmus compressus), kohátka kalí‰katá (Tofieldia calyculata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a kru‰tík bahenní (Epipactis palustris). Kultivací pfiecházejí tato spoleãenstva ve slatinné louky s dominantním bezkolencem modr˘m (Molinia caerulea), kde se uplatÀuje ostfiice chabá (Carex flacca), pcháã ‰ed˘ (Cirsium canum), svízel severní (Galium boreale), hadilka obecná (Ophioglossum vulgatum), mochna nátrÏník (Potentilla erecta), krvavec toten (Sanguisorba officinalis), ole‰ník kmínolist˘ (Selinum carvifolia), sítina sivá (Juncus inflexus) a vzácné vstavaãovité, prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis) a p. listenat˘ (D. longebracteata), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata) a vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia). Mokfiadní ol‰iny (zejména Carici acutiformis-Alnetum) zaujímají znaãn˘ prostor a mají tendenci ‰ífiit se na nedostateãnû obhospodafiované slatinné a ra‰elinné louky. V potoãních a mokfiadních ol‰inách se i v tûchto níÏinn˘ch polohách pfiirozenû vyskytuje smrk ztepil˘ (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Porosty tak upomínají na boreální tajgu.

mi druhy Macrogastra plicatula a Semilimax semilimax. Druhovû poãetnou avifaunu tvofií smûs prvkÛ lesních (datel ãern˘ – Dryocopus martius, pu‰tík obecn˘ – Strix aluco) a mokfiadních (chfiástal vodní – Rallus aquaticus, cvrãilka fiíãní – Locustella fluviatilis). Existují historické záznamy o v˘skytu tetfieva hlu‰ce (Tetrao urogallus) a mandelíka hajního (Coracias garrulus).

Hodnotné je spoZVÍ¤ENA leãenstvo bezobratl˘ch vázan˘ch na mokfiady. Z pavoukÛ zde bylo zji‰tûno nûkolik vzácn˘ch vlhkomiln˘ch druhÛ, napfi. slíìák Hygrolycosa rubrofasciata nebo plachetnatky Saaristoa abnormis a Taranucnus setosus. PlÏi jsou zastoupeni napfi. lesní-

V 60. letech VYUÎITÍ 20. století bylo je‰tû území slatinnou loukou, která ale jiÏ tehdy zarÛstala rákosem a náletem dfievin – ol‰í, borovicí nebo kru‰inou a smrkem. Proto od zaãátku osmdesát˘ch let probíhají rÛzné asanaãní zásahy, likvidace náletu a kosení rákosí, coÏ vedlo

v posledních letech opût k rozvoji populace popelivky i dal‰ích svûtlomiln˘ch druhÛ. Pfii prvních POZNÁMKA provûrkách v roce 1962 bylo území povaÏováno za „dno b˘valého rybníka“. Toto tvrzení se studiem archiválií ukázalo jako mylné. Domnûlá hráz je pouze historick˘m náspem úãelové cesty pfies potok Rokytka a její zbahnûlou nivu. V souãasnosti je navrÏeno roz‰ífiení chránûného území proti proudu Rokytky aÏ k místu, kde nivu pfietíná silnice na obec Maníkovice, a v˘chodním smûrem aÏ k obci Nová Ves. 35, 403, BIBLIOGRAFIE 442, 621, 796, 885, 939, 1107, 1214, 1215, 1258, 1425


2 se pohybuje mezi 2 – 5 m a v˘‰ka je 2 – 3 m. V˘klenek zaãíná asi 100 m nad ústím Zábrdky a pokraãuje souvisle k jihov˘chodu v délce kolem 350 m. Místy jsou vyvinuty dal‰í v˘klenky a pfievisy. V˘klenky slouÏí jako doklad star‰ích terasov˘ch úrovní Jizery a jejího postupného zahlubování do stran bûhem pleistocénu. PÛdy jsou nevyvinuté, jen místy se vytváfiejí pararendziny aÏ litozemû. Skalní stûnu leKVùTENA muje na horním okraji porost bûÏn˘ch kefiÛ a listnat˘ch stromÛ s podrostem nitrofilních druhÛ obohacen˘ch nûkter˘mi lesními druhy, k nimÏ patfií fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), jaterník trojlaloãn˘ (Hepatica nobilis), svízel lesní (Galium sylvaticum) nebo baÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis). Z obojÏivelníkÛ ZVÍ¤ENA zde byla zaznamenána ropucha obecná (Bufo bufo), skokan hnûd˘ (Rana temporaria) a s. skfiehotav˘ (R. ridibunda).

1


Skalní sruby Jizery

Prav˘ svah údolí Jizery v délce 400 m od jejího soutoku se Zábrdkou k jihov˘chodu, 1 km západnû od Mnichova Hradi‰tû. Katastrální území: Pt˘rov


V˘mûra: 2,05 ha

Vyhlá‰eno: 1979

Pfiedmûtem ochrany je geomorfologicky nejv˘raznûj‰í pseudokrasov˘ v˘klenek Jizery, pomûrnû ojedinûlá forma fiíãní eroze.

GEOLOGIE V okolí Mnichova Hradi‰tû vytváfií Jizera místy kaÀon zahlouben˘ do skalního podkladu, tvofieného kfiídov˘mi (stfiední turon, jizerské souvrství) vápnit˘mi slínovci, vápnit˘mi pískovci a písãit˘mi vápenci. ¤eka si zde vytvofiila pomûrnû úzké a hluboké koryto. V urãit˘ch obdobích, kdy bylo v fiece více vody, mûla fieka tendenci se roz‰ifiovat do stran a podemílala bfiehy (boãní eroze). V pevn˘ch vápnit˘ch horninách se bfiehy nezfiítily a v˘klenky, které fieka vytvofiila, se zachovaly. V území pfiírodní památky tvofií prav˘ bfieh Jizery 20 m vysok˘ sráz. Asi 10 m nad údolní nivou je hlavní v˘klenek, jehoÏ hloubka

V území pfiírodní VYUÎITÍ památky se odstraÀují nevhodné dfieviny, které zastiÀují v˘hled na geologick˘ fenomén. 61, 76, BIBLIOGRAFIE 882, 1049, 1107, 1363 MAPA ÚZEMÍ

strana 359

1 Pseudokrasov˘ v˘klenek vznikl˘ fiíãní erozí. 2 PlÏ Torquesia fittoniana, typick˘ pro jizerské souvrství, sbíran˘ na Skalních srubech.

MB 23

343

Stfiední âechy

1 Podklad území GEOLOGIE tvofií kfiídové (stfiední turon) slínovce a vápnité pískovce, které jsou pfiekryty hlinit˘mi pokryvy. V nich vznikly erozí nûkolik metrÛ hluboké suché rokle. PÛdní pokryv pfiedstavují kambizemû, na slínovcích pararendziny. Chránûné úzeKVùTENA mí je ãástí b˘valé rozsáhlej‰í obory, kde znaãnou ãást pokr˘vají monokultury smrku zte-

1

344

Habrová doubrava v PP Slepeã.

MB 24

pilého (Picea abies) místy i vysazená borovice lesní (Pinus sylvestris), modfiín opadav˘ (Larix decidua), vejmutovka (Pinus strobus) nebo douglaska (Pseudotsuga menziesii). Jen malá ãást má charakter pfiírodního lesa, napfi. habrové doubravy, na jiÏních svazích i teplomilné doubravy s relativnû zachoval˘m bylinn˘m patrem. V˘znaãná je koncentrace vzácn˘ch a chránûn˘ch druhÛ. Pfiedev‰ím jsou to vstavaãovité, silnû ohroÏen˘ stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), kter˘ má ve Slepãi v souãasné dobû jedinou lokalitu v mladoboleslavském okrese. Jeho populace je pomûrnû slabá a navíc v prostfiedí pozmûnûném v˘sadbou jehliãnanÛ. Z dal‰ích vstavaãovit˘ch je


Slepeã

Jihozápadní ãást lesního komplexu 1,1 km na severov˘chod od Kochánek. Katastrální území: Benátky nad Jizerou, Kochánky


V˘mûra: 7,8 ha

Vyhlá‰eno: 1984

Jedná se o pfiemûnûn˘ les s pfievahou borovice a smrku, kter˘ roste na plo‰e pÛvodní dubohabfiiny a teplomilné doubravy. Na území pfiírodní památky jsou fragmenty tûchto lesních spoleãenstev s v˘skytem chránûné rostliny stfievíãníku pantoflíãku.


3 kaãních druhÛ habrov˘ch, bukov˘ch i teplomiln˘ch doubrav byl zaznamenán samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), ostfiice horská (Carex montana), svízel okrouhlolist˘ (Galium rotundifolium), piÏmovka mo‰usová (Adoxa moschatellina), violka srstnatá (Viola hirta). Teplomiln˘ plamének pfiím˘ (Clematis recta) nebo sasanka lesní (Anemone sylvestris) rostou jiÏnû od území pfiírodní památky. V hospodáfisk˘ch porostech se smrkem pfievaÏují ruderální druhy, které vytûsÀují druhy pÛvodní. Vedle net˘kavky malokvûté (Impatiens parviflora) a tfitiny kfiovi‰tní (Calamagrostis epigejos) je to obtíÏná „bufieÀ“ z ostruÏiníkÛ (Rubus fruticosus agg., R. caesius, R. idaeus). Z lupenat˘ch hub je odtud uvádûna velmi vzácná teplomilná pozemní náramkovitka Ïlutozelená (Floccularia straminea) a je‰tû vzácnûj‰í kukmák dfievní (Volvariella caesiotincta).

2 roztrou‰ena (i v blízkém okolí) okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), udáván je i vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea). Ze zajímav˘ch a indi-

Zajímavá fauZVÍ¤ENA na, která díky ãlenitosti georeliéfu a historickému v˘voji (nálezy subrecentních ulit plÏÛ naznaãují, Ïe je‰tû nedávno byl les prosvûtlen a mûl men‰í rozlohu neÏ dnes) zahrnuje prvky teplomilné i montánní – napfi. stfievlíky Carabus arvensis a C. glabratus. Ze stfievlíkovit˘ch zde byly dále nalezeny vzácnûj‰í druhy Amara brunnea, Molops elatus, Calosoma inquisitor, Carabus convexus, C. auronitens a C. ullrichi. Z území pfiírodní památky je udáván zavleãen˘ plÏ suchomilka Cernuella neglecta. Velmi hodnotné je spoleãenstvo xylofágních broukÛ. Vyskytuje se zde roháã obecn˘ (Lucanus cervus), zlatohlávek skvostn˘ (Cetonischema aeruginosa) vázan˘ na dutiny star˘ch stromÛ, nûkolik vzácn˘ch

a ohroÏen˘ch druhÛ krascÛ (na borovice vázan˘ krasec osmiteãn˘ Buprestis octoguttata a krasec mûìák Chalcophora mariana) a tesafiíkÛ (napfi. Leioderus kollari, Molorchus umbellatarum, Notorhina punctata). Za zmínku stojí i baboãka Araschnia levana, potravnû vázaná na porosty kopfiivy dvoudomé. Pfii arachnologickém prÛzkumu byly zji‰tûny nûkteré vzácnûj‰í druhy pavoukÛ (bûÏníci Xysticus cambridgei, X. lanio). Jsou odtud udávány v‰echny tfii druhy na‰ich ropuch. Na tepl˘ch stanovi‰tích se vyskytuje uÏovka hladká (Coronella austriaca). Druhovû poãetná je lesní avifauna s vysok˘m zastoupením dutinov˘ch hnízdiãÛ, napfi. ‰plhavcÛ (Ïluna zelená – Picus viridis a datel ãern˘ – Dryocopus martius). Vyskytují se zde sovy, napfi. kalous u‰at˘ (Asio otus), pu‰tík obecn˘ (Strix aluco), dále Ïluva hajní (Oriolus oriolus), mlynafiík dlouhoocas˘ (Aegithalos caudatus) a dudek chocholat˘ (Upupa epops). Byl zaznamenán i v˘skyt ohroÏeného lejska ‰edého (Muscicapa striata) a strakapouda prostfiedního (Dendropos medius). V dobovém dokuVYUÎITÍ mentu z roku 1830 mûla b˘t slepeãská obora borov˘m lesem s v˘stavky smrku. Provádûním potfiebn˘ch biotechnick˘ch zásahÛ se v souãasnosti dafií udrÏet poãetnost populace stfievíãníku a posilovat jeho vitalitu. Nutn˘ postupn˘ pfievod lesa k pfiirozené skladbû. Otázkou ov‰em je, zda se zde zbavovat jehliãnanÛ, zejména borovice. 1049, BIBLIOGRAFIE 1107, 1252, 1524, 1588 MAPA ÚZEMÍ

strana 362

4

5

6

2

Jedinec jarní generace baboãky síÈkované (Araschnia levana) se sv˘m zbarvením v˘raznû li‰í od vzhledu jedincÛ generace letní, ktefií jsou tmaví. 3 Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus), silnû ohroÏen˘ druh, se v území udrÏuje v nûkolika peãlivû evidovan˘ch exempláfiích. 4 Okrotice bílá (Cephalanthera damasonium) je jednou ze vstavaãovit˘ch rostlin, které dokládají hodnotu lokality. 5 Ostfiice horská (Carex montana) se vyskytuje ve skupinách listnatého lesa a indikuje pÛvodní habrovou doubravu. 6 Kukmák dfievní (Volvariella caesiotincta), velmi vzácná drobná lupenatá houba s nápadnû ‰edou pochvou na spodu tfienû, roste ze zbytkÛ dfieva listnáãÛ.

MB 25

345

Stfiední âechy

1

2 Celé území je GEOLOGIE tvofieno nivními hlínami. V sousedství chránûného území vystupují na svazích údolí kfiídové (stfiední turon) vápnité pískovce a slínovce s ãetn˘mi zkamenûlinami (mlÏi, plÏi, mechovky a ji-

1 Okraje tÛnû zarÛstají porosty vysok˘ch ostfiic. 2

Mezi ostfiicemi se uplatÀuje ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus).

346

MB 26

né). Na nivních hlínách vznikají fluvizemû aÏ gleje. Území leÏí v úseku nivy Jizery mezi obcemi DraÏice a Horky nad Jizerou. ¤eka Jizera zde tvofií v˘razn˘ meandr ve tvaru „U“ v celé ‰ífii nivy, tj. cca 500 m. Svahy údolí mají relativní v˘‰ku 40 aÏ 60 m. Sklon je znaãnû promûnliv˘ – místy jen 25°, u jezu u DraÏic jsou témûfi svislé stûny stfiedoturonského stáfií ve slínit˘ch aÏ vápnit˘ch pískovcích ãeské kfiídové pánve. V nivû Jizery jsou zachována dvû mrtvá ramena (tÛnû). Vût‰í, zvané Stará Jizera, má tvar podkovy a leÏí na vnitfiní stranû meandru. Men‰í, rybáfii zvané Mûsíc, leÏí na jeho vnûj‰í stranû pod silnicí. Obû mrtvá ramena jsou sycena jednak vysokou podzemní vodou, jednak záplavami, které se v posledních letech pravidelnû opakují. Vegetaci tvofií KVùTENA série hydrofilních aÏ mezofilních spoleãenstev. Vodní hladinu tÛnû Stará Jizera pokr˘vají druhovû chudá spoleãenstva plovoucích a vzná‰ejících se rostlin tfiídy Lemnetea – laku‰ník okrouhl˘ (Batrachium circinatum), okfiehek men‰í (Lemna minor) a o. trojbrázd˘ (L. tri-


Stará Jizera

Dvû izolovaná mrtvá ramena Jizery, spojená ochrann˘m pásmem, mezi Horkami nad Jizerou a DraÏicemi. Katastrální území: Brodce nad Jizerou, Horky nad Jizerou


V˘mûra: 2,54 ha

Vyhlá‰eno: 1987

Území pfiírodní památky tvofií dvû mrtvá ramena Jizery se spoleãenstvy plovoucích a kofienících hydrofyt, obklopená pobfieÏními rákosinami, porosty vysok˘ch ostfiic, kefiov˘mi vrbinami a kosen˘mi kulturními loukami. TÛnû se rychle zazemÀují a jsou syceny fiíãní vodou jen pfii vysokém stavu hladiny Jizery. sulca), voìanka Ïabí (Hydrocharis morsus-ranae), vodní mor kanadsk˘ (Elodea canadensis) a rÛÏkatec ponofien˘ (Ceratophyllum demersum). Tyto druhy jsou na nûkolika místech doprovázeny ve dnû kofienujícími rostlinami, napfi. stulíkem Ïlut˘m (Nuphar lutea), rdesnem obojÏiveln˘m (Persicaria amphibia) a nûkolika trsy (asi vysazeného) chránûného

leknínu bûlostného (Nymphaea candida). Z bahnitého dna u bfiehu vyrÛstá ‰mel okoliãnat˘ (Butomus umbellatus) a zejména Ïebratka bahenní (Hottonia palustris). PobfieÏní vegetace vãetnû spoleãenstev obnaÏeného bahnitého dna je poznamenána rybochovn˘m hospodafiením. Prakticky zde chybûjí souvislej‰í porosty rákosin, které jsou vysekávány. V úzkém pruhu pfii po-


4

3 bfieÏí rostou kromû pfievládajícího rákosu obecného (Phragmites australis) a chrastice rákosovité (Phalaroides arundinacea) dal‰í vysoké byliny, napfi. orobinec úzkolist˘ (Typha angustifolia), kosatec Ïlut˘ (Iris pseudacorus), ‰ípatka vodní (Sagittaria sagittifolia), zblochan vodní (Glyceria maxima) a z. vzpl˘vav˘ (G. fluitans), zevar jednoduch˘ (Sparganium emersum), Ïabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica), pfiízemní patro pokr˘vá pryskyfiník plaziv˘ (Ranunculus repens) a vrbina penízková (Lysimachia nummularia). Na bahnit˘ch bfiezích se vyskytuje dvouzubec trojdíln˘ (Bidens tripartita), rukev baÏinná (Rorippa palustris), karbinec evropsk˘ (Lycopus europaeus), rdesno peprné (Persicaria hydropiper) a mochna husí (Potentilla anserina). TÛÀ Mûsíc je v nûkter˘ch obdobích témûfi celá zarostlá laku‰níkem okrouhl˘m (Batrachium circinatum), rÛÏkatcem ponofien˘m (Ceratophyllum demersum), vodním morem kanadsk˘m (Elodea canadensis), místy téÏ hvûzdo‰em (Callitriche sp.). Nad hladinu vyãnívá kofienující halucha vodní (Oenanthe aquatica), ‰Èovík pfiímofisk˘ (Rumex maritimus) a zblochan vzpl˘vav˘ (Glyceria fluitans). Na pobfieÏní vegetaci navazují rÛznû velké porosty vysok˘ch ostfiic s dominantní ostfiicí ‰tíhlou (Carex gracilis), dále o. li‰ãí (C. vulpina) a o. mûch˘fikatou (C. vesicaria), lipnicí obecnou (Poa

trivialis), lilkem potmûchutí (Solanum dulcamara), pomnûnkou bahenní volnokvûtou (Myosotis palustris subsp. laxiflora) a místy pfiesliãkou bahenní (Equisetum palustre). Znaãnou ãást nivy zaujímají vlhké aÏ podmáãené louky, i kdyÏ jejich plocha byla v nedávné minulosti i pfies statut chránûného území zmen‰ena rozoráním. K nejvlhãím, trvale podmáãen˘m a na jafie barevnû pestr˘m typÛm patfií porosty v jihozápadní ãásti území s blatouchem bahenním (Caltha palustris) a dále s dûhelem lesním (Angelica sylvestris), hrachorem luãním (Lathyrus pratensis), kohoutkem luãním (Lychnis flos-cuculi), kostivalem lékafisk˘m (Symphytum officinale) i vzácn˘m, smetanovû kvetoucím kostivalem ãesk˘m (S. bohemicum). Na nesekan˘ch partiích vysokobylinn˘ch lad je dominantní tuÏebník jilmov˘ (Filipendula ulmaria), kakost baÏinn˘ (Geranium palustre) a obecnû vzácnûj‰í ÏluÈucha lesklá (Thalictrum lucidum). Navazují ovsíkové kosené louky s typickou druhovou skladbou. Z pfiírodních potenciálních spoleãenstev, tj. luÏních kfiovin a lesÛ, se v nivû zachovaly jen malé plochy a fragmenty vãetnû star˘ch solitérních dubÛ, z nichÏ vût‰ina (napadená tracheomykózou) pomalu odumírá. V okolí obou mrtv˘ch ramen jsou vyvinuty kefiovité vrbiny, které jsou plo‰nû vymezeny obhospodafiováním luk. Tvofií je pfiedev‰ím vrba ko‰íkáfiská (Salix viminalis),

v. kfiehká (S. fragilis), v. popelavá (S. cinerea), v. trojmuÏná (S. triandra) a v. nachová (S. purpurea), vtrou‰ena je kru‰ina ol‰ová (Frangula alnus) a bez ãern˘ (Sambucus nigra) a ovíjejí je nûkteré na‰e liány – chmel otáãiv˘ (Humulus lupulus), opletník plotní (Calystegia sepium) a kokotice evropská (Cuscuta europaea) cizopasící zde na kopfiivách. V bfiehov˘ch porostech se uplatÀují dfieviny – dub letní (Quercus robur), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), jilm vaz (Ulmus laevis), ol‰e lepkavá (Alnus glutinosa), ménû o. ‰edá (A. incana) a topoly, pÛvodnû topol ãern˘ (Populus nigra), dnes vesmûs euroamerické kultivary a t. osika (P. tremula). Z kefiÛ je ãastá stfiemcha obecná (Padus avium). Mimo bûÏn˘ch bylinn˘ch druhÛ je nápadná zplanûlá veãernice vonná (Hesperis matronalis), pÛvodem z jiÏní Evropy, u nás druh zahrádek, a velice rychle se ‰ífiící net˘kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera). Svahy Jizery – jiÏ mimo chránûné území – jsou ve vût‰í mífie pokryty lesem, zãásti pfiírodû blízk˘mi habrov˘mi a teplomiln˘mi doubravami, zãásti loukami i s nûkter˘mi v˘znaãn˘mi xerotermními druhy (svaz Bromion erecti). Jde o refugium ZVÍ¤ENA vodních a mokfiadních ÏivoãichÛ. Z bezobratl˘ch zde byly zji‰tûny nûkteré druhy na mokfiady vázan˘ch stfievlíãkÛ (Elaphrus aureus, Porotachys bi-

5 sulcatus, ãi Platynus livens) a pavoukÛ (napfi. slíìáci Pirata piscatorius a Arctosa leopardus). V tÛních se rozmnoÏují obojÏivelníci vãetnû kriticky ohroÏeného skokana skfiehotavého (Rana ridibunda). Z ptákÛ stojí za zmínku slavík obecn˘ (Luscinia megarhynchos), popfi. Ïluva hajní (Oriolus oriolus). TÛnû vyuÏívají VYUÎITÍ sportovní rybáfii. BIBLIOGRAFIE 944, 1107, 1131, 1206, 1478, 1637 MAPA ÚZEMÍ

strana 359

3

Leteck˘ pohled na mrtvá ramena Jizery a souãasn˘ tok fieky. 4 Îabník jitrocelov˘ (Alisma plantago-aquatica) roste v rákosinách. 5 Mandelinka topolová (Chrysomela populi) klade vajíãka na spodní stranu listÛ topolu osiky.

MB 27

347

Stfiední âechy

1 ãasto nacházejí valouny kfiemene a chalcedonu. Na nûkolika místech jsou malé opu‰tûné lomové jámy. Podobné vrchy jsou i v okolí – 1,5 km severoseverozápadnû leÏí Mal˘ Radechov (357,1 m) a 1,5 km západoseverozápadnû Lysá hora (365 m). Na svazích jsou vyvinuty nasycené i kyselé kambizemû s hojn˘m obsahem ‰tûrkopískového materiálu.

2 Horninov˘ GEOLOGIE podklad tvofií kfiídové vápnité pískovce (stfiední turon) proraÏené Ïilou olivinického ãediãe. Pod vrcholem jsou podloÏní horniny pfiekryty jizerskou ‰tûrkopískovou terasou, ve které se

1

Buãina na úpatí ãediãové Ïíly.

2

a 3 Nezalesnûn˘ ãediãov˘ vrchol vystupující nad bukov˘ les porÛstají nûkteré teplomilné druhy jako napfi. (2) klinopád obecn˘ (Clinopodium vulgare) nebo (3) pry‰ec chvojka (Tithymalus cyparissias). Dokládají tzv. vrcholov˘ fenomén, kdy osamûlé vrcholy jsou vystaveny extrémním klimatick˘m podmínkám, které nedovolí trvalé uchycení dfievin.

348

MB 28

Na úpatí kuÏele KVùTENA na pískovcích roste chud˘ bor a acidofilní buãina s borÛvkou ãernou (Vaccinium myrtillus), brusinkou obecnou (Rhodococcum vitis-idaea), vfiesem obecn˘m (Calluna vulgaris), hasivkou orliãí (Pteridium aquilinum) a smilkou tuhou (Nardus stricta). Smûrem k vrcholu navazuje na v˘stupech ãediãe buãina o stáfií stromÛ 150 aÏ 200 let. Ve stromovém patru je vedle dominantního buku lesního (Fagus sylvatica) vtrou‰ena lípa malolistá (Tilia cordata) a javor klen (Acer pseudoplatanus), místy i borovice lesní (Pinus sylvestris); v kefiovém patru se vyskytne l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). âasté jsou acidofilní druhy, jako je ostfiice kulkonosná (Carex pilulifera) a ‰Èavel kysel˘ (Oxalis acetosella), dále pak baÏanka vytrvalá


Velk˘ Radechov

Zalesnûn˘ vrchol vrchu Radechov (392,2 m n. m.) 2,4 km západnû od Dolní Krupé. Katastrální území: Dolní Krupá


V˘mûra: 21,99 ha

Vyhlá‰eno: 1999

Vulkanick˘ kuÏel prostupuje kfiídov˘mi pískovci. Úpatí je zalesnûno borem, na vrcholu kvûtnatá buãina a teplomiln˘ trávník

3 (Mercurialis perennis), lipnice hajní (Poa nemoralis), kapraì samec (Dryopteris filix-mas),

net˘kavka nedÛtklivá (Impatiens noli-tangere), pitulník Ïlut˘ (Galeobdolon luteum), sví-


7

4 hy, zejména strdivka jednokvûtá (Melica uniflora). Podrost je v‰ak znaãnû degradován velk˘m okusem zvûfií. Vlastní kuÏel pfiírodní památky byl rozru‰en men‰ími lomy, pfiesto v‰ak je zachován travnat˘ vrcholek s porostem váleãky prapofiité (Brachypodium pinnatum) a kostfiavy Ïlábkaté (Festuca rupicola) s pry‰cem chvojkou (Tithymalus cyparissias) a nûkolika dal‰ími, pomûrnû teplomiln˘mi druhy jako je ãiãorka pestrá (Coronilla varia), pamûtník rolní (Acinos arvensis) a klinopád obecn˘ (Clinopodium vulgare), dále mochna stfiíbrná (Potentilla argentea), krvavec men‰í (Sanguisorba minor) apod. Jedná se o zajímav˘ pfiíklad vrcholového fenoménu, kter˘ b˘vá ãasto vyvinut na osamocen˘ch vrcholech, napfi. na Kfiivoklátsku nebo v âeském stfiedohofií. Území pfiírodní památky je souãástí územního systému ekologické stability a je dÛleÏit˘m ãlánkem mezi vlastním Pojizefiím a centrální ãástí Ralské pahorkatiny.

5

6 zel okrouhlolist˘ (Galium rotundifolium), kakost smrdut˘ (Geranium robertianum) a vi-

olka lesní (Viola reichenbachiana). S nadmofiskou v˘‰kou pfiib˘vají nároãnûj‰í buãinné dru-

Fauna epigeicZVÍ¤ENA k˘ch bezobratl˘ch je zde pomûrnû chudá, zejména v ãásti porostlé borovou doubravou. Ze vzácnûj‰ích druhÛ zde byl zaznamenán teplomiln˘ pavouk

cedivka Amaurobius jugorum a podhorsk˘ stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus auronitens). Bohat‰í je zfiejmû fauna xylofágÛ a bezobratl˘ch potravnû vázan˘ch na buk a dub, která v‰ak nebyla podrobnûji zkoumána. Zji‰tûni zde byli nûktefií obojÏivelníci, jako napfi. ãolek obecn˘ (Triturus vulgaris) a ã. horsk˘ (T. alpestris), z plazÛ je‰tûrka obecná (Lacerta agilis). Poãetná je lesní avifauna s vysok˘m zastoupením dutinov˘ch hnízdiãÛ (datel ãern˘ – Dryocopus martius, holub doupÀák – Columba oenas, z drobn˘ch pûvcÛ napfi. lejsek bûlokrk˘ – Ficedula albicollis). Území je obkloVYUÎITÍ peno souvisl˘m lesním porostem s pfievahou borovice. Vzhledem k vût‰í úÏivnosti listnatého porostu v chránûném území se sem nápadnû stahuje vysoká zvûfi z okolí, která chránûné území po‰kozuje. BIBLIOGRAFIE MAPA ÚZEMÍ

1637 strana 362

4 PrÛhled na nezalesnûn˘ vrchol s pestr˘m trávníkem. 5 Stfievlík zlatoleskl˘ (Carabus auronitens) je obyvatelem podhorsk˘ch a horsk˘ch lesÛ. Dosahuje velikosti 18 – 26 mm. 6 V buãinû roste strdivka jednokvûtá (Melica uniflora), druh suboceánského roz‰ífiení, kter˘ se ve stfiedních âechách vyskytuje jen ve vlhãích, chladnûj‰ích polohách. 7 Datel ãern˘ (Dryocopus martius) je typick˘m obyvatelem rozsáhlej‰ích lesÛ, hnízdní dutiny si tesá zejména ve star˘ch bucích.

MB 29

349

Stfiední âechy

1

2 V krajinû v˘GEOLOGIE znamn˘ vrch je tvofien vypreparovan˘mi tfietihorními sopeãn˘mi komíny Dûdka a Baby (362,8 m n. m.). Ty jsou tvofieny olivinick˘m nefelinitem a komínov˘mi brekciemi, které proráÏejí okolní svrchokfiídové slínovce (svrchní turon). Oba vrcholy jsou naru‰eny ãetn˘mi trhlinami a starou tûÏbou. Uprostfied vulkanického tûlesa je asi 100 m dlouhá a nûkde jen metr ‰iroká soutûska, vzniklá

1 Celkov˘ pohled na zalesnûn˘ ãediãov˘ dvojvrchol Baby a Dûdka. 2

Mochna bílá (Potentilla alba) je indikaãním druhem mochnové doubravy na uléhav˘ch, stfiídavû podmáãen˘ch, slabû kysel˘ch pÛdách.

350

MB 30

gravitaãním odsedáním ãástí tûlesa od pukliny, jeÏ vede stfiedem tûlesa. Zde je moÏno pozorovat sérii hornin – kompaktní Ïíly olivinického nefelinitu se zrny olivínu (název je odvozen od olivovû zeleného zbarvení), místy se rozpadající v pravideln˘ch ‰estibok˘ch sloupcích, dále brekcie, sloÏené z ostrohrann˘ch úlomkÛ vulkanick˘ch a slínovcov˘ch hornin, tufy, vzniklé speãením vulkanického popela apod. Zajímavostí jsou i zvlá‰tní kfiídové minerály vzniklé pfiemûnou pÛvodních slínovcÛ v kontaktu se Ïhav˘m magmatem; jsou velmi pevné a kfiehké, proto název porcelanit. V jejich okolí jsou ãetná kamenná mofie, na svazích sesuvy. Na sopeãn˘ch horninách jsou pÛdními typy rankery, kambizemû a na slínovcích pÛdy typu pararendzin. Na úboãích Baby je nûkolik vrstevních pramenÛ, které napájejí i rybníãky, napfi. Bosák nad motorestem Avion na západním svahu, rybníãek pfii horním okraji obce Horní Stakory na jiÏním svahu nebo na jihozápadním úpatí nejv˘znamnûj‰í Pansk˘ rybník. Klimatu teplé KVùTENA oblasti, kolinnímu vegetaãnímu stupni odpovídají habrové doubravy (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které v souãas-

Pfiírodní rezervace

Vrch Baba u Kosmonos

Lesní komplex mezi Chudoplesy a Horními Stakory, 1 km jiÏnû od Bakova nad Jizerou. Katastrální území: Chudoplesy, Horní Stakory, Kosmonosy


V˘mûra: 242,7 ha

Vyhlá‰eno: 1950

Jedná se o v˘znaãn˘ zalesnûn˘ hfieben se dvûma vrcholy z vypreparovan˘ch tfietihorních sopeãn˘ch komínÛ z olivinického nefelinitu. Svahy pokr˘vají podle ekologick˘ch podmínek habrové doubravy, mochnové doubravy, hrachorové doubravy, bikové doubravy a na severním svahu kvûtnaté buãiny. Na v˘stupech pramenÛ je vzácná prameni‰tní flóra, na pfiechodu lesa do zemûdûlské krajiny louky a pastviny. nosti pokr˘vají pfieváÏnou ãást chránûného území, kde jsou vyvinuty kambizemû. Stromové patro tvofií pfiedev‰ím dub zimní (Quercus petraea), d. letní (Q. robur) a habr obecn˘ (Carpinus betulus). Jejich vzájemn˘ podíl je ovlivÀován hospodáfiskou ãinností ve prospûch habru.

Znaãná ãást listnat˘ch porostÛ je tvofiena pafiezinou s degradovan˘mi pÛdami, a tím i bylinn˘m patrem. Nûkteré partie mají pozmûnûnou druhovou skladbu smûrem k acidofilním doubravám. Doprovodnou dfievinou je javor mléã (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplata-


3

4 nus) a j. babyka (A. campestre), jasan ztepil˘ (Fraxinus excelsior), tfie‰eÀ ptaãí (Cerasus avium), místy jefiáb bfiek (Sorbus torminalis) a hru‰eÀ polniãka (Pyrus pyraster). Kefiové patro je místy vyvinuto dobfie, místy témûfi chybí. Kromû jiÏ uveden˘ch dfievin jej tvofií hlohy (Crataegus sp. div.), líska obecná (Corylus avellana), na svûtlinách pak ptaãí zob obecn˘ (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea) a trnka (Prunus spinosa). Bylinné patro je typické pro habrové doubravy, s v˘razn˘m jarním aspektem geofytÛ. I kdyÏ základním lesním typem Baby jsou habrové doubravy, zásadní pfiírodovûdeck˘ v˘znam má série typÛ teplomiln˘ch doubrav, druhovû ovlivnûn˘ch eda-

ficky i mezoklimaticky. Prvním typem jsou doubravy s v˘skytem submediteránních event. pontick˘ch druhÛ a absencí acidofytÛ. Baba je hraniãní lokalitou dubu p˘fiitého (Quercus pubescens) – v souãasné dobû nezvûstného – a nûkteré porosty na v˘slunn˘ch svazích na slínovcovém i neovulkanickém podkladu odpovídají do znaãné míry ‰ipákov˘m doubravám asociace Corno-Quercetum event. i Lathyro versicoloris-Quercetum pubescentis. Z typick˘ch prvkÛ zde rostou, místy i pospolitû kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), prorostlík srpovit˘ i dlouholist˘ (Bupleurum falcatum, B. longifolium), tolita lékafiská (Vincetoxicum hi-

rundinaria), medovník velkokvût˘ (Melittis melissophyllum), hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum corymbosum), jetel alpínsk˘ (Trifolium alpestre), kokofiík vonn˘ (Polygonatum odoratum), oman vrbolist˘ (Inula salicina) a o. hnidák (I. conyza), roztrou‰enû lilie zlatohlávek (Lilium martagon), vzácnû i bûlozáfika vûtvitá (Anthericum ramosum), kdysi i tfiemdava bílá (Dictamnus albus). Fytogeografickou raritou je pomûrnû hojn˘ v˘skyt netypick˘ch forem silenky obrovské (Oberna antelopum). Jedineãn˘ je soubor vstavaãovit˘ch, kter˘ tvofií silnû ohroÏen˘ vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea), silnû ohroÏená korálice trojklanná (Co-

rallorhiza trifida), ohroÏen˘ vemeník dvoulist˘ (Platanthera bifolia), v. zelenav˘ (P. chlorantha) a okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), coÏ jsou v‰e chránûné druhy, dále bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), kru‰tík ‰irolist˘ (Epipactis helleborine) a hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis). Stfievíãník pantoflíãek (Cypripedium calceolus) je zde jiÏ del‰í dobu nezvûstn˘. Druh˘m typem jsou stfiedoevropské teplomilné doubravy se subkontinentálními prvky a mírn˘mi acidofyty buì na mûlk˘ch such˘ch pÛdách (Sorbo torminalis-Quercetum) nebo na stfiídavû mokr˘ch vys˘chav˘ch stanovi‰tích (slínovcích) hlavnû na západním úpatí návr‰í (Potentillo albae-Quercetum). Z v˘znaãn˘ch druhÛ u druhého typu najdeme mochnu bílou (Potentilla alba), srpici barvífiskou (Serratula tinctoria), bukvici lékafiskou (Betonica officinalis), hvozdík py‰n˘ (Dianthus superbus), hrachor ãern˘ (Lathyrus niger), ãern˘‰ luãní (Melapyrum pratense), u prvního typu napfi. kozinec sladk˘ (Astragalus glycyphyllos), marulku klinopád (Clinopodium vulgare), lipnici hajní (Poa nemoralis) nebo kostfiavu ovãí (Festuca ovina). Nûkteré porosty vykazují podobnost s acidofilními doubravami, ale tento stav je zpÛsoben degradací pÛdy dlouhodob˘m pafiezov˘m hospodáfistvím, coÏ se v podrostu projevuje v˘skytem acidofytÛ jako biky bûlavé (Luzula luzuloides), borÛvky ãerné (Vaccinium myrtillus), kostfiavy ovãí (Festuca ovina), kruãinky barvífiské (Genista tinctoria) a k. nûmecké (G. germanica), fiadou taxonÛ mechorostÛ a li‰ejníkÛ a dokonce i smilky tuhé (Nardus stricta). RovnûÏ nevyhranûn˘ charakter mají porosty s bukem na severozápadních svazích ãediãového

3 Puklina ve vulkanickém tûlese tvofií soutûsku, jejíÏ stûny jsou porostlé kapradinami a mechorosty, vrcholové skalky teplomiln˘mi trávníky. 4 Buãina na severov˘chodním svahu Baby.

MB 31

351

Stfiední âechy

5

6

7 dvojvr‰í, které fytocenologicky oscilují mezi kvûtnatou buãinou a suÈov˘m lesem (Eu-Fagenion, Aceri-Carpinetum). Vedle bu-

5 a 6 Prorostlík dlouholist˘ (Bupleurum longifolium) stejnû jako vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea) je souãástí teplomiln˘ch dfiínov˘ch doubrav. 7 Vemeník zelenav˘ (Platanthera chlorantha) se vyskytuje ve svûtl˘ch dubov˘ch lesích. 8 Kuna lesní (Martes martes) je vázána pfieváÏnû na vût‰í lesní komplexy na rozdíl od kuny skalní (M. foina), které vyhovuje otevfienûj‰í krajina a která proniká i do lidsk˘ch sídel.

352

MB 32

ku (Fagus sylvatica) je ve stromovém patfie silnû zastoupen javor klen (Acer pseudoplatanus) a lípa velkolistá (Tilia platyphyllos), v chudém kefiovém patru je zajímav˘ l˘kovec jedovat˘ (Daphne mezereum). Bylinné patro je omezeno silnou vrstvou opadu. Z typick˘ch druhÛ zde zastihneme napfi. samorostlík klasnat˘ (Actaea spicata), jarmanku vût‰í (Astrantia major), Ïindavu evropskou (Sanicula europaea), prorostlík dlouholist˘ (Bupleurum longifolium), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea) a svízel vonn˘ (Galium odoratum). Na svazích Baby je nûkolik vrstevních pramenÛ a potÛãkÛ, na které jsou vázána hygrofilní spoleãenstva. V souãasnosti je vyschl˘ rybníãek Bosák na severozápadním svahu, kde byl vedle bûÏn˘ch druhÛ rákosin a porostÛ vysok˘ch ostfiic zaznamenán ‰áchor hnûd˘ (Cyperus fuscus) a ostfiice ‰áchorovitá (Carex bohemica). Na potÛãku na úpatí je fragment ol‰iny (Pruno-Fraxinetum), kdysi dokonce mokré louky, dodnes s tfiemi chránûn˘mi druhy – kosatcem sibifisk˘m (Iris sibirica), omûjem pestr˘m (Aconitum variegatum) a upolínem nejvy‰‰ím (Trollius altissimus). Na skalách vrcholu Baby a Dûdka jsou fragmentárnû vyvinuta spoleãenstva skalních ‰tûrbin a primitivních pÛd, spoleãenstva zastínûn˘ch poloh s kapradinami jako jsou sleziník ãerven˘ (Asplenium trichomanes), s. routiãka (A. ruta-muraria), s. severní (A. septentrionale), bukovník vápencov˘ (Gymnocarpium robertianum), puch˘finík kfiehk˘ (Cystopteris fragilis) a spoleãenstva such˘ch v˘slunn˘ch poloh s kostfiavou Ïlábkatou (Festuca rupicola), lipnicí smáãknutou (Poa compressa), mochnou stfiíbrnou (Potentilla argentea), huseníkem lys˘m (Arabis glabra), voskovkou men‰í (Cerinthe minor) aj. Rezervace je lemována rÛznû ‰irok˘m pásem pfiírodû blízk˘ch a pfiírodovûdecky cenn˘ch nelesních spoleãenstev, o které by v rámci moÏností mûla b˘t roz‰ífiena. Jsou to pfiedev‰ím teplomilné plá‰tû, lemy a trávníky (typu bílé stránû) pfiedev‰ím na jiÏním okraji, které jsou druhovû velmi bohaté. Mezi v˘znaãné druhy patfií pfiedev‰ím bílojetel bylinn˘ (Dorycnium herbace-

8 um) i kdyÏ jeho v˘skyt je asi adventivní, dále ãernohlávek dfiípat˘ (Prunella laciniata), jetel bledoÏlut˘ (Trifolium ochroleucon), naposledy v roce 1964, hvozdík svazãit˘ (Dianthus armeria), ostfiice Michelova (Carex michelii), prorostlík srpovit˘ (Bupleurum falcatum), zvonek klubkat˘ (Campanula glomerata), kdysi i vstavaã osmahl˘ (Orchis ustulata). Naopak na západním úpatí jsou místy zachovalé slatinné louky. Nûkteré druhy jiÏ byly jmenovány, z dal‰ích je to kozlík dvoudom˘ (Valeriana dioica), zemûÏluã pravá (Centaurium erythraea) a chránûn˘ prstnatec májov˘ (Dactylorhiza majalis). Dal‰í existence obou typÛ travních porostÛ je závislá na vhodném managementu. Z lupenat˘ch hub tam byl nalezen napfi. velmi vzácn˘ pavuãinec ‰edomodr˘ (Cortinarius dionysiae). Území je díky ZVÍ¤ENA své rozsáhlosti a pestrosti biotopÛ zoologicky velmi cenné. Podrobnûji zkoumáni byli mûkk˘‰i (byla zde nalezena napfi. citlivá lesní závornatka Macrogastra plicatula), pavouci (napfi. vzácná teplomilná pavuãenka Abacoproeces saltuum a bûÏník Xysticus cambridgei nebo naopak chladnomilná skálovka Haplodrassus soerenseni; nûkolik vzácn˘ch vlhkomiln˘ch druhÛ se vyskytuje na mokfiadu u rybníka v severní ãásti chránûného území) a brouci. Druhovû poãetná je zejména fauna xylofágÛ. Za zmínku stojí tesafiíci Obrium cantharinum, Xylotrechus arvicola, na ofie‰áku Ïijící Tetrops starki, kovafiík Brachygonus megerlei a krasec Poecilonota dives. Na dutiny stromÛ jsou vázáni listorozí brouci, tj. zlatohlávek skvostn˘ (Cetonischema aeruginosa)

a roháã obecn˘ (Lucanus cervus). Na xerotermních okrajích lesa byly zaznamenány nûkteré vzácnûj‰í druhy stfievlíãkÛ (Harpalus caspius roubali, Lebia cruxminor, Ophonus melleti, Carabus arvensis, C. ullrichi) a dva druhy sviÏníkÛ (Cicindela campestris, C. sylvicola). Z obojÏivelníkÛ se vyskytuje mj. ãolek velk˘ (Triturus cristatus), kuÀka obecná (Bombina bombina) a rosniãka zelená (Hyla arborea), z plazÛ napfi. uÏovka obojková (Natrix natrix). Druhovû poãetná je pfieváÏnû lesní avifauna (napfi. lejsek ãernohlav˘ – Ficedula hypoleuca a strakapoud prostfiední – Dendrocopos medius). Ze savcÛ stojí za pozornost v˘skyt tfií druhÛ netop˘rÛ a ãastá pfiítomnost kuny skalní (Martes foina). Území je lesnicky VYUÎITÍ obhospodafiováno podle podkladÛ ochranáfiského plánu. Typické jsou POZNÁMKA 1 i drobné aÏ stfiednû velké sesuvy, zvlá‰tû na západním svahu pod samotou Brejlov, které jsou stále Ïivé. V 70. letech 20. století sjelo nûkolik mohutn˘ch blokÛ horniny o 20 aÏ 50 m níÏe i s lesním porostem. Stromy mají dnes typick˘ ‰avlovit˘ rÛst. Na obnaÏené pÛdû se v prvních letech objevovala ãistá poãetná populace chránûného medovníku velkokvûtého. Pro nesrovPOZNÁMKA 2 nalosti mezi vyhlá‰kou a skuteãn˘m stavem (mj. ãást chránûného území nyní zabírá dálnice) byly pfievzaty hranice podle lesního hospodáfiského plánu. 1049, 1107, BIBLIOGRAFIE 1131, 1204, 1210, 1843, 1854 MAPA ÚZEMÍ

strana 360


1


Vrch Káãov

Severozápadní svah vrchu Káãov (350,5 m n. m.) na jiÏním okraji obce Sychrov nad Jizerou. Katastrální území: Sychrov nad Jizerou


V˘mûra: 1,8577 ha

Vyhlá‰eno: 1953

Pfiedmûtem ochrany je geomorfologick˘ útvar – vypreparovaná ãediãová Ïíla a vegetace skalních spár. Geologické GEOLOGIE podloÏí blízkého okolí Káãova tvofií kfiídové (turon) pískovce a slínovce. V tfietihorách, pravdûpodobnû ve spodním miocénu, zde do‰lo k sopeãnému v˘buchu, pfii kterém Ïhavé lávy leucititického ãediãe prorazily nadloÏní vrstvy svrchního turonu a koniaku. V tfietihorách a ãtvrtohorách pak docházelo k erozním pochodÛm a povrchová ãást sopky byla zniãena. Dnes je obnaÏena pouze pfiívodní ãást sopky – sopeãn˘ komín. Ten má bizarní tvar a skalka patfií k geomorfologick˘m domi-

nantám zdej‰ího kraje. Îhavá láva pfii své cestû k zemskému povrchu kontaktnû pfiemûnila okolní horniny. Vznikl tzv. káãovák – kontaktnû pfiemûnûn˘ pískovec, kter˘ má natavená zrna kfiemene. Díky tomu se dá snadno mlít. Pískovec mûl pÛvodnû vápnit˘ tmel, a tak vlivem vysoké teploty vznikl pórovit˘ pískovec, kter˘ je lehk˘ a navíc ve vodû tvrdne. Proto se uÏíval ke stavbû jezÛ. Vlastní ãediãová skalka se vypíná asi 10 m nad své okolí. Málo mocn˘ pÛdní horizont je tvofien kambizemûmi a rankery.

KVùTENA Základním potenciálním vegetaãním typem ‰ir‰ího území vrchu Káãov jsou habrové doubravy, reprezentativnû místy vyvinuté v b˘valé pfiírodní rezervaci a baÏantnici Káãov, kde je na jiÏním svahu vrchu pfiechod do teplomilné doubravy, podobnû jako na nedalekém vulkanickém dvojvr‰í Velká a Malá Horka (310,2 m n. m.), jiÏnû od Káãova. Na vrcholu Káãova vãetnû vlastního skalního v˘tvoru se vlivem mikroklimatu, podmínûného expozicí i vystupujícím podkladem, vytváfiejí ekologické podmínky k udrÏení xerotermních prvkÛ, jejichÏ tûÏi‰tû roz‰ífiení v Pojizefií je v makroklimaticky teplej‰ích oblastech jiÏnû od Káãova. V˘skyt, resp. koncentrace níÏe zmínûn˘ch prvkÛ mÛÏe mít charakter reliktu – pozÛstatku v˘skytu z teplej‰ích období poledov˘ch dob, ale rovnûÏ se mohly uchytit v novûj‰í dobû, protoÏe skalní ekotopy pfiírodní památky vznikly z velké ãásti umûle obnaÏením tûÏbou. Prostfiednictvím sopeãn˘ch vrchÛ – ostrÛvkÛ – tak vyzafiují teplomilné prvky smûrem na sever. Na tento fakt upozornil jiÏ v roce 1869 mnichovohradi‰È-

sk˘ lékárník a v˘znaãn˘ botanik Václav Jan Sekera. Ve skalních ‰tûrbinách vlastního vulkanitu a kfiídov˘ch hornin a na plochách s mûlk˘mi pÛdami pfieváÏnû na jiÏnû orientovan˘ch plochách se vyskytuje kostfiava sivá (Festuca pallens) a k. Ïlábkatá (F. rupicola), pamûtník rolní (Acinos arvensis), tafiinka kali‰ní (Alyssum alyssoides), pelynûk ladní (Artemisia campestris), sleziník severní (Asplenium septentrionale) ãi lipnice smáãknutá (Poa compressa), na zastínûn˘ch svazích osladiã obecn˘ (Polypodium vulgare).

1 Pohled na okolní krajinu tvofienou kfiídov˘mi pískovci a slínovci, na obzoru se r˘sují vrchy z tfietihorních vyvfielin.

MB 33

353

Stfiední âechy

2 Samotné chránûZVÍ¤ENA né území nemá vût‰í zoologick˘ v˘znam. Cenné se ale zdají b˘t okolní pfieváÏnû listnaté lesy, které jsou refugiem fiady bezobratl˘ch a ptákÛ. Zfiejmû z tûchto lesních biotopÛ pronikly do vlastního chránûného území nûkteré vzácnûj‰í druhy pavoukÛ (pavuãenka Walckenaeria corniculans ãi plachetnatka Saaristoa abnormis) a stfievlíkÛ (Carabus ullrichi a Harpalus quadripunctatus). Kolem ãediãové VYUÎITÍ skály je bezlesí, na ostatní plo‰e listnat˘ les. Pro chránûné území byl zpracován plán péãe. Jeho hlavní zásadou je uchování bezlesí v bezprostfiední blízkosti vrcholu, aby zÛstal neru‰en˘ v˘hled na tento morfologicky zajímav˘ útvar. Cílem lesního hospodafiení je postupnû vytvofiit porosty s pfiirozenou druhovou skladbou podporováním pÛvodních dfievin a odstraÀováním dfievin nepÛvodních. V nûkolika posledních letech zde probûhla fiada asanaãních zásahÛ pfii nichÏ byly pfiedev‰ím káceny dfieviny.

2 Bukvice lékafiská (Betonica officinalis) se vyskytuje spolu s dal‰ími druhy v sousedním lesním porostu, kter˘ byl v minulosti téÏ souãástí rezervace a indikuje pÛvodnost listnatého lesa. 3 Vypreparovan˘ sopeãn˘ komín je dominantou kraje.

354

MB 34

3 POZNÁMKA Ochrana pfiírody komplexu Káãova je pomûrnû sloÏitá. Chránûné území je tvofieno v˘bûÏkem vrchu Káãova a jeho nejbliÏ‰ím okolím. Na jihozápadním svahu a úpatí vrchu byla v roce 1950 zfiízena pfiírodní rezervace Káãov o plo‰e 29,2 ha za úãelem „ochrany listnatého smí‰eného porostu s hnízdi‰ti ptactva”. Ochrana území vlastního ãediãového vrchu o rozloze 1,8577 hektaru byla vyhlá‰ena v roce 1953. JiÏ v listopadu 1925 v‰ak pfiidûlil Státní pozemkov˘ úfiad v Praze vrch Káãov katastru obce Sychrov do správy odboru Klubu ãesk˘ch turistÛ v Mnichovû Hradi‰ti. Jedná se tedy sv˘m zpÛsobem o jednu z nejstar‰ích rezervací v âeské republice. Jednou z podmínek pfiidû-

lení tohoto pozemku byl poÏadavek osázení okolí ãediãového suku listnat˘mi, nízce rostoucími dfievinami tak, aby vrchol zÛstal vyhlídkov˘m bodem a ãediãov˘ suk nebyl zakryt porostem. Bylo zde vysázeno celkem na 13 tisíc sazenic a zalesÀování probíhalo aÏ do roku 1944. I pfies svÛj pfiírodovûdn˘ v˘znam byla rezervace v roce 1965 zru‰ena. Skuteãností je, Ïe pfiírodû blízká stará dubohabfiina je naru‰ena porosty smrkÛ, borovice a dal‰ích nevhodn˘ch dfievin. Pfiesto má svÛj pfiírodovûdeck˘ v˘znam, protoÏe vedle bûÏn˘ch hájov˘ch prvkÛ se zde vyskytuje i fiada vzácnûj‰ích nebo fytogeograficky zajímav˘ch subtermofytÛ jako klinopád obecn˘ (Clinopodium vulgare), fiimbaba chocholiãnatá (Pyrethrum co-

rymbosum), hvozdík svazãit˘ (Dianthus armeria), brãál men‰í (Vinca minor), bradáãek vejãit˘ (Listera ovata), srpice barvífiská (Serratula tinctoria), ostfiice chabá (Carex flacca) a bukvice lékafiská (Betonica officinalis). Celkem bylo v tûchto porostech zji‰tûno 166 druhÛ vy‰‰ích rostlin a 16 druhÛ mechorostÛ. Kromû v˘‰e uveden˘ch i nadmutice bobulnatá (Cucubalus baccifer), rÛÏe polní (Rosa agrestis) a dfiín jarní (Cornus mas), jehoÏ zdej‰í populace je nejasného pÛvodu. 37, 1049, BIBLIOGRAFIE 1107, 1127, 1259, 1355, 1443, 1701, 1843 MAPA ÚZEMÍ

strana 362

Okres Mladá Boleslav Pfiírodní park

âíÏovky

Vyhlá‰en v roce 1998 Okresním úfiadem v Mladé Boleslavi na rozloze 386 ha. Ve srovnání s jin˘mi pfiírodními parky jde o území nepatrné rozlohy, které v podstatû zahrnuje jen návr‰í Kfiemenice západnû od Domousnic, severnûji leÏící údolí s osadou âíÏovky a mírné návr‰í lemující toto údolí na severu. Kfiemenice s kótou 334,2 m n. m. podstatnû pfievy‰uje úroveÀ jiÏnûji leÏící Jabkenické plo‰iny, neboÈ pfiedstavuje v˘chodní ukonãení v˘razného Chloumeckého hfibetu. Vrcholovou plo‰inu Kfiemenice tvofií druhohorní coniacké kvádrové pískovce, pod nimiÏ ve svazích vystupují svrchnoturonské slíny. Plo‰inu návr‰í na sever od âíÏovek kryjí ‰tûrkopísky star˘ch

1

teras. Zatímco plo‰iny pÛvodnû pokr˘valy kyselé doubravy, na slínov˘ch svazích pfievaÏovaly daleko pestfiej‰í dubohabfiiny, které se zde místy dodnes zachovaly. Kyselé doubravy byly zãásti nahrazeny kulturními bory. ·iroké úvalovité údolí u âíÏovek je zãásti obdûláno a na jeho vlhkém dnû je zbudována celá soustava drobn˘ch rybníãkÛ. Tento pfiírodní park pfiedstavuje v podstatû severní pokraãování lesní oblasti Jabkenicka a tvofií lesnat˘ rámec odlesnûné krajiny na v˘chod od Mladé Boleslavi. Jeho v˘znam je pfieváÏnû krajináfisk˘, jedná se ale také o refugium nûkter˘ch vzácnûj‰ích druhÛ organismÛ, napfi. mokfiadní kapradiník baÏinn˘ (Thelypteris palustris) a suchomiln˘ smldník ole‰níkov˘ (Peucedanum oreoselinum).

1 Listnaté háje na obl˘ch návr‰ích se stfiídají se ‰irok˘mi nivami s fiadou rybníãkÛ.

MB 35

355

Stfiední âechy Pfiírodní park

Chlum

Vyhlá‰en v roce 2000 Okresním úfiadem v Mladé Boleslavi na rozloze 1320 ha. Pfiírodní park tvofií pruh zalesnûn˘ch a travnat˘ch svahÛ jihov˘chodnû od Mladé Boleslavi od obce Nepfievázka na západû k obci Lhotky na v˘chodû. Jedná se o rozlehl˘ komplex pfiírodû blízk˘ch lesních i nelesních ekosystémÛ na plo‰inû a svazích Chloumeckého hfibetu. Chloumeck˘ hfibet je v˘razn˘ nesoumûrn˘ hrásÈov˘ hfibet protaÏen˘ ve smûru V–Z, na koniack˘ch kaolinick˘ch a jílovit˘ch pískovcích a slínovcích, s relikty pliocenního zarovnaného povrchu na vrcholové ãásti a se spra‰ov˘mi závûjemi na mírnûj‰ím jiÏním svahu. Nejvy‰‰í bod „U doubku“ mûfií 367 m n. m., zvlnûná vrcholová plo‰ina se pohybuje ve v˘‰kách do 300 m n. m. a úpatí svahÛ kolem 220 m n. m. Na plo‰inû je pramenná oblast pfiítokÛ Klenice, Dobrovky a Vlkavy. Rozvodí mezi Jizerou a Labem se táhne pfii severních svazích Chlumu. Na nûkolika místech Chloumeckého hfibetu jsou pfiíãná údolí se sezónními ãi trval˘mi drobn˘mi toky, z nichÏ nej-

1

1 Mladoboleslavsk˘ Chlum budovan˘ vodorovnû uloÏen˘mi souvrstvími svrchní kfiídy je krajinnou dominantou v jiÏním pfiedpolí âeského ráje. Jeho svahy brázdí ãetné sesuvy, vrcholovou plo‰inu tvofií deska pískovcÛ.

356

MB 36

v˘znamnûj‰í je Îerãick˘ potok se soustavou rybníãkÛ. V celém území je nûkolik mal˘ch vrstevn˘ch pramenÛ a pfii úpatí svahÛ men‰í rybníãky. PÛdy v území jsou pfieváÏnû hnûdozemního charakteru, na spra‰ích slabû oglejené. V nelesních ekosystémech na slínech, jílech a pískovcích jsou pararendziny, v lesních porostech jsou pÛdy kambizemní, místy podzolované. Klima v území je teplé aÏ mírnû teplé, mírnû suché s mírnou zimou. PrÛmûrn˘ roãní úhrn sráÏek ãiní kolem 550 mm, prÛmûrná roãní teplota vzduchu je 8,2 °C. Souãasnou vegetaci tvofií mezofilní listnaté lesy, teplomilné trávníky a men‰í mokfiady na prameni‰tích a kolem vodních tokÛ a rybníkÛ. Nejvût‰í ãást lesÛ tvofií habrové doubravy, místy ochuzené, a na severních svazích kvûtnaté buãiny. Na jiÏních a jihozápadních svazích rostou teplomilné doubravy s dubem p˘fiit˘m (Quercus pubescens) a dal‰ími druhy jako je tfiemdava bílá (Dictamnus albus), vstavaã nachov˘ (Orchis purpurea), kamejka modronachová (Lithospermum purpurocaeruleum), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium). V návaznos-


ti na teplomilné doubravy rostou na jiÏních svazích mozaikovitû kfioviny a trávníky s pfievaÏující váleãkou prapofiitou (Brachypodium pinnatum) napfi. u Nepfievázky, mezi S˘ãinou a Vinafiicemi. Na slinit˘ch svazích dochází k nátrÏím a sesuvÛm a svahy mají charakter tzv. bíl˘ch strání. Ze vzácnûj‰ích druhÛ tohoto ekosystému se vyskytuje rÛÏe keltská (Rosa gallica), bílojetel bylinn˘ (Dorycnium herbaceum), pelynûk pontick˘ (Artemisia pontica), kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus), hadí mord ‰panûlsk˘ (Scorzonera hispanica), ostfiice Michelova (Carex michelii), oman vrbolist˘ (Inula salicina), ãern˘‰ rolní (Melampyrum arvense), ledenec pfiímofisk˘ (Tetragonolobus maritimus) apod. Ve vlhãích partiích lesÛ je v˘znamná ostfiice chlupatá (Carex pilosa). Dal‰í pfiírodovûdecky v˘znamnou lokalitou jsou prameni‰tû, mokfiady a louky v nivû Îerãického potoka, kde upoutá nápadná prvosenka jarní a lilie zlatohlávek. Cel˘ lesní komplex je v˘znamn˘m refugiem ÏivoãichÛ. Z broukÛ zde byl mj. zaznamenán kozlíãek osikov˘ (Saperda populnea), jehoÏ larvy se vyvíjejí ve dfievû topolÛ. Na les-

ní okraje je vázán dekorativní mot˘l batolec duhov˘ (Apatura iris). Teplomilné trávníky a kfioviny jsou biotopem teplomiln˘ch bezobratl˘ch, napfi. pavouka sklípkánka ãerného (Atypus piceus) nebo mot˘la soumraãníka slézového (Carcharodus alceae). Chloumeck˘ hfibet je souãástí regionálního a lokálního územního systému ekologické stability a uvnitfi nûj bylo vybráno 8 v˘znamn˘ch krajinn˘ch prvkÛ. Chloumeck˘ hfibet má bohatou historii. Byly zde nalezeny slovanské mohyly Ïárov˘ch hrobÛ ze 7.– 8. století. V poloze Na Hrádku bylo v mlad‰í dobû hradi‰tní opevnûné sídlo, kde je zachováno pozdûj‰í stfiedovûké valové opevnûní hradu pánÛ z Chlumu. Ze stfiední doby hradi‰tní pochází hradi‰tû ·védské ‰ance, kde je zachován mohutn˘ val s ãelní hradební zdí a pfiíkop. Opevnûní bylo pravdûpodobnû pouÏito za tfiicetileté války ‰védsk˘m vojskem. U pramene Ïelezité vody s údajnû léãiv˘mi úãinky nad Jemníky je postavena kapliãka, láznû z 18. století zanikly.

2

3

2 Z fiady druhÛ, které jsou charakteristické pro slinité „bílé stránû“ je nejhojnûj‰í oman vrbolist˘ (Inula salicina). 3 Rzounek vykrajovan˘ (Drepanopteryx phalaenoides) patfií mezi ménû nápadné zástupce síÈokfiídlého hmyzu.

MB 37

357

Stfiední âechy Pfiírodní park

Jabkenicko

Vyhlá‰en v roce 1998 Okresním úfiadem v Mladé Boleslavi. Plocha parku ãiní 1 701 ha. Jádrem pfiírodního parku men‰í rozlohy je známá Jabkenická obora zabírající 556 ha, k níÏ pfiiléhá lesní oblast táhnoucí se k obci Ledce na severov˘chodû. Patfií sem i pfieváÏnû zemûdûlská krajina s roztrou‰en˘mi háji a rybníky zasahující k západu aÏ po silnici Jabkenice – Pûãice. Jde o plochou krajinu s nevelk˘mi v˘‰kov˘mi rozdíly, jejíÏ nejniÏ‰í bod leÏí u Pûãic v 220 m n. m. a nejvy‰‰í na lesnaté plo‰inû severov˘chodnû od Jabkenic v 263 m n. m. Horninové podloÏí tvofií druhohorní svrchnokfiídové svrchnoturonské slíny, které v‰ak vystupují na povrch jen v údolních záfiezech a v níÏe poloÏené bezlesé oblasti pfii okrajích parku. Lesy se zde zachovaly jen díky rozlehlému pokryvu chud˘ch ‰tûrkopískÛ usazen˘ch staropleistocenní Jizerou, které kryjí rozlehlou rozvodní plo‰inu pfii jihov˘chodní hranici okresu Mladá Boleslav. PÛvodnû to byly kyselé bikové (Luzulo albidae-Quercetum petraeae) a bezkolencové (Molinio arundinaceae-Quercetum)

doubravy, dnes zãásti pfiemûnûné na kulturní bory a místy i smrkové monokultury. V místech v˘chozÛ slínÛ pfiecházejí do zbytku dubohabfiin, v zamokfien˘ch sníÏeninách do ol‰in. V˘znamn˘m krajinn˘m prvkem je soustava rybníkÛ na Jabkenickém potoce uvnitfi obory, z nichÏ nejvût‰í je Vidlák s rozlohou 7 ha, nad nímÏ se na nevysokém, ale dosti v˘razném pahorku tyãí pravûké hradi‰tû Hrádek. Ve stfiedovûku snad zde stála tvrz Jabkenice. Rybníky jsou dnes v˘znamn˘m refugiem fiady vodních ÏivoãichÛ i rostlin. Jabkenická obora ve‰la do povûdomí ‰ir‰í vefiejnosti ve dvou smûrech. V barokní myslivnû na okraji obory Ïil v letech 1875 –1884 Bedfiich Smetana, kter˘ zde sloÏil jednak opery Hubiãka a âertova stûna, jednak známé dílo Z mého Ïivota. Druhou pamûtihodností je samotn˘ provoz obory, kde se dnes chová pfiedev‰ím daÀãí zvûfi, ale v minulosti zde probíhal pokusn˘ chov exotick˘ch zvífiat, pfiedev‰ím australského p‰trosa emu a jihoamerického hlodavce mary patagonské, nehledû k plameÀákÛm a jelenÛm sika.

2

1

1 Zalesnûné plo‰iny pokryté zbytky ‰tûrkov˘ch náplavÛ staropleistocenní Jizery zpestfiují mûlká údolí s cel˘mi kaskádami ãist˘ch rybníkÛ. 2 Teplomilnou váÏku rudou (Sympetrum sanguineum) lze u nás spatfiit v letních mûsících v okolí stojat˘ch vod.

358

MB 38

Okres Mladá Boleslav LOM U CHRÁSTU

STR.

335

SKALNÍ SRUBY JIZERY

STR.

343

STARÁ JIZERA

STR.

346

MB 39

359

Stfiední âechy VRCH BABA U KOSMONOS

STR.

350

KLOKOâKA

STR.

334

360

MB 40


PODHRADSKÁ TÒ≈

STR.

336

MB 41

361

Stfiední âechy SLEPEâ

STR.

344

VELK¯ RADECHOV

STR.

348

VRCH KÁâOV

STR.

353

362

MB 42


1

Památné stromy 1. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 361/1, okraj lesního porostu ve svahu u restaurace U Koníãka. O: 340 cm, Vs: 24 m, S: 150 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 755, ve dvofie usedlosti „Na jeteli“. O: 518 cm, Vs: 14 m, S: 250 let. 3. Lípa malolistá, k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 243, v dláÏdûné plo‰e pfied starou ‰kolou v blízkosti klá‰tera augustiniánÛ. O: 310 cm, Vs: 17 m, S: 180 let. 4. ·ácholan pfii‰piãatûl˘ (Magnolia acuminata), k. ú. Bûlá pod Bezdûzem, p. ã. 92/1, v travnaté plo‰e pfied klá‰terem augustiniánÛ, vpravo od silnice na Doksy. O: 180 cm, Vs: 16 m, S: asi 100 let. 5. Hru‰eÀ obecná, k. ú. Benátky nad Jizerou, p. ã. 6/1, v parku pod zámkem. O: 240 cm, Vs: 11 m, S: 200 let. 6. Jinan dvoulaloãn˘ (Ginkgo biloba), k. ú. Benátky nad Jizerou, p. ã. 10, zahrada za zámeckou zdí vpravo od hlavního pfiístupu do zámku. O: 430 cm, Vs: 16 m, S: 200 let. 7. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bezdûdice, p. ã. 804/2, u kfiíÏku v zatáãce silnice (vlevo) pfii pfiíjezdu od Bfiezovic. O: 423, 330 cm, Vs: 35, 30 m, S: 250 let. 8. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bezdûdice, p. ã. 812/1, náves za obchodem. O: 400, 260 cm, Vs: 35 m, S: 250, 150 let. 9. Hlo‰ina úzkolistá (Elaeagnus angustifolia), k. ú. Bezno, p. ã. 65/3, zahrada domu ã. p. 75 v tûsné blízkosti silnice. O: 230 cm, Vs: 17 m, S: 120 let. 10. Lípa malolistá, k. ú. BoseÀ, p. ã. 416/1, za objektem b˘valého statku pod hradem Valeãov, vpravo od silnice na Dneboh. O: 794 cm, Vs: 27 m, S: asi 400 let. 11. Dub letní, skupina 4 stromÛ, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/5, hráz rybníka u hostince. O: 376, 256, 202, 236 cm, V: 30 m, S: 150 let. 12. Lípa malolistá, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/1, náves, u MejzrÛ (mezi ã. p. 53 a 12). O: 535 cm, Vs: 40 m, S: 300 let.

13. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/1, náves, po stranách brány statku ã. p. 9. O: 290, 397 cm, Vs: 30 m, S: 150 – 200 let. 14. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Bfiezinka pod Bezdûzem, p. ã. 641/1, park na návsi, u kapliãky. O: 236, 373 cm, Vs: 30 m, S: 150 – 200 let. 15. Dub letní, k. ú. Bfiezno u Mladé Boleslavi, p. ã. 766/2, na zahradû hájovny Ovãín, vpravo od silnice do Domousnice. O: 495 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 16. Dub letní, k. ú. Buda, p. ã. 327/1, solitera v poli u osady Zájezdy u Horky. O: 630 cm, Vs: 15 m, S: 300 let. 17. Lípa malolistá, k. ú. Dolní Krupá u Mnichova Hradi‰tû, p. ã. 478, u kfiíÏku vpravo u silnice na Bûlou pod Bezdûzem. O: 550 cm, Vs: 12 m, S: 250 let. 18. Lípa malolistá, skupina 10 stromÛ, k. ú. Dolní Krupá u Mnichova Hradi‰tû, p. ã. 673/1, pfied farou. O: 130 – 370 cm, Vs: 23 – 30 m, S: 100 – 200 let. 19. BfieãÈan popínav˘, jasan ztepil˘, k. ú. Domousnice, p. ã. 5/1, ve stfiedu zámeckého parku. Jasan, na kterém se bfieãÈan popíná, je v souãasné dobû prakticky such˘. O: jasan 410 cm, bfieãÈan u kofienÛ má prÛmûr 25 cm, Vs: jasan 26 m, bfieãÈan prorÛstá aÏ do koruny, S: 200 let. 20. Dub letní, k. ú. Domousnice, p. ã. 14/2, ve svahu u polní cesty za zámeãkem. O: 570 cm, Vs: 26 m, S: 300 let. 21. Lípa malolistá, k. ú. Domousnice, p. ã. 14/2, ve svahu u polní cesty za zámeãkem, nad dubem. O: kmen se rozdvojuje v 1,3 m v˘‰ky, obvod jednotliv˘ch kmenÛ 355 a 380 cm, Vs: 25 m, S: 300 let.

1

Dub letní u osady Zájezdy.

MB 43

363

Stfiední âechy

2

3

364

2

Duby letní na hrázi b˘valého rybníka, k. ú. Loukov.

3

Skupina 4 lip malolist˘ch na kfiiÏovatce za hfibitovem u obce Vince.

MB 44

22. Moru‰ovník bíl˘ (Morus alba), k. ú. Hlavenec, p. ã. 401/1, pfied statkem ã. p. 13. O: 282 cm, Vs: 13 m, S: 150 let. 23. Dub letní, k. ú. Horky nad Jizerou, p. ã. 69, pod silnicí na Chotûtov v zahradû domu ã. p. 105. O: 420 cm, Vs: 23 m, S: 250 let. 24. Dub letní, k. ú. Jabkenice, p. ã. 47/1, pfied vstupem do Jabkenické obory. O: 435 cm, Vs: 23 m, S: 200 let. 25. Jírovec maìal, skupina 2 stromÛ, k. ú. Jabkenice, p. ã. 476/1, pfied dfievûnou zvoniãkou na návsi (kulturní památka). O: 300, 280 cm, Vs: 21 m, S: 150 let. 26. Lípa malolistá, k. ú. Jivina, p. ã. 618/1, na zadní návsi. O: 495 cm, Vs: 19 m, S: 250 let. 27. Lípa malolistá, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 89, nejstar‰í strom na nádvofií zámku Stránov. O: 454 cm, Vs: 15 m, S: 300 let. 28. Lípa malolistá, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 545/5, pfii silnici u kfiíÏku (BoÏí muka) v poli, za hfibitovem. O: 480 cm, Vs: 20 m, S: 157 let. 29. Platan západní, stromofiadí 11 stromÛ, k. ú. Jizerní Vtelno, p. ã. 89, nádvofií zámku Stránov, podél vodní nádrÏe. O: 160 – 295 cm, Vs: 17– 22 m, S: 150 let. 30. Buk lesní (Fagus silvatica „Pendula“), k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/8, b˘val˘ park, u obytného domu. O: 342 cm, Vs: 12 m, S: 140 let. 31. Liliovník tulipánokvût˘ (Liliodendron tulipifera), k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/1, v b˘valém parku u opu‰tûné budovy. O: 233 cm, Vs: 20 m, S: 130 let. 32. Platan javorolist˘, k. ú. JosefÛv DÛl, p. ã. 44/1, b˘val˘ park, v sousedství liliovníku. O: 443 cm, Vs: 22 m, S: 130 let. 33. Líska turecká (Corylus colurna), k. ú. Klá‰ter Hradi‰tû nad Jizerou, p. ã. 112, v objektu pivovaru, na b˘valé klá‰terní zahradû. O: 345 cm, Vs: 17 m, S: 200 let. 34. Lípa malolistá, k. ú. Koryta u Mnichova Hradi‰tû, p. ã. 789/18, pfied ã. p. 30 na návsi v horní ãásti obce. O: 550 cm, Vs: 12 m, S: 250 let. 35. Lípa malolistá, k. ú. Kostelní Hlavno, p. ã. 407, vlevo od silnice do Tufiic v polích u kfiíÏku. O: 250, 270 cm, Vs: 25 m, S: 150 let. 36. Dub letní, fiada 8 stromÛ, k. ú. Ko‰átky, p. ã. 96, 97/8, podél cesty k hájovnû na okraji b˘valého parku u zámku, vpravo od silnice smûr By‰ice. O: 545 – 635 cm, Vs: 24 – 29 m, S: 350 let. 37. Dub letní, skupina 7 stromÛ, k. ú. Loukov u Mnichova Hradi‰tû, p. ã. 739/2, 742/3, na hrázi b˘valého rybníka. O: 215 aÏ 610 cm, Vs: 20 – 25 m, S: 200 – 300 let. 38. Borovice lesní, k. ú. MeãefiíÏ, p. ã. 395/2 (PK 401), na vyv˘‰eninû Horka v˘chodnû od obce (nad silem). V˘razná krajinná dominanta. O: 134 cm, Vs: 7 m, S: 90 let. 39. Lípa malolistá, k. ú. MeãefiíÏ, p. ã. 686/1, pfied vchodem do areálu kostela. O: 385 cm, Vs: 10 m, S: 200 let. 40. Borovice vejmutovka, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1618/1, v areálu stfiediska Povodí Labe, RoÏátov. O: 263 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. 41. Buk lesní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 430, zámeck˘ park Neuberk. O: 331, 283 cm, Vs: 32, 28 m, S: 200 let. 42. Buk lesní, skupina 6 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1144/2, mûstsk˘ park ·tûpánka, u letního kina. O: 127– 238 cm, Vs: 24 aÏ 27 m, S: asi 100 let. 43. Buk lesní ãervenolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 244/13, mûstsk˘ park ·tûpánka, u Koliby. O: 293 cm, Vs: 23 m, S: 150 let. 44. Buk lesní pfievisl˘, skupina 3 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 408, na dvofie lihovaru – pozÛstatek b˘valého lesoparku u vily majitele. O: 280, 185, 290 cm, Vs: 22 – 23 m, S: 150 let. 45. Dfiezovec trojtrnn˘ (Gleditsia triacanthos), skupina 6 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 243, ve Viniãné ulici, pod Obchodní akademií. O: 64 –135 cm, Vs: 15 – 20 m, S: asi 70 let. 46. Dub letní sloupovit˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 430, zámeck˘ park Neuberk. O: 440 cm, Vs: 29 m, S: 200 let. 47. Dub letní sloupovit˘, skupina 3 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 408, ve dvofie lihovaru, pozÛstatek b˘valého lesoparku u vily majitele. O: 400, 247, 245 cm, Vs: 28, 28, 25 m, S: 150 let.


4 48. Dub letní sloupovit˘, skupina 3 stromÛ, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1157/5, mûstsk˘ park ·tûpánka, u hudebního pavilonu. O: 258, 269, 320 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. 49. Dub zimní (Quercus petraea var. mespilifolia), k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1220/3, mûstsk˘ park na Komenského námûstí. O: 217 cm, Vs: 16 m, S: 150 let. 50. Jilm habrolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1144/1, mûstsk˘ park ·tûpánka, u Koliby. O: 284 cm, Vs: 30 m, S: 150 let. 51. Jinan dvoulaloãn˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 1220/3, mûstsk˘ park na Komenského námûstí. O: 0,5 m nad zemí se dûlí kmen na tfii základní, obvod jednotliv˘ch kmenÛ je 154, 162, 191 cm, Vs: 10 m, S: 150 let. 52. Platan javorolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 210, okraj mûstského parku ·tûpánka pod ulicí Vinafiskou. O: 281 cm, Vs: 27 m, S: 150 let. 53. Platan javorolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 11047/9, zahrada matefiské ‰koly „·tûpánka“ na Celnû. O: 232 cm, Vs: 18 m, S: 120 let. 54. Platan javorolist˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 195/13, pfied 3. Z· v Táborské ulici. O: 129 cm, Vs: 9 m, S: 50 let. 55. Topol ãern˘, k. ú. Mladá Boleslav, p. ã. 419, dvÛr lihovaru, pozÛstatek b˘valého lesoparku. O: 485 cm, Vs: 26 m, S: 200 let. 56. Dub letní, k. ú. Mnichovo Hradi‰tû, p. ã. 393, v areálu likérky, vpravo od silnice do Klá‰tera–Hradi‰tû nad Jizerou, vpravo pfied mostem pfies Jizeru. O: 557 cm, Vs: 26 m, S: 250 let. 57. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Mukafiov u Jiviny, p. ã. 431/7, západnû od obce na vyv˘‰eninû u polní cesty u kfiíÏku. O: 310, 330 cm, Vs: 28, 27 m, S: 150 let. 58. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Neveklovice, p. ã. 614/1, na návsi u kapliãky. O: 305, 215 cm, Vs: 17 m, S: 150 – 200 let. 59. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, hráz b˘valého rybníka za hájovnou v Pûãické baÏantnici. Jednalo se o velmi star˘ strom, kter˘ dnes prakticky neexistuje, uschl a rozlámal se, jeho pozÛstatky zÛstaly na místû. O: byl 658 cm, Vs: asi 10 m, S: 300 aÏ 400 let. 60. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, asi 200 m od hráze Hlubokého rybníka ve smrkovém porostu. O: 585 cm, Vs: 20 m, S: 350 let. 61. Dub letní, k. ú. Pûãice, polesí Ledce, v blízkosti Hlubokého rybníka, okraj lesa vlevo od cesty ze samoty Ovãárny. O: 637 cm, Vs: 20 m, S: 350 let.

62. Dub letní, k. ú. Pûãice, p. ã. 511/1, louka nad rybníkem Kamenec. Dnes je strom zcela such˘, tento stav je dÛsledkem silného napadení ochmetem. Prozatím bude ponechán jako torzo. O: 567 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 63. Dub letní, k. ú. Pûãice, p. ã. 419/10, u polní cesty od hájovny podél lesa k samotû Ovãárny. Strom je dut˘, dutina byla nûkolikrát vypálena, byl napaden ochmetem, dnes Ïije prakticky pouze jedna vûtev. O: 747 cm, Vs: 35 m, S: 350 let. 64. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Pûãice, p. ã. 582/1, louka za hájovnou v Pûãické baÏantnici. Na louce byly pÛvodnû ãtyfii mohutné stromy, dnes z nich Ïije pouze jeden (napaden ochmetem), ostatní uschly, dva z nich se i vyvrátily. Uschl˘ stojící strom prozatím ponechán jako torzo. O: (Ïijící) 410 cm, Vs: 25 m, S: 300 let. 65. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Pûãice, Pûãická baÏantnice. Jsou napadeny ochmetem evropsk˘m (Loranthus europaeus), prosychají. V Pûãické baÏantnici je celá fiada podobnû mohutn˘ch dubÛ, v‰echny je dfiíve ãi pozdûji ãeká podobn˘ osud, ochmetem jsou napadeny prakticky v‰echny. O: 571, 560 cm, Vs: 20 m, S: 300 let. 66. Dub letní, skupina 2 stromÛ, k. ú. Pûãice, Pûãická baÏantnice. Stromy jsou napadeny ochmetem, prosychají. O: 443, 399 cm, Vs: 20 m, S: 250 let. 67. Hru‰eÀ obecná, dva soliterní stromy, k. ú. Plazy, p. ã. 439, 175, na západním okraji obce (polní cesta do ZaluÏan), na okraji pole. O: 288, 312 cm, Vs: 15, 14 m, S: 200 let. 68. Dub letní, skupina 6 stromÛ, k. ú. Pt˘rov, p. ã. 468/1, na louce vlevo od silnice Klá‰ter–Hradi‰tû–Maníkovice za kfiiÏovatkou na Pt˘rov. PÛvodnû v záznamech z roku 1948 zde uvádûna skupina 10 dubÛ, které postupnû usychaly, vyhlá‰eno 8; dnes z uve-

4

Skupina 2 lip malolist˘ch u Bezdûdic.

MB 45

365

Stfiední âechy

5

6

den˘ch ‰esti jiÏ dal‰í dva suché. O: 565 – 625 cm, suché neuvedeny. Vs: 20 – 30 m, S: 250 – 300 let. 69. Lípa malolistá, skupina 7 stromÛ, k. ú. StráÏi‰tû u Jiviny, p. ã. 441/1, 441/2, náves. O: 203 – 417 cm, Vs: 13 – 30 m, S: 150 aÏ 250 let. 70. Lípa malolistá, k. ú. Sudomûfi, p. ã. 516/2, náves u silnice pfii vjezdu do obce. O: 482 cm, Vs: 25 m, S: 250 let. 71. Dub letní, k. ú. Sychrov nad Jizerou, samota Hnûvousice, p. ã. 2760, na ostrovû u vodní elektrárny u náhonu. O: 360 cm, Vs: 24 m, S: 200 let. 72. Lípa malolistá, k. ú. Sychrov nad Jizerou, samota Hnûvousice, p. ã. 2760, na ostrovû u vodní elektrárny v blízkosti mostu pfies náhon. O: 396 cm, Vs: 22 m, S: 200 let. 73. Buk lesní, k. ú. Ujkovice, p. ã. 485/2, na zalesnûné stráni nad rybníkem v blízkosti okraje pole západnû od obce. O: 490 cm, Vs: 28 m, S: 250 let. 74. Dub letní „Ujkovick˘“, k. ú. Ujkovice, p. ã. 462/3, na valech b˘valého dvora, západní okraj obce. O: 910 cm, Vs: 18 m, S: 500 let.

366

5

Lípa malolistá ve V‰ejanech se sochou sv. Jana Nepomuckého.

6

Dub letní u Pûãic.

MB 46

75. Lípa malolistá, skupina 4 stromÛ, k. ú. Vinec, p. ã. 379/1, na kfiiÏovatce za hfibitovem. O: 250 – 280 cm, Vs: 18 – 20 m, S: 150 let. 76. Dub letní, k. ú. Vlkava, p. ã. 36, ohyb hráze Vlkavského rybníka, vpravo od silnice na Lipník (âachovice). O: 505 cm, Vs: 18 m, S: 250 let. 77. Lípa malolistá, k. ú. V‰ejany, p. ã. 194/9, v parku pfied ‰kolou. Poslední z pÛvodnû tfií lip vysázen˘ch kolem sochy sv. Jana Nepomuckého (dílo jednoho ze ÏákÛ Matyá‰e Brauna). O: 370 cm, Vs: 17 m, S: 300 let. 78. Jírovec maìal, k. ú. Zamachy, p. ã. 356/1, kfiiÏovatka silnic na Kadlín a Mûlnické Vtelno. O: 473 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 79. Lípa velkolistá, k. ú. Zamachy, p. ã. 1, ve dvofie statku ã. p. 1, „U Ma‰kÛ“. Velmi star˘ strom s korunou vytvofienou prakticky z v˘mladkÛ na skofiepinovém torzu kmene. O: 678 cm, Vs: 12 m, S: 400 let. 80. Lípa malolistá, skupina 2 stromÛ, k. ú. Zvífietice, osada Podhrádí, p. ã. 305/119, vlevo od silnice do Josefova Dolu, okraj obce, naproti domu ã. p. 30. O: 535, 515 cm, Vs: 27, 29 m, S: 250 aÏ 300 let.

BaÏantnice u Loukova. Okres Mladá Boleslav. Pfiedmûtem ochrany je dubohabfiina stfiídaná svahov mi MB Pfiírodní rezervace

Recommend Documents