OKRES
MLADÁ BOLESLAV
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR ST¤EDNÍ âECHY
Stfiední âechy
1
OKRES MLADÁ BOLESLAV
Na pfiedcházející stranû: Jizera u Podhradské tÛnû, na obzoru Krkono‰e. 1 Údolí fiíãky Bûlé pohled smûrem k Bezdûzu.
322
MB 2
Okres Mladá Boleslav o v˘mûfie 1057,8 km2 leÏí v dolním a stfiedním Pojizefií na severu aÏ severov˘chodû Stfiedoãeského kraje. Jeho území má zhruba eliptick˘ tvar. Na sz. okres sousedí s okresem âeská Lípa, na západû s okr. Mûlník, na jihu s okr. Praha-v˘chod, na jv. s okr. Nymburk, na v. s okr. Jiãín, na sv. s okr. Semily a na severu s okr. Liberec. Nejsevernûj‰í bod okresu se nachází v lese 1 km sz. od obce Kozmice (50° 37′ 11” s. ‰., 14° 54′ 48′′ v. d.), nejjiÏnûj‰í v údolí Jizery ve Staré baÏantnici jv. 2,5 km od Otradovic (50° 11′ 05′′ s. ‰., 14° 43′ 55′′ v. d.), nejzápadnûj‰í na Ïelezniãní trati 1,5 km jjz. od obce Kojovice (50° 18′ 06′′ s. ‰., 14° 38′ 13′′ v. d.) a nejv˘chodnûj‰í v údolí Îehrovky 3,5 km jv. od Îehrova (50° 31′ 26′′ s. ‰., 15° 08′ 53′′ v. d.). Nejniωí bod okresu leÏí v nivû Jizery ve v˘‰ce 170 m n. m., zatímco nejvy‰‰í se nachází na kótû MuÏsk˘ 463,4 m n. m. v âeském ráji. Vût‰ina území okresu leÏí v nadmofisk˘ch v˘‰kách 200 –300 m, zcela na jihu a na dolní Jizefie i níÏe.
V severní ãásti a na severov˘chodû stoupají v˘‰ky nad 300 m n. m., hranici 400 m n. m. v‰ak pfiekraãují jen v˘jimeãnû. Celé území okresu budují zhruba horizontálnû uloÏené horniny svrchní kfiídy – s v˘jimkou neãetn˘ch míst na severu, kde je proráÏejí terciérní ãediãe, jejichÏ v˘chozy v‰ak zaujímají jen nepatrné plochy. V údolí Jizery a v krajinû na západ od ní pfievládají vápnité pískovce stfiedního turonu, které pfii severozápadní hranici pfiecházejí zãásti do kvádrov˘ch pískovcÛ. V˘chodní ãást okresu se vyznaãuje pfievahou svrchnoturonsk˘ch slínÛ, v jejichÏ nadloÏí spoãívají kvádrové pískovce tvofiící plo‰inu Chloumeckého hfibetu, Markvartickou plo‰inu a dále k severu známé pískovcové okrsky âeského ráje, z nichÏ do okresu zasahuje oblast MuÏského a Îehrovsk˘ch lesÛ. âediãové proniky se soustfieìují na Kosmonoské v˘‰inû a v prostoru vrchu Baba (362,8 m n. m.), tvofií i vrcholy Káãova (350,5 m n. m.) a MuÏského (463,4 m n. m.) u Mnichova Hradi‰tû. Z kvartérních pokryvÛ
Okres Mladá Boleslav ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY
MB 3
323
Stfiední âechy KRAJINN¯ POKRYV
mají v˘znam pfiedev‰ím spra‰e kryjící na západ od Jizery velké souvislé území, které na severu sahá k ãáfie Bezvel-Josefodol, na jihu pak k ãáfie mezi 324
MB 4
Krpy a Jizerou severnû od DraÏic. Vût‰í pokryvy spra‰e se vyskytují i na severu, napfi. na plo‰inû MuÏského. Dal‰ím druhem pokryvÛ jsou fiíãní písky a ‰tûrko-
Okres Mladá Boleslav
2
1
písky tvofiící staré terasy Jizery, která ve starém kvartéru tekla mnohem dále k v˘chodu, jak dosvûdãuje pás jejích vysok˘ch teras od PetkovÛ pfies Domousnice do v˘chodního okolí Jabkenic, kde jizerské ‰tûrky pokr˘vají rozsáhlou plo‰inu. Terasové ‰tûrkopísky vystupují i v niωích polohách blíÏe k Jizefie, zejména na jejím nejdolej‰ím toku, ve slínové oblasti jsou v‰ak místy zachovány jen v reliktech a jejich ‰tûrky jsou druhotnû rozvleãeny daleko od pÛvodních sedimentaãních prostorÛ. V údolích ãlenících svahy Markvartické plo‰iny jsou ãetná drobná loÏiska pûnovcÛ. Terén svrchnoturonsk˘ch slínÛ se vyznaãuje sesuvy, které jsou dodnes aktivní (Chlum, u Nepfievázky, u Brejlova). Nivní sedimenty tvofií ‰irok˘ pás v nivû Jizery. Horniny kfiídy a jejich úloÏné pomûry se promítají do obrazu celé krajiny. Hlavním geomorfologick˘m celkem západní ãásti okresu je rozlehlá Jizerská tabule. Její severov˘chodní ãást vyplÀuje Stfiedojizerská tabule a jiÏní Dolnojizerská tabule. Sv. ãást okresu tvofií Jiãínská pahorkatina, kterou zde zastupuje vy‰‰í Turnovská pahorkatina (stfi. nadm. v˘‰ka 297 m). V hrub˘ch rysech jde o stupÀovinu strukturních plo‰in a fiíãních teras, která je podle hustoty údolních záfiezÛ v rÛzném stupni rozãlenûna, takÏe místy nab˘vá rázu pahorkatiny. Tvar údolních záfiezÛ je do znaãné míry podmínûn vlastnostmi hornin. Pro oblast vápnit˘ch pískovcÛ
na západ od Jizery jsou typická pfiímá, ostfie zafiíznutá, ãasto suchá údolí jihov˘chodního, tj. sudetského smûru, která se táhnou Stfiedojizerskou tabulí od okraje Polomen˘ch hor k Jizefie. Naproti tomu pro svrchnoturonské slíny Turnovské pahorkatiny na v˘chod od Jizery je v˘znaãná pestfie ãlenitá síÈ ‰iroce rozevfien˘ch úvalovit˘ch údolí s vût‰ími kotlinovit˘mi úseky, které se stfiídají s mírnû vyv˘‰en˘mi okrsky pahorkatinného charakteru. Jen na okrajích plo‰in jsou údolní záfiezy uωí a v˘raznûj‰í, jako tfieba údolí Kotelská strouha na západním okraji Markvartické plo‰iny. Plo‰iny kvádrov˘ch pískovcÛ na severu ãlení celá síÈ úzk˘ch such˘ch roklí, jednotlivé plo‰iny v‰ak oddûlují ‰iroké ploché úvaly jako údolí Îehrovky s rybníkem Îabakor. Charakteristick˘ tvar má neckovité údolí Jizery se ‰irokou nivou s voln˘mi meandry, ohraniãenou nevysok˘mi, ale strm˘mi svahy, které u Mnichova Hradi‰tû tvofií strukturnû podmínûné skalní sruby s cel˘mi fiadami pfievisÛ. Z drobn˘ch tvarÛ na plo‰inách kvádrov˘ch pískovcÛ se místy vyskytují pomûrnû ãetné pseudokrasové závrty, vzniklé na kfiíÏení puklin v pískovcích (MuÏsk˘ a pfiedev‰ím Markvartická plo‰ina nad Vlãím Polem). Vût‰ina okresu patfií teplé klimatické oblasti s prÛmûrnou roãní teplotou vzduchu 8 – 8,5 °C a prÛmûrn˘m roãním úhrnem atmosférick˘ch sráÏek kolem 550 mm. Ve vy‰‰ích polohách na
1 Kvádrové pískovce spodního coniaku budují skupinu MuÏského s hluboce erodovan˘mi záfiezy, v nichÏ jsou vytesány tzv. Drábské svûtniãky. 2 Vzácn˘ nautiloid Deltocymatoceras rugatus ze stfiedního turonu, PP Lom u Chrástu.
MB 5
325
Stfiední âechy
1
2
1 Vápnité slínovce a pískovce tvofií vypreparovan˘ nárazov˘ bfieh Jizery, jehoÏ tvary jsou dokladem o postupném zahlubování fieky bûhem pleistocénu. 2 Rozsáhlé ‰tûrky a ‰tûrkopísky star˘ch teras Jizery jsou tûÏeny na více místech, napfi. u Obrubce.
326
MB 6
severu okresu se od severu prosazuje mírnû teplá klimatická oblast, a to sníÏením prÛmûrn˘ch roãních teplot vzduchu na 7,5 – 8,0 °C a zv˘‰ením prÛmûrn˘ch roãních sráÏkov˘ch úhrnÛ na 600 mm i více. V severní a v˘chodní ãásti okresu jsou ãetné rybníky. K nejvût‰ím patfií Komárovsk˘ (plocha 54 ha), VraÏda (29 ha) a Îabakor (45 ha). Vût‰í severní a západní ãást okresu patfií do Chránûné oblasti pfiirozené akumulace vod Severoãeská kfiída, která byla vyhlá‰ena v roce 1981 na ochranu v˘znamn˘ch zdrojÛ podzemní vody v tomto území. Stfiedem okresu protéká od Svijan po Káran˘ Jizera, jejímÏ nejv˘znamnûj‰ím
pravostrann˘m pfiítokem je Mohelka, levostrann˘m pak Klenice ústící do Jizery v Mladé Boleslavi. Prostor na jih od Chloumeckého hfibetu odvodÀuje Vlkava pfiímo do Labe, obdobnû Ko‰áteck˘ potok oblast v jihozápadním cípu okresu. V˘voj pÛd odpovídá litologii geologického podkladu, coÏ se jeví i ve znaãném rozdílu mezi zastoupením jednotliv˘ch typÛ na západ a na v˘chod od Jizery. Západní oblast v Stfiedojizerské tabuli je pomûrnû jednotvárná. Na rozsáhl˘ch pokryvech spra‰í se vyvinuly ãernozemû typické, které bûÏnû pfiechází do ãernozemí hnûdozemních a hnûdozemí. Na jih a v˘chodnû od pásma spra‰í se na slínech (slínit˘ch jílech) a opukách vyskytují typické (kambizemní) aÏ pelické pararendziny, typické a pelické ãernice, na kysel˘ch píscích a ‰tûrkopíscích i arenické kambizemû. Pozoruhodná je severní ãást okresu, zvlá‰tû severnû od fiíãky Bûlé, kde se na odvápnûn˘ch zvûtralinách jizersk˘ch pískovcÛ nachází nejvût‰í souvislá plocha arenick˘ch podzolÛ (s doprovodn˘mi arenick˘mi kambizemûmi) v ãesk˘ch zemích, lokálnû, na zahlinûn˘ch pokryvech pfieru‰ená ostrÛvky typick˘ch (arenick˘ch) luvizemí. V ostr˘ch údolních záfiezech na západ od Jizery vystupují úzké pruhy typick˘ch pararendzin a kambizemí, místy i rankerÛ. Podstatnû pestfiej‰í obraz vykazuje území Turnovské pahorkatiny na v˘chod od Jizery, kde se na svazích stfiídají pelické pararendziny a ãernozemû na slínech, luvizemû na hlinit˘ch píscích, ãernice v periodicky zamokfien˘ch sníÏeninách, na kysel˘ch terasov˘ch plo‰inách kyselá kambizem arenická. Severnû od Chloumeckého hfibetu vznikly na polygenetick˘ch hlínách (zahlinûn˘ch píscích) s podloÏím slínÛ i typické pseudogleje, nad Dolním Bousovem kambizem pseudoglejová. Na plochách tvofien˘ch spra‰í (celá v˘chodní – jihov˘chodní ãást okresu) reprezentuje pÛdní pokryv hnûdozem typická (luvická), na smí‰en˘ch podkladech pak i typické (nasycené) kambizemû. Pro nivu Jizery a nûkter˘ch jejích pfiítokÛ (Mohelka, Zábrdka) jsou charakteristické typické (glejové) fluvizemû.
Okres Mladá Boleslav POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
Z hlediska vegetaãního krytu a jeho floristického sloÏení je podstatné, Ïe vût‰ina okresu s v˘jimkou chladnûj‰ích okrskÛ na severu a severov˘chodû patfií
k termofytiku. Z rekonstruovan˘ch vegetaãních typÛ mají pfievahu ãern˘‰ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které na severov˘chodû stfiíMB 7
327
Stfiední âechy
1
2
3
4 1 a 3 K nejvût‰ím floristick˘m
pozoruhodnostem patfií ojedinûl˘ v˘skyt reliktního koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) spoleãnû s koniklecem otevfien˘m (Pulsatilla patens) v údolí fieky Bûlé. 2 Tok fieky Jizery u NPP Radouã, zahlouben˘ do Jizerské tabule. 4 Net˘kavka Ïláznatá (Impatiens glandulifera) se v posledních letech masovû ‰ífií podél v‰ech vodních tokÛ.
328
MB 8
dají bikové buãiny (Luzulo-Fagetum) a lokálnû i kyãelnicové buãiny (Dentario-Fagetum), zatímco území podzolÛ u Bûlé pod Bezdûzem charakterizují borové (brusinkové) doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum). Na slínech v˘chodnû od fieky se uplatÀují lipové doubravy (Tilio-Betuletum) a ve sníÏeninách stfiemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum), na plo‰inách u Jabkenic,
u Lipníku a jinde bezkolencové doubravy (Molinio-Quercetum). Teplá su‰‰í stanovi‰tû odpovídají mochnov˘m doubravám (Potentillo-Quercetum), podél Bûlé bazifilním teplomiln˘m borodoubravám z okruhu (Brachypodio pinnati-Quercetum). Fytocenologicky zvlá‰tní postavení mají reliktní kvûtnaté bory (Cytiso ruthenici-Pinion sylvestris). V souãasné dobû jsou spra‰ové a namnoze i slínové terény odlesnûny a zemûdûlsky obhospodafiovány, kyselé doubravy a borové doubravy zmûnûny na borové monokultury, zatímco na chladnûj‰ích vlhãích stanovi‰tích na severu se uplatÀuje smrk. Na mnoha místech s ãlenitûj‰ím terénem se v‰ak zachovaly rÛznû velké zbytky pÛvodní vegetace. Pfiíkladem je komplex vrchu Baba (349,4 m n. m.) s mozaikou dubohabfiin, teplomiln˘ch doubrav, buãin i suÈov˘ch lesÛ. Pozoruhodn˘ je v˘skyt reliktních druhÛ, zmínûn˘ch reliktních borÛ a mokfiadních (ra‰elinn˘ch) ol‰in, zejména v údolí Bûlé pod Bezdûzem, kde najdeme porosty pûchavy vápnomilné (Sesleria albicans) ojedinûle i s kohátkou kalí‰katou (Tofieldia calyculata), mokfiady s popelivkou sibifiskou (Ligularia sibirica) i poslední zbytky populací koniklece jarního (Pulsatilla vernalis) a k. otevfieného (P. patens). JiÏnûji na vápnit˘ch pískovcích rostou kavyly (Stipa sp. div.), mochna píseãná (Potentilla arenaria), ostfiice
Okres Mladá Boleslav nízká (Carex humilis) a na Radouãi u Mladé Boleslavi na jediném místû v âechách devaterka poléhavá (Fumana procumbens). V Îehrovské obofie na místû zvaném Pod Duby roste na vápnitém mokfiadu kru‰tík bahenní (Epipactis palustris) s tolijí bahenní (Parnassia palustris), v odtoku Komárovského rybníka je hojn˘ ìáblík bahenní (Calla palustris). V údolních záfiezech Dolnojizerské tabule a na západ od Jizery se zachovalo v jiÏnûj‰í ãásti okresu mnoÏství drobn˘ch v˘skytÛ xerotermní kvûteny, na levém bfiehu stojí za zmínku v˘skyty bílojetele bylinného (Dorycnium herbaceum) na Babû, u Nepfievázky a v b˘valém vojenském v˘cvikovém prostoru u Mladé. Pozoruhodné jsou údolní mokfiady na Zábrdce a KnûÏmostce. V˘znaãn˘m jevem údolí Bûlé je v˘skyt kriticky ohroÏeného a chránûného druhu âeské republiky – popelivky sibifiské (Ligularia sibirica). Tato rostlina z ãeledi hvûzdnicovit˘ch má hlavní areál na JiÏní Sibifii, resp. od Ruska po âínu aÏ Japonsko. Západnû – ve Stfiední a Západní Evropû – jsou izolované arely ãi lokality, které pfiedstavují refugia pÛvodního areálu z období rann˘ch poledov˘ch dob (preboreálu), kdy byl prvkem tehdy roz‰ífiené tajgy. V âechách byl poprvé objeven poãátkem 19. století na âeskolipsku, kde dodnes roste v NPP Sluneãn˘ dvÛr a okolí. Záhy byly známy i dal‰í lokality v údolí Bûlé mezi Mal˘m a Velk˘m Reãkovem (dnes NPP Klokoãka a lokalita Valcha) a v údolí pfiítoku Rokytky u Velkého Reãkova (dnes NPP Reãkov). Z Bûlé udává popelivku jiÏ âelakovsk˘ – nález Hippelliho z roku 1861. Biotopem popelivky jsou nejen prosvûtlené baÏinné a ra‰elinné ol‰iny, ale i ra‰elinné aÏ slatinné louky, kde popelivka bohatû kvete (zatímco v uzavfieném lesním porostu nikoliv). Vût‰í Ïivoãichové patfií vût‰inou k bûÏn˘m druhÛm ãeské kulturní krajiny. O to zajímavûj‰í jsou rÛzné zoogeografické elementy mezi bezobratl˘mi, jako atlantiãtí plÏi Aegopinella nitidula u Pfiíhraz nebo Arion intermedius u Jabkenic ãi relikt z pozdního glaciálu vrkoã GeyerÛv (Vertigo geyeri) na vápnitém mokfiadu Pod Duby, kde Ïije spoleã-
nû s jin˘m reliktním druhem, údolníãkem r˘hovan˘m (Vallonia enniensis). Obdobnû reliktní ráz mají izolované v˘skyty plÏÛ Pupilla triplicata na Radouãi nebo Helicopsis striata na stepní stráni u Paterova. Ve Slepãi Ïijí stfievlíci Carabus arvensis a C. glabratus, rybník Îabakor je v˘znamnou lokalitou vodního ptactva jak v dobû hnízdûní, tak na tahu. Stránû vápnit˘ch pískovcÛ se vyznaãují pfiítomností vfietenatky Laciniaria plicata, která je jinak ve stfiedních âechách vzácná. Na Mladoboleslavsko zasahuje nejv˘chodnûj‰í hranice v˘skytu krysy obecné (Rattus rattus) u nás. OstrÛvkovitû se vyskytuje napfi. plch velk˘ (Glis glis) a vrápenec mal˘ (Rhinolophus hipposideros). Pravûké osídlení se koncentrovalo v povodí Jizery a jejích pfiítokÛ. Specifikum oblasti je ve vyuÏívání pískovcov˘ch skalních pfievisÛ âeského ráje v rÛzn˘ch obdobích pravûkého a historického osídlení. Pfiítomnost ãlovûka a bohatství jeho sídelních a pohfiebních projevÛ dokládá fiada archeologick˘ch lokalit. Oblast Pojizefií byla vyhledávána jiÏ v paleolitu (Horky nad Jizerou – patrnû stanové pfiístfie‰í, Mladá Boleslav). Neolitické osídlení je rozloÏeno na fiíãních terasách a men‰ích pfiítocích Jizery, zastoupeny jsou obû kultury lineární a vypíchaná (napfi. Benátky nad Jizerou, Horní Cetno, Horní Bousov, ¤epov, âejetice). V˘‰innou polohu pfiedstavuje poloha MuÏsk˘-Hrada. Skalní pevnost Hrada a její vrcholová plo‰ina o rozloze zhruba 15 ha poskytovala plochu pro stavbu osady i pro zemûdûlské vyuÏití. Eneolitické osídlení je reprezentováno lidem s kulturou nálevkovit˘ch pohárÛ (MuÏsk˘-Hrada), kanelovanou keramikou (depot keramiky z Hru‰ova u Benátek nad Jizerou) a fiivnáãskou kulturou (MuÏsk˘-Hrada, MuÏsk˘-Klamorna, Chlum, Pûnãín), kulturou se ‰ÀÛrovou keramikou, doloÏenou jak ze sídli‰È, tak pohfiebi‰È (Chlum, Hrdlofiezy-Pfiedli‰ka), a také kulturou se zvoncovit˘mi poháry (Kolomuty, Ledce, Vodûrady, T˘nec). Doba bronzová je ve star‰ím období reprezentována kulturou únûtickou, roz‰ífienou v jiÏní ãásti Pojizefií. Sídli‰tní objekty byly prozkoumány
1
2
1 KfiiÏák obecn˘ (Araneus diadematus) je jedin˘m na‰ím kfiiÏákem, jehoÏ zadeãek zdobí kresba ve tvaru kfiíÏe. 2 V b˘valém vojenském prostoru Milovice, se dosud vyskytuje ohroÏená majka fialová (Meloe violaceus), na obrázku samiãka se zadeãkem naplnûn˘m vajíãky.
MB 9
329
Stfiední âechy
1
1 D˘ka s litou rukojetí, nález u Lu‰tûnic, kultura únûtická.
330
MB 10
v ¤epovû a v Brodcích nad Jizerou, kostrové hroby v kamenn˘ch hrobkách v Hru‰ovû a Brodcích nad Jizerou. Pohfiby kryté mohylami byly prozkoumány v âejetiãkách. V závûru star‰í doby bronzové se i do tohoto území dostává vûtefiovská kultura (nálezy z Pfiedli‰ky). Patrnû do tohoto období patfií i hroby zkoumané u Jizerního Vtelna. Pfiítomnost mohylové kultury stfiední doby bronzové není v souãasné dobû zfietelnû doloÏitelná. K nejãastûji zastoupen˘m kulturám v okresu patfií kultura luÏická okruhu popelnicov˘ch polí. Jejím v˘znamn˘m dokladem jsou rozsáhlá pohfiebi‰tû v Hru‰ovû nebo Malé Bûlé. Vedle vesnického osídlení je z tohoto období známo i budování hradi‰È. Byla zkoumána na lokalitû âejetiãky, Písková Lhota, MuÏsk˘-Hrada a v historickém jádru Mladé Boleslavi. Nûkterá z hradi‰È proÏívají del‰í v˘voj ve slezskoplatûnickém pozdnû bronzovém období, pfiecházejícím do star‰í doby Ïelezné. Ta je v mlad‰í fázi na území reprezentována sídli‰tûm Pfií‰ovice, MuÏsk˘-Hrada a pohfiebi‰ti s místním, tzv. turnovsk˘m typem, majícím v‰echny charakteristiky jednotícího pozdnû hal‰tatského stylu. Laténské období je známo z fiady pohfiebi‰È s nespálen˘mi tûly (Bezno, ¤epov, Benátky nad Jizerou, Brodce nad Jizerou, Kropáãova Vrutice, Katusice, Îerãice) a sídli‰È (Bezno, BranÏeÏ, Dalovice, Hru‰ov, Chotûtov, Kosmonosy, Skalsko, ¤ehnice). K laténsk˘m hradi‰tím je fiazen Semín. V prÛbûhu tohoto období se v prostoru Mladoboleslavska objevuje kobylská skupina, jejíÏ nálezy jsou spojovány s prvními skupinami GermánÛ. Germánské osídlení je známé z ÚhercÛ, Dolního Bousova, Obrub, NepfieváÏky a Îerãic. Pohfiebi‰tû s kostrov˘mi a Ïárov˘mi hroby jsou doloÏena ze Zdetína a Mladé Boleslavi. V˘znamn˘m dokladem této doby je depot kovov˘ch pfiedmûtÛ z ¤epova. PozÛstatky slovanského osídlení jsou reprezentovány hradi‰tûm Hrádek u Skalska, Hradec nad Jizerou, MuÏsk˘-Hrada, MuÏsk˘-Klamorna, Chlum a Mladá Boleslav. Star‰í pohfiebi‰tû jsou Ïárová, nûkdy krytá mohylami (Chlum, MuÏsk˘). S nástupem kfiesÈanství jde o po-
hfiby nespálen˘ch tûl (¤epov, BoseÀ, Chotûtov, Solec, Klá‰ter Hradi‰tû). Oblast Mladoboleslavska byla zapojena do hradské soustavy. Z jejího centra vzniklo pozdûji mûsto Mladá Boleslav. Nicménû dne‰ní síÈ sídel je z vût‰í ãásti aÏ stfiedovûkého pÛvodu. PrÛmyslov˘mi centry okresu jsou pfiedev‰ím Mladá Boleslav a v men‰í mífie i Benátky nad Jizerou. Jinak jde o krajinu pfiedev‰ím zemûdûlskou a zãásti i ovocnáfiskou s prÛvodním prÛmyslem, pfiedev‰ím cukrovarnick˘m. V nivû Jizery se jímá voda pro praÏsk˘ vodovod v Káraném. Velké prostory u Mladé a v oblasti Ralska, pÛvodnû urãené pro vojensk˘ v˘cvik, byly díky nepfiístupnosti ochránûny pfied nûkter˘mi ru‰iv˘mi vlivy, zejména pfiíli‰nou chemizací nebo rekreací, a dnes se opût vracejí k bûÏnému vyuÏití. Vût‰í koncentrace rekreaãních objektÛ i vy‰‰í náv‰tûvnost je pfiedev‰ím v âeském ráji. V okrese se nachází fiada v˘znamn˘ch chránûn˘ch území, jejichÏ cílem je v fiadû pfiípadÛ zachování unikátních v˘skytÛ urãit˘ch biocenóz. Jsou to v prvé fiadû mokfiady s popelivkou sibifiskou v NPP Klokoãka a Reãkov, dále izolovan˘ v˘skyt devaterky poléhavé v NPP Radouã. Z hlediska geomorfologického má jedineãn˘ charakter PP Skalní sruby Jizery u Pt˘rova, kde byl proveden i krajinnû historick˘ v˘zkum; z hlediska celého lesního souboru v teplé krajinû na úÏivn˘ch slínech ovlivÀovan˘ch sesuvy a ãediãov˘mi proniky je v˘znamná rozsáhlá PR Vrch Baba u Kosmonos. Do území svou jihozápadní ãástí zasahuje i CHKO âesk˘ ráj, která se kromû morfologie pískovcÛ, na nûÏ se váÏe pískovcov˘ ekofenomén, vyznaãuje i nûkter˘mi pozoruhodn˘mi mokfiady – zejména na artézsk˘ch vápnit˘ch pramenech, jako je mokfiad Pod Duby v Îehrovské obofie. Men‰í pozornost byla dosud vûnována xerotermním ekosystémÛm v jihozápadní ãásti okresu, z nichÏ nûkteré by rovnûÏ zasluhovaly ochrany, jako tfieba Zadní Hrádek u Skalska. BIBLIOGRAFIE: 61, 403, 451, 621, 885, 968, 1127, 1131, 1206, 1215, 1259, 1252, 1443, 1701, 1842, 1843
