OKRES
MùLNÍK
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR ST¤EDNÍ âECHY
Stfiední âechy
1
OKRES MùLNÍK
Na pfiedcházející stranû: Mûsto Mûlník leÏí na soutoku dvou nejvût‰ích ãesk˘ch fiek Vltavy a Labe. 1 Labe je i po regulaci lemováno luÏními lesy a jsou v nûm zachovány ostrovy.
282
ME 2
Okres Mûlník na severu Stfiedoãeského kraje má rozlohu 712,36 km2. Na severu okres sousedí s okresem âeská Lípa, na sz. s okresem Litomûfiice, na jz. s okresem Kladno, na jihu s okresy Praha – západ a Praha-v˘chod, na v. s okresem Mladá Boleslav. Nejsevernûj‰í bod okresu je 1,5 km severnû od obce Osinalice v lese (50° 30′ 43′′ s. ‰., 14° 31′ 32′′ v. d.), nejjiÏnûj‰í u Záhofiské svodnice 2 km j. od Martinova (50° 11′ 46” s. ‰., 14° 37′ 57′′ v. d.), nejzápadnûj‰í místo se nachází 1,5 km z. od obce Zemûchy na okraji lesa (50° 13′ 45′′ s. ‰., 14° 14′ 52′′ v. d.) a nejv˘chodnûj‰í 3 km sv. od Mûlnického Vtelna v lese Hluboké lesy (50° 21′ 45′′ s. ‰., 14° 44′ 29′′ v. d.). Nejniωí místo okresu se nachází na Labi u Horních Poãápel ve v˘‰ce 155 m n. m. Zde leÏí i nejniωí bod celého Stfiedoãeského kraje. Nejvy‰‰ím bodem je Vrátenská hora (508 m n. m.) u M‰ena. Vût‰í ãást okresu, Polabí od Staré Boleslavi po Horní Poãaply i celá soutoková oblast s Vltavou, na jihu aÏ po ãáru Kralupy nad Vltavou – Neratovice, leÏí níÏe neÏ 200 m n. m., jen pfii jiÏním a západním okraji takto vymezené oblasti stoupá terén na 250 –270 m n. m. V soutokové oblasti se osamocenû zdvihá svûdeck˘ vrch Dfiínov do 247 m n. m. Na pravém bfiehu Labe se terén
postupnû zvy‰uje na 300 m n. m., na severu v Polomen˘ch horách jeho v˘‰ka kolísá mezi 300 – 400 m n. m., jednotlivé vrchy pfiesahují 450 m n. m.; Drnclík mûfií 481 m n. m., Uheln˘ vrch 451 m n. m. Témûfi celé území okresu budují horniny svrchní kfiídy, z jejichÏ podloÏí se jiÏnû od linie Kralupy nad Vltavou – Neratovice vynofiují bfiidlice, droby a spility neoproterozoika kralupskozbraslavské skupiny i neoproterozoické hlubinné vyvfieliny, granodiority aÏ gabra neratovického masivu. V okolí Kralup nad Vltavou vystupují pískovce a slepence karbonu, které tvofií nápadnou skalní kulisu smûrem k Nelahozevsi. Kfiída v polabské a soutokové oblasti Labe a Vltavy má pfiedev‰ím slínit˘ v˘voj, na severov˘chodû budují krajinu vápnité pískovce stfiedního turonu s relikty slínovcÛ svrchního turonu na nûkter˘ch vyv˘‰eninách a v Polomen˘ch horách na severu pfievaÏují kvádrové pískovce s vloÏkami pískovcÛ vápnit˘ch. Podél Vltavy a Labe, jakoÏ i v celé jejich soutokové oblasti tvofií pokryvy terasové ‰tûrkopísky rÛzn˘ch úrovní, z nichÏ nejvy‰‰í, budující vrcholovou plo‰inu ·karechova, leÏí více neÏ 100 m nad dne‰ní fiekou a náleÏí nejstar‰ímu pleistocénu. Spra‰ pokr˘vá rozsáhlé plochy na západ od Vltavy a Labe pod sou-
Okres Mûlník ZVLÁ·Tù CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ, P¤ÍRODNÍ PARKY A PAMÁTNÉ STROMY
tokem, Jizerskou tabuli na v˘chod od M‰ena a ostrÛvkovitû vystupuje na niωích jiÏních plo‰inách Polomen˘ch hor. Znaãn˘ rozsah má labská niva. V Mûlnickém úvalu se nacházejí mocná loÏis-
ka jezerních kfiíd a vápnit˘ch slatin pozdnû glaciálního aÏ ãasnû holocenního stáfií. Kfiídové vrstvy na nûkolika místech proráÏejí mladotfietihorní ãediãe, na jihu u Kopãe, Jeni‰ovic a Chloumku ME 3
283
Stfiední âechy KRAJINN¯ POKRYV
u Mûlníka, ale hojnûji vystupují pfii severní hranici okresu, pfiedev‰ím v Houseck˘ch vr‰ích. Vrátenská hora (507,5 m n. m.) je trachytová – stejnû jako hora Nedvûzí (458,1 m n. m.), po jejímÏ úboãí bûÏí severní hranice okresu. S v˘jimkou neãetn˘ch neovulkanick˘ch sukÛ lze celé území okresu charakterizovat 284
ME 4
jako terasovou stupÀovinu v niωích polohách, která v˘‰e pfiechází do stupÀoviny strukturních plo‰in tvofien˘ch víceménû vodorovnû uloÏen˘mi horninami svrchní kfiídy Jizerské tabule. Slínov˘ terén na soutoku Vltavy s Labem a v jeho sousedství patfií Mûlnické kotlinû (stfi. nadm. v˘‰ka 179 m), jejímÏ
Okres Mûlník centrem je LuÏecká kotlina, která na jihov˘chodû pfiechází do kotliny Staroboleslavské. Na severov˘chodû se nad kotlinou zdvihá svûdeck˘ Turbovick˘ a Cecemínsk˘ hfibet, které od Jizerské tabule oddûluje Mûlnick˘ úval. Na západû lemují Mûlnickou kotlinu v˘‰e poloÏené plo‰iny Krabãická a Le‰anská, na jihozápadû Turská a Zdibská tabule, které oddûluje hluboké údolí dolní Vltavy, jakoÏ i Kojetická pahorkatina. Labe vytéká z okresu tzv. Roudnickou branou. Jizerská tabule na pravém bfiehu Labe pak pfiechází na jihov˘chodû do vy‰‰ích Polomen˘ch hor tvofiících severní ãást okresu, které prostupuje celá síÈ kaÀonÛ a úzk˘ch postranních roklí. Místy pískovcové stûny tvofií v údolních svazích zfietelné strukturní stupnû v dÛsledku pfiítomnosti vloÏek mûkãích vápnit˘ch pískovcÛ. V tomto smûru je znám˘ zejména Kokofiínsk˘ dÛl. Zcela jiného druhu jsou skalní útvary v oblasti v˘chozÛ proterozoika, jako je Minická skála, skalní defilé u Dolánek i strmû zafiíznutá údolí se skalnat˘mi svahy jako Zlonãická rokle nebo Rusavka a Debrnka. Pozornost zasluhuje i spra‰ová strÏ u Zemûch nebo skalní stupnû ve vápnit˘ch pískovcích v ·afáfiovû a Novotupadelské rokli u Tupadel. Proslulé jsou skalní pískovcové vûÏe kryté deskami tvrd˘ch limonitick˘ch pískovcÛ u Jestfiebic a v ústí Moãidel u Kokofiína, tzv. Pokliãky. PfievaÏujícím pÛdním typem na spra‰ov˘ch pokryvech západnû od Vltavy a Labe pod jejich soutokem je typická ãernozem, zatímco spra‰e v Polomen˘ch horách a na Jizerské tabuli vyznaãuje typická hnûdozem. Na slínech se v soutokové oblasti vyvinuly ãernozemû pelické a oglejené, na svazích budovan˘ch vápnit˘mi horninami kfiídy typické pararendziny. V Mûlnickém úvalu se vyskytují i typické ãernice. Terasové písky pokr˘vají arenické (kyselé) kambizemû. Typické kambizemû nacházíme na hlub‰ích zvûtralinách proterozoika, na skalách a srázech pfiecházejí do rankerÛ rÛzné úÏivnosti. Kambizemû, vût‰inou lehãí a kyselej‰í, se vyskytují i na smí‰en˘ch podkladech v Polomen˘ch horách. Rozsáhl˘ pás fluvizemí typu vegy narudlé barvy lemuje Labe
1
2
a zahrnuje ostrÛvky glejov˘ch pÛd v zazemnûn˘ch ramenech. V Mûlnickém úvalu tvofií fiadu ploch vápnité slatiny, které charakterizuje pozoruhodná flóra, dnes chránûná v NPR Polabská ãernava. Tyto slatiny byly velice pravdûpodobnû trval˘m bezlesím po cel˘ holocén. Potenciální pfiirozenou vegetací, která by se vyvinula v krajinû opu‰tûné
1 Bizarní tvary karbonsk˘ch pískovcÛ na Dvofiákovû stezce. 2 Pískovce svrchní kfiídy se schránkami mûkk˘‰Û.
ME 5
285
Stfiední âechy
1
1 Pohled z vrchu Kopeã na rovinu severnû od Prahy, na obzoru ¤íp a Dfiínovsk˘ kopec.
286
ME 6
ãlovûkem, by v soutokové oblasti Vltavy a Labe i v Jizerské tabuli byly pfiedev‰ím ãern˘‰ové dubohabfiiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které by místy, napfi. blíÏe k soutoku nebo na severov˘chod od Mûlníka, pfiecházely do lipov˘ch doubrav (Tilio-Betuletum). V centru Polomen˘ch hor nab˘valy na v˘znamu bikové buãiny (Luzulo-Fagetum), naopak v oblasti zvané Bor u Libûchova pfievaÏovaly chudé brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum). Bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum) pokr˘valy i chud‰í písãité substráty na jihov˘chod od Mûlníka. Labe lemovaly dubojilmové luhy (Querco-Ulmetum), v Mûlnickém úvalu hrály v˘znamnou roli stfiemchové jaseniny (Pruno-Fraxinetum). V souãasnosti je ov‰em celá stfiední a jihozápadní ãást okresu pfieváÏnû odlesnûna a pfiemûnûna v zemûdûlskou krajinu, coÏ platí i pro ãásti Jizerské tabule kryté spra‰í. Mûlnická kotlina a pfiilehlé niωí pahorkatiny leÏí v teplé klimatické oblasti s prÛmûrnou roãní teplotou vzduchu nad 8,0 °C a prÛmûrn˘m roãním úhrnem atmosférick˘ch sráÏek, kter˘ od 550 mm na v˘chodû klesá pod 500 mm
na západû. Sever okresu jiÏ zasahuje do mírnû teplé klimatické oblasti, která je zde charakterizována prÛmûrnou roãní teplotou vzduchu v rozmezí 7,0 – 7,5 °C a prÛmûrn˘m roãním úhrnem sráÏek pfiesahujícím 600 mm. Ve stfiedu okresu se u Mûlníka stékají dvû nejvût‰í ãeské fieky – Labe a Vltava, ze severu ústí do Labe Libûchovka a P‰ovka odvodÀující Polomené hory, ze západu pfiitéká do Vltavy Knovízsk˘ a Bakovsk˘ potok pramenící aÏ na okraji DÏbánu. Severní ãást okresu aÏ po linii VraÀany – Dolní Berkovice – Velk˘ Borek – By‰ice – Liblice patfií do chránûné oblasti pfiirozené akumulace vod Severoãeská kfiída, v níÏ jsou v˘znamné zdroje podzemní vody. V Mûlnické Vrutici byl velk˘ pramen s prÛmûrnou vydatností asi 140 l⋅s–1, kter˘ patfiil k nejznámnûj‰ím pramenÛm v âeské republice a zanikl po vybudování vodního zdroje ¤epínsk˘ dÛl. V Polomen˘ch horách jsou obdûlány zejména spra‰í kryté plo‰iny v jiÏní ãásti, zatímco údolí a severní ãlenitûj‰í ãást pokr˘vají lesy, dnes pfieváÏnû borové a na vlhãích místech i smrkové. V celé niωí ãásti okresu s pfiesahy do
Okres Mûlník POTENCIÁLNÍ P¤IROZENÁ VEGETACE
jiÏních v˘bûÏkÛ Polomen˘ch hor se objevuje mnoÏství men‰ích ploch s relikty xerotermní vegetace stepního rázu. V údolí Vltavy i na Zákolanském potoce se vyskytuje kufiiãka ‰tûtinkatá (Minuartia setacea), kostfiava sivá (Festuca pallens), koniklec luãní ãesk˘ (Pulsatilla
pratensis subsp. bohemica), kavyly (Stipa sp. div.), ostfiice nízká (Carex humilis), ale i ãesnek tuh˘ (Allium strictum), tafiice skalní (Aurinia saxatilis), netfiesk v˘bûÏkat˘ (Jovibarba globifera) atd. Na Kopãi se nachází jedna z mála ãesk˘ch lokalit lipnice bádenské (Poa baME 7
287
Stfiední âechy
3
1
2
1 Hrachor bahenní (Lathyrus palustris) je kriticky ohroÏen˘ druh polabsk˘ch vlhk˘ch luk. 2 Rozrazil dlouholist˘ (Pseudolysimachion longifolium) je dominantním druhem Kelsk˘ch luk. 3 Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) Ïije skrytû v rákosinách i jin˘ch pobfieÏních porostech, kde zároveÀ hnízdí. 4 MedÛzka sladkovodní (Craspedacusta sowerbyi) je u nás nepÛvodním druhem, v posledních desetiletích se pravidelnû objevujícím napfi. v polabsk˘ch pískovnách.
288
ME 8
densis), kozince rakouského (Astragalus austriacus) a hlaváãku jarního (Adonanthe vernalis), ve spra‰ové strÏi u Zemûch roste kozinec bezlodyÏn˘ (Astragalus exscapus) a pelynûk pontick˘ (Artemisia pontica), na Dfiínovské stráni len tenkolist˘ (Linum tenuifolium), pry‰ec siv˘ (Tithymalus seguierianus) a zlatovlásek obecn˘ (Linosyris vulgaris), na kfiídov˘ch stráních na sever od Kralup nad Vltavou kalina tu‰alaj (Viburnum lantana). Pozoruhodná reliktní flóra se váÏe na zbytky slanisek u Netfieby a ov‰em na ãernavy v Mûlnickém úvalu a u V‰etat, kde dodnes roste mafiice pilovitá (Cladium mariscus). Na písãinû u Ti‰ic se vyskytuje ojedinûlá populace sinokvûtu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Kosatec bezlist˘ (Iris aphylla) a tfiemdava bílá (Dictamnus albus) pronikly i do tepl˘ch údolí na jihu Polomen˘ch hor. Poãet populací vzácn˘ch druhÛ na tûchto lokalitách se zmen‰uje a mnoh˘m hrozí vyhynutí. Jedním z nejv˘znamnûj‰ích biotopÛ mûlnického okresu jsou nebo spí‰e byly vápnité slatiny, oznaãované v tomto regionu jako ãernavy. Jejich vznik byl vázán na mûlká jezera ve ‰tûrkopískov˘ch sedimentech v okolí koryta Labe, zásobovaná minerálními prameny. ZarÛstáním a ukládáním mrtvé biomasy travin docházelo k postupnému zazemÀování a tvorbû slatiny – nedokonale rozloÏen˘ch rostlinn˘ch zbytkÛ za nepfiístupu kyslíku v trvale zamokfieném prostfiedí. Silnû zamokfiené plochy posledních zbytkÛ tûchto biotopÛ porÛstají rákosiny s dominancí vzácné mafiice pilovité (Cladium mariscus), kontaktní su‰‰í polohy obsazují spoleãenstva s ostfiicí Davallovou (Caricion davallianae)
4
charakteristická v˘skytem pûchavy slatinné (Sesleria caerulea), ‰á‰iny rezavé (Schoenus ferrugineus), ‰. naãernalé (S. nigricans), ostfiice ‰upinoplodé (Carex lepidocarpa), suchop˘ru ‰irolistého (Eriophorum latifolium) ãi tuãnice obecné (Pinguicula vulgaris). Z tûchto slatin byl v první polovinû 20. století popsán ãesk˘ endemit tuãnice ãeská (Pinguicula bohemica), dnes jiÏ na polabsk˘ch ãernavách nezvûstná. Ze zoologického hlediska mají v mûlnickém okrese v˘znam pfiedev‰ím polabské luhy, v nichÏ kromû bûÏné lesní fauny Ïije datel ãern˘ (Dryocopus martius), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus), cvrãilka fiíãní (Locustella fluviatilis), z bezobratl˘ch pak typiãtí plÏi jako západní druhy Aegopinella nitidula a Trichia sericea. Toãenka veleústá (Valvata pulchella), kdysi v˘znamn˘ obyvatel periodick˘ch tÛnûk, je v souãasnosti jiÏ nezvûstná. V posledních letech se ojedinûle objevuje bobr evropsk˘ (Castor fiber) a nezamrzající úseky Labe se v zimním období stávají v˘znamn˘m zimovi‰tûm fiady druhÛ vodních ptákÛ. Pro území okresu je typick˘ i v˘skyt krysy obecné (Rattus rattus). Zajímavá fauna byla zji‰tûna i pfiímo ve vltavském korytû. V nárostech na kamenech navigace u Mlãechvost byl napfiíklad nalezen zcela nov˘ druh prvoka, kter˘ dostal pozdûji jméno Opercularia moldavica. Otevfiená xerotermní stanovi‰tû hostí fiadu v˘znamn˘ch, pfiedev‰ím reliktních druhÛ. Na Kopãi Ïijí stepní plÏi Chondrula tridens a Helicopsis striata, pavouci Pardosa bifasciata a Trochosa robusta, ve spra‰ové strÏi u Zemûch i sklípkánek Atypus muralis, na Minické skále reliktní plÏ Pupilla ster-
Okres Mûlník ri. Mimofiádn˘ v˘znam z hlediska v˘skytu reliktních mûkk˘‰Û mají mokfiady Libûchovky a P‰ovky, kde Ïijí silnû ohroÏené druhy Vertigo moulinsiana, Cochlicopa nitens, Vallonia enniensis a ve vodách Pisidium amnicum. V severní ãásti Polomen˘ch hor se vyskytují i druhy s tûÏi‰tûm v˘skytu ve vy‰‰ích polohách, jako je je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a plÏ vrkoã r˘hovan˘ (Vertigo substriata). Dosud málo prozkoumaná, ale nepochybnû velice bohatá, je fauna hmyzu. Z Veltruského parku byly napfi. pomûrnû nedávno popsány pro vûdu nové druhy parazitick˘ch blanokfiídl˘ch z ãeledi Pteromalidae Veltrusia rara, Strejcekia elegans a S. brevior. Pravûké osídlení v˘‰e poloÏen˘ch terénÛ okresu v okolí M‰ena a v Polomen˘ch horách je v souãasné dobû pfiedmûtem v˘zkumÛ. Velice pravdûpodobnû v‰ak bylo nev˘znamné a vyuÏívání tohoto prostoru se váÏe aÏ ke stfiedovûku. Polabí jako nejmlad‰í území âech, a zvlá‰tû jeho jednotlivé terasy a prostory vytvofiené meandrující fiekou, bylo vyhledáváno po celou dobu pravûku a raného stfiedovûku aÏ do souãasnosti. Nejstar‰í doklady o pfiítomnosti ãlovûka se koncentrují na labském pravobfieÏí v Mlazicích a Vehlovicích. Mladopaleolitické aktivity tehdej‰ích lidí jsou známy z Hradska u M‰ena, kde byly zachyceny stopy lovecké stanice. Mezolitická sídli‰tû jsou známa z poloh blíÏe obou bfiehÛ Labe. Byla objevena na dunû mezi Kozly a Mlékojedy, v Obfiíství a v okolí Hofiína. První závaÏnûj‰í zásahy do vegetace jsou vázány na pûstování domestikovan˘ch zvífiat a obdûlávání pÛdy prvními neolitick˘mi kulturami. Sídli‰tní struktury jsou známy jak z Polabí, tak z v˘‰e poloÏen˘ch území okolo M‰ena a Lobãe, kde byla zkoumána rozsáhlá sídli‰tû lidu s vypíchanou keramikou. Polabí a dolní Povltaví je jak˘msi koridorem, kudy proudí obchodní aktivity, podnûty, kulturní impulzy a skupiny lidí se sv˘mi kulturními zvyklostmi v prÛbûhu celého pravûku a ãásteãnû i raného stfiedovûku. Je územím nepfietrÏitû osídlen˘m, jmenovat budeme jen nûkteré lokality zastupující jednotlivé kultury. Pro eneolitickou kulturu nálevkovit˘ch pohárÛ je
to poloha Mlékojedy nebo Kralupy nad Vltavou-Lobeã, kde bylo zachyceno v˘‰inné, pravdûpodobnû opevnûné sídli‰tû. Následující fiivnáãská kultura je známa jak z v˘‰inn˘ch opevnûn˘ch poloh jako Kralupy nad Vltavou-Lobeã, tak z lokalit v Polabí, jako jsou Neratovice nebo na druhém bfiehu Ti‰ice. Na tûchto sídli‰tích se objevují nálezy keramiky kulovit˘ch amfor, jejichÏ kulturní oblast leÏí mimo území okresu. Pozdnû eneolitické kultury se ‰ÀÛrovou keramikou a keramikou zvoncovit˘ch pohárÛ a jejich sídelní i pohfiební aktivity jsou opût známy pfiedev‰ím v oblasti kolem Neratovic, V‰etat a Mûlníka. Ze stejn˘ch míst jsou známa sídli‰tû kultury únûtické star‰í doby bronzové. Osídlení z této doby známe také napfi. z Hradska. Následující období, stfiední doba bronzová, je reprezentováno stfiedodunajskou mohylovou kulturou a doklady osídlení pocházejí napfi. z Obfiíství nebo Neratovic. V následujícím období se osídlení území rozrÛzÀuje. V jiÏní ãásti Ïijí nositelé knovízské a ‰títarské kultury, ktefií zde vybudovali nûkolik desítek osad. Severní ãást, pfiedev‰ím na M‰ensku, poskytuje doklady o Ïivotû lidu s kulturou luÏickou a pozdûji slezskoplatûnickou. Ve star‰í dobû Ïelezné, zvlá‰tû pak v jejím pozdnû hal‰tatském období, se kulturní projevy opûtnû sjednocují a doplÀují je nálezy charakteristické pro kulturu billendorfskou (Hofiín). K rozsáhl˘m sídli‰tím patfií Obfiíství, Ovãáry, Vlinûves. V˘znamné hradi‰tû, pfiedstavující typ hal‰tatského panského sídla majícího kontakty na dálkov˘ obchod bylo zkoumáno v Minicích. Doba laténská je opût reprezentována fiadou sídli‰È, z nichÏ je nutno zmínit alespoÀ jiÏ dfiíve známé a v poslední dobû zkoumané sídli‰tû ve Vlinûvsi. V prvních desetiletích na‰eho letopoãtu dochází k rozsáhlému germánskému osídlení opût pfiedev‰ím podél Labe. Jde o velké komplexy v Neratovicích, Mlékojedech a Ovãárech. Relativnû málo je zastoupeno období stûhování národÛ, které známe pfieváÏnû z hrobov˘ch nálezÛ, nikoli ze sídli‰È. Sídli‰tû jsou naopak pomûrnû dobfie známa pro poãáteãní slovanské období, reprezentované nálezy horizontu kera-
1
2
1
S ponûkud neobvyklou housenkou hranostajníka vrbového (Cerura vinula) se lze setkat na mnoha místech Mûlnicka; Ïije na topolech a vrbách. 2 Laténská spona nalezená u Nové Vsi, okres Mûlník.
ME 9
289
Stfiední âechy
1
2
1 Do zemûdûlské scenérie Polabí pronikla industriální krajina, která zastínila pÛvodní dominantu ¤íp. 2 Bizarní tvary karbonsk˘ch pískovcÛ na Dvofiákovû stezce.
290
ME 10
miky praÏského typu. Dal‰í ranû stfiedovûk˘ v˘voj dokládá i fiada hradi‰È. K nejv˘znamnûj‰ím patfií Hradsko, dÛleÏité jsou Kozly, Pfiívory a hradi‰tû mûlnické. Právû z Mûlníka se pozdûji stává královské vûnné mûsto. Mûlnick˘ okres se vyznaãuje bohatstvím maloplo‰n˘ch chránûn˘ch území s v˘skytem fiady reliktních, dnes jiÏ velmi ohroÏen˘ch rostlin, ÏivoãichÛ i cel˘ch biocenóz. Patfií k nim NPR Polabská ãernava u Mûlnické Vrutice i PR V‰etatská ãernava a Slatinná louka u Liblic, NPP Hol˘ vrch s l˘kovcem vonn˘m i nedávno vyhlá‰ené mokfiady na P‰ovce a Libûchovce v Polomen˘ch horách. RÛzné typy stepních strání se nacházejí v PR Dfiínovská stráÀ (bílá stráÀ na slínech), Kopeã (ãediãové vyvfieliny) a Minická skála (neoproterozoikum). Biocenózy polabsk˘ch luhÛ se chrání v PR Úpor, âernínovsko a Ji-
fiina. Do severní ãásti okresu zasahuje CHKO Kokofiínsko zahrnující charakteristickou krajinu Polomen˘ch hor, donedávna s jedinou, mimofiádnû rozsáhlou PR Kokofiínsk˘ dÛl. SíÈ chránûn˘ch území se zde doplÀuje teprve v posledních letech. Dal‰ím pfiipravovan˘m zvlá‰tû chránûn˘m územím je pfiírodní památka Hlaváãková stráÀ u Zlonãic v k. ú. Zlonãice. Území se rozkládá na západnû uklonûném svahu na pravém bfiehu Vltavy. Jedná se o skalní step s populací hlaváãku jarního a kozince rakouského. Území okresu Mûlník bylo postiÏeno prÛmyslovou ãinností v prostoru Kralup nad Vltavou, Veltrus a Neratovic, kde vznikly pomûrnû rozsáhlé industrializované plochy. Obdobn˘ dopad na krajinu mûla i v˘stavba a provoz elektrárny u Horních Poãapel. Z tohoto pohledu zasluhují zmínku i cukrovary, rozsáhlá tûÏba ‰tûrkopískÛ v prostoru Cítov – Vlínûves i jinde v Polabí, tûÏba kameniva u Chvatûrub a na krajináfisky exponované Vrátenské hofie (507,5 m n. m.), dnes jiÏ z vût‰í ãásti zastavená, i v˘stavba rychlostního dráÏního koridoru a dálnice D8 do Severních âech a dále do DráÏìan. PrÛmyslem témûfi nedotãená je oblast Polomen˘ch hor, jíÏ prochází jen silniãní komunikace I. tfi. ã. 9 na âeskou Lípu. BIBLIOGRAFIE: 130, 161, 257, 258, 260, 472, 569, 579, 603, 605, 624, 799, 815, 838, 840, 887, 949, 950, 951, 1135, 1157, 1235, 1264, 1317, 1410, 1424, 1438, 1550, 1745, 1810, 1817, 1818, 1819
