Aspekty výuky předmětu Pracovní činnosti

Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA TECHNICKÉ A INFORMAČNÍ VÝCHOVY

Aspekty výuky předmětu Pracovní činnosti

Diplomová práce Forma kombinovaná

Brno 2012

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

PaedDr. Ing. Josef Pecina, CSc.

Vladimíra Ondrůjová

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně, s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. …………………………………… Vladimíra Ondrůjová 2

Děkuji PaedDr. Ing. Josefu Pecinovi, CSc. za odborné vedení práce, poskytování rad, připomínek a obětavost, se kterou mi radil při vypracovávání mojí diplomové práce.

3

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................6

2

Teoretická část ......................................................................................................7 2.1

3

Charakteristika vzdělávací oblasti Člověk a svět práce ........................7

2.1.1

Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru na 1. stupni ZŠ ..................7

2.1.2

Cíle a úkoly pracovních výchovy ....................................................10

2.2

Vzdělávací prostředí..................................................................................12

2.3

Bezpečnost a hygiena práce......................................................................13

2.4

Materiál, nástroje a pomůcky ...................................................................14

2.5

Materiály a jejich vlastnosti ......................................................................16

2.5.1

Drobný materiál .................................................................................16

2.5.2

Plasty ....................................................................................................17

2.5.3

Papír .....................................................................................................19

2.5.4

Textilie..................................................................................................23

2.5.5

Kovy .....................................................................................................25

2.5.6

Dřevo....................................................................................................27

2.6

Environmentální výchova.........................................................................28

2.7

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ...................31

2.7.1

Poruchy autistického spektra (PAS)................................................32

2.7.2

Spina bifla (SB), vrozený rozštěp páteře .........................................37

2.7.3

Hydrocefalus.......................................................................................38

Praktická část ......................................................................................................40 3.1

Charakteristika výzkumného problému.................................................40

3.1.1

Formulace výzkumného problému .................................................40 4

3.1.2

Cíl výzkumu .......................................................................................40

3.1.3

Stanovení předpokladů .....................................................................41

3.2

Charakteristika výzkumné skupiny ........................................................41

3.3

Výzkumná metoda.....................................................................................41

3.4

Předvýzkum................................................................................................42

3.5

Sběr dat ........................................................................................................42

3.6

Analýza získaných údajů..........................................................................43

3.6.1

Souhrn údajů získaných z rozhovorů .............................................43

3.6.2

Interpretace výsledků dle hypotéz ..................................................50

3.7

3.7.1

Kazuistika žáka s Aspergerovým syndromem..............................53

3.7.2

Kazuistika žáka s tělesným postižením ..........................................61

3.8 4

Interpretace žáků se zdravotním postižením.........................................53

Praktický nápadník ....................................................................................68

Závěr ....................................................................................................................93

Resumé.........................................................................................................................94 Résumé.........................................................................................................................94 Klíčová slova ...............................................................................................................95 Keywords ....................................................................................................................95 Seznam použité literatury.........................................................................................96 Seznam elektronických zdrojů .................................................................................98 Seznam příloh .............................................................................................................99

5

1

Úvod V dnešní době často dochází k situacím, kdy se rodiny žáků potýkají

s finančními problémy. Úkolem učitele Pracovních činností je využít pro tvořivou práci žáků takových prostředků, které nejen nezatíží rodinný rozpočet, ale současně zužitkují již nepotřebný materiál, který by jinak skončil v odpadu. V teoretické části mé diplomové práce se zaměřím na vzdělávací oblast Člověk a svět práce dle RVP ZV. Specifikuji charakteristiku, cíle a obsah této vzdělávací oblasti. Popíši druhy a vlastnosti materiálů, se kterými žáci mohou v pracovních činnostech pracovat. Objasním zde také vybranou problematiku vzdělávání žáků se zdravotním postižením se zaměřením na vyučovací předmět Pracovní činnosti. Cílem praktické části je sestavit otázky k interview, které položím žákům 1. stupně ZŠ na téma Pracovní činnosti. Ze získaných odpovědí se pokusím zmapovat osobní postoje žáků k předmětu Pracovní činnosti. O interview záměrně požádám i dva žáky se zdravotním postižením, kteří jsou integrováni na ZŠ, a jejich odpovědi samostatně vyhodnotím. Praktická část bude obsahovat i nápadník činností vhodných pro práci v Pracovních činnostech, se zaměřením na práci s odpadovým materiálem. Tato diplomová práce by mohla být prospěšná učitelům, vychovatelům a speciálním pedagogům, kteří mají snahu rozvíjet u dětí pracovní návyky a vytvářet v nich potřebu nezůstávat lhostejnými v ochraně životního prostředí.

6

2

Teoretická část

2.1

Charakteristika

vzdělávací

oblasti

Člověk a svět práce Pracovní činnosti spadají dle RVP ZV do vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Snahou vzdělávací oblasti Člověk a svět práce je vytvoření praktických pracovních dovedností a návyků člověka. Celé základní vzdělávání je tak doplněno významnou složkou, nepostradatelnou pro uplatnění v dalším životě a ve společnosti. Oblast je závislá na kreativní myšlenkové činnosti žáků.1

2.1.1

Vzdělávací

obsah

vzdělávacího

oboru

na 1. stupni ZŠ Vzdělávací náplň vzdělávacího oboru Člověk a jeho svět je na 1. stupni ZŠ rozdělena do čtyř školou povinných tematických okruhů: Práce s drobným materiálem Konstrukční činnosti Pěstitelské práce Příprava pokrmů 2

1

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2007, s. 81.

2


7

1. Práce s drobným materiálem Žák: - vytváří jednoduchými postupy různé předměty z tradičních i netradičních materiálů, - pracuje podle slovního návodu a předlohy3, - vytváří přiměřenými pracovními operacemi a postupy na základě své představivosti různé výrobky z daného materiálu, - využívá při tvořivých činnostech s různým materiálem prvky lidových tradic, - volí vhodné pracovní pomůcky, nástroje a náčiní vzhledem k použitému materiálu, - udržuje pořádek na pracovním místě a dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu.4

3


4


8

2. Konstrukční činnosti Žák: - zvládá elementární dovednosti a činnosti při práci se stavebnicemi, - provádí při práci se stavebnicemi jednoduchou montáž a demontáž, - pracuje podle slovního návodu, předlohy, jednoduchého náčrtu, - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu.5 3. Pěstitelské práce Žák: - provádí pozorování přírody, zaznamenává a zhodnotí výsledky pozorování, - pečuje o nenáročné rostliny, - provádí jednoduché pěstitelské činnosti, samostatně vede pěstitelské pokusy a pozorování6, - ošetřuje a pěstuje podle daných zásad pokojové i jiné rostliny, - volí podle druhu pěstitelských činností správné pomůcky, nástroje a náčiní, - dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc při úrazu.7

5


6


7


9

4. Příprava pokrmů Žák: - připraví tabuli pro jednoduché stolování, - chová se vhodně při stolování, - orientuje se v základním vybavení kuchyně, - připraví samostatně jednoduchý pokrm, - dodržuje pravidla správného stolování a společenského chování, - udržuje pořádek a čistotu pracovních ploch, dodržuje zásady hygieny a bezpečnosti práce; poskytne první pomoc i při úrazu v kuchyni.8

2.1.2

Cíle a úkoly pracovních výchovy

Připravenost dítěte pro svět práce obstarává v souboru školní výchovy právě pracovní výchova. Lidskou práci tu chápeme jako záměrnou a cílevědomou aktivitu. Smysl práce vidíme v jejím výsledku (produktu) ekonomického významu. Cílem pracovní výchovy jsou pracovní kompetence.9 Rovina kognitivní V rovině kognitivní žák poznává základní znaky lidské práce, tedy pracovní činnosti, pracovní prostředky, produkty práce a pracovní prostředí. Dále poznává hlavní oblasti světa práce a obory lidské činnosti na trhu práce.10

8


9

HORKÁ, Hana, et al. Studie ze školní pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s. 77.

10


10

Rovina psychomotorická V rovině psychomotorické si žák osvojuje základní dovednosti a návyky včetně plánování, organizace a hodnocení pracovní činnosti. Učí se plánovat, organizovat, řídit i hodnotit pracovní činnost, ve které poznává svou pracovní roli. Zvládne organizaci své vlastní práce i pracovní skupiny tak, aby vedla k očekávanému výsledku. Dokáže posoudit výsledek své pracovní činnosti a svého jednání nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví a zdraví druhých, ochrany přírody a přírodního prostředí i ochrany kulturních hodnot. Osvojí si návyky a zásady bezpečnosti a hygieny práce. Navrhne účelné využití svého volného času. K přírodě se chová ohleduplně a citlivě, se zdroji energie zachází šetrně. Získává základní pracovní dovednosti a návyky, jednoduché pracovní postupy a technologie potřebné pro každodenní život a budoucí profesi.11 Rovina afektivní, emoční V rovině afektivní se žák učí vyjádřit svůj názor, postoje a motivy jednání, city a prožitky. Řídí se vymezenými pravidly, plní povinnosti a závazky. Rozhoduje, zvažuje důsledky svého rozhodování a nese za ně odpovědnost. Podle svých schopností spolupracuje a pracuje ve skupině i týmu a pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce. Přizpůsobí se změnám pracovních podmínek. Dá najevo otevřený vztah k lidem, chápe a toleruje odlišné zájmy, názory i schopnosti druhých. Kompromisně vyhledá a vyjedná jiné řešení. Přijme osobní odpovědnost za splnění dílčí části úkolu i za celkový výsledek. Vnímá krásu

11

HORKÁ, Hana, et al. Studie ze školní pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 2011. s. 77, 78.

11

různých materiálů z hlediska designu. Pochopí dělbu práce jako nástroj pro dosahování cílů v oblasti výroby a služeb.12

2.2

Vzdělávací prostředí Vedle stanovení cílů, obsahu, metod a organizačních forem práce je třeba

vytvořit vhodné podmínky vzdělávacího procesu. Mezi tyto významné podmínky zahrnujeme (Kožuchová, 1995): Příjemné prostředí – jen prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře, může kladně ovlivnit jejich práci. Důležitou roli hrají akustické podmínky (příliš hlučné prostředí) i vizuální podmínky (úprava prostředí). Dobrý vztah mezi učitelem a žáky – pokud existuje mezi učitelem a žáky přátelský vztah (do určité míry a v mezích možností), žáci se cítí bezpečněji a učitele berou jako člověka, na kterého se mohou obrátit s radou a s žádostí o pomoc. Z příliš autoritativního učitele mohou mít žáci strach, který může přejít až v negativní postoj k danému předmětu. Respektování osobnosti žáka – učitel by mněl rozpoznat individuální potřeby jednotlivých žáků ve třídě a podle toho uzpůsobit podmínky pro tvořivou práci žáků. Atmosféra beze strachu – navození pokojné a klidné atmosféry je důležité pro vypěstování kladného vztahu žáka k předmětu. Spravedlivé hodnocení – pro hodnocení je důležité, aby žák přesně věděl, co od něj učitel očekává. Hodnocení je prostředek zpětné vazby, které se v českém školství zaměřuje na vědomosti. V činnostně zájmové výuce je hod-

12


12

nocení ještě náročnější. Pozitivní hodnocení by mělo převládat nad negativním. Mezi zásady v hodnocení, které je třeba uplatňovat, patří například: neustále sledování práce žáků, tolerance jejich neúspěchů, vyjmenování pozitivních znaků, vyjmenovávání toho, co by se dalo vylepšit.13

2.3

Bezpečnost a hygiena práce Vyučující dbá na precizní dodržování bezpečnosti a hygieny práce žáků,

neboť je za jejich zdraví plně zodpovědný. Dodržováním zásad bezpečné práce chrání žáky před poškozením jejich zdraví a před poraněním. Současně žáky vychovává. Neustálým zdůrazňováním důležitosti bezpečnostních zásad při práci dochází u žáků k usazování těchto zásad do jejich podvědomí. K uplatňování výchovy k bezpečnosti a hygieně práce dochází nejen při přímé činnosti, ale i v ostatních fázích vyučovací hodiny, hlavně při organizaci práce. Jednotlivé činnosti je nutné střídat, aby nedocházelo k únavě žáků a jejich pozornosti.14 Žák: - udržuje pořádek a čistotu pracovního místa a jeho okolí, po ukončení činnosti místo uklidí, - dbá na čistotu rukou při činnosti i po ní, - při práci nekonzumuje žádné potraviny, - zvládá správné zacházení s materiálem, 13

PECINA, Pavel. Metodika pro tvorbu a aplikaci didaktických prostředků propagujících vědu a techniku a profesní kariéru v rámci stávajících předmětů fyzika, chemie a technická výchova na základních školách. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 72 s. ISBN 978-80-210-5088-4. 14

MILEC, Andrej, et al. Pracovní vyučování v 3. a 4. ročníku ZŠ: Metodická příručka pro učitele. Praha: SPN, s. 27.

13

- umí bezpečně manipulovat s nástroji a pomůckami, - nástroje bezpečně drží, přenáší, ukládá a čistí, - ihned oznámí vyučujícímu poranění nebo úraz, ošetří drobná poranění. Učitel: - zajistí vhodné osvětlení a větrání, - zajistí bezprostřední dostupnost lékárničky se stanoveným vybavením, - drobná poranění ošetří sám a sepíše o nich písemný záznam, - pokud je to nutné, zajistí žákovi lékařské ošetření.

2.4

Materiál, nástroje a pomůcky

Práce s drobným materiálem - dřívka, špejle, drátky, hadříky, korek, bužírka, papír, provázky, sláma, listy, šišky, větvičky, plody a semena rostlin apod.; - nůžky, tupá jehla, lepidlo, nit.15 Práce s modelovací hmotou - modelovací hlína, plastelína, modurit, těsto, vosk; - podložka, špachtle, modelovací očko, drát, nůž, nůžky. Práce s papírem a kartonem - papír různých vlastností a kvality, vzorkovník papíru, karton;

15

JEŘÁBEK, Jaroslav, et al. Praktické činnosti: Učební osnovy pro 1. až 9. ročník. Praha: Fortuna, s. 7.

14

- nůžky, tužka, pravítko, lepidlo, nůž, jehla. Práce s textilem - textilie různého druhu a kvality, šňůrky, stužky, plsť, knoflík, nitě, háčky, spínátka, vyšívací a látací bavlnky, pletací příze; - nůžky, jehla, špendlíky, náprstek, křída, podložka na látání, krejčovský metr. Práce montážní a demontážní - jednoduché stavebnice z plastů, stavebnice z kartónových prvků, konstrukční stavebnice se spojovacími prvky a díly, konstrukční stavebnice umožňující uplatnit pohyblivé prvky; - karton, špejle, odřezky dřeva, lepidlo, brusný papír, spojovací prvky; - nůžky, nůž, měřidlo, lepidlo, šroubovák, maticový klíč. Lidové zvyky, tradice a řemesla - materiál, nástroje a pomůcky jsou volné podle charakteru vytvářeného výrobku a zvolené techniky zpracování.16 Pěstitelské práce - květináč, truhlík, konévka, kolíky, hrábě, motyčka, lopatka, váza, nůžky; - pomůcky pro pěstování rostlin v živném roztoku bez půdy. U nás doma Podle podmínek a možností školy lze pracovní činnosti realizovat:

16

JEŘÁBEK, Jaroslav, et al. Praktické činnosti: Učební osnovy pro 1. až 9. ročník. Praha: Fortuna, s. 7, 8.

15

- ve cvičné školní kuchyni s využitím jejího zařízení, - jen v podmínkách třídy a to v rozsahu, který prostor třídy umožní.17

Materiály a jejich vlastnosti

2.5 2.5.1

Drobný materiál

Drobný materiál je zastaralý název pro bohatou skupinu materiálů, pro které je často užíván název „odpadový materiál“. USA tento materiál nese název „materiál zadarmo“. Myslí se tím způsob získávání materiálu dětmi, který jim je volně dostupný buď v přírodě, nebo jako materiál odpadový v domácnosti. Drobný materiál rozdělujeme do dvou skupin: přírodní a syntetický. Přírodní materiál Přírodní materiál ze stromů a keřů (větvičky, proutky, listy, přírodní plody). Plody našich zahrad (dýně, brambory, semínka). Sušené rostliny (sláma, různé trávy, kukuřice). Kůra a skořápky (kůra stromů, korek, skořápky z ořechů). Koření (hřebíček, nové koření). Ostatní přírodní materiál (kámen, cívky z nití, papírové košíčky).

17

JEŘÁBEK, Jaroslav. et al. Praktické činnosti: Učební osnovy pro 1. až 9. ročník. Praha: Fortuna, s. 9, 10.

16

Syntetický materiál Papírové a dřevěné obaly (krabice z kartonu, ozdobný balicí papír). Plastové obaly (PET láhve, folie, zátky, bužírky). Pěnový materiál (polystyrén, molitan, guma). Drobný syntetický materiál (korálky, knoflíky). Materiál na svazování (drátky, motouzy, příze).18

2.5.2

Plasty

Původ a význam plastů Plasty, nesprávně označované jako umělé hmoty, jsou nejmladšími konstrukčními materiály. Podstatou plastů jsou makromolekulární látky, které mohou být přírodního původu nebo chemicky vyrobené. Mezi přírodně makromolekulární látky patří celulóza, která je hlavní stavební částí dřeva, přírodní kaučuk, získávaný z některých tropických stromových dřevin, a kasein, získávaný srážením odtučněného mléka. Plasty chemicky vyrobené vznikají z nízkomolekulárních syntetických surovin, produktů zpracování ropy, uhlí a zemního plynu. 19 Dělení plastů Plasty lze dělit podle různých kritérií: podle typu chemické reakce, kterou vznikly, podle výchozích surovin, podle chování za zvýšené teploty. Podle chování za zvýšené teploty plasty dělíme na termoplasty (plasty teplem tavitel-

18

KOŽUCHOVÁ, Mária. Obsahová dimenzia technickej výchovy. Bratislava: UK, 2003. s. 87, 88.

19

ŠKÁRA, Ivan. et al. Aplikace techniky. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 21.

17

né), reaktoplasty (plasty teplem tvrditelné) a elastomery (plasty s elastickými vlastnostmi).20 Využití Využití plastů je velmi široké. V současnosti není oboru, ve kterém by se tyto materiály nepoužívaly. Výroba plastů je průmyslovým odvětvím s nejprudším rozvojem. Vlastnosti Výhodou plastů je jejich malá hustota, proto patří k lehkým materiálům. Jsou netečné, nenasákavé a nepropustné vůči vodě. Většinu plastů lze vyrábět v jakémkoliv barevném provedení. Nekorodují a nejsou křehké. Jsou špatnými vodiči tepla (příznivé využití ve stavebnictví – izolační materiál). Plasty nevedou elektrický proud. Mají nízkou zvukovou vodivost (využití – zvuková izolace). Jsou fyziologicky nezávadné, velmi trvanlivé a odolné vůči přírodním činitelům. Nevýhodou plastů je špatná vodivost tepla. Nepříjemnou vlastností plastů je vytváření elektrostatického náboje třením (přitahování prachu), měkký povrch, pružnost a hořlavost.21 PET lahve Éra skleněných lahví sice ještě neskončila, ale stále více je vytlačují umělé materiály. PET lahve se již staly pojmem. PET je zkratka pro polyetylentereftalát, což je termostatický polyester. Využívá se také při výrobě izolací vodičů nebo umělých vláken, z nichž potom vznikají nemačkavé tkaniny. Existují růz-

20

PECINA, Pavel. Materiály a technologie – plasty. Brno: Masarykova univerzita, 2006. s. 54.

21

ŠKÁRA, Ivan, et al. Aplikace techniky. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 22, 23.

18

né druhy PET lahví, nejrozšířenější jsou lahve s plastovým závitovým uzávěrem různých objemů. PET se v přírodě velmi špatně rozkládá. Lze je ale velmi dobře recyklovat. Problémem však je, že lahve tohoto typu nejsou vratné, proto se jich k recyklaci dostává jen malé množství. Z recyklovaného materiálu se vyrábí textil, fólie, ale třeba i znovu lahve.22

2.5.3

Papír

Výroba papíru Hlavní surovinou pro výrobu papíru je dřevo. Vhodné dřevo musí mít určitou vnitřní stavbu a chemické složení, aby se mohlo mechanicky, chemicky nebo oběma způsoby kombinovaně rozvláknit a řádně zplstit na papírenském stroji. U nás se k výrobě papíru používá nejvíce dřevo smrkové. Vhodné je i jedlové a topolové. Velký význam mají druhotné suroviny – starý papír a textilie.23 Rozvlákňování dřeva Mechanický způsob výroby vlákniny je nejhospodárnější. Na mohutných brusech se za neustálého přítoku vody rozbrušují kusy očištěného dřeva. Dřevovina má barvu dřeva, které bylo použito při její výrobě, proto se dostatečně chemicky bělí. Při tomto způsobu výroby se využije dřevo až z 95 %. Samotné dřevoviny k výrobě papíru nelze použít, ale již s příměsí malého množství buničiny je možno vyrábět papír horší jakosti (novinový papír). Papíry po krátkém pobytu na slunci žloutnou.

22

JANDA, Martin. 21@století [online]. 19. 8. 2008 [cit. 2012-01-29]. Jak vznikají PET lahve. Dostupné z WWW: . 23

ŠKÁRA, Ivan, et al. Aplikace techniky. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 31.

19

Chemické rozvlákňování dřeva spočívá v izolaci celulózového vlákna chemickou cestou. V surovém stavu je vlákno obklopeno doprovodnými látkami, nevhodnými k výrobě papíru. Jako rozpouštědel doprovodných látek lze použít chemicky zásaditých nebo kyselých roztoků. Kombinované chemicko-mechanické způsoby výroby vláknin spočívají buď v mechanickém rozbrušování dřeva předem chemicky připraveného, nebo v rozvláknění ještě tvrdých štěpků na diskových rozvlákňovačích.24 Výroba papíroviny Podle požadavku na vlastnosti hotového papíru buničinu a dřevovinu dále mechanicky s různou intenzitou zpracováváme. Vlákno se zpracovává ve vodním prostředí v holandrech nebo v modernějších průtočných mlýnech a rafinériích, přičemž se vlákno krátí, rozčesává, roztlouká, bobtná vodou, rozděluje se na ještě menší vlákénka a současně se směšují v žádaném poměru různé vlákniny. Dále dochází ke klížení, plnění minerálními plnivy, přibarvování nebo úplnému barvení a konečnému čištění. Těmito pracovními postupy vzniká vodní suspenze všech látek obsažených v hotovém papíru – papírovina. Výroba papíru na papírenském stroji Řídká papírovina rozptýlená ve vodě se přivádí na pohybující se síto napnuté mezi dvěma válci. Voda sítem protéká, nebo je odsávána, drobné částečky papíru se na sítu zplsťují. V další lisovací části papírenského stroje se odstraňuje další voda a současně se papír zpevňuje a vyrovnává se jeho povrch. Na konci lisovací části má papír ještě asi 65 % vody. V sušící části je voda odstraněna tak, aby jí v papíru zbylo 6 – 7 %. Mezi sušícími bubny, kudy papír

24


20

prochází, je teplota 100 °C. Sušený papír lze ještě na povrchu různě upravovat (klížení, pigmentování, barvení). Konečnou úpravou je hlazení papíru.25 Druhy papíru Tiskové – novinový, knihtiskový, plakátový, bankovkový, známkový, rozmnožovací, křídový atd. Psací a kreslicí papíry – ruční papír, imitace ručního papíru, knihový, bankovní, strojový, průklepový, pauzovací atd. Obalové papíry – střední balicí, balíkový, černý na fotoobaly, hedvábný, pergamenový, parafínový atd. Papíry pro elektrotechniku – kabelový, kondenzátorový, pro polepování dynamových a transformátorových plechů atd. Technické a průmyslové papíry – pytlový, kelímkový, fotografický, cigaretový, sulfátový, na lepicí pásky atd. Filtrační papíry – sací papíry, buničitá vata, papíry pro filtraci plynů spalovacích motorů atd. Papíry na zušlechtění – surový fotografický, propisovací atd. Ostatní papíry – uhlový, dekorační atd. Druhy kartonů Tiskové – ofsetový, brožovací, křídový, karton na hrací karty atd. Psací, kreslicí, rýsovací – konfekční, dopisnicový, navštívenkový, kreslicí, rýsovací atd.

25

ŠKÁRA, Ivan, et al. Aplikace techniky. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 32, 33.

21

Technicko-průmyslové – kelímkový, fotografický, pergamenový, stínidlový, na vlnitou lepenku atd. Ostatní – albový, paspartový, dekorační natíraný karton atd. Druhy lepenek Kartonážní a knihařské – bílá ruční, černá ruční, strojní vícevrstvá, vlnitá jednoduchá, vlnitá dvojitá atd. Technicko-průmyslové – krytinové a izolační, asfaltované s posypem nebo bez posypu, lesklé pro elektroniku, těsnící, jízdenkové, kufrové atd. Ostatní – surové krytinové, hadrové, hadrové s nitěnou vložkou, buničinové atd.26 Složení papíru Podle vláknitého složení se papíry dělí na bezdřevé a dřevité. Tato vlastnost papíru určuje jeho vzhled i cenu. Fyzikální vlastnosti papíru Mezi fyzikální vlastnosti papíru patří: - plošná hmotnost, - pórovitost a prodyšnost, - nepromastitelnost, - dvoustrannost papíru, - podélný a příčný směr vláken,

26


22

- rozměrová nestálost, - optické vlastnosti. Mechanické vlastnosti papíru Mezi mechanické vlastnosti papíru patří: - pevnost, - tvrditelnost a stlačitelnost, - tuhost. Chemické vlastnosti papíru Mezi chemické vlastnosti papíru patří: - stálost zbarvení, - stárnutí, - trvanlivost.27

2.5.4

Textilie

Textilie je společný název pro polotovary a výrobky textilního průmyslu. Patří sem příze, ozdobné a šicí nitě, provázky, motouzy, lana, sítě, šňůry, stuhy, krajky, prýmky, všechny druhy tkanin, úpletů, netkaných materiálů, veškeré hotové prádlo, oděvy atd. Textilní průmysl, jehož produktem jsou textilie, prodělal v minulém století významný vývoj. Výchozí surovinou pro výrobu textilií je textilní vlákno. Podle původu rozlišujeme textilní vlákna přírodní, chemická a hutnická.

27

ŠKÁRA, Ivan, et al. Aplikace techniky. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s. 34, 35, 36.

23

Přírodní vlákna – vlna, bavlna, len, konopí, juta, přírodní hedvábí. Textilní vlákna na bázi termoplastů – viskózové vlákno, acetátové vlákno, polyamidové vlákno (silon, nylon), tesil.28 Vlastnosti textilního vlákna Každý druh textilního vlákna vyniká jen některými vlastnostmi. Záleží na chemickém složení, povrchové i vnitřní struktuře, konstrukci a celkovém tvaru. U textilního vlákna hodnotíme například následující kategorie: původ – udává odkud a z čeho se textilní surovina získává, barva – závisí na původu, druhu a odrůdě surovin, lesk – dodává výrobkům působivý vzhled, omak – pocit, který máme při dotyku textilních surovin, pevnost – jakou sílu musíme využít k přetržení vlákna, pružnost – schopnost vlákna vracet se po deformaci do původních rozměrů, tvárnost – schopnost podržet trvale tvar, navlhavost – pohlcování vlhkosti, plstivost – u živočišných vláken (vlna a srst některých zvířat), hřejivost – vlastnost izolovat tělesné teplo.29

28


29


24

Úpravy textilií Textilní zboží prochází ve své konečné výrobní fázi úpravou. Jsou to procesy a způsob zušlechťování textilního zboží pro dosažení nejlepších užitných vlastností. Úpravy se provádějí cestou mechanickou a chemickou. Mechanická cesta – česání, broušení, kartáčování, postřihování, kalandrování (mandlování, žehlení mezi válci, …). Chemická cesta – barvení, potiskování, vyvářka a bělení, konečná úprava (apretace, impregnace, ochrana proti molům, antistatická úprava).30

2.5.5

Kovy

Kovy se vyrábějí zpracováním surovin, jež je obsahují, nebo zpracováním kovového odpadu. Zpracování druhotných surovin je energeticky méně náročné a ekonomicky výhodné. Jen velmi ojediněle se kovy vyskytují v přírodě v ryzí formě. Ryzí kovy se také jen velmi omezeně využívají. Více je rozšířeno používání slitin s určitými prvky, čímž se dosahuje lepších vlastností.31 Hliník Hliník (Al) je velmi lehký kov, velmi dobrý vodič elektrického proudu, široce používaný v elektrotechnice a ve formě slitin v leteckém a automobilovém průmyslu. Mezi další vlastnosti hliníku patří dostatečná pevnost při výborné tvárnosti, dobrá svařitelnost, vysoká odolnost vůči korozi, velmi dobrá elektrická a tepelná vodivost. Neméně významné jsou jeho vlastnosti antistatické, skutečnost, že se jedná o nemagnetický materiál a možnost recyklace. V přírodě se vyskytuje ve formě sloučenin. Nejznámější z nich je bauxit.

30


31


25

Výroba hliníku Přestože hliník patří mezi prvky nejvíce zastoupené v zemské kůře, patřila jeho průmyslová výroba do ještě nedávné doby k velmi obtížným procesům. Teprve zvládnutí průmyslové elektrolýzy tavení kovových rud umožnilo současnou mnohasettunovou roční produkci čistého hliníku. Během elektrolýzy směsi čistého bauxitu a kryolitu, která probíhá při teplotě 950 °C, se na katodě vylučuje čistý hliník a na grafitové anodě kyslík.32 Výroba hliníku není příliš ekologicky příznivá, protože spotřebovává příliš mnoho energie (uvádí se, že až 3krát více než při výrobě plastu a až 25krát více než při výrobě skla) a mimo to je mnohem náročnější na spotřebu vody než druhé dva uvedené druhy. Výroba hliníku znečišťuje ovzduší a produkuje množství pevných odpadů. Hliník je tedy, co se výroby týká, velmi náročný materiál. Bez viny není ani recyklace hliníku. Při ní vzniká řada nebezpečných látek, které končí na skládce. Hliník se na skládkách téměř nerozkládá. Při reakci s atmosférickým kyslíkem se totiž vytvoří povrchová vrstva, která zabrání další reakci. Na druhou stranu se hliník tak dobře recykluje. Recyklace hliníkového šrotu znamená velkou úsporu energie, neboť její spotřeba je ve srovnání s výrobou primárního hliníku pouze 5 %. Hliník pronikl i do potravinářského průmyslu a především do průmyslu obalového.33

32

Alfun, metal service center [online]. [cit. 2012-02-09]. Hliník. Dostupné z WWW: .

33

Třídění odpadu [online]. [cit. 2012-02-09]. Hliník. .

26

Dostupné

z

WWW:

2.5.6

Dřevo

Dřevo je prvním materiálem, který člověk začal opracovávat a jehož bohaté užívání je typické pro lidskou civilizaci všech dob a zemí. Vlastnosti dřeva Vlastnosti dřeva závisí na druhu stromu a na půdních a životních podmínkách jednotlivých stromů.34 Tvrdost – schopnost dřeva klást odpor proti vnikání jiných těles. Dřevo je měkké, polotvrdé, tvrdé a velmi tvrdé. Z našich dřev je nejtvrdší habrové a nejměkčí topolové. Pevnost – vzdor dřeva proti statickému namáhání. Nejpevnější dřevo je dubové a akátové. Houževnatost – schopnost odolávat dynamickému, rázovému namáhání. Houževnatostí vyniká dřevo dubové. Pružnost – míra odporu, který klade materiál zařízení, jež ho ohýbá. Nejpružnější z našich dřev je dřevo jasanové, ke křehčím patří třeba švestkové. Textura – kresba dřeva, tvoří ji letokruhy, dřeňové paprsky apod.35 Korek Korkový dub je strom o desítkách odrůd, vyskytuje se zejména v pásmu Středozemního moře. Je to jediný dub, který dává korek. Žádný jiný strom neprodukuje tak silnou a odolnou kůru. Jeho schopnost regenerovat svoji kůru

34

Mezi stromy [online]. [cit. 2012-02-12]. Dřevo kolem .

nás.

Dostupné

z WWW:

Mezi stromy [online]. [cit. 2012-02-12]. Vlastnosti dřeva. .

Dostupné

z WWW:

35

27

umožňuje její loupání bez toho, aby se strom poškodil. Korkový dub se dožívá stáří cca 180 let. Což umožňuje přibližně 17 až 20 sklizní. O dřevo, lýko nebo plody z těchto stromů je velký hospodářský zájem. Co je to korek? Korek je přírodní produkt. Každá jeho buňka obsahuje plyn podobný vzduchu (min. 50 %), stěny buněk jsou tvořeny celulózou, suberinem a voskem. Suberin spolu s voskem způsobuje, že korek nepropouští ani tekutiny, ani plyny. Tyto vynikající schopnosti spolu s výbornou regenerací po stlačení činí korek ideálním produktem pro uzavírání lahví.36

Environmentální výchova

2.6

Environmentální výchova je jedním ze šesti průřezových témat RVP ZV, které reprezentují problémy současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání.37 Environmentální výchova/ekologická výchova (EV) si klade za cíl připravit žáky pro udržitelný rozvoj. Vedeme žáky k šetrnosti, úspornosti, skromnosti, racionálnímu postoji ke spotřebě, k reklamě apod. Preventivně žáky směřujeme k odpovědnému vztahu k přírodě a životnímu prostředí, vlastnímu zdraví. V environmentální výchově jsou propojena hlediska přírodovědná, sociální, technicko-ekonomická, etická a estetická. Vychází z uceleného pojetí vzájemných vztahů člověka a jeho životního prostředí. Postupně by mělo u žáků

36

Korekjelínek [online]. [cit. 2012-02-09]. Co je . 37

to

korek?

Dostupné


28

z WWW:

docházet k uvědomování si svého vlastního jednání pro udržitelnost naší civilizace.38 Na realizaci průřezového tématu se podílí většina vzdělávacích oblastí. Ve vzdělávací oblasti Člověk a svět práce se realizuje prostřednictvím konkrétních pracovních aktivit ve prospěch životního prostředí. Umožňuje poznávat význam a role různých profesí ve vztahu k životnímu prostředí.39 Tematické okruhy průřezového tématu Environmentální výchova je členěna do tematických okruhů, které umožňují celistvé pochopení problematiky vztahů člověka k životnímu prostředí, k uvědomění si základních podmínek života a odpovědnosti současné generace za život v budoucnosti. Ekosystémy – les, pole, vodní zdroje, moře, tropický deštný les, lidské sídlo – město – vesnice, kulturní krajina. Základní podmínky života – voda, ovzduší, půda, ochrana biologických druhů, ekosystémy, energie, přírodní zdroje. Lidské aktivity a problémy životního prostředí – zemědělství a životní prostředí, ekologické zemědělství, doprava a životní prostředí, průmysl a životní prostředí, odpady a hospodaření s odpady, ochrana přírody a kulturních památek, změny v krajině a dlouhodobé programy zaměřené k růstu ekologického vědomí veřejnosti.

38


39


29

Vztah člověka k prostředí – naše obec, náš životní styl, aktuální (lokální) ekologické problémy, prostředí a zdraví, nerovnoměrnost života na Zemi.40 Zásady environmentálního vzdělávání a výchovy na 1. stupni ZŠ - Klást žákům otázky v souladu s jejich zájmy a prohloubit jejich zvídavost. - Žáci mají během vyučovacího procesu možnost spolupracovat. - Žáci mají úkoly a cíle řešit a zvládat týmově, spoluprací a společným řešením problémů. - Každý žák musí mít jistotu, že může uplatnit svůj individuální názor a zájem. - Žáci by měli problémy řešit až po důkladném poznání problému nejen rozumem, ale i smyslovým a emocionálním vnímáním. - Při řešení problémů podporovat v žácích také tvořivé a řemeslné schopnosti. - Ke všem svěřeným problémům přistupovat, vysvětlovat a řešit je z různých úhlů pohledu a hledat souvislosti.41 Začlenění environmentálního vzdělávání a výchovy do výuky pracovních činností V pracovních činnostech je hlavním cílem vytváření aktivního vztahu k ochraně a tvorbě životního prostředí a pozitivních postojů k řešení problémů. Předmět poskytuje aktuální informace o novinkách v technice a technologii. Jejich uplatnění vytváří předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj a vede k porozumění mezi člověkem a přírodou. Například při práci s počítačem využíváme programů s ekologickou tematikou, v pěstitelství můžeme kompostovat

40

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2007, s. 100,101.

41

SKÝBOVÁ, Jana, Environmentální výchovné projekty. Praha: Univerzita Karlova, 2008, s. 7.

30

organický odpad ze školy či poznávat dřeviny využitelné v zatíženém životním prostředí, při práci s technickými materiály zhotovujeme ptačí budky. Při provozu a údržbě domácnosti zjišťujeme ztráty vody kapajícím kohoutkem, sledujeme druhy a množství odpadů v domácnosti a ve škole, druhy čisticích prostředků na trhu, jejich složení a vlivy na prostředí. Aby se žáci naučili řešit problémy životního prostředí a rozhodovat o nich, musí pochopit významné jevy a souvislosti: - dopad lidských aktivit na životní prostředí, - odlišný stav životního prostředí v minulosti a dnes, - problémy ekologie a životního prostředí, - znát a chápat legislativu, která se vztahuje k dané problematice (úměrně k věkové skupině), - vzájemnou souvislost jednotlivce a společnosti, komunit a národů, - závislost lidského života na životním prostředí.42

2.7

Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci se

zdravotním postižením, žáci se zdravotním znevýhodněním a žáci se sociálním znevýhodněním. Vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním se může uskutečňovat formou individuální integrace do běž-

42

SKÝBOVÁ, Jana, Environmentální výchovné projekty. Praha: Univerzita Karlova, 2008, s. 9.

31

ných tříd. Zde je nutné vytvářet žákům podmínky pro jejich úspěšné vzdělávání a uspokojování jejich speciálních potřeb. RVP ZV stanovuje odpovídající podmínky pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním a je východiskem pro tvorbu ŠVP. Vytvořené ŠVP jsou podkladem pro tvorbu individuálních vzdělávacích plánů. Na úrovni ŠVP je možné přizpůsobit a upravit vzdělávací obsah základního vzdělávání pro tyto žáky tak, aby bylo dosahováno souladu mezi vzdělávacími požadavky a skutečnými možnostmi těchto žáků. 43

2.7.1

Poruchy autistického spektra (PAS)

Nyní objasním specifika a problémy zdravotních postižení, se kterými mohou být žáci bez větších problémů integrováni do základních škol. Tato postižení souvisí s mou další činností v praktické části diplomové práce. Zaměřím se na souvislosti, které mají význam pro předmět Pracovní činnosti. Prvotní definice pojmu autismus a Aspergerův syndrom Již déle než polovinu století existuje samostatná klinická diagnostická jednotka dětský autismus. První člověk na světě, který si všiml shodných znaků nepřiměřeného chování u skupinky několika dětí, byl americký psychiatr Leo Kanner. Tyto stejné zvláštní příznaky specifické samostatné poruchy pojmenoval časný dětský autismus. Inspirací k výběru tohoto označení bylo slovo řeckého původu „autos“, v překladu „sám“. Jeho domněnkou bylo, že děti trpící autismem jsou osamělé, ponořené do vlastního vnitřního světa, nezajímající se o okolní svět, neschopné lásky a přátelství.44

43


44

THOROVÁ, K. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. s. 34.

32

O něco později popsal vídeňský pediatr Hans Asperger syndrom s obdobnými projevy. Důraz kladl zvláště na specifickou psychopatologii sociální komunikace, řeči a myšlení. Syndrom pokládal za poruchu osobnosti. Příznaky popsal jako potíže v sociálním chování, zvláštnosti v komunikaci při bohatě rozvinuté řeči, vysokou míru intelektu, motorická neobratnost a upínavé omezené zájmy. Kanner charakterizoval děti, které mají spíše těžší formu autismu, zatímco Hans Asperger se věnoval dětem s mírnějšími formami poruchy. Podle něj byla tato porucha pojmenována. Pojem Aspergerův syndrom poprvé použila britská lékařka Lorna Wingová. Ta se zřetelně zasloužila o rozšíření poznatků z psychopatologie poruch autistického spektra. Je autorkou mnoha odborných příruček a publikací s radami pro rodiče. Mezi klinické symptomy Aspergerova syndromu podle Wingové patří: nedostatečná empatie, naivní, nepřiměřená interakce, nepatrná nebo žádná schopnost navázat přátelství, puntičkářská, opakující se řeč, skromná neverbální komunikace, ulpívání k určitým předmětům, neobratnost pohybu, obtížná motorická koordinace a zvláštní držení těla.45 V dnešní době se vedou diskuze o tom, zda Aspergerův syndrom můžeme považovat za svébytnou nozologickou jednotkou, či pouze za typ vysoce funkčního autismu.46 Aspergerův syndrom „Abyste se stali vynikajícím vědcem nebo skvělým umělcem, musíte mít alespoň nějaké znaky Aspergerova syndromu, které vám umožní odpoutat se od tohoto světa.“ Hans Asperger47

45


46


33

Tvrzení, že Aspergerův syndrom je mírnější formou autismu, je velice zjednodušené. Lidé s tímto syndromem mají intelekt v pásmu normy, to má vliv na úroveň dosaženého vzdělání a míru sebeobslužných dovedností. Intelekt však není jistým ukazatelem plně samostatného života v dospělosti. Celá řada studií zabývající se prognózou lidí s Aspergerovým syndromem uvádí, že převážná část lidí s Aspergerovým syndromem žije doma s rodiči a nepracuje. Pouze menšina si najde práci, případně založí rodinu (Tantam, 1991).48 Značná část lidí s Aspergerovým syndromem nezvládá orientovat se pomocí neverbálních signálů, jako jsou například výrazy tváře. Humorné nebo ironické výroky chápou doslovně. Pravé přátelství navazují s velkými obtížemi, většinou se o bližší kontakt nezajímají, raději upřednostňují hru o samotě. Nepochopitelné jsou pro ně i aktivity spojené se soutěživostí, těžko se orientují v pravidlech hry. Neznámé jsou jim potřeby cizích lidí, neznámou je jim empatie, jeví se egocentricky. Zájmy mívají těsný a ulpívavý charakter. Mezi oblíbené okruhy zájmů patří encyklopedické zájmy, gameboye, dopravní prostředky, počítače a programování, vesmír, vodovodní potrubí, mapy, dopravní značky, vlajky a značky aut. V podstatě vše, v čem lze vystopovat určitý řád či alespoň prvky opakování. Mnoho dětí s Aspergerovým syndromem věnuje velkou pozornost číslům. Časté je memorování textů, informací nejrůznějšího charakteru (například televizních programů) a reklam.49

47


48


49


34

Vývoj poruchy v mladším školním věku (6 – 11 let) Obecně bývá považován mladší školní věk za období, kdy se stav dítěte s Aspergerovým syndromem zlepšuje a symptomy ustupují. Už Leo Kanner vypozoroval, že opakující se činnosti se mění na úzce vyhraněné zájmy.50 Děti integrované v běžných školách Škola klade na žáky mnohem vyšší nároky, než je tomu ve škole mateřské. To je důvod, proč Aspergerův syndrom bývá často diagnostikován až ve školním věku.51 Po zahájení školní docházky má učitelka možnost srovnání s vrstevníky dítěte, proto si může všimnout, že se dítě straní ostatních a nedostatečně rozumí pravidlům společenského chování. Postřehne v jeho řečovém projevu netypické prvky. Jeho zájem se zaměřuje na jednu specifickou oblast. Při kresbě si všimne netypických témat. Odlišuje se ve způsobu psaní. Je nemotorné v tělesné výchově, při míčových hrách.52 Důležitou roli v integraci hraje informovanost pedagoga ještě před vstupem dítěte do školy a spolupráce s poradenským pracovištěm. Většina dětí s poruchou autistického spektra se na základní škole neobejde bez asistenta. Podstatná je prevence šikany a informovanost rodičů spolužáků. Šikanování dětí s poruchou autistického spektra je poměrně častý jev i v České republice, děti využívají sociální naivity dětí PAS ke svému obveselování, vypráví jim

50


51


52

ATTWOOD, T. Aspergerův syndrom. Praha: Portál, 2005. s. 29.

35

na první pohled absurdní historky, trápí je podněty, o kterých ví, že děti nesnáší nebo je pobízí k nevhodnému chování.53 K řešení tohoto problému napomáhá působení pedagoga, který by měl s žáky promluvit, vysvětlovat, v čem má spolužák problém, jaká je jeho nevýhoda a jak mu můžeme pomoci. Integrace není řešením pro všechny děti. Je třeba zvážit všechny faktory podporující doporučení k úspěšné integraci. Význam na úspěch integrace má i celková úroveň zařízení, osobnost učitele a dostupnost školy.54 Specifika narušeného motorického vývoje Na téma pohybové koordinace u dětí s Aspergerovým syndromem již proběhlo mnoho studií. Z výsledků vyplynulo, že podprůměrná pohybová koordinace má záporný dopad na mnoho schopností v oblasti jemné i hrubé motoriky. Jedinec s Aspergerovým syndromem se pohybuje těžkopádně. Některé děti chodí bez přirozeného doprovodného pohybu paží (Gillberg, 1989). Z technického hlediska se objevuje nedostatečná koordinace horních a dolních končetin (Hallett a kol., 1993).55 Manuální zručnost a rychlé tempo Výzkumy se zjistilo, že pokud dítě provádí činnosti spojené například s vystřihováním obrázků, provede tuto činnost velmi rychle. Jako by je něco popohánělo, nedokáže činnost zpomalit a podle toho pak vypadá výsledek prá-

53


54


55


36

ce. Dochází k chybám. Osvědčil se zde dohled nad dítětem a neustálé brzdění jeho práce.56 Míra zapojení lidí s Aspergerovým syndromem do běžného života v dospělosti Jak se lidé s Aspergerovým syndromem zapojí v dospělosti do běžného života, ovlivňuje mnoho faktorů. Záleží na míře příznaků poruchy, na celkové přizpůsobivosti člověka, na podpoře a speciální péči, která jim byla projevena v dětském věku. Někteří lidé s Aspergerovým syndromem vedou zcela samostatný život, jen je ostatní lidé vidí jako trochu nepraktické a podivínské. Najdou si zaměstnání, někteří založí rodinu. Poté však praktické vedení domácnosti přebírají ostatní členové rodiny. Mnoho lidí s Aspergerovým syndromem však není zcela schopno zapojit se do běžného života. K příznakům se připojují i jiné psychické potíže. Proto nejsou schopni zapojit se do pracovního procesu, bydlet samostatně a zajistit si základní potřeby. V tom případě dochází na určitou formu podporovaného zaměstnání a k ochranné formě bydlení.57

2.7.2

Spina bifla (SB), vrozený rozštěp páteře

Spina bifla (SB), vrozený rozštěp páteře, je jednou z nejčastějších vrozených vad. Patří do skupiny poruch vývoje neurální trubice – NTD, které postihují okolo 0,2 % narozených dětí. Při tomto vývoji se utváří u embrya základy mozku a míchy. Základem SB je nedokonalé uzavření páteře – obratlových oblouků. K této poruše může dojít okolo 29. dne těhotenství. Nejčastěji se SB nachází v oblasti bederní páteře a níže.

56


57


37

Dělí se na nevážnou okultní spinu biflu, která nevyžaduje chirurgický zásah a která se může vyskytovat běžně u řady lidí (až 15 % populace), aniž by u nich až na výjimky způsobovala nějaké potíže nebo byla zpozorována. U této formy je postižen jeden nebo více obratlů, mícha je nedotčena. Vážnější formou je meningokéla, kdy dochází k vyhřeznutí plen míšních skrze rozštěpené obratle ven z páteře a vytváří se viditelný vak (meningocele) naplněný mozkomíšním mokem. Samotná mícha je naštěstí nepoškozena a vzniklá porucha se řeší chirurgicky. Nejtěžší je myelomeningokéla (meningomyelokéla). Meningomyelokéla Nejtěžší formou vrozeného rozštěpu páteře je meningomyelokéla, tj. stav, kdy vyhřezává s plenami i samotná mícha. Vlastní vytvořený útvar na zádech dítěte může být překryt kůží, nebo přímo obnažen. Meningomyelokéla je závažná hlavně v riziku poškození míchy pod místem vyhřeznutí a následném postižení zásobování svalů nervovými vlákny, nejčastěji dolních končetin, močového měchýře, střeva (ovládání svěračů), stejně jako postižení dostředivých nervů (vnímání bolesti, teploty, schopnosti reagovat na podnět, aj.) Často se také objevují potíže jako bolesti zad, skolióza, poruchy držení těla, zvýšené svalové napětí aj.

2.7.3

Hydrocefalus

S meningomyelokélou se dost často (70 – 90 %) vyskytuje funkčně spjatý hydrocefalus. Je to stav, kdy je narušen přirozený odtok mozkomíšního moku a kdy hromadící se kapalina začne utlačovat mozek, což vede k jeho vážnému poškození, možným záchvatům, popřípadě slepotě. Hydrocefalus se řeší chi-

38

rurgickou cestou pomocí takzvaného shuntu – odvodnění, které je však nutno učinit během prvních 48 hodin po narození.58

58

Máme děťátko [online]. [cit. 2012-01-27]. Spina bifla (SB), vrozený rozštěp páteře. Dostupné z WWW: .

39

3

Praktická část

3.1

Charakteristika výzkumného problému Posláním každého pedagoga v předmětu Pracovní činnosti by měla být

snaha, aby i čas vyhrazený pro výuku tohoto předmětu Pracovní činnosti nebyl bezděčně promeškán či nahrazen jinou aktivitou. Člověk a práce k sobě od nepaměti patří. Současná doba nutí lidi k rychlejšímu životnímu tempu. Již nemáme čas si sami sobě něco opravit nebo zhotovit. V obchodech je všeho dostatek, stačí si to jen koupit. Budou si dnešní děti vážit práce druhých? Budou umět „přiložit ruku k dílu“? Jen ten, komu práce přináší potěšení, ji může provádět dobře a může za ni očekávat požadované ohodnocení.

3.1.1

Formulace výzkumného problému

Jako výzkumný problém jsem zvolila zmapování osobních postojů žáků 1. stupně ZŠ k vyučovacímu předmětu Pracovní činnosti.

3.1.2

Cíl výzkumu

Cílem výzkumu bylo zjistit, zda předmět Pracovní činnosti patří mezi oblíbené předměty žáků 1. stupně ZŠ a jakou formu práce žáci upřednostňují, jestli individuální nebo skupinovou.

40

3.1.3

Stanovení předpokladů

Než jsem provedla výzkum na základní škole, vymezila jsem si dva předpoklady. Předpoklad 1: Pracovní činnosti patří mezi oblíbené předměty žáků 1. stupně. Předpoklad 2: V pracovních činnostech žáci preferují individuální práci před skupinovou.

3.2

Charakteristika výzkumné skupiny Interview mi poskytlo celkem 60 žáků 1. stupně ZŠ, z toho 30 dívek

a 30 chlapců, které jsem zvolila náhodným výběrem – losováním. Navíc jsem záměrně interview uskutečnila se dvěma zdravotně postiženými žáky 3. třídy ZŠ. Jejich odpovědi jsem vyhodnotila zvlášť.

3.3

Výzkumná metoda Za výzkumnou metodu kvantitativního výzkumu jsem zvolila interview.

Tato metoda je pro mou práci vhodná proto, že respondenty jsou děti mladšího školního věku, žáci 1. stupně ZŠ. V průběhu interview mohu žákům otázky přeformulovat, jestliže se mi nedostane dostatečné odpovědi. Mohu požádat o vysvětlení odpovědi a také mohu položit dodatečnou otázku. V interview jsem pokládala celkem 8 otázek. Využila jsem zejména otevřené a polootevřené otázky. Nejdříve jsem žákům dala za úkol seřadit všechny vyučovací předměty od nejoblíbenějších po nejméně oblíbené. Chtěla jsem se dozvědět, na jakém místě se umístí předmět Pracovní činnosti. Dále jsem se žáků ptala konkrétně na předmět PČ a jaký k němu mají vztah a zda ve výuce PČ shledávají nějaký smysl. Chtěla jsem se také dozvědět, v čem se zde žáci cítí být úspěšní a co jim naopak dělá problémy. Položila jsem žákům rovněž otázku, 41

jestli jim vadí zasahování druhé osoby do jejich práce. Na závěr zazněla otázka, ze které vyplynulo, zda žáci raději tvoří samostatně, nebo ve skupinách. Odpovědi jsem si průběžně zaznamenávala do připravených archů s otázkami.

3.4

Předvýzkum Jelikož jsem si chtěla být jista, že dotazovaní žáci budou obsahu otázek

interview dobře rozumět a moje formulace otázek bude srozumitelná, rozhodla jsem se realizovat předvýzkum. U deseti náhodně vylosovaných žáků 1. stupně ZŠ jsem ověřovala porozumění vytvořených otázek interview. Formulaci otázek jsem po každém jednotlivém interview upravovala tak, aby byly žákům co nejvíce srozumitelné.

3.5

Sběr dat Interview s žáky 1. stupně ZŠ jsem průběžně realizovala v období listo-

padu a prosince 2011 na ZŠ. O rozhovor jsem postupně požádala 60 žáků, které jsem vybrala náhodným losováním. Se všemi žáky jsem v dennodenním kontaktu, protože na škole působím jako učitelka. Všichni oslovení žáci mi interview ochotně poskytli. Celkem jsem nashromáždila 60 záznamových archů s odpověďmi. Dále jsem pořídila 2 záznamové archy, kde jsem zapisovala odpovědi dvou žáků se zdravotním postižením. Tyto odpovědi jsem nezahrnula do společné analýzy výsledků interview. Zmiňuji se o nich v samostatné kapitole praktické části mé diplomové práce.

42

Analýza získaných údajů

3.6 3.6.1

Souhrn údajů získaných z rozhovorů

Nejdříve chci shrnout odpovědi na jednotlivé otázky, které jsem získala z interview s žáky 1. stupně ZŠ. Otázka č. 1: Pokus se seřadit všechny tvé předměty ve škole od nejoblíbenějšího k nejméně oblíbenému. V úvodu mého interview jsem žákům zadala úkol, seřadit předměty dle oblíbenosti. Mým záměrem bylo zjistit, jaký předmět se u žáků 1. stupně ZŠ těší největší oblibě a na jakém místě v oblíbenosti se umístí PČ. Jelikož jsem se dotazovala žáků 1. až 5. ročníků, sloučila jsem Prvouku, Vlastivědu a Přírodovědu do jednoho pole. Stejně tak oba cizí jazyky (AJ a NJ) jsem shrnula do jedné položky.

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. Celkem

Předměty Tělesná výchova Matematika Výtvarná výchova Pracovní činnosti Český jazyk Hudební výchova Prvouka/Vlastivěda/Přírodověda Cizí jazyky

Žáci 14 11 10 8 6 5 4 2 60

% 23,33 18,33 16,67 13,33 10,00 8,33 6,67 3,33 100,00

Tab. č. 3.1 Pořadí v oblíbenosti vyučovacích předmětů u žáků 1. stupně ZŠ

Z odpovědí

žáků

vyplynulo,

že

nejvíce

oblíbeným

předmětem

na 1. stupni ZŠ je Tělesná výchova (23,33 %). Pracovní činnosti se v oblíbenosti umístily na čtvrtém místě (13,33 %) z osmi. Pracovní činnosti bývají často v rozvrhu hodin na ZŠ řazeny ihned po předmětu Výtvarná výchova (VV). Ak43

tivity v těchto dvou hodinách se často prolínají nebo na sebe alespoň navazují. Žáci většinou tyto dva předměty od sebe vůbec neodlišují a pod VV zahrnují i PČ, nebo naopak, vnímají ho jako jeden celek. Otázka č. 2: Patří pracovní činnosti mezi tvé oblíbené předměty? Při zadávání této otázky mě zajímal postoj žáků konkrétně k předmětu Pracovní činnosti. Žákům jsem v této polootevřené otázce nabídla dvě možné odpovědi ANO/NE. Jakmile žák odpověděl, položila jsem mu doplňující, otevřenou otázku PROČ? Oblíbenost PČ u žáků 1. stupně ZŠ Ano Typy odpovědí žáků Proč? Baví mě vyrábět Malujeme si/kreslíme si Máme větší volnost Odpočinu si Celkem Ne Proč? Pořád tam musím něco dělat Je tam moc práce Celkem

Žáci

%

58

96,67

2

3,33

Tab. č. 3.2 Oblíbenost pracovních činností u žáků 1. stupně ZŠ

Z odpovědí žáků na tuto otázku vyplynulo, že Pracovní činnosti jsou jejich oblíbeným předmětem (96,67 %). Na otázku PROČ žáci většinou odpovídali, že je baví vyrábět (60 %). Další častou odpovědí bylo, že si v PČ malují a kreslí, proto jsou jejich oblíbeným předmětem (28,33 %). Pouze 3,33 % žáků odpovědělo záporně, tedy že pracovní činnosti v oblibě nemají.

44

Otázka č. 3: Co užitečného se můžeš v pracovních činnostech naučit? Ve třetí otázce jsem se chtěla dozvědět, zda si žáci uvědomují smysl výuky PČ ve škole. Ptala jsem se, jestli se tu mohou něčemu užitečnému a prospěšnému naučit, co by využili i v jiných předmětech nebo mimo školu. Co užitečného se můžeš v PČ naučit? Vyrábět Malovat/kreslit Zručnost Nic Stříhat Celkem

Žáci 29 18 7 3 3 60

% 48,33 30,00 11,67 5,00 5,00 100,00

Tab. č. 3.3 Co užitečného se můžeš v PČ naučit?

Zde jsem záměrně zvolila formu otevřené otázky, aby žáci museli sami nad odpovědí zapřemýšlet. Přesto nezávisle na sobě se jednou z nejčastějších odpovědí stala věta: „Naučím se zde vyrábět různé věci.“ (50 %). Druhou nejčastější odpovědí bylo malování a kreslení (30 %). 5 % žáků si myslí, že se v Pracovních činnostech ničemu nenaučí. Otázka č. 4 Jsi po končení PČ unavený/á? Dalším mým záměrem bylo zjistit, zda žáci po hodině PČ na sobě pozorují známky únavy. Nabídla jsem žákům dvě možné odpovědi: ANO/NE. Jsi po skončení PČ unavený/á? Žáci Ne 49 Nevím/Jak kdy 6 Ano 5 Celkem 60 Tab. č. 3.4 Jsi po hodině PČ unavený/á?

45

% 81,67 10,00 8,33 100,00

Většina žáků na tuto otázku bez zaváhání odpovídala NE (81,67 %). Někteří žáci s krátkým zaváháním menší únavu přiznávají (8,33 %). Zbývající žáci (10 %) se nemohli rozhodnout pro žádnou z nabízených možností odpovědí. Proto jsem jejich odpovědi zařadila do skupiny NEVÍM/JAK KDY. Otázka č. 5: Co ti jde v PČ nejlépe? V páté otázce jsem se chtěla dozvědět, zda žáci dovedou vyhodnotit své dovednosti. Proto jsem jim položila otázku „Co umíš v PČ nejlépe?“ („Co ti jde nejlépe?“). Otázku jsem nechala záměrně otevřenou, žákům jsem nenabídla žádné možnosti odpovědí. Co umíš v PČ nejlépe? Malovat/kreslit Stříhat Jde mi všechno dobře Lepit Celkem

Žáci 25 19 8 8 60

% 41,67 31,67 13,33 13,33 100,00

Tab. č. 3.5 Co ti jde v PČ nejlépe?

Dle záznamů z tabulky vidíme, že žáci nejvíce ocenili svou dovednost malovat/kreslit (41,67 %). 31,67 % žáků si myslí, že umí dobře pracovat s nůžkami, tedy stříhat. 13,33 % žáků odpovědělo, že v PČ bez problémů zvládají všechny činnosti. Do jaké míry je tvrzení žáků pravdivé, z hodnot v tabulce nezjistíme. Důležitým však shledávám, že všichni dotazovaní žáci projevili jistou míru sebevědomí a na otázku dokázali najít odpověď.

46

Otázka č. 6: Co ti naopak dělá v PČ problémy? Jestliže jsem v předchozí otázce zjišťovala, jaké dovednosti žáci dobře zvládají, v šesté otázce mě naopak zajímalo, jaká činnost jim činí problémy. Opět jsem nechala možnosti odpovědí otevřené. Co ti naopak dělá v PČ problémy? Nic Stříhání Lepení Vybarvování Celkem

Žáci

% 41 8 7 4 60

68,33 13,33 11,67 6,67 100,00

Tab. č. 3.6 Co ti naopak dělá v PČ problémy?

Z těchto odpovědí vyplývá, že většina žáků neshledává v PČ žádný úkon ze svého pohledu problémovým a uvádí, že problémy v PČ nemá s ničím (68,33 %). Problémy při manipulací s nůžkami, stříháním přiznává 13,33 % žáků a s lepením 11,67 % žáků. Nejmenší skupině žáků (6,67 %) činí potíže vybarvování.

47

Otázka č. 7: Vadí ti, když ti někdo do tvé práce zasahuje? V sedmé otázce jsem se zaměřila na častý jev, který se vyskytuje v hodinách PČ, a to je vypomáhání žákovi s prací učitelem. Zajímalo mě, jak tuto skutečnost žáci vnímají a zda o pomoc učitele stojí. Žákům jsem nabídla dvě možnosti odpovědí ANO/NE. Pokud zazněla odpověď ANO, položila jsem doplňující otázku, PROČ ti to vadí? Vadí ti, když ti někdo do tvé práce zasahuje? Ne, nevadí mi to

Typy odpovědí žáků

Proč?

Žáci

%

Bude to hezčí Nemám s tím tolik práce Někdo se mi věnuje Naučím se to Opraví mi to

Celkem

23

38,33

Celkem

16

26,67

Jak kdy Ano, vadí mi to Proč?

Chci to mít podle sebe Je to můj výrobek

Celkem

15 25,00 60 100,00

Celkem Tab. č. 3.7 Vadí ti, když ti někdo do tvé práce zasahuje?

Z interview jsem se dozvěděla, že opravdu pro některé žáky zásah učitele do jejich práce není vítaný (25 %). Nejčastější odpovědí však byla možnost „Nevadí mi to.“ (38,33 %), dokonce někdy pomoc druhých vítají. Mezi nabídnutými možnostmi odpovědí se žáci (26,67 %) často nemohli rozhodnout a odpovídali: „Nevím, někdy mi to vadí, jindy jsem rád.“ Proto jsem jejich odpovědi zařadila do skupiny JAK KDY.

48

Otázka č. 8: V PČ pracuješ raději samostatně, nebo ve skupinách? V poslední otázce jsem se zaměřila na otázku, jakou formu práce žáci upřednostňují. V PČ pracuješ raději samostatně nebo ve skupinách? Ve skupinách Proč? Máme víc nápadů Vzájemně si poradíme Pomůžeme si Nemusím všechno dělat sám Celkem Samostatně Proč? Chci to zvládnout sám Někdo mi to může pokazit Mám svou představu Celkem Celkem

Žáci

%

41

68,33

19 31,67 60 100,00

Tab. č. 3.8 V PČ pracuješ raději samostatně nebo ve skupinách?

Nejvíce dotázaných žáků odpovědělo, že raději pracují ve skupinách (68,33 %) a svou odpověď také zdůvodnili. Stejně tak tomu bylo i u žáků, kteří zvolili možnost samostatné práce (31,67 %). Zdůvodnění odpovědí žáků jsem v tabulce shrnula do několika příkladů.

49

3.6.2

Interpretace výsledků dle hypotéz

Hypotéza č. 1: H1: Pracovní činnosti patří mezi oblíbené předměty žáků 1. stupně. Vzdělávací oblast Člověk a svět práce je neodmyslitelnou součástí základního vzdělávání. Žáci postupně prochází jednotlivými etapami výuky. Nenásilnou formou ztvárňují svůj vnitřní svět, pokouší se tvořit dle předlohy, učí se pravidlům a bezpečnosti práce a v neposlední řadě se připravují na volbu svého budoucího povolání. Osobní postoje žáků k předmětu Pracovní činnosti jsem zjišťovala formou interview. Pravdivost hypotézy č. 1 byla prakticky ověřována otázkou č. 1 a 2. V 1. otázce jsem žákům zadala úkol seřadit předměty od nejoblíbenějšího po nejméně oblíbený.

Oblíbenost vyučovacích předmětů u žáků 1. stupně ZŠ TV

M

VV

PČ

ČJ

HV

PRV/VL/PŘ

AJ/NJ

3% 7% 23%

8% 10%

18%

14% 17%

Graf č. 3.1 Oblíbenost předmětu Pracovní činnosti u žáků 1. stupně ZŠ

Ve 2. otázce jsem se žáků zeptala konkrétně na předmět Pracovní činnosti, jestli patří mezi jejich oblíbené předměty.

50

Oblíbenost předmětu Pracovní činnosti u žáků 1. stupně Ano

Ne

3%

97%

Graf 3.2 Oblíbenost předmětu PČ u žáků 1. stupně ZŠ

Z grafu č. 3.2 jednoznačně vyplývá, že PČ opravdu patří mezi oblíbené předměty žáků 1. stupně ZŠ (97 %). Jelikož se předmět PČ umístil na čtvrtém místě v pořadí mezi všemi předměty (graf 3.1), tedy v 1. polovině, můžeme i tuto skutečnost zohlednit jako ověření pravdivosti hypotézy č. 1. H1 se tímto potvrdila jako pravdivá. Hypotéza č. 2: H2: V PČ žáci preferují individuální práci před skupinovou. V dnešní době, kdy žáci tráví mnoho času pouze ve společnosti počítače, ubývá situací, kdy se vzájemně vyhledávají, aby spolu mohli prožívat volný čas. Odráží se tento jev i ve školním prostředí, konkrétně v hodinách PČ? Mají žáci potřebu komunikovat, spolupracovat a tvořit se svými spolužáky? Odpověď na tuto otázku jsem zjišťovala otázkou č. 8 a také částečně otázkou č. 7.

51

Líbí se ti v PČ pracovat samostatně, nebo ve skupinách? Ve skupinách

Sám

32%

68%

Graf č. 3.3 Líbí se ti v PČ pracovat samostatně nebo ve skupinách?

Z grafu lze vyčíst, že větší část žáků (68 %) odpověděla, že při práci v PČ vítají skupinovou práci. Svou odpověď zdůvodnili mnoha argumenty (viz Tab. 3.8).

Graf 3.4 Vadí ti, když ti někdo do tvého vyrábění zasahuje?

Z grafu 3.4 vyplynulo, že pomoc druhých (učitelů, kamarádů) žákům z větší části (40 %) nevadí. Shrnutím dosažených výsledků z obou otázek (7 i 8) 52

lze vyhodnotit, že oblíbenější formou práce v PČ je práce skupinová. Hypotéza H2 tímto nebyla potvrzena.

Interpretace žáků se zdravotním posti-

3.7

žením 3.7.1

Kazuistika žáka s Aspergerovým syndromem

Zpráva z psychologického vyšetření Chlapec Martin je aktuálně ve věku 9,1 let, žák 3. třídy ZŠ. Na základě psychologického vyšetření z PPP, které podstoupil v 1. ročníku ZŠ, mu byla stanovena dg. Aspergerův syndrom. Jedná se o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami dle vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. Od 2. ročníku ZŠ mu byla doporučena individuální integrace. Vzdělávání je realizováno dle příslušného ŠVP sestaveného na podkladě RVP ZV. Výuka je uskutečňována dle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) s důrazem na specifika vzdělávání žáků s autismem. Od 3. ročníku ZŠ má žák k dispozici asistentku pedagoga. U chlapce jsou kognitivní schopnosti celkově v pásmu průměru. Je nevyzrálý v sociálním chování a vyskytují se u něj motorické stereotypie. Nesdílí společné zájmy se svými vrstevníky. Má problémy v navazování funkčních vztahů s vrstevníky, stejně obtížně se zapojuje do kolektivních sportovních her.59

59

Informace jsou čerpány ze Speciálně pedagogického centra při Základní škole, Brno, Štolcova 16

53

Individuální vzdělávací plán Na základě doporučení Speciálně pedagogického centra jsem Martinovi vypracovala IVP pro školní rok 2011/2012. Obsah IVP: Kompetence asistenta pedagoga: - dopomáhá připravit školní pomůcky, - v případě potřeby opětovně podrobněji vysvětlí zadání úkolu, - při vyučování redukuje napomenutím a odvedením pozornosti žáka případné impulzivní zvukové a pohybové projevy žáka, - dopomáhá žákovi při komunikaci se spolužáky a při začleňování do kolektivu. Klíčové kompetence se zaměřením na žáka s SPU: Z kompetencí uvádím pouze činnosti vztahující se k problematice mé diplomové práce. Kompetence k učení - žák se podřídí a pracuje dle instrukcí pedagoga, - dokáže si připravit pomůcky na vyučování, - má pozitivní vztah k práci. Kompetence k řešení problémů - žák samostatně splní zadaný úkol, - samostatně řeší problémy, volí různé způsoby řešení.

54

Kompetence komunikativní - žák naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje. Kompetence sociální a personální - žák účinně spolupracuje ve skupině, - podílí se na utváření příjemné atmosféry ve třídě, - v případě potřeby poskytne pomoc. Kompetence občanské - žák respektuje názory druhých. Kompetence pracovní - žák používá bezpečně a účinně materiály a nástroje, - dodržuje vymezená pravidla, - adaptuje se na změnu pracovních podmínek. Zásady pro práci ve všech předmětech, tedy i v pracovních činnostech Žák zvládl a obsáhl učivo 2. ročníku ZŠ dle školního vzdělávacího programu ZŠ. Pedagog i asistentka pedagoga k žákovi přistupují individuálně. Nabízí žákovi možnost opětovného vysvětlení zadání úkolu, během činnosti s žákem komunikuje, konzultuje, dává otázky k ověření pochopení zadané práce. Povzbuzuje a motivuje žáka k dokončení zadané práce. Asistentka pedagoga dopomáhá žákovi při přípravě a úklidu pomůcek, při manipulaci s nástroji a materiálem.

55

Motivace Pedagog i asistentka pedagoga žákovi volí při práci vhodnou motivaci, která posílí žákův zájem o činnost. Vhodná je pochvala, klasifikace, odměna ve formě razítka, obrázku, slíbený odpočinek po dokončení práce, hra. Spolupráce s rodinou Vhodné jsou pravidelné měsíční konzultace s rodiči. V nutných případech i kdykoli jindy po předchozí domluvě.60 Hodnocení žákovy práce v pracovních činnostech Žák je motoricky mírně neobratný. Pracovní činnosti a výtvarná výchova ho nebaví, přestože bez problémů a krasopisně píše. Respektuje frontální instrukce učitelky, výuku i dění ve třídě sleduje, ale na rozdíl od většiny dětí nekomentuje. Z vlastní iniciativy se nezapojí. Musí být motivován. 61 V hodinách Pracovních činností je žákovo chování uvolněnější než v ostatních hodinách. Projevují se u něj motorické stereotypie, více se projevuje i zvukově. Často používá věty typu: „Já to prostě nemám rád; To mě nebaví; Nevím, co mám dělat“. Činnost sám nezačne, vyčkává na přesný pokyn asistentky pedagoga nebo učitelky. Potřebuje přesně slyšet a ukázat, krok za krokem, co a kde má přesně udělat. Jestliže již práci započne, jeho pracovní tempo je velmi rychlé, a to většinou na úkor kvality. Úroveň výrobků by se dala srovnat s prací předškolního dítěte. Nezvládá dostatečně koordinovat obě paže. To se projevuje hlavně při činnosti, jako je například obkreslování šablony. Místo po papíru kreslí po šabloně. Problém mu činí také přeložení papíru, aby si

60

Informace jsou čerpány z IVP žáka ZŠ Mikulov, Hraničářů 617 E, Mikulov.

61


56

ulehčil práci, a požadovaný tvar papíru vystřihuje dvojitě. Nechápe význam této činnosti. S nůžkami a lepidlem pracuje neobratně, nestříhá, nelepí, pokud mu asistentka přesně neukáže místo, kde má stříhat či použít lepidlo. Žákovým oblíbeným kreslícím nástrojem jsou fixy. Rád s nimi kreslí, protože vydávají specifický zvuk. Drhne s nimi o papír a přestává myslet na obsah kresby. Líbí se mu také zvuk trhání papíru. Při možnosti výběru barev preferuje barvy sytých odstínů červené, oranžové a žluté. Tyto barvy v něm vyvolávají silné emoce, hlasitě se směje. Při dotazu, co ho rozesmálo, odpoví: „Protože je to červené!“ Při práci ve skupině jsou žákovy projevy podobné, práci většinou ostatním dětem kazí, proto s ním odmítají pracovat. Jeho pracovní místo je značně neuspořádané, znečištěné, stejně vypadá i výrobek. Žákovy výkony kolísají s ohledem na momentální psychické rozpoložení.

57

INTERVIEW K DIPLOMOVÉ PRÁCI Chtěla bych tě požádat o interview (rozhovor), který se týká tvého vztahu k předmětu Pracovní činnosti.

Respondent: žák 1. stupně ZŠ Pohlaví: chlapec Věk: 9 let Třída: 3.

1. Pokus se seřadit všechny tvé předměty ve škole od nejoblíbenějšího k nejméně oblíbenému. HV - M - PRV - ČJ - AJ - VV - PČ - TV 2. Patří pracovní činnosti mezi tvé oblíbené předměty? ano / ne Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Nevím (svou odpověď nedokázal zdůvodnit) 3. Co užitečného se v PČ můžeš naučit? kreslit 4. Jsi po skončení PČ unavený/á? Ne

58

5. Co ti jde v PČ nejlépe? malovat 6. Co ti naopak dělá v PČ problémy? stříhání 7. Vadí ti, když ti někdo do tvé práce zasahuje? ano / ne Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Nemám s tím tolik práce. 8. V PČ pracuješ raději samostatně, nebo ve skupinách? samostatně / ve skupinách Děkuji ti, že jsi mi poskytl/a interview (rozhovor). Interpretace rozhovoru žáka s tělesným postižením: Žák mi rozhovor poskytl velmi ochotně. Bylo na něm znát citové rozrušení, které by se dalo popsat jako radost, nadšení. Rozhovor doprovázel pohybový neklid – poposedávání na židli, potřásání hlavou, tleskání. Po celou dobu rozhovoru se mnou udržoval nadměrný oční kontakt. Nyní zhodnotím žákovy jednotlivé odpovědi: Otázka č. 1 Žák zcela spontánně vyjmenoval předměty podle osobní oblíbenosti. Pozitivní vztah k hudbě, HV umístil na první místo, dokazuje i jeho záliba ve hře na klavír. V hodinách HV je velmi aktivní a úspěšný. PČ jmenoval téměř

59

ke konci svého výčtu. Tento výsledek by se mohl zdůvodnit zdravotním znevýhodněním a jeho projevy. Otázka č. 2 Na otázku, zda PČ patří k jeho oblíbeným předmětům, odpověděl s mírným zaváháním, jeho odpověď zněla NE. Svou odpověď však nedokázal odůvodnit, jeho odpověď byla pouze NEVÍM. Otázka č. 3 Na otázku, co užitečného se může v PČ naučit, odpověděl pouze jedním slovem – kreslit. Otázka č. 4 Žák si po hodině PČ neuvědomuje žádnou únavu. Otázka č. 5 Žák na tuto otázku odpověděl, že z činností prováděných v PČ umí nejlépe malovat. Otázka č. 6 V této odpovědi žák sebekriticky přiznal své problémy se stříháním. Otázka č. 7 Žákovi nevadí žádné zásahy jiných osob do jeho tvořivé práce. Dalo by se říci, že tuto pomoc vítá. Otázka č. 8 Žákova odpověď zněla doslova OBOJÍ. Ani po mém pokusu, aby se nad otázkou znovu zamyslel, se nedokázal pro žádnou z nabízených možností odpovědí rozhodnout. 60

3.7.2

Kazuistika žáka s tělesným postižením

Zpráva z psychologického vyšetření Chlapec René je aktuálně ve věku 9,8 let, žák 3. třídy ZŠ. V prenatálním období zjištěna meningomyelokéla a hydrocefalus. Školní docházka byla o rok odložena. Chlapec má velmi dobré rodinné zázemí. Jedná se o žáka se speciálními vzdělávacími potřebami dle vyhlášky MŠMT č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných. V 1. ročníku ZŠ mu byla doporučena individuální integrace. Vzdělávání je realizováno dle příslušného ŠVP sestaveného na podkladě RVP ZV. Výuka je uskutečňována dle individuálního vzdělávacího plánu (IVP) s důrazem na specifika vzdělávání žáků s tělesným postižením. Od 1. ročníku má k dispozici asistentku pedagoga. Intelektová výkonnost se pohybuje v pásmu průměru. Chlapec je imobilní, obratně se pohybuje na invalidním vozíku.

61

Individuální vzdělávací plán Žák se vzdělává dle obsahu učiva tematického plánu pro 3. ročník ZŠ s důrazem na individuální pomoc. Je kladen důraz na spolupráci se spolužáky. Důležité je používání vhodné motivace. Činnost asistenta pedagoga - dopomáhá při přípravě pomůcek, - dopomáhá při práci ve výtvarné výchově a pracovních činnostech, - dopomáhá ve výchovné a vzdělávací činnosti, - dopomáhá při pohybu ve škole, - dopomáhá při hygieně, - asistuje na mimoškolních akcích. Hodnocení žákovy práce v pracovních činnostech Zvládá s minimální dopomocí přesednutí z vozíku na židli a zpět. Po zemi leze střídavým mechanismem. Z lehu na zemi si samostatně sedne přes bok, dostane se do nestabilního vysokého kleku. Pracovní tempo je pomalé, se snahou o co nejlepší výkony, má nízkou míru sebedůvěry. Pracuje soustředěně. Je patrná nejistota v projevu, je třeba povzbuzování a ujišťování o správném řešení. Grafomotorika je uspokojivá. Nejtěžší překážkou je pomalé pracovní tempo a nejistota projevu. V sebeobsluze je částečně samostatný.62 Žák je velmi snaživý, pečlivý, ochotně se podřizuje úkolovým činnostem, přesto bývá v pracovních činnostech často neúspěšný. Má nižší míru sebevě6262


62

domí. Zbytečně je již předem negativně naladěný k výsledku své práce, nevěří si. I když se dokáže na vozíku přemisťovat samostatně, s přípravou pomůcek na PČ mu pomáhá asistentka pedagoga. Při pokusech o samostatnou přípravu často dochází ke zmateným situacím, zapomíná, co si má připravit nebo naopak věci sklízí zpět do kufříku. Pomůcky na pracovním místě má neuspořádané. Dlouho mu trvá, než započne práci, pak své pokusy často gumuje, začíná znovu a znovu. Neví, jak dál. Úchop tužky má správný, písmo je však neúhledné. Nemá v oblibě stříhání ani vykreslování. S nůžkami začal poprvé pracovat až v 1. třídě, postupně se v práci zlepšuje. Zbytečně si však činnost komplikuje. Odstříhává okolo menší kousky papíru, než se přiblíží k linii střihu. Rovněž má problémy s obkreslením šablony, nedokáže ji současně držet a obkreslovat. Bez problému zvládá pracovat na zemi, postižení mu v tom nebrání. Sám dokáže slézt i vylézt na vozík, pohybuje se po zemi, sedí, leží, posouvá se. Vyhovuje mu kolektivní práce, je v ní aktivnější, snaží se. Spolužáci s ním pracují rádi.

63

INTERVIEW K DIPLOMOVÉ PRÁCI Chtěla bych tě požádat o interview (rozhovor), který se týká tvého vztahu k předmětu Pracovní činnosti.

Respondent: žák 1. stupně ZŠ Pohlaví: chlapec Věk: 9 let Třída: 3.

1. Pokus se seřadit všechny tvé předměty ve škole od nejoblíbenějšího k nejméně oblíbenému. ČJ – AJ – PRV – HV – M – TV – PČ – VV 2. Patří pracovní činnosti mezi tvé oblíbené předměty? ano / ne Pokud ano, proč? Je tam větší volnost než v jiných předmětech. Pokud ne, proč? 3. Co užitečného se v PČ můžeš naučit? stříhat 4. Jsi po skončení PČ unavený/á? někdy ano

64

5. Co ti jde v PČ nejlépe? nevím 6. Co ti naopak dělá v PČ problémy? stříhání 7. Vadí ti, když ti někdo do tvé práce zasahuje? ano / ne Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? Nezvládnu všechno sám. 8. V PČ pracuješ raději samostatně, nebo ve skupinách? samostatně / ve skupinách (nemusím všechno dělat sám) Děkuji ti, že jsi mi poskytl/a interview (rozhovor). Interpretace rozhovoru žáka s tělesným postižením: I tento žák mi rozhovor poskytl ochotně. Při odpovědích se u něj projevovala vada řeči, zadrhávání, které se zhorší vždy, když mu na ústním projevu záleží. Nyní popíši jednotlivé odpovědi na otázky podrobněji. Otázka č. 1 Při vyjmenovávání předmětů dle obliby uvedl na prvním místě Český jazyk. Mohu potvrdit, že v tomto předmětu je žák úspěšný a aktivně se zapojuje do výuky. Předmět PČ zařadil až na konec výčtu společně s VV.

65

Otázka č. 2 I přes zjevné žákovy potíže v PČ, které jsem popsala výše v kapitole Hodnocení žákovy práce v PČ, odpověděl na druhou otázku kladně. PČ patří mezi jeho oblíbené předměty. Svou odpověď zcela přirozeně zdůvodnil. Líbí se mu větší volnost (nemusíme být pořád na jednom místě, můžeme si povídat se spolužáky) oproti jiným předmětům. Otázka č. 3 Na tuto otázku žák odpověděl, že v PČ hodně stříhá, naučí se tedy stříhat. Otázka č. 4 Žák připouští mírnou únavu, kterou pociťuje po hodině PČ. Otázka č. 5 Na otázku, kterou činnost zvládá v PČ bez problémů, nedokázal odpovědět. Otázka č. 6 Problémy mu v PČ dělá stříhání. Otázka č. 7 Žákovi nevadí zásahy jiných osob do jeho tvořivé práce. Myslí si, že nedokáže vše zvládnout sám, proto potřebuje pomoc, zvláště od asistentky pedagoga.

66

Otázka č. 8 Z možností odpovědí na otázku číslo 8 si zvolil skupinovou práci. Se spolužáky pracuje rád, protože nemusí všechny pracovní úkony dělat sám, práce ho více těší.

67

3.8

Praktický nápadník V praktickém nápadníku popíši ucelené přípravy na hodiny pracovních

činností s podrobným postupem práce. Všechna témata jsem s žáky zrealizovala prakticky. Výrobky jsou tvořeny převážně z odpadového materiálu, například z PET lahví, jejich uzávěrů, papírů a časopisů, korků, zbytků textilií, přírodních materiálů, zbytků hliníků z čajových svíček atd.

68

Námět: Chobotnice S PET láhvemi, jejich uzávěry, různými kelímky od jogurtů a podobně se žáci setkávají téměř denně. Proto nebude z hlediska přípravy na praktické činnosti obtížné pověřit žáky, aby si pomůcky opatřili sami a přinesli do školy. Ročník: - 3. Časová dotace: - 1 vyučovací hodina. Cíl hodiny: - žák zhotoví chobotnici, - žák se seznámí s různými možnostmi využití plastů formou přímé práce, - žáci besedují se spolužáky o možnostech třídění odpadu ve svých domácnostech. Klíčové kompetence: - k učení (poznávání materiálů), - k řešení problémů (organizování a plánování činnosti), - komunikativní (účinné zapojení do diskuze a obhájení svého názoru), - sociální a personální (ocenění zkušeností jiných lidí), - pracovní (bezpečné používání materiálů). Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova (spolupráce a komunikace), 69

- environmentální výchova (zajišťování ochrany životního prostředí v obci). Organizační formy: - skupinová práce. Pomůcky: - velký pevnější igelitový pytel (asi 2 × 3 m), - PET láhve, - umělohmotné kelímky, - barevné izolepy, - umělohmotný provaz, - špičaté nůžky (pro učitelku). Motivace: Činnost je vhodné začít povídáním o možnostech třídění odpadu v místě bydliště a v domácnostech žáků. Postup, jednotlivé kroky: Hlava chobotnice: 1. Učitelka předem nastříhá ze samolepek různé tvary. 2. Velký černý igelitový pytel si žáci položí na stůl či podlahu a polepí ho z obou stran barevnými samolepkami. „Oči“ chobotnice zvýrazní nejvíce. 3. Do pytle vloží společně s dětmi PET lahve a pytel pevně sváží. Chapadla s přísavkami: 4. Do horních okrajů kelímků učitelka předem vytvoří nůžkami dva otvory. 70

5. Děti kelímky navlékají jako korále na umělohmotné provazy. Na každé chapadlo (provaz) navléknou 10 – 15 „přísavek“ (kelímků). 6. Osm kelímkových chapadel pevně přivážou k pytli – hlavě (na rohy pytle a jiná vhodná místa). Mezipředmětové vztahy: Prvouka – žáci besedují o svých zkušenostech se tříděním odpadu. Výtvarná výchova – žáci si nakreslí chobotnici. Matematika – žáci pojmenují geometrický tvar a poté ho nalepí na igelitový pytel. Český jazyk – žáci vymyslí pohádku o chobotnici. Fotodokumentace: viz příloha 2

71

Námět: „Člověče, nezlob se!“ Ročník: - 3. Časová dotace: - 2 vyučovací hodiny. Cíle: - žák zhotoví stolní hru, - žák účelně využije odpadový materiál ke zhotovení výrobku. Klíčové kompetence: - k učení (pracovní návyky a dovednosti), - k řešení problémů (volba vhodných postupů), - komunikativní (komunikace při práci), - sociální a personální (spolupráce ve skupině), - pracovní (bezpečnost práce). Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova (spolupráce a komunikace), - environmentální výchova (aktivity ve prospěch životního prostředí). Organizační formy: - frontální, - párová. 72

Pomůcky: - kartónový papír na hrací desku, - kulatá krabička od sýra, - barevná víčka od PET lahví – vždy jedno větší a jedno menší téže barvy, - 2 barevné papíry A3, - vyřezávátka na papír, - tužka, - pravítko, - nůžky, - lepidlo, - hrací kostka. Motivace: Učitelka se snaží žákům přiblížit dobu, kdy děti nemívaly doma mnoho hraček, když ještě nebyly počítače ani počítačové hry. Když byly jejich babičky a dědečci malí, raději běhali venku a hráli si s kamarády. Když bylo špatné počasí, hráli si doma, například různé stolní hry. Jednu takovou si dnes společně vyrobí. Postup, jednotlivé kroky: 1. Připravíme předem každé dvojici desku z kartónového papíru o velikosti 24 × 28 cm. Karton bude sloužit jako podklad pro deskovou hru. 2. Barevné papíry A4 rozstřihneme na dvě poloviny. Děti si vyberou pro každou dvojici dvě různé barvy. 73

3. Jednu barvu přilepíme doprostřed desky. 4. Druhou pomocí pravítka a tužky rozdělíme na 5 proužků o šířce 5 cm. Jeden proužek opět rozměříme po 3 cm. Všech 5 proužků přiložíme na sebe a rozstříháme. Vzniknou nám čtverečky o rozměru 3 × 3 cm. 5. Budeme potřebovat 20 čtverečků. Do 8 čtverečků vykrojíme vykrajovátkem na papír obrázek. 6. Čtverečky nalepíme různě okolo hrací plochy, vznikne nám tak herní dráha. 7. Do rohů nalepíme 4 větší vršky od PET láhví. 8. Do středu papíru přilepíme kulatou krabičku od sýra i s víčkem. 9. Víčko krabičky ozdobíme různými motivy ze zbytků barevného papíru. Žáci si uklidí pracovní místo a mohou začít hrát hru. Pravidla hry: Hra se hraje podobně jako klasické „Člověče, nezlob se!“ Barevná víčka rozestavíme jako figurky. Hru začne například nejmladší žák, nebo ten, kdo hodí nejmenší číslo. Každý hráč má jedno víčko své barvy a začíná ze svého rohu herní desky. Během hry děti plní různé úkoly, jakmile stoupnou na políčko s vykrojeným obrázkem. Úkoly mohou být různé, podle toho, v jakém předmětu hru využijete. Například: udělej 5 dřepů, odříkej vyjmenovaná slova po B, řekni násobilku 5 a podobně. Cíl je v místě startu. Kdo dosáhne cíle, uklidí své víčko do krabičky ve středu herní desky do domečku. Po skončení hry uložíme k figurkám i hrací kostku.

74

Mezipředmětové vztahy: V každém předmětu můžeme využít jako relaxační chvilku. Český jazyk, matematika – k aktivizaci učiva na začátku hodiny. Fotodokumentace: viz příloha 3

75

Námět: Korálky V dnešní době se přemíra obchodních řetězců a obchodníků předhání v reklamních nabídkách svých produktů. Poštovní schránky přetékají množstvím letáků. Jsou pro všechny snadno dostupné, proč je tedy nevyužít ke kreativní činnosti dětí. Vybrala a zrealizovala jsem náměty tvořené z obálek módních časopisů i reklamních letáků. Ročník: - 3. Časová dotace: - 1 vyučovací hodina. Cíl: - žák zhotoví papírové korálky, - žák využije staré časopisy k výrobě dárku. Klíčové kompetence: - k učení (poznávání výrobních postupů), - k řešení problémů (navrhování postupu při řešení), - komunikativní (vedení k popisu pracovní činnosti), - sociální a personální (přispění k upevnění dobrých mezilidských vztahů), - pracovní (přístup k výsledku činnosti z hlediska funkčnosti). Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova (komunikace – řeč předmětů vytvářených člověkem), 76

- environmentální výchova (aktivity ve prospěch životního prostředí). Organizační formy: - samostatná práce. Pomůcky: - barevné reklamní letáky nebo časopisy, - lepidlo, - špejle, - nit, - různé korálky. Motivace: Dárek ke „Dni matek“. Postup, jednotlivé kroky: 1. Z barevných listů časopisů, (nejlépe z těch lesklých, z titulní strany) nastříháme dlouhé a úzké rovnoramenné trojúhelníky. 2. Jednu stranu plochy trojúhelníku lehce potřeme lepidlem. 3. Pomocí špejle, kterou přiložíme k základně trojúhelníku, začneme papír postupně namotávat, směrem ke špičce papíru. 4. Špejli opatrně vyjmeme a vzniklý korálek necháme zaschnout. 5. Jakmile vyrobíme dostatek korálků, navlékneme je na nit. Můžeme je zkombinovat s jinými korálky.

77

Mezipředmětové vztahy: Český jazyk – svátek Den matek, charakteristika, popis – Jaká je moje maminka? Matematika – trojúhelník, měření Hudební výchova – píseň „Máminy oči“ Fotodokumentace: viz příloha 4

78

Námět: Sestavujeme plán ulice Ročník: - 3. Časová dotace: - 2 vyučovací hodiny. Cíl hodiny: - žák sestaví jednoduchý plán ulice. Klíčové kompetence: - k učení (poznávání), - k řešení problémů (přiřazování), - komunikativní (komunikace při práci ve skupinách a kooperativní práci), - sociální a personální (ohled k zájmům a potřebám druhých), - občanská (spolupráce se spolužákem), - pracovní (bezpečné používání materiálu, práce žáků podle instrukce). Průřezová témata: - osobnostní a sociální výchova (plánování a příprava společné činnosti žáků), - environmentální výchova (vývoj krajiny). Organizační formy: - samostatná práce, - skupinová. 79

Pomůcky: - materiál pro vytváření modelů budov – různé krabičky, - barevné papíry, - černý fix, - lepidlo, - nůžky, - plán města, - malé dřevěné doplňky – stromečky, panáčci. Motivace: Činnost je pokračováním hodiny prvouky, kdy žáci probírali učivo „Plán ukazuje pohled shora“. „Plány zobrazují domy, ulice, města nebo krajiny, jak bychom je viděli z výšky. Modely budov i částí města vytvářejí architekti. Model bývá ze dřeva, papíru či sádry. Dnes je možné vytvářet modely také v počítači“. Postup, jednotlivé kroky: 1. Práci předchází vycházka do okolí školy. Každý si podrobně zakreslí jeden dům z ulice, ve které je škola. 2. Ve třídě pak každý polepí krabičku od léků apod. a vytvoří z ní model svého objektu. 3. Proporcím domů by měly odpovídat velikosti krabičky. 4. Skupina žáků na tvrdý papír naznačí hlavní komunikace (silnici, chodníky, parkovací stání) a kolem nich žáci rozmístí své modely budov.

80

5. Takto vytvořený plán můžeme porovnat s výřezem plánu obce. 6. Na závěr objekty na plán přilepíme a model ulice vystavíme ve třídě. Mezipředmětové vztahy: Prvouka – sledování plánů okolí školy. Český jazyk – popis cesty do školy. Fotodokumentace: viz příloha 5

81

Námět: Po mravenčí stezce Ročník: - 3. Časová dotace - 2 vyučovací hodiny. Cíle: - žák pozoruje život v okolí mraveniště, - žáci vytvoří formou skupinové práce mraveniště. Klíčové kompetence: - k učení (samostatné pozorování), - k řešení problémů (objevování různých variant řešení), - komunikativní (komunikace ve skupině), - sociální a personální (spolupráce ve skupině), - pracovní (ochrana životního prostředí). Průřezová témata: - osobnostní a sociální (uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci), - výchova demokratického občana (ochota pomáhat zejména slabším), - environmentální výchova (ohleduplnost a aktivita ve vztahu k přírodě). Vyučovací metody: - pozorování, 82

- dovednostně praktická, - grafická a výtvarná práce. Organizační formy: - hromadná, - skupinová. Pomůcky: - pevná podložka většího rozměru (velikost dle potřeby), - vršky od PET lahví různých barev, - lepidlo, - černý fix. Motivace: Žáci v předešlé hodině na vycházce do okolí školy pozorovali život v okolí mraveniště. Sledovali mravence, jak snáší potravu do mraveniště. Dozvěděli se, že mravenci chodí po pachové stopě, kterou za sebou zanechávají. Když některý z nich najde potravu, ostatní mravenci ho v zástupu následují. Když se dva mravenci potkají, dotknou se navzájem tykadly, která mají umístěna na hlavě. Dotykem se vlastně očichávají, aby poznali, jestli jsou ze stejného mraveniště, nebo ne. Žáci mohou mravencům přinést i něco dobrého na zub, například kousek jablka. (Pokud vycházka před pracovními činnostmi není možná, využijeme obrázků z encyklopedií nebo pohádek). Postup, jednotlivé kroky: 1. Žáky rozdělíme do skupin.

83

2. Na podložku každý žák nakreslí černým fixem několik mravenců. (vhodné je si předem popsat, jak mravenec vypadá, části jeho těla a zařadit mravence mezi hmyz – 6 nohou) 3. Pomocí vršků od PET lahví a lepidla vytvářejí průřez mraveništěm. Mezipředmětové vztahy: Prvouka – hmyz. Hudební výchova – Mravenčí ukolébavka. Český jazyk – popis mravence. Matematika – násobení 6. Domácí úkol nebo společný pokus – Až příště sníš jablko, vezmi ohryzek a dej ho do kouta v zahradě. Choď se na něj dívat každý den. Pravděpodobně na něm uvidíš mnoho hmyzu, jak se krmí a jak si odnáší kousky. Pomáhají při likvidaci ohryzku. Čistí vlastně okolí a pomáhají recyklaci a tím zachovávají pořádek v přírodě a zachraňují Zemi. Fotodokumentace: viz příloha 6

84

Námět: Krokodýl Ročník: - 3. Časová dotace - 1 vyučovací hodina. Cíle: - žák využije odpadový materiál k výrobě stojánku na tužky – krokodýla. Klíčové kompetence: - k učení (samostatné pozorování), - komunikativní (účinně se zapojuje do diskuze), - pracovní (používá bezpečně materiály). Průřezová témata: - environmentální výchova (ohleduplnost a aktivita ve vztahu k přírodě). Vyučovací metody: - pozorování, - rozhovor, - dovednostně praktická. Organizační formy: - samostatná práce.

85

Pomůcky: - zelený tvrdý papír A4, - bílý tvrdý papír A5, - černý fix nebo pohyblivá očka, - roličky od papírových kuchyňských utěrek, - zelená prstová barva nebo měkký zelený papír A4, - nůžky, - lepidlo, - modelína, - obrázek krokodýla. Motivace: Žáci si v úvodu hodiny zazpívají píseň – Nilský krokodýl. Učitelka jim ukáže obrázek krokodýla. Povídají si, jak krokodýl vypadá, kde žije, jaké je jeho životní prostředí, čím se živí. Postup, jednotlivé kroky: 1. Zelenou prstovou barvou nejdříve natřeme roličku od kuchyňských utěrek. Jiná varianta – roličku oblepíme do zeleného barevného papíru. 2. Z tvrdého zeleného papíru vystřihneme nohy, ocas a obě části hlavy. Z bílého tvrdého papíru vystřihneme zuby. (Dopředu připravíme žákům šablony).

86

3. Až barva zaschne, provrtáme krokodýlovi na zádech díry určené pro pastelky. Díry lze vytvořit špičkou tužky nebo nůžkami na manikúru. Pozor na bezpečnost při práci se špičatými nůžkami. 4. Dovnitř roličky na její dolní stranu upevníme proužek modelíny, aby pastelky neujížděly na stranu a pevně stály. 5. Ke krokodýlovu tělu ještě přilepíme nohy a ocásek. 6. Krokodýlovi nakreslíme obličej a nalepíme nebo nakreslíme oči. 7. Zuby ohneme a nalepíme je pod horní polovinu obličeje. 8. Jazyk nalepíme do dolní části hlavy. 9. Celou hlavu přilepíme k roličce a zastrčíme od ní pastelky. Mezipředmětové vztahy: Hudební výchova – píseň Nilský krokodýl. Tělesná výchova – hra „Z vody do vody“ (Vymezíme prostor, řeku, děti se rozestaví okolo řeky. Učitelka dává pokyn „do vody“, děti skočí do vymezeného prostoru, pokyn „z vody“, děti vyskočí. Pokud už stojí ve vodě, nebudou na pokyn „do vody“ reagovat a naopak. Kdo se splete, vypadává ze hry, chytil ho krokodýl). Prvouka – práce s encyklopedií, vyhledávání informací na internetu. Fotodokumentace: viz příloha 7

87

Námět: Vánoční dekorace Ročník: - 3. Časová dotace: - 1 vyučovací hodina. Cíle: - žák zhotoví vánoční řetěz (závěs) s využitím odpadového materiálu. Klíčové kompetence: - kompetence pracovní (používá bezpečně a účinně materiály). Průřezová témata: - environmentální výchova (podněcování tvořivosti). Vyučovací metody: - motivační, - praktická. Organizační formy: - individuální, - skupinová. Pomůcky: - prázdné hliníkové kalíšky od čajových svíček, - nůžky, 88

- jehla, - nit, - polystyrénové kuličky různých velikostí. Motivace: Toto téma jsem vybrala před Vánocemi. Chtěli jsme si s dětmi vytvořit vánoční výzdobu do třídy. Žáky lze motivovat zpěvem vánočních koled, besedováním o vánočních zvycích v rodinách dětí. (Před činností můžeme žákům povědět pár zajímavostí o materiálu, s kterým budou pracovat, a o jeho recyklaci). Postup jednotlivé kroky: 1. Hliníkové obaly nastříháme po obvodu kalíšku, aby se kalíšek dal rozevřít. Potom dostříháme nůžkami cípy hvězdiček. 2. Žáci si navléknou na větší jehlu bílou nit, dlouhou dle potřeby. 3. Žáci postupně navlékají na nit kuličky, každý podle své fantazie kombinuje kuličky různých velikostí. Mezi ně navlékají hliníkové hvězdičky. 4. Řetězy mohou být různě dlouhé, žáci si je mohou vzájemně pospojovat. Mezipředmětové vztahy: Prvouka – Advent. Hudební výchova – zpěv koled. Fotodokumentace: viz příloha 8

89

Námět: Koláž z recyklovaných materiálů Ročník: - 3. Časová dotace: - vyučovací hodiny. Cíle: - žák využije recyklovaný materiál k vytvoření koláže. Klíčové kompetence: - kompetence pracovní. Průřezová témata: - environmentální výchova. Vyučovací metody: - rozhovor, - tvořivá práce. Organizační formy: - frontální, - skupinová. Pomůcky: - vše, co si žáci během týdne nasbírají a přinesou do školy, - starý obal na vejce, 90

- kousky látek, - kousky plastů, - tvrdý kartónový papír (velikost dle rozměru koláže), - lepidlo, tavná pistole, - nůžky. Motivace: Hádanka: Co můžeš udělat ze starého obalu na vejce? a) milión korun, b) výtvarné dílo, c) večeři. Na světě jsou místa, kde děti nemají fixy, pastelky nebo barvičky. Přesto však malují a tvoří výtvarná díla. Jak to dělají? Vyrábějí si barvy samy ze šťáv rostlin, zeleniny nebo ovoce. Víte, že většina pastelek je vyrobena z ropy? Až budete příště malovat, zamyslete se nad tím, že věci na malování jsou vyráběny z pokladů Země. Snažte se s nimi neplýtvat. Některé fixy obsahují chemikálie (toluen, etanol). Výroba těchto chemikálií nevyžaduje ropu a způsobuje znečištění. A jejich výpary jsou zdraví škodlivé. Lepidla obsahují také někdy stejné znečišťující materiály. Postup, jednotlivé kroky: 1. Rozdělíme žáky do dvojic, vyskládáme si přinesený materiál a společně diskutujeme, jak bychom věci roztřídili do kontejnerů na odpadky, podle druhu materiálu. 2. Dvojice se společně domluví na tématu koláže. Konkrétní název koláže či nápad však může vzniknout až během tvořivé činnosti.

91

3. Na podkladový tvrdý karton začneme nejdříve kousky věcí přikládat a kombinovat, zatím nic nelepíme. 4. Materiál můžeme trhat, stříhat, kombinovat. 5. Postupně kousky přilepujeme na podklad (můžeme žákům pomoci s lepením použitím tavné pistole). Mezipředmětové vztahy: Prvouka – třídění odpadů, recyklace. Fotodokumentace: viz příloha 9

92

Závěr

4

Ve své práci jsem se snažila o zmapování postojů žáků 1. stupně ZŠ k předmětu Pracovní činnosti a o upozornění na možnost využití odpadových materiálů ke zhotovení mnoha výrobků nejen v Pracovních činnostech. Teoretická část mé diplomové práce zahrnuje části z RVP ZV, charakteristiku, obsahy a cíle vzdělávací oblasti Člověk a svět práce na 1. stupni ZŠ. Zabývá se bezpečností a hygienou práce, materiály, nástroji a pomůckami, které žáci v pracovních činnostech používají. Nedílnou součástí práce je i kapitola o průřezovém tématu RVP ZV Environmentální výchově. V závěru teoretické práce jsem vystihla vybrané teorie, zabývající se problematikou vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, se zaměřením na předmět Praktické činnosti. V praktické části jsem zjišťovala konkrétní postoje žáků 1. stupně ZŠ k předmětu Pracovní činnosti formou interview. Dále jsem zde popsala dovednosti žáků s konkrétním zdravotním postižením, projevující se v pracovních činnostech. Nápadník několika činností pro práci s odpadovým materiálem na 1. stupni ZŠ je obsažen v samém závěru práce. Na základě vyhodnocení interview s žáky 1. stupně ZŠ jsem zjistila, že předmět Pracovní činnosti opravdu patří k jejich oblíbeným předmětům. Forma práce, která je u žáků upřednostňována, je forma skupinová a většina žáků vítá spolupráci se svými spolužáky. Vzhledem k problému stále většího odcizování se a zhoršování mezilidských vztahů toto zjištění považuji za pozitivní.

93

Resumé Diplomová práce se zabývá aspekty výuky vyučovacího předmětu Pracovní činnosti na 1. stupni ZŠ. V teoretické části jsem vycházela z RVP ZV pro 1. stupeň ZŠ, se zaměřením na vzdělávací obor Člověk a svět práce. Specifikovala jsem zde cíle, charakteristiku a obsah této vzdělávací oblasti. Práce obsahuje vybrané kapitoly, vzdělávání žáků se zdravotním postižením, integrovanými do ZŠ. Zaměřila jsem se na projevy postižení a jeho vliv na efektivitu práce ve vyučovacím předmětu Pracovní činnosti. Praktická část se věnuje zjišťování postojů žáků 1. stupně ZŠ k vyučovacímu předmětu Pracovní činnosti. U žáků jsem při činnostech podporovala jejich vlastní tvořivost a iniciativu, aby nedocházelo pouze ke kopírování výrobků. Na zhotovení všech výrobků jsem z ekologických a výchovných důvodů záměrně využívala hlavně odpadový materiál. Součástí práce je i praktický nápadník činností, který byl ověřen v praxi a lze jej využít nejen v předmětu Pracovní činnosti.

Résumé My Diploma work deals with “Aspects of Teaching Handicrafts in Primary Education”. Within the theoretical section, entitled “People and the World of Work”, I specified aims, characteristics and contents of this educational area. There are selected chapters in this section, dealing with: - The integration of disabled pupils in Basic School.

94

- The influence of disabilities on aspects of Handicrafts and model-making. During the practical process, I paid particular attention to pupils’ attitudes towards the activity of Handicrafts. Major components of this study were: - The encouragement of pupils’ own creativity and initiative, in order to avoid the copying of existing model products. - The intentional use of predominantly scrap materials for ecological and educational reasons. - A summary of results, applicable to other school subjects.

Klíčová slova Environmentální výchova, odpadový materiál, tvořivost, praktické činnosti, specifické vzdělávací potřeby.

Keywords Environmental education, waste staff, creativity, handicrafts, specific educational needs.

95

Seznam použité literatury ATTWOOD, Tony. Aspergerův syndrom: Porucha sociálních vztahů a komunikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-979-8. BUBÍKOVÁ, Michaela. et al. Velká kniha výtvarných nápadů pro děti: 40 úžasných výrobků z 10 materiálů. Vyd. 1. Brno: Computer Press, a. s., 2010. 112 s. ISBN 978-80-251-3024-7. DOLEŽALOVÁ, Edita. et al. Hry v přírodě a s přírodou. Praha: Mladá fronta, 2004. 152 s. ISBN 80-204-1142-9. GAVORA, Peter. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. 208 s. ISBN 80-85931-79-6 HORKÁ, Hana. et al. Studie ze školní pedagogiky. Brno: Masarykova univerzita, 2011. 178 s. ISBN 978-80-210-4859-1. JAVNA, John. 50 nápadů pro děti k záchraně Země. Praha: Český svaz ochrany ochránců přírody, 1991. 160 s. KOŽUCHOVÁ, Mária. Obsahová dimenzia technickej výchovy: so zameraním na predškolskú a elementárnu edukáciu. Bratislava: Univerzita Komenského, 2003. 224 s. ISBN 80-223-1747-0. MILEC, Andrej. et al. Pracovní vyučování v 3. a 4. ročníku ZŠ: Metodická příručka pro učitele. Praha: SPN, 1986. 254 s. PECINA, Pavel. Materiály a technologie – plasty. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 54 s. ISBN 80-210-4100-5.

96

PECINA, Pavel., et al. Metodika pro tvorbu a aplikaci didaktických prostředků propagujících vědu a techniku a profesní kariéru v rámci stávajících předmětů fyzika, chemie a technická výchova na základních školách. Brno: Masarykova univerzita, 2009. 72 s. ISBN 978-80-210-5088-4. PEDEVILLA, Pia. et al. Tvoříme z papíru: Nápady pro děti po celý rok. Ostrava: Anagram, 2004. 96 s. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: VÚP, 2007 SKÝBOVÁ, Jana. Environmentální výchovné projekty. Praha: Univerzita Karlova v Praze – Pedagogická fakulta, 2008. 45 s. ISBN 978-80-7290-376-4 STARÁ, Jana. Michaela DVOŘÁKOVÁ a Iva FRÝZOVÁ. Prvouka: Příručka učitele. Plzeň: Fraus, 2010. ISBN 978-80-7238-872-1. ŠIMONOVÁ,

Anna.

Výtvarná

dílna.

Praha:

Portál,

2005.

160

s.

ISBN 80-7178-960-7. ŠKÁRA, Ivan. et al. Aplikace techniky. Brno: Masarykova univerzita, 1998. 90 s. ISBN 80-210-1820-8. THOROVÁ, Kateřina. Poruchy autistického spektra. Praha: Portál, 2006. 456 s. ISBN 80-7367-091-7.

97

Seznam elektronických zdrojů Máme děťátko [online]. [cit. 2012-01-27]. Spina bifla (SB), vrozený rozštěp páteře. Dostupné z WWW: . JANDA, Martin. 21@století [online]. [cit. 2012-01-29]. Jak vznikají PET lahve. Dostupné

z

WWW:

lahve>. Třídění odpadu [online]. [cit. 2012-02-09]. Hliník. Dostupné z WWW: . Alfun, metal service center [online]. [cit. 2012-02-09]. Hliník. Dostupné z WWW: . Korekjelínek [online]. [cit. 2012-02-09]. Co je to korek? Dostupné z WWW: . Mezi stromy [online]. [cit. 2012-02-12]. Dřevo kolem nás. Dostupné z WWW: . Mezi stromy [online]. [cit. 2012-02-12]. Vlastnosti dřeva. Dostupné z WWW: .

98

Seznam příloh 1. Interview k diplomové práci – Vztah žáků 1. stupně ZŠ k pracovním činnostem 2. Chobotnice 3. Člověče, nezlob se! 4. Korálky 5. Sestavujeme plán ulice 6. Po mravenčí stezce 7. Krokodýl 8. Vánoční dekorace 9. Koláž

99

1. INTERVIEW K DIPLOMOVÉ PRÁCI Chtěla bych tě požádat o interview (rozhovor), který se týká tvého vztahu k předmětu Pracovní činnosti.

Respondent: žák 1. stupně ZŠ Pohlaví: dívka / chlapec Věk: Třída:

1. Pokus se seřadit všechny tvé předměty ve škole od nejoblíbenějšího k nejméně oblíbenému.

2. Patří pracovní činnosti mezi tvé oblíbené předměty? ano / ne Pokud ano, proč? Pokud ne, proč? 3. Co užitečného se v PČ můžeš naučit?

4. Jsi po skončení PČ unavený/á?

5. Co ti jde v PČ nejlépe?

6. Co ti naopak dělá v PČ problémy?

100

7. Vadí ti, když ti někdo do tvé práce zasahuje? ano / ne Pokud ano, proč?

8. V PČ pracuješ raději samostatně nebo ve skupinách? samostatně / ve skupinách

Děkuji ti, že jsi mi poskytl/a interview (rozhovor).

101

2. Chobotnice

102

3. Člověče, nezlob se!

103

4. Korálky

104

4. Sestavujeme plán ulice

105

5. Po mravenčí stezce

106

6. Krokodýl

107

7. Vánoční dekorace

108

8. Koláž

109

Aspekty výuky předmětu Pracovní činnosti

Recommend Documents