časopis pro ekogramotnost Kolik vyrobí příroda aneb kilo obilí za rok

časopis pro ekogramotnost

číslo 3 | ročník 10 srpen 2012

Kolik vyrobí příroda aneb 2 300 000 000 000 kilo obilí za rok Svatojánek / Na obláčku se plánuje lépe / Ekosystémové služby na Enviwiki 2050: možné důsledky nečinnosti / Výukový program: Regulační ekosystémové služby

Simulační hry: U jezera, Fish Banks a Povodně / Jak pozvat les do školy

Ekonomie ekosystémů a biodiverzity / Dobré pro les, dobré pro lidi Ekosystémy a lidský blahobyt

Krajina je křižovatka Příloha: Envigogika

hlavní téma:

Ekosystémové služby

  INZERCE STŘEDISEK EKOLOGICKÉ VÝCHOVY

Pokud dokážete ovlivnit svoji školu, dokážete ovlivnit i svět kolem sebe Pokud byste měli kouzelný koberec a proletěli se nad Českou republikou, na 254 místech byste mohli přistát a prožít příběh jedné z Ekoškol. Příběhy, které píší Ekoškoly, mají společného jmenovatele. Ve všech se žáci a učitelé společně snaží o to, aby se jejich škola stala místem, které má menší dopady na životní prostředí, a všichni, kdo do ní chodí, se na tom podíleli svým vlastním chováním. Jak program na škole funguje? V programu postupně procházíte 7 kroky: 1. Založení pracovního týmu Ekoškoly (Ekotýmu) 2. Analýza ekologického stavu školy 3. Vytvoření plánu činností 4. Monitorování a vyhodnocování průběhu programu 5. Zařazování témat Ekoškoly (EV) do výuky 6. Informování a spolupráce uvnitř i vně školy 7. Tvorba Ekokodexu

Co nabízíme? → Zapojení do mezinárodního programu, ve kterém je již přes 25 000 škol a 11 milionů studentů a pedagogů z celého světa. → Metodiku 7 kroků, která učí a motivuje žáky k aktivnímu zapojování do života školy. → Kvalitní a ověřené vzdělávací materiály (výukové hodiny, pracovní listy pro žáky, webové nástroje) pro zapojení environmentálních témat do výuky. → Možnost získat prestižní mezinárodní titul Ekoškola. → Kontakt s Ekoškolami v celé ČR i v zahraničí. → Nadstandardní podporu od národního i krajského koordinátora (konzultace, semináře, výukové programy) v rámci projektu Síť Ekoškol v ČR.

Příběh Středočeský Na ZŠ Bezno mají tu výhodu, že školu obklopuje dvouhektarový pozemek přístupný žákům i veřejnosti. Žáci z Ekotýmu v posledním roce vymysleli a navrhli, jak zahradu vylepšit tak, aby se tam dalo dobře učit, příjemně posedět i si zasportovat. Když teď přijdete do areálu školy, můžete se projít jabloňovou alejí, kde si na podzim žáci sklidí vlastní jablka, posedět ve vrbové chýši nebo si prohlédnout, co pěstovali na zahrádce naše babičky. A jaké jsou plány do budoucna? Žáci by se rádi více učili venku, a tak se plánuje, že postupem času by zde mohla být i opravdová učebna v přírodě.

Jak vidí svůj příběh další Ekoškoly? „Zapojení do programu nám umožnilo děti ve škole více aktivovat a motivovat. Materiály jsou dobře zpracovány, poskytují zajímavé informace, různé formy práce, usnadňují učiteli přípravu projektů.Program nám umožnil prakticky realizovat cíle enviromentální výchovy na naší škole.“ (Lenka Přikrylová, koordinátorka Ekoškoly, ZŠ Havířov) „Práce v programu Ekoškola je pro učitele příležitostí realizovat v přemíře současného teoretického vyučování více prakticky zaměřené aktivity, narušit tradiční bariéru student – učitel a také je jednou z nemnoha možností vidět konkrétní výsledky práce nás i žáků samotných.“ (Stanislav Jurník, koordinátor Ekoškoly na Gymnáziu Jeseník)

Stále váháte, jestli je to pro vás to pravé? Školní zahrada na ZŠ Trávník Přerov.

Napište s námi PŘÍBĚH VAŠÍ ŠKOLY. My vám v tom pomůžeme. Více informací na www.ekoskola.cz

Přijďte na seminář Seznamte se s Ekoškolou, který proběhne na podzim ve většině krajů, nebo se obraťte na svého krajského koordinátora a poraďte se. V rámci programu Ekoškola probíhá projekt Síť Ekoškol v ČR. Ekoškoly tak získají nové materiály a podporu krajských koordinátorů.

editorial Vážené čtenářky, vážení čtenáři,

MÁTE PŘEDSTAVU, KOLIK VYROBÍ PŘÍRODA ZA ROK, ANIŽ BY ZA TO NĚKDO PLATIL? Předchozí věta zatím působí trochu divně. Jenže vyčíslení, jaké služby a za kolik (bilionů dolarů ročně) poskytují přírodní systémy lidem, může pomoci toto dobrodiní uchovat v provozuschopném stavu. Co kdyby zázračná fotosyntéza zeslábla natolik, že by hektarové pole už nebylo schopno poskytnout nám obilí na tisíce chlebů za rok? Co kdyby příroda náhle přestávala rodit potravu, na jakou jsme přizpůsobení, sladkou vodu, dřevo a vlákna, palivo, přestávala by fungovat regulace podnební, záplav, nemocí, čištění vody, přestávala by se tvořit půda a kyslík? Pozoruhodné je, že už Adam Smith, zakladatel moderní ekonomie, si ve svém Pojednání o podstatě a původu bohatství národů všiml, že věcem velmi užitečným, ba nezbytným k životu, přisuzujeme malou hodnotu. Tento stav mysli lidstva se od roku 1776 změnil pramálo. Až teď začínáme chápat, že něco je špatně, že je třeba změnit nastavení. Učíme se vyčíslovat „samozřejmosti“ – když to jinak nejde, abychom si jich začali vážit. Kolega-učitel Jan Willem Jongepier ze strážnického gymnázia si dal tu práci a vyhledal pro vás řadu zajímavých čísel na nástěnku: například za rok 2011 příroda na Zemi vyprodukovala 2,3 gigatun obilovin. A třeba jen v Česku ročně lidé nasbírají v lese hub zhruba za 1 759 miliónů korun. A co teprve hodnota vzduchu, čisté vody, krajiny schopné zadržet povodně, textilních vláken, energetických rostin... Jeden z českých expertů, kteří se účastnili globální vědecké inventury Millenium Ecosystem Assessment (Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí) v tomto Bedrníku vypráví, proč jsme se začali zajímat o ekosystémové služby; a protože má talent poutavě psát o vysoce odborných záležitostech, bude se vám článek dobře číst a budete mu rozumět. Pak si můžete zalistovat v internetové encyklopedii Enviwiki, která poskytne další dobře vybrané a srovnané informace. Až zjistíte, jak experti Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vidí budoucnost globálního životního prostředí do roku 2050, nepochybně vás zamrazí. Je to s námi trochu nahnuté. Ale zpráva OECD nechce strašit. Nabízí i přehled kroků, které bychom měli učinit, abychom rozjeté nebezpečné trendy zvrátili. Víme, jak údržbu ekosystémových služeb

Kresba: Mihail Stankovski, Srbsko. Připraveno ve spolupráci s Českou unií karikaturistů.

(nebo, chcete-li, přírody) zlepšit, a tím i šance naše a našich potomků na spokojený život. Můžeme k tomu docela podstatně přispět – přiblížit dětem tyto záležitosti. Pomoc k tomu nabízí například brněnská Lipka v podobě zbrusu nového výukového programu o regulačních ekosystémových službách. Kvalitní programy, například Les ve škole, rozvíjí a poskytuje také Sdružení Tereza. Dobře se dá využít i simulačních her: U Jezera (kterou výtvarně ztvárnil grafik Bedrníku Petr Kutáček), Fish Banks (kterou vymyslel americký vědec a profesor v oboru managementu systémů Dennis L. Meadows) nebo Povodně (které nově vydalo pardubické Ekocentrum Paleta). V nabídce publikací a internetových odkazů najdete řadu dalších dobrých tipů. A jeden trpký bonbónek nakonec – satelitní snímky, které takřka na první pohled umožní pochopit, jak zacházíme se zemskou klimatizací v podobě deštných pralesů, s vodou (až velká jezera přestávají poskytovat obživu celým regionům), s půdou, jejíž plodnost je ohrožena. Nicméně, to nejdůležitější jsme udělali: Tohle všechno už víme. Další kroky jsou před námi – jak s poznáním naložíme, abychom měli kde žít, co dýchat, pít a jíst… V příštím čísle Bedrníku se budeme věnovat jídlu. Podzim barevný pro potěchu duše a plný chutných plodů Země přeje Hana Kolářová

obsah Pokud dokážete ovlivnit svoji školu, dokážete ovlivnit i svět kolem sebe.....................2

proměny CO Jsou A KDE SE VZALY

Inspirace KOLIK VYROBÍ PŘÍRODA aneb 2 300 000 000 000 KILO OBILÍ ZA ROK....................4 SVATOJÁNEK aneb Svatojánský festival ekologické výchovy....................................................6 NA OBLÁČKU SE PLÁNUJE LÉPE........................................8 BABÍ LÉTO V MORAVSKÉM KRASU...................................9 KDYŽ MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE...........................................10 HRAJE SE O ZEMI ..............................................................10 ENVIRONMENTÁLNÍ ZAHRADA PRO LIBVERDU...........10

EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY.................................................11 EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY NA ENVIWIKI........................14 2050: MOŽNÉ DŮSLEDKY NEČINNOSTI........................15

didaktika REGULAČNÍ EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY...........................17 SIMULAČNÍ HRY................................................................18 JAK POZVAT LES DO ŠKOLY.............................................22 ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO (2)...........................................25 MODULOVÉ SEMINÁŘE ŠKOLÁM NA MÍRU...................27

nabídka............................................................................29 3

3 | 2012

Foto na titulní straně Petr Kutáček

KRAJINA JE KŘIŽOVATKA − KTERÝM SMĚREM SE VYDAT?......................................31

inspirace ČÍSLA NA NÁSTĚNKU

KOLIK VYROBÍ PŘÍRODA aneb 2 300 000 000 000 KILO OBILÍ ZA ROK „Tento týden jsem dostal do kastlíku Bedrník 10/2 a už se těším na další číslo,“ napsal nám středoškolský profesor Jan Willem Jongepier z Veselí nad Moravou a přišel s následujícím námětem k tématu ekosystémové služby: „Bylo by možné zjistit konkrétní číselné údaje o tom, jaká je vlastně v ČR, v Evropě nebo na světě primární produkce?“ „Myslím hlavně na ty žáky, kteří stráví většinu času ve škole, a pak převážně u počítače a tvrdí, že jim příroda nic neříká a že ji vůbec nepotřebují,“ pokračoval kolega Jongepier. „Daly by se sehnat třeba podložené odhady o tom, kolik naše příroda každoročně vyrábí ovoce a  zeleniny, travní hmoty pro dobytek a další domácí zvířata, kolik dřeva, medu, kyslíku? Rád bych tato čísla pak pověsil na nástěnku...“ Námět jsme uvítali. Ale co víc! Kolega Jongepier se záhy nabídl, že by zkusil tyto navýsost zajímavé údaje sám vypátrat. Slovo dalo slovo − ne nadarmo je Jan W. Jongepier nositelem Ceny ministra životního prostředí. O  výsledek svého pátrání, jak je to s  užitečností přírody člověku, se na následujících řádcích nezištně dělí se čtenáři Bedrníku.

Příroda je „out“? Hodně našich žáků i někteří kolegové dnes nemají k přírodě příliš kladný vztah. Nejen na středních školách, ale i  na základních školách lze na výletech pozorovat, jak si mladíci na lavičce v lese nebo u rybníku raději vytahují mobil, místo aby pozorovali okolní kvítí, motýly a  ptáčky. Příroda je prostě „out“, dokonce lze slyšet, že je příroda jenom na ozdobu nebo

ji považují za smetiště, dokonce si někteří myslí, že je nebezpečná… Protože jsem přesvědčený o  opaku, trápil jsem se s otázkou, jak jejich postoj změnit, jak je přesvědčit, že příroda není něco na okraji našeho moderního života, ale je to právě příroda, která nám – více než 7 miliardám lidí – život vůbec umožňuje. Nechci své žáky hned obtěžovat s  novým pojmem „ekosystémové služby“, ale možná by pomohla nějaká tvrdá čísla o  tom, co nám Země každoročně dává – a to v podstatě zdarma! Podívejme se na to podrobně.

Zemědělské plodiny Z přírody pochází veškeré potraviny, buď přímo, nebo zprostředkovaně přes člověka-farmáře. Snad málokdo chce, aby pocházely z  chemického průmyslu. I  když naše jídlo dnes obsahuje hodně chemikálií – barviv, konzervantů a jiných „vylepšovačů“, základ pořád tvoří to, co nám dávají rostliny a živočichové. Výjimkou nejsou ani limonády nebo sójové maso. Tušíte vůbec, kolik jeden hektar (sto krát sto metrů) obilného pole produkuje obilnin za jeden rok? Je to v průměru nemalých 5000 kg, z čehož můžeme upéct tisíce chlebů nebo vyrobit více než desít-

ky tisíc balení špaget či jiných těstovin. Kdyby na vás toto číslo ještě nezapůsobilo: zemědělci v České republice sklidili jen za loňský rok kolem 8 milionu tun = 8  000  000  000 kilogramu obilí (včetně kukuřice), jinak řečeno 8 megatun či „gigakilogramů“! (Většinu čísel v  tomto článku budu dále uvádět v  megatunách [Mt]). Celosvětově příroda loni produkovala přibližně 2 300 Mt = 2,3 gigatun obilovin! Takový objem biomasy – a ještě mnohem více, jak za chvíli uvidíme – dokáže vytvořit zázračná chemická reakce zvaná fotosyntéza. Fotosyntéza je základní ekosystémová služba, která nám zabezpečuje tzv. primární produkci. Patří do ní i  další rostlinné potraviny. Například podle www.potashcorp.com se na světě ročně produkuje kolem 2 500 Mt ovoce a  zeleniny. Možná bude množství této produkce lépe pochopitelné, když se omezíme na Českou republiku. Stále jde o obrovská čísla − například 0,97 Mt brambor, 12,4 Mt krmných plodin, 2,5–3 Mt sena (vše za rok 2011). A  to ještě nemluvíme o  finančních částkách, které tyto produkty představují… Kromě obilovin, brambor, ovoce a zeleniny poskytuje příroda lidem za pomoci zemědělců také komodity, jako jsou cukrová řepa (v roce 2011 v ČR 3,9 Mt), olejné rostliny (ČR 2011: 1,2 Mt), luskoviny, chmel, ořechy, koření (celosvětově kolem 2 Mt!), bylinky a  léčivé rostliny. A  nezapomeňme na některé atraktivní produkty pěstované v  zahraničí. Například současná roční světová produkce listů čajovníku už přesahuje 4,5 Mt, kávových zrn kolem 7 Mt. A  na internetu můžete snadno sami zjistit, kolik se momentálně produkuje kakaa nebo dokonce drogových rostlin…

Volná příroda Někdo může namítat, že všechny tyto produkty nám neposkytuje  příroda přímo, ale dávají nám je pěstitelé, zeměděl-

4

←  Jan W. Jongepier převzal za rok 2008 Cenu ministra životního prostředí od Ladislava Mika. Foto: MŽP – Jan Symon

3 | 2012

INSPIRACE

ci. Zemědělci jsou ale vlastně jen zprostředkovatelé, kteří primární produkci Země pouze usměrňují, lokálně zvyšují a  částečně zpracovávají. Nemohli by existovat bez fotosyntézy. Některé plody se sbírají ve volné přírodě, bez pomoci pěstitelů. O  těchto plodech není tolik statistik, ale přece existují. Na http://m.tyden.cz se uvádí, že Češi nasbírají v  lese ročně „dobroty“ za více než tři miliardy korun. Více než polovina z toho jsou houby. Doc. L. Šišák z Lesnické fakulta ČZU v Praze uvádí, že návštěvníci lesa za období 1994–2006 sbírali ročně v průměru 20,7 milionu kg hub, což představuje částku 1 759 mil. Kč. Ze starší publikace tohoto autora se dozvíme i o sběru dalších lesních plodin: za období 1994–1998 se ročně sbíralo

tově měla činit 3,8 miliard m³ dřeva za rok 2010, což je něco kolem 3 000 Mt, tedy 3 gigatun. Toto číslo je však zavádějící, protože zahrnuje veškeré dřevo, které bylo získáno kácením. Nás však zajímá, kolik dřeva ročně přináší strom, ne dřevorubec, a  tak se podíváme na čísla o ročních přírůstcích. Máte tušení, kolik jeden strom z oxidu uhličitého a vody díky chlorofylu a slunci za jeden rok vytvoří dřeva? J. Svoboda na tuto otázku nepřímo odpovídá, když uvádí, že například dub má u  nás průměrný přírůstek dřevní hmoty 7,25 m³/ /ha/rok, zatímco smrk 4,85. Když vycházíme z hustoty několika set vyspělých stromů na jednom hektaru lesa, znamená to, že jeden strom přibírá zhruba o 10 až 20 kg dřeva ročně.

milionu kg. A ještě jedno číslo na závěr – dovedete si představit, že ovce po celém světě nám každý rok dávají více než milion tun vlny? Je jasné, že bez přírody nemůžeme být. Nejen, že bychom neměli co jíst. Ale vlastně i za kyslík, vedlejší produkt fotosyntézy, a  pitnou vodu, která se pořád sama přečišťuje, děkujeme přírodě a jejím „vymakaným“ ekosystémům. A  bez kyslíku a vody za počítačem dlouho nevydržíme. Jan W. Jongepier, Purkyňovo gymnázium, Strážnice. (Purkyňovo gymnázium v červnu 2012 již potřetí získalo titul Ekoškola.)

2 300 000 000 000 kg = = 2,3 x 1012 kg = = 2,3 gigatun

... tolik obilovin vyprodukovala příroda na světě za pouhý rok 2011 Foto: Hana Kolářová

kromě 21,4 mil. kg hub i  10,9 mil. kg borůvek, 4,4 mil. kg malin, 2,3 mil. kg ostružin, 0,8 mil. kg brusinek a  2,8 mil. kg bezinek, což vychází na celkovou finanční částku 2,7 miliard Kč. Jsou to až nepředstavitelná čísla!

Další dary přírody

3 | 2012

Kromě potravin, krmiv a  léků, které nám příroda přináší, nelze opomenout některé užitečné látky, okrasné květiny, biomasu jako zdroj energie atd. I  jejich objem je významný. Například v  roce 2011 se produkovalo přes 100 milionů balíků bavlny (zhruba 22 Mt) na miliony triček a džín. Nebo třeba produkce korku činí 0,3 Mt ročně. Významným přírodním produktem je dřevo, které lidé využívají jako palivo, na nábytek a jiné konstrukce nebo na výrobu papíru. Při pátrání na internetu jsem narazil na údaj o produkci, která by svě-

A k tomu ještě…

Literatura:

Celková světová rostlinná produkce přírody je ovšem ještě mnohem vyšší, protože zatím jsme zde počítali pouze tu biomasu, která je nám k užitku. O senu byla řeč, ale co veškerá tráva a  byliny, které jdou z  našich pastvin a  luk do žaludků dobytka a  zvěře? A  to jsme ještě mlčeli o tom, co dokáží řasy v jezerech, mořích a  oceánech. V  každém případě tyto vodní ekosystémy živí tolik ryb, že jen rybáři jich po celém světě v  roce 2010 vylovili 95 Mt. Z primární produkce (do které jsem nesprávně zařadil i  houby) tak přecházíme volně na produkci sekundární, která „zelenou“ biomasu přemění v další výrobky. O  tom aspoň krátce pár zajímavých údajů: Živočišná výroba loni v  České republice produkovala půl miliardy kg masa, 2,5 gigalitru mléka a 1,3 miliard vajec. Také množství medu stojí za zmínku: loni ho ČR vyprodukovala 11

→  Organizace pro výživu a zemědělství (Food and Agriculture Organization of the United Nations – FAO) – http:// www.fao.org/ →  Svoboda J. (2011): Člověk a energie IV. Energetický potenciál obnovitelných zdrojů a možnosti využití. – In: 31. konference „Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí“ 18. – 20. května 2010, Hvězdárna v Úpicích, pp. 151–156, Česká bioklimatologická společnost, Úpice (http://www.cbks.cz/ upice2010/151.pdf). →  Šišák L. (1999): Význam lesa pro veřejnost a úloha lesníka. – Lesnická práce 78: 390–392 (http://www.silvarium. cz/lesnicka-prace-c-9-99/vyznam-lesapro-verejnost-a-uloha-lesnika). →  Šišák L. (2007a): Význam sběru hub ve srovnání se sběrem dalších lesních plodin v České republice. – Mykologický sborník 84: 78–83.

5

INSPIRACE

SVATOJÁNEK

…aneb Svatojánský festival ekologické výchovy Dny a noci po Slunovratu jsou odpradávna časem setkání. Jedno takové jsme uspořádali o víkendu 22.–24. června v Horním Maršově. Na vzdělávací festival ekologické výchovy se sjelo z Čech, Moravy i Slovenska asi sedmdesát lidí. Rádi se s vámi podělíme o pár fotek a zážitků. Jan Krajhanzl, Milada Dobiášová, [email protected], [email protected] Foto: Jan Krajhanzl (není-li uvedeno jinak)

↑  Pátek, chvíli po páté ráno – přípravy festivalu, které započaly v listopadu loňského roku, právě vrcholí. Svatojánský festival jsme se rozhodli uspořádat svépomocí a bez grantů, trochu z hecu, abychom ukázali, že se lidé z ekologické výchovy umí příjemným a neformálním způsobem scházet i bez podpory „těch nahoře“. Nápad uspořádat tuto „do-it-yourself“ akci jsme přitom dostali díky hudebně-divadelnímu festivalu Doteky 2012. Pořádá ho již desátým ročníkem SEVER v Horním Maršově a my jsme si říkali, že by byla škoda, kdybychom se o Doteky nepodělili s ostatními lidmi z ekovýchovy. SEVER souhlasil také s tím, že bude hostitelem Svatojánka.

6

↑  Pátek odpoledne. Čtrnáct dílen, čtrnáct bavlnek, jejichž barevnost se dá vytušit i z černobílé fotky. Snažili jsme se, aby festival byl nejen ZELENÝ, ale i PESTRÝ. Svatojánští účastníci si proto mohli vybírat z dílen zkušených lektorů i nových tváří. Mezi lektorujícími byste našli přírodovědce, environmentalisty, ekopedagogy, andragoga, ekopsychologa, etnologa a archeologa, historika umění a kulturního aktivistu. Pestré bylo také složení účastníků – přijely pracovní týmy, jednotlivci, páry, rodiny s menšími i odrostlými dětmi.

←  Sobotní dopoledne, začíná dílna Paměť krajiny v Sudetech. Podobně jako v dalších dílnách se učíme všímat si kolem nás toho, co jindy nevnímáme: stop minulosti (Jan Pohunek), sudetského genia loci (Ondřej Mareš), zmizelé krajiny pomocí GPS a notebooku (Petr Mareš), zvířecích stop (Ondřej Boháč), ptačích hlasů (Dan Bílek) nebo třeba slunce v trávě (Hana Kulichová). V jiných dílnách zase reflektujeme, jak mluvíme s ostatními – jak se dokážeme o své práci poradit v týmu (Jan Froněk), proč jsou důležité otázky (Petra Šimonová), jak se nám daří se zelenými tématy oslovit veřejnost (Jan Krajhanzl), koho zajímají rádci domácí ekologie (Aleš Máchal) či jak může probíhat dialog s jinými přírodními druhy (Jiří Zemánek). Dvě dílny nás inspirují lokálně ukotvenými iniciativami – českými a moravskými regionálními učebnicemi (Dáša Zouharová) a celosvětově působícím Hnutím přechodu (Jan Froněk).

3 | 2012

INSPIRACE

→  Sobotní podvečer. Přáli jsme si udělat festival ekologické výchovy co nejvíce v přírodě a lektoři i účastníci do toho šli s námi: v terénu probíhá řada dílen, mnoho z nás spí od pátku na kopci a také večer se bude slavit pod širým nebem. V noci je sice ledaskomu zima, ale jak jinak než v přírodě bychom mohli brodit potok, vábit pěnkavu nebo drolit mezi prsty jelení a laní bobky?

↓  Sobota večer, ve starém renesančním kostele nad Maršovem zpívá Dan Bárta (na fotce Pavla Klimeše v uličce vpravo). Zní jeho vlastní tvorba, jazzové standardy i hlasové improvizace. Vrcholí tak desátý ročník kulturního festivalu Doteky, v jehož rámci se ještě v pátek večer konal koncert ženského hlasového kvartetu Yellow Sisters, v sobotu vystoupilo strašidelné loutkové divadlo Toy Machine a předskokany Dana Bárty byla místní kapela Marta a Rasputin.

3 | 2012

↑  Po koncertu Dana Bárty zapalujeme nad starým kostelem Svatojánský oheň. Trochu improvizovaně, protože nikdo z organizátorů nemá zkušenost se zapalováním takové vatry. Dole v údolí se rozlévá tma, ale tady nahoře na kopci šlehají plameny k nebi. Koluje jídlo a pití, zpívá se, ozývá se kytara i ukulele, povídá se a kouká do ohně, pozdě v noci duní bubny a před plameny se míhají dívčí stíny. Je nás asi padesát a někteří prožijí jednu z nejkratších nocí až do svítání – přímo od ohně vyrážejí na dílnu, která začíná v šest hodin ráno.

↑  V neděli ráno – ve „stanové vesničce“ se probouzí ti, kteří nevyrazili na dílnu „Ranní ptáče“. V neděli dopoledne se ještě sejdeme na dvou dílnách: v jedné prohlubujeme svoje smyslové vnímání cestou na Starou horu, ve druhé čerpáme inspiraci z původně britského hnutí Transition Movement (Hnutí přechodu), které připravuje města a obce na ropný zlom. V poledne Svatojánek končí, završuje se 41 hodin vzdělávání a zážitků ve 14 dílnách. Někteří se ještě účastní Songové bohuslužby v rámci Doteků, přichází loučení. Svatojánek připomíná za pár hodin jen několik směrovek rozvěšených po Maršově (to než se organizátoři dospí a posbírají je). Pravdu měli ti, kteří předvídali, že Svatojánek o víkendu čeká modrá obloha. Prudký déšť se strhne až v noci na pondělí. Jak se dříve říkávalo: „Déšť, co před Janem jít váhá, po Janu se tím víc zmáhá.“

7

INSPIRACE

NA OBLÁČKU SE PLÁNUJE LÉPE Žáci od 5. do 9. třídy sedí v kruhu a usilovně píší na drobné lístečky. Dohadují se, který problém je nejpalčivější, hlasují, ve skupinách vymýšlejí fantazijní řešení, plánují skutečné kroky. Tak nějak může vypadat v praxi použití plánovací metody „Dílna budoucnosti“. V následujícím článku se dozvíte, k čemu metoda slouží, jak ji použít, a zároveň zjistíte, jak nám funguje v programu Ekoškola. S metodou jsme se poprvé seznámili na konferenci slovenské obdoby Ekoškoly – programu Zelená škola. Dílnu budoucnosti představovala Stephanie Pröpsting z  Německa. Nám se metoda zalíbila, a tak jsme ji vyzkoušeli nejdříve se skupinou učitelů na semináři dobré praxe a poté i se smíšenou skupinou učitelé − žáci na setkání Ekoškoly v akci.

Aktivní účast na řešení problémů V dílně budoucnosti se rozvíjejí kreativní myšlenky a řeší problémy za aktivní participace všech zúčastněných. Pomocí metody můžete např. vyřešit konkrétní problém, který ve škole máte nebo metodu využít při přípravě projektů. Dílna budoucnosti (Future workshop, Zukunftswerkstatt) se používá už od roku 1964, kdy ji navrhl Robert Jungk s  cílem zapojovat občany do věcí veřejných. Při prvním pročtení si možná řeknete: „Vždyť na tom není nic objevného, takhle už dávno plánujeme.“ Nebo: „Je to vlastně pořád dokola to samé – psaní lístečků, hlasování...“ Dílna budoucnosti opravdu není nijak objevným postupem ani složitou metodologií, avšak právě v jednoduchosti spočívá její kouzlo.

Zkušenosti ze škol Pojďme si teď společně zjednodušeně projít postup plánování pomocí dílny budoucnosti. Popis doplní zkušenosti ze ZŠ Zbiroh a ZŠ Hulín, které metodu vyzkoušeli s Ekotýmem v praxi. „V  rámci vymezení problému a  určení našich priorit k  žádosti o  grant jsme ↓  Hlasování posouváním na čáru.

8

s  dětmi z  Ekotýmu vyzkoušeli Dílnu budoucnosti, kterou jsem prošla na semináři v  Brně. Tato aktivita se u  žáků setkala s velkým úspěchem,“ řekla Dana Hozová ze ZŠ Hulín. Nejdříve potřebujete pojmenovat problém, který chcete řešit. „Vzácně jsme se shodli na nutných úpravách WC. Bude to tím, že jsou opravdu v hrozném stavu a všechny to trápí,“ uvedla koordinátorka Ekoškoly Andrea Tláskalová ze ZŠ Zbiroh. Dana Hozová ze ZŠ Hulín nám zase napsala: „Dohodli jsme se, že nás nejvíc trápí naše školní zahrada, která zatím nedává užitek ani stín, protože jsme ji začali rekonstruovat teprve nedávno.“

Fáze kritiky Poté přichází fáze, která vás možná překvapí – nezačnete plánovat, jak problém vyřešit, ale naopak vybouříte své emoce v tzv. fázi kritiky. Cílem této fáze je pojmenovat, co vás všechno na problému trápí a proč stále nejde vyřešit. „Děti se rozdělily do skupin samy, takže nám vznikly tři skupiny, ve kterých byly skoro stejně staré děti. Bylo zajímavé sledovat, jak kritizují mladší a  jak starší, a  také, co kritizují,“ dovídáme se o průběhu fáze kritiky v ZŠ Hulín. Díky tomu, že je fáze kritiky na začátku, zbavíte se negativních emocí a můžete pak dále plánovat s pozitivní myslí. Na konci fáze kritiky vyberete hlasováním nejdůležitější kritické body a  přeformulujete je do pozitivních formulací. Jednoduše tak získáte vlastně cíle vašeho „projektu“.

Fáze fantazie Poté přecházíte do nejzábavnější fáze, fáze fantazie. Během ní neexistují žádná omezení, účastníci tak píší na obláčky, které mají evokovat snění v  oblacích. Do obláčků mohou napsat cokoli, co je napadne jako řešení vybraných kritických bodů. „Fantazie už byla různorodá − od barevných záchodů přes barevná okna a světla, diskolustry, roboty-žáky, roboučitele až po alarmy na kouř, ale často také hezké vztahy mezi žáky. Holky říkaly, že to úplně viděly,“ popisuje fázi fantazie Andrea Tláskalová. Dílnu budoucnosti uzavře hlasování o  nejzajímavějších fantazijních návrzích a výběr těch, které lze usadit do reality.

Realizace V  poslední fázi realizace si účastníci naplánují kroky k  řešení a  píší je do lístečků se stopami, které mají připomínat kroky k  řešení. Získávají tak základ pro budoucí projekt. Na ZŠ Zbiroh žáky metoda motivovala k okamžité akci: „Realizace byla příjemná, s  ohledem na finanční možnosti jsme se domluvili na úpravách záchodů. Druhý den děti přinesly návrhy otázek pro dotazník, přes neděli dotazník připravily, ekospojky jej roznesly po třídách a sedmáci vyhodnotili.“

Zahrada neposkytuje stín Jak by mohly vypadat příklady lístečků (nápadů) z jednotlivých fází:

↓  Dílna budoucnosti v ZŠ Hulín.

3 | 2012

INSPIRACE  INZERCE STŘEDISEK EKOLOGICKÉ VÝCHOVY →  Vybraný problém k  řešení: Zahrada neposkytuje stín. →  Fáze kritiky (proč to nejde řešit, co to mu brání, co je na tom špatně): kritický bod: Nemáme finance na nákup stromů. →  Přeformulovaný kritický bod (cílový stav): Máme zajištěné finance na nákup stromů. →  Fáze fantazie ( jak by to fungovalo ve světě fantazie): Peníze budou sami nosit lidé z  obce, až se o  tom dozvědí. →  Fáze realizace (postupné kroky, jak řešení provedeme reálně): Uspořádáme školní slavnost pro obec, upečeme koláče a  výtěžek z  prodeje použijeme na nákup stromů. Ve skutečnosti si k tomuto jednoduchému postupu ještě představte bouřlivé diskuse, horlivé psaní na lístečky a napínavé hlasování.

Metoda i pro vaše plánování Metodu nyní doporučujeme Ekoškolám poté, co udělají analýzu školy a  tvoří plán činností, ale také když připravují projekt do grantových výzev. Věříme, že poté, co si ji vyzkoušíte, bude užitečná i  pro vaše plánování. Podrobný popis metody najdete ve slovenštině na www.zelenaskola.sk, v  sekci Pre školy / metodické materiály / Praktický návod na realizáciu metódy Dielňa budúcnosti. V  českém překladu je na www.ekoskola. cz, v  sekci Co je Ekoškola / Materiály a  infoservis / Popis metody dílna budoucnosti. Seminář dobré praxe a  setkání Ekoškoly v  akci proběhly v rámci projektu Síť Ekoškol v ČR. Pokud vás zaujalo, jak učitelé se žáky v Ekoškole pracují, přihlaste se do programu a  vyzkoušejte to také. Více informací najdete na www.ekoskola.cz, v sekci Staňte se Ekoškolou.

3 | 2012

Petra Šimonová, vedoucí programu Ekoškola, Sdružení Tereza Foto: archiv Sdružení Tereza

BABÍ LÉTO V MORAVSKÉM KRASU Jednou z činností pracoviště Lipky Rychta jsou týdenní pobytové výukové programy pro žáky základních i středních škol v příjemném prostředí obce Krásensko na Drahanské vrchovině. Některým ze studentů, které nadchne environmentálně zaměřený program a kteří se chtějí o přírodě a vztazích v ní dozvědět víc, je týdenní pobyt na Rychtě málo a chtějí se sem vracet. Proto pracoviště Rychta začalo pořádat víkendové exkurze pro studenty středních škol do přírodně zajímavých území České republiky. Exkurze pro studenty středních škol Víkendovky, jak se víkendovým pobytům mezi studenty říká, probíhají v  oblastech, jež jsou zajímavé z  přírodního i  sociálního hlediska, především se jedná o chráněná území (například Pálava, Moravský kras, Podyjí, Bílé Karpaty či Litovelské Pomoraví). Program víkendů směřuje k  podpoře trvale udržitelného života a  bývá doplněn o  prvky zážitkové pedagogiky, ale také o  pomoc přírodě v  zájmovém území. Účastníci víkendů se setkají s odborníky, vyslechnou si jejich přednášky a mohou s nimi diskutovat o tématech, jež je zajímají. Potkají také nové kamarády z  jiných škol z  celé republiky a poznají zajímavé území a jeho krásy. Víkendová setkání studentů jsou pořádána v rámci projektu Vzdělávání k udržitelnému rozvoji pro střední školy a jsou finančně podpořena Evropským sociálním fondem a  státním rozpočtem ČR. Díky finanční podpoře jsou víkendové pobyty pro studenty středních škol zdarma – hrazen je program, ubytování i strava. Jediné, co si musí zaplatit sami, je doprava na místo víkendovky a zpět domů. Proběhla už například víkendová setkání v oblasti podzimních meandrů řeky Dyje v  Podyjí, u bílých vápenců Pálavy, mezi krásnými rozkvetlými loukami Bílých Karpat nebo v tajuplných jeskyních Moravského krasu. A právě poslední ze jmenovaných setkání vám představíme podrobněji. Staré odrůdy, hmyzí hotel a krasová tajemství Víkendové setkání v Moravském krasu se od ostatních lišilo především tím, že nešlo o návštěvu vzdáleného území, ale využilo se domácího zázemí Rychty ve vesnici Krásensko. Obec se totiž nachází pouze tři kilometry vzdušnou čarou od chráněné oblasti Moravský kras, která je zajímavá nejen svými jeskyněmi, ale také florou a faunou zde žijící. Bylo krásné babí léto a v Krásenku právě probíhaly tradiční obecní oslavy podzimu. My jsme se však oslav zúčastnili svým vlastním způsobem – pomohli jsme s přípravou stromů na zimu. Jednalo se o staré odrůdy ovocných stromů, jež v místním sadu vysadili místní obyvatelé společně se zaměstnanci Rychty. V sadu jsme se postarali také o živočichy a vybudovali jsme hmyzí hotel a úkryt pro ježky. Během odpoledne jsme vyrazili do Holštejna, vesničky, v jejímž okolí se skrývá množství krasových tajemství. A právě jedno z nich jsme se snažili odhalit. Navštívili jsme Holštejnskou jeskyni, která je až po strop zanesená hlínami, které sem v dávných dobách přinesl potok. Strážce přírody z CHKO nás provedl chodbami vyhrabanými v hlíně a ukázal nám nádhernou krápníkovou výzdobu

↑  Výsledkem naší práce v sadu bylo několik hmyzích hotelů. u  stropu jeskyně. Ač do jeskyně jsme vlezli v  pestrobarevném oblečení, po návratu na denní světlo jsme všichni vypadali stejně – hnědí od bláta od hlavy až k patě. Ale ten zážitek nám za to stál. Po návratu do Krásenska nás ještě čekala výroba vlastních draků na drakiádu, která již tradičně bývá součástí krásenských oslav a  k  podzimu nepochybně patří. V  neděli bylo počasí proti nám. Zrovna ve chvíli, kdy jsme vytáhli naše nově postavené draky, vítr utichl. Přesto se víkendovka velmi vyvedla a účastníci se těšili na další. Martina Nejezchlebová, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Foto: archiv Lipky

VÍKENDOVÉ TERÉNNÍ EXKURZE S LIPKOU Pracoviště Lipky Rychta pořádá ve školním roce 2012/13 pro studenty středních škol nepravidelné terénní exkurze do přírodovědně zajímavých oblastí. Během víkendů na vás bude čekat množství her, výpravy s  odborníky, zkoumání zajímavých přírodních jevů i noví kamarádi. Podzimní termíny exkurzí: → 21.–23. září 2012 do Litovelského Pomoraví → 12.–14. října 2012 do Moravského krasu Víkendové exkurze jsou součástí projektu Vzdělávání k  udržitelnému rozvoji pro střední školy, proto jsou zcela zdarma. Více informací o víkendových exkurzích hledejte na www.lipka.cz/vikendovky.

9

INSPIRACE ZŠ HULÍN

KDYŽ MÉNĚ ZNAMENÁ VÍCE Naše škola měla možnost se zapojit do celosvětové kampaně „Když méně znamená více aneb Snižme množství odpadu“. Tato kampaň, kterou finančně podpořila společnost Wrigley, probíhala ve více než 200 školách v  deseti zemích světa. V  České republice to bylo dvacet škol, které jsou zároveň zapojeny i do projektu Ekoškola. Cílem kampaně je snížit množství odpadu a  působit na změnu chování žáků a  studentů na celém světě. Žáci a studenti v rámci kampaně ukázali, jak se oni sami mohou zapojit do řešení problému odpadu. Jaká dělají či navrhují opatření na zlepšení svého prostředí a jak působí na změnu postojů a chování ostatních. K plánování a realizaci kampaně jsme použili metodiku sedmi kroků, což je metodika programu Ekoškola. Na schůzkách ekotýmu jsme provedli analýzu a na jejím základě si stanovili cíle, které jsme

v průběhu školního roku plnili. Kampaň prolínala různými vyučovacími předměty, jako jsou například výchova ke zdraví, výtvarná a pracovní výchova, český a anglický jazyk. Cílovou skupinou byli především žáci. Prostřednictvím tisku jsme o našich aktivitách informovali i širokou veřejnost. Navázali jsme spolupráci se ZŠ Újezd u  Brna, navzájem jsme si vyměnili zkušenosti, které určitě využijeme v  další práci. Ekokodex, který shrnuje všechny naše poznatky z  kampaně, si můžete prohlédnout u nás ve škole. Naše kampaň vyvrcholila 5. června – na Světový den životního prostředí. V  rámci již tradičního ekosetkání všech tříd, kdy každá třída prezentovala svůj celoroční projekt s  environmentálním zaměřením, proběhlo také shrnutí a  vyhodnocení kampaně.

↑  Hlášení do školního rozhlasu.

Věříme, že se nám podařilo zvýšit povědomí žáků, a  nejen jich, o  vlivu odpadu na obec a  její okolí a  zároveň zvýšit znalosti a  praktické dovednosti žáků související s  předcházením vzniku odpadu a s nakládáním s odpady, a tím splnit hlavní cíle kampaně „Méně znamená více aneb Snižme množství odpadu“. Podívat se můžete i na stránky kampaně: www.eco-schools-wrigley.org. Mgr. Dana Hozová, ZŠ Hulín Foto: archiv ZŠ Hulín

ZŠ PROVAZNICKÁ, OSTRAVA-HRABŮVKA

HRAJE SE O ZEMI Na Základní škole Provaznická se letos na jaře konal seminář nazvaný „Hraj o Zemi“, kterého se účastnili učitelé škol Moravskoslezského kraje. Seznámili se tak s učebním materiálem téhož jména. ZŠ Provaznická se samozřejmě do projektu „Hraj o Zemi“ také aktivně zapojila. Jedná se vlastně o hru, která je určena pro žáky druhého stupně základních škol. Tématem tohoto tvořivého projektu environmentálního vzdělávání je životní prostředí a náš vliv na něj. Hru tvoří desetidílná série multimediálních on-line her a propracovaných e-kurzů, která formou detektivních příběhů přibližuje vybra-

ná témata ze životního prostředí a  jeho ochrany. Projekt byl zahájen v září 2011 spuštěním on-line multimediální hry. Pokud Vás ekotematika nebo tento projekt zajímají, více informací najdete na webové stránce www.hrajozemi.cz. Mgr. Petra Štěpánová, ZŠ Ostrava-Hrabůvka, Provaznická 64 Foto: archiv ZŠ Provaznická

ZŠ LÁZNĚ LIBVERDA

ENVIRONMENTÁLNÍ ZAHRADA PRO LIBVERDU Základní škola Lázně Libverda dokončuje projekt z programu Škola pro udržitelný život Environmentální zahrada pro Libverdu.

10

Místo pro realizaci projektu se několikrát měnilo. S tím souvisely i změny v  návrzích tak, aby peníze vložené do projektu měly své opodstatnění. V  konečné fázi jsme zvolili okolí hřiště, které bylo zničeno povodněmi v roce 2010. Je nám velice líto, že původní termín dokončení tohoto projektu nebyl dodržen, ale nakonec jsme rádi, že prodloužení a  trpělivost Libereckého kraje přispěla k tomu nejlepšímu řešení. Právě v červnových dnech tohoto roku bylo slavnostně otevřeno nově zrekonstruované školní hřiště a  my zároveň realizujeme projekt Environmentální zahrada pro

Libverdu, který na hřiště navazuje. Esteticky a  prakticky ho doplní. Děkujeme Libereckému kraji za poskytnutí finančních prostředků a  trpělivost s  námi. Děkujeme, že jste byli jedni z  mála, kteří přispěli, aby naše děti měly hezké okolí hřiště po povodních. Jsme škola, která se pyšní titulem Ekoškola, a  proto jsme rádi, že projekt pomohl zlepšit celkový vzhled školy. Drahomíra Kopecká Foto: archiv ZŠ Lázně Libverda

3 | 2012

proměny CO JSOU A KDE SE VZALY

EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY Příjemný červnový podvečer ve druhém největším francouzsky mluvícím městě na světě – hned po Paříži − pomalu končí. Na severoamerické poměry poněkud úzké ulice v centru oživuje více lidí než obvykle. Na místním okruhu totiž před několika dny předváděli své nemalé řidičské umění Schumacher, Barrichello, Häkkinen a další krotitelé supersilných motorů a davy fanoušků F1 si předprázdninový pobyt v Montrealu jednoduše prodloužily. My se tu za prastarým dubovým stolem v jedné irské nálevně ale sešli proto, abychom prohovořili podobu zamýšleného rozsáhlého hodnocení stavu, změn a vývojových trendů biosféry. Vždyť už za půl roku vstoupíme do nového tisíciletí… Walt Reid, muž pronikavé inteligence, s tváří filmového herce, vyslovuje výraz, který překvapivě rychle převezmou do svého slovníku novináři, ekonomové, politici a marketingoví mágové – ekosystémové služby.

Zmrtvýchstání externalit Samotná koncepce ekosystémových služeb, tedy procesů a podmínek přírodních ekosystémů, které podporují činnost člověka a udržují existenci lidské civilizace na Zemi, je pochopitelně mnohem starší. Sahá až do 70. let 20. století, kdy se ekologové i ekonomové opakovaně snažili zdůraznit užitkovou hodnotu ekosystémových funkcí, z pohledu člověka pragmaticky označovaných právě jako služby. Naprosto opodstatněné úsilí ukázat politikům a řídícím pracovníkům, že hodnota přírody není ani nulová, ani nekonečná, ale někde mezi oběma krajnostmi, se ale až do poloviny 90. let 20. století omezilo jen na úzký okruh zasvěcenců. Opravdový průlom v  ekonomickém nahlížení na přírodu přinesl až rok 1997. Tehdy vyšla ve známém americkém nakladatelství ochranářské literatury Island Press přelomová publikace Gretchen Dailyové Služby přírody: závislost společnosti na přírodních ekosystémech. Ještě větší rozruch vyvolala studie mezinárodního týmu vedeného Bobem Constanzou, uveřejněná ve stejném roce

3 | 2012

→  Žížalovití napomáhají významně provzdušňovat zeminu tím, že v ní aktivně razí chodby. Za 24 hodin jejich zažívacím traktem projde množství půdy odpovídající 36násobku hmotnosti jejich těla, navíc důkladně obohacené chemickými prvky, nezastupitelnými pro výživu rostlin. Kromě toho nestrávené zbytky žížalí potravy zlepšují strukturu půdy, a podílejí se tak na tvorbě velmi důležité složky půdy – humusu.

v  prestižním přírodovědeckém časopise Nature. Autoři došli k  závěru, že roční hodnota služeb poskytovaných biosférou lidstvu představuje v  průměru nejméně 1,8násobek globálního hrubého národního produktu. I  když zejména skupina environmentálních ekonomů kolem Světové banky později kritizovala postup použitý Costanzou a jeho spolupracovníky, nelze

Zlom na přelomu tisíciletí Nicméně opravdovou revoluci v  nazírání na význam fungování přírody pro vývoj naší civilizace přinesl až výše zmíněný megavědecký projekt Hodnocení ekosystémů na začátku tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment, MA). Jeho unikátnost spočívala mj. v  tom, že přišel s  jednoduše geniální myšlenkou nezaujatě postihnout důsledky změn ekosystémů pro kvalitu života lidí právě prostřednictvím služeb poskytovaných ekosystémy. Hlavním poselstvím projektu zůstává opodstatněný názor, že lidé vytvářejí na přírodu takový tlak, že její schopnost

Dokážeme stanovit, kolik stojí příroda, a pokud ano, má to smysl? popřít, že právě zmíněný článek viditelně oživil zájem o instrumentální neboli utilitární hodnoty přírody. Výsledky Costanzovy studie pronikly do titulků prvních stránek světových deníků a  do vysílání uznávaných televizních zpravodajských stanic CNN a BBC.

podporovat budoucí generace již nelze zaručit. Zatímco prognózy vývoje globálního ekosystému ze 70. a  80. let 20. století zdůrazňovaly, že lidstvu hrozí zejména vyčerpání zdrojů, Millennium Ecosystem Assessment připomíná, že omezení, nebo dokonce úplná ztráta ně-

11

proměny

←  Lesy nejsou zelenými plícemi biosféry, ale spíše globálním klimatizačním zařízením, osvěžovačem vzduchu a klenotnicí druhů. Největším lesním komplexem zůstává severský jehličnatý (boreální) les. Obrázek přibližuje tajgu v Lac Monroe v kanadské provincii Québec. ↓  Jak prokázaly povodně v roce 1997 a 2002, zdravé lužní lesy jako ty, které rostou v Novořeckých močálech na Třeboňsku, dokáží zpomalit záplavovou vlnu.

které z klíčových ekosystémových služeb může v extrémním případě vést k tomu, že se určitá část planety stane pro člověka neobyvatelnou, i když v ní ani zdaleka nebudou vyčerpány zdroje.

Populárnější než biodiverzita Výsledky miléniového hodnocení, zveřejněné v podobě řady publikací i zpráv, určených různým uživatelům, spustily nečekanou lavinu zájmu o ekosystémové služby, o jejich vyčíslení a o platbu za ně. Počet nejrůznějších studií, zpráv, rešerší, analýz a  odborných i  populárně naučných článků, týkajících se právě služeb přírody, nadále exponenciálně roste. Ještě v srpnu 2003 se výraz biodiverzita vyskytoval na internetu častěji než termíny, jako je relativita, molekulární biologie nebo změna podnebí. Zájemce se tehdy mohl dokonce setkat na světové

síti se slovem biodiverzita na více stránkách než se jménem kultovní hudební skupiny Beatles, tehdejšího amerického prezidenta George W. Bushe, populárního hollywoodského svalovce rakouského původu a  kalifornského politika Arnolda Schwarzeneggera i vynikajícího profesionálního golfisty Tigera Woodse, kterého v té době proslavily jen sportovní výkony.

↑  Velké šelmy, jako je vlk obecný, dokáží ovlivnit jak strukturu společenstva kořisti, tak jejich chování. Působením na býložravce tak mohou kaskádovým efektem určovat produkci rostlinné hmoty.

12

→  V ČR v současnosti existuje více než 21 000 rybníků: z tohoto pohledu jsme skutečnou evropskou velmocí. Pokud jsou obhospodařovány citlivě, mohou se z nich vyvinout přírodě blízké ekosystémy poskytující lidem řadu služeb, nejen ryby.

3 | 2012

proměny

→  Podle nedávného výzkumu, uskutečněného Evropskou agenturou životního prostředí (EEA), vnímá většina Evropanů městskou zeleň jako část lidských sídel jednoznačně zkvalitňující jejich život. Na snímku městský park ve Vídni.

Na konci července 2012 po zadání výrazu ecosystem services nabídl internetový vyhledávač Google 68 milionů internetových stránek s  uvedeným souslovím. V případě tak tradičního a zažitého termínu, jakým nature conservation bezpochyby je, našel vyhledávač 51 milionů webových adres, zatímco slovo biodiversity se vyskytovalo na 66 milionech adres. Podíváme-li se na počet přístupů, anglický výraz pro biodiverzitu hledalo na Googlu přes 5 milionů zájemců, kdežto slovní spojení ecosystem services zaujalo více než třikrát více uživatelů. Čtenáře možná překvapí, že staré dobré, takříkajíc „klasické“ nature conservation zadaly do vyhledávače ve stejné době 24 miliony lidí.

Ekosystémové služby dnes Koncepce ekosystémových služeb se již definitivně stala nedílnou součástí mezinárodní ochrany přírody. Víc než výmluvně o tom vypovídají výsledky 10. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (Convention on Biological Diversity, CBD), konaného v  říjnu 2010 v  japonské Nagoji. Jestliže budeme pozorně pročítat rozhodnutí, přijatá více než 8  000 delegáty ze 180 zemí, zjistíme, jak často hovoří současně o  ochraně biodiverzity a  ekosystémových služeb a  o  jejich významu pro člověka. A  to i  přesto, že zatímní pokusy určit na Zemi pomocí zástupných veličin prioritní místa pro

zachování ekosystémových služeb naznačují, že se nutně nemusejí překrývat ani s  plochami klíčovými pro udržení globální biologické rozmanitosti, ani s chráněnými územími. Nagojský summit mj. podpořil iniciativu Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) ustavit Mezivládní platformu pro biodiverzitu a  ekosystémové služby (Intergovernmental Platform on Biodiversity and Ecosystem Services, IPBES), která by po vzoru Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) připravovala apolitické vědecké podklady pro mezinárodní mnohostranné úmluvy zabývající se uvedenou problematikou, zejména pro CBD. Nový, doufejme, že skutečně politiky neovlivňovaný, vědecký panel pro přírodu byl po těžkých porodních bolestech ustaven v  dubnu 2012 v Panama City.

Hledání mantry Ochrana přírody a  obecněji životního prostředí usiluje od samého začátku o nalezení základního přístupu, podloženého nejnovějšími vědeckými poznatky a  současně použitelného v  každodenní péči o  přírodní a  krajinné dědictví. Zdá se, že po udržitelném rozvoji či ochraně biologické rozmanitosti se oním zaklínadlem stalo zachování ekosystémových služeb. Na jedné misce vah leží dlouho podceňovaná možnost prokázat, že i příroda má určitou hodnotu, kterou se můžeme pokusit s různým úspěchem vyjádřit i peněžně. Naopak řada milovníků přírody uvedený přístup odmítá prostě proto, že podle jejich názoru má příroda svou vnitřní hodnotu sama o  sobě, bez ohledu na to, zda lidem „slouží“, či nikoli. Pokud náš život možná trochu vzletně obohatí západ slunce nad mokřadem s rákosovým porostem, nemusí nás nutně zajímat, jaké přínosy z  něj můžeme získat. Zkrátka, džin je z  láhve venku a  může stejně tak pomáhat jako škodit. Druhá možnost nastane, pokud zapomeneme, že udržení ekosystémových služeb je jen jedním, byť pragmatickým a  ne nepodstatným důvodem, proč přírodu vlastně chráníme… RNDr. Jan Plesník, CSc., Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Autor se zaměřuje na teoretické a praktické otázky péče o biologickou rozmanitost. Foto: autor

3 | 2012

←  Rašeliniště dokáží hromadit obrovské množství organické hmoty a vázat tak uhlík mimo ovzduší. Podle názoru odborníků jsou jediným typem ekosystému na Zemi, který nemůže být uhlíkem nikdy nasycen. Navíc hostí řadu organismů s vyhraněnými nároky na prostředí (národní park Lahemaa v Estonsku).

13

proměny

EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY NA ENVIWIKI Ekosystémové služby jsou přínosy, které lidé získávají od ekosystémů – mají vliv na životní úroveň lidí. Do ekosystémových služeb řadíme dle ekonomického názvosloví jak „služby“, tak i „statky“. Ekosystémové služby můžeme rozdělit do následujících kategorií: Zásobovací služby potrava sladká voda dřevo a vláknina palivo ... Regulační služby regulace podnebí regulace záplav regulace nemocí čištění vody ... Kulturní služby estetické duchovní vzdělávací rekreační ... Podpůrné primární produkce1 produkce kyslíku koloběh živin tvorba půdy ... Existence všech živých organismů má svůj základ v biosféře2; také člověk absolutně závisí na stálém přísunu těch „služeb“, které poskytují ekosystémy. Základní podmínky pro biologický život vytváří klima, hydrologický cyklus a tvorba půdy, roli prostředníka má atmosféra (svým složením) a  koloběh prvků ve vzduchu a vodě. Biosféra sama vznikla jako důsledek života na Zemi − je udržována a obnovována živými ekosystémy. Jsou-li ekosystémy narušeny, pak je narušena také schopnost ekosystémů poskytovat lidem veškeré služby. Změny v  ekosystémech mají za následek ohrožení předpokladů pro život člověka i  jeho kvalitu (naopak jakékoliv změny v životních podmínkách lidí přímo nebo nepřímo vyvolávají také změny v ekosystémech). Mezi lidmi a  ekosystémy vždy existovaly komplexní vzájemné vazby, které ve svém souhrnu formovaly konkrétní podobu lidské kultury (krajní polohou je tzv. ekosystémový přístup, kdy je lidská kultura zahrnuta pod jiné ekosystémové funkce). Z  ekonomického úhlu pohledu

je třeba hodnotit vztah ekosystémových služeb k celkové životní úrovni lidí. Projevy živého přírodního prostředí jsou totiž ekonomicky významné a  podmiňují celé obory ekonomické činnosti jako například zemědělství nebo lesnictví. Ekonomický systém je přímo závislý na přírodních zdrojích – energetických a nerostných surovinách a biomase, ale také na prostoru, vodě a vzduchu, bez kterých by nemohly probíhat výrobní procesy. Životní prostředí plní také funkci propadu (odpadiště, angl. sink) pro emise či jiné formy odpadu vyprodukované ekonomikou. Nepotřebné výstupy ekonomiky a  spotřebované produkty se v  určité fázi svého životního cyklu v prostředí někde ukládají nebo přeměňují na jiné formy hmoty a energie. Poptávka po ekosystémových službách je v  současné době tak vysoká, že představuje problém a jsou nutné kompromisy v  poskytování těchto služeb. Země může například nabídnout vyšší zásobování potravinami jako důsledek přeměny lesa na zemědělskou půdu, ale pokud se tak stane, poklesne dodávka služeb, které mohou mít v příštích dese-

↑  Čmelák opylující rostlinu − příklad ekosystémové služby.

Ekosystémové služby a jejich provázanost se životní úrovní lidí Ačkoliv je živé přírodě přiznána také vnitřní hodnota, je ochrana, obnovování a  obohacování biologické rozmanitosti a ekosystémů také záležitostí ekonomickou. Péče o ekosystémové služby přináší mnohonásobné a  synergické zisky, které se příznivě projevují v  životní úrovni lidí. Různorodý užitek, který ekosystémy lidem poskytují, zahrnuje zásobovací, regulační, kulturní a podpůrné služby. Do zásobovacích služeb patří poskytování statků, které lidé od ekosystémů získávají, jako je například potrava, palivové dře-

„Poptávka po ekosystémových službách je v současné době tak vysoká, že představuje problém a jsou nutné kompromisy v poskytování těchto služeb.“ tiletích stejnou, nebo i  větší důležitost, jako například čistá voda, lesy, místa pro ekoturismus či regulace záplav nebo omezování sucha. Mnoho náznaků ukazuje, že lidské požadavky na ekosystémy porostou v příštích desetiletích stále více. Například světové rybářství je v  současné době ve fázi poklesu vzhledem k  nadměrnému lovu a  přibližně čtyřicet procent zemědělské půdy bylo během minulých padesáti let degradováno erozí, salinizací, zhutňováním, vyčerpáním živin, znečištěním a urbanizací. Další dopady lidských činností na ekosystémy zahrnují změny v koloběhu dusíku, fosforu, síry a uhlíku, které vyvolávají kyselé deště, rychlé bujení vodních řas a hynutí ryb v  řekách a  pobřežních vodách, a  navíc současně přispívají ke klimatické změně.

Primární produkci se podrobněji věnuje článek Kolik vyrobí příroda v rubrice Inspirace v tomto Bedrníku 2 Kurzívou jsou uvedena hesla, která mají v Enviwiki aktuálně samostatný článek.

vo, vlákno, pitná voda a genetické zdroje. Regulační služby znamenají přínos, který vyplývá z  regulovaných ekosystémových procesů, a  zahrnuje udržování kvality ovzduší, vyrovnávání výkyvů podnebí, omezování záplav, snižování eroze, regulaci lidských nemocí a čištění vody. Významnou službou životního prostředí pro člověka jsou také estetické hodnoty přírody. Kulturní služby představují nemateriální hodnoty, které lidé získávají od ekosystémů ve formě duchovního obohacení, rozvoje poznání, nových dojmů a pocitů, možností rekreace a estetických zážitků. Podpůrnou funkci plní ty služby, které jsou nezbytné pro vytváření všech ostatních ekosystémových služeb, jako je primární produkce, produkce kyslíku, tvorba půdy a koloběh živin.

1

14

Text a foto: http://www.enviwiki.cz/wiki/ Ekosystémové_služby, upraveno (red)

3 | 2012

proměny

2050: MOŽNÉ DŮSLEDKY NEČINNOSTI

O ENVIWIKI Enviwiki je specializovaná elektronická platforma věnovaná problematice vzdělávání v  oblasti životního prostředí a  udržitelného rozvoje. Její základ byl vytvořen pracovníky Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy a postupně se do projektu zapojují další pedagogové, studenti a zájemci o tuto problematiku. Enviwiki je určena především pro výuku životního prostředí na vysokých školách, protože poskytuje prostor pro vytváření, publikování a sdílení odborných textů. Je dobře využitelná pro zveřejnění studentských prací (obsahuje i četné návody pro psaní), a slouží tedy i pro výuku odborného psaní v dané oblasti. Z publikovaných článků pak mohou čerpat témata a  informace učitelé a  studenti na nižších stupních vzdělávání. Enviwiki je založena na filozofii wiki − označení webů (nebo obecněji hypertextových dokumentů), které umožňují uživatelům přidávat obsah, podobně jako v internetových diskusích, ale navíc jim také umožňují měnit stávající obsah. Platforma se snaží postupně mapovat celou šíři environmentální problematiky; základem pro její tvorbu byl princip maximální přehlednosti a  zjednodušení, aby mohla sloužit jako zdroj informací i  pro poučené laiky. První úroveň textů poskytuje úvodní přehled, ukazuje hlavní pojmy a  principy uvažování v  daných oblastech. Z těchto základních textů vedou odkazy na další stránky nebo zdroje informací odborně vyšší úrovně (například zdroje statistických dat pro praktické využití). Zde mohou být uvedeny i podklady pro využití ve výuce: konkrétní příklady a případové studie, metodické a teoretické texty atd. Okruhy témat jsou členěny do kategorií a  sdružovány do tematických portálů (podobně jako ve Wikipedii). Souvislé učební texty jsou publikovány formou Wikibooks (příkladem jsou skripta Základy ekologie a  problematiky životního prostředí pro pedagogy). Komplexní a  interdisciplinární povaha problémů je zdůrazněna hyperlinky, které odkazují na související stránky v  Enviwiki, Wikipedii či v jiných zdrojích na internetu ( jsou tak systematicky shromažďovány elektronické i jiné zdroje k pojednávané problematice). Zdroj: Enviwiki 3 | 2012

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vydala na jaře 2012 Environmentání výhled OECD do roku 2050: Důsledky nečinnosti. Zpráva na 350 stranách hledá odpovědi na otázku: „Co nám přinesou následující čtyři desetiletí?“ Na základě analýzy pak popisuje, jaká opatření by mohla světu přinést obrat k lepšímu v oblasti ochrany životního prostředí. V  uplynulých desetiletích lidstvo svou snahou o  vyšší životní úroveň nastartovalo neočekávaný ekonomický růst. Pokrok dosažený v  oblasti boje proti zhoršujícímu se stavu životního prostředí však byl zastíněn prudkým ekonomickým a  populačním růstem. Připustíme-li do roku 2050 nárůst populace o  další 2 miliardy, budeme muset prokázat svou schopnost hospodařit s  přírodními zdroji, na nichž závisí veškerý život, a obnovovat je. Environmentální výhled OECD do roku 2050 promítá demografické a  ekonomické trendy do nadcházejících čtyř desetiletí, a  to za pomoci společných modelů organizace OECD a  agentury PBL Netherlands Environmental Assessment Agency. Soustředí se na čtyři nejnaléhavější oblasti: změnu klimatu, biodiverzitu, vodu a  dopady znečištění životního prostředí na zdraví. Dochází k  závěru, že je naléhavě nutné přijmout holisticky koncipovaná opatření s cílem vyvarovat se významných nákladů a důsledků nečinnosti, a to jak ve smyslu ekonomickém, tak lidském.

Jak by mohlo životní prostředí vypadat v roce 2050? Očekává se, že do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší ze 7 miliard na více než 9 miliard a světová ekonomika se téměř zečtyřnásobí, přičemž bude narůstat poptávka po energii a přírodních zdrojích. Světová ekonomika, v  roce 2050 čtyřnásobně větší než dnes, bude využívat o 80 % více energie. Pokud do roku 2050 nedojde k prosazení náročnějších strategií: Pravděpodobně dojde k  ničivým změnám klimatu, při nichž by se dal očekávat celosvětový nárůst emisí skleníkových plynů (greenhouse gas, GHG) o  50 %, primárně v  důsledku 70% nárůstu emisí CO2 spojených se spotřebou energie. Atmosférická koncentrace GHG by mohla do roku 2050

dosáhnout 685 objemových miliontin (ppm). V důsledku toho se předpokládá, že do konce století dosáhne nárůst průměrné globální teploty 3 až 6 °C, čímž by byl překročen mezinárodně smluvený cíl omezit nárůst tak, aby preindustriální úroveň překračoval o 2 °C. Překročení limitu 2 °C by vedlo ke změně srážkových modelů, zvýšenému tání ledovců a  permafrostu, urychlení zvyšování mořské hladiny a  zhoršení intenzity a  frekvence extrémních meteorologických jevů. Tím by došlo k  omezení schopností lidí a ekosystému adaptovat se na změny. Očekává se pokračující ztráta biodiverzity, zvláště pak v  Asii, Evropě a jižní Africe. Předpokládaný celosvětový pokles pozemské biodiverzity (měřený jako střední druhová hojnost – mean species abundance, MSA – indikátor nedotčenosti přirozeného ekosystému) do roku 2050 činí dalších 10 %. Rozloha prvotních lesů, které vykazují vysokou biodiverzitu, by se měla dle předpokladu zmenšit o  13 %. Mezi hlavní činitele, které urychlují úbytek biodiverzity, patří změna využívání půdy (např. v zemědělství), expanze komerčního lesnictví, rozvoj infrastruktury, lidské zásahy, fragmentace přirozených biotopů a rovněž znečištění životního prostředí a  změny klimatu. Dosud jsme přišli již o  přibližně třetinu biodiverzity světových sladkovodních druhů a do roku 2050 se předpokládá další úbytek. Snižování biodiverzity ohrožuje blahobyt lidstva, zvláště pak chudých rolnických a  domorodých komunit, jejichž obživa často přímo závisí na biodiverzitě a  službách ekosystémů. Celkový úbytek přínosů z biodiverzity a  služeb ekosystémů, spojený např. s celosvětovým úbytkem lesů, se podle studie Economics of Ecosystems and Biodiversity (Ekonomika ekosystémů a biodiverzity) odhaduje na přibližně 2 až 5 biliónů USD za rok. Dostupnost sladké vody se bude dále zhoršovat. Hlavní světovou environmentální příčinou předčasné

15

proměny

→  Mangrovy představují suchozemskou a mořskou vegetaci zároveň. Jedná se o rozmanité soubory keřů a stromů rostoucích přímo v přílivové zóně nebo těsně u ní, takže se jejich chůdovité kořeny přizpůsobily alespoň dočasnému zatopení mořskou vodou jako ve floridském národním parku Everglades. Opakovaně se potvrdilo, že mangrovy dokáží tlumit následky hurikánů nebo tsunami. Foto: Jan Plesník

úmrtnosti bude podle tohoto scénáře znečištění ovzduší. Tyto výchozí předpoklady dnes zdůrazňují potřebu naléhavých opatření, nutných ke změně průběhu našeho budoucího vývoje. Klíčovým úkolem je nalézt rovnováhu mezi vysíláním jasných strategických signálů uživatelům a  spotřebitelům zdrojů a  ponecháním manévrovacího a adaptačního prostoru vzhledem k stávajícím nejistotám. Okamžité jednání je environmentálně a  zároveň ekonomicky racionální. Například, budou-li země jednat ihned, existuje stále ještě šance, byť se stále zmenšuje, že celosvětové emise GHG dosáhnou svého vrcholu před rokem 2020 a  globální průměrná teplota poroste pouze o 2 °C. Výhled naznačuje, že celosvětová cena uhlíku by v porovnání s výchozím scénářem mohla v roce 2050 snížit emise GHG o téměř 70 % a omezit koncentrace GHG na 450 ppm. Tím by se ekonomický růst zpomalil v průměru o 0,2 procentního bodu ročně, což by nás v roce 2050 stálo zhruba 5,5 % celosvětového HDP. To je v porovnání s  potenciálními náklady nečinnosti, které by podle některých odhadů mohly dosáhnout 14 % průměrné celosvětové spotřeby na hlavu, nepodstatné.

Jakými strategiemi lze tento výhled změnit?

16

Správně navržené strategie mohou trendy předpokládané ve výchozím scénáři výhledu zvrátit. Vezmeme-li v úvahu komplexnost environmentálních problémů, je zapotřebí široké spektrum strategických nástrojů, často ve vzájemné kombinaci. Pokud se jedná o  to, které země se mohou přizpůsobit své úrovni rozvoje, výskytu zdrojů a  negativním environmentálním vlivům, vychází tento výhled ze strategického rámce nastíněného ve Strategii zeleného růstu OECD. Existují však společné postoje: →  Učinit znečištění životního prostředí nákladnější než zelené alternativy; např. pomocí environmentálních daní a programů obchodování s emisními povolenkami. Tyto tržní nástroje mohou rovněž vygenerovat velmi potřebný fiskální výnos. →  Ohodnotit a  ocenit přírodní zdroje a služby ekosystémů; např. tvorbou ceny

vody, což je efektivní způsob alokace vzácné vody, platbami za služby ekosystémů, zpoplatněním vstupu do přírodních parků atd. →  Odstranit dotace škodlivé pro životní prostředí; důležitý krok při řádném oceňování zdrojů a  znečištění životního prostředí (např. fosilní paliva, elektřina na čerpání vody k zavlažování). →  Navrhovat efektivní předpisy a  normy; např. na ochranu lidského zdraví nebo environmentální integrity, k  podpoře energetické účinnosti. →  Podporovat zelené inovace; např. zdražováním výroby znečišťující životní prostředí a  spotřebních režimů a  investicemi do veřejné podpory základního výzkumu a vývoje. Environmentální problémy vyžadují kombinované strategie, protože jsou různé, avšak těsně propojené. Změna klimatu může např. ovlivnit hydrologické cykly a  zesílit negativní vlivy na biodiverzitu a lidské zdraví. Biodiverzita a služby ekosystémů jsou úzce spojeny s  vodou, klimatem a  lidským zdravím: bažiny čistí vodu, mangrovy chrání před záplavami na pobřežích, lesy přispívají k regulaci klimatu a genetická diverzita umožňuje farmaceutické objevy. Strategie je třeba pečlivě navrhnout tak, aby zohledňovaly tyto průřezové environmentální funkce a jejich širší ekonomické a sociální aspekty. Uskutečnění reformy bude záviset na politickém vůdcovství a  všeobecném souhlasu veřejnosti s tím, že změny jsou nutné a současně dostupné. Ne všechna řešení budou levná, a  proto je vyhledání těch nákladově nejefektivnějších tak důležité. Klíčovým úkolem je zlepšit povědomí o problémech a kompromisech, které je třeba učinit. Zcela zásadní je integrovat environmentální cíle do ekonomických a  sektorových strategií (energie, zemědělství, doprava), neboť posledně jmenované mají větší dopad než samotné environ-

mentální strategie. Úkoly týkající se životního prostředí je třeba posuzovat v  kontextu dalších globálních úkolů, kterými jsou např. potraviny, energetická bezpečnost a zmírňování chudoby. Dobře navržené strategie mohou maximalizovat synergii a přidružené benefity na několika frontách. Bojem s  lokálním znečištěním ovzduší lze např. snížit emise GHG a potažmo snížit ekonomické břemeno zdravotních problémů. Strategie týkající se klimatu rovněž napomáhají chránit biodiverzitu: snižování emisí předchází odlesňování. Na druhé straně je nutné pečlivě sledovat protichůdné strategie a  zaměřit se na ně. Vodní infrastruktura, jako např. přehrady, určené ke zlepšení vodní a energetické bezpečnosti, může narušit přirozené biotopy a  ekosystémy. Nárůst používání biopaliv kvůli naplnění klimatických cílů může mít potenciálně negativní vliv na biodiverzitu tím, že si žádá více půdy pro pěstování bioenergetických plodin. Lepší strategie se zakládají na lepších informacích, proto je třeba zlepšovat naši znalostní bázi. Existuje mnoho oblastí, ve kterých je třeba zlepšit ekonomické ohodnocení, včetně porozumění kompletním přínosům biodiverzity a  služeb ekosystémů a nákladům na zdraví spojeným s vlivy chemikálií. Tím se zlepší měřitelnost faktorů, jako je zlepšení so-ciální situace a  pokrok, které samotný HDP nezachycuje. Lepší informovanost o  nákladech a  přínosech napomůže lepšímu chápání nákladů plynoucích z nečinnosti, a stane se tak silným argumentem pro reformy strategie zeleného růstu. Tento text je redakcí Bedrníku vybrán z českého přehledu publikace: OECD (2012), OECD Environmental Outlook to 2050: The Consequences of Inaction, OECD Publishing. Kompletní publikace i úplný český přehled je dostupný na: www.oecd-ilibrary.org/environment/books

3 | 2012

didaktika  INZERCE STŘEDISEK EKOLOGICKÉ VÝCHOVY

VÝUKOVÝ PROGRAM

REGULAČNÍ EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY Co si představíte, když se řekne regulační ekosystémové služby? Asi vás napadne, že souvisí s přírodou, je to něco důležitého a nejspíš složitě propleteného. Dá se něco takového zajímavě představit studentům? Právě na téma regulačních ekosystémových služeb je zaměřen nový výukový program pro studenty středních škol.

Ekosystémy a lidský blahobyt Program vzniká v  rámci projektu Vzdělávání k  udržitelnému rozvoji pro střední školy, jehož realizátorem je Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání, která k  jeho tvorbě přizvala odborníky i  pedagogy. Hlavní podnět pro zaměření programu vzešel od Aleše Máchala, který ekosystémové služby označil za opomíjené téma ve výuce, a to zejména pro jeho složitost, souvislost s  více vědními obory a  celkovou provázanost jednotlivých ekosystémových služeb navzájem. Tyto důvody vedly také k tomu, že jako téma výukového programu byla zvolena pouze jedna skupina ekosystémových služeb – regulační ekosystémové služby. Ekosystémové služby můžeme podle publikace Ekosystémy a lidský blahobyt (Reid a  kol., 2005) chápat jako užitky, které ekosystémy poskytují. Tyto služby mohou být například zásobovací (potraviny, stavební dřevo, voda atd.), kulturní (rekreace, estetické požitky), podpůrné (opylení, tvorba půdy) nebo regulační. Pro náš výukový program byla vybrána a zpracována konkrétní témata: regulace nemocí a  přírodních pohrom, podnebí, kvalita ovzduší, samočisticí schopnost vody, eroze a vegetační pokryv.

Když začnou ekosystémy na Zemi selhávat

Pro úvodní evokační část jsme proto vytvořili fiktivní situaci v  budoucnosti, kdy existuje vzdálená planeta, kam by bylo možno z  přelidněné, přírodními katastrofami zmítané a  nedostatkem zdrojů sužované Země uniknout. Stačilo by dát do pořádku několik drobných problémů v  různých koutech této nové planety. Řešení je jednoduché – vyslat na planetu loď, která bude mít na palubě několik týmů složených z různých odborníků, aby tam takříkajíc „připravili půdu“ pro původní obyvatele Země.

Různé možnosti řešení Na cílové planetě je několik oblastí, v nichž nefunguje vždy některá z ekosystémových služeb. To však není překážkou pro odvážné a schopné vědce – biologa, ekologa, klimatologa, genetika a lesního inženýra. Expertní skupina se neobejde bez žádného z těchto vědců, neboť každý z  nich přináší důležité poznatky pro společné vyřešení nefungující regulační ekosystémové služby. Týmy vědců mají k  dispozici obrázek povrchu místa, neúplné informace ze sondy a popis problému z pozice jednotlivých vědeckých expertů. Čeká je vlastní výzkum na místě a  jejich úkolem je stanovit, jaký materiál je třeba ze Země dopravit, aby se situace na povrchu nové planety zlepšila. Každý vědec v týmu má nezastupitelné místo. Ze svých bohatých

zkušeností (které se dozví z  připraveného popisu své role) může přispívat k  identifikaci podstaty problému a  navrhnout určitý typ řešení založený na znalostech svého oboru. V  každém týmu se tak sejdou různé možnosti řešení od přírodě blízkých, jako jsou například přirozené mokřady coby prevence záplav či zelené rostliny jako přirozené lapače prachových částic, až po technická řešení, jako jsou poldry, přehrady či filtrační zařízení. Pro úspěšné vyřešení expedičního úkolu je dvojí omezení. Svým návrhem řešení musí expedice připravit k  osídlení oblast o určité dané rozloze. Druhým omezením je limitovaná nosnost nákladového prostoru zásobovací lodi, která může jedenkrát přivézt potřebný materiál. Na základě objednávky týmů tato loď s materiálem dorazí za určitou dobu na planetu.

Přizpůsobit se nové situaci Tím ale vše nekončí. Týmy si na konferenci vzájemně představí řešený problém a jimi navržená opatření, a poté se dozví důležitou informaci – na planetu nelze dopravit původně slíbené množství materiálu, jeho celková povolená hmotnost musí být o 25 % nižší a navržená opatření je třeba nové situaci přizpůsobit. V tuto chvíli nastala při pilotním zkoušení programu ohnivá diskuse. Který ex-

Jak ale představit studentům několik navzájem provázaných přírodních dějů, které se často skládají z různých fyzikálních, chemických, biologických a dalších procesů? Výchozí úvahou bylo ukázat důsledky selhání ekosystémových služeb. Abychom studenty na začátek zaujali, chtěli jsme jim v evokační fázi představit něco netradičního, například extrémní případy, které lze jen těžko přehlédnout. Odtud už se nám otevřela cesta, kterou jsme se vydali. Stačilo se jen podívat nahoru. Vesmír je určitě plný planet, kde regulační ekosystémové služby chybí nebo selhávají.

3 | 2012

→ Když selhávají ekosystémové služby − hledá se řešení při pilotní zkoušce.

17

didaktika

pediční tým může odebrat část svého objednaného materiálu a dokáže bez něj vyřešit selhání své regulační ekosystémové služby? Potvrdilo se, že tato fáze programu vyvolá mnoho momentů, na základě kterých studenti začnou vnímat vzájemnou závislost jednotlivých funkcí ekosystémů a hledat společná řešení. Výsadba stromů podpoří čistění vzduchu, ale také zachycení prachových částic. Stromy navíc svými kořeny vytvoří protierozní síť. Množství objednaných semen můžeme snížit, jelikož nebude dlouho trvat a  vysazené stromy poskytnou vlastní semena, která můžeme sbírat. Stromy dále upravují vodní režim v krajině a působí i na zlepšení lokálního klimatu. Zredukovat zamýšlenou objednávku je proto jen záležitostí diskuze a uvědomění si všech souvislostí, ke kterému dojde u studentů přirozeným procesem učení. Teprve v  této fázi lektor použije označení všech diskutovaných procesů jako „regulační ekosystémová služba“.

Zpátky na Zemi Úkol je zdánlivě vyřešen, ale v této chvíli je třeba stanout opět nohama pevně na Zemi. Rozostřená fotografie povrchu nové planety, kterou posádky dostaly na začátku programu, se najednou na promítacím plátně přeměňuje v reálná místa na planetě Zemi. Zaplavené území není nížina na planetě Gliese 581g v souhvězdí Vah, ale nížina v Číně, šedé obrysy nejsou skály, ale hořící uhelné sloje. Science fiction pozbyde nádech fikce a  nastává pro studenty čas uvažovat, co dělat teď a tady, v dnešní době na planetě Zemi. Možná kdyby šlo napsat vzkaz z  budoucnosti, podaří se současné poškozování regulačních ekosystémových služeb zastavit. Na závěr programu si studenti takový vzkaz sami sobě zkusí napsat.

Programy budou zdarma Tento výukový program pro středoškoláky je jedním ze čtyř, které v rámci projektu Vzdělávání k udržitelnému rozvoji pro střední školy vznikají. Všechny čtyři programy mohou po jejich dokončení a pilotním ověření zdarma převzít do svého repertoáru i  další střediska ekologické výchovy či sami pedagogové na školách. Za tímto účelem proběhne v roce 2013 několik seminářů zaměřených vždy na jeden z  připravených výukových programů, kde se pedagogové mohou seznámit s jeho metodikou. K výukovým programům budou vydány také podrobné manuály, které obdrží pedagogové během seminářů. Díky projektu, který spolufinancuje Evropský sociální fond a  státní rozpočet ČR, je i  účast na seminářích pro pedagogy zdarma. Zájemci o  bližší informace k  plánovaným seminářům se mohou obrátit na koordinátorku projektu Hanu Klenovskou na e-mailu: [email protected].

SIMULAČNÍ HRY Předkládáme vám tipy na dvě vydařené simulační hry, které pomáhají chápat, jak se chovají ekosystémy pod tlakem člověka a že se můžeme naučit zacházet s obnovitelnými zdroji tak, abychom jejich dobrodiní mohli využívat trvale.

Výstupy, které je možno oběma hrami naplnit Žák: → rozumí pojmům: obnovitelné a neobnovitelné zdroje, vyčerpatelné a nevyčerpatelné zdroje; → na příkladech vysvětlí rozdíl mezi udržitelným a neudržitelným čerpáním zdrojů; → vyjmenuje příklady možných opatření na ochranu zdrojů (potřebu společné dohody, regulaci využívání apod.); → interpretuje jeden příklad z  principů udržitelnosti (princip předběžné opatrnosti, princip znečišťovatel platí apod.).

STOLNÍ HRA U JEZERA Hra U jezera, určená pro žáky 4. třídy a starší, simuluje proces užívání společného přírodního zdroje – vody – několika podniky rozmístěnými na břehu jezera. Žáci se stanou řediteli jednoho z těchto podniků. Jejich cílem je zajistit firmě co nejvyšší zisk. Záleží jen na nich, jakou strategii podnikání (na 3 roky) zvolí. Čím je jezero znečistěnější, tím se zisk zmenšuje a ubývá života v jezeře. Kvalitu vody dokáže zvednout jen jarní příval, ten však přichází pouze třikrát za celou dobu hry. Herní plán, záznamové archy, žetony, bioindikátory a hrací kostka − vše je zabaleno v praktické tašce.

Jak se hra hraje? Několik hráčů, nebo i  celá školní třída je u jednoho „jezera“ (optimálně do 6–12 hráčů nebo skupin). Hra U  jezera simuluje

proces užívání společného přírodního zdroje – vody – několika podniky rozmístěnými kolem jezera. Hráči jsou řediteli jednoho z  těchto podniků v  průběhu 36 měsíců = kol hry (3 roky). Všechny firmy sídlí na břehu jednoho jezera, ze kterého odebírají vodu pro svou výrobu či podnikání a zase ji vracejí v nějaké podobě zpět. Cílem skupin je co největší možný zisk na konci hry. V  každém měsíci musí každý podnik (= hráč či malá skupinka) udělat jedno z pěti základních rozhodnutí: 1. Vypouštět do jezera odpadní vodu bez čištění (modrý žeton) 2. Čistit odpadní vodu (žlutý žeton) 3. Změnit výrobní technologii

Autory výukového programu k  tématu regulačních ekosystémových služeb jsou Tereza Hejtmánková, Petr Rychtecký, Michal Skalka a Zdena Spisarová. Program je určen pro žáky středních škol, délka trvání je 180 minut.

18

Ing. Petr Rychtecký a Mgr. et Bc. Tereza Hejtmánková Foto: archiv Lipky

3 | 2012

didaktika

4. Navrhnout pokuty pro znečišťovatele vody 5. Investovat do zlepšení účinnosti komunální čistírny odpadních vod Svá rozhodnutí dávají hráči najevo tak, že vedoucímu hry ukážou žeton příslušné barvy. Ostatní hráči nesmí jejich žeton vidět. Vedoucí zapíše všechna rozhodnutí do záznamového archu, vyhodnotí a  vyhlásí body za jednotlivá rozhodnutí v daném kole. Rozhodnutí přinášejí jednak zisk či ztrátu hráčům, jednak mohou mít vliv na zhoršení kvality vody v jezeře (každé rozhodnutí č. 1 − modrý žeton − zhoršuje kvalitu vody o  jedno místo v  tabulce kvality, ostatní rozhodnutí nemají na kvalitu vody vliv). Kvalita vody zpětně ovlivňuje výši zisku či ztráty u některých rozhodnutí. Zlepšení kvality vody nastává pouze v  případě jarních přívalů, vedoucí hry hodí kostkou (kostkami) a  kvalita vody se posune v opačném směru o příslušný počet políček podle hodu. Hru je možné doplnit o obrázky zástupců živočichů, které můžeme najít ve vodě podle její kvality. Tyto příklady živočišných druhů slouží především jako demonstrační prvky hry. Jde zejména o to, aby si hráči uvědomili, že s kvalitou vody se mění i zastoupení jednotlivých druhů živočichů, kteří jsou více či méně závislí na čistotě vody, živinách či podloží.

Témata možné diskuze po sehrání hry Otázky se týkají několika okruhů: strategie a smyslu hry, zacházení s obnovitelnými, neobnovitelnými a společnými zdroji, uzavírání a  dodržování dohod, úmluv a  zákonů. Vždy je nutné přizpůsobit formulace i množství otázek schopnostem dané skupiny, je možné vybírat pouze některé. Hra je zaměřená na téma udržitelného rozvoje, zejména pak na tyto aspekty: →  Jak jsou úzce provázány ekonomické a ekologické systémy ( jak podnikání závisí na přírodních zdrojích a  jak je naopak ovlivňuje). →  Čím se vyznačuje udržitelné a neudržitelné využívání přírodních zdrojů a jaký je základní princip udržitelného využívání obnovitelných přírodních zdrojů (= mohu je čerpat či znečišťovat jen pomaleji, než jakou rychlostí se stačí obnovovat – pokud tuto rychlost čerpání/znečišťování překročím, i  obnovitelný zdroj mohu zcela vyčerpat či zničit). →  Jaké jsou specifické problémy a  nástroje ochrany těch přírodních zdrojů, které jsou společné, sdílené, nemohou

3 | 2012

Simulační stolní hra U jezera má atraktivní grafickou úpravu a dodává se v praktické tašce

mít konkrétního vlastníka (v  odborné literatuře se tyto problémy metaforicky označují jako „tragédie občiny“ či „tragédie obecní (veřejné) pastviny“ podle jevu známého z historie Velké Británie).

Příklady otázek v diskuzi Jak jsme byli úspěšní při dosahování cíle nejvyššího zisku? Kdo byl nejúspěšnější a proč? Jsou nějaké strategie, jak hru hrát? Měly by zaznít alespoň dvě strategie: 1. Dohodnout se a  dávat všichni žlutý žeton, a pomalu tak získávat na konto peníze: využívání zdroje je dlouhodobě udržitelné. 2. Dávat co nejvíce modrý žeton (riskovat, resp. nedodržet dohodu) – pokud však všichni použijí tuto strategii a dají modrý žeton, znamená to rychlý zisk, ale časem (při šesti skupinách cca 7 kol) je jezero znečištěno a další zisk není možný. Pozn.: Žáci většinou nezvolí ani jednu ze dvou strategií, ale strategie, které jsou mezi těmito dvěma. Je však zajímavé se pobavit o strategiích nejvýhodnějších. Jak by se náš zisk vyvíjel, pokud bychom u  jezera podnikali další léta či desetiletí? Strategie modrých žetonů je udržitelná jen krátkodobě, odpovídá typu podnikání „vydělám, a  pokud mohu, přesunu se jinam, pokud ne, dostávám se do ztráty a krachuji“. Strategie žlutých žetonů odpovídá typu podnikání „buduji podnik i pro své potomky“. Mohlo by dojít ke krachu firem a šlo by krachu nějak zamezit? Pokud by firmy došly na dolní konec stupnice na hracím plánu (např. v  7. kole), mohly by získávat pouze minusové body. Body, které by získaly za 7–10 kol, by tedy postupně ubývaly (protože ve velmi znečištěném jezeře jsou již pouze minusové body). Pokud bychom dohrá-

vali zbývajících např. 25 kol, došlo by ke krachu firem. Čím rychleji znečišťuji, tím rychleji mě čeká krach, pokud znečišťuji pomalu nebo vůbec, ke krachu nedojde (viz otázka ze strategie hry). Krachu by mělo jít zamezit společnou dohodou o užívání společného zdroje. Proč bylo obtížné dodržet už uzavřenou dohodu? Odpovědi by mohly znít: nebyly kontrolní mechanismy, zda dohodu všichni dodrží či kdo ji konkrétně nedodržel; bylo těžké obnovit důvěru ve chvíli, kdy dohoda nebyla někým dodržena. Znáte podobné situace s  dosahováním a dodržováním dohod ze života (svého, ve třídě, ale i v ČR, ve světě)? Odpovědi mohou být, kromě osobních příkladů a domluv ve třídě, např. mezinárodní úmluvy (o  plynech poškozujících ozónovou vrstvu, o  klimatických změnách), politické dohody (sestavení a podpora vlády, hlasování o  zákonech), dobrovolné dohody mezi průmyslem a státem (např. o ochraně životního prostředí). Existují nějaké zákony proti znečišťování vody? Jak vysoká může být pokuta pro znečišťovatele? V  České republice existuje zákon o  vodách 254/2001 Sb., který říká, že pokud právnická osoba vypustí odpadní vody s  obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky do kanalizace v  rozporu s povolením vodoprávního úřadu, může jí být udělena pokuta od 100  000 do 5 000 000 Kč. Nejvyšší pokuta byla udělena Spolaně Neratovice, a to 1,4 milionu korun při povodních v roce 2002, kdy uniklo 80 tun chloru, z  toho 760 kg do ovzduší. (V roce 2007 vykázala Spolana Neratovice čistý zisk 129 milionu korun.) Jaký vliv měla kvalita vody v  jezeře na vaše podnikání? Co se dělo s  jezerem při znečištění?

19

didaktika

Odpovědi, které by měly zaznít: S klesající kvalitou vody klesá i  možný zisk bodů. S  klesající kvalitou vody ubývají (hynou) i někteří živočichové. Do jaké skupiny zdrojů patří voda v jezeře: mezi zdroje obnovitelné, nebo neobnovitelné? Pro mladší žáky můžeme formulovat otázku: Bylo možné, aby se kvalita vody v  jezeře nějak obnovila? Jaké další zdroje lze obnovit? Jaké zdroje jsou obnovitelné a jaké neobnovitelné? Jsou obnovitelné zdroje nevyčerpatelné? Zde je nutné odvodit s žáky na příkladech, co jsou zdroje obnovitelné a neobnovitelné, vyčerpatelné a nevyčerpatelné a  rozdíl mezi obnovitelností a  nevyčerpatelností zdroje. Důležité při hře bylo to, že čistota vody se mohla obnovovat, kdyby s ní firmy dobře zacházely. Pokud s obnovitelným zdrojem nebudeme opatrně (udržitelně) hospodařit, můžeme ho vyčerpat či zničit. Můžeme uvést příklady jiných obnovitelných zdrojů, které byly v historii zcela vyčerpány či zničeny: např. lesů ve Velké Británii či Středomoří, tropických pralesů, ale dočasně i lesů v  Krkonoších v  16. a  17. století, zničených půd či nevratně vyhubených druhů rostlin a živočichů. Bylo možné zajistit, aby se kvalita vody v  jezeře nezhoršovala a  možnost jejího využívání byla dlouhodobě udržitelná? Jak? Šlo by vodu v jezeře (nebo řeku, ovzduší, moře) ochránit jiným způsobem než dohodou o  zastavení či omezení znečišťování? Byla nutná dohoda o  regulaci znečištění. Pokud znečišťování omezili jen někteří, zhoršování kvality vody se nezastavilo. Pokud by jezero patřilo jedinému vlastníkovi, možná by měl sám zájem si vodu ochránit pro své další použití a  regulace by nebyla potřeba. Jezera, ale i  řeky či rozsáhlá území, jsou však zpravidla společným vlastnictvím, které by se jen obtížně rozdělovalo jednotlivým vlastníkům. Ještě zřetelnější je to u  ovzduší, moří a  oceánů. Takové zdroje nelze ochránit jinak než společnou dohodou – ta může mít formu dohody dodržované dobrovolně, ale i regulace či zákona vymahatelného sankcemi.

20

Znáte ze světa, z  České republiky nebo z vašeho okolí nějaký příklad znečišťování, vyčerpávání nebo znehodnocení společného přírodního zdroje, který se podařilo úspěšně vyřešit? Příkladem může být opět Montrealský protokol, omezení lovu velryb, zlepšení kvality ovzduší v  ČR, ale i  lesní zákon, který nařizuje zpětné zalesňování lesní půdy a do jisté míry reguluje monokulturní výsadby, nebo lokální příklady odvrácení výstavby „na zelené louce“.

POČÍTAČOVÁ HRA FISH BANKS, Ltd. Co je to pokrok, ekonomický růst a co udržitelný rozvoj? Existují meze růstu? Jaké jsou příčiny a důsledky plýtvání přírodními zdroji? Na tyto a další otázky pomůže odpovědět simulační hra Fish Banks, kterou vydalo středisko Sever. Pomůcka obsahuje počítačový program, který provádí vedoucího hry, počítá zisk společností a reguluje množství ryb apod. Dále je součástí metodický návod, jak vést hru i  závěrečnou diskuzi, a manuál pro hráče.

Slova autora hry „Od roku 1983 experimentuji s  mnoha formami her,“ říká americký vědec a profesor v oboru managementu systémů Dennis L. Meadow. „Mým cílem je vytvořit účinnou, novou, na hře založenou učební techniku. Spolupracoval jsem s  Donellou Meadows a dalšími z Mezinárodní sítě informačních center o  zdrojích – INRIC − na tvorbě takových učebních materiálů, které by mohly dát manažerům podniků, státním úředníkům i občanům základní pohled na to, jak lze intenzivně využívat obnovitelné přírodní zdroje v  jejich oblasti, aniž by přitom došlo k  dlouhodobému snížení jejich produkční schopnosti. V  této simulační hře se dotýkáme řady základních problémů, které se projevují v systémech zdrojů a ekosystémech zemí po celém světě. Jedná se např. o erozi půdy, vyčerpávání fosilních paliv, odlesňování, znečišťování podzemních vod, rybolov vedoucí až k vyhubení ryb, zastavěnost území a  nešetrné využívání půdy, nárůst emisí oxidu uhličitého apod. Tato hra o mořském rybolovu je založena na počítačovém modelu, který byl vytvořen aplikací systémového přístupu, zvaného systémová dynamika. Systémová dynamika je komplexní přístup ke znázornění, diagnóze a změně vzorců chování ve složitých dynamických systémech. Metoda je založena na myšlence informačních zpětných vazeb. Využívá počítačové simulace zpětnovazebních modelů odpovídajících reálnému světovému problému. Technika systémové dynamiky má své kořeny v  metodách používaných několik desetiletí v  oblastech tak rozdílných, jako je výzkum řízení, sociální psychologie, ekonomika a  počítačové vědy. Současná filozofie a  prostředky systémové dynamiky vznikly v šedesátých letech 20. století v díle profesora J. W. Forestera a  jeho spolupracovníků. Nyní se metoda používá po celém světě.“ Tolik Dennis L. Meadow, který dříve pracoval jako ředitel Institutu pro politiku a  výzkum společenských věd na University of New Hampshire.

Nyní je prezidentem Laboratoře pro interaktivní vzdělávání. Známý je rovněž jako spoluautor knihy Meze růstu.

Jak se Fish Banks hraje Hráči pracují v malých skupinách, ve kterých vystupují v  roli podnikatelů – majitelů rybářských společností. Cílem hráčů je hospodařit se společnými lovišti a počátečním majetkem tak, aby měli na konci hry co největší majetek. Ryby, které loví, však mají pouze omezenou rozmnožovací schopnost. V  mnoha případech se tak stane, že hráči loviště vyloví dříve, než skončí jejich podnikání, nemají pak co lovit a začínají krachovat. Hra je inspirována skutečnými případy, kdy některé oblasti byly úplně vyloveny.

LEKCE Z NEWFOUNDLANDU Příkladem skutečných vydrancovaných lovišť může být Newfoundland. Jedno z  historicky nejbohatších lovišť ve vodách u  kanadských břehů dnes zeje prázdnotou. Odedávna sem připlouvaly rybářské flotily a  jen málokdy se vracely s  prázdnou. Koncem osmdesátých let minulého století začali biologové bít na poplach. Stavy tresek povážlivě klesaly a  jejich hejnům hrozil kolaps. Rybáři vyděšení hrozbou ztráty živobytí se bouřili a  kanadská vláda pod jejich tlakem otálela se zákazem lovu u Newfoundlandu až do roku 1992. To už bylo pozdě. Chmurné vize vědců se naplnily. Celá populace newfoundlandské tresky se zhroutila. Rybáři tak o své zaměstnání stejně přišli a  Newfoundland postihla hluboká krize. Celá oblast se vylidnila. Lidé odtud houfně prchali v  zoufalé snaze najít práci. Ceny nemovitostí fatálně poklesly, protože všichni chtěli pryč a nikdo se do oblasti nestěhoval. Jen malá část rybářů se tu udržela díky tomu, že změnila zavedené zvyklosti a začala lovit mořské měkkýše místo tresek. Ani dvanáct let zákazu rybolovu v  newfoundlandských vodách nestačilo tamějším tresčím hejnům k  obnovení stavů. Treska dospívá okolo třetího roku života a dožívá se až dvaceti let. Taková charakteristika činí tresku zranitelnou rybářským tlakem. 3 | 2012

didaktika

→  Simulační hra Fish Banks se hraje například během pobytových programů ve středisku ekologické výchovy Sever.

Po hře probíhá diskuse, která umožní společně diskutovat o  hlubších souvislostech problematiky využívání zdrojů. Když skupina hráčů vytvoří dostatek nápadů, měl by vedoucí hry stočit diskuzi směrem k tomu, jak tyto nápady uplatnit ve skutečném životě každého z nás.

Proč hru hrát?

3 | 2012

Proč by si každý měl zahrát simulační hru o  udržitelném rozvoji – o  udržitelném a neudržitelném čerpání zdrojů? Co je to vůbec udržitelný rozvoj? Ideologie vedoucí ke stagnaci ekonomiky, mediální bublina, fantazie environmentalistů, kteří chtějí bránit svobodnému podnikání? Anebo strategie usilující o nalezení rovnováhy mezi kvalitou životního prostředí a  rozvojem společnosti? Strategie představující alternativu k  tradičnímu pojetí rozvoje jako jednostranného ( jednorozměrného) kvantitativního ekonomického růstu, který nebere ohledy na stav životního prostředí ani sociální otázky? Možná to zní trochu složitě, ale přitom jde o celkem jednoduché zákonitosti − obyčejný selský rozum stačí k tomu, abychom například věděli, že: →  Obnovitelný zdroj nelze dlouhodobě čerpat rychleji, než se stačí obnovovat, a  tedy i  obnovitelný zdroj lze při nerozumné spotřebě vyčerpat. →  U využívání společně sdíleného zdroje, který nelze jednoduše privatizovat ( jako jsou např. voda, vzduch, volně žijící živočichové a  rostliny) a  u  něhož se může zdát, že „patří všem a  přitom nikomu“ je nezbytné dohodnout či stanovit pravidla (např. zákony, úmluvy, dobrovolné dohody) regulující množství a rychlost čerpání tohoto zdroje. Bohužel, řadu těchto zákonitostí z různých důvodů (neznalost, stereotypy v  myšlení a  chování, pohodlnost) často nerespektujeme, a ve světě okolo nás se tak prokazatelně zrychluje vyčerpávání zdrojů na jedné straně a hromadění odpadů a znečištění na straně druhé. Proto je nutné hledat cesty, jak z tohoto začarovaného kruhu ven. Světová komise pro životní prostředí a rozvoj OSN pod vedením norské ministerské předsedkyně Gro Harlem Brundtlandové vydala v roce 1987 zprávu nazvanou Naše společná budoucnost, v níž na mezinárodní úrovni poprvé pojmenovala nový typ hospodářského rozvoje, tzv. udržitelný rozvoj, který by byl zárukou zachování života na Zemi. V  roce 1992 na světovém Summitu Země v Riu de Janeiro pak přijali zástupci 179 států základní principy udržitel-

ného rozvoje v  dokumentu Agenda 21. Konkrétní kroky byly dále rozpracovány na úrovni různých národních a místních dokumentů. U  nás nejnověji vládní dokument Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR z roku 2010 stanoví opatření v  oblastech jako např. Krajina, ekosystémy a  biodiverzita, Ekonomika a  inovace, Společnost, člověk a  zdraví atd. Nezapomnělo se ani na oblast vzdělávání − vládou přijatá Strategie vzdělávání pro udržitelný rozvoj České republiky (2008–2015) podporuje vzdělávání zaměřené na souvislosti mezi ekonomickými, sociálními a  ekologickými aspekty rozvoje (globálního i lokálního). K  pochopení smyslu a  principů udržitelného rozvoje pomáhá i  simulační hra Fish Banks. Je vhodná pro kohokoli ve věku od žáků 2. stupně základní školy výše.

Proč právě simulační hra? Simulační hra napodobuje reálnou situaci, zadává účastníkům řešení konkrétního problému a  přitom je vede k promýšlení různých způsobů, jak problém řešit, a k přijímání odpovědnosti za vlastní rozhodnutí. Rozvíjí komunikační dovednosti a  tvořivé myšlení a  dopřává účastníkům zážitky i zábavu. Hra Fish Banks vznikla v  roce 1986, tedy ještě rok předtím, než se udržitelný rozvoj díky zprávě Naše společná budoucnost stal předmětem mezivládních jednání i  národních a  místních politik. Přesto tato hra v  ideální zkratce − zjednodušeně a  srozumitelně i  pro žáky 2. stupně základní školy a  zároveň ve všech  podstatných rysech věrně − ilustruje, „oč v udržitelném rozvoji jde“. Kdo hrou projde, pozná a pocítí prakticky na vlastní kůži, jak se liší udržitelné a  neudržitelné čerpání přírodních zdro-

jů, jaké jsou základní principy jejich udržitelného využívání a jak úzce spolu souvisí ekonomické a  ekologické systémy, jinými slovy: podnikání a přírodní zdroje. Fish Banks ale není jen hra o rybolovu. Poznatky a zkušenosti při ní získané platí pro využívání obnovitelných zdrojů obecně − ať jde o  krkonošské, středomořské, nebo tropické deštné lesy, o populace ohrožených živočichů, o pražské ovzduší, nebo globální klima. Stejně tak je obecně důležitá schopnost komunikace, vyjednávání, efektivního řešení konfliktů či schopnost systémového myšlení (porozumění významu pozitivních a negativních zpětných vazeb pro rovnováhu systémů). Hra umožňuje vyzkoušet si „nanečisto“ postupy, které ve skutečném světě rozhodují mezi tím, zda se dané společenství (např. lidstvo, komunita, firma) vydává na cestu úspěšného rozvoje, nebo na cestu krize. Dobře nastavená simulační hra, která pracuje s  konkrétními příklady z  praxe a je spojena nejen s rozšířením znalostí, nácvikem dovedností, ale i  s  prožitkem a emocemi, s následným rozborem a diskusí (při níž účastníci např. sami objeví, jak jejich rozhodnutí ovlivňovala průběh hry) a  prací s  reálnými informacemi (např. srovnání se skutečnými trendy ve spotřebě různých zdrojů a se skutečnými událostmi), může dát žákům víc než stejně dlouho trvající výklad či přednáška. Obě – stolní simulační hru U jezera i počítačovou simulační hru Fish Banks – lze získat například na www.sever.ekologickavychova.cz, prostřednictvím e-shopu. Eliška Knížková, Hana Kulichová, Jiří Kulich, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER Foto: archiv střediska SEVER

21

didaktika

JAK POZVAT LES DO ŠKOLY Učit o moudrosti lesa přímo v lese se už několik let ve Sdružení Tereza snažíme v dlouhodobém programu Les ve škole. Naším cílem je žákům přibližovat les jako provázanou ekosystémovou síť, ve které proudí energie v různých formách a která je tak plná života. Snažíme se, aby si žáci vlastními zkušenostmi nacházeli k lesu vlastní cestu a rádi v něm trávili čas. Celý tento koncept programu stále vyhodnocujeme a rozvíjíme.

Jak lépe učit o lese V  programu Les ve škole jsme v  minulosti vytvořili mnoho metodických materiálů – tematických lekcí, metodik pro pedagogy ve spojení s  pracovními listy pro žáky, určovacích klíčů apod. Dostávali jsme na ně pozitivní zpětné vazby od pedagogů. Například paní učitelka Dana Kuriplachová ze ZŠ a MŠ Raškovice je hodnotí: „Posílám vám velkou pochvalu za skvělé zpracování materiálů Les a  klimatické změny pro mladší žáky. Skvělé nápady, dobře podáno, vyučující může vše zvládnout i bez hlubokých znalostí moderních přístupů výuky. Bude pro nás přínosem,

jestliže se nám podaří celky realizovat se žáky a  zapracovat je do předmětových plánů i na následující roky.“ I  z  odborných kruhů se nám dostávalo pozitivní odezvy. Ing. Ivana Tomášková z Centra výzkumu globálních změn AV ČR napsala: „Plakát NěCO2  je ve vzduchu se mi moc líbí, obsahuje korektní informace i přesná data. Oceňuju, že někdo něco takového dělá.“  Přemýšleli jsme ale, jak pedagogům a  následně žákům zprostředkovat pohled na les z  většího nadhledu. Samozřejmě jsme se o to snažili pomocí všech dosavadních metodických pomůcek, ale pořád jsme měli pocit, že se nám to většinou daří jen dílčím způsobem a žáci se

učí hlavně o  jednotlivých lesních rostlinách, živočiších či klimatických podmínkách.

Nový metodický koncept Vytvořili jsme proto nový metodický koncept celého programu, v němž chceme, aby si žáci jednotlivé lesní fenomény mezi sebou smysluplně a logicky propojovali a uvědomovali si jejich význam pro přírodu i pro nás z větší perspektivy. Na základě svých lesních bádání pak i  oni mohli usoudit, že o  les je také potřeba aktivně pečovat a  že do této péče se mohou sami zapojit. Naším dalším cílem je přenesení kladného vztahu k  lesu do každodenního života žáků a  upřednostňování dřeva jako materiálu v případech, kde je to možné. Tyto nově formulované cíle jsme tedy promítli do vznikajících metodik, kde se objevují nejen ve zvolených tématech, ale i ve vyučovacích metodách – jako je např. přímé lesní pozorování, poznávání přírodních fenoménů v lese nebo aktivní péče o  les. Používáme moderní modely výuky a interaktivní metody vyučování. Cíle i  metody v  sobě také odrážejí teoretické metodické nastavení plynoucí z  RVP − doporučených očekávaných výstupů (DOV) vytvořených pro environmentální výchovu. Cíle jednotlivých metodik se tak dotýkají jak poznávání environmentálních zákonitostí, řešení jejich problémů a konfliktů, tak i environmentální senzitivity žáků.

Lesní průvodci

22

Z  praktického hlediska jsme školní aktivity v programu Les ve škole rozdělili podle ročníků. Pro každou třídu základní školy tak vznikne roční plán lesních aktivit zaměřený vždy na určitý ekosystémový fenomén. Tento metodický plán je členěn do jednotlivých vyučovacích hodin, které jsou variabilní a  pedagog je se třídou může projít jak ve škole, tak i  v  terénu. Protože cílem programu je podporovat přímý kontakt dětí s  přírodou, jsou předpokladem zapojení se do programu minimálně dvě návštěvy lesa za školní rok. Celý rok také třídu provázejí lesní průvodci – žáci lesní třídy. Ti mají stejné obavy z  lesa jako děti v  reálné třídě – například, že se v lese ušpiní či se jim zakousne klíště. A  také se stejně radují

3 | 2012

didaktika

při hledání pobytových stop lesních zvířat. Pokud žáci s členy lesní třídy projdou úspěšně celý roční plán, vytvoří také konkrétní třídní výstup a na závěr zhodnotí svou práci. Po odeslání jednoduché závěrečné zprávy se stanou spoluvrstevníky svých průvodců a  obdrží certifikát lesní třídy. Ve školním roce 2012/13 můžeme učitelům nabídnout nové metodiky pro 3. a 6. třídu. Vytvářeli jsme je spolu s metodickými a  lesními odborníky a  také jsme spolupracovali s pedagogy, kteří je testovali při výuce. Metodiky pro ostatní ročníky budou pak brzy následovat. Již nyní pracujeme na školních plánech pro 2. a 7. ročník.

Kam teče voda v lesní 3. třídě? Tématem třetího ročníku nové metodiky je Voda v lese. Metodiku dohromady tvoří sedm lekcí. Na začátku se žáci seznámí s  členy lesní třídy a s tématem, které je čeká ve školním roce – voda v lese. Pak se k nim dostane dopis od Lesa, který volá o pomoc, protože do něj přicházejí Vodomorové a chtějí z lesa vysát všechnu vodu. Žáci tedy nejdřív prakticky zjišťují, kde vodu v lese najdou a jakou tam plní funkci, proč je důležitá, jakou ekosystémovou službu naplňuje − to vše, aby mohli pomoci ochránit les před Vodomory. Na konci plánu žáci shrnují nabyté znalosti do společného výstupu, plakátu, který prezentují dalším spolužákům, rodičům apod. Své individuální lesní pozorování zaznamenávají po celý rok do lesního deníku, který si vytváří. Úkoly poslední lekce také třídě a  pedagogovi nabízejí pohled nazpět na celoroční práci a možnost zpětně ji zhodnotit. Nejenže se tedy žáci naučí malý koloběh vody, který se snaží sami v terénu vypozorovat, ale zamýšlí se i  nad tím, jakou úlohu hraje vlhkost vzduchu v lese v  součinnosti se stromy a jaké důsledky to přináší dalším lesním organismům − přemýšlí nad ekosystémovými službami lesa.

spoustu dobrodružství (např. mokrý terén v holínkách, čištění studánky),“ píše v závěrečné zprávě paní učitelka Řehořová a ještě doplňuje: „Naším projektovým Dnem pro les bylo hledání a objevování u lesní studánky Květuše, kterou jsme zároveň vyčistili. Na závěr jsme vytvořili informační plakát Voda v lese – schéma koloběhu vody v lese v průběhu roku. Práci žáků v projektu jsme představili ostatním třídám 1. stupně prezentací a  o  aktivitách jsme informovali i v místním tisku.“ A jak celý projekt paní učitelka hodnotí? „Menším problémem bylo skloubení předmětů. Domluva s  ostatními učiteli byla ale dobrá a  vždy mi vyhověli. Dobře se nám pracovalo s  pracovními listy, včetně použití metody Insert. Díky tomuto projektu děti dnes vědí o koloběhu vody v lesu daleko víc. Poznaly, kde všude mohou vodu najít, jak voda v lese koluje a odkud kam putuje. Vědí také, že voda je nezbytná nejen pro stromy, keře a mech v lese, ale pro všechna zvířata a že je důležitá i pro okolní krajinu a pro člověka.“

Proč se 6. třídou do lesa? Metodika pro 6. třídy se zaměřuje hlavně na téma, proč bychom měli v lese trávit čas, co nám pobyt v lese přináší, co nás v něm může zaskočit a pokud chceme do lesa vyrazit, jak se na to vybavit. Tedy zcela jiné druhy ekosystémových služeb než ročník předchozí. Metodika je složena ze  šesti lekcí. První z  nich děti seznámí se spolužáky z  lesní třídy a  tématem celého roku. Poslední lekce jim zase nabízí možnost svou práci na konci roku zhodnotit. V  dalších lekcích se žáci zamýšlejí nad důvody, proč by měli do lesa vyrazit, a své postřehy si navzájem sdílejí. S jejich obavami pak následně pracujeme dál. Žáci se tak dozvídají, jak se zachovat při setkání s velkými lesními zvířaty, jako je prase nebo i medvěd a vlk, či jak si poradit se zakousnutým klíštětem či komáry. Dále přichází na řadu vybavení − co je vlastně potřeba si na lesní výpravu obléknout, vzít sebou?

Jak vypadá praxe Žáci 3. třídy  ověřující základní školy v  Chyškách například „…čtyřikrát za školní rok navštívili les. Vše, co děti na vycházkách pozorovaly, si zapisovaly do lesních deníků (které jsou součástí metodiky). Poznatky využily v  pracovních listech v prvouce a ve výtvarné výchově. Zaměřili jsme se hlavně na pozorování a  koloběh vody v  lese. Nakreslili cestu vody od dešťových kapek přes lesní patra do půdy – vsakování, vypařování a odtok vody − a při pobytu v lese zažili 3 | 2012

→  Koloběh vody (ZŠ Chyšky, 3. třída).

23

didaktika

→  Lesní bludiště (ZŠ Holubov). �  Titulní strana metodiky pro 3. třídu.

V „lesním supermarketu“ A  potom už hurá do lesa, kde čeká průzkum terénu, například hledání pobytových stop zvířat, ale i  nakupování v  „lesním supermarketu“, kdy se seznamují s lesními plody a jejich významem. Pro žáky 6. třídy ZŠ E. Valenty v Prostějově bylo velkým odhalením: „...že lesní ovoce je menší, ale lepší než to kupované,“ jak píší v závěrečné zprávě. Žáci se také zamýšlejí nad činnostmi, které mohou v lese dělat a co jim tedy všechno les nabízí – od průzkumné výpravy přes relaxaci, výtvarné tvorby formou landartu až po poznávání nových koutů a  orientaci v lese. Žáci 6. třídy ZŠ v Heřmanově Městci za své největší lesní odhalení považují, že: „…v lese mohou stavět domečky, hrát hry, pozorovat zvěř. Ze všeho, co v  lese najdou, mohou vytvořit landart. V lese je zábava a  není nebezpečný. Během projektu strávili tito žáci pod širým nebem 23 hodin a vytvořili několik plakátů a také prezentaci fotografií. Pro mladší žáky zorganizovali Den pro les. Vyrobili krmítka, která nainstalovali v lese, a pro sebe vyrobili ruční papír nebo model fotosyntézy,“ shrnuje paní učitelka Jana Šindelářová. V základní škole Chrast zapojila paní učitelka Horáková do testování metodiky pro 6. třídu i  žáky 8. třídy, kteří navštěvují její volitelný předmět ekologické praktikum. Ověřování metodiky pro ni nebylo snadné. Sama v závěrečné zprávě píše: „Někteří žáci se zpočátku styděli a nechtěli mluvit o tom, že chodí do lesa. V  závěru ověřování metodiky však žáci zajímavě vyprávěli o svých zážitcích, ukazovali fotografie lesa apod.“ Zrealizovali také Den pro les, jak paní učitelka shrnuje: „Žáci aktivně prožili den v lese, pomáhali při jeho úklidu, vysazovali stromky a dozvěděli se spoustu nových informací o lese jako ekosystému, poznávali rostliny a živočichy rostoucí a žijící v lese, byli upozorněni na lesní škůdce. Výsledkem jejich práce byla vyčištěná velká lesní plocha a  vysázené velké množství nových sazenic stromků. Sami žáci ohodnotili práci při vysazování stromků jako zajímavou, vždyť mohou vysázené stromky sledovat, jak rostou. Ale je to práce fyzicky náročná.“ Paní učitelka Horáková celkově považuje: „…ověřování metodiky za přínosné − získala jsem nové informace a jiný pohled na výuku tématu les.“

Les jako bezpečné a tvořivé místo

24

Další ročníkové metodiky, jejichž témata a  cíle jsou již vytvořené, se snaží opět les přibližovat dětem jako bezpečné

a tvořivé místo, které nám všem – lidem, zvířatům, rostlinám, neživé přírodě − poskytuje mnoho svých služeb. Například metodika pro 2. třídy sice směřuje žáky k  pozorování lesa, jeho obyvatel a  jejich obydlí, ale vede je k  pozorování vzájemných souvislostí mezi sebou. Tématem pro 4. třídy je běh energie v lese – mapování sluneční energie prostupující přes zelené rostliny a  býložravce k  masožravcům a  rozkladačům. Pátý ročník se snaží představit vzájemnou provázanost živých organismů v  lese a  důsledky jejího narušení. Sedmý ročník se dívá na les jako na sluneční elektrárnu a  metodika pro 8. třídy na něj zase nahlíží jako na zdroj surovin, trezor biodiverzity, tělocvičnu a  umělecký ateliér. Shrnuje tak velmi rozmanitý vějíř lesní ekosystémových služeb. Náplní 9. třídy je koloběh uhlíku a vliv lesa na klima. Součástí všech ročníkových plánů je také realizace projektového dne, kdy třída může nějak prakticky pomoci lesu, který navštěvuje, nebo s lesními divy se-

známit veřejnost či ostatní třídy své školy. Nastavení projektového dne je velmi volné, aby se lesní třídy mohly věnovat aktivitám, které jsou smysluplné, navazují na jejich dlouhodobou činnost a těší je. Ze  závěrečných zpráv škol, které ověřovaly metodiku 3. a 6. třídy, vyplývá, že cíle našeho programu se ve velké míře daří naplňovat. Žáci si nacházejí cestu do lesa a  prozkoumávají ho ze všech stran v  celé jeho provázanosti. Uvědomují si nejen jeho jednotlivé rostlinné a  živočišné obyvatele, ale zamýšlejí se i nad jeho významem ekosystému jako takového − co přírodě i nám, lidem, nabízí. Alena Kohoutová, oddělení Les ve škole, Sdružení Tereza

3 | 2012

didaktika

ZŠ A MŠ RAŠKOVICE

ŠKOLNÍ PROGRAM EVVO (2) „Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Základní školy a mateřské školy Raškovice pro I. a II. stupeň základní školy“ sestavila Mgr. Dana Kuriplachová jako svou závěrečnou práci v rámci projektu Specializované činnosti v environmentální výchově v regionu Moravskoslezsko. Vybrali jsme pro čtenáře ukázky z této kvalitní práce. První část vyšla v předchozím čísle Bedrníku, kde najdete ukázky rozboru školního vzdělávacího programu, SWOT analýzu, výchovně vzdělávací cíle a výstupy v environmentální výchově a způsoby vyhodnocení školního programu EVVO. Věříme, že i následující ukázky z této práce vás budou inspirovat.

I.4 ORGANIZAČNÍ CÍLE V EVVO, ZPŮSOBY VYHODNOCENÍ ŠP EVVO – vzhledem k organizačním cílům, prostředky naplňování organizačních cílů Tato oblast posiluje především silné stránky environmentálního vzdělávání na naší škole využíváním blízkosti přírodního prostředí a  lokalit významných z hlediska ochrany přírody, pravidelným zařazením spolupráce s lesními pedagogy pro výuku v  prvních třech ročnících a  lesními odborníky ve vyšších ročnících, začleněním projektové výuky pro žáky na 2. stupni s  možností, aby žáci realizovali svůj vlastní projekt. Posiluje příležitosti rozvoje environmentálního působení zavedením vícedenních environmentálních pobytových programů pro žáky prvního i  druhého stupně základního vzdělávání. Neméně důležité je zkvalitnění výuky zařazením vzdělávacích programů středisek ekologické výchovy a  dalších odborníků nejen pro žáky, ale také pro učitele. Postupně je potřeba vytipovat vhodné programy a začlenit je do ŠP EVVO. Rozvojem spolupráce s veřejností prostřednictvím zapojení žáků do života obce při realizaci

vlastních projektů a  zapojením občanů do spolupráce na školních projektech je možné postupně eliminovat nezájem veřejnosti, a  škola se tak může stále lépe podílet na environmentální osvětě v  obci. Organizováním vzdělávacích akcí pro veřejnost a  postupnou realizací návrhů učitelů a  žáků na účelné využití areálu školy pro výuku a  volný čas škola přispěje k  obohacení života žáků a občanů. Ekologizace provozu školy je součástí koncepce rozvoje školy podporované získáváním finančních prostředků v  rámci grantových výzev a  v  rámci obecního rozpočtu, škola je a bude postupně v  rámci možností přebudovávána na úroveň odpovídající požadavkům trvale udržitelného života. Oblasti života školy – dlouhodobý organizační cíl: →  Vzdělávání žáků (organizace výuky pro všechny žáky) – viz níže. →  Vzdělávání žáků (volitelné, nepovinné a zájmové vzdělávání) − Environmentální vzdělávání žáků je rozšířeno pro zájemce z řad žáků o volitelné předměty a volnočasové kroužky. →  DVPP a  další vzdělávání nepedago-

↑  Zimní stopování (ZŠ Holubov).

gických pracovníků – Pracovníci školy se vzdělávají v environmentální problematice, získané poznatky aplikují ve své práci při realizaci cílů školy v oblasti EVVO. →  Materiální, prostorové, finanční zajištění EVVO – Škola získává prostředky a  materiál pro realizaci EVVO ve škole. Škola postupně přetváří areál školy k účelné výuce průřezového tématu EV. →  Ekologizace provozu školy – Škola realizuje praktické kroky vedoucí k  ekologicky šetrnému provozu školy. →  Spolupráce školy s  okolím – Škola rozvíjí oboustrannou spolupráci s MŠ, dalšími školami, komunitou, obcí a organizacemi zabývajícími se environmentálním vzděláváním, výchovou a osvětou. →  Koordinace EVVO – Na realizaci cílů EVVO spolupracují vedení školy, koordinátor EVVO, pedagogové a ostatní pracovníci školy.

OBLAST ŽIVOTA ŠKOLY

Vzdělávání žáků − organizace výuky pro všechny žáky

DLOUHODOBÝ ORGANIZAČNÍ CÍL

Škola zkvalitňuje realizaci cílů programu environmentálního vzdělávání a výchovy žáků promyšlenějším využíváním stávajících a zaváděním dalších metod a forem vzdělávání, které vedou k aktivizaci žáků, výuka v terénu je nedílnou součástí výuky ve všech ročnících školy.

Dílčí cíle způsoby vyhodnocení indikátory

zdroje informací

zodpovědnost, termín

prostředky

Dílčí cíl 6.1: Environmentálně zaměřená výuka zahrnuje výuku v terénu, která je zařazena v každém ročníku vzdělávání žáků na 1. i 2. stupni. Environmentálně zaměřená výuka probíhá alespoň 3x za jedno pololetí v terénu (přírodním prostředí) v každém ročníku

3 | 2012

Kontrola záznamů v knize vycházek, exkurzí a vzdělávacích programů kontrola zápisů jednání předmětových komisí

Koord. EVVO 1x za čtvrtletí

Kontrola zápisů jednání předmětových komisí

Koord. EVVO 1x za pololetí

Kontrola závěrečných zpráv realizovaných projektů

Koord. EVVO 1x v závěru školního roku

Příprava vycházek, exkurzí, výzkumných aktivit, pedagogiky lesa, pobytových programů, realizace aktivit programu Les ve škole – škola v lese, realizace vlastních žákovských projektů, tematických zaměřených dnů

25

didaktika

Dílčí cíl 6.2: Škola postupně začleňuje pro výuku EV vhodné externí výukové programy prováděné ve střediscích ekologické výchovy nebo výukové programy realizované odborníky přímo ve škole a jejím okolí. Každý žák během školní docházky absolvuje 1 výukový program ve středisku SEV a jeden program vedený odborníkem nebo pracovníkem SEV ve škole a jejím okolí

Kontrola zápisu v třídní knize (TK)

Koord. EVVO po realizaci programu

Posouzení hodnocení programu žáky

Objednávka z nabídky environmentálních výukových programů SEV a dalších odborných institucí a odborníků

Dílčí cíl 6.3: Prostřednictvím projektové výuky na 2. stupni je všem žákům umožněno realizovat vlastní projekt. Projektová výuka probíhá na 2. stupni v rámci přírodovědného předmětu v 7. r. nebo 8. r.

Kontrola zápisů v TK

Koord. EVVO po realizaci programu

Práce s příručkou Jak si vytvořit a realizovat vlastní projekt Sdružení Tereza

Tým žáků každé třídy realizuje Kontrola závěrečné zprávy alespoň 1 vlastní projekt během o projektu žáků 2. stupně školy

Koord. EVVO po realizaci projektu

Program Les ve škole – škola v lese, Ekoškola

Tvorba a realizace projektu Kontrola zápisu v TK žáků na 2. stupni je zařazena do kontrola harmonogramu tematicky zaměřené výuky více projektu předmětů

Koord. EVVO průběžně

Začlenění aktivit žáků v rámci jejich projektu v ročním plánu EVVO a do ročních plánů vybraných předmětů

Dílčí cíl 6.4: Škola začlení do ročního plánu EVVO a uskuteční pro žáky vhodné vícedenní pobytové programy zaměřené na EV a výuku v terénu. Programu se účastní alespoň 80 % žáků 3. r.

Kontrola účasti žáků

Koord. EVVO po realizaci projektu

Každý žák absolvuje program alespoň 1x během výuky na 2. stupni

Kontrola účasti žáků

Koord. EVVO 1x ročně

V ročním plánu je začleněn Kontrola ročního plánu alespoň 1 vícedenní program na každém stupni ZŠ Škola provádí na závěr školního roku výběr programů na následující rok

Koord. EVVO ve spolupráci s pedagogy v závěru školního roku

Porovnání hodnocení programů účastníky a pedagogy

Výběr z nabídky SEV, nebo sestavení vlastního programu s využitím spolupráce učitelů a odborníků

Zařazení vícedenního pobytového programu do ročního plánu, projednání jeho zabezpečení s rodiči Projednání výběru na organizační poradě

Dílčí cíl 6.5: Škola je zapojena do celostátních environmentálních programů a využívá metodické materiály a aktivity ve výuce povinných předmětů. ...

...

...

...

...

...

...

...

...

Dílčí cíl 6.6: Škola pokračuje v práci na dlouhodobých školních environmentálních projektech v rámci výuky jednotlivých ročníků. ...

...

...

...

Dílčí cíl 6.7: Škola zařazuje do výuky projektové dny s environmentální tematikou. ...

...

...

...

Dílčí cíl 6.8: Škola zařazuje do výuky environmentálně tematicky zaměřené projektové dny tzv. napříč školou. ...

...

...

...

...

...

Dílčí cíl 6.9: Do ročního plánu EVVO jsou zařazeny dle možností exkurze žáků zaměřené na poznávání regionu. ...

...

...

...

Dílčí cíl 6.10: Škola začleňuje do ročního plánu realizaci aktivit učebních celků v blocích, na kterých se podílí více učitelů. ...

...

...

...

Dílčí cíl 6.11: Škola využívá k hodnocení kvality environmentálního vzdělávání práci žáků s částí jejich portfolia týkajících se EVVO. ...

...

...

...

Další oblasti organizačních cílů školy jsou rozpracovány stejným způsobem… Mgr. Dana Kuriplachová, ZŠ a MŠ Raškovice, [email protected], absolventka specializačního studia SSEV Pavučina v regionu Moravskoslezsko,

26

Ukázky ze závěrečné práce specializačního studia pro školní koordinátory EVVO „Školní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty ZŠ a MŠ Raškovice pro I. a II. stupeň základní školy“ vybrala a upravila redakce Bedrníku. V textu je ponecháno původní číslování a označení kapitol.

3 | 2012

didaktika  INZERCE STŘEDISEK EKOLOGICKÉ VÝCHOVY

MODULOVÉ SEMINÁŘE ŠKOLÁM NA MÍRU Brněnské školské zařízení Lipka nabízí novinku ve vzdělávání pedagogů – modulové semináře pro celé pedagogické sbory. Zatímco klasické semináře jsou zaměřeny vždy na problematiku v konkrétním předmětu, moduly jsou určeny celým pedagogickým sborům, respektive pedagogům jedné školy. Cílem je naučit se v  rozmanitých vzdělávacích oblastech rozvíjet osobnost žáků a  studentů, především v oblasti postojů a hodnot, a vést je k  integrovanému pohledu na problematiku udržitelného života. Témata jednotlivých modulů proto zahrnují velkou šíři problematiky EVVO.

V další skupině jsou odborně zaměřené moduly, které umožní učitelům získat potřebné informace z  různých oblastí souvisejících s  environmentální problematikou, pedagogové si mohou vybrat z této nabídky:

Program šitý školám na míru Základním principem a  výhodou nabídky modulových seminářů je možnost pro školy vybrat si ze škály environmentálních témat a  sestavit z  nich program ušitý na míru. S lektory je možné domluvit změny v  obsahu semináře i  v  jeho rozsahu tak, aby co nejvíce vyhovoval požadavkům školy. Jednotlivé moduly obsahují část odbornou a  část didaktickou, jejich délka se přizpůsobuje náročnosti tématu a  pohybuje se mezi 2 až 6 hodinami. Pedagogický sbor školy si takto může sestavit program semináře na jedno odpoledne, tři dny nebo třeba celý týden. I v termínu a místě konání lektoři vycházejí školám vstříc a podle požadavků je také možné uspořádat seminář přímo na škole nebo na některém z  pěti pracovišť Lipky. Lipka připravuje semináře pro 1. i 2. stupeň ZŠ a všechny typy středních škol. Moduly jsou zaměřeny na obecnější i konkrétní témata, například odpady ve školách i domácnostech, výukové aktivity v lesním prostředí, řemeslné dílny, využití digitálních informací v environmentální výchově, metody kritického myšlení, výuka se zaměřením na místní region, jak se stát Ekoškolou apod.

Různé zaměření modulů Nabídka modulových seminářů Lipky je rozdělena do pěti tematických okruhů podle zaměření jednotlivých modulů. Do první skupiny – motivační – jsou zařazeny moduly, jejichž cílem je, jak už napovídá název, motivovat učitele k  zařazování environmentální výchovy do výuky. Jedná se například o tyto moduly:

3 | 2012

→ → → →

Proč lidé (ne)chrání přírodu? Úvod do environmentální etiky O co nám jde v EV? Mýty a omyly v EV a o EV

→ Stručná historie planety Země → Sdílení zkušeností a řešení problémů v EV → Sláva a bída informací v EV → Spolupráce s pubescenty v EV → Ekologicky a sociálně zodpovědné spotřebitelství → Kde končí odpady z naší domácnosti? → Kam teče voda aneb Systém odvodnění města Brna → Péče o městskou zeleň v Brně → Energie a společnost → Environmentální rizika kolem nás → Hormonální látky v ekosystémech → Les přítel člověka – člověk přítel lesa → Jak na svobodné digitální informace pro EV? → Střediska ekologické výchovy a NNO → Územní plánování a udržitelný rozvoj Ve třetí skupině jsou moduly zabývající se problematikou související s realizací EVVO na škole. Do této kategorie jsou zařazeny tyto moduly: → Zvířata ve škole → Chovy našich i  exotických živočichů a jejich postavení ve výuce – metodika → Místní Agenda 21 – udržitelný rozvoj v praxi → Škola pro udržitelný život → Okolí školy plné informací! → Koncepce EVVO, školní program EVVO → Regionální učebnice → Metodika regionální výuky pro SŠ → Cesta ke školní přírodní zahradě a její transformace v přírodní učebnu → Jak se vyučují přírodovědné předměty ve světě → Jak se stát Ekoškolou → Základní informace o environmentální výchově na školách → Jak připravit úspěšný školní projekt a jak na něj získat peníze

Součástí čtvrté skupiny jsou moduly poskytující konkrétní náměty do výuky: Hrátky se sluncem Botanika všemi smysly Jak roste chléb Toč se a vrť, můj kolovrátku Biotopy naší přírody Řemesla Původ věcí – metodika Jak využít kritické myšlení ve výuce Bloková výuka jako forma temat. výuky V zeměpise prakticky jinak Jak na pracovní listy ve výuce environmentálních témat → Projekt „Ekodům“ → Přírodovědné projekty → → → → → → → → → → →

Poslední skupina obsahuje moduly zabývající se exkurzemi a terénními cvičeními. Pedagogové v rámci tohoto modulu zažijí Projektový den s  mokřadem nebo se seznámí s  bezobratlými živočichy během semináře Život pod lupou. Lektory seminářů jsou pedagogové z  Lipky i  další externí spolupracovníci a  odborníci. Autoři a  lektoři k  nabízeným modulovým seminářům vytvořili informační a metodické podklady, které účastníci dostanou zdarma k  dispozici. Jestliže vás modulové semináře Lipky zaujaly, podrobnější informace naleznete na www.lipka.cz/kamenna nebo je získáte telefonicky na čísle 543 420 823. Modulové semináře vznikly v  rámci projektů Vzdělávání k  udržitelnému rozvoji pro střední školy a Praktická environmentální výchova pro pedagogy za finanční podpory Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Kateřina Vítková, Lipka – školské zařízení pro environmentální vzdělávání Foto: archiv Lipky

27

nabídka publikace VERONICA – EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY Časopis pro ochranu přírody a  krajiny Veronica vydává brněnská ZO ČSOP Veronica. Číslo 2011/2 je celé věnováno ekosystémovým službám. Redakci časopisu se podařilo shromáždit články od autorů, kteří k tématu mají co říci: Bedřich Moldan se ohlíží za Miléniovým hodnocením ekosystémů po šesti letech, David Vačkář shrnuje, jak rozmanitost přírody slouží lidem, Jan Melichar pátrá, jak si cení česká společnost čápa černého neboli proč ekonomové hodnotí biodiverzitu a ekosystémové služby. Dozvíme se, jaké ekosystémové služby poskytuje přirozená a  transformovaná říční niva. Vojtěch Máca sepsal, jak je to s  ekologickou újmou v  českém právu. Na spor a  dialog o Šumavě se zaměřuje rozhovor s  Hanou Šantrůčkovou. Ale tím číslo zdaleka nekončí. Více informací najdete na: http://casopis.veronica.cz/ starsicisla/2011_2.php

EKONOMIE EKOSYSTÉMŮ A BIODIVERZITY „V  současné době dochází ke ztrátě biodiverzity znepokojivým tempem na celém světě. Obrazně řečeno mažeme pevný disk přírody, aniž bychom věděli, jaká obsahuje data,“ říká evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas v  předmluvě k  první průběžné zprávě projektu Ekonomie ekosystémů a  biodiverzity (The Economics of Eco-

systems and Biodiversity, TEEB). Tato mezinárodní iniciativa vypracovala několik zpráv, které se věnují poznávání ekonomické hodnoty ekosystémových služeb, hledáním metod stanovování hodnot přírodního kapitálu. První průběžná zpráva z  projektu je dostupná v  českém jazyce na: http://ec.europa.eu/environment/ nature/biodiversity/economics/pdf/ teeb_report_cs.pdf

EKOSYSTÉMY A LIDSKÝ BLAHOBYT Souhrnná zpráva Ekosystémy a  lidský blahobyt – syntéza představuje v  českém jazyce hlavní výsledky projektu Miléniového hodnocení ekosystémů (Millenium Ecosystem Assessment). Na půdě OSN se na něm podílelo mezi lety 2001 až 2005 více než 1 360 odborníků z celého světa. V rámci Miléniového hodnocení ekosystémů se poprvé podařilo vědcům dát do vztahu ubývání rozmanitosti přírody a jeho sociální a hospodářské dopady. Projekt zavedl do běžného používání pojem ekosystémové služby, které se chápou jako přínosy plynoucí z  přírody lidem a  podmiňující kvalitu jejich života. Po pěti letech společné práce vědci konstatovali, že struktura a  fungování ekosystémů se mění rychleji než kdykoli předtím v  historii lidstva. Člověk obhospodařuje čtvrtinu zemské souše, odběr vody z  řek a  jezer od roku 1960 zdvojnásobil. V  posledních desetiletích byla ztracena nebo znehodnocena pětina korálových útesů a víc než třetina mangrovů. Nejrychleji se nyní mění ekosystémy v  rozvojových zemích, průmyslové země totiž prošly srovnatelnými změnami již v minulosti. Ohroženo vyhynutím je deset

až 30 procent druhů savců, ptáků a obojživelníků. Ničení okolního života se lidí přímo dotýká, například úbytek mořských ryb stojí za krachem celého průmyslového odvětví. Zásadní podle vědců je, aby lidé přestali služby přírody vnímat jako bezplatnou samozřejmost. Vydalo Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v  roce 2006. Zpráva je dostupná na: http:// www.czp.cuni.cz/czp/images/stories/ Vystupy/publikace/2005/Ekosystemy%20a%20lidsky%20blahobyt%20 -%20Synteza.pdf

MAINSKÉ LESY „Jednatřicátého srpna roku 1846 jsem se vydal z  Concordu v Massachusetts a vlakem a  parníkem se dopravil do Bangoru, odkud jsem pokračoval dále do divokých lesů státu Maine,“ píše Henry David Thoreau v úvodu prvního z trojice textů, jež popisují jeho zážitky a úvahy při cestách po civilizací dosud příliš nedotčených partiích severovýchodního cípu USA v letech 1846, 1853 a 1857. Ve srovnání s reflexivněji koncipovanými zápisky legendárního Waldenu či tematicky úžeji zaměřenými texty některých esejů nabízejí Mainské lesy českému čtenáři poprvé příležitost poznat Thoreaua nejen v roli pozorného pozorovatele přírodního dění, ale také jako autora živě pojatého a nezřídka dramatického líčení cesty divočinou včetně jejích fyzických a praktických aspektů. Soubor, vydaný knižně až po autorově smrti roku 1864 a dnes náležející spolu s dalšími jeho pracemi k zakladatelským dílům americké přírodní esejistiky, vydalo česky poprvé Nakladatelství Paseka v roce 2012. www.paseka.cz

POMŮCKY DOBRÉ PRO LES, DOBRÉ PRO LIDI

28

V  rámci svého pedagogického programu o  šetrném lesním hospodaření, certifikaci lesů a odpovědné spotřebě vydalo občanské sdružení FSC ČR speciální výukový manuál pro učitele a lesní pedagogy FSC – dobré pro les, dobré pro lidi. Manuál poslouží jako kompletní step-bystep průvodce výukou jak v přírodě, tak v prostředí školy.

Každý den nás obklopují dřevěné výrobky, ať už je to zahradní židle, opalovací mléko z plantáží palmy olejové, nebo třeba papír oblíbené knihy. Těžba dřeva zasahuje do životů mnoha lidí, zvířat i rostlin, a proto je důležité znát zásady přírodě blízkého a šetrného hospodaření s lesem. Víme, že těžba je ekonomicky i ekologicky významná a vytváří pracovní příležitosti. Na druhé straně se světová těžba dřeva potýká s  řadou problémů,

jako je porušování lidských práv a ilegální odlesňování obrovských lesních ploch. Právě za účelem zviditelnění a  objasnění všech těchto aspektů produkce a  zpracování dřeva vznikla organizace Forest Stewardship Council® (FSC®). Produkty s  logem FSC garantu-

3 | 2012

nabídka

3 | 2012

jí spotřebiteli původ dřeva z  lesa, který je zodpovědně obhospodařovaný. Jak FSC pracuje a v čem spočívá šetrné lesní hospodaření? Jaké příběhy se skrývají za produkcí dřeva a proč zvažovat alternativy zodpovědného zacházení s  našimi přírodními zdroji? Výukový manuál FSC – dobré pro les, dobré pro lidi nepředkládá jenom fakta, ale snaží se žáky inspirovat ke každodenním praktickým řešením a  k  hledání svých individuálních osobních postojů. Poskytuje podklady pro srovnání neekonomického holosečného, monokulturního hospodaření s  hospodařením blízkým přírodě, které podporuje přírodní procesy. Smyslem výuky je přijmout les jako multifunkční ekosystém, nezbytný pro naši planetu. Žáci se seznámí s  principy lesní certifikace FSC spojující environmentální, sociální a  ekonomické aspekty lesního obhospodařování, dále budou aktivně zapojeni do hledání řešení celosvětových problémů ochrany lesů v malých týmech, formou diskuze i prožitkovými hrami v interiéru školy i v přírodě. Výukový manuál si rovněž klade za cíl zvýšit informovanost o zodpovědném zacházení s  lesními zdroji především u mládeže, a to pomocí zprostředkování vědomostí, zkušeností a  řešení praktických problémů. Výukový manuál FSC − dobré pro les, dobré pro lidi lze využít v hodinách biologie, ekologické výchovy, zeměpisu, občanské výchovy apod. Obsah osnov je rozdělen na dvě části: teoretická část „FSC ve vyučování“ a praktická část „FSC v  lese“. Materiály jsou koncipovány pro druhý stupeň základních škol a  odpovídající ročníky víceletých gymnázií. Manuál je dostupný v  elektronické formě na: http://www.czechfsc.cz/vyukovyprogram-/vyukovy-manual-pro-ucitelea-lesni-pedagogy.html. Tištěnou verzi manuálu a multimediální DVD s dalšími výukovými materiály obdržíte zdarma při objednání výukového programu Les nebo paseka?. FSC ČR nabízí realizaci výukového programu Les nebo paseka? žákům 2. stupně ZŠ a odpovídajícím ročníkům víceletých gymnázií. Náplní programu je seznámení žáků s lesem jako s živým ekosystémem a  představení šetrného lesního hospodaření v  našich i  světových lesích jako možného řešení devastace lesů, odlesňování a nelegální těžby. Program se zaměřuje především na terénní výuku, ale je možné realizovat ho i  v  interiéru školy. V  tuto chvíli FSC ČR nabízí varianty pro 6.−7. ročníky, 8.−9. ročníky ZŠ a odpovídající ročníky víceletých gymnázií, do budoucna plánuje výuku rozšířit jak o mladší, tak starší žáky. Výukový program je součástí projektu

FSC ČR Les nebo paseka? Otázka pro lesníky a  širší veřejnost. Tento program byl vytvořen za finanční podpory SFŽP ČR a MŽP a spolufinancován Jihomoravským krajem. Zdroj: www.czechfsc.cz Foto: FSC ČR

Základní ideou FSC (Forest Stewardship Council) je podporovat ekologicky šetrné, sociálně prospěšné a  ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů, a tím napomoci chránit ohrožené a devastované světové lesy. Proto FSC vytvořilo prestižní mezinárodní systém certifikace lesů a  podniků, které dřevo z  certifikovaných lesů zpracovávají ve výrobky. Logo FSC na výrobku znamená záruku, že svým nákupem podporujete lesní hospodaření šetrné k přírodě a místním lidem. FSC ČR, o. s., od roku 2002 pracuje na prosazování značky FSC v  České republice v  lesním hospodaření, dřevozpracujícím a  papírenském průmyslu a  mezi laickou i  odbornou veřejností.

SIMULAČNÍ HRA: POVODNĚ

Pardubické Ekocentrum Paleta vydalo novou, originální simulační hru Povodně, která pomáhá prakticky pochopit příčiny škod po povodních v závislosti na krajině.

Hra trvá 1−2 hodiny a  je určena až pro šest skupin po 2 až 5 hráčích a  vedoucího hry. Doporučený věk hráčů je 10−15 let. Hráči v průběhu hry vybudují řeku a krajinu kolem ní tak, aby splňovala určitá kritéria. Potom pomocí hodu kostkou zjistí, jaká úroveň povodní, respektive jak velké množství vody, jejich krajinu zaplaví. Následuje výčet škod a  určení jejich příčin a na závěr návrh změn v krajině tak, aby další povodeň proběhla s co nejmenšími následky. Hráči by měli v  průběhu hry zjistit, že sice vznik a  výskyt povodní ovlivníme velmi těžko, ale vhodným plánováním využití krajiny můžeme zabránit větším škodám. Hra obsahuje 6 hracích plánů s 64 poli o rozměrech 60 x 60 cm (potištěná autoplachta, smotáno v tubě). Dále 6 x 130 karet krajinných prvků 5 x 5 cm, 6 sad tmavě modrých menších kartiček povodní po 44 a  12 menších balíčků po 20 kartičkách. K  tomu 6 hracích kostek, 6  zalaminovaných popisů hry formátu A4 a 6 zalaminovaných návodů pro vedoucího hry (formát A4). Vše je v plátěném obalu. Ekocentrum Paleta je občanské sdružení zabývající se ekologickou výchovou se zvláštním důrazem na působení na děti a  mládež. Od roku 2004 je krajským koordinátorem environmentální výchovy, vzdělávání a  osvěty Pardubického kraje. Paleta má bohatou nabídku programů zaměřenou na tvořivou činnost z  přírodních materiálů (ovčí vlna, včelí vosk, ruční papír), poznávání přírodních zákonitostí a  ekosystémů, globální problémy, vztah člověka k okolí či řešení problémů se separací a  recyklací odpadů. K  tomuto účelu provozuje specializované učebny − s živými zvířaty, s textilními loutkami pro mateřské školy, s tkalcovským stavem apod. Kromě svého sídla v  Pardubicích má Ekocentrum Paleta i pobočky v Chrudimi a v Oucmanicích u Brandýsa nad Orlicí. Simulační hra Povodně, stejně jako další pomůcky a publikace Ekocentra Paleta jsou dostupné na v  e-obchůdku na www.paleta.cz. Zdroj: www.paleta.cz

PROGRAMY MAPOVÁNÍ KŘIVOKLÁTSKA PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Informační a  vzdělávací středisko Budy Křivoklátsko společně se Správou CHKO Křivoklátsko přichystalo pro studenty středních a  vyšších odborných škol nový terénní výukový program zaměřený na monitoring a mapování krajiny.

Studenti se rozdělí podle vlastních zájmů (botanika, zoologie, lesnictví…) do několika skupin. Každá skupina, vedená lektorem s dlouholetou zkušeností s  mapováním biotopů a  druhů, navštíví během pětidenního pobytového programu vytipované oblasti chráněného území (PR Na Babě, PR Brdatka, NPR Týřov, PR Jezírka…). Zde budou, vybaveni pracovními listy a  potřebnými příručkami,

29

nabídka

zjišťovat současný stav typických druhů rostlin a živočichů vyskytujících se na Křivoklátsku. Program zakončí pracovník Správy CHKO vyhodnocením a klasifikací všech studentských prací. Mezi školami, zvláště s  ekologickým zaměřením, je o  program velký zájem. Zatím se ho zúčastnily například střední školy z Hořovic, Hořic či Litvínova. Odezvy z těchto škol byly skoro stejné: „Pobyt se nám velmi líbil. Lokality byly dobře vybrané, lektoři dobře připravení − poskytli

nám mnoho nových informací. Dobře zvoleny byly i  pracovní listy, studenti si tak mohli problematiku zopakovat, a tím i lépe zapamatovat. Děkujeme i vstřícnému přístupu pracovnicí IVS Budy, že dokázaly utvořit rodinné zázemí. Cítili jsme se opravdu jako doma.“ Pokud některá z  dalších škol projeví o tuto novinku zájem, má ještě možnost obsadit volné termíny v září a v říjnu. Jiřina Prošková, ředitelka o. p. s. Křivoklátsko

INTERNET ZAJÍMAVÉ ADRESY K TÉMATU: EKOSYSTÉMOVÉ SLUŽBY �  www.maweb.org Web projektu OSN Millenium Ecosystem Assessment − globálního hodnocení služeb přírody. Jeho cílem bylo zhodnotit důsledky změn ekosystémů pro lidský blahobyt a  položit vědecký základ pro akce ke zlepšení ochrany a k udržitelnému využívání ekosystémů. Na stránkách jsou dostupné zprávy o  výsledcích projektu v angličtině. �  www.ekologickastopa.cz/ ekosystemove-sluzby Stránky jsou věnovány ekologické stopě lidské činnosti stejně jako širším souvislostem. Obsahují samostatnou složku na téma: ekosystémové služby. Stránky vznikly v  rámci spolupráce Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy v  Praze s  Global Footprint Network s podporou MŠMT. Vbrzku má být jejich součástí též kalkulátor ekologického dluhu České republiky. �  www.unep.org/geo Global Environmental Outlook (GEO) je proces hodnocení životního prostředí v  globálním měřítku. Uskutečňuje ho OSN v rámci svého programu pro životní prostředí. Vyšlo již pět zpráv GEO, poslední v letošním roce, a další publikace. Dostupné jsou na tomto webu.

30

BEDRNÍK 3/2012 srpen 2012 časopis pro ekogramotnost; www.pavucina-sev.cz ISSN 1801–1381. Ev. č. MK ČR 15710. Vydává Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – Sever pro Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina.

�  www.rvp.cz Článek Zatím kolem nich chodíme bez povšimnutí (ekosystémové služby) vyhledáte na Metodickém portálu RVP. �  http://www.koaliceproreky.cz/temata/ekosystemove-sluzby-ricni-krajiny/ Článek Ekosystémové služby říční krajiny a navazující odkazy na webu Koalice pro řeky, zastřešujícího občanského sdružení, které integruje a  podporuje všechny aktivity vedoucí k  dosahování dobrého ekologického stavu vodních toků, mokřadních ekosystémů i celé krajiny. �  http://www.uncsd2012.org/ Stránky summitu OSN o  udržitelném rozvoji Rio + 20. �  www.ceeweb.org CEEweb for Biodiversity se zaměřuje na ochranu biologické rozmanitosti. Provozuje ho koalice nevládních organizací střední a východní Evropy. �  http://ec.europa.eu/environment/ integration/research/newsalert/ Na těchto evropských stránkách jsou dostupné pravidelné týdenní souhrny o  vědeckých výzkumech týkajících se životního prostředí Science for Environment Policy. �  www.eaere2012.org Stránky konference Evropské asociace environmentálních ekonomů a ekonomů přírodních zdrojů, která se konala v červnu 2012 v Praze.

Redakční rada: Praha – Tomáš Hodina (ZČ HB Botič Toulcův dvůr) Středočeský kraj – Jana Dufalová (ZO ČSOP Vlašim) Plzeňský a Karlovarský kraj – Lenka Prunerová (Ametyst Plzeň) Ústecký kraj – Šárka Lepší (SEVER, pracoviště Litoměřice) Kraj Vysočina – Jana Čížková (Chaloupky Kněžice) Zlínský kraj – Jakub Boháč (Alcedo Vsetín) Olomoucký kraj – Zuzana Janková (Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce) Jihočeský kraj – Erika Hovorková (CEGV Cassiopeia České Budějovice) Jihomoravský kraj – Markéta Machátová (Lipka Brno) Královéhradecký kraj – Radka Urbánková (SEVER, pracoviště Hradec Králové) Pardubický kraj – Jiří Bureš (Ekocentrum PALETA Pardubice) Liberecký kraj – Lenka Dědková (SEV Divizna, ZOO Liberec) Moravskoslezský kraj – Jakub Boháč (Alcedo Vsetín) SSEV Pavučina – Blanka Toušková Šéfredaktorka: Hana Kolářová Redakce: K Mejtu 200, 142 00 Praha – Písnice ( 261 910 608, e–mail [email protected] Korektury: Kateřina Chobotová Grafická úprava, sazba: Petr Kutáček Tisk: VAMB Štěchovice Náklad: 1 350 ks Vytištěno na recyklovaném papíru. Příspěvky, prosím, posílejte na adresu redakce.

SEVER, Horská 175, 542 26 Horní Maršov tel. 739 203 200 e–mail [email protected] www.sever.ekologickavychova.cz SSEV Pavučina Senovážné náměstí 24; 116 47 Praha 1 tel. 234 621 386 e–mail [email protected] Objednávky: Eva Lučanová, Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory – SEVER, Brontosaurus Krkonoše, Úpická 146/18, 541 01 Trutnov, [email protected], tel. 739 203 201

Hlavní téma příštího čísla: jídlo (redakční uzávěrka 30. 9. 2012)

KRAJINA JE KŘIŽOVATKA −

K

řižovatka krajiny znamená, že příroda a lidské aktivity se v ní střetávají, rozcházejí nebo pojí do podoby, která se jeví viditelně, a poukazují tak k vztahům víceméně skrytým. Globálně utvářené vztahy se do krajiny promítají silou, která odpovídá jejich záběru. Zájmy globálního hospodaření nehledí na kontext místa a pobytu, a tak z něj mohou těžit. Dobrý globální hospodář, to je spíš protimluv a běžně se starost o „grunt“ na této úrovni nepěstuje. Existují místa na Zemi, která se během posledních dvaceti, třiceti, nebo nejvýše čtyřiceti let změnila natolik, že je to patrné při pohledu a  záznamu z  vesmírné družice. Díky moderní technologii nemusíme pozorovat reálnou situaci přímo ze země či vesmíru, stačí si udělat procházku virtuální: otevřít stránky UNEP: Environmental Change Hotspots (http://na.unep.net/atlas/google. php), anebo ještě lépe Atlas of Our Changing Environment na Google Earth (http:// www.earth.google.com – nutno provést instalaci Google Earth, poté vybrat z „vrstev“ v levé spodní části obrazovky „Globální povědomí“ a  v  jeho rámci „Atlas“). Pozorujeme zmenšování Grónského ledovce a můžeme porovnat stav z  roku 1986 a  dvacet let poté. Podíváme se do Rumunska, do oblasti kolem Copsa Mica, velkého průmyslového města, kolem něhož je území o rozsahu stovek čtverečních kilometrů zahalené černým mrakem s  jedovatými exhalacemi obsahujícími olovo, kadmium, zinek a oxid siřičitý… Paříž, jedno z  nejkrásnějších míst světa, se od r. 1987 viditelně rozrůstá do okolní venkovské krajiny, takže v  současné době platí za metropoli s 11 miliony obyvatel. Můžeme srovnat vizuální podobu různých způsobů hospodaření: políčka soukromých rolníků v  Polsku (v  blízkosti města Novovolynsk) a velké plochy státních statků jen kousek odsud, za hranicemi na Ukrajině. A také vysušené holandské poldry na IJsselmeer v  Holandsku, v místech, kde péčí člověka vzniká zcela nová kulturní krajina. Nakonec pravděpodobně obrátíme pozornost i  k  našim environmentálním stigmatům: slovenskému Gabčíkovu, přehradě, která odklonila 90 % vod Dunaje do umělého kanálu a zásadním způsobem ovlivnila vodní režim krajiny, a  Černému trojúhelníku, severočeské hnědouhelné pánvi, kde velkoplošné doly obnažují geologické podloží hnědouhelných vrstev a  likvidují vše, co bylo na povrchu: přírodní útvary, vodní plochy, města a vesnice. V  tomto instruktivním atlase UNEP se ale nabízí mnoho dalších míst, na kterých lze demonstrovat, jak vážné jsou zásahy člověka a jak rychle postupují v čase. Chceme-li se rychle poučit o projevech lidského působení v  krajině, nemusíme3 | 2012 čerpat

KTERÝM SMĚREM SE VYDAT? jen ze zahraničních zdrojů. I  na našem území máme četné doklady o tom, jak se krajina, lidská sídla a  okolnosti každodenního života dramaticky proměnily za poslední století. Odhaduje se, že jen od roku 1945 zmizelo v  Čechách stovky až tisíce míst, obcí i měst, a to z  důvodů politických (odsun německého obyvatelstva, budování vojenských prostorů), kvůli těžbě uhlí nebo jiných surovin i  například v  důsledku stavby přehradních nádrží (http:// www.zanikleobce.cz). Mezi zajímavé zdroje pro srovnávací historický pohled patří stránky vytvářené Petrem Mikšíčkem – na jeho webu http://www.znkr.cz/fotogalerie/album/21-leteckesnimky-obci/ lze sledovat proměny Krušnohoří, místních obcí a krajiny je obklopující v průběhu let z letecké perspektivy. A  tady můžeme také pozorovat změny ve světě lidském – podoby všedního života na historických fotografiích (http:// www.znkr.cz/fotogalerie/) vypovídají o  tom, že lidé byli nuceni nejen vnímat limity prostředí, protože na ně každodenně naráželi, měli též možnost přispívat ke kráse svého bezprostředního okolí v  míře, jakou my dnes neznáme. Mohli se svým způsobem zapojit do „demokratického dialogu o  budoucnosti krajiny“ – a  to tak, že jako by volili rukama, totiž zušlechťovali drobné i  větší prvky svého okolí soustavným dotýkáním, péčí; prací směřující nejen k prosté obživě či zisku, ale též k vytváření krásy, jež je tím pravým lidským určením… Jana Dlouhá, Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy Článek je v plném znění dostupný na http://envigogika.cuni.cz. Foto: http://na.unep.net/atlas/ google.php

↑  Síly a vzorce ekonomického rozvoje působí i v provincii Almeria ve Španělsku, která se vydala cestou intenzivního zemědělského podnikání – a pokryla asi 20 000 ha původně tradiční zemědělské krajiny skleníky, které při pohledu z vesmíru tvoří kompaktní křišťálové zastřešení zemského povrchu.

↑  Vlásečnice pronikající do brazilského pralesa jsou ve skutečnosti vykácené silnice, kterými se rozlézá civilizace do přírody původně nedotčené.

Ne všemu, co považujeme za velmi užitečné, přiřazujeme velkou hodnotu (například vodě), a ne vše, čemu přikládáme velkou hodnotu, máme za velmi užitečné (například diamant). [Adam Smith: An Inquiry into the Nature and Causes of the Wealth of Nations, 1776] Foto: http://na.unep.net/atlas/google.php Úbytek vody v Čadském jezeru ve střední Africe.