ČASOPIS PRO ŽÁKY 1. STUPNĚ ZŠ V O.- PORUBĚ, I. SEKANINY
ÚŽASNÝ PRVNÍ STUPEŇ SEKANINKY
Ahoj, holky a kluci! Ani jsme se nenadáli a je tady další číslo časopisu Úpss. Tentokrát jste ale nemuseli čekat celý měsíc, protoţe jsme chtěli vydat toto číslo ještě před velikonočními prázdninami, abychom vás potěšili velikonoční a jarní atmosférou.
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI z minulého čísla:
1. Rybaříci: sokol, orel, jestřáb,… 2. Z. Burian se narodil v r. 1905 3. Pátek třináctého v r. 2020: březen, listopad 4. Hříčky s písmeny: 1. ananas, jahoda, hruška, pomeranč, švestka, jablko 2. A=3, D=6, H=9, G=2, B=5, CH=7, F=1, C=8, E=4 5. Velikonoce 6. Inspektor Nudlička: pan Mazaný nemohl vidět obrázek na zádech svého švagra 7. Hádanky pro nejmenší: 15 včeliček 1. zrcadlo: ABDH 2. zrcadlo: CEFG
RYBAŘÍCI NA MODRÉ ZÁTOCE Četba na pokračování
JARO JE TU! (kapitola druhá) Staří známí konipasové se zas vesele procházeli podle potoka a poskakovali po balvanech, potřásali dlouhými ocásky – tvářili se, jako by tu byli, po celou zimu. Let z Dalmácie, který právě vykonali, nebyl jim ničím takovým, co by stálo za zmínku. Jako by tu byli včera a předevčírem. Skutečně taky vydrţet zimu v Čechách bylo větší hrdinství! Číţkové přitáhli do lískoví na Černou skálu v zástupu. Radili se, co udělají. Pokřikovali, tichli a zase křičeli a dohadovali se. Nakonec uznali jednomyslně, ţe je čas tlupu rozpustit. Dali si sbohem a na shledanou a pak se naráz va dvojicích rozlítli. A hned hledat místa pro hnízda! Vesele vyvolávaly ţluvy, a bez přestání, potulujíc se ze stromu na strom, zpívala pěnkava: „Jaro je tu, jaro je tu! Veselme se!“ Byla radostí celá omámená. A zpívali kosi, vrkal doupňák v dutině staré olše, ţlunami a datly pečlivě prohledané a vyčištěné, cvrlikali střízlíci a tíkaly sýkory, předly lesní hrdličky a čermáci si vyhlíţeli vesnické tarasy, ale dál od těch křovin, které si ohledávali ťuhýci - tito ptáci nejsou spolehlivými sousedy! Černá skála zněla, jako by měla struny a vítr na ně hrál. „Neváhejme se stavbou nového hnízda,“ řekl náhle Or své ţeně. Paní ledňáčková snad měla zalehlá ouška, neslyšela. Podívala se do slunce, rozčechrala záda, povyskočila v keři, a jen se kmitla, uţ byla pryč.
Or se překvapeně díval po směru, kterým Kik zmizela. Co je? Proč prchla? Kam se poděla? V okamţiku chvátal za ní. Lítal čím dál nepokojněji po svém revíru a volal: „Kik, Kik! Drahá Kik!“ Co ji to napadlo? Schovává se v ţertu, nebo se jí tu s ním uţ omrzelo ţít? Unavený čekal v keřích. Kdy se objeví? A kdyţ si odpočinul, znovu letěl a vykřikoval drahé ţenino jméno. Zazdálo se mu, ţe zakřičela nahoře v lese. Hnal se tam. Neozvala se uţ, nespatřil ji. Zaletěl do revíru bystřického Lita, ale neodváţil se k jeho hnízdu. Sedl si u cesty na keř a zavolal smutným hlasem, zahořekoval nad svou náhlou osamělostí. A tu mu odpovědělo něţné tíknutí: „Jsem tu!“ Všecek rozradostněn se vrhl po hlase. Ale v té chvilce uţ modrý pták odlétal, uţ se chvatně nesl po říčním proudu – Or spěchal prudce za ním. Paní Kik náhle zklikatila svůj let a opět zmizela v houštině. Or se rychle prodíral houštím, a tu stanul tváří v tvář Litovi. „Čeho si přejete, pane?“ křikl Lit. „Hledám svou ţenu,“ odpověděl Or. „Nelţete, váţený? Nehledáte snad mou ţenu? Jste snad ve svém hájenství, a ne v mém? Chcete mi snad uloupit ţenu?“ Zatímco se dole přeli, ozval se nahoře posměvačný ţenský hlas: „Sousedé, pročpak se hádáte?“ Oba rybaříci vzhlédli rychle před sebe, ale nerozeznali ve spleti zezelenávajících se větvic, zda tam je paní bystřická nebo černoskalská. Podráţdili se tím ještě víc a hotovili se k zápasu. Vtom se však ozval výstřel nedaleko nich, přímo nad řekou. Úkol pro vás: napiš názvy všech ptáků z tohoto článku.
VZPOMÍNKY NA JARNÍ PRÁZDNINY V pátek o jarních prázdninách jsme jeli vlakem k tetě na Čeladnou. Přespali jsme jednu noc a šli se podívat na soutěţ dřevorubců. Měli za úkol rychle uříznout dvě stejně velká kola ze stromu motorovou pilou a přesekat sekerou kus kmenu, který byl silný asi 15 cm a dlouhý 40 cm. Soutěţilo hodně silných chlapů a vyhrál ten nejrychlejší a nejsilnější. Potkal jsem tam dokonce svého spoluţáka Bernyho. Pak jsme šli k tetě na oběd a jeli jsme domů. Jakub Ondrušák, 3. B
O jarních prázdninách se mi líbilo na horách. Byli jsme tam celá rodina – mamka, taťka, sestra a já. Ubytovali jsme se v Ludvíkově. Lyţovat jsme jezdili na Malou Morávku na Kopřivnou. Mají tam čtyřsedačkovou lanovku a širokou sjezdovku. Kromě lyţování jsem si i vyzkoušel skok na lyţích a jízdu na sněţném nafukovacím člunu. Moc jsme si lyţování na Kopřivné uţili a určitě se tam zase někdy vrátíme. Šimon Reimer, 3. B
V sobotu jsem šla na snowboard, v neděli k babičce a velmi jsem si to tam uţila. Od pondělí do pátku jsem byla na horolezeckém táboře. V neděli jsme procvičovali stěnu, v úterý jsme jeli autobusem do Zlína na šestnáctimetrovou stěnu, ve středu jsme jeli vlakem do Olomouce a hráli jsme Laser Game. Ve čtvrtek jsme si mohli dělat, co chceme. Poslední den byla opičí dráha. V sobotu jsme odpočívali a v neděli jsme jeli se sestřenicí na chatu. Tam jsme se šli projít do vesnice Holubice. Celý týden jsem se moc bavila. Sára Šušková, 3. B
VTIPY „Pane,” zvolal radostně sluha, „jaro je tady!” „No dobře, Jean,” povzdechl si starý lord. „Řekněte mu, ţe hned přijdu.” „Lady!!! V knihovně je zloděj!!!“ zděšeně hlásí sluţka. „A co čte?“
„Jeane, kolik je tady stupňů?“ „Šestnáct, mylorde.“ „Tak otevři okna, chci tady mít dvacet!“
„Jean, zabijte tu mouchu, chci být o samotě!“
„Jean, přinesl mi okno, chci se podívat do zahrady!“
Z rybníku vyletí kachna, lord zamíří, vyjdou dvě rány a kachna letí dál. Lord se obrátí k Jeanovi a říká: „Zajímavý přírodní úkaz: mrtvá kachna a létá…“ „Jean, má citrón noţičky?“ „Nemyslím,“ pane. „A má citrón zobáček?“ „Nemyslím, pane.“ „Jejda, to jsem si do čaje vymačkal kanára.“
Jaro Schováme si sáňky, schováme si lyţe, obojí se vejde do té naší spíţe. Coţe? Spíţe? Ty jsi ale popleta! Sáňky patří přece do sklepa! Hurá! Jaro je tady, budu venku běhat s kamarády. Mám radost z jara, tralala, protoţe roste fiala. A co takhle sněţenka, malá, bílá panenka! Musím přidat petrklíč, ať je zima brzy pryč. Na obloze ţádný mrak a na stromě krásný pták. Bude teplo, bude krásně, ţe by člověk chtěl psát básně. Šarlota Štiková, 3. B
Zima odchází Zima pomalu usíná, jaro naopak začíná. Schováme lyţe, sáňky a začínáme se těšit na jarní radovánky. Těšíme se na jaro, bude všude veselo. Bára Keclíková, 3. B
VELIKONOČNÍ VEJCE A JEJICH BARVY Vejce obecně symbolizují nový ţivot, plodnost, úrodu i znovuzrození, proto k jaru uţ neodmyslitelně patří. Velikonoční vejce znali uţ ve starém Egyptě a souvisí rovněţ s Jeţíšem Kristem. Traduje se, ţe Jeţíš společně s apoštolem Petrem navštívili hospodyni, která je pohostila vejci uvařenými v popelu. Kdyţ Jeţíš s Petrem odešli, proměnily se skořápky vejce ve zlato. Hospodyně pak pravidelně v den výročí Kristovy návštěvy rozdávala vajíčka pocestným. Zvyk konzumovat ozdobená vajíčka se váţe k velkému půstu, který předcházel velikonocům a který lidé pečlivě dodrţovali. Samotné zdobení vajíček se vyvinulo z lidové tradice uţ v 19. století a původní barva kraslic byla červená.
VÝZNAM BAREV Červená = láska, nový ţivot, ochrana před démony Zelená
= mládí, příroda, jaro, ţivot
Ţlutá
= světlo, slunce, legenda o Kristovi a proměně skořápek ve zlato
Modrá
= čistota, víra, svěcená voda
ZÁZRAK JMÉNEM PTAČÍ VEJCE Ptačí zárodek roste ve vajíčku chráněném pevnou skořápkou. Jak zárodek roste, vaječná skořápka se postupně ztenčuje, protoţe si z ní odebírá vápník pro stavbu svého těla a aţ přijde čas, oslabenou skořápku pak snáze prorazí. Jenţe i tak je to pro malé ptáče výkon. Na krku mu naroste speciální sval a na zobáčku mu naroste tvrdý výrůstek zvaný vaječný zub, který po několika dnech po vylíhnutí odpadne. Ptáče skořápku proklovává na tupém konci a po kaţdém úderu se pootočí. Vyklove kolečko, které odpadne jako víčko a mládě se otvorem vysouká na svět. Úkol pro vás: víš, k čemu slouží žloutek pro ptačí zárodek?
INSPEKTOR NUDLIČKA 1. Byl jsem na dovolené u Mrtvého moře a uviděl jsem v něm mrtvolu, jak se vznáší v plavkách ve vodě hlavou dolů.
2. Pitva ukázala, ţe se oběť utopila a nebyly na ní ţádné stopy násilí. Takţe se omylem utopila v Mrtvém moři.
3. Ale já jsem věděl, ţe to tak není. Někdo oběť nejprve utopil někde jinde a teprve potom byla hozena do Mrtvého moře. Michal Kozár, 5. B
POZOROVALI JSME ZATMĚNÍ SLUNCE
Zatmění Slunce je astronomický jev, který nastane, kdyţ Měsíc vstoupí mezi Zemi a Slunce, takţe jej částečně nebo zcela zakryje.
Úkol pro vás: dokážete zjistit, kdy nastane v Česku úplné zatmění Slunce?
POJĎME SI SPOLU ZAZPÍVAT
11. března 2015 se na naší škole konala akce, která byla určena pro děti 1. stupně a jejich rodiče či prarodiče. Na úvod se předvedl školní sbor se dvěma písněmi a pak jiţ všichni zpívali bez rozdílu věku písničky z filmových pohádek. Zpívání bylo proloţeno i malými soutěţemi, jako byl hudební rébus či hádání názvů písniček podle obrázkové nápovědy. Nechyběl ani rytmický doprovod na Orffovy nástroje. Všichni zúčastnění byli na závěr odměněni drobnými cenami a účastnickým listem. Doufejme, ţe opakování této zdařilé akce na sebe nenechá dlouho čekat.
TIP NA VÍKEND U6 - ÚŢASNÝ SVĚT TECHNIKY U6 je členěný do osmi tematických expozic inspirovaných názvy knih Julese Verna.
1. CESTA DO STŘEDU ZEMĚ: sekce je zaměřena na vývoj od prvotní manuální práce aţ po vynález parního stroje a jeho vyuţití v průmyslu. První sekce je ukončena sekcí strojírenství a interaktivní dílnou, kde je moţné si vyzkoušet soustruţení nebo frézování. 2. TAJEMSTVÍ OCELOVÉHO MĚSTA: druhá sekce se zabývá průmyslovou historií Moravskoslezského kraje. Návštěvník pozná výrobky ze surového ţeleza, jeho přerod v ocel a dozví se, jaké je její praktické vyuţití kolem nás. Naleznete zde i laboratoř hutních materiálů a také se dozvíte, co je pudlování, a jak fungují ocelárny. 3. CESTA KOLEM SVĚTA ZA 80 DNÍ: třetí sekce je vlastně pokračování 2. sekce. Ve 3. sekci se návštěvník dozví o vyuţití oceli a to nejen při výrobě kolejnic, plechů či mostních konstrukcí. V závěru návštěvník můţe nahlédnout do zastávky Nová Role se stanovištěm výpravčího, vyzkoušet si můţe telegraf a Morseovu abecedu. 4. ROBUR DOBYVATEL: tato sekce se věnuje elektřině. Návštěvník zde pochopí principy výroby elektrického proudu od magnetické indukce, průmyslové výroby elektřiny aţ po její kaţdodenní pouţití.
5. PÁN SVĚTA: pátá sekce pojednává o spalovacích motorech, palivech a dopravních prostředcích. Návštěvníkům je k dispozici mototrenaţer Honda nebo autotrenaţer Škoda Fabia. V sekci jsou k vidění ukázky značky Škoda nebo kabina autobusu Karosa B 932. 6. ZE ZEMĚ NA MĚSÍC: poslední sekce v 1. podlaţí se zaměřuje na letectví a kosmonautiku. Kosmonautika se zaměřuje na českou stopu ve vesmíru. K dispozici je alegorický model přistávacího modulu Vostok 1 nebo letecký simulátor L-200 Morava. Šestá sekce končí návštěvou ponorky Nautilus kapitána Nema, kde návštěvník najde dobový interiér a můţe si vyzkoušet periskop. 7. PLUJÍCÍ MĚSTO: předposlední sekce uvítá návštěvníky v přízemním podlaţí vodní plochou. Mohou zde vidět různé typy vodních kol a turbín, model vodojemu nebo animaci klikové hřídele. 8. ZMATEK NAD ZMATEK: poslední sekce se věnuje akustice a vlnění. K vidění je frekvenční tunel, místnost s historickou záznamovou technikou nebo akustický tunel. Michal Kozár, 5. B
Úkol pro vás: víte, jaké je prostřední jméno Julese Verna?
HÁDANKY A RÉBUSY 1. Hodnoty na jednotlivých pytlích určují váhu jejich obsahu. Určete, který pytel mezi ně nepatří.
2. Doplňte místo otazníku správné číslo.
KŘÍŢOVKA
TAJENKA: ______________________________________
HÁDANKY PRO NAŠE NEJMENŠÍ
