ČASOPIS PRO ŽÁKY 1. STUPNĚ ZŠ V PORUBĚ, I. SEKANINY
ÚŽASNÝ PRVNÍ STUPEŇ SEKANINKY
Ahoj, kamarádi! Rád bych vám představil novou Redakční radu, tentokrát málo početnou, zato velmi pracovitou… Budeme pro vás jako obvykle připravovat sportovní i kulturní rubriky, vtipy, hádanky, kvízy i rébusy… Zkrátka a dobře, máte se na co těšit! A nepřijdete zkrátka. Za všechno, co přečtete, vyluštíte, rozřešíte dostanete samolepku Upsíka, pro kterou si můžete přijít do 5.B. A kdo jich nasbírá nejvíc, na toho čeká červnová odměna. Proto čtěte, luštěte, pište a kreslete. Těšíme se na vaše příspěvky. Váš Upsík. Noví členové letošní Redakční rady: Michal Kozar a Adam Juřica z 5.B
Podzimní básničky Podzim přichází a léto odchází. Pouštíme draky, přicházejí mraky. Podzime, podzime, máme tě rádi, skáčeme do listí, jsme tví kamarádi.
Září, říjen, listopad, ty tři měsíce má každý rád. Pouštím draky, oni mají fraky, mám je rád, protože je listopad.
Děti běží do sadu, sbírat jablka ze stromu. Jablka padají na hlavu, jde o podzimní zábavu.
Podzim je na draky, těšíme se na mraky. Také hodně na zimu, i když nedostaneme zmrzlinu.
Žáci 3.B
Ježibaba lesem běží, že si chytí jelena, jelena však chytí stěží, protože je střelená.
Adam Juřica, 5. B
Obrázky
Z prázdnin Nakreslily děti z 1. C
Podzimní prázdniny V sobotu jsem byla v Dinoparku. Nejvíce se mi líbila jízda Dinoexpresem, protože tam byl srandovní řidič. Když jsme sjeli největší kopec, tak jsme šli na novou dětskou atrakci. Ema Procházková, 3.B
Já jsem byl na závodech na kole. Jeli jsme v lese. V jedné ostré zatáčce jsem uklouzl, spadl a zlomil jsem si prsty. I přesto se mi závod líbil. Adam Kyčmer, 3. B
Já jsem měla krásné podzimní prázdniny, protože se mi narodila dvě morčátka. Jmenují se Leontýnka a Rošťák. Jak se vám líbí?
Karolína Bartusková, 3.B
Karolína Bartusková, 3.B
Věděli jste, že: Morčata žila v přírodě ve velkých skupinách, jedná se o zvířata se silně vyvinutým sociálním smyslem. Morčata ovládají pestrou škálu zvuků a jiných prostředků k vyjádření svých pocitů.
Kvíkání - morče vyžaduje pozornost, má na něco chuť; kvíkají také mláďata, dožadující se své matky Bublání - vyjadřuje spokojenost, klid; "bublají" i samice v říji Cvakání zubů - značí hrozbu, strach, vztek Zpívání - jedná se o ojedinělou záležitost, přesně se neví, co zpívání vyjadřuje, existují domněnky např. signál stresové situace, sociální tlak Účelové pískání - morčata se dorozumívají mezi sebou, tak, jako lidé
Pozvánka na výstavu Dnes bych vás chtěl pozvat na výstavu „Naše moře... Rakousko-uherské válečné námořnictvo“, která probíhá v Národním technickém muzeu v Praze už od června letošního roku a končí 30. 11. 2014. Chci vás pozvat především proto, že dědeček mého tatínka byl námořníkem v rakousko-uherské armádě a bojoval v 1. světové válce. Sloužil na lodi v chorvatském přístavu Pula a zažil mnoho dobrodružství. Z vyprávění jsem slyšel, že zachraňoval námořníky z potopených lodí a účastnil se i několika bitev proti italským lodím a ponorkám. Jejich loď se jmenovala Mars a nebyla nikdy potopena. Po dědovi máme doma i pěknou památku, a to jeho starou námořnickou uniformu a vyznamenání. Přidávám i nějaké informace, které jsem o výstavě našel na internetu: Prohlídka zabere i s fotografováním nejméně dvě hodiny: fotografie, malby, texty, technické výkresy, exponáty, precizní modely 1:100, video projekce a také možnost si obléci uniformu. Na výstavě spolupracovalo mnoho partnerů, např. Vojenský historický ústav a Historické a námořní muzeum v Pule.
Lodě rakousko-uherského válečného námořnictva
Úkol pro vás: Víš, ve kterých letech probíhala 1. světová válka? Michal Kozar, 5.B
Strašidelné příběhy Kdysi jsem si s kamarády povídala o tom, že je ve městě studna plná upírů. Někdy, prý když je tma jako v pytli, sova pálená jim svým drápem otevírá poklop a ti upíři vyletí… Jednou jsem šla spát a najednou slyším něco téct a někoho, jak leze do mého pokoje a schovává se v tajné místnosti, o které jsem vůbec nevěděla. Vtom ke mně někdo přichází a dělá takové divné zvuky. Zvednu se a vidím upíra s jeho krvelačnými zuby, který říká: „Kousnu tě a půjdeš lovit se mnou!“ Kousnul mě a najednou….jsem se probudila. Bára Nováková, 5.A
Jednou o prázdninách jsem byla s rodinou a se sousedy na dovolené v jižních Čechách. Bydleli jsme v krásném domečku. Měli jsme velkou zahradu a hned u zahrady byla hospoda a hřiště. Bylo tam dokonce i fotbalové hřiště a krásný les a rybník, kde jsme se strejdou chodili na ryby. Jednou večer nám táta řekl: „Děti, teď si uděláme stezku odvahy.“ No, moc se nám nechtělo, ale nakonec jsme řekli, že půjdeme. Taťka se strejdou nám to připravili a šli jsme. První jsme měli jít ke svíčce překvapení a poté ke svíčce odvahy. Šli jsme velkou dálku. První svíčku jsme přešli bez
úhony, ale tu druhou… „Ááááá!“ Vyjekla jsem. Chytili jsme se s bráchou a s kamarády kolem ramen. Odněkud se ozývaly podivné zvuky! Řekla jsem: „Kluci, to je zlý!!!“ Najednou kolem nás něco proběhlo. Zaječeli jsme a utíkali k ohni! Ukázalo se, že kolem nás proběhl strejda a podivné zvuky dělal taťka. Lenka Waliszewská, 5. A
Na podzim jednoho dne jsme šli do lesa na houby. Procházeli jsme se cestou, kterou málokdo chodí, protože se tam nacházel strom podrápaný zlým zvířetem. Sbírali jsme houby. Začalo se stmívat… Už jsme se chtěli pomalu vracet, když jsme něco zaslechli. Bylo to, jako když někdo prochází lesem a pod ním se lámou klacky. Zaslechla jsem, jak se mamka ptá: „Co to bylo?“ Potom bylo ticho. Stáli jsme jako zkamenělí a klepali jsme se strachy. Začal foukat vítr, když najednou: „Křup…“ Byla už tma, rozsvítili jsme baterky a s křikem jsme běželi do chalupy. A tu jsme slyšeli: „Počkejte na mě!!!“ Zastavili jsme se a otočili se. Za námi se objevilo světlo a volající sousedka, která na houby vyšla dříve než my. Nevěděla, že jsme byli také v lese, a proto si myslela, že v lese chodí někdo jiný. Karolína Štverková, 5.A
Byli jsme v posteli a taťka řekl, že jsou Vánoce. Večer jsme šli dát pod stromy pomerančové slupky. Když jsem dával poslední pomerančovou slupku pod obrovský ořešák, tak něco proběhlo po kmeni a pak to skákalo z větve na větev, až na mě spadly dva ořechy. Třepal jsem se jako ratlík, protože jsem si myslel, že ze stromu na mě spadne čert, dá mě do pytle a já půjdu do pekla. V tu chvíli na mě spadla veverka, ukázala na mě zuby a já s křikem utíkal domů. Roman Vala, 5.A
Kvíz 1.Jak se jmenuje pániček od Garfielda? a) Jon b) Kevin c) Jonáš d) Jaroslav 2.Garfield je: a) štíhlý b) tlustý 3.Garfield je: a) hnědý b) černobílý c) zrzavý d) hnědobéžový 4.Odie je : a)ryba b)pes c)kočka d)králík 5.Co dělá Garfield nejraději? a) jí a spí b) pomáhá c) sportuje
Připravil: Adam Juřica, 5. B
Inspektor Nudlička S detektivem Nudličkou jste se seznámili již v minulém školním roce. Letos se pokuste řešit případy sami. Za správnou odpověď dostanete samolepku. Jak případ vyřešil sám inspektor, to se dovíte vždy v následujícím čísle našeho časopisu.
Víte, jak to inspektor Nudlička poznal? Michal Kozar, 5.B
VTIPNÉ HÁDANKY
Nejí to, nepije to, ale přesto to roste. Co je to? CENY.
Víte, který tvor absolutně nic neušetří? Mol, protože všechno prožere. Stojí to na kolejích, je to bílý a má to kliku. Co to je? Koza, která stojí na kolejích a má kliku, že jí nepřejede vlak.
Co je to stožár? Dva padesátižáry.
Co je to: Zevnitř je to žluté a zvenku zelené? Banán, rafinovaně převlečený za okurku.
Je to z kovu, ale ohne to i malé dítě. Co je to? Řetěz.
Víš, co se stane, když se zkříží kráva s želvou? Tele s přilbou.
Koupila jsem si jednadvacet krys a k tomu jednadvacet krys. Kolik mám krys? Jednu. Protože jsem si koupila dvacet jedna krys a k tomu jed na dvacet krys.
Víte, proč nemůže šnek utíkat? Aby mu nevlály oči.
Jak se pomocí vody získá světlo? Když umyjete okna.
Úkol pro vás: V zimě se prý vidět dají boty, které nože mají. A kde je jich nejvíce? Na zamrzlém rybníce. Co je to?
Tážní ptáci S příchodem podzimu od nás miliony ptáků odletí na jih. Na konci léta našim pohledům neuniknou houfující se vlaštovky a někomu se na podzim podaří zahlédnout i husy táhnoucí v typickém klínu. Je to každoroční rituál. Na jaře se ptáci vrací domů, aby zde přes léto vychovávali mláďata, a na podzim se vrátí zase daleko na jih, kde stráví zimu. Každý rok tedy dvakrát podstupují často velmi dlouhou a namáhavou cestu přes nekonečné pouště, vysoká pohoří a rozlehlé hladiny moří. Těm ptákům, kteří odlétají, říkáme tažní ptáci – patří mezi ně např. čáp, jeřáb, divoká husa, rorýs, rybák, konipas, rehek a hlavně vlaštovka. Ptáci se na cestě řídí postavením slunce, měsíce a hvězd. Ptáci nezabloudí ani při zatažené obloze. Dokážou také poznat tvary a pachy krajin. Je zajímavé, že i mladí ptáci, kteří letí poprvé, znají cestu, jako by v sobě měli kompas. A proč odlétají? Většinou proto, že je u nás velká zima a potravy málo. A proč se vracejí? Naše končiny jsou na jeře a přes léto bohaté na potravu a navíc je zde v letním období, na rozdíl od poloh blízko rovníku, den výrazně delší než noc, což je nesmírně výhodné při péči o potomstvo. Ptáci hnízdící v našich zeměpisných šířkách mají během dlouhých dní na svá mláďata podstatně více času a mají díky tomu i třikrát více potomků ročně, než ptáci hnízdící v tropech.
Úkol pro vás: Napiš k číslu název ptáka a připiš, zda patří ke stálým či tažným ptákům. 1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
