ČASOPIS PRO ŽÁKY 1. STUPNĚ ZŠ V O.- PORUBĚ, I. SEKANINY
ÚŽASNÝ PRVNÍ STUPEŇ SEKANINKY
Ahoj, holky a kluci! První pololetí máme zdárně za sebou, takže teď už jen stačí užít si naplno zasloužené jarní prázdniny. Ale ještě před tím, než někam odjedete, přečtěte si naše nové číslo časopisu a přijďte si pro další samolepky!!! Váš Upsík
SPRÁVNÉ ODPOVĚDI z minulého čísla Roční kvíz: 1. 365, 2. všechny 3. 21.6. 4. osmý 5. leden a listopad Inspektor Nudlička: Evžen Josef (měl na sobě oblečení za 20 000,- Kč) Četba na pokračování: vesna = jaro Rébusy: 1. Obrázky: 1C, 2B, 3A, 4D, 5C 2. Domečky: E 3. Květiny: D Křížovka: Prázdniny jsou super!!!
RYBAŘÍCI NA MODRÉ ZÁTOCE Četba na pokračování
Dosud však, včera i dnes, musí létat do cizího území, na řeku rybaříka Lita. Z ní odbočuje strouha ke stavení, v němž to buchá a straší. Je to mlýn. Tam se uvolnil led a je možno tam chytat ryby, jestliže ovšem v těch místech právě nečíhá Lit, nepřecházejí-li tam lidé a když se kolem nepotloukají psi a kočky. Tato zima velice zkrušila ledňáčka a jeho ženu, usedlé už tři léta pod Hradištěm u Černé skály. Kolikrát jen krásná Kik, když letěla na Litův bystřický revír, padala únavou z hladu. Její tělo bývalo tak těžké! Nemohla je svými krátkými křídly unést i snášela se na zem a na celém světě nebyl nikdo než Or, její muž. Který jí pomáhal, přinášel jí v zobáku často okrvavěném rybku, ouklej nebo mřenku. Konečně led puká, konečně! Veliké kry i malé tříště harašily a skřípěly, když odcházely, voda hřměla svým starým korytem, jako by si chtěla vynahradit nesmírné ticho, v němž musila dlouhý čas plynout. Rozpřáhla uvolněná ramena a objímala olše, buky, balvany, pěnila se a zatopovala louky i pole, lidské cesty a přibíhala až k bystřickým stavením. Po celou noc se krčili Or i Kik v křoví pod Červenou skálou a poslouchali běsnící šum a hučení řeky. Bylo jim, jako když slyší zpěv, neboť tento řev živlu jest neklamným znamením, že odchází krutá zima a že se přiblížilo jaro, laskavé sluneční teplo a s ním dostatek potravy. Táhlo patrně již k ránu, když se optal Or:
„Spíš Kik?“ „Nespím, Ore,“ odpověděla. Jsem dávno vyspalá. Myslím na jaro, abych zapomněla, že mám hlad. Or se ke své ženě přiblížil a řekl jí: „ Já taky, když mám hlad myslím na krásné věci, abych na hlad zapomněl. Teď myslím na to, že až bude slunce, jak se v něm budeš třpytit. Tak sličnou ženu, jako mám já, nemá z rybaříků žádný.“ Po dlouhém čase se poprvé Kik zase šťastně usmála. Přitiskli se k sobě blíž a zdálo se jim, že skutečně už je jaro, že břehy jsou už zelené a plné slunce, motýlů a vážek a louky plné květin a lesklých brouků, kteří tak chutnají po bohatých lovech ryb, na něž v zimě je darmo vzpomínat. Když ráno vzlétli, jejich řeka se nepodobala ani dost málo staré známé řece. Údolí bylo zatopeno, kalná a hučící voda byla naplněna kusy dřev, černí keřů a stromoví. Vedle špalku mezi ledem plavala dětská kolébka a mrtvé dobytče. Vrány se vznášely nízko nad zprohýbaným, zpěněným povrchem rozvodněného toku. A celý kus příkré stráně, v níž rybaříci mívali hnízdo, byl stržen bouřlivým proudem a odnesen. Nezbylo nic, o čem ledňáčkové po celou zimu snili, ani teplo, ani slunce, nejméně pak bezpečno.
Úkol pro vás: víte, kdo je ilustrátorem knihy Rybaříci na Modré zátoce?
OBRÁZKOVÉ HÁDANKY... …pro vás připravily děti ze 3. B. Stačí napsat první písmeno každého obrázku v řádku a vyjde vám slovo.
VTIPY Malá myška vidí poprvé v životě netopýra. Přiběhne domů a volá: „Maminko, maminko. Já jsem viděla anděla!” Jde zajíc a uvidí, jak medvěd leze na strom. „Medvěde, proč lezeš na ten strom?” „Jdu na jablka.” „Ty jsi ale pitomý, vždyť to je bříza.” „To nevadí, já mám jablka s sebou.” Medvěd se vrací unavený domů a najednou slyší králičí zpěv. Říká: „Králíku, prosím tě, přestaň zpívat. Chci si odpočinout.” „Ano, medvěde, přestanu.” Medvěd uléhá do postele a zase uslyší králíkův zpěv. Hned se rozčílí a vyběhne z domu. „Králíku, nech toho! Nebo uvidíš!” „Ano, ano, medvěde! Slibuji!” Medvěd už usíná a co neslyší králíkův zpěv! Vyběhne před dům a nikde nikdo. Najednou uvidí králičí uši čouhat z potoka. Vytáhne za ně králíka a králík mu řekne: „Hele, medvěde, les je tvůj, ale nás ryby nech na pokoji!” Víte, jaký je rozdíl mezi králíkem běžícím a letícím? Ten letící má na zádech orla. „Proč máte na brance tabulku: POZOR PES! Snad ne kvůli tomu štěňátku?” „Ale ano, aby ho nikdo nezašlápl.”
Jeden zoolog, odborník na velryby, měl takhle přednášku na univerzitě a vyprávěl studentům některé zajímavosti, které zjistil při svém bádání: „Představte si například, že některé velryby spolu komunikují až na vzdálenost 300 kilometrů!” Jeden rýpavý student se zeptal: „A prosím vás, co by taková velryba říkala druhé, která je 300 kilometrů daleko?” „Nejsme si zatím přesně jisti, ale je to něco jako: Héééj! Slyšíš mě ještě?”
Potkají se dvě myši: „Ty, představ si, mám nového přítele, tady mám jeho fotku.” „Vždyť to je netopýr!” „No vidíš, a mně přesvědčoval, že je pilot.”
Sedí vrána na stromě a kolem jde zajíc a ptá se: „Hele, vráno, co tam děláš?” A vrána odpoví: „Machruju, machruju.” A zajíc na to: „A můžu machrovat s tebou?” Vrána: „No jasně, pojď nahoru a můžeme machrovat spolu.” Tak zajíc vyleze nahoru na větev a machruje s vránou. Najednou jde kolem liška a ptá se: „Co to tam vy dva děláte?” A vrána se zajícem odpoví: „Machrujem, machrujem.” A liška na to: „A můžu machrovat s vámi?” Vrána: „No jasně, pojď nahoru a budeme machrovat spolu.” Tak liška vyleze nahoru k vráně a zajícovi. A jak tam tak machrujou, tak najednou uvidí jít kolem medvěda. A medvěd se ptá: „Co to tam děláte?” Oni odpovědí: „Machrujem, machrujem.” „A můžu machrovat s vámi?” Vrána: „No jasně, pojď nahoru, budeme machrovat spolu.” Medvěd vyleze nahoru, ale jakmile dosedne k nim na větev, větev se zlomí. Všichni začnou padat k zemi, jenom vrána lítá a ještě se jich zeptá: „Vy neumíte lítat?” A oni odpovědí: „Ne.” Vrána: „Tak co machrujete!”
SVĚTOVÝ POHÁR V BIATLONU KDY? 6. - 8. 2. 2015 KDE? Nové Město na Moravě KDO? Naši nejlepší biatlonisté se utkají se světovou špičkou!
Úkol pro vás: víš,ve kterých 3 disciplínách se bude soutěžit na světovém poháru v biatlonu?
NAJDI SEDM ROZDÍLŮ
KVÍZ PRO MALÉ…
…I VELKÉ
TIPY NA VÍKEND Už tuto sobotu, tj. 7. února, proběhne ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm tradiční valašský masopust. Jeho součástí bude soutěž „O nejlepší valašskou klobásu“ a soutěž „O nejlepší valašskou tlačenku“. Nebudou chybět ani obchůzky masopustních masek s pochováváním basy a široká nabídka zabijačkových výrobků.
A CO JE TO MASOPUST? Pod názvem masopust se skrývá celé období od Tří králů až do začátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, jímž toto období končí. Na Moravě se označuje jako fašank, fašinek nebo ostatky. Nejde o církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může být masopustní neděle v rozmezí od 1. února až do 7. března. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek" či „tučňák". Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patřil např. medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou
tradiční maskou bývala tzv. klibna (= šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, Žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších. Tučný čtvrtek U nás se masopust slaví tři dny. Přípravou býval „tučný" čtvrtek před masopustní nedělí s pestrým jídelníčkem včetně masa – původně se jedlo hovězí, jehněčí a zvěřina, od 19. století nastoupila obliba zabijaček a tradiční vepřové pečeně s knedlíky a zelím, zapíjené pivem. V té době se také začala za masopustní jídlo považovat pečená husa. Panovalo přesvědčení, že na tučný čtvrtek musí člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle. Taneční neděle Hlavní zábava začínala v neděli. Po bohatém obědě se všichni chystali na taneční zábavu, která se často protáhla až do rána… V každém kraji si lidé vymysleli jiné názvy a jiné zvyklosti. V Praze vznikly v 18. století masopustní plesy zvané reduty, určené pro bohatší vrstvy. Maškarní úterý Vyvrcholením masopustu bylo úterý, kdy se pořádaly průvody maškar nebo hrály žákovské divadelní hry. Nejoblíbenějším námětem byl soud s opilcem Bakchusem. Michal Kozar, 5.B
KŘÍŽOVKY
TAJENKA____________________________________ Úkol pro vás: víš, který známý vynálezce se narodil v únoru? (Nápověda: žárovka)
TAJENKA____________________________________ Úkol pro vás: víš, co znamená slovo v tajence?
TAJENKU osmisměrky nakresli.
