únor, číslo 9, ročník 1
časopis Mládeže CB HB
O prdění Valentýnská akce holek Akce u Roberta na chatě Púrím Drobeček poznávací Duch svatý Dotazník Toma Kerepeckého Vtipy
Obsah Úvodník....................................................................... 3 O prdění................................................................... 3 Akce ............................................................................. 5 Valentýnská akce holek.......................................... 5 Akce u Roberta na chatě......................................... 6 Púrím ........................................................................... 7 Drobečky ..................................................................... 9 Drobeček poznávací ............................................... 9 Svědectví ................................................................... 10 Duch svatý............................................................. 10 Dotazník .................................................................... 13 Tom Kerepecký ..................................................... 13 Vtipy .......................................................................... 16 Za vznikem tohohle čísla stojí ................................. 19 Nezapomeňte ............................................................ 20 Kontakt ...................................................................... 20
2
Úvodník O prdění Všimli jste si, že Beránek vyšel o týden později?1 Navíc je nejtenčí za celou dobu své krátké existence, a to ne proto, že by se dělo méně akcí než obvykle. Je to proto, že jsem na něj prostě prděla2. A minulou sobotu, kdy by měl normálně vyjít, jsem zažívala, co to znamená důvěra v Boha, když jsme nemohli sehnat klíče od našeho bydlení v Gentu v Belgii. O evropských dobrodružstvích se blíže zmíním v příštím čísle, v tomhle čísle bych se chtěla zaměřit na tu „prdící část“, na kašlání na některé věci. Z ankety na mládežnickém webu, které se zúčastnilo 24 mládežníků, vyšlo najevo, že jenom 2 mají přečtenou celou Bibli. Jejich počet značně kontrastuje s počtem lidí, kteří mají přečtené minimum nebo kousek z každého Zákona, těch je 15. Musím přiznat, že když jsem sledovala, jak postupně přibývají „hlasy“ u všech kolonek kromě „Celou Bibli“, začala jsem si říkat, že je to fakt špatný a proč to tak je? Je to proto, že se u nás v mládeži neklade takový důraz na čtení Bible? Je to proto, že jsme líní? Že nemáme návyk? Nebo proto, že nám Bible připadá nesrozumitelná? Nebo to je proto, že už jen pohled na tu tlustou knížku v nás vzbuzuje nechuť? (tohle přece nikdy nemůžu přečíst!) Říká se, že Bible je nejnečtenější bestseller. Skoro každý jí má doma, přesto jí jen zlomek vlastníků (pře)čte. Takhle jsem přišla já ke své Bibli. Prostě jsme jí měli doma v knihovničce, tak proč utrácet pět stovek, když jí můžu mít zadarmo, tak jsem si jí přivlastnila. Když jsem uvěřila, začala jsem číst Nový Zákon, nezačala jsem evangelii, ale epištolou Římanům. Někdy v té době jsem si 1
Kdybyste to náhodou nezaregistrovali, tak vždycky vychází předposlední sobotu v měsíci. 2 To znamená dostatečně neprudila všechny okolo.
3
říkala, jak je to zvláštní, že knížku o 900 stranách jsem schopná přečíst za týden, ale Bibli bych za týden prostě nedala. Nový Zákon jsem přečetla docela rychle a bavil mě. Pak jsem se vrhla na Starý. Genesis jsem úplně hltala, protože mě fascinovaly příběhy a zajímalo mě, jak to dopadne, ale pak přišly další knihy a ty už mě tolik nebavily, teda vlastně vůbec. Tak jsem Bibli odložila. Pořád ve mně ale byl ten pocit, že bych měla Boží slovo přece jenom číst, tak jsem občas náhodně Boží slovo otevřela. Nevím, kdy ani jak se to stalo, ale najednou se mi dostaly do ruky komentáře k několika knihám. Ty daly mému čtení Bible nový rozměr a opět jsem začala číst Bibli pravidelně. Knihy s komentáři jsem dočetla, ale protože mi chyběl systém čtení a navíc jsem byla večer unavená. Zase jsem Slovo odložila. Před rokem a půl (myslím) přišel Majkl s nápadem, že přečteme Bibli za rok. Rozpis kapitol na jednotlivé dny mi dal mnou tolik potřebný systém, díky němuž jsem byla schopná překonat i nudné biblické pasáže, jako např. rodokmeny. Za rok jsem Bibli bohužel nepřečetla, protože jsem občas snížila množství přečtených kapitol za den ze tří třeba na jednu nebo někdy na žádnou. Každopádně teď, po roce a půl stojím na prahu toho, kdy budu moct říct, že mám přečtenou celou Bibli. Myslím si, že je dobré číst Bibli pravidelně, protože k nám Bůh skrze ni mluví. Nemyslím to jako frázi. Například když jsem četla teď prorocké knihy, tak mi docházelo, jak Bůh miluje svůj vyvolený lid. Úplně jsem žasla nad Jeho láskou a fakt mě to oslovovalo. Když se modlím, tak jsem to já, kdo mluví. Když si čtu v Bibli, je to Bůh, kdo mluví. Myslím si, že na některé „nudné“ nebo „těžké“ pasáže je dobré mít nějaký komentář, který daný oddíl osvětlí, uvede do kontextu nebo ho nějak doplní. Dalším důvodem pro čtení Božího slova je i to, že se nám v konkrétních životních situacích můžou vybavit konkrétní pasáže z Bible. Myslím si, že má i smysl učit se verše nazpaměť, protože se nám mohou v pravou chvíli objevit na jazyku.
4
Tak bych si přála, abychom jako mládež na čtení Bible neprděli, ale aby se její četba stala přirozenou součástí našeho života. Danielka
NEPRĎTE NA ČTENÍ
BIBLE!
Akce Valentýnská akce holek Takže, naše sobotní valentýnská dámčí akce byla skvělá :-). Nejdříve jsme úplně nevěděly, kde budeme přespávat. Nakonec jsme skončily u nás v Dobrohostově. Plánovaly jsme nějaký film a holky vybraly Hrabě de Monte Christo s Garardem Depardiem, z čehož jsem nebyla zrovna nadšená. Nakonec ale na film nedošlo, protože jsme se nějak zapovídaly, a když jsme si někdy ve dvě ráno vzpomněly, že jsme vlastně na něco chtěly
5
koukat, už bylo trochu pozdě :-). Probraly jsme všechny holčičí záležitosti, na který jsme si vzpomněly, a šly spát tak asi ve tři ráno. Vstávání na shromko bylo fakt ohromně příjemný ;-). Podle mého to byla fakt dobrá akce :-). Marta
Akce u Roberta na chatě Byl mi svěřen ten příjemný úkol, napsat něco o akci na Robertově chatě. Podle mě to byla jedna z nejlepších akcí, na kterých jsem kdy byla – prostě skvělá od začátku do konce :-). Co se dělo v pátek a půlku soboty vím jen z vyprávění, a podle toho, co jsem slyšela, se hrál poker. Většina z nás ovšem přijela až v sobotu odpoledne. Někteří se pustili do vyrábění chlebíčků a ostatní do rozhovoru a chvíli se vlastně nic zajímavého nedělo. Pak z ničeho nic přišel Ondra a ptal se na provaz. Adam mu jej půjčil a pak už jsme jen viděli z okna, jak kluci nesou k autu to lano a starý dřevěný lyže. Šla jsem ven a našla je na louce, jak lyžují v zápřahu za autem a očividně se baví :-). Když jsme se vrátili do chaty, dali jsme si chlebíčky, colu a zahráli si milionáře, přičemž jsme shledali, že o své vlasti víme pramálo, a tak jsme radši šli ven a symbolicky předali Robertovi dárek (seskok padákem) a dort, kterej tuším vyráběla Maruška, a byl fakt hafo mrtě moc dobrej. Potom jsme dorazili zbylé chlebíčky, něco málo zazpívali a Honza Hlaváč povyprávěl jakési svědectví, po němž se rozpoutala vášnivá debata o tom, zda na člověku může být poznat, že je křesťan aniž by to přímo řekl, a jak toho
6
dosáhnout. Názory se různily a k žádnému konsensu jsme nedospěli. Ještě jsme si něco zazpívali a někteří pak šli koukat na film Milionář z chatrče, kterej byl fakt povedenej, až na všudypřítomný líbací happyend. Domnívám se, že ostatní tou dobou hráli poker. No, a najednou byly dvě hodiny ráno, a ta jsme si šli lehnout, abychom neusnuli na zítřejší bohoslužbě. Ráno jsme tam trochu poklidili a vrátili se z Nového Světa do Brodu. Tak to je asi všechno, co Vám můžu říct o víkendovce… a vy, kdo jste tam nebyli, trpce litujte :-). Marta
Púrím Ještě než Vám něco povím o Církvi na VŠCHT, tak bych se vrátil k několika Biblickým svátkům, které se tento měsíc slaví. Konkrétně bych se chtěl trošku zamyslet nad Masopustním veselím, které se nazývá Púrím i v knize Ester.
7
Ale ještě před vlastním Púrímem bych chtěl připomenout svoje minulé vánoční historické okénko, kde jsme si připomínali útlak Božího lidu a útoky proti Chrámu. Tyto útoky neskončily a trvalo dlouho, než zavládl relativní klid. Na den před Masopustem připadá dávno zapomenutý svátek výročí záchrany Chrámu. Je až zarážející, jak byla tehdy situace podobná dnešku. Jakým protivenstvím museli čelit lidé toužící se přimknout k Bohu. Nevím, jak vy, ale měl jsem tendence si minulost idealizovat, ale když se dozvídám, jak část národa se nechala ukolébat planými sliby, jiná část na vše rezignovala a snažila se z tragedie vytěžit maximum pro sebe, jak se otevření nepřátelé Božího lidu chovali zpočátku laskavě a jak se snažili zbožné zahltit starostmi o běžné věci, aby jim nezbylo tolik času na Hospodina… tak si skoro říkám, že se někomu musí náramně hodit, aby takové příběhy upadly v zapomnění. Proč ale slavit masopust, teďka uprostřed zimy, kdy nemá skoro nikdo náladu na nějaké veselice? Možná si ze školy pamatujete, že za Druhé světové války se Němci snažili vyhladit židy, anebo že císaři v Římě chtěli vyhubit křesťanství. I když se v Česku zatím nic podobného neděje, tak jinde na Zeměkouli ano. A dělo se v historii mnohokrát. A první z těchto snah a její následné zmaření, a právě jedna taková událost, popsaná právě v knize Ester, se připomíná dodnes. To, co si chceme připomínat, a z čeho mám já osobně radost, nejsou zkoušky a pronásledování, ale to vyvrcholení – záchrana před tím vším. Spása ze světa obklopujícího nás zlem a svými problémy. To už je důvod k radosti, i když nám počasí nepřeje, je zima, sníh a vítr. Mnohé z Vás napadne, co mají tyto příběhy, který se staly před dávnou dobou ve vzdáleném kraji společného s křesťany III. tisíciletí na Českomoravské Vrchovině – položil jsem si tuto otázku také. A při čtení textu jsem si uvědomil, že víc než jsem si myslel. Co mě zaujalo? Jednak, že slovo krále je platné a nelze jej vzít zpět, může se vydat jiné slovo, stávající slovo upravit, postavit do nového
8
světla, ale když výnos pozemského vládce v nějaké Persii je takto vážen, a co víc je Slovo Boha, který stvořil i tu Persii. Takto se mi lépe utřídí Ježíšovy a další výroky o vztahu Nového a Starého Zákona. Někteří lidé mají sklon, Starý Zákon úplně vypouštět a nahrazovat jej Novým, ale takhle by pak spoustu věcí postrádalo smysl. Mě to spíš přijde, že ten Starý platí a ten Nový tomu dává teprve tu definitivní podobu. Druhak mě zaujal vztah velekrále s královnou a s jeho oblíbenci. Schválně si to přečtěte, já osobně jsem tam nalezl mnoho věcí, které by se daly napasovat na vztah mezi Ježíšem a Církví, a také mezi Ježíšem a každým z nás. Třeťak a na závěr mě sváteční atmosférou provázela myšlenka vztahu Božího lidu k světu okolo. Sám o tom často přemýšlím, ale tento příběh mi zase ukázal tento „křesťanský problém“ zase z dalšího úhlu pohledu. Možná budete při čtení tohoto příběhu mít jiné pocity, ale já jsem cítil, že, co se týče spásy oproti tlaku nevěřícího okolí, se toho od časů starověké Persie mnoho nezměnilo. Matěj
Drobečky Drobeček poznávací Dnes se opět odvážím tu předložit plné znění svého tajemného deníku. No, abych se zas tak plně neschovávala za nějakou odvahu, tak je to spíš lenost – přeci nebudu přepisovat něco, co už jsem kdysi napsala a stále s tím plně souhlasím, že? :-) No každopádně to, co tu budete číst vzniklo v pondělí 14.4. po tom, co mi opět byla odkryta nějaká životní pravda a já si uvědomila, jak to s tím poznáním vlastně je. Takže: „Bůh má v rukou opravu všechno – i naše poznání. Něco můžeme slýchat třeba tisíckrát, ale promluví to k nám až
9
tehdy, až Bůh dá. Není to naše vyspělost nebo chápavost nebo jiná naše skvělá vlastnost, ale Jeho milost. Samozřejmě MUSÍME hledat. Bez hledání není nalezení. Ale není ani bez Jeho milosti. Jsem vděčná, kolik mi toho už dal Bůh poznat. A jsem taky vděčná za to, kolik věcí mi je skryto a nemusím se kvůli nim trápit.“ K.cz
Svědectví Duch svatý Bavili jsme se nedávno na skupince s klukama o tom, jak je to v našich životech s Duchem Svatým. A zjistili jsme, že si vlastně nemáme moc o čem povídat. Když jsem se na tuhle skupinku připravoval, říkal jsem si, že by mohlo být dobrý
10
tohle téma vytáhnout, protože mi přijde, že se o něm v cb moc nebavíme. Na tý skupince mi ale přišlo, že tomu tak je „for a reason“, jak se říká anglicky. Diskuzi o přítomnosti Ducha Svatého v našich životech nemá smysl začínat, protože jeho přítomnost většinou vlastně nijak výrazně nepociťujeme, přišlo mi. Po dalším přemýšlení jsem ale došel k závěru, že na druhou stranu není nutný utápět se v pocitech viny, že s náma asi musí být něco špatně, když si myslíme, že v našich životech Ducha Svatý moc není. Důležitým vysvětlením toho, proč se nám zdá, že nemůžeme moc říct, že by v našem každodenním životě působil Duch Svatý, může být dle mého názoru jednoduše to, že jeho působení nenazýváme jeho působením. Jsme jen jednoduše navyklí víc říkat, že v našem životě působí Bůh nebo Ježíš, ne Duch Svatý. Že cítíme Boží přítomnost, ne přítomnost Ducha Svatého ad. Může to být jen otázka názvosloví. A je docela jedno, jestli mluvíme o Bohu, Ježíši, nebo Duchu Svatém, protože se jedná o téhož Boha, kterému nesejde na tom, jak ho nazveme. A Duch Svatý do našich životů přichází, když se dostaneme do situací, kdy ho potřebujeme. V poslední době jsem několikrát zažil, jak mi přišel na pomoc. Tři případy si pamatuju. Vysvětloval jsem nedávno kamarádovi Martinovi, v čem spočívá evangelium (k mojí vlastní ostudě jsem se k tomu s nechutí odhodlal až potom, co mě o to výslovně požádal). A protože je Martin takový dost přemýšlivý filosofující kluk, mladý intelektuál :-)3, měl jsem obavy, jak mu tu svým způsobem bláznovskou zvěst vysvětlím, aby mu přišla pokud možno, co nejlogičtější a nejsmysluplnější. A co se nestalo. Díky Duchu Svatýmu, výhradně díky Duchu Svatýmu, se mi to, myslím, docela podařilo. Dal mi totiž nová vysvětlení k tématu, které by mě jinak nenapadly, které jsem nikde nevyčetl, které nevycházely z ničeho, co jsem znal. Jindy jsme si zase na skupince lámali s klukama hlavu nad kapitolou 3
Oni jsou s Honzou takoví dva intelektuálové. (Vrána k vráně sedá)
11
z Jana, o který se nám zdálo, že nám fakt nemá moc co říct do našich životů. A opět to byl Duch Svatý, který nám přišel na pomoc a některý pasáže z tý kapitoly nám osvětlil úplně novým a zajímavým způsobem. Musel to být on, protože jsme na to přišli „jen tak“ bez teologických znalostí. Ještě jindy jsem se připravoval na další skupinku, kdy jsme rozebírali jinou kapitolu z Jana a opět jsem si zoufal nad tím, že nemůžu přijít na nic moc, co by se týkalo našich životů. Našel jsem si tak alespoň v biblickým slovníku nějaký dobový reálie a podobný věci. Aspoň se kluci něco novýho dozví, říkal jsem si. Získají nový znalosti, když se jich to nijak výrazně netýká. Ale opět. Opět to byl Duch Svatý, který nám dal zcela nečekaně poznat tři různý způsoby, jak se nás může to, o čem jsme četli, dotýkat. Musel to být on, protože mě při povídání o tom textu na skupince z ničeho nic napadaly věci, který mě předtím při čtení toho samýho textu vůbec nepřišly na mysl. Těžko můžu samozřejmě říct, že je to pravidlo, že s náma Duch Svatý bude vždycky v situacích, kdy si myslíme, že by nám mohl pomoct. A s jistotou samozřejmě nemůžu ani říct, že to byl Duch Svatý, kdo k nám promlouval v těch třech případech, který jsem zmínil. Že to byl on, kdo stál za tím, co nás napadalo, a nenapadlo nás to jen tak. Přesto mi to ale přišlo povzbudivý. Povzbudivý vidět, že se věci můžou dobře vyvinout, i když to z lidskýho hlediska vypadá bledě. Tak jsem vám to chtěl povědět. Třeba vás to taky povzbudí. :-) Honza Klusáček
Intelektuálové spolu :)
12
Dotazník Tom Kerepecký Jméno: Tomáš Kerepecký Přezdívky: Kere, Toker, Ovečka, Gothicman, Kudrlinka,… Narozeniny: 26. 06. 1991 Místo narození: Praha 5 (konkrétně nemocnice Motol, nějaká zapadlá porodní chajda) Pohlaví: Mužské, pokud se nepletu. Třída: Sexta Škola: Gymnázium K. Čapka Dobříš Funkce: Kvadratická, občas exponenciální Město: Dobříš Barva vlasů: Andělský blond Délka vlasů: cca 37,5236 cm Barva Očí: Modré jak pomněnky Hlavní rys: No asi dokonale propletené vlasy Výška: cca 172,6325 cm Jizvy: 1. na hlavě (ve 4 letech jsem si hrál na artistu na slunečních hodinách) 2. na duši (ale s tím nic neudělám) Brýle: …jsou pro mě očima Piercing: nemám a v životě neplánuji, na klucích fuj Tetování: časem možná kříž na ruce Pravák nebo levák: pravák MOJE POPRVÉ Můj první nejlepší přítel: asi Já nebo pes Harry První sport, kterému jsem se věnoval: chození po svých První domácí zvíře: již zmíněný pes Harry První dovolená: když jsem šel poprvé sám na nočník První koncert: hmm… nepamatuji si, po narození nejsem s to
13
si všechno zapamatovat První láska: ve školce, myslím že Lucinka jest jméno její… OBLÍBENÉ Film: Máj, Román pro ženy, Underworld, How High, … TV pořad: Uvolněte se prosím, AZ Kvíz, Zprávy, … Barvy: Černá, rudá, červená, bílá, smaragdová, … Rapper: není definován v oboru racionálních čísel Skupina: Nightwish, Within Temptation, Epica, DT… Enya, Worshipy, Mantry…Carl Orff Sladkost: čokoládová tatranka a margotka Sport: vysokohorská turistika, snowboarding, běžky, turistika, přemýšlení… Restaurace: …to je jedno hlavně, že tam mají jídlo Oblečení: jako správný drsňák, metalové (prostě to, co je pohodlné) Obchod: Jednota a bufet u nás ve škole Předmět ve škole: fyzika, matika, chemie, IVT Zvíře: pes Knížka: Máj, Mistr a Markétka, Den Trifidů, Bible, Pán Prstenů… Časopis: Spark, MF Dnes Boty: Steel PRÁVĚ TEĎ Pocit: plný otázek, co dál, jak dál a jestli dál… Potřeba: být něčím, pokud Bůh dá, tak i někým… Jsem se: …právě ztratil v tomto dotazníku Jím: Ano, jsem přežvýkavec. Piju: …taky kupodivu Dělám: dotazník Online: bohužel offline, mozek má dovolenou Poslouchám: …tajně konverzaci svých sester…napínavé, pšt! Myslím na: tebe!!!
14
Chci: světový mír, Nobelovu cenu a kabát Koukám na: LCD monitor Asus, 22“ Mám na sobě: oblečení kupodivu BUDOUCNOST Děti: …chci dětí jako smetí a pak smetáček a lopatku Svatba: …bude, zvu vás, ještě ale nemám na pozvánce vyplněné pole žena… Místo, kde chci žít: ve staré chatrči v horách Auto: Škoda 120 Vysněná holka: …taková se kterou by náš příběh končil slovy „…a jestli neumřeli tak tam žijí dodnes.“ UŽ JSI... Pil alkohol: v oboru celých čísel ano Kouřil: bohužel jo…fuj Utekl z domu: nikoliv, miluju svůj domov, dají mi tu najíst!!! Něco si zlomil: otázka by měla znít spíš „něco si nezlomil?“ Pohádal se s někým: každý den, hlavně se svým druhým já VÍRA Kdy jsi uvěřil? No jako každý na táboře, ale první křesťanskou extázi jsem dostal na mládežnických horách v Liberci… Co to pro tebe znamená, že jsi křesťan? Naděje v život, dostatek lásky a SVOBODA, protože nikoliv fyzická volnost je svobodou, nýbrž volnost
15
duchovní… být křesťanem znamená, uvědomit si, že mi bylo bez zásluhy dáno otevřít oči a pochopit, co je smysl každé lidské bytosti - splynutí s prvotní příčinou, s živoucí sílou, s Bohem! Zažil jsi nějaký zázrak? …narození, život a smrt člověka… zažil jsem co je to pravá lidská láska, zažil jsem, co je to vděčnost… každý den našeho života je takový malý zázrak… zázrak je věda, dokonalý vesmírný řád,… a navíc jsem byl vyléčen z alergie, kterou 3 roky lékaři nedokázali diagnostikovat MLÁDEŽ Co se ti líbí na naší mládeži? pocit blízkosti Boha Co se ti naopak nelíbí? není definováno v žádném oboru… Danielka
Vtipy
Existují otázky, na které Google nedokáže najít odpověď
16
17
zdroj: Internet, archív Honzy K.
18
Za vznikem tohohle čísla stojí
K.cz
Tom
Danuška Honza Klusáček
Marta
Matěj
Honza Klusáček Koruktury, sekretář
19
Nezapomeňte
Mládež je každou sobotu od 17 hod v modlitebně Církve Bratrské ve Strážné ulici v Havlíčkově Brodě V neděli jsou od 9:30 bohoslužby v modlitebně CB HB Ve středu od 18 hodin se můžete přijít podívat na biblickou hodinu Indiánská válka v Horní Krupé 25.4.
Kontakt Mládež CB HB Strážná 1364 580 01 Havlíčkův Brod Web: http://www.cb.cz/havlickuv.brod/mladez email:
[email protected]
20