ASEK a REALITA V ENERGETICE Miloslav Zaur CEO RWE Gas Net
4
Současná situace v energetickém sektoru Neaktualizovaná Státní energetická koncepce
Prudký nárůst obnovitelných energetických zdrojů
Státní energetická koncepce schválena v roce 2004
Německé moratorium na jádro
Těžební limity ne zcela jasný vývoj
Další zpřísnění emisních limitů vyhláška 2010/75/EU Evropského parlamentu a rady 5
ASEK: pozitivní změna pro plynárenství Poslední návrh SEK > se věnuje relevantnímu časovému rámci (výhled na nejbližších 20 – 30 let) > počítá s diverzifikovanějším energetickým mixem > reálněji odráží možnosti využití zemního plynu > klade důraz na zvyšování energetické účinnosti > počítá s omezením extrémních dotací, které deformují trh
20- 25 %
6
Energetika se nadále potýká s neustálými změnami > Nekončící řetězec změn v poslední dekádě: – RWE reagovala na 85 legislativních změn > Narůstá nejistota i v regulovaném podnikání – Neplánované zásahy vedou k jeho destabilizaci – Důsledkem bude redukce investic
7
RWE je znepokojena záměrem ERÚ zkrátit III. regulační období pro sektor plynárenství > ERÚ dosud věrohodně nezdůvodnil důvody změn > Plánované kroky jsou vůči plynárenství diskriminační > Veřejný konzultační proces v pouhých sedmi dnech > O podmínkách III. regulačního období se jednalo 18 měsíců.
8
RWE nesouhlasí s postupem regulátora NESTANDARDNÍ POSTU ERÚ >může silně destabilizovat celý plynárenský sektor >zavede nerovné postupy mezi sektor plynárenství a elektroenergetiky >povede ke ztrátě důvěry investorů v investiční prostředí v ČR může vést k negativnímu pohledu bank a ratingových agentur na regulovaný byznys, kvůli tomu se do budoucna mohou pro všechny sektory zvýšit náklady na kapitál >významně ohrožuje realizaci plánovaných investic nejen v plynárenství, ale i v dalších regulovaných oblastech
9
CE LA GU RE
SEK
SEK a současný postup ERÚ jsou nyní v zásadním rozporu
10
RWE apeluje na regulátora a český stát > Zachovejte stabilní a transparentní regulační prostředí v ČR > Založte regulaci na dlouhodobém finančním plánování. > Zahajte 4. regulační periodu podle původního plánu 1. 1. 2015
BALKÁN
EU 11
Děkuji za pozornost!
12
Pohled průmyslového podniku na ASEK Roman Blažíček Jednatel a GŘ LASSELSBERGER s.r.o.
ASEK – pohled průmyslu • Strategie, dávající pouze rámec dalšího možného vývoje • Nástroje k jeho prosazení budou ovlivňovat politici jak CZ tak také v EU • Strategie akceptovaná většinou politického spektra nemá šanci na přežití
ASEK – pohled průmyslu • Strategické cíle jsou O.K. • Mezi 5 prioritami chybí zásadní priorita – okamžitá náprava současné situace v cenách EE pro průmysl • Ztráta zákazníků z průmyslu může dramaticky ovlivnit SEK – předimenzovaná energetika • Stejné podmínky pro zákazníky v ČR i zahraničí
ASEK – pohled průmyslu • Dopady Evropské energetické politiky – nutnost budování horizontální síťové infrastruktury
Průmysl a energetika • ČR jedna z nejprůmyslovějších zemí Evropy • Podíl průmyslu na HDP je více jak 30% • Průmysl je významným zákazníkem pro energetiku • Podíl průmyslu na spotřebě EE je více jak 2/3 • SEK by měla vzít v úvahu pohled EU na energetiku budoucnosti
Energetická politika v EU • Dlouhodobý růst cen energií (plyn, el. energie) • Zásahy EU do tržního prostředí - politika klimatických změn • Rozdílné podmínky EU vůči ostatnímu světu • Rozdílné podmínky v rámci EU – podpora OZE • Riziko odchodu některých odvětví průmyslu z Evropy
Důsledky politiky klimatických změn EU • Před krizí silná průmyslová Evropa • Politika klimatických změn • Přesun výroby do zemí s nižšími náklady (mimo EU) • Během několika let slabá a nekonkurenceschopná Evropa
Politika klimatických změn realizovaná pouze v Evropě znamená více CO2 vypouštěné do ovzduší
Energetika pro průmysl
Bezpečnost Konkurenceschopnost Udržitelnost
Porovnání vývoje celkových cen elektřiny pro průmysl v ČR s průměrem EU (Eur/MWh) Od roku 2009 neparticipuje průmysl v ČR na konkurenční výhodě domácích energetických surovin. Od roku 2009 se stále zvyšuje konkurenční nevýhoda v rostoucích přirážkách k tržní ceně komodity.
Průmysl x domácnosti (Eurostat) (1) 2012 Elektřina - průmysl, 20-150 GWh/rok, průměry hodnot; bez DPH, €/kWh ČR: výše o 11%, než EU27 a o 40% než Francie; 2% pod Německem (11/2012) 0,1200 0,1000 0,0800 0,0600 0,0400 0,0200
Italy
Slovakia
Germany
Czech Republic
United Kingdom
Hungary
Ireland
Euro area
Portugal
EU 27
Latvia
Austria
Denmark
Spain
Belgium
Poland
Greece
Slovenia
Netherlands
France
Estonia
Turkey
Romania
Croatia
Finland
Sweden
Norway
Bulgaria
0,0000
22
0
23
Denmark
Cyprus
Germany
Belgium
Italy
Ireland
Sweden
Portugal
Austria
Euro area
Norway
EU 27
Netherlands
Spain
Slovakia
Malta
Luxembourg
United Kingdom
Hungary
Finland
Slovenia
Czech Republic
Poland
France
Greece
Latvia
Turkey
Lithuania
Croatia
Albania
0,3
Estonia
Romania
Montenegro
Bulgaria
BiH
Průmysl x domácnosti (Eurostat) (2) 2012 Domácnosti s daněmi ČR níže o 20 % vůči EU a o 43 % vůči Německu (11/2012)
0,25
0,2
0,15
0,1
0,05
Charakteristika trhu s plynem Ceny plynu v Americe jsou 3krát nižší než v EU, což vyvolává i pokles cen ostatních energetických komodit. Ceny v Číně jsou ještě 1,5 vyšší než v EU, ale míří sem export z Ameriky. Do EU roste dovoz LNG z Afriky a Blízkého Východu
Problém materiálového průmyslu
V ČR jsou jedny z nejvyšších cen elektřiny pro průmysl, což snižuje konkurenceschopnost zejména energeticky náročných odvětví Regulované poplatky za síťové služby jsou počítány jako variabilní i když obsahují fixní složku. Velcí odběratelé je v ČR křížově dotují Příplatky za OZE k ceně elektřiny jsou jedny z nejvyšších v Evropě ,energeticky náročný průmysl oproti jiným zemím Evropy nemá žádné osvobození od této enormní zátěže V období recese hrozí v ČR vlivem poplatků na OZE kolaps části průmyslu
Důsledky podpory OZE na český průmysl • Zhoršující se pozice jak na tuzemském tak i exportních trzích • Náklady nám rostou mnohem rychleji než konkurenci • Průmysl má vysoký podíl fixních nákladů – marže se blíží k nule
Důsledky podpory OZE na český průmysl •
Zastavení veškerých investičních projektů (2530mld./rok) Z českých průmyslových podniků budou časem muzea
•
Zastavení pravidelných a preventivních oprav Postiženy jsou dodavatelské firmy, které musí řešit výpadek příjmů => předpoklad propouštění, zásahy do mezd, ... => výpadek daně z příjmu fyzických osob.
•
Přesun/privatizace/outsourcing části procesů (např.: nájmy strojů a techniky, hlídací služby, údržba, úklidy..)
Důsledky podpory OZE na český průmysl • Zmrazení / snížení mezd Snížení kupní síly obyvatelstva => zpomalení / zastavení ekonomického růstu => výpadek daně z příjmu fyzických osob.
• Propouštění zaměstnanců Zvýšení zátěže státního rozpočtu (dále SR) podporou v nezaměstnanosti a sociálními dávkami => výpadek daně z příjmu fyzických osob.
• Ukončení výroby, odstavení části výroby, přesun do zahraničí v rámci firmy Ztráta tržní pozice = vyklizení prostoru pro vstup konkurence na tuzemský trh či ztráta exportních schopností => ztráta SR na dani z příjmu právnických i fyzických osob a zvýšení dovozní závislosti ČR, nárůst nezaměstnanosti. Současně to znamená ztrátu know-how oboru či celého odvětví průmyslu včetně vývojového prostředí.
Důsledky a dopady • Odchod energeticky náročného průmyslu nebo jeho krach = snížená spotřeba el. energie = další růst poplatků i pro obyvatelstvo • Zhoršení HV průmyslových firem = automaticky zhoršený pohled bank tzn. Ratingu firem = dražší přístup k penězům na investice
Politika klimatických změn v českých rukou Celková výše poplatků za OZE snižuje ziskovost energeticky intenzivních firem(z let 2011/2012) o 20-60% Procento odebraného zisku v roce 2013 (absolutně) 583,00
70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00%
ní at Os t
rn y Sk lá
rn y Te pl á
ví ns t íre Pa p
Hu t
ni ct
ví
ie Ch em
Ce lke
m
0,00%
Především díky předražené FVE dosáhne celková dotace na POZE částky téměř 1 bil.Kč Pro srovnání: Povodňové škody 1997+2002 = 136,3 mld. Kč Církevní restituce: 56 + 79 = 135 mld. Kč
Při vhodném načasování „solárního boomu“ bylo možno ušetřit více než 50% dotace na FVE tj. nejméně 500 mld.Kč Modelová studie
Vliv politiky klimatických změn Prices - Euro, total 11/2012 300
EU: 1995=100%; CZ: 2001=100%
EU 250
CZ
Vliv politiky klimatických
podpora OZE
200
EU ETS – cena povolenky 150
100
EU: + 60% za 17 let ČR: + 140% za 9 let
50
0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
33
Politika klimatických změn - vliv na cenu Skladba ceny - 2013
Silová elektřina - bez EU ETS Síťové služby
1%
EU ETS
24%
Podpora OZE
39%
Ekologická daň
EU ETS: 350 Kč/MWh OZE: 583 Kč/MWh
14% 22%
Klimatická změna: 34 38,75 %
Politika klimatických změn - vliv na cenu (5.1) Skladba ceny - 2013
1%
Silová elektřina - bez EU ETS Síťové služby EU ETS
29%
37%
Podpora OZE Ekologická daň
EU ETS: 350 Kč/MWh OZE: 789 Kč/MWh Klimatická změna: 43,46 %
13% 20%
35
Závěr Pravidelný benchmarking cen energií v EU by měl být klíčovým kontrolním měřítkem úspěšnosti energetické politiky ČR Dosažení výhodnosti či alespoň přiměřenosti cen elektřiny a plynu je zásadním státním zájmem, který by měl být součástí zodpovědnosti řídících, dohlížecích a kontrolních orgánů v energetice Podobnou zodpovědnost se zpětnou vazbou je nutno vyžadovat i v legislativním procesu
sdružení podnikatelů v teplárenství
Leading Minds Forum – Budoucnost energetiky v ČR II
Energetická pohádka aneb bylo, nebude Mirek Topolánek předseda výkonné rady
16. dubna 2013, hotel Ambassador – Zlatá Husa, Praha www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Změny od srpna 2012
• Další snižování makroekonomických prognóz ve střednědobém výhledu • Pokles predikcí spotřeby elektřiny • Vydání směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti • Plánovaný prodej a prodloužení životnosti elektrárny Chvaletice • Nově „objevené“ zásoby uhlí v lomu ČSA • Zrušení legislativního úkolu zavedení uhlíkové daně • Zelená kniha EK: Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030 www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
6,0 Prognózy růstu hrubé přidané hodnoty (zdroj OTE) 5,0
4,0 ě n č o ri z 3,0 e m ) % ( 2,0
1,0
0,0 2010
2015 březen 2010
www.tscr.cz
2020
2025 březen 2011
2030
2035
březen 2012
2040 září 2012
2045 březen 2013
2050
sdružení podnikatelů v teplárenství
80
Tuzemská netto spotřeba elektřiny (zdroj OTE) 75
70 (TWh)
67,4
68,0
67,2
65,0 64,2
61,9
63,3
61,1
62,4
60,2
59,3 58,6
58,9
58,8
58,9
58,7
58,4
70,2
65,8
63,7 62,8
60,9
69,6
70,7
66,5
64,6
60,2
69,1
70,2
67,9
66,1 65,4
60
69,2
68,5
66,8
65
68,6
69,7
61,5
59,4
60,7 60,0
58,8
59,3
57,4
55 2006
2008 nízký
www.tscr.cz
2010
2012
referenční
2014 vysoký
2016 historie
2018
2020 nízký 9/2012
2022
2024
2026
referenční 9/2012
2028
2030
vysoký 9/2012
sdružení podnikatelů v teplárenství
Prodej a prodloužení životnosti elektrárny Chvaletice
• Elektrárna Chvaletice bude zřejmě provozována na tuzemské hnědé uhlí za horizont roku 2020 • Do roku 2020 bude patrně z velkých elektráren odstaven pouze Prunéřov I a Mělník III • Oproti předpokladům větší spotřeba uhlí a rychlejší vyčerpávání zásob „před limity“ • Zdanění nízkoúčinné kondenzační výroby elektřiny zůstává nadále bez konkrétního obsahu • Přednostní využití kvalitního hnědého uhlí v kombinované výrobě elektřiny a tepla?
www.tscr.cz
sdružení podnikatelů v teplárenství
Energie (PJ)
Primární energie a hrubá konečná spotřeba (zdroj ASEK)
www.tscr.cz
