Obsah: 3. Lubor Veleba, CCO a jednatel RWE Gas Storage, s.r.o. Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR plány a realita

Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

Obsah: 1.

Tomáš Hűner, nám. ministra průmyslu a obchodu ČR, ředitel sekce průmyslu a energetiky Možnosti podpory investic s ohledem na naplňování cílů české energetické politiky

2.

Ivo Hlaváč, nám. ministra životního prostředí, ředitel sekce technické ochrany životního prostředí Pohled na budoucí podobu energetického mixu ČR a na možná kompenzační opatření spojená s výstavbou či modernizací elektráren

3.

Lubor Veleba, CCO a jednatel RWE Gas Storage, s.r.o. Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR – plány a realita

4.

Peter Bodnár, člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ, a.s. Klíčové investice ČEZ v ČR – vize pro uhelné elektrárenství a výrobu elektřiny v ČR

5.

Pavel Šolc, ředitel sekce Korporátní služby ČEPS, a.s. Projekty pro řešení stability a vyrovnané bilance elektrizační soustavy

6.

Jan Nehoda, COO a jednatel Net4Gas, s.r.o. Klíčové stavby v přepravní soustavě a problémy při jejich realizaci

7.

Michal Mejstřík, člen NERV, ředitel a předseda představenstva EEIP, a.s. Konkurenceschopnost ČR s důsledky pro oblast energetiky – porovnání s jinými státy EU i mimo EU Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011


Možnosti podpory investic s ohledem na naplňování cílů české energetické politiky Leading Minds Forum Je Česká republika vhodným místem pro investice v oblasti energetiky? Praha, 6. května2011 Ing. Tomáš Hüner náměstek ministra Ministerstvo průmyslu a obchodu 2011

Historický vývoj spotřeby EE Historický vývoj spotřeby elektřiny v České republice 100 000 95 000 90 000 85 000 80 000 75 000 70 000 65 000

[GWh]

60 000 55 000 50 000 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0 191 192 192 193 193 194 194 195 195 196 196 197 197 198 198 199 199 200 200 201 201 202 202 203 203 204 204 205 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0 5 0

[roky]

Tuzemská brutto spotřeba

Tuzemská brutto výroba

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., predikce MPO

1. Spotřeba elektřiny

5


Predikce spotřeby EE 95 90 85 80 [TWh]

+ 40 % + 36 %

75

+ 31 % 70 65 60 55 50 1995

2000

2005

2010 nízký

2015

2020

2025

referenční

2030

2035 vysoký

2040

2045

2050

2055

2060

historie

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010

1. Spotřeba elektřiny

6


Optimální energetický mix • Diverzifikovaný a vyvážený mix zdrojů: - Fosilní paliva (černé a hnědé uhlí) - Jaderné palivo - Plynná paliva - Kapalná paliva - Obnovitelné zdroje energie

2. Energetický mix

7


Struktura výrobních nákladů

Uran ~ 5%

Zdroj: NEA & MAAE 2005 2. Energetický mix

8


Východiska pro energetický mix

8 TWh/rok

1x 1.000 MW inst. JE

~

3.000x 2 MW inst. VtE

3.000ha x 0,2 kW p. FVE

2. Energetický mix

9


Složení energetického mixu 45%

42%

40% 35% 30%

20%

25%

24%

25% 18%

21%

25% 20% 21% 19%

20% 20% 15%

15%

15%

11%

10% 4%

5% 0% 2005

2030

tuhá paliva

plynná paliva

kapalná paliva

2050 jaderné palivo

obnovitelné zdroje

Cílem je vyvážený energetický mix. 2. Energetický mix

10


Scénář elektromobilita Struktura výroby elektřiny [TWh] 100

80

Struktura výroby elektřiny [TWh] CELKEM

70

CELKEM

90

2005sk 2006sk 82,6 84,4 82,6 84,4

2010 85

2015 84

2020 84

2025 83

2030 89

2040 93

2050 95

85

84

89

94

113

130

151

60 50 40 30

Struktura výroby elektřiny - hydrogen [TWh]

20 10 0 2005sk

2006sk

2010

2015

2020

2025

2030

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Obnovitelné zdroje

2040

2050

160

Kapalná paliva

140 120 100 80 60 40 20 0 2005sk

2. Energetický mix

2006sk

2010

2015

2020

2025

2030

Hnědé uhlí

Černé uhlí

Ostatní tuhá paliva

Plynná paliva

Jaderné palivo

Obnovitelné zdroje

11

2040

2050

Kapalná paliva


Akumulace • Akumulace – nutný předpoklad řízení ES PVE Baterie Ostatní akumulační systémy

• Limitujícími faktory

•

3. Akumulace

Výzkum a vývoj Cena a návratnost investic Rozloha, charakter krajiny a klimatické podmínky

12


Vyhledávací studie PVE

Zdroj: EnergoTis 2010 3. Akumulace

13


Bilance CEE regionu 2009 Švéds ko

Dr uh zdr oje ja dern ý uh eln ý pl yn ol ej vod ní (VE) OZE be z VE ostatní

Nizoz emí

Lotyšsk o Dánsko

Rusko Bělorusko 0,5

0,2

1,1

4,4

8% 8% 1% 12 %

20 %

0,2

Ukrajina ČR

47 % 9,2

Polsko

Středoevropský reg ion - výroba 902,2 TWh 5,4 ex portní s aldo 22,5 TWh 4% Něm ec ko

Belgie

Litv a

2,1

SR

10,5

1,4 2,7

Rakousko 8,6 Švýc ars ko

1,2

Maďars ko 0,3

2,1 Slovinsko

3,3

1,3

Rum unsko

Chorvat sk o

It álie

Bosna

Srbsko

Zdroj dat : ENT SO-E EGÚ B rno, 12/ 2010

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010 4. Sítě

14


Rozvoj přenosové soustavy Očekávaný rozvoj přenosové sítě do roku 2025 A 0

5 10

20

30

40

2025

D

N

L

50 km

P

H

2017

C SRohrsdorf

VP Chomutov

50Hertz

T

CHOTĚJOVICE PVE 2025-30 ACTHERM

VTE 2016

U

VERNÉŘOV 2016 2022

ETU 2 EPRU 1

2016

PPC2013 2017 EPRU 2

EPOC

L

8 201

VÝŠKOV

EME HRADEC západ

HRADEC východ

S

NEZNÁŠOV

2015 PPC 2016

VÍTKOV 2022

ČECHY STŘED

PRAHA

VÍTKOV

E

2025

O

BEZDĚČÍN

BAB YLON

ELE 2012

CHOTĚJOVICE 2012

2025-30

2023 SEVER

MALEŠICE

K

EDS

Mechlenreuth

TÝNEC

TENNET

ŘEPORYJE CHODOV

OPOČÍNEK

D

HORNÍ ŽIVOTICE

ECHV

2021

2022

PSE

A

2023

KRASÍKOV

CHRÁST

DĚTMA ROVICE

2014

Dobrzeń Wielopole

2018

Kopanina Bujakow

ALB RECHTICE LÍSKOVEC Etzernicht

PŘEŠTICE

MILÍN

2018

KLETNÉ

2025-30

2025-30

NOŠOVICE

2012

MÍROVKA PROSENICE

TÁB OR

Varín

ČEBÍN 2018

2020 ETE ETE 2

OTROKOVICE SOK OLNICE

KOČÍN

SEPS

2025-30

S

EDA

SLAVĚT ICE

DASNÝ

O

K

N

2025-30 EDU

E

P.Bystrica

ROHATEC

R

E

R Ö

APG

T

V

I

C

E

S

2025-30

Križovany Senica

H Durnrohr

Stupava

Bisamberg

O Připravované nové vedení PS

L

Nové vedení PS v novém koridoru

S

Alternativa - záměr na nové vedení

Posílení vedení v závislosti na velikosti nových zdrojů

Připravovaný nový zdroj do PS Dle podkladů 11/2010

Zdroj: EGÚ Brno, a.s., Očekávaná dlouhodobá rovnováha mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu, listopad 2010 4. Sítě

15


Přepravní soustava

4. Sítě

ČR buduje nové zásobníky plynu a sofistikovaná propojení s okolními státy

Zvyšuje dovozní závislost, proto nerelevantní pro výrobu elektřiny a tepla

16


Přístup MPO Udržení přijatelné cenové hladiny energií Snižování zátěže podnikatelů Zlepšení konkurenceschopnosti Prioritní oblasti k řešení: Energetický mix – aktualizace energetické koncepce Legislativa v oblasti energetiky Zjednodušení legislativy pro energetickou infrastrukturu Mezinárodní spolupráce 5. Přístup MPO

17


Shrnutí a závěr

Stanovení optimálního energetického mixu

Investice do zdrojů (stabilní, regulační)

Diverzifikace přepravních cest

Posilování přenosových sítí a přeshraničních propojení v rámci Středoevropského regionu

Investice do přenosové a přepravní infrastruktury

Prohlubování mezinárodní spolupráce

Trvalé vytváření podmínek pro celkovou obnovu a rozvoj energetického sektoru ČR na soukromé bázi

Podpora rozvoje trhu, snižování administrativní zátěže

7. Shrnutí a závěr

18


Je ČR vhodným místem pro investice v oblasti energetiky? Ivo Hlaváč

Praha, 6. května 2011

20

Role státu v podpoře stabilního podnikatelského prostředí • Dlouhodobá predikovatelnost je pro sektor energetiky zcela zásadní vzhledem k době životnosti plánovaných investic (2040 let) • Situace je komplikována řadou globálních vlivů s dopadem na ceny komodit (politická situace v některých rizikových regionech, rostoucí poptávka rozvíjejících se ekonomik, přírodní katastrofy) • ČR/EU musí usilovat zejména v oblasti strategických politik a příslušné legislativy o dlouhodobou konzistenci a jasný signál pro investory • Úkolem této vlády je připravit, projednat a schválit do konce letošního roku Aktualizovanou SEK, Surovinovou politiku ČR, Státní politiku ŽP a Politiku ochrany klimatu • Výše uvedené politiky pro horizont 2020/2030/2050 musí být společně provázané a dávat jasný signál o směřování ČR v oblasti energetiky 21

Hlavní cíle budoucího rozvoje energetiky v ČR • • • •

• • • •

Energetika musí být bezpečná, z hlediska životního prostředí udržitelná a ekonomicky dostupná Značný důraz je třeba klást na úspory a energetikou efektivitu Nejčistší energie = nevyrobená energie (uspořená energie) Z hlediska vyváženého palivového mixu budou mít své místo všechny stávající zdroje s rostoucím podílem JE, PE a OZE na úkor uhlí Klíčové budou investice do posílení přenosových a distribučních sítí (+ tlak na budování OZE s možností akumulace elektřiny) Zvýšené využití elektřiny v segmentu elektromobility může přinést revoluci v současném schématu výrobce – distributor - zákazník Podpora VaV bude klíčová z hlediska udržení konkurenceschopnosti v inovacích a průmyslové výrobě Důležitou roli bude hrát i vzdělávání a osvěta – zejména na straně konečného spotřebitele

22

Energetický mix výroby elektřiny do roku 2030

23

Příležitosti a hrozby pro české teplárenství • Budoucnost českého teplárenství se neodvíjí pouze od debaty o (ne)prolomení limitů těžby HU • MŽP se domnívá, že existuje řada způsobů, jak zajistit teplárnám dostatečné množství HU bez prolomení stávajících limitů těžby • Do rozhodovacího procesu je nutné zahrnout všechny významné vstupy, které byly doposud opomíjeny (cena povolenek, emisní stropy, potenciál ZEVO v ČR, atd.) • Bez postupné modernizace a transformace by došlo ve většině lokalit ke ztrátě konkurenceschopnosti = rozpadu soustav CZT • Zároveň nelze opomíjet nastupující trendy vedoucí k decentralizaci (mikrokogenerace, využití biomasy a bioplynu) • Je nutné diskutovat a analyzovat jako zásadní problém jdoucí nad rámec aktualizace SEK

24

Klíčové determinanty budoucích investic z pohledu ochrany ŽP • Promítnutí ceny emisních povolenek (EU ETS) do ekonomiky výroby elektřiny a tepla (postupný náběh aukcí od roku 2013) • Zpřísnění směrnice o průmyslových emisích (IED) • Národní emisní stropy pro látky znečišťující ovzduší (zdroje o příkonu 50 MW a více ) • Problematika vyššího energetického využití komunálního odpadu

25

Příležitost pro modernizaci české energetiky • Provedení jedné investice může napomoci ke splnění více požadavků legislativy ochrany životního prostředí • Národní plán investic (derogace) – povolenky zdarma na výrobu elektřiny výměnou za modernizaci infrastruktury a investic do nízkoemisních technologií • Program financování 1) inovací a čistých technologií pro průmysl, 2) úspor energie v bytovém sektoru (Zelená úsporám II) z výnosů aukcí emisních povolenek (2013-2020) • Stávající (do 2014) a nový OPŽP

26

Děkuji za pozornost E-mail: [email protected] www.mzp.cz

27

Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR: plány a realita Leading Minds Forum 6. května 2011, Praha Lubor Veleba Jednatel RWE Gas Storage

RWE Gas Storage, s.r.o.

RWE je připravena investovat miliardy korun v ČR Brzdí nás překonávání nadměrných překážekU


STRANA 29

Projekty RWE pro energetickou bezpečnost v ČR i v Evropě Podzemní zásobníky – Rozšíření podzemních zásobníků Třanovice a Tvrdonice – Na tyto projekty jsme získali grant ve výši 35 milionů euro z Evropské komise

Přepravní soustava – Výstavba plynovodu Gazela – Propojení sever-jih – ČR – POLSKO – Nabucco – Posílení kapacity zpětného toku ze západu na východ

– V příštích pěti letech plánujeme vybudovat další nové skladovací kapacity


STRANA 30

Investice do energetické infrastruktury potřebují jasná pravidla Jistota plánování

Kratší doba realizace

Strategické projekty pro ČR Veřejný zájem Nechceme být cílem vydírání Spekulace s pozemky Ohrožena budoucí prosperita ČR


STRANA 31

RWE Gas Storage investuje miliardy korun do rozšíření podzemních zásobníků plynu

> Další projekty jsou připravené a jejich realizace závisí na poptávce > Investice v energetice přinášejí zisk investorům, ale zároveň posilují energetickou bezpečnost a slouží celé společnosti

Plánovaný rozvoj kapacity (mil. m3) +195 +140 +150 2856

+50

2661 2521

2321

2371

2009-10

2010-11

dnes

> Rozšíření kapacity portfolia zásobníků RWE Gas Storage o 535 mil. m3 do roku 2018

2011-12

2012-13

2018


STRANA 32

Rozšíření podzemního zásobníku představuje komplexní a náročný investiční projekt PZP Třanovice

PZP Tvrdonice

> Úprava centrálního areálu a povrchových technologií

> Úprava centrálního areálu a povrchových technologií

> Oprava 5 stávajících sond

> Oprava 14 stávajících sond

> Vrtání 10 nových provozních sond

> Vrtání 7 nových provozních sond

> Výstavba plynovodů k sondám a sběrného plynovodu, pokládka elektrického vedení a optických kabelů

> Výstavba plynovodů k sondám a sběrného plynovodu, pokládka elektrického vedení a optických kabelů

> Upgrade řídícího systému

> Výstavba nového sběrného střediska RWE Gas Storage, s.r.o.

STRANA 33

Ne všude se nám ale daří měnit plány v realitu > Severní Morava: výstavba je v plném proudu, zprovoznění kapacity příští rok

> Jižní Morava: 3 roky čekání na povolení báňského úřadu, stále bez výsledku

> Premiér a další političtí přestavitelé deklarují důležitost výstavby další skladovací kapacity v ČR, ale jiné státní instituce výstavbě kapacity de facto bráníU RWE Gas Storage, s.r.o.

STRANA 34

Investice do energetické infrastruktury je během na dlouhou trať > Výstavba či rozšíření podzemního zásobníku se může protáhnout: – 1-2 roky na posuzování investičního záměru (investor musí poskytnout seismická a jiná data) – 2 až 3 roky na získání potřebných povolení (stavební, energetická a báňská legislativa) – 2-5 let na výstavbu

Nejdůležitější povolení pro rozšíření PZP Třanovice: >

státní autorizace projektu (MŽP )

>

EIA –zjišťovací řízení

>

změna povolení HČ (natlakovaní Starého Pole)

>

povolení HČ (PIOS a nové vrty) (2)

>

povolení překročení hluku při vrtání nových sond, KÚ Ostrava

>

začlenění projektu Třanovice do PUR a ZUR ČR 2009

>

IPPC – turbíny kompresorů

>

Územní plán Č. Těšína

>

Územní rozhodnutí (16)

>

Stavební povolení (15)

>

změna UR + změna stavby před dokončením (3)

>

povolení zkušebního provozu (3)

>

kolaudační rozhodnutí – všechny stavby se stav. povolením (15)

>

povolení kácení lesního porostu (cca 4)

>

koordinované stanoviska dotčených organizací ve veřejně právním předjednaní všech staveb (krabice papírů)

>

bio dozor, archeologický dozor

Zdržení v povolovacím procesu má fatální dopad na ekonomickou návratnost projektů. RWE Gas Storage, s.r.o.

STRANA 35

Výkup pozemků a věcná břemena představují roky snažení s nejistými výsledky > Při rozšiřování stávajícího PZP na jižní Moravě se nedaří se zajistit přístup k červeně označeným pozemkům z následujících důvodů > Nevyřešené dědictví > Bankrot > Neznámá adresa majitele > Extrémní požadavky na vyrovnání


STRANA 36

Kvůli průtahům jsme se rozhodli sběrný plynovod umístit pod koryto vodního kanálu

> A koryto jsme při té příležitosti zrekonstruovaliU RWE Gas Storage, s.r.o.

STRANA 37

Při přímém dvoustranném vyjednávání s majiteli pozemků jsme většinou úspěšní > Instalace vrtné soupravy vyžaduje dočasný zábor velké plochy > Dobré vztahy s místními komunitami a kompenzace však pomáhají


STRANA 38

Několik námětů jak zjednodušit investorům život > „One-stop shop“ s dostatečnými pravomocemi vůči krajským a místním orgánům zapojeným do povolovacích řízení > Vyšší vymahatelnost pravidel správního řádu – Všechna povolovací řízení musí skončit v zákonném termínu > Odvolání k vyšší instanci by nemělo mít automaticky odkladný účinek – vyšší instance často vrací věc nižší instanci z procesních, nikoliv věcných důvodů; takové rozhodnutí lze znovu napadnout, i když je ve všech věcných aspektech shodné > Zefektivnění práce soudů, které jsou příliš pomalé > Stát by měl vysvětlovat místním komunitám přínosy investic do energetických projektů a podporovat je pomocí daňových asignací či jiného podobného nástroje RWE Gas Storage, s.r.o.

STRANA 39

KLÍČOVÉ INVESTICE ČEZ Peter Bodnár člen představenstva a ředitel divize investice ČEZ, a.s.

ČEZ SE DNES ŘADÍ MEZI 10 NEJVĚTŠÍCH ENERGETICKÝCH SPOLEČNOSTÍ V EVROPĚ 10 největších evropských energetik

10 největších evropských energetik

Počet zákazníku v 2009 v miliónech

Tržní kapitalizace v mld. € k 4. 3. 2011

1 Enel

60,5

2 EdF

37,9

3 E.ON

30,0

4 Iberdrola

28,0

5 RWE

25,0

1 GDF Suez

62,8 58,0

2 EdF

46,4

3 E.ON 4 Enel

39,7

5 Iberdrola

6 GdF Suez

11,3

6 RWE

7 EdP

10,9

7 Fortum

8 CEZ

9,3

8 CEZ Group

32,8 26,8 19,7 17,9

9 EnBW

6,0

9 PGE

10,7

10 PGE

5,0

10 EnBW

10,3

Zdroj: Bloomberg, Výroční zprávy

41

ČEZ SI DODNES ZACHOVAL STABILNÍ POSTAVENÍ NA DOMÁCÍM TRHU

Těžba uhlí

ČEZ

Ostatní

49% 22 milionů tun

51% 23 milionů tun

ČEZ vlastní 100% akcií v největší české těžební společnosti (Severočeské doly)

zdroj: ČEZ, ERÚ, 2009

Výroba

74% 60,6 TWh

Přenosová soustava

100% 58,2 TWh

propojené střední Evropy však podíl ČEZ dosahuje jen necelá 4 % výroby a trh je plně konkurenční

5 z 8 distribučních regionů

44% 24,4 TWh

61% zákazníků

39% zákazníků

26% 21,6 TWh

V kontextu

Distribuce

Dodávky pro konečnou spotřebu

Českou přenosovou Regulováno ze soustavu vlastní a provozuje ČEPS, jejímž 100% vlastníkem je český stát

strany ERÚ

56% 31,2 TWh

Trh je plně konkurenční

42

ČEZ SE STAL MEZINÁRODNÍM DODAVATELEM ELEKTŘINY A LEADREM NA TRZÍCH STŘEDNÍ A JIHOVÝCHODNÍ EVROPY CEZ Group in Poland (100% stake in Skawina, 100% in Elcho) Electricity generation, gross (TWh) Market share Installed capacity (MW) Market share

2.3

Energy Assets

Target markets

Trading Activities

Active subsidiary

1.5% 730 2.1%

Number of employees

530

Sales (EUR million)

160

CEZ Group in Germany (50% stake in MIBRAG)

CEZ Group in Romania (100% stakes in CEZ Distributie, CEZ Vanzare) Electricity sales, net (TWh)

3.3

Number of connection points (million)

1.4

Market share Number of employees Sales (EUR million)

17% 2,151 367

CEZ Group in Bulgaria (67% stake in CEZ Razpredelenie Bulgaria, CEZ Electro Bulgaria, 100% in TPP Varna )

Annual coal extraction (m t)

19.7

Electricity sales, net (TWh)

8.7

Lignite reserves (m t)

530


2.0

CEZ Group in the Czech Republic

Market share

Electricity generation, gross (TWh)

60.8

Market share

74%

Number of connection points (million) Market share

3.5 61%

Installed capacity (MW)

12,405

Number of employees

19,970

Sales (EUR million)

5,847

CEZ Group in Albania (76% stake in OSSH)

Installed capacity (MW) Market share Number of employees Sales (EUR million)

4,154 730

8.8


1.3

Market share

Electricity sales (TWh)

4.1

Installed capacity (MW)

Source: CEZ, national statistics, data for 2009, CZK/EUR 26.45

11%

Electricity sales, net (TWh) 1.1 6,086

1,260

CEZ Group in Turkey (37.36% stake in Akenerji; effective 44.3% stake in SEDAS through AkCez)

Number of connection points (million) Number of emplyees

39%

Market share

6.5 % 373 1.1% 43

OBNOVA A VÝSTAVBA ZDROJŮ POLOŽILA ZÁKLADY PRO RŮST SKUPINY ČEZ V BUDOUCNU Investiční výdaje* skupiny ČEZ miliony Kč

Obnova a výstavba nových zdrojů do roku 2009 (ve výstavbě + kontrahováno) MW plyn

uhlí

4 000

50 000

vítr 600

40 000 3 000

800

30 000 2 000

750

20 000 660

1 000

10 000

3610

800

0

0

2004

2005

2006

2007

2008

Tušimice II

Ledvice

Prunéřov II

Počerady

Fantanele

Total

Obnova/výstavba nových zdrojů představuje v současnosti cca 24% naší instalované kapacity.

*Včetně investic v sektoru distribuce, těžby a ostatních

44

VÝROBU LZE POKRÝT RŮZNÝMI TYPY ELEKTRÁREN, KAŽDÁ MÁ SVÉ VÝHODY A NEVÝHODY

Jádro

Žádné emise CO2 Stabilita dodávek paliva, možnost předzásobení Nejnižší náklady

Uhlí

Plyn

Jediné palivo, kterého je v našem regionu dostatek Fungující mezinárodní trh s černým uhlím, snadný import

Vysoká účinnost (CCGT) Flexibilní regulace výkonu Rychlá výstavba a relativně nízká počáteční investice

Obnovitelné zdroje

Žádné emise CO2 Šetrné k životnímu prostředí Politická podpora

Dlouhá doba výstavby Náročnost na kapitál Politicky citlivé téma Vysoké emise CO2, technologie na jejich minimalizaci (CCS) ještě nejsou komerčně dostupné

Relativně vysoké náklady na palivo Ceny plynu značně kolísají Úplná závislost na importu Omezený potenciál, silně závisí na místních podmínkách Ohrožují stabilitu přenosové sítě Drahé (nároky na veřejnou podporu)

45

V SOUČASNOSTI ČEZ INVESTUJE ZEJMÉNA DO OBNOVY HNĚDOUHELNÝCH ELEKTRÁREN

Kapacita hnědouhelných elektráren (MW)

Výhody projektů obnovy

Nízká cena lokálního

5 724

hnědého uhlí

3 514

Současnost

Dožívající hnědouhelná kapacita, která bude nahrazena zdroji na jiná paliva

750

Prunéřov

660

Ledvice

800

Tušimice

Elektrárny v blízkosti dolů – nižší náklady na přepravu

Nahrazení starých bloků novými technologiemi (snížení emisí CO2 o 20% z 1t CO2/MWh na 0.8 CO2/MWh)

Zajištěné dodávky hnědého uhlí po celou dobu životnosti

Projekty obnovy

46

TUŠIMICE – KOMPLEXNÍ OBNOVA (4 x 200 MWe)

Komplexní obnova 4 stávajících uhelných bloků o výkonu 200 MWe Výstavba rozdělena do dvou etap Čistá účinnost 38% (ISO) Zahájení stavby 06/2007 Plánované uvedení do provozu - I. etapy 06/2010 - II. etapy 11/2011

47

PRUNÉŘOV – KOMPLEXNÍ OBNOVA (3 x 250 MWe) Komplexní obnova 3 stávajících uhelných bloků o výkonu 210 MWe

Čistá účinnost vyšší než 39% (ISO) Předpoklad zahájení stavby 03/2012 Plánované uvedení do provozu 04, 06, 08/2014

48

LEDVICE – NOVÝ NADKRITICKÝ UHELNÝ BLOK (1 x 660 MWe)

Stavební příprava dokončena Uhelný blok s nadkritickými parametry o výkonu 660 MWe

Čistá účinnost 42,5% (ISO) Zahájení stavby 07/2007 Plánované uvedení do provozu – IV.Q. 2013 49

POČERADY – NOVÝ PAROPLYNOVÝ ZDROJ (1 x 838 MWe)

Pilotní výstavba PPC 838 MWe v ČEZ Čistá účinnost 57,4% (ISO) Zahájení stavby 04/2011 Plánované uvedení do provozu 06/2013

50

POKRAČUJE PŘÍPRAVA DOSTAVBY TEMELÍNA, PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ROZŠÍŘENÍ DUKOVAN, V ZAHRANIČÍ SE PŘIPRAVUJE PROJEKT BOHUNICE Příprava zahraničí

Příprava tuzemsko Dostavba Temelína

Nový blok v Jaslovských Bohunicích

Probíhá Zadávací

Příprava na výkup

řízení na výběr EPC dodavatele Probíhá proces EIA Probíhá zpracování PZ/ZP na SaVI

pozemků Příprava pro zpracování studie proveditelnosti

Rozšíření Dukovan

Dostavba JE Černá Voda

Schválen PZ Smlouva s ČEPS Dobíhá výkup pozemků Probíhá tvorba studie proveditelnosti

Podíl ČEZu (9,15%) ve společném podniku Energo Nuclear odprodán majoritnímu majiteli (rumunský stát)

51

POPTÁVKA PO VÝSTAVBĚ ELEKTRÁREN V ČR JE ZÁVISLÁ NA POPTAVCE PO ELEKTŘINĚ A VÝVOJI CELÉ EKONOMIKY

MEZIROČNÍ INDEXY SPOTŘEBY ELEKTŘINY A HDP V ČR 8% Spotřeba elektřiny

6%

HDP 4%

2%

21% 0%

4% -2%

Propad způsobený hospodářskou krizí

-4%

50% -6%

-8% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

zdroj: ČSÚ, ERÚ, ČEZ

52

EKONOMIKA SE ODRAZILA ODE DNA, ALE HROZBY DALŠÍHO ZPOMALENÍ ZŮSTÁVAJÍ GDP Indexováno, 100 = 2005

Průmyslová produkce Indexováno, 100 in 2005 110

109

EU27

105

USA

107

JPN

105

100

103

95

101

90

99

85

97

80

95

75

EU27

Nejhorší recese od Velké hospodářské krize skončila v druhém pololetí roku 2009 Od té doby vyspělé země zaznamenávají relativně mírný, křehký a nerovnoměrný růst Nejisté budoucí následky fiskálních a monetárních stimulů ekonomiky Zdroj: Eurostat, IMF, IHS GI

53

2010Q4

2010Q3

2010Q2

2010Q1

2009Q4

2009Q3

2009Q2

2009Q1

2008Q4

2008Q3

2008Q2

2008Q1

2007Q4

2007Q3

2007Q2

2007Q1

2006Q4

2006Q3

2006Q2

2006Q1

2005Q4

2005Q3

2005Q2

JPN

2005Q1

2010Q4

2010Q3

2010Q2

2010Q1

2009Q4

2009Q3

2009Q2

2009Q1

2008Q4

2008Q3

2008Q2

2008Q1

2007Q4

2007Q3

2007Q2

2007Q1

2006Q4

2006Q3

2006Q2

2006Q1

2005Q4

2005Q3

2005Q2

2005Q1

USA

PRO ROKY 2010–2015 BYL INVESTIČNÍ PROGRAM SNÍŽEN O 24% OPROTI PŮVODNÍM OČEKÁVÁNÍM

Investice 2010 – 2015 (CAPEX a finanční investice)

Pozastavené projekty:

v mld. Kč 120,0

Snížení z 423 311 mld. Kč

100,0

Varna a Skawina (nové zdroje), Galaţi, Nováky, US STEEL Ukončení akvizičních projektů:

80,0

STEAG, Geso/Enso, ENEA, Energa, privatizace tureckých společností, PAK, Cernavoda

60,0 40,0 20,0 0,0

2010

2011

2012 prosinec 2009

2013

2014

2015

leden 2011

Odchod ze zemí, kde nemáme energetická aktiva: např.: Rusko, Ukrajina, Kosovo, Srbsko,...

Projekty, které nesplňovaly strategické cíle nebo byly nerentabilní, byly z programu vyloučeny. Pokud dojde k oživení energetického trhu a ke zlepšení rentability těchto projektů, mohou být znovu zařazeny

Každý projekt musí pokrýt minimálně WACC včetně výnosové prémie * Pozn. stav k roku 2010

54

SUMÁŘ KLÍČOVÝCH INVESTIC ČEZ

Jádro

Uhlí

Dostavba dvou bloků jaderné elektrárny Temelín Obnova jaderné elektrárny Dukovany Společný podnik pro dostavbu elektrárny Jaslovské Bohunice na Slovensku Výstavba zdrojů, které poskytují nákladovou výhodu (např. blízkost dolu) Komplexní obnova Tušimic, Prunéřova Nový zdroj v elektrárně Ledvice s nejmodernější komerčně dostupnou technologií

Důležitá část výrobního mixu pro špičkový výkon a regulaci soustavy jako Plyn

protiváha OZE, vysoká účinnost při kombinované výrobě elektřiny a tepla Projekty PPC Počerady, Mělník v České republice Výstavba PPC na Slovensku a v Maďarsku (JV se společností MOL)

Výstavba největšího větrného parku v Evropě (poblíž rumunských obcí Obnovitelné zdroje

Fantanele a Cogealac; výkon 600 MW) Fotovoltaické elektrárny v ČR Spalování či spoluspalování biomasy, větrné elektrárny a další

55

Zajištění stability a výkonové rovnováhy ES ČR Pavel Šolc Ředitel sekce Korporátní služby, ČEPS, a.s.

6. 5. 2011

Obsah Zajišťování řízení ES a výkonové rovnováhy na liberalizovaném trhu – liberalizace po 10 letech Vliv integrace OZE a změn ve zdrojovém mixu v ČR a ve střední Evropě Projekty pro zajištění rovnováhy Shrnutí

Řízení ES v podmínkách trhu Vyrovnanost výroby a spotřeby na úrovni predikce zajišťuje trh s elektřinou v hodinových diagramech – Bilaterální transakce – Organizovaný trh Produktové obchody Spotový trh (vč. propojení trhu CZ/SK) Vnitrodenní trh

Základní motivací je mechanismus vyrovnávání a zúčtování odchylek – Vysoká cena odchylky vázaná na její velikost – Nástroje řízení rizik na úrovni účastníků i organizátorů trhu

Řízení ES v podmínkách trhu Řízení výroby zajišťují sami výrobci (self schedule, self dispatch) ČEPS zajišťuje pokrývání odchylek – Odchylky od predikcí a očekávání (výpadky, chyby predikce) – statistika, pravděpodobnostní analýza – Vnitrohodinové kmity (výroba, spotřeba) – statistika – Selhání trhu při mimořádných událostech - ??

ČEPS obstarává podpůrné služby (regulační výkony) pro pokrývání odchylek – – – –

Cca 8 mld. Kč/rok (cca 6% konečné ceny elektřiny) Cca +- 300 MW SR – vnitrohodinové kmity Cca +300 MW – 200 MW TR (cca +3, –2%) Cca + 500 MW QS – výpadek na dobu max 4 hod.

Řízení rovnováhy Doplňkové nástroje – Vyrovnávací trh z regulační energií (+-) – Dovoz regulační energie ze zahraničí

Zásadní roli při zajišťování rovnováhy hrají účastníci trhu; ČEPS pouze dorovnává omezené odchylky

Odchylky

Denní příprava provozu = disp. tunel

Klasická struktura zdrojů Instalovaný výkon velkých regulovatelných zdrojů (uhelné, jaderné, vodní, plynové elektrárny a velké teplárny) – cca 15 000 MW Drobné neřízené zdroje MVE (cva 450 MW) Malé neregulovatelné teplárny a závodní elektrárny cca 2000 MW Okolo 2500 MW neregulovatelných (vynucených) výkonů představuje cca 15% instalovaného výkonu a cca 40 % minima zatížení ES Umožňuje zajistit na regulovatelných zdrojch dostatek PpS

Připojování OZE v roce 2009 a 2010 Prudký nárůst OZE v roce 2009 a 2010 – cca 1900 MW (65 vs. 1958 MW) FVE – Cca 150 MW VtE – Cca 100 MW bio

– zdroje s vynuceným provozem a bez

možnosti regulace

Současný stav struktura zdrojů v ES Bilance výkonů v ES – Zdroje regulovatelné (schopné PpS) 14990 MW – Neregulovatelné zdroje celkem 4918 MW FVE – 1958 MW soudobost cca 75% VtE – 213 MW soudobost cca 75% Ostatní OZE – 580 soudobost cca 85% Ostatní neregulované zdroje – 210 soudobost cca 85% ZE + Teplárny – 2110 (soudobost cca >60%)

Zatížení ve dnech mimina 5600/4800 MW Neregulovatelné zdroje – 25% instalovaného výkonu – Cca 65% zatížení

Současný stav struktura zdrojů v ES Současný stav již neumožňuje zajistit dostatečné rezervy (resp. podmínkou udržení je dostatečný vývoz elektřiny) Další výzvy : – Platné povolení (smlouva o připojení) cca 2000 MW !!!! FVE a VtE – Požadavek na další připojování (VtE, BIO) – Odstavování uhelných zdrojů po roce 2015 (emisní limity, povolenky, U?)

Specifika/negativa FVE Nejdražší zdroj – dotace od spotřebitelů (ekonomická únosnost) Zdroj proměnlivého výkonu (záložní zdroje, nebo akumulace další náklady, řízení rovnováhy) Měkký zdroj – nedostatečné zkratové proudy (roztočení motorů) „umělá sinusovka“ – vliv na kvalitu elektřiny Absolutní přednost před ostatními (bez ohledu na vyvolané náklady, dopady a škody)

Spolehlivost a strategie provozu ES Nárůst potřeb PpS + snížení nabídky vyšší objem a vyšší ceny PpS = rychle rostoucí náklady Větší požadavky na regulační energii – Vyšší volatilita cen, větší špičky zejm Ereg– Cenové špičky, marginální ceny

Striktní dodržování N-1 + rezervy na nejistotu – Nižší disponibilní kapacity Přeshraniční kapacity Kapacity pro připojení zdrojů a spotřeby

Krátkodobá opatření (provozní strategie) Vyšší nákup PpS – zvýšení nákladů SyS Stimulace krátkodobých trhů – Nákupní strategie a cenotvorba na VT – marg.ceny – Cenotvorba na DT – záporné ceny !!!

Spolupráce se sousedy (market coupling, intraday MC, GCC) Zkvalitňování predikcí a spolupráce s PDS Ověřování a zkvalitňování nástrojů krizového řízení Zapojování nových zdrojů do dispečerského řízení – stavy nouze

Střednědobá strategie EZ- zapojení zdrojů nad 100 kW do dálk. Ovl. Rozvoj vyrovn. trhu (přístup, poptávka, ceny) Integrace trhu s elektřinou a regulační energií v regionu Nové druhy podpůrných služeb (akumulace ) Zákon o podpoře OZE – Vykupující – integrace do portfolia – Ceny ve vazbě na trh s elektřinou (Ereg spotvýkupní cena) – Rozvoj OZE ve vazbě na NAP

Koordinace řízení provozu ve střední Evropě (regionální dispečinky) Risk based asset management

Dlouhodobá strategie Rozvoj přenosové soustavy – – – – – –

Obnova PS Kapacity v uzlech PS a řízení rozhraní PS/DS Připojení nových zdrojů Tranzitní toky PS Koordinace provozu CEE PS Napojení na Supergrid

Dlouhodobá strategie Rozvoj Smart Grids (2015 až 2020) – Odpovědnost DS za řízení bilance – PpS DS – Účast spotřeby ???? – Akumulace , e-mobilita

Dlouhodobá strategie Regionální integrace PPS

Úkoly pro ČEPS Podpora rozvoje tržních mechanismů a integrace regionu (CEE region) Zajištění rozvoje a obnovy PS (60 až 70 mld. Kč) – – – – –

Připojení nových zdrojů Pokrytí zvýšené spotřeby Spolehlivost a odolnost PS Obnova zastarávající sítě Připojení na Supergrid po roce 2025

Zajištění tranzitních schopností PS a udržení exportních kapacit PS ČR – export ČR umožňuje zvýšit schopnost integrace OZE Koordinace přiměřeného rozvoje smart grids

Výzvy pro (ČEPS a) státní správu Autorizační a tendrovací procedury a schopnost naplňování zdrojového mixu podle SEK – Pravidla autorizace a tendrování – Státní garance pro rozvoj jádra – Soulad regulace a energetické politiky

Povolovací mechanismy infrastrukturálních staveb – EIA – Územní řízení – Přístup k pozemkům a vyvlastňování

Financování rychlého rozvoje infrastruktury – Finanční stabilita ČEPS – Regulační rámec a jeho změny

Závěrečné shrnutí Transformace na novou energetiku již začala Zásadní změny struktuty výroby z hlediska zdrojového i výkonového mixu a lokalizace Vysoká integrace (a závislost) české energetiky současně s budováním energetické odolnosti a krizových mechanismů Změny legislativy v oblasti energetiky, výstavby Role a nástroje státu při zajištování energetické bezpečnosti v kontextu energetické integrace EU

Vedeme elektřinu nejvyššího napětí Pavel Šolc Ředitel sekce Korporátní služby ČEPS, a.s Elektrárenská 774/2 Praha 10 [email protected] www.ceps.cz

NET4GAS, s.r.o. Spolehlivý přepravce zemního plynu a významný investor v ČR do propojení evropských plynárenských soustav

Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, s.r.o. 6. 5. 2011, Dorint Hotel Don Giovanni Prague

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

83

NET4GAS, s.r.o. Současné a plánované tranzitní cesty do EU Projekt Gazela Projekty EEPR Projekt MORAVA Projekt LBL (Lanžhot - Baumgarten Line) Projekt GATRAC

1. Historie společnosti NET4GAS OBCHODNÍ JMÉNO Tranzitní plynovod, národní podnik Tranzitní plynovod, koncernový podnik Transgas, odštěpný závod

ČPP, odštěpný závod Transgas

Transgas, státní podnik Transgas, akciová společnost Transgas, akciová společnost RWE Transgas, akciová společnost

RWE Transgas Net, s.r.o.

NET4GAS, s.r.o. 84

ZMĚNA 1971 podpis mezivládní dohody o přepravě plynu 1977 přechod z trustového na koncernové uspořádání 1989 vznik státního podniku ČPP 1994 vyčlenění distribučních společností v rámci první vlny privatizace, začlenění podzemních zásobníků plynu 1998 příprava na druhou vlnu privatizace 2001 vyčlenění zbytkového podniku ČPP Transgas, s. p. 2002 Privatizace společnosti 2005 sloučení RWE Energy CZ a Transgas, a.s. 2006 vznik TSO (Transport System Operator), oddělení přepravy od obchodu s plynem 2010 rebranding, pokračující oddělení přepravy od obchodu s plynem

LOGO

1. Historie společnosti NET4GAS 1971 - 1994

1967 : první plynovod Bratrství 1970 : podpis mezivládní dohody mezi SSSR a ČSSR 1971 : zahájena výstavba tranzitního plynovodu 1972 – 1973: zahájení dodávek plynu do NDR a SRN 1994 : rozdělení tranzitní soustavy 85

20.9.2010

1. Historie společnosti NET4GAS (rozdělení přepravní soustavy od 1.1.1994)

SLOVAK GAS TSO

86

20.9.2010

1. Přepravní soustava NET4GAS Tranzitní soustava zahrnuje tranzitní plynovody (PN 61 - 84 bar) a pět kompresních stanic o instalovaném výkonu 297 MW. Vstup a výstup do soustavy bude prostřednictvím 6ti hraničních předávacích stanic (tři na území ČR, dvě na území Německa a jedno na území Polska). Vnitrostátní přepravní soustava je tvořena vtl plynovody (PN 40 – 63 bar). Prostřednictvím 86 vnitrostátních předávacích stanic je zemní plyn dodáván regionálním plynárenským společnostem.

Technické údaje Tranzitní síť

2 455 km

Vnitrostátní přepravní síť

1 187 km

5 kompresních stanic

297 MW

4 HPS ( v ČR - Lanžhot, Hora Sv. Kateřiny,) (v SRN - Waidhaus, Olbernhau) 2 HPS ve výstavbě (Brandov, v PL – Szieszyn) 87

1. Ekonomické ukazatele 2010 NET4GAS, s. r. o.

Finanční indikátory v mil CZK

Je výhradním držitelem licence k provozu přepravní soustavy v České republice.

m3

Přepraví více než 30 mld. zemního plynu ročně pro zahraniční zákazníky a 8,5 mld. m3 pro ČR

Do roku 2020 investujeme do rozvoje přepravních sítí celkem 15 miliard Kč.

7. největší plátce daně z příjmů v ČR v roce 2009.

88

Tržby celkem

10 261

EBITDA

8 246

Provozní zisk

5 981

Zisk před zdaněním

6 204

Zisk po zdanění

5 026

Investice

759

Počet zaměstnanců

519

(31.12.2010)

1. Přepravní soustava 2010 35 mil.m3/d 35 mil.m3/d

25 mil.m3/d

HORA SV. KATEŘINY

OLBERNHAU

PŘEPRAVNÍ SOUSTAVA 2010

SAYDA

HRANIČNÍ PŘEDÁVACÍ STANICE

cz cz

35 mil.m3/d

KOMPRESOROVÁ STANICE HOSPOZÍN cz

SPOJOVACÍ (ROZDĚLOVACÍ) UZEL 70

mil.m3/d PŘEDÁVACÍ STANICE

cz KOUŘIM cz

Průměrná dodávka do ČESKÉ REPUBLIKY 25

KRALICE N. O.

mil.m3/d cz

95

mil.m3/d

30 mil.m3/d

89

93 mil.m3/d

WAIDHAUS

ROZVADOV

70 mil.m3/d 180 mil.m3/d

45 mil.m3/d

VESELÍ N. L.

HOSTIM

MALEŠOVICE

BŘECLAV

25 mil.m3/d LANŽHOT

1. Podzemní zásobníky plynu posilují spolehlivost a bezpečnost dodávek suma kapacit v PZP v ČR je 3,25 mld.m3 suma kapacit ve výstavbě cca. 1,43 mld.m3 celková plánovaná kapacita cca. 4.68 mld.m3

Přehled podzemních zásobníků Zásobníky RWE GS – Dolní Dunajovice – Tvrdonice – Štramberk – Třanovice – Lobodice – Háje

kapacita 2,5 mld.m3

Pronajaté zásobníky RWE Transgas – Uhřice (0,18 mld.m3) kapacita – Láb (Slovensko) 0,68 mld.m3

PZP Háje PZP Třanovice

Řožná PZP Lobodice PZP Uhřice PZP Dambořice

PZP Štramberk

PZP Dolní Bojanovice

Ostatní zásobníky na území ČR – Dolní Bojanovice (MND): kapacita 0,57 mld.m3 – Dambořice (MND):ve výstavbě 0,4 -0,5 mld.m3

PZP Dolní Dunajovice

PZP Tvrdonice Břeclav

Podzemní zásobník RWE GS

Plánované zásobníky na území ČR: – kavernový zásobník Rožná: kapacita 0,18 mld.m3 Investor (Česká plynárenská) – Břeclav: kapacita 0,1 – 0,3 mld.m3 Investor (Česká naftařská společnost) 90

* při 15°C

Pronajatý podzemní zásobník RWE Transgas Cizí podzemní zásobník MND GS Hraniční předávací stanice

Plánovaný podzemní zásobník

PZP Láb

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

91


2. Zásobování EU zemním plynem v roce 2009

92

Zdroj: British Petrol Statistical Rewiew of World Energy, červen 2010

2. Současné a budoucí trasy zemního plynu z východu na evropské trhy Plynovody v Rusku Hlavní tranzitní cesty Distribuce zemního plynu Plynovody ve výstavbě Plánované plynovody Hlavní vstupní body ruského plynu do Evropy

93

20.9.2010

2. Ostatní budoucí plánované projekty pro zásobování Evropy 1

MET

2

Transmed

3

GALSI

4

Medgaz 1

5

TGL

6

Green Stream 5

3 4

2

6

94

2. Evropské terminály LNG

Stávající Ve výstavbě Návrh

Świnoujście

Croatia

95

2. Porovnání nákladů na přepravu ZP v plynné a kapalné fázi (plynovody vs. LNG) USD / mm btu 4,0

3,0

2,0 Podmořské plynovody Plynovody uložené v zemi

1,0

LNG

0

1000

2000

3000

4000

5000

6000

7000

0,0 8000

km Zdroj: Distrigas, IGU

96

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

97


3. Projekt Nord Stream – OPAL / NEL – Gazela Třetí cesta ruského zemního plynu do Evropy Nord Stream

NEL

OPAL

Gazela

220 200 170

100

100

85

DN [mm]

1 200

1 200

1 400

1 400

Q [BCM/rok]

55 (2 x 27,5)

20

35

30 - 33

DÉLKA PLYNOVODU [km]

2 x 1224

440

PLÁNOVANÝ PROVOZ [rok]

1. 2011 2. 2012

2012

7 400

1 000

PN [bar]

PLÁNOVANÉ NÁKLADY [mil €]

98

Nord Stream

NEL

OPAL

470

2012

1 000

166

2012 Gazela

400

3. Projekt Gazela 1 2

Propojení do stávající sítě N4G na 5 místech 1. Brandov 2. Jirkov 3. Sviňomazy 4. Přimda 5. Rozvadov

3 5

99

4

Plynovod Gazela je propojením mezi HPS Brandov a Rozvadov. Výstavba je rozdělena do tří úseků (Lot No.1-3). 14.10. 2010 začala výstavba Lot No. 1 na HPS Brandov Začátek provozu je plánován na konec roku 2012.

3. Zajištění kvality při realizaci plynovodu GAZELA NET4GAS zajišťuje přísnou kontrolu kvality použitých materiálů a prováděných prací

STUPNĚ KONTROLY:

QC 1 > Kontrola kvality zajišťovaná výrobcem prostřednictvím třetí strany QC 2 > Kontrola kvality zajišťovaná investorem prostřednictvím nezávislé inspekční firmy QC 3 > Kontrola kvality (Inspekce) prováděná pracovníky NET4GAS

100

3. Ochranná a bezpečnostní pásma

Bezpečnostní pásmo

Ochranné pásmo

Ochranné pásmo

Energetický zákon č. 458/2000, po novele č. 158/1999 stanovuje na plynárenských zařízeních podle: • § 68 ochranná pásma • § 69 bezpečnostní pásma

Bezpečnostní pásmo

Česká republika

4m

0,8 m. min. hloubka uložení

4m 160 m

160 m

• > DN 500 • > 40 bar OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI A SPOLEHLIVOSTI

101

> Průběžné kontroly a inspekce v procesu výstavby a provozu > Kvalitní tovární izolace včetně doizolování svarů na stavbě > Dvojnásobná NDT svarů (RT a UT) > Provedení stresstestů > Vnitřní inspekce po výstavbě a v průběhu provozu

3. Ochranná a bezpečnostní pásma Německo •Zákon nestanovuje na plynárenských zařízeních bezpečnostní pásma Ochranné pásmo

Ochranné pásmo

•Stanovuje pouze ochranná pásma ve vzdálenosti 10 m na každou stranu v kolmém směru od půdorysu plynárenského zařízení.

0,8 m. min. hloubka uložení

10 m

10 m

• > DN 500 • > 40 bar

102

3. Zařízení pro vnitřní inspekci plynovodů

103

3. Srovnání výstavby dopravní a energetické infrastruktury v ČR Výstavba dopravní infrastruktury

Výstavba energetické infrastruktury

Stavebník nemusí dokládat při podání žádosti o stavební povolení oprávnění k cizím nemovitostem. Stavební úřad zahájí stavební řízení i bez těchto oprávnění a o vydání stavebního povolení rozhodne až po předložení oprávnění

Při výstavbě je nutné předložit oprávnění k cizím nemovitostem již při podání žádosti o stavební povolení, bez těchto oprávnění stavební úřad řízení nezahájí

Proces vyvlastnění doznal výrazného zjednodušení, např. byly zjednodušeny předpoklady pro zahájení vyvlastňovacího řízení

Proces vyvlastnění se řídí standardním postupem

Lhůty pro podání žalob soudům k přezkoumání správních rozhodnutí vydaných v rámci územního a stavebního řízení jsou zkráceny na polovinu běžných lhůt. Zároveň soud o takovýchto žalobách rozhodne ve lhůtě 90 dnů.

Podání žalob soudům k přezkoumání správních rozhodnutí vydaných v rámci územního a stavebního řízení se řídí standardními lhůtami

V případě žaloby proti rozhodnutí V případě žaloby proti rozhodnutí vyvlastňovacího vyvlastňovacího úřadu, nemá tato žaloba úřadu, nemůže být odkladný účinek žaloby automaticky odkladný účinek, což znamená, že vyloučen, což znamená, že stavba může být stavba může být realizována již v průběhu soudního řízení. realizována až po skončení soudního řízení

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

105


4. Evropský energetický plán pro rozvoj (EEPR – European Energy Plan for Recovery)

Seznam projektů 1.

Posílení reverzního toku ze západu na východ

2.

Propojení české a polské tranzitní soustavy

3.

Nárůst flexibility PZP- propojení s přenosovou soustavou

Vyšší flexibilita dodávek ZP do Evropy

106

propoj do Rakouska, CZ - Oberkappel (AT) propoj Baumgarten(AT) - Břeclav (CZ)

Informace

Slovensko-Maďarské propojení tranzitních soustav

2.

1.

Všechny projekty musí být dokončeny do konce roku 2012 Očekáváme 50% financování z Evropského energetického plánu pro rozvoj (EEPR)

4. EEPR – Posílení reverzního toku ze západu na východ

Posílení kapacity HPS Hora Sv. Kateřiny

Rekonstrukce RU Hospozín

Rekonstrukce KS Kralice nad Oslavou

Rekonstrukce RU Malešovice

a

1

b 40

Rekonstrukce potrubního systému 1. haly KS Břeclav, za účelem tranzitu plynu z České Republiky na Slovensko. Rekonstrukce HPS Lanžhot, za účelem tranzitu plynu ze západu na východ

Začátek provozu 10/2010 - 10/2011

Plánované náklady: 7,35 mil. €

70 mil m3/ den

c d e 30

45 mil m3/ den

10

107

f

25 mil m3/ den

4. EEPR- Propoj plynovodu z ČR-PL ( PZP Třanovice – Skorczów) Společný projekt s Polskem 10 km nového plynovodu DN 500, PN 63 v ČR 22 km plynovodu a HPS na Polské straně

2 Plánované náklady: 7 mil € (CZ) Cílem je vytvořit systém, který bude umožňovat obousměrné dodávky plynu. Začátek provozu 10/2011 108

4. EEPR- Propoj Česká republika – Polsko Dostupné kapacity: Pevná kapacita 0,5 mil.m3/d v létě při plnění PZP; Pevná kapacita v zimě 2,5 mil.m3/d ; Směr ČR <-> PL; 500 mil.m3/rok;

Pevná

Přerušitelná

DN700 PN61 to Děhylov

Skoczóv

Hranice ČR/PL

RU Libhošť DN700 PN61 z VPS Hrušky

PZP Štramberk

109

Libhošť - Třanovice 55 km DN500 PN63

Třanovice – Hranice 10 km DN500 PN63

Nový plynovod

PZP Třanovice

Hranice – Skoczow 22 km DN500 PN63 Nový plynovod

4. EEPR - Růst flexibility přenosové soustavy Růst flexibility PZP- připojení k přenosové soustavě 3,2 km dlouhý plynovod pro propojení mezi PZP Tvrdonice a KS Břeclav Dimenze: DN 1000, PN 73,5 Přímé napojení do přenosové soustavy a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity na 14 mil.m3/d Přenosová kapacita: 20 mil.m3/d Začátek provozu říjen 2012

3 Výhoda: přímé napojení na přenosovou soustavu a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity 110

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

111


5. Projekt MORAVA (základní informace) • Celková délka: • Dimenze: • Tlak: • Plánovaná cena: • Výstavba

PZP PZP PZP

cca 210 km DN 900 – DN 1200 73.5 bar 215 mil. EUR (DN900) 2016 – 2017

Projekt MORAVA • Studie trasy: dokončena • EIA: probíhá • Open Season: 2015

• Přímé propojení přenosové soustavy s PZP a nárůst denní vtláčecí a těžební kapacity; • Nová elektrárna; • Severomoravský region - v budoucnu je v plánu přechod od uhlí na ZP • Severojižní propoj ( v případě úspěšného ukončení Open Season); 112

5. Plánované propojení přepravních soustav od Jadranu k Baltu

1. Zvýšení diverzifikace dodávek ZP do zemí Višegrádské čtyřky 2. Propojení dvou terminálů na zkapalněný plyn 3. Nejedná se o nový plynovod 4. Projekt znamená propojení přepravních soustav (sever – jih) 5. Na území ČR: projekt Morava

Świnoujście v Polsku

Krk v Chorvatsku

113

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

114


6. Plynovod hranice ČR/A – KS Břeclav Cíle projektu Propojení Baumgartenu s KS Břeclav přímo do přenosové soustavy NET4GAS

Popis projektu nový plynovod DN 800 – DN1000, PN 7,35 délka plynovodu: 11 km v ČR a 53 km v Rakousku nová hraniční předávací stanice průzkum trhu: dokončen další krok: Open Season

115

Propoj s Baumgartenem

Obsah prezentace

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

116


7. GATRAC: Sdružené přeshraniční produkty Přímé propojení mezi jednotlivými virtuálními obchodními body (VTP - Virtual Trading Point) Sdružené produkty na zákl. jediné smlouvy(„podobné lístkům na vlak“) Možnost zarezervovat u každého zúčastněného TSO na zákl. metodiky „FCFS“(First Come First Serve - kdo projeví zájem jako první) První produkt: Pevná denní kapacita Rezervace možná jeden a více dní předem* Žádné renominace Rezervace možné od 01.01.2010

VP

VTP

117

Krok směrem k další integraci krátkodobých trhů s plynem

* Více dní předem s cílem umožnit rezervace přes víkend a svátky a sladit období pro rezervaci kapacity s obchodovacími časy na spotovém trhu s plynem na EEX

GASPOOL - konsorcium DONG Energy Pipelines, Gasunie Deutschland Transport Services, ONTRAS-VNG Gastransport a WINGAS Transport

7. Rozšíření GATRAC II v blízké budoucnosti GASPOOL - konsorcium DONG Energy Pipelines, Gasunie Deutschland Transport Services, ONTRAS-VNG Gastransport a WINGAS Transport

VP Gaspool

NCG - Net Connect Germany (konsorcium Bayernets, Eni Gas Transport DE, Open Grid Europe, GRT Gas DE a GVS Netz

VP NCG

VTP N4G

Lanžhot

Rozsah současné spolupráce Možné budoucí trasy

118

7. Cíl: N4G křižovatka pro krátkodobý trh s plynem ve střední Evropě

VP Gaspool

VP NCG

VP PL

VP SK

VTP N4G VP CEGH

Od roku 2012 bude český trh prostřednictvím sedmi sousedních TSO přímo napojen na čtyři (dnes jsou tři) a později možná pět sousedních trhů Po zprovoznění polské přípojky bude mít N4G možnost oboustranné spolupráce se šesti ze sedmi TSO Prostřednictvím eustream bude možná také spolupráce s OMV Gas

GASPOOL - konsorcium DONG Energy Pipelines, Gasunie Deutschland Transport Services, ONTRAS-VNG Gastransport a WINGAS Transport NCG - Net Connect Germany (konsorcium Bayernets, Eni Gas Transport DE, Open Grid Europe, GRT Gas DE a GVS Netz CEGH - Central European Gas Hub (OMV a vídeňská burza) GazSystem (PGNiG)

Rozsah současné spolupráce Možné budoucí trasy

119

Kontakt: Jan Nehoda, jednatel NET4GAS, s.r.o. [email protected]

Konkurenceschopnost ČR s důsledky pro oblast energetiky – porovnání s jinými státy EU i mimo EU Prof. Michal Mejstřík PhDr. Petr Teplý, Ph.D., PhDr. Mgr. Jana Chvalkovská EEIP, a.s. Mezinárodní obchodní komora Česká republika (ICC CR)

Je Česká republika vhodným místem pro investice v oblasti energetiky? Dorint Hotel Don Giovanni Prague, Praha 6. května 2011 Slide 121 www.eeip.cz

Obsah

1. Úvod 2. Trichotomie evropské energetické politiky 3. Konkurenceschopnost ekonomiky 4. Problém 3I a investice v energetice 5. Závěr

Slide 122 www.eeip.cz

1. Úvod

Dva faktory pro přežití ekonomiky Dvourychlostní EU? Různé dopady na země PIGS vs. „silné“ země vs. ČR Krátko- vs. dlouhodobé reakce na vývoj ekonomiky Jaké jsou klíčové faktory pro přežití ekonomiky? 1. První noha – makroúroveň/fiskálně strukturální 2. Druhá noha – konkurenceschopnost Budoucí strategie ČR – “Finský/německý“ model vs. “PIGS” země? Na sever nebo na jih? Problém 3I na konkurenceschopnosti ekonomiky existuje i v energetice a ovlivňuje investice do tohoto sektoru (4I) Zdroj: EEIP


1. Úvod

Globální rámec a kreativní destrukce •Prudent and adequate fiscal and monetary policy •Sustainable economic stimuli (no „buy domestic“ campaigns)

•Active economic diplomacy •Support structuresfor exporting companies •Removal of trade barriers

•Support to R&D, technology and innovations •Formation of conditions for development of ICTs for trade and bussines

In all of these areas, civic engagement may lead to substantial improvements Zdroj: EEIP podle různých zdrojů


Obsah



3. Trichotomie evropské energetické politiky

Vztahy jednotlivých prvků trhu s plynem, legislativy a jejích determinant (příklad východiska pro energetickou politiku)

Zdroj: EEIP



Trichotomie evropské energetické politiky

Problém rozdílných determinant evropské energetické politiky a jejich mnohdy nekompatibilních cílů

Zdroj: EEIP



Možnosti zaměření energetické politiky EU Nepřiměřený důraz na snížení dovozní závislosti V případě přílišné orientace energetické politiky EU na snižování dovozní závislosti by mohlo dojít jednak k ohrožení plnění environmentálních závazků EU a dále k autarkizaci členských států v oblasti energetiky a k ohrožení fungování vnitřního trhu.

Nepřiměřený důraz na růst a konkurenceschopnost V případě nepřiměřeného důrazu na konkurenceschopnost a růst by rovněž mohlo dojít k ohrožení závazků EU v rámci Kjótského protokolu, jakož i k potenciálnímu ohrožení liberalizovaného vnitřního trhu s energiemi i energetickými společnosti z neunijních států.

Nepřiměřený důraz na ochranu klimatu V případě přehnaného důrazu na ochranu klimatu může EU snížit svou konkurenceschopnost vůči zemím, které se ochranou klimatu a snižováním emisí skleníkových plynů nezabývají. Důraz na snižování emisí by vedl ochromit evropský průmysl a tím i růst.

Vyvážený důraz na východiska energetické politiky Pouze vyvážený přístup ke všem třem prioritním osám je způsobilý stabilizovat evropskou energetickou politiku tak, aby fungovala jako efektivní regulatorní rámec rozvoje energetických odvětví v EU.

Potřeba hledání optimálního vztahu mezi všemi faktory ve vztahu k udržitelnému růstu Strategie Evropa 2020 a dopad na investice (nejen) v ČR Zdroj: EEIP


Obsah



3. Konkurenceschopnost ekonomiky

Cenová (ne)konkurenceschopnost Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100) 200

Náklady na pracovní sílu (rok 2000=100, směr nahoru = růst nákladů). 160 Maďarsko

180

Slovensko

160

ČR

150 140

Slovensko ČR

130

Maďarsko

120

120 Polsko

110

Německo

Finsko

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

2002

1999

90

80

2001

Polsko Německo

2000

100

100

2010

140

Reálný efektivní měnový kurs (rok 1999=100)

Kursový vývoj (leden 1999=100, směr dolů = posilování měny 130 140

120 EUR/HUF

130

110

Irsko 120

100

Španělsko

EUR/PLN

Řecko

110

90

100

80

Německo

EUR/SKK

70

90

EUR/CZK

Zdroj: Mejstřík et al (2011) http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/


2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

80 1999

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

60

3. Konkurenceschopnost ekonomiky

Necenová konkurenceschopnost - pyramida faktorů

Zdroj: Mejstřík et al (2011) http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/nerv-ramec-strategie-konkurenceschopnosti-82538/


Obsah



3. Problém 3I a investice v energetice

Global Competitiveness Index: problémy ČR

Zdroj: World Economic Forum (2010)


133


Global Competitiveness Index: problém 3i

ČR se nachází blízko průměrným hodnotám jako srovnatelné země, ale je patrný rozdíl v inovacích, infrastruktuře, a hlavně v institucích (problém 3I).

Zdroj: WEF (2010) Zdroj: EEIP


134


Problém 3I v energetice a investice jako 4I Podobně jako na úrovni celé ekonomiky lze nalézt problémy 3I v energetice ovlivňující investice (4I) Inovace Infrastruktura

Investice (4I)

Instituce Nízká přeshraniční operabilita, problematika institucí atd. Snaha maximalizovat alespoň dočasně potenciál polohové renty. A co inovace? Zdroj: EEIP


Obsah



5. Závěr

Co říci závěrem?

Nutnost vytvoření podmínek 3I energetiky v ČR pro

Investice jako 4I Slide 137 www.eeip.cz

Kontakt – Prof. Michal Mejstřík EEIP, a.s. Národní 17 110 00 Praha 1 Česká Republika Tel.: + 420 224 232 754 E-mail: [email protected] www.eeip.cz

Mezinárodní obchodní komora v České republice Thunovská 12, 118 00 Praha 1 Česká Republika Tel: 420 257 217 744 E-mail: [email protected] www.icc-cr.cz



Obsah: 3. Lubor Veleba, CCO a jednatel RWE Gas Storage, s.r.o. Investice RWE do energetické infrastruktury v ČR plány a realita

Recommend Documents