Pouště a polopouště
Pouště a polopouště • • • •
aridní (suché) oblasti Země zaujímají 25-35 % rozlohy souše rozhodujícím parametrem je nedostatek srážek, resp. potenciální výpar >> srážky teplé (subtropický pás-15-30°), mlžné (pobřežní, horské) a chladné (mírný pás-nitra kontinentů,srážkový stín) pouště obecně chudý vegetační pokryv (extrémní životní podmínky-např. teplota půdy až 60°C) → unikátní adaptace rostlin a živočichů
Geografické rozšíření pouští • • • • •
Sahara - 9 mil km2, navazují arabské pouště, Západoindická poušť → Tibetská náhorní planina, Taklamakan (SZ Čína), Gobi Namib, Kalahari SA - Nevadská pánev, Mohavská a Sonorská poušť JA - pobřeží Pacifiku, Atacama, náhorní planina And, Patagónská poušť Austrálie - >40% území, ne klimatická poušť - vliv pastvy
Klimatické poměry •
• • • • •
• •
Subtropické pouště: vysušený a ochlazený antipasátový vzduch klesá v oblastech obratníků → trvalé tlakové výše (subtropické anticyklóny) denní maxima běžně > 40°C, minima < 0°C srážky < 200 mm (extrémní oblasti Sahary < 1 mm), polopouště 150-400 mm potenciální výpar až řádově vyšší místní větry-písečné bouře (harmatan, samum) vliv studených proudů -Humboldtova (Atacama), Kanárského (Sahara), Benguelského (Namib, Kalahari) Pouště mírného pásu: horká léta (denní maxima >40°C), mrazivé zimy (až -25°C)
teplý proud studený proud
Geomorfologie pouští • • •
intenzivní fyzikální zvětrávání a eroze hamada - skalnatá nebo hrubě kamenitá poušť, zvětralá matečná hornina (eroze) erg - písečná poušť s pohyblivými dunami (akumulace), barchán - srpovitě zahnutá písečná duna
• vádí (creek) - vyschlé koryto nebo jen s občasně tekoucí vodou • salar (playa, sebka) – zasolené sníženiny • oázy - oblasti vystupujících pramenů
Solná puna, Peru, Arequipa, 4200 m
Flóra a adaptace rostlin na aridní prostředí • •
• • •
efeméry („jednoletky“)- klíčí v období srážek, sucho přetrvávají v semenech (semenná banka v půdě) rozsáhlý, hluboký kořenový systém, opad listů v období sucha, tvorba podzemních orgánů, zvl. vodní pletiva, silná kutikula, otrnění (zvětšení odrazu světla), zvl. typ metabolizmu (CAM) Lithops-kvetoucí kameny krátký životní cyklus 1-2 měsíce sukulenty - kaktusy, bromélie, pryšce, tamaryšky, palmy reliktní element jižní Afriky Welwitschia mirabilis → zřejmě dlouhá evoluční historie pouštní květeny (začátek třetihor?)
baobab (lahvový strom)
Fauna a adaptace živočichů na pouštní prostředí •
převažuje noční aktivita, zahrabání v písku podzemní život, sezónní aktivita (estivace=letní spánek), zvl. pokryv (velbloud - rozdíl teplot srst-kůže řádově desítky °C), světlé zbarvení, redukce potních žláz, koncentrované výkaly, produkce metabolické vody - 100 g tuků ≈ 41 g vody (bezobratlí, pískomil); ochlazování vypařováním, adaptivní hypertermie (velbloud)
•
savci (hlodavci, kopytníci, šelmy), ptáci, plazi (hadi, ještěři), členovci (pavouci, škorpióni, mravenci) specifická stanoviště - sezónní vodní nádrže (vysoké t a salinita) – korýši, obojživelníci
•
zajíc gekon fenek korovec jedový tarbíkomyš
sklípkan
surikata
dikobraz
Fauna velbloud dvouhrbý (drabař) -Asie
velbloud jednohrbý (dromedár)-Afrika
gazela
karakal
koza bezoárová
Historický vývoj pouští • •
• • •
značné stáří Namibské pouště (devon nebo třetihory) x Plio/Pleistocénní stáří Sahary a severoamerických pouští orogeneze horských masívů, zdvih náhorních planin (Tibetská-4 200až 4 800 m n.m.)→ třetihorní stáří středoasijských chladných pouští → vysoký stupeň endemismu živočichů (potemníkovití, sarančata) aridní oblasti - potenciální výpar > srážky, vzlínání půdní vody kapilárními silami dešťová voda - pouze 0.001% NaCl, ale pokud není odtok (uzavřený hydrolog. cyklus) → postupná salinizace půdy solné pánve a solná jezera - Mrtvé moře, Aralské moře, Velké solné jezero
Vliv člověka - dezertifikace krajiny • •
pouštní nomádské kmeny - migrace spolu s dešti přechod k usedlému stylu života, nárůst lidské populace → přepásání vegetace a kompakce půdy → změna druhové skladby → dezertifikace krajiny • nevhodné zavlažovací praktiky → salinizace půdy, vznik nepropustných solných krust (sádrovce, chloridy, sulfáty) • nevhodné (bezodtokové) umělé zavlažování → pomalá salinizace (x každoroční záplavy Nilu → přirozená desalinizace půdy)
plameňák
