Příloha I.
A. Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území PŘÍRODNÍ REZERVACE VELKÁ SKÁLA (dle § 40 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dále též jen „zákon“)
Název zvláště chráněného území: Velká skála
Předměty ochrany a jejich popis: 1. Komplex prudkých svahů nad řekou Jihlavou s biotopy štěrbinové vegetace silikátových skal a drolin, skalní vegetace s kostřavou sivou, hercynských dubohabřin, acidofilních teplomilných doubrav a suťových lesů s výskytem významných druhů rostlin a živočichů na tyto stanoviště vázaných, 2. Populace bažanky vejčité (Mercurialis ovata), dvouřadce pozdního (Cleistogenes serotina), řeřišničníku skalního (Cardaminopsis petraea), sleziníku hadcového (Asplenium cuneifolium), páchníka hnědého (Osmoderma barnabita), kovaříka Ischnodes sanguinicollis, kovaříka Limoniscus violaceus a ještěrky zelené (Lacerta viridis). 3. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem1 vyhlášena evropsky významná lokalita CZ0614134 Údolí Jihlavy a které se nacházejí na území přírodní rezervace Popis předmětů ochrany: A. ekosystémy Název ekosystému / biotopu
1
podíl plochy v ZCHÚ (%)
S1.2 Štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin
3,5 % rozlohy PR (v západní a východní části území)
T3.1 Skalní vegetace s kostřavou sivou (Festuca pallens)
7 % rozlohy PR (v severní části území)
L3.1 Hercynské dubohabřiny
22 % rozlohy PR (ve střední a východní části území)
L4 Suťové lesy
20 % rozlohy PR (v západní a východní části níže na svazích mezi skalami)
Popis ekosystému / biotopu V západní části jsou skály se štěrbinovou vegetací silikátových skal a drolin (S1.2) obsazeny kapradinami (Dryopteris filix-mas, D. dilatata, Polypodium vulgare), ve východní části se vegetace objevuje na zastíněných skalách, typickým druhem je zde Polypodium vulgare Vyvinutá na skalách a dalších otevřených místech, typickými druhy jsou Allium flavum, Anthericum ramosum, Euphorbia epithymoides, Inula hirta, Veronica spicata, Stipa pennata Spodní části svahů ve střední části lokality, keřové patro téměř chybí, v bylinném patře roste Poa nemoralis, Tanacetum corymbosum, Silene nutans, Polygonatum odoratum, Hieracium spp. Cyclamen purpurascens, Cephalanthera damasonium, Vicia pisiformis, Neottia nidus-avis, Mercurialis ovalis, Hackelia deflexa, Inula conyzae. Sutě se zde také vyskytují, ale jsou stabilizované, chybí na nich nitrofilní druhy a převládá Carpinus betulus. Ve východní části se vyskytuje v údolích mezi skalami, typickými druhy zde jsou Campanula glomerata, Vincetoxicum hirundinaria Typickými druhy zde jsou Acer pseudoplatanus, Acer campestre, Tilia cordata, Carpinus betulus.
Nařízení vlády č. 318/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit
1
L6.5A Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)
14 % rozlohy PR (v západní části území)
Velmi světlé a nízké doubravy s kručinkou ve skalnaté západní části území,na vršcích skal přechází do skalní vegetace s kostřavou sivou (T3.1). V keřovém patře rostou hojně Ligustrum vulgare a Berberis vulgaris. V bylinném patře dominují kostřavy (Festuca ovina, F. pallens) a Carex humilis, dále se vyskytují Genista pilosa, Linaria genistifolia, Allium flavum, Anthericum ramosum, Allium senscens
B. Druhy název druhu
bažanka vejčitá (Mercurialis ovata) Dvouřadec pozdní, (Cleistogenes serotina) Řeřišničník skalní, (Cardaminopsis petraea) Sleziník hadcový, (Asplenium cuneifolium) Ještěrka zelená, (Lacerta viridis)
Stupeň ohrožení
§1
KO, C1 KO, C1 SO, C2r
KO, CR
aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ
popis biotopu druhu, další poznámky
porost 10 × 10 m
Druh vyhledává především teplomilné doubravy s bohatým keřovým podrostem, lesní lemy, v pásmu nížin. Dává přednost mírně suchým humózním až neutrálním půdám
Výskyt udáván v NDOP AOPK ČR Výskyt udáván v NDOP AOPK ČR roztroušeně na skalkách v boru v jižním cípu hojně
Výslunné kamenité a křovinaté stráně Roste na skalách, suti a drolinách. Roste ve štěrbinách hadcových skal, vyhledává stanoviště spíše zastíněná. Obývá stepní a lesostepní oblasti, vyhledává především suché a vyhřáté stráně, je častým obyvatelem skalních svahů nad řekami
1 ex torzo, 2004, zdroj: J. SO, CR Staré doupné listnaté stromy Mertlík, NDOP AOPK ČR 1 ex, 2004, Kovařík Ischnodes zdroj: J. Mertlík, Dutiny se suchým trouchem v listnatých CR sanguinicollis NDOP AOPK stromech od nížin do pahorkatin ČR 1 imago a 3 larvy, 2004, Kovařík Limoniscus Dutiny se suchým trouchem v listnatých CR zdroj: J. Mertlík, violaceus stromech od nížin do pahorkatin NDOP AOPK ČR * dle vyhlášky č. 395/1992 Sb., ve znění vyhlášky č. 175/2006 Sb. Páchník hnědý (Osmoderma barnabita)
Cíle ochrany zvláště chráněného území: V nelesních biotopech je cílem ochrany dosažení mozaiky druhově bohatých stepních trávníků a obnažených skalních výchozů. U lesních biotopů jsou cílem ochrany porosty s nižším zakmeněním, přirozenou druhovou skladbou, s vysokou prostorovou i věkovou strukturou a s dostatečným podílem světlin a odumírajícího a mrtvého a odumírajícího dřeva.
Návrh kategorie ochrany zvláště chráněného území: Přírodní rezervace (ve smyslu § 33 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny)
2
Návrh bližších podmínek ochrany: Výčet činností a zásahů, které mají být podle § 44 odst. 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Bližší ochranné podmínky přírodní rezervace jsou navrženy tak, aby umožňovaly naplnění cílů, zejména udržení či zlepšení stavu přírodní rezervace v rámci lesnického hospodaření. Jsou navržené s ohledem na předmět ochrany a cíle ochrany přírodní rezervace: a) zřizovat nová myslivecká zařízení (krmeliště, vnadiště, újediště a slaniska) Rostlinná společenstva citlivě reagují na zvýšený obsah dusíku a fosforu v půdě. Myslivecká zařízení způsobují koncentraci zvěře na poměrně malé ploše, která vede ke zvýšenému sešlapu a k nadbytku živin (zejména dusík a fosfor) pocházejících z trusu zvířat nebo přímo z předkládaných krmiv. Jak zvýšený sešlap, tak nadbytek živin významně ovlivňují biochemické poměry v půdě, a tím rostlinná společenstva. b) zakládat skládky či úložiště jiných materiálů, a to i přechodně Deponování jakéhokoliv materiálu, byť materiálu biologického (např. dřevo z těžby lesa), a to i přechodně, může mít vliv na druhové složení vegetace v místě a blízkém okolí skladování, a působit tak změny v druhovém složení společenstev. c) upravovat povrch cest s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného
geologického původu Použití jiného materiálu než místního přírodního materiálu stejného geologického původu při opravě cest může vést k negativnímu ovlivnění chemizmu okolní půdy a tím k negativním změnám druhové skladby navazujících rostlinných společenstev. d) narušovat geologický podklad, provádět geologické práce spojené se zásahem do území (průzkumy, vrty) Narušení geologického podkladu a případné geologické práce mohou poškodit chráněná společenstva, včetně jednotlivých chráněných druhů. e) provozovat horolezeckou činnost Provoz horolezecké činnosti může být spojen s hrozbou poškození geologického podkladu, dále by mohlo dojít k přímému poškození chráněných společenstev, včetně jednotlivých rostlinných druhů a případného rušení hnízdících ptáků. Použitím magnezia pro horolezeckou činnost by navíc mohl být ovlivněn chemismus geologického podkladu.
Přehled katastrálních území a navrhovanou přírodní rezervací:
parcelních
čísel
pozemků
dotčených
Katastrální území: 680851 Lhánice Číslo parcely podle KN
Druh pozemku podle Způsob využití Číslo listu Výměra parcely Výměra KN pozemku podle KN vlastnictví celk. podle KN parcely KN v (m2) MZCHÚ (m2)
393
lesní pozemek
10001
1633
1633
395/1
lesní pozemek
10001
5364
5364
396
trvalý travní porost
10001
777
777
397/1
lesní pozemek
236
875693
cca 476232
Celkem
cca 476232
Pozn.: Uvedené pozemky a jejich výměry, jsou zjištěné pomocí GIS aplikací (zobrazení katastrálních map nad ortofotosnímkem). Na základě výsledků projednání nového vyhlášení PR bude provedeno geodetické zaměření území (tzv. záznam podrobného měření změn) a vytyčení hranic PR v terénu
3
Odůvodnění návrhu na nové vyhlášení zvláště chráněného území: Hlavní důvody návrhu na nové vyhlášení PR: Územní ochrana přírodní rezervace Velká skála se datuje od roku 2000, kdy byla poprvé vyhlášena Okresním úřadem Třebíč a Okresním úřadem Brno. Jedním z důvodů nového vyhlášení této přírodní rezervace je potřeba přesného vymezení přírodní rezervace tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních fenoménů, jež jsou jejím předmětem ochrany. Stávající vymezení přírodní rezervace citací parcelních čísel a označením lesních porostů je nepřehledné a může podléhat změnám v katastru nemovitostí, proto je nutné na základě přesných geodetických podkladů jednoznačně vymezit hranice přírodní rezervace. Lokalita se nachází v jižní části Kraje Vysočina na hranicích s Jihomoravským krajem, asi 5 km JZ od obce Mohelno. Rozkládá na v kaňonu Jihlavy na jejím levém břehu v nadmořské výšce cca 300 m n. m. Navrhovaná přírodní rezervace je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality Údolí Jihlavy. Jedná se o komplex teplomilných doubrav, suťových lesů a skalní vegetace na skalách a dubohabřin na prudkém svahu. Teplomilná (xerotermní) společenstva se zde prudce střídají se společenstvy stinných skalních roklí. V území je bohatý výskyt vzácných i chráněných druhů rostlin a živočichů. Rezervace leží na levém údolním svahu kaňonu řeky Jihlavy rozčleněná roklemi a úpady, s četnými skalními útvary (mrazové sruby, izolované skály) a tvary odsedání svahu. Západní část území je hodně skalnatá. Převažují zde acidofilní teplomilné doubravy ve velmi světlé a nízké variantě s kručinkou chlupatou (biotop L6.5A), která přechází na vršcích skal do skalní vegetace s kostřavou sivou (biotop T3.1). V keřovém patře rostou hojně ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare) a dřišťál obecný (Berberis vulgaris). V bylinném patře dominují kostřavy (Festuca ovina, F. pallens) a ostřice nízká (Carex humilis), dále se vyskytují kručinka chlupatá (Genista pilosa), ohrožená lnice kručinkolistá (Linaria genistifolia), česnek žlutý (Allium flavum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), česnek chlumní (Allium senescens). Níže se na skalách vyskytuje štěrbinová vegetace silikátových skal a drolin (biotop S1.2) s kapradinami (Dryopteris filix-mas, D. dilatata, Polypodium vulgare) a mezi skalami jsou vyvinuté suťové lesy (biotop L4) s javorem klenem (Acer pseudoplatanus), javorem babykou (Acer campestre), lípou srdčitou (Tilia cordata) a habrem obecným (Carpinus betulus). Na skalní výchozy je vázán výskyt ohrožené tařice skalní (Aurinia saxatilis), kriticky ohroženého řeřišníku skalního (Cardaminopsis petraea), ohrožené ostřice tlapkaté oddenkaté (Carex pediformis subsp. rhizoides), Ve střední části jsou teplomilné doubravy vyšší a zapojenější (biotop L6.5B) a ve spodní části přecházejí do dubohabřin (biotop L3.1). Keřové patro téměř chybí, v bylinném patře roste např. lipnice hajní (Poa nemoralis), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum), silenka nící (Silene nutans), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), jestřábníky (Hieracium spp.), ohrožený brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), ohrožená okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), ohrožená vikev hrachovitá (Vicia pisiformis), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis), kriticky ohrožená bažanka vejčitá (Mercurialis ovata), silně ohrožený lopušník skloněný (Hackelia deflexa), oman hnidák (Inula conyzae). Sutě se zde také vyskytují, ale jsou stabilizované, chybí na nich nitrofilní druhy a převládá habr obecný (Carpinus betulus). Při severním okraji jsou malé porosty borových kultur. Východní část lokality je opět skalnatá a vegetací podobnou střední části. Doubravy jsou zde ve vyšší variantě bez kručinky (biotop L6.5B) a v údolích mezi skalami přecházejí do dubohabřin (biotop L3.1) se zvonkem klubkatým (Campanula glomerata), tolitou lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria). Na skalách a dalších otevřených místech se objevuje skalní vegetace s kostřavou sivou (biotop T3.1), roste zde např. ohrožený česnek žlutý (Allium flavum), bělozářka větevnatá (Anthericum ramosum), ohrožený pryšec mnohobarvý (Euphorbia epithymoides), oman srstnatý (Inula hirta), rozrazil klasnatý (Veronica spicata), a ohrožený kavyl Ivanův (Stipa pennata). Místy se objevují suťové lesy (L4) s lípou
4
srdčitou (Tilia cordata), javorem klenem (Acer pseudoplatanus) a habrem obecným (Carpinus betulus). Na zastíněných skalách roste vegetace acidofilních skal a drolin (biotop S1.2) s osladičem obecným (Polypodium vulgare). Význam navrhované přírodní rezervace Velká skála spočívá i ve výskytu širokého spektra bezobratlých. Významný je výskyt hrabalky Agenioideus nubecula, která je vzácná v rámci celé ČR. Dále zde byla objevena parazitická hrabalka (Evagetes sahlbergi) – první nález na Moravě, dále drobný druh hrabalky Nitela fallax, který by doposud znám jen z nejtepleších oblastí ČR a drobná kutilka Passaloecus vandeli dusod známá pouze z NP Podýjí. Ze skupiny brouků bylo nalezeno několik vzácnějších druhů zachovalých listnatých lesů (Enedreytes sepicola, Anisoxya fuscula, Conopalpus testaceus) i teplomilných druhů (Tilloidea unifasciata, Dicronychus rubripes). Literálně doložený je výskyt velmi významných druhů jako jsou kovařík fialový (Limoniscus violaceus) a páchník hnědý (Osmoderma barnabita) – oba druhy přílohy II směrnice o stanovištích a dále kovaříků Ischnodes sanquinicollis a Stenagostus rhombeus. Přestože je lokality ohrožena nadměrným zarůstáním a zapojováním lesních porostů, je významná i z hlediska výskytu motýlů. Významnější je výskyt okáče medyňkového, který žije hlavně na otevřených skalních výchozech. Zde byl zjištěn i jeden exemplář soumračníka čárkovaného, který je zde striktně omezen na otevřené skalní stěny s řídkým travním porostem. V neposlední řadě je lokalita významná i pro obojživelníky a plazy, přestože se zde nevyskytuje příliš bohaté druhové spektrum. Význam spočívá v konkrétních druzích, které zde mají své populace, konkrétně se jedná o mloka skvrnitého a ještěrku zelenou. Celkově je lokalita z hlediska biodiverzity mimořádně významná výskytem řady teplomilných druhů rostlin a živočichů vázaných zejména na skály, skalní stepi a lesostepi a také druhů svým vývojem vázaných na mrtvé dřevo v různém stupni rozpadu, jako jsou páchník hnědý (Osmoderma barnabita) nebo kovařík fialový (Limoniscus violaceus). Z výše uvedeného vyplývá, že lokalita zcela naplňuje požadavky § 33 zákona na zvláště chráněné území v kategorii přírodní rezervace: menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast.
B. Návrh na vyhlášení OCHRANNÉHO PÁSMA zvláště chráněného území PR VELKÁ SKÁLA Název a kategorie ochrany zvláště chráněného území, pro které se ochranné pásmo navrhuje: Přírodní rezervace Velká skála Návrh činností a zásahů vázaných na předchozí souhlas: Nebudou stanoveny Přehled katastrálních území a parcelních čísel pozemků dotčených navrhovaným ochranným pásmem přírodní památky: Katastrální území: 680851 Lhánice Číslo Druh Způsob využití pozemku Číslo listu Výměra parcely Výměra parcely v parcely pozemku podle KN vlastnictví celk. podle KN (m2) OP (m2) podle podle KN KN 397/7 Celkem
lesní pozemek
lesní pozemek, na kterém 151 je budova
16
16 16
5
Pozn.: Uvedené pozemky a jejich výměry, jsou zjištěné pomocí GIS aplikací (zobrazení katastrálních map nad ortofotosnímkem). Na základě výsledků projednání nového vyhlášení PR a OP bude provedeno geodetické zaměření území (tzv. záznam podrobného měření změn) a vytyčení hranic PR a OP v terénu.
Odůvodnění návrhu na nové vyhlášení zvláště chráněného území: Zároveň s návrhem na vyhlášení přírodní rezervace je navrhováno i vyhlášení ochranného pásma přírodní rezervace. Vzhledem k tomu, že navrhovaná přírodní rezervace Velká skála je součástí rozsáhlé evropsky významné lokality CZ0614134 Údolí Jihlavy a v jejím blízkém okolí se nacházejí další zvláště chráněná území (národní přírodní rezervace Mohelenská hadcová step, přírodní rezervace Mohelnička, navrhovaná přírodní rezervace Havran) je riziko rušivých vlivů z celého jejího okolí jen minimální, proto v okolí lokality není účelné ochranné pásmo dle § 37 odst. 1 (věta poslední) zákona, tj. území do 50 m od hranic zvláště chráněného území. Ochranné pásmo je navrženo na jedné malé parcele při jižní hranici rezervace – viz tabulka výše. Tento pozemek jsou v současné době součástí stávající přírodní rezervace, ale vzhledem k jeho charakteru (je zastavěný, nevyskytují se zde předměty ochrany) je navrženo jeho vyjmutí z PR a zařazení do ochranného pásma. Zároveň bude tímto řešením eliminován problém překryvu s jinými zvláště chráněnými územími a jejich ochrannými pásmy v okolí. Přílohy: 1. Katastrální mapa s podrobným zákresem hranic PR a jejího ochranného pásma 2. kopie základní mapy ČR 1:10 000 s orientačním zákresem hranic PR a jejího ochranného pásma
6
7
8
