Práce s informacemi je parametrem kvality zdravotní péče

Práce s informacemi je parametrem kvality zdravotní péče Již toho bylo napsáno hodně o zdravotní péči, její dostupnosti a kvalitě, a snad ještě více o její ceně, nákladech, nedostatku financí a nesprávném hospodaření s nimi. Zdravotnictví prostě je a bude tématem, které zajímá skoro každého, kterému snad každý rozumí a které se bezpochyby každého dotýká. Zdravotnictví se velmi změnilo, jak po stránce vědeckého poznání, tak po stránce vzdělání zdravotnických pracovníků, dostupných technologií při vyšetřování, léčbě, prevenci či rehabilitaci. Hodně se změnila i organizace zdravotní péče, která reaguje na vše již zmíněné. Zdravotnictví se posouvá od akutních a infekčních nemocí k chronickým civilizačním chorobám, péče se přesunuje z akutních lůžek na jedné straně do péče ambulantní a na druhé straně do péče chronické, dlouhodobé. Akutní lůžková péče se stále více specializuje a centralizuje, vytváří se komplexní specializované týmy a úzce zaměřená excelentní pracoviště. Na léčbě jednoho pacienta se namísto jednoho či dvou lékařů podílejí celé široké týmy odborníků. Pacient je předáván mezi pracovišti, laboratorní vyšetření jsou prováděna často v jiném městě či jiné zemi, nad rentgenovými snímky diskutují odborníci z různých zařízení současně. I občané cestují více než kdy dříve, pohybují se za prací, za studiem či za zábavou – a na své cestě světem občas potřebují zdravotní péči a vyhledávají ji tam, kde právě jsou (evropská legislativa jim v tom pomáhá). Všechny tyto změny vedou k extrémní potřebě práce s informacemi. Během poskytování zdravotní péče vzniká ohromné a stále narůstající množství informací. Zkusme se zamyslet nad tím, kolik informací měl při svém rozhodování venkovský lékař, který před padesáti lety léčil zápal plic našich dědečků, a kolik informací mají lékaři ve stejné situaci dnes. Tyto informace jsou mimořádně cenné z několika důvodů:

– při získávání informací byly vynaloženy velké náklady, a to jak finanční, tak personální – ani peněz, ani odborníků není nadbytek, a tak se s nimi nesmí plýtvat, – získávání informací je spojeno minimálně s nepohodlím, většinou však s jistým rizikem pro pacienta – musí někde být, strpět opakované svlékání, ohmatávání a proklepávání, ale často se podrobit invazivnímu zákroku, odběru krve či jiné tkáně, zasouvání přístrojů do tělních otvorů či nebezpečnému ozařování, – využití informací při rozhodování může podstatně ovlivnit rychlost a správnost rozhodnutí, a tím kvalitu poskytnuté péče, ale i její cenu – správné rozhodnutí omezuje chyby i plýtvání. Nevídaný pokrok v oblasti informačních a komunikačních technologií nabízí mnohá řešení právě pro práci s informacemi. Většina oborů lidské činnosti již tyto možnosti využívá. Zdravotnictví zůstává jedním z těch oborů, kde, paradoxně, jsou často ty nejcennější informace zpracovávány postaru, s využitím papíru a propisovačky. Velké množství informací sice vznikne v elektronické podobě, v počítači či přístroji, jsou kdesi uloženy v informačním systému, ale až příliš často v podobě, která neumožňuje jejich sdílení a předávání. Jiné informace jsou uloženy v podobě elektronické, ve formátu, který umožňuje jejich sdílení, v prostředí, které sdílení podporuje, a přesto ani tyto informace nejsou využívány při dalším rozhodování. Všechny popsané situace vedou k tomu, že ve chvíli rozhodnutí o další péči, o dalším osudu pacienta nejsou využity informace, které „někde“ existují. Výsledkem je snížená kvalita péče, pacient zbytečně umírá nebo zcela zbytečně není léčen správně, musí zbytečně podstoupit řadu vyšetření, zbytečně užívá léky, zbytečně navštěvuje lékaře či je hospitalizován. Zcela zbytečně plýtváme cenným časem nedostatkových specialistů a penězi. Jak dlouho si ještě budeme moci dovolit toto nehorázné plýtvání? Jak dlouho nám ještě budou naši pacienti tento šlendrián tolerovat? MUDr. Milan Cabrnoch, ODS, poslanec Evropského parlamentu, předseda Českého národního fóra pro eHealth

Vydává nakladatelství Sdělovací technika spol. s r. o., Uhříněveská 40, 100 00 Praha 10 www.stech.cz, e-mail: [email protected], © Sdělovací technika spol. s r. o., 2010

Pražská eHealth výzva – rok poté Tisková zpráva Českého národního fóra pro eHealth bilancující po deseti měsících stav plnění Pražské eHealth výzvy z února 2009. České národní fórum pro eHealth uspořádalo na konci roku 2009 mezi svými členy anketu hodnotící úroveň realizace jednotlivých bodů tzv. Pražské eHealth výzvy, přijaté v souvislosti s konáním ministerské konference v rámci českého předsednictví EU v Praze. Úroveň realizace jednotlivých bodů výzvy byla hodnocena barvami jako na semaforu. Červená – neděje se nic, nebyly podniknuty žádné kroky k plnění. Žlutá – je patrná aktivita a výzva se připravuje k plnění. Zelená – výzva je naplňována. Členové fóra eHealth hodnotili plnění bodů výzvy ze strany ministerstva zdravotnictví a subjektů nezávislých na ministerstvu. Pražská eHealth výzva byla přijata 5. února 2009 zástupci MZ ČR, státních i nestátních organizací, odborných i profesních asociací a komor. Signatáři výzvu přijali s ohledem na známé skutečnosti a zkušenosti jednoznačně prokazující podpůrnou roli nástrojů eHealth při péči o zdraví, která umožňuje poskytovat dostupnější a kvalitnější zdravotní péči. Úplný text výzvy je k dispozici na http://www.ehealthforum.cz/cs/dokumenty/20090226prazska-ehealth-vyzva. Body vyzývající k legislativním změnám, zajištění interoperability v CZ i EU, zavedení spolehlivé elektronické identifikace, k implementaci příslušných standardů a norem spolu s podporou telemedicíny v oblasti domácí péče za využití finančních prostředků na politiku soudržnosti byly hodnoceny shodně. Na semaforu u ministerstva zdravotnictví zatím svítí červená. Nestátní subjekty jsou připraveny body začít plnit, ale jak vyplývá z komentářů k hodnocení, bez legislativní podpory se z těchto osmi bodů snad podaří implementovat příslušné normy kvality a nezbytnou míru interoperability v rámci EU. Jediným bodem, kde se hodnocení aktivity shodovalo na žluté jak pro MZ ČR, tak pro nezávislé subjekty, byla výzva k postupu od tvorby plánů k praktické implementaci nástrojů eHealth do zdravotnictví. Poslední tři body Pražské eHealth výzvy, apelující na posílení role pa-

cienta prostřednictvím nástrojů eHealth, přechod k elektronickému zdravotnictví a ePreskripci, jsou nestátním sektorem naplňovány a rovněž ze strany ministerstva zdravotnictví je patrná aktivita a připravenost výzvě dostát. Při hodnocení členů eHealth fóra znělo často opakované přání, aby v roce 2010 došlo k posunu nejlépe od červené k zelené v prosazení potřebných změn legislativy a v přípravě čerpání finančních prostředků na politiku soudržnosti alokovaných do roku 2013 na implementaci nástrojů eHealth do praxe českého zdravotnictví. České národní fórum bude proto i nadále prostřednictvím svých aktivit i aktivit svých členů rozšiřovat a zvyšovat obecné povědomí o eHealth, podporovat rozvoj eHealth a facilitovat komunikaci v oblasti eHealth. Nejaktuálnější aktivitou fóra naplňující tyto cíle byla organizace semináře na téma Certifikace kvality zdravotních informačních systémů. Seminář byl uspořádán 11. ledna 2010 již pod hlavičkou Národního ProRec Centra, jehož statut byl ČNF udělen valnou hromadou nadnárodní organizace EuroRec, která se konala v listopadu 2009. Seminář a následná diskuse poukázaly na tyto tři hlavní otázky týkající se tématu: 1. K čemu bude vytvářená certifikace v konečné podobě sloužit? 2. Je přístup prostřednictvím EuroRec a jeho kritérií správný i pro ČR? 3. Je ČR z hlediska interoperability připravena na přijetí „evropského standardu kvality“? Diskuse vedla k závěru, že je správné vést vývoj ZIS směrem k certifikované kvalitě, a tím i k větší důvěryhodnosti a akceptovatelnosti nástrojů eHealth napříč lékařskou komunitou. Je také správné účastnit se evropských aktivit, které pravděpodobně v budoucnu mohou vyústit v závazná doporučení či direktivy Evropské komise směrem k členským státům. Nedostatečná interoperabilita ČR v některých oblastech eHealth zůstává handicapem, na jehož odstranění budou členové fóra eHealth aktivně pracovat jak se svými zákazníky, tak s obchodními partnery. České Národní forum pro eHealth

Nakladatelství Sdělovací technika Vás i v letošním roce zve na tradiční odborné konference

eHealth Days 23. února 2010 – Kongresové centrum IKEM, Praha 19. a 20. října 2010 – Business centrum, Výstaviště BVV, Brno Konference eHealth Days monitorují již více jak pět let počátky, průběh i budoucí trendy zapojení informačních a komunikačních technologií do českého zdravotnictví. Každá konference pružně reaguje na vývoj legislativy, společensko-ekonomické faktory, novinky v oblasti IT a v neposlední řadě inovace v oboru telemedicíny a eHealth jako celku. Tématické zaměření konferencí bývá směřováno tak, aby kopírovalo aktuální situaci ze všech segmentů systému zdravotní péče. Posluchačům, především z řad zdravotnického managementu, je nabízena vysoce odborná platforma přednášejících a tradičně i podnětné panelové diskuze, kde je prostor pro cennou výměnu zkušeností z oboru. Informace o možnostech partnerství na konferencích získáte na tel.: +420 603 417 948, e-mail: [email protected] Informace o programu a podmínkách účasti získáte na www.stech.cz nebo si je můžete vyžádat na adrese [email protected]

Od papíru k moderní nemocnici Asi to všichni znáte. Počítače vtrhly do zdravotnictví jako velká voda. Nyní již u většiny lékařů narazíte alespoň na standardní desktop PC, v němž mají svoji kartotéku a kam poctivě zadávají vaši diagnózu. Podobně je tomu i v nemocnicích, kde dominují klasické desktopy na recepcích i v ordinacích. Nebo také počítačové stanice na velkých a těžkých vozících, které se přemisťují za pacientem. Ale nyní přicházejí nové možnosti, jak změnit obraz nemocnic a jejich vybavení IT. Bude tomu tak díky novým produktům ONYX skupiny produktů Bressner, které jsou kompatibilní s EN 60601-01 a jsou dokonale připraveny pro mnoho lékařských a technologických aplikací. Jde o kompletní sortiment počítačové techniky, která je navržena přímo pro provoz v nemocničních zařízeních. Do této skupiny patří tenký klient, panelové PC, diagnostické LCD obrazovky a servery s pasivním chlazením. Zařízení splňují požadavky DICOM, nabízí kontrastní poměr 550:1 a jas 300 nitů, tedy mnohem více než běžné optické ploché obrazovky. Jsou vybaveny procesory Core 2 Duo dostupnými ve všech modelech, a poskytují tak nutný výpočetní výkon pro všechny aplikace potřebné ve zdravotnictví. Moderní vybavení do nemocnic musí byt menší, lehčí, odolnější a výkonnější než standardní hardware do kanceláře. Za předpoklad dodržení těchto zásad vyvinula společnost Bressner Technology několik nových systémů pro každodenní užívání v profesionálním lékařském prostředí. Tim Gee, konzultant lékařského připojení v Portlandu ve státě Oregon, poukazuje na kombinaci rychlosti procesoru a použitelnosti mobilního zařízení, které moderní systémy nabízejí. Pokud jsou baterie dostatečně výkonné, aby zdravotní personál nemusel za sebou neustále vláčet pojízdné vozíky, mohou být tyto systémy použity i pro správu léků nebo k nočnímu monitoringu. Integrace dosavadních či nových aplikací PACS – systém obrazové archivace a komunikace, systém PACS (z angl. Picture Archiving and Communications Systems) – jsou samozřejmostí a podporují především hladký průběh diagnostiky lékaře, než aby bylo nutné nastavování a čekání na výsledky. Systémy přirozeně podporují praktikujícího lékaře, aby bylo nastoleno harmonické prostředí techniky, technologií a vědy. „Pokud by sestry a lékaři mohli používat mobilní laptopy či tabletová PC, které lze pomocí bezdrátové sítě připojit k serverům nemocnice, jejich práce by se podstatně zkvalitnila.“ Tento požadavek byl vyslyšen a vlastně převeden do systémů od Bressner Technology. V nemocnicích nyní přecházejí z papírové formy zápisu na elektronický záznam. Veškerá dokumentace pacientů je přepisována do elektronické podoby. Momentálně jsme v hybridním světě, říká pan Bressner. Mobilní zařízení fungují velmi dobře v takovém prostředí, kde se z mobilních zařízení odesílají dokumenty do centrálního počítače. Jsou přístupné všem uživatelům ve všech odděleních nemocnice. Tak je tomu i u ostatních firem, které vytvářejí pro síťové administrátory a manažery záznamy. Spíše než vyplňování papírových formulářů, je pro pacienty příjemnější zadat veškeré údaje na Tablet PC. Sestry upřednostňují plnou velikost klávesnice a displeje, zatímco lékaři preferují něco, co může vklouznout do kapsy kabátu, jako jsou PDA nebo tzv. chytré telefony. „Spolehlivost je pro nás na prvním místě.“ Protože chápeme nezbytnost vysoké spolehlivosti, ostatně i z důvodu vysokých nákladů na údržbu, splňují všechna zařízení ochranu IP65, jsou tedy chráněna proti vnik-

nutí prachu a tekutin. Přestože je plastové pouzdro lehké, je vysoce odolné proti poškrábání, korozi a chemickým vlivům. Volitelně je k dispozici dotykový displej, který je odolný proti dezinfekčním a čisticím prostředkům. Stejnou odolnost mají i periferní zařízení, jako je myš nebo klávesnice. Jestliže není k dispozici dotykové ovládání prostřednictvím monitoru, je nejjednodušší přidat k současnému systému klávesnici, která je odolná proti vlhkosti a dezinfekci a myš ve stejném provedení. Nebo klávesnici v kombinaci s touchpadem. Každá nemocnice dnes tak může za použití těchto komponent znatelně vylepšit kvalitu poskytované péče svým klientům a zvýšit efektivitu práce zdravotnického personálu. U malých přenosných zařízení je výhodou malá spotřeba energie. Naše přenosné zařízeni spotřebuje jen 5 W výkonu, v porovnání s 75 W typického přenosného počítače nebo 300 W u výkonného stolního osobního počítače. Dalším relativně novým faktorem ohledně hardwaru je čistota. Jako nemocniční zařízeni nesmí šířit žádnou infekci. Všechny naše výrobky jsou opatřeny lehce čistitelným povrchem, který lze bez poškození dezinfikovat. Ve zdravotnictví musí všechny přístroje podléhat dezinfekci. Starší systémy nají s dezinfekcí značné problémy, protože ventilátory bakterie nejen ukládají uvnitř počítačů a přístrojů, ale také je poté šíří dál, což představuje velké riziko pro pacienty. Naše nové produkty toto nebezpečí šíření bakterií a infekcí úplně odstranily. Nemocnice modernizací získá své IT infrastruktury hned dvakrát. Při náhradě pevných počítačů mobilními pracovními jednotkami lze také poskytovat nové služby pacientům, např. surfování po internetu nebo posílání e-mailů rodině a přátelům. Tenký klient s pasivním chlazením je dostupný v rozměrech 17", 19" a 21,6" (16,7 milionu barev) a je použitelný u lůžka nebo k vedení záznamů o pacientech v kancelářích lékařů či laboratořích. Design bez ventilátorů zajišťuje tichý chod a větší bezpečnost proti selhání. Počítače jsou vybaveny bezdrátovým internetem, mají dva integrované reproduktory, dva porty USB, jeden RS-232 a jeden port RS-232/422/485, všechny sériové porty jsou odizolovány. Ve výbavě nových PC panelů jsou grafické urychlovače pro vyšší grafický výkon a lepší zobrazení exponovaných oblastí. Terminály jsou k dispozici v 17" nebo 19" verzi, s až 8 GB RAM. Díky slotu PCI Express jsou snadno rozšiřitelné. Jejich využití se doporučuje především v diagnostice, radiologii a v aplikacích PACS. Každé zařízení obsahuje porty USB a COM, jeden paralelní port a dvě izolovaná rozhraní GigE. Jako alternativa ke klávesnici jsou k dispozici modely s dotykovým ovládáním. Bressner Technology je společnost zabývající se implementací IT a telekomunikačních systémů. Byla založena v roce 1999 v Gröbenzellu nedaleko Mnichova a její česká pobočka v Praze; byla zřízena pro obsluhu států ENEA v roce 2006. Firma poskytuje řešení „šité na míru“ zákazníkovi od prvního návrhu, přes implementaci a zaškolení personálu až po servisní služby.

Bressner Technology s.r.o. Tusarova 57, 170 00 Praha 7 Czech Republic Tel.: +420 251 109 151 e-mail: [email protected]

e-zdravotnictví a ochrana osobních údajů Ambiciózních cílů strategie tzv. e-zdravotnictví nelze dosáhnout bez vyřešení problémů souvisejících s vedením zdravotnické dokumentace pacienta v elektronické formě. Systém elektronických zdravotních záznamů je základní součástí a páteří elektronického zdravotnictví v moderní společnosti. Elektronické zdravotní záznamy (Electronic Health Record, EHR) jsou předpokladem pro dosažení vyšší kvality zpracování a také ochrany zdravotních informací. Elektronická zdravotní dokumentace zdravotnickému personálu snadněji zpřístupňuje potřebné informace o pacientovi, bez ohledu na místo uložení dokumentace, může být sdílena různými poskytovateli zdravotní péče, lze ji snadněji aktualizovat a rovněž se díky ní značně prodlužuje doba reálné použitelnosti dokumentace. Přínos a výhody elektronických zdravotních záznamů se většinou posuzují pohledem ryze medicínským, kvalita příslušných informačních systémů je posuzována podle rozsahu poskytovaných funkcí, úspory finančních prostředků, usnadnění administrativy, uživatelského komfortu apod. Poměrně málo pozornosti je věnováno možným rizikům narušení soukromí pacientů, vznikajícím při každém zpracování osobních informací elektronickými prostředky. Systémy elektronického zdravotnictví vyžadují nejen lékařsky vzdělané pracovníky, ale také pracovníky dobře obeznámené s riziky informačních a komunikačních systémů ohledně soukromí pacientů. Systémy elektronických zdravotních záznamů mají na jedné straně potenciál zlepšení kvality poskytované péče a řízení zdravotnictví, na druhé straně však vytvářejí zcela nová rizika z hlediska ochrany osobních údajů pacientů. Nesporné výhody elektronické dokumentace jsou současně jejími riziky. Snadné předávání informací, uchovávání dat na elektronických nosičích, rychlost zpracování, vytváření nové kvality informací a mnoho dalších předností současně zvyšují riziko přístupu neoprávněných osob k informacím a nežádoucích zpracování a zneužití zdravotních údajů. Základní právo jedinců na ochranu osobních údajů, které se jich týkají, je založeno článkem 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a článkem 8 Listiny základních práv EU. Přesnější zásady a pravidla jsou stanoveny ve směrnici 95/46/ES (směrnice o ochraně osobních údajů), ve směrnici 2002/58/ES (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) a v právních předpisech jednotlivých členských států EU, kterými se tyto směrnice provádějí. U nás je tímto předpisem zejména zákon o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.). Směrnice a národní legislativa členských států definují údaje týkající se zdraví jedince a údaje, které se zdravím přímo nebo nepřímo souvisejí, jako tzv. zvláštní osobní údaje nebo jako údaje citlivé. Jejich zpracování a ochrana jsou přísněji regulovány. V zásadě lze říci, že jakékoliv informace zaznamenané ve zdravotnické dokumentaci pacienta je nutné považovat za údaje citlivé a použít na jejich zpracování přísnější kritéria. Ve smyslu směrnice EU mohou být citlivé osobní údaje zpracovávány buď se souhlasem dotčené osoby (subjektu údajů) nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Povinnost vést zdravotnickou dokumentaci je uložena zákonem o péči o zdraví lidu (č. 20/1966 Sb., v platném znění), avšak tato právní norma nedostatečně upravuje práva a povinnosti v oblasti elektronických zdravotních záznamů. Zpra cování dokumentace v elektronické formě v podstatě kopíruje praxi při vedení papírové dokumentace. Dokonce je zákonem dána povinnost vždy vést papírovou zdravotnickou dokumentaci, přestože zdravotnické zařízení zpracovává údaje elektronicky. Nejen česká legisla-

tiva, ale také legislativa některých členských států nedostatečně upravuje režim práce s elektronickými zdravotními záznamy. Jisté problémy s ochranou osobních údajů v souvislosti s e-zdravotnictvím vznikají ve zdravotnických systémech jednotlivých členských států, a to z důvodu různorodosti systémů a právních podmínek, které vznikly mnoha rozdíly v transpozici směrnic. Rozdílné právní režimy tak výrazně omezují využití elektronické zdravotní dokumentace při poskytování přeshraniční zdravotní péče. Proto např. pilotní projekt pro řešení přenosu informací mezi členskými státy – epSOS (European Patients Smart Open Services) – bude předávat zdravotní údaje mezi lékaři v různých státech pouze na základě souhlasu pacienta. Režim souhlasu je v tomto případě velmi nepraktický a složitý a nebude jej zřejmě možné použít při rutinním předávání informací v přeshraniční zdravotní péči. Výhod elektronických zdravotních záznamů lze tedy dosáhnout pouze za předpokladu, že záznamy budou adekvátně chráněny proti zneužití. V opačném případě hrozí zdravotnickým zařízením soudní spory s pacienty, popř. vysoké finanční sankce. K bezpečnosti zdravotních informací pacienta možná přispěje povinnost zdravotnických zařízení oznámit úřadům a také pacientům, budou-li jejich zdravotní záznamy napadeny neoprávněnou osobu a bude-li hrozit zneužití zdravotních informací. Taková povinnost sice dosud v EU stanovena není, ale je zákonem uložena v USA a znamená, že příslušná instituce musí během 60 dnů od kompromitace zdravotních údajů sdělit tuto událost dotčeným pacientům a také ministerstvu zdravotnictví, popř. také sdělovacím prostředkům. Od této povinnosti se očekává, že zdravotnická zařízení budou věnovat podstatně větší pozornost ochraně zdravotních informací, používání kryptovacích algoritmů při uchovávání a přenosu informací a také při bezpečné likvidaci dat, jestliže je oprávněná. Zdravotní informace budou považovány za „zabezpečené“ pouze tehdy, když k jejich ochraně budou využity metody uvedené v doporučení vydaném ministerstvem zdravotnictví USA. Součástí bezpečnostních opatření chránících elektronickou zdravotní dokumentaci musí být nepochybně také systém vzdělávání zdravotnických pracovníků v oblasti rizik vyplývajících z použití výpočetní a telekomunikační techniky při zpracování a využívání zdravotních informací. Nelze předpokládat, že ochranu a bezpečnost citlivých zdravotních údajů zajistí propracovaný software, systémy certifikací kvality, technická bezpečnostní opatření (např. kryptování), aniž by uživatel zdravotnického softwaru, tj. zdravotnický pracovník, nebyl sám důkladně seznámen a proškolen ohledně ochrany osobních údajů a soukromí pacienta. V této oblasti má co dohánět nejen Česká republika, ale i mnoho dalších unijních států. Na nedávném semináři pořádaném Českým národním fórem pro eHealth byl použit příměr, že certifikování zdravotnického softwaru poskytne uživatelům obdobnou službu jako certifikáty a značky kvality při výběru automobilu. Což je zřejmě pravda, avšak s tím dodatkem, že uživatel softwaru by měl vlastnit „řidičský průkaz“ k jeho ovládání, aby jeho používáním nezpůsobil újmu ani sobě, ani pacientům. Přijatelnost systémů s mimořádným rizikem pro soukromí jedinců, jakými nepochybně jsou systémy elektronické zdravotní dokumentace, závisí na zárukách vysoké úrovně zabezpečení údajů v rámci celého provozu systému. Pacientům i zdravotníkům musí být dány záruky, že k elektronickým záznamům se v podstatě nemůže dostat neoprávněná osoba a že jejich dostupnost pro oprávněné odborníky je téměř neomezená, tak aby systém poskytl deklarované výhody pro pacienta. V těchto systémech je nutné věnovat pozornost nejen technické kvalitě, ale také kontrolním mechanismům pro hodnocení dodržování a efektivity bezpečnostních opatření. RNDr. Karel Neuwirt, Komisař Rady Evropy pro ochranu dat a konzultant

Jak ušetřit na serverovně či datacentru Požadavky na informační technologie (IT) obecně stále rostou. Ovšem zdravotnictví prochází vývojem, který na informační technologie klade požadavky násobně vyšší – objem digitalizovaných dat, jejich důvěrnost, odpovídající právní normy, požadavky na nepřerušený chod – to vše vyžaduje špičkovou techniku i technologie a rovněž špičkové „non-IT“ zázemí. Tam, kde speciální prostory pro informační a komunikační technologie (ICT) dosud nemají, jsou často zvětšujícím se objemem vybavení, záručními podmínkami výrobců a vlastními požadavky tlačeni ke stavbě patřičně vybaveného zázemí. Organizace, které své serverovny vybavily před delší dobou, stále častěji narážejí na jejich limity. Zastaralé systémy napájení a chlazení vyžadují vysoké provozní náklady a mají omezené schopnosti podpory moderní IT infrastruktury s vyšší hustotou. S růstem výkonu se i přehřívají. V tomto článku se stručně podíváme na zázemí pro servery, která běžně zahrnují stojany a rozváděče (racky), napájení a záložní zdroje, vnější a vnitř-

COOL POOL zdvojená podlaha + studená ulička (až 15 kW/rack)

Vyvážené pořizovací a provozní náklady I když má zákazník silně omezený rozpočet na výstavbu serverovny či datového centra, nemusí skončit u „ošizeného“ řešení, které si „úspory“ vezme zpět i s úroky – v nákladech na provoz a na nutné dovybavování. Jen je třeba plánovat infrastrukturu serverovny se znalostí všech návazností a procesů. Někdy je možné do koncepce zahrnout špičkové technologie, ale některé prvky pořizovat a osazovat postupně, až po dosažení odpovídající úrovně výkonu ICT. Podobné je to při rozšiřování dosavadní serverovny. Někdy bude vhodnější existující systém chlazení a napájení posílit, jindy doplnit oddělený sektor pro stojany s nejvyšší hustotou. To vše prozradí odborná analýza aktuální situace a plánů provozovatele. Obdobně je tomu tak se zabezpečením ICT techniky a dat. I infrastruktura menší serverovny může již od začátku podporovat nebo umožňovat snadné budoucí doplnění řešení vysoké dostupnosti či

ACTIVE FLOOR zdvojená podlaha + aktivní prvky (až 15 kW/rack)

Aktivní podlahový systém UNIFLAIR se studenou uličkou (až 30 kW/rack)

Různé způsoby chlazení nejen pro větší datacentra ní klimatizační jednotky, hasicí, zabezpečovací a monitorovací systém. Vzhledem k rozsahu se zaměříme především na hlavní celky, na postřehy k celkové koncepci a cesty k úsporám bez obětování funkčnosti a flexibility.

zvýšené ochrany citlivých dat. K dispozici jsou např. i velmi dostupné datové sejfy, které dovolí splnit mnoho vyhlášek a norem za zlomek ceny složitějších řešení.

Největší problémy jsou s chlazením

Přínos zkušeného konzultanta

Servery se stejně jako jiné IT komponenty stále zmenšují, ale jejich příkon (a tedy i produkce ztrátového tepla) spíše roste, než aby klesal. To vede ke značně větším požadavkům na chlazení. Přehřívání ovlivňuje výkon a životnost každého přístroje. Běžnou kancelářskou klimatizací (tzv. splity) lze chladit pár klasických „PC serverů“ a síťovou infrastrukturu. Ale moderní výkonné servery, navíc přehledně uspořádané do stojanů, si žádají víc. Správně navržený systém chlazení zajišťuje distribuci chladného vzduchu ke všem zařízením, a to v objemu, který odpovídá jejich aktuálním potřebám. Podle uspořádání serverovny a dalších kritérií se volí buď klasické chlazení přes zdvojenou podlahu, nebo přímé chlazení jednotlivých racků, popř. kombinace obého s uzavřením prostoru uličky mezi racky (systém „teplé“ a „studené“ uličky). Z hlediska spolehlivosti a efektivity provozu je důležitá rovněž správná volba systému chlazení, a to včetně redundance vnitřních i venkovních jednotek. Je výhodné investovat do systému chlazení, který využívá volné chlazení (tzv. free-cooling), které v chladnějších měsících může ušetřit značnou část energie, a tím i provozních nákladů.

Často se setkáváme s tím, že se integrátoři či dodavatelé ICT snaží prosazovat jedno či dvě řešení které znají z dřívějška. Jestliže však chceme vytvořit dlouhodobě efektivní infrastrukturu serverovny, je třeba zohlednit současné požadavky a rovněž koncipovat systém s ohledem na vlastně nevyhnutelné budoucí rozšiřování. Je třeba sledovat návaznost systémů – jak koncepce chlazení ovlivní cenu systému zálohovaného napájení (startovací proudy, celkový příkon, způsob redundance), jak se projeví v celkových provozních nákladech. S vyjasněním vlastních představ, skutečných potřeb a souvislostí různých variant řešení vám může pomoci právě zkušený konzultant. Společnost COMPLETE CZ má letité zkušenosti s vypracováváním návrhu infrastruktury serveroven a datových center, zvláště v oblasti chlazení ICT. Díky těmto zkušenostem a spolupráci s mnoha světovými výrobci dokáže navrhovat řešení, která přesně odpovídají potřebám a možnostem zákazníka, požadavkům moderní techniky IT a jsou připravena na budoucnost – ať již bude výsledná podoba „eHealth“ jakákoliv.

Ing. Vladimír Houška, COMPLETE CZ e-mail: [email protected], tel.: 246 030 029 www.CompleteCZ.cz

Centrální úložiště léků – praxe a pohled lékáren Naši každodenní práci s pacientem v lékárnách si dnes již nelze představit bez počítačů. Dovolím si tvrdit, že u nás neexistuje veřejná lékárna bez počítače na táře. Proces elektronizace lékáren se vyvíjel a počítač se pro nás postupně stal nepostradatelným pomocníkem. S nadsázkou lze konstatovat, že např. ceny léků v rámci mimořádně komplikovaného systému jejich tvorby by v současné době bez počítače v lékárně vůbec nebylo možné stanovit. Zkuste si jenom představit, jak by vypadal výdej léčiv v lékárně, kdy v jednom okamžiku je třeba pacientovi mimo odbornou informaci k podávanému léku ještě navíc spočítat doplatek, regulační poplatek, odpočet z ceny léku pro zdravotní pojišťovnu, započitatelný doplatek do pacientova ročního limitu a výpočet DPH pro státní pokladnu(!). V naší činnosti z pohledu centrální evidence léčiv je nutné rozlišovat tři oblasti, kterých se týká elektronizace. Tou první je výdej léčiva podle elektronického receptu, který lékárník obdrží z Centrálního úložiště elektronických receptů. Dále jde o povinné hlášení na SÚKL o výdeji léčiv na listinný recept. A třetí, neméně důležitou oblastí z pohledu každodenní práce s pacientem je centrální elektronický systém evidence výdeje léčiva s omezením na lékárníka. Na základě zkušeností z praxe je možné říci, že systém centrální evidence léčiv s obsahem PSE, kdy jsme zcela snadno mohli ověřit informaci o počtu prodaných balení léčivého přípravku konkrétnímu pacientovi za předem stanovené období, byl stoprocentně funkční. Eliminovaly se případy nákupů léčiv k jiným než léčebným účelům. Co se týče povinného hlášení o vydaných léčivech z listinných receptů se systémem validace neboli ověření informací v centrální databázi na SÚKL o správnosti šarže, doby použitelnosti a kódů léčiva, se tak velmi zpřesnila informace o léčivech vydaných našim pacientům. To ještě výrazněji posílilo jejich bezpečnost a ochranu. Zatím nejméně praktických zkušeností máme s vydáváním elektronických receptů. Z pohledu naší každodenní praxe bychom velmi přivítali posun i v této oblasti směrem k praktickému zavedení elektronického předepisování receptů lékaři. Od takového kroku si slibujeme úsporu při administrativních operacích spojených s manipulací s listinným dokumentem nejen u lékaře. Následně očekáváme zcela výrazný pokles chyb v evidenci pacientů a evidenci kódu zdravotnického zařízení, tzv. IČZ, při plně funkční elektronické fakturaci léčiv zdravotním pojišťovnám. Za zmínku stojí také skutečnost, že podle našich odhadů by lékárna v budoucnu ušetřila minimálně jednu pracovní sílu převádějící listinné dokumenty do elektronické podoby. Centralizace informací je směr, který má jednoznačný význam nejen pro lékárny. Při pohledu na budoucnost práce lékárníka s pacientem

klademe důraz na centralizaci podávaných informací, a to úplných informací o léčbě pacienta např. s návazným vyhodnocováním možných lékových interakcí či konzultací o možnostech kombinací léčiv s doplňkovým sortimentem. Taková kombinace přístupu lékárníka do centrální evidence informací o léčbě pacienta s možností přímé konzultace s pacientem posílí zdravotnický charakter naší profese. Z hlediska tolik mediálně diskutované ochrany proti zneužití takovýchto centralizovaných databází musíme trvat na důkladném zabezpečení, a to na všech úrovních organizačních, technických i legislativních. Propojením centrálních databází s našimi informačními databázemi o spotřebě léčiv pacienty vznikne efektivní systém, který bude pacientovi garantovat zvýšení bezpečnosti při léčbě např. odhalením případných lékových interakcí potravinovými doplňky. Lokální databáze toto zcela jistě neumožňují, právě pro svou informační omezenost. Osobně jsem udělal zkušenost s fungujícími centrálními elektronickými systémy v Dánsku a Izraeli. I v těchto zemích přinášejí prospěch pacientům a velmi usnadňují práci lékařům. Centralizace a následné sdílení informací např. o rentgenových snímcích pacientů zde výrazně zefektivňují náklady zdravotních pojišťoven a pacienty nezatěžují opakovaným vyšetřením. Propojené zdravotnické systémy přesahují rámec jednotlivých zdravotnických zařízení, jejich pacientů a nemocí. To je budoucnost. Pouze propojené a centrální systémy nejen povedou ke snížení nákladů v oblasti výdajů na léčiva ze zdravotního pojištění, ale především zlepší péči o jednotlivce i celé komunity. Vzhledem k událostem z minulého roku doufám, že odpovědní činitelé naleznou v co možná nejkratší době takové legislativní řešení, která umožní vznik systémů centrální databáze léků také v naší zemi. Bezpochyby to přinese prospěch nám všem, pacientům, lékařům i lékárníkům. Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva GML

eHealth na konferenci ISSS 2010

12.–13. 4. 2010

Hradec Králové

Ve dnech 12.–13. dubna 2010 se v kongresovém centru Aldis v Hradci Králové uskuteční již třináctý ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě. Tato rozsáhlá akce patří již léta k největším událostem svého druhu v celém regionu střední a jihovýchodní Evropy a podle všech předpokladů se zde opět zaregistruje zhruba dva a půl tisíce účastníků, proběhne přes 250 přednášek a prezentací a ve výstavní části se představí více než stovka dodavatelů služeb a technologií pro veřejnou správu. Jedním ze samostatných odborných bloků věnovaných oblastem, které s informatizací veřejné správy úzce souvisejí, bude i programový blok eHealth, věnovaný problematice nasazování ICT technologií ve zdravotnictví. Na jeho obsahu tradičně spolupracuje občanské sdružení České národní fórum pro eHealth, Ministerstvo zdravotnictví ČR i řada dalších odborníků. Podrobnější informace o konferenci včetně předběžného programu a možností registrace jsou k dispozici na www.isss.cz.

Integrace nemocničních informačních systémů Mnoho odborníků na IT vnímá jako hlavní problém ve zdravotnictví propojování jednotlivých systémů na národní nebo regionální úrovni a sdílení či předávání zdravotnické dokumentace mezi jednotlivými zdravotnickými zařízeními, např. výměnu snímků počítačové tomografie (CT) mezi nemocnicí a ambulantním specialistou nebo předávání receptů mezi praktickým lékařem a lékárnou. Využívání těchto

Schéma integrace při použití „centrální“ aplikace (současná situace ve zdravotnictví)

sdílených informací při péči o pacienta nepochybně přispívá ke zlepšení kontinuity péče a má své kvalitativní i ekonomické přínosy. Jaká je však situace v samotných zdravotnických zařízeních? Vždyť právě předávání pacienta (a související dokumentace) mezi jednotlivými organizačními jednotkami bylo identifikováno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako jeden z nejčastějších zdrojů pochybení při poskytování péče, která jsou rovněž spojena s nemalými vícenáklady. Propojování informačních systémů uvnitř zdravotnických zařízení, kde je situace technicky a právně značně jednodušší než v případě výměny informací mezi jednotlivými nemocnicemi, však dnes naráží na nemalá úskalí, která jsou do jisté míry také překážkou integrace těchto systémů na národní či regionální úrovni. Jde především o zastaralost technologické koncepce, na níž jsou aktuálně používané systémy v nemocnicích založeny. Tato koncepce se odvíjí od skutečnosti, že v devadesátých letech minulého století byl prvním informačním systémem v nemocnici obvykle software pro vyúčtování zdravotním pojišťovnám. S postupným rozvojem informačních technologií tento program na sebe nabaloval další a další funkce, zejména v rovině evidence zdravotnické (resp. „lékařské“) dokumentace. Přestože se v průběhu času změnily technologie (barevné grafické prostředí namísto černobílých textových terminálů), koncepce těchto aplikací dostupných v České republice je bohužel stále stejná – jde o monolitickou aplikaci snažící se řešit „veškeré“ informační potřeby nemocnice metodou „one size fits all“. V důsledku toho je propojení s ostatními systémy velmi obtížné, jestliže je vůbec možné. Je zřejmé, že tento princip je neudržitelný, ne-

boť nemocnice používají na různých odděleních několik specializovaných softwarových aplikací pro specializované agendy (systémy ekonomické, personální a docházkové, objednávací, stravovací, expertní klinické systémy různé pro jednotlivé obory, evidenci nežádoucích události, parametrické ošetřovatelské dokumentace a další), a nelze očekávat, že každá z nich se bude umět přímo propojit s každou jinou aplikací od kteréhokoliv výrobce. Jednotný a rychlý přístup ke všem informacím o daném pacientovi, které již existují v různých systémech nemocnice, je tudíž v podstatě nerealizovatelný. Řešení tohoto informačního bludiště je z koncepčního hlediska přitom poměrně snadné. Je ověřeno v informačních systémech firem v mnoha jiných odvětvích poskytujících služby svým klientům, pro které je rychlý přístup ke všem informacím o jejich klientech klíčovou konkurenční výhodou. Jde o koncepci zvanou služebně orientovaná architektura (Service Oriented Architecture, zkráceně SOA). Slovo „služba“ je zde myšleno ve významu informační služby, kterou poskytuje jedna aplikace druhé. Celý systém je tak rozdělen na snadno udržovatelné a nezávisle vyměnitelné funkční celky, ale zároveň jsou na pozadí tyto jednotlivé části propojeny mezi sebou. Například stravovací systém může poskytovat klinickému systému pomocí svých služeb seznam diet či přídavků a možnost objednat stravu pro pacienta s individuální úpravou jídelníčku. Pro klinického pracovníka, který pracuje pouze s klinickým systémem, není důležité, že danou funkci („službu“) poskytuje stravovací systém nemocniční kuchyně, protože jeho klinický informační systém komunikuje s tímto systémem automaticky za dodržení standardních pravidel prostřednictvím tzv. integrační vrstvy či platformy. Tento přístup často usnadňuje řešení i mnoha aktuálních výkonnostních problémů, které jsou i snáze identifikovatelné. Samostatné funkční celky lze také snadno modernizovat, včetně podstatně snadnější možnosti změnit jejich dodavatele.

Schéma integrace založené na principech SOA

Nejdůležitější při budování konceptu SOA není ani tak výběr integrační platformy, kterých je k dispozici velký počet, ale výběr zkušeného partnera, který zajistí její implementaci. Ten musí nejenom dokonale ovládat danou integrační platformu, ale také zajistit začlenění současných aplikací nemocnice, bez ohledu na zručnost jejich výrobců, a být nápomocen oddělení IT nemocnice při plánování dalšího rozvoje, který je nutné koncepci SOA podřídit. MUDr. Zdeněk Hřib, Senior Business Consultant, e-mail: [email protected], tel.: +420 281 093 410

Priority VZP v oblasti eHealth Při příležitosti akce nazvané e-Health Day na podzim minulého roku jsem prezentoval vizi Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) jako subjektu přátelského ke všem partnerům, přičemž přátelství, resp. skutečné partnerství by mělo fungovat na základě sdílení informací. Pojišťovna by s poskytovateli sdílela všechny informace o obsahu smluvního vztahu i jeho naplňování a zároveň by smluvnímu partnerovi dávala najevo, jak on si stojí mezi obdobnými smluvními partnery v oboru či segmentu péče. Hradila by péči na základě účtů vycházejících ze zdravotního záznamu konkrétního pojištěnce nejlépe on-line, tzn. že by elektronický zdravotní záznam prošel revizí a následně účtárnou k proplacení. S plátci by zase sdílela celou agendu plateb pojistného, aby plátce i pojišťovna měli jasno v zaplacení pojistného za každého pojištěnce. S pojištěnci by sdílela informace o poskytování a úhradě hrazené zdravotní péče, včetně informací o dostupnosti a kvalitě péče. K tomu, aby pojišťovna byla schopna tuto vizi naplnit, je nutné, aby k tomu byl uzpůsoben její vlastní informační systém. To však nestačí. Musí pracovat v prostředí a za podmínek, které kvalitní komunikaci se všemi partnery umožní. Proto VZP formulovala tyto první vlastní požadavky nebo priority v oblasti e-Health: 1. Sama chce vydat elektronické identifikátory pro všechny pojištěnce v průběhu asi pěti let a velmi by uvítala, kdyby to byl stát, kdo by zajistil elektronické identifikátory pro zdravotnické profesionály – nositele zdravotních výkonů. Při počtu přesahujícím šest milionů pojištěnců by nebyl pro VZP problém rovněž vydat elektronické identifikátory pro profesionály ze smluvních zdravotnických zařízení, ale – přece jen VZP je pouze jednou ze zdravotních pojišťoven, nemusí mít a nemá smlouvu se všemi poskytovateli. A měl-li by systém identifikace být univerzální v rámci ČR a zapojení do projektů EU, bylo by vhodnější, kdyby se mu věnovala Česká republika jako celek. Kromě toho elektronický identifikátor by měl komunikovat s národními registry, které jsou v případě registrace zdravotnických profesionálů věcí státu a národních profesních komor zřízených zákonem. Stát přitom dává najevo, že se hodlá správy všech registrů ujmout v rámci e-Governement, resp. Smart Administration, jak se oblasti projektů elektronizace veřejné správy učeně nazývají. 2. Pojišťovna v budoucnosti chce hradit zdravotní péči na základě skutečně vykázaných výkonů. Nejkorektnějším a nejobjektivnějším prostředkem je zdravotní záznam pacienta. Proto má pojišťovna zájem, aby vznikl univerzální elektronický zdravotní záznam pacienta, ve kterém budou od jeho vzniku zaznamenány všechny informace o zdravotní péči, včetně data zanesení záznamu a identifikace osob, údaje zaznamenaly. Právě každá poskytnutá služba, tedy změna záznamu, by byla ihned předmětem revize a podnětem pro účtárnu. Proplácení péče by se tak jako v obdobných systémech mohlo stát věcí 48 hodin. Elektronický záznam musí být standardizovaný a jeho derivátem by mohly být neschopenka, předpis léku či zdravotního prostředku nebo návrh na lázeňský poukaz či žádanky vyšetření. Existence elektronického záznamu je podmíněna legislativní úpravou, která zavede

pravidla pro jeho použití a pro přístup jednotlivých oprávněných osob k částem záznamu podle vůle subjektu zdravotního záznamu (pojištěnce, pacienta) a podle odbornosti zdravotnického pracovníka. 3. Samozřejmě „on-line“ proplácení péče je pro poskytovatele věc zajímavá, ale poskytovatel by určitě uvítal, kdyby mohl zdravotní záznam nejen spoluvytvářet, ale ze zdravotních záznamů provedených jinými zdravotnickými pracovníky čerpat informace o předchozí anamnéze pacienta a o aktuální péči poskytované mu kdekoliv a kýmkoliv včetně medikace. To je zájmem i pojišťovny, která chce pacienta i pokladnu ušetřit duplicit a zvýšit bezpečí pacienta na základě dostatku sdílených informací mezi poskytovateli péče. Lze se tak vystříhat zakázaných či nedoporučených kombinací léčiv, zohlednit kontraindikace apod. Proto třetím požadavkem pojišťovny je interoperabilita ve využití zdravotních záznamů a zajištění dostatečně bezpečné a kapacitní komunikační základny mezi různými informačními systémy jednotlivých poskytovatelů na celém území republiky s perspektivou propojení i mimo ČR podle evropských standardů a pravidel. Tato standardizace a integrace přirozeně nesourodého prostředí daného v České republice pluralitou systémů veřejné správy, zdravotních pojišťoven i poskytovatelů na velmi otevřeném trhu produktů zdravotnické informatiky se stane procesně nejdůležitějším stavebním kamenem systému e-Health v ČR a podmínkou pro kvalitativní posun, co se týče zvýšení kvality péče a její bezpečnosti na celonárodní úrovni a současně efektivnější alokace disponibilních finančních prostředků pro efektivně poskytovanou zdravotní péči. Dále bude nástrojem ke zlepšení zdravotní péče pro českého pacienta sama o sobě, bez ohledu na to, zda reformy zdravotnictví proběhnou či ne a s jakým programem reforem přijdou jednotlivé politické strany. Fungující systém e-Health, primárně sloužící pacientům a jejich lékařům, pojištěncům a jejich pojišťovnám, se může paradoxně stát iniciátorem rozumných reformních kroků, vzdálit české zdravotnictví iluzím a přivést nás všechny k realitě. RNDr. Jiří Schlanger, člen správní rady VZP ČR jmenovaný vládou

NECHYBÍ VÁM V KNIHOVNĚ?

Karel Lewit – Manipulační léčba v myoskeletální medicíně • 5. zcela přepracované vydání klasické monografie je koncipováno jako moderní učebnice terapie funkčních poruch pohybové soustavy • 412 tiskových stran formátu B5 v brožované vazbě obsahuje kromě přehledně členěných kapitol na 400 vyobrazení (kresby, rentgenové snímky a zejména nové barevné fotografie), bohatý věcný rejstřík a rozsáhlou kapitolu odborné literatury Kniha navazuje na 4. české vydání z roku 1996 a je podstatně modernizována. Zejména je přepracována část věnovaná zřetězení funkčních poruch na podkladě vývojové kineziologie a pojmu programování. Nový je text o „funkční technice“ a „counterstrain“ jako význačných osteopatických technikách, dále je pojednána „exterocepční stimulace“ především pomocí hlazení podle Hermachové. Publikace je doplněna o terapii jizev, měkké techniky a relaxační svalové techniky, zejména za důsledného použití reciproční inhibice, která v dřívějších vydáních chyběla. Rovněž byla doplněna klinická část. Vydalo nakladatelství Sdělovací technika spol. s r. o. ve spolupráci s Českou lékařskou společností JEP v roce 2003. ISBN 80-86645-04-5. Cena výtisku 1038,- Kč , cena KST 883,- Kč

Objednávku můžete zaslat na adresu nakladatelství Sdělovací technika nebo na e-mail: [email protected]

Služby Business Intelligence ve zdravotnictví Tematika konference kopíruje dvě v současnosti aktuální problematiky, se kterými se české zdravotnictví potýká. Jsou jimi úspora v nákladech na zdravotní péči a na provoz zdravotnických zařízení z důvodu ekonomické krize, tlak na zvýšení bezpečnosti pacienta a nutnost přesunout pacienta do centra systému zdravotní péče. Na základě uvedeného zadání se lze zamyslet nad tím, jak se tyto oblasti mohou vzájemně ovlivňovat. Podívejme se na tuto problematiku z pohledu ICZ jako partnera pro oblast komplexních řešení a poradenských služeb v oblasti Business Intelligence. Jestliže se budeme zabývat tématem úspory nákladů na zdravotní péči, lze vyslovit tezi, že jde o záležitost, které je dlouhodobě věnována pozornost, a zdravotnická zařízení mají více či méně zkušeností se způsoby efektivního řízení organizace.

Analýza výkonnosti

Analýza nákladovosti

Efektivita

ba určit oblasti, kterým je nutné dále věnovat pozornost při zvyšování efektivity péče; tím se rozumí maximalizace příjmů a minimalizace nákladů. Uvedené oblasti lze definovat v rámci auditů řízení, procesů, klinického auditu a dalších. K tomuto lze opět využít několik souvisejících prověřených nástrojů a metodik. Jestliže se budeme zabývat tématem přesunutí pacienta do centra systému zdravotní péče, je možné se dostat až ke kvalitě poskytované péče, která na sebe váže velký potenciál v řízení péče o pacienta, jež ale může mít zásadní vliv na ostatní již zmíněné prvky. Kvalita ve zdravotnickém zařízení může být vnímána a sledována z různých úhlů pohledu. Základním rozdělením je subjektivní a objektivní pohled na kvalitu – jak jsou pacienti spokojeni s průběhem své léčby a jak léčebný proces proběhl podle stanovených kritérií a norem. Při subjektivním sledování kvality jsou využívány metody získávání údajů od pacientů formou vyplňování dotazníků s jejich následným vyhodnocováním. Objektivní sledování kvality je obtížné. Pro dokonalé měření kvality musí být celý léčebný proces podrobně sledován, ohodnocen ve sledovaných dimenzích kvality a porovnán s přesně stanovenými kritérii. Zde se dostáváme k definici standardů, které jsou určeny k tomu, aby bylo možné při léčbě používat ověřené a standardní postupy, které mohou pomoci při rozhodování. Implementace měření kvality péče je náročná. Kvalitu jako takovou lze v některých případech dobře zjišťovat měřením odchylky od stanoveného standardu. To se může do budoucna stát důležitým nástrojem v posuzování kvality poskytnuté péče. Jednou z možností, jak se k uvedenému postupu přiblížit, je využít rozsáhlé množství pořizovaných a vykazovaných údajů, s jejichž zpracováním máme zkušenosti v rámci tvorby analýz na podporu řízení zdravotní péče. S těmito údaji a jejich klasifikací je možné uskutečňovat základní sledování splnění standardů léčebných postupů. Do budoucna je třeba se zabývat tím, jak budou probíhat procesy implementace standardů kvality péče do zavedených struktur, jaký

Pro hodnocení způsobů poskytování péče nemocnice používají několik analýz nákladovosti, jejichž cílem je zjistit, jakým způsobem nemocnice využívá zdroje, které má k dispozici. Základním krokem pro tyto analýzy je přiřadit náklady tam, kde vznikají, a produkci tam, kde je zdravotní péče poskytována, a pak podle hesla „když FINANCE měřím, tak řídím“ sledovat klíčové ukazaKterých finančních cílů tele. S využitím analytických nástrojů mamusíme dosáhnout, nagement získává validní informace na podabychom úspěšně poru řízení a rozhodování. Důležitost těchto realizovali naší strategii? informací roste se zvyšující se modifikací

ZDROJE Jakým způsobem musíme řídit zdroje, abychom úspěšně realizovali naši strategii?

úhradové vyhlášky. Pro hodnocení způsobů financování péče nemocnice běžně používají několik analýz PACIENT výkonnosti, jejichž cílem je zjistit, zda produkce nemocnic odpovídá zdrojům, které mají k dispozici, a zda je všechna tato produkce obsahem platných smluvních ujednáPROCESY KVALITA ní s plátci zdravotní péče. Způsoby financoKteré procesy musíme Jakým způsobem zvyšovat vání péče mohou být hodnoceny v rámci definovat, abychom kvalitu péče, abychom analýz správnosti a úplnosti vykazování poúspěšně realizovali naši úspěšně realizovali naši skytnuté zdravotní péče, analýz produkce strategii? strategii? nemocnice s návrhem úpravy smluvních vztahů mezi nemocnicí a pojišťovnou či s ná vrhy nových způsobů financování péče. Spojením zmíněných pohledů dostávají nemocnice prostřednic- to bude mít vliv na dostupné zdroje a na smluvní vztahy a jak se vše tvím své produkce informace o své efektivitě. Cílem analýz efektivity ve finále projeví na spokojenosti pacienta. Je tedy na místě zvolit péče je navrhnout takové kroky, které nemocnici povedou k optimali- správnou strategii. Ing. Lenka Dezortová, Team Leader, ICZ a.s. zaci příjmů a výdajů. Na základě výsledků plynoucích z analýz je třeDalší informace naleznete na www.i.cz Kontaktní osoba: Ing. Lenka Dezortová, Healthcare, ICZ a. s. E-mail: [email protected], tel.: (+420) 222 275 561

ICZ a. s. Na hřebenech II 1718/10, 147 00 Praha 4, tel.: +420 222 271 111, fax: +420 222 271 112, e-mail: [email protected], www.i.cz

Diskrétní informace Diskrétní informační a naváděcí systém, to je Dinasys. Tento unikátní systém nabízí stejnojmenná společnost DINASYS, s. r. o., která vznikla v červnu 2009. Projekt byl vypracován před dvěma lety ve společnosti B-support, s. r. o., jež systém technicky zabezpečuje a zajišťuje jeho servis. Jde o dva na sobě nezávislé systémy, které v případě, že jsou instalovány společně, tvoří diskrétní informační a naváděcí systém pro zrakově handicapované občany. Systémy však mohou být instalovány

bo jinou částí těla dotýká patřičné plošky a upraveným sluchátkem přijímá informace, které jsou v systému nahrány. Tyto informace dostává po celou dobu doteku; jestliže se uživatel přestane dané plošky dotýkat, skončí i přenos informací. Druhou verzí je dynamický vysílač umožňující pohyb v informaci pomocí jednoduchého menu. Je dodáván v malém notebooku s upravenou vlastní klávesnicí nebo s externí klávesnicí, které dovolují pouze pohyb nahoru, dolů a funkci enter. Informace v dynamickém systému je časově neomezená. Statický vysílač lze napájet několika způsoby: z elektrické sítě, bateriemi a solárními články. Nyní se pracuje i na dalších alternativách napájení. Ke sluchátku je dodávána standardní nabíječka, obdobná jako pro mobilní telefon. Sluchátko vydrží několikatýdenní provoz bez nabíjení.

Diskrétní naváděcí systém V tomto případě byl opět zvolen jednoduchý princip. Byla upravena orientační hůl (obr. 3), do které je ve špičce nainstalován snímač signálu a v rukojeti hole je vibrační motorek. Do země (v interiérech do podlahy) jsou zasazeny (nalepeny) malé permanentní magnety. Snímač ve špičce hole reaguje na magnet a rozvibruje motorek v rukojeti orientační hole. Krátká vibrace znamená, že je uživatel na správné trase. Když orientační hůl ohlásí vibraci dlouhou, nachází se uživatel u cíle – vysílače.

Dinasys Obr. 1 Sluchátko

Systém lze využít v různých prostorách – interiérech i exteriérech. Může sloužit jako komplexní informační a naváděcí systém nebo může být použit pouze jako samostatný diskrétní informační systém. Systém lze designově upravovat podle potřeb jednotlivých provozovatelů.

i samostatně. Informační systém, který mimo jiné má i různé jazykové verze, lze obecně využít v různých oblastech, nejen pro zrakově handicapované spoluobčany. V případě naváděcího systému jde pouze o využití osobami zrakově handicapovanými.

Diskrétní informační systém Systém funguje na velmi jednoduchém principu přenosu informací pomocí vodivostních vlastností lidské kůže. Systém je pro zdraví naprosto nezávadný a neprodukuje škodlivý elektromagnetický smog, kterým jsme denně obklopováni z různých přístrojů. Informační systém má dva komponenty: přijímač (upravené sluchátko viz obr. 1) a vysílač ve dvou verzích – statické a dynamické. První verzí je statický vysílač (obr. 2), který poskytuje informaci o maximální délce 3 min. Uživatel se prstem ne-

Obr. 2 Informační statický vysílač – verze napájená z elektrické sítě – bateriově napájená verze

Obr. 3 Upravená orientační hůl Pro více informací nebo při zájmu o osobní prezentaci systému kontaktujte paní Ing. Martinu Turpin na telefonním čísle +420 724 999 496 nebo e-mailu: [email protected]. Více informací lze nalézt i na stránkách www.dinasys.cz.

Ochrana citlivých dat a systémů Bez ohledu na konkrétní podobu informačních systémů musí každá organizace zacházející s osobními daty řešit jejich zákonem požadovanou ochranu. To znamená ochranu logickou (na softwarové úrovni) i fyzickou (zabezpečení zařízení, kde jsou uložena živá i zálohovaná data). Pro zdravotnická zařízení je důležitá rovněž možnost rychlé obnovy činnosti systémů po výpadku či nehodě. Obě oblasti spolu úzce souvisejí a my se v tomto článku podíváme na několik variant jejich řešení. Pokud stačí před nenechavci a nepříznivými vlivy ochránit data, resp. u větších organizací jejich zálohu, bude zajímavým řešením datový sejf. Díky fyzické odolnosti je zajištěna maximální preventivní ochrana, kterou běžná zálohovací disková pole nemohou nabídnout. Jde o mnohem bezpečnější a jednodušší variantu, než je např. pravidelné odnášení médií do bankovního trezoru. Vyššího stupně ochrany a zkrácení doby obnovy lze dosáhnout pomocí zabezpečených stojanů, racků či celých místností, tzv. bezpečných datových komor. V obou případech se jedná o prostor ohraničený pancéřovými stěnami, který chrání klíčové části infrastruktury – kritické IT segmenty, či dokonce celé datacentrum.

Pancéřové racky AST Smart Bunker mají uvnitř naprosto standardní rozměry a pro snadnou instalaci odnímatelné přední i zadní dveře. V určitých případech mohou pojmout celou serverovnu, takže uživatel nemusí budovat speciální prostory a může citlivé technologie ICT umístit téměř kamkoliv. Vstupní systém pancéřového racku může zahrnovat biometrickou autentifikaci, uvnitř lze umístit chlazení, záložní zdroj i samozhášecí systém – vše, co najdete v pořádném datacentru. Datové komory a zabezpečené racky ochrání techniku, dle verze, před ohněm trvajícím 90 či 120 minut (EN 13501), vodou a prachem (IP65, IP66), elektromagnetickým zářením (EMI/RCI 22dB) a narušiteli (dveře třídy WK2 až WK4).

Citlivá data si zaslouží sejf

Normy a zákony Oblast ochrany, obnovy po havárii a nepřerušené činnosti (Disaster Recovery a Business Continuity) řeší normy bezpečnosti informací – řady ISO 17799 a ISO 27000 či zahraniční BS 25 999 a NFPA 1600. Pro některé organizace mohou být závazné také zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, vyhláška č. 258/2004 Sb. či vyhláška č. 123/2007 Sb. Právě technologie datového sejfu dovoluje efektivní řízení nepřerušené činnosti organizace i pro menší organizace, kde norma požaduje vytváření, testování a udržování transparentních plánů kontinuity. Z hlediska nejdůležitější normy v oblasti bezpečnosti informací v ČR (ISO 27000) pomáhá zařízení splnit požadavky v oblasti řízení komunikací a řízení provozu.

Unikátní datový sejf AST Smart Data Safe stojí řádově méně než jiná řešení bezpečného uložení živých a zálohovaných dat

Datový sejf AST Smart Data Safe je síťové zařízení pro ukládání dat zabudované do bezpečnostní trezorové skříně, kterou nelze snadno otevřít či odnést. V případě, že zařízení detekuje hrozbu, dojde k jeho hermetickému uzavření a řízenému vypnutí. Uvnitř AST Smart Data Safu je diskové úložiště typu NAS nebo SAN. RAID diskové pole obsahuje pět tzv. hotswap disků SATA II; s doporučenou ochranou RAID 5 je v současné době možné docílit 8 TB užitného diskového prostoru. K managementu zařízení se používá webový prohlížeč či protokoly SMB, NFS, CIFS, NAT, DHCP, AFP-AppleTalk a FTP. Důležitou vlastností z hlediska ochrany dat je zasílání varovných zpráv v podobě SMS nebo elektronickou poštou. Kromě zabezpečení před krádeží umožňuje AST Smart Data Safe podstatně zkrátit dobu obnovy služeb IT v případě výskytu nejpravděpodobnějších rizik, jako je požár v serverovně s následnou aktivací samozhášecího systému (SHZ), krátké zatopení serverovny, poškození zařízení v serverovně fyzickou cestou a nedodržení provozních podmínek předepsaných pro zařízení.

Co na to odborníci?

Citlivé technologie chrání AST Společnost COMPLETE CZ na náš trh dodává celý sortiment pancéřových sejfů, racků a datových komor značky AST odolných proti požáru, vodě, narušitelům či elektromagnetickým výbojům. Nejmenší variantou je datový sejf AST Smart Data Safe (podrobněji dále). Střední variantou je 19" pancéřový rack AST Smart Bunker výšky 23U nebo 46U, příp. dva či tři spojené dohromady – je to vlastně trezor umožňující plně modulární osazení techniky ICT. Největší variantou je celá místnost, datová komora AST Smart Shelter.

Zabezpečený rack AST Smart Bunker chrání data i techniku; v určitých případech nahradí serverovnu

Podle názoru analytické společnosti Convenio Consulting se AST Smart Data Safe jeví jako velice vhodné úložiště pro zálohování dat v systému Disk to Disk to Tape v segmentu SMB, kde je zvláště zajímavá kombinace vysokého stupně zabezpečení dat proti jejich zničení v kombinaci s jejich rychlou dostupností, danou technologií ukládání dat na disky a standardním NAS. Jako průlomové řešení byl AST Smart Data Safe označen z hlediska aplikací s požadavkem na co nejvyšší ochranu dat, bez možnosti záložního výpočetního střediska. Více viz analýza CC-200905 a 200906, ke stažení na www.CompleteCZ.cz.

Bc. Marek Dědič, COMPLETE CZ e-mail: [email protected], tel.: 246 030 331 www.CompleteCZ.cz

4D svět pro lepší lékařskou péči s on-line klinickými informacemi

Omezení zbytečných a nákladných odborných vyšetření • Online přístup ke kompletním výsledkům předchozích vyšetření a informacím o léčbě • Systém v průběhu léčby aktivně upozorňuje lékaře na relevantní informace

Minimalizace možných chyb a vyšší bezpečnost pro pacienty • Bezproblémový kontakt pacienta a lékaře • Efektivní práce s dokumentací • Kvalitní diagnostika bez duplicit

Včasné rozpoznání nežádoucích trendů ve sledované populaci • Včasná identifikace a podchycení zdravotních problémů skupin populace • Bezpečný přístup a ochrana dat pacientů

Zefektivnění a zkrácení léčby • Komplexní řešení nabízí více pohledů podle druhu péče • Rychle dostupná data umožňují ošetřit více pacientů v kratší době

3D svět je efektní. Ale 4D svět je efektivní! Čím lépe se v něm budete orientovat, tím víc z něj můžete vytěžit. Zdravotnictví je klíčovou odbornou kompetencí Ness Technologies, kterou globálně rozvíjíme už více než 15 let. Máme unikátní znalosti z různých prostředí a modelů zdravotnických systémů, jsme ověřeným partnerem pro státní správu a máme zkušenosti s řízením velkých vývojových projektů. Náš tým více než 700 odborníků Ness Technologies v ČR má globální know-how silné společnosti i zkušenosti z lokálního trhu. Máme ve zvyku dívat se na věci jinak, hledat nová, efektivnější řešení pro naše zákazníky.