Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta
Aplikovatelnost chilské penzijní reformy na český důchodový systém (P R Á C E S T U D E N T Ů M A G I S T E R S K É H O S T U D I A )
Petr Brabec
Počet znaků: 35 941 Kontakt:
[email protected], tel.: 777263883 Číslo bankovního účtu: 272233/5500 Podpis autora: Podpis je zároveň souhlasem s publikováním práce ve sborníku prací úspěšně se účastnících SOCD 2013.
Abstrakt V diplomové práci jsem analyzoval zavedení plně fondového systému podle chilského vzoru v České republice s porovnáním výsledků, tedy zejména náhradového poměru vůči aktuálně platnému PAYG systému a také vůči PAYG systému, který by nevytvářel deficit (přes snížení výše penzí) a také dopadu přechodu na státní rozpočet a diskutuji jeho výhodnost. Hlavním výstupem mé práce je pak odůvodněné nedoporučení přechodu na plně fondový systém v České republice z důvodů vysoké náročnosti na financování a jeho nepravděpodobné výhodnosti pro všechny příjmové skupiny. Abstract In my diploma thesis I analyzed the potential results of the introduction of a Chilenian fully funded pension system in the Czech Republic, in comperison with the replacement ratio of the current Czech PAYG system and the modificated Czech PAYG system that would not genarate deficits (through the reduction of pensions) as well as the impact to the state budget and discuss the advantages of a such transition. The main conclusion justifies that the transition to a fully funded system in the Czech Republic is not recommendatory, due to the fact that it requires high state budget funding and great unlikelihood of benefits for all income groups in general. Klíčová slova: penze, penzijní systém, kapitálové účty, fondový systém, průběžný systém, FF, PAYG, Česká republika, Chile, přechod Keywords: pension, pension system, capital accounts, fully-funded system, pay-asyou-go system, FF, PAYG, Czech Republic, Chile, transition JEL klasifikace: H550, H750, J320, H680, G230 JEL classification: H550, H750, J320, H680, G230
Obsah Úvod ..................................................................................................................................................... 1 1 Výzkumná část – predikované dopady aplikace chilské penzijní reformy na ČR ........................... 3 1.1 Dopady na účastníky systému ............................................................................................ 4 1.1.1 Dopady na přispěvatele, který je v systému celý pracovní život.............................5 1.1.2 Dopady na přispěvatele, který je v systému jen část pracovního života ...............11 1.2 Dopady na státní rozpočet ................................................................................................. 17 Závěr .................................................................................................................................................. 21 Zdroje ................................................................................................................................................. 23 Prameny vydané ....................................................................................................................... 23 Literatura .................................................................................................................................. 23 Seznam ilustrací ................................................................................................................................. 24 Seznam tabulek .................................................................................................................................. 24 Seznam grafů...................................................................................................................................... 24
Úvod „Mladá generace si i dnes váží stáří. Ovšem jen pokud jde o víno, whisky a nábytek.“1 Tato zkrácená verze mé diplomové práce psaná na katedře Hospodářské a sociální politiky Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické se věnuje právě stáří, přesněji finančnímu zabezpečení v penzijním věku. Důchodová reforma od začátku devadesátých let minulého století prochází diskurzem. Důvodem nutnosti reformy penzí v ČR je jejich dlouhodobá neudržitelnost ve stávajících poměrových výších při nedeficitním financování. Následující ilustrace 1 znázorňuje vývoj kumulovaného salda „důchodového účtu“, pokud by byl zachován stav 2010.
Ilustrace 1: Kumulované saldo "důchodového účtu" jako procento HPD daného roku. Zdroj: BEZDĚK, Vladimír a kol. PES. Závěrečná zpráva PES: příloha č. 1 [online]. 2012 [cit. 2012-1219]. Možností reforem je mnoho, od parametrických změn PAYG systému přes systém fiktivních účtu NDC po částečný či úplný opt-out, tedy vyvázání prostředků z průběžného systému na kapitálové účty. V své diplomové práci jsem se zaměřil právě na úplný opt-out2, jenž podrobuji detailní analýze. Jde o systém poprvé vytvořený a spuštěný v Chile roku 1981 Josém Piňerou a jeho týmem „Chicago boys“3. Základní hypotéza mé diplomové práce k verifikaci či falzifikaci je, že plná implementace chilského penzijního systému s úpravou výše povinného spoření na 20 % z hrubé mzdy v České republice by byla v dlouhém období (long-run) výhodnější, než stávající
1 CAPOTE, Truman. Citáty » Truman Capote. In: Citaty.net [online]. 2012 2 Opt-out – vyvázání se z průběžného financování penzí. 3 Termín „Chicago boys“ odkazuje na skupinu chilských liberálních ekonomů, jenž studovali na Chicagské Universitě.
1
systém průběžně financovaných penzí, a to jak pro budoucí penzisty, tak pro pracující, tak i pro stát, resp. státní rozpočet. Cílem práce je provést analýzu proveditelnosti a dopadů možného přechodu od PAYG systému v ČR na plný fondový systém po vzoru Chile. Zvolení chilského modelu je záměrné z důvodu jeho vysoké výnosnosti pro penzisty, což znázorňuje ilustrace 2 a oproštění se státu od samotného řešení penzí. Rizikem je zejména negativní vývoj na kapitálových trzích. V chilském systému si každý účastník FF měsíčně odvádí 10 % ze své hrubé mzdy na svůj investiční účet zřízený u vybrané AFP. Penze závisí výhradně na celoživotních zúročených úsporách na právě kapitálových účtech, jenž spravují soukromé fondy (AFP), které jsou pod dohledem jim nadřízeného regulátora (SAFP).4 Investiční společnosti generují svůj zisk zejména z vybraných administrativních poplatků.5 Druhý pilíř obsahuje i povinné pojištění proti invaliditě a smrti, a to ve výši 0,9 - 1,7 % z hrubé mzdy.6 Od roku 2003 si může přispěvatel zvolit z několika různých investičních programů v jednotlivých AFP, a to na základě jejich rizika a očekávaného výnosu. Vyplácení důchodů funguje trojím způsobem. První možností je životní anuita, další možností je přímý a postupný výběr prostředků z AFP, které v investiční společnosti zůstávají a dále se zhodnocují, třetí možností je jejich kombinace.7 Pro detailní pochopení chilského systému doporučuji využít mou ucelenou diplomovou či bakalářskou práci.
40,00% 30,00%
Roční reálné zhodnocení ve fondu C (1981 - 2012*, původní plán, dnes jako C)
20,00% 10,00% C 0,00% 1981 1983 1985 1987 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 -10,00% -20,00% -30,00%
Ilustrace 2: Roční reálné zhodnocení původního plánu C. Zdroj: FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Nominal en moneda local, Dostupné z http://www.fiap.cl 4 ACUÑA, Rodrigo – INGLESIAS, Augusto: Chile's pension reform after 20 years...str. 12 5 BOSWORTH, Barry – DORNBUSCH, Rudiger – LABÁN, Raúl: The Chilean economy... str. 260 6 CRABBE, Carolin: A quarter century of pension reform in Latin America and the Caribbean... str. 60 7 PIŇERA, Jose. El modelo chileno de pensiones...
2
1 Výzkumná část – predikované dopady aplikace chilské penzijní reformy na ČR
Výzkumná část je rozdělena do dvou subkapitol. V první analyzuji dopady na přispěvatele, respektive na účastníky systému, ve druhé části provádím analýzu dopadů na státní rozpočet, tedy, kolik by každoročně i kumulovaně stálo vyvázání účastníků z průběžného systému. Výpočty, ze kterých má práce vychází, jsou konstruovány flexibilně, tedy vycházím vždy z několika scénářů a také z několika různých příjmových skupin obyvatelstva. Neomezuji se tedy jen na průměrného jedince, ale zapracovávám mnoho různých variant pro jednotlivé jedince. Jako rok zahájení systému je pro zjednodušení zamýšlen rok 2012, pro který jsou také stanoveny příslušné statistické údaje získané z Českého statistického úřadu (za druhé čtvrtletí) a OECD. Základním předpokladem je téměř kompletní okopírování chilské reformy s výjimkou nastavení příspěvků na povinné kapitálové účty u FF na 20 % z hrubé mzdy a 4 % z hrubé mzdy do státního systému na invalidní a sirotčí důchody8 (4 % z hrubé mzdy odpovídají aktuálnímu poměru rozložení pro invalidní a sirotčí důchody, přičemž vdovské důchody by v systému nebyly, jelikož existuje možnost dědění spořených prostředků), které by na rozdíl od Chile zůstaly v režii ČSSZ. Přičemž dalších 1,7 %910 z hrubé mzdy by šlo na administrativní náklady fondů. Celkový odvod by se tak snížil z 28 % na 26,7 %. Důvodem pro toto nastavení je možnost empirického srovnání s nynější verzí PAYG systému v ČR po malé důchodové reformě. Tímto přizpůsobením pro evropské prostředí také dochází k neutrálnímu dopadu na spotřebu, což je rozdíl od Chile, kde se díky snížení odvodů spotřeba zvýšila.
8 Proces zvyšování důchodového věku. Zdroj: Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012...str 23 9 Odpovídá chilskému systému 10 BOSWORTH, Barry – DORNBUSCH, Rudiger – LABÁN, Raúl: The Chilean economy..., str. 260
3
1.1
Dopady na účastníky systému
V této části mé diplomové práce se zaměřuji na dopady na přispěvatele a tedy i následné penzisty, kteří by se systému účastnili, a to jak po celou dobu svého pracovního života, tak na ty, kteří by byly v systému jen určitou část pracovního života, tedy ti, kteří jsou již nyní účastníky PAYG systému. U každé varianty jsou uvedeny dané předpoklady, ze kterých se vychází. Odděleny jsou vždy PTJ11 50 %, 75 %, 100 %, 200 %. U výpočtů je vždy porovnání náhradového poměru FF systému s PAYG systémem, a to jednak s aktuální verzí po malé důchodové reformě a jednak s verzí beroucí v potaz vyrovnanost nákladů a výdajů na starobní důchod ze státního rozpočtu (dále označováno jako verze „vyrovnaného rozpočtu“). Jelikož plně vyvázané penze z PAYG do FF nepřinášejí po přechodové fázi žádné schodky pro státní rozpočet, je porovnání právě s očištěným náhradovým poměrem důležité pro reálné porovnání obou variant. Za tímto výrokem je teze, že při dlouhodobém deficitním financování dříve či později bude nutno přijmout opatření, aby k saldům nedocházelo, a to buď ještě většímu oddálením odchodu do penze či snížením penzí. Míry očekávaných průměrných reálných ročních úroků jsou: 1) nulová varianta = 0 % p.a. 2) pesimistická varianta = 1,5 % p.a. 3) růstová varianta = 3 % p.a. 4) historická varianta = 4,7 % p.a.
11 Příjmově typizovaný jedinec
4
1.1.1
Dopady na přispěvatele, který je v systému celý pracovní život
Dopad na přispěvatele, který je v systému celý pracovní život, tedy začne pracovat tento rok a skončí po čtyřiceti letech aktivního života. Předpoklady pro všechny typy variant níže: 1 Odchod do penze je predikován stejně jako u českého systému dynamicky s očekávanou nadějí dožití v době odchodu do penze 21,5 letech. 2 Doba aktivního pracovního života je dána na 45 let. 3 Začátek spoření a spuštění systému tento rok, tedy 2012 (z důvodu zjednodušení). 4 Administrativní náklady, které přispěvatel platí fondu 1,7 % z hrubé mzdy. 5 Náhradový poměr PAYG systému podle aktuální predikce současné verze pro ročník narození 1987 pro jednotlivé příjmové skupiny (PTJ) jako jejich podíl z hrubé mzdy při době v systému 48 let, a to pro PTJ 50 % odpovídající průměrný náhradový poměr 84,3 %, následně PTJ 75%; 62,5 %, PTJ 100 %; 52 %, PTJ 200 %; 35,4 %.12 6 Díky existenci evropského práva nařizujícího rovnost pro obě pohlaví vycházím z průměrné naděje dožití u obou pohlaví jako jejich průměru, tedy 21,5 let. 7 Růst reálných mezd se rovná růstu HDP je predikován na 3 % ročně. 8 Náhradový poměr PAYG systému na svých predikovaných vypočtených úrovních podle MPSV je upraven pro porovnání obou variant, jelikož PAYG systém předpokládá 48 let v systému včetně náhradních dob, ovšem FF kalkulace počítají pouze se 45 lety aktivního pracovního života. 9 Délka nezaměstnanosti během života 2 roky rozložená zejména na počátek a konec pracovního života po 3 měsících. 10 Náhradní doby pojištění nejsou ve fondovém systému vůbec zavedeny, tedy stát nijak během registrované nezaměstnanosti, rodičovské, mateřské dovolené či studiu neplatí na účet účastníka systému žádné prostředky. 11 Do náhradních dob PAYG systému se již nezapočítává studium.
12 MPSV. Kalkulačka k důchodové reformě...
5
Porovnání náhradových poměrů podle různých reálných měr zhodnocení pro 45 let pracujícího jedince, jenž byl včetně 2 let kumulované nezaměstnanosti se nachází v tabulce číslo 1, kde je studována citlivost náhradového poměru na reálné průměrné roční zhodnocení. V grafu 1 je posléze porovnání FF s PAYG vyrovnaným rozpočtem podle různých měr návratnosti. Při porovnání tabulky 1 a grafu 1 vyplývá, že upravený chilský systém kapitálových účtu se vyplatí pro skupinu, která pracuje 45 let přerušeně jen 2 lety kumulované nezaměstnanosti pro všechny sledované příjmové skupiny od reálného zhodnocení 4 % p.a. při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem a od 6% reálného zhodnocení při porovnání se současným deficitním systémem PAYG po malé důchodové reformě. A) Citlivost na reálnou úrokovou míru pro 45 let pracujícího jedince včetně 2 let kumulované nezaměstnanosti reálné procento úročení p.a. 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 10%
náhradový poměr FF 22,58% 27,21% 33,25% 41,20% 51,75% 65,86% 84,86% 110,60% 145,62% 193,50% 259,16%
Tabulka 1: FF náhradový poměr plátce celý život, nepřerušovaně, podle míry zhodnocení zdroj: vlastní výpočty podle MPSV
6
B) Grafické porovnání pro jednotlivé varianty pro 45 let pracujícího jedince včetně 2 let kumulované nezaměstnanosti
Porovnání FF x PAYG vyrovaný rozpočet náhradový poměr x zhodnocení p.a. pro jednotlivé příjmové skupiny, porovnání s PAYG pro jednotlivce, kteří jsou v FF systému nepřetržitě s 2 lety kumulované nezaměstnanosti 70,00%
náhradový poměr
60,00%
FF všechny skupiny PTJ 50 % PAYG PTJ 75 % PAYG PTJ 100 % PAYG PTJ 200 % PAYG
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0,00%
1,50%
3,00%
4,70%
reálný úrok p.a.
Graf 1: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF pro účastníka s 2 roky nezaměstnanosti Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV
Porovnání náhradových poměrů podle různých reálných měr zhodnocení pro 39 let pracujícího jedince včetně 2 let kumulované nezaměstnanosti a navíc výchovou 2 dětí á 3 roky přináším na tabulce 2. Celkové porovnání variant zhodnocení je na grafu 10, ze kterého je zřetelné, jak velké zhodnocení je zapotřebí, aby se kapitálové účty vyplatily jednotlivým příjmovým skupinám za předpokladu nastavení PAYG vyrovnaného rozpočtu a v něm zachování stejné míry solidarity mezi PTJ. Při porovnání tabulky 2 a grafu 2 je pak plně fondový systém pro skupinu, jež pracuje 39 let, z čehož je dva roky kumulovaně nezaměstnaná a navíc dvakrát tři roky vychovává dítě (tedy 45 let aktivního života), výhodný pro všechny sledované příjmové skupiny při minimálním reálném zhodnocení odpovídajícím historické variantě, tedy 4,7 % p.a., a to při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem a alespoň 7 % reálného zhodnocení p.a. při porovnání s aktuální deficitní verzí PAYG systému.
7
C) Citlivost na reálnou úrokovou míru pro 39 let pracujícího jedince včetně 2 let kumulované nezaměstnanosti a navíc výchovou 2 dětí á 3 roky reálné procento úročení p.a. 0% 1% 2% 3% 4% 5% 6% 7% 8% 9% 10%
náhradový poměr FF 20,63% 24,41% 29,23% 35,45% 43,55% 54,18% 68,28% 87,09% 112,38% 146,61% 193,17%
Tabulka 2: FF náhradový poměr plátce celý život, přerušení 2x3roky výchova dítěte, podle míry zhodnocení, zdroj: vlastní výpočty podle MPSV D) Grafické porovnání pro jednotlivé varianty pro 39 let pracujícího jedince včetně 2 let kumulované nezaměstnanosti a navíc výchovou 2 dětí á 3 roky
Porovnání FF x PAYG vyrovaný rozpočet náhradový poměr x zhodnocení p.a. pro jednotlivé příjmové skupiny, porovnání s PAYG pro jednotlivce, kteří jsou v FF systému nepřetržitě s 2 lety kumulované nezaměstnanosti 60,00%
náhradový poměr
50,00%
FF všechny skupiny PTJ 50 % PAYG PTJ 75 % PAYG PTJ 100 % PAYG PTJ 200 % PAYG
40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0,00%
1,50%
3,00%
4,70%
reálný úrok p.a.
Graf 2: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF pro účastníka s výchovou dětí. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV 8
Porovnání náhradových poměrů podle různých reálných měr zhodnocení pro dlouhodobě nezaměstnaného účastníka systému (45 let v systému, ovšem 10 let kumulovaně nezaměstnán), tedy citlivostní analázu přináším v tabulce 3. Toto modelování se týká zejména špatně rekvalifikovatelných jedinců, kteří vykonávají hlavně těžkou fyzickou činnost, která jim zabraňuje vykonávat původní profesi plně v pozdějším věku a jejich možnost rekvalifikace a pozdějšího uplatnění je nízká. Komplexní srovnání přináším, stejně jako u předchozích scénářů na grafu 3. Z grafu 3 a tabulky 3 vyplývá, že fondový systém se všem sledovaným příjmovým skupinám s deseti lety kumulované nezaměstnanosti vyplatí při minimálním reálném zhodnocení 4 % p.a., a to při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem a od 5,5 % p.a. při porovnání s aktuálně platnou verzí PAYG systému, přičemž příjmové skupině s dvojnásobkem průměrné mzdy se vyplatí FF i při nulovém zhodnocení oproti PAYG vyrovnaný rozpočet.
E) Citlivost na reálnou úrokovou míru pro dlouhodobě nezaměstnaného účastníka systému reálné náhradový procento poměr FF úročení p.a. 0% 16,52% 1% 20,67% 2% 26,17% 3% 33,53% 4% 43,45% 5% 56,88% 6% 75,14% 7% 100,09% 8% 134,28% 9% 181,30% 10% 246,11%
Tabulka 3: FF náhradový poměr plátce celý život, přerušení 10 let kumulovaná nezaměstnanost, podle míry zhodnocení, zdroj: vlastní výpočty podle MPSV
9
F) Grafické porovnání pro jednotlivé varianty pro dlouhodobě nezaměstnaného účastníka systému
Porovnání FF x PAYG vyrovaný rozpočet náhradový poměr x zhodnocení p.a. pro jednotlivé příjmové skupiny, porovnání s PAYG pro jednotlivce, kteří jsou v FF systému nepřetržitě s 2 lety kumulované nezaměstnanosti 60,00%
náhradový poměr
50,00%
FF všechny skupiny PTJ 50 % PAYG PTJ 75 % PAYG PTJ 100 % PAYG PTJ 200 % PAYG
40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0,00%
1,50%
3,00%
4,70%
reálný úrok p.a.
Graf 3: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF dlouhodobě nezaměstaný. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV
10
1.1.2 Dopady na přispěvatele, který je v systému jen část pracovního života V této části zjišťuji, jak by případný přechod dopadl na ty, jenž by se systému zúčastnili jen po část svého aktivního pracovního života, a to ve třech variantách, 30 let v systému, 25 let v systému a 20 let v systému. Odlišné předpoklady a další předpoklady pro všechny typy variant níže: 5. Náhradový poměr PAYG systému podle aktuální predikce současné verze pro ročník narození 1977 pro jednotlivé PTJ jako jejich podíl z hrubé mzdy při době v systému 47 let, a to pro PTJ 50 % odpovídající průměrný náhradový poměr 81,5 %, PTJ 75%; 60,5 %, PTJ 100 %; 49,9 %, PTJ 200 %; 34,1 %. Pro ročník narození 1972 pro jednotlivé PTJ jako jejich podíl z hrubé mzdy při době v systému 46 let, a to: PTJ 50 %; 80,2 %, PTJ 75%; 59,5 %, PTJ 100 %; 49,1 %, PTJ 200 %; 33,5 %. Pro ročník narození 1967 pro jednotlivé PTJ jako jejich podíl z hrubé mzdy při době v systému 45 let, a to: PTJ 50 %; 78,9 %, PTJ 75 %; 58,4 %, PTJ 100 %; 48,2 %, PTJ 200 %; 32,9 %.13 8. Náhradový poměr PAYG systému na svých predikovaných vypočtených úrovních podle MPSV je upraven pro porovnání obou variant, jelikož PAYG systém předpokládá dobu v účasti v systému včetně náhradních dob 47 let u roku narození 1977, 46 let u r.n. 1972 a 45 let u r.n. 1967. FF kalkulace počítají pouze se 45 lety aktivního pracovního života. 12. Přechod ze starého systému do nového je pro ty, kteří se rozhodnout přejít, řešen přes státem emitované dluhopisy, jejichž splatnost je ke dni odchodu do důchodu, a to přičtením k anuitě. Nominální výše dluhopisů připsaných pro každého účastníka, který se rozhodne přejít, se rovná úměrné výši tomu, kolik by za předpokladu vyrovnaného rozpočtu dostal za dobu pojištění. Úročení je stanoveno jako rovné růstu nominálního produktu, tedy reálného produktu a inflace a může být i záporné. Fakticky stát však vyplatí pojišťovně, u které si důchodce vybere anuitu, její část vždy každý rok, a to i v případě, že pojištěnec zemře. 13. Do náhradních dob se započítává studium, což je u všech skupin bráno jako 6 let.
13 MPSV. Kalkulačka k důchodové reformě...
11
Porovnání náhradového poměru podle různých reálných měr zhodnocení pro přispěvatele, jenž byl 10 let ve starém PAYG a poté na 35 let přešel do nového systému se nachází v grafu 4. Díky rozdílným náhradovým poměrům v PAYG systému se přes vyplácení dluhopisů mění i finální náhradový poměr FF a dluhopisů a je odstupňován podle příjmových skupin, když nejvyšší je vždy u té nejnižší a naopak. Tento fakt platí pro všechny sledované skupiny, tedy s předešlou účastí v PAYG 10 let, 15 let i 20 let a z logiky se rozdíly mezi jednotlivými příjmovými skupinami s rostoucí délkou v PAYG zvyšují. Graf 5 komplexně porovnává náhradové poměry jednotlivých příjmových skupin při různým mírách zhodnocení s PAYG vyrovnaným rozpočtem. Při porovnání obou grafů vyplývá, že přechod do fondového systému po deseti letech účasti v PAYG systému při jeho nastavení tak, aby nevytvářel deficity (vyrovnaný rozpočet) se vyplatí nejvyšší příjmové skupině i při nulovém zhodnocení, skupině s průměrnou mzdou se zhodnocením alespoň 1,1 % p.a., skupině se 3/4 průměrné mzdy při zhodnocení minimálně 2,5 % p.a. a skupině s poloviční mzdou, než je mzda průměrná, pak se zhodnocením fondů ve výši 4 a více procent. Obecně tak lze říci, že pro všechny sledované skupiny je fondový systém po 10 letech účasti v PAYG výhodný při reálném zhodnocení alespoň 4 % p.a. při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem a při porovnání s aktuální deficitní verzí PAYG systému při zhodnocení minimálně 7 % p.a.
12
G) Citlivost na reálnou úrokovou míru pro přispěvatele, jenž byl 10 let ve starém PAYG a poté na 35 let přešel do nového systému
Citlivost na reálnou úrokovou míru odlišení dle příjmových skupin pro pojištěnce PAYG 10 let FF 35 let 160,00%
náhradový poměr
140,00% 120,00%
PTJ 50 % PTJ 75 % PTJ 100 % PTJ 200 %
100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9%
10%
reálný úrok p.a.
Graf 4: Citlivost náhradového poměru na reálnou úrokovou míru PAYG 10 let, FF 35 let, podle PTJ, zdroj: vlastní výpočty podle MPSV H) Grafické porovnání pro jednotlivé varianty pro přispěvatele, jenž byl 10 let ve starém PAYG a poté na 35 let přešel do nového systému
Porovnání FF x PAYG vyrovnaný rozpočet náhradový poměr x zhodnocení p.a. pro jednotlivé příjmové skupiny, porovnání s PAYG pro jednotlivce, kteří přejdou do FF po 10 letech v průběžném systému 60,00% PTJ 50 % PTJ 75 % PTJ 100 % PTJ 200 % PTJ 50 % PAYG PTJ 75 % PAYG PTJ 100 % PAYG PTJ 200 % PAYG
náhradový poměr
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0,00%
1,50%
3,00%
4,70%
reálný úrok p.a.
Graf 5: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF s účatí ve FF 35 let. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV 13
Porovnání náhradových poměrů podle různých reálných měr zhodnocení přispěvatele, jenž byl 15 let ve starém PAYG systému a poté přešel na 30 let do nového FF systému je analyzováno na grafu 6. Graf 7 pak komplexně porovnává náhradové poměry jednotlivých příjmových skupin při různým mírách zhodnocení s PAYG vyrovnaným rozpočtem. Při porovnání obou grafů vyplývá, že přechod na fondový systém po 15 letech účasti v průběžném systému by se vyplatil při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem nejvyšší příjmové skupině s dvojnásobnou průměrnou mzdou i při nulovém zhodnocení, jedincům s průměrnou mzdou při zhodnocení alespoň 1 % p.a., PTJ 75 % při výnosnosti jejich kapitálových účtu ve výši minimálně 2 % p.a. a nejnižší sledované příjmové skupině s poloviční průměrnou mzdou při výnosnosti 4,1 % p.a. a více. Komplexní pohled pak vypovídá o tom, že v případě 15 let v PAYG systému a následném přechodu na fondový systém se tento přechod vyplatí při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem všem sledovaným skupinám při zhodnocení 4,1 % p.a. a více a při porovnání s PAYG aktuální deficitní verzí při zhodnocení 8 % p.a. a více, a to reálných, tedy nominálním zhodnocení (při míře inflace okolo 3 %) okolo 11 % p.a. CH) Citlivost na reálnou úrokovou míru, jenž byl 15 let ve starém PAYG a poté na 30 let přešel do nového systému
Citlivost na reálnou úrokovou míru odlišení dle příjmových skupin pro pojištěnce PAYG 15 let FF 30 let 120,00%
náhradový poměr
100,00% PTJ 50 % PTJ 75 % PTJ 100 % PTJ 200 %
80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% 0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9%
10%
reálný úrok p.a.
Graf 6: Citlivost náhradového poměru na reálnou úrokovou míru PAYG 15 let, FF 30 let, podle PTJ, zdroj: vlastní výpočty podle MPSV
14
I) Grafické porovnání pro jednotlivé varianty, jenž byl 15 let ve starém PAYG a poté na 30 let přešel do nového systému
Porovnání FF x PAYG vyrovnaný rozpočet náhradový poměr x zhodnocení p.a. pro jednotlivé příjmové skupiny, porovnání s PAYG pro jednotlivce, kteří přejdou do FF po 15 letech v průběžném systému 60,00% PTJ 50 % PTJ 75 % PTJ 100 % PTJ 200 % PTJ 50 % PAYG PTJ 75 % PAYG PTJ 100 % PAYG PTJ 200 % PAYG
náhradový poměr
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0,00%
1,50%
3,00%
4,70%
reálný úrok p.a.
Graf 7: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF s účatí ve FF 30 let. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV
Porovnání náhradových poměrů podle různých reálných měr zhodnocení přispěvatele, jenž byl 20 let v PAYG systému a přešel na 25 let do nového systému je graficky znázorněno na grafu 8. Graf 9 pak porovnává náhradové poměry jednotlivých příjmových skupin při různým mírách zhodnocení s PAYG vyrovnaným rozpočtem. Při porovnání obou grafů vyplývá, že přechod na fondový systém po 20 letech účasti v průběžném systému by se vyplatil při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem skupině s poloviční mzdou, než je průměrná mzda, v ekonomice při zhodnocení fondů minimálně 4,7 %, PTJ 75 % by se vyplatilo využít kapitálových účtů při zhodnocení 2,1 % a více, příjmové skupině s průměrnou mzdou by stačila výnosnost již jen 0,6 % p.a. a PTJ 200 % se přechod vyplatí i při nulovém reálném zhodnocení, jelikož náhradový poměr u PAYG vyrovnaného rozpočtu by měl tak nízký, že jakýkoliv systém, kde by mohl spořit alespoň s nominálním úrokem rovným inflaci, by se vyplatil více, než pokračovat dále v průběžném systému. Souhrnně lze tedy vyvodit, že všem sledovaným jedincům, kteří by přecházeli do nového povinného fondového systému, by se přechod vyplatil při porovnání s PAYG vyrovnaným rozpočtem od minimálního reálného zhodnocení 4,7 % p.a. a při porovnání se současným systémem PAYG od reálné výnosnosti 9,5 % p.a. 15
J) Citlivost na reálnou úrokovou míru, jenž byl 20 let ve starém PAYG a poté na 25 let přešel do nového systému
Citlivost na reálnou úrokovou míru odlišení dle příjmových skupin pro pojištěnce PAYG 20 let FF 25 let
náhradový poměr
90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%
PTJ 50 % PTJ 75 % PTJ 100 % PTJ 200 %
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
7%
8%
9% 10%
reálný úrok p.a.
Graf 8: Citlivost náhradového poměru na reálnou úrokovou míru PAYG 20 let, FF 25 let, podle PTJ, zdroj: vlastní výpočty podle MPSV K) Grafické porovnání pro jednotlivé varianty, jenž byl 20 let ve starém PAYG a poté na 25 let přešel do nového systému Porovnání FF x PAYG vyrovnaný rozpočet náhradový poměr x zhodnocení p.a. pro jednotlivé příjmové skupiny, porovnání s PAYG pro jednotlivce, kteří přejdou do FF po 20 letech v průběžném systému 60,00%
PTJ 50 % PTJ 75 % PTJ 100 % PTJ 200 % PTJ 50 % PAYG PTJ 75 % PAYG PTJ 100 % PAYG PTJ 200 % PAYG
náhradový poměr
50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 0,00%
1,50%
3,00%
4,70%
reálný úrok p.a.
Graf 9: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF s účatí ve FF 25 let. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV 16
1.2
Dopady na státní rozpočet
Fondový systém jako takový má v čisté verzi ze své podstaty nulový přímý dopad na státní rozpočet. Pracující odvádějí ze svého platu prostředky do fondů, které je investují a zhodnocují. Penzisté dostávají svou penzi od pojišťoven, u kterých si zakoupili anuitu za své zhodnocené prostředky. Stát pak vystupuje již jen jako regulátor či dozorce systému. V případě nekatastrofálního dlouhodobého vývoje na finančních trzích (negativní zhodnocení dlouhodobě) se tak státní rozpočet odpoutává od nutnosti řešit penze starým občanům a v čisté verzi se jeho nulové příjmy rovnají nulovým nákladům. K výpočtům a analýze v této kapitole tedy nejde o dopady na statní rozpočet již běžícího plně fondového systému, které jsou nulové, avšak k dopadům na státní rozpočet v době přechodu z průběžného systému na fondový systém. Řeším dobu přechodu, která, dle mých výpočtů, zasahuje od roku 2012 až do roku 2085. Koncem roku 2085 by v průměru byl přechod dokončen a v následujících letech by již ze své podstaty nevytvářel žádné nároky na státní rozpočet. V tabulkách 4 a 5 jsou detailně vypočteny dopady na státní rozpočet s využitím dat z MPSV a zejména ze závěrů druhé Bezděkovy komise, tedy základní rok a verze PAYG systému je zde počítána pro zjednodušení 2010. Ostatní předpoklady přesně vycházejí z předchozí subkapitoly. Z analýzy dat vyplývá, že přechod z PAYG systému by vytvářel velice vysoké deficity, které by byly až do roku 2073 daleko vyšší, než deficity, které vytváří PAYG systém. V prvním roce přechodové fáze by se deficit důchodového účtu PAYG skokově zvýšil z aktuálních 0,5 % HDP na 4,3 % HDP, a to díky okamžitému výpadku příjmů od téměř poloviny přispěvatelů, kteří by přešli z PAYG na FF, a nadále by rostl díky faktu, že každý rok by přispívalo o jeden ročník méně pojištěnců do průběžného systému. Od roku 2037 by již do starého průběžného systému nepřispíval nikdo, avšak stále by se z něj musely vyplácet důchody, což je další deficitní faktor. Od roku 2037 by stát musel začít vyplácet dluhopisy, které vydal těm, kteří se z průběžného systému vyvázali (sloupec 3), což je nový náklad, který by nesl. V letech 2033 – 2063 pak finanční náročnost přechodu kulminuje, když se každoroční deficit způsobený zejména přechodem a z menší míry demografickým vývojem pohybuje okolo 8 – 9 % HDP, oproti průměrným 2,25 % HDP, které by v těchto letech vytvářel samotný PAYG systém bez přechodu, avšak u PAYG se jedná o průměr, fakticky stále deficit PAYG systému bez přechodu na FF roste od 0,5 % v roce 2035 přes 4,2 % HDP v roce 2086 a dále roste. Roku 2056 by skončil systém PAYG jako takový, jelikož všichni, kteří byli v průběžném systému celý život v průměru zemřou. Ovšem nadále zůstávají naživu ti penzisté, kteří do FF přešli z PAYG systému a stát jim musí vyplácet z emitovaných dluhopisů, což právě v roce 2056 přináší náklad ve výši necelých 8 procent HDP a svého maxima 17
tento náklad dosáhne roku 2060 těsně přes 9 % HDP. Od roku 2060 pak s klesajícím počtem osob, kterým je takto důchod přiznáván, klesá i celkový náklad na výplatu těchto dluhopisů. Již za deset let v roce 2070 se jedná již pouze o náklad i celkový deficit vyvolaným přechodem 5,27 % HDP, za další čtyři roky (rok 2074) vytváří výplata dluhopisů deficit 3,33 % HDP, což je moment, od kterého se začne přechod vyplácet pro státní rozpočet, když ve stejném roce vychází náklad na udržování PAYG systému14 na 3,81 % HDP. Koncem roku 2085 skončí výplata posledních dluhopisů, a to i za předpokladu, že penzisté daného ročníku budou stále žít, jelikož toto riziko kryje již pojišťovna, nikoliv stát. Od roku 2086 je již systém plně neutrální na státní rozpočet, tak jak je vysvětleno v prvním odstavci, a, de facto, spoří každoročně přes 4 % HDP, které by vytvářel průběžný systém. Z výpočtů a jejich analýzy vychází, že přechodová fáze by kumulovaně stála 471 % HDP roku 2086 za předpokladu financování státního dluhu půjčkou za reálný úrok rovný růstu produktu (tedy 3 % p.a.) a v případě financování státního dluhu půjčkou za reálný úrok poloviční vůči růstu produktu (tedy 1,5 % p.a.) pak 261 % HDP roku 2086. Dluh, který by vygeneroval průběžný systém roku 2010 do roku 2086 by byl 170 % HDP roku 2086 za předpokladu financování státního dluhu půjčkou za reálný úrok rovný růstu produktu (tedy 3 % p.a.) a v případě financování státního dluhu půjčkou za reálný úrok poloviční vůči růstu produktu (tedy 1,5 % p.a.) pak 124 % HDP roku 2086. Pro porovnání přechod na FF by byl v roce 2086 dvakrát (při 1,5 % p.a.) až třikrát (při 3 % p.a.) dražší než udržení PAYG systému roku 2010. Z logiky neutrality na státní rozpočet fondového systému vyplývá, že jednou by se musel FF vždy vyplatit i přes vysoké náklady na přechod. Při nezměněných podmínkách by PAYG systém roku 2010 dosáhl stejné výše dluhu na hrubý domácí produkt jako je kumulovaný náklad na přechod v roce 2144, a to při jakémkoliv pozitivním reálném úroku, za který si stát půjčuje na financování deficitů/udržení dluhu.
14 Vycházející z predikce z roku 2010
18
rok 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025 2026 2027 2028 2029 2030 2031 2032 2033 2034 2035 2036 2037 2038 2039 2040 2041 2042 2043 2044 2045 2046 2047 2048 2049 2050
Náklady na starý systém jako % HDP 9,00% 8,98% 8,96% 8,94% 8,92% 8,90% 8,88% 8,86% 8,84% 8,82% 8,80% 8,78% 8,76% 8,74% 8,72% 8,70% 8,68% 8,66% 8,64% 8,71% 8,78% 8,86% 8,93% 9,00% 9,13% 9,02% 8,90% 8,78% 8,65% 8,31% 7,96% 7,60% 7,23% 6,68% 6,12% 5,54% 4,94% 4,33% 3,71%
náklady na vyplácení příjmy do starého deficit nového deficit na dluhopisů* jako % systému jako % systému jako % původní PAYG HDP HDP HDP 0,00% 4,72% -4,28% -0,50% 0,00% 4,53% -4,45% -0,48% 0,00% 4,35% -4,61% -0,46% 0,00% 4,16% -4,78% -0,44% 0,00% 3,97% -4,95% -0,42% 0,00% 3,78% -5,12% -0,40% 0,00% 3,59% -5,29% -0,37% 0,00% 3,40% -5,46% -0,35% 0,00% 3,21% -5,63% -0,33% 0,00% 3,03% -5,79% -0,31% 0,00% 2,84% -5,96% -0,29% 0,00% 2,65% -6,13% -0,27% 0,00% 2,46% -6,30% -0,25% 0,00% 2,27% -6,47% -0,23% 0,00% 2,08% -6,64% -0,21% 0,00% 1,89% -6,81% -0,19% 0,00% 1,70% -6,98% -0,16% 0,00% 1,51% -7,15% -0,14% 0,00% 1,33% -7,31% -0,12% 0,00% 1,14% -7,58% -0,20% 0,00% 0,95% -7,84% -0,27% 0,00% 0,76% -8,10% -0,35% 0,00% 0,57% -8,36% -0,42% 0,00% 0,38% -8,62% -0,50% 0,00% 0,19% -8,94% -0,64% 0,15% 0,00% -9,17% -0,79% 0,31% 0,00% -9,22% -0,93% 0,47% 0,00% -9,26% -1,08% 0,77% 0,00% -9,42% -1,22% 1,07% 0,00% -9,38% -1,37% 1,38% 0,00% -9,34% -1,51% 1,70% 0,00% -9,30% -1,65% 2,02% 0,00% -9,25% -1,80% 2,46% 0,00% -9,14% -1,94% 2,90% 0,00% -9,02% -2,09% 3,36% 0,00% -8,90% -2,23% 3,82% 0,00% -8,77% -2,38% 4,30% 0,00% -8,63% -2,52% 4,79% 0,00% -8,49% -2,66%
Tabulka 4: Dopad přechodu z PAYG verze 2010 na plně fondový systém na státní rozpočet 2012 - 2050. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV a Bezděk (2010)
19
rok 2051 2052 2053 2054 2055 2056 2057 2058 2059 2060 2061 2062 2063 2064 2065 2066 2067 2068 2069 2070 2071 2072 2073 2074 2075 2076 2077 2078 2079 2080 2081 2082 2083 2084 2085 2086
Náklady na starý systém jako % HDP 3,06% 2,40% 1,73% 1,04% 0,33% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00% 0,00%
náklady na vyplácení příjmy do starého deficit nového deficit na dluhopisů* jako % systému jako % systému jako % původní PAYG HDP HDP HDP 5,29% 0,00% -8,35% -2,81% 5,79% 0,00% -8,20% -2,95% 6,31% 0,00% -8,04% -3,10% 6,84% 0,00% -7,88% -3,24% 7,38% 0,00% -7,71% -3,39% 7,93% 0,00% -7,93% -3,53% 8,49% 0,00% -8,49% -3,67% 8,66% 0,00% -8,66% -3,82% 8,83% 0,00% -8,83% -3,96% 9,01% 0,00% -9,01% -4,11% 8,75% 0,00% -8,75% -4,09% 8,49% 0,00% -8,49% -4,07% 8,24% 0,00% -8,24% -4,04% 7,98% 0,00% -7,98% -4,02% 7,73% 0,00% -7,73% -4,00% 7,23% 0,00% -7,23% -3,98% 6,74% 0,00% -6,74% -3,96% 6,25% 0,00% -6,25% -3,94% 5,76% 0,00% -5,76% -3,92% 5,27% 0,00% -5,27% -3,90% 4,78% 0,00% -4,78% -3,88% 4,30% 0,00% -4,30% -3,86% 3,81% 0,00% -3,81% -3,83% 3,33% 0,00% -3,33% -3,81% 2,85% 0,00% -2,85% -3,79% 2,38% 0,00% -2,38% -3,83% 1,91% 0,00% -1,91% -3,87% 1,44% 0,00% -1,44% -3,90% 1,16% 0,00% -1,16% -3,94% 0,88% 0,00% -0,88% -3,98% 0,60% 0,00% -0,60% -4,01% 0,48% 0,00% -0,48% -4,05% 0,36% 0,00% -0,36% -4,09% 0,24% 0,00% -0,24% -4,12% 0,12% 0,00% -0,12% -4,16% 0,00% 0,00% 0,00% -4,20%
Tabulka 5: Dopad přechodu z PAYG verze 2010 na plně fondový systém na státní rozpočet 2050 - 2086. Zdroj: vlastní výpočty podle MPSV a Bezděk (2010)
20
Závěr Ve své diplomové práci jsem si dal za cíl provést analýzu proveditelnosti a dopadů možného přechodu od PAYG systému v ČR na plný fondový systém po vzoru Chile. Za upravených parametrů chilského systému a jasně daných předpokladů jsem realizoval výpočty, díky kterým jsem mohl provést analýzu dopadů přechodu od průběžného systému penzí na plně fondový systém penzí v České republice. Hlavní hypotéza mé diplomové práce k verifikaci byla, že plná implementace chilského penzijního systému s úpravou výše povinného spoření na 20 % z hrubé mzdy v České republice by byla v dlouhém období výhodnější, než stávající systém průběžně financovaných penzí, a to jak pro budoucí penzisty, tak pro pracující, tak i pro stát, resp. státní rozpočet. Hypotézu jsem po provedených výpočtech a analýzách plně falzikoval, a to přes její rozdělení na dvě samostatné části, tedy na dopady na budoucí penzisty a pracující a na stát/státní rozpočet. Zásadními důvody, které mou hypotézu vyvrátily byly následující dvě zjištění. První zjištěním je, že u jedince, pro nějž vychází přechod z průběžného systému na plně fondový systém nejvýhodněji, tedy který byl v systému po celou dobu svého pracovního života a byl jen 2 roky nezaměstnán, by muselo být průměrné reálné zhodnocení jeho prostředků nad 4 % p.a., aby se přechod vyplatil všem sledovaným PTJ, a to při porovnání s očištěným nedeficitním solidárním PAYG systémem. Při porovnání se současnou verzí PAYG systému by reálné zhodnocení muselo být ve výši minimálně 6 % p.a. Jelikož jsou však míry zhodnocení konzervativních15 investičních plánů důchodových společností dlouhodobě v ČR i Evropě nižší, než uváděná minima, z pohledu všech penzistů nelze přechod doporučit. U PTJ 100 % s celým životem ve FF pro něž solidarita PAYG systému nepřináší žádné přínosy (spíše naopak ztráty), jsem vypočítal minimální nutné zhodnocení 2 % p.a., a to při porovnání PAYG vyrovnaný rozpočet a minimálně 4 % p.a. při porovnání s PAYG po malé důchodové reformě, což je sice dvakrát méně, než u obecného tvrzení vyvolaného kvůli PTJ 50 %, avšak stále není natolik nízké, aby šlo fondový systém pro Českou republiku doporučit. Druhým zjištěním je, že přechod z PAYG systému by vytvářel deficity státního rozpočtu, které by byly až do roku 2073 daleko vyšší, než deficity, které vytváří PAYG systém. Důvodem jsou náklady z důvodu výpadku příjmu do PAYG systému díky vyvázání téměř poloviny pracujících do FF, dále náklady plynoucí ze zjištění, že od roku 2037 by již do starého průběžného systému nepřispíval nikdo, avšak stále by se z něj musely vyplácet důchody lidem, kteří 15 Konzervativní plán zvolen z důvodů, že při této minimální míře návratnosti by stejný náhradový poměr pro PTJ 50 % generoval i PAYG systém
21
do PAYG přispívali celý svůj pracovní život. Posledním nákladem je výplata dluhopisů, které by stát musel začít od roku 2037 vyplácet těm, již se z průběžného systému vyvázali a přešli do FF jako náhradu za dobu pojištění v PAYG systém. Přechod jako takový by kumulovaně stál 471 % HDP roku 2086 při reálném úročení státních dluhopisů kryjících státní dluh ve stejné výši jako je růst produktu a při poloviční výši reálného úroku pak 261 % HDP roku 2086, což je v roce 2086 dvakrát až třikrát více, než by do stejné doby nakumuloval PAYG systém 2010. Jelikož je fondový systém jako takový neutrální na státní rozpočet, od jistého roku se musí přechod na něj státu i kumulovaně vyplatit, což, dle výpočtů, vychází na rok 2144, kdy by PAYG systém 2010 vytvoří dluh vůči HDP vyšší, než je náklad vůči HDP na přechod z PAYG na FF. Dlouhodobě se tedy přechod z pohledu státního rozpočtu vyplatí, avšak horizont je přes 130 let, což je pro přesné výpočty špatně predikovatelné. Jelikož tedy nelze za long-run považovat kvůli nepredikovatelnosti 130 let a také díky obrovským každoročním deficitům mezi 8 – 9 % HDP vyvolanými přechodem mezi lety 2033 – 2063, které by zadlužovaly českou ekonomiku neudržitelnou mírou jsem přechod na plně fondový systém z pohledu státního rozpočtu nedoporučil. Navrhovanou variantou pro udržení vyrovnaného rozpočtu a přijatelných penzí jsem doporučil spíše než plný povinný fondový systém utlumování a postupné snižování náhradových poměrů státem vyplácené průběžné penze, a to do míry vyrovnaného důchodového účtu následované snižováním vnitřní solidarity (zvyšováním zásluhovosti) PAYG systému, a to při současném snižování odvodů pracujících na penze, jenž by bylo však pozvolnější, než právě snižování náhradových poměrů všem skupinám s teoretickým vyústěním buď v rovném důchodu či jasném a komunikovaném odstupňování náhradových poměrů podle příjmových skupin, které by však mělo být komunikováno již na úplném začátku zavádění takových opatření, aby se současní pracují mohli již připravit a spořit na budoucí penzi a převzali jednotlivci více zodpovědnosti za život ve svém penzijním věku, než je tomu nyní.
22
Zdroje
Prameny vydané ACUŇA, Rodrigo a Augusto INGLESIAS. Chile's pension reform after 20 years. In: Social Protection Discussion Paper No. 0129 (December) [online]. 2001 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://siteresources. worldbank.org BEZDĚK, Vladimír a kol. PES. Závěrečná zpráva PES: příloha č. 1 [online]. 2012 [cit. 2012-1219]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/8895 CAPOTE, Truman. Citáty » Truman Capote. In: Citaty.net [online]. 2012 [cit. 2012-09-19]. Dostupné z: http://citaty.net/autori/truman-capote/ Česká republika. Česká republika. Zákon o důchodovém pojištění: Hlava první: Starobní důchod. In: §32 zákona č. 155/1995 Sb. 1995. FIAP: Estatisticas - Rentabilidad Nominal en moneda local [cit. 2012-11-11]. Dostupné z: http://www.fiap.cl MPSV - ODBOR SOCIÁLNÍHO POJIŠTĚNÍ. Pojistněmatematická zpráva o důchodovém pojištění 2012. Praha, 2012. MPSV. Kalkulačka k důchodové reformě [online]. 2012 [cit. 2012-12-17]. Dostupné z: http://duchodovakalkulacka.mpsv.cz/
Literatura CRABBE, Carolin: A quarter century of pension reform in Latin America and the Caribbean: Lessons Learned and Next Steps, 1. vydání, Washington D.C., Inter-American Development Bank 2005, str. 60, ISBN 1-59782-020-2 BOSWORTH, Barry – DORNBUSCH, Rudiger – LABÁN, Raúl: The Chilean economy : policy lessons and challenges, str. 260,.1. vydání, Wachington, D.C., The Brookings Institution 1994, ISBN 0-8157-1046-1
23
Seznam ilustrací Ilustrace 1: Kumulované saldo "důchodového účtu" jako procento HPD daného roku. .................... 1 Ilustrace 2: Roční reálné zhodnocení původního plánu C ................................................................... 2
Seznam tabulek Tabulka 1: FF náhradový poměr plátce celý život, nepřerušovaně, podle míry zhodnocení .............. 6 Tabulka 2: FF náhradový poměr plátce celý život, přerušení 2x3roky výchova dítěte ...................... 8 Tabulka 3: FF náhradový poměr plátce celý život, přerušení 10 let kumulovaná nezaměstnanost .... 9 Tabulka 4: Dopad přechodu z PAYG na plně fondový systém na státní rozpočet 2012 - 2050........ 19 Tabulka 5: Dopad přechodu z PAYG na plně fondový systém na státní rozpočet 2050 - 2086........ 20
Seznam grafů Graf 1: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF pro účastníka s 2 roky nezam..... 7 Graf 2: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF pro účastníka s výchovou dětí.... 8 Graf 3: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF dlouhodobě nezaměstaný ........ 10 Graf 4: Citlivost náhradového poměru na reálnou úrokovou míru PAYG 10 let, FF 35 let.............. 13 Graf 5: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF s účatí ve FF 35 let ................... 13 Graf 6: Citlivost náhradového poměru na reálnou úrokovou míru PAYG 15 let, FF 30 let.............. 14 Graf 7: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF s účatí ve FF 30 let ................... 15 Graf 8: Citlivost náhradového poměru na reálnou úrokovou míru PAYG 20 let, FF 25 let.............. 16 Graf 9: Porovnání náhradových poměrů vůči zhodnoceni p.a u FF s účatí ve FF 25 let ................... 16
24
